Takovou skutečnost vyjadřuje podobenství poeticky: ke stromu rozložitých větví přilétají ptáci a hnízdí v jeho koruně. I my máme mít svá rodinná hnízda v objetí Božího Království, v církvi Kristově. A můžeme v poetických obrazech pokračovat. Strom, kde bezpečně přebývají Boží stvoření, se rozezpívá, tak jako společenství v Husitském sboru. Však se také společný duchovní zpěv rozmohl mezi husity. Už nebylo zpívání v kostele vyhraženo vydělenému pěveckému sboru. Druhé podobenství přirovnává Království nebeské ke kvasu: Mt 13, 33 Pověděl jim i toto podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.“ Jistěže nás toto podobenství upozorňuje na sílu kvasu, který se v malém množství prosadí ve velkém množství těsta. Nebuďme malomyslní a očekávejme mocný účinek Kristova Slova a Ducha. Ale zapomíná se na hlavní význam tohoto podobenství: Kvas působí zevnitř. Dodává se z vnějšku čtením Písma, kázáním, svátostmi, působením Duchem svatým, je však nutné, abychom Božím kvasem byli proměněni zevnitř. Teprve jako proměnění v nové stvoření, v opravdové děti Boží, jsme způsobilí být přínosnými podílníky na Božím Království. Nechme Boží kvas působit v nitru svých bytostí, nechme jej působit uvnitř našeho společenství.
A buďte vděční! Kol 3,15b Milí přátelé, opravdu máme být za co vděčni. Stále je z čeho se radovat, za co Pánu děkovat. Teď po prázdninách především děkujeme a jsme vděčni za společný pobyt našich sborů – kladenského a slánského – v Jeseníkách. O tom si přečtete v několika příspěvcích. Protože letošní téma bylo „Díkůčinění“ a příspěvky pro večerní besedy, byly opravdu podnětné, připravili jsme jako přílohu Nahoru i jejich sborníček, abychom měli možnost si je připomenout a znovu se nad jednotlivými tématy zamyslet. Děkujme Pánu za Slova života, děkujme, že nám dává poznávat a zažívat Království nebeské.
V dalším podobenství je Království přirovnáno k pokladu: Mt 13, 44 „Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.“ Jednání nálezce pokladu se nám asi jeví jako právně a eticky nesprávné. Poklad přece patří tomu, na jehož poli byl nalezen. Zde však připomeňme Ježíšovo: Hledejte a naleznete. (Mt 7,7) Našel, kdo hledal. Ten také poznal, že poklad má nesmírnou hodnotu. Vzdává se všeho ostatního, jen aby poklad získal. Vše, co je mimo Boží Království, je zbytné. Ale ještě k tomu přisvojení pokladu. Bez váhání jej chtěj mít pro sebe. Budeš mít velké bohatství ve
Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. Přísloví 13, 14 To platí plně pro Slova Pána Ježíše. Třináctá kapitola Matoušova evangelia je snůškou Ježíšových podobenství. Všechna jsou o Království nebeském. Nelekejte se, že jde o něco, co nemá nic společného s naším pozemským životem. Jde o to, že Království Boží je nebeského původu a je nám nebem na zemi. Známe píseň Voskovce a Wericha: Když já vám povídám, že je nebe na zemi, pravdu mám, věřte mi. Jedno z podobenství, která Ježíš předložil posluchačům, je toto: Mt 13, 31-32 Ještě jiné podobenství jim předložil: „Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“ Hořčičné zrno je příslovečně malé. Že z něho vyroste strom, je nadsázka, v podobenství přípustná. Má znázornit, že Boží Království vyrůstá z malých počátků a rozrůstá se v čase a prostoru. To jsme mohli pozorovat a mít na tom účast ve slánském (vlastně i kladenském) sboru. 1
prospěch mnohých. A stále pro všechny platí: Kdo hledá, najde.
