Obléhání hradu SION L.P. 1437
a poučení pro projektové manažery B . LACKO Doprovodný program QV 2015
Zikmund Lucemburský uznán českou šlechtou za českého krále
(Výsledek dohod v Basilei v roce 1436)
Postoje české šlechty k holdu Zikmunda jako králi • Tři postoje českých pánů Ignorující (nepřišli holdovat) Opatrnický s výmluvou Prospěchářský - žádali M. Aleš: zemské úřady Táborský hejtman Jan Roháč Z Dubé
Opovážlivý list Jana Roháče z Dubé! Císaři Zikmundovi napsal:
Tys nepřítel Země české! Tebe, za svého krále a císaře, nikdy neuznám! Nepodvolím se Ti! Škodit Ti budu!
Jako jediný se otevřeně a zcela nepokrytě postavil na odpor císaři Zikmundovi! Odjel z Prahy na svůj hrad Sion nedaleko města Kutná hora - dnes zřícenina u předměstské obce Chlístovice
Rozkaz císaře Zikmunda nově jmenovanému hofmistrovi Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna: „Ihned vezmi zemské vojsko, vytáhni proti Roháčovi, zajmi ho a přiveď mi ho k potrestání do Prahy!“
Vojsko – kolem 1000 mužů - vytáhlo v květnu roku 1437 z Prahy a k císaři • • • •
vzápětí dorazil posel s listem: Přitáhli jsme k Sionu. Vyzval jsem Roháče, aby se Ti podrobil. Odmítl Zahajujeme dobývání Sionu
Po několika týdnech další list: • • • •
Zaútočili jsme na hrad Sion Roháč ho se svými lidmi urputně hájí Opakujeme šturmy každý den Mezi šturmy vyjednávám s Roháčem, aby se Ti poddal –odmítá
Něco o dobývání hradeb
Po dalších týdnech list: • Hrad se nedaří dobýt pro jeho silnou obranu • Je nutno přistoupit k obléhání hradu • K tomu je potřeba, abys poslal posily, hrubá děla a střelný prach. • Stále útočíme a mezi šturmy vyjednávám s Roháčem, aby se ti poddal – stále odmítá! • Dej příkaz ať přivezou peníze na žold vojsku • Dovětek na konci listu:
Post Sriptum • Domnívám se, že obléhání bude konec konců úspěšné. Okolní obyvatelstvo nás respektuje a je odhodláno nám pomáhat, neboť v Tobě vidí svého nového krále, který konečně nastolí v zemi mír a pořádek .
???
Hrůzy války (obraz z doby Třicetileté války)
Touto poznámkou chtěl H. Ptáček císaři Zikmundovi připomenout: My nejsme okupační armáda, nýbrž řádné vojsko, Tebou vyslané k potrestání jednoho odbojného zemana! Proto nebudeme vraždit, znásilňovat, krást a ničit. Co potřebujeme, to si řádně koupíme za Tebou poslané peníze.
Zikmund jim poslal možná i trochu víc, aby se nemuseli zabývat pečením a vařením a mohli si hned koupit hotové chleby a klobásy a tím měli více času na válčení!!!
Císař poslal žádané a dostal list po třetím měsíci od vyslání vojska • Císaři, děla nemohou mohutné hradby rozbít. • Je potřeba vykopat štolu, připravit mocnou nálož a vylomit v hradbách průlom. Měšťané Hor Kutných, kteří jsou Ti nakloněni, vyšlou 4 tucty horníků, aby podkop provedli. Potřebuji peníze na jejich mzdu a půl tuctu soudků střelného prachu. • I když stále přesvědčuji Roháče, aby se Ti poddal : vytrvale odmítá!
Středověké dělo (Jak fungovalo?!)
Ve 4. měsíci obléhání napsal císaři: • Podkop je připraven • Stále jsme útočili , ale mocně chráněný hrad zatím nedobyli. • Mezi útoky vyzýval jsem Roháče, aby se vzdal – i teď odmítl! • Pošli posily na rozhodující , závěrečný šturm!
Zikmund však už neměl k dispozici žádné další vojáky! Naštěstí pro něj přijel do Prahy menší strážní oddíl maďarských jezdců, aby ho doprovodil na cestě z Prahy do Uher na některý z tamních královských hradů. Ty tedy vyslal, aby co nejrychleji vyrazili oblehatelům pomoci. Jak se vrátí, že s nimi do Uher pojede, kam ho uherská šlechta naléhavě volala!
Nedlouho poté, co oddíl odjel, dorazil na hrad posel se zprávou ze 6. září 1437: Císaři! Oddíl vojska, který jsi poslal, byla ta rozhodující posila, pro vítězný šturm! Dnes byl hrad Sión dobyt! S uherským oddílem posílám Roháče i jeho pomocníky v okovech do Prahy. Naše vojsko nejprve rozboří hrad a pak nastoupí cestu zpět.
