A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Karlovy Vary. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Karlovy Vary (karta obce: CZ041_0041_01)

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ):

Karlovy Vary

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3403.4103.0041.01 Karlovy Vary 06343 (554961)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4103 (4103) Karlovy Vary

Kód OPOU2 ČSÚ:

41031

Název OPOU2::

Karlovy Vary

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3403.4103.0041.0

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 26.9.2013

Název části obce: Karlovy Vary

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

40576

554961

Stránka 1 z 10


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Krajské město Karlovy Vary leží na západě České republiky ve středu Karlovarského kraje na soutoku řek Teplé a Ohře. Město je obklopeno třemi pohořími, Krušnými horami, Doupovskými horami a Slavkovským lesem. Město je proslulé jako světové lázně. Léčí se zde široké spektrum chorob zažívacího ústrojí a poruchy výměny látkové. Vyvěrá zde cca. 60 termálních pramenů, jejichž vydatnost činí cca. 33 l/s. Teplota jednotlivých zřídel se pohybuje mezi 34° a 73°C. Pro lázeňské účely je využíváno 12 tzv. velkých term. Správní území města je členěno na městské části Bohatice, Cihelny, Čankov, Doubí, Drahovice, Dvory, Hůrky, Karlovy Vary, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice, Rybáře, Sedlec, Stará Role a Tašovice. V jednotlivých městských částech s výjimkou Cihelen, Čankova, Hůrek, Olšových Vrat, Počeren, Rosnice a Tašovic je typická smíšená městská zástavba. Výše uvedené městské části se nachází na okraji města nebo v jeho těsném sousedství a mají vesměs venkovskou zástavbu – rodinné domy, hospodářské usedlosti a rekreační objekty. Pro lázeňskou a obchodní část je charakteristický velký počet hotelů, lázeňských budov a objekty městské vybavenosti. Městem protéká vodohospodářsky významný tok Ohře, levostranný přítok Labe, postupně se do něj vlévají na území města další toky Teplá, Vitický potok, Rolava a Chodovský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu I A stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Karlovy Vary Počet trvale bydlících obyvatel

Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

2002 15 702

2005 15 792

2010 15 943

2015 16 095

2

2

2

2

15 704

15 794

15 945

16 097

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

16 200 16 100 16 000 15 900 15 800 15 700 15 600 15 500 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod Pasport vodovodu od VaK KV a.s. Pasport kanalizace od VaK KV a.s. Karlovy Vary - rekonstrukce kanalizace, ČOV - odstranění anorganického dusíku, ČOV - úprava kalového hospodářství, ISPA reg.č. 0150110, VHS obcí záp. Čech, Karlovy Vary, 2002 Karlovy Vary - rekonstrukce kanalizace, KV Engeenering, ÚŘ, Karlovy Vary, 2002


Stránka 2 z 10


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky:

Nz

obyvatel

2002 15702

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

1916

1910

1978

2048

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

1710

1682

1713

1746

Počet všech zásobených obyvatel

2005 15792

2010 15943

2015 16095

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

712

684

715

747

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

124,2

118,7

122,9

127,2

Qs

l/(os.den)

298,4

291,8

294,4

297,2

Spec. potř. fakt. vody Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

334,3

331,4

339,9

348,6

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

5249,3

5232,9

5419,2

5611

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

7086,6

7064,4

7315,9

7574,8

Obec: Karlovy Vary

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 10


Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel

Karlovy Vary

Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

16 200 Počet obyvatel

16 100 16 000 15 900 15 800 15 700 15 600 15 500 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících

počet zásobených s ČOP

počet obyvatel celkem

Graf D1.2: Specifická potřeba vody

Karlovy Vary

Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

400 350 300 250 200 150 100 50 0 2002 2003

2004 2005 2006

fakturované vody

2007 2008 2009 2010

vody vyrobené

2011 2012 2013 2014 2015

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Karlovy Vary

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2003

2004

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2007

2009

2011

2008

rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

2010

2013

2012

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 10


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město Karlovy Vary (355 - 376 m n.m.) má dlouholetou historii v zásobování vodou. Vznik karlovarského vodovodu spadá do konce minulého století. Do té doby bylo historické území Karlových Varů zásobeno pitnou vodou ze studní a Iesních gravitačních vodovodů, kterými se voda rozváděla do uličních výtokových stojánků. Protože tyto zdroje nestačily krýt stoupající potřebu, bylo přistoupeno k výstavbě tuhnické vodárny s odběrem z řeky Ohře. Ta byla dokončena současně s částí rozvodů v r. 1882, původně na vodu užitkovou. Od té doby až do r. 1923 měly Karlovy Vary dvojí vodovodní síť. Po marných pokusech získat dostatečný zdroj podzemní pramenité vody byla tuhnická vodárna doplněna na výrobu vody pitné a po několika rekonstrukcích sloužila až do r. 1984, kdy byl uveden do provozu nový vodárenský zdroj - úpravna vody Březová. Rovněž ostatní obce - nyní městské části Karlových Varů získávaly vodu z místních podzemních zdrojů, mnohdy i značně vzdálených. Vzhledem k jejich nedostatečné a kolísavé vydatnosti se postupně napojovaly na vodovod Karlových Varů a prameniště zůstala pouze jako doplňkový zdroj. V souvislosti s tím se rozšiřovala i vodovodní síť. Nové ekonomické podmínky (zvýšená cena vody na cca 10 násobek, měření vody v bytech, soukromé podnikání atd.) mají dopad i na zásobování vodou. S vodou se začíná šetřit. Po prudkém poklesu výroby v r. 1991 nastává mírný nárůst. Výroba vody ve SVKV v r. 1993 včetně vody z pramenišť činí 416,3 l/s. Potřeba vody vlastního města K. Vary je QD = 274,1 l/s, QM = 357,7 l/s, celkové ztráty dosahují 27,7% a specifické vodné obyvatel = 187,4 l/ob.den. Vodovod Karlovy Vary zásobuje všechny části města s výjimkou lokality Cihelny, kde je vybudován místní vodovod a domovní studny. S připojením na SVKVO se počítá v dalekém výhledu. Hlavním zdrojem karlovarského vodovodu je úpravna vody Březová, která odebírá surovou vodu z vodárenské nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic. Nádrž společně s přečerpací stanicí u Tepličky na Teplé zabezpečuje vyrovnaný odběr 492 l/s pro úpravnu. Úpravna vody má průměrný čistý výkon 470 l/s a max. kapacitu 650 l/s. V původní koncepci bylo uvažováno ještě s rekonstrukcí tuhnické vodárny na kapacitu 220 l/s pro zásobení Sokolovska (zejména Chodova). Vzhledem k jakosti vody v Ohři a k nepříznivé prognóze jejího dalšího vývoje, bylo od tohoto záměru upuštěno a Chodov je zásobován ze zdroje Březová. Dalšími vodními zdroji na území města byla drobná prameniště (Doubí, Golf atd.) s jejichž existencí se od r. 2000 již neuvažuje. Jednalo se o tyto zdroje: - prameniště Fojtov - Lužec - průměr 9,0 l/s, min. 7,5 l/s - prameniště Odeř - průměr 14,0 l/s, min. 8,5 l/s - studna s odkyselovací stanicí Otovice - průměr 5 I/s, min. 3,5 l/s a další menší prameniště jednotlivých obcí. Zásobovací systém: Karlovy Vary jsou zásobovány pitnou vodou ze skupinového vodovodu Karlovy Vary -Ostrov, jehož zdrojem je úpravna vody Březová. Upravená voda je z vodojemu čisté vody č.1 dopravena potrubím DN 800 do vodojemu č.5c Sokolák čelní (součást hlavní osy) a z něj do dalších vodojemů. Tuhnice a OSÚ přísluší do dolního tlak.pásma (DTP), zásobeného z vodojemů 5a - Sokolák starý (2 000 m3, 445,93/442,00) a 5b - Sokolák nový (2 100 m3 445,34/440,82). Tuhnice jsou zásobeny okruhem z L300 z VDJ 5b, OSÚ z VDJ 5a potrubím L350. Vnitřní lázeňské území je rozděleno na 4 tlaková pásma. DTP je území podél řeky Teplá od hlavní pošty za Lázně I. Je zásobeno z VDJ 5b potrubím Thermal DN 300 a z jižní strany od dolního portálu štoly u Gejzírparku z úrovně VDJ 1 - Úpravna (5 000 m3 465,00/460,00) potrubím L300 s redukcí tlaku ve Slovenské ul. před Lázněmi I. HTP je území svahů po obou stranách Teplé. Je zásobeno potrubím Amerika L300 a L200 z úrovně vodojemu 3a Sokolák starý (1200 m3 472, 73/468, 77) na levém břehu a z vodojemů Vyhlídka II a IV (1000+2300 m3 464,72/461,56) na pravém břehu. Plnění vodojemů Vyhlídka je zajišťováno potrubím Hungaria L300 z VDJ 3b Sokolák nový (4200 m3 472,90/467,90). Část HTP na jihu VLU je zásobována z úrovně VDJ č.1 - Úpravna potrubím L300, které je napojeno na potrubí hlavní osy DN800 u dolního portálu štoly a pokračuje až ke Švýcarskému Dvoru, kde se propojuje na uliční síť. Vyšší tlakové pásmo Petřína, části ulice Na vyhlídce a horní části ulic Moravská a Kolmá zásobuje hydroforová stanice u VDJ Vyhlídka, kde je také čerpací stanice pro čerpání do VDJ č.8 - Panorama (300 m3 528,14/524,18). Výtlačný a současně zásobní řad L175 zásobuje zástavbu podél ulic Tyršova, Scheinerova, Fugnerova a Pražská jako nejvyšší tlakové pásmo. Uliční síť v katastru Karlovy Vary je okruhová v dimenzích 60 -600 mm z litiny, oceli a plastů.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

