Vynález knihtisku a jeho vliv na výtvarnou podobu renesančních knih

Stˇrední škola KNIH Maturitní práce

Vynález knihtisku a jeho vliv na výtvarnou podobu renesanˇcních knih

Vypracoval Radek Vágner Vedoucí práce Mgr.A. Magdalena Chumchalová, Ph.D.

2011–12

Prohlášení

Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracoval samostatnˇe a že jsem v ní použil pouze tu literaturu a další informaˇcní zdroje, které jsem uvedl v seznamu použitých informaˇcních zdroj˚u. Beru na vˇedomí, ˇ že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupnˇem 5–NEDOSTATECNÝ.

Datum a podpis V Brnˇe dne 9. bˇrezna 2012

Radek Vágner

Podˇekování: Dˇekuji Mgr.A Magdalenˇe Chumchalové, Ph D. za odborné vedení mé maturitní práce a cenné rady poskytnuté v pr˚ubˇehu jejího zpracování.

Motto

„Umˇení knihtisku je faktem, od nˇehož se datuje druhý díl dˇejin svˇeta a umˇení, který se od prvního zcela liší.“

Johann Wolfgang Goethe

2011-12 Maturitní práce

Obsah 1

Úvod

2

Teoretická cˇ ást 2.1 Jak se psalo ve stˇredovˇeku . . . . . . . . . . . 2.1.1 Typy písem . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Stˇredovˇeké psací látky . . . . . . . . . 2.1.3 Stˇredovˇeká rukopisná kniha . . . . . . 2.1.4 Pˇredch˚udci knihtisku . . . . . . . . . . 2.2 Knihtisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Vynález knihtisku . . . . . . . . . . . 2.2.2 Princip knihtisku . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Význam knihtisku . . . . . . . . . . . 2.2.4 Johannes Gutenberg . . . . . . . . . . 2.2.5 Gutenbergova bible a další tisky . . . . 2.2.6 Rozšíˇrení knihtisku . . . . . . . . . . . 2.2.7 Rozšíˇrení knihtisku v Evropˇe . . . . . . ˇ 2.2.8 Rozšíˇrení knihtisku v Ceských zemích . 2.3 Renesanˇcní kniha . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Renesance a kniha . . . . . . . . . . . 2.3.2 Tématické zamˇeˇrení renesanˇcních knih 2.3.3 Popis renesanˇcní knihy . . . . . . . . . 2.4 Závˇer teoretické cˇ ásti . . . . . . . . . . . . . .

3

4

3

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Praktická cˇ ást 3.1 Bible boskovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Základní informace . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.3 Obrazová pˇríloha s popisem . . . . . . . 3.2 Bible kutnohorská . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Základní informace . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Obrazová pˇríloha s popisem . . . . . . . 3.2.4 Zajímavosti Bible kutnohorské . . . . . . 3.3 Srovnání Bible boskovské a Bible kutnohorské . 3.4 Obecný rozdíl mezi rukopisnou a tištˇenou knihou Závˇer

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 4 4 4 6 8 8 8 9 9 9 10 10 11 12 12 12 12 13 16

. . . . . . . . . . .

17 17 17 17 18 25 25 25 26 31 31 32 35

Anotace

36

1


Zusammenfassung

36

Seznam obrázku˚

37

Literatura

38

Online zdroje

39

Zdroje obrázku˚

39

2


1. Úvod Dˇejiny knižní kultury jsou pˇredmˇet, který patˇrí v rámci mého studia na Stˇrední škole KNIH k mým nejoblíbenˇejším. Když nastal cˇ as zvolit si zadání maturitní práce, vˇedˇel jsem, že téma z oboru dˇejin knižní kultury je pro mˇe jasná volba. Pˇrelomovým místem v historii knižní produkce je období prvních tištˇených knih, tzv. inkunábulí, a také další rozvoj a šíˇrení knih v období renesance. Proto jsem si zvolil téma práce Vynález knihtisku a jeho vliv na výtvarnou podobu renesanˇcních knih. Maturitní práce se skládá ze dvou samostatných cˇ ástí – teoretické a praktické, které spoleˇcnˇe tvoˇrí jeden celek, jehož cílem je najít odpovˇed’ na otázku, jak se zmˇenila výtvarná podoba renesanˇcní knihy s pˇríchodem knihtisku. Pro porozumˇení tématu je obsahem teoretické cˇ ásti práce struˇcný pˇrehled vývoje písma, psacích látek a popis stˇredovˇeké rukopisné knihy. Následující kapitola se vˇenuje vynálezu, principu a významu knihtisku, životu a dílu J. Gutenberga. Pro úplnost tématu poˇcátku knihtisku jsem ˇ vytvoˇril struˇcný pˇrehled rozšíˇrení knihtisku v Evropˇe a v Ceských zemích. V poslední kapitole teoretické cˇ ásti práce se zamˇeˇruji na výtvarnou podobu renesanˇcní knihy – typ písma, knižní výzdobu a knižní vazbu, a na tematické zamˇeˇrení renesanˇcních knih. Ve druhé, praktické cˇ ásti práce podrobnˇeji zpracovávám popis, ilustraˇcní doprovod a tisk Bible kutnohorské versus popis a knižní iluminace ruˇcnˇe psané Bible boskovské. Obˇe knihy vzájemnˇe porovnávám a vymezuji rozdíly mezi tištˇenou a psanou knihou. V závˇeru práce je struˇcné zhodnocení s komentáˇrem k úvodní otázce a anotace v cˇ eském a nˇemeckém jazyce. Souˇcástí práce je i elektronická prezentace.

3


2. Teoretická cˇ ást 2.1

Jak se psalo ve stˇredovˇeku

Psací látky prošly bˇehem stˇredovˇeku svým pˇrirozeným vývojem. Jejich forma ovlivnila nejen zp˚usob záznamu textu, ale i celkovou výtvarnou podobu knih.

2.1.1

Typy písem

Bˇehem období stˇredovˇeku zaznamenalo písmo znaˇcný vývoj. V r˚uzných oblastech Evropy se písmo vyvíjelo odlišnˇe. Pro 7. – 8. století jsou typická krajovˇe odlišná, tzv. národní písma. Koncem 8. století vznikla na dvoˇre Karla Velikého tzv. karolínská minuskule. Toto úhledné písmo výraznˇe a pravidelnˇe okrouhlých tvar˚u se rozšíˇrilo po celé západní Evropˇe ve dvou formách, knižní a listinné. V období Velké Moravy se u nás psalo hlaholicí1 a cyrilicí,2 které jsou prvními dochovanými písmy Slovan˚u z raného stˇredovˇeku. V 10. století se u nás používala latinská minuskule, která byla, stejnˇe jako v západní Evropˇe karolínská minuskule, bˇehem 12. století postupnˇe vystˇrídána novými gotickými lomenými typy písem. Mezi nejznámˇejší a nejpoužívanˇejší písma vrcholného stˇredovˇeku patˇrí textura,3 rotunda,4 fraktura,5 bastarda6 a pozdnˇe gotické písmo švabach.7

2.1.2

Stˇredovˇeké psací látky

Pergamen S výrobou pergamenu se zaˇcalo ve mˇestˇe Pergamon (odtud pochází jeho název) ve 2. stol. pˇr. n. l. Jde o vyˇcinˇenou k˚uži zvíˇrat, pˇrevážnˇe telecí, kozí nebo ovˇcí. Zezaˇcátku se pro jeho výrobu používalo lázní ze zkvašeného obilí, pozdˇeji zavedli Židé proces nakládání k˚uží do mouky. Bˇehem 8. stol. byl objeven postup loužení k˚uže. Pro výrobu vzácnˇejšího pergamenu se používala k˚uže z nenarozených jehˇnat. Jeho velkou nevýhodou byla pˇríliš vysoká cena. Proto se cˇ asto již nepotˇrebné texty z pergamenu seškrábaly a ten pak byl opˇetovnˇe použit pro psaní. Takto znovu použitý pergamen se nazýval palimpsest. 1 Hlaholice

vznikla z ˇrecké minuskule (malé abecedy), jde o nejstarší, dnes již nepoužívané slovanské písmo, které vytvoˇril Konstantin. 2 Cyrilice vznikla z ˇrecké unciální majuskule (velké abecedy). 3 Textura je dvakrát lomené písmo existující ve dvou verzích, a to jako c ˇ tvercová textura a hrotitá textura kaligrafická. 4 Rotunda se nejvíce používala v Itálii, není tak výraznˇ e lomená jako ostatní gotická písma. 5 Fraktura je novogotické lomené písmo, které se používalo nejvíce v Nˇ emecku. 6 Bastarda pˇredstavuje pˇrechod mezi písmem knižním a kurzívním. Existovala francouzská a italská bastarda. Bˇehem 14. stol. se vyvinula i tzv. cˇ eská bastarda, která se stala typickým písmem cˇ eských prvotisk˚u. 7 Švabach pochází ze 16. století a sv˚ uj název nese dle nˇemeckého mˇesta Swabach bei Nürnberg (Švabach u Norimberku). Používal se pˇri tisku do konce 18. století, u ménˇe nároˇcných tisk˚u až do konce 19. století.

4


Obrázek 2.1: Vzorník Bastardy Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Bastarda.jpg [26] Staženo: 17.2.2012

Výroba pergamenu Výroba pergamenu ve stˇredovˇeku probíhala v koželužnách, které se cˇ asto stavˇely pˇri vodním toku na okraji mˇest. Aby se k˚uže lépe zbavila chlup˚u, zbytk˚u tuku a masa, loužila se ve vápenném mléce. Samotný proces loužení obyˇcejnˇe trval 2 – 3 týdny. Poté se k˚uže mechanicky opracovala. ˇ Cistá k˚uže se napnula do dˇrevˇeného rámu a nechala se vysušit. Již vysušená k˚uže se zdrsnila, plnila kˇrídou a vyhladila pemzou. Hotový pergamen se potˇrel zinkovou bˇelobou a vyleštil se. Podle zp˚usobu zpracování rozlišujeme následující typy pergamenu: italský – opracovaný jen na vnitˇrní stranˇe stˇredoevropský – opracovaný po obou stranách byzantský – oboustrannˇe opracovaný, potíraný vajeˇcným bílkem a d˚ukladnˇe vyleštˇený Papír ˇ e. Papír dnešního typu byl vynalezen Historie papíru zaˇcala ve 3. tisíciletí pˇred n. l. ve staré Cínˇ kolem roku 105 n. l. Pro jeho výrobu se používaly r˚uzné suroviny. Na poˇcátku to byla konopná vlákna, po cˇ ase je vystˇrídaly lnˇené a hedvábné hadry. Tajemství výroby papíru do Evropy pˇrinesli Arabové. Jaroslav Kašpar ve své knize Úvod do novovˇeké latinské paleografie na str. 25[8] uvádí, že první doloženou papírnou v cˇ eských zemích byla papírna na Zbraslavi v roce 1499. Technologie ruˇcní výroby papíru dodnes z˚ustala zachována v papírnˇe ve Velkých Losinách na Šumpersku. Výroba papíru Pro výrobu papíru bylo zapotˇrebí velké množství vody, proto papírny podobnˇe jako koželužny vznikaly pˇri vodním toku. Voda se pˇritom používala nejen jako výchozí surovina, ale také i jako zdroj energie pro pohon papírenských zaˇrízení. Papír se vyrábˇel ze starých hadr˚u. Rozˇrezané hadry se nejdˇríve zbavily neˇcistot a roztoˇcu˚ . Následnˇe se pˇechovaly do vyhloubených jam, kde se prolíˇ valy vodou a nˇekolik týdn˚u zde zahnívaly. Cásteˇ cnˇe zahnilé hadry se pak rozmˇelnily ve stoupách8 na jemná vlákna. Vzniklá smˇes se pˇreˇcerpávala do vyhˇrívaných kádí a odtud se nabírala na tzv. 8 Stoupy

byly žlaby, ve kterých se rozmˇelˇnovaly hadry za pomocí velkých kladiv, která byla pohánˇena vodním

kolem.

