Bibliografie – sepisování, sestavování záznamů, soupisů literatury
Bibliografie – význam a druhy
●
●
Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci
[email protected] Tel : 739 023 718
●
1
●
●
●
Zabývá se historickým vývojem, metodikou a technikou sestavování bibliografií, vyhledáváním a využíváním bibliografických informací. Na bibliografickou informaci se díváme z dvojího pohledu : kdo knihu napsal (autor) nebo sledujeme obsah knihy (téma knihy). V katalogizaci mluvíme o jmenné – autorské a věcné katalogizaci. Bibliografická informace identifikuje INFORMAČNÍ PRAMEN.
2
Přehled vývoje světové bibliografie
BIBLIOGRAFIE – součást INFORMATIKY ●
Zabývá se zprostředkováním informací nebo zprostředkováním informací o literatuře, o pramenech Předmětem bibliografického zpracování jsou knihy, časopisy a časopisecké články, noviny a novinové články, mapy, hudebniny, plakáty… Je to oblast odborné činnosti, tzn. bibliograf připraví informace, popíše, vytřídí a předá je uživateli v tištěné podobě – bibliografie jako kniha
●
●
3
●
Až do vynálezu knihtisku (1445 J. Guttenberg v Mohuči) byla každá psaná kniha samostatnou bibliografickou jednotkou a to i v případě, že šlo o stejný text – různí písaři, různý počet stran … Až vynález knihtisku umožnil, že z jedné sazby vznikl určitý počet stejných exemplářů. Popsal-li se jeden exemplář, byly charakterizované všechny současně vydané výtisky. Koncem 15. století se rozšířila výroba papíru a tím i počet vydávaných knih.
4
Vývoj SVĚTOVÉ BIBLIOGRAFIE ●
●
●
●
Stále rostoucí počet knih vyvolal potřebu SEZNAMU tištěných knih. Tyto první seznamy se nám dochovaly na přídeštích knih. Do roku 1500 bylo vytištěno na 40 000 knih v průměrném nákladu 500 výtisků. V 15. století se tisklo v 250 evropských městech. První tiskaři byli i nakladateli i knihkupci a seznamy sloužily pro KNIŽNÍ TRH. Vznikají první INDEXY zakázaných knih.
BIBLIOGRAFIE 16. století ●
●
●
5
●
●
Vycházel z dobré znalosti evropských knihoven a jejich katalogů, snažil se uchovat to – co je často ničeno požáry a válkami Dílo uspořádal abecedně podle autorů a před vlastní záznamy uvedl stručné životopisné údaje. Z díla se stal na dlouhou dobu významný informační a bibliografický pramen Gesner se nespokojil jen s abecedním uspořádáním, ale zpracoval knihy i z věcného hlediska.
6
Otec BIBLIOGRAFIE
Conrad Gesner- 1516-1565 ●
V tomto období stoupla tisková produkce devateronásobně a dosáhla 300 000 tištěných knih Žil otec světové bibliografie, velký systematik a vědec Conrad Gesner- 1516-1565, který se v 25 letech rozhodl sepsat všechny vyšlé vědecké knihy Vznikla jeho nejslavnější kniha, první univerzální bibliografie – Bibliotheca universalis, Curych 1545, souhrn veškerého písemnictví
●
●
●
7
V díle Pandectarum sive partitionum universalium …libri, Curych 1548 – roztřídil materiál podle jednotlivých vědních oborů, tvoří vědní klasifikace a znamená novou etapu ve vývoji bibliografického a knihovnického třídění. Hlavní vědní obory jsou dále děleny na menší úseky – předchůdce MDT. Pandekty neobsahují medicínu a teologie vyšla samostatně v roce 1549 8
BIBLIOGRAFIE 17.–19. století ●
●
●
Knižní produkce rychle vzrůstá a v 16. století bylo vydáno 280 000 knih, v 17. století 970 000 knih a v 18. století 1 600 000 knih. Rozsah světové produkce tohoto období byl zaznamenán v díle florentského učence Francesca Marucelliho – 1625-1703. Tento profesor na univerzitě v Pise zaznamenal světovou literaturu v 111 svazcích a v roce 1900 vyšel k tomuto dílu rejstřík.