V současnosti je připravován projekt vodovodu Panorama Karlovy Vary. Stavba obsahuje výstavbu podzemní čerpací stanice, rekonstrukci stávajícího řadu DN 175 v ulici Pražské a výstavbu nového výtlačného řadu SN 150. Dále se uvažuje o dokončení akce zásobení Hůrek a Olšových Vrat odbočkou z hlavního zásobního řadu od ÚV Březová do vodojemu Panorama. Zajištění plnění VDJ Doubí z ÚV Březová pomocí čerpací jímky Na výsluní. Uvažuje se také o: - vybudování zásobního řadu z VDJ Na milíři k Lázním I, propojení řadu PVC 225 na řad DN 250 v Ondříčkové ulici, přístavba VDJ Hřbitovní, zásobní řady pro http Drahovic a pro ulici Na Vyhlídce - v části Bohatice DTP propojení potrubí přes trať z ul. Vilové přes Příkopní do Táborské a pro HTP propojení potrubí přes trať ČD mezi ul. Teplárenskou a Žitnou - výstavba zásobního řadu pro DTP Staré Role od DN 300 ve Dvorech k Počernické ulici a výtlačného řadu od čerpací stanice Růžový vrch přes katastrální území Sedlec, Rosnice a Stará Role nad Letnou k dosavadnímu výtlaku Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 26.9.2013

Stránka 5 z 10


DN 600 do VDJ Nad Lomem. - prodloužení výtlačného řadu z úpravny vody Březová do čerpací stanice Na výsluní do vodojemu Doubí - výstavba nového vodojemu HTP, případně DTP, pro rozvojové plochy Doubí - rekonstrukce jednotlivých stávajících dožilých vodovodních řadů - vodovodní síť bude v souladu s územním plánem rozšiřována na nové rozvojové plochy

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.


Stránka 6 z 10


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:

Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

2002 15704

2005 15794

2010 15945

2015 16097

Ncov

obyvatel

15704

15794

15945

16097

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

Počet obyv. napojených na ČOV

124

122

124

125

4685,2

4646,2

4736,4

4851,8

Obec: Karlovy Vary

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 7 z 10


Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci

Karlovy Vary

Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

16 200 Počet obyvatel

16 100 16 000 15 900 15 800 15 700 15 600 15 500 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících

počet napojených s ČOP

počet obyvatel celkem

Graf E1.2: Produkce odpadních vod

Karlovy Vary

Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

4 900,0 4 850,0 4 800,0 4 750,0 4 700,0 4 650,0 4 600,0 4 550,0 4 500,0

120 100 80 60 40 20 0

Denní produkce [m3/den]

Specifická produkce [l/(os.den)]

140

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 9,45

2006 9,45

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

6,38

6,38

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

15,8

15,8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Karlovy Vary

Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2007

2003

2004

nové investice [mil.Kč/r]