5


cˇ erpací síta. Jakmile odtekla pˇrebyteˇcná voda, na sítu z˚ustala jen mokrá papírovina. Ta se ze síta vyklápˇela, prokládala plstí a za pomocí lisu se z ní odstranila zbytková voda. Vylisované listy se volnˇe sušily na vzduchu na p˚udách papírny. Papír se následnˇe musel naklížit a znovu vysušit. Na závˇer výroby se ještˇe vyhladil. Ke zvýšení produkce papíren došlo až se zavedením holandr˚u9 po r. 1680. Pˇri výrobˇe papíru zaˇcaly papírny používat svoje výrobní znaˇcky, tzv. filigrány,10 kterými se bránily proti zneužití. Podle filigránu je možné v nˇekterých pˇrípadech urˇcit pravost a stáˇrí dokumentu. Psací náˇciní Po celý stˇredovˇek používali písaˇri ke psaní na pergamen a pozdˇeji i na papír ptaˇcí a dr˚ubeží brka. Pro bˇežné psaní se používala brka husí. Pro psaní významných dokument˚u a knih se používala kvalitnˇejší brka z vran a havran˚u. Pˇred psaním se brko seˇrízlo peroˇrízkem, aby získalo tupý a široký hrot, což umožˇnovalo pˇri psaní výraznˇe odlišit silné a tenké tahy brkem. Inkousty a pigmenty V období stˇredovˇeku si inkousty a r˚uzné pigmenty pˇripravovali sami písaˇri. V raném stˇredovˇeku používali cˇ erný inkoust pˇripravený ze sazí, octa a gumy. Ten byl pozdˇeji vystˇrídán inkousty, které se pˇripravovaly ze št’áv rostlin, nejˇcastˇeji z dubˇenek,11 smíchané s vitriolem,12 gumou a octem. ˇ Cervený inkoust se vyrábˇel ze suˇríku13 nebo rumˇelky.14 Zlatý inkoust, který sloužil pro výzdobu významných dokument˚u, si písaˇri pˇripravovali vmícháním jemného zlatého prášku do arabské gumy.15 Používání inkoustu s pˇrímˇesí kyseliny sírové, zvláštˇe pak v kyselinˇe sírové rozpuštˇeného železa, tzv. zelené skalice, mˇelo jedno úskalí. Ve vlhkém prostˇredí docházelo k rozrušení papíru a jeho rozpadnutí.

2.1.3

Stˇredovˇeká rukopisná kniha

Pˇred vynálezem knihtisku byla knižní produkce výhradnˇe ruˇcní prací písaˇru˚ . Klášterní písárny neboli skriptoria byly opisovaˇcské dílny, kde kromˇe písaˇru˚ pracovali i iluminátoˇri, kaligrafové a miniátoˇri. Nejvyššího postavení zde mˇeli písaˇri, protože psaní bylo považováno za umˇení. Opisovaly se biblické texty a knihy (evangeliáˇre, breviáˇre, antifonáˇre, kancionály aj.) a dále díla antických autor˚u. Opsání bible trvalo více než rok. Bˇežné také bylo, že jednu knihu opisovalo i více písaˇru˚ najednou. 9 Holandr

je válcový stroj na mletí hadr˚u, který nahradil p˚uvodní stoupy. též pr˚usvitka nebo nesprávnˇe vodoznak. Oznaˇcoval dílnu, ve které byl papír vyroben, ale také nˇekdy i druh nebo formát papíru. Filigrán se tvoˇrí za pomocí tenkého drátu, který je pˇripevnˇen na síto, na které se z kádˇe nabírá papírovina. Papír je na místˇe znaˇcky tenˇcí. Technika filigránu vznikla v Itálii kolem roku 1280. Filigrán obvykle znázorˇnoval r˚uzné erby, znaky, písmena atd. 11 Dubˇ enka je kulovitý útvar vyskytující se na listech nebo plodech dubu, který vytváˇrí škodlivý hmyz, nejˇcastˇeji larva žlabatky dubové. 12 Vitriol je starý název pro kyselinu sírovou, taktéž pro zelenou a modrou skalici. 13 Suˇrík byl triviální název pro oxid olovnato-oloviˇ citý, cˇ ervené barvivo, které se používalo na nadpisy a iniciály. 14 Rumˇ elka je triviální název chemické slouˇceniny sulfid rtut’natý, který je charakteristický svojí cˇ ervenou barvou. 15 Arabská guma je sušená št’áva z k˚ ury afrických akácií používaná jako zahušt’ovadlo. 10 Filigrán,

6


Podoba rukopisné knihy Rukopisy byly na poˇcátku stˇredovˇeku uchovávány ve formˇe rotul˚u.16 Na poˇcátku našeho letopoˇctu se svitky zaˇcaly rozˇrezávat, vkládat do sebe a spojovat, cˇ ímž vznikl tzv. kodex. V období románského slohu (11. – 12. stol.) byly knihy zasazovány do dˇrevˇených desek, které byly cˇ asto zdobeny ˇrezbou cˇ i malbou. Významnˇejší rukopisy byly též zdobeny drahokamy a zlatem. V období gotiky se dˇrevˇená desková vazba potahovala do tlusté k˚uže. U levných vazeb byl použit pergamen. Charakteristickým znakem gotické vazby je r˚uzné kování, jako napˇríklad nárožnice, pukly, r˚uzné spony a ˇremínky, a v neposlední ˇradˇe také ˇretˇezy, které sloužily k pˇripevnˇení knihy k pultu a zabraˇnovaly tak jejímu možnému odcizení. Gotická kožená obalová vazba byla zdobená technikou slepotisku s motivem akantu cˇ i rozety. Pro knihy menších formát˚u se používala vazba pytlíková nebo též sáˇcková, a to z praktických d˚uvod˚u. Pytlík se snadno pˇrivázal k pasu a majitel mohl mít knihu vždy pˇri sobˇe. Vˇetšinou se jednalo o duchovní, kteˇrí si knihy brali s sebou na r˚uzné poutˇe a cesty. Knižní výzdoba a ilustrace ve stˇredovˇeku Pro rukopisné knihy je charakteristická iluminace17 – knižní malba, která používala velmi bohatých barev, mezi nimiž nechybˇelo zlato a stˇríbro. Naopak k nejjednodušším druh˚um výzdoby knih patˇrilo rubrikování. Šlo o výzdobu cˇ ervenou barvou. Nejˇcastˇeji se cˇ ervenˇe psaly zaˇcátky a konce kapitol nebo nadpisy. V rukopisech se také cˇ asto setkáváme s bohatˇe zdobeným prvním písmenem odstavce nebo kapitoly. Toto písmeno, které vyniká na první pohled svou velikostí zpravidla pˇres nˇekolik bˇežných ˇrádk˚u, nˇekdy i tˇreba pˇres p˚ul strany, se nazývá iniciála. Nˇekteré texty jsou doplnˇeny malými cˇ ervenými obrázky zvanými miniatury.18 Od 9. století proniká do knižní ilustrace perokresba. Grafická technika zvaná dˇrevoˇrez nahradila knižní malbu až v 15. století s pˇríchodem tištˇené knihy. Formáty knih Formáty stˇredovˇekých rukopisných knih i prvních tištˇených knih byly foliové,19 proto o tˇechto knihách hovoˇríme jako o foliantech. Rozlišujeme tˇri velikosti foliových formát˚u, a to tzv. imperial s výškou archu nad 55 cm, velké folio s výškou archu 45–55 cm a normální folio o výšce 30–45 cm. ˇ Císlování stránek V rukopisech a také ve starých tiscích nenajdeme klasické cˇ íslování stránek (paginaci), ale cˇ íslování list˚u. Pro samotné cˇ íslování se používala zkratka fol. (folium) s cˇ íslem pˇríslušného listu a latinským oznaˇcením, zda jde o lícovou (recto) cˇ i rubovou (verso) stranu folia. První list v knize je tedy oznaˇcen „fol.1r“ a „fol.1v“, druhý „fol.2r“ a „fol.2v“ atd. 16 Rotulus

je papyrový svitek navinutý na dvˇe tyˇcky, pˇri cˇ tení se pˇrevíjel z jedné tyˇcky na druhou. z lat. illuminare neboli osvˇetlovat, zjasˇnovat. Obrazovˇe osvˇetluje d˚uležitá místa v textu. 18 Miniatury, od slova minium neboli suˇrík. To byl triviální název pro oxid olovnato-oloviˇ citý, cˇ ervené barvivo, které se používalo na nadpisy a iniciály. 19 Folio je jedenkrát podélnˇ e pˇreložený arch papíru. Pˇrehled historických knižních formát˚u uvádí Petr Voit ve své studii Nauka o starých tiscích na str. 4. 17 Iluminace,

7


Obrázek 2.2: Iniciála ze Žaltáˇre královny Alžbˇety Rejˇcky – Klášter benediktýn˚u v Rajhradˇe Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 8.1.2012

2.1.4

Pˇredchudci ˚ knihtisku

Již pˇred Gutenbergovým vynálezem knihtisku se lidé snažili o tisk. Mezi pˇredch˚udce tisku se ˇradí tzv. tvrdá razidla, která se za pomocí tlaku plasticky otiskla do mˇekkého materiálu. Šlo o r˚uzné ˇ e druhy peˇcetních váleˇck˚u, puncovní razidla na drahé kovy nebo napˇr. o otisky na cihlách. V Cínˇ fungoval od cca 2. stol. pˇred n. l. tisk na textilie a pozdˇeji i tisk na papír, který byl založen na bázi tzv. deskotisku. Tato tisková technika, která se rozšíˇrila i do Evropy, používá pro tisk desku (ze dˇreva cˇ i kovu), do které je vyˇrezán text i s obrázky. Takto jednostrannˇe potištˇené listy se pozdˇeji zaˇcaly spojovat do tzv. blokových knih.20

2.2 2.2.1

Knihtisk Vynález knihtisku

Vynález knihtisku je dnes v dˇejinách lidstva považován vedle objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem a dobití Caˇrihradu Turky za zlomový okamžik historie, jímž se poˇcal novovˇek. Sám velikán francouzské literatury, básník a romanopisec Victor Hugo, oznaˇcil objevení knihtisku za nejvˇetší událost v dˇejinách lidstva a nazval ji matkou všech revolucí. Objev knihtisku je dnes již tradiˇcnˇe pˇripisován Johannesi Gutenbergovi, i když v minulosti byl jako možný objevitel knihtisku uvádˇen též Holand’an Laurens Janszon Coster. 20 Bloková

kniha vznikla spojením maximálnˇe 40 jednostrannˇe potištˇených list˚u. V Evropˇe se hodnˇe vyrábˇely v 15. století v Nizozemí a v Nˇemecku.