Pane náš a Otče náš, nejprve Ti chceme poděkovat, že jsme se opět po roce sešli ve zdraví, kousek dál od domova, ale v srdci ještě nezničené přírody. Chceme Ti, Pane náš, jako v Žalmu 103, kde David dobrořečí Hospodinu, i my, všelijak hříšní lidé, vzdát čest a chválu a poděkovat za celý týden. Že jsi nás ochraňoval, posiloval na těle, ale hlavně duchovně. Společně jsme jako duchovní rodina vyplňovali ten čas, který nám dáváš, na modlitbách, přemýšlením nad Písmem a uvažováním, jak máme v praxi žít. Co znamená rodina, svazek manželský, výchova dětí, přátelství. Jak mít cit pro Boží věci, které máme dávat na první místo, a tak poznáme, že nám Pán žehná. Jak poslouchat Jeho hlas, pak můžeme také plnit Jeho vůli. Pavel nám říká: Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. (1 Tesalonickým 5, 16 - 18)
Podobenství obdobné a přece jiné: Mt 13, 45-46 Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. Byznysmen, který kupuje krásné perly. Mluvíme-li o kráse, pak nepochybně o ženě, přírodním prostředí, pěkném domě, uměleckých výtvorech, elegantním a nápaditém oblečení, aerodynamickém autě, ušlechtilém koni, tanci. Všechno krásné perly. Kdo se jimi může těšit, má bohatý život nejen materiálně, ale i duševně. A tu objeví jednu drahocennou perlu – Království Boží. Zjistí, že to je právě ono, co mu dosud chybělo: život v láskyplných a důvěryplných vztazích Boha k lidem, lidí k Bohu a lidí k sobě navzájem. Takové vztahy jsou umožněny Kristovou obětí, darem Boží lásky. Obchodník prodá všecko, co mu dosud život naplňovalo a nenaplnilo. Musí to tak být? Ano. Kristus a jeho Království si nás plně nárokuje. Když mu sebe a všecko, co máme, odevzdáme, On nám řekne, koho a co si můžeme ponechat a koho a co přibrat. Do té situace Pán Ježíš zřetelně mluví: Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mt 6, 33)
Ještě chci poděkovat všem, kteří dovolenou připravovali a celý její provoz řídili, aby byla spokojenost jak pro malé, tak pro mladé, kteří nás hodně mile překvapují. My, co více pamatujeme, též děkujeme našemu Pánu, že ještě můžeme být účastni. A tak nakonec: Důvěřovat Bohu je veliké bohatství, veliká opora, radost a síla. To je klid pro kroky tvého života. Amen.
Nápomocná jsou nám ujištění z listu apoštola Pavla Římanům 8, 26-30: Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy. O těch, kteří budou k Božímu Království správně přistupovat, ví Pán Bůh předem. Vyhlíží si je a posílá jim na pomoc svého Ducha, aby věděli, za co se mají modlit. A sám Duch Boží se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním, protože když Boží Království odmítneme, jdeme do záhuby. Naopak všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
Růžena Adamová (ranní páteční pobožnost na sborovém pobytu)
Krásný pobyt – Bohem požehnaný V Jeseníkách jsem ještě nikdy nebyla. Toužila jsem poznat i tuto část naší země. A byla jsem unešená. V této oblasti, kde jsme pobývali, byla příroda čistá, bez velkých zásahů člověka. Jenom kravičky, které se tam pásly, nám připomínaly, že zde žije a pracuje člověk. Letos jsem byla zvláště zvědavá na témata našich společných večerů. Všechny příspěvky mě zaujaly, jak šly do hloubky. Upřímnost sdílení Ivanky a Ládi, našich studentů bohosloví, mě dojala. Byly to věci nelehké. Naše ubytování bylo také vyhovující. Paní majitelka byla laskavá, ochotná a vstřícná. Bůh nám dopřál i pěkné počasí. Věřím, že i naše vztahy se upevnily a zlepšily, protože s námi byl náš Pán.
