a KARTOGRAFICKÝ OD ČASOPIS PŘECHÁZÍ NA ELEKTRONICKOU PODOBU BEZPLATNĚ KE STAŽENÍ NA

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ

et

0l 10

obzor OD 1. 1. 2013

ČASOPIS PŘECHÁZÍ NA ELEKTRONICKOU PODOBU BEZPLATNĚ KE STAŽENÍ NA www.egako.eu

Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

12/2012

Roč. 58 (100)

o

Praha, prosinec 2012 Číslo 12 o str. 273–296 Cena 24,– Kč 1,– €

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, 2. str. obálky

S:200 mm

Viac informácií o Trimble R10 nájdete na trimble.com/ R10showcase.

© 2012, Trimble Navigation Limited. Všetky práva vyhradené. Trimble znak a logo sú obchodné značky Trimble Navigation Limited, registrované v Spojených Štátoch a iných krajinách. Všetky ostatné značky sú vlastníctvom príslušných vlastníkov. SUR-208-SK

T:297 mm

Nezáleží na tom, kde pracujete. Úplne nový prijímač GNSS Trimble R10 zjednodušuje a zrýchľuje meranie tak ako nikdy predtým. Trimble R10 používa elektronickú libelu na zvýšenie presnosti a kvality nameraných údajov. Pritom je ľahší a ergonomickejší, takže sa vám bude v teréne merať ešte ľahšie. Naviac, prijímač ponúka celý rad úplne nových technológií, ktoré sa v blízkej dobe stanú pre vás nepostrádateľnými. Trimble R10 poskytuje nové možnosti merania GNSS!

S:290 mm

ĽADOVÝ VIETOR. KLZKÉ PODRÁŽKY. 25 METROV NAD PRIEPASŤOU. V TAKOMTO PROSTREDÍ SA CÍTIME AKO DOMA.

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 001

Geodetický a kartografický obzor ročník 58/100, 2012, číslo 12 273

Obsah Ing. Pavel Franek, Mgr. Hana Franková Ověřování parametrů přesnosti měření délek s pasivním odrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274

ZAUJÍMAVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289

Ing. Tomáš Cajthaml Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281

OZNÁMENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

OSOBNÍ ZPRÁVY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285

Nová podoba časopisu od roku 2013

Vážení čtenáři, jak jsme Vás již informovali v GaKO, 2012, č. 9, z rozhodnutí vydavatelů, tedy ČÚZK a ÚGKK SR, bude od 1. 1. 2013 časopis GaKO publikován pouze ve formátu *.pdf na samostatné webové stránce www.egako.eu. Časopis tak bude dostupný pro každého zdarma, stejně jako jsou na webu ČÚZK – http://archivnimapy.cuzk.cz/ – dostupná všechna čísla vyšlá od roku 1913. Nově bude možné od roku 2013 též vyhledávat články publikované v GaKO i v databázi Geografické bibliografie ČR online na http://www.geobibline.cz/cs. Velkým přínosem bude plná barevnost časopisu, což přispěje ke zvýšení vypovídací schopnosti obrázků, grafů a příloh. Uvedená forma bude také vyhovovat současným internetovým prohlížečům a čtečkám elektronických knih. Ruší se předplatné, honoráře za články i odměny za lektorování. Samozřejmostí bude i nadále pravidelná činnost redakce a redakční rady. GaKO zůstane recenzovaným odborným a vědeckým časopisem, vydávaným každý měsíc, plnícím rovněž funkci výchovně-vzdělávací a společenskou pro odborníky z oblasti geodézie, kartografie a katastru nemovitostí, kteří působí ve státní správě, ve výzkumu, ve školství i v komerčních zeměměřických firmách. Redakce

GaKO v roce 2013 vychází: elektronicky ve formátu *.pdf bezplatně plnobarevně

http://www.egako.eu http://archivnimapy.cuzk.cz/ http://www.geobibline.cz/cs

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 002

Franek, P.–Franková, H.: Ověřování parametrů přesnosti...

Geodetický a kartografický obzor 274 ročník 58/100, 2012, číslo 12

Ověřování parametrů přesnosti měření délek s pasivním odrazem

Ing. Pavel Franek, Institut geodézie a důlního měřictví, Hornicko-geologická fakulta, VŠB – TU Ostrava, Mgr. Hana Franková, Institut environmentálního inženýrství, Hornicko-geologická fakulta, VŠB – TU Ostrava

528.35/51

Abstrakt Posouzení vhodnosti využití dálkoměrů s pasivním odrazem v inženýrské geodézii. U totální stanice Leica TCR 1201+ jsou hodnoceny faktory, jež mají vliv na přesnost délkového měření. Dále je zjišťován soulad experimentálně zjištěných směrodatných odchylek s hodnotami přesnosti měření udávanými výrobcem testovaného přístroje. Je zkoumán vliv záměry na různé barvy a typy povrchů a vliv záměry na cíle s nekolmým horizontálním úhlem dopadu měřicího paprsku. Verification of Parameters of Length Measurements with Passive Reflection Summary Assessing the suitability of using reflectorless distance meters in engineering geodesy. For Leica TCR 1201+ total station factors affecting the accuracy of length measurements are evaluated. Further the compliance of experimentally detected standard deviations with measurement accuracy value stated by the producers of the tested equipment has been assessed. The influence of the sight line regarding different colours and types of reflective surfaces so as regarding targets with a non-perpendicular incident angle of the measuring beam is being examined. Keywords: total station, standard deviation, passive reflection, measuring beam

1. Úvod

2.1 Dálkoměrná základna

V geodézii se v každodenní měřické praxi setkáváme s nutností záměr do těžce přístupných míst, a tak na potřebu využití dálkoměrů totálních stanic s pasivním odrazem narážíme stále častěji. Jako u každého měřického přístroje a měřidla je zjišťování přesnosti a kalibrace laserových dálkoměrů nezbytnou součástí jejich použití. Pro tuto práci byl experimentálně posuzován vliv odrazu laserového paprsku dálkoměru od různých typů povrchů, pro které byly určeny směrodatné odchylky měření a součtové konstanty měřické sestavy. Dále byla posouzena spolehlivost délkového měření s rostoucími horizontálními úhly stočení mezi osou dálkoměrného paprsku a testovaným vzorkem. Měření bylo provedeno jen se stáčením vzorků kolem vertikální osy, jelikož použitý testovací držák neumožňuje naklápění kolem horizontální osy. Dá se však předpokládat, že naklápěním kolem horizontální osy lze dojít k obdobným závěrům. Testovací měření byla provedena na dálkoměrné základně Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě – Porubě (VŠB-TU). K měření byla zvolena totální stanice Leica TCR 1201+.

Experimentální měření pro stanovení testovaných vlivů na délkové měření byla prováděna na základně (obr. 1) nacházející se u Hvězdárny a planetária Johanna Palisy VŠB-TU, spadající pod Institut geodézie a důlního měřictví. Základna je stabilizována podél vrstevnice o výškové kótě 250 m a z převážné části je chráněna lesním porostem. Na základně o délce 251,62 m je osazeno 7 pilířů v rozestupech 14,06 m – 18,94 m – 31,98 m – 44,04 m – 68,92 m – 73,68 m. Stabilizace pilířů je provedena vybetonovanou pažnicí o průměru 0,4 m do hloubky 1,3 m a průměru základu pilíře 0,7 m, s výškou nad terénem zhruba 0,7 m – 1,4 m odpovídající výškové kótě základny. Vodorovné hlavy pilířů jsou osazeny kovovou měřickou značkou s ryskami (obr. 2). Rozměrová stabilita základny se v pravidelných intervalech ověřuje kontrolním měřením. Úseky základny se určují metodou měření délek ve všech kombinacích. Vyrovnáním metodou nejmenších čtverců se přesnost určení jejich délky charakterizuje směrodatnou odchylkou velikosti řádově 1,0 mm.

2. Metodika testování vybraných faktorů ovlivňujících přesnost délkového měření bez použití odražečů Experiment se zabývá přesností délkového měření stanovením vlivu dopadu dálkoměrného paprsků na svislé rovinné vzorky (cíle) různé barvy a s různými povrchy a stanovením vlivu úhlu dopadu měřícího paprsku na stáčený cíl.

2.2 Testovaný přístroj Pro účely experimentálního měření byla vybrána moderní totální stanice Leica TCR 1201+ (tab. 1 a obr. 3). 2.3 Držák testovacích vzorků Pro fixaci vzorků do stabilní polohy, umožňující testovací měření, bylo nutno použít speciální držák. Pro snížení nepřesnosti

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 003


z urovnání roviny povrchů vzorků totožně se svislou osou držáku, který byl ustavován nad měřickou značkou na jednotlivých pilířích dálkoměrné základny, byl vyprojektován a ve strojní dílně Bastro vyroben speciální držák (obr. 4), jehož konstrukce je vhodně přizpůsobena k použití na měřickém trnu a třínožce firmy Leica, s důrazem na minimalizaci excentricit. (Držák se v průběhu měření přesouval s trnem do pevně ustavených třínožek na celou dobu experimentu.)


Strojírenská výroba umožňuje přesnost provedení v řádu setin mm, na základě čehož můžeme konstrukční chybu z excentricity svislé vertikální osy držáku, s ohledem k řádu přesnosti testovacího měření délek, zanedbat. K testování vlivu přesnosti měření délek v souvislosti se stáčením testovaných vzorků kolem svislé osy byl použit plastový úhloměr, který byl v průběhu měření vodorovně osazen na měřickém trnu nesoucím testovací držák. 2.4 Testované vzorky K testování přesností měření délek laserovými dálkoměry bylo účelově vybráno 18 vzorků různých barevných odstínů RAL (celosvětově uznávaný standard pro stupnici barevných odstínů) se strukturou se lišícími povrchy. Velikost vzorků, odpovídající konstrukci držáku, byla 0,2 x 0,2 m. Pro posouzení vlivu barvy povrchů na přesnost měření délky bylo použito 7 dřevotřískových destiček s hladkým povrchem, na které byla aplikována matná vrstva syntetické barvy, viz tab. 2. Pro posouzení vlivů typu povrchů na přesnost měření byly zvoleny terče s hladkou, přírodní (mírně drsnou) a zrnitou strukturou povrchů. S hladkou strukturou povrchů byly (mimo uvedené) použity vzorky kachliček (glazované dlažby) a pozinkovaný plech. Mezi vzorky s přírodní strukturou byly zařazeny azbestová deska, hoblovaná dřevěná deska a zkorodovaný ocelový plech. Vzorky se zrnitým povrchem byly zastoupeny fasádními deskami (vzorky jemnozrnných omítek fasád Weber aplikované na polystyrénové desce) a vzorkem z expandovaného polystyrénu EPS100. Barevné terče, kachlíky a vzorky fasád byly pro možnost srovnání zastoupeny v modré, bílé i žluté barvě.

Obr. 1 Dálkoměrná základna

Obr. 2 Měřická značka Tab. 1 Technické parametry laserového dálkoměru stanice Leica TCR 1201+ [1] Dosah dálkoměru

silně nasvícený objekt

objekt ve stínu

objekt ve tmě

na vzorek „Kodak Gray Card“ - odrazivost 90%

200 m

300 m

více než 400 m

na vzorek „Kodak Gray Card“ - odrazivost 18%

100 m

150 m

více než 200 m

Rozsah měřitelnosti

1,5 m – 760 m

Přesnost měření (dle ISO 17123-4) / doba měření 0-500 m

2 mm + 2.10-6/ 3-6 s, max 12 s

více než 500 m

4 mm + 2.10 -6/ 3-6 s, max 12 s

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 004



Obr. 3 Totální stanice Leica TCR 1201+ [1]

datných odchylek měření. Pro eliminaci chyb z excentricity přístroje a signálu byly na pilířích před začátkem observací ustaveny třínožky orientované vždy v jednom směru. Pro každý úsek se přesouval pouze držák upevněný na měřickém hrotu nasazovaný do třínožky, přičemž třínožky zůstaly urovnány nad bodem po celou dobu měření. V průběhu měření byl kladen důraz na kompenzaci vlivů prostředí, proto byly určovány a do totální stanice zadávány hodnoty teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu pro vyloučení atmosférických vlivů. Testované vzorky byly v průběhu měření urovnávány ve vodorovné rovině do kolmice k ose měření, kterou tvořily pilíře osazené totální stanici a testovaným vzorkem. Na střed testovaných vzorků bylo z důvodu eliminace případné chyby, vzniklé nedodržením kolmosti testovaného vzorku a záměrné osy, cíleno pomocí rysek záměrného kříže dalekohledu, které při správném zacílení procházely reflexními značkami držáku. Po dokončení každého cyklu měření byl vyměněn testovaný vzorek a postup byl stejným způsobem opakován. Pro porovnání výsledků bylo provedeno také měření na odrazný hranol. 3.1 Matematický model zpracování výsledků Z naměřených hodnot byly pro jednotlivé měřické sestavy (přístroj + testovaný vzorek) vyhodnoceny a graficky znázorněny experimentálně zjištěné směrodatné odchylky měření a součtové konstanty (součet všech konstantních systematických chyb způsobených různými druhy zpoždění signálů v elektrických obvodech přístroje a systematickou chybou měřeného časového intervalu nebo fázového rozdílu) [2]. Byla posouzena závislost změn velikosti odchylek v určení délky na rostoucí měřené vzdálenosti. Porovnání experimentálně zjištěných a výrobci uváděných kriterií přesnosti délkového měření v režimu měření délek s pasivním odrazem bylo provedeno statistickým porovnáním hypotéz s Pearsonovým rozdělením. Testované vzorky, u nichž experimentálně zjištěná směrodatná odchylka přesahovala výrobcem udávanou přesnost měření, jsou v tab. 3 označeny tučně.

Obr. 4 Testovací držák

Tab. 2 RAL testovaných vzorků barva terče

odstín RAL

modrá

5012

bílá

9010

žlutá

1021

zelená

6018

černá

9005

šedá

7032

červená

3020

3. Testování vlivu záměry na různé barvy a typy povrchů na přesnost délkového měření Testovací měření bylo provedeno v rámci dizertační práce prvního z autorů na měřické základně obecně známou metodou „měření ve všech kombinacích“ (obr. 5) s nadbytečnými měřeními, čímž ke každému testovanému vzorku vzniklo 21 měřených délek (z toho 15 nadbytečných). Pro vyloučení hrubé chyby byly délky jednotlivých úseků základny měřeny v obou směrech. Z výsledku měření byly výpočetními postupy stanoveny velikosti součtových konstant a směro-

3.2 Směrodatná odchylka měření Pro posouzení přesností měření byla za kritérium přesnosti zvolená experimentální směrodatná odchylka s měřené délky. Výběrové směrodatné odchylky s byly určeny z obecně platného vztahu: s=

√

[vv] . n´

(1)

Jmenovatel n´ udává počet nadbytečných měření (statisticky počet stupňů volnosti) [3]. Oprava v je určena jako rozdíl měřené a nejpravděpodobnější hodnoty určované veličiny. K určení nejpravděpodobnější hodnoty nebyly použity výsledky získané z měření na vzorky fasád a polystyrénu, jelikož jejich hodnoty zjištěné testováním vykazovaly vyšší odchylky, které byly patrně způsobené nižší přesností délkového měření s pasivním odrazem na drsné povrchy. 3.3 Statistický test Na otázku, zda je vypočtená experimentální směrodatná odchylka s menší nebo rovna hodnotě zadané výrobcem nebo

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 005



Obr. 5 Schéma měření délek metodou ve všech kombinacích Tab. 3 Sestava Leica - vzorek: určené součtové konstanty c a směrodatné odchylky s délkového měření c [mm]

s [mm]

černý terč

-1,5

3,9

šedý terč

-1,1

3,1

hranol Leica

-0,4

1,9

bílý terč

-0,4

2,1

modrá kachlička

-0,3

2,1

modrý terč

-0,3

2,2

zelený terč

-0,3

2,6

červený terč

-0,2

1,9

žlutý terč

0,2

1,6

pozinkovaný plech

0,3

1,7

azbestový terč

0,4

1,8

bílá kachlička

0,9

1,0

zkorodovaný ocelový plech

1,3

2,3

žlutá kachlička

1,5

2,2

dřevěný terč

1,6

1,0

modrá fasáda

2,1

2,1

žlutá fasáda

3,5

4,3

bílá fasáda

3,5

4,6

polystyrenový terč

8,7

10,2

vzorek

jiné další předem stanovené hodnotě σ, odpovídá statistický test. V daném případě jsme zvolili Pearsonovo porovnání hypotéz dle [4], umožňující rozhodnutí, zda experimentální směrodatná odchylka s je menší nebo rovna dané teoretické směrodatné odchylce σ na konfidenční úrovni 1 – α. (Pro hladinu významnosti α byla zvolena hodnota 0,05.) Nulová hypotéza s ≤ σ není zamítnuta, jestliže je splněná následující podmínka [4]. s≤σ×

√

2 χ1–α (v) , v

(2)

kde χ 2 v je Pearsonovo rozdělení a v počet stupňů volnosti. Výsledky jsou uvedeny v části 3.4. 3.4 Rekapitulace výsledků testování Charakteristika přesnosti se vyjadřuje směrodatnou odchylkou měřené délky. Experimentálně vypočtená odchylka délkového měření byla pro všechny vzorky porovnaná se směrodatnou odchylkou měření uváděnou výrobcem testovaného přístroje. K posouzení byla použita hypotéza, zda je experimentální směrodatná odchylka menší nebo rovna dané teoretické směrodatné odchylce udávané výrobcem. Výrobcem udávaná přesnost měření byla překročena v pěti (v tab. 3 hodnoty označeny tučně, obr. 6) z devatenácti testova-

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 006


ných případů. Závislost velikosti odchylek měřených délek od nejpravděpodobnější vypočtené hodnoty na rostoucí měřené vzdálenosti nebyla v experimentu u kolmých záměr shledána. Součtové konstanty představují systematickou chybu, nikoliv charakteristiku přesnosti. Do velikosti ± 1 mm je lze v porovnání s přesností měření s pasivním odrazem zanedbat. V ostatních případech by u specifických měřických prací s vysokými požadavky na přesnost měly být do výsledku měření zahrnuty jako konstantní oprava. V práci [5] je zkoumána přesnost měření délek s pasivním odrazem na povrchy různých barev v souvislosti s odrazivostí povrchů. Měření byla provedena na stejné barevné terče a na stejné dálkoměrné základně VŠB-TU jako měření provedená v tomto výzkumu. Experiment byl proveden přístrojem Leica TCRP 1201, u nějž výrobce uvádí shodné parametry přesnosti délkového měření jako u testovaného přístroje Leica TCR 1201+. Experimentálně zjištěné součtové konstanty na identické typy testovaných vzorků nejsou shodné s konstantami zjištěnými testováním v tomto výzkumu. Z porovnání výsledků vyplývá, že zjišťování součtové konstanty, tedy kalibrace měřicí sestavy, by mělo v případě požadavku na vysokou přesnost délkového měření s pasivním odrazem být prováděno vždy pro každou měřicí sestavu a před každým měřením.

