Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
A. NÁZEV OBCE Plesná
Název části obce (ZSJ):
Obsahuje části obcí: Plesná, Šneky Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
CZ041.3402.4102.0019.01 Plesná 12162 (554740)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
4102 (4102) Cheb
Kód OPOU2 ČSÚ:
41021
Název OPOU2::
Cheb
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK:
Název části obce:
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
CZ041.3402.4102.0019.0
Plesná
12162
554740
CZ041.3402.4102.0019.0
Šneky
12164
554740
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 1 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Město Plesná leží přímo na západní hranici ČR v těsném sousedství Saského Bad Brambachu. Je nepravidelně rozloženo v pahorkatém terénu nad horním tokem potoka PlesnáVýznamným průmyslovým subjektem je společnost KERAPO SALVAP s.r.o., která se zabývá dekorováním porcelánu. K dalším továrnám patří ELROZ a.s., která vyrábí rozvaděče a kovovýrobky. Ve městě je stavební firma, zemědělský podnik FARMY PLESNÁ, s.r.o. a další drobné podnikatelské subjekty. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 200 m od hranice čistírny.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:
Plesná, Šneky Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
2002 2 022
2005 2 033
2010 2 053
2015 2 073
144
144
144
144
2 166
2 177
2 197
2 217
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
2 250 2 200 2 150 2 100 2 050 2 000 1 950 1 900 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2009 zpracovaný KÚ Karlovarského kraje a.s. Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu – lokality směr Skalná, Plesná a Aš z VDJ A. Výšina (6/2013) Kanalizační řád Plesná (3/2008) Provozní řád ČOV Plesná (9/2011) Provozní řád stokové sítě Plesná (7/2012) GIS CHEVAK Cheb, a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 2 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
D. VODOVODY D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002 970
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
41
52
71
99
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
38
48
65
91
Počet všech zásobených obyvatel
2005 1202
2010 1595
2015 2073
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
31
40
55
76
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
87,6
91,2
94,5
100,4
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
107,3
109,4
111,7
120,3
Qs,v
l/(os.den)
115,8
118,5
122
130,8
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
112,3
142,5
194,5
271,2
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
168,5
199,5
272,3
379,7
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Plesná
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 3 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01) Plesná
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících
počet zásobených s ČOP
počet obyvatel celkem Plesná
Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
140 120 100 80 60 40 20 0 2002 2003
2004 2005 2006
fakturované vody
2007 2008 2009 2010
vody vyrobené
2011 2012 2013
2014 2015
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 0
2011 0
2012 0
2013 0
2014 0
2015 0,85
rekon. řadů
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,85
nové investice
Plesná
Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2005
2003
2004
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
2006
2007
2008
2010
2011
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
2009
2012
2014
2013
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Město Plesná (496 - 562 m n.m.) je v současné době částečně zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Město je gravitačně zásobeno z vodojemu Plesná. Na vodojemu Plesná se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Dále je město částečně zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Vydatnost vody ve studních je proměnlivá, kvalita vody nevyhovuje vyhlášce MZ 252/2004 z hlediska bakteriologického znečištění a vyšších hodnot u dusičnanů a radonu. Pitná voda pro zásobovanou oblast je dodávána ze skupinového vodovodu Nebanice. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní Město Plesná. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 11 090 m. Celkem je na vodovod napojeno 294 ks přípojek v délce 2 888 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Čerpání z ÚV Nebanice je zabezpečováno čtyřmi výtlačnými řady: jedním řadem DN 300 do vodojemu Antonínova výšina 1´2000 m3 + 1´3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), dvěma řady DN 700 a DN 400 do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.) a řadem DN 500, kterým byly v minulosti zásobovány obce Kynšperk nad Ohří, Chlum nad Ohří a další obce ve směru do Sokolova. Z vodojemu Ján je přes vodojem Antonínova Výšina voda vedena gravitačně do vodojemu Skalná 2´500 m3 (504,66/501,66 m n.m.). Z tohoto vodojemu se zásobuje gravitačně pitnou vodou město Skalná. Alternativně lze do vodojemu Skalná dodávat vodu čerpáním z čerpací stanice ve vodojemu Antonínova Výšina. Z vodojemu Skalná je voda gravitací dopravována do akumulace vody čerpací stanice Velký Luh 400 m3 (487,15/486,35 m n.m.). ČS Velký Luh je využívána pro čerpání vody do vodojemu Plesná 2´630 m3 (570,0/565,0 m n.m.). Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Schönberg Jímací území Schönberg bylo vybudováno v roce 1913, skládá se z 23 jímek a 38 jímacích zářezů, které jsou situovány na území ČR a SRN. Celková průměrná vydatnost jímacího území je cca 1 l/s a ve srážkově příznivém období dosahuje až 3 l/s. Jímaná voda je z prameniště přivedena do vodojemu Vojtanov gravitačně řadem DN 160. Na vodojemu je pro odstranění radonu z vody zřízena odradonovací věž a pro alkalizaci vody dávkování vápna. Vodu z prameniště Schönberg je možné přes vodojem Vojtanov dodávat propojovacím řadem DN 150 do přiváděcího řadu Antonínova Výšina – Skalná DN 300. Z důvodu kvality vody je propojovací řad trvale odstaven z provozu. Technologie ÚV Nebanice Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 5 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01) Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. Trvale je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nevyhovuje vyhl. 252/2004 Sb., která stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Jindřichov. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 6 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
