A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Sokolov. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01)

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ):

Sokolov

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3409.4107.0125.01 Sokolov 15222 (560286)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4107 (4107) Sokolov

Kód OPOU2 ČSÚ:

41075

Název OPOU2::

Sokolov

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3409.4107.0125.0

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 21.1.2016

Název části obce: Sokolov

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

40663

560286

Stránka 1 z 10


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

V hornatém území severozápadních Čech, při soutoku řek Ohře a Svatavy, téměř uprostřed sokolovské pánve, leží ve výšce 415 - 480 m.n.m. město Sokolov. Město je průmyslovým centrem nacházejícím se v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně. Město neslo až do roku 1948 název Falknov, 31. března 1948 bylo pak slavnostně přejmenován na Sokolov. Katastrální území města dnes činí 2 277 ha. Do jeho správy spadají obce Hrušková a Vítkov, stejně tak i území již zaniklých vsí Davidov, Lesík, Novina, Ovčárna, Podlesí a Týn. V roce 1946 došlo k výraznému úbytku obyvatel, především jako následek vysídlení zhruba 80 % původních obyvatel německé národnosti. Od této doby až do sedmdesátých let bylo území dosídlováno a v současné době má Sokolov téměř 25 000 obyvatel. Jejich průměrný věk není vyšší jak 36 let. Sokolov leží severně od silnice I. třídy I/6 (E48) Cheb-Karlovy Vary, která protíná celé Sokolovsko ve směru západvýchod. Silnice II. třídy II/208 s pokračováním II/210 Sokolov-Kraslice končí na hraničním přechodu Hraničná Klingental. Městem protéká Ohře, na jeho území se do Ohře vlévá Rychnovský potok (poslední kilometr potoka je zatrubněn), Svatava a Lobezský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Sokolov

Počet trvale bydlících obyvatel

2002 24 927

2005 25 070

2010 25 310

2015 24 700

12

12

12

12

24 939

25 082

25 322

24 712

2014

2020

2030

Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

25 600 25 400 25 200 25 000 24 800 24 600 24 400 24 200 2002

2004

2006

počet trvale bydlících obyvatel

2008

2010

2012

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod Rozhodnutí o povolení k vypouštění vyčištěných odpadních vod Technická dokumentace (geodetické zaměření, proj. dokumentace, maj. evidence) Územní plán


Stránka 2 z 10


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky:

Nz

obyvatel

2002 24927

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

1980

1960

2054

1103

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

1554

1509

1560

1028,6

Počet všech zásobených obyvatel

2005 25070

2010 25310

2015 24483

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

1166

1121

1172

767,6

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

128,2

122,5

126,9

85,9

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

170,8

164,9

168,9

115,1

Qs,v

l/(os.den)

217,6

214,2

222,3

123,4

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

5424,7

5369,9

5627,4

3021,9

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

6780,8

6712,3

7034,2

3777,4

Spec. potř. vody vyrobené

Obec: Sokolov

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 10


Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel

Sokolov

Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

26 000 25 500 25 000 24 500 24 000 23 500 2002

2004

2006

2008

počet zásobených trvale bydlících

2010

2012

2014

počet zásobených s ČOP

2020

2030

počet obyvatel celkem

Graf D1.2: Specifická potřeba vody

Sokolov

Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

250 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 fakturované vody

vody vyrobené

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 1,74

2012 1,5

2013 2,43

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0,69

8,2

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

2,43

9,7

2,43

0

0

nové investice

Sokolov

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2004 2003 2005 2006 2007 2009 2008 2010 2011 2013 2014 2012 2015 2020 2025 2030 nové investice [mil.Kč/r]


rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 10


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Vodovod v Sokolově byl budován postupně s rozvojem města a s proměnami jeho okolí, zejména vlivem důlní činnosti, průmyslu a bytové výstavby. Původními vodními zdroji vodovodu Sokolov bylo prameniště Sand u Svatavy a prameniště Dolní Rychnov, z devadesátých let 19. století. Největší rozvoj města nastal po 2. světové válce od padesátých let a s několika přestávkami rozvoj dosud pokračuje. Okolo původní staré zástavby vyrostla sídliště s typickou panelovou bytovou zástavbou včetně technické a občanské vybavenosti. Rostoucí potřeba pitné vody byla řešena různými provizorii (např. úpravnou na Lobezském potoce s kapacitou 10 l/s, která byla modernizovaná ještě v letech 1966-1967), ale také připojením vodovodu Sokolov na východní větev Nebanického skupinového vodovodu do Chodova (na konci padesátých let 20. století). Zdrojem pitné vody pro vodovod Sokolov je od roku 1970 Skupinový vodovod Horka, jeho řady IIIa a IV. Původní východní větev NSV je v systému SVH řadem I a pro Sokolov zůstává jako rezerva pro případné nouzové zásobování vodou. Spotřeba vody v Sokolově po roce 1989 výrazně poklesla. Poklesla spotřeba vody u odběratelů a také se snížily ztrát vody, zejména díky plánovitým rekonstrukcím vodovodních potrubí ve starších částech města a od roku 1998 také díky dispečerskému řízení v systému SVH. Vodovod tvoří tři tlaková pásma – horní (HTP), střední (STP) a dolní (DTP), která jsou řízena hladinami příslušných vodojemů, a jedno mezipásmo, které je zásobováno přímo z řadu IV SVH. Rozvodná vodovodní síť Sokolova je v dolním a středním tlakovém pásmu gravitační, v horním tlakovém pásmu je posílení tlaku ČS Michal. Sousední tlaková pásma jsou vzájemně propojena několika havarijními propoji. Ze středního tlakového pásma jsou zásobovány městská část Stará Ovčárna a samostatná obec Těšovice. V jednotlivých pásmech převládá okruhová síť, v okrajových částech DTP a STP je síť větevná. Vodovodní sítě ve všech pásmech jsou vystrojeny požárními hydranty, z nichž některé mají funkci vzdušníků či kalníků. V rámci projektu výstavby inženýrských sítí „Sokolov - IS - ul. Husitská - Vítězná „ byly postaveny nové vodovodní řady pro výstavbu rodinných domů. Současně byly provedeny rekonstrukce vodovodů v přilehlých ulicích tzv. lokality Husitských tradic. Uliční řady jsou provedeny z PVC trub DN 80, DN 100, DN 150 v celkové délce 1,95 km . V roce 2008 byl pro nové bytové domy na sídlišti Vítězná v ulici Atletická postaven nový vodovodní řad z materiálu PE 100 SDR 17 d63mm. V celé lokalitě Šenvert (Vyhlídka) byla v časovém období let 2002 - 2010 v členění po jednotlivých etapách postupně provedena kompletní rekonstrukce vodovodní sítě.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

Navrhuje se pokračovat v další etapě zasíťování lokality Husitských tradic pro výstavbu rodinných domů a podnikatelských aktivit. Rozsah se předpokládá cca 1,12 km DN 100 mm. Dále navrhujeme vycementovat 1,66 km OC DN 250 mm a 0,98 km OC DN 300 mm a to z důvodu náhrady eternitových rozvodů.

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.


Stránka 5 z 10


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:

Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

2002 24927

2005 25070

2010 25322

2015 24495

Počet obyv. napojených na ČOV

Ncov

obyvatel

24927

25070

25322

24495

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

128

124

127

110

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

4258,9

4140,9

4290,6

3801,4

Obec: Sokolov

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 6 z 10


Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci

Sokolov

Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

26 000 Počet obyvatel

25 500 25 000 24 500 24 000 23 500 2002

2004

2006

2008

počet napojených trvale bydlících

2010

2012

2014

počet napojených s ČOP

2020

2030

počet obyvatel celkem

Graf E1.2: Produkce odpadních vod

Sokolov

Denní produkce [m3/den]

140 120 100 80 60 40 20 0

4 600,0 4 400,0 4 200,0 4 000,0 3 800,0 3 600,0 3 400,0

20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 20 20 25 20 30

Specifická produkce [l/(os.den)]

Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 4

2006 4

2007 0

2008 1,82

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

0

0

0

2,19

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

4

4

0

4,01

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Graf E1.4: Kanalizace - investice