4. Testování přesností délkového měření za působení vlivu stočení testovaných vzorků kolem svislé osy Toto testovací měření bylo provedeno na téže měřické základně. Cyklus měření byl omezen pouze na záměry z výchozího pilíře č. 1, osazeného totální stanicí, postupně na další pilíře, takže vznikly úseky 1-2, 1-3, 1-4, 1-5, 1-6, 1-7, pro které byl vliv dopadu dálkoměrného paprsku na stočený vzorek zjišťován. Držák testovaných vzorků byl doplněn o vodorovný úhloměr tak, aby bylo možné jeho pravidelné stáčení vůči záměrné přímce. Držák byl nejprve figurantem urovnán do kolmé polohy k záměrné přímce a podle hrany držáku byl nastaven úhloměr do pozice 0°. Následovala série měření <0° až +75°> a <0° až –75°> v intervalu 15°. Poté bylo provedeno nové ustavení držáku a úhloměru a série měření se opakovala. Atmosférické vlivy byly po celou dobu měření kompenzovány zadáváním změřených hodnot teploty, tlaku a vlhkosti do přístroje k automatické korekci v časových intervalech 10 minut. Měření bylo z důvodu rozbíhavosti laserového svazku a jeho možné nerovnoběžnosti se záměrnou osou provedeno v obou polohách dalekohledu. Pro vyloučení hrubé chyby a získání statistického souboru bylo měřeno s trojím opakováním. Na vzorek kolmý k záměrné přímce, tedy s úhlem stočení 0°, bylo zaměřováno ve dvojnásobném počtu. Na každý vzorek na každém pilíři bylo tedy provedeno 72 jednotlivých záměr. 4.1 Matematický model zpracování výsledků Pro posouzení přesností měření byla jako kritérium zvolená směrodatná odchylka výběrového souboru měření s. K vyhodnocení přesností měření byla použitá metoda „vyrovnání aritmetického průměru výběrového souboru měření přímých stejné přesnosti“. Tento výpočet byl proveden pro každou měřenou vzdálenost a stočení terče v obou směrech zvlášť. Za kritérium přesnosti je považovaná vypočtená výběrová směrodatná odchylka souboru měření.


Porovnání experimentálně zjištěných a výrobci uváděných kriterií přesnosti délkového měření v režimu s pasivním odrazem bylo provedeno stejně jako v předchozím případě statistickým testem. Testovaná stočení, u nichž na hladině významnosti α = 0,05 experimentálně zjištěná směrodatná odchylka délkového měření přesahovala výrobcem udávanou přesnost měření, jsou v obr. 7 označena popisem bílou barvou. 4.2 Směrodatná odchylka měření Pro posouzení přesností měření byla jako kritérium zvolena směrodatná odchylka výběrového souboru měření s, vypočtená z oprav v obecně známým vzorcem (1). Oprava v je určena jako rozdíl měřené a nejpravděpodobnější hodnoty určované veličiny, za kterou byla považována průměrná hodnota délky záměry na terč kolmý k záměrné přímce (dále značeno jako úhel stočení terče 0°), která byla pro zvýšení přesnosti zaměřena s dvojnásobným počtem opakování. 4.3 Přehled výsledků testování Pro měření s vysokými požadavky na přesnost vyplývá z obr. 7 nevhodnost záměr na stočený cíl. Výrobcem udávaná směrodatná odchylka délkového měření (2 mm + 2.10 -6 ) je u testované hodnoty 75° překročena více než trojnásobně ve všech případech. Z grafu rovněž vyplývá zvyšující se nepřesnost měření na stočené cíle, která souvisí i s rostoucí délkou záměry. Příspěvek [6] byl zaměřen na testování a kalibraci elektronických dálkoměrů s pasivním odrazem v laboratorních podmínkách. Nejistoty měření uvedené v citovaném příspěvku s ohledem na délku měřické základny v zásadě odpovídají směrodatným odchylkám zjištěným v tomto článku. Nesoulad je však zjevný v hodnotách nejistot měření na terč pod úhlem stočení 80°. Uvedený rozdíl v přesnosti měření je pravděpodobně způsoben použitím odlišného typu testovaného vzorku. V článku [7] byl obdobný experiment proveden na destičku se vzorky stáčenými kolem vertikální i horizontální osy. Výsledky poukazují na skutečnost, že s rostoucím úhlem stočení kolem obou os klesá přesnost měření. Závěry korespondují se zjištěním z našeho experimentu, kdy přesnost délkového měření s rostoucím úhlem stočení kolem vertikální osy rovněž klesala.

5. Divergence laserového svazku Laserové záření je v ideálním případě oproti světlu z jiných zdrojů prostorově i časově koherentní. V běžných podmínkách však dochází k divergenci, tzn. průměr paprsků se s rostoucí vzdáleností zvětšuje. U polovodičových laserů (používaných v geodetických přístrojích) se pro snížení rozbíhavosti vždy používá clonová optika, případně i teleskopická optika. Jelikož žádný laserový paprsek nemá dokonale kruhový průřez, je plošně energie paprsku různá. Detektory pracují na principu odečtu energetického centra dopadajících paprsků. Dosah měřicí vzdálenosti je tedy omezen velikostí povrchů detektoru spolu s rozbíhavostí laserového paprsků [8]. Dálkoměr totální stanice Leica používá laserový paprsek emitovaný ve viditelné části spektra. K pozorování laserové stopy byl vyroben terč z milimetrového papíru, který jsme umístili do testovacího držáku.

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 007



Obr. 6 Sestava Leica - vzorek: grafické znázornění součtových konstant a směrodatných odchylek délkového měření

Obr. 7 Leica: směrodatné odchylky měřených délek na stočený terč

V souvislosti s provedeným testováním přesností délkového měření, za působení vlivu stočení testovaných vzorků kolem vertikální osy, bylo provedeno pozorování divergence měřícího laserového paprsků spolu s odečtením intenzity vraceného signálu na detektor přístroje, což totální stanice Leica v menu měření umožňuje přímo na displeji. Fotografické zachycení laserové stopy bylo provedeno pro všechny testované vzdálenosti i stočení terče kolem svislé osy. Z fotografií jednoznačně vyplývá nárůst velikosti plochy laserové stopy s rostoucí vzdáleností a rostoucím úhlem stočení. Intenzita navráceného signálu byla vyhodnocena jako průměr z odečtených hodnot signálu zaznamenaného z měření vzdálenosti se stočením terče v levém i pravém smyslu stáčení. Hodnoty intenzity jsou zaznamenány v tab. 4.

Velikost laserové stopy byla odečtena z osvětlené plochy na fotografiích s odhadovanou přesností 5 %. Odečtené hodnoty jsou zaznamenány v tab. 5. Závislost intenzity odraženého signálu vyhodnoceného snímačem testovaného přístroje a závislost velikosti laserové stopy na měřené vzdálenosti a úhlu stočení terče jsou graficky znázorněny na obr. 8 a 9. Závěry práce [9] potvrzují očekávané zjištění našeho experimentu, že se plocha stopy laserového paprsku v závislosti na rostoucí měřené vzdálenosti a stočení vzorku zvětšuje. Z kontextu logicky vyplývá, že s rostoucí vzdáleností, a tudíž se zvětšující se plochou stopy, bude u přesného měření nutno uvažovat nejen vliv záměry na různé barvy a typy povrchů, ale také tvar a členitosti plochy, na níž paprsek dálkoměru dopadá.

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 008



Tab. 4 Intenzita odraženého signálu 0° [%]

±15° [%]

±30° [%]

±45° [%]

±60° [%]

±75° [%]

1-2

14,06

84,50

66,75

54,75

42,75

30,00

14,50

1-3

33,00

62,00

47,25

43,00

31,75

20,75

11,00

1-4

64,98

48,50

39,75

33,50

25,25

17,55

8,55

1-5

109,02

19,15

14,30

12,25

9,45

6,10

2,65

1-6

177,94

7,20

5,38

4,73

3,53

2,20

1,05

1-7

251,62

3,80

2,65

2,15

1,65

0,95

0,50

0° [cm2]

±15° [cm2]

±30° [cm2]

±45° [cm2 ]

±60° [cm2]

±75° [cm2]

pilíř

vzdálenost [m]

Tab. 5 Velikost laserové stopy pilíř

vzdálenost [m]

1-2

14,06

0,25

0,25

0,25

0,30

0,50

0,75

1-3

33,00

0,75

0,75

0,75

0,80

1,00

1,50

1-4

64,98

2,00

2,00

2,00

2,50

3,00

8,00

1-5

109,02

4,50

4,50

5,00

5,50

6,00

10,00

1-6

177,94

8,00

8,00

10,00

11,00

12,00

20,00

1-7

251,62

25,00

27,00

28,00

35,00

37,00

64,00

i [%]

d [m]

Obr. 8 Závislost intenzity (i) signálu na měřené vzdálenosti (d) a úhlu stočení terče

LS [cm2]

2 2 2 2 2 2

d [m]

Obr. 9 Závislost velikosti laserové stopy (LS) na měřené vzdálenosti (i) a úhlu stočení terče

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 009



6. Závěr Podstatou provedeného výzkumu je posouzení vhodného využití dálkoměrů s pasivním odrazem v inženýrské geodézii. Výsledky již naměřených experimentů reprezentují vhodnost využití dálkoměrů s pasivním odrazem i k přesným geodetickým měřením, nicméně těmto by měla předcházet rekognoskace pracoviště a kalibrace měřící sestavy. Rekognoskací a kalibrací zde zejména rozumíme stanovení požadované přesnosti před začátkem měření, zjištění, na jaké typy povrchů budeme dálkoměrem zaměřovat a v případě potřeby přesného měření nutně provést kalibraci dálkoměru a vzorku povrchů pro zjištění součtových konstant a směrodatných odchylek měření. Nezbytným předpokladem přesného měření je také stanovení a dodržení mezního úhlu záměry na nekolmý cíl. Hodnoty získané experimentálním měřením na terč se stočením 75° se ukázaly pro praxi inženýrské geodézie jako naprosto nevyhovující, proto je před začátkem měření volba vhodného stanoviska důležitou součástí přípravy. Největší nepřesnosti měření byly zjištěny testováním vzorku polystyrénu. Přesto, že má bílou barvu, u které je obecně známá vysoká odrazivost, byla hodnota směrodatné odchylky přesnosti délkového měření udávaná výrobcem překročena několikanásobně. Zanedbání kalibrace by v tomto případě vedlo ke znehodnocení výsledku přesného měření. Záměry na terče s tmavými povrchy, tedy povrchy s nižší odrazivostí, nevedly ke snížení přesnosti měření. U těchto tmavých terčů však značně klesá dosah záměry. Pro běžnou geodetickou praxi v terénu se délkové měření s pasivním odrazem jeví jako plně vyhovující. Naše práce je také ověřením postupů používaných na základně VŠB-TU v Ostravě, která se používá ke kalibraci měřících sestav „hranol – totální stanice“. Základna se jeví pro kalibrace dálkoměru s pasivním odrazem jako plně vyhovující. Výsledky experimentu byly porovnány s výsledky uvede-

nými v obdobných pracích publikovaných jinými autory, čímž byly naše závěry potvrzeny. Pro budoucí výzkumy shledáváme význam ve stanovení přesnosti měření ovlivněného náklonem cíle kolem vodorovné osy a vyhodnocení společného vlivu stočení i náklonu. LITERATURA: [1] [2] [3] [4] [5]

[6] [7] [8] [9]

LEICA GEOSYSTEMS AG.: Leica TPS 1200+ Series High performance Total Station. [Brochure.] 2009, s. 10. MAZALOVÁ, J.: Měření a komparace měřidel a dálkoměrů. [Učební texty.] Ostrava, Institut geodézie a důlního měřictví VŠB – TU Ostrava 2002. 18 s. HAMPACHER, M.–RADOUCH, V.: Teorie chyb a vyrovnávací počet 10. [Skripta.] Praha, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební 2004. 116 s. ČSN ISO 17123-1: 2009 Optika a optické přístroje – Terénní postupy pro zkoušení geodetických a měřických přístrojů – Část 1: Teorie. MAZALOVÁ, J.–VALENTOVÁ, K.–VLČKOVÁ, L.: Testování přesnosti bezhranolového měření délek vybraných totálních stanic firem Leica a Topcon. GeoScience Engineering, 56, 2010, č. 1, s. 19-26. JEŽKO, J.–SOKOL, Š.–BAJTALA, M.: Testovanie a kalibrácia geodetických prístrojov. Acta Montanistica Slovaca, 12, 2007, s. 390-397. MAREŠOVÁ, J.: Testování totálních stanic s pasivním odrazem. Geodetický a kartografický obzor, 47/89, 2001, č. 7, s. 150-158. DAS, P.: Lasers and Optical Engineering. [Knižní publikace.] New York, Rensselaer Polytechnic Institute, Electrical, Computer, and Systems Engineering Department 1991, s. 237-238. ŠTRONEROVÁ, J.–ŠTRONER, M.: Testování totálních stanic s pasivním odrazem III. Geodetický a kartografický obzor, 50/92, 2004, č. 8, s. 160-165.

Do redakce došlo: 26. 7. 2012

Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí

Lektoroval: doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., FSv ČVUT v Praze

Ing. Tomáš Cajthaml, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., Zdiby

528.44

Abstrakt Laserové skenování je moderní zeměměřickou metodou, která nabízí rychlé a relativně levné možnosti získání prostorových dat za různými účely. V současnosti se používá tato metoda zejména pro zaměření různých dopravních sítí a urbanizovaných oblastí. Předmětem výzkumu se stalo zhodnocení možností využití této metody pro účely katastru nemovitostí. Possibilities of Laser Scanning Data Application in the Cadastre of Real Estate Summary Laser scanning is a modern surveying technique that offers quick and relatively cheap option to obtain spatial data for many purposes. Nowadays this method is used mainly for surveying of various transport networks and urban areas. The research subject is evaluation of possible use of this surveying technique for the purposes of the cadastre of real estate. Keywords: laser scanning, cadastre of real estate, surveying, point clouds

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 010


Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat...

1. Úvod Pozemní laserové skenování je novodobá metoda pořizování prostorových dat prostřednictvím tzv. mračen bodů o souřadnicích ve 3D, které charakterizují snímané objekty zaměřitelné ze statických nebo mobilních laserových skenerů. Statická metoda je určena zejména pro dokumentaci prostorově složitých objektů – budov a jejich detailů, průmyslových zařízení, tunelů, soch, viz také [5]. Mobilní laserové skenování je potom laserové skenování prováděné z mobilních jednotek (automobilů, vlaků nebo lodí), v současnosti především pro dopravní a urbanistické účely. Mobilní (kinematické) laserové skenování se, jak využití mobilních jednotek napovídá, využívá zejména pro zaměřování dopravních sítí, jakými jsou silnice, dálnice, cesty, vodní toky, včetně jejich nejbližšího okolí a příslušenství. U dopravních sítí je rozeznáváno zejména využití k analýzám jejich infrastruktury, tj. k identifikaci dopravního značení, poškození silnic, křížení cest s energetickými sítěmi atp. Často jsou touto metodou zaměřovány a upřesňovány objekty datových sad obsahujících objekty přírodního charakteru (různé překážky, skály, stromy) nebo objekty uměle vytvořené člověkem (výhybky, tunely a mosty). Sledování v přírodě se zaměřuje na rychle se měnící objekty, jakými jsou např. různá stanoviště živočichů nebo erozní oblasti apod. Možnosti využití pozemního laserového skenování lze tedy podle [3] nebo [6] najít v oborech: • architektura a dokumentace staveb, • urbanismus, modelování zástavby a měst, • dopravní stavby a tunely, • energetika, potrubní a další průmyslové systémy. Postup zpracování dat z laserového skenování včetně jejich předání odběrateli a včetně prováděných kontrol je na obr. 1.

