A. PRAMENY B. LITERATURA RESUMÉ PŘÍLOHY...146

OBSAH OBSAH................................................................................................................4 ÚVOD..................................................................................................................6 I. HISTORIE MĚSTA HODONÍN.............................................................8 II.

Z POČÁTKŮ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ..................................................20

III.

POČÁTKY ŠKOLSTVÍ NA HODONÍNSKU DO ROKU 1961..........22

IV.

STAVBA OBECNÉ ŠKOLY A ZAHÁJENÍ VYUČOVÁNÍ V NOVÉ BUDOVĚ...............................................................................................35

V.

ŠKOLA V LETECH 1932 – 1939..........................................................44 5. 1. ZE ŽIVOTA ŽÁKŮ A UČITELŮ.................................................44 5. 2. ŠKOLNÍ AKCE A ÚMRTÍ MASARYKA....................................47 5. 3. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ......51

VI.

ŠKOLA V DOBĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY.............................................54 6. 1. VLIV PROTEKTORÁTU NA ŽIVOT VE ŠKOLE......................54 6. 2. KONEC PROTEKTORÁTU A PRŮBĚH PRVNÍHO ŠKOLNÍHO ROKU PO VÁLCE.................................................................................62

VII.

ŠKOLA V LETECH 1946 – 1953..........................................................66 7. 1. Z UDÁLOSTÍ A AKCÍ ŠKOLY....................................................66 7. 2. ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍCH LAVIC......................................69 7. 5. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ.......73

VIII.

ŠKOLA V LETECH 1953 – 1989..........................................................75 8. 1. ZMĚNY V SOUSTAVĚ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ.........................75 8. 2. ŠKOLNÍ PRÁCE............................................................................76 8. 3. PIONÝRSKÁ ORGANIZACE A AKCE ŠKOLY........................81 8. 4. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ......87

IX.

ŠKOLA OD ROKU 1989 PO SOUČASNOST....................................113 9. 1. VNITŘNÍ ORGANIZACE A PRÁCE ŠKOLY...........................113 9. 2. STAV ŠKOLNÍ BUDOVY..........................................................117 9. 3. ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍHO ŽIVOTA.................................120 9. 4. PRÁCE ŠKOLNÍ DRUŽINY.......................................................124 9. 5. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ.....126

ZÁVĚR.............................................................................................................139 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY........................................................143

4

A. PRAMENY...........................................................................................143 B. LITERATURA......................................................................................144 RESUMÉ..........................................................................................................145 PŘÍLOHY.........................................................................................................146

5

ÚVOD

Město Hodonín má v současné době čtyři základní školy. Jsou jimi: •

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19,

•

Základní škola Hodonín, Očovská ulice 1,

•

Základní škola Hodonín, U Červených domků 40,

•

Základní škola Hodonín, Vančurova ulice 2.

Svou diplomovou práci jsem se rozhodla věnovat Základní škole Hodonín, Mírové náměstí 19. Prvním důvodem, proč jsem zvolila tuto školu, je fakt, že na této základní škole pracuji. Vyučuji zde anglický jazyk již pět let a vše, co se této školy týká, mě velmi zajímá. Cítím se zde velice dobře, rozumím si se svými kolegy a práce se žáky mě baví. Také jsem si všimla, že žáci toho moc o historii své školy neví. Není totiž žádná publikace, kde by se mohli něco z téhle oblasti dozvědět. Rozhodla jsem se tedy sledovat vývoj školy od jejího vzniku po současnost. Dalším důvodem byl také zájem vedení školy na vytvoření ucelené práce, která by se věnovala právě historii vývoje této školy. Poznatky z této diplomové práce budou použity pro vytvoření budoucí monografie o Základní škole na Mírovém náměstí. Diplomová práce je rozčleněna do devíti kapitol. První kapitolu věnuji základním údajům o městu Hodonín. Při shánění materiálů na tvorbu této kapitoly jsem narazila na problém nedostatku publikací o městě Hodonín. Podařilo se mi sehnat pouze dvě knihy, které se historií Hodonína zabývají. Pár zajímavostí se mi podařilo objevit v pamětních knihách města. Druhá kapitola se zabývá počátky českého školství. Zde byl výběr literatury široký. Nesmím samozřejmě opomenout zachytit důležité a zajímavé informace o školství na Hodonínsku, které obsahuje kapitola třetí. Obsahově podstatná a rozsahově největší část mé diplomové práce, a to dalších pět kapitol, je věnována Základní škole na Mírovém náměstí. Každá kapitola je rozčleněna na podkapitoly, ve kterých jsem se pokusila zmapovat důležité mezníky ve vývoji školy a zmínit zajímavosti ze školního života. Nejprve píši o výstavbě nové školní budovy a průběhu prvního školního roku v této budově. Informace jsem čerpala v hodonínském archivu studiem školních kronik a různých školních dokumentů. Z informací ze školního archivu jsem

6

zjistila, že škola byla velmi poznamenána 2. světovou válkou. Této etapě je věnována kapitola čtvrtá. Nesmím zapomenout na T. G. Masaryka, jehož život je spjat s Hodonínem i s životem ve škole. Dále jsem při výzkumu procházela třídní knihy a sepisovala počty žáků a jména třídních učitelů v jednotlivých ročnících, získané poznatky jsou náplní dalších podkapitol. Diplomová práce je zakončena devátou kapitolou, která připomene události od roku 1989 po letošní školní rok 2007/2008. Z průzkumu dostupných materiálů jsem zjistila, že poslední školní kronika byla napsána a ukončena školním rokem 1989/99. Informace o dalších letech jsou uvedeny pouze ve výročních zprávách školy, které jsem prostudovala. Pro svou práci jsem využila především zápisů ze školních kronik, vedených převážně řediteli školy na Mírovém náměstí. Dále používám údaje z pamětních kronik města Hodonín, které se v menší míře školními událostmi také zabývaly. Dalším zdrojem poznání pro mou diplomovou práci mi bylo vyprávění mých kolegů, kteří na škole působili v minulých letech a poskytli mi doplňující informace či vysvětlení událostí ze života školy. Většinu informací z poslední doby jsem byla, na základě mého působení ve škole, schopna sepsat sama.

7

I.

HISTORIE MĚSTA HODONÍN

Název Hodonín byl utvořen od osobního jména Hodona, staročesky Godona. Název pochází od slovanského kmene god-doba a znamená to lid Hodonův.1 Město vznikalo postupně v podhradí nově vybudovaného hradu. Neví se přesně, kdy hodonínský hrad vznikl, ale podle dochovaných pramenů se zdá, že to bylo při připojení Moravy k českému státu v době vlády knížete Břetislava. První písemné zprávy o existenci Hodonína pochází z 12. století.2 Obr. 1.: Poslední trakt hodonínského hradu, který byl zbouraný v roce 19143

V roce 1228 byl Hodonín povýšen na město. Stalo se tak prostřednictvím listiny královny Konstancie, manželky Přemysla Otakara I., které bylo přiděleno držení moravských provincií Břeclavi, Přibyslavic, Kunovic, Hodonína, Bzence a Moravských Budějovic. Listina se nedochovala v originále, jen v různých zápisech, z nichž nejstarší je z 1. května 1350 od moravského markraběte Jana Jindřicha (bratra Karla IV.).4 1

ČADA, V. a kol.: Hodonín. Brno 1979, s. 19. Tamtéž, s. 19. 3 DOMESOVÁ, Z. a kol.: Hodonín. Břeclav 2002, nestr. 4 ČADA, V. a kol.: c. d., s. 37. 2

8

Po smrti královny Konstancie nejsou o majitelích Hodonína žádné zprávy. Předpokládá se, že zůstal zeměpanským majetkem pod správou markraběte Jana Jindřicha, který ve své závěti z roku 1371 odkázal většinu Moravy i s Hodonínem svému prvorozenému synovi Joštovi.5 Poté byl Hodonín napaden uherským králem Zikmundem. Na počátku 15. století stál v čele správy města purkmistr spolu s konšely a také přísežný rychtář, který měl soudní pravomoc a vykonával vrchnostenské příkazy. V čele městské rady stál primátor, jeho hlavním úkolem bylo pomáhat rychtáři při souzení. Za vlády krále Zikmunda byl lid ve městě rozlišen na měšťany, hospodáře a obyvatele. Za hospodáře byli označováni obchodníci, kteří do městečka přišli a měli zde dům. Využívali stejných práv jako měšťané a obyvatelé. Jedním z hlavních práv (uvedených v listině královny Konstancie) bylo právo pořádat alespoň jednou za rok trh. Konal se vždy na den sv. Vavřince, patrona hodonínského kostela. V 16. století se Hodonín stal poddanským městem. Pro svého zetě Jindřicha z Lipé jej koupil Vilém z Pernštejna, který jej získal od krále Vladislava II. Jagellonského. Pod správou rodu z Lipé Hodonín vyrostl ve skutečné město. Příjmy rostly díky rozvoji obchodu, mýtním poplatkům a z provozu šenků. Velká pozornost se věnovala budování rybníků. Ryby se pak prodávaly nejen v Hodoníně, ale i v okolních poddanských obcích. Také se vyvážely do širokého okolí. Město se rozrůstalo i stavebně, byla postavena spousta domů, později byl i hrad přebudován na renesanční zámek. Hodonín svým počtem obyvatel náležel spíše k městům středním až menším, žilo zde zhruba 1200 – 1300 osob. Největším městem kolem roku 1600 byla Strážnice, která měla 650 domů, oproti tomu v Hodoníně stálo jen 160 domů.6 Zvláštní část obyvatel tvořili židé. Jejich počet pomalu vzrůstal. Byli to dobří obchodníci, kteří obchodovali s Uhrami s dobytkem, vlnou a s jiným zbožím. Jelikož odváděli vrchnosti spoustu peněz, měla z nich značný užitek. Hodonínské panství ke konci 16. století obsahovalo i následující vesnice: Lužice, Těšice, Dolní Bojanovice, Rakvice, Zaječí, Šakvice, Pavlovice, Kurdějov,

5 6

Tamtéž, s. 50. Tamtéž, s. 82.

9

Kobylí, Plumlůvky, Čejč, Hovorany, Brumovice, Krumvíř, Horní Němčičky, Morkůvky, Mutěnice, Dubňany, Jarohněvice a Ratíškovice.7 Konec 16. a počátek 17. století nebyl pro Hodonín šťastným obdobím. Rod pánů z Lipé již nevyvíjel takovou aktivitu jako na počátku jejich působení. Jan z Lipé pro své narůstající dluhy nebyl schopen udržet hodonínské panství. V květnu 1594 odprodal město za 310 000 zlatých Juliu, hraběti ze Salm-Neugurgu. Ten však dlouho Hodonín nevlastnil, zemřel necelý rok po koupi. Své nabyté panství zanechal synům Vejkartovi a Karlovi, kteří ale hodonské panství vyměnili se Štěpánem Illiésházym z Illiésházy, který vlastnil Kojetín. Štěpán, který zanedlouho zemřel, zanechal panství Hodonín své manželce Kateřině Pálffyové. Ta se však rozhodla své panství prodat. Učinila tak prodejní smlouvou dne 6. srpna 1614. Novým majitelem se stal Zdeněk Žampach z Potenštejna. Zámek Hodonín s městem a vesnicemi hodonínského panství ho vyšli na 350 000 zlatých.8 V roce 1639 napadla švédská vojska Moravu. Zdeněk Žampach město Hodonín opustil a odjel do Polska, kde v tomtéž roce zemřel. Švédové v Hodoníně vše zničili a vypálili. Poté postihla Hodonín další katastrofa. Ve městě propukla epidemie moru, stalo se tak v roce 1645.9 Po smrti Žampacha se stal novým držitelem města Bedřich z Oppersdorfu, který se zasloužil o novou výstavbu domů, přikoupil vesnice Kobylí, Čejč, Velké Pavlovice a Rakvice. Koncem 17. století byl obchod ve městě představován převážně židy, kteří si vybudovali ve městě svou vlastní židovskou obec. Měli také svou vlastní samosprávu, v jejímž čele stál rychtář se čtyřmi až pěti konšely. Ve středu židovské obce stála synagoga. Ta musela být v důsledku rozšiřování židovské obce zbourána a následně postavena nová staviteli Šimonem Bachmayerem z Vyškova a Janem Štamberským z Hodonína. Synagoga se zachovala až do druhé světové války, kdy byla stržena.10 Střed města zdobilo náměstí s radnicí, s kostelem a výstavnými domy, ve kterých bydlelo nejbohatší měšťanstvo. Kostel sv. Vavřince měl jinou podobu, než jak je známý dnes. Byl kolem dokola obklopen městským hřbitovem, kde byli

7

Tamtéž, s. 88. Tamtéž, s. 88 – 102. 9 Tamtéž, s. 116 – 117. 10 Tamtéž, s. 126 – 145. 8

10

pohřbeni pouze měšťané. Před kostelem stálo sousoší Panny Marie z r. 1716 a naproti farní budova.11 Obr. 2.: Farní kostel z roku 172012

Obr. 3.: Farní kostel sv. Vavřince – r. 200213

V 18. století vchod do města chránily čtyři hlavní brány, a to v Anenské ulici, u hlavní křižovatky, v Legionářské ulici a v místě, kde se stýkají Horní a Dolní Valy. Řeka Morava byla hranicí mezi českým a uherským státem. Tato 11

Archiv města Hodonín (dále jen AMHO), Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928, nestr. ČADA, V. a kol.: c. d., nestr. 13 DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. 12

11

hranice však byla sporná, neboť nebyla úplně přesně vymezena. Navíc hodonínští měšťané využívali pole, sady a lesy za řekou Moravou. Docházelo tudíž k častým sporům s holíčským panstvím. Obr. 4.: Hodonín ve 30. letech 18. století14

Obr. 5.: Hodonín ve 30. letech 18. století15

14 15

ČADA, V. a kol.: c. d. Tamtéž.

12

Dalším držitelem hodonínského panství byl hrabě Josef Czobor, který dal postavit nový most přes řeku Moravu. Cesta se stala pravidelným spojením Hodonína s dnešním Slovenskem.16 Josef Czobor nebyl Hodonínu dobrým pánem. Proslul svou neschopností a marnotratností a své panství zcela zadlužil. Hodonínské panství bylo vystaveno konkurzu a 25. července 1762 bylo koupeno císařem Františkem Štěpánem Lotrinským, manželem Marie Terezie za 1 005 500 zlatých. Hodonín se tímto prodejem stal soukromým velkostatkem císařské rodiny. Panství bylo v roce 1783 rozšířeno ještě o vesnici Čejkovice.17 24. září 1802 postihl Hodonín velký požár. Popelem lehlo 130 domů, radnice, škola, pivovar, palírna, panská hospoda a mlýn.18 Město muselo začít s novou výstavbou. V dalších letech sužovaly město nákazy jako cholera, malárie. Například v roce 1831 zemřelo na choleru 78 osob.19 Město bylo až do r. 1868 městem rolnickým. Svědčí o tom selské přízemní domy, které stály na náměstí spolu s několika domy poschoďovými. Ještě v 80. létech byly některé domy pokryty slámou.20 Koncem 19. století je domácí obyvatelstvo zatlačováno obyvatelstvem německým a židovským, které se zmocňuje města a dává mu německý ráz. Město se začíná v té době stavebně rozrůstat a měnit na město průmyslové a obchodní.

16

Tamtéž, s. 148. Tamtéž, s. 167. 18 Tamtéž, s. 180. 19 Tamtéž, s. 183. 20 AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. 17

13

Tab. 1.: Přehled stavebních změn21 Rok

Název

1880

postavena německá opatrovna

1881

postaveny kasárny

1883

vybudována jatka

1885

založen Besední dům

1895

zavedena pošta

1897

postavena česká reálka

1898

postavena německá reálka

1902

zbudována nemocnice

1904

postavena nová radnice

1905

vybudovány městské lázně

1910

koupena elektrárna

1911

vydlážděno náměstí

Je třeba se zmínit i o rodném domku Tomáše Garrigua Masaryka, který byl ale bohužel v roce 1898 srovnán se zemí. Nezachovala se ani jedna jeho fotografie. Na jeho místě pak stála budova městské dívčí školy.22 Obr. 6.: Rodný dům Tomáše Garriguea Masaryka23

21

Tamtéž. Tamtéž. 23 DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. 22

14

Obr. 7.: Dříve dívčí internát německé reálky, dnes Střední odborné učiliště potravinářské v Hodoníně, nad jehož vchodem je busta Masaryka24

Obr. 8.: Busta Masaryka nad vchodem dnešního Středního odborného učiliště potravinářského v Dobrovolského ulici25

V říjnu 1902 byly započaty stavební práce budovy radnice, která stojí hned za kostelem. Stavba byla projektována architektem Arnoštem Gotthilfem z Vídně. Stavitelem byl Jindřich Röminger, také z Vídně a pracoval pod dohledem

24 25

DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. Tamtéž.

15

městského stavitele Františka Lauschka. Celkový náklad činil 260910 korun a 60 haléřů.26 Radnice je postavena ve stylu německé renesance. Obr. 9.: Znak města z roku 190827

Zpráva o vzniku samostatného československého státu dorazila do Hodonína v noci z 28. na 29. října 1918. Celé následující dopoledne se lidé procházeli ulicemi, které byly vyzdobeny prapory, zpívali písně a každou chvíli vystupovali řečníci, aby „projevili radost nad nabytou svobodou.“28 Dne 31. října 1918 padlo německé panství nad Hodonínem.29 Byl zřízen národní výbor, který byl složen z 20 členů

československé

sociálnědemokratické

strany

a

z 15

členů

strany

státoprávnědemokratické. Ihned po svém ustanovení vydal následující plakáty:30

„Všemu obyvatelstvu ukládá Národní výbor, aby zachovalo vzorný a ukázněný klid, jak jej zachovávalo po léta nejtěžších zkoušek. Všecko, co v Hodoníně stojí a leží, je nyní v pravomoci českého státu; poškozování veřejného nebo soukromého majetku je poškozováním vlastním. Zachovejte klid a pořádek! Nic veřejného nekonejte o své újmě, nýbrž poraďte se za všech okolností napřed s N. výborem; aby bylo vydatněji postaráno o veřejnou bezpečnost, rozhodl se československý N. výbor, že vedle četnictva a obecní stráže zřídí lidovou stráž. Lidový strážci i četníci opatřeni jsou červenobílými pásky a legitimacemi. N. výbor žádá co nejdůrazněji všecky zdejší obchodníky, překupníky, živnostníky a továrníky, aby zásob svých nezatajovali a nevyváželi mimo město a aby stanovili ceny přiměřené dnešním poměrům.“

26

AMHO, Pamětní kniha města Hodonín 1914 – 1928. ČADA, V. a kol.: c. d. 28 AMHO, Pamětní kniha města Hodonín 1914 – 1928. 29 Tamtéž. 30 Tamtéž. 27

16

Do funkce vládního komisaře města Hodonína byl Národním výborem jednohlasně zvolen Eduard Krajíček, který se zároveň postaral o zavedení češtiny jako úředního jazyka.31 V roce 1921 bylo v Hodoníně provedeno sčítání lidu. Zjistily se následující informace:32 •

Plocha v ha

6 713

•

Počet domů

1 610

•

Počet mužů

6 489

•

Počet žen

6 711

•

Národnost

československá

11 247

německá

960

židovská

534

jiná •

32.

Náboženství řimsko-katolické

10 859

evangelické

440

československé

152

izraelské

797

jiné

25

bez vyznání

927.

V této době se Hodonín potýkal s nezaměstnaností občanů. V roce 1923 dosáhl počet nezaměstnaných až na 3000. Byla uspořádána sbírka, z které bylo poděleno 143 nezaměstnaných částkou 40 – 50 Kč.33 V roce 1926 se uskutečnily volby do městské rady. Starostou se stal Karel Berka, prvním náměstkem byl zvolen Josef Kočiš a druhým Štěpán Bačík. Nově zvolené městské zastupitelstvo řešilo celou řadu problémů, například nedostatek bytů, nebo jednalo o odstranění žebrání po městě.34 V září 1938 byla ve městě ustanovena vojenská hlídka, která se starala o bezpečnost úředních budov a radnice. Taktéž bylo provedeno cvičení s použitím 31

Tamtéž. Tamtéž. 33 ČADA, V. a kol.: c. d., s. 284. 34 Tamtéž, s. 289. 32

17

slzného plynu. Firmě Fatra bylo povoleno zbudování plynové komory, kde žáci po celý měsíc duben roku 1937 chodili na exkurze.35 15. března 1939 vstoupila do Hodonína nacistická armáda. Po městě byly vyvěšeny německé vlajky a gestapo provádělo pravidelné prohlídky bytů, kde si všímalo většinou knih. Své zaměstnání nemohli vykonávat všichni židovští lékaři a advokáti. Ti byli 23. ledna 1943 odvezeni do Uherského Hradiště, odtud do Terezína a Osvětimi, odkud se již nevrátili.36 Při bombardování Hodonína 20. listopadu 1944 zemřelo 179 občanů a město bylo velmi poškozeno. Požár v následujícím roce zničil celou budovu české reálky. Dne 12. dubna 1945 byl Hodonín osvobozen sovětskou armádou.37 Rok 1948 poznamenal v Hodoníně drobné řemeslnické a živnostenské firmy, které byly postupně likvidovány. Došlo ke znárodnění podniků, které měly nad 50 zaměstnanců.38 Vznikala Jednotná zemědělská družstva. V hodonínském okrese byly v roce 1949 dva státní statky, které byly později sloučeny v jeden zemědělský podnik se sídlem v Hodoníně. V říjnu 1950 bylo v družstvu 136 členů, v čele stál Jaroslav Jančařík.39 Období komunismu výrazně ovlivnilo podobu města. V okrajových částech byla vystavěna nová sídliště, zřízeny lázně, postaven byl zimní stadión, krytý bazén, tepelná elektrárna a cukrovar.40 Po roce 1989 dochází v Hodoníně ke znovuoživení podnikatelských aktivit. Byla zbudována spousta nových obchodů. Hodonínský cukrovar zanikl a na jeho místě postupně vznikala nákupní střediska. Od roku 1993 je Hodonín, po vzniku samostatných států České republiky a Slovenka, hraničním městem. Hodonínský zimní stadión byl na nějakou dobu uzavřen, po tuto dobu zde fungovalo oděvní tržiště. V roce 2001 byla započata jeho rekonstrukce a následně byl předán do užívání hokejovému klubu.

35

Tamtéž, s. 313. Tamtéž, s. 319. 37 DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. 38 ČADA, V. a kol.: c. d., s. 338. 39 Tamtéž, s. 348. 40 DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. 36

18

V dalších letech došlo k několika významným stavebním změnám. Například přestavba hodonínského železničního nádraží, zřízení pěší zóny nebo vybudování dopravního obchvatu z důvodu odklonění nákladní dopravy směřující na Slovensko.41

41

Tamtéž.

19

II. Z POČÁTKŮ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ

Na Moravě i v Čechách jsou v 16. století zakládány bratrské školy, kde se vyučuje sedmero svobodných umění a jazyky. Velkou zásluhu na jejich otevírání měl Jan Blahoslav, který zdůrazňoval výuku mateřského jazyka, ale také učení se jazykům cizím. Bohužel doba pobělohorská znamenala jak zrušení škol bratrských, tak i škol venkovských. Byla také zničena spousta českých knih. Školství bylo v té době ovládáno řádem jezuitským, který byl založen roku 1540 Ignácem z Loyoly.42 Jezuité se věnovali jen školám středním a vysokým. Zakládali gymnázia, kde vyučovali převážně žáky talentované. Výuka probíhala v latinském jazyce a měla spoustu náboženských prvků. Ve stejném duchu pracovali i piaristé, ale svou pozornost obraceli i na nižší školy a snažili se o používání českého jazyka. Velký mezník v českém školství představuje Jan Amos Komenský, který byl představitelem nového pojetí vzdělávání – pedagogického realismu. Byl jedním z prvních, kdo si přál vzdělání pro všechny. Předložil návrh na vytvoření nového výchovně vzdělávacího systému od předškolní výchovy po vysokou školu. Jako završení celého studia navrhoval poznávání cizích zemí. Ve výuce měly být zahrnuty veškeré oblasti lidského života – příroda, historie, fyzika, geografie, mateřský i cizí jazyk, mravní výchova. Požadoval i změnu vyučovacích metod. Metodu pouhého mentorování a učení se zpaměti nahradily metody názorné a praktické, které jsou založeny na smyslovém vnímání. Komenský byl v době 17. století považován za nejlepšího průkopníka v dějinách školské výchovy. Zato ve století 17. a 18. byla jeho památka všemožně umlčována a jeho odkazy znevažovány. Po celé 18. století byl Komenský úplně zapomenut.43 Počet škol se postupně zmenšoval a vyučování ve zbylých školách bylo na nízké úrovni. Výuku zastávali lidé nekvalifikovaní, kostelníci, různí řemeslníci nebo vysloužilí vojáci.44 Velký pokrok přineslo zavedení povinné školní docházky císařovnou Marií Terezií v roce 1774. Byl vypracován nový školní řád Janem Ignácem Felbigerem, 42

KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: Nástin vývoje všeobecného vzdělávání v českých zemích. Praha 1977, s. 19. 43 ŠTVERÁK, V.: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983, s. 126. 44 Tamtéž, s. 183.

20

opatem a autorem pedagogických spisů. Podle nového školního řádu vznikly elementární školy trojího druhu: triviální, hlavní a normální. Na vesnicích byly otevírány převážně školy triviální, kde se učilo náboženství, čtení, psaní a počítání. V krajských městech děti navštěvovaly školy hlavní, kde se navíc vyučovalo základům latiny, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, kreslení, základům hospodářství, průmyslu a geometrii. V hlavním městě to byly školy normální, které připravovaly žáky pro studium gymnázií, učitelství a dalšího povolání. Povinná docházka byla pro děti od 6 do 12 let, kdy v letním období se dětem od 9 do 12 let poskytovaly úlevy.45 Jinak se nedbalá docházka měla trestat. Žáci byli taktéž povinni chodit denně do kostela. Dohled nad triviální školou vykonával místní farář, ale rozhodující slovo měla církev, která se o školství, spolu se státními úřady, starala. V čele školy stál ředitel, katecheta a tři až čtyři učitelé. Za vlády Josefa II. byla povinnost školní docházky neustále vyzvedávána a zdůrazňována. Školou povinných žáků bylo v té době zhruba 300 000, k dispozici měli 32 škol hlavních, 50 městských a 2461 venkovských. Pro zkvalitnění výuky se snižoval počet žáků v jedné třídě, což pravděpodobně učitelé přivítali. Učivo bylo přesně naplánováno a rozděleno podle jednotlivých tříd a ročníků. Také byla stanovena doba hlavních prázdnin a zakázány tělesné tresty.46

45 46

KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: c. d., s. 27. Tamtéž, s. 28.

21

III.