Sokolov

Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2003 2004 2005 2011 2012 2006 2007 2008 2009 2010 2013 2014 2015 2020 2025 2030 nové investice [mil.Kč/r]


rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 7 z 10


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Kanalizační síť v Sokolově je koncipována jako jednotný, soustavný kanalizační systém, zakončený biologickou čistírnou odpadních vod, která je lokalizována do prostoru ohraničeném severně inundační hrází podél řeky Ohře, východně obcí Těšovice, jižně Tovární ulicí a západně areálem chemických závodů Eastman Sokolov a.s.. Odpadní splaškové vody, které mají charakter vod komunálních a dešťových, jsou do tohoto prostoru svedeny mechanicky třemi páteřními sběrači. Označení těchto sběračů je „A“, „B“ a „C“. Sběrač „A“ - je, od vypínací a odlehčovací komory před ČOV, veden jižně, v souběhu s Tovární ulicí, až ke konci parkoviště u nové vrátnice fy. Eastman Sokolov a.s.. Dále přechází na jižní stranu komunikace a další trasa prochází částečně v komunikačním tělese Tovární ulice a částečně její jižní krajnicí až po konec oplocení fy. Eastman Sokolov a.s., kde přechází na severní stranu komunikace a zde je, ve svahu mezi Tovární a Dělnickou ulicí spojná šachta, do které je připojen kmenová stoka „B“ a výtlak z čerpací stanice dolního pásma (dále ČSt DP) na sběrači „A“. Kmenová stoka „A“ dále od ČSt DP pokračuje Dělnickou ulicí ke křižovatce s ulicí Truhlářskou, kterou pak pokračuje okolo garáží Mezdosu do ulice K. H. Máchy, dále mezi hřištěm a domy čp. 1336 a 1337 do prostoru mezi garážemi až na příjezdovou komunikaci ke garážím, v prodloužení ulice Pionýrů. Další trasa prochází ulicí Pionýrů, přes křižovatku s ulicí Jednoty a před mostem přes Lobezský potok přechází na levý břeh potoka. Zde jde po nábřeží a přechází přes Rokycanovu ulici, v souběhu s ní jde na Růžové náměstí, v zeleném pásu před Finančním úřadem se lomí směrem k OD Výběr, který obchází zadem na Lidické nábřeží, po kterém prochází v celé jeho délce. Dál pak křižuje Staré náměstí do Hálkovy ulice, odtud pak, mezi objektem OD a restaurace a domy čp. 120, 131 a 138, k ulici Komenského, kterou prochází ke křižovatce s Husitskou, kde je na něm poslední šachta cca 20m v prodloužení k Sokolovským strojírnám. Celý sběrač je proveden ze železobetonových VIA trub a byl budován ve dvou částech. První část pochází z přelomu 60. a 70. let a byla realizována s výstavbou centrální městské ČOV. Jedná se o úsek od ČOV k ulici K. H. Máchy. Touto investicí se podchytily nečištěné výusti z ulice K. H. Máchy do bývalého dolu Bohemie a výusť do řeky Ohře v prostoru dnešní ČOV Druhá část byla realizována, jako podmiňující investice výstavby bytových domy v rámci stavby Staré náměstí. Touto investicí byly podchyceny veškeré nečištěné výusti v okolí Starého náměstí. Na sběrač „A“ je napojena soustava uličních stok, které gravitačně odvodňují oblast, která je ohraničena jižně ulicemi K. H. Borovského, Purkyňovou, Brněnskou a parkem, západně ulicemi Chebskou, Komenského a Hálkovou, severně