2. Výchozí stav a podmínky pro výzkum Výzkumný projekt, realizovaný během roku 2011 ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, v.v.i., (VÚGTK) ve Zdibech, si stanovil za cíl vytvořit funkční model, tj. platformu pro zodpovězení otázky, zda je možné využívat data z laserového skenování pro katastrální praxi. Výzkum se zaměřil na osvojení formátu dat a na eventuální návrh vhodného softwarového zabezpečení, včetně možnosti využití systému MicroGEOS Nautil pro obnovu katastrálního operátu. Osvojení formátu dat bylo realizováno vzhledem k možnostem VÚGTK v prostředí MicroStation V8i SELECT series 2. Tento produkt jako první z řady produktů Bentley umí pracovat s mračny bodů, a to díky doplňku od firmy Pointools, Ltd. Koncem roku 2011 byla data ověřena také prostřednictvím MicroStation Descartes, který by měl být do budoucna primárním nástrojem Bentley pro práci s mračny bodů. Počátkem roku 2012 byly po konzultacích se zástupci společnosti GEOVAP získány další zkušenosti z práce se software GeoStore v.6, které bohužel nemohly být plně promítnuty do tohoto příspěvku. Software GeoStore obsahuje speciální modul pro vektorizaci dat laserového skenování. Prostřednictvím kombinace pohledů z různých úhlů umožňuje automaticky odečítat např. nejníže položené body, tj. jejich průmět na terén. Takováto aplikace je vhodná zejména pro účely katastru nemovitostí (KN) a z těchto důvodů je také v současnosti tato technologie předmětem pilotního projektu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).

Obr. 1 Postup zpracování dat z laserového skenování včetně jejich předání odběrateli a včetně prováděných kontrol, s využitím podkladů z [6] Mračna bodů byla poskytnuta také společností GEOVAP ve formátu XYZ, tzn. již po kalibraci a transformaci do S-JTSK. Data byla načtena a převedena do proprietárního formátu POD a následně byly identifikovány vybrané lomové body v 3D. Identifikací objektů, lomových bodů a možnou digitalizací objektů, spolu s analýzou a možnostmi využití takto vzniklé datové sady, se zabývá část 3. 2.1 Vektorizace bodů a jejich převod z 3D do 2D Pro účely projektu byla vybrána lokalita v katastrálním území (k. ú.) Mladkov. V této oblasti je k. ú. vedeno formou analogové katastrální mapy. Toto území bylo zvoleno proto, aby bylo možné modelově aplikovat výsledky v území bez digitální katastrální mapy (DKM) či katastrální mapy digitalizované (KMD), např. pro doplnění technologie přepracování katastrálního operátu do podoby KMD při eventuálním dalším výzkumu apod. V prostředí MicroStation SELECT series 2 bylo mračno převedeno z formátu XYZ do proprietárního formátu POD (vlastní formát společnosti Pointools, Ltd., plug-in využívá společnost Bentley v produktu MicroStation, viz [4]). Dále došlo k vektorizaci/digitalizaci vybraných bodů z mračna bodů do formátu 3D DGN – verze 8. Body, tj. vybrané, jednoznačně identifikované lomové body, zejména budov, byly poté prostou konverzí převedeny ve stejném formátu do 2D DGN. V těchto datech bylo možné identifikovat tyto různé objekty: • budovy - zejména jejich rohy, ohraničení a další detaily, jakými jsou okna, dveře atd., • vozovku, • chodníky, • osvětlení, • elektrické vedení, • dopravní značení, • zeleň (stromy, keře) a další drobné detaily (zábradlí, lavičky apod.).

3. Analýza identifikovatelných objektů z dat pozemního laserového skenování K analýze obsahu KN jsou nejvíce využitelné souřadnice pevných předmětů a objektů s vynikající odrazivostí vysílaných

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 011



vln laserových paprsků, více také v [5], tedy např. lomových bodů budov, které jsou z mračen bodů nejlépe identifikovatelnými objekty KN. K identifikaci objektů bylo pro orientaci využito také webových mapových služeb (WMS) pro katastrální mapy, načtených do systému MicroStation jako podkladová referenční vrstva. Další prohlížecí službou, která sloužila jako podklad, byly snímky Ortofota České republiky (ČR), pocházející z prohlížecí WMS Zeměměřického úřadu. 3.1 Analýza obsahu objektů Celkem bylo na vzorku dat v oblasti (část obce Mladkov – část intravilánu a část extravilánu, viz obr. 2 na 3. str. obálky) identifikováno 26 možných budov, z toho tři nebylo možné z laserového skenování identifikovat – neprostupnost vegetačního krytu a tvar terénu zabránila sběru dat. Pozemní mobilní laserové skenování je limitováno prostupností pokrytu terénu skenovaných oblastí a vzdáleností od trajektorie osy vozidla, zpravidla se mračno bodů ořezává ve vzdálenosti cca 30 - 40 m. Většinu z 25 identifikovaných budov tvoří budovy se třemi rohy, tj. bylo by nutné dourčit nebo dopočítat i čtvrtý roh, za předpokladu pravidelnosti budovy. Celkový zaznamenaný počet rohů byl 76, viz také tab. 1 a 2.

Tab. 1 Základní přehled identifikovaných rohů budov ze vzorku mračna bodů Počet identifikovaných budov z mračna bodů/celkový počet objektů budov dle ortofota

Statistika Počet budov

25/28

Se 3 a více rohy

16/25

Se 2 rohy

9/25

Neidentifikovatelné

3/28

Počet rohů

Mimo nejlépe identifikovatelných objektů z mračna bodů - budov, je dále možné identifikovat sloupy elektrického vedení, chodníky, vozovky, zábradlí, dopravní značení, které již k obsahu KN nemají tak úzký vztah. Další, např. vlastnické hranice, by bylo vhodné signalizovat terči před samotným laserovým skenováním, v případě, že je vlastnická hranice jako taková laserovým skenováním neidentifikovatelná. Pro takovou signalizaci se po konzultaci v rámci konference [2] hodí nejlépe dřevěné kůly s kulovou plochou v horní části. V rámci výzkumu byly diskutovány a shledány tyto možné příčiny neúplnosti datové sady pocházející ze zpracování mračna bodů: • hustota zástavby znemožňující prostupnost laserového paprsku, • příliš velká vzdálenost od osy trajektorie skenovacího zařízení, • nedostupnost terénu pro mobilní skenovací jednotku. Tyto situace je vhodné doplnit zejména doměřením buď statickým laserovým skenerem, nebo klasickými geodetickými metodami. To je možné provést dodatečně souběžně s procesem kancelářského zpracování dat - vektorizací 1). 3.2 Rozbor polohové přesnosti identických bodů Vzhledem k řádově odlišné polohové přesnosti podkladů vektorizovaných bodů analogové katastrální mapy a identických bodů z laserového skenování bylo provedeno také jejich jednoduché porovnání z pohledu jejich absolutní polohové přesnosti. Soubor identických bodů charakterizuje průměrná polohová odchylka o velikosti 2,41 m. Rozptyl identických bodů je 1,78 m 2 a směrodatná odchylka 1,33 m. Tyto výsledky, podrobněji a včetně postupu, lze najít v [1], víceméně odpovídají dosavadním zjištěním polohové přesnosti vycházející z vektorizace a transformace dat původních katastrál1)

76

Jde o obdobný případ, kdy při použití klasických geodetických metod je nutné další stanovisko nebo pořad z důvodu zákrytu zaměřovaných objektů.

Tab. 2 Přehled identifikovaných objektů budov v k. ú. Mladkov

ID

Č. p. stavební parcely KN

Počet rohů budov identifikovatelných z laserového skenování

1

123, 129

2

2

124, 4/1

3

3

Č. p. stavební parcely KN

Počet rohů budov identifikovatelných z laserového skenování

15

140, 14

2

16

142, 16

6

125, 4/2

2

17

bez č. p., 8/2

2

4

134, 3

2

18

143, 308

3

5

4, 33

2

19

144, 19

3

6

3, 31

2

20

145, 20

4

7

2, 30/1

3

21

146, 208

5

8

bez č. p., 30/2

3

22

ost. plocha, 484/1

2

9

48, 790

3

23

bez č. p., 27

3

10

zahrada, 126/3

2

24

79, 347

neidentifikovatelná

11

49, 288

5

25

zahrada, 473/4


ID

12

50, 289

3

26

62, 361

4

13

ost. plocha, 22/1


27

63, 366

3

14

138, 12

4

28

trv. trav. porost, 464/2

3

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 012



Obr. 3 Statistika polohových odchylek (vlevo) na identických bodech budov a jejich jednoduchý histogram (vpravo)

ních map. Statistika polohových odchylek na identických bodech budov a jejich jednoduchý histogram jsou na obr. 3.

4. Analýza možností uplatnění laserového skenování pro KN Následující části jsou jednoduchou analýzou možností přebírání dat pocházejících z laserového skenování pro KN v podmínkách ČR. Přístup je založen na principech SWOT analýzy, nicméně vzhledem k dosud větší nevyjasněnosti tématu a velkému množství neznámých je třeba hovořit o pouhé analýze. 4.1 Silné stránky Jako silné stránky z pohledu využití prostorových dat z laserového skenování pro účely KN je možné identifikovat tyto přednosti: • vysoká polohová přesnost mračna bodů a z toho vyplývající vysoká polohová přesnost vektorizovaných dat/bodů v 2D i 3D, • práce operátora ve 3D většinou záleží na vlastnostech/možnostech software, jak uživatelsky přívětivě umožní vektorizaci objektů, • rychlý sběr dat umožňuje získání aktuálních dat a jejich pravidelnou aktualizaci s krátkou časovou periodou, • nízké a stále se snižující náklady na pořízení mračna bodů mobilní pozemní laserovou skenovací jednotkou. 4.2 Slabé stránky Slabé stránky jsou v tomto směru rozpoznány ve větším množství, což však v žádném případě neznamená, že jde o nepřekonatelné překážky. Na každou novou technologii je zapotřebí reagovat a až zejména vytvoření konkrétních aplikací ukáže, jak lze data zpracovávat. Jde tedy zejména o: • nutnost vytvoření nástrojů pro usnadnění vektorizace dat, resp. poloautomatickou nebo dokonce automatickou identifikaci objektů/bodů z mračna bodů, tzn. vývoj software pro interpretaci mračen bodů je teprve na počátku vývoje, zejména co se týká automatizovaného nebo poloautomatizovaného zpracování,

• jednoznačnost identifikace bodů na vlastnických hranicích - mimo rohů budov, které jsou velice dobře identifikovatelné, znamená např. vyznačení neznatelných/neviditelných vlastnických hranic bez plotu nebo zakrytých hranic pozemků (je nutné využití zvláštních značek), • nekompletní měřená oblast z důvodů zákrytů křovím, dalšími budovami, nedostupnost měření v nepřístupných oblastech (extravilán, záhumenky) pak vyžaduje doměření/došetření klasickými geodetickými nebo jinými zeměměřickými metodami, • zavedení kontrolních mechanismů, tj. nutnost vyhotovení kontrolního měřického pořadu pro kontrolu na straně soukromých dodavatelských společností/třetích stran (z důvodu nedostupnosti signálu GPS může dojít k poruchám v polohové přesnosti měřených podrobných bodů, to je nutné kontrolovat, resp. napravit pomocí kontrolního polygonového pořadu - jistá forma post procesingu); s tím souvisí i nutnost nastavení nových kontrolních mechanismů na straně správce/zadavatele pro přejímku těchto prostorových dat vznikajících novým způsobem. 4.3 Příležitosti Příležitosti jsou velice důležitou stránkou při uplatnění dat laserového skenování – mračen bodů, protože se jedná o novou moderní zeměměřickou metodu. Měly by být rozvíjeny a aplikovány v oblastech zejména tematicky zpracovávaných prostorových dat. Jako příležitosti je možné chápat (bez ohledu na cenu pořízených dat z laserového skenování): • možnost doplnění souřadnic polohy v KN (pro transformace, přepracování operátu do formy KMD, zpřesnění dosavadního stavu KN), • kontrolu kvality prostorových dat (nejen KN) - na úseky s daty z laserového skenování je možné pohlížet jako na vzorky dat, tj. jsou využitelné metodou vzorkování/přejímky dat pro analýzu polohové přesnosti vybraných objektů a spolu s ortofotomapou i pro kontrolu úplnosti těchto dat (využitelné např. také pro ZABAGED), • vývoj postupu obnovy katastrálního operátu (včetně přepracování), který bude vycházet z podkladů obsahujících identické body získané z mračen, za účelem jejího zrychlení, zpřesnění, • možnost využití technologie laserového skenování při zeměměřické práci, např. veřejných zakázkách pro digitalizaci katastrálních map,

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah I

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR ODBORNÝ A VĚDECKÝ ČASOPIS ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO A KATASTRÁLNÍHO A ÚRADU GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY Redakce: Ing. František Beneš, CSc. (vedoucí redaktor), Ing. Jana Prandová (zástupkyně vedoucího redaktora), Petr Mach (technický redaktor)

Redakční rada: Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně), Ing. Jiří Černohorský (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová

Praha 2012

Vychází dvanáctkrát ročně

Svazek 58 (100), rok 2012

VYDÁVÁ ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ A ÚRAD GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY V NAKLADATELSTVÍ VESMÍR, SPOL. S R.O., PRAHA

SÁZÍ PETR MACH TISKNE SERIFA, PRAHA 5

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah II

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR

II

OBSAH HLAVNÍ ČLÁNKY BECK, J.–FRAŠTIA, M.–PLAKINGER, M.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . 194 BENEŠ, F.: Ne z mutného oka, z ruky pilné naděje svitne . . . 69 BENEŠ, F.: Geodetický a kartografický obzor v roce 2013 . . . 193 BENOVÁ, A.–KRCHO, J.: Problém presnosti modelovania georeliéfu na podklade diskrétnych bodových polí . . . 256 BLÁHA, J. D.–NOVOTNÁ, K.: Využití mentálních map uživatelů při hodnocení turistických map . . . . . . . . . . . 87 BLÍN Jan–BLÍN Josef–MIKOLÁŠ, M.: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda, Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 BLÍN Josef–BLÍN Jan–MIKOLÁŠ, M.: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda, Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 BRAUN, J.–ŠTRONER, M.–TŘASÁK, P.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . . 226 BURIAN, J.–PAVELEC, L.–DOBRÁ, L.: Harmonizace a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . . 25 CAJTHAML, T.: Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281 CIMBÁLNÍK, M.–KOSTELECKÝ Jan–ČEPEK, A.– –DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub– –NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 ČEPEK, A.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– –DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub– –NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 ČERNOTA, P.–STAŇKOVÁ, H.–NOVOSAD, M.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 DOBRÁ, L.–BURIAN, J.–PAVELEC, L.: Harmonizace a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . . 25 DOUŠA, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– –ČEPEK, A.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub– –NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 DUŠEK, R.–SKOŘEPA, Z.: Národní technická knihovna z pohledu superelipsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– –ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–KOSTELECKÝ Jakub– –NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 FRANEK, P.–FRANKOVÁ, H.: Ověřování parametrů přesnosti měření délek s pasivním odrazem . . . . . . . . 274 FRANKOVÁ, H.–FRANEK, P.: Ověřování parametrů přesnosti měření délek s pasivním odrazem . . . . . . . . 274 FRAŠTIA, M.–BECK, J.–PLAKINGER, M.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . 194 GAŠINCOVÁ, S.–GAŠINEC, J.–GERGEĽOVÁ, M.: Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . . 218 GAŠINEC, J.–GAŠINCOVÁ, S.–GERGEĽOVÁ, M.: Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . 218 GERGEĽOVÁ, M.–GAŠINEC, J.–GAŠINCOVÁ, S.: Tvorba priestorového modelu Dobšinskej ľadovej jaskyne a jeho pripojenie na JTSK03 . . . . . . . . . . . . . 218 HEJDUK, T.–ROUB, R.–NOVÁK, P.: Využití dat z tvorby nového výškopisu území České republiky metodou leteckého laserového skenování při analýze a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 HORŇANSKÝ, I.–HUDECOVÁ, Ľ.: Poznámky k vybraným aspektom súčasného legislatívneho zabezpečenia znaleckej činnosti v geodézii a kartografii . . . . . . . 50

HORŇANSKÝ, I.–HUDECOVÁ, Ľ.: Patrí rozhodovanie susedských sporov o priebehu hranice pozemkov do kompetencie katastrálnych orgánov? . . . . . . . . . . . 107 HUDECOVÁ, Ľ.–HORŇANSKÝ, I.: Poznámky k vybraným aspektom súčasného legislatívneho zabezpečenia znaleckej činnosti v geodézii a kartografii . . . . . . . 50 HUDECOVÁ, Ľ.–HORŇANSKÝ, I.: Patrí rozhodovanie susedských sporov o priebehu hranice pozemkov do kompetencie katastrálnych orgánov? . . . . . . . . . . . . 107 HUSÁR, K.: Zhodné zobrazenia pri zobrazovaní objektov krajiny ako areálov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 JAROŠ, J.–LYSÁK, J.: Detekce vybraných terénních čar z dat leteckého laserového skenování . . . . . . . . . . 249 JEŽKO, J.: Niektoré výsledky z testovania optických nivelačních prístrojov podľa STN ISO 17123-2:2010 . . . 21 KAPICA, R.–MICHALUSOVÁ, M.–SLÁDKOVÁ, D.: Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 KOSTELECKÝ Jakub–PÁLINKÁŠ, V.–VAĽKO, M.: Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5 č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 KOSTELECKÝ Jakub–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.–ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . 145 KOSTELECKÝ, Jan–CIMBÁLNÍK, M.–ČEPEK, A.– –DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub– –NÁGL, J.–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 KRCHO, J.–BENOVÁ, A.: Problém presnosti modelovania georeliéfu na podklade diskrétnych bodových polí . . . 256 LEDERER, M.: Historie kyvadlových měření na území České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 LYSÁK, J.–JAROŠ, J.: Detekce vybraných terénních čar z dat leteckého laserového skenování . . . . . . . . . . . 249 MÁJOVSKÁ, H.: Na prahu roka 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 MICHALUSOVÁ, M.–SLÁDKOVÁ, D.–KAPICA, R.: Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 MIKOLÁŠ, M.–BLÍN Josef–BLÍN Jan: Monitoring stability pásových mostů v lomu Československá armáda, Litvínovská uhelná a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 NÁGL, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–PEŠEK, I.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 NOVÁK,P.–ROUB, R.–HEJDUK, T.: Využití dat z tvorby nového výškopisu území České republiky metodou leteckého laserového skenování při analýze a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 NOVOSAD, M.–STAŇKOVÁ, H.–ČERNOTA, P.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 NOVOTNÁ, K.–BLÁHA, J. D.: Využití mentálních map uživatelů při hodnocení turistických map . . . . . . . . . . . 87 PÁLINKÁŠ, V.–KOSTELECKÝ Jakub–VAĽKO, M.: Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5 č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 PAVELEC, L.–BURIAN, J.–DOBRÁ, L.: Harmonizace a generalizace dat územně analytických podkladů . . . . . 25 PEŠEK, I.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–NÁGL, J.–ŠIMEK, J.: Realizace S-JTSK/05 . . . 145 PLAKINGER, M.–FRAŠTIA, M.–BECK, J.: Fotogrametrický monitoring šachty G v Bani Nováky . . . . . . . . 194 REDAKCE: Nová podoba časopisu od roku 2013 . . . . . . 273 REDAKCIA: Predstavujeme novú predsedníčku ÚGKK SR Ing. Máriu Frindrichovú . . . . . . . . . . . . . . . 169

