LEDO3BORECKÝ DENÍK HISTORIE Historie ledoborců 3 sahá strašně daleko do minulosti, do doby kdy jsem sám mezi ledoborci nebyl a do doby o které se zprávy předávají již jen v legendách, vyprávění a lidové slovesnosti obecně. Někteří se nebojí tvrdit, že ledoborci 3 vznikli velkým třeskem a jiní přísahají, že tu nejdřív byli ledoborci a třesk až potom.
1.ZÁPIS Sepíši vše od doby, kdy jsem se mezi ledoborce dostal a kdy nás již bylo osm (Matěj Neznal, Karel Schneider, Roman Hasenohrl, Jirka Bolomský, Ondra Hálek, Richard Hobzik, Martin Votava a Vladimír Zelenka). Tedy vše od března roku 2010 po současnost (červen 2010).
V této době jsme díky pilnému tréninku na ledě i mimo něj rozvíjeli naše dovednosti a týmového ducha a samozřejmě dosáhli několika důležitých vítězství. To vše pod vedením našeho, dnes již, trenéra Jiřího Marši.
PRVNÍ SETKÁNÍ V DEMÍNCE Pro mě první sektání s Ledoborci bylo v hospodě Demínka, při tomto setkání šlo především o vzájemné poznávání. Byl dohodnut intenzivní trénink, který se později ustálil na dvou trénincích týdně od 7 do 9 hodin. Bylo domluveno, že na naše tréninky bude dohlížet zkušený trenér Jiří Marša. Vláďa se pak zavázal zjistit vše o historii curlingu za účelem děsit soupeře vědomostmi. Zde předběhnu a zmíním, že Ledoborci 3 jsou soudobými mistry v hledání způsobů, jak soupeře vyděsit a připravit na porážku, dříve než začne zápas. Což my Ledoborci děláme proto, abychom soupeři pomohli nést přicházející prohru statečně.
PRVNÍ PŘÁTELSKÝ ZÁPAS Ledoborci pilně trénovali a rychle nabírali sil, již po měsíci se odvážili sehrát svůj první republikový zápas. Naši borci ve složení Matěj(skip), Karel(second), Roman(third), Richard(lead) sehráli dva endy s týmem z Hradce Králové a stejný počet endů s kombinovaným týmem (HradecLedoborci1). V dech beroucích zápasech jsme si připsali vždy jeden vítězný a jeden prohraný end. Přesto, že celkové skóre nemluvilo pro nás, je třeba pochválit celý tým za skvělou hru a především skipa za jeho dokonalé draw pro jedničku proti Ledo1-Ripper týmu, hrajícímu se zkušenými prvoligovými hráči (Kaprhál, Podrábský).
Poměrně spokojené tváře po prvním neprohraném přáteláku.
DRUHÝ PŘÁTELSKÝ ZÁPAS Druhý přátelský zápas sehrál tým ve složení (Martin-lead, Ondra-second, Roman-third, Matěj-skip) proti týmu Ripper Hradec Králové, hra byla vyrovnaná do 3tího endu, kdy Martin fantastickým zahájením dostal soupeře pod tlak, který vyústil ve čtyřku Ledoborců. Výsledné skóre bylo Ledo3 9-3 Ripper.
DRUHÉ SETKÁNÍ V DEMÍNCE Po drtivém vítězství nad Hradeckým týmem se nyní mediálně proslavený tým Ledoborců začal systematicky chystat na nadcházející sezónu. Bylo to opět v Demince, kde byly dohodnuty černo (kalhoty a triko) zelené (vesta) dresy. Tým se dohodl, že nabídne Jiřímu Maršovi koučování týmu. Přes protesty mnohých byla dohodnuta týmová komunikace na bázi anglických pokynů. Zde tým prokázal velikou slaboduchost a neschopnost využít svůj mateřský jazyk, bylo to však jediné a poslední Ledoborecké škobrtnutí. A nezkazilo tradičně příjemnou atmosféru, která vyústila v přislíbení účasti na letním Třesku většinou hráčů.
TŘETÍ PŘÁTELSKÝ ZÁPAS Obávaný ledoborecký tým, posílen kolující kopií Vometáků (film z curlingového prostředí) se 21.5. potřetí střetl s Hradeckým Ripperem, a to v po dvou endech měnících se sestavách složených z šesti hráčů: Ondra, Richard, Martin, Roman, Matěj, Karel. Ledoborci hráli fantasticky a fanoušky přiváděli k šílenství odvážnou a přesnou hrou. Ale soupeř bojoval ze všech sil a i jemu je třeba vzdát čest, především všem těm dětem, které za něho nastoupily. Sláva našim borcům Ledo3 9-6 Ripper.