8


2.2.2

Princip knihtisku

Princip knihtisku vychází z nˇekolika samostatných objev˚u, které pomohly Gutenbergovi tisk z výšky uvést do praxe. Gutenberg byl vyuˇcený zlatník. Pˇri výrobˇe liter tak využil své znalosti o mechanickém opracovávání kov˚u a jejich tavení. Prvním objevem je písmolijectví. Princip odlévání jednotlivých písmen spoˇcíval v nˇekolika po sobˇe jdoucích krocích. Nejdˇríve bylo tˇreba vytvoˇrit tzv. razidlo neboli patrici. Ta vznikla tím, že se na plošku cˇ tyˇrhranného ocelového roubíku negativnˇe naˇcrtlo, vyˇrezalo a následnˇe pilníkem opracovalo písmeno. Tato litera se zakalila v ohni a pevné razidlo bylo hotovo. Do mˇekkého hranolku z mˇedi, mosazi nebo bronzu se vrazila tato patrice, cˇ ímž vznikla matrice. Písmolijec následnˇe vložil matrici do instrumentu (ruˇcního odlévacího strojku) a ten pak vyplnil rozžhavenou písmovinou.21 Po vychladnutí vypadlo z instrumentu hotové, zrcadlovˇe obrácené písmenko, tzv. litera. Druhým d˚uležitým pˇredpokladem byl lis, který by dokázal s dostateˇcným tlakem otisknout litery na pergamen nebo na papír. Gutenberg použil lis vinaˇrský, který drobnˇe poupravil. Nˇekteˇrí badatelé ve svých publikacích uvádˇejí, že šlo o úpravu lisu na papír. Nicménˇe z tohoto pohledu jde jen o detail, který nemˇel na princip práce lisu vliv. D˚uležité bylo i složení tiskaˇrské barvy, kterou si Gutenberg pˇripravoval sám smícháním fermeže22 a sazí z borového nebo smrkového dˇríví.

2.2.3

Význam knihtisku

Objev knihtisku je d˚uležitým mezníkem pro rozvoj vzdˇelanosti. Do produkce knih tímto vstupuje nový prvek – sériová výroba. Ta znamenala výraznˇe nižší cenu, a tak se vzdˇelanost, která byla do té doby výsadou vyšší spoleˇcnosti a církve, zaˇcala postupnˇe šíˇrit mezi nižší spoleˇcenské vrstvy a následnˇe i širokou veˇrejnost. Výroba rukopis˚u ve stˇredovˇekých klášterních skriptóriích a písaˇrských dílnách zaˇcala postupnˇe upadat. Zvýšená poptávka po knihách rozšiˇrování knihtisku ještˇe více podporovala. Vedle Bible a jiné církevní literatury se zaˇcala vydávat i beletrie. Žádanými se staly hrdinské eposy, eseje, dramata a další renesanˇcní a humanistická tvorba. S rozšiˇrováním knihtisku vzr˚ustaly obavy církve, která až doposud držela monopol ve výrobˇe knih a mohla tak mít plnˇe pod kontrolou nejen šíˇrení vzdˇelanosti, ale pˇredevším církví schválených myšlenek. Pˇredstavitelé církve se nejvíce obávali rozšíˇrení Bible mezi širší veˇrejnost, protože dˇríve cˇ i pozdˇeji by došlo k pˇrekladu Bible z latiny do národních jazyk˚u. Prostý lid by si Písmo svaté vyložil po svém, což by mˇelo za následek nár˚ust protikatolických myšlenek a reformaˇcních hnutí.

2.2.4

Johannes Gutenberg

Johannes Gutenberg (vlastním jménem Gensfleisch) se narodil v Mohuˇci jako syn obchodníka se suknem, který patˇril k patricij˚um mˇesta. Pˇresný rok jeho narození není znám. V odborné literatuˇre se uvádí rozmezí let 1397 – 1400. Roku 1411 se kv˚uli sociálním nepokoj˚um ve mˇestˇe jeho rodina pˇrestˇehovala na venkov, kde vlastnili rodinou usedlost. Gutenberg se vyuˇcil zlatníkem. V 30. letech 15. století odešel do Štrasburku. Toto mˇesto je jeho prvním doloženým p˚usobištˇem. Zde v malé zlatnické dílnˇe vyrábˇel malá poutnická zrcátka a drobné relikvie pro velkou pout’ 21 Písmovina,

též liteˇrina, slitina olova, cínu a antimonu, správný pomˇer kovu urˇcil J. Gutenberg. Vlastností liteˇriny je nízká teplota tání a zároveˇn vysoká odolnost proti tlaku. Výroba jednotlivých liter pomocí rozžhavené liteˇriny je též nazývána „horká sazba.“ 22 Fermež je tepelnˇ e upravený lnˇený olej, který se získává lisováním za studena z vyzrálých semen rostliny len setý. Používá se jako pojivo do r˚uzných barev nebo pro moˇrení dˇreva.

9


do mˇesta Aachen (Cáchy). Bohužel byla pout’ kv˚uli morové epidemii odložena a vložné finanˇcní prostˇredky do výroby zrcátek mu nepˇrinesly žádný zisk. Od roku 1438 se zabýval pokusy tisku na principu pohyblivých liter. V roce 1444, nˇekdy je uvádˇeno až v roce 1445, vytiskl první tisk Sibylina proroctví o posledním soudu, který mˇel dvacet sedm stran. Na konci 40. let 15. století se Gutenberg vrátil zpˇet do Mohuˇce. Pro zˇrízení dílny, její vybavení a nákup materiálu však nemˇel patˇriˇcné finanˇcní prostˇredky. Požádal tedy bohatého muhuˇcského obchodníka Johannese Fusta o p˚ujˇcku ve výši 800 gulden˚u.23 Druhá p˚ujˇcka ve stejné výši mu pak posloužila pro nákup papíru, pergamenu a na mzdy zamˇestnanc˚u pˇri tisku slavné bible. Když byl Gutenberg v pr˚ubˇehu roku 1455 s biblí témˇeˇr hotov, požádal ho Johannes Fust o navrácení vloženého kapitálu i s úroky. Na základˇe rozhodnutí soudu musel Gutenberg vyp˚ujˇcené peníze vrátit. Protože však žádné nemˇel, získal Fust nejen tiskaˇrskou dílnu, ale i právˇe dokonˇcenou bibli. Johannes Fust poté založil spoleˇcnˇe s Peterem Schöfferem, bývalým zamˇestnancem a spolupracovníkem Gutenberga, velký tiskaˇrský závod. Ocenˇení za objev knihtisku se dostalo Gutenbergovi ještˇe bˇehem jeho života. Roku 1465 ho muhuˇcský kurfiˇrt24 Adolf II. von Nassau jmenoval svým dvoˇranem. Gutenberg pak dostával doživotní pˇrídˇel potravin a šatstva. Johanes Gutenberg zemˇrel dne 3. února roku 1468. Pochován byl v Mohuˇci v kostele františkán˚u. Bohužel v pozdˇejší dobˇe získali kostel pod svoji správu jezuité, kteˇrí odstranili z kostela náhrobní kameny, a tak nelze dnes Gutenberg˚uv hrob pˇresnˇe identifikovat.

2.2.5

Gutenbergova bible a další tisky

Jde o latinskou bibli z roku 1455, která byla vytištˇena na velkém foliovém formátu ve dvou svazcích o 324, resp. o 319 listech. Gutenberg pˇri tisku použil na 299 písmových znak˚u a ligatur.25 Jako písmo zvolil texturu a typograficky text umístil do dvou sloupc˚u po 42 ˇrádcích. Celá bible, jako všechny jeho knihy, je bez ilustrace. Pˇri tisku byly použity dvˇe barvy (ˇcerná a cˇ ervená), zacˇ átky kapitol mˇely ruˇcnˇe domalované iniciály. Celkový náklad cˇ inil 150 výtisk˚u na papíˇre a 35 výtisk˚u na velínu.26 Bibli Gutenberg uvedl na trh již ve vazbˇe. Mezi další významné Gutenbergovy tisky patˇrí Odpustkový list pro Kypr, Turecký kalendáˇr pro rok 1455 nebo bula papeže Kalixta III.

2.2.6

Rozšíˇrení knihtisku

V této cˇ ásti práce uvádím pouze velmi struˇcný pˇrehled rozšíˇrení knihtisku v dobˇe inkunábulí,27 tedy do roku 1500. Jde o jakési doplnˇení dat a informací, které souvisejí s vynálezem knihtisku. Ucelený pˇrehled rozšíˇrení knihtisku je možné nalézt v knize Pravoslava Kneidla Z historie evropské knihy.[9, s. 62 – 64] Knihtisk se do Evropy zaˇcal rozšiˇrovat bˇehem šedesátých a sedmdesátých let 15. století. Do roku 1500 bylo vytištˇeno na pˇribližnˇe 27 000 tisk˚u na 260 místech. Zhruba 3/4 tisk˚u byly 23 Gulden,

též Rýnský zlatý, zlatá mince, která byla zavedena jako platidlo roku 1386 cˇ tyˇrmi rýnským kurfiˇrty. Sloužila jako obchodní a poˇcetní platidlo. Její název „Rýnský zlatý“ se používal v cˇ eských zemích ještˇe na poˇcátku 19. století. 24 Mohuˇ cský kurfiˇrt byl kníže a arcibiskup mohuˇcské diecéze. Od roku 1263 do roku 1803 byl pˇredsedou sboru kurfiˇrt˚u, kteˇrí volili panovníka Svaté ˇríše ˇrímské. Termín kurfiˇrt pochází z nˇemeckého slova Kurfürst, které je složeno ze slovesa küren = volit a podstatného jména Fürst = kníže. 25 Ligatura (z lat. ligare) je grafické spojení dvou znak˚ u v textu. Pˇri výrobˇe jsou písmenka umístˇena na jeden odlitek. 26 Velín je k˚ uže z mrtvˇe narozených telat (viz Stˇredovˇeké psací látky – pergamen 2.1.2). 27 Inkunábule (z lat. in cunabulis, neboli v kolébce). Termín inkunábule poprvé použil münsterský dˇ ekan Bernarhard von Mallinckrodt ve svém pojednání k výroˇcí vynalezení knihtisku J. Gutenbergem. Termínem inkunábule oznaˇcujeme všechny tisky vydané od poˇcátku knihtisku do roku 1500.