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah III


REDAKCIA: Nový podpredseda ÚGKK SR Ing. Ľubomír Suchý uvedený do funkcie . . . . . . . . . . . 225 ROUB, R.–HEJDUK, T.–NOVÁK,P.: Využití dat z tvorby nového výškopisu území České republiky metodou leteckého laserového skenování při analýze a mapování povodňových rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 SCHUMACHER, U.: Česko-saské polabské pohraničí v zrcadle starých i novodobých map . . . . . . . . . . . . . . 155 SKOŘEPA, Z.–DUŠEK, R.: Národní technická knihovna z pohledu superelipsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 SLÁDKOVÁ, D.–MICHALUSOVÁ, M.–KAPICA, R.: Vliv důlních činností na kostel Slezské církve evangelické v Orlové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 SMÍTKA, V.–ŠTRONER, M.: Zvýšení přesnosti 3D skenování průměrováním opakovaných skenů . . . . . . 121 STANKOVÁ, H.–STRAKA, J.: Objektovo orientované metódy klasifikácie obrazových údajov diaľkového prieskumu Zeme . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 STAŇKOVÁ, H.–ČERNOTA, P.–NOVOSAD, M.: Problematika rovinných transformací na území ovlivněném hornickou činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 STRAKA, J.–STANKOVÁ, H.: Objektovo orientované metódy klasifikácie obrazových údajov diaľkového prieskumu Zeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 ŠÍMA, J.: ČSN EN ISO 19111:2011 – významný nástroj k terminologické harmonizaci souřadnicových systémů v ČR s Evropou a světem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ Jan–CIMBÁLNÍK, M.– –ČEPEK, A.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ Jakub–NÁGL, J.–PEŠEK, I.: Realizace S-JTSK/05 . . . . . 145 ŠTRONER, M.: K přesnosti volného stanoviska . . . . . . . 170 ŠTRONER, M.–BRAUN, J.–TŘASÁK, P.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . 226 ŠTRONER, M.–SMÍTKA, V.: Zvýšení přesnosti 3D skenování průměrováním opakovaných skenů . . . . . . 121 ŠTRONER, M.–TŘASÁK, P.: Posouzení robustních metod vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 TŘASÁK, P.–BRAUN, J.–ŠTRONER, M.: Experimentální určení přesnosti záměry při nivelaci . . . . . . . . . . 226 TŘASÁK, P.–ŠTRONER, M.: Posouzení robustních metod vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 URBAN, R.: Řešení vnější orientace kamery ze čtyř vlícovacích bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 URBAN, R.: Výpočet prvků vnější orientace kamery ze třech vlícovacích bodů – metoda ředění voxelů . . . 103 VAĽKO, M.–PÁLINKÁŠ, V.–KOSTELECKÝ Jakub: Charakteristiky přesnosti absolutního gravimetru FG5 č. 215 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 VEČEŘE, K.: Současná krize je výzvou k větší efektivitě i v naší práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 RUBRIKY DISKUZE, NÁZORY, STANOVISKA TRAURIG, M.: Otevřený dopis k 19. kartografické konferenci v Bratislavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 LITERÁRNÍ RUBRIKA BRAUN, J.: VÁCHAL, J.–NĚMEC, J.–HLADÍK, J. et al.: Pozemkové úpravy v České republice . . . . . . . . . . . . . . 93 DUŠÁTKO, D.: HÁNEK, P.: Data z dějin zeměměřictví – 25 tisíc let oboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 HÁNEK, P.: VRUBEL, M. a kol.: Doly Nástup Tušimice – Důlní měřiči a geologové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 HÁNEK, P.: MÖSER, M.–MÜLLER, G.–SCHLEMMER, H.: Handbuch Ingenieurgeodäsie . . . . . . . . . . . . 165

III

KOSKA, B.: HAMPACHER, M.–ŠTRONER, M.: Zpracování a analýza měření v inženýrské geodézii . . . . . . 114 MACH, P.: SCHALANSKY, J.: Atlas odlehlých ostrovů . . . 165 ŠTRONER, M.: PROCHÁZKA. J.–JIŘIKOVSKÝ, T.– –ZÁLESKÝ, J. et al.: Stabilita historických objektů . . . 164 URBAN, R.: SCHOFIELD, W.–BREACH, M.: Engineering surveying . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 VOJTIČKO, A.: MAREK, J.: Po stopách Vojenského zemepisného ústavu na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 MAPY A ATLASY ČERNÝ, M.: Digitální kartografie ve Spojeném království . . . 32 GRIM, T.: Komenského mapa Moravy ve sbírkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . . . . . . 191 GRIM, T.: Výstava Turistické mapy Čech, Moravy a Slezska v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . 266 HAVLÍČEK, M.–MACKOVČIN, P.–SLAVÍK, P.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264 MACKOVČIN, P.–SLAVÍK, P.–HAVLÍČEK, M.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264 MACH, P.: Seminář Digitalizace mapových sbírek a archivů II se konal opět v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 MACH, P.: Seminář Přínosy nové technologie zpracování státního mapového díla se konal v Praze . . . . . . . . 36 MACH, P.: Veletrh Svět knihy 2012 v Praze . . . . . . . . . . 135 MACH, P.: Mapa roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 SKÁLA, P.: TOURMAP 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 SLAVÍK, P.–MACKOVČIN, P.–HAVLÍČEK, M.: Československé „pěticentimetrové“ mapy . . . . . . . . . . . . . . 264 VONDRÁKOVÁ, A.–VOŽENÍLEK, V.: Geoinformační koncept syntetických tematických map . . . . . . . . . . . . 236 VOŽENÍLEK, V.–VONDRÁKOVÁ, A.: Geoinformační koncept syntetických tematických map . . . . . . . . . . . . 236 NEKROLOGY Zemřel Ing. Milan Klimeš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Zemřel prof. Ing. Miloš Cimbálník, DrSc. . . . . . . . . . . . 269 OSOBNÍ ZPRÁVY Ing. Karel Večeře – 50 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 80 rokov Ing. Jozefa Mareka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 K 55. narozeninám doc. Ing. Václava Čady, CSc. . . . . . . . 93 K osmdesátinám doc. Ing. Miroslava Mikšovského, CSc. . . . 138 Ing. Hedviga Májovská skončila vo funkcii predsedníčky ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 K šesťdesiatinám Ing. Jozefa Vlčka . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Skončenie funkcie podpredsedu ÚGKK SR Ing. Štefana Nagya . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 K živodnímu jubileu Ing. Zdenky Roulové . . . . . . . . . . . . 290 OZNÁMENÍ HALOUNOVÁ, L.: Česká republika bude organizovat XXIII. kongres ISPRS v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 NEVOSÁD, Z.: Družicové metody v geodézii a katastru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 REDAKCIA: Zmena v redakčnej rade . . . . . . . . . . . . . . . . 43 SPOLOČENSKO-ODBORNÁ ČINNOSŤ ČIŽMÁR, J.: 19. kartografická konferencia s medzinárodnou účasťou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, obsah IV

IV

ČERNOHORSKÝ, J.: Slavnostní setkání při příležitosti 100. výročí vydávání časopisu GaKO . . . . . . . . . . . . . . 134 DVOŘÁČEK, P.: 20. konference GIS Esri v Praze . . . . . . 18 DVOŘÁČEK, P.: 15. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . 112 DVOŘÁČEK, P.: Konference GIVS 2012 – Geoinformace veřejného sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 GRIM, T.: XXXII. sympozium z dějin geodézie a kartografie v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 HUDECOVÁ, Ľ.: Odborný seminár s medzinárodnou účasťou Znalectvo v odbore geodézia a kartografia . . . . . 40 RUBEŠOVÁ, J.: 7. ples zeměměřičů se konal v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 ŠVÁB, O.: Workshop Galileo User Forum – Sběr prostorových dat pro potřeby mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 TERMINOLOGIE A SYMBOLIKA V GEODÉZII A KARTOGRAFII PRAŽÁK, J.: Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Z DĚJIN GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRU DUŠÁTKO, D.: Šedesát let vojenské geodézie v Dobrušce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 HÁNEK, Pavel ml.–HÁNEK, Pavel st.: Telčská nivelační síť prof. J. Pantoflíčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 HÁNEK, Pavel st.–HÁNEK, Pavel ml.: Telčská nivelační síť prof. J. Pantoflíčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA V č. 3 – str. 63, v č. 6 – str. 138, v č. 10 – str. 243, v č. 12 – str. 291 Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE DVOŘÁČEK, F.: Délková kalibrační základna Nummela ve Finsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 LUKEŠ, Z.–VYSKOČIL, Z.: Horizontální komparátor pro systémovou kalibraci digitálních nivelačních přístrojů – realizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v laboratoři Úřadu pro katastr a zeměměřictví v Kuala Lumpur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 ŠÍMA, J.: Na pomoc autorům abstraktů, počítačových prezentací a odborných textů v angličtině . . . . . . . . . . . . 285 VYSKOČIL, Z.–LUKEŠ, Z.: Horizontální komparátor pro systémovou kalibraci digitálních nivelačních přístrojů – realizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v laboratoři Úřadu pro katastr a zeměměřictví v Kuala Lumpur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV BEHULIAKOVÁ, M.: 29. odborné rokovanie geodetických a katastrálnych služieb štátov bývalej rakúskouhorskej monarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 DOKOUPILOVÁ, S.: Plenární zasedání Stálého výboru pro katastr v Evropské unii se konalo v Kodani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 HOLOTA, P.–RADĚJ, K.: 26. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální v roce 2015 bude v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37


MACH, P.: České Budějovice přivítaly 16. ročník mezinárodního halového fotbalového turnaje zeměměřických a katastrálních úřadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 NÁGL, J.: Zasedání Evropské subkomise pro evropské referenční systémy EUREF v Paříži . . . . . . . . . . . . . . . 240 POLÁK, P.: 11. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 PRESSOVÁ, J.: Pracovní setkání specialistů k problematice správy databází ZABAGED a ATKIS v Praze . . . 163 RADĚJ, K.–HOLOTA, P.: 26. valné shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální v roce 2015 bude v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 TOMANDL, L.: FIG Working Week 2012 a XXXV. valné shromáždění FIG se konaly v Římě . . . . . . . . . . . . . . . 161 TRAURIG, M.: Summit národních mapovacích agentur se konal v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 VACEK, T.: 32. Mezinárodní geografický kongres 2012 v Kolíně nad Rýnem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 ZAJÍMAVOSTI BENEŠ, F.: Vánočka ze Zdib chutnala . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 HLOUŠEK, P.: Utajený či objevený Chocholík? . . . . . . . . 95 STRIŽINCOVÁ, A.: Základné poludníky . . . . . . . . . . . . . 289 ZPRÁVY ZE ŠKOL ČEPEK, A.: Seznam obhájených magisterských prací na studijním programu Geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2011 . . . . . . . . . . 167 ČIŽMÁR, J.–KOPÁČIK, A.: Cena Samuela Mikovíniho – ocenenie Slovenskej technickej univerzity v Brav Bratislave udeľované významným osobnostiam technickej praxe a spoločenského života . . . . . . . . . . . . . . 241 FENCÍK, R.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . 94 FENCÍK, R.: Zoznam dizertačných prác obhájených absolventmi študijného odboru 39-31-9 geodézia a geodetická kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 FENCÍK, R.: Zoznam dizertačných prác obhájených abolventmi študijného programu geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v rokoch 2010 a 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 KOPÁČIK, A.–ČIŽMÁR, J.: Cena Samuela Mikovíniho – ocenenie Slovenskej technickej univerzity v Brav Bratislave udeľované významným osobnostiam technickej praxe a spoločenského života . . . . . . . . . . . . . . 241 KOVAŘÍK, V.: Seznam závěrečných prací obhájených na katedře vojenské geografie a meteorologie Univerzity obrany v Brně v letech 2010 a 2011 . . . . . . . . . . . . 43 OSTROCHOVSKÁ, M.: Memorandum Brno – Bratislava – Viedeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 ŠTRONER, M.: Seznam obhájených doktorských prací na studijním programu Geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze za roky 2010 a 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 STRÁNKOVÁNÍ ČÍSEL č. 1 . . . . . . . . . . . . . str. 1–20 č. 2 . . . . . . . . . . . . str. 21–44 č. 3 . . . . . . . . . . . . str. 45–68 č. 4 . . . . . . . . . . . . str. 69–96 č. 5 . . . . . . . . . . . str. 97–120 č. 6 . . . . . . . . . . str. 121–144

č. 7 . . . . . . . . . . str. 145–168 č. 8 . . . . . . . . . . str. 169–192 č. 9 . . . . . . . . . . str. 193–224 č. 10 . . . . . . . . . str. 225–248 č. 11 . . . . . . . . . str. 249–272 č. 12 . . . . . . . . . str. 273–296

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 017


• významné doplnění vektorových dat KN s častou možností jejich aktualizace, • snížení objemu prací ve státní správě a jeho přesun do soukromého sektoru. 4.4 Hrozby Hrozby se mohou stát nepřekročitelnou překážkou pro využití dat v různých oblastech zpracování geoprostorových dat nejen pro účely KN. Jde především o tyto hrozby: • zavedení této technologie může představovat zatím blíže nespecifikované nároky na straně resortu ČÚZK při přejímání dat i při jejich správě (nejsou vybudovány kontrolní mechanismy, nejsou připraveny databáze nebo souborové systémy pro ukládání zdrojových dat - mračen, nejsou připraveny předpisy, postupy a metodika), • podpora ze strany softwarových firem pro KN se teprve rozbíhá, • zavedení uvedené technologie může zásadně ovlivnit změny dosavadních postupů a předpisů týkajících se KN, s tím se může výrazně změnit tradiční úloha a postavení zeměměřiče/geodeta – nutné zaškolení/změna statutu nových pracovních sil jak na straně dodavatele, tak na straně odběratele. Uvedené informace jsou důsledkem úvahy autora nad možnostmi uplatnění dat laserového skenování pro potřeby KN. Jsou nutné další kroky a postupy, které by v případě nasazení odstranily hrozby a minimalizovaly slabé stránky eventuálního záměru uplatnění dat laserového skenování pro potřeby KN. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice dynamicky se vyvíjející techniku v oblasti sběru a zpracování dat, je možné, že v brzké době některé z uvedených informací budou zastaralé nebo neplatné. 5. Závěrečné shrnutí Na základě uvedených výsledků analýzy a zkušeností získaných při vzniku funkčního modelu se jeví využití dat pro účely KN jako vhodné v podobě 2D výstupů, tj. vektorizované kresby, která je výsledkem celého postupu zpracování mračna bodů2). V současnosti lze nalézt přímé využití bez nutnosti dalších úprav, změn předpisů, postupů a potřeby speciálního software v akvizici 2D identických bodů z laserového skenování v těchto oblastech: • doplnění souřadnic polohy v KN, • kontrola kvality dat, • úprava postupů obnovy katastrálního operátu za účelem jejího zrychlení a zpřesnění. Metodu laserového skenování lze analogicky postavit na roveň dalších zeměměřických metod s výhodou vysoké polohové přesnosti laserového skenování. Takto získané body by mělo být možné začlenit nejen do KN, ale i do procesů vedoucích ke vzniku dalších prostorových produktů. Zeměměřiči by proto měli mít možnosti uplatnit novou metodu tam, kde to shledají efektivní, ať už v KN nebo mimo něj. Pro tyto účely je zapotřebí nastavit podmínky. Náklady na pořízení dat z laserového skenování se dramaticky snižují, stejně tak je tomu i u leteckého snímkování. Nejnovější trend ve využití dat laserového skenování je jejich kombinace s leteckými snímky. Vznikne tak vysoce

2)

Přímé využití výstupů (mračno bodů, 3D model) laserového skenování není zatím vhodné pro KN.


přesný model skutečného stavu, který umožňuje sledovat velké množství viditelných objektů na ortofotomapě s vysokým rozlišením cca (15 cm/pixel) a s absolutní polohovou přesností laserového skenování dat do 7 cm. Snižuje se také významně perioda aktualizace takto sbíraných dat. V současnosti však na takto vzniklé datové sady nenavazují aplikace, které by dokázaly takovýchto modelů a dat naplno využít. Nicméně lze konstatovat, že této metodě patří budoucnost nejen pro oblast KN, ale i v dalších oblastech zabývajících se prostorovými daty. LITERATURA: [1] [2] [3] [4] [5] [6]

CAJTHAML, T.: Application of Real Estates Cadastre Data for Creation of State Maps. In: Symposium GI 2004. Dresden 2012, s. 8. ELMF 2011 – sborník příspěvků. Dostupné z: http://www.lidarmap.org/ELMF/. GEODIS: Laserové skenování. Dostupné z: http://www.geodis.cz/sluzby/laserscanning. Nápověda produktu MicroStation V8i (SELECT series 2). ŠTRONER, M.–POSPÍŠIL, J.: Terestrické skenovací systémy. 1. vyd. Praha, Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008. 187 s. ISBN 978-80-01-04141-3. USSYSKHIN, V.: Mobile Laser Scanning Technology for Surveying Application: From Data Collection to End-Products. FIG Working Week 2009: Surveyors Key Role in Accelerated Development. Eilat, Israel, 3-8th May 2009.