VH CC LEDOBORCI Na klubové valné hromadě, která se díky opomenutí naší rezervace, konala pod protrženým nebem, jsme byli hojně zastoupeni. Setkali jsme se s Ledoborci a Ledoborkami z dalších týmů a vyslali našeho zástupce VH ČSC (potlesk patřil telefonujícímu Matějovi). Ledoborci v nás vkládají velké naděje a my v Ledoborce též.
3.SETKÁNÍ V DEMÍNCE Po rozpuštění ledu by jiné týmy snad již jen bilancovaly nad přeběhlou sezónou, ale my ledoborci jsme se rozhodli v trénincích pokračovat i nadále. Na sportovišti v Demínce jsme si stanovili za cíl pro příští sezónu postup z třetí ligy, potvrdili si účast na Třesku, dohodli nákup dresů a rozhodli o
nasazování hráčů na zápasy. Do nové sezóny nastupujeme v osmi a budeme tedy sestavou míchat tak, abychom si zahráli co možná nejvíce. Tým je pomyslně rozdělen do tří skupin: Skipové (Richard, Matěj, Roman) a neskipové (Ondra, Martin, Karel, Vláďa, Jirka) kde mezi neskipy ještě rozpoznáváme skupinu hráčů, pro které je Curling až druhým sportem (Vláďa, Jirka). A tato skupina se pak dále dělí na Vláďu a Jirku. V závěru setkání jsme přičichli ke kriketové pálce, představili si, jak by se s ní zametalo a dohodli další tréninky.
SOUHRNEM Obě naše domácí sportoviště (Demínka a hala v Roztylech) nás pro velké ambice vídala často. Vytvořili jsme uznávaný tým. A naše pověst získala trenérovi týmu zájem extraligových uskupení, včetně Dionu X, za který nastoupí v následující sezóně. Tým je na vzestupu.
ČASOVÁ OSA 25.3.
1.Setkání v Demínce
23.4.
1.Přátelský zápas
7.5.
2.Přátelský zápas
11.5.
2.Setkání v Demínce
21.5.
3.Přátelský zápas
26.5.
VH CC Ledoborci
3.6.
3.Setkání v Demínce
DODATEK: PRAGUE ADULT CAMP 2010 Dva členové týmu (Richard, Ondra) se zúčastnili pražského curlingového campu spolu z curlery z celého světa a zde dále proslavili ledoborecké jméno. Především zápasem s akedemickou reprezentací Turecka, které tým ve složení (Richard, Ondra, Ivana) dvakrát ukradl jedničku a přes svou nevýhodu zvítězil 2:0 na endy.
Náš vítězný campový team s přáteli ze Švédska a Německa.
Sepsal kronikář O
Pozn: kronikářská štafeta byla vzhledem k vyčerpání prvního kronikáře předána, pro začátek do rukou jednoho ze zakládajících členů, již plešatého a možná tak pamatujícího snad i onen velký třesk a události související ….
„TAK NÁM ROZPUSTILI LED ..“ A je to. Léto na krku a nejen tam a navíc nám rozbili naše bábovičky a nemáme si kde hrát (ještěže Ferdinand tentokrát zůstal naživu). Curlingová hala, která se stala již naším domovem (případně druhým či třetím), je nám pro několik týdnů zapovězena. Nezbývá nic jiného než najít jinou zábavu a jiná místa setkání. Jelikož je na slunci poněkud tepleji než v hale a zároveň nechceme zapomenout počítat alespoň do osmi, zavrhujeme postupně noblesní golf či vyčerpávající beach volejbal, posléze i kolečkové brusle a věnujeme se výhradně pétanque. Jelikož se pétanque hraje v Demínce špatně, opouštíme kromě haly na léto i Demínku a stěhujeme se do Sportovního areálu Hamr-Braník, resp. do hostince tamtéž a na přilehlou dráhu vhodnou tak akorát pro naše tréninková utkání. Během léta se zde nakonec uskutečnilo několik klání v pétanque za účasti všech Ledoborců 3, navíc nás občas navštívil i trenér, aby zkontroloval, jak se nám daří přežívat bez drogového ledového opojení a kamenů, které znamenají svět. Mezi odhozy jsme probrali a vyřešili několik záludných curlingových problémů: vybrali jsme definitivní variantu dresů, kterou jsme posléze zakoupili a všem návštěvníkům Sportovního centra předvedli na improvizované módní přehlídce; dočasně jsme vyřešili přetlak nadějných hráčů v našem týmu zapůjčením Ládi do týmu Ledoborci 4 (i když i zde je nutné zdůraznit, že Láďa je Ledoborec 3 a basta); zamluvili jsme si pravidelné tréninky – dráhy na další sezónu; stihli jsme se skoro všichni včas a úspěšně přihlásit na Třesk (jakkoli byl letošní Třesk obsazen několik hodin po otevření přihlášek) a na závěr jsme se nachystali k odevzdání moči a souvisejícím kratochvílím nutným pro získání potvrzení o lékařské prohlídce.