řekou Ohře a severovýchodně lesoparkem v prostoru bývalého dolu Bohemie. Do ulice M. Gorkého je napojen výtlak z čerpací stanice v Nádražní ulici, do které je, soustavou sběrače „AI“, svedeno povodí ulic Nádražní, U divadla a Svatopluka Čecha. Podchody pod kolejemi ČD je sem svedena celá odkanalizovaná oblast Šenvertu, kde je na Kraslické ulici další čerpací stanice, která zajišťuje odvedení splašků z konce Kraslické ulice za zářezem pro důlní železnici. Sběrač „B“ - vychází ze spojné šachty se sběračem „A“, která je mezi Tovární a Dělnickou ulicí, dále přechází na jižní stranu Tovární ulice a v její krajnici prochází až do křižovatka s ulicí K. H. Borovského, kterou křižuje do parku u Akrylu. Dále pokračuje hluboko uložená ražená štola pod patou svahu, na kterém je situována nemocnice, pod zahradou MŠ v Purkyňově ulici na ulici Brněnskou. Tuto ulici prochází v celé její délce a velké spády jsou zde vyrovnávány skluzy v revizních šachtách. Pokračování sběrače je přes Slovenskou ulici do zeleného trojúhelníku u ulice Boženy Němcové, ve kterém je dešťový oddělovač (dále DO). Tento DO je konstruován jako kapacitní s obloukovou přelivnou hranou a úsekem kapacitního potrubí v profilu DN 300 mm. Odlehčovací stoka je vedena přes komoru staré oddělovací komory v ulici B. Němcové a využívá původní odlehčovací stoky DN 800 mm, která je vedena přes park kolmo na recipient, kterým je Lobezský potok. Její vyústění je na pravém břehu potoka níž po toku pod mostem v ulici Jeronýmově. Za odlehčením je na sběrač „B“ napojen sběrač „BI“, před odlehčením je napojena stoka ze Slovenské ulice, která odvodňuje celý svah kopce nad nemocnicí. Sběrač „B“ dále pokračuje v tělese vozovky ulice B. Němcové až nad III. ZŠ, zde přechází přes školní zahradu do prostoru bývalé pohotovostní úpravy vody Lobezský potok. Odtud sleduje souběžně potok k DO. DO je opět konstruován jako kapacitní s obloukovou přelivnou hranou a úsekem kapacitního potrubí v profilu DN 300 mm. Odlehčovací stoka je vedena do Lobezského potoka, výustní objekt je konstruován jako sdružený s výustí důlních vod ze starých důlních děl. Trasa sběrače „B“ dále pokračuje šikmo, mezi panelovými domy čp. 1949-1950 a 1951-1952, do Slovenské ulice, kterou přechází a jde pod chodníkem, parkovištěm a zelenými pásy podél ní. Křižuje ulici Poláčkovu Seifertovu a následně i ulici Závodu míru. V zeleném trojúhelníku u napojení Lipové ulice na ulici závodu míru je napojena stoka z Lipové ulice, která odvodňuje i oblast Staré Ovčárny. Sběrač „B“ je, v posledním úseku veden v zelených pásech, východně od ulice Závodu míru, do křižovatky s ulicí Jelínkovou kde, napojením uliční stoky, končí. Sběrač „B“ odvodňuje celou jižní část města. Severně je povodí ohraničeno ulicemi Brněnskou a Borovského, dále hranice prochází přes vrch Hart, jde ulicí Hejrovského a podél ulice Křižíkovy. Východně hranici tvoří ulice Závodu míru a Lipová, přes kterou je napojena shybkou s odlehčením oblast Staré Ovčárny. Část odpadních vod v této Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 21.1.2016