10


latinské, 1/4 tisk˚u byla psána v národních jazycích. Jen nepatrné množství tvoˇrily tisky v ˇreˇctinˇe a hebrejštinˇe. Mezi písma užívaná v prvotiscích patˇrí fraktura, švabach, textura, antikva, bastarda nebo rotunda. Tiskaˇri volili pro své tisky obvyklá národní písma a prvními tisky se snažili co nejvíce napodobit knihy rukopisné.

2.2.7

Rozšíˇrení knihtisku v Evropˇe

Nˇemecko Následovníci Johannese Gutenberga na sebe nenechali dlouho cˇ ekat. Po pˇrevzetí p˚uvodní Gutenbergovy tiskárny J. Fustem a P. Schöfferem vznikl již vˇetší tiskaˇrský závod. Tisky této dílny byly velice kvalitní. Pˇríkladem m˚uže být tisk 48ˇrádkové latinské bible vytištˇené v kombinaci cˇ erné, cˇ ervené a modré barvy. Z Mohuˇce se tisk dostal do Bamberku. Tamní dílna byla pravdˇepodobnˇe ve správˇe Heinricha Keffera, pozdˇeji ji pˇrevzal Albert Pfister. Zde byla vytištˇena nejen 36ˇrádková bible z p˚uvodních liter J. Gutenberga, ale pˇredevším, což je velmi d˚uležité, z bamberské dílny postupnˇe odešla do svˇeta celá ˇrada tiskaˇru˚ , kteˇrí se zde tiskaˇrskému ˇremeslu vyuˇcili. Dalšími d˚uležitými centry knihtisku v Nˇemecku se stala mˇesta Kolín nad Rýnem, Augšpurk, ˇ Norimberk, Pasov, Lipsko, Heidelberg a Rezno. Itálie ˇ V Itálii se poprvé zaˇcalo tisknout roku 1465 v Subiacu u Ríma. Je to první místo mimo Nˇemecko, kde se rozbˇehl tiskaˇrský lis. Tiskaˇri Konrad Sweynheym a Arnold Pannarzt pozdˇeji svoji dílnu ˇ pˇrestˇehovali pˇrímo do Ríma. Dalším významným centrem tisku v Itálii se staly Benátky a Florencie. Italské tisky vynikly vysokou kvalitou. Zde vznikly i první typografické zásady, které mˇely velký vliv na podobu renesanˇcních knih. Švýcarsko Ve Švýcarsku byla centrem vˇedy a následnˇe i knihtisku Basilej. Knihtisk se zde poprvé objevil roku 1468. Francie Do Francie pˇrišel roku 1471 tiskaˇr Ulrich Gering, který otevˇrel tiskárnu pro slavnou paˇrížskou univerzitu Sorbonu. O dva roky pozdˇeji vznikla tiskárna v Lyonu, významném obchodním centru. Zde byl prvním tiskaˇrem Giullaume Le Roy. Španˇelsko Roku 1473 se objevili v Barcelonˇe tzv. potulní tiskaˇri28 H. Botel, G. vom Holtza a J. Planck. Všichni byli nˇemecké národnosti. Portugalsko V letech 1489 až 1492 tisknul v Lisabonu Rabbi Elieser texty v hebrejštinˇe. O tˇri roky pozdˇeji se zde usídlil tiskaˇr Velentin Fernandez de Moravia. 28 Potulní

tiskaˇri cestovali z místa na místo a veškeré tiskaˇrské náˇciní a vybavení vozili s sebou na povozech. Nˇekdy pˇrijeli sami od sebe, jindy na pozvání šlechtic˚u cˇ i bohatých mˇešt’an˚u.

11


Anglie Do Anglie se dostal knihtisk roku 1476 z Kolína nad Rýnem, kde se mu vyuˇcil anglický obchodník William Caxton. Svoji tiskárnu založil pˇrímo ve Westminsteru, kde byl k dispozici anglickému králi. Mezi jeho neznámˇejší tisky z doby poˇcátk˚u knihtisku v Anglii patˇrí Canterburské povídky.

ˇ Rozšíˇrení knihtisku v Ceských zemích

2.2.8 ˇ Cechy

ˇ V období prvotisk˚u, tedy do roku 1500, bylo v Cechách vytištˇeno celkem 44 tisk˚u, z toho 39 cˇ esky a 5 latinsky. První tiskárny se nacházely v Plzni (první byla založena roku 1468), Vimperku (1484), Praze (1487; zde p˚usobili dokonce tˇri tiskaˇri) a Kutné Hoˇre (1489). Roku 1498 byla založena ještˇe další tiskárna v Plzni. Po roce 1500 dochází k šíˇrení knihtisku, nˇekdy zvaného též cˇ erné ˇremeslo, do dalších mˇest (Mladá Boleslav, Litomyšl) a ke vzniku nových tiskáren. Kolem roku 1520 p˚usobilo v Praze na 80 tiskaˇru˚ . Nejznámˇejším se stal Jiˇrí Melantrich Rožd’alovický z Aventina. Morava Na Moravˇe byla situace odlišná. Obˇe tiskaˇrské dílny jak v Olomouci, tak v Brnˇe, byly nˇemecké. Do roku 1500 zde nebyly vytvoˇreny žádné cˇ eské tisky. Celkem zde bylo vytištˇeno 23 titul˚u, z toho 21 titul˚u latinských a 2 nˇemecké. Po roce 1500 se objevily tiskárny Jednoty bratrské (Ivanˇcice, Kralice, Námˇešt’).

2.3

Renesanˇcní kniha

2.3.1

Renesance a kniha

Pojmem renesance29 dnes oznaˇcujeme umˇelecký sloh a historickou epochu, jejíž kolébkou bylo italské mˇesto Florencie. Tento smˇer, který se navrací k antickým ideál˚um, pˇrinesl nové myšlenky, ˇ ek se snaží oprostit od stˇredovˇekého myšlení a obrací se k sobˇe samému. D˚uraz je nové zájmy. Clovˇ kladen na individualismus a humanismus. Renesance je šiˇritelkou vzdˇelanosti. V tom se jí velkým pomocníkem stal právˇe knihtisk, který mohl díky své rychlosti (v porovnání s dˇrívˇejším ruˇcním psaním) poskytnout dostatek knih nejen pro studium Písma, ale i pˇrírodních vˇed cˇ i umˇení. Známý nˇemecký reformátor Martin Luther ˇrekl: „Vysoká dobrodiní knihtisku nelze slovy vyjádˇrit. Jím se Písmo svaté otevˇre a rozšíˇrí ve všech jazycích a rˇeˇcech, jím se uchová, rozmnoží a na naše potomky pˇrenese všechno umˇení a veškerá vˇeda.“[9, s. 74]

2.3.2

Tématické zamˇerˇ ení renesanˇcních knih

Tématicky lze knižní produkci období renesance rozdˇelit na dvˇe cˇ ásti, a to na literaturu náboženskou a literaturu svˇetskou. Náboženskou literaturu zastupuje hlavnˇe Bible, která se stala vrcholným dílem snad každého tiskaˇre. Kromˇe Bible jako celku se též tisknul samostatnˇe i Nový zákon. V oblibˇe tiskaˇru˚ byly také r˚uzné misály.30 29 P˚ uvodnˇe 30 Misál

z latinského re-nascor neboli znovu-zrození (antiky). (z lat. Missale) je liturgická knížka obsahující modlitby a traktáty (pojednání o náboženských idejích).

12


Svˇetskou literaturu pˇredstavovaly zejména uˇcebnice latinské gramatiky, tzv. donáty, dále byly v oblibˇe r˚uzné kroniky a legendy, napˇríklad v˚ubec prvním cˇ eským tiskem se stala Kronika trojánská. Roku 1468 ji vytiskl v Plzni tiskaˇr Mikuláš Bakaláˇr. Objevovaly se také cestovatelské texty, lékaˇrské spisy a herbáˇre (známý je napˇríklad Mattioliho herbáˇr z roku 1562, který vytiskl již zmínˇený slavný tiskaˇr Jiˇrí Melantrich z Aventýna). Mezi populárnˇe-nauˇcnou literaturu lze zaˇradit cˇ asto vydávané Ezopovy bajky. Nejen u nás, ale i v celé Evropˇe byly velmi oblíbené kalendáˇre a r˚uzné pˇredpovˇední a léˇcitelské jednolisty, tzv. minuce.31 Vˇedeckou literaturu v období humanismu zastupuje napˇríklad tvorba Erasma Rotterdamského nebo spisy nˇemeckého reformátora Martina Luthera.

2.3.3

Popis renesanˇcní knihy

Vazba a její výzdoba Renesanˇcní knižní vazba má stejnˇe jako renesance samotná p˚uvod ve slunné Itálii. Do Benátek, které byly bránou Orientu, pronikaly nové dekoraˇcní motivy z východního Stˇredomoˇrí, z Egypta a Sýrie. Nejkrásnˇejší vazby vznikaly v dílnˇe Alduse Manutiuse. Tento knihaˇr nahradil dˇrevˇené desky lepenkou a vazbu vyzdobil technikou zlacení. Ta se do Evropy dostala z arabského svˇeta. Jednoduchá zlacená výzdoba pˇrední desky knihy (hˇrbet knihy se v období renesance ještˇe nezdobil, to je typické až pro období baroka) byla opatˇrena nádherným dekorem. Aldovy vazby byly s velkou oblibou napodobovány ve Francii. Italské a pozdˇeji též francouzské vazby patˇrí mezi ty nejkvalitnˇejší. Knižní vazby období renesance zpravidla rozdˇelujeme do dvou skupin: Rámová kompozice • Základním prvkem této kompozice je linka, která pomocí horizontál a vertikál vytváˇrí rámy a pole. Stˇredové pole bud’ z˚ustává prázdné, nebo je jeho plocha vzorkovaná pomocí razidla. • Stˇredové pole m˚uže být vytvoˇreno pomocí dílˇcí kompozice, kde se pak nachází dvˇe, tˇri nebo i cˇ tyˇri pole, která mohou být prázdná nebo též zdobená pomocí razidla. • Rámová kompozice patˇrí k nejrozšíˇrenˇejším a je typická pro techniku slepotisku. Ta se používala již v dobˇe románské a pozdˇeji byla takˇrka zapomenuta, až s pˇríchodem renesance a knihtisku se doˇckala svého „znovuzrození.“ • Vazby se slepotiskem byly zhotovovány pˇredevším v klášterech v Nˇemecku a našich zemích. Dominantová kompozice • Tato kompozice byla urˇcená pro zlacené vazby. • Obvykle má tvar kruhu, obdélníku, cˇ tverce nebo oválu, který je umístˇený do stˇredu pˇrední desky. Od 16. století byly knihy z velké cˇ ásti vázány do bˇelené vepˇrovice a zdobené slepotiskem z váleˇck˚u nebo z desky. Ražby do k˚uže byly ornamentální i figurální. K oznaˇcení vlastníka se používala stˇredová ražba, tzv. supralibros, vˇetšinou ve formˇe znak˚u šlechtických rod˚u. Ke konci 16. století se vyskytovala také vazba s dekorem „à la fanfare“. 31 Minuce

(z lat. minutio sanguinis) obsahovaly seznam dní, které byly z léˇcitelského hlediska vhodné pro pouštˇení

žilou.