Po pétanque 24.6.2010 (k připomenutí úžasné pétanquové šestky - viz dále) Zásadní pro souhru týmu byly samozřejmě zápasy pétanque. Pro celou letní sezónu jsme se rozdělili na „předtřeskové“ a „potřeskové“ členy a sehráli řadu utkání, v každém endu jak jinak než s osmi koulemi. V součtu stáří potvrdilo svou kvalitu, ale to nebylo samozřejmě nejpodstatnější. Ačkoli jsme si toho nebyli ještě plně vědomi, strategicky významné bylo zvláště první utkání, kde jsem povolil soupeři v prvním endu uhrát šestku, abychom pak zdravě vyhecováni tento náskok postupně vynulovali a nakonec slavně zvítězili. Tato strategická finesa, dále nazývaná Matěj-Marshallův gambit (vycházející z Marshallova gambitu, ostré varianty Španělské hry, kdy černý obětuje pěšce za iniciativu), se stane brzy, někdy i nechtěně, hojně využívaným zahájením Ledoborců 3.
TŘESK A OČEKÁVÁNÍ Koncem léta a prázdnin jsme se odstěhovali z Braníku a většina z nás již netrpělivě očekávala začátek sezóny a Třesk. Organizátoři nás naštěstí nerozdělili jako favority do jednotlivých skupin, ale ponechali nás v jediné – zelené. Ačkoli tato barva nepatří mezi mé oblíbené (celkem pochopitelně, jelikož pamatuji povinnou brannou povinnost a jiné dnes již skoro zapomenuté šílenosti), snažil jsem se stejně tak jako celý tým dostát jménu Ledoborci, což se nám mírou vrchovatou vydařilo. Letní třeštění tak skončilo vítězstvím zeleného týmu na celé čáře (či chcete-li na celé tee line).
Šest Ledoborců 3, jedna Ledoborka 1, tři Dion 1, jeden trenér a dvě trenérky (Třesk 2010, foto Jiří Snítil) Pozn: Rada pro začátečníky i pokročilejší: Pokud Vás budou trenéři přemlouvat, ať se pokusíte odhodit kámen přesně ve směru určeném nesmyslně zavěšeným provázkem, za kterým je nenápadně připravená kamera, nenechte se zmást a buď si neuvěřitelně dlouho zavazujte tkaničky, až to kameramana přestane bavit, nebo úmyslně odhoďte kámen pokud možno mimo hledáček kamery. Vyhnete se tak následnému sadomasochistickému rozboru Vaší techniky. Po Třesku začal pravidelný trénink (úterý a čtvrtek dvě hodiny téměř za kuropění – na Roztylech se tento časový údaj těžko prověřuje), kde jsme pilovali techniku i strategii a snažili si představit nepředstavitelné. Každé úterý a čtvrtek ráno jsem se tedy kromě jiného mohl při ranní cigaretě potěšit nápisem před podchodem při cestě z metra do haly „Kuřáku smrdíš“ (jako kdybych to nevěděl). Aby se tým semknul, abychom byli připraveni na všechno a pokud možno nic nás nepřekvapilo a nerozházelo, ať již negativně či pozitivně, rozšířili jsme podstatně okruh možných cílů pro letošní třetiligovou premiérovou sezónu následujícím způsobem: -
Varianta minimalistická – nesestoupit do čtvrté ligy (lze předpokládat, že se jedná o vcelku dosažitelný cíl, zvláště vzhledem ke skutečnosti, že čtvrtá liga zatím neexistuje a její existence se dle dostupných informací ani nepředpokládá).
-
Varianta začátečnická – vyhrát alespoň jedno z patnácti soutěžních utkání (velmi opatrný, nepříliš ambiciózní cíl, zvláště s ohledem na nadšení a entusiasmus všech členů týmu).