Stránka 8 z 10

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01) lokalitě je svedena do čerpací stanice Stará Ovčárna a jsou přečerpány do gravitačního systému. Jihozápadně je, prostřednictvím sběrače „B I“, napojena oblast sídliště Vítězná. Sběrač „BI“ vychází z ulice Boženy Němcové, shybkou pod Lobezským potokem jde do ulice Jeronýmovy. Hned na levém břehu Lobezsého potoka je dešťový oddělovač (kapacitní s obloukovou přelivnou hranou) před shybkou. Dále prochází Chelčického ulicí, kde pokračuje štolovaným úsekem na nábřeží Lobezského potoka a dále k Domu dětí a mládeže. Povodí tvoří oblast sídliště Vítězná. Sběrač „C“ odvodňuje prostor sídlišť Michal, M. Majerové a část území okolo Sokolovské. Sběrač začíná dešťovým oddělovačem před ČOV, je veden přes Tovární ulici a jeho trasa je vedena nejprve v souběhu s Tovární ulicí, dál se stáčí jihozápadně, téměř po spádnici proti kopci, do prostoru sídliště 100 BJ. Mičurinova ulice. Velké výškové rozdíly jsou řešeny soustavou spadišť, která jsou hustě umístěna po celé délce svahu. Dále sběrač křižuje ulice Mičurinovu a K. H. Borovského a svou štolovanou částí dále pokračuje do sídliště M. Majerové k severnímu rohu areálu ČSAD. Hluboko uložená štola kopíruje venkovní líc severozápadního oplocení areálu do osy ulice Křižíkovy, kde se lomí k jihu a prochází areálem VIII. ZŠ. Křížením s ulicí Závodu míru končí štolovaná část a dál je trasy vedena přes parkoviště nad Bunkrem do trávníku na jihozápadním svahu pod druhou řadu bytovek v ulici Švabinského. Trasa sběrače kopíruje vrstevnici až pod objekt bývalého agitačního střediska, kde se stáčí východním směrem do zahrady bývalé MŠ, přes kterou prochází a končí v ulici Slavíčkově. Na sběrač „C“ navazuje v Mičurinově ulici sběrač „CI“, který prochází v souběhu s ulicí K. H. Borovského, dále ulicí Mánesovou d Slavíčkovy a odvodňuje severní část sídliště Michal a sídliště M. Majerové. Povodí sběrače „C“ zahrnuje sídliště Michal a sídliště M. Majerové, ulici Mičurinovu a Těšovickou dále pak ulici Křižíkovu a část ulic Sokolovská, Hejrovského a K. H. Borovského. Do samostatné kanalizační větve, která odkanalizuje dům „U štětky“ je napojen výtlak splaškových vod od obchodního domu Kaufland. Před ČOV je napojena větev z Tovární ulice od Těšovic. Do této stoky jsou zaústěny výtlačné řada z čerpacích stanic Těšovice a Královské Poříčí. Kanalizační síť je zakončena centrální městskou čistírnou odpadních vod, na kterou jsou přivedeny bezdeštné splašky z celého odvodňovaného území Sokolova a také čerpány i bezdeštné splašky z Královského Poříčí z části Těšovic. Čistírna odpadních vod byla poprvé uvedena do trvalého provozu v roce 1976. V říjnu roku 2000 byla provedena na ČOV intenzifikace. ČOV Sokolov je mechanicko-biologická s mezofilní stabilizací kalu. Objekty ČOV mají následující technologické složení: - hrubé předčištění strojně stírané česle - 2 ks česlí (Fontána, DORR) lis shrabků provzdušňovaný lapák písku - užitný objem 421 m3 separátor písku - mechanicko –biologická linka usazovací nádrž objem 1469 m3 dmychárna – 3 ks rotačních dmychadel Robuschi, typ ROBOX LRB 120/4 P aktivace objem 5550 m3 dělená na nitrifikační a denitrifikační zóny dešťová zdrž objem 1300 m3 dosazovací nádrže – 2x kruhová - objem 2x 760 m3 - 2x podélná - objem 2x 1296 m3 - čerpání produktů čištění strojovna povodňová čerpací stanice velkých vod - kalové a plynové hospodářství vyhnívací nádrž – objem 1250 m3 ČS kalů plynová kompresorovna plynojem – objem 230 m3, tlak 1,5 kPa regulační stanice zemního plynu - zahušťování kalu zahušťovací nádrž – objem 150 m3 uskladňovací nádrže – 3 ks - objem 3x 800 m3 čerpání kalu Biologicky vyčištěná voda z dosazovacích nádrží odtéká přes objekty měření do recipientu. Odtok je buď gravitační nebo, v případě vysokého stavu hladiny v recipientu, se čerpá šnekovými čerpadly (povodňová čerpací stanice). Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se vyskytují v obci producenti, kteří produkují větší množství tuků – ZŠ, MŠ, restaurace, apod.. V roce 2008 byl pro nové bytové domy na sídlišti Vítězná v ulici Atletická postavena nové stoky DN 200,DN 250 z trub PP ULTRA RIB2. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 21.1.2016