Do redakce došlo: 15. 5. 2012 Lektoroval: Ing. Karel Švarc, Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Pardubice

Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE Na pomoc autorům abstraktů, počítačových prezentací a odborných textů v angličtině 006.72:528

Některé geovědní obory zaznamenaly na počátku 21. století prudký technický rozvoj, který vyvolává četné změny v odborné terminologii dotčené mnohdy i modernizací pravopisu v příslušném jazyku. To se výrazně týká např. geomatiky a s ní související geoinformatiky. Geomatika v českém odborném prostředí je širším integrovaným vědním oborem převážně zaměřeným na sběr základních geoprostorových dat různými způsoby měření (geodetickými, kartografickými, fotogrammetrickými a rovněž metodami dálkového průzkumu Země), na jejich prvotní zpracování a distribuci. Geoinformatika v témže prostředí se soustřeďuje na doplňkový sběr tematických geodat a na analýzu, modelování, tvorbu geoprostorových databází, vývoj geografických informačních systémů, analýzu, syntézu a vizualizaci výsledků tematického zpracování prostorových dat pro různé aplikace. V obou zmíněných oborech je nejfrekventovanějším jazykem mezinárodní komunikace angličtina. Historický geografický vývoj i původ vzniku různých technologií (zejména v Evropě a Severní Americe) způsobily řadu pravopisných rozdílů a v českém odborném prostředí se ještě vyskytuje snaha o doslovný překlad některých specificky českých odborných termínů (tzv. Czenglish), např. podrobné polohové bodové pole = detailed planimetric point field (správně anglicky: minor horizontal control!). Renomované odborné časopisy čas od času proto uveřejňují doporučení k používání vhodných a správných odborných termínů v sou-

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 018

Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE


český odborný termín

anglický ekvivalent (GB)

odlišná americká verze (US)

analogový analytický autokalibrace barevná syntéza (DPZ) barevný infračervený barva bezchybný bezodrazný bezpilotní letoun

analogue analytical self-calibration colour composite colour infrared colour error-free, free of error reflectorless unmanned aerial vehicle, remotely piloted vehicle close range photogrammetry near-infrared band charge-coupled device CD-ROM centring black and white black-and-white data bank database dataset, data-set digitising, digitization, digital surface model (DSM) digital terrain model (DTM) digital elevation model (DEM)

analog

wire-frame model two-dimensional electromagnetic distance measurement e-mail e-business electronic tacheometer, total station electronic theodolite photogrammetric photo-interpretation phototheodolite generalisation, generalization geodetic geographical geographical information system (jen GB) geo-information (sg.!) geoinformation (sg.!) geographic information geometric graphical rangefinger multi-lens camera catalogue cadastre cadastral survey collinear principal distance check(ing)

wireframe model

blízká fotogrammetrie blízké infračervené pásmo CCD CD-ROM centrace; centrační černá a bílá černobílý databanka, banka dat databáze, báze dat datová sada, sada dat digitalizace digitální model povrchu (DMP) digitální model reliéfu (DMR) digitální model terénu, digitální výškový model drátěný model dvojrozměrný elektromagnetické měření délek elektronická pošta elektronické podnikání elektronický tachymetr, totální stanice elektronický teodolit fotogrammetrický fotointerpretace fototeodolit generalizace geodetický geografický geografický informační systém (GIS) geoinformace

geometrický grafický hledáček kamera s více objektivy katalog katastr katastrální měření kolineární konstanta komory kontrola

chybný / zastaralý pravopis / termín analytic

color composite color-infrared color error free unmanned aerial vehicle (UAV - svět.) close-range photogrammetry near infrared band CD ROM centering black-and-white black and white databank data base data set digitization

digitalisation digital ground mode (DGM) digital height model (DHM) wire frame model twodimensional

electronic distance measurement email, E-mail ebusiness, E-business total station instrument

photointerpretation

photogrammetrical photo interpretation photo theodolite

generalization geodetical geographic geographic information system (svět.) geographic information (sg.!)

geometric, zřídka i geometrical graphic, graphical range finger multiple-lens camera catalog cadaster

geoinformation system geo information

multi lens camera

cadastre surveying colinear, co-linear camera constant control

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 019






kontrolní bod kreslič letecké skenování linearizace lokalizace mapa malého měřítka mapa středního měřítka mapa velkého měřítka metr mikrometr minimalizace mnohopásmový modelování monokulární mozaikování multispektrální nejbližší soused neměřický nepravě barevný netopografická fotogrammetrie

check point draughtsman airborne scanning linearisation, linearization localization small scale map medium scale map large scale map metre micrometre minimization multi-band modelling monocular mosaicking multispectral nearest neighbour non-metric false-colour non-topographic photogrammetry levelling bench mark standardization normalised normal-angle camera object-oriented retrotarget retroreflector offline, off-line online optimization organisation, organization ortho-image, orthoimage orthophoto(graph) orthophoto map

checkpoint draftsman

nivelace nivelační značka normalizace normalizovaný normální kamera objektově orientovaný odrazný terč(ík) odražeč offline online optimalizace organizace orto(foto)grafický obraz ortofoto(snímek) ortofotomapa ortogonalizace snímků osa otevřený software pevný bod podélný překryt snímků podrobné polohové bodové pole polarizace pravoúhlý preciznost prostorové rozlišení na zemi přednáletová signalizace přesnost příčný pás snímků příčný překryt snímků příčný řez

orthorectification centreline open-source software control point fore-and-aft overlap, forward overlap minor horizontal control polarisation right-angle precision ground spatial resolution premarking, presignalising accuracy cross strip, tie strip side overlap, sidelap, lateral overlap cross section

chybný / zastaralý pravopis / termín control point aerial scanning

linearization localisation small-scale map medium-scale map large-scale map meter micrometer, micron

micron minimalisation

multiband modeling monoscopic multi-spectral nearest neighbor nonmetric false color non-topographical photogrammetry leveling benchmark standardisation normalized normal angle camera object oriented

off-line on-line organization orthoimage

ortho image ortho photo(graph)

orthophotomap, orthophoto quad centerline open source software forward lap detailed positional point field (!!) polarization right angle accuracy presignalizing precision

cross-section

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 020





půdní kryt rasterizace realizace rovinné souřadnice

land cover rasterisation, rasterization realization planimetric coordinates

řada, pás (leteckých snímků) s vysokým rozlišením snímkové souřadnice souřadnice stereoskopická dvojice stírací senzor (skener) střed širokoúhlý šířka záběru z družice tematický terénní hrana těžiště topologický trigonometrický třírozměrný určování polohy na zemském povrchu v reálném čase vektorizace velkého formátu vícerozměrný vizualizace vlícovací bod vlícování (snímků) výkres výška letu využití půdy vzdálenost vzorků (pixelů) na zemi z malé výšky základní mapa zaostření zkušební pole zvlášť širokoúhlý …..

strip high-resolution ….. image coordinates coordinate stereopair pushbroom scanner centre wide-angle swath width thematic terrain breakline centroid topological trigonometric, trigonometrical three-dimensional geopositioning real-time ….. vectorization large-format ….. multidimensional visualisation ground control point ground control draught flying height, flight height land use ground sample distance (GSD) low-altitude ….. base map focusing test site, test field super-wide-angle …..

ladu s pravopisnými trendy. Vytvoření této pomůcky inspiroval počin britského časopisu The Photogrammetric Record, který v září 2012 uveřejnil v příloze práci Paula R. T. Newbyho: Photogrammetric Terminology. Autor pochopitelně upřednostňuje britskou (oxfordskou) angličtinu (GB), ale uvádí i četné příklady odlišného pravopisu na severoamerickém, resp. australském kontinentu. Zřejmá je tendence k náhradě hlásky s hláskou z podobně jako v češtině (organisation → organization), důsledné používání spojovníku (-) při tvorbě adjektiv složených z více slov, ale i setrvání na tradičním způsobu psaní, kde je americký pravopis bližší výslovnosti (draught/GB → draft/US). Kromě tohoto zdroje byl použit též materiál britské národní mapovací služby Ordnance Survey Glossary (2007) a pro ověření americké verze ještě terminologické slovníky USGS National Imagery and Mapping Agency (1999) a A to Z GIS (2006) firmy ESRI. Kterou z variant pravopisu by měl autor abstraktu, počítačové prezentace nebo odborného textu v angličtině použít? Důležitou zása-


chybný / zastaralý pravopis / termín land-cover

rasterization realisation planar coordinates, plane coordinates stripe

stereoscopic pair push broom scanner center

photo coordinates co-ordinate stereo pair

wide angle thematical terrain break line centre of mass trigonometric threedimensional

real time ….. vectorisation large format ….. multi-dimensional visualization

draft landuse, land-use

superwide-angle

low altitude ….. basic map focussing control field super wide angle …..

dou je nesměšovat obě varianty. Lze doporučit, aby volba se řídila dosahem publikace, tj. předpokládaným geografickým původem čtenářů či posluchačů. Půjde-li o okruh převážně evropských odborníků a akce evropských organizací (např. EUROGI, EuroGeographics, EARSeL), pak dát přednost anglickému pravopisu. V případě publikace na akcích světových odborných organizací a v jejich časopisech (např. ISPRS, FIG, ICA) je obvyklé používat americký pravopis, protože ve spektru účastníků netvoří Evropané většinu. Další anglické či americké ekvivalenty k českým odborným termínům z oborů mapování, katastru nemovitostí, praktické, vyšší a inženýrské geodézie, kartografie, metrologie, přístrojové techniky a teorie chyb lze nalézt v Terminologickém slovníku zeměměřictví a katastru nemovitostí dostupném na http://www.vugtk.cz/slovnik. Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc., Praha

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 021

ZAUJÍMAVOSTI


ZAUJÍMAVOSTI Základné poludníky (160.1):528.2

Podnetom na vytvorenie tohto príspevku bolo využitie fotodokumentácie z Londýna, Budapešti, Viedne a z ostrova Ferro, ktorá vznikla na poznávacích výletoch a odborných exkurziách žiakov Strednej geodetickej školy (od 1. 7. 2011 Stredná priemyselná škola stavebná a geodetická) v Bratislave. Prostredníctvom fotografií chceme čitateľom priblížiť miesta, cez ktoré prechádzajú niektoré základné (nulté) poludníky, s ktorými sa môžeme stretnúť v existujúcich mapových dielach používaných na Slovensku. Keďže územie dnešného Slovenska patrilo v minulosti do Rakúsko-Uhorska, v mapových dielach sú použité rôzne geodetické súradnicové systémy – od najstarších katastrálnych až po súčasný Svetový geodetický systém 1984 (WGS 84), so zvolenými základnými poludníkmi gellérthegyským, bratislavským, svätoštefanským, greenwichským aj ferrským. Od základných poludníkov sú určované súradnicové osi geodetických systémov, na ktorých je založený geometrický základ máp.

Obr. 1 Bod Gellérthegy v pevnosti Citadela a jeho stabilizácia

Gellérthegyský poludník Gellérthegyský poludník prechádza cez trigonometrický bod Gellérthegy (obr. 1), ktorý sa nachádza na Gellértovom vrchu v pevnosti Citadela a je stabilizovaný kamennou značkou (detail na obr. 1). Vrch je 134 m vysoká dolomitová skala na pravej strane Dunaja v Budíne. Pevnosť Citadelu postavili v rokoch 1851-1854. Trigonometrický bod základnej siete Gellérthegy je počiatočným bodom budapeštianskeho stereografického súradnicového systému. Podľa miestopisného náčrtu (obr. 2) sa na terase Citadely nachádza aj orientačný bod na pilieri s trvalou signalizáciou a v múroch ďalšie zaisťovacie body. Bratislavský poludník Priebeh bratislavského poludníka, nazývaného tiež „Meridianus Posoniensis“, je vyznačený pásom na chodníku na ľavom nábreží Dunaja, neďaleko zrúcanín niekdajšej Vodnej veže. Pás na chodníku (obr. 3, 3. str. obálky) končí pri malom pamätníku s nápisom: „Týmto miestom prechádzal bratislavský poludník, orientovaný na severovýchodnú vežu Bratislavského hradu, ktorý určil v roku 1733 Samuel Mikovíni (1686-1750) ako základný poludník zemepisnej siete pre ním vyhotovené astronomicko-geometrické mapy“. Samuel Mikovíni, ako cisársky geometer, sa pri tvorbe máp opieral o svoje merania a použil vlastnú kartografickú metódu, ktorá vychádzala zo štyroch základných princípov: astronomického, geometrického, magnetického a hydrografického. Týmto spôsobom vytvoril okolo 70 máp jednotlivých stolíc Uhorska.

Obr. 2 Miestopisný náčrt bodu Gellérthegy

Svätoštefanský poludník Svätoštefanský poludník prechádzal cez trigonometrický bod nachádzajúci sa na veži Chrámu sv. Štefana vo Viedni. Veža s výškou 136,7 m bola dokončená v roku 1433 a točitým schodišťom sa dá vyjsť na vyhliadku, odkiaľ je krásny pohľad na mesto. Vo veži na podlahe sa nachádza informačná tabuľa (obr. 4) s premietnutým trigonometrickým bodom – počiatkom katastrálneho svätoštefanského súradnicového systému. Greenwichský poludník V roku 1911 bol na konferencii v Paríži za základný poludník s definitívnou platnosťou prijatý greenwichský poludník, prechádzajúci hvezdárňou v Greenwichi na východnom predmestí Londýna. Nahradil tak ferrský poludník, ktorý prechádzal mysom Orchilla na ostrove Ferro. Podľa medzinárodnej dohody z roku 1884 greenwichský „Prime Meridian“ prechádzal priamo cez Kráľovské observatórium v Greenwichi, nachádzajúce sa na vrchole kopca v strede Greenwich parku. Poludník je viditeľne vyznačený pásom na chodníku, kde je možné stáť jednou nohou na západnej a druhou na východnej pologuli. Návštevníci sa môžu odfotografovať pred moderným pamätníkom (obr. 5) umiestneným na konci pásu a na pamiatku si môžu dať vytlačiť pamätný list.

Obr. 4 Chrám sv. Štefana vo Viedni – informačná tabuľa o trigonometrickom bode Greenwichský „Prime Meridian“ je označený červenou čiarou na stene budovy observatória (obr. 6, 3. str. obálky) a v noci aj zeleným laserovým lúčom vysielaným z budovy observatória. Ferrský poludník Na rozdiel od spomínaných poludníkov poloha ferrského poludníka nie je daná jednoznačne. Už v staroveku Klaudius Ptolemaios za

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 022

ZAUJÍMAVOSTI


Obr. 8 El Hierro - pohľad na krajinu s majákom a pamätníkom

Obr. 5 Greenwich – moderný pamätník

základný poludník určil poludník prechádzajúci cez Insula Fortunatea – Ostrovy blažených, ktoré predstavovali kraj vtedajšieho sveta. Dnes sú známe ako Kanárske ostrovy a ostrov Ferro (po španielsky El Hierro) je najzápadnejším a najmenším obývaným ostrovom. Ferrský poludník, používaný ako nultý v rokoch 1634-1884, prechádzal mysom Orchilla, kde v rokoch 1924-1933 postavili maják. Poludník tiež pripomína malý pamätník z roku 1989 , umiestnený približne 1 km od majáka (obr. 7). Na miesto so zemepisnými súradnicami φ = 27°42'43,8", λ = -18°09'12,5" (vo WGS 84) určenými ručným prístrojom GPS sa dostanete po kamenistom chodníku z nadmorskej výšky 400 m do nadmorskej výšky 60 m. Vedľa pamätníka sa na stĺpe nachádza aj odkaz na internet, ale v mieste, kde široko-ďaleko nie je žiadny telefónny signál. Obyvatelia ostrova El Hierro sa netrápia jednoznačnou polohou ferrského poludníka. Svoj malý ostrov jednoducho volajú „Isla del Meridiano“, každý rok organizujú „Maratón del Meridiano“, majú svoje „piesty“, pláže, prístavy pre plachetnice a trajekty, letisko, veterné elektrárne, vodu získavajú odsoľovaním oceánu, na zakrytých plantážach pestujú ananásy, banány a aloe, vyrábajú kozie a ovčie syry a majú aj poludník na konci sveta, kde okrem majáka a pamätníka (obr. 8) je len kamenistá krajina obkolesená vysokými horami a oceánom na horizonte. Naozajstný koniec sveta na úžasnom ostrove... Odporúčané internetové stránky: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Obs-Paris-meridienne.jpg, http://www.regencyresorts.com/cz/el-hierro.html, http://www.ssgk.sk/Digi2012/vlcek.pdf. Ing. Alžbeta Strižincová, SPŠ stavebná a geodetická v Bratislave

OSOBNÍ ZPRÁVY K životnímu jubileu Ing. Zdenky Roulové 92.Roulová:528

Obr. 7 Meridiano de El Hierro – pamätník

Dlouholetá členka redakční rady Geodetického a kartografického obzoru (GaKO), od roku 1978 dosud, Ing. Zdenka Roulová se narodila 14. 11. 1937 v Praze. Kartografickou specializaci zeměměřického inženýrství absolvovala v roce 1960 na ČVUT v Praze. Po krátké praxi v Oblastním ústavu geodézie a kartografie Liberec, kam nastoupila na umístěnku, přešla v roce 1961 do Kartografického a reprodukčního ústavu v Praze (později Kartografie, n. p., Praha, dále Geodetický a kartografický podnik, s. p., Praha, a nakonec Kartografie, a. s., Praha). Zpočátku pracovala jako sestavitelka, potom jako technická redaktorka, dlouhou dobu jako vedoucí technické redakce a vedoucí útvaru individuálních zakázek. Významně se podílela zejména na tvorbě a vydávání edic turistických map a plánů měst, map pro potřebu škol i různých druhů tematických map. Neustálým

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 023

OSOBNÍ ZPRÁVY


rozšiřováním svých znalostí v oboru kartografické polygrafie přispěla ke zvyšování kvality výrobků i racionalizaci výroby. Získala přitom přirozenou autoritu kartografické veřejnosti. Její pracovní činnost je stále vysoce uznávána a hodnocena. Odborné veřejnosti je známa i jako autorka článků publikovaných v GaKO; záslužná je rovněž její činnost lektorská. Pracovala aktivně v bývalé ČSVTS, po dlouhou dobu jako předsedkyně základní pobočky při Kartografii Praha. Za tuto aktivní činnost jí bylo v roce 2003 uděleno čestné členství v Kartografické společnosti České republiky. Děkujeme Ing. Zdence Roulové za významnou pomoc v činnosti redakční rady GaKO a přejeme jí dobré zdraví a mnoho radostí a pohody v osobním životě.