-
Varianta středová (pracovně „drzá“) – bojovat ze všech sil o umístění ve středu tabulky (naopak již odvážný cíl, neboť by to znamenalo vyhrát nad plus minus polovinou týmů,
z nichž naprostá většina – kromě cca dalších čtyř nováčků podobných našemu týmu – má daleko větší zkušenosti, a hlavně ti všichni už mnohokrát opravdu HRÁLI CURLING ! ). -
Varianta postupová (pracovně „šílená“) – vyhrát všechna či téměř všechna utkání (když jsme Ledoborci, neměli bychom se samozřejmě cítit předem poraženi).
Zároveň jsme domluvili různé obměny a varianty týmu Ledoborci 3 pro účast na všemožných turnajích, mixech a double mixech. Nejdříve poskládaný tým, pracovně zvaný Ledoborci 3alfa (ve složení Ivana, Veronika, Matěj, Richard) byl díky trenérovi přizván k účasti ve Slavné Kolibří Soutěži. A tak část z nás mohla ještě před prvním ligovým víkendem okusit atmosféru opravdového utkání. Ve středu 6.října jsme nastoupili proti týmu z 1.ligy K3M a využívajíce momentu překvapení a zvláště díky strategii Matěj-Marshallův gambit jsme vyhráli 11:5 (pro pořádek: skip 4 Richard, viceskip 3 Ivana, 2 Matěj a 1 Veronika). Ledoborci 3alfa K3M*
042023 400100
Pozn.: jak bude dále potvrzeno, Ledoborci 3 se vyznačují zvláštní úchylkou, kdy téměř standardně prohrávají střihání a o výhodu. Navíc, o čemž v tuto chvíli ani netušíme, ani pravidlo LSD nám nepomůže …
„M AGICKÉ NOCI POČAL ČAS ..“ První zápasy třetí ligy byly sehrány již o víkendu 2. a 3.10., nicméně na nás čekalo první utkání až v sobotu 16.10. od 8:30 na dráze číslo 2. Sestava byla vcelku jasná, čest zahrát si první utkání měli všichni tři zakládající členové týmu a první z přistupujících, a tak jsme nastoupili v sestavě skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Roman a 1 Karel. Naším soupeřem byl tým Zbraslav ING, také sbírající zkušenosti v prvním ligovém utkání, což jsme nutno říci uvítali. Naší výhodou pak zvyk trénovat (a nyní hrát) v brzkých ranních hodinách, kdy slušní lidé v sobotu ještě spí, a zvláště bezbřehý optimismus, podpořený i trenérem. Jirka nás připravil na útočnou hru, a jeho nadšení a důvěra v naše vítězství nám pomohla nerozklepat se ani při tréninku, ani po neúspěšném LSD (jak jinak než 185,4). Soupeř odpověděl shodně a tak o jeho výhodě rozhodlo dle očekávání naše neúspěšné střihání. A pak již vše začalo naostro, první ledoborecký třikámen odhodil úspěšně Karel a hned v prvním endu se nám podařilo uzmout soupeři trojku. Abychom dále úspěšně pokračovali, všichni se předháněli v nádherně odhozených/metených/nasměrovaných kamenech a v nadšení zvítězili 11:2. Ledoborci 3 3 1 3 2 1 0 1 Zbraslav ING* 0 0 0 0 0 2 0
Prostě jsme si hru opravdu užili a nadšení bylo veliké, oslavy naopak více méně střízlivé, neboť nás čekala další utkání hracího dne, od 14:30 jeden z leaderů soutěže, Brno – západ na dráze č. 3 a večer od 20:30 na dráze č.2 také zkušenější tým oproti nám – Zlatá Praha 2 ….. (v rámci taktické přípravy jsem si listoval i minulými ročníky třetí ligy, abych se dozvěděl co nejvíce, ale média jsou samozřejmě slabým odvarem proti možnosti vidět skutečnou hru daného týmu).