Stránka 9 z 10

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Sokolov (karta obce: CZ041_0125_01) V rámci projektu výstavby inženýrských sítí „Sokolov - IS - ul. Husitská - Vítězná „ byly postaveny nové kanalizační stoky pro výstavbu rodinných domů. Současně byly provedeny rekonstrukce kanalizace v přilehlých ulicích tzv. lokality Husitských tradic. Jednotlivé kanalizační větve jsou provedeny z kameninového potrubí DN 600, DN 400, DN 300 v celkové délce 1,68 km . V celé lokalitě Šenvert (Vyhlídka) byla v časovém období let 2002 - 2010 v členění po jednotlivých etapách postupně provedena kompletní rekonstrukce kanalizačních stok.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

V současné době je zpracovávána dokumentace na další etapu výstavby nebo výměny kanalizačních stok. Pokračuje se v další etapě zasíťování lokality Husitských tradic pro výstavbu rodinných domů a podnikatelských aktivit. Rozsah investic a rekonstrukcí se předpokládá cca 0,79 km stok DN 250 mm a 0,53 km DN 300 mm. Z důvodu havarijního stavu ČS se doporučuje kompletní rekonstrukce ČS dolního pásma veřejné kanalizace v Sokolově, která přečerpává odpadní vody z tohoto pásma na gravitační přítok na ČOV Sokolov. Současně se plánuje změna intenzifikace ČOV Sokolov (objektů biologického čištění a kalového hospodářství). 1) Rekonstrukce čerpací stanice odpadních vod – dolní pásmo: Doporučuje se provedení rekonstrukce havarijního stavu čerpací stanice dolního pásma kanalizace v ulici Dělnická. Čerpací stanice slouží k přečerpávání odpadních vod ze spodního gravitačního pásma města DN 1500 do gravitačního odtoku DN 1500 na ČOV Sokolov. Budovu ČS tvoří železobetonový skelet, který je na základě znaleckého statického posudku v havarijním stavu a hrozí zřícení. V případě dlouhodobého vyřazení ČS z provozu hrozí zatopení sklepů připojených nemovitostí, současně velké zatížení místního vodního toku – Lobezského potoka a následně řeky Ohře odlehčovanými odpadními vodami. Město Sokolov má vypracován projet, který řeší celkovou přestavbu objektu včetně modernizace strojního vybavení čerpací stanice. Technické řešení: Rekonstrukce ČS bude realizována formou výstavby nového objektu čerpací stanice situovaného v těsné blízkosti objektu stávající ČS. Nový objekt je navržen jako podzemní betonová jímka, v části půdorysu zastropená se zakrytím technologických zařízení lehkým ocelovým pláštěm. Opláštění objektu je navrženo z ocelových panelů, zastřešení je navrženo jako dvouplášťový systém tepelnou izolací. Objekt nebude temperován. Součástí rekonstrukce je kompletní dodávka nového technologického zařízení. Součástí rekonstrukce je demolice stávajícího objektu ČS, terénní a sadové úpravy, nová komunikace a zpevněné plochy uvnitř areálu ČS, osvětlení, vystrojení trafostanice, náhradní zdroj, oplocení, zabezpečení objektu ČS a související trubní a kabelové rozvody. Max. čerpané množství 2 030 l/s. Rozpočtové náklady dle projektu: 27 000 tis.Kč 2) Intenzifikace ČOV Sokolov: Hlavním cílem je naplnění legislativních požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV. Město Sokolov má vyhotovenou projektovou dokumentaci pro stavební řízení. Záměrem investora je realizovat intenzifikaci a stavební úpravy stávajících objektů a technologických zařízení provozních souborů. Hlavní úpravy jsou zaměřeny na objekty biologického čištění, kalového a plynového hospodářství. Změnami projde soubor hrubého a mechanického předčištění, kde budou vyměněna, doplněna a repasována stávající technologická zařízení. Nově jsou navrženy technologické celky dávkování externího substrátu, hygienizace kalu, energetické využití kalu - kogenerace. Návrhová kapacita intenzifikace ČOV 33 000 EO. Rozpočtové náklady dle projektu: 170 000 tis.Kč

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace:

Popis:

8.8.2013

aktuální stav 2013

15.10.2009

Aktualizace 2007

20.8.2004

PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.


Stránka 10 z 10

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Sokolov. Mapa A: Území obce

Recommend Documents