BIBLIOGRAFIE 17.–19. století II ●
●
●
9
BIBLIOGRAFIE ve FRANCII ●
●
●
Bibliografie je prakticky vytvářena, ale vznikají i teoretická díla k bibliografii. Šlechta opustila své zámky a své knihovny a tyto knihy bylo nutné roztřídit, zpracovat a předat tam, kam podle svého obsahu patřily. Pro nedostatek vzdělaných knihovníků byly na všech středních a vysokých školách zřízeny bibliografické kurzy, kterých se účastnili i mimoškolní zájemci – první učebnice bibliografie Úvodní kurz bibliografie - Achard
Francouzský kněz, profesor pařížské Sorbony – Philippe Drouyn, také zpracoval rukopisný soupis světové literatury s podrobnými popisy knih, charakteristikou autorů a s výtahy předmluv Jeho 321 svazkových katalogů je dosud uloženo v Národní knihovně v Paříži Revoluční Francie dala podnět k nebývalému rozvoji bibliografie a mluvilo se dokonce o bibliografickém hnutí
10
Bibliografie de la France ●
●
●
●
11
Tato periodická národní bibliografie vznikla již roku 1811 a dala podnět ostatním státům Snahou byl přesný bibliografický popis a přesnější směrnice pro pořádání bibliografických záznamů Byl formulován a stanoven význam bibliografie pro ostatní vědecké obory. Tato periodická bibliografie vychází nepřetržitě v týdenních sešitech až do současnosti a pro pravidelné vydávání bylo
12
Počátky České bibliografie
Německo, Anglie a Belgie ●
●
●
Německo roku 1812 vydává Všeobecný lexikon knih od roku 1700 – 1812, sepsal Wilhelm Hensius – Allgemeines Bücherlexikon V Anglii byl vydáván roční lexikon knih až v roce 1864, zpětně zpracoval produkci od roku 1835 – The English Catalogue of Books V Bruselu roku 1895 byl založen Bibliografický ústav – úkolem byl soupis veškeré literární produkce minulosti. Do roku
●
●
●
13
Nejstarší zprávy o knihách podávají dochované zlomky staroslověnských legend – velmi všeobecné Z období 12.-13.století se nám dochovaly církevní inventáře, které se snaží o konkrétnější citace knih Ve 14.století se rozvíjí nauková literatura, kroniky, přírodovědné a právní spisy. V tomto období je významnou památkou úvod Dalimilovy kroniky, kde uvádí knihy z nichž autor čerpal – soupis těchto děl je první
Václav Šturm 1533 - 1601
15. a 16.století v Čechách ●
●
●
Jsou známé 2 soupisy děl J. Viklefa, první vytvořila arcibiskupská kancelář a druhý Jan Hus Jsou známé také 2 soupisy děl Jana Husa – první vytvořil Petr z Mladoňovic, doprovázel J.Husa do Kostnice a druhý Vavřinec z Březové Bibliografie 16.století odráží náboženské spory – polemické spory přináší množství bibliografických dat, jejichž hodnota velmi kolísá
14
●
●
●
15
Jezuita českého původu, autor polemických spisů proti JEDNOTĚ BRATRSKÉ. Zpracoval k této polemice výbornou bibliografii 37 knih Záznamy jsou přesné, vyčerpávající údaje, systematicky uspořádané s knihopisnými poznámkami, knihy chronologicky seřazeny Záznamy děleny do 3 skupin : české spisy bratrské, česká díla příbuzná jejich názoru a knihy psané latinsky
16
Jan Štelcar Želetavský 1540 1596 ●
●
●
Luteránský kněz, sepsal řadu nábožensko polemických spisů a pro bibliografii je cenná Kniha nová o původu kněžství Krista Pána Spis obsahuje bibliografii 20 knih, poměrně obsáhlý popis uvádí údaje o autorovi, název díla, impressum, rozsah atd. Řazení záznamů je chronologické a předlohou Štelcarovi byl nedostižný Šturm, který jej převyšoval o několik tříd
Jan Blahoslav – Gramatika česká ●
●
●
17
Jan Amos Komenský 1592 1670 ●
●
●
S jeho jménem je spjat rozvoj bibliografie v 17. století, na naléhání holandského tiskaře Petra Montana sestavil bibliografii svých děl Při její tvorbě vycházel z dobré paměti, protože velká část díla shořela v Lešně, bibliografie vyšla roku 1662 v Holandsku, má 80 titulů, 20 českých Práce je rozdělena na spisy didaktické, filozofické, historické a polemické, řazení je chronologické, nezahrnuje všechny Komenského díla a má 30 stran, zahrnuje rukopisy i tisky
Jeho bibliografie českých spisů byla považována za nejlepší odbornou bibliografii, protože Blahoslav patří k nejvzdělanějším osobnostem té doby Zaznamenal celkem 70 různých knih od 50 autorů a doporučuje české knihy, které mají vysokou jazykovou a stylistickou hodnotu V 16.století se velmi rozvíjí typy bibliografií u nás – personální bibliografie, skryté bibliografie a další tvoří základ budoucím odborným dílům
18
Bohuslav Balbín 1621 - 1688 ●
●
19
Jezuita a český kněz, chtěl encyklopedicky shrnout díla k dějinám Čech a českého národa – Historické různosti českého království, kniha psaná latinsky, vyšla tiskem o sto let později Devátý svazek Bohemia Docta – dějiny české vzdělanosti, má 3 části : dějiny školství, životopisy a díla významných učenců, přehled českých knihoven – toto dílo je velmi důležitým bibliografickým pramenem