13


Rámová kompozice

Dominantová kompozice

Obrázek 2.3: Rámová a dominantová kompozice

V cˇ eských zemích byl nejrozšíˇrenˇejším typem zdobení renesanˇcní vazby slepotisk tvoˇrený linkou nebo váleˇckem. Potahovým materiálem byla nejˇcastˇeji vepˇrovice nebo teletinka, které knihaˇr nakupoval u koželuh˚u cˇ i jircháˇru˚ .32

Obrázek 2.4: Vazba „à la fanfare“ Zdroj: KNEIDEL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. [22, s. 97]

32 Jircháˇr

byl zpracovatel k˚uží zvíˇrat, od klasického koželuha se lišil technologickým postupem zpracování k˚uží.

14


Typ písma V Nˇemecku a v našich zemích byla typickým písmem fraktura a švabach. Ve Francii se používala bastarda a pro latinské texty byla typická antikva a kurzíva. V textu se vždy vyskytovaly tˇri druhy písma, jedno pro iniciály, druhé pro titulky a tˇretí pro ostatní text. Titulní list Zaˇcal se tisknout, protože tiskaˇr chtˇel obrazovým titulem upoutat pozornost. Text na titulním listˇe byl omezen na minimum, vˇetšinu strany tvoˇril velký obrazový dˇrevoˇrez.

Obrázek 2.5: Titulní list z knihy Artikulové snˇemu království cˇ eského 1585 Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 20.1.2012

Název Obsahoval jméno tiskaˇre a rok vydaní. ˇ Casové údaje Zaˇcaly se tisknout ve formˇe chronogram˚u33 na titulní list, do pˇredmluvy nebo do dedikace. Ilustrace Renesanˇcní kniha byla ilustrována dˇrevoˇrezy. Této techniky se užívalo pˇri výzdobˇe titulního listu, u rámcového zdobení, u iniciál, ale hlavnˇe pro samotné ilustrace uvnitˇr knihy. Ozdobným prvkem 33 Chronogram je veršovaná c ˇ i prozaická skladba, která byla napsána tak, aby souˇcet písmen (myšleno jako ˇrímská ˇcíslice) vytištˇených v uvedeném textu majuskulou dával dohromady letopoˇcet.

15


v knize se stala vinˇeta. P˚uvodnˇe šlo o ozdobu z úponk˚u vinné révy, která byla pˇrenesena do knih. V nich byla zobrazována jako ornament, nˇekdy mˇela dokonce figurální podobu. Používala se pro výzdobu titulního listu, ale i na zaˇcátku nebo na konci jednotlivých kapitol v knize. Renesanˇcní knihy byly cˇ asto také zdobeny r˚uznými lístkovými a rostlinnými ornamenty, kvˇetinovými girlandami, volutami, kartušemi, maskarony a groteskami. Grafická technika – dˇrevoˇrez Dˇrevoˇrez se v období renesance stal základní ilustraˇcní technikou. Od vynálezu knihtisku byl používán nejˇcastˇeji, v celém 16. století pˇrevládal, a to až do období baroka, kdy byl vystˇrídán rytinou a lepty. Dˇrevoˇrez jako grafická technika je, stejnˇe jako knihtisk, tisk z výšky. Bylo tedy velice snadné zasadit do tiskové stránky dˇrevoˇrezný štoˇcek a otisknout ho souˇcasnˇe s textem. Matrice dˇrevoˇrezu se pˇripravovala z podélného ˇrezu dˇreva. Hlavním centrem dˇrevoˇrezu bylo Nˇemecko. V Norimberku p˚usobil nejvˇetší grafik období renesance, Albrecht Dürer. K jeho nejslavnˇejším cykl˚um patˇrí Malé pašije, Velké pašije, Apokalypsa cˇ i Život Mariin.

2.4

Závˇer teoretické cˇ ásti

Hlavním tématem této práce není detailní popis stˇredovˇeké knihy a jejího vývoje, proto teoretická cˇ ást pouze uvádí cˇ tenáˇre do problematiky knižní kultury. Soustˇredí se pˇredevším na oblasti potˇrebné pro porozumˇení praktické cˇ ásti, struˇcnˇe popisuje vynález knihtisku, jehož vlivu na podobu renesanˇcních knih se vˇenuje následující praktická cˇ ást. Zdroje vhodné pro hlubší studium stˇredovˇekých knih a jejich vývoje jsou uvedeny v sekci Literatura na konci této práce.

16


3. Praktická cˇ ást Tuto cˇ ást maturitní práce vˇenuji praktickým poznatk˚um, ke kterým jsem dospˇel studiem a vzájemným porovnáním Bible boskovské a Bible kutnohorské. Proˇc jsem zvolil právˇe tyto dvˇe knihy? Pˇri výbˇeru knih pro vzájemné srovnávání jsem vycházel ze dvou zásad. Prvním pˇredpokladem bylo, aby obˇe knihy byly domácí provenience a aby byly obsahovˇe stejné. Dále jsem chtˇel, aby se rukopisná kniha co nejvíce pˇribližovala svým vznikem k datu vynálezu knihtisku, tzn. do roku 1450, a tištˇená kniha byla inkunábulí, tedy aby byla vytištˇena do roku 1500. D˚uležitým kritériem také bylo, aby tištˇená kniha byla ilustrovaná, což Bible kutnohorská splˇnuje. V neposlední ˇradˇe byla pro mne pˇri výbˇeru knih d˚uležitá také jejich dostupnost. Bible boskovská je uložena ve Státní vˇedecké knihovnˇe v Olomouci. Bible kutnohorská nebo její fragmenty se nacházejí ve více knihovnách. Nejlépe dochovaný exempláˇr má Knihovna Národního muzea ˇ v Praze a Ceské muzeum stˇríbra v Kutné Hoˇre. Faksimile Bible kutnohorské z roku 2010 je uložena i v Moravské zemské knihovnˇe v Brnˇe. Nejd˚uležitˇejším faktem ovšem bylo, že obˇe zmiˇnované bible jsou k dispozici v digitalizované podobˇe na internetových stránkách digitální knihovny Manuscriptorium.[18]

3.1 3.1.1

Bible boskovská Základní informace

Místo uložení: Státní vˇedecká knihovna Olomouc Signatura: M III 3 Datace: polovina dvacátých let 15. století Jedná se o ruˇcnˇe psaný iluminovaný kodex o rozsahu 536 list˚u, který vznikl ve dvacátých letech 15. století. Ve starší cˇ eské odborné literatuˇre bývá oznaˇcován jako Druhá bible olomoucká. Dnešní název Bible boskovská je odvozen od jména prvního známého vlastníka, kterým byl Vácˇ lav Cernohorský z Boskovic. Bible posléze dvakrát zmˇenila majitele a darem se dostala k brnˇenským jezuit˚um. Pˇri zrušení jezuitského kláštera v dobˇe josefínských reforem se jejím majitelem stala olomoucká lycejní knihovna, jejímž pˇrímým pokraˇcovatelem je dnešní Státní vˇedecká knihovna v Olomouci.

3.1.2

Popis

Text Text bible je psán ve dvou sloupcích v rozsahu 53 až 57 ˇrádk˚u, výjimku tvoˇrí jen úvod do knihy Exodus a úvod do Matoušova evangelia, kde text tvoˇrí jeden sloupec o 53 ˇrádcích. D˚uvodem, proˇc je zde jen jeden sloupec, je vˇetší úvodní ilustrace. Formát je foliový o rozmˇeru 45,5 x 33 cm. 17


Písmo a pravopis Bible boskovská je psána gotickou minuskulou s diakritickým pravopisem. Vlastní biblický text vychází z druhé cˇ eské redakce bible, která byla provedena po roce 1410. K nˇemu jsou vloženy r˚uzné kratší pˇríspˇevky, z nichž nejzajímavˇejším je Kratší výklad na Desatero, jehož autorem je sám Mistr Jan Hus. Tento text je umístˇen mezi Mojžíšovými knihami Genesis a Exodus. Výzdoba Výzdobu tvoˇrí 89 miniatur, vˇetšina z nich je tvoˇrena zdobenou iniciálou. Námˇety obraz˚u jsou scény, které popisuje biblický text.

3.1.3

Obrazová pˇríloha s popisem

Vazba – pˇrední deska (obr. 3.1) Umístˇení: fol.fc Bible je zasazena do desek a potažena do p˚uvodnˇe bílé k˚uže – patrnˇe vepˇrovice, která za dlouhá staletí již znaˇcnˇe zežloutla. Výzdoba vazby je typicky renesanˇcní. Je zde uplatnˇena rámová kompozice a technika zdobení slepotiskem. Do tˇretího rámu výzdoby je zakomponován figurální náboženský motiv. V rozích bible jsou kované nárožnice, a to na pˇrední desce 4 kusy, na zadní desce chybí nárožnice v pravém horním rohu. Vazba má rovnˇež na pˇrední desce zachovány fragmenty kovových spon. Tyto spony na zadní desce chybí. Ve hˇrbetu jsou patrné vazy motouzem, které jsou pˇretaženy k˚uží, ta je v tˇechto místech mírnˇe poškozená. Celkovˇe je pˇrední deska v lepším stavu než zadní. Zadní pˇrídeští (obr. 3.2) Umístˇení: fol.bs Na Bibli boskovské je zajímavé také zadní pˇrídeští. Je zde umístˇen text s notovým zápisem. Nejedná se však o text, který by byl souˇcástí Bible jako takové, ale jde o fragment pergamenového dvoulistu se zlomkem tropáˇre1 . Pˇri výrobˇe vazby Bible byl totiž patrnˇe použit vyˇrazený pergamen s již nepoužívaným textem. Tento zp˚usob znovuzpracování vyˇrazených písemností byl zcela bˇežný, protože cena nových materiál˚u byla velmi vysoká. Stvoˇrení svˇeta (obr. 3.3) Umístˇení: fol.lv Tato celostránková iluminace je tvoˇrena sedmi medailonky, které pˇredstavují sedm dní v týdnu, tzv. cyklus Stvoˇrení. V bibli je umístˇena hned na samém poˇcátku v knize Genesis a vytváˇrí tu pomyslný frontispis.2 Kompoziˇcnˇe je iluminace osazená ve zlatém orámování a okraje stránky vyplˇnují ornamentální rostlinné motivy. Z barev zde dominuje modrá, cˇ ervená a zelená. Jednotlivé medailonky jsou tvoˇreny následujícími výjevy: Horní stˇredový medailon zobrazuje tr˚unícího Boha Stvoˇritele, který již odpoˇcívá po šestidenní práci. V levém horním medailonku B˚uh v den první oddˇelil svˇetlo od temnoty, cˇ ímž stvoˇril den a noc. Stˇredový levý medailon zobrazuje stvoˇrení vody a zemˇe bˇehem druhého dne. Tˇretí den, kdy B˚uh stvoˇril rostliny, je vyobrazen na 1 Tropáˇr

je soubor skladeb na liturgické texty, s notovým zápisem. je sudá stránka v knize, která tvoˇrí protˇejšek titulnímu listu knihy, obvykle je zde umístˇena ilustrace.