2005

2006

2012

2009

2008

rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

2011

2010

2014

2013

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 8 z 10


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Karlovy Vary mají z minulosti vybudovanou kanalizaci převážně jednotné soustavy. Výstavba této kanalizace byla realizována již v roce 1900 a to ve střední části města. Postupně byla kanalizační síť v dalších letech podle potřeby doplňována a rozšiřována, takže dnes jsou soustavnou kanalizací centrálně odkanalizovány tyto části města: Karlovy Vary - lázeňská a obchodní část, Bohatice, Čankov, Doubí, Drahovice, Dvory, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice u Staré Role, Rybáře , Sedlec, Stará Role, Tašvice, Tuhnice a okolní obce: Andělská hora, Březová, Jalovice, Jenišov, Kolová, Otovice, Pila, Sadov a Hájek u Ostrova. Samostatné dílčí dešťové stoky a drenážní systémy odvodnění sídlišť nejsou ve správě VaK K. Vary, a.s. Součástí kanalizace nejsou rovněž dešťové vpusti včetně přípojek od nich. Tyto jsou součástí komunikací a pochozích ploch. Odpadní vody z uvedených částí města a obcí (až na nepatrné výjimky) jsou kanalizačními stokami sváděny do kmenové stoky A a dále do centrální mechanicko - biologické čistírny, která je umístěna na východním okraji města, při výpadové silnici do Kyselky, na pravém břehu řeky Ohře. Do kmenové stoky A jsou svedeny tyto hlavní kanalizační stoky: - stoka B z Bohatic, - stoka C z Dalovic a Sadova, - stoka D z lázeňského území K. Varů, Březové, Kolové a Hájů, Pily - stoka E z Rybář a severní části Dvorů - stoka F ze Staré Role - napojená na stoku E - stoka G z jižní části Dvorů a Tašovic Na kanalizační síti Karlových Varů je vybudováno 25 čerpacích stanic z toho důvodu, aby bylo možno odkanalizovat některé části města a okolní obce. Jsou to: ČSOV Doubí (U tvaru), ČSOV Doubí (Pod zámečkem), ČSOV Tuhnice, ČSOV Hůrky, ČSOV Hůrky (U trafa), ČSOV Hůrky (Motýlek), ČSOV Hůrky (TS Malkovského), ČSOV Olšová Vrata, ČSOV Tašovice (U brodu), ČSOV Tašovice (U mostu), ČSOV Jenišov, ČSOV Čankov, ČSOV Otovice I (Hroznětínská), ČSOV Otovice II (Děpoltovická), ČSOV Otovice (Mostecká), ČSOV Pila I, ČSOV Pila II, ČSOV Pila III (K Telenci), ČSOV Počerny, ČSOV Hájek I (v křižovatce), ČSOV Hájek II (u porcelánky), ČSOV Hájek III (benzina), ČSOV Andělská hora I (centrální), ČSOV Andělské hora II (pod úřadem) a ČSOV Kolová. Na kanalizační sítí je celkem 42 odlehčovacích komor, z kterých jsou odváděny zředěné odpadní vody při přívalových deštích do vodních recipientů (Ohře, Chodovský potok, Rolava, Vitický potok a Teplá). Celkem je provedeno 10 kanalizačních shybek, z toho tři pod Ohří. Dále je provedeno šest podchodů pod Teplou, jedna pod Rolavou. Kanalizace je zakončena ČOV, která je situována v místní části Drahovice.ČOV Karlovy Vary je umístěna na pravém břehu Ohře. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s technologickým uspořádáním D-N pro odstraňování dusíkatého znečištění. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Ohře. Čistírna odpadních vod v Karlových Varech byla postavena v letech 1961 až 1967 a v roce 1969 byl zahájený zkušební provoz. Čistírna byla klasické konstrukce, mechanicko-biologická pro čištění odpadních vod z města včetně napojení městských částí Stará Role, Doubí a Březová. V roce 1992 byla dána do provozu nová část čistírny. Bylo provedené hrubé předčištění, další jednotka podélné dosazovací nádrže a aktivační nádrž s podélnou dosazovací nádrží. Pro instalaci dmychadel byla postavena nová dmychárna. Odvodňování vyhnilého kalu se provádí na sítopásových lisech. Druhá rekonstrukce a modernizace byla zahájena v roce 2000. Navržené řešení zásadním způsobem mění koncepci čištění odpadních vod. Stávající technologické uspořádání čistírny odpadních vod bylo změněno na D-N systém denitrifikace - nitrifikace se zařazením obou aktivačních linek do série. Vratný kal a mechanicky předčištěná odpadní voda je přivedena do denitrifikační nádrže, která je vybavena míchadlem zajišťující homogenizaci aktivační směsi. Aktivační směs je dále vedena do dvou nitrifikačních nádrží. Vyčištěná odpadní voda a aktivovaný kal jsou separovány v soustavě čtyř kruhových dosazovacích nádržích o Ø 20 m a dvou nádržích o průměru 27m. Rekonstruovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v polovině roku 2003. Kapacita čistírny je v současnosti 80 000 EO, Q24=24 806 m3/den, BSK5= 4 800kg/den. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny gravitačně a po vyčerpání na usazovací nádrže je další průtok čistírnou gravitační. Voda z celé oblasti přitéká do areálu ČOV do odlehčovací komory a splašky jsou až do poměru 1:4 s dešťovými vodami vedeny do čistírny. Při větším přítoku jsou odváděny přes přepadovou hranu a odlehčovací stoku do Ohře. Za odlehčovací komorou odpadní vody natékají do objektu hrubého předčištění. Celková délka kanalizační sítě (Počerny, St.Role, Rosnice, Čankov, Sedlec, Bohatice, Rybáře, Drahovice, K.Vary, Hůrky, Olšová Vrata, Tuhnice, Doubí, Tašvice a Dvory) je cca 198 763,63 m.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