20
Jan Jiří Středovský 1679 1713 ●
●
●
●
V duchu Balbínově pracuje v oblasti moravské vlastivědy a literární historie, latinsky psaná Kniha zlomků obsahuje nejstarší všeobecnou a retrospektivní bibliografii moravských autorů Obsahuje údaje o 28 autorech, seřazeni abecedně a údaje zaznamenávají literární činnost autora Spisy rukopisné i tištěné, české i latinské, původní i překlady, díla katolíků a nekatolíků Vzorem mu byl nedostižný Šturm…
Bibliografie NÁRODNÍHO OBROZENÍ ●
●
●
21
●
●
●
První vydával časopis věnovaný dějinám české literatury a jeho součástí byl podrobný seznam knih v letech 1774-1775, 66 bohemikálních děl K.R.Ungar byl ředitelem NKP a roku 1782 vymohl Praze právo povinného výtisku z území Čech Založil Oddělení české literatury, chtěl sepsat veškerou bohemikální produkci, ale vyšel pouze první svazek zamýšlené bibliografie – Theologia Rukopis dalších svazků se nedochoval…
22
Josef Dobrovský 1753 1829
Mikuláš Adaukt Voigt 1733 – 1787 Karel Rafael Ungar 1743 - 1807 ●
V 18.století se mění podmínky života české společnosti – příznivá doba pro rozvoj národní kultury a rozvoj vědeckého života V Praze vzniká Česká učená společnost – představitelé tehdejšího vědeckého a kulturního života – G. Dobner, M.A.Voigt, K.R.Ungar, J. Dobrovský, vydávají svůj časopis V Olomouci založil moravský šlechtic Josef Petrasch – Societas incognitorum roku 1746, domácí i zahraniční osvícenci
●
●
● ● ●
23 ●
Největší osobnost dějin české literatury, zakladatel slavistiky, jazykovědec, historik, obránce jazyka Bibliografii pokládal za významnou kulturní činnost a vydává vlastní vědecký časopis – Böhmische Literatur auf das Jahr … Dílo je rozděleno na 3 části : 1. Všeobecné zprávy z vědeckého života 2. Zprávy knihovnické 3. Registrující bibliografie běžné tiskové produkce
24
Josef Jungmann 1773 – 1847 Josef Václav Justin Michl 1810 1862
Josef Dobrovský pokračování ●
●
●
Další jeho časopis, který obsahoval registrující bibliografii bohemik za roky 17811783 měl název Litterarische Magazin von Böhmen und Mähren, obsahoval bibliografii českých rukopisných biblí – 40 titulů Kompletní bibliografii rukopisů a tisků do roku 1526 obsahuje dílo Geschichte der böhmische Sprache und Literatur – vrcholné dílo Obsahuje 547 záznamů, Dobrovský je zakladatelem a otcem české bibliografie
●
●
●
25
●
●
Česká bibliografie se zdokonaluje a dostává se na mezinárodní úroveň, bibliografie vycházejí na stránkách Časopisu českého muzea díky Františku Douchovi 1810 – 1884 Jeho dílo Knihopisný slovník česko – slovenský obsahuje 10 000 záznamů a považuje se za dodatek k Jungmanově Historii literatury české Ignác Jan Hanuš 1812 – 1869, ředitel NKP, vydal bibliografickou studii Dodatky a doplňky k Jungmanově Historii literatury české
26
Bibliografie v 19.století pokračování
Bibliografie v 19.století ●
Jungmanovo dílo Historie literatury české je první souhrnné bibliografické dílo v našich dějinách a první registrující retrospektivní bibliografií, zaznamenává 5 500 titulů českých knih Michlův Úplný literární létopis obsahuje 832 větších samostatných českých a zahraničních bohemik. Popis je doplněn anotacemi, recenzemi díla a mnohdy je připojen i stručný obsah knihy
●
●
27 ●
František Augustin Urbánek 1842 – 1919 pracoval 50 let v oblasti bibliografie, popularizoval ji v periodikách, připravoval české soupisy pro rakouskou bibliografii a poté vydává vlastní periodikum – Věstník bibliografický. Časopis pro literaturu, hudbu a umění Urbánek je bibliografem světového rozhledu, prosazuje přesné, spolehlivé bibliografické záznamy, jednotný a úplný bibliografický popis Bojoval proti literárnímu braku ve svém
28
Ladislav Jan Živný 1872 1849
Zdeněk Václav Tobolka ●
●
●
Pracovník NKP, zpracovává českou bibliografii pro Českou akademii. Jeho Česká bibliografie zachycuje českou produkci v letech 1902-1911, slovenskou produkci samostatně zpracovává L. V. Vízner pro Slovenské pohĺady Připravil k vydání monumentální dílo retrospektivní bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků, první díl vyšel roku 1925 – soupis českých prvotisků Druhý díl zahrnuje tisky z let 1501 – 1800 – zahrnuje celou produkci tohoto období
●
●
●
29
Založil knihopisný odbor Osvětového svazu pro organizaci české bibliografie, zpočátku financován ze soukromých zdrojů a roku 1919 postátněn jako Ústav bibliografický při NKP Živný přivedl naši bibliografii na mezinárodní úroveň, vyšel z anglické a americké knihovnické kultury – naše bibliografie na předních místech i ve světovém měřítku Od roku 1922 vydává týdenní Bibliografický katalog, který je roku 1929 nahrazen abecedními ročenkami – předchůdce ČNB
30