POČÁTKY ŠKOLSTVÍ NA HODONÍNSKU DO ROKU 1961

V době předhusitské byly školy součástí farních organizacích. Děti se zde učily základním znalostem čtení, psaní a „početnictví“, popřípadě latině. Na vyšší úrovni byly školy klášterní v Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Hodoníně a Strážnici. Učitelé dostávali velmi nízké platy, proto si přivydělávali službou v kostele (vedením účtů) a psaním matrik. Na vesnicích byli označováni jako písaři, teprve ke konci 17. století se jim začalo říkat rektoři.47 Smutné na této době bylo, že představení obce platili lépe pastýře než učitele. Nedobře se k učitelům chovali i rodiče.48 Po třicetileté válce školní výchova na Hodonínsku nedosahovala velké úrovně. Byly jen školy farní, kde učili učitelé s malými platy. Navíc byli i kostelními sluhy, varhaníky a kantory. Dalo by se s nadsázkou říct, že se o vzdělání lidstva téměř nikdo nestaral. Nasvědčuje tomu také skutečnost, že například v městě Strážnici se v r. 1747 na obecní listině neumělo podepsat 218 občanů (z počtu 328). Nebo také v městě Bzenci r. 1749 ze 130 občanů místo podpisu načrtlo tři křížky 70 občanů.49 Po školské reformě Marie Terezie (r. 1774) došlo ke zvýšení úrovně školního vzdělávání také na Hodonínsku. Byly zřizovány triviální a městské školy, které byly zpočátku určeny jen pro děti bohatších rodičů. Také děti šlechtické, úřednické a měšťanské měly příležitost ke studiu. Chlapci poddaných mohly studovat jen v případě, že jim studium povolila vrchnost. Reformy Marie Terezie usilovaly o zlepšení vzdělání širokých lidových vrstev. Byla nařízena všeobecná, povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let. Ale i tak byla docházka velmi špatná, například ve Strážnici chodilo do triviální školy v r. 1777 z celkového počtu dětí 350 v zimě jen 30 a v létě asi jen 20 dětí.50 Nejstarší zpráva o fungování školní budovy v Hodoníně pochází z konce 18. století. Tato zpráva říká, že vrchnost v Hodoníně má dva panské domy. Jeden z nich

47

FROLEC, V. a kol.: Slovácko. Praha 1978, s. 162. Tamtéž, s. 162. 49 SKÁCEL, J.: Z dějin Slovácka. Brno 1958, s. 95. 50 Tamtéž, s. 101. 48

22

byl darován škole.51 Později byla postavena škola na rohu náměstí, v roce 1802 bohužel vyhořela. Byla pak znovu postavena a sloužila žákům až do roku 1863, kdy byla zřízena hlavní farní škola na rohu náměstí a Školní ulice. Za nějakou dobu bylo přistavěno druhé poschodí a škola byla přeměněna ze školy dvoutřídní, triviální na školu obecnou pětitřídní s německou měšťankou. Tato škola byla v roce 1884 zrušena a zřízena čtyřtřídní škola česká a čtyřtřídní škola německá.52 Navzdory školské reformě Marie Terezie bylo v 1. polovině 19. století školství velice zanedbané. Školy poskytovaly jen běžnou znalost čtení, psaní a počítání. Nevyučovaly se přírodní vědy ani český jazyk. Taktéž se nikdo nestaral o plat školních profesorů, dlouhá léta to měli na starosti kněží, kterým byl přidělen dozor nad nižšími školami. Od r. 1814 se od žáků vybíraly peníze na školní plat, nemajetní žáci byli osvobozeni.53 Učitelem se v podstatě mohl stát každý, kdo absolvoval tříměsíční kurs (od r. 1832 šestiměsíční) a složil závěrečnou zkoušku. Získal tak označení učitelský pomocník. Po jednoleté praxi a po dosažení věku 20 let se mohl ucházet o místo učitele.54 Plat učitele dosahoval asi 130 zlatých a pomocník dostával 70 zlatých, což v žádném případě nestačilo pokrýt nejnutnější potřeby rodiny. Navíc byl učitel povinen starat se o školní budovu.55 Časový úsek od konce 18. století do poloviny 19. století je pro české školství znám jako doba národního obrození. Učitelé se snažili o osvobození lidu ze závislosti na církvi, obci i vrchnosti a zároveň se snažili o rozvíjení národního jazyka. Uplatňovali český jazyk jako jazyk vyučovací. Další změny ve výchově přinesl nový školský zákon z r. 1869, kdy stát převzal dozor nad školstvím. Místo dosavadní šestileté povinné školní docházky byla zavedena osmiletá docházka, a to od šesti do čtrnácti let. Učební osnova byla rozšířena o zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt, kreslení a tělocvik. Děvčata se mohla věnovat ručním pracím. Vznikl nový typ škol – školy měšťanské, které poskytovaly vyšší vzdělání než národní škola a připravovaly žáky pro praktická povolání. Škola v Hodoníně měla r. 1863 čtyři třídy. V r. 1884 byla rozdělena na českou a německou, česká škola pak byla rozdělena na chlapeckou a dívčí. Žáci

51

AMHO, Pamětní kniha města Hodonín 1914 – 1928. Tamtéž. 53 SKÁCEL, J.: c. d., s. 111. 54 FROLEC, V. a kol.: c. d., s. 164. 55 Tamtéž, s. 165. 52

23

chodili do škol nepravidelně, rodiče je drželi doma, aby pomáhali s polními pracemi.56 V roce 1897 byla postavena česká reálka, o rok později pak reálka německá. O založení české školy nejprve pečoval soukromý reálkový výbor, který následně zřídil Matici hodonskou. Byla schválena 3. dubna 1894. První třída Matiční české reálky byla otevřena 15. září téhož roku.57 O jmenování učitelů se starala Ústřední Matice školská (založena roku 1831 jako společnost pro uplatnění práv českého jazyka na školách58). Jejich výběr musel být ještě schválen od zemské školní rady. Chod školy pak měla na starosti Matice hodonská. Prvním ředitelem české reálky byl František Slavík, profesor České vyšší reálky v Brně. Mezi členy profesorského sboru patřili: Paleček, Jordánek, Navrátil a Pirchan. První školní rok se vyučovalo v přízemí domu č. 6 ve Školní ulici. Další rok byl pro druhou třídu pronajat a upraven dům č. 13 ve Štefánikově ulici (pozdější Katolický dům). Teprve v roce 1896 se škola mohla přestěhoval do vlastní budovy, která byla Maticí hodonskou postavena na rohu Měšťanské ulice a Horních valů. Náklad na její postavení činil 134 000 korun.59 Obr. 10.: František Augustin Slavík, první ředitel české reálky 60

56

SKÁCEL, J.: c. d., s. 127. AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. 58 KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: c. d., s. 29. 59 AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. 60 ČADA, V. a kol.: c. d. 57

24

Česká reálka byla v roce 1898 přijata do zemské správy. Do této doby platila služné učitelů a obstarávala všechny potřeby školy Matice hodonská za pomoci Ústřední Matice školské (za 4 školní roky bylo zaplaceno 123 186 korun).61 Zemský fond na sebe přijal veškeré platy učitelů i ředitele, také se postaral o jejich výslužné a zaopatřil jejich příbuzné. Matice hodonská byla nadále povinna platit veškeré potřeby školy, zajistit potřebné místnosti, jejich nábytek, osvětlení. Starala se o vytápění tříd, nakupovala školské a kancelářské potřeby, musela zajistit byt pro ředitele a pro školníka. Odměnou jí bylo, že budova, nábytek a učební sbírky zůstaly v jejím vlastnictví. Měla také právo vybírat školné a jiné poplatky a mohla spolurozhodovat při obsazování učitelských míst. Je jisté, že i tak to Matici hodonskou dost finančně zatížilo. Těchto značných finančních závazků byla zproštěna po zestátnění reálky, ke kterému došlo na základě smlouvy ze dne 12. prosince 1923. Smlouva byla podepsána ministrem školství Gustavem Habrmanem 3. ledna 1924.62

Obr. 11.: Česká reálka z roku 1891, která stála na rohu ulice Měšťanské a Horní Valy63

61

AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. Tamtéž. 63 DOMESOVÁ, Z. a kol.: c. d. 62

25

Po roce 1918, kdy padla německá nadvláda, se české školství v Hodoníně začalo úspěšně rozvíjet. Ze zrušených německých škol přestoupilo přes 600 dětí do českých škol. Do první třídy se přihlásilo 92 žáků, do druhé 53.64 Řešil se nedostatek školních místností, jelikož počet žáků se téměř zdvojnásobil. Bylo požádáno o zřízení české měšťanské školy chlapecké i dívčí. Dívčí byla ihned schválena moravským zemským výborem a otevřena v listopadu roku 1918, chlapecká mohla být otevřena až v následujícím roce. Vyučovalo se v 11 třídách obecné školy chlapecké a 10 třídách školy dívčí, k dispozici bylo 27 tříd. Měšťanské školy měly po třech třídách.65 První týdny vyučování byly vskutku krušné. Nejdřív bylo nedostatek místností, pak se zase nedostávalo učitelů. Většina tříd neměla potřebný nábytek, ani vyučovací pomůcky. Tab. 2.: Přehled o povolených třídách, učitelích a žácích66 Poč. šk. 7. 11. 31. 12. 8. 1. 20. 1. roku

1918

1918

1918

1918

1918 Povolených tříd a poboček

13

13

26

28

28

Vhodných učeben

5

11

26

28

28

Ředitelů (správců škol)

-

-

-

1

1

Třídních učitelů

11

9

26

27

27

Učitelů náboženství

2

2

5

5

5

Všech učitelských sil

14

12

34

36

36

Chlapců

369

702

726

750

751

Dívek

415

765

783

816

822

Všech žáků

784

1467

1509

1566 1573

Přestoupilo z něm. škol

11

694

714

767

64

AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. Tamtéž. 66 Tamtéž. 65

26

773

V červenci roku 1919 byla poslána žádost, aby obec mohla zrušit německou reálku, protože se musí vybudovat české školství a navíc bylo do první třídy německé reálky zapsáno jen 25 žáků, z toho 17 děvčat.67 Podnikly se proto mnohé kroky, ale reálka zrušena nebyla. Až v září téhož roku se zemský výbor usnesl ji zrušit (pro malý počet žáků). Městská rada Hodonína to poté oznámila ředitelství německé reálky a požádala je o odevzdání inventáře všech sbírek a pomůcek.68 V roce 1921 byl ministrem školství a národní osvěty jmenován okresní inspektor pro hodonský školní okres. Stal se jím Rudolf Šoupal, odborný učitel měšťanské školy ve Zlíně. V témže roce bylo také usneseno, aby pro nedostatek místa nebyly do hodonínských škol přijímány děti z okolních obcí. Na školách měšťanských činilo školné pro zámožné děti 40 korun ročně.69 V následujícím roce proběhla schůze místní školní rady, na které její předseda sdělil ostatním, že zemská školní rada povolila zřízení soukromé německé měšťanské školy. Všichni byli touto informací zaskočeni a překvapeni, neboť německá škola byla pro nedostatek dětí německé národnosti zrušena a najednou se zřídila škola soukromá. Mezi lidmi poté vyvstala otázka, jestli je takové školy vůbec potřeba. V Hodoníně bylo v té době napočítáno 1176 Němců. Z českých do německých škol přešlo asi 30 dětí. Byly to děti českých rodičů, kterým bylo jedno, že jejich děti chodí do německé školy.70 V Hodoníně na reálce bylo koncem školního roku 1922/23 447 žáků, z toho 133 děvčat.71 Při chlapecké škole měšťanské byla povolena čtvrtá třída měšťanské školy, která si kladla za cíl doplnit a prohloubit praktické učivo měšťanské školy a zároveň být vhodnou přípravou pro další studie na školách obchodních, průmyslových, hospodářských a učitelských. Školní rok 1924 byl třicetiletým výročím pro hodonskou reálku. Byla založena r. 1894, jejím prvním ředitelem byl do roku 1903 František Augustin Slavík, druhým do r. 1924 Antonín Paleček. Za celou dobu svého trvání přijala škola 2195 žáků.72

67

Tamtéž. Tamtéž. 69 Tamtéž. 70 Tamtéž. 71 Tamtéž. 72 Tamtéž. 68

27

Tab. 3.: Přehled o počtech žáků na české škole obecné a měšťanské73 Rok

Obecná chlapecká Měšťanská chlapecká Obecná dívčí

Měšťanská dívčí

1918

369

127

338

77

1919

734

209

705

251

1920

709

267

711

283

1921

683

296

631

335

1922

615

348

582

341

1923

560

420

544

339

1924

472

417

466

332

1925

476

397

462

303

1926

513

387

506

296

1927

548

370

547

270

1928

599

323

619

223

1929

700

276

664

189

1930

733

322

696

212

1931

686

417

707

285

Přehled dalších škol v Hodoníně v roce 1924:74 •

Městská veřejná škola obchodní – byla založena v roce 1918, měla 2 ročníky a byla k ní připojena i kupecká pokračovací škola. Ředitelem byl Jindřich Schejbal.

•

Dívčí odborná škola rodinná a živnostenská – založena v roce 1907 jako soukromá průmyslová škola. Jednalo se o tříletou školu rodinnou se živnostenskou pracovnou, probíhaly zde pětiměsíční hospodyňské kurzy a také kratší odpolední a večerní kurzy šití a vaření. Ředitelkou byla VlčkováHladká.

•

Všeobecná živnostenská škola pokračovací – založena 1894. Správcem školy byl Ladislav Mlčoch.

• 73 74

Odborná škola pro kovoprůmyslníky – založena r. 1923.

Tamtéž. Tamtéž.

28

•

Odborná škola pro obuvníky – založena r. 1923

•

Odborná škola pro krejčí (r. 1923)

•

Odborná dílna pro holiče (r. 1923)

Zdravotní stav žáků byl čím dál horší. Zprávu o tom podal v roce 1926 školní lékař MUDr. Josef Hrubý.75 Zároveň učinil městské radě nabídku, že bude funkci školního lékaře zastávat bezplatně, což pochopitelně bylo přijato. Po lékařské prohlídce žactva bylo zjištěno, že normálně vyvinutých a úplně zdravých dětí je na obecných školách jenom zhruba 14 %! Z chorob se nejčastěji vyskytovaly tuberkulóza, katary hltanu a nosu, kožní vyrážky, katary spojivek, nedoslýchavost, krátkozrakost, zákaly rohovky, záněty středního ucha, srdeční vady, kýla.76 Bylo zjištěno, že tyto choroby pocházely z nedostatečné výživy a špatné bytové hygieny. Ve snaze alespoň trochu zlepšit zdravotní stav dětí se podnikla mléčná akce. Dětem ve škole bylo podáváno mléko jako doplněk stravy. Akce trvala jen 37 dní, ale i tak se setkala s úplným zdarem. Za tuto krátkou dobu přibraly některé děti 1 a půl kilo. Mléko bylo poskytováno dvakrát denně, a to 420 dětem, z toho 170 dětí si mléko zaplatilo a zbytek dětí je dostal zdarma. Nejchudobnějším dětem se k mléku přidával i chléb. Šlo především o děti nezaměstnaných rodičů. Celá tato akce stála 9000 korun.77 Podávání mléka se pak konalo na školách téměř každoročně. V dnešní době na některých školách probíhá podobná mléčná akce, kterou zčásti dotuje stát. Také nabídka mléčných výrobků je širší. Děti si mohou vybrat ochucené mléko jahodové, vanilkové, čokoládové nebo mléko neochucené. Nárok na odběr těchto mléčných výrobků mají všichni školou povinní žáci. Objednat si je mohou u třídních učitelů s tím, že zaplatí 50 Kč a mají nárok na 10 mlék, jednoho Lipánka (tvarohovo-smetanový krém) a na jeden jogurt. Vyzvedávají si je zpravidla dvakrát týdně. 25. leden 1932 je významným pro hodonínské školství. Výnosem zemské školní rady v Brně byly zřízeny dva školní obvody. Doposud byly dvě obecné školy podřízené správě ředitelů škol měšťanských. Po reorganizaci se dvě školy rozdělily na čtyři pětitřídní obecné školy. První obvod - jižní - byl určen pro školu obecnou chlapeckou a dívčí umístěnou ve školní budově na Masarykově náměstí. Druhý 75

Tamtéž. Tamtéž. 77 Tamtéž. 76

29

severní - obvod náležel druhé obecné škole dívčí a chlapecké umístěné na Mírovém náměstí v nové školní budově. Hranicí obvodů byla cesta, která vedla od Červených domků, ulicí Sadovou, Schillerovou, Štefánikovou, částí Polní ulice a Kollárovou ulicí.78 V březnu 1932 zahájila svou činnost poradna pro volbu povolání. Úřední dny byly v sobotu odpoledne, kdy po dvojím vyšetření duševních vlastností a po lékařském zjištění tělesných schopností udíleli zaměstnanci poradny své doporučení zdarma. Snažili se dětem, kteří dokončovaly návštěvu školy, dát tu nejlepší radu k volbě vhodného povolání. Do prázdnin se sem přihlásilo a bylo vyšetřeno 87 uchazečů. V následujícím roce se počet uchazečů značně zvýšil. Z hodonínského okresu bylo vyšetřeno 259 uchazečů a z okresu strážnického 45.79 Počet přihlášek o radu vzrostl tak, že ke spolupráci byl přibrán jako poradce odborný učitel Zdeněk Štefan, který musel absolvovat kurz pro poradce, pořádaný zemskou péčí o mládež v Brně. V roce 1934 bylo vyšetřeno jen 134 uchazečů z celkového počtu nahlášených 304, protože měl být zaveden poplatek od pěti do deseti korun. Nakonec se od jeho vybírání upustilo, ale i tak mnohé od návštěvy poradny odradil. V dalším roce vedení poradny převzal sám odborný učitel Zdeněk Štefan ve spolupráci s učitelem Janem Vránou.80 V květnu 1934 proběhly oslavy čtyřicetiletého trvání české reálky v Hodoníně. Začalo se v sobotu valnou hromadou Matice hodonské, poté odjela tříčlenná skupinka na hřbitov, kde položila věnce na hroby zakladatelů, profesorů a žáků. Večer se v sokolovně konala slavnostní akademie žáků reálky. Spolu s profesory Barešem a Sklenářem si děti připravily program se zpěvem a tělocvičnými prvky.81 Akademie se účastnili také abiturienti reálky, kteří se sjížděli do Hodonína po celý den. Každý ročník (bylo jich 33) pak seděl u svého stolu a s radostí vzpomínal na svá studentská léta. V neděli dopoledne vyšel od budovy české reálky průvod žáků, hostů, profesorů a abiturientů. V čele průvodu byl nesen prapor ústavu, za ním kráčeli žáci a žákyně ve slovanských krojích. Procházelo se Školní ulicí, náměstím a hlavní třídou k pomníku prezidenta republiky T. G. Masaryka, kde byl přednesen oslavný projev.82 Česká reálka byla od 1. 9. 1934 78

Tamtéž. Tamtéž. 80 Tamtéž. 81 Tamtéž. 82 Tamtéž. 79

30

postupně přeměněna na státní československé reálné gymnázium. Ve školním roce 1934/35 tato změna platila pro tři nejnižší třídy, v dalších letech postupně zasahovala vždy jednu další třídu. Tato změna byla na přání rodičů schválena ministerstvem školství a národní osvěty.83 Koncem září 1935 byla na obecných a měšťanských školách v Hodoníně zavedena zjednodušená školní docházka, kdy se vyučovalo jen dopoledne.84 Učitelé se svými žáky podnikali různé exkurze a výlety. Například v roce 1937 to byla exkurze do plynové komory firmy Fatra, kde se žáci učili za dozoru třídních učitelů zacházet s protiplynovými maskami. V rámci branné výchovy navštívil učitelský sbor měšťanské školy chlapecké se svými žáky kasárny, kde se jim dostalo poučení o životě našich vojáků. Všechny výklady a cvičení vojáků byly sledováno s velkým zájmem. Žáci byli na závěr mile překvapeni. Vojáci je podělili uzenkami s hořčicí, rohlíkem a šálkem kávy.85 České školství se úspěšně vyvíjelo až do roku 1939, kdy začala okupace, která podstatně narušila český výchovně vzdělávací systém. Okupanti se všemi prostředky a drastickými opatřeními snažili omezit vzdělávání českého národa. Školní práce tak trpěla velkým neklidem. Na středních a měšťanských školách byl velmi omezen počet přijímaných žáků. Vzrostl počet těch, kteří museli své povinné vzdělávání ukončit.86 V důsledku pražských nepokojů byly uzavřeny všechny české vysoké školy; stalo se tak 17. listopadu 1939. Tento stav trval po tři roky. Vysokoškoláci si po uzavření škol hledali rychle jakékoliv zaměstnání, aby nebyli posláni do pracovních táborů.87 Učitelé všech škol byli pronásledováni, mnozí z nich se octli v nacistických vězeních, nebo byli ze své funkce propuštěni. Například v okrese Hodonín bylo propuštěno 52 učitelů!88 I přes jejich nedostatek nesměla být za ně sjednána náhrada. Školní inspektoři byli školeni ve zvláštních kurzech k tomu, aby šířili říšskoněmecké myšlenky. Na obecných školách bylo nařízeno povinné vyučování němčině už od 1. ročníku, český jazyk byl ze škol vytlačován. Němčina zaplavila celý národ, byla všude. Školy byly více německé než české. Taktéž bylo omezeno, nebo úplně zastaveno vyučování dějepisu a zeměpisu. V podstatě bylo zakázáno vyučování všeho, co by jakkoliv připomínalo 83

AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1929 – 1935, nestr. Tamtéž. 85 AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1936 – 1944, nestr. 86 KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: c. d., s. 67. 87 AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1936 – 1944. 88 Tamtéž. 84

31

české dějiny. Malí žáčci nevěděli z dějin nic, dokonce ani nevěděli, kde teče řeka Vltava a Labe, znali jenom názvy německé - Moldau a Elbe.89 Protože i tak vzdělání českého lidu představovalo pro nacisty velkou překážku, docházelo k dalším omezujícím opatřením. Povinně se vyřazovaly knihy, které byly jakkoliv závadné, ničily se obrazy, vyřazovaly se školní pomůcky. Rapidně bylo omezeno přijímání žáků na střední školy, zejména gymnázia. Mohlo se přijmout pouze 40 žáků. Ti byli vybíráni na tzv. výběrových táborech, kde se zjišťovaly jejich schopnosti, znalosti faktů a duchapřítomnost. Byl zde přítomen samozřejmě i německý pozorovatel a lékař, který definitivně určil vhodnost uchazeče ke studiu. Následně byla zpřísněna i klasifikace, kdy i žák s průměrným prospěchem byl nucen školu opustit.90 Počet žáků se tudíž velmi snižoval. Tab. 4.: Počty žáků na gymnáziích91 Město

Počet žáků v r. 1939

Počet žáků v r. 1944

Hodonín

857

268

Kyjov

794

271

Strážnice

500

259

České školy byly v neustálém ohrožení. Například gymnázium v Uherském Hradišti bylo zavřeno poté, co se před budovou místního gestapa našla bomba s lístkem, na kterém stálo, že ji tam položili studenti. Profesoři byli samozřejmě zatčeni. Podobný osud hrozil také gymnáziu v Hodoníně, na které přišlo udání, že žáci zpívali při pochodovém cvičení vlastenecké písně a v jedné třídě byli dokonce žáci profesorem vyzváni ke dvěma minutám ticha na oslavu 28. října. Nastalo rozsáhlé vyšetřování a následní zatčení několika členů profesorského sboru.92 Vyučování bylo rušeno nejen nacistickými útoky, ale i zabíráním škol pro vojenské účely. Obecná škola na Mírovém náměstí v Hodoníně musela svou budovu vyklidit pro německou měšťanku již v roce 1940. Když pak německá měšťanka pro nedostatek žáků zanikla, byly prostory určeny nejprve pro ubytování německých vojáků, později pro lazaret. Budova musela být pro lazaret speciálně upravena, byly vytrhány všechny dveře, nahrazeny širšími, ve vestibulu byl zřízen 89

KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: c. d., s. 67. FROLEC, V. a kol.: c. d., s. 266. 91 Tamtéž, s. 266. 92 Tamtéž, s. 266. 90

32

operační sál. Zabrána vojenskými oddíly byla také budova reálného gymnázia a budova obchodní akademie. V Kyjově bylo podobným způsobem postiženo několik škol.93 Po osvobození v roce 1945 se v Hodoníně setkáváme s různými druhy škol, jsou to školy mateřské, národní, chlapecké a dívčí měšťanské, několik odborných škol. V těžkých bojích byly tyto školy vážně poškozeny. Do oprav se zapojili učitelé i žáci, aby se co nejdříve mohlo začít zase vyučovat.94 V říjnu roku 1946 byla na budově chlapecké měšťanské školy v ulici Legionářů (dnešní budova gymnázia) odhalena pamětní deska 10 učitelům z Hodonína, kteří obětovali své životy za svobodu vlasti: Dobrovolský, Dudová, Hebron, Hubačka, Přivřel, Šťastný, Válek, Vatková, Vašek a Žáček.95 Po slavnostním odhalení byla tato budova otevřena. Škola, při průchodu fronty těžce poškozena, byla nejen obnovena, ale i zvýšena o druhé patro a stala se jednou z nejmoderněji zařízených škol v Hodoníně.96 V roce 1948 došlo na hodonínských školách k přeměně dosavadních měšťanských škol na školy střední a zavedly se zde závěrečné písemné a ústní zkoušky.97 Velký význam mělo zřízení dvou družin mládeže. Byly určeny hlavně pro mládež a děti, jejichž rodiče byli po celý den v zaměstnání a nemohli se o ně starat. Zde byly děti pod dohledem zkušených učitelů a měly k dispozici knihy, časopisy a hračky. V červenci roku 1951 byl zahájen provoz v novém rekreačním středisku v Hodoníně. Byl zřízen pro děti zaměstnaných rodičů v zalesněném prostředí u Červených domků. Přijímaly se sem děti ve věku od 6 do 15 let. Po celý den jim byla věnována všestranná péče. Jednou týdně se s dětmi podnikal výlet autobusem do okolí.98 Dochází k zřizování a rozvoji mateřských škol. V roce 1951 jich bylo v Hodoníně 11.99 Přibývá také patronů, kteří se o děti ve školkách starají. Například nad mateřskou školkou v Komenského ulici převzala patronát ústřední dílna naftových závodů v Hodoníně. Zaměstnanci dílny zvali děti k různým besedám, na 93

FROLEC, V. a kol.: c. d., s. 267. ČADA, V. a kol.: c. d., s. 360. 95 AMHO, Pamětní kronika města Hodonína 1945 – 1950, nestr. 96 ČADA, V. a kol.: c. d., s. 360. 97 Tamtéž, s. 361. 98 AMHO, Pamětní kronika města Hodonína 1951 – 1958, nestr. 99 ČADA, V. a kol.: c. d., s. 363. 94

33

nichž pro ně chystali pohoštění a spoustu hraček. O Mateřskou školku ve Smetanově ulici se starali vojáci. Uspořádali pro děti i dětský ples, ve školce vybudovali hřiště, vysázeli dětem jahodový záhon, na němž se děti učily zahradničit. Ke svátku matek darovali školce 6000 korun.100 Ve školním roce 1960/61 Hodonín zápasil s nemalými problémy. Družiny mládeže nestačily svou kapacitou pro všechny děti, ty pak zůstávaly ve svém volném čase bez dozoru. V mateřských školách byla situace podobná. Taktéž počet tříd a učeben na základních školách byl nedostačující. Tab. 5.: Počet učeben a tříd na školách101 ŠKOLA

POČET UČEBEN

POČET TŘÍD

I. ZDŠ Gottwaldovo náměstí

25

32

II. ZDŠ Stalinovo náměstí

18

24

III. ZDŠ Bažantnice

26

31

SVVŠ ulice Legionářů

10

10

(Mírové náměstí)

100 101

AMHO, Pamětní kronika města Hodonína 1945 – 1950. ČADA, V. a kol.: c. d., s. 367.

34

IV.