Momentka z porady při prvním utkání
Následující utkání je toho přesvědčivým důkazem. Trenér se sice snažil dodat nám sebedůvěru, ale Brno – západ se ukázalo, alespoň pro tentokrát ?, nad naše síly (ostatně, pokud trochu předběhnu, vyhrálo zatím všechny své zápasy …). Trénink proběhl standardně včetně následného LSD (185,4; začínám mít obavy, aby to nakonec nebyla má přezdívka), o výhodu se nemuselo střihat, neboť Brňáci hodili 113, a už jsme se dostali do hry. Proti naší sestavě: skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Jiří (aby se nepletlo s trenérem, bude dále Jiří košíkář) a 1 Roman, rozehrál pan profesor partii, ve které jsme se sice v prvních třech endech drželi a velmi dobře sekundovali, ale přeci jen první housle nebyly v našich rukách, a utkání skončilo naší prohrou 2:6. Optimisticky spolu s Jirkou košíkářem řečeno: „Ledo 3 potrápili zkušenější Brňáky, když neprohráli tři ze šesti dohraných endů. :).“ Ledoborci 3 1 0 1 0 0 0 Brno - Západ* 0 3 0 2 0 1
ZALOŽENÍ LEDOBORECKÝCH ULTRAS K večernímu utkání jsme nastoupili v ranní úspěšné sestavě, tj. skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Roman a 1 Karel. Ačkoli se jednalo o třetí zápas v jednom dni, únava se zatím nijak neprojevovala, resp. ji přehlušilo ligové třeštění. Skoro bych to ani nemusel opakovat, ale pro pořádek, naše LSD 185,4 a Zlatá Praha 2 s výhodou díky 145,5. Na dráze číslo 2 se od počátku odehrávala vcelku očekávaná hra a po pěti endech jsme prohrávali 7:2. S Jirkou jsme se o přestávce po čtvrtém endu domluvili, že se pokusíme změnit taktiku, a sami sebe jsme přesvědčili, že se ještě dá vše změnit. V šestém endu jsme snížili o jeden bod a zároveň se nám podařilo strategicky zrychlit hru tak, aby se utkání prodloužilo do osmého endu a měli jsme ještě šanci korigovat výsledek. Soupeř vědom si svého náskoku netaktizoval a hra mohla pokračovat. V sedmém endu jsme se pokusili agresivní hrou zaútočit, všichni kluci hráli skvěle a ještě lépe a tak se k nám i přiklonilo štěstí, zatímco dosud téměř bezchybnému soupeři naopak přestaly vycházet přesné kameny. Skip soupeře navíc nevyužil dosud bezchybné takeouty jejich 2, resp. u třetího kamene volil zájezd místo takeoutu a takeout čtvrtým kamenem nebyl úspěšný. Postupným stavěním kamenů v předních kruzích se nám podařilo nakonec uzmout soupeři 4 body, když nám mírně pomohl i jejich závěrečný kámen, který nepatrně posunul jeden z našich kamenů na lepší pozici.
Tento sedmý end již sledovala postupně narůstající skupina diváků, neboť všechna ostatní utkání v hale skončila a dramatický závěr, komentovaný Jirkou v hledišti, přilákal většinu přítomných. Po sedmém endu byl tedy vyrovnaný stav 7:7 a s nevýhodou jsme rozehrávali závěrečný end. Situace v kruzích se nevyvíjela tak ideálně jako v sedmém endu, nicméně jsme drželi krok, i když měl soupeř od počátku mírně navrch. Šestým kamenem mi Richard pootevřel nádhernou cestu a sedmým kamenem se mi podařilo (náhodně ? spíš lze říci snad zaslouženě, alespoň jsme si to tak s Richardem vymysleli) podařilo projet s pomocí obou metařů bludištěm kamenů v kruzích tak, že jsem náš kámen dosud třetí nejlepší posunul ke středu kruhů do nejlepší pozice, navíc tak, že byl zároveň poměrně dobře mnohonásobně chráněn. Diváci bouřili, výkřiky Jirky nás hřály a sklo oddělující nás od diváků jako by neexistovalo. V napínavém závěru soupeř sedmý kámen zapálil, my jsme naopak byli tímto vývojem tak zmateni, že jsme kameny vrátili do možná nepatrně méně výhodnější pozice pro nás, atmosféra byla navýsost hektická. Před osmým kamenem jsme si vzali ještě timeout, neboť jsme tak chtěli oslavit Jirku a poděkovat mu. Osmý kámen – gard se mi již zdaleka