OZNÁMENÍ Družicové metody v geodézii a katastru Ústav geodézie na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, pořádá ve čtvrtek 31.1. 2013 celostátní seminář s mezinárodní účastí „Družicové metody v geodézii a katastru“. Bližší údaje jsou uvedeny na www.fce.vutbr.cz. Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc., Ústav geodézie FS VUT v Brně

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA (október, november, december) Výročie 55 rokov: 24. 10. 2012 – Ing. Peter Urcikán, súkromný geodet. Rodák z Bratislavy. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1982 nastúpil do Geodézie, n. p., Bratislava, kde ako vedúci meračskej čaty vykonával viaceré druhy geodetických prác v teréne. V rokoch 1988 až 1991 vykonával funkciu hlavného geodeta v Automatizácii železničnej dopravy v Bratislave. V rokoch 1991 a 1992 bol odborným referentom odboru katastra Slovenského úradu geodézie a kartografie a v roku 1993 bol riaditeľom Správy katastra pre hlavné mesto SR Bratislavu. Od 1. 9. 1993 vykonáva geodetickú činnosť v komerčnej sfére ako živnostník (GESCO), kde sa venuje najmä vyhotovovaniu geometrických plánov, spracovávaniu registrov obnovenej evidencie pozemkov a ďalším prácam spojeným s problematikou katastra nehnuteľností. V období od 14. 11. 1997 do 27. 10. 2010 bol spolumajiteľom firmy Geores, s. r. o., so sídlom v Bratislave, ktorá sa venovala geodetickej a realitnej činnosti. 14. 12. 2012 – Ing. Rudolf Müller, výskumný a vývojový pracovník Výskumného ústavu geodézie a kartografie (VÚGK) v Bratislave. Narodil sa vo Švedlári (okres Gelnica). Po absolvovaní odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1982 nastúpil do Geodézie, n. p., Žilina, oddiel evidencie nehnuteľností (EN) v Banskej (B.) Bystrici. Tu okrem prác v oblasti EN vyhotovoval aj geometrické plány a v rokoch 1985 až 1987 bol vedúcim tohto oddielu. V rokoch 1988 až 1992 pracoval ako vedúci geodet Investorského útvaru mesta B. Bystrica. V roku 1992 prešiel do Krajskej správy geodézie a kartografie (od 1. 1. 1993 Katastrálny úrad – KÚ) v B. Bystrici, Stredisko geodézie (od 1. 1. 1993 Správa katastra – SK) B. Bystrica, kde bol do roku 1994 overovateľom geodetických a kartografických prác a od roku 1994 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom SK. Od 24. 7. 1996 do roku 1999 vykonával funkciu vedúceho katastrálneho odboru (KO) Okresného úradu v B. Bystrici a od roku 1999 do 31. 12. 2001 pracoval v oddelení riadenia a metodiky katastra nehnuteľností, koordinácie a informatiky KO Krajského úradu v B. Bystrici. V období od 1. 1. 2002 do 31. 1. 2011 bol vedúcim technického odboru KÚ v B.

Bystrici. Od 1. 2. 2011 do 31. 10. 2012 bol nezamestnaný. Do VÚGK nastúpil 1. 11. 2012. Výročí 60 let: 5. 10. 2012 – Ing. Vladimír Grössl, ředitel Katastrálního úřadu (KÚ) pro Plzeňský kraj. Narodil se v Domažlicích, kde také vystudoval gymnázium. Studium geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze ukončil v roce 1977 a od té doby pracuje v rezortu současného Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v různých pozicích - od technika přes vedoucího měřické skupiny, vedoucího odborného referenta, vedoucího oddělení, vedoucího provozu, vedoucího technického útvaru až po zástupce ředitele KÚ. Postupně pracoval v Geodézii, n. p., Plzeň (mapování, inženýrská geodézie), na Krajské geodetické a kartografické správě v Plzni (mapování, evidence nemovitostí), v Kubánském ústavu geodézie a kartografie v Havaně (vedoucí skupiny československých poradců pro mapování, katastr a střední zeměměřickou školu), na KÚ Plzeň-město a KÚ pro Plzeňský kraj (státní mapové dílo středních měřítek, ZABAGED, obnova operátu katastru nemovitostí). Ředitelem KÚ pro Plzeňský kraj je od 1. 1. 2008. V letech 1992-2002 působil rovněž jako externí učitel španělštiny na soukromém gymnáziu v Plzni. 5. 10. 2012 – Ing. Juraj Kováčik, vedúci gravimetrickej skupiny oddelenia geodetických sietí odboru geodetických základov (GZ) Geodetického a kartografického ústavu (GKÚ) Bratislava. Rodák z Bratislavy. Po absolvovaní odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1977 nastúpil do Geodetického ústavu, n. p., Bratislava (neskôr Geodetický podnik, š. p., a od 1. 1. 1991 GKÚ) do oddielu nivelácie prevádzky GZ (od roku 1978 oddiel gravimetrie a od 1. 1. 1991 oddelenie gravimetrie). Prácam na úseku gravimetrie sa venuje dodnes. Zabezpečuje a vykonáva práce v Štátnej gravimetrickej sieti (ŠGS) – budovanie a modernizáciu, spojenie ŠGS s gravimetrickými sieťami (GS) susedných štátov a zapojenie vybraných bodov ŠGS do Jednotnej európskej gravimetrickej siete (Unified European Gravity Network – UEGN). Podieľal sa na projekte meraní a vyrovnaní spoločnej česko-slovensko-maďarskej GS a na spracovaní katalógov tiažových bodov (a ich dodatkov) v gravimetrickom systéme 1964 a 1995. V rámci jazykovej a spoločenskej prípravy expertov absolvoval v rokoch 1983 až 1985 štúdium španielskeho jazyka na Katedre jazykov Univerzity Komenského v Bratislave. V rokoch 1998 až 2002 bol členom národnej komisie pre projekt UNIGRACE (zjednotenie gravimetrických systémov v strednej a vo východnej Európe). V rokoch 1999 až 2007 bol zapojený do projektu vyrovnania UEGN. Je spoluautorom 7 odborných prác z oblasti gravimetrie. 7. 10. 2012 – Ing. Ján Herško. Narodil sa v Gočove (okres Rožňava). Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1977 nastúpil do Geodézie, n. p. (od 1. 7. 1989 š. p.), Prešov. Tu ako vedúci meračskej čaty vykonával práce technicko-hospodárskeho mapovania, práce na základnej mape veľkej mierky a vyhotovoval geometrické plány. V rokoch 1983 až 1986 absolvoval postgraduálne štúdium odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. Od roku 1985 do 31. 3. 1991 vykonával funkciu vedúceho oddielu evidencie nehnuteľností v Rožňave. 1. 4. 1991 prešiel do Krajskej správy geodézie a kartografie v Košiciach, do funkcie vedúceho Strediska geodézie v Rožňave. Od 1. 1. 1993 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom Správy katastra (SK) Rožňava Katastrálneho úradu (KÚ) v Košiciach a od 24. 7. 1996 do 31. 12. 2001 bol vedúcim katastrálneho odboru Okresného úradu v Rožňave. V období od 1. 1. 2002 do 9. 11. 2010 bol riaditeľom SK Rožňava KÚ v Košiciach. V súčasnosti je na dôchodku. 14. 12. 2012 – Ing. Štefan Szakáll, riaditeľ Správy katastra (SK) Dunajská (D.) Streda Katastrálneho úradu (KÚ) v Trnave. Rodák z Bratislavy. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1977 nastúpil do Geodézie, n. p., Bratislava, oddiel evidencie nehnuteľností v D. Strede. Tu vyhotovoval geometrické plány a vykonával geodetické práce pre vodné dielo Gabčíkovo. V rokoch 1980 až 1990, ako zástupca vedúceho oddielu, riadil práce technicko-hospodárskeho mapovania, základnej mapy veľkej mierky a obnovu katastrálneho operátu v okrese D. Streda. 1. 2. 1990 bol vymenovaný za vedúceho Strediska geodézie v D. Strede Správy geodézie a kartografie v Bratislave a 1. 1. 1993

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 024


za riaditeľa SK D. Streda KÚ v Bratislave. Funkciu riaditeľa SK vykonával do 23. 7. 1996. V roku 1996 získal oprávnenie na vkladové konanie. Od 24. 7. 1996 do 31. 12. 2001 bol vedúcim katastrálneho odboru Okresného úradu v D. Strede. Od 1. 1. 2002 do 17. 9. 2009 vykonával funkciu riaditeľa SK D. Streda KÚ v Trnave. Od 18. 9. 2009 do 9. 11. 2010 bol vedúcim technického oddelenia SK D. Streda. 10. 11. 2010 bol opäť vymenovaný za riaditeľa SK D. Streda KÚ v Trnave. Známy je ako účastník seminárov a konferencií najmä z oblasti katastra nehnuteľností. Výročí 65 let: 9. 10. 2012 – doc. Ing. Radim Blažek, CSc., pražský rodák, vedoucí bývalé katedry geodézie a pozemkových úprav Fakulty stavební (FSv) ČVUT v Praze. Po maturitě na Střední průmyslové škole zeměměřické v Praze v roce 1966 byl zapsán na obor geodézie FSv ČVUT. Studia ukončil roku 1971 s vyznamenáním obhajobou diplomové práce „Rozbor a zhodnocení metod použitých při zatěžovacích zkouškách Nuselského mostu“. Téhož roku byl přijat do řádné vědecké aspirantury v oboru teoretické geodézie na katedře geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako aspirant prof. Ing. Dr. Ludvíka Hradilka, DrSc., vykonal řadu nivelačních a úhlových měření ve Vysokých a Západních Tatrách (Slovensko). Výsledky byly podkladem kandidátské disertační práce „Určování refrakce v pořadech trigonometrické nivelace“ dokončené roku 1974 a obhájené (na FSv ČVUT pod vedením školitele prof. Ing. Dr. Josefa Böhma, DrSc.) roku 1978. V závěru roku 1974 nastoupil na základě konkurzu na katedru geodézie a pozemkových úprav FSv ČVUT. Praxi si doplnil v roce 1979 ve funkci vedoucího geodeta převážně v oddělení triangulace tehdejšího Geodetického a kartografického podniku, Praha. V roce 1989 byl jmenován docentem pro obor geodézie, pověřeným přednáškami geodézie II (výškopis a úprava měřených veličin před výpočty). Krátce na to se stal zástupcem vedoucího katedry a v roce 1991 byl poprvé jmenován vedoucím katedry. V této funkci pracoval více než 20 let až do trvalého odchodu do důchodu roku 2011, kdy byla uvedená katedra, v současné ekonomické situaci s cílem zvýšení efektivnosti práce, vedením fakulty zrušena. Jeho pedagogická i odborná činnost je velmi široká, aktivně se zúčastnil řady tuzemských i zahraničních odborných akcí. Je spoluautorem čtyř titulů ucelené řady skript a nadále spolupracuje s praxí. 18. 11. 2012 – doc. Ing. Milan Huml, CSc., rodák z Nymburka, v období let 1999-2012 vedoucí katedry mapování a kartografie Fakulty stavební (FSv) ČVUT v Praze. Po studiu na Střední průmyslové škole zeměměřické v Praze pracoval od roku 1966 jako výkonný geodet v investiční výstavbě v podniku Konstruktiva Praha, n. p. Po dvou letech praxe nastoupil na místo pracovníka pro vědu a výzkum na katedře mapování a kartografie FSv ČVUT. V roce 1976 zakončil vysokoškolské studium oboru geodézie a kartografie na téže fakultě. Podílel se na řešení výzkumných úkolů z oblasti dálkového průzkumu Země (DPZ), kartografie a mapování velkých měřítek. Od roku 1986 působí jako pedagog se zaměřením na obnovu a vedení katastrálního operátu a na problematiku územních informačních systémů. Kandidátskou disertaci „Transformace obrazových záznamů DPZ“ obhájil roku 1989. V roce 1993 se v rámci programu TEMPUS zúčastnil šestiměsíčního postgraduálního studia na TU Delft (Nizozemsko) s tematikou LIS/GIS. V současnosti je členem EUROLIS (vzdělávání a výzkum v oblasti územních informačních systémů). Z této oblasti pochází i řada jeho zahraničních i tuzemských přednášek a publikací. Habilitoval se v roce 2002, v únoru 2003 se stal proděkanem FSv ČVUT pro zahraniční styky a tuto funkci vykonával do roku 2008. V témže roce byl ministerstvem spravedlnosti jmenován soudním znalcem v oboru geodézie a kartografie. 4. 12. 2012 – Ing. Alexandr Drbal, výzkumný a vývojový pracovník Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (od 1. 1. 1997). Narodil se v Oděse (Ukrajina), kam se jeho předkové z ekonomických důvodů odstěhovali v 19. stol. z Prahy. Po studiích na Geodetické fakultě Národní univerzity „Ľvivs’ka politechnika“ ve Lvově působil jako inženýr, starší inženýr-astronom a vedoucí měřické čety v resortu zeměměřictví na Ukrajině (1971-79). V roce 1979 přešel na katedru geodézie téže univerzity jako asistent a později odborný asistent, kde byl pověřen přednáškami zejména z inženýrské geodézie. Byl a je členem a funkcionářem odborných spolků: bývalé Všesvazové astronomicko-geodetické společnosti při Akademii věd

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA

SSSR (1970-91), Vědecké společnosti Tarase Ševčenka ve Lvově, Českého svazu geodetů a kartografů, Československé společnosti pro vědy a umění a České asociace ukrajinistů. V letech 1990-96 byl činný v českém krajanském hnutí na Ukrajině jako prezident České besedy ve Lvově a předseda České národní rady Ukrajiny, zastřešující české spolky na Ukrajině. Od roku 1999 je členem Konzultativní rady při Stálé komisi pro krajany žijící v zahraničí Parlamentu České republiky (ČR). Zasloužil se o rozvoj krajanského hnutí na Ukrajině a o šíření dobrého jména ČR v zahraničí. Za tuto činnost byl vyznamenán ministrem zahraničních věcí ČR Cenou Gratias agit (2001). Rovněž mu byl udělen Státní službou geodézie, kartografie a katastru Ukrajiny a Ukrajinskou společnosti geodézie a kartografie titul „Čestný geodet Ukrajiny“ (2009) za významný vklad ve výzkumu historie geodézie na Západní Ukrajině a rozvoj spolupráce mezi geodety Ukrajiny a ČR. Zúčastnil se četných odborných a krajanských vědeckých konferencí na Ukrajině, v Rusku a ČR. Je autorem a spoluautorem učebnice „Mapování podzemních vedení“ (1986), historicko-bibliografického náčrtu „Katedra geodézie 140 let“ (2011), vědeckých článků, metodických návodů a posudků z geodézie, inženýrské geodézie a historie geodézie na Západní Ukrajině (včetně Zakarpatska). Rovněž je autorem a spoluautorem knih a článků o historii Čechů na Ukrajině, zejména biografické příručky „Češi v Haliči“ (1998), „Československé vojsko na Ukrajině za První světové války“ (2007) a „Vzkazy domů/Messages home“ (2012). Výročie 70 rokov: 10. 10. 2012 – Ing. Štefan Špaček, súdny znalec v odbore geodézia a kartografia. Narodil sa v Hlohovci. Po absolvovaní zememeračského inžinierstva na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1964 nastúpil do Správy Východnej dráhy v Bratislave, pracovisko Geodetická kancelária vo Zvolene. 1. 10. 1969 prišiel do Slovenskej správy geodézie a kartografie (od 1. 7. 1973 Slovenský úrad geodézie a kartografie – SÚGK), kde sa ako pracovník technického odboru zaoberal dokumentáciou, informačnými systémami, mapovaním a inžinierskou geodéziou. V rokoch 1975 až 1981 vykonával funkciu vedúceho kontrolného útvaru. Od 1. 7. 1981 do 28. 2. 1990 bol riaditeľom Správy geodézie a kartografie (SGK) v Bratislave, kde sa zaslúžil o zavedenie a rozvoj výpočtovej techniky. Od 1. 3. 1990 bol vedúcim Ústredného archívu geodézie a kartografie (ÚAGK) SGK, odkiaľ v rámci reštrukturalizácie rezortu SÚGK prešiel 1. 1. 1991 do Geodetického a kartografického ústavu (GKÚ) Bratislava, do funkcie vedúceho odboru dokumentácie fondov. Od decembra 1994 pôsobil vo funkcii vedúceho odboru centrálneho automatizovaného informačného systému geodézie, kartografie a katastra, ktorý sa po reorganizácii GKÚ v roku 2001 zmenil na odbor geografického informačného systému (GIS). V tejto funkcii naplno rozvinul skúsenosti z automatizácie geodetických a kartografických prác. Ako prvý v GKÚ začínal uplatňovať skener pri kartografických prácach. Jeho aktivita vyústila do vytvorenia rezortného skenovacieho pracoviska v GKÚ. Funkciu vedúceho odboru GIS vykonával do 7. 9. 2003. Od 8. 9. 2003 do 31. 1. 2004, kedy odišiel do dôchodku, bol odborným pracovníkom ÚAGK. Je publikačne činný a referoval na viac ako 30 domácich konferenciách a seminároch. V rokoch 1971 až 1990 prednášal na kurzoch pre zodpovedných geodetov. Bol členom komisie na obhajoby diplomových prác študijného odboru geodézia a kartografia na SvF Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, členom redakčnej rady Kartografických listov a pracoval ako národný delegát v komisii č. 9 na oceňovanie a správu nehnuteľností Medzinárodnej federácie geodetov. Súdnoznaleckej činnosti sa venuje od 1. 12. 1983. 24. 10. 2012 – RNDr. Eduard Muřický, bývalý vedoucí odboru dálkového průzkumu Země (DPZ) a redakce základní báze geografických dat (ZABAGED) Zeměměřického úřadu (ZÚ), Praha. Narodil se v Praze. Absolvoval Pedagogickou i Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, vždy obor geografie - biologie. První pracovní zkušenosti získal jako učitel a později odborný pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby. V roce 1979 nastoupil do střediska DPZ ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, které bylo zřízeno nedlouho předtím. Jeho bohatá zkušenost v oborech biogeografie a geomorfologie výrazně přispěla k úspěšnému řešení dvou pětiletých úkolů státního plánu technického rozvoje v oblasti aplikací metod DPZ ve vybraných oborech národního hospodářství se zaměřením na jejich ekologické aspekty. V roce 1986 se stal zástupcem