STAVBA

OBECNÉ

ŠKOLY

A

ZAHÁJENÍ

VYUČOVÁNÍ V NOVÉ BUDOVĚ

O postavení nové školní budovy se dlouho jednalo, což vyplývá ze zápisů v Pamětní knize Hodonína. Místní školní rada v čele s předsedou Ing. Sukem vycházeli z toho, že stávající škola na náměstí naprosto nevyhovuje a bude nutné postavit školu novou. Daly se vyhotovit plány na stavbu. Ale jak se ukázalo, nebylo možno uhradit tak velký náklad z prostředků města.102 Místní školní rada se tedy rozhodla, že celou věc bude řešit postupně. Na schůzi, která se konala 16. března 1927, bylo dohodnuto, že se postaví zatím jen jedna budova pro obecné školy dívčí i chlapecké, která bude mít 16 učeben.103 Do plánu se už ale nevešel byt pro správce školy. Druhá budova se prý postaví v západní části města, až budou příznivější finanční podmínky. Dne 18. března 1927 byla provedena prohlídka stavebního místa, které se zúčastnili zástupci školní rady s řediteli škol Havelkou a Švábenským.104 Místo bylo označeno jako velmi vhodné a mohly se začít zařizovat věci potřebné ke stavbě. Pak starosta Berka přišel na nápad, že by se mohla škola postavit u nádraží. Tento nápad zastupitelstvo obce schválilo a poté byl předložen školní radě, která zasedala dne 16. září 1927.105 Jindřich Reiter (profesor státní reálky) prohlásil, že toto řešení neschvaluje, a to hned z několika důvodů. Nejedná se o klidné místo pro školu, všechny děti by musely přecházet nejvíce frekventovanou ulici, nehledě na hluk vlaků. Dále uváděl, že v ulici Na dílech je pro školu k dispozici 10 000 m² a u nádraží jen 1 200 m², takže by tam nebyl dvůr ani zahrada. Starosta se nechal slyšet, že v Brně jsou také školy na živých ulicích a blízko továren a navíc by škola byla v blízkosti pomníku prezidenta. Zahradu i dvůr prý nahradí blízkost lesa. Inspektor Emil Havelka se k tomuto problému vyjádřil s tím, že Na dílech je lepší místo pro školní práci, ale okolí působí dost uboze.106 102

AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928. Tamtéž. 104 Tamtéž. 105 Tamtéž. 106 Tamtéž. 103

35

Po následujícím hlasování bylo zřejmé, že všichni členové školní rady se vyslovili pro stavbu školy u nádraží. Přesto se panu Reiterovi zdálo, že pravdu má on a prohlásil, že si přeje, aby bylo výslovně v protokolu uvedeno, že s tímto řešením nesouhlasí.107 O výběru místa se dále hodně mluvilo a členové v politických organizacích žádali, aby se usnesení změnilo. Na následující schůzi, dne 14. října 1927, místopředseda Kočiš prohlašuje, že na městkou radu bylo působeno z různých stran obyvatelstva, aby se škola stavěla u nádraží.108 Městská rada tedy změnila své stanovisko a bylo definitivně rozhodnuto pro ulici Na dílech. Stavební plány, vyhotovené architektem Antonínem Blažkem, byly schváleny na schůzi 7. prosince 1927.109 Zároveň bylo rozhodnuto, kdo bude nad stavbou vykonávat dozor. Jelikož školní rada nemůže, město poskytne své odborné úředníky. Na společné schůzi městské a školní rady, která se konala 30. prosince 1927, se projednávaly došlé nabídky stavebních prací.110 Tab. 6.: Stavební firmy s předběžným rozpočtem111 Firma

Druh práce

Kč

Hollan a Kučera

zednické práce

891 770,70

Hollan a Kučera

betonářské práce

443 157,30

Hollan a Kučera

tesařské práce

78 967,30

Matěj Zámečník

pokryvačské práce

50 212,50

Fr. Špranecký

klempířské práce

36 223, --

Základy se začaly kopat 25. října 1928.112 Celá stavba měla být podle plánu dokončena do konce roku 1929. Jenže se vyskytly různé problémy, které způsobily zpoždění stavebních prací. Svědčí o tom například dopis od pana starosty Berky firmě Ing. Hollan a Kučera z prosince roku 1930, kde se píše, že za zpoždění může

107


36

právě firma Hollan a Kučera.113 Měli také zajistit hlídače, který bude hlídat stavbu ve dne i v noci. Město jim vyšlo vstříc a poskytlo jim jednoho denního hlídače. Firma se však proti dopisu ohradila a s obviněním nesouhlasila. Tvrdili, že se na pracích hrubé stavby pracovalo co nejrychlejším tempem, a to pravidelně od 6:00 do 20 až 21:00 hodin se 70 až 80 lidmi. A v nutných případech zůstávali na stavbě do 22 – 24 hodiny a mnohdy až do třetí hodiny ranní. Dále je zbrzdil šéf stavebního úřadu, když museli čekat na schválení želez do železobetonových stropů a překladů asi tři dny.114 Taktéž dodávky prací stolařských a zámečnických nebyly hotové v termínu. Zpozdila se též dodávka oken, komínových dvířek atd. I s úpravou schodišť se muselo čekat, až pan architekt Blažek zašle vypracovaný detailní plán. V neposlední řadě se objevil problém se sochami, které mají stát po stranách školy: •

Skupina soch určená pro křídlo chlapecké školy s heslem „Vědám a umění“ byla dílem Juliuse Pelikána, akademického sochaře v Olomouci

•

Skupina soch určená pro pravé křídlo budovy dívčí školy s heslem „Pilností k blahobytu“, již vytvořil František Kovařík, akademický sochař ve Svitávce.115

Závady na sochách byly zjištěny v ateliérech sochařů dne 22. 6. 1930 při prohlídce konané starostou Berkou, náměstkem starosty Kočišem a projektovým architektem Blažkem. Na skupině soch pro chlapeckou školu, které znázorňují filozofy v postavách středověkých bakalářů, byla levá ruka pravé figury, položená na vousy, poněkud krátká a v zápěstí trochu velká. Také rukávy obou učenců byly abnormálně dlouhé. Druhá skupina soch, určená pro dívčí školu byla v celkovém provedení v pořádku, ale nezapadá do rámce školní budovy a jejího poslání. Jde o postavy žen, jedna s klasem v ruce, druhá s úlem na dlani. Podle posuzovací komise znázorňují spíše spořitelnictví než školu. Sochaři je doporučeno vybrat jiný symbol, kterým by se školství dalo lépe vyjádřit.116 Jak je vidět na následujících fotografiích, sochař úplně změnil své dřívější pojetí a sochy upravil.

113

AMHO, Jednací protokoly 1932 – 1950. Tamtéž. 115 Tamtéž. 116 Tamtéž. 114

37

Obr. 12. + 13.: Sochy na pravé straně budovy, vyfotografované autorkou v roce 2008

Obr. 14.: Sochy na levé straně budovy, vyfotografované autorkou v roce 2008

I přes různé obtíže se podařilo stavbu školy dokončit. Kolaudační prohlídka novostavby byla vykonána v sobotu 29. srpna 1931 v 8 hodin.117 Byly přítomni: vládní komisař z Hodonína, místní školní rada a technické oddělení okresního úřadu v Uherském Hradišti. Komise budovu schválila: „objekt nemá stavebních 117

Tamtéž.

38

nedostatků, zdivo jest vyschlé, úprava podlah vnitřních stěn, oken, dveří, instalací vodních, elektrických, ústředního topení atd. plně vyhovuje, takže není námitek proti povolení školní budovy k používání.“ 118 Budova byla následně předána ke správě a užívání zástupci místní školní rady Karlu Berkovi. Obr. 15.: Škola z roku 1931119

Celkový náklad na novostavbu obecné školy dívčí a chlapecké činil 4 200 000 korun, což byla částka podstatně vyšší oproti plánovanému rozpočtu.120 Stavba školy byla financována zčásti městem a zčásti hypotékou u banky Československých legií, která měla svou filiálku v Brně. Jelikož stavební náklad město velmi zatížil, podávala se od roku 1930 pravidelně žádost o subvenci na Ministerstvo školství a národní osvěty.121 Ministerstvo školství na první žádost odpovědělo, že žádosti na státní příspěvek nelze vyhovět, jelikož státní rozpočet na tento rok je zcela vyčerpán. Dále bylo v odpovědi uvedeno, že obec měla o subvenci požádat ještě před započetím stavby. Měla přiložit plány a rozpočty, aby k tomu mohlo ministerstvo vyjádřit své připomínky. Obec ale začala stavět bez předchozího vyjednávání dotace od 118

Tamtéž. AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1929 – 1935. 120 AMHO, Jednací protokoly 1932 – 1950. 121 Tamtéž. 119

39

ministerstva, tudíž pozbyli nároku na udělení státní podpory. Dále se ministerstvo vyjádřilo, že je ještě malá naděje na udělení subvence z milosti, ale vše je řízeno tím, jaký obnos bude mít ministerstvo k dispozici. Město tedy posílalo své žádosti střídavě do Brna a do Prahy.122 16. srpna 1933 město Hodonín podalo žádost znovu s tím, že se nachází opravdu ve svízelné finanční situaci, jelikož na výstavbu budovy věnovalo náklad asi 4 000 000 korun a doufá, že ministerstvo z letošního rozpočtu přizná městu pokud možno conejvětší dotaci. Odpověď přišla 29. ledna 1934 s tím, že ministerstvo upozorňuje, že ve státním rozpočtu nejsou žádné částky na zřízení, budování a zařízení škol. Takže žádné žádosti nemohou mít kladný výsledek a je zbytečné je dál posílat.123

Obr. 16.: Dopis z Ministerstva školství ve věci žádosti o státní příspěvek na stavbu školy na Mírovém náměstí124

122


40

13. listopadu 1934 a 28. května 1935 to město se svou žádostí zkusilo znovu. Apelovalo na svou finanční tíseň, na nedostatek finančních prostředků na placení zápůjček opatřených na stavbu školy. Odpověď přišla 11. února 1936 s tím, že žádosti nelze vyhovět pro nedostatek finančních prostředků zemského fondu.125 Město Hodonín tudíž žádnou dotaci na stavbu školy nedostalo a o splacení veškerých nákladů se muselo postarat samo. Stavbou nové školní budovy na Mírovém náměstí došlo k rozdělení žáků do dvou školních obvodů: jižního (I.) a severního (II.). Usneslo se na tom městské zastupitelstvo na schůzi konané 20. prosince 1929.126 Toto rozdělení se vztahovalo pouze na školy obecné, ne na měšťanské. Škola na Mírovém náměstí spadala do II. obvodu a její řízení měl na starosti Karel Berka.127 Ve škole se začalo vyučovat ve středu 2. září 1931 v šesti třídách obecné školy chlapecké a v šesti třídách obecné školy dívčí. V dívčí škole byl ředitelem Josef Švábenský a v chlapecké Emil Havelka, který zároveň vedl obecnou školu smíšenou na Masarykově náměstí a měšťanskou školu chlapeckou v Legionářské ulici. I Švábenský vedl navíc měšťanskou školu dívčí ve Školní ulici. Proto se jednalo o tom, aby v nové škole byl stanoven jeden řídící učitel pro chlapeckou školu a druhý řídící učitel pro školu dívčí. Nakonec vše dopadlo tak, že řízením školy chlapecké i dívčí byl pověřen Karel Berka.128 Budova byla vybavena novým nábytkem, který si vybrala a sepsala školní rada. Jednalo se o následující: tři stojany na obrazy a pět zasklených skříní s oddíly do kabinetů, dva psací stoly s vhodnými židlemi do dvou kanceláří se dvěma věšáky, čtyři skříně na knihy a tiskopisy, do dvou sboroven dvě široké skříně, dva velké stoly s osmi zásuvkami a k tomu potřebné židle. Do žákovské knihovny si objednali dvě skříně. Do tříd přišlo 420 lavic a k nim odpovídající počet židlí.129 Dne 19. září 1931 zde byla otevřena nová mateřská školka. Děti sem byly přiděleny ze zrušené mateřské školky „v barácích“.130 V prvním školním roce probíhala výuka v šesti třídách školy chlapecké a v šesti třídách školy dívčí.

125

Tamtéž. AMHO, Pamětní kniha města Hodonína 1929 – 1935. 127 Tamtéž. 128 Tamtéž. 129 Tamtéž. 130 Tamtéž. 126

41

Tab. 7.: Učitelé v Obecné škole chlapecké s ředitelem Emilem Havelkou131 Třída

Učitel

1. B

B. Friedrich

2. C

K. Berka

3. B

S. Göková

3. C

O. Veselská

4. C

B. Maděra

5. C

L. Nováková

Tab. 8.: Učitelé v Obecné škole dívčí s ředitelem Josefem Švábenským132 Třída

Učitel

1. C

J. Vrána

2. C

A. Mašíková

3. B

B. Řípová

4. C

J. Janota

5. B

E. Černý

Obr. 17.: Ředitel Obecné školy dívčí Josef Švábenský133

Na škole byli žáci s různým náboženským vyznáním. Vyučovalo se ale jen náboženství římsko-katolické. O děti se staral Meiscner, Běloh a Marie Masopustová.134 131

AMHO, Školní kronika 1931 – 1953. Tamtéž. 133 Tamtéž. 134 Tamtéž. 132

42

Dne 28. září 1931 byl slavnostně odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka. Vládu zde zastupoval ministr školství a národní osvěty Dr. Ivan Dérer. Pomník byl dílem akademického sochaře Bučánka a architekta Viléma Kvasničky.135 Učitelský sbor a žáci se slavnosti samozřejmě účastnili. Průvod žáků s učiteli šel od české reálky podél měšťanské školy dívčí. Bylo také přítomno mnoho dětí v krojích. 28. října byl oslaven v tělocvičně školy Svátek svobody. Po proslovu učitele Berky se zpívala píseň „Republiko milená“. Slavnost byla ukončena hymnou.136 Pořádaly se různé sbírky, například učitelé ze svých příjmů podporovali nezaměstnané občany. Dávali jim v průběhu 4 zimních měsíců 1 % ze svých výplat. Děti byly obdarované k Vánocům. Dostaly obuv, prádlo a šaty. Na nákup těchto dárků přispělo město, dobročinný spolek žen a místní spolek Červeného kříže.137 Ve škole proběhla dvakrát inspekce, kdy pan školní inspektor R. Šoupal navštívil 17. března školu chlapeckou a 1. dubna školu dívčí. Třetí čtvrtletí bylo uzavřeno v pátek 15. dubna, klasifikační porada probíhala pro školu dívčí i chlapeckou společně. Školní zprávy byly rozdány v sobotu poslední vyučovací hodinu.138 Několikrát se konaly besídky. Třídní učitelé pátých tříd dívčí školy v sobotu odpoledne uspořádali v tělocvičně besídku, na které děti předvedly různé dramatizace, zazpívaly písně. Na závěr promluvil učitel Černý o tom, co s dívkami po prázdninách. Zúčastnilo se asi 60 osob.139 Svátek matek byl oslaven dramatizací básně „Osiřelo dítě“. Byl slaven i dětský den, kde děti předvedly ukázky, jak je nutno být opatrný po cestách při tehdejší automobilové dopravě. Byla zde přítomna i liga československých motoristů a Svaz řidičů. Děti byly vozidly odvezeny k Červeným domkům, kde jim bylo přichystáno pohoštění. Každé dítě navíc dostalo legitimaci s připojeným desaterem povinností na silnici.140

135


43

V.

ŠKOLA V LETECH 1932 – 1939

5. 1. ZE ŽIVOTA ŽÁKŮ A UČITELŮ

Začátkem školního roku 1932 se ve škole objevil nedostatek pitné vody v pozdějších dopoledních hodinách. Odpoledne pak nebývala voda vůbec, ani k nejnutnějšímu mytí, ani ke splachování záchodů. Na nedostatek vody upozornil vládního komisaře města i školní lékař Hrubý, který navíc oznámil onemocnění desetiletého žáka Karla Hlaváčka břišním tyfem.141 Původ nemoci zatím nebyl zjištěn, ale doktor se obával, že příčinou byl nedostatek vody. Přeje si, aby bylo nějakým způsobem o dostatek vody postaráno, aby nenastala nějaká komplikace, která by ohrozila zdraví dětí.142 V květnu téhož roku byla podána opětovná stížnost na kvalitu vody. Voda, kterou děti pijí, není čirá, obsahuje hlenová vlákna a jinou nečistotu.143 Následovalo odborné vyšetření vody i studny. Zjistilo se, že studna na dvoře je zakryta betonovým poklopem ve stejné výši jako je půda dvoru. Také je opatřena menším poklopem, který ke studni úplně nepřiléhá, takže povrchová voda ze dvoru zcela určitě protéká do studny. Z odpovědi vládního komisaře, která přišla 19. května, vyplývá nařízení, aby děti vodu nepily.144 Školní lékař prováděl pravidelné prohlídky dětí, očkoval je proti záškrtu, pořádal přednášky o nemocech a očkování. Ale i přesto došlo k několika úmrtím mezi žáky. V únoru roku 1932 zemřel žák Plášek na záškrt. Podle lékařského úsudku bylo léčení opomenuto matkou. V tomtéž roce zemřel další žák Karel Šutera na zánět mozkových blan.145 Ředitel Josef Švábenský byl 31. března 1932 dekretem přeložen na trvalý odpočinek. Učitelské sbory se s ním rozloučily v dívčí měšťanské škole za spoluúčasti inspektora Šoupala a zástupci místní školní rady. Do jeho funkce byla zvolena učitelka Cecilie Hartmanová.146

141

AMHO, Jednací protokoly 1932 – 1950. Tamtéž. 143 Tamtéž. 144 Tamtéž. 145 Tamtéž. 146 AMHO, Školní kronika 1931 – 1953. 142

44

Obr. 18.: Cecilie Hartmanová147

Josef Úlehla, ředitel měšťanských škol, jeden z nejvýznamnějších českých pedagogických myslitelů zemřel v pátek 22. prosince 1933. Byl pohřben v Lipově za velké účasti učitelů a občanů. Nad hrobem promluvil i Emil Havelka.148 Ve škole probíhaly téměř každoročně inspekce, které prováděl školní inspektor Šoupal. V roce 1933 zjistil nedostatky při vyučování v jednotlivých třídách. Svolal proto poradu, kde se sešli členové sboru všech obecných škol v Hodoníně. Inspektor poučil učitele, jak pracovat, aby výsledky jejich práce byly co nejlepší.149 V následujícím školním roce navštívil obecnou školu chlapeckou. Vyjádřil své uspokojení nad prací, ale zároveň podotkl, že je třeba spoustu věcí ještě napravit a zdokonalit. Nabádal též učitele i k práci mimo školu, kdy je třeba se zapojit do různých korporací, které pracují ve prospěch našeho národa.150 Gustav Habrmann, první ministr školství a národní osvěty v Československé republice, zemřel 22. března 1932. Novým ministrem se stal dne 14. února 1934 Jan Krčmář.151 Dne 15. ledna 1934 ukončila období svého čtyřletého úřadování místní školní rada, hned na to proběhly volby pěti nových zástupců z řad učitelstva. Za měšťanskou školu chlapeckou byl zvolen odborný učitel Vašek, za dívčí to byla Vrzalová. Za obecnou školu chlapeckou učitelka Höfrová. Karel Berka byl zvolen za všechny školy, zároveň se stal předsedou školní rady. Místopředsedou byl zvolen železniční zřízenec Sukup Jakub.152 V Praze, ve Vladislavském sále na Hradě, se uskutečnila volba prezidenta republiky. Proběhla 24. května roku 1934 a již počtvrté byl zvolen prezident T. G. Masaryk. Žáci obou škol, chlapecké i dívčí, se shromáždili v tělocvičně, kde průběh 147

AMHO, Jednací protokoly 1932 – 1950. AMHO, Školní kronika 1931 – 1953. 149 Tamtéž. 150 Tamtéž. 151 Tamtéž. 152 Tamtéž. 148

45

voleb poslouchali ve školním rozhlase. Při zvolení T. G. Masaryka se mezi učiteli i žáky ozval nadšený potlesk. Prezident se sám vzdal funkce v roce 1935, a to ze zdravotních důvodů. Následovala nová volba prezidenta konaná 18. prosince 1935 opět ve Vladislavském sále. Zvolen byl dosavadní ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš s celkovým počtem 340 hlasů. Žáci dostali od místní školní rady na tento den prázdniny. V červnu roku 1936 navštívil prezident Beneš se svou manželkou Hanou Hodonín, kde je u místa rodného domu prezidenta Masaryka a na náměstí u radnice uvítaly školní děti. Beneš pobyl v Hodoníně pouhé dvě hodiny, ale i tak prohlásil, že se mu uvítání moc líbilo a slíbil, že přijede zase a už na delší dobu.153 12. listopadu 1935 byl významným dnem pro město Hodonín. Byl zvolen starosta Jaroslav Dobrovolský, odborný učitel měšťanské školy chlapecké. Ve stejném roce se učitelky Vlasta Hnilicová, Květa Žižlavská a Jarmila Jelínková vzdaly učitelské služby a byly dne 31. ledna roku 1939 dekretem zemské školní rady v Brně vyvázány ze služby. Byly to učitelky velmi svědomité a vzorné, u dětí a ve sboru velmi oblíbené. Správou dívčí školy byl od 15. listopadu 1932 pověřen učitel Jan Vávra.154 V roce 1936 vykonal Šoupal inspekci na chlapecké škole. Následovala porada všech učitelů obecných škol v Hodoníně, kde se diskutovalo na téma „O přetěžování žactva“.155 V tomtéž roce se inspektor rozloučil s učitelstvem a odebral se na zasloužený odpočinek. Jeho nástupcem byl jmenován Jan Andrys, cvičný učitel učitelského ústavu ve Znojmě. Andrys provedl v roce 1936 inspekci školy na Mírovém náměstí a pochvalně se vyslovil o práci učitelstva i o vzorně udržované školní budově.156 V Uherském Hradišti byla v létě roku 1937 uspořádána národopisná výstava, která zveřejnila svůj sociální průzkum. Na školách bylo konáno šetření, kdy bylo zkoumáno 369 žáků. Zjistilo se, že například kapesník má jen 297, kartáčkem si nečistí zuby 141 žáků, dosyta se jich nají 245 a hlad mívá 44 dětí. Bylo také zjištěno, že pivo pije často 61 žáků, víno 42 a dokonce i kořalku konzumuje 27 žáků.157 153


46

5. 2. ŠKOLNÍ AKCE A ÚMRTÍ MASARYKA

Každoročně se slavily narozeniny prezidenta T. G. Masaryka. Většinou se začínalo proslovem, který vedl některý z učitelů, poté následovaly básně, písně, různé herní výstupy dětí. Například na prezidentovy 84. narozeniny to byla dvojhlasná píseň „Buď pozdraven!“, recitovala se báseň „Přání T. G. Masarykovi“ a další.158 Většinou se účastnili i rodiče. Velká několikadenní oslava proběhla na prezidentovy 85. narozeniny. Začalo se v již v neděli, kdy byl přítomen viceprezident zemského úřadu Dr. Böhm. Slavnostní proslov o prezidentovi pronesl univerzitní profesor Dr. Groh, zúčastnil se i zpěvácký spolek Hlahol, který nazpíval slavnostní sbory a hymny. Po projevu se průvod lidí odebral na nový most na silnici mezi Hodonínem a Holíčem, který byl nazván mostem Masarykovým. Ačkoliv počasí bylo nepříznivé, přišlo hodně lidí z Hodonína, z okolí i ze Slovenska.159 Ve středu po 18. hodině šel slavnostní lampiónový průvod od budovy reálného gymnázia kolem prezidentova rodného místa a radnice k pomníku, kde za obyvatele Hodonína promluvil Dr. Hrubý a za legionáře Pouchlý. Po 20. hodině se konala v sokolovně slavnostní akademie. Na čtvrtek bylo žákům nařízeno volno.160 Každý rok se taktéž slavil Den matek. Například v roce 1934 šel průvod dětí s kočárky, koloběžkami a s koly k Červeným domkům, kde se konala veselice a mohly zde shlédnout ukázky táboření skautů. V jiném roce se pořádal koncert vojenské hudby, žačky zde za dozoru učitelů prodávaly jabloňové květy (utržily přes 1000 korun).161 Probíhaly různé besídky, oslavy, například oslavy Smetanovy a Dvořákovy k jejich třicetiletému výročí úmrtí. O jejich životě a díle promluvil odborný učitel Barvík, žáci předvedli ukázky jejich skladeb.162 V červnu roku 1932 oslavila své šedesátileté výročí tělovýchovná jednota Sokol v Hodoníně. Ze školy se zúčastnila spousta žáků a žaček cvičení na stadionu. V tomtéž roce byl v Hodoníně rozsvícen Vánoční strom republiky. Slavnost zahájil 158


47

svým proslovem učitel Berka a děti z mateřské školky. Děti z pátých tříd chlapecké i dívčí školy přednesly básně a zazpívaly koledy.163 Začátky školního roku byly také vždy velkou slávou. Děti, rodiče a učitelské sbory se většinou vítali v tělocvičně školy. Na začátku roku 1933 promluvil ke všem zúčastněným Karel Berka o nastávající práci, vzpomněl také na stařičkého, ale velmi pilného a milovaného prezidenta. Poté naznačil správce dívčí školy Vrána dětem, jak mají ve školním roce pečovat o své zdraví a věnovat pozornost školní práci. Slavnost byla ukončena zpěvem hymny. V roce následujícím promluvila řídící učitelka Hartmanová a taktéž pan řídící učitel Berka o tom, jak se děti mají chovat, jak šetřit školní zařízení, jak se správně učit. Opět vzpomněli na pana prezidenta s přáním, aby byl dále zdráv.164 Únor roku 1935 je význačný oslavou ke stoletému trvání hymny našeho národa. Proběhla besídka s rodiči, které se účastnilo asi 160 dospělých. Pořad zahrnoval několik vystoupení žáků.165 V rámci velikonočních oslav uspořádal dorost Červeného kříže chlapecké i dívčí školy v tělocvičně výstavku dobré četby pod heslem „Čistý tisk“ a „Týden čistoty“. Šlo o výstavku knih a čisticích prostředků. Knihy byly zapůjčeny od různých knihkupců z Hodonína i z Prahy.166 Velmi vkusně uspořádanou výstavku navštívili rodiče a přátelé dětí v hojném počtu. Při zahájení promluvil pan řídící učitel Berka o významu hesel a o velikonočních slavnostech. Děti předvedly několik výstupů. Na výstavce byly rodiči zakoupeny knihy za 600 Kč.167

163


48

Obr. 19. + 20.: Fotografie z výstavy knih a čisticích prostředků168

Masaryk - prezident Osvoboditel - zemřel 14. září roku 1937. Zhruba půl roku zpátky jej a nově zvoleného prezidenta Beneše navštívili zástupci městské rady Hodonína. Beneši, který byl na schůzi městského zastupitelstva v Hodoníně jmenován čestným občanem města, odevzdala deputace album s fotografiemi významných budov Hodonína a list, který uváděl jeho jmenování. Prezident projevil velkou radost a prohlásil, že ho to těší o to víc, protože mu bylo dáno občanství rodného města prezidenta Osvoboditele, s nímž prožil mnoho chvil.169

168 169

Tamtéž. Tamtéž.