tolik nepovedl a před posledním kamenem existovala ještě možnost, i když velmi těžký kámen, jak nás o vítězství připravit. Ale za chvilku jsme se mohli na ledě již radovat, 8:7, zatímco za sklem řádili nadšením Ledoborecké Ultras, které Jirka před chvílí založil. Vše vyjadřuje SMS od Jiřího košíkáře, kterou jsem obdržel po utkání: „Panove, tak to je super! Gratulace jako bejk! Skoda, ze jsem to nevidel … ale stejne si jdu nalejt panaka ☺“ … I Ledoborci na Facebooku se vyřádili … A co teprve Ledoborecké Ultras! Nebylo vyhnutí, rád jsem si dal také panáka! Ledoborci 3 0 1 0 1 0 1 4 1 Zlatá Praha 2* 3 0 2 0 2 0 0 0
DOLŮ A NAHORU A ZPÁTKY NA (ZEM) LED Z oslav jsme se museli brzy ráno v neděli probrat, neboť nás čekalo první derby, utkání s Ledoborci 4. Sice jsme s nimi odehráli několik přátelských endů v rámci tréninků, ale tentokrát proti nám nastoupil téměř jiný tým. Zvláště jsme litovali, že proti nám nepostavili Láďu, neboť jsme se těšili, jak si hru proti vlastní krvi užijeme. I my jsme připraveni v částečně obměněné sestavě: skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Martin a 1 Ondra, což ovšem nemá na dráze č.1 žádný vliv na LSD (naše LSD 185,4 shodně s protivníky, střihání o výhodu jak jinak náš viceskip prohrává). Jako předcházející den večer i dnes ráno začínáme prohraným endem (až tak nám Matěj-Marshallův gambit přirostl k srdci!) a zvláště Hubálek starší nám pěkně zatápí (a to ještě Hubálek mladší sedí naštěstí na lavičce náhradníků). Ale pak již přebíráme iniciativu a prohazujeme a prometáváme se k další výhře – po šesti endech 10:1. I Martin s Ondrou si připisují první zasloužené vítězství. Ledoborci 3 0 1 4 1 1 3 Ledoborci 4* 1 0 0 0 0 0 Aby byl maratón kompletní, večer nás na dráze č.4 čeká Zbraslav SK, další z týmů aspirujících jednoznačně na první místa. Ve shodné sestavě jako při poledním utkání se nám tentokrát daří již téměř neuvěřitelné – LSD rovných 50. Ale, co je nám to platné, když soupeř odpovídá 7 a získává výhodu. První end prohráváme jen o 1 a následující dva endy držíme nulou svou výhodu (i když si nejsem zcela jist, zda je to takticky správné proti soupeři, který trpělivě vyčkává na naši chybu, a těch není málo). Jednou si tak alespoň posledním kamenem při prohazování odzkouším takeout rychlosti 6 a méně (Jirka nás musel na převážnou část zápasu opustit a tak naštěstí nevidí, jak mu zacházím s kameny). Nicméně chyby se vrší, včetně zapáleného kamene (stejně jako v ranním utkání, kde se to jen bere?, asi nováčkovská daň) který by nám zrovna velmi pomohl, a najednou prohráváme o tři a o šest a je dohráno 1:7. Aneb si musíme přiznat, že na zkušenost ještě nemáme a potřebujeme trénovat trénovat a asi zase trénovat.
Ledoborci 3 Zbraslav SK*
000010 100204
A tak trénujeme a trénujeme . . . . A deset dnů po dlouhém ligovém víkendu a jen pár dní před druhým nás čeká druhé kolo Slavné kolibří soutěže. Ledoborci 3alfa (tentokrát v přeházeném pořadí, jak máme domluveno, tj. skip 4 Matěj, viceskip 3 Veronika, 2 Richard a 1 Ivana) hrají s K5M, což je svým způsobem předehrávka na neděli, kdy nás očekává tento tým i v třetí lize. M-M gambit se nám tentokrát zcela vymyká z rukou, neboť dostáváme trojku nejen v prvním endu, ale i ve druhém, a než se stačíme rozkoukat, prohráváme o šest. I když gambit je gambit a ve třetím endu vracíme 4, celkově už pány nedoženeme a prohráváme 5:8. Ledoborci 3alfa K5M*
004010 330101