Stanislav Jurek, pastor
O práci s dětmi budou jistě psát i jiní. Jen chci říci, že námět Abraham byl úžasný a jeho vedení Pavlou Vlkovou také. Děti se realizovaly a my dospělí jsme z toho měli radost. Děkujeme Láďovi Lukavskému a Alžbětě Nové za ztvárnění osob příběhu Abrahama a Sáry i malému Vítečkovi Lukavských za roli Izáka. Byli úžasní!
Dobrořečme Hospodinu! Žalm Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, … Žalmy 103, 1 – 4
Vilma Pokorná
2
času nezbývá! A potkávám Phanuela. Ten byl hned ochoten.
A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni (Ko 3, 15). Biblický verš vystihuje a shrnuje, jak jsem prožívala a s čím jsem odjížděla z letošní sborové dovolené v Chrasticích. Už nějakou dobu si uvědomuji, že mám svůj křesťanský život prožívat jako vděčnou existenci. A tak jsem Bohu vděčná za možnost i letos jet na sborovou dovolenou.
Jsem si jistá, že mi to zařídil Bůh a toto sdělení je moje poděkování. Ještě chci poděkovat: Vilmě za její optimismus na pondělní cestě Zuzce za pěkně zpracované téma manželství Miminku, že bylo s námi Betynce za její srdečnost a zdravení Jarmile za pohlazení na duši, kterým pro mne byla věta: „Ale to je přece projev lásky.“ Když jsem se optala, zda jí nevadí moje kritika (šlo o detail). Pavle, že je mou kamarádkou (raději nepíši přítelkyní – zjistili jsme, že pro každého ten pojem znamená něco jiného) Mládeži za pohostinnost při stolování Standovi za poznámku k tématu přátelství Phanuelovi za informace o jeho tatínkovi – léčiteli Olze a Markovi za milou společnost po cestě Všem, co se podíleli na splnění mého snu – vystoupit na Kralický Sněžník.
Děkuji za pokojovou i pokojnou společnost Markéty Vlkové a Jitky Jurkové. Děkuji za nádhernou přírodu, z níž jsem také mohla čerpat posilu. Děkuji za pobožnost Dany Klozbergové. Za osobní rozhovory i večerní program Zuzky Jurkové i Václavy Nové. Za možnost zpívat se sborem… Děkuji za týden, který mi vlil do srdce mír Kristův, který jsem před odjezdem z domova tak velice postrádala. Jsem vděčná Bohu za to, že nás k sobě volá, že si z nás tvoří jedno společné tělo. Děkuji, že u toho mohu být a spolupodílet se na tom. Ivana Doubravová Má úvaha k dovolené Loňská dovolená pro mě byla ve znamení: „Své starosti nalož na Hospodina.“ Jako bych to do té doby neslyšela. A minulá dovolená – jako by to na mě křičela.
Pár poznámek k letošním horám
Od té doby mi to vyvstává. Starosti mám. Jako každý. S dětmi, manželem, rodiči, zdravím, hospodářstvím, … Učím se být klidná. Problémy jsou příležitosti. Nejde mi to.
Naše letní pobývání na horách mi pokaždé připadá velice symbolické: blíž k nebi a dál od světa; a také si připomínám husitské „chození na hory“. Nepochybuju, že s námi Pánbůh bývá. I letos.
A přece se to zlepšuje. Přichází po roce další dovolená.
Chrastice je odlehlá, na konci silnice, pro turistiku žádná ideální poloha (vedla tudy vlastně jen jedna cesta), a zas pro ty, kterým se chodilo hůř, ne zrovna přátelský terén. A stejně nikdo si neztěžoval – ano, už nám tyhle věci moc nevadí.