49

Obr. 21.: Návštěva u prezidenta Beneše170

T. G. Masaryk přijal hodonínskou deputaci v Lánech. Projevil opravdovou radost nad jejím příjezdem, pobavil se s nimi, pohovořili spolu o Hodoníně. Karel Berka vyjádřil přání, aby mu k jeho 90. narozeninám opět mohli přát toho nejlepšího zdraví. Masaryk reagoval úsměvem, že se o to přičiní.171 Všichni členové deputace odjížděli z Lán s nejlepšími dojmy a tento den prohlašovali za nejkrásnější ve svém životě. Po příjezdu domů uspořádal Berka žákovské shromáždění obou škol II. obvodu, kde vylíčil své dojmy prožité na návštěvě v Praze u prezidentů. Žáci jej poslouchali po celou hodinu v naprosté pozornosti.172 O smrti T. G. Masaryka je psáno ve školní kronice takto: „Ve 3. hod. 29 min. po půlnoci zemřel první náš president Dr. Tomáš G. Masaryk, president Osvoboditel, rodák a prvý čestný občan Hodonína. Tím odešel veliký učitel našeho národa, učitel pravdy, lásky a humanity, jehož jedinečnost chápali všichni – malí i velicí. My vděčíme mu za všechno, co pro nás vykonal, co nám zanechal a máme jen to – přání, by republika Československá zůstala vždy vpravdě jen republikou Masarykovou.“ 173 Prezident byl pohřben v úterý 21. září 1937. Na poslední cestě jej doprovodili všichni ti, kdo ho měli rádi. Za město Hodonín se do průvodu zařadil starosta města, odborný učitel Jaroslav Dobrovolský. Bylo tam přítomno i mnoho

170

Tamtéž. Tamtéž. 172 Tamtéž. 173 Tamtéž. 171

50

občanů z Hodonína a celá městská rada. Následující neděli uspořádala městská rada tryznu k uctění památky prezidenta Osvoboditele.174 Slavnost se konala v sokolovně, projev přednesl PhDr. Groh, profesor Masarykovy univerzity. Učitelé celého okresu uspořádali smuteční schůzi, kde promluvil inspektor Šoupal. Na místě rodného domu prezidenta město Hodonín vybudovalo ze svých prostředků Památník.175 Škola uspořádala 7. března 1938 důstojnou vzpomínkovou oslavu 88. výročí narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Děti si připravily recitace a zpívaly písně, poté k nim promluvil učitel Hacar. Akce se konala v tělocvičně školy, která byla do posledního místa zaplněna rodiči a přáteli školy. Taktéž Berka promluvil ke shromáždění o výchovném významu života zemřelého prezidenta.176

5. 3. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ Tab. 9. + 10.: Školní rok 1932/33177

CHLAPECKÁ ŠKOLA Třída Třídní učitel 1.tř. Nováková Ludmila 1. A Berka Karel 2.tř. Friedrich Bohumil 3.tř. Švancerová Eugenie 3. A Damcová Ružena 4.tř. Veselská Olga 4. A Götzová Sylva 5.tř. Maděra Emil 5. A Hnilicová Vlasta Celkem

Počet žáků 40 40 43 40 39 38 38 50 44 372

174


51

DÍVČÍ ŠKOLA Třída Třídní učitel 1. A Höfrová Julie 2. A Vrána Jan 2. B Štáblová Vlasta 3. A Mašíková Anna 3. B Hrubá Marie 4. A Černý Emil 4. B Řípová Božena 5. A Janota Josef 5. B Nekvinda Pavel Celkem

Počet žáků 51 49 46 49 49 40 39 39 40 402

Tab. 11.: Školní rok 1933/34178 Třída 1.tř. 2. A 2. B 3.tř. 4. A 4. B 5. A 5. B Celkem

Třídní učitel Berka Karel Hnilicová Vlasta Maděra Emilián Friedrich Bohumil Damcová Božena "učitel neustanoven" Göková Sylva Veselská Olga

Počet žáků 54 35 41 47 42 45 41 40 345

Tab. 12.: Školní rok 1934/35179 Třída 1.tř. 2.tř. 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 5. B Celkem

Třídní učitel Veselská Olga Berka Karel Hnilicová Vlasta Maděra Emilián Friedrich Bohumil Žižlavská Květoslava Mader Ota Válková Zdena

Počet žáků 56 54 34 36 31 34 46 45 336

Tab. 13.: Školní rok 1935/36180 Třída 1.tř. 2.tř. 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 5. B Celkem

Třídní učitel Chovanec Ferdinand Veselská Olga Berka Karel Damcová Růžena Hnilicová Vlasta Maděra Emilián Žižlavský Bohuslav Žižlavská Květoslava

Počet žáků 56 52 35 32 39 41 48 45 347

178


52

Tab. 14.: Školní rok 1936/37181 Třída 1. A 1. B 2.tř. 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 5. B 5. C Celkem

Třídní učitel Žižlavská Květa Kolaříková Marie Berka Karel Škápíková Helena Veselská Olga Mader Otta Damcová Růžena Hnilicová Vlasta Maděra Emilián Žižlavský Bohuslav

Počet žáků 36 36 51 32 32 35 36 40 40 33 371

Tab. 15.: Školní rok 1937/38182 Třída 1.tř. 2. A 2. B 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 5. B 5.závěr. Celkem

Třídní učitel Hnilicová Vlasta Žižlavská Květa Kolaříková Marie Žižlavský Boh. Berka Karel Škápíková Helena Veselská Olga Hřivnová Jarmila Damcová Růžena Maděra Emilián

Počet žáků 50 36 37 32 31 32 31 36 36 34 355

Tab. 16.: Školní rok 1938/39183 Třída 1.tř. 2. A 2. B 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 5. B 5.záv. Celkem

Třídní učitel Maděra Emilián Hnilicová Vlasta Berka Karel Žižlavská Květa Kolaříková Marie Žižlavský Boh. Damcová Růžena Jelínková Jarmila Veselská Olga Hacar Metoděj

Počet žáků 46 31 31 36 36 35 34 31 30 27 337

181


53

VI. ŠKOLA V DOBĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

6. 1. VLIV PROTEKTORÁTU NA ŽIVOT VE ŠKOLE

Československá republika prožívala v září a v říjnu roku 1938 velmi těžké okamžiky. Po dlouhém a bezúspěšném jednání se sudetskými Němci byla u nás vyhlášena mobilizace. Do čela vlády nastoupil armádní generál Syrový. Zástupci Anglie, Francie, Itálie a Německa rozhodli o budoucích hranicích našeho státu. 5. října odstoupil prezident Edvard Beneš a odjel do Anglie. Nový prezident republiky byl zvolen 30. listopadu 1938, stal se jím Emil Hácha.184 Dne 15. března 1939 v 6 hodin vstoupilo do Hodonína německé vojsko. Škole bylo oznámeno okresním úřadem, že říšskoněmecké vojsko obsadí naše území, aby odzbrojilo naši armádu. Zároveň byla připojena výhružka, že sebemenší odpor bude co nejkrutěji potrestán.185 Téměř denně docházela různá nařízení, jedno horší než druhé, která vybízela občany k naprosté poslušnosti a bezpodmínečném plnění všech rozkazů. Němci si školu podrobili hned na samém začátku a od základů (revize knihoven, výzdoba tříd, oslavy Hitlerových narozenin). Chtěli si v této metropoli jižního Slovácka vybudovat středisko německého školství. 186 Učitelský sbor dbal na všechna nařízení, poučoval vhodným způsobem žáky, jak se mají chovat ve styku s obyvateli a mládeží německé národnosti a taktéž zachovávat povinnou úctu k symbolům Německé říše. Správcům škol bylo nařízeno, aby žáky seznámili s německými hymnami. Žáci byli dále nabádáni, aby se vyvarovali jakéhokoliv nepřístojného a nepředloženého jednání. Nesměly se rozšiřovat letáky či jiné tiskoviny. Všechna poučení žáků o nařízeních musela být zaznamenávána do třídních knih.187

184


54

Obr. 22.: Oznámení, které bylo rozdáno třídními učiteli188

Správci všech národních škol se museli podrobit zkoušce z německého jazyka a prokázat svoji schopnost používání jazyka pro služební styk s německými úřady a obyvateli. Na školu musel být odebírán časopis Der neue Tag. Učitelé byli povinni zřídit na škole kroužek němčiny a jedenkrát týdně se scházet ke společným rozhovorům. Vypracoval se program kroužku pro případ překvapení německým inspektorem, ale místo toho, aby se učitelský sbor cvičil v nenáviděné němčině, vedli rozhovory o tom, co se děje za hranicemi.189 Učitelům bylo nařízeno podepsat tiskopis o služebních slibu, kterým zanikly veškeré závazky a přísahy vykonané k Československé republice. Taktéž museli předložit vyplněné prohlášení, jímž prokazovali svůj arijský původ od prarodičů. 188 189

Tamtéž. Tamtéž.

55

Museli se zúčastňovat různých sbírek, jako například sběru barevných kovů, textilních odpadků a v době prázdna museli vypomáhat na úřadech nebo při žňových pracích.190 Školní kroniky do roku 1939/40 byly zabaveny, zapečetěny a uloženy jako závadné knihy. Počínaje školním rokem 1940/41 se zakládaly nové. Protože ale záznamy v nových kronikách neodpovídaly pravdě, ani vnitřnímu přesvědčení českého učitele, a taktéž obsahovaly okupanty vynucené a tudíž bezcenné informace, nemají dnes tyto kroniky žádnou hodnotu.191 Jsou uloženy v archivu. Škola dostala ve školním roce 1939/40 rozkaz neprodleně odevzdat na okresním úřadu všechny obrazy a busty Dr. Beneše, které byly označeny za závadné a byly zničeny. Výnosem číslo 584/40 bylo nařízeno vyzdobit školní třídy znakem Protektorátu Čechy a Morava.192 Musely se také vyvěsit obrazy Hitlera a osob z autonomní vlády. Veškeré výnosy byly až do ledna 1942 zasílány ve znění německo-českém, od ledna pak jen v německém a veškerá korespondence s úřady mohla probíhat jen v německém jazyce. Také veškerá školní administrativa musela být psaná v němčině.193 Přišlo nařízení o nových učebních osnovách a vyučování podle nových učebnic. Dosud používané učebnice byly prohlédnuty, musely se odstranit a popřípadě zalepit neprůhledným papírem články, které obsahovaly informace z českých dějin. Do map byla zřetelně zakreslena hranice Protektorátu Čechy – Morava. Vyučování občanské nauce bylo zakázáno. Směrnice, kterými se nové vyučování mělo řídit, směřovaly k naprostému zdůraznění všeho, co okupanti vyžadovali, a naopak k potlačení všeho, co by mělo nějaký vztah k dřívějším poměrům. Také byla nařízena revize žákovské a učitelské knihovny.194

190


56

Obr. 23.: Seznam knih, které se měly vyloučit195

Po vyřazení knih, které byly v seznamech uvedeny jako závadné, byl sepsán protokol a knihy byly zapečetěny. Šlo o následující tituly: •

Pavlovský F.: Vzduchem

•

Chyška – Pešek: Branné počítání

•

Kalivoda – Sadecký: Prvky branné výchovy

•

A. Prachař: Dva slavné dny, Naše armáda, Cvičební řád pro pěchotu

Následovala opětovná revize knih, nově bylo vyloučeno 56 knih z učitelské knihovny a 29 svazků se žákovské.196 Při další revizi byly některé knihy zabaleny do balíků a ukryty před Němci. V říjnu 1939 bylo oznámeno opatření, které se hluboce dotýkalo školního života. Nesměly se pořádat žádné oslavy, projevy, proslovy, musely se odstranit všechny pomníky, obrazy, pamětní desky a všechny vzpomínky na Masaryka. Bylo zakázáno pořádání hromadných školních vycházek či pochodových cvičení. Od 16. března do 23. března roku 1939 byla školní budova zabrána a obsazena německým vojskem. Od 27. března se mohlo znovu začít učit, vyučování bylo jen polodenní.197 195


57

Pololetní prázdniny ve školním roce 1939/40 byly prodlouženy až do odvolání, vyučování se přerušilo z úsporných důvodů vytápění. Učitelé pravidelně jednou až dvakrát týdně ukládali písemné úkoly z probraného učiva a následující den pak úkoly vybrali, doma zkontrolovali a opravili. Tato situace trvala od 26. února do 3. března roku 1940. Vyučování bylo obnoveno 4. března.198 V roce 1940/41 bylo devět tříd, ale jen sedm učeben. Polovina školní budovy byla totiž určena pro německou obecnou a měšťanskou školu. Třída 5. A musela být tudíž umístěna ve školní budově obecné školy chlapecké I. obvodu (na náměstí), kde pro ni byla nachystána učírna v přízemí. Druhé třídy měly střídavé vyučování, vždy po dvou hodinách v jedné místnosti (v pondělí a čtvrtek) a také ve dnech, kdy měly ostatní třídy volno.199 Učitel Emil Maděra byl v říjnu 1940 zatčen říšskoněmeckými policejními orgány, vzat k výslechu, vězněn do roku 1945, kdy byl osvobozen ruským vojskem. Do Hodonína se dostal pěšky, vlakem i autem. Poté začal učit v Ostravě. Učitel Ota Mader byl předvolán k výslechu do Uherského Hradiště počátkem srpna 1941 a předběžně suspendován. Manželce byla vyplácena jen polovina služného. V listopadu 1942 suspenze potvrzena, učitel byl znovu vyslýchán, vyšetřován a vězněn. V březnu 1943 se vrátil z vězení, ale učit nesměl. Byl přidělen na okresní úřad v Hodoníně, kde zůstal do konce války a poté nastoupil jako řídící učitel v Liberci. Učitel Vladimír Miklíček byl zatčen v říjnu 1940 a vězněn do r. 1945. Nastoupil na léčení a již neučil. Učitel Pavel Nekvinda byl zatčen v září 1940, vězněn do května 1945.200 Tab. 17.: Jména zemřelých učitelů a data jejich narození a úmrtí201 Jméno

Datum narození

Datum úmrtí

Josef Přivřel

28. 2. 1902

popraven 27. 11. 1942

Boh. Žáček

6. 2. 1885

umučen v Dachau 3. 5. 1944

Boh. Šťastný

27. 11. 1900

umučen v Osvětimi 8. 11. 1941

Jar. Dobrovolský

5. 10. 1895


Josef Vašek

8. 3. 1883


198


58

Učitel Josef Válek, který byl vězněn, poté propuštěn, zahynul při dopadu bomby a pum. S ním zahynula i jeho manželka Zdeňka, která byla dcerou ředitele měšťanské školy chlapecké Josefa Vaška (byl umučen v Osvětimi).202 S platností od počátku školního roku 1940/41 se nesměli do českých škol přijímat židovští žáci. Počet žactva tudíž začal klesat: •

březen 1939 – 329 žáků

•

koncem školního roku 1938/39 – 326 žáků

•

na počátku 1939/40 – 311 žáků

•

na konci 1939/40 – 310 žáků

•

počátek 1940/41 – 260 žáků

•

konec 1940/41 – 252 žáků.203

Dne 16. listopadu 1940 byla budova zabrána pro vojenské účely (k ubytování vojska), žáci museli být přemístěny do I. obvodu. Zde probíhalo střídavé polodenní vyučování, protože se tu sešlo žactvo ze dvou obecných chlapeckých a dvou dívčích škol. Škola z Mírového náměstí měla vyučování v pondělí, úterý a ve středu vždy odpoledne od 13 do 16 hodin a ve čtvrtek, pátek a v sobotu dopoledne od 8 do 12.25 hodin. Vyučovací hodina trvala 45 minut, odpolední pak 40 minut, takže pro celkové týdenní vyučování bylo získáno 27 vyučovacích jednotek.204 26. května 1941 odešlo vojsko ze školní budovy na Mírovém náměstí, takže se žactvo mohlo do své školy vrátit. Vyučovalo se do konce školního roku 1940/41 polodenně, protože zde pro žáky bylo vyhrazeno jen 8 místností.205 Ve školní rok 1941/42 se počet žáků snížil na 184, byli rozděleni do pěti tříd. Správou školy byl pověřen učitel Bohuslav Žižlavský. Mezi ostatní členy sboru patřil Metoděj Hacar, Marie Kolaříková, Olga Veselská, Olga Sehnálková a Božena Hamlišová. Děti se musely tísnit v několika málo učebnách, zatímco německých dětí bylo ve třídě tak 10 až 15.206 Němci zabíraly zařízení školy, jako jsou lavice, skříně a vybavení kanceláří. Kabinety musely být vystěhovány, byly umístěny v nedostatečném prostoru na balkoně tělocvičny. Také se poničilo hodně pomůcek. Byl stanoven nový školník, smýšlením Němec. Od té doby žili učitelé i žáci pod 202


59

neustálým dozorem a kontrolou jak německých učitelů tak i školníka. Před koncem školního roku bylo českým učitelům oznámeno, že se musí z budovy úplně vystěhovat, protože zde bude zřízena německá obchodní škola! Česká škola si mohla odnést pouze lavice ze tří tříd, tři kabinetní skříně a psací stroj. Poté se přestěhovala do školy na Masarykově náměstí, kde bylo málo místa. Kabinety musely být upraveny jako třídy, učební pomůcky byly nacpány do maličkých, a pro tento účel nevhodných, místností nebo sbaleny a uloženy na půdě. Žáci se zde tísnili s 900 dalšími dětmi, zatímco škola na Mírovém náměstí o osmnácti učebnách byla zabrána pouze pro 200 německých dětí!207 Zanedlouho se škola proměnila v nemocnici. Neúspěchy německých vojsk v roce 1943 nutily okupanty i místní Němce k větší ostražitosti. Učitelé a jejich práce byla neustále hlídána a sledována. Němci měli své špehy i v ulicích, pozorovali učitele i mimo školu. Dr. Záruba byl pověřen funkcí inspektora při české zemské školní radě v Brně, aby kontrolovat výuku němčiny na školách a zároveň měl na starosti přezkoušení provedených revizí žákovských a učitelských knihoven. Za nějaký čas došlo k jeho odvolání a na jeho místo nastoupil Franz Habermann.208 Od počátku školního roku 1944/45 se tušilo, že to bude rok velkých změn. Začalo to neúspěchy na frontě, což vyvolalo nervozitu Němců. Na to, aby zasahovali ještě do školní práce, neměli čas. Hodonín byl zaplněn vojskem, byly zabrány další učebny k ubytování německého vojska. Škola nebyla v té době jen nemocnicí, ale i takovým „hotelem“ pro Němce. Vyučování bylo neustále rušeno přelety spojeneckých leteckých svazů. Když se vyhlásil poplach, byly děti raději pouštěny ze školy domů, aby o ně rodiče neměli strach. Důsledkem bombardování se nevyučovalo na školách od 20. listopadu do 3. prosince 1944.209 Dne 20. listopadu 1944 se po 10. hodině rozhučely sirény, na obloze byly spatřeny velké spojenecké letouny.210 Nikdo v té chvíli netušil, že nesou zkázu celému městu. Bylo 12 hodin a 25 minut, když na Hodonín dopadla první bomba, hned za ní se sneslo krupobití pum. Celkem jich bylo asi 540! Nejvíce to odnesl severní obvod města. Bylo usmrceno 214 osob, počet zraněných nebylo možno 207


60

přesně zjistit, ale pohyboval se okolo 400 obyvatelů.211 Z naší školy zemřelo 6 žáků: 1. třída: Miroslav Cerha, Milan Händlein, Jan Hradil 2. třída: Roman Roučka, Jan Zubatý 7. třída: Zdeněk Frank Těžce zraněn byl žák Richard Úlehla a lehce Zdeněk Sedlář, oba byli z 2. třídy.212 Tab. 18.: Počet zničených domů v Hodoníně213 Úměra zničení

Počet domů

úplně zničeno

140

velmi těžce poškozeno 240 lehce poškozeno

1150

málo poškozeno

659

nepoškozeno

376

Od 4. prosince se začalo opět vyučovat, ale dětí přišlo jen velmi málo. Většina z nich se odstěhovala k příbuzným na venkov a ostatní se bály do školy jít. Tudíž se první třídy chlapecké i dívčí školy vyučovaly společně, také byla spojena 2. a 3. chlapecká a 4. a 7. chlapecká třída. V zimě děti přicházely jen dvakrát v týdnu pro úkoly a od 5. dubna bylo pro nedostatek místa vyučování jen tři půldny v týdnu, ale jen do 10. hodiny dopolední, protože denně přilétaly bombardovací svazy a rodiče i s dětmi prchali do okolních lesů. 9. dubna 1945 bylo vyučování úplně zastaveno.214

211


61

6. 2. KONEC PROTEKTORÁTU A PRŮBĚH PRVNÍHO ŠKOLNÍHO ROKU PO VÁLCE Dne 10. dubna 1945 na město začaly dopadat první granáty.215 Nastal zmatek mezi Němci, kteří rychle opouštěli město. Jediné štěstí bylo, že v Hodoníně neměli žádné těžké zbraně. Jejich tanky, které byly shromážděné v ulicích, byly vyhnány ruským letectvem. 12. dubna vnikly jednotky Rudé armády do města. Přivítalo je nadšené obyvatelstvo Hodonína a ihned jim ukazovalo místa, kde se Němci postavili k odporu. Ti ustupovali do okolních lesů. Na svém ústupu ničili každý most, aby tak zpomalili postup Rudé armády. Ale přepočítali se, Rusové řeku přebrodili mezi Hodonínem a Rohatcem, a tak se dostali do zad německým jednotkám, které očekávaly hlavní nápor od Masarykova mostu. Čeští muži se pak dostavili na dobrovolné práce na vystavění mostů nových, dřevěných. 216 13. dubna bylo celé město v rukou osvoboditelů. Na domech se objevily rudé prapory a také československé vlajky. 12. května prožívali občané nejradostnější chvíle, kdy se po dlouhé době v exilu vracel přes Slovensko Edvard Beneš. Hodonín byl prvním městem na Moravě, které prezident navštívil. Přijel i s manželkou v 11. hodin, byl uvítán bouřlivým jásotem mnoha žáků i občanů, kteří se shromáždili na náměstí před radnicí. V květnu se pak po dlouhé době slavily ve svobodné zemi prezidentovy narozeniny.217 Za bojů byla školní budova velmi poškozena. Po osvobození města pracovali téměř všichni členové sboru na úpravě místností, sami odstraňovali střepy skla z oken, vynášeli smetí, uklízeli nepořádek, drhli podlahy. Již 23. dubna bylo vyučování

zahájeno,

ale

samozřejmě

jen

v těch místech,

které

nebyly

bombardováním zničeny.218 Vyučovalo se zatím jen tři půldny v týdnu. Správou školy byl pověřen Bohuslav Žižlavský. Dalšími členy učitelského sboru byli: Metoděj Hacar, Marie Kolaříková, Olga Sehnálková a Ludmila Krystková, která po nějaké době onemocněla. Nahradila ji učitelka Květoslava Žižlavská.219 V září bylo vzpomenuto výročí smrti prezidenta Osvoboditele a žáci se zúčastnili oslav při znovuodhalení pomníku T. G. Masaryka. 215


62

V listopadu byl Bohuslav Žižlavský zproštěn funkce a na zdejší školu nastoupil bývalý řídící učitel Komárek. V březnu došlo v učitelském sboru k další změně, nastoupil Emilián Maděra, který si o toto místo zažádal (využíval výhod, že byl politicky vězněn). Komárek dovršil 60 let, ze svého místa odstoupil dobrovolně, ale dál zůstal na škole jako učitel.220 Následovala spousta oslav: •

oslavy 28. října, kdy o významnosti tohoto dne promluvil učitel Hacar, poté vystoupily děti s recitacemi a zpěvem,

•

oslava říjnové revoluce SSSR společně s reálným gymnáziem v tělocvičně. Třídní učitelé promluvili příslušným způsobem o významu revoluce,

•

zahajovací slavnost při rozsvícení vánočního stromu republiky, žáci 4. a 5. tříd zpívali koledy,

•

vzpomínková slavnost u pomníku padlých hrdinů Rudé armády, žáci položili na pomník věnec a společně s občany zazpívali naši i ruskou hymnu,

•

besídka k uctění výročí narození prezidenta T. G. Masaryka,

•

vzpomenuto

výročí

narození

učitele

národů

Jana

Amose

Komenského, kdy proslov obstarali třídní učitelé, •

proslov v jednotlivých třídách k výročí úmrtí prezidenta USA Roosewelta, o jeho významu ve 2. světové válce,

•

svátek matek,

•

oslava narozenin prezidenta Budovatele Beneše v tělocvičně, kde se recitovaly básně, zpívaly písně, proslov měl Komárek a k dětem také promluvil Metoděj Hacar,

•

akce „Týden dětské radosti“, kdy se v celé republice konaly různé radovánky, které měly dětem poskytnout radost spolu se zábavným ponaučením. V Hodoníně byl k tomuto účelu ustanoven městský národní výbor, který vypracoval na jednotlivé dny pro děti program (výlety, hry, divadla, kino, návštěva výstavy žákovských prací,

220

Tamtéž.

63

návštěva průmyslových podniků). Tento týden byl zakončen 23. srpna 1946, kdy byli žáci pohoštěni.221 V únoru byla na škole vykonána inspekce zemským inspektorem Oldřichem Horákem. Byl zahájen kurz ruštiny, kterého se účastnil učitelský sbor. Vyučovala profesorka Svobodová z reálného gymnázia.222 V prosinci se konaly volby zástupců do místní školní rady. Dvaceti hlasy z přítomných 21 byl zvolen Bohuslav Žižlavský, předsedkyní se stala Vlasta Hnilicová. V lednu bylo opětovně ustanoveno rodičovské sdružení. Předsedou byl zvolen Foltýn, úředník v tabákové továrně, jednatelkou Šťastná, vdova po učiteli, pokladníkem Baldrián, prokurista v městské spořitelně. Vybíral se členský příspěvek v hodnotě pěti Kčs měsíčně. Na první schůzi byl nastíněn nejbližší a budoucí pracovní program sdružení.223 Zdravotní stav žáků za 1. pololetí byl neuspokojivý. Vyskytly se četné případy osypek, planých neštovic, chřipky, zánětů středního ucha, angíny. Dr.Beška přeočkoval dvanáctileté žáky proti neštovicím (svědčí o tom i zápisy v třídní knize).224 Dr. Josef Hrubý vykonal celkovou prohlídku, přezkoušel tělesnou schránku dětí, prohlídl chrup a vše zapsal do zdravotních záznamů. Byla prováděna ošacovací a stravovací akce, kdy bylo ve vánoční svátky poděleno asi 100 žáků.225 V březnu

začalo

pravidelné

podělování

žáků

s podprůměrnou

výživou

kondenzovaným mlékem. Na žáka připadlo průměrně čtvrt litru mléka denně. Rodičovské sdružení přispívalo i nákupem pečiva (60 rohlíků denně).226

221


64

Obr. 24.: Žáci a žákyně před budovou školy227

Žáci se v tomto školním roce podíleli na sběru odpadkových hmot. Odevzdali 928 kg papíru, 174 kg textilních odpadků, 75 kg gumy a 533 kg kostí. Celkem to bylo 1710 kg.228

227 228

Tamtéž. Tamtéž.