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 025


vedoucího střediska DPZ (od roku 1983 v ZÚ) a v roce 1990 jeho vedoucím. V roce 1992 se aktivně účastnil přípravných prací na tvorbě ZABAGED v ZÚ. Do důchodu odešel 3. 8. 2004. 14. 11. 2012 – Ing. Jiří Provázek, pražský rodák, bývalý vedoucí odboru triangulace v Zeměměřickém úřadu (ZÚ), Praha. Po maturitě a po roční praxi ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém studoval obor geodézie a kartografie (GaK) na Fakultě stavební (FSv) ČVUT. Přitom byl 3 roky pomocnou vědeckou silou na katedře vyšší geodézie a v roce 1965 absolvoval s vyznamenáním specializaci geodetická astronomie. Během roční vojenské služby byl asistentem na katedře geodézie na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1966 (s přerušením v letech 1974-81 – Český úřad geodetický a kartografický), až do odchodu do důchodu, pracoval v ZÚ. Zúčastnil se mj. měření základny kosmické triangulace. Významný je jeho podíl na testovacím vyrovnání astronomicko-geodetické sítě (AGS) a přípravě dat pro mezinárodní vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sítě (JAGS), kterého se posléze zúčastnil jako člen mezinárodní komise geodetických služeb pro vyrovnání JAGS. Aktivně se podílel na zapojení čs. geodetických základů do Evropy, pracích v rámci EUREF (European Reference Frame), novém zaměření 0. řádu AGS a dalších pracích konaných metodami globálního polohového systému. Je členem komise pro státní závěrečné zkoušky na oboru GaK FSv ČVUT. Do důchodu odešel 1. 1. 2007. 14. 11. 2012 – Ing. Oldřich Smrček, bývalý ředitel Katastrálního úřadu (KÚ) v Jičíně. Narodil se v Turnově. Po maturitě na jedenáctileté střední škole studoval obor geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze, který ukončil státní závěrečnou zkouškou v roce 1964. V letech 1964-71 pracoval v provozu speciálních geodetických prací Ústavu geodézie a kartografie v Pardubicích, nejprve jako technik a poté jako vedoucí měřické čety. Podílel se na vyhotovování mapových podkladů pro investiční výstavbu, základních map závodů a na geodetických pracech při stavbě tranzitního plynovodu. 1. 1. 1972 přešel na Středisko geodézie (SG) Nová Paka, pracoviště Jičín (od roku 1973 SG Jičín), kde zastával funkci vedoucího oddílu. K 1. 1. 1982 byl jmenován vedoucím SG Jičín a 1. 1. 1993 byl jmenován ředitelem KÚ v Jičíně. Do důchodu odešel 31. 7. 2005. 14. 11. 2012 – Ing. Ivan Žilinčár. Rodák z Bratislavy. Zememeračské inžinierstvo skončil na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1965. 1. 9. 1966 nastúpil do Ústavu geodézie a kartografie (od roku 1968 Inžinierska geodézia, n. p.) v Bratislave, kde pracoval na úlohách technicko-hospodárskeho mapovania. 1. 1. 1969 prešiel do Pozemných stavieb, n. p., Bratislava, neskôr premenovaných na Stavebné závody, resp. RENOS, a. s., kde pracoval ako geodet, neskôr zodpovedný geodet na výstavbe sídlisk a od roku 1976 ako vedúci strediska geodetických prác. V rokoch 1976 až 1979 absolvoval postgraduálne štúdium odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. V rokoch 1994 až 2010 mal vlastnú geodetickú kanceláriu Geoexpres v Bratislave. Je autorom takmer 10 odborných prác. V rokoch 1986 až 1995 prednášal na kurzoch pre zodpovedných geodetov. Bol zakladajúcim členom Slovenského zväzu geodetov a členom jeho rady do konca roku 1999. Tiež je zakladajúcim členom Komory geodetov a kartografov, kde bol do apríla 2004 členom skúšobnej komisie. Do dôchodku odišiel 31. 12. 2010. Výročí 75 let: 5. 10. 2012 – Ing. Václav Nejedlý, bývalý pracovník Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK). V roce 1952 začal studovat v rodné Praze Střední průmyslovou školu zeměměřickou, kde roku 1956 maturoval. Prošel praxí ve středisku geodézie, při mapování středních měřítek a v provozu geodetických základů v Geodetickém a topografickém ústavu v Praze. Do roku 1965 se účastnil polních měřických prací v Čs. astronomicko-geodetické síti. V letech 1964-69 vystudoval geodézii a kartografii na Fakultě stavební ČVUT a pak dlouhá léta pracoval jako observátor šířkové služby na Geodetické observatoři Pecný (GOPE) v Ondřejově, která je součástí VÚGTK. V roce 1991 přešel na pracoviště VÚGTK do Odvětvového informačního střediska (ODIS), kde byl v letech 1993 až 2002 vedoucím a též členem vědecké rady. Za jeho působení v ODIS v oblasti oborového informačního zabezpečení zeměměřictví a katastru se zasloužil zejména o aplikace moderních informačních technolo-


gií. Je autorem a spoluautorem výzkumných zpráv a článků v odborných časopisech: GaKO, Zprávy GOPE, Zeměměřič a Pozemkové úpravy a též referátů na Symposiích z dějin geodézie a kartografie, konaných v Národním technickém muzeu v Praze. Do důchodu odešel v roce 2008. Výročí 80 let: 27. 10. 2012 – Ing. Georgij Karský, CSc., rodák ze Stádlce u Tábora, bývalý vedoucí vědecký pracovník Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) ve Zdibech. Po ukončení zeměměřických studií na ČVUT v Praze pracoval v tehdejším Geodetickém a topografickém ústavu v Praze, nejprve krátce v provozu triangulace a posléze v oddílu astronomie provozu geodetických základů. Věnoval se astronomickým pozorováním pasážníkem a cirkumzenitálem a podílel se na modernizaci tohoto originálního českého přístroje. Od roku 1965 pracoval na Geodetické observatoři Pecný – VÚGTK. Zaměřil se na otázky metodiky měření, vlastností přístrojů a aparatur, fyzikálních vlivů prostředí na měření a na zpracování postupů fotografických pozorování umělých družic Země, které byly používány až do roku 1990. Disertační kandidátská práce z druhé poloviny 60. let byla věnována působení relativistických efektů na geodetická měření. Od roku 1967 se velmi aktivně podílel na práci sekce kosmické fyziky mezinárodního vědeckého programu INTERKOSMOS, spolupracoval s Geofyzikálním ústavem Čs. akademie věd při přípravě subdružice MAGION 2. Patřil k předním pracovníkům v oblasti globálního polohového systému, věnoval se i problémům společensko-vědním. Výsledky své práce představil v mnoha domácích i zahraničních publikacích a na vědeckých akcích. 18. 11. 2012 – prof. Ing. František Miklošík, DrSc., vysokoškolský učitel, rodák ze Šintavy (okres Galanta – SR). Již v patnácti letech byl přijat do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze a při zaměstnání studoval na gymnáziu. Absolvoval základní vojenskou službu ve Vojenském kartografickém ústavu (VKÚ) v Banské Bystrici a důstojnickou školu v Košicích. Ve funkci důstojníka - kartografa VKÚ dokončil středoškolské studium. V letech 1953-58 vystudoval obor zeměměřického inženýrství na Vojenské akademii (VA) v Brně a nastoupil na odbor fotogrammetrie a mapování Vojenského topografického ústavu v Dobrušce. V roce 1963 byl přeložen na topografické oddělení Generálního štábu Ministerstva národní obrany v Praze, kde technicky i organizačně zabezpečoval topografické mapování, měřické práce na státních hranicích a letecké měřické snímkování. V roce 1969 ukončil vědeckou přípravu ve vědním oboru teorie velení (řízení). V roce 1970 přešel na VA v Brně, kde na katedře geodézie a kartografie působil jako náčelník skupiny kartografie a později se stal zástupcem náčelníka katedry, roku 1978 byl jmenován docentem pro obor kartografie. Od roku 1981, kdy byl na vlastní žádost propuštěn z aktivní vojenské služby, pokračoval v práci na katedře jako občanský zaměstnanec. Zabýval se zejména mapováním, obnovou a modernizací topografických map, státními mapovými díly, objektivizací hodnocení kartografických děl, řízením kartografických prací a teoretickou kartografií. V roce 1988 obhájil doktorskou disertaci a v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor kartografie. V letech 1994-95 byl vedoucím nově koncipované katedry vojenských informací o území na VA v Brně. Samostatně zpracoval nebo se výrazně podílel na zpracování mnoha vědeckovýzkumných prací, vysokoškolských učebnic a skript, stále průběžně publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech. V současnosti působí především na mateřském pracovišti na Univerzitě obrany v Brně jako emeritní profesor; v dřívějším období působil s částečným úvazkem též na Univerzitě v Pardubicích, Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Výročí 85 let: 28. 11. 2012 – Ing. Josef Gbelec, bývalý vedoucí Střediska geodézie (SG) Prostějov. Po absolvování zeměměřického studia na Vysoké škole technické v Brně pracoval od roku 1951 v družstvu Geoplan. Poté přešel do sjednocené měřické služby a již v roce 1954 byl jmenován vedoucím SG ve Valašských Kloboukách. Později byl přeložen do stejné funkce do Prostějova. Jeho dobré pracovní výsledky byly oceněny rezortními vyznamenáními. Do důchodu odešel v roce 1989. Blahopřejeme!

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 026


Z ďalších výročí pripomíname: 29. 9. 1952 – pred 60 rokmi boli ministrom dopravy ČSR zriadené Meračsko-dokumentačné kancelárie (MDK) v Bratislave, v Košiciach, v Olomouci, v Plzni, v Prahe a v Ústí nad Labem, ktoré zabezpečovali mapovú dokumentáciu, geometrické plány a geodeticko-projekčné práce na obnovu železničného zvršku. V roku 1959 MDK začali práce na Jednotnej železničnej mape, kde rozhodujúcou metódou bola letecká fotogrametria. V tomto roku začal svoju činnosť aj fotogrametrický oddiel v Olomouci. V roku 1963 došlo k reorganizácii železníc (dráh) a geodetické činnosti MDK prešli do geodetických kancelárií (GK), a to: v Bratislave, v Olomouci, v Plzni a v Praze s detašovanými pracoviskami v Brne, v Českých Budějoviciach, v Košiciach, v Ostrave, v Ústí nad Labem a vo Zvolene. V roku 1968 činnosť GK prešla do Stredísk železničnej geodézie. 4. 10. 1932 – před 80 lety se narodil Ing. Bohumil Šídlo, bývalý hlavní redaktor Zeměměřického úřadu (ZÚ) a technický redaktor GaKO. V rodné Kutné Hoře absolvoval roku 1951 reálné gymnázium, ve studiu pokračoval na Zeměměřické fakultě ČVUT v Praze. Po promoci v roce 1956 pracoval v tehdejším Kartografickém a reprodukčním ústavu v Praze. V roce 1962 přešel na bývalou Ústřední správu geodézie a kartografie, kde působil (i v nástupnickém Českém úřadu geodetickém a kartografickém) až do roku 1972 v kartografickém oddělení. Významně se podílel na koncepci i realizaci ediční politiky úřadu v oblasti kartografie, zúčastnil se přípravy i tvorby základních i tematických státních mapových děl. V roce 1965 absolvoval postgraduální studium nakladatelské práce na Fakultě novinářství a osvěty Univerzity Karlovy. Zastupoval úřad v Radě Čs. ústřední knižní kultury, v Ústřední komisi pro komplexní průzkum půd při ministerstvu zemědělství, v redakční radě časopisu Územní plánování a v mezinárodní redakční radě Mapy světa 1 : 2,5 mil. V letech 1972-90 pracoval ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém v Praze (později ve Zdibech), věnoval se zejména problematice map středních měřítek a tvorbě technických předpisů v oblasti kartografie. Roku 1991 nastoupil do funkce hlavního redaktora kartografické sekce nově vzniklého Zeměměřického ústavu (nyní ZÚ). Byl členem Názvoslovné komise ČÚZK, členem Terminologické komise ČÚZK a dlouholetým tajemníkem Odborné skupiny kartografie v dřívější ČSVTS, podílel se na přípravě mnoha odborných akcí. Funkci technického redaktora GaKO zastával v letech 1966-72 a znovu 1990-2005. Zemřel 2. 4. 2009 v Praze. 6. 10. 1942 – pred 70 rokmi sa narodil v Kalši (okres Košice-okolie) Ing. Michal Kolesár. Po absolvovaní odboru zememeračského inžinierstva na Stavebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1966 nastúpil do Ústavu geodézie a kartografie v Prešove, Stredisko geodézie (SG) v Rožňave – detašované pracovisko v Revúcej. Na tomto pracovisku pôsobil, najmä v oblasti evidencie nehnuteľností (EN), do 31. 12. 1972. Od 1. 1. 1973 bol vymenovaný za vedúceho SG vo Vranove nad Topľou (n. T.) Krajskej správy geodézie a kartografie (KSGK) v Košiciach. Od 1. 1. 1993 do 23. 7. 1996 bol riaditeľom Správy katastra (SK) Vranov n. T. Katastrálneho úradu (KÚ) v Košiciach, kde využíval svoje skúsenosti v EN. Od 24. 7. 1996 do 31. 12. 2001 bol vedúcim oddelenia zápisu práv k nehnuteľnostiam katastrálneho odboru Okresného úradu vo Vranove n. T. Vo funkcii vedúceho technického oddelenia SK Vranov n. T. KÚ v Prešove bol od 1. 1. 2002 do 6. 1. 2003, t. j. do odchodu do dôchodku. V rokoch 1972-1975 absolvoval prvý beh postgraduálneho štúdia odboru geodézia a kartografia na SvF SVŠT. Ako absolvent ročného kurzu automatizácia samočinnými počítačmi pôsobil pri zavádzaní výpočtovej techniky v SG KSGK v Košiciach. Zomrel 17. 3. 2011 v Kalši. 9. 10. 1882 – pred 130 rokmi sa narodil v Opočne (okres Rychnou nad Kněžnou – ČR) Ing. Jan Antonín Baše. Zememeračské inžinierstvo absolvoval na Cisárskej a kráľovskej českej vysokej škole technickej v Prahe v roku 1901. V tomto roku nastúpil do pozemkového katastra v Prahe-Smíchove. V novembri 1902 sa prihlásil pracovať do katastrálnej služby v Bosne a Hercegovine. V auguste 1919 prešiel do generálneho riaditeľstva katastra v Belehrade ako vedúci oddelenia. V júli 1920 prišiel do Bratislavy, do odboru Generálneho finančného riaditeľstva pre Slovensko, ktoré riadilo celú katastrálnu službu na Slovensku. 1. 4. 1921 bol vymenovaný za prednostu tohto odboru. V tejto funkcii