Václava Nová
Zjistila jsem, že se na ni lidé těší, a já se netěšila. No jo, jsem divná, mám v hlavě jen ty starosti. A téma chvála manželství - zrovna, když mám manželskou krizi. Ach jo. Nic není náhoda. Samozřejmě mi to téma hodně pomohlo. A posledních 14 dní jsem s Milošem opravdu v pohodě.
Personál na nás byl opravdu milý, trpělivý a snažil se, co mohl. Fakt, že chata někdy doslova vibrovala dětským řevem (šetrněji lze snad říci „dětskými hrami“), jako by vůbec nezaregistrovali.
Teď se vracím k „Své starosti nalož na Hospodina.“ Měla jsem na dovolené dva svoje úkoly.(Kromě toho být celou dobu pobytu vnímavá, kdyby po mě Bůh něco chtěl.) Tedy večerní program manželství a optat se Phanuela na léčitelství v Africe. Necítila jsem se těmi úkoly obtěžkána, jako to bývalo dříve. Řekla jsem si, když mám připravit program na večer, musím tomu věnovat čas a nemohu tudíž dělat něco jiného. Nemusím být všude a dobrá ve všem. Také s Phanuelem to proběhlo výborně. Hned první den jsme šli chvíli spolu, a to mi posloužilo ke skamarádění se. Pobyt ubíhal, trošku jsem na chystaný rozhovor i pozapomněla. Říkám si - už moc
O Boží aranži počasí už je skoro nudné mluvit. (Souhlasím ovšem s Pavlem, který doporučuje nezveřejňovat termíny našich dovolených napřed, protože by jistě někteří vykukové z cestovních kanceláří zjistili souvislost mezi námi a nápadnou změnou počasí – a ceny pobytů by pak rostly horentně). A souhlasím i s tím, co říkal Standa, že už koneckonců to pěkné počasí pro užití si sborové dovolené tak nutně nepotřebujeme. Ale stejně... Ten výlet na Sněžník stojí za zmínku: objednáme autobus. Ráno leje jako z konve. Když vystupujeme pod Sněžníkem, přestane. Celou dobu je pěkně, chvílemi svítí sluníčko. Přijedeme do chaty – a začne pršet.
3
těžké uhádnout, čím to vlastně bude. Ačkoli se myslí, že spolu s Božím požehnáním na tom měly podíl krásné horské panorama a opojný čerstvý vzduch.
Je už skoro nudné opakovat i to, že vážně nemáme generační problémy. Když ale mládež gratulovala první večer Růžence k jejím – no ano, pětaosmdesátinám, zazpívala a předala tři lahve piva, stejně to myslím leckoho dojalo.
Za zmínku by pak také stálo i to, že během této horské túry rekreanti překročili česko-polskou hranici.
Abychom se ale nepřechválili: některé momenty, třeba tanečky kolem začátku ranní pobožnosti, ukazují, že k tomu, abychom v lásce dávali přednost jedni druhým, máme pořád ještě dost daleko. Důležité je, že je Pánbůh s námi.
Vladimír Kondor Putování s Abrahamem Pro dětský program na letošní sborovou dovolenou jsme zvolily téma Abraham. Ale už při přípravě bylo zřejmé, že vše nepůjde tak hladce jako v minulých letech. Akční témata – Noe, stvoření světa, vyjití Izraelitů z Egypta – to vše už tu bylo. K Abrahamovi přistupovala Pavla doslova s bázní a chvěním, dokonce se ještě dva dny před dovolenou ohlížela po jiných tématech. Nakonec jsme vše svěřily do Božích rukou.
Zuzana Jurková Králický Sněžník Na úpatí Králického Sněžníku panuje ruch. To zapříčiňuje shluk lidí, kteří mají v úmyslu podniknout cestu na vrchol této hory. Je pozoruhodné, že tato skupina zahrnuje všechny věkové kategorie – dětmi počínaje, lidmi pokročilého věku konče. Copak tyto lidi spojuje? Snad touha se vyšplhat na vrchol třetí nejvyšší hory v Česku. Avšak zbystříme-li svoji pozornost, pak zjistíme, že tyto lidi nespojuje jen touha, ale především jakási mentální příbuznost. Tento rys má čistě křesťanská obec. A tak tomu také je. Jsou to tedy křesťané. O tom svědčí i to, že než se rekreanti rozhodli dát do pohybu, z úst jednoho člověka, pravděpodobně jejich duchovního, zazněla krátká modlitba, s níž se kolektiv sjednotil svorným „amen“.