65

VII. ŠKOLA V LETECH 1946 – 1953

7. 1. Z UDÁLOSTÍ A AKCÍ ŠKOLY Škola na Mírovém náměstí byla v roce 1946 vybrána za vzorovou školu.229 Mladí učitelé z okresu několikrát navštívili vyučování, hlavně se zajímali o elementární čtení a počty. Byly pořádány výstavy žákovských prací ze všech škol mateřských a národních z celého okresu, aby mohly být předvedeny metodické postupy školské práce. Zemský inspektor Horák, při své inspekci, byl přítomen vyučování ve 4. a 5. třídě. Kontroloval zde pravopisné vědomosti žáků a byl velmi spokojen.230 Rodičovské sdružení bylo obnoveno roku 1946, hned se postaralo o nákup rozhlasového zařízení do všech tříd, které stálo 17 000 Kč a zůstalo dále majetkem školy. Rodičovské sdružení také věnovalo 5000 Kčs na nákup knih pro školní knihovnu. V následujícím roce se sešlo 80 rodičů v čele s předsedou Janem Bočanem a vytklo si za cíl upravení školního hřiště a k němu suchý a čistý příchod. Taktéž jednali o koupi vysavače. Na členských schůzích se pořádaly besedy rodičů s třídními učiteli, na nichž třídní učitelé podávali rodičům zprávy o prospěchu a chování žáků a pomáhali jim hledat způsoby, jak neprospěch u žáků postupně odstraňovat.231 Ve školním roce 1946/47 bylo nutno zápasit s různými organizačními těžkostmi. Tři třídy byly zatím umístěny v suterénu, přesto však škola plnila svůj úkol. Do tříd i na chodbu se daly zhotovit habrové desky, které byly upravovány jako čtenářské koutky, kde si žáci mohli přečíst různá hesla, výstřižky k učivu, aktuality, prohlédnout si obrázky. Škola dostala v témže roce k dispozici část zahrady u blízkého Okresního dětského domova, pracovaly zde hlavně děti 4. a 5. tříd.232 V prosinci při slavnosti u rozsvěcení vánočního stromu, kde zpívali žáci 4. třídy a učitel Komárek je doprovázel na harmoniku, bylo vybráno mezi žáky 3011,70 korun. Škola byla pochválena ve státním rozhlase. V následujícím roce 229

Tamtéž. Tamtéž. 231 Tamtéž. 232 Tamtéž 230

66

vybrali 3000 Kčs, každý žák dostal od místního národního výboru balíček, ve kterém byly jablka a cukrovinky.233 V květnu 1947 se konala slavností akademie s žáky. V neděli odpoledne byl na Masarykově náměstí promenádní koncert, který pokračoval průvodem dětí s kočárky, koloběžkami a odpoledne probíhala dětská veselice.234 V červnu proběhl týden dětské radosti. Děti mohly shlédnout film „Mládí a krása“, navštívily sklárny v Jarohněvicích (část Dubňan), byly se podívat na dole Tomáš v Ratíškovicích, absolvovaly celodenní výlet u Červených domků, kde se sportovalo. O jejich občerstvení se staraly maminky.235 Narozeniny T. G. Masaryka se opět mohly slavit každý rok. Žáci si mohli vyslechnout pěkné pásmo ze života Masaryka. Taktéž oslavy nynějšího prezidenta Beneše se oslavovaly. Žákům byl osvětlen jeho životopis a byli seznámeni s jeho zásluhami o naše osvobození v 1. i 2. světové válce. Neděle 22. června 1947 byl pro všechny velkým svátkem. Do Hodonína zavítal prezident Beneš, kde byl přivítán žáky. Dokonce jeden žák Janda ze 3. třídy pana prezidenta pozdravil jménem všech školních dětí.236 Školní rok 1947/48 začal netradičně. Místo slavnosti v tělocvičně se děti i učitelé museli sejít ve vstupní hale školní budovy, protože tělocvična nebyla ještě dokončena po výměně parket. Popřáli si hodně sil do nové, pilné, radostné a hlavně svobodné práce. Také bylo vzpomenuto na oběti, jimiž byla naše svoboda vykoupena. Slavnost byla ukončena státní hymnou. V tomto roce nastoupilo do první třídy hodně dětí (56), proto bylo požádáno o povolení pobočky při 1. třídě. Žádosti bylo vyhověno, ale na škole již nebyla k dispozici další třída. Rozhodlo se tedy, že 3. třída s učitelem Komárkem bude vyučována ve staré školní budově na Masarykově náměstí.237 V roce 1948 přijela do školy hospitace učitelů z Břeclavska, kteří vyučují podle čítanky „Doma a ve škole“. Bylo jich 12 a byli přítomni ve vyučování čtení a psaní.238 Po hodině následovala společná rozprava. V tomtéž roce přijeli učitelé, kteří vyučují ruštinu, aby se podívali na výuku ruského jazyka. Hospitace se účastnil také zemský inspektor pro ruštinu Nemeškal. Poté ostatním vyučujícím 233


67

předvedl hodinu ruštiny v 5. třídě chlapecké školy. Další hospitace byla provedena v 5. třídě, kde paní učitelka Kovaříková vyučovala ve vlastivědě „Věrnost Sovětskému svazu“, hodiny se zúčastnilo asi 42 učitelů.239 Dne 14. června 1948 poslouchali žáci rozhlasovým přenosem volbu nového prezidenta Klementa Gottwalda, která se konala ve Vladislavském sále v Praze. Prezident Beneš zemřel 3. září 1948 v 18.10 hodin. Třídní učitelé oznámili tuto smutnou událost dětem v 1. vyučovací hodině a promluvili o jeho zásluhách a práci pro republiku.240 Dosavadní řídící učitel Emil Maděra byl od 1. srpna 1948 jmenován okresním osvětovým inspektorem v Hodoníně. Vedením správy školy byl pověřen Bohuslav Žižlavský.241 Začátkem školního roku 1949/50 dochází k reorganizaci. V dosavadní škole chlapecké a dívčí se přeměňuje forma výuky na smíšenou. Škola je dále pětitřídní a má dvě pobočky – při 1. a 2. třídě, celkem se vyučuje v 7 třídách.242 V tomto školním roce se konaly dvě velké akce pro děti: Radostné dny mládeže a Tělovýchovné dny mládeže. První akce byla zahájena besídkou, následovaly školní výlety, například vlastivědná vycházka v Sudoměřicích, návštěva Luhačovic, Perštejna atd... K oslavení druhé akce nacvičili učitelé se žáky vystoupení, které předvedli před četným obecenstvem na stadioně.243 Stav školní budovy byl prozkoumám ve školním roce 1950/51. Škola byla v dobrém stavu, místní národní výbor se o ni dobře staral a odstraňoval veškeré závady a nedostatky, které se vyskytly. Protože druhé poschodí používalo gymnázium, byly dvě třídy umístěny v suterénu. Kabinet měla škola jen jeden a to naprosto nestačilo. Sborovnu ani školní zahradu škola neměla, ale hojně využívala část zahrady u dětského domova. Školní kuchyň byla upravena v suterénu, o její vybavení a chod pečovalo Sdružení rodičů a přátel školy a patron školy. Škola byla dost dobře vybavena pomůckami, narozdíl od knihoven, kde byla provedena revize a byly vyřazeny nevhodné a zastaralé knihy. Žákovská knihovna byla nedostačující, ani pedagogická knihovna neměla potřebnou literaturu.244

239


68

14. března 1953 zemřel prezident Klement Gottwald. Vestibul školy byl za tímto účelem smutečně vyzdoben, žáci si vyslechli projev v rozhlase, ve kterém bylo zmíněno, že „nás po kratičké chorobě opustil náš drahý prezident, starostlivý otec, učitel našich národů, vůdce všeho pracujícího lidu a věrný žák Stalina a Lenina ”. 245

7. 2. ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍCH LAVIC

Některé dětí pocházely ze sociálně slabých rodin, škola se jim snažila různými způsoby pomoci. Od listopadu 1946 byli ve škole stravováni někteří žáci, denně dostávali čtvrt litru teplého mléka, kakaa a dvě housky. Dětem přispěl také kanadský Červený kříž, který dodával mouku a kakao. Děti dále dostávaly jednou týdně chléb s pomazánkou a čaj. Tyto svačinky připravovaly maminky z rodičovského sdružení, které byly pak za svou práci na besídce poděleny upomínkovými dekrety. Na Vánoce byly děti obdarovány třemi bedničkami ovoce, které poslala měšťanská škola z Pustiměře u Vyškova. Z Argentiny přišla čokoláda – 71 tabulek, žáci odeslali různé obrázky a dopisy jako vřelé poděkování. Československý červený kříž zase vydával slabým žákům vitamínové pilulky, kdy každý slabý žák dostával tři denně. Od amerického Červeného kříže dostala škola 142 kusů oděvů, žákům je rozdělila sociální referentka školy Kolaříková.246 Od ledna do dubna 1948 probíhala každý školní den stravovací akce. Děti dostávaly kakao, pomazánky a jiné svačiny, které připravovaly maminky z rodičovského sdružení. Celkem bylo vydáno 14904 porcí nákladem 23898,80 korun.247 Ve školním roce 1951/52 se opět vydávaly teplé přesnídávky, o což se postaralo Sdružení rodičů a přátel školy. Akce trvala po 96 dní, vydalo se 47 520 porcí za 101 773 Kčs.248 Žáci měli možnost jednou měsíčně jít do kina a zhlédnout film. Mimo jiné i filmy o Masarykovi. Vstupné stálo 3 koruny. Dále dětem byly doporučovány

245


69

žákovské časopisy, které vydávalo Státní nakladatelství. Žáci 2. a 3. třídy odebírali Sedmihlásek, ve 4. a 5. třídě Studánku a Český domov.249 Ve školním roce 1948/49 byly z nařízení školní lékařky Sajnerové uzavřeny třídy: 2. B, 3. A a 4. třída, protože žáci hromadně onemocněli spalničkami. Tento stav trval 10 dní. V následujícím roce se mezi dětmi začala šířit epidemie spály. Úřad národního zdraví nařídil žákům, aby před a po vyučování kloktali roztok hypermanganu. V prosinci pak provedla lékařská brigáda u všech žáků vyšetření, aby byli zjištěni nositelé spály. Někteří žáci byli navíc i nositeli záškrtu, a tak byli posláni do nemocnice v Uherském Hradišti.250 Eliška Sojnerová se starala o děti, prohlížela je, očkovala a vybírala nemocné děti do ozdravovny. V rámci zlepšení zdravotního stavu dětí se na škole zřídil nápravný tělocvik, který navštěvovalo 70 dětí. Vedla je profesorka Doubravka Horáková. Zřizovaly se také sokolské družiny, které navštěvovalo zhruba 136 žáků z obou škol. Jednalo se o tělovýchovný kroužek, kde se cvičilo jedenkrát týdně. Školní lékař Hrubý se svědomitě staral o zdravotní stav školních dětí. Všechny byly prohlédnuty vždy na začátku i na konci školního roku a rodičům byly zaslány připomínky o zdravotním stavu jejich dětí. Také dětem prohlížel a ošetřoval chrup.251 17. dubna 1950 byla na škole založena pionýrská organizace. Její členové byli žáci ze čtvrtých a pátých tříd. Vedoucí se stala Heindrichová, která byla žákyní 7. třídy gymnázia. V dalším školním roce počet pionýrů vzrostl – na 3. národní škole jich bylo 72 s následujícími vedoucími: Homolová, Horáková, Kubásková, Popelková. Na 4. národní škole navštěvovalo pionýrský oddíl 41 žáků. Mezi jejich vedoucí patřili: Chadimová, Kašubová, Weberová.252 Vedoucí mívaly se svými svěřenci pravidelné týdenní schůzky podle předem připraveného programu, který předkládaly řediteli školy. Československý červený kříž zorganizoval v roce 1952/53 pro žáky kurz první pomoci. Ve třídách byly zřízeny zdravotní hlídky, které dohlížely na pořádek a čistotu. V lednu pak byla na celé škole vyhlášena akce „Jak si čistím zuby“, během roku pak probíhaly soutěže v osobní čistotě a v čistotě tříd.253 249


70

Žáci i učitelé se zúčastňovali společných brigád, pomáhali při úklidových pracích v parku a okolí školy. Učitelé si odpracovali za jeden školní rok 53 hodin, žáci 775 hodin. Žáci se také zapojili do sběru léčivých bylin a odpadových surovin.254 Tab. 19.: Údaje o sběru odpadových surovin255 Školní rok

Sbírané suroviny

Kčs

1946/47

kaštany

585

1946/47

léčivé byliny

110

1947/48

kaštany

240

1947/48

bílé sklo

150

1948/49

kaštany

1949/50

byliny,

Kg

650 papír,

sklo, 5 544,50

kosti, kaštany..... 1950/51

1951/52

254 255

kaštany

1 404

papír

7 868

kosti

560

textil

1 012

guma

187

železo

2 402

léčivé byliny

49,65

žaludy

1 233

pecky

92

makovice

40

železo

6 044

papír

6 208

kosti

905

střepy

406

pecky

155

guma

174

korek

49

Tamtéž. Tamtéž.

71

1953/53

barevné kovy

110

léčivé byliny

57

makovice

52

kaštany

1 265

železo

4 228

papír

8 645

kosti

1 806

střepy

414

guma

319

barevné kovy

34

pecky

304

žaludy

2 163 800

kaštany makovice

23

semena lípy

20

semena javoru

5 21

léčivé byliny

72

7. 3. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ Tab. 20.: Školní rok 1946/47256 Třída 1. 2. 3. 4. 5. Celkem

Třídní učitel Marie Kolaříková Jos. Komárek Metoděj Hacar Emil Maděra Boh. Žižlavský

Počet žáků 38 37 37 32 31 175

Tab. 21.: Školní rok 1947/48257 Třída 1.A 1. B 2. 3. 4. 5. Celkem

Třídní učitel Marie Kolaříková Ludmila Krystková Emil Maděra Jos. Komárek Metoděj Hacar Boh. Žižlavský

Počet žáků 38 39 38 36 46 36 233

Tab. 22.: Školní rok 1948/49258 Třída 1. A 1. B 2. A 2. B 3. 4. 5. Celkem

Třídní učitel Sylva Vídenská Ludmila Krystková Olga Sehnálková Marie Vízková Boh. Žižlavský Blažena Kovaříková Metoděj Hacar

Počet žáků 32 33 ? 34 34 38 35 ?

Tab. 23.: Školní rok 1949/50259 Třída I. A I. B II. A II. B III. IV. V.

Třídní učitel Sylva Vídenská Ludmila Krystková Olga Sehnálková Metoděj Hacar Boh. Žižlavský Marie Vízková Blažena Kovaříková

Počet chlapců Počet dívek Celkem 18 16 22 13 18 23 18 23 26 21 24 23 21 19

256


73

34 35 41 41 47 47 40

Tab. 24.: Školní rok 1950/51260 Třída I. A I. B II. III. A III. B IV. V.

Třídní učitel Blažena Kovaříková Ludmila Krystková Sylvestra Vídenská Boh. Žižlavský Metoděj Hacar Olga Sehnálková Marie Vízková

Počet chlapců Počet dívek Celkem 20 14 21 13 26 19 19 24 20 23 26 19 24 22

34 34 45 43 43 45 46

Počet chlapců Počet dívek Celkem 19 15 20 15 21 21 20 22 25 21 18 28 21 22 26 20

34 35 42 42 46 44 43 46

Počet chlapců Počet dívek Celkem 17 15 18 15 24 22 21 20 20 20 22 22 16 25 20 22

32 33 46 41 40 44 41 42

Tab. 25.: Školní rok 1951/52261 Třída I. A I. B II. A II. B III. IV. A IV. B V.

Třídní učitel Sylva Vídenská Ludmila Krystková Jarmila Drtinová Marie Vízková Boh. Žižlavský Emma Veselá Metoděj Hacar Blažena Kovaříková

Tab. 26.: Školní rok 1952/53262 Třída I. A I. B II. III. A III. B IV. V. A V. B

Třídní učitel Sylva Vídenská Ludmila Krystková Boh. Žižlavský Jarmila Drtinová Marie Vízková Blažena Kovaříková Emma Veselá Metoděj Hacar

260


74

VIII. ŠKOLA V LETECH 1953 – 1989

8. 1. ZMĚNY V SOUSTAVĚ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ

Důležitým pokrokem ve vývoji českého školství byla školská reforma ze dne 24. dubna 1953. Tímto školským zákonem dochází k vytvoření skutečné jednotné školy. Vznikají všeobecně vzdělávací střední školy osmileté (osmiletky) a jedenáctileté (jedenáctiletky). Prvních osm let je povinných, další tři roky jsou nepovinné, výběrové. Ne všude se však tyto školy zavádějí, jsou i místa, kde zůstávají i školy národní s pěti postupnými ročníky. Osmiletá střední škola je pro děti od 6 do 14 let, poskytuje jim základní všeobecné vzdělání potřebné pro povolání, které budou později vykonávat, pro další odbornou nebo vyšší všeobecně vzdělávací školu. Školský zákon přinesl spoustu změn i do Hodonína. Z bývalé dívčí měšťanské školy v ulici Dobrovolského a z 1. a 2. národní školy na náměstí se stala 1. osmiletá střední škola. Z chlapecké měšťanské školy v ulici Legionářů se stala 2. osmiletá střední škola, v jejímž čele stála ředitelka Jarmila Mráková se zástupcem Kubáskem.263 Jedenáctiletka se stala z bývalého gymnázia. Vzápětí došlo ke stěhování 2. osmileté střední školy z důvodu nevyhovujícího rozložení. Ředitelka s částí učitelského sboru přešli do budovy školy na Mírovém náměstí (v tehdejší době Stalinovo náměstí), kde předtím sídlila 3. a 4. národní škola a škola mateřská. Došlo také ke změně zástupce, stal se jím Josef Kříž.264 Velká změna nastala v roce 1959, kdy bylo rozhodnuto o prodloužení povinné školní docházky o rok, takže místo osmiletých škol vzniknou devítileté a jedenáctileté školy se přemění na dvanáctileté. Tato změna byla na škole Mírové náměstí realizována ve třech etapách tak, aby ve školní rok 1961/62 byla devítiletá docházka povinná pro všechny.265 V roce 1964 vznikla Československá pedagogická společnost. Byla to organizace, která usilovala o rozšíření pedagogické vědy i do oblasti mimoškolské a

263

2. osmiletá střední škola v Hodoníně, školní kronika 1953 – 1960, nestr. Tamtéž. 265 Tamtéž. 264

75

rodinné výchovy. Svou pozornost obracela také na dospělé. Vznikalo více pedagogických oborů a byla budována pedagogická pracoviště.266 Listopad 1989 přinesl spoustu změn. Do této doby se o žáky po stránce materiálního vybavení staral stát, pro přespolní žáky zajišťoval dopravu. Ve škole probíhalo spousta zájmových kroužků, pro starší děti byl zařízen po vyučování školní klub, pro ty menší fungovala školní družina, to vše bezplatně. Financování škol se rokem 1989 podstatně změnilo, školy si samy hledají sponzory. Vzniká spousta škol soukromých, na kterých se musí platit školné. Placení školného se rozšiřuje i na mateřské školky. Mimoškolní aktivity žáků si rodiče taktéž musí platit. Nároky na žáky se snižují, zavádí se pojem domácího vzdělávání, kdy se děti učí doma. K takto organizované výuce rodičům stačí pouze středoškolské vzdělání.

8. 2. ŠKOLNÍ PRÁCE

Celá školní práce byla řízena ročním plánem, který si škola podle směrnic a pokynů školských úřadů připravovala. Plán měl zajistit přesný režim dne, kdy probíhalo

vyučování.

Další

části

plánu

spočívaly

v organizačních

a

administrativních úkolech, v práci učitelů, mimotřídní a mimoškolní práci učitelů i žáků. Velká část v plánu byla věnována spolupráci s rodiči a s patronem školy, kterým se na základě smlouvy z 25. února 1956 staly Hodonínské cihelny. Patronem se označuje někdo, kdo určitým způsobem chrání či podporuje někoho dalšího. Hodonínské cihelny se staraly o žáky Základní školy Mírové náměstí. Spolupráce školy s patronem byla velmi dobrá. Cihelny vysílaly své zástupce na besídky, pracovníci chodili do školy vyprávět dětem o své práci v závodě. Někteří žáci využili nabídky od cihelen a navštívili jejich závodní bazén.267 Dbalo se i na zdravotní péči o žáky. Ve všem samozřejmě hrálo velkou úlohu materiální vybavení školy. Roční plán školy byl prodiskutováván na pracovních poradách, následovalo rozdělení úkolů všem členům učitelského sboru. Pro dobrou práci ve škole byla zřízena pedagogická rada, která působila jako orgán poradní, starala se o zlepšení pedagogické a metodické práce.268

266

JŮVA V.: Stručné dějiny pedagogiky. Brno 1997, s. 64. AMHO, Školní kronika 1931 – 1953. 268 2. osmiletá střední škola v Hodoníně, školní kronika 1953 – 1960. 267

76

2. osmiletá střední škola měla 21 tříd s příslušným učitelským sborem. I když je školní budova poměrně veliká, nestačila pro všechny třídy, jelikož má jen 18 učeben. Tudíž se na prvním stupni směnovalo, to znamená, že některá výuka probíhala odpoledne. Výchovné výsledky byly ale slabší, což se nelíbilo učitelům, ani rodičům. Práce vyučujících byla také nesmírně ztížena pro velký nedostatek nábytku pro vyšší ročníky. Pro malé děti zde nábytek byl. Taktéž se projevil velký nedostatek pomůcek, kdy i na 1. stupni jich bylo velmi málo. Nastalo tudíž dělení mezi školami. Bohužel na 2. osmiletou střední školu se dostávalo jen málo pěkných pomůcek, většinou byly zastaralé nebo rozbité. Tak se stalo, že si škola musela pomůcky obstarávat převážně sama. Na příspěvcích se podílelo Sdružení rodičů a přátel školy, pomáhal i městský národní výbor, také žáci se snažili svými sběry odpadových surovin škole pomoci. Ke konci roku 1953 se škola mohla pochlubit, že svým úsilím a za pomoci všech dala dohromady alespoň základní prostředky pro kvalitní školní práci.269 Obr. 25.: Školní rok 1953/54, třída 6. A s třídním učitelem Janem Andrysem270

269 270

Tamtéž. Tamtéž.

77

Ve školním roce 1954/55 při hodnocení II. čtvrtletí se s potěšením zjistilo, že se chování i celková kázeň žáků mnohem zlepšila. I když problémem zůstalo přezouvání dětí v 6. – 8. ročnících.271 Téhož roku proběhla na škole inspekce Dr. Dráskové, která se zaměřila na hodnocení písemností žáků 5. – 6. tříd v českém jazyce. Inspekce dopadla dobře, zjistilo se, že hodnocení dětí je spravedlivé, tudíž práce učitelů je dobrá.272 V následujícím školním roce byl zaznamenán snížený počet prospívajících dětí. Z celkového počtu neprospělo 3,2 % žáků. Příčina neúspěchu byla nejspíš v nekázni některých žáků, v jejich slabé pracovní morálce. Podporoval to i nedostatečný zájem rodičů.273 Žáci osmých tříd vykonávaly závěrečné zkoušky, poté jim byly doporučovány výběrové školy, učiliště nebo další školní docházka. Obr. 26.: Slavnostní zahájení školního roku 1955/56274

271


78

Obr. 27.: Ředitelka Jarmila Mráková při slavnostním zahájení školního roku 1955/56275

Ve školním roce 1955/56 se celé jarní měsíce věnovaly nácviku na spartakiádu. Nácvik probíhal v hodinách tělesné výchovy, tudíž byli žáci ošizeni o tělocvik podle osnov. Cvičení bylo úmorné, děti častým napomínáním ztrácely chuť cvičit. Nesnadnou práci měl i učitel, který nestačil děti pořádně sledovat, zároveň předvádět a nacvičovat276 Obr. 28.: Nácvik spartakiády277

275


79

Plán práce pro školní rok 1956/57 zahrnoval veřejné přednášky pro rodiče a veřejnost, zorganizování více třídních schůzek. V tomto roce se nově zavádí dílenské práce v 6. – 8. ročnících. Tento předmět byl dělen na dvě skupiny dětí, kdy jedna pracovala v dílnách, druhá na pozemcích. Vyučování probíhalo podle nově upravených osnov, ve kterých byly k dispozici i metodické poznámky, které byly velkou pomocí pro učitele. Bylo stanoveno, že písemné zkoušky se mohou provádět pouze v českém jazyce a v matematice. V jiných předmětech se písemně zkoušet nesmělo. Aby se docílila jednota ve výuce 1. a 2. stupně, bývaly porady konány společně. Vyzdvihována byla důležitost třídnických hodin, které mají svůj výchovný význam, a proto byly zaváděny v 6. – 9. ročnících.278 V přípravném týdnu školního roku 1958/59 byla na škole provedena inspekce krajským inspektorem Dr. Kohoutkem, který kontroloval, jak je škola a učitelé připraveni na začátek nového školního roku. Škola se mu líbila až na naolejované podlahy a přikázal olej z hygienických a estetických důvodů odstranit.279 V tomto roce byly do školního plánu zařazeny výchovné práce, které se měly zabývat prací a kulturou, estetickým rozvojem, návyky kulturního chování a dále seznamovat žáky s veřejným a politickým životem. Učitelé na klasifikační poradě žáky hodnotili spravedlivě, brali na zřetel osobní podmínky dítěte, jeho domácí prostředí, hodnotili jejich snahu a píli. Byla také prodiskutována otázka přechodu na devítiletou školní docházku. Do 6. – 8. tříd se dále zavedl nový předmět „Základy výroby“. Učitelé se na svých schůzích zabývali též otázkou vhodného oblékání dětí, převážně na II. stupni.280 Počet žáků rok od roku stoupal a škola svým vybavením pomalu přestávala stačit. V roce 1977 byla tudíž předložena projektová dokumentace na rekonstrukci vytápění školy, rekonstrukci kotelny a také přístavby tělocvičny. Škola již jednu tělocvičnu měla, ale svou velikostí 17 x 17 metrů nestačila a navíc byla ve špatném technickém stavu.281 Nová tělocvična měla měřit 12 x 24 metrů a tím by podmínky pro výuku tělesné výchovy podstatně zlepšila. Zařízení by bylo využíváno i veřejností, přístavba by měla být opatřena vlastním vstupem s šatnami a

278


80

s hygienickým zařízením. Předpokládaný náklad činil zhruba 3,8 miliónu Kčs. Projekt byl schválen a mohlo se začít stavět.282 Kolaudace přístavby nové tělocvičny proběhla v prosinci 1980. Byly zjištěny různé závady, které se následně musely do určitého termínu odstranit. O prázdninách roku 1984 byly některé závady odstraněny, ale i tak se po kontrolním dnu v prosinci 1985 vyskytly určité nedostatky.283 Tab. 27.: Přehled ředitelů školy284 Školní rok Jméno a příjmení 1953/54 – 1962/63 Jarmila Mráková 1963/64 – 1970/71 Josef Novotný 1971/72 - 1972/73 Karel Křenek 1973/74 – 1984/85 František Lének 1985/86 – 1989/91 Zdenka Chatrná

8. 3. PIONÝRSKÁ ORGANIZACE A AKCE ŠKOLY

O členství v pionýrské organizaci, která byla na škole zřízena v roce 1950, byl mezi žáky velký zájem. Každoročně probíhal nábor nových pionýrů. Jejich schůzky měly samozřejmě svoje místo v rozvrhu hodin. Každý kroužek měl svou oddílovou vedoucí. Jelikož ale neměli tolik zkušeností, pracoval s nimi skupinový vedoucí a také třídní učitelé. Volila se pionýrská rada, která se starala o náplň pionýrských schůzek. Svátek Mezinárodního dne žen byl oslaven pěknou besídkou pro maminky, pionýrské oddíly navštívily některé závody, kde předvedly zdařilé vystoupení. Potěšily i babičky v Domově důchodců.285 Pionýři se zúčastnili zájezdu do Luhačovic u příležitosti oslav Dne armády. Po celé dopoledne vystupovali žáci v lázeňském městě. Místní občané i hosté byli s vystoupením žáků velice spokojeni.

282

Tamtéž. 2. osmiletá střední škola v Hodoníně, dokumenty o přestavbě. 284 Archiv Základní školy Hodonín, Mírové náměstí 19 (dále jen AZŠHOMN), třídní knihy 1953 – 1991. 285 2. osmiletá střední škola v Hodoníně, školní kronika 1953 – 1960. 283

81

Obr. 29.: Vystoupení žáků v Luhačovicích286

Obr. 30.: Vystoupení žáků v Luhačovicích287

Práce oddílů byla různorodá, některé skupiny se podílely na veřejně prospěšných pracích a vedly si dobře. Při údržbě okolí školy si pionýři odpracovali

286 287

Tamtéž. Tamtéž.