Když uherský oddíl se zajatci dorazil do Prahy, dal Zikmund všechny nejprve krutě mučit a posléze dne 9. 9. 1437 byli všichni - 53 mužů – popraveni oběšením na třípatrové šibenici!
Oběšením Roháče udělal Zikmund velkou taktickou chybu. Proto musel urychleně, těžce nemocen, Prahu s uherským oddílem opustit! Cestou do Uher zemřel 9. 12. 1437 ve Znojmě.
Reporty , popisující dobývání hradu byly známy a situace popisována i vatikánským legátem u císařského dvora Piccolominim v dopisech papeži do Říma! Otec Palacký, mistr Jirásek a později i komunisté prezentovali tento hrdinný boj Jana Roháče z Dubé, jako doklad všeobecného tehdejšího odporu k Zikmundovi.
Výzkum Sionu po 550 letech od jeho obléhání.
(Současný stav zříceniny)
Výzkum pracovnice historického ústavu UK odkryl v prostorách zříceniny hradu Sion u Kutné Hory půdorysy jeho původních zdí a odborníci se pokusili o pravděpodobnou rekonstrukci jeho podoby .
Hrádek Sion
Co se zjistilo • • • • •
Velmi malé rozměry stavby!!! Chyběla hlavní obraná věž „donjon“!!! Nebylo sklepení pro uchování zásob!!! Nenašly se stopy po větších hradbách!!! Hrad neměl studnu!!! Jak mohl taková malá tvrz vzdorovat 4 měsíce s 50 obránci početnému vojsku!?
A dále: • Nenašly se velké koule z obléhacích děl, jen malé, kamenné opracované valouny z praku! • Nenašly se před hradbami žádné zbraně nebo kostry zabitých útočníků! • Nenašly se žádné stopy po měsíční podkopové práci 50 horníků! Vedoucí pracovnice výzkumu začala pochybovat, že to je zřícenina Roháčova hradu Sion!!!
Nakonec se pokusila podívat na věc z jiného úhlu pohledu: • Kdo byl obránce hradu? Jan Roháč z Dubé. • Co to bylo za vojsko, které hrad obléhalo? – Jeho bývalí spolubojovníci z dob husitských válek! Řadoví vojáci i hejtmané. • Kdo byl velitel oblehatelů? Hynek Ptáček z Pirkštejna. • Jaký byl vztah mezi Janem Roháčem z Dubé a Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna?
Příbuzenský! Hynek Ptáček z Pirkštejna byl synovec Jana Roháče z Dubé!!! Sice, tak říkajíc „z druhého kolena“, ale v té době i vzdálenější rodové svazky se mezi šlechtici velmi ctily!!! A NAVÍC: Jaký měli asi všichni vztah k Zikmundovi a k jeho rozkazu: Zajmout Jana Roháče?!
Válčili tedy JAKO! • Doufali, že těžce nemocný Zikmund brzy umře a situace se pak nějak vyřeší! • Co bylo na konci každého dopisu napsáno? A jak asi probíhaly ty výzvy k Roháčovi, aby se vzdal!? • Nepříznivě byly zaskočeni příchodem uherského oddílu, se kterým se asi ani pořádně nedovedli domluvit. • Tak společně s nimi ihned zaútočili a hrad dobyli! • Ale šikovně se vyhnuli nutnosti vidět předpokládanou popravu Roháče i obránců.
Jan Roháč z Dubé byl hrdina a mučedník!
Jan Hus: „Braň pravdu až do smrti!“ Socha Roháče u letohrádku Hvězda v pražské oboře Bílá Hora
Co ale příběh říká projektovým manažerům! • • • • •
Prověřovat podávané zprávy!!! I když znějí věrohodně a logicky! I když jsou příznivé! Je nutno si vybudovat kontrolní systém Často na to musí být podepřeno smlouvou nebo mimořádnou pravomocí! • Nastavit od začátku projektu přísná pravidla reportingu (kdo, kdy , jak, komu)!
Znáte slovenskou písničku: „Prídi ty šuhajko ráno k nám?“
Analýza zainteresovaných stran: • • • • • • • •
Zikmund Lucemburský Jan Roháč z Dubé Hynek Ptáček z Pirkštejna Obránci Sionu Obléhatelé Sionu Obyvatelé z okolí Sionu (včetně Kutné Hory) Kazatelé kališníků Katolická církev
Na závěr ještě starší příběh o jenom reportingu z Říše římské.
Gaius Julius (Caesar)
Byl senátem Římské říše vyslán dobít v čele několika římských legií Galii (dnešní Francii).
Římský senát (Maccari: Cicero řeční před senátem ve starém Římě)
Ale neposílal senátu žádné zprávy! Proto senát vyslal k němu posla se vzkazem, aby urychleně informoval senát o situaci!
Gaius Julius, pozdější římský císař, poslal senátu, jako odvěď, jen tři slova:
Veni! Vidi! Vici! Česky: Přišel jsem! Uviděl jsem! Zvítězil jsem! Tedy report: Stručný, jasný, výstižný a pravdivý!!!