2 Frontispis

18


Obrázek 3.1: Vazba – pˇrední deska Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.12.2011

19


Obrázek 3.2: Zadní pˇrídeští Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.12.2011

20


Obrázek 3.3: Stvoˇrení svˇeta Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.10.2011

21


levém dolním medailonku. Cyklus dále pokraˇcuje na pravé stranˇe smˇerem nahoru. Dolní medailon zobrazuje cˇ tvrtý den práce Boha, jenž podle Bible v tento den stvoˇril Slunce, Mˇesíc a hvˇezdy. Pátým dnem bylo stvoˇreno zvíˇrectvo a posledním dnem pak B˚uh stvoˇril cˇ lovˇeka, což je zobrazeno na posledním medailonu vpravo nahoˇre. Izraelci na poušti sbírají manu (obr. 3.4) Umístˇení: fol.21r Výjev na této iluminaci pˇredstavuje izraelský lid na poušti sbírající nebeskou manu, kterou jim seslal Hospodin, aby netrpˇeli na cestˇe pouští hladem. Zároveˇn je zde vyobrazen Mojžíš, jak udeˇrí holí do skály, ze které vytryskne voda a lid m˚uže se na poušti napít. Tato úvodní ilustrace druhé knihy Mojžíšovy, knihy Exodus, je vˇetšího formátu. Proto je i text této strany zalomen pouze do jednoho sloupce. Horní cˇ ást folia je bohatˇe zdobena drolérií s rostlinnými a zvíˇrecími motivy. Do spodní cˇ ásti drolérie jsou vsazeny dva rodové znaky – erby, patrnˇe se jedná o znaky prvního majitele kodexu. Na levé stranˇe je znak ve tvaru zlato-ˇcerného štítu a na pravé stranˇe je vyobrazen znak dvou cˇ erných zkˇrížených ostrví3 ve zlatém poli. Hospodin na Sinaji pˇrikazuje Mojžíšovi provést sˇcítání bojeschopných mužu˚ (obr. 3.5) Umístˇení: fol.48v Folio tvoˇrí dva sloupce textu. V záhlaví je uveden název kapitoly „Numeri“. Stˇredem folia mezi sloupci probíhá zdobná linka, která nahoˇre i dole tvoˇrí drolerii. U obou sloupc˚u je dobˇre patrné linkování jednotlivých ˇrádk˚u, které provádˇel písaˇr za pomocí ol˚uvka pˇred vlastním zahájením psaní textu. Ve druhém sloupci uprostˇred je umístˇena ilustrace, na které je v pravé horní cˇ ásti zobrazena tváˇr Hospodina, jak promlouvá k Mojžíšovi. Protilehlá cˇ ást ilustrace zachycuje Mojžíše a Áróna pˇri plnˇení božího rozkazu.

3 Ostrev

je kmen stromu, jemuž byly zámˇernˇe po odsekání vˇetví ponechány pahýly. Používali ji útoˇcníci místo žebˇrík˚u pro snadnˇejší pˇrekonání hradeb.

22


Obrázek 3.4: Izraelci na poušti sbírají manu Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.10.2011

23


Obrázek 3.5: Hospodin na Sinaji pˇrikazuje Mojžíšovi provést sˇcítání bojeschopných muž˚u Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.12.2011

24


3.2

Bible kutnohorská

3.2.1

Základní informace

Místo uložení: Knihovna Národního muzea v Praze Signatura: 25 A 2b Datace: 14. 11. 1489 Jde o první cˇ eskou tištˇenou ilustrovanou bibli v cˇ eských zemích o rozsahu 612 list˚u, která vznikla v dílnˇe tiskaˇre Martina z Tišnova v roce 1489 a dle dochovaných pramen˚u byla k dostání poprvé dne 14. listopadu roku 1489. Martin z Tišnova byl p˚uvodnˇe písaˇrem, až v pozdním vˇeku se zaˇcal vˇenovat cˇ ernému umˇení. Od šepmistr˚u (konšel˚u) mˇesta Kutná Hora si pro tisk bible p˚ujˇcil cˇ ástku 10 kop groš˚u.4 Bible byla vytištˇena v dobˇe, kdy mezi sebou soupeˇrila Kutná Hora, bohaté horní mˇesto, a hlavní mˇesto Praha. Kutná Hora proto usilovala o tisk vlastní bible, která by pˇredˇcila známou Pražskou bibli z roku 1488. To se také stalo. Pražská bible, co se rozsahu týká, je vytištˇena jen na 610 listech a je zcela bez ilustrace. Tiskárna Martina z Tišnova v Kutné Hoˇre po ukonˇcení prací na Kutnohorské bibli zanikla. Do mˇesta stˇríbra se knihtisk vrátil teprve až na poˇcátku 18. století.

3.2.2

Popis

Kompozice a formát Celá bible se již na první pohled vyznaˇcuje jednotnou kompozicí. Písmo je úhlednˇe zarovnáno. Text je v zrcadle sazby5 umístˇen do dvou sloupc˚u o padesáti až jednapadesáti ˇrádcích. Iniciály jsou dopisovány ruˇcnˇe rubrikátorem. Jsou provedeny v cˇ ervené a modré barvˇe a celkovˇe jsou v souladu s tiskem. Protože kniha nemá stránkování, je poˇradí list˚u zajištˇeno pomocí písmen v kombinaci s cˇ íslem. Formát tisku je foliový, což pro upˇresnˇení pˇredstavuje rozmˇer cca 30 cm na výšku a 21 cm na šíˇrku. Pravopis a text Pravopis je diakriticko-spˇrežkový. Po souhláskách š, cˇ , ˇr, ž je tištˇeno y, to se objevuje i na poˇcátku slov. Text Bible kutnohorské pochází z 80. let 15. století z období vlády krále Vladislava Jagellonského. V tomto období bylo cˇ eské znˇení bible novˇe pˇrepracováno pro tiskové vydání. Tato úprava biblického textu je uvádˇena jako cˇ tvrtá redakce staroˇceské bible.6 Výzdoba Výzdoba Bible kutnohorské je tvoˇrena 116 ruˇcnˇe kolorovanými dˇrevoˇrezy. Nejvíce dˇrevoˇrez˚u, celkem 51, je umístˇeno v tzv. Knihách Mojžíšových, tedy v první cˇ ásti bible. 4 Kopa

groš˚u je stará penˇežní jednotka. Kopa jako taková byla stará množstevní míra cˇ ítající 60 kus˚u. sazby je sevˇrený prostor uprostˇred stránky, ve které je umístˇen text, zatímco vymezený okraj stránky je prázdný, bez textu. Pokud je na tomto okraji umístˇen text, nazýváme ho marginálií. 6 O jednotlivých úpravách c ˇ eského textu bible pojednává publikace známého slavisty a filologa Vladimíra Kyase ˇ Ceská Bible v dˇejinách národního písemnictví. 5 Zrcadlo

25


Zajímavostí je, že se v bibli vyskytují na nˇekolika místech stejné dˇrevoˇrezy. Jedná se o výjevy s motivem bitvy. V prvním pˇrípadˇe jde o námˇet David bojuje s Gesurskými (První knihy královské, fol. p7a). Stejný dˇrevoˇrez, avšak kolorovaný více cˇ ervenou barvou, se objevuje pod názvem Bitva mezi Roboánem a Jeroboánem (Tˇretí knihy královské, fol. s3b), a koneˇcnˇe ve tˇretím pˇrípadˇe je dˇrevoˇrez použit jako námˇet Bitva Judy Makabejského s Aponiem (První kniha Makabejská, fol. z3b). V tomto pˇrípadˇe byly kolorovány jen postavy, zbytek dˇrevoˇrezu je bez kolorování.

3.2.3

Obrazová pˇríloha s popisem

Vazba – pˇrední deska (obr. 3.6) Umístˇení: FC Knižní blok je zasazen do desek, které jsou potaženy hnˇedou k˚uží. Ta je zdobena slepotiskem s rostlinným a cˇ ásteˇcnˇe i figurálním motivem. Desky jsou cˇ ásteˇcnˇe poškozené, poškrábané a místy i odˇrené. Na zadní cˇ ásti je umístˇen papírový štítek se signaturou, taktéž již poškozený. Vazba knihy dále obsahuje na pˇrední desce pravou horní nárožnici a cˇ ásti spon, ostatní kování již chybí. Stvoˇrení svˇeta (obr. 3.7) Umístˇení: fol.a6v Jde o celostránkovou ilustraci, kterou tvoˇrí 6 kruhových dˇrevoˇrez˚u, které nejsou kolorované. Jejich linie jsou jednoduché, nˇekteré až takˇrka schématické. Tematický cyklus zobrazuje výjevy stvoˇrení svˇeta. Sbírání many na poušti (obr. 3.8) Umístˇení: fol.e1v Zcela kolorovaný dˇrevoˇrez o rozmˇeru 70 x 140 mm je umístˇen v dolní polovinˇe folia na poˇcátku 16. kapitoly. Námˇet pˇredstavuje izraelský lid, sbírající na poušti nebeskou manu, kterou mu seslal Hospodin. Vlevo na dˇrevoˇrezu je zobrazena postava Mojžíše. Znak Kutné Hory (obr. 3.9) Umístˇení: fol.mm 10r Na tomto foliu je umístˇen kolofon a také signet tiskaˇre Martina z Tišnova. Znaˇcka tiskaˇre je tvoˇrena dˇrevoˇrezem, který zobrazuje dvˇe postavy v kápích. Patrnˇe se jedná o kutnohorské havíˇre, kteˇrí drží znak mˇesta Kutné Hory, nad nímž je otištˇena iniciála W s královskou korunou. Iniciála odkazuje na cˇ eského krále Vladislava II. Jagelonského, který panoval v období 1471 až 1516. Text kolofonu neboli tiskaˇrova doslovu: „Skonává se biblé, jenž jest Zákon boží nový i starý, literami vytištˇenými na Horách Kutnách slavných skze mne Martina z Tišnova, léta božieho tisícieho cˇ tyˇrstého osmdesátého devátého tu sobotu po svatém Martinˇe za cˇ asu kralovánie najjasnˇejšieho kniežete a pána, pana Vladislava, krále cˇ eského a markrabství moravského etc., pána našeho milostivého, léta kralovánie jeho Milosti osmnáctého.“[14]