82

800 hodin, na různých brigádách strávili 1.200 hodin, podíleli se na sběru odpadových surovin.288 Ve školní rok 1959/60 získala pionýrská skupina 1. místo v kraji za splnění veřejně prospěšné práce, kdy se pionýři starali o park před školou a upravovali okolí školy. Také byli oceněni 2. místem ve sběru konzervárenských sklenic. Mimo jiné odpracovali 420 hodin na polích s kukuřicí.289 Obr. 31.: Pionýři před školou290

Ve školním roce 1953/54 si žáci připravili a zahráli pro všechny hodonínské školy i pro občany Hodonína divadelní hru Františka Hrubína – Sněhurka, zvířátka a sedm trpaslíku. Hru s dětmi nacvičovala učitelka Arnbergrová. Představení sklidilo velký úspěch a škola se tak příjemně zapsala do podvědomí hodonínské veřejnosti.291 Konec školního roku vyvrcholil slavností, na které se rozloučili první odcházející žáci 2. osmileté střední školy. Připravili si a přednesli následující projev.292

288


83

„Vážení soudruzi učitelé a milí žáci! My, žáci 8. třídy, se s vámi všemi srdečně loučíme a přejeme hlavně s. učitelkám a učitelům mnoho zdraví a osvěžení o prázdninách. Víme, že jsme se nechovali vždy dobře. Prosíme za odpuštění, komu jsme ublížili a slibujeme, že se vynasnažíme ve svém dalším životě vše napravit pilnou prací pro naši milovanou vlast. Děkujeme s. ředitelce za porozumění, které s námi měla a hlavně třídní učitelce za velkou trpělivost s námi. Děkujeme jí ze srdce a přejeme mnoho zdaru. Chceme pracovati jako dobří svazáci a vždy nejlépe vzpomínati na tuto školu, my, první abiturienti osmileté střední školy.“ 293 Obr. 32.: První abiturienti 2. osmileté střední školy294

Sdružení rodičů a přátel školy se scházelo nepravidelně. Ve školním roce 1954/55 si slíbilo, že svou práci zlepší. Proběhly volby, kdy předsedou byl zvolen Josef Hynčica, jednatelem byl ustanoven František Steklý, pokladníkem Františka Krohová a místopředsedkyní se stala Štěpánka Polínková.295 Sdružení pomáhalo škole shánět učebnice, kterých bylo nedostatek, pořádalo přednášky Dr. Sajnerové. Někteří zástupci navštěvovali jednotlivé třídy ve vyučování a pomáhali řešit

293


84

kázeňské problémy, navštěvovali i rodiny, kde se snažili chování žáků vyřešit. Zajímali se o celkovou práci školy, také sledovali závěrečné zkoušky a nejlepší žáky odměňovali. Ve školním roce 1957/58 se Sdružení rodičů a přátel školy rozhodlo uspořádat společenský večer, ze kterého škole připadlo přes 6.000 Kčs, za které bylo zakoupeno harmonium pro zkvalitnění hodin hudební výchovy.296 Obr. 33.: Pozvánka na společenský večer297

Ve školním roce 1958/59 uvítali učitelé i s dětmi Nový rok karnevalem. Akce se uskutečnila v tělocvičně školy. Dětem se moc líbila, ale učitelé měli menší problémy udržet kázeň rozjásaných dětí. 298 Do školy docházejí i děti z dětského domova. Tato situace trvá dodnes, protože tento dětský domov stojí v blízkosti školy, tím pádem děti zde umístěné spadají do školy na Mírovém náměstí. Vychovatelky s dětmi secvičovaly různé besídky, na které pak děti pozvaly své spolužáky i učitele. Program na besídkách byl vždy velmi pěkný.

296


85

Obr. 34.: Pozvána na besídku v dětském domově299

Tab. 28.: Změny v názvu školy300

Školní rok Název školy 1960/61

Střední devítiletá škola v Hodoníně, Stalinovo nám.

1961/62

Základní devítiletá škola v Hodoníně, Stalinovo nám.

1963/64

Základní devítiletá škola v Hodoníně, Mírové nám. 19

1980/81

Základní škola Hodonín, Mírové nám. 19 (platilo jen pro 1. stupeň, každý další školní rok se název změnil i o třídu výš)

1983/84

299 300

Základní škola Hodonín, Mírové nám. 19

Tamtéž. AZŠHOMN, třídní knihy 1960 – 1984.

86

8. 4. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ

Tab. 29.: Školní rok 1953/54301 Třída Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem I. A Zdenka Arnbergrová 18 20 I. B MarieKratinová 17 19 I. C Ludmila Krystková 16 20 II. A Metoděj Hacar 25 19 II. B Miroslava Mládková 27 17 II. C Anastasie Staňková 27 16 III. A Františka Macurová 16 20 III. B Boh. Žižlavský 18 17 III. C Pavla Novotná 16 18 IV. A Jarmila Drtinová 23 23 IV. B Ema Veselá 20 26 V. A Růžena Svobodová 18 22 V. B Jarmila Hřivnová 19 20 V. C Blažena Kovaříková 21 17 VI. A Jan Andrys 22 20 VI. B Jindřich Černý 20 23 VII. A Gabriela Hromadová 19 18 VII. B Vlasta Štáblová 16 19 VIII. A Eva Kučová 19 23 JUK a Adolf Chatrný 25 17 JUK b Miroslav Jelínek 22 20 JUK = jednoroční učební kurz (vyrovnávací ročník)

301

2. osmiletá střední škola v Hodoníně, školní kronika 1953 – 1960.

87

38 36 36 44 44 43 36 35 34 46 46 40 39 38 42 43 37 35 42 42 42

Tab. 30.: Školní rok 1954/55302 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VIII. A VIII. B

Třídní učitel Zdenka Arnbergrová Pavla Novotná Ludmila Krystková Blažena Kovaříková Marie Kratinová Jarmila Hřivnová Mětoděj Hacar Miroslava Mládková Anastasie Staňková Františka Macurová Bohuslava Žižlavská Růžena Svobodová Jarmila Drtinová Ema Veselá Ladislav Arnberger Miloslav Jelínek Eva Kučová Jan Andrys Jindřich Černý Gabriela Hromadová Vlasta Štáblová

Počet chlapců Počet dívek Celkem 16 18 19 16 18 17 16 18 14 19 15 19 25 19 27 15 28 14 12 24 16 20 16 21 24 23 22 26 18 23 20 21 20 21 24 20 21 25 13 16 16 16

34 35 35 34 33 34 44 42 42 36 36 37 47 48 41 41 41 44 46 29 32

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 17 16 14 18 14 23 21 24 20 19 21 16 22 20 20 27 15 25 16 28 13 12 25 16 20 17 20 14 20 16 20 16 18 19 21 19 20 20 20 18 17 11 23

31 30 32 44 44 40 38 40 42 41 41 37 36 37 34 36 34 40 39 40 35 34

Tab. 31.: Školní rok 1955/56303 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B

302 303

Třídní učitel Jarmila Drtinová Ema Veselá Ludmila Krystková Zdenka Arnbergrová Pavla Novotná Blažena Kovaříková Marie Vízková Jarmila Hřivnová Metoděj Hacar Miroslava Mládková Anastasie Staňková Františka Macurová Anna Žilavá Růžena Svobodová Gabriela Hromadová Vlasta Štáblová Bohumil Friedrich Ladislav Arnberger Miloslav Jelínek Eva Kučová Jan Andrys Jindřich Černý

Tamtéž. Tamtéž.

88

Tab. 32.: Školní rok 1956/57304 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C

Třídní učitel Jarmila Drtinová Pavla Novotná Ludmila Krystková Vlasta Weidenhöferová Ema Veselá Františka Macurová Zdenka Arnbergrová Markéta Dančíková Blažena Kovaříková Marie Vízková Jarmila Hřivnová Metoděj Hacar Miroslava Mládková Anastasie Staňková Jindřich Černý Anna Macurová Růžena Svobodová Jan Andrys Vlasta Štáblová Jan Horňáček Ladislav Arnberger Miloslav Jelínek Jaroslava Kinzlová

Počet chlapců Počet dívek Celkem 13 13 15 10 13 13 13 18 16 17 17 14 24 21 22 23 18 19 15 21 18 20 27 14 25 16 29 13 11 24 16 20 14 19 15 21 15 19 13 20 16 20 18 18 20 16

26 25 26 31 33 31 45 45 37 36 38 41 41 42 35 36 33 36 34 33 36 36 36


39 35 39 43 42 42 43 47 47 37 37 35 42 41 42 34 31 32 34 32 33

Tab. 33.: Školní rok 1957/58305 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C 304 305

Třídní učitel Miroslava Mládková Františka Macurová Metoděj Hacar Jarmila Drtinová Anna Macurová Ema Veselá Vlasta Weidenhöferová Zdenka Arnbergrová Markéta Dančíková Blažena Kovaříková Marie Vízková Jarmila Hřivnová Růžena Svobodová Bohumil Bubeník Františka Friedrichová Černý Jindřich Ladislav Arnberger Miloslav Jelínek Jan Andrys Vlasta Štáblová Jan Horňáček

Tamtéž. Tamtéž.

89

Tab. 34.: Školní rok 1958/59306 Třída I. A I. B I. C I. D II. A II. B II. C III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C

Třídní učitel Blažena Kovaříková Marie Vízková Jarmila Hřivnová Růžena Svobodová Miroslava Mládková Dagmar Mrázová Zdeňka Jarošková Marie Kučerová Ludmila Šimková Ema Veselá Vlasta Weidenhöferová Zdena Arnbergrová Markéta Dančíková Vlasta Štáblová Jan Horňáček Ludmila Binderová Jaroslava Kinzlová Bohumil Bubeník Františka Friedrichová Jindřich Černý Ladislav Arnberger Miloslav Jelínek


34 34 34 35 39 39 39 46 46 44 45 46 47 37 40 38 40 40 36 32 31 31

Počet chlapců Počet dívek Celkem 19 16 19 17 19 16 26 22 27 20 21 19 24 17 22 18 21 21 25 19 22 21 16 21 16 20 16 19 19 21 19 20 19 19 24 16 23 18 10 18

35 36 35 48 47 40 41 40 42 44 43 37 36 35 40 39 38 40 41 28

Tab. 35.: Školní rok 1959/60307 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B III. C IV. A IV. B V. VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B IX.

306 307

Třídní učitel Blažena Kovaříková Vlasta Weidenhöferová Žofie Matyášová Jarmila Hřívnová Helena Přivřelová Miroslava Mládková Markéta Dančíková Zdeňka Jarošková Marie Kučerová Ludmila Šimková Ema Veselá Zdenka Arnbergrová Irena Přidalová Vlasta Štáblová Ludmila Poláková Jindřich Černý Marie Třečková Josef Macur Eva Klusalová Miloslav Jelínek

Tamtéž. Tamtéž.

90

Tab. 36.: Školní rok 1960/61308

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B VI. A VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C IX. třída

308

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Ema Veselá 16 19 Ludmila Roháčová 16 18 Anna Snašilová 13 19 Blažena Kovaříková 17 16 Vlasta Weidenhöferová 17 16 Žofie Matyášová 18 16 Jarmila Hřivnová 16 16 H. Přivřelová 18 14 Irena Přidalová 18 15 Josef Hloušek 22 17 Marketa Dančíková 24 15 Zdeňka Jarošková 23 16 Marie Kučerová 20 21 L. Šimková 23 19 Štěpánka Salajková 21 25 Zdena Arnbergrová 17 19 L. Arnberger 17 18 Věra Šťastná 17 19 Lud. Poláková 17 20 Jindřich Černý 18 19 Marie Třečková 19 19 Jos. Macar 18 17

AZŠHOMN, třídní knihy 1960 – 1989.

91

35 34 32 33 33 34 32 32 33 39 39 39 41 42 46 36 35 36 37 37 38 35

Tab. 37.: Školní rok 1961/62309

Třída I. A I. B I. C II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B VIII. C IX. A IX. B

309

Třídní učitel Marie Kučerová Eva Eimutová Ludmila Šimková Danuše Macurová L. Roháčová Žofie Matyášová Blažena Kovaříková Věra Nezvalová Jarmila Hřivnová Štěpánka Salajková Irena Přidalová Josef Hloušek Marketa Dančíková Marie Režňáková Dagmar Sedláčková J. Kudlička Věra Vavrysová Jindřich Černý Bohumil Bubeník Anna Židlická Věra Šťastná Josef Macar Marie Třečková


Tamtéž.

92

32 36 36 36 38 35 34 33 36 35 36 39 40 40 37 39 39 40 36 34 34 36 40

Tab. 38.: Školní rok 1962/63310

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B IX. C

310

Třídní učitel Marie Kučerová Ludmila Šimková Ludmila Kelštýnová Růžena Uhrová Eva Eimutová Štěpánka Salajková Ema Veselá Danuše Macurová Ludmila Roháčová Žofie Matyášová Blažena Kovaříková Věra Nezvalová Jarmila Hřivnová Marie Režňáková Irena Přidalová Josef Hloušek Marketa Dančíková Marie Třečková Dagmar Sulovská Jaroslav Kudlička Věra Vavrysová Jindřich Černý Bohumil Bubeník Anna Židlická Věra Šťastná

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 17 21 12 21 12 12 23 14 22 18 18 16 19 14 21 16 19 20 17 19 19 19 17 19 17 21 13 17 17 23 15 21 18 22 17 18 19 18 18 0 34 39 0 15 17 15 15 14 18

Tamtéž.

93

31 33 33 35 36 36 35 35 35 37 38 36 36 34 34 38 39 39 37 36 34 39 32 30 32

Tab. 39.: Školní rok 1963/64311

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B IX. A IX. B

311

Třídní učitel Ludmila Šimková M. Režňáková Ludmila Roháčová Marie Kučerová Irena Přidalová Ludmila Kelštýnová Růžena Uhrová Eva Eimutová Štěpánka Salajková Ema Veselá Danuše Macurová Anna Jančaříková Žofie Matyášová Blažena Kovaříková Věra Nezvalová Bohumil Bubeník Anna Židlická Miroslav Polák Josef Hloušek Marketa Dančíková Marie Třečková Věra Šťastná Jaroslav Kudlička Věra Vavrysová Jindřich Černý


Tamtéž.

94

30 32 29 33 35 35 35 36 36 36 37 37 35 34 36 35 37 35 36 38 37 36 36 35 37

Tab. 40.: Školní rok 1964/65312

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C IX. A IX. B

312

Třídní učitel Žofie Matyášová Irena Nováková L. Roháčová Ludmila Šimková Marie Režňáková Věra Nezvalová Marie Kučerová Irena Přidalová Stanislava Juráčková Růžena Uhrová Jana Horáková Štěpánka Salajková Ema Veselá Danuše Macurová Hana Vlachinská Marketa Dančíková Josef Hloušek Helena Weiserová Bohumil Bubeník Anna Židlická Miroslav Polák Věra Vavrysová Jindřich Černý Věra Juračková Věra Šťastná Jar. Kudlička

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 16 16 14 15 15 14 19 16 16 12 20 12 21 23 12 22 10 12 24 14 21 18 17 20 17 15 22 18 19 19 15 17 16 19 14 22 17 21 17 21 17 18 16 17 18 19 14 15 19 18 16

Tamtéž.

95

30 30 30 33 32 32 33 35 32 36 35 35 37 37 37 34 33 33 39 38 38 34 35 33 34 34

Tab. 41.: Školní rok 1965/66313

Třída I. A I. B II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C IX. A IX. B IX. C

313

Třídní učitel Marie Pavlíková Z. Prýglová Žofie Matyášová Irena Nováková Ludmila Roháčová Ludmila Šimková Hana Vlachinská Věra Nezvalová Marie Kučerová Irena Přidalová Stanislava Juráčková Růžena Uhrová Jana Horáková Štěpánka Salajková Ema Veselá Jindřich Černý Marketa Dančíková Josef Hloušek Marie Třečková Bohumil Bubeník Anna Židlická Miroslav Polák Věra Vavrysová Květoslav Košulič Zdenka Sedláčková


Tamtéž.

96

34 33 31 32 31 32 31 32 30 36 32 38 39 37 36 35 35 35 34 35 35 35 30 32 28

Tab. 42.: Školní rok 1966/67314

Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C IX. A IX. B IX. C

314

Třídní učitel Růžena Uhrová Štěpánka Salajková Irena Přidalová Zdena Prýglová Žofie Matyášová Irena Nováková Ludmila Roháčová Ludmila Šimková Hana Vlachinská Věra Nezvalová Marie Kučerová Jana Horáková Stanislava Juráčková Bohumil Bubeník Ema Veselá Anna Židlická Marketa Dančíková Jindřich Černý Věra Juračková Mária Sekanová Soňa Pešáková Ludmila Kelštýnová Věra Vavrysová Marie Třečková Květoslav Košulič


Tamtéž.

97

30 28 33 35 30 31 30 33 34 34 30 33 31 39 39 39 33 35 35 34 35 35 31 30 31

Tab. 43.: Školní rok 1967/68315 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C IX. A IX. B IX. C

Třídní učitel Marie Kučerová Stanislava Juráčková Růžena Uhrová Štěpánka Salajková Zdena Prýglová Irena Přidalová Jana Horáková Irena Nováková Ludmila Roháčová Ludmila Šimková Hana Vlachinská Věra Nezvalová Soňa Pešáková Anna Židlická Ema Veselá Marketa Dančíková Věra Vavrysová Ludmila Kelštýnová František Lének Jindřich Černý Bohumil Bubeník Mária Sekanová Květoslav Košulič Marie Třečková

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 21 16 18 17 12 19 11 21 15 20 18 16 15 16 15 15 17 16 21 20 15 17 20 17 17 18 17 17 18 14 23 16 21 21 16 16 17 16 19 16 17 16 17 14 12 14 11

35 34 29 30 36 38 31 31 32 37 35 37 34 35 35 37 37 37 33 35 33 33 26 25

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 18 18 14 15 20 15 19 16 13 14 14 20 15 19 17 22 16 20 17 17 21 19 20 16 17 14 18 20 19 19 19 17 17 16 18

32 32 35 34 29 28 35 36 38 37 38 39 33 32 39 38 34 34

Tab. 44.: Školní rok 1968/69316 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

315 316

Třídní učitel Ludmila Šimková Růžena Uhrová Irena Nováková Marie Kučerová Josef Hloušek Hana Vlachinská Marketa Dančíková Irena Přidalová Jana Horáková Anna Židlická Ema Veselá Miroslav Polák Soňa Pešáková Věra Vavrysová Mária Sekanová Ludmila Kelštýnová Bohumil Bubeník Jindřich Černý

Tamtéž. Tamtéž.

98


Třídní učitel Zora Janíková Irena Nováková Ludmila Šimková Růžena Uhrová Jana Horáková Emma Hladká Věra Nezvalová Hana Vlachinská Marketa Dančíková Irena Přidalová Bohumil Bubeník Jindřich Černý Ema Veselá Miroslav Polák Soňa Pešáková Helena Weiserová Marie Němcová Ludmila Kelštýnová


34 33 33 31 35 34 28 25 36 36 37 38 37 36 33 33 37 32

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 13 11 16 13 14 16 18 17 18 15 16 16 14 16 22 15 22 20 10 17 14 22 17 21 17 21 16 19 18 17 21 18 18 15 13 13 15

27 27 27 34 35 31 30 38 37 30 31 39 38 37 37 38 36 28 28

Tab. 46.: Školní rok 1970/71318 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

317 318

Třídní učitel Ludmila Šimková Ludmila Konečná Štěpán Kůřil Eliška Šindelářová Irena Nováková Danuše Dordová Jarmila Drábková Marketa Dančíková Marie Kučerová Věra Nezvalová Zora Janíková Karel Křenek Karel Fiala Bohumil Bubeník Ludmila Kelštýnová Marie Třečková Miroslav Polák Soňa Pešáková Helena Weiserová

Tamtéž. Tamtéž.

99

Tab. 47.: Školní rok 1971/72319 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Eliška Šindelářová Marie Kučerová Věra Nezvalová Ludmila Šimková Ludmila Konečná Růžena Uhrová Irena Přidalová Irena Nováková Danuše Dordová Jarmila Drábková Marketa Dančíková Jana Pavlicová Jana Horáková Zdena Chatrná Marie Měchurová Milada Čechová Bohumil Bubeník Ludmila Kelštýnová Marie Třečková Miroslav Polák

Počet chlapců Počet dívek Celkem 12 15 12 16 11 16 14 15 13 16 12 13 16 16 18 17 16 17 18 13 16 20 13 22 21 10 17 14 18 18 20 17 20 16 18 18 16 16 14 18

27 28 27 29 29 25 32 35 33 31 36 35 31 31 36 37 36 36 32 32


27 28 29 29 29 29 29 29 30 35 34 35 34 35 35 28 29 34 35 35 35

Tab. 48.: Školní rok 1972/73320 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

319 320

Třídní učitel Růžena Uhrová Ludmila Konečná Ludmila Šimková Eliška Šindelářová Marie Kučerová Věra Nezvalová Jana Pavlicová Marketa Dančíková Milena Pavlátová Irena Přidalová Irena Nováková Danuše Dordová Jarmila Drábková Zdeněk Mlýnek Miroslav Polák Jana Horáková Alena Žídková Marie Němcová Milada Čechová Bohumil Bubeník Ludmila Kelštýnová

Tamtéž. Tamtéž.

100

Tab. 49.: Školní rok 1973/74321

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

321

Třídní učitel Marie Kučerová Danuše Dordová Eliška Šindelářová Růžena Uhrová Ludmila Konečná Ludmila Šimková Milena Pavlátová Jarmila Drábková Věra Nezvalová Jana Pavlicová Marketa Dančíková Milada Čechová Irena Přidalová Irena Nováková Marie Flegrová Bohumil Bubeník Zdeněk Mlýnek Ludmila Kelštýnová Jana Horáková Alena Žídková Marie Němcová Marie Měchurová


Tamtéž.

101

28 28 30 27 26 29 30 30 29 32 34 31 38 38 40 39 32 36 26 29 32 29

Tab. 50.: Školní rok 1974/75322

Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

322

Třídní učitel Růžena Uhrová Irena Přidalová Irena Nováková Marie Kučerová Danuše Dordová Marie Škvařilová Ludmila Malíková Ludmila Konečná Květuše Körösiová Eliška Šindelářová Jarmila Drábková Věra Nezvalová Jana Pavlicová Marketa Dančíková Milada Čechová Marie Měchurová Eva Kopečná Marie Flegrová Marie Němcová Zdeněk Mlýnek Ludmila Kelštýnová Jana Horáková Alena Žídková


Tamtéž.

102

32 31 31 30 29 29 28 27 29 30 30 30 35 33 33 39 39 37 39 33 35 27 27

Tab. 51.: Školní rok 1975/76323

Třída I. A I. B I. C I. D II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

323

Třídní učitel Marie Kučerová Danuše Dordová Irena Nováková Irena Přidalová Růžena Uhrová Ema Veselá Eva Horňáková Milada Čechová Petr Zábranský Jarmila Brešlová Marketa Dančíková Ludmila Konečná Milena Pavlátová Eliška Šindelářová Jarmila Drábková Věra Nezvalová Zdenka Chatrná Alena Žídková Jarmila Kokojanová Marie Měchurová Blanka Jančová Marie Flegrová Marie Němcová Jana Horáková Ludmila Kelštýnová


Tamtéž.

103

29 27 31 31 29 29 30 28 28 27 30 30 32 30 30 31 38 38 36 38 40 36 36 28 31

Tab. 52.: Školní rok 1976/77324 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Eliška Šindelářová Jarmila Drábková Danuše Dordová Marie Kučerová Jana Pavlicová Jolana Kalábková Růžena Uhrová Vlasta Fialová Irena Nováková Věra Nezvalová Boris Mališ Jarmila Brešlová Markéta Dančíková Ludmila Konečná Milena Pavlátová Ludmila Kelštýnová Jana Horáková Jaromír Šána Zdenka Chatrná Alena Žídková Jarmila Kokojanová Marie Měchurová Blanka Jančová Marie Flegrová Marie Němcová


Obr. 35.: Učitelé ve školním roce 1976/77325

324 325

Tamtéž. AZŠHOMN, fotografie.

104

31 31 31 36 37 37 27 28 31 28 27 30 30 30 32 31 30 30 39 37 35 40 40 30 27

Tab. 53.: Školní rok 1977/78326 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. V. A VI. VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Růžena Uhrová Marie Kučerová Věra Nezvalová Jana Pavlicová Jarmila Brešlová Boris Mališ Irena Nováková Ludmila Kelštýnová Hana Čechová Marie Flegrová Jaromír Šána Marie Uhrová Jarmila Kokojanová Zdenka Chatrná Marie Měchurová Blanka Jančová

Počet chlapců Počet dívek Celkem 15 17 13 16 13 15 17 17 13 19 20 17 16 21 20 18 23 16 21 15 19 16 17 16 21 13 17 17 17 14 14 17

32 29 28 34 32 37 37 38 39 36 35 33 34 34 31 31


31 31 30 35 34 33 34 36 38 28 26 28 29 37 36 33 24 24

Tab. 54.: Školní rok 1978/79327 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. VIII. A VIII. B IX. A IX. B

326 327

Třídní učitel Milada Popelková Markéta Dančíková Boris Mališ Růžena Uhrová Jana Pavlicová Věra Nezvalová Zdeňka Trávníčková Karla Čačalová Karmen Pavlíčková Ludmila Kelštýnová D. Prostředníková Hana Kučerová Marie Měchurová Marie Flegrová Jaromír Šána Marie Uhrová Jarmila Kokojanová Zdenka Chatrná

AZŠHOMN, třídní knihy 1960 – 1989. Tamtéž.

105

Tab. 55.: Školní rok 1979/80328 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. IX. A IX. B

Třídní učitel Karla Čačalová Marcela Melicharová Stanislava Cahlíková Milada Popelková Boris Mališ Růžena Uhrová Jana Pavlicová Věra Nezvalová Zdeňka Trávníčková Richard Procházka Helena Mališová Jarmila Kokojanová Ludmila Kelštýnová Zdenka Chatrná Marta Vaculovičová Karmen Pavlíčková Jaromír Šána Marie Uhrová


33 33 33 36 34 34 32 36 35 39 38 28 28 27 29 35 24 22


34 34 35 35 35 35 36 31 35 35 34 36 40 41 26 26 34 35

Tab. 56.: Školní rok 1980/81329 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

328 329

Třídní učitel Věra Nezvalová Zdeňka Trávníčková Eliška Šindelářová Alena Baldriánová Marcela Melicharová Josefa Dvořáčková Milada Popelková Boris Mališ Růžena Uhrová Jana Pavlicová Hana Kučerová Stanislava Štarhová Marie Uhrová Helena Mališová Jarmila Kokojanová Ludmila Kelštýnová Jaromír Šána MartaVaculovičová

Tamtéž. Tamtéž.

106

Tab. 57.: Školní rok 1981/82330 Třída I. A I. B I. C II. A II. B II. C III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. IX.

Třídní učitel Růžena Uhrová Jitka Picmausová Jana Pavlicová Věra Nezvalová Zdeňka Trávníčková Eliška Šindelářová Zdenka Brennerová Marcela Melicharová Milada Popelková Boris Mališ Hana Dobrovolná Ludmila Kelštýnová Marie Rákoczyová Stanislava Štarhová Marie Uhrová Helena Mališová Jarmila Kokojanová Marta Vaculovičová



330 331


107

27 28 27 34 33 33 36 37 35 30 37 37 35 37 39 40 35 28

Tab. 58.: Školní rok 1982/83332 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B III. C IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

Třídní učitel Milada Popelková Zdeňka Trávníčková Boris Mališ Jitka Picmausová Jana Pavlicová Věra Nezvalová R. Procházka Eliška Šindelářová Zdenka Brennerová Marcela Melicharová Jarmila Kokojanová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná Ludmila Kelštýnová Marie Rákoczyová Stanislava Štarhová Marie Uhrová Helena Mališová



332 333

AZŠHOMN, třídní knihy 1960 – 1989. AZŠHOMN, fotografie.

108

32 29 28 36 37 33 34 34 39 39 37 39 38 38 37 36 39 40


Třídní učitel Jitka Picmausová Marcela Melicharová Zdenka Brennerová Milada Popelková Zdeňka Trávníčková Boris Mališ Richard Procházka Jana Pavlicová Věra Nezvalová Eliška Šindelářová Hana Kučerová Helena Mališová Jarmila Šánová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná Ludmila Kelštýnová Marie Rákoczyová Stanislava Štarhová



334 335


109

30 32 30 29 30 26 36 38 38 36 38 39 35 38 39 39 36 35


Třídní učitel Věra Nezvalová Eliška Šindelářová Zoja Čechovská Jitka Picmausová Marcela Melicharová Zdenka Brennerová Milada Popelková Zdeňka Trávníčková Boris Mališ Jana Pavlicová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Hana Kučerová Helena Mališová Jarmila Šánová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná Ludmila Kelštýnová


33 31 32 27 29 27 29 30 38 38 34 36 37 38 38 39 38 36


32 31 31 31 32 36 36 37 29 30 36 38 34 36 38 38 39 38

Tab. 61.: Školní rok 1985/86337 Třída I. A I. B II. A II. B II. C III. A III. B III. C IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

336 337

Třídní učitel Jana Pavlicová Zdena Trávníčková Věra Nezvalová Eliška Šindelářová Dana Tomanová Jitka Picmausová Marcela Melicharová Zdenka Brennerová Milada Popelková Boris Mališ Eva Štětková Marie Uhrová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Hana Kučerová Helena Mališová Hana Dobrovolná Marta Vaculovičová

AZŠHOMN, třídní knihy 1960 – 1989. Tamtéž.