pôsobil takmer do konca roku 1935 a zaslúžil sa o vybudovanie pozemkového katastra na Slovensku. 6. 11. 1935 požiadal, zo zdravotných dôvodov, o predčasné penzionovanie a 30. 1. 1936 odišiel z Bratislavy do Čiech. Bol publikačne činný. V rokoch 1923 a 1927-1936 bol členom redakčného výboru/komisie Zeměměřičského Věstníka, predchodcu GaKO. Zomrel 9. 1. 1960 v Dlouhej Lhote (okres Mladá Boleslav – ČR). 13. 10. 1912 – před 100 lety se v Brně narodil Ing. Vratislav Vlach. V letech 1934-51 byl jako důstojník-geodet zaměstnán u Vojenské ubytovací a stavební správy v Brně. Zkušenosti z této funkce uplatnil jako učitel na Vojenské akademii v Brně. V roce 1958 přešel do civilní služby a pracoval v tehdejším Oblastním ústavu geodézie a kartografie v Brně. Od roku 1972 až do odchodu do důchodu v roce 1978 působil jako vedoucí oddělení pro koordinaci geodetických a kartografických prací na Krajské geodetické správě pro Jihomoravský kraj. Zemřel 7. 8. 1997 v Brně. 21. 10. 1587 – pred 425 rokmi došlo na základe rozhodnutia uhorského snemu v Bratislave k prechodu z dovtedajšieho juliánskeho kalendára na gregoriánsky kalendár v bývalom Uhorsku, a teda aj na Slovensku (po 21. 10. ihneď nasledoval 1. 11.). 21. 10. 1892 – před 120 lety se narodil Ing. Dr. Václav Lukášek, dlouholetý vědecký pracovník Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Po válečných letech pracoval ve Státním zeměměřickém a kartografickém ústavu a v civilní službě. Zemřel 10. 10. 1967 v Praze. 26. 10. 1792 – před 220 lety se narodil ve Windisch-Matrei v Tyrolsku prof. Simon Stampfer, profesor praktické geometrie (jak se tehdy nazývala geodézie) na Polytechnickém institutu ve Vídni. Zemřel 10. 11. 1864 ve Vídni. 26. 10. 1902 – před 110 lety se v Přerově narodil plk. gšt. Bohumil Kobliha, bývalý velitel Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze. Po maturitě na gymnáziu studoval na nově zřízené Vojenské akademii v Hranicích (1920), pěchotní škole v Milovicích (1923) a kartografické škole při VZÚ v Praze (1927). Roku 1934 vystudoval Vysokou válečnou školu v Praze, působil v útvarech v Hranicích a ve funkci přednosty operačního oddělení v Košicích. Po emigraci přes Bělehrad roku 1940 se stal příslušníkem čs. zahraniční armády, jako topograf se účastnil afrických válečných tažení. V roce 1943 byl přidělen do mise pro Balkán a Střední východ, poté byl zapojen do práce štábu v Londýně. 10. 6. 1945, po návratu do osvobozené vlasti, byl jmenován, již v hodnosti plukovníka generálního štábu (gšt.), velitelem VZÚ v Praze. V rámci začínajících politických procesů po únoru 1948 byl po krátkém zaměstnání v Čs. archeologickém ústavu zatčen, v roce 1949 degradován a uvězněn v pracovních táborech několika uranových dolů. Po roce 1954 byl pomocným dělníkem, později úředníkem Pozemních staveb Přerov. Byl činný v tehdejším Svazu protifašistických bojovníků, podílel se na zpracování různých studií o životním prostředí. Penzionován byl roku 1965, zemřel 20. 3. 1981. Plně občansky a vojensky rehabilitován byl roku 1995 a in memoriam povýšen do hodnosti generála. 27. 10. 1922 – pred 90 rokmi sa narodil v Novej Bystrici (okres Čadca) Ing. Ondrej Pastva. Do štátnej zememeračskej služby nastúpil 1. 10. 1948 v Bratislave, ktorej zostal verný do konca života. Pracoval vo Fotogrametrickom ústave pre Slovensko, v Slovenskom zememeračskom a kartografickom ústave, v Geodetickom, topografickom a kartografickom ústave a v Geodetickom ústave (GÚ). Popri zamestnaní vyštudoval Vyššiu priemyselnú školu stavebnú, odbor geodézia, v Košiciach (1950 až 1952) a zememeračské inžinierstvo na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave (1956 až 1962). Počas pôsobenia v GÚ prešiel rôznymi funkciami a v rokoch 1968 až 1972 bol jeho riaditeľom (z toho v roku 1968 bol riaditeľom celoštátneho ústavu s názvom Kartografický a geodetický fond s pobočkou v Prahe). 1. 1. 1973 prešiel do Slovenského zväzu bytových družstiev, do funkcie prvého podpredsedu, a 1. 1. 1976 sa opäť vrátil do GÚ, n. p., do funkcie námestníka riaditeľa. Bol nositeľom viacerých vyznamenaní. Zomrel 18. 9. 1985 v Bratislave. 21. 11. 1942 – pred 70 rokmi sa narodil v Žiline doc. Ing. Dušan Cebecauer, CSc. Po skončení zememeračského inžinierstva na Sta-

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, str. 027


vebnej fakulte (SvF) Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1964 nastúpil do Ústavu geodézie a kartografie v Žiline, kde vykonával práce mapovacie a evidencie nehnuteľností. V roku 1968 prešiel na Katedru geodézie a geotechniky (od roku 1994 Katedra geodézie – KG) Fakulty prevádzky a ekonomiky dopravy (od roku 1990 SvF) Vysokej školy dopravnej (od roku 1980 Vysoká škola dopravy a spojov – VŠDS – a od 20. 11. 1996 Žilinská univerzita) v Žiline ako odborný asistent. Vedeckú hodnosť kandidáta technických vied získal v roku 1979 a za docenta pre odbor geodézia bol vymenovaný v roku 1986. Od príchodu na KG viedol cvičenia z predmetu geodézia, pre ktoré v spoluautorstve napísal dočasnú vysokoškolskú učebnicu. Tento predmet od roku 1980 prednášal na Vojenskej fakulte VŠDS. Bol vedúcim autorského kolektívu monografie „Inžinierska geodézia v dopravnom staviteľstve“ (Žilina, EDIS 1998), ktorá bola vydaná po jeho smrti. Ďalej bol autorom a spoluautorom 59 vedeckých a odborných prác z oblasti inžinierskej a železničnej geodézie, pričom jeho hlavným výskumným záujmom bola inžinierska geodézia. Výsledky svojej vedeckovýskumnej činnosti, ktorú orientoval hlavne na rezort dopravy, zhrnul do 18 výskumných správ. Mal rozsiahlu súdnoznaleckú a expertíznu činnosť. Zomrel 21. 9. 1997 v Žiline. 26. 11. 1882 – před 130 lety se narodil plk. Dr. Ladislav Beneš, geodet a astronom, autor návrhu kartografického zobrazení pro ČSR. Zemřel 3. 11. 1968. 7. 12. 1912 – před 100 lety se narodil Ing. František Hlaváč, zástupce ředitele bývalé Krajské geodetické a kartografické správy (KGKS) pro Jihomoravský kraj. Zeměměřické inženýrství vystudoval na Vysoké škole technické v Brně, roku 1936 nastoupil do katastrální měřické služby a prošel několika katastrálními měřickými úřady na Moravě. Později přešel k Zemskému finančnímu ředitelství v Brně, dále pracoval v Archivu map katastrálních v Brně (1948) a na technickém referátu Krajského národního výboru v Brně. V letech 1957-61 byl vedoucím Střediska geodézie Brno-město. Stál při zaměřování národní památky Špilberk, velkých sídlišť, podkladů pro stavbu Státního divadla v Brně a areálu výstaviště Brněnských veletrhů. V letech 1961-71 zastával funkci hlavního geodeta pro město Brno. Pro své zkušenosti a vysokou odbornou úroveň byl roku 1973 povolán na KGKS, kde působil až do odchodu do důchodu. Byl soudním znalcem a působil též externě na zeměměřickém oboru Střední průmyslové školy stavební v Brně. Bohatá byla jeho činnost publikační a přednášková, věnovaná zejména otázkám historie geodézie a kartografie. Byl po mnoho let spoluautorem zpráv v rubrice „Z geodetického a kartografického kalendáře“ časopisu GaKO a tvůrcem kartotéky moravských zeměměřičů. Byl členem studijní skupiny pro historii geodézie a kartografie při Československém komitétu FIG a stálým členem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. Jeho odborná i veřejná práce byla vždy velmi vysoce hodnocena. Zemřel 30. 11. 1993 v Brně. 8. 12. 1892 – před 120 lety se v Praze narodil Ing. Bohumil Černý, úředně autorizovaný civilní geometr, majitel jedné z největších civilních zeměměřických kanceláří v meziválečné době. Zemřel 5. 12. 1954 v Praze. 18. 12. 1902 – pred 110 rokmi sa narodil v Sofii (Bulharsko) akademik prof. Dr. Vladimir Kirilov Christov. Študoval astronómiu, fyziku a matematiku na univerzite v Lipsku (Nemecko), kde v roku 1925 získal doktorát z astronómie. Po návrate do Bulharska nastúpil do Štátneho vojenského zemepisného ústavu ako vedúci astronomického oddelenia, kde pracoval do roku 1948, v ktorom bol vymenovaný za profesora na Vysokej škole inžiniersko-staviteľskej. Tu prednášal fyzikálnu geodéziu, geodetickú astronómiu, geometrickú geodéziu, matematickú kartografiu a viedol Katedru vyššej geodézie do roku 1969. V roku 1948 bol zvolený za člena korešpondenta a v roku 1958 za akademika Bulharskej akadémie vied. Tiež veľmi aktívne pracoval v Bulharskom komitéte pre geodéziu a geofyziku, ktorého bol zakladateľom a predsedom. Jeho vedecká činnosť sa sústreďovala na problémy elipsoidických výpočtov, matematickej kartografie, geodetických zobrazení, teórie chýb a vyrovnávacieho počtu, geodetickej astronómie, fyzikálnej geodézie, výskumu slapov a recentných pohybov, určovania referenčných elipsoidov a kozmickej geodézie. K riešeniu problémov v uvedených oblastiach prispel viac ako dvoma stovkami vedeckých


a odborných prác. Bol nositeľom mnohých vyznamenaní. Zomrel 28. 2. 1979 v Sofii. 23. 12. 1917 – před 95 lety se ve Vídni narodil RNDr. Jan Pícha, CSc., význačný geofyzik, redaktor časopisu Studia geophysica et geodaetica. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a (s přerušením válečných let, kdy byl vezněn v koncentračním táboře) matematiku na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1945 byl zaměstnán ve Státním geofyzikálním ústavu v Praze, kde vybudoval geofyzikální oddělení, jehož vedoucím se stal po vytvoření Geofyzikálního ústavu Čs. akademie věd. Jeho vědecká, organizační a publikační činnost byla velmi bohatá, stejně jako jeho působení v domácích i zahraničních vědeckých organizacích; zaměřil se zejména na oblast experimentálního a teoretického výzkumu zemských slapů. Spolupráce s geodety při řešení otázek základních sítí byla vysoce hodnocena. Zemřel 27. 10. 1991 v Žamberku. 24. 12. 1922 – před 90 lety se narodil Ing. Milouš Kukeně, bývalý ředitel Geodézie Opava. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1949 a celou odbornou pracovní dráhu věnoval rezortu geodézie a kartografie, kde postupně prošel řadou řídících funkcí (vedoucí oddílu, provozní inženýr až po ředitele podniku). Veřejně činný byl zejména v ČSVTS. Jeho činnost byla ohodnocena mnoha čestnými uznáními a řadou vyznamenání. Do starobního důchodu odešel 31. 7. 1986, zemřel 24. 12. 2011 v Opavě. 25. 12. 1912 – před 100 lety se narodil doc. Ing. Dr. Erich Šesták. Po studiích na Vysoké škole technické (VŠT) v Brně byl krátký čas asistentem u prof. Semeráda. V roce 1934 nastoupil do katastrální měřické služby v Brně. V období 1938-42 pracoval u delimitační komise ministerstva vnitra a v roce 1944 přešel do Zeměměřického úřadu (později Státního zeměměřického a kartografického ústavu) v Praze. V roce 1945 byl přidělen k osidlovacím pracím na Moravě. Dále působil u Lesprojektu Brno a v roce 1953 přešel do Státního ústavu dopravního projektování v Brně. V roce 1947 obhájil na VŠT v Brně doktorskou práci a v roce 1963 se habilitoval jako docent na Vojenské akademii v Brně. Jako pedagog působil externě na Vysoké škole zemědělské v Brně. 26. 12. 1907 – pred 105 rokmi sa narodil v Irkutsku (Rusko) Ing. Juraj Borovský. Po absolvovaní zememeračského inžinierstva na Vysokej škole technickej v Brne nastúpil v roku 1929 do zememeračského oddelenia Krajinského úradu v Bratislave. Od roku 1939 pracoval v Ministerstve dopravy a verejných prác. V roku 1945 bol poverený vedením zememeračského odboru Povereníctva financií (od roku 1950 Povereníctva techniky), kde pôsobil do roku 1951, kedy prešiel do Stavoprojektu Bratislava. V roku 1953 bol vymenovaný za riaditeľa n. p. Geometra v Bratislave. Od 1. 1. 1954 do 31. 12. 1967 bol riaditeľom Oblastného ústavu geodézie a kartografie (od roku 1960 Ústav geodézie a kartografie) v Bratislave. Bol nositeľom rezortných vyznamenaní. Zomrel 26. 2. 1972 v Bratislave. 31. 12. 1912 – před 100 lety se narodil ve Lhotě u Šternberku Ing. Otto Veselý, první ředitel Oblastního ústavu geodézie a kartografie (OÚGK) v Opavě. Po studiích nastoupil v roce 1937 ke katastrální měřické službě v Bratislavě; odtud odešel do Brna a zúčastnil se osidlovacích prací na severní Moravě. Postupně zastával řadu vedoucích funkcí v rezortu Ústřední správy geodézie a kartografie až po funkci ředitele Oblastního ústavu. Po roce 1968 pracoval jako hlavní geodet pro Severomoravský kraj a ředitel Krajské geodetické a kartografické správy pro tentýž kraj. Do důchodu odešel roku 1974. Zemřel 22. 11. 1979 ve Šternberku. December 1947 – pred 65 rokmi bol prvýkrát úspešne použitý prototyp elektronického (svetelného) diaľkomeru GEODIMETER (GEOdetic DIstance METER) na základnici dĺžky 11 km. Tak vznikol nový – elektronický spôsob merania dĺžok. S rozvojom elektroniky dochádzalo i k postupnému vývoju elektronických diaľkomerov. V 70-tych rokoch 20. storočia bol napr. vyvinutý geodimeter model 10 – prvý nasadzovací elektronický diaľkomer na teodolit, a tak bolo možno vykonávať dĺžkové a uhlové meranie jedným prístrojom. Ďalšou integráciou vznikli univerzálne meracie stanice (zaužívaný názov „totálne stanice") vybavované aj automatickým cielením.

GaKO 58/100, 2012, číslo 10, str. 028


GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky Redakce: Ing. František Beneš, CSc. – vedoucí redaktor Ing. Jana Prandová – zástupkyně vedoucího redaktora Petr Mach – technický redaktor Redakční rada: Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně), Ing. Jiří Černohorský (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová Vydává Český úřad zeměměřický a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky v nakladatelství Vesmír, spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 395. Redakce a inzerce: Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9, 182 11 Praha 8, tel. 00420 284 041 415, 00420 284 041 656, fax 00420 284 041 625, e-mail: [email protected] a VÚGK, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava, telefón 004212 20 81 61 86, fax 004212 20 81 61 61, e-mail: [email protected]. Sází Petr Mach, tiskne Serifa, Jinonická 80, 158 00 Praha 5. Vychází dvanáctkrát ročně. Distribuci předplatitelům v České republice zajišťuje SEND Předplatné. Objednávky zasílejte na adresu SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, tel. 225 985 225, 777 333 370, 605 202 115 (všední den 8–18 hodin), e-mail: [email protected], www.send.cz, SMS 777 333 370, 605 202 115. Ostatní distribuci včetně Slovenské republiky i zahraničí zajišťuje nakladatelství Vesmír, spol. s r. o. Objednávky zasílejte na adresu Vesmír, spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 394 (administrativa), další telefon 00420 234 612 395, fax 00420 234 612 396, e-mail: [email protected], e-mail administrativa: [email protected] nebo [email protected]. Dále rozšiřují společnosti holdingu PNS, a. s. Do Slovenskej republiky dováža MAGNET – PRESS SLOVAKIA, s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava 5, tel. 004212 67 20 19 31 až 33, fax 004212 67 20 19 10, ďalšie čísla 67 20 19 20, 67 20 19 30, e-mail: [email protected]. Predplatné rozširuje Slovenská pošta, a. s., Stredisko predplatného tlače, Uzbecká 4, 821 06 Bratislava 214, tel. 004212 54 41 80 91, 004212 54 41 81 02, 004212 54 41 99 03, fax 004212 54 41 99 06, e-mail: [email protected]. Ročné predplatné 12,- € vrátane poštovného a balného. Toto číslo vyšlo v prosinci 2012, do sazby v listopadu 2012, do tisku 5. prosince 2012. Otisk povolen jen s udáním pramene a zachováním autorských práv. © Vesmír, spol. s r. o., 2012

Přehled obsahu GaKO s abstrakty hlavních článků je uveřejněn na http://www.cuzk.cz (sekce Výzkum a vývoj/Periodika a publikace resortu)

Kompletní čísla jsou na http://archivnimapy.cuzk.cz

ISSN 0016-7096 Ev. č. MK ČR E 3093

GaKO 58/100, 2012, číslo 12, 3. str. obálky

K článku Cajthaml, T.: Možnosti uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí

Obr. 2 3D pohled na vybranou lokalitu - vizuálně je možné identifikovat cestu a stavební objekty podél její osy, elektrické vedení atd. Obrázky k článku Strižincová, A.: Základné poludníky

Obr. 3 Bratislavský poludník

Obr. 6 Greenwichský poludník – červená čiara na stene

VŠE NEJLEPŠÍ V NOVÉM ROCE 2013 SVÝM ČTENÁŘŮM PŘEJE

GaKO

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ OBZOR

SVOJIM ČITATEĽOM V NOVOM ROKU 2013 ŽELÁ VŠETKO NAJLEPŠIE

a KARTOGRAFICKÝ OD ČASOPIS PŘECHÁZÍ NA ELEKTRONICKOU PODOBU BEZPLATNĚ KE STAŽENÍ NA

Recommend Documents