26


Obrázek 3.6: Vazba – pˇrední deska Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.12.2011

27


Obrázek 3.7: Stvoˇrení svˇeta Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.10.2011

28


Obrázek 3.8: Sbírání many na poušti Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.10.2011

29


Obrázek 3.9: Znak Kutné Hory Zdroj: http://www.manuscriptorium.com [23] Staženo: 30.10.2011

30


3.2.4

Zajímavosti Bible kutnohorské

První a druhé vydání Bible kutnohorská byla zpracována ve dvou vydáních, mezi nimiž jsou patrné jisté rozdíly. Pod doslovem Martina z Tišnova byl v prvním vydání otištˇen reprezentaˇcní znak Kutné Hory. Ten však ve druhém vydání chybí. Dalšími rozdíly jsou r˚uzné typografické úpravy. Jedná se napˇríklad o drobné úpravy textu nebo o jinak rozmístˇené dˇrevoˇrezy. Náklad a dochované exempláˇre Celkový náklad Bible kutnohorské není znám. PhDr. Jaroslav Vobr ve své studii „Kutnohorská bible – problém 1. a 2. vydání “[13] uvádí, že pˇredpokládaný náklad mohl být 200 výtisk˚u, který však byl kv˚uli potížím snižován na polovinu. Bible kutnohorská se ocitla v roce 1729 a následnˇe ještˇe jednou v roce 1770 na Koniášovˇe seznamu zakázaných knih. I když je zde uvádˇena coby opravitelná, mohlo to vést k cˇ ásteˇcné ztrátˇe nebo zniˇcení nˇekterých výtisk˚u. Do dnešních dn˚u se dochovaly nˇekteré exempláˇre nebo zlomky prvního i druhého vydání. Ty jsou uloženy napˇr. v Muzeu stˇríbra v Kutné Hoˇre, v Univerzitní knihovnˇe v Bratislavˇe, v Národním muzeu v Praze nebo napˇr. v Britském muzeu v Londýnˇe.

3.3

Srovnání Bible boskovské a Bible kutnohorské

Srovnáme-li obˇe knihy, nalezneme zde nˇekolik rozdíl˚u. Ty jsou nejvíce patrné u použitého materiálu, zvoleného formátu, písma a ilustrace. Materiál a formát V pˇrípadˇe iluminovaného kodexu Bible boskovské bylo použito pergamenu o rozmˇeru 45,5 x 33 cm. Jde tedy o tzv „velké folio“. Pro tisk Bible kutnohorské zvolil Martin z Tišnova jako psací látku papír o formátu cca 30 x 21 cm. V tomto pˇrípadˇe se jedná o tzv „normální folio“7 . Rozsahovˇe je co do poˇctu list˚u obsáhlejší Bible kutnohorská pˇrekonávající stˇredovˇeký kodex o 76 list˚u. Vazba Obˇe bible byly svázány do desek potažených k˚uží (obr. 3.1 a obr. 3.6). V obou pˇrípadech byla vazba vyzdobena slepotiskem s rámovou kompozicí. U Bible boskovské je však výzdoba bohatší. U obou vazeb jsou velice podobné kovové prvky. Obˇe vazby jsou cˇ ásteˇcnˇe poškozené vlivem jejich znaˇcného stáˇrí. Písmo, pravopis a kompozice Bible boskovská byla napsána gotickou minuskulí s diakritickým pravopisem. U Bible kutnohorské použil Martin z Tišnova pro tisk bastardu. Text této bible je tak oproti Bibli boskovské snáze cˇ itelnˇejší. Kompoziˇcnˇe jsou si obˇe bible velice podobné. Díky tisku je lépe zpracována Bible kutnohorská, jejíž text je úhlednˇe zarovnán do zrcadla sazby. 7 viz

Formáty knih 2.1.3

31


Obsah Obsahovˇe se Bible boskovská oproti bibli kutnohorské liší v použití jiné cˇ eské redakce biblického textu. V prvním pˇrípadˇe šlo o druhou cˇ eskou redakci, ke které byly pˇriloženy r˚uzné kratší pˇríspˇevky. Ve druhém pˇrípadˇe bylo cˇ eské znˇení biblických text˚u již pˇrepracováno pro tisk a jedná se tedy o tzv. cˇ tvrtou redakci staroˇceské bible. Ilustrace Bible boskovská vyniká nádhernou ilustraˇcní výzdobou. Najdeme v ní ornamentálnˇe zdobené iniciály i samostatné iluminace, které jsou výraznˇe barevné. Pˇrevládají tradiˇcní barvy stˇredovˇekých iluminovaných kodex˚u, a to cˇ ervená, modrá a zlatá. Pro celkové obohacení výzdoby je tento kodex doplnˇen o ˇradu zdobení ve formˇe drolérií (napˇríklad obr. 3.4) a rozvilin. Pro výzdobu Bible kutnohorské byly použity taktéž ruˇcnˇe malované iniciály. Tyto dodržují v celé knize jednotný ˇrád. Ilustraci tvoˇrí dˇrevoˇrezy, které byly vˇetšinou kolorovány, vyskytují se tu ale také takové, které jsou kolorovány jen cˇ ásteˇcnˇe, nebo jsou zcela bez kolorování. Pro pˇríklad srovnejme celostránkovou ilustraci s motivem Stvoˇrení svˇeta, která se nachází v obou knihách (obr. 3.3 a obr. 3.7). V rukopisu Bible boskovské jde o zdobenou ilustraci se zlatým orámováním a doplnˇením o rostlinné motivy, v pˇrípadˇe Bible kutnohorské se jedná o stejný motiv, ale zobrazený prostou formou šesti kruhových konturových dˇrevoˇrez˚u bez kolorování. Dalším pˇríkladem srovnání m˚uže být motiv „Sbírání many na poušti“ (obr. 3.4 a obr. 3.8). V bibli boskovské pˇredstavuje samotný výjev bohatá kruhová ilustrace vsazená do cˇ tvercového orámování. Celkovˇe je ilustrace pro vˇetší zdobnost doplnˇena o stránkovou dekoraci v podobˇe rostlinných a zvíˇrecí motiv˚u. Stejný výjev v Bibli kutnohorské zachycuje cˇ ásteˇcnˇe kolorovaný dˇrevoˇrez obdélníkového formátu. Rozmˇerovˇe je pˇresnˇe vsazen do zrcadla sazby, což ponechává stránce jednotnou kompozici. Z barevné škály kolorování zde pˇrevládá zelená a hnˇedá barva. Závˇer Bible boskovská vyniká nádhernou ilustraˇcní výzdobou, pˇresto celková kompozice nep˚usobí vždy zcela jednotným dojmem. Naproti tomu Bible kutnohorská vyniká jednotnou kompozicí, avšak ilustrace výtvarnˇe nedosahují stejné kvality. Závˇerem lze však ˇríci, že byly obˇe bible zpracovány na velmi vysoké úrovni.

3.4

Obecný rozdíl mezi rukopisnou a tištˇenou knihou aneb jak se zmˇenila výtvarná podoba knih v dobˇe renesance

Mezi stˇredovˇeký kodex a renesanˇcní knihu vstoupil bod zlomu – vynález knihtisku. I když se knihtisk ve svých poˇcátcích snažil napodobit rukopisnou podobu knih, pˇrinesl revoluci ve zp˚usobu rozmnožování textu. S tím souvisely nˇekteré zmˇeny, které ovlivnily výtvarnou podobu renesanˇcních knih. Materiál Psací látkou stˇredovˇeký kodex˚u byl pergamen. Papír se zaˇcal v Evropˇe vyrábˇet sice v již v 11. století, ale k masivnímu rozšíˇrení jeho výroby a využití došlo až v souvislosti s vynálezem knihtisku. Použitím papíru se dosáhlo snížení výrobních náklad˚u knihy, protože v porovnání s pergamenem byla jeho výroba mnohem levnˇejší. Pergamen však z produkce renesanˇcních knih nezmizel, i nadále se používal pro významné tisky.

32


Písmo Bˇehem stˇredovˇeku se vyvinula celá škála r˚uzných typ˚u písem. V renesanci se i nadále pˇri tisku používaly gotické typy písem jako byla textura, fraktura, švabach cˇ i bastarda. V Itálii bˇehem 15. století vznikla a do knih pronikla antikva. Použití jednotlivých typ˚u písem se v jednotlivých jazycích lišilo. Ve srovnání s rukopisy má tištˇená kniha více sjednocenou kompozici a úhledné zarovnání textu. Díky tiskovému písmu se stal text cˇ itelnˇejším. Zaˇcal také postupnˇe oprošt’ovat od systému zkratek a spˇrežek, typického pro rukopisy. Charakteristické zkracování slov v rukopisech mˇela latina. Tyto zkratky odbornˇe nazýváme abreviatury8 a spˇrežky nazýváme ligatury. Nejvíce se uplatnily v gotickém typu písma. Systém zkracování lze rozdˇelit do tˇrí samostatných skupin následovnˇe: 1. Zkracování pomocí znaménka Pro zkracování se používaly r˚uzné znaménka, napˇr. vlnovka, svislá cˇ ára, apod. Napˇr. vlnovka nad posledním písmenem znamenala m nebo n, napˇr. mã = mám 2. Zkracování pomocí koncovky Koncové písmeno bylo umístˇeno nad úrovní ˇrádku a nahrazovalo poslední cˇ ást slova. Napˇr. soe = sobˇe 3. Ustálené zkratky Nahrazovaly celá slova napˇr. l. = litera, H. = Hospodin S rozšiˇrováním knih mezi širší vrstvy se však zkratky stávaly nesrozumitelnými a ztrácely na p˚uvodním významu. Podrobnˇe o zkratkách a spˇrežkách pojednává Milan Kopecký ve své knize Úvod do studia staroˇceských rukopis˚u a tisk˚u.[10] Ilustrace V období inkunábulí se tiskaˇri snažili co možná nejvíce napodobit svým tiskem rukopisy, proto byly nˇekteré první tisky ruˇcnˇe ilustrovány. Souˇcasnˇe si ale uvˇedomovali, že významného urychlení práce pˇri výrobˇe knih dosáhnou nejen tiskem samotným, ale také použitím dˇrevoˇrezu coby knižní ilustrace. Tím vznikl další rozdíl mezi tištˇenou knihou a rukopisy, pro které byla charakteristická bohatá iluminace, velké zdobené iniciály a rubrikování. Dˇrevoˇrez jako hlavní výtvarná technika se používal pro knižní ilustraci až do období baroka, kdy byl postupnˇe vytlaˇcován lepty a rytinami. Na výtvarnou podobu knih mˇela vliv i tématická stránka literatury. Období humanismu a renesance pˇrálo vzdˇelanosti. Vedle tradiˇcní bible se tiskly napˇríklad pˇrírodovˇedecké knihy, herbáˇre cˇ i zdobené kalendáˇre. S tím souvisela tématika ilustrace. Známý je napˇríklad bohatˇe dˇrevoˇrezy zdobený Mattioliho herbáˇr z produkce Jiˇrího Melantricha z Aventýna. Dalším ilustraˇcním prvkem renesanˇcní knihy se stal titulní list, který byl taktéž tvoˇren dˇrevoˇrezem. U nás byl v 16. století typický titulní list se znakem cˇ eského království. Vazba Rozdíl mezi rukopisem a tištˇenou knihou se projevil také u knižní vazby. Stˇredovˇeké rukopisy byly zpravidla vázány do dˇrevˇených desek. Zprvu byly desky zdobeny ˇrezbou cˇ i malbou, pozdˇeji byly potaženy do tlusté k˚uže, opatˇrené r˚uzným kováním. Kožená vazba byla zdobena technikou 8 P˚ uvodnˇe

z latinského brevis, neboli krátký.