110

Tab. 62.: Školní rok 1986/87338 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B III. C IV. A IV. B IV. C V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

Třídní učitel Jana Pavlicová Pavla Brázdová Ivana Bučková Zdeňka Trávníčková Věra Nezvalová Naděžda Ševelová Dana Tomanová Jitka Picmausová Boris Mališ Zdenka Brennerová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná Eva Štětková Marie Uhrová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Hana Kučerová Helena Mališová

Počet chlapců Počet dívek Celkem 17 16 33 19 15

12 13

31 28

16 19 14

15 13 22

31 32 36

24 24 24 24 24 24 22 21

15 16 12 15 11 14 16 17

39 40 36 39 35 38 38 38


338 339


111

Tab. 63.: Školní rok 1987/88340 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B IV. C V. A V. B V. C VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

Třídní učitel Jitka Picmausová Zoja Čechovská Jana Pavlicová Marcela Melicharová Boris Mališ Zdeňka Trávníčková Věra Nezvalová Zdenka Brennerová Dana Tomanová Jaroslav Zeman Helena Mališová Hana Kučerová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná Eva Štětková Marie Uhrová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová


34 34 32 30 31 31 30 32 31 36 37 37 40 39 34 36 34 38

Údaje o třídách, třídních učitelích a počtech žáků za školní rok 1988/89 se nenašly, pouze fotografie učitelů. Obr. 40.: Učitelé ve školním roce 1988/89341

340 341


112

IX.

ŠKOLA OD ROKU 1989 PO SOUČASNOST

9. 1. VNITŘNÍ ORGANIZACE A PRÁCE ŠKOLY

Školní léta jsou řízena ročními plány práce, které se zpracovávají podle platných školských předpisů, ale také do nich mohou přispívat pedagogičtí pracovníci. Mohou tak učinit již v červnu předcházejícího školního roku nebo v přípravném týdnu. V důsledku pedagogicko-organizačního opatření z června 1989 by neměli být žáci I. ročníků klasifikováni.342 Pokyny Ministerstva školství toto opatření upravilo tak, že klasifikace I. ročníku bude prováděna vždy ke II. pololetí. Dále došlo k úpravám učiva v zeměpise a dějepise, změna se týkala hlavně učiva souvisejícího se zrušením vedoucí úlohy Komunistické strany Československa. Úpravy učebních osnov se prováděly podle instrukcí Ministerstva školství. Ve školním roce 1990/91 se velká pozornost zaměřila na výuku cizích jazyků.343 Učitelé se vzdělávali v kurzech a snažili se o zajištění potřebných pomůcek. Byl zřízen kabinet cizích jazyků, který se postupně vybavuje. Sdružení rodičů a přátel školy se každoročně dohodlo na plánu činnosti pro aktuální školní rok. V plánu byly zahrnuty termíny třídních schůzek, hospodaření výboru a finanční zajištění škol v přírodě, lyžařských výcviků, kulturních akcí a divadelních představení. Také se dbalo na kontrolu stravování žáků a zajištění různých knižních odměn pro žáky vyznamenané nebo vycházející. Ve školním roce 1991/92 složil celý výbor svou funkci.344 Měla se založit organizace nová, která by se zaregistrovala na Ministerstvu vnitra. Bohužel ale nevznikla. Veškerou pracovní náplň dále přebrala škola. Do budoucna by měla být vytvořena školní ráda, která by se těmito úkoly zabývala. Od školního roku 1991/92 probíhají každoročně schůzky rodičů vycházejících žáků, kde výchovná poradkyně Marie Uhrová seznámí rodiče se všemi možnostmi umístění žáků na školách a učilištích. Od roku 1992/93 se těchto

342

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, školní kronika 1989 – 1999. Tamtéž. 344 Tamtéž. 343

113

schůzek účastní také zástupci středních škol a odborných učilišť, kteří svou školu představí a povyprávějí o způsobu výuky. Žáci s dyslexií mají možnost navštěvovat dyslektický kroužek. Pod vedením paní učitelky procvičují učivo formou her a soutěží. Jsou jim zadávány týdenní domácí úkoly, které mají žáci vypracovávat po částech. Od školního roku 1992/93 dochází ke změně klasifikace žáků s dyslexií.345 Po projednání s rodiči a jejich písemném souhlasu budou děti známkovány slovně nejen na I., ale i na II. stupni. Při hospitacích a z kontrolních prací žáků se zjistilo, že mají poměrně mnoho vědomostí, ale nedokážou své znalosti uplatnit, chybí jim samostatnost při řešení problémů. Učitelé se tudíž dohodli, že je potřeba více žáky vtahovat do vyučovacího procesu, zadávat jim úkoly, které by měli být schopni vyřešit a uplatnit. Z ankety, která proběhla v 9. třídě, se zjistilo, že žáci postrádají dialog s učitelem, potřebují více volnosti, jsou příliš svazováni školním řádem. Je třeba skloubit potřeby žáků s požadavky učitelů.346 Hospitační činnost ve školním roce 1992/93 byla zaměřena hlavně na celkové působení učitele na žáky, jak na ně působí po stránce vzdělávací i výchovné. Důraz byl kladen na jednání učitelů na veřejnosti, byl hodnocen jejich přínos pro školu.347 V tomtéž roce byl přepracován školní řád. Jeho hlavním cílem bylo, aby se žáci cítili ve škole dobře a chodili do ní rádi. Byl rozšířen pohyb žáků po škole, měli možnost v době přestávek trávit čas i na dvoře nebo před školou. Počínaje školním rokem 1995/96 přešla škola na povinnou devítiletou docházku. Plán učiva byl upraven podle pokynů a informací vydaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Škola dále pracovala podle vzdělávacího programu Základní škola. Ve školním roce 1999/2000 došlo ke změně ředitele školy, stal se jím Mgr. Vlastimil Letovský. Taktéž do funkce zástupkyně ředitele nastoupila od 1. 8. 2000 Mgr. Alena Řeháková.348 Škola v tomto roce i nadále pracovala podle vzdělávacího programu Základní škola č. j. 16847/96-2.349 V rámci volitelných předmětů se každoročně nabízí v 7., 8. a 9. třídách další předměty, například informatika, sportovní hry, seminář z přírodopisu, seminář z matematiky a českého jazyka. 345

Tamtéž. Tamtéž. 347 Tamtéž. 348 Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, výroční zpráva 1999/2000. 349 Tamtéž. 346

114

Výchovnou poradkyní pro I. a II. stupeň je i nadále Mgr. Marie Uhrová. Do její pracovní náplně, vedle výuky žáků, spadá například spolupráce s rodiči, sledování žáků s výukovými problémy, pomáhá učitelům při shromažďování podkladů pro psychologická vyšetření žáků. Zodpovídá za sepsání individuálně vzdělávacích programů u žáků se speciálně vzdělávacími poruchami. Dále poskytuje poradenskou činnost při řešení výchovných problémů se žáky a pomáhá třídním učitelům tyto situace řešit. Má povinnost hlásit neomluvené hodiny žáků na sociální odbor a poté projednat důvody neomluvené nepřítomnosti s rodiči. V rámci volby povolání informuje žáky i rodiče o studijních možnostech, zajišťuje včasné vyplnění a odeslání přihlášek. Mgr. Marie Uhrová je také školním metodikem prevence. Jde o cílenou protidrogovou primární prevenci a prevenci sociálně patologických jevů. Zpracovaný

minimální

preventivní

program

slouží

k systematickému

a

dlouhodobému působení na utváření osobnosti dítěte. Jeho úkolem je cíleně působit na zdravý životní styl dítěte, posilovat jeho odpovědnost za své chování, zvýšit schopnost řešit problémy, ovládat své emoce, učit žáky, jak reagovat na stres, na kritiku nebo na různé formy neúspěchu. Velká snaha je vynakládána na posilování komunikačních schopností. Program těchto preventivních aktivit naplňují všichni pedagogové ve svých předmětech. Škola také hojně využívá služeb Peer programu, který je u žáků velmi oblíben, jelikož je prezentován mladými lidmi. Dobrá spolupráce je i s K-centrem a s P-centrem. Pořádají přednášky spojené s besedami na téma HIV – AIDS, kouření, drogy. U žáků 9. ročníku je oblíbená účast na jednání senátu Okresního soudu v Hodoníně. Od školního roku 2001/2002 funguje na škole logopedická poradna.350 Dětem se věnuje odborná logopedka a dyslektické asistentky. Ve školním roce 2003/2004 se škola začala specializovat na rozšířenou výuku tělesné výchovy se zaměřením na lední hokej. V 5. a 6. ročníku byly zřízeny hokejové třídy. V dalším školním roce 2004/2005 se otevřela speciální 1. třída. Tato logopedická třída je určena pro žáky s vadami řeči, převážně se jedná o opožděný vývoj řeči a nesprávnou výslovnost. Dětem je zde věnována cílená péče během celého dne. Ve třídě je menší počet dětí (do 14). K dětem je uplatňován individuální

350

Tamtéž.

115

přístup. Výukový materiál k osvojení a procvičování učiva je volen s ohledem na potíže žáků. Učivo není redukované oproti běžným třídám. Nad rámec výuky je navíc poskytována jedna hodina individuální logopedické péče. Po překonání potíží bývá dítě přeřazeno do běžné třídy nebo se vrací do školy v místě svého bydliště. V roce 2006/2007 tato třída zřízena nebyla, protože žáků bylo málo, byli tedy integrováni v běžné 1. třídě. V roce následujícím je opět tato speciální třída otevřena. Vyučuje zde Mgr. Dagmar Dvořáčková. Česká školní inspekce provedla v termínu 11. – 14. 5. 2004 na škole inspekci. Předmětem inspekční činnosti byly personální podmínky na škole, materiální a technická vybavenost, průběh a výsledky vzdělávání a výchovy. Na 1. stupni se inspekce zaměřila na český jazyk a matematiku. Na 2. stupni se věnovala českému a německému jazyku, dějepisu, matematice a chemii. 351 Podle zákona byla na škole v roce 2005/2006 zřízena školská rada, která má 9 členů. Školská rada se mj. zabývá schvalováním výročních zpráv o činnosti školy, schvaluje školní řád, vyjadřuje se k tvorbě školního vzdělávacího programu, zabývá se hospodařením školy a projednává její rozpočet. V její kompetenci je také schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Od října 2005 vychází školní časopis žáků II. stupně „Míráček“. Přispívají do něj samotní žáci a také učitelé. O zkompletování časopisu a jeho úpravu se starají učitelky Mgr. Lenka Danielová a Mgr. Zuzana Fialová. V časopise se objevují pravidelné rubriky, například „Zaostřeno na...“, ankety žáků, aktuality ze školního života, sportovní rubriky, „Poznej svého učitele za mlada“, různé zajímavosti, recepty, slohové práce žáků a jiné. Školním rokem 2006/2007 začíná škola pracovat podle svého školního vzdělávacího programu nazvaného „Učíme se pro život“, a to v 1. a v 6. ročníku. Práce na tvorbě ŠVP trvaly téměř dva roky a na jeho vypracování se podíleli všichni pedagogičtí pracovníci školy. V rámci příprav se někteří učitelé zúčastnili exkurze do Základní školy Turnov, která již vyučuje podle rámcového vzdělávacího programu.

351

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, inspekční zpráva 2004.

116

9. 2. STAV ŠKOLNÍ BUDOVY

Pro nedostatek financí na školní rok 1989/99 se škola potýkala s nemalými problémy. Byla potřebná fasáda školy, neustále padala omítka, do nové tělocvičny zatékalo, v havarijním stavu byly okenní rámy ve třídách. Velký problém představovaly odpady, při velkých deštích docházelo k zaplavení kotelny, voda se dostávala i do jídelny a do školní družiny. Byla provedena nejnutnější oprava zatékající střechy.352 Ve školním roce 1991/92 byla provedena výměna radiátorů. Dále byly ve třídách zazděny výklenky a celá budova byla vymalována. Zakoupeny byly lavice, židle, stoly, tabule, radiomagnetofony, varhany a další pomůcky. Nainstalováno bylo nové zařízení školního rozhlasu. V tělocvičně byla dána do provozu klimatizace a protiskluzovým lakem byly natřeny podlahy. Následovaly další úpravy, například instalování hromosvodů, oprava chodníků v zadním traktu školy, různé vodoinstalační a elektrické práce. Celková částka oprav činila přibližně 816 000 Kčs.353 Budova potřebovala také novou fasádu a nová okna. Jelikož však škola neměla dostupné finanční prostředky, obrátila se s prosbou na ministerstvo školství, kultury a prezidentskou kancelář. Odpověď sice přišla, ale finanční výpomoc nikoliv. Pro začátek se zřídilo konto „Fasáda“, na kterém se shromáždilo 23 636,83 Kčs.354 V prosinci 1992 byla Základní škola na Mírovém náměstí prohlášena Památkovým úřadem v Brně za kulturní památku. Jelikož byla nutná oprava budovy, bylo škole přiděleno městským úřadem 2 miliony korun. Ihned proběhlo výběrové řízení na opravu střechy a oken. Vybrána byla firma Rekos. Své práce zahájila v červenci 1993.355 V důsledku vytopení školní družiny v roce 1994 byla nutná rekonstrukce suterénu školy. Městský úřad přidělil škole 2,5 miliónu Kč, v červnu téhož roku započaly stavební práce. Byla vykopána nová kanalizace kolem budovy, která musela být celá podříznuta. Následně byla provedena izolace zdiva břeclavskou firmou. V nově vzniklé jídelně byla položena nová dlažba a opraveno sociální zařízení. Taktéž probíhala výměna oken a zárubní. Veškeré práce byly dokončeny 352

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, školní kronika 1989 – 1999. Tamtéž. 354 Tamtéž. 355 Tamtéž. 353

117

v listopadu 1994, celkové náklady se vyšplhaly až na 5 200 000 Kč. Byl také rekonstruován byt školníka, stálo to 194 120 Kč. Dále byla vybudována jazyková učebna v hodnotě 70 000 Kč. Do nové školní jídelny byly zakoupeny stoly, židle a vybavení do kuchyně v celkové hodnotě asi 100 000 Kč.356 O prázdninách roku 1995 proběhla rekonstrukce celého sociálního zařízení od přízemí až do II. patra, bylo také vyměněno elektrické vedení a osvětlení všech prostor. Do nově vybudovaných prostor dílen v suterénu školy byl zakoupen nábytek a nové nářadí a nástroje pro žáky. Chodby v suterénu byly vybaveny novými lavicemi a věšáky.357 Během prosince a ledna školního roku 1995/96 proběhla rekonstrukce cvičné kuchyně pro žáky II. stupně. Zmodernizování učebny stálo asi 215 000 Kč, nutné kuchyňské vybavení 64 000 Kč.358 Následující rok byla výběrovým řízením oslovena firma z Uherského Hradiště, která se postarala o opravu fasády a soch stojících po stranách budovy. Částka za provedené práce se vyšplhala na přibližně 6 869 000 Kč.359 Škola se také snažila o zařízení počítačové učebny pro žáky. V roce 96/97 se všemožně snažila o získání finančních prostředků na zakoupení příslušné techniky. Peníze se ale sehnat nepodařilo. Další školní rok se akce podařila, město přispělo na zakoupení počítačů, a tak se mohlo začít s pravidelnou výukou v rámci volitelných předmětů.360 Škola na Mírovém náměstí nemá k dispozici vlastní kuchyni, jídlo je dováženo ze Základní školy Vančurova. O prázdninách roku 2006 proběhla výměna termoventilů na všech radiátorech ve škole. Dále byly odstraněny šatny v 1. patře, místo nich byly namontovány šatní skříňky. Došlo k vybudování dvou počítačových učeben. Pro žáky je k dispozici nově vybudované florbalové hřiště a venkovní víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Zde mohou žáci v době pěkného počasí trávit čas o velkých přestávkách. Po vyučování mohou žáci navštívit prostory infocentra, jehož součástí je žákovská knihovna a učebna s počítači.

356


118

Obr. 41.: Šatny v přízemí budovy361

Obr. 42.: Nové šatní skříňky362

Obr. 43.: Počítačová učebna363

Obr. 44.: Venkovní hřiště364

9. 3. ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍHO ŽIVOTA

Žáci 7. tříd se každoročně účastní lyžařského výcviku. Celou akci má na starosti vedoucí kurzu, dále instruktoři a lékař, který pečuje o zdraví žáků. Organizují se také školy v přírodě, které jsou určeny převážně pro žáky 4. tříd. Trvají zhruba 10 dní. Děti navštěvují divadelní představení v Hodoníně i v Brně. Také mají možnost návštěvy kina, pořádají se pro ně výchovné koncerty. V rámci výtvarné výchovy chodí na různé výstavy. Každoročně se žáci účastní různých soutěží a olympiád, převážně z českého jazyka, matematiky, fyziky nebo také anglického jazyka. Také se přihlašuje do mnoha soutěží, jako je pythagoriáda, matematický klokan, sportovní hry, výtvarné a literární soutěže, sběr papíru atd.

361

Fotografie pořízena autorkou v roce 2008. Tamtéž. 363 Tamtéž. 364 Tamtéž. 362

119

Škola se účastní mnoha sportovních soutěží. Například turnaje v nohejbalu, závodů přespolního běhu, turnaje ve stolním tenise, okresního přeboru v plavání, turnaje v minikopané, hokejbalu a dalších tělovýchovných akcí. V červnu 1993 se žáci z 5. – 9. tříd zúčastnili pobytového zájezdu v Itálii.365 Vedoucími byli pan učitel Jaroslav Zeman a Petr Schmid. Akce se pro velký úspěch opakovala i v následujícím školním roce pod vedením paní učitelky Dvořáčkové a pana učitele Schmida. Den dětí si každá třída většinou organizuje po svém. Některé třídy si připraví sportovní odpoledne a soutěží v různých sportovních disciplínách. Jiné třídy, spíše nižší ročníky, podniknou procházku k řece Moravě nebo navštíví zoologickou zahradu. Na závěr školního roku 98/99 byla firmou Tespra Hodonín vyhlášena soutěž ve sběru starého papíru pod názvem „Chraňme životní prostředí, dnes odpady – zítra suroviny“. Škola na Mírovém náměstí se akce zúčastnila a mezi přihlášenými školami získala 2. místo. Žáci sesbírali celkem 3,87 tun papíru.366 Sběr papíru probíhá na škole pravidelně, celou organizaci má na starosti Mgr. Milena Jeřábková. Ve škole funguje spousta zájmových kroužků, žáci si mohou vybrat například florbal, přírodovědný kroužek, informatiku, vaření, keramický kroužek, míčové hry, technické kreslení, anglickou konverzaci, psaní všemi deseti a další. Pro žáky s dylexií je otevřen kroužek dyslektický. Děti navštěvují kroužek v počtu sedm až osm. Výuka probíhá v počítačové učebně. Část hodiny děti pracují písemně nebo ústně, vypracovávají úkoly, hrají hry. Každý žák má svůj dyslektický list, kde jsou vypsány úkoly, které žák plní na počítači. Slouží k tomu program Dyscom, kde žák vidí své zlepšení nebo zhoršení. Žáci 9. tříd mají možnost návštěvy veletrhu vzdělávání, který se každým rokem koná v Hodoníně. Jsou zde zástupci středních škol a učilišť. Žáci mohou tedy zjistit spoustu informací o školách, které by chtěli po ukončení 9. ročníku absolvovat. Žáci též navštěvují úřad práce v Hodoníně, kde se jim věnují místní pracovnice a zodpoví spoustu otázek. O prázdninách se pro žáky pořádá dětský tábor. Náplní této akce je rekreační, sportovní a turistická činnost. Místem konání jsou Vřesovice u Kyjova. 365 366

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, školní kronika 1989 – 1999. Tamtéž.

120

Vedení tábora má na starosti Mgr. Alena Řeháková, která se spolu s dalšími dospělými stará o velmi bohatý program pro děti. Ty mají možnost plnit různé vědomostní úkoly, hrají plno zajímavých bojových her a v neposlední řadě prokazují svou odvahu při nočních stezkách odvahy. Ve školním roce 2002/2003 proběhla celá řada mimoškolních aktivit. Za zmínku stojí například bruslení žáků na zimním stadióně, výchovné koncerty, exkurze na sběrný dvůr, vystoupení firmy Seiferos, která děti seznámila se spoustou ohrožených dravců. Dále se děti účastní besed s městskou a státní policií. Na I. stupni probíhá dopravní výchova. Na „Mikuláše“ chodí po škole skupinka čertů, andělé i Mikuláš. Jsou to žáci 9. tříd, kteří postupně navštíví všechny třídy, kde zjišťují, zda jsou děti hodné či nikoli. Samozřejmě, že to s poslušností žáků není až tak špatné a nakonec jsou všichni obdarováni sladkostmi. Škola se účastní spousty akcí, které jsou pořádány městem Hodonín. Například Týden mobility, Dny zdraví, Den země, Den tance, Den bez tabáku, Národní dny bez úrazu, sportovní hry apod. Žáci také přispívají svými výtvory do Hodonínských listů. V roce 2005/2006 se žáci zúčastnili hokejbalové soutěže „Hokejbal proti drogám 2006“. Akce se konala v Praze, kde se žáci 5. ročníku probojovali až do celostátního finále a umístili se na 3. místě.367 Škola se od roku 2005/2006 účastní psaní Cermat testů. Testy jsou zaměřeny na získané vědomosti z matematiky, českého jazyka a obecných studijních dovedností. Píší je žáci 9. tříd. Cílem je zjistit úroveň znalostí a dovedností, které si žáci osvojili za celou dobu své školní docházky. Testy se píší v celé republice v přesně určený den a s přesným časovým rozpisem. Zadáváním testů jsou pověřeni speciálně vyškolení učitelé, kteří dohlíží na celý průběh psaní. Ve škole na Mírovém náměstí mají tuto akci na starost učitelky Jeřábková Milena, Uhrová Marie a Pätoprstá Lenka. Hotové testy se odesílají ke zpracování. Žákům pak přijde osvědčení s dosaženými výsledky. Každoročně probíhají ve třetích třídách hodiny plavání. Výuka je dětem poskytována v rámci tělesné výchovy. Plavat se děti učí na krytém bazéně v Hodoníně.

367

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, výroční zpráva 2005/2006.

121

V úterý 17. ledna 2006 proběhl na škole Den otevřených dveří.368 Rodiče současných žáků i ti, kteří ještě nemají děti školou povinné, si mohli od 8 do 17 hodin prohlédnout prostory školy a nahlédnout i do tříd, kde probíhalo vyučování. Zároveň se mohli zeptat na spoustu věcí učitelů, kteří jim byli k dispozici a školou je prováděli. Ve školním roce 2007/2008 probíhala pro budoucí žáky 1. tříd tzv. Metoda dobrého startu. Jedná se o krátkodobý desetitýdenní kurz pro budoucí prvňáčky. Hlavním cílem je seznámení dětí s novým školním prostředím, třídou, paní učitelkou a poznání se navzájem. Hlavou formou, střídáním nejrůznějších aktivit zaměřených na rozvoj všech smyslů, paměti a dovedností (pohybové, komunikační, dramatické, práce s rytmem písní a jejich následným grafickým záznamem) si děti zvykají na školní vyučování. Tato přípravka probíhala již třetím rokem a setkává se s velmi příznivým ohlasem dětí a rodičů, kteří každou lekci absolvují se svým dítětem. Mohou tak sami zhlédnout, posoudit a porovnat projev a práci svého dítěte, což je pro ně jedinečnou a neopakovatelnou příležitostí. Děti postupně ztrácejí strach a obavy ze školy a prožívají radost ze svých prvních školních úspěchů. Přípravka je jim dobrou motivací pro snazší a zdárný vstup do první třídy. Ve škole probíhá pravidelně projektová výuka, která je žáky velmi oblíbená. Přípravná fáze trvá obvykle několik dní a vyžaduje spoustu příprav a dobré organizace. Úspěšný bývá projekt ke Dni Země, který je pořádán každoročně. Na prvním stupni je projektová výuka většinou rozčleněna do jednotlivých ročníků, kdy každý se zabývá jiným tématem. Druhý stupeň se například ve školním roce 2007/2008 věnoval otázce života různých živočichů na území jižní Moravy. Každý žák měl na starosti jednoho živočicha, o kterém si vyhledal potřebné informace. V den projektu se hrála didaktická hra „Co víš o zvířeti?“. Pak následovalo samostatné zpracování zadaného zvířete na výkres formou nákresu a jeho popisu. Poté probíhala žaloba na člověka, jak škodí prostředí, ve kterém daná zvířata žijí. Poslední část Dne Země věnovali žáci návrhu ekologického plakátu.

368

Tamtéž.

122

Obr. 45.: Den Země na 1. stupni369

Obr. 46.: Den Země na 2. stupni370

Ve školním roce 2007/2008 proběhla také velká projektová akce k výročí 780 let od založení města Hodonína. Žáci sesbírali spoustu materiálů o historii města a poté spolu se svými učiteli vytvořili ve škole výstavu svých prací, kterou si mohla prohlédnout i veřejnost. Obr. 47.: Práce žáků 1. stupně371

Obr. 48.: Práce žáků 2. stupně372

Žáci s rozšířenou výukou tělesné výchovy se účastní spousty hokejových utkání. Například v březnu 2008 se na Mistrovství České republiky žáků 7. tříd utkali s hokejovým klubem Letňany, kde zvítězili 5:1. Dalším vítězstvím s výsledkem 5:2 se mohou pochlubit i žáci 8. třídy. V tom samém školním roce sehráli důležité barážové utkání s týmem Vítkovice.

369

Fotografie pořízena autorkou. Tamtéž. 371 Tamtéž. 372 Tamtéž. 370

123

Obr. 49.: Hokejisté 8. ročníku373

Chování žáků je řešeno na pedagogických radách. Třídní učitel podává návrh výchovného opatření, následuje diskuse o chování žáka. Poté se celá pedagogická rada dohodne na příslušném druhu opatření. Třídní učitel udělí žákům napomenutí a třídní důtky a zapíše je do katalogových listů. Ředitelská důtka je udělována ředitelem školy. Do zápisů z pedagogických rad a do výročních zpráv se zpravidla zaznamenávají jen důtky ředitelské a snížené známky z chování. V poslední době se ve velké míře objevuje záškoláctví žáků a tím pádem neomluvené hodiny. Počet neomluvených hodin se každý měsíc musí hlásit na sociální odbor a také být projednáván s rodiči žáka. V nemalé míře se objevuje slovní i fyzická šikana. Škola se snaží o vyřešení všech případů a o jejich pozdější minimalizaci.

373

AZŠHOMN, fotografie.

124

9. 4. PRÁCE ŠKOLNÍ DRUŽINY

Školní družina si každým rokem vypracovává svůj vlastní plán, kterým se po celý školní rok řídí. Navštěvují řadu filmů a divadelních představení, pořádají besídky, karnevaly. Velkou část dne tráví děti v přírodě, na školním hřišti, v parku před školou, podnikají různé vycházky. Ve školním roce 1991/92 probíhala drobná spolupráce s dětskou knihovnou, která pro děti pořádala besedy. Ty byly zaměřeny na rozvíjení znalostí z různých oblastí výchovně-vzdělávací činnosti, například dramatizace pohádek, vyprávění o knihách, seznamování dětí s ilustracemi knih a vysvětlování významu knihy pro člověka.374 V září 1992 navštěvovalo školní družinu 75 dětí, staraly se o ně kvalifikované vychovatelky. Věra Klásková organizovala pro plavce i neplavce celoroční kurz plavání, kterého se zúčastnilo 30 dětí.375 Od prosince byl pro děti otevřen kurz bruslení. Školní družina každý rok nabízí celou řadu kroužků pro děti. Patří mezi ně například hra na flétnu, florbal, házená, výuka plavání, výtvarný kroužek, nebojte se počítačů nebo také angličtina pro začátečníky. Kroužky jsou dětmi hojně navštěvovány a velice kladně hodnoceny. Děti se spolu se svými vychovatelkami poctivě starají o výzdobu prostor družiny. Také se podílejí na vytváření dárků pro děti budoucích 1. tříd, kteří školu navštíví při zápisu. V květnu 1994 došlo k zatopení celého prostoru školní družiny. Na úklidu a vyklízení prostoru se podílely vychovatelky. Od června byla celá družina z důvodu rekonstrukčních prací přestěhována do přízemí. V listopadu byly práce dokončeny a družina se mohla přestěhovat. Byl zakoupen nový nábytek a na výzdobě prostor se podíleli jak dospělí, tak i děti.376 Od školního roku 2002/2003 je školní družina zapojena do prodejního jarmarku, který pořádá město. Děti vyrábí různé dárky, které jsou pak vychovatelkami prodávány na náměstí v Hodoníně. Ve školním roce 2007/2008 se akce uskutečnila s velkým úspěchem.