SNAŽÍME SE ROZPÁRAT TRENÉRA Druhý ligový víkend (30. a 31. 10.) nás čeká každý den jeden zkušený tým a jeden tým nováčka soutěže. Cíl je jednoduchý, alespoň dvě utkání vyhrát a v dalších bojovat a pokusit se překvapit. Děkujeme za podporu Ledoborcům a dalším na Facebooku, kde jsme si mohli přečíst: „Ledoborci 3 nastoupí tento víkend k dalším čtyřem zápasům 3. ligy. Po úspěšném vystoupení na úvod soutěže, všichni očekáváme další vítězné body. Těžké to bude mít tento černý kůň ligy obzvláště proti starým harcovníkům z Kolibris 5 a Dion 1. Tak držte palce. :)“ Ne že by neměli pravdu … Nejdříve hrajeme s RIPER Hradec Králové, což je alespoň pro některé zúčastněné na obou stranách prestižní utkání, neboť jsme se společně pokoušeli o první krůčky na ledě v rámci letního Třesku 2009. Nastupujeme na dráze č.3 takto: skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Martin a 1 Karel, zaskakující narychlo za Ondru, který se ještě vzhledem ke svému mládí neorientuje v přechodech letního a zimního času. LSD už zdá se přestává být prokletím, poměrem 55,5 : 185,4 získáváme poprvé (v šestém ligovém utkání, v osmém i s uvážením SKS !) výhodu. Kterou využíváme v prvním endu k jedničce a v dalších třech endech ji bereme soupeřům. Po přestávce jeden end prohráváme, abychom se k výhře 7:2 propotili trojkou v šestém endu. Na rozdíl od zápasu se Zlatou Prahou se ovšem neozývají Ultras, ale naopak Jiří na tribuně trpí a přes sklo nám naznačuje, jak jej naše taktické varianty a odhozy bolí a zařezávají se mu do živého masa. Střídavě si drásá celé tělo a zapisuje výkřiky a postřehy, aby nám vše na válečné poradě po utkání náležitě spočítal. Už si nepamatuji, kolik bodů poznámek si připravil (kdo by si taky těch 19 či 138 chyb pamatoval, že ano), ale červenali jsme se studem. A co nás teprve čeká ? Ledoborci 3* 111103 RIPER Hradec Králové 0 0 0 0 2 0 Večer to na první pohled vypadá, že je nám sadomasochismus vrozený. V sestavě skip 4 Matěj, viceskip 3 Richard, 2 Roman a 1 Karel, na dráze 4, s LSD 185,4 ku 110 začínáme proti Dion 1 v nevýhodě a nevýhodně to vypadá celou hru. Jirka již tak výrazně negestikuluje, asi jsme ho dostatečně zničili dopoledním představením, ale nám to nejde a nejde. Kameny nás skoro vůbec neposlouchají a dojíždějí na nechtěné pozice, jakoby se nám chtěly vysmát. Na první dvojku Dionu ještě stačíme odpovědět naší dvojkou, ale ve třetím endu dostáváme 4 a pak se už nezmůžeme ani na jediný bod. Vrtkavá štěstěna si s námi zahrává, většinou by stačilo tak málo a kameny by přesně zapadly, kam jsme chtěli. Ale bohužel nic, celkové přísné skóre vyznívá jasně, 2:10.
Ledoborci 3 Dion 1*
020000 204112
Večer se s trenérem rozhodujeme proházet v nedělních utkáních jednotlivé posty, abychom se pokusili najít optimálnější složení. Tato změna není, jak se ukazuje v neděli ráno, jedinou změnou, neboť Jiří si vzpomněl v noci naštěstí na ledoborecké Ultras a vítá nás ráno se slovy „Kdo si se mnou nedá panáka, toho na led nepustím“. Může mít někdo lepšího trenéra? Pozměněná sestava, nastupující po tak dobré snídani v neděli na dráhu 2 k utkání s Kolibris 5, vypadá následovně: viceskip 4 Matěj, skip 3 Richard, 2 Martin a 1 Karel. Richard nemění nic na stabilitě LSD, jeho 185,4 proti 17 Kolibris nás posílá do nevýhody, a ačkoli nedostáváme od pánů z Kolibris 5 dvě trojky jako při SKS, ale jen jednu trojku v prvním endu, stejně nám M-M gambit nevychází podle našich představ. S odpovědností 4 bez skipování se mi nějak nedaří vyrovnat a před přestávkou prohráváme 6:1. Ačkoli se všichni snažíme (a Jiří je na nás stále hodný, už si ani nepáře útroby), po jeho povzbuzení o přestávce se nám podaří pouze nepatrně snížit na příznivějších 3:7. Ledoborci 3 Kolibris 5*
010002 302110