Systém nakládání s odpadními vodami vyhovuje a nebude se v budoucnu měnit. S ohledem na stáří kanalizační sítě a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 26.9.2013

Stránka 9 z 10


stávající kanalizace. Kanalizace Sadová ul., Stará Louka, Ondřejská ul. má zpracovány projekty do úrovně ÚR a SP. V ostatních případech jsou zpracována zadání stavby, ve 12/2002 bude požádáno o vydání ÚR. Rekonstrukce úseku v ul. Sadová obsahuje úpravu stávajícího potrubí s použitím bezvýkopové technologie, v ulici Stará louka je řešena opravou levobřežního kanalizačního sběrače bezvýkopovou technologií, v ul. Ondřejská je navržena kompletní výměna potrubí včetně revizních šachet, v ul. Na Vyhlídce se uvažuje s kompletní sanací potrubí a v ul. Kolmá je navržena částečná výměna potrubí. Dále se počítá se sanací úseků v ul. Moravská, ul. Zámecký vrch, ul. Západní a sběrače F a s úpravou odlehčovacích komor. Dále se počítá s rekonstrukcí a rozšířením ČOV. Pro dosažení požadovaných hodnot v souladu s požadavkem směrnice EU je nezbytné na ČOV Karlovy Vary zvýšit nitrifikační a denitrifikační kapacitu systému. Bude posílena kapacita dusíkatého znečištění tak, aby byl s jistotou splněn požadavek na dodržení dvouhodinového maxima a požadavek na nitrifikaci v zimních podmínkách, kdy přitéká na čistírnu chladná voda. Aktivační proces bude podpořen přeměnou dvou menších usazovacích nádrží na denitrifikační zónu. Stávající monobloková linka s denitrifikační a nitrifikační zónou bude vystrojena tak, aby bylo možné aeraci střídavě vypínat a zapínat podle momentálních požadavků na odstranění jednotlivých forem dusíku. Bude vybudováno chemické hospodářství pro dávkování methanolu do denitrifikace, neboť odpadní voda na přítoku neposkytuje celoročně dostatek rychle rozložitelného substrátu. Celá aktivační linka bude doplněna interním re-cyklem z konce aktivační nádrže A2 na přítok do denitrifikace ve stávajících usazovacích nádrží. Kalové hospodářství bude kompletně přebudováno a vnitřek vyhnívacích nádrží zrekonstruován. Zahuštění přebytečného kalu flotací bude zdvojnásobeno, eventuelně doplněno zahušťovací odstředivkou. Sítopásové lisy se nahradí odstředivkami, aby byl zvýšen obsah sušiny odvodněného kalu zrealizuje se i hygienizace vyhnilého kalu vápnem. Novou technologií bude vybaveno i přijímací místo pro dovážené kaly. Pro zvýšení produkce bioplynu se navrhuje termická lyzace. Město Karlovy Vary je uvedeno v seznamu „Konkrétní seznam aglomerací České republiky určených do různých prozatímních kategorií přechodných období (podle směrnice Rady 91/271/EHS)“ a tato navržená opatření musí být realizována do roku 2010.

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 25.9.2013

Popis: aktuální stav 2013


Stránka 10 z 10

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Karlovy Vary. Mapa A: Území obce

Recommend Documents