374

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, školní kronika 1989 – 1999. Tamtéž. 376 Tamtéž. 375

125

Obr. 50.: Prodejní stánek na pěší zóně

Obr. 51.: Výrobky dětí školní družiny377

v Hodoníně378

Ve školním roce 2006/2007 zahájila školní družina práci podle školního vzdělávacího programu, který nazvali Panelák dětské radosti. Panelák nabízí dětem několik podlaží rozmanitých zájmových činností (keramická, výtvarná, hudební, počítačová, sportovní). Prostřednictvím různých aktivit se děti připravují pro život, získávají nové vědomosti, dovednosti a schopnosti, jak obstát v dnešní době. Děti jsou také vedeny k chápání společenských tradic, jako jsou Vánoce, Velikonoce, masopust a jiné lidové zvyklosti. Velikonoce ve školním roce 2007/2008 začaly ve školní družině zhotovováním maňásků. Děti navštívily také ukázky tradičních řemeslných technik a zhlédli velikonoční výstavu v sále Evropa v Hodoníně. Některé děti neodolaly a vyzkoušely si různé techniky zdobení kraslic nebo pletení pomlázek. Při pobytu v družině si pak děti malovaly, lepily a vytvářely výrobky s velikonoční tématikou. Obr. 52.: Zdobení kraslic379

Obr. 53.: Pletení pomlázek380

377

AZŠHOMN, fotografie. Tamtéž. 379 Tamtéž. 380 Tamtéž. 378

126

9. 5. PŘEHLED TŘÍD, TŘÍDNÍCH UČITELŮ A POČTY ŽÁKŮ Tab. 64.: Školní rok 1989/90381 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B

Třídní učitel Boris Mališ Dana Tomanová Jaroslava Kurzová Zdena Trávníčková Jitka Picmausová Zoja Čechovská Jana Pavlicová Marcela Melicharová Marie Uhrová Eva Štětková Vlastimil Letovský Marie Rákoczyová Stanislava Štarhová Jaroslav Zeman Helena Mališová Hana Kučerová Marta Vaculovičová Hana Dobrovolná


29 30 26 25 29 31 34 33 35 33 33 34 35 34 34 34 36 35


26 27 25 30 26 25 29 31 35 33 33 33 32 33 32 33 34 35

Tab. 65.: Školní rok 1990/91382 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B VIII. C

381 382

Třídní učitel Jitka Picmausová Jana Pavlicová Boris Mališ Romana Šimková Jaroslava Kurzová Zdena Trávníčková Pavla Úlehlová Zoja Čechovská Alena Řeháková Milena Jeřábková Marie Uhrová Eva Štětková Vlastimil Letovský Marie Rákoczyová Stanislava Štarhová Jaroslav Zeman Helena Mališová Božena Pagáčová

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, školní kronika 1989 – 1999. Tamtéž.

127

Tab. 66.: Školní rok 1991/92383 Třída I. A I. B I. C I. D II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B VIII. C IX. A

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Jana Pavlicová 12 12 Zoja Čechovská 8 14 Zdeňka Trávníčková 11 11 Leona Šolcová 13 11 Naděžda Tománková 12 14 Ivana Javorová 15 12 Boris Mališ 10 13 Romana Šimková 11 18 Jaroslava Kurzová 13 15 Jaroslava Váchová 12 14 Helena Mališová 19 15 Božena Pagáčová 15 19 Alena Řeháková 14 17 Milena Jeřábková 17 14 Marie Uhrová 22 11 Eva Štětková 20 13 Vlastimil Letovský 18 10 Marie Rákoczyová 21 11 Stanislava Štarhová 17 15 Jaroslav Zeman 6 26

24 22 22 24 26 27 23 29 28 26 34 34 31 31 33 33 28 33 32 32

Tab. 67.: Školní rok 1992/93384 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B V. C VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX.

383 384

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Zdena Trávníčková 11 16 Dana Tomanová 12 18 Jana Pavlicová 11 15 Dagmar Dvořáčková 11 15 Naděžda Tománková 12 14 Jaroslava Kurzová 15 11 Boris Mališ 11 16 Romana Šimková 14 15 Jaroslav Zeman 15 10 Marie Rákoczyová 14 10 Stanislava Štarhová 13 11 Helena Mališová 18 15 Božena Pagáčová 14 20 Milena Jeřábková 13 20 Alena Řeháková 22 11 Petr Schmid 19 12 Eva Štětková 16 13 Vlastimil Letovský 10 15

Tamtéž. Tamtéž.

128

27 20 26 26 26 26 27 29 25 24 24 33 34 33 33 31 29 25

Tab. 68.: Školní rok 1993/94385 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX.

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Dana Tomanová 12 12 Miloslav Šilc 11 14 Zdena Trávníčková 13 17 Boris Mališ 12 17 Jana Pavlicová 11 15 Dagmar Dvořáčková 12 16 Naděžda Tománková 14 11 Jaroslava Kurzová 13 12 Eva Štětková 11 14 Helena Tomšejová 14 8 Jaroslav Zeman 14 8 Marie Rákoczyová 13 12 Stanislava Štarhová 14 11 Helena Mališová 17 16 Božena Pagáčová 14 20 Milena Jeřábková 12 19 Alena Řeháková 18 9 Petr Schmid 11 16

24 25 30 29 26 28 25 25 25 22 22 25 25 33 34 31 27 27

Tab. 69.: Školní rok 1994/95386 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B

385 386

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Milena Prokešová 13 12 Naděžda Tománková 13 11 Dana Tomanová 15 14 Doris Bažíková 13 15 Zdena Trávníčková 12 16 Jaroslava Kurzová 10 19 Jana Pavlicová 13 14 Dagmar Dvořáčková 11 18 Alena Řeháková 11 16 Milena Jeřábková 12 8 Eva Štětková 12 14 Helena Tomšejová 14 11 Karel Vanša 12 9 Marie Rákoczyová 12 11 Stanislava Štarhová 13 11 Helena Mališová 14 12 Božena Pagáčová 13 17

Tamtéž. Tamtéž.

129

25 24 29 28 28 29 27 29 27 20 26 25 21 23 24 26 30

Tab. 70.: Školní rok 1995/96387 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Pavla Brázdová 13 7 Dagmar Dvořáčková 13 9 Jana Pavlicová 12 9 Milena Prokešová 14 11 Naděžda Tománková 13 12 Dana Tomanová 16 14 Doris Bažíková 13 14 Zdena Trávníčková 12 18 Jaroslava Kurzová 11 20 Helena Mališová 11 14 Lenka Danielová 10 14 Božena Pagáčová 11 17 Milena Jeřábková 14 7 Eva Štětková 12 15 Vlastimil Letovský 13 13 Stanislava Štarhová 17 11 Marie Rákoczyová 14 13

20 22 21 25 25 30 27 30 31 25 24 28 21 27 26 28 27


387 388

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Pavla Brázdová 15 12 Jana Pavlicová 13 10 Petra Raisiglová 14 12 Jana Valentová 11 13 Milena Prokešová 12 11 Naděžda Tománková 11 11 Dagmar Krýsová 16 11 Doris Bažíková 13 14 Zdena Trávníčková 11 15 Jaroslava Kurzová 8 19 Helena Mališová 14 13 Lenka Danielová 12 15 Božena Pagáčová 12 16 Milena Jeřábková 11 11 Eva Štětková 8 13 Vlastimil Letovský 12 9 Stanislava Štarhová 16 11 Marie Rákoczyová 12 14

Tamtéž. Tamtéž.

130

27 23 26 24 23 22 27 27 26 27 27 27 28 22 21 21 27 26

Tab. 72.: Školní rok 1997/98389 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Počet chlapců Počet dívek Celkem Milena Prokešová Jaroslava Kurzová Pavla Brázdová Jana Pavlicová Petra Raisiglová Dagmar Krýsová Zdena Trávníčková Naděžda Tománková Helena Mališová Doris Bažíková Stanislava Štarhová 9 18 Marie Rákoczyová 12 16 Karel Vanša 12 13 Božena Pagáčová 10 14 Milena Jeřábková 13 7 Eva Štětková 7 12 Vlastimil Letovský 12 9

27 28 25 24 20 19 21

Počty žáků na 1. stupni nezjištěny. Tab. 73.: Školní rok 1998/99390 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Petra Raisiglová Dagmar Dvořáčková Milena Prokešová Jaroslava Kurzová Pavla Brázdová Jana Pavlicová Doris Bažíková Dagmar Krýsová Zdena Trávníčková Jiřina Lénková Vlastimil Letovský Eva Štětková Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Karel Vanša Lenka Danielová Božena Pagáčová Milena Jeřábková

Počet chlapců Počet dívek Celkem

13 13 11 13 10 11 7 11

Počty žáků na 1. stupni nezjištěny.

389 390

Tamtéž. Tamtéž.

131

10 12 17 15 13 13 14 6

23 25 28 28 23 24 21 17


Třídní učitel Dana Tomanová Jana Pavlicová Petra Raisiglová Dagmar Dvořáčková Milena Prokešová Jaroslava Kurzová Pavla Brázdová Hana Líčeníková Doris Bažíková Dagmar Krýsová Milena Jeřábková Luboslav Slezák Jaroslav Zeman Eva Štětková Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Karel Vanša Lenka Danielová

Počet chlapců Počet dívek Celkem

8 12 10 13 8 10 8 9

9 7 12 11 15 14 11 12

17 19 22 24 23 24 19 21

Počty žáků na 1. stupni nezjištěny. Tab. 75.: Školní rok 200/2001392 Třída I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

391 392

Třídní učitel Dagmar Krýsová Petra Raisiglová Dana Tomanová Jana Pavlicová Doris Bažíková Dagmar Dvořáčková Milena Prokešová Jaroslava Kurzová Pavla Brázdová Marcela Melicharová Lenka Danielová Karel Vanša Milena Jeřábková Luboslav Slezák Jaroslav Zeman Marie Uhrová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová


Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, třídní knihy 1999 – 2008. Tamtéž.

132

19 21 23 22 19 22 25 24 21 20 20 21 18 17 20 22 22 23

Tab. 76.: Školní rok 2001/2002393 Třída I. A II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A IX. A IX. B

Třídní učitel Pavla Brázdová Dagmar Krýsová Petra Raisiglová Dana Tomanová Naďa Hřebačková Doris Bažíková Dagmar Dvořáčková Milena Prokešová Jaroslava Kurzová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Milena Jeřábková Karel Vanša Luboslav Slezák Jaroslav Zeman Marie Uhrová


27 20 19 23 23 20 22 21 24 20 20 22 21 29 21 21

Tab. 77.: Školní rok 2002/2003394 Třída I. A I. B II. A III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A

393 394

Třídní učitel Milena Prokešová Doris Bažíková Pavla Brázdová Lucie Stávková Petra Raisiglová Dana Tomanová Naďa Hřebačková Marcela Melicharová Dagmar Dvořáčková Radovan Škrabal Kateřina Hlaváčová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Milena Jeřábková Karel Vanša Lada Kočaříková


Tamtéž. Tamtéž.

133

16 16 27 19 19 22 20 21 20 23 23 22 22 21 22 27

Tab. 78.: Školní rok 2003/2004395 Třída I. A I. B I. C II. A III. A IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Doris Bažíková Beata Kordulíková Dagmar Dvořáčková Milena Prokešová Pavla Brázdová Lucie Stávková Petra Raisiglová Naďa Hřebačková Dana Tomanová Jaroslav Zeman Lada Kočaříková Radovan Škrabal Marie Uhrová Stanislava Štarhová Marie Rákoczyová Milena Jeřábková Karel Vanša

Počet chlapců Počet dívek Celkem 14 8 11 11 7 5 17 9 17 11 13 7 10 10 16 10 16 14 19 7 15 12 15 10 12 13 10 11 9 13 10 9 8 9


395 396


134

22 22 12 26 28 20 20 26 30 26 27 25 25 21 22 19 17

Tab. 79.: Školní rok 2004/2005397 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A IV. A V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Dana Tomanová Beata Kordulíková Dagmar Dvořáčková Doris Bažíková Dagmar Krýsová Milena Prokešová Pavla Brázdová Lucie Stávková Naďa Hřebačková Lenka Danielová Milena Jeřábková Jaroslav Zeman Zuzana Fialová Radovan Škrabal Marie Uhrová Karel Vanša Marie Rákoczyová

Počet chlapců Počet dívek Celkem 11 10 12 9 3 6 18 7 12 15 19 8 18 11 22 7 21 7 19 8 18 10 20 7 13 10 14 10 12 11 10 11 8 11


397 398

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, třídní knihy 1999 – 2008. AZŠHOMN, fotografie.

135

21 21 9 25 27 27 29 29 28 27 28 27 23 24 23 21 19

Tab. 80.: Školní rok 2005/2006399 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Růžena Skyvová Naďa Hřebačková Dagmar Dvořáčková Dana Tomanová Beata Kordulíková Doris Bažíková Dagmar Krýsová Milena Prokešová Pavla Brázdová Lucie Stávková Roman Straka Danuše Boltnarová Lenka Danielová Milena Jeřábková Jaroslav Zeman Zuzana Fialová Lenka Pätoprstá Marie Uhrová



399 400


136

18 18 10 24 24 24 23 30 19 18 30 26 27 25 23 24 23 23


Třídní učitel Doris Bažíková Dagmar Dvořáčková Růžena Skyvová Naďa Hřebačková Dana Tomanová Beata Kordulíková Pavla Brázdová Dagmar Krýsová Lucie Stávková Milena Prokešová Lucie Procházková Karel Vanša Roman Valášek Danuše Boltnarová Lenka Danielová Milena Jeřábková Jaroslav Zeman Zuzana Fialová



401 402


137

24 15 22 22 26 23 29 22 22 22 12 20 28 26 26 27 24 21

Tab. 82.: Školní rok 2007/2008403 Třída I. A I. B I. C II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. A VI. B VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. A IX. B

Třídní učitel Milena Prokešová Růžena Skyvová Dagmar Dvořáčková Doris Bažíková Lucie Martinková Monika Křížová Naďa Hřebačková Dana Tomanová Monika Wagnerová Jiřina Widholmová Dagmar Krýsová Roman Straka Magda Vališová Lucie Procházková Karel Vanša Roman Valášek Profotová Jana Lenka Danielová Milena Jeřábková

Počet chlapců Počet dívek Celkem 8 10 10 8 9 0 10 8 7 9 12 9 9 13 10 13 18 10 14 11 21 8 23 0 9 8 11 0 12 8 21 4 17 5 12 8 11 12


403 404

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19, třídní knihy 1999 – 2008 AZŠHOMN, fotografie.

138

18 18 9 18 16 21 22 23 28 25 29 23 17 11 20 25 22 20 23

ZÁVĚR

Ve své diplomové práci jsem se zabývala historií Základní školy Hodonín, Mírové náměstí 19, a to od postavení budovy obecné školy po současnost. Škola se začala stavět v roce 1928. Stavba byla dokončena v roce 1931 a školní rok 1931/32 byl prvním školním rokem v historii této základní školy. Za svou dobu trvání se škola vypořádávala s různými těžkostmi. Zpočátku šlo o zpoždění stavebních prací, pak to byly různé stavební nedostatky v nové budově. Velmi problematická byla situace v době 2. světové války, kdy byla budova zabrána Němci. Prvním důvodem bylo ubytování německých vojáků ve škole. Tato situace trvala od listopadu 1940 do května 1941. Ke konci školního roku 1941/42 byla česká škola nucena se vystěhovat úplně a uvolnit tak prostory pro školu německou. Ta byla zanedlouho také přestěhována a z budovy školy se stala nemocnice, která fungovala až do konce války. Po válce se škola potýkala s nedostatkem kvalitních pomůcek, také byl nedostačující počet učeben. Veškeré problémy se vždy podařilo překonat a škola se tak mohla stále rozvíjet a kvalitně plnit svou funkci výchovně-vzdělávacího procesu. Škola se rozrůstala i stavebně. Byla zbudována přístavba pro druhou tělocvičnu, jelikož ta první již svou kapacitou nestačila. V suterénu byla provedena rekonstrukce jídelny, také prostory pro školní družinu byly zrekonstruovány. Později zde byla vybudována i nová počítačová učebna. Změnilo se i okolí školy. Na školním dvoře byla zbudována dvě hřiště, která slouží i veřejnosti. Práci začínám kapitolou o historii města Hodonína. Informace jsem čerpala převážně z knihy Hodonín, která je psána kolektivem autorů pod vedením V. Čady a mnoho cenných informací jsem objevila v pamětních knihách města. Tyto knihy jsou uloženy v městském archivu, kde jsem byla velmi častým hostem. Pracovníci archivu mi vycházeli vstříc, ochotně mi připravovali potřebné knihy, odpovídali na mé časté dotazy a někdy se mnou zůstávali v archívu i po zavírací době. V další kapitole se věnuji počátkům českého školství, které je popsáno ve spoustě publikací, z nichž jsem nastudovala například Stručné dějiny pedagogiky od V. Štveráka. Také kniha Nástin vývoje všeobecného vzdělávání v českých zemích od M. Králíkové, J. Nečesaného a V. Spěváčka byla pro mou práci velkým přínosem.

139

Kapitolu o počátcích školství na Hodonínsku končím rokem 1961. Zabývám se zde úplnými začátky fungování škol v okrese Hodonín. Zmiňuji se o nelehké práci učitele, o úrovni vzdělávání po třicetileté válce a po školských reformách. Velká část kapitoly je věnována situaci ve školství v době okupace. Informace jsem objevovala převážně v archivních pramenech, ale také v literatuře. Z knih mě zaujalo především Slovácko od V. Frolce, nebo Z dějin Slovácka od J. Skácela, kde jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí. Kapitola Stavba obecné školy a zahájení vyučování v nové budově je věnovaná historii školy, respektive jejím počátkům. Jsou zde popsána například rokování o výběru stavebního místa, stavební firmy, které se na stavbě podílely apod. Při dokončování stavby se objevilo několik komplikací, které jsou v této kapitole dost podrobně popsány. Stavba byla celá financována městem. Město také, podobně jak se tomu děje dnes, posílalo žádosti o dotace na Ministerstvo školství. Zmiňuji zde také jména řídících učitelů, kteří školu vedli a jména učitelů, kteří ve škole v tomto roce vyučovali. Kapitola se zabývá také vybaveností školy a nákupem potřebných pomůcek. Téměř všechny údaje jsem si zaznamenávala dlouhým čtením jednacích protokolů, dopisů, žádostí a objednávek, které jsou uschovány v hodonínském archivu. Škola v letech 1932 – 1939 je název další kapitoly. V ní jsou popsány různé nedostatky, které se v průběhu těchto let ve škole objevily. Dále jsou zde uvedeny také informace o životě konkrétních učitelů, závěry z inspekcí ve škole, z různých akcí školy apod. Velká část kapitoly je věnována úmrtí Masaryka, jelikož to byla pro jeho rodné město zásadní událost. V závěru je možné porovnat počty žáků v jednotlivých třídách. Údaje jsem vyhledávala v archivu ve školní kronice. Historie školy za druhé světové války je dopodrobna vylíčena v další kapitole. Pozornost je zaměřena na začátek a konec protektorátu z důvodu nedostatku konkrétních historických pramenů ke zvolenému tématu. Pozornost je věnována také samotné budově školy, která byla na nějakou dobu zabrána německým vojskem a stala se nemocnicí. Část kapitoly je věnována vězněným učitelům. V další části jsou popsána protektorátní nařízení, která se musela ve škole plnit. V závěru kapitoly je zachycen průběh prvního školního roku po válce. Informace byli čerpány především ze školní kroniky, která je uložena v hodonínském archivu.

140

Další dvě kapitoly o školním životě z let 1946 - 1953 a 1953 - 1989 zachycují akce, které na škole probíhaly, popisují činnost rodičovského sdružení a pionýrských oddílů, všímají si vybavenosti školy, zabývají se změnami ve školství, zmiňují patrona školy a spolupráci s ním. K těmto kapitolám mi byly pramenem převážně školní kroniky a v obecné rovině pak publikace Stručné dějiny pedagogiky od V. Jůvy. V průběhu těchto školních let docházelo ke změnám v názvu školy, což bylo objeveno po prostudování třídních knih. Tyto názvy jsou zde pak uvedeny v přehledné tabulce. Podobně jsou také sepsány tabulky s počty žáků v jednotlivých třídách a jejich třídními učiteli. I zde jsou údaje založeny na studiu všechny třídních knih z těchto let. Bohužel ke školnímu roku 1988/89 nebyly nalezeny žádné údaje, jen fotka učitelského sboru. Z důvodu velkého obsahu sebraných informací v předchozí části nejsou v diplomové práci výrazněji zachyceny změny na této základní škole, které by odráželi politické dění na našem území. Toto by bylo spíš úkolem pro samostatnou práci. Školní léta 1989 – 2008 jsou popsána v poslední kapitole. I zde je dodržena základní linie této práce, a proto jsou zde uvedeny informace o různých akcích školy, práci školní družiny, údaje o různých kroužcích a jiných výchovně vzdělávacích akcích. Popsány jsou zde také opravy a rekonstrukce budovy. Podklady pro napsání této kapitoly byly čerpány ze školní kroniky z let 1989 – 1999, z výročních zpráv školy, ze zápisů z pedagogických rad, třídních knih, inspekční zprávy a také z osobních zkušeností, jelikož v té době jsem již patřila do pedagogického sboru. Svědčí o tom i přiložené fotografie. Při vytváření tabulek o počtu žáků ve školních letech 1997/98 a 1998/99 byly jako pramen použity třídní knihy, kde však chyběly údaje o počtech žáků na prvním stupni. Třídní knihy prvního stupně totiž neměly stránku se jmény žáků ani s jejich počty. Pro názornost a blízkou minulost tohoto období jsou v této kapitole zařazeny i některé fotografie učitelského sboru z příslušných let. V současné době je škola školou hokejovou. Jsou zřízeny hokejové třídy, jejichž žáci pravidelně navštěvují tréninky na zimním stadioně v Hodoníně. Od školního roku 2006/2007 začala škola pracovat podle svého školního vzdělávacího programu s názvem „Učíme se pro život“. Do práce na tvorbě tohoto programu se aktivně zapojili všichni pedagogové. Škola se účastní většiny kulturních akcí pořádaných městem. Pro své žáky organizuje různé soutěže, výlety, školy v přírodě, lyžařské kurzy, exkurze, 141

výchovné koncerty a podobně. O prázdninách mají děti možnost se zúčastnit dětského tábora, který je školou každoročně pořádán ve Vřesovicích. Do výuky jsou zaváděny netradiční prvky, pravidelně probíhá projektová výuka. O spoustě událostí a akcí školy informuje školní časopis Míráček. Ukázka jednoho vydaného čísla je umístěna v příloze diplomové práce. Při psaní této diplomové práce bylo mojí snahou nahlédnout do školního života, podchytit zajímavé události z průběhu školních let a hlavně zaujmout čtenáře, kteří mou práci budou číst. Pevně doufám, že má práce bude přínosem, a to nejen pro žáky, kteří se budou chtít dozvědět něco víc o své škole, ale i pro širokou veřejnost.

142

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

PRAMENY

Archiv města Hodonín •

Jednací protokoly 1932 – 1950

•

Pamětní kniha města Hodonína 1914 – 1928

•


•


•

Pamětní kronika města Hodonína 1945 – 1950

•

Pamětní kronika města Hodonína 1951 – 1958

•

Školní kronika 1931 – 1953

Archiv Základní školy Hodonín •

Mírové náměstí 19, třídní knihy 1953 – 1991

•

Mírové náměstí 19, třídní knihy 1960 – 1989

•

Mírové náměstí 19, fotografie

2. osmiletá střední škola v Hodoníně •

školní kronika 1953 – 1960

•

dokumenty o přestavbě

Základní škola Hodonín, Mírové náměstí 19 •

inspekční zpráva 2004

•

školní kronika 1989 – 1999

•

třídní knihy 1999 – 2008

•

výroční zprávy z let 1999 – 2006

•

zápisy z pedagogických rad 1999 – 2008

143

LITERATURA

BOHÁČ, A.: Dějiny školství v Československu 1945-1975. Praha, 1982. ČADA, V. a kol.: Hodonín. Brno, 1979. DOMESOVÁ, Z. a kol.: Hodonín. Břeclav, 2002. FROLEC, V. a kol.: Slovácko. Praha, 1978. JŮVA, V.: Stručné dějiny pedagogiky. Brno, 1997. KAZIMOUR, J.: Hodonínsko. Olomouc, 1960. KRÁLÍKOVÁ, M., NEČESANÝ, J., SPĚVÁČEK, V.: Nástin vývoje všeobecného vzdělávání v českých zemích. Praha, 1977. RIEDL, M.: Dějiny pedagogiky. Brno, 1983. SKÁCEL, J.: Z dějin Slovácka. Brno, 1958. SOMR, M.: Dějiny školství a pedagogiky. Praha, 1987. ŠKOLSKÉ ZÁKONY. Praha, 1984. ŠTVERÁK, V.: Stručné dějiny pedagogiky. Praha, 1983. VESELÁ, Z.: Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno, 1992.

144

RESUMÉ

My thesis is oriented into the history of the Elementary school in Hodonín from the construction of the new building in the year 1931 to 2008 with respect to the development in the Czech educational system especially in south Moravia. History of the Elementary school begins already in 1927, when there was a negotiation about the construction of the new building for elementrary education because of the growing number of the children. This thesis is divided into nine chapters. In the first chapter I write about the history of the town Hodonín. The second chapter describes the situation in the Czech educational system from the sixteenth century. The following one concerns the educational system in Hodonín. The third chapter is about the construction of the Elementary school in Mírové square and the beginning of the school year in this new building. The next five chapters describe the life at school. In the subheads there are a lot of information about the pupil´s life, also about the teacher´s life. School events are described here. Also there is the mention of Masaryk – the first Czechoslovakian president. One chapter is about the second world war, which influenced the life at school. By the writing this thesis I wanted to look into the school life, register the interesting events from the development of the school years. I hope that my thesis will be the contribution to the pupils also to the general public.

145

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH

Obr. 1.: Potvrzená listina královny Konstancie Janem Jindřichem. ČADA, V. a kol.: Hodonín. Brno, 1979, s. 37. Obr. 2.: Patronátní smlouva. 2. osmiletá střední škola v Hodoníně, školní kronika 1953 – 1960. Obr. 3. – 8.: Stavba Základní školy Hodonín Mírové náměstí 19. Archiv města Hodonín, fotografie. Obr. 9.: Budova Základní školy Hodonín, Mírové náměstí 19. Fotografie pořízena autorkou v roce 2008 Obr. 10.: Budova Základní školy Hodonín, Mírové náměstí 19. Fotografie pořízena autorkou v roce 2008 Příloha 11.: Míráček – školní časopis žáků Základní školy Hodonín, Mírové náměstí 19

146

A. PRAMENY B. LITERATURA RESUMÉ PŘÍLOHY...146

Recommend Documents