Po poledni přichází čas na další variantu, a k souboji se Zbraslav L na dráze 3 jsme připraveni takto: viceskip 4 Richard, skip 3 Matěj, 2 Roman a 1 Karel. Mávnutím kouzelného proutku se mi LSD vydaří a s číslem 34 porážíme soupeře 79,5. Jak se ukazuje, výhoda může být v našich rukách značně nebezpečnou zbraní, neboť první end dostáváme hned 4. Ale tak nějak máme v sobě jistotu a nadšení a vědomí zvolené taktiky, M-M gambit v plné kráse, a po prvním endu si s úsměvem plácneme do dlaní a říkáme si „Tak a teď jim tu 4 hned seberem“, aby se tak stalo ještě s prémií a ve druhém endu dokážeme zvrátit vývoj utkání a vedeme 5:4. Nezbývá než litovat, že Jirka tady nemůže být a sledovat M-M gambit Par Excellence, kdy se nestačím divit, Karel staví úžasné gardy a ničí soupeře perfektními zájezdy, Roman čistí nepřátelská postavení a poté, co připravím prostor pro závěrečný útok, Richard bravurně skóruje. Konečný výsledek po šestém endu 14:5 nám naznačuje, že jsme sestavu zdá se zvolili optimálně a máme základ pro pokračování sezóny. Ledoborci 3* 0 5 0 4 2 3 Zbraslav L 401000
Richard odhazuje na 3 v šestém endu
Možná že i pod vlivem posledního utkání, kdy jsme se zase našli, jsou k nám ledoborecké webové stránky shovívavé, resp. jejich komentátoři hodní, a po víkendu si můžeme přečíst: „Ledoborci 3 zaznamenali v právě uplynulém víkendu další dvě vítězství a patří jim aktuální tabulce 3. ligy úžasné dělené 3.místo. GRATULUJEME !!!“; a na Facebooku obdobně milé od Lucie: „Velká gratulace od hradeckého konkurenta - sleduju kariéru Ledo3 od počátku a připouštím, že je to velmi nadaný tým, který udělal neuvěřitelný pokrok od našeho prvního přátelského utkání - jen tak dál :)“. Fantazie, nejen Ultras, ale už máme i svůj Fanklub !
TĚŠÍME SE DO DEMÍNKY Deset dnů po ligových zápasech hrajeme třetí kolo Slavné kolibří soutěže s K1Z (vedoucí tým první ligy žen). Prohazujeme se následovně skip 4 Richard, viceskip 3 Veronika, 2 Matěj a 1 Ivana), a ačkoli si během hry několikrát vzrušeně vyměňujeme názory na taktické varianty, v pohodě se radujeme ze hry a po napínavých závěrečných endech vítězíme 5:4. Raději nechceme přemýšlet o tom, zda na nás byly holky tak milosrdné, neboť skalp K1Z nám nepochybně psychicky pomůže. Ledoborci 3alfa* K1Z
210101 003010
A kromě dalších mnoha tréninků, kdy si hlavně Richard přidává hodiny a hodiny, aby zdokonalil, pokud to ještě vůbec jde, své cílené odhozy, se blíží konečně další setkání v Demínce. Už se nám stýskalo - pro informaci - jedná se svým způsobem o porodnici, kde Ledoborci 3 přišli na svět, nebo k ledu ?. 19. listopadu se do Demínky dostaví kompletní Ledoborci 3 (není divu, je to povinné) a máme nejen co řešit, ale i co oslavovat. Nejdříve se věnujeme praktickým záležitostem; např. rušíme původně předpokládanou účast na curlingovém turnaji v Garmisch ParkenKirchenu (pozdě ale přeci jen ještě včas jsme zjistili, že se jedná o „Open Air“ a nemáme vhodná košťata), snažíme se dopočítat kolik piv a panáků má kdo komu platit za prohraná utkání během tréninků, kdo a zda vůbec pojede na skoroseniorský turnaj do Bratislavy a hlavně si vyměňujeme zkušenosti / plkáme s Láďou, který ještě během večera musí odejít na trénink Ledo4. Průběžně a kontinuálně také oslavujeme jednotlivá vítězství, panáky přibývají, na trénink Ledo4 posíláme po Láďovi zdravici (ještě udržíme pero a jsme schopni psát), ale pak část týmu odpadává a naopak přichází ledoborecké Ultras. Alea Acta Est, aneb je jasné, jak to tentokrát dopadne. A taky že ano. Ráno, pokud si mohu vzpomenout, zjišťuji, že jsme oslavili všechny výhry, které nás kdy potkaly, určitě několikrát. Bylo to krásné … (a měli bychom se tedy snažit, abychom vyhrávali i dále!).
Ještě než předám kroniku zase o kámen dál, posílám blahopřání Láďovi, který dnes ráno spolu s Hubálkovic rodinou v derby Ledoborci 2 vers. Ledoborci 4 vybojoval pro Ledoborce 4 druhou výhru!
Sepsal kronikář M