33


slepotisku s motivem akantu cˇ i rozety. U prvotisk˚u se setkáváme ještˇe s gotickou vazbou, ale ta postupem cˇ asu ustoupila vazbˇe renesanˇcní. Naproti tomu renesanˇcní vazba 16. století je lehká, lepenková, potažená tenkou k˚uží (pˇredevším šlo o bˇelenou vepˇrovici). Vazba je bohatˇe zdobená slepotiskem s ornamentálním i figurálním motivem cˇ i technikou zlacení. Shrnutí Závˇerem lze ˇríci, že renesanˇcní kniha oproti knize rukopisné zaznamenala nˇekolik hlavních rozdíl˚u. Zmˇena nastala ve zp˚usobu zpracování záznamu textu, kde vlivem knihtisku došlo ke zlepšení cˇ itelnosti a také k postupnému odbourání zkratek, které byly v rukopisech hojnˇe rozšíˇrené. V používaných materiálech se významnˇe prosadil papír a lehké k˚uže na vazby. Technika dˇrevoˇrezu používaná pro ilustraci knih urychlila knižní produkci, ale na úkor krásných ruˇcních iluminací. Do knih se dostal i nový prvek, a to titulní list.

34


4. Závˇer Cílem této práce bylo najít odpovˇed’ na otázku, jak se zmˇenila výtvarná podoba knihy s pˇríchodem knihtisku. Pro zodpovˇezení této otázky bylo nutné nejen nastudovat teorii, ale pˇredevším provést praktické srovnání rukopisné a tištˇené knihy. Protože otázka vlivu knihtisku na výtvarnou podobu knih v období renesance svou šíˇrí pˇrekraˇcuje rozsah maturitní práce, bylo nutné vybrat vhodné pˇríklady rukopisné a tištˇené knihy. Jako pˇríklady dobˇre posloužily rukopisná Bible boskovská a tištˇená Bible kutnohorská vzhledem k vzájemné obsahové i rozsahové podobnosti. Pro samotné srovnání byly vybrány podobné ilustrace, které jsou podrobnˇe popsány v praktické cˇ ásti. Zjištˇené poznatky pˇri vzájemném srovnání obou knih umožnily vymezit nˇekolik rozdíl˚u, na kterých je patrná zmˇena výtvarné podoby renesanˇcních tištˇených knih. Tyto rozdíly byly v závˇeru praktické cˇ ásti zobecnˇeny a na jejich základˇe je možné ˇríci, že stanovený cíl práce byl splnˇen. Na úplný závˇer bych rád poznamenal, že zpracování tohoto tématu mi pˇrineslo nové teoretické i praktické poznatky, o které jsem si rozšíˇril znalosti z oblasti dˇejin knižní kultury, literatury a bibliografie.

35


Anotace Tato maturitní práce pˇrináší náhled do období vynálezu knihtisku a jeho vliv na výtvarnou podobu prvních renesanˇcních knih. Samotná práce je rozdˇelena do dvou cˇ ástí. První cˇ ást je zamˇeˇrena na teoretické aspekty problematiky, které je potˇrebné znát pro pochopení druhé, praktické cˇ ásti práce. Struˇcnˇe seznamuje s psacími látkami a podobou stˇredovˇeké rukopisné knihy, dále se vˇenuje vynálezu knihtisku a jeho významu. Teoretickou cˇ ást uzavírá pojednání o renesanˇcní knize. Druhá, praktická cˇ ást se vˇenuje charakteristice Bible boskovské a Bible kutnohorské, popisu vybraných ilustrací, vzájemnému porovnání obou knih a stanovení obecného rozdílu mezi tištˇenou a psanou knihou. Pˇrílohou je doprovodná prezentace.

Zusammenfassung Diese Abiturarbeit bringt einen Einblick in die Zeit der Erfindung des Buchdrucks und ihren Einfluss auf die Kunstform der ersten gedruckten Bücher. Die Arbeit ist in zwei Teile geteilt. Der erste Teil konzentriert sich auf die theoretischen Aspekte, die man kennen soll, um den praktischen Teil der Arbeit zu verstehen. Er befasst sich kurz mit den Schreibstoffen und mit der Form des mittelalterlichen handgeschriebenen Buches, weiter widmet er sich der Erfindung des Buchdrucks und seiner Bedeutung. Den theoretischen Teil schließt ein Aufsatz über das Renaissance-Buch. Der zweite, praktische Teil widmet sich der Charakteristik der Bibel von Boskovice (Bible boskovská) und der Bibel von Kuttenberg (Bible kutnohorská), der Beschreibung der ausgewählten Abbildungen in beiden Büchern und dem Unterschied zwischen dem gedruckten und handgeschriebenen Buch. In der Anlage ist eine begleitende PPT-Präsentation.

36


Seznam obrázku˚ 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Vzorník Bastardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Iniciála ze Žaltáˇre královny Alžbˇety Rejˇcky – Klášter benediktýn˚u v Rajhradˇe Rámová a dominantová kompozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vazba „à la fanfare“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Titulní list z knihy Artikulové snˇemu království cˇ eského 1585 . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

5 8 14 14 15

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9

Vazba – pˇrední deska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zadní pˇrídeští . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stvoˇrení svˇeta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Izraelci na poušti sbírají manu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hospodin na Sinaji pˇrikazuje Mojžíšovi provést sˇcítání bojeschopných muž˚u . Vazba – pˇrední deska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stvoˇrení svˇeta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sbírání many na poušti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znak Kutné Hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

19 20 21 23 24 27 28 29 30

37


Literatura ˇ [1] BOHATCOVÁ, Mirjam et al. Ceská kniha v promˇenách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990 ˇ [2] CAPKA, František a SANTLEROVÁ Kvˇetoslava. Vývoj písma v kostce. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a knihkupectví Mgr. Jitka Spiesová, 1994 ˇ [3] CERNÁ, Marie Ludmila. Struˇcné dˇejiny knihtisku. 1. vyd. Praha, Šolc a Šimáˇcek, 1948 [4] DROBNÁ, Zoroslava. K problematice Bible Boskovské: profesoru Albertu Kutalovi k šedeˇ sátinám. Praha: Ceskoslovenská akademie vˇed, 1965. [5] HAMANOVÁ, Pavlína. Z dˇejin knižní vazby. 1. vyd. Praha: Orbis, 1959 ˇ [6] HLAVÁCEK, Ivan et al. Vademecum pomocných vˇed historických, 1. vyd. Praha, Svoboda, 1988. ˇ [7] HORÁK, František. Ceská kniha v minulosti a její výzdoba. Praha: František Novák, 1948. Naše poklady sv. 4. [8] KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novovˇeké latinské paleografie, 1.svazek 2. vyd. Praha, Univerzita Karlova, 1979 [9] KNEIDEL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1989, ISBN 80-205-0093-6 [10] KOPECKÝ, Milan. Úvod do studia staroˇceských rukopis˚u a tisk˚u. 1. vyd. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1978 ˇ [11] KYAS, Vladimír. Ceská bible v dˇejinách národního písemnictví. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 1997, ISBN 80-7021-105-9 ˇ [12] VANEˇ CKOVÁ, Jana. Faksimile Bible kutnohorské Martina z Tišnova: doprovodná publikace k faksimilii inkunábule Bible kutnohorské. 1. vyd. Praha: Tempus Libri, 2010, ISBN 80-2547638-3 [13] VOBR, Jaroslav. Kutnohorská bible – Problém 1. a 2. vydání. 1. vyd. Praha: Národní ˇ knihovna Ceské republiky, 1993, 209–224.

38


[14] Bible kutnohorská, faksimilie. Praha: Tempus Libri, 2010, ISBN 80-254-7638-3

Online zdroje [15] SLOVIK, Radomír. Historická výroba pergamenu. Knižnica [online]. 2010, roˇc. 11, 2-3, s. 59-62 [cit. 14.2.2012]. Dostupné z: [16] VOIT, Petr. Nauka o starých tiscích [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informaˇcních studií a knihovnictví FF UK, 2007 [cit. 16.10.2011]. Dostupné z: ˇ ˇ [17] WINTER, Ziknund. Ceský pr˚umyl a obchod v 16. vˇeku [online]. Praha: Ceská akademie císaˇre Františka Josefa pro vˇedy, slovesnost a umˇení, 1913, s. 595-598 [cit. 11.2.2012]. Dostupné z: [18] Digitální knihovna Manuscriptorium [online]. 20.9.2010 [cit. 30.10.2011]. Dostupné z: . [19] Dílna ruˇcního papíru - Historie výroby papíru. Dílna ruˇcního papíru [online]. 2007 [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: [20] Ruˇcní papír | Historie papíru [online] 17.2.2012 [cit. 18.2.2012]. Dostupné z: . [21] Seznam písmen - Lecyklopædia: [online]. [cit. 1.2.2012]. Dostupné z:

Zdroje obrázku˚ [22] KNEIDEL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: Po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1989, ISBN 80-205-0093-6 [23] Digitální knihovna Manuscriptorium [online]. 20.9.2010 Dostupné z: . [24] Einblicke in die Sammlung des Deutschen Zeitungsmuseums. Historische Druckerei. [online]. [cit. 1.1.2012] Dostupné z 39


[25] Gutenberg digital [online]. 22.6.2000 Dostupné z: [26] Wikipedie, otevˇrená encyklopedie [online]. Dostupné z:

V Brnˇe 9. bˇrezna 2012

40

Vynález knihtisku a jeho vliv na výtvarnou podobu renesančních knih

Recommend Documents