E. KANALIZACE A ČOV E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002 719
2005 723
2010 729
2015 1647
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
719
723
729
1647
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
175
178
183
138
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
231,5
236,6
245,3
272
Obec: Plesná
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Aglomerace hranice aglomerací kanalizace
Stránka 7 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01) Plesná
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
2 500 Počet obyvatel
2 000 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících
počet napojených s ČOP
počet obyvatel celkem Plesná
Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
280,0
Denní produkce [m3/den]
Specifická produkce [l/(os.den)]
200
270,0 150
260,0 250,0
100
240,0 230,0
50
220,0 0
210,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 0
2011 18,1
2012 18,1
2013 0
2014 0
2015 0
rek.stok.sítě
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
0
0
0
18,1
18,1
0
0
0
nové investice
Plesná
Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2003
2004
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
2006
2012
2013
2007
2008
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
2009
2010
2011
2014
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 8 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Plesná (karta obce: CZ041_0019_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Systém stokové sítě je vybudován částečně jako jednotná gravitační kanalizace a částečně jako oddílná splašková kanalizace, odpadní vody jsou odkanalizovány stokovou sítí na ČOV Plesná, vyčištěné odpadní vody jsou odváděny z ČOV do recipientu Plesná, který protéká městem od západu k východu a rozděluje město Plesná na dvě části. V systému stokové sítě jsou vybudovány čtyři čerpací stanice, ČS 1 a ČS 2 jsou umístěny na území městské části Šneky. Čerpací stanice ČS 3 (U potoka) je vybudována na pravém břehu potoka Plesná a přečerpává odpadní vody z levobřežní části města Plesná do kmenové stoky A. V lokalitě Sibiř je vybudována čerpací stanice ČS 6, která přečerpává splaškové odpadní vody z rodinných domů do stoky DA v ulici Potoční. V systému kmenové stoky A a na ní navazujících stok jsou vybudovány tři odlehčovací komory. Odlehčovací stoky z odlehčovacích komor jsou vyústěny do potoka Plesná. Odpadní vody zbytku obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Aš. K odvádění dešťových vod město Plesná využívá dešťovou kanalizaci, která je ve správě města a systém příkopů, struh a propustků. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody ze stokové sítě kmenovou stokou A. Před areálem ČOV je umístěna odlehčovací komora OK 1, ze které jsou odváděny odpadní vody v množství Qh = 35 l/s na ČOV potrubím DN 300. Odpadní vody jsou přiváděny do objektu hrubého předčištění, za mechanicky stíranými česlemi je umístěn otevřený oddělovací objekt, ze kterého natékají naředěné odpadní vody do dešťové nádrže. Zde dochází k zachycení nejvíce znečištěných dešťových vod na počátku srážkových událostí, naředěné odpadní vody po naplnění dešťové nádrže odtékají do odlehčovací stoky DN 500. Odlehčené odpadní vody jsou odváděny odlehčovací stokou do měrného objektu a spolu s odtokem vyčištěné odpadní vody jsou odváděny do recipientu Plesná. Za česlemi natékají odpadní vody v množství Qh max. = 11,5 l/s do lapáku písku a za ním do rozdělovacího objektu před biologickým stupněm. Biologický stupeň je tvořen třemi paralelně zapojenými jednotkami malých čistíren odpadních vod. Provzdušňovacím zařízením jsou hřebenové bubny typu Kessener. Přebytečný kal je podle potřeby odčerpáván do uskladňovací nádrže na kal. Zahuštěný přebytečný kal je odvážen ke zpracování do kalového hospodářství na ČOV Aš. Kontinuální měření průtoku vyčištěných odpadních vod na ČOV je provedeno na odtoku z biologického stupně v měrném objektu s trojúhelníkovým měrným přelivem a průtokoměrem. Vyčištěné odpadní vody z měrného objektu odtékají potrubím DN 500 do recipientu Plesná. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní fyzické osoby a některé Město Plesná. Celková délka kanalizace v obci je 16 430 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 464 ks přípojek v délce 3 065 m.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Navrhujeme intenzifikaci stávající čistírny odpadních vod. Cílem je modernizace a intenzifikace technologické linky čistírenského procesu a dosažení snížení nutrientů a fosforu.
F. DODATEK Změna technického řešení obcí v rámci mikroregionu Cheb: Plesná – kanalizace II.etapa, Šneky kanalizace Plesná – vodovod II.etapa Stanovisko MZe č.j.: 36685/2006-16330 ze dne 30.11.2006: - Plesná - nemá zásadní připomínky
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace:
Popis:
31.12.2013
aktuální stav 2013
20.8.2004
PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 3.3.2014
Stránka 9 z 9