Dětí bylo celkem patnáct různého věku: Terezka Baloušková 13, Esterka Jančaříková 11, Anežka 7, Terezka Podařilová 6, Miriam 6, Alžbětka 5, Marianek 5, Honzík 4, Kryštůfek 4, Michal 4, Deborka 3, Víteček Krucký 3, Vašík 2, Esterka Chytilová 2, Víteček Lukavský 4 měsíce. Patnáct dětí … to nám snad Bůh nějaký nápad dodá! A dodal – v podobě spolehlivých herců - představitelů Abrahama (Láďa) a Sáry (Alžběta). Díky čtyřměsíčnímu Vítečkovi jsme měli i malého Izáka.
Božím požehnáním zapálená mládež ihned vyrazila na vrchol Králického Sněžníku, pobízejíc ostatní, aby ji následovali. Nějaký čas dospělí jsou mládeži v patách, ale nedokážou s ní dlouho držet krok a nechají tedy mládež utéci. Sotva si dospělí stačí oddechnout, už je dohánějí senioři, jejichž tempo by snad záviděli i ti nejzdatnější maratónští běžci. A to nemluvě o tom, že si někteří ze seniorů stačí za chůze někoho vyfotografovat. S nadšením amatérů krouží kolem svých mladších kolegů a kolegyň, prosíce, aby jim pózovali. Ovšem se taky může stát, že někteří jedinci jsou vyfotografováni, aniž by o tom měli potuchu. To ale vůbec nevadí, neboť na vyvolaných fotografiích stejně vypadají dobře. A to i poté, co absolvují jak výstup na vrchol Králického Sněžníku, tak i následný sestup dolů. Je
A tak si mohly děti poslechnout přímo z Abrahamových úst, jakého požehnání se mu dostalo v podobě hojného majetku, mohli jsme vidět, jak touží po dítěti a trpělivě čeká na splnění Božího zaslíbení. Byli jsme při tom, když Abraham poslechl Boha a vyšel z Cháranu, když dostal nové jméno, prožívali jsme s ním jeho vděčnost Bohu, když se mu narodil dlouho očekávaný potomek. Nešlo ani tak o to, aby si děti zapamatovaly všechny biblické události. Hodně příběhů se vzhledem k věku dětí vynechalo. Hlavním záměrem bylo přiblížit jim na Abrahamově příkladu, co to je víra, trpělivost, zaslíbení, vděčnost, požehnání. Neméně důležité bylo vytvořit skupinku, která se učí spolupracovat a zažije pěkné společné chvíle. Ještě jeden detail. Ústřední písničku k tématu jsme našly v knížce od bratra patriarchy (Butta, Tomáš: Putování víry s Abrahamem. Praha: CČSH, 2008.) V knížce je několik scénářů zdramatizovaných biblických příběhů včetně písniček k těmto příběhům napsaných. Knížka je krásná, nápaditá, nechybí v ní humor. Písničky dokládají, že i duchovní hudba pro nejmenší může být kvalitní a přitom pro děti přitažlivá. Kdo pracujete s dětmi, určitě do ní nahlédněte. Program probíhal každý den ráno a po večeři. Ráno jsme začali zpívanou modlitbou a přivítáním. 4
Pak jsme stručné zopakovali to, co už jsme se naučili. Nové téma vyprávěl Abraham – Láďa. Následovaly písničky, výtvarné zpracování tématu, rozloučení.
dobu od 7.45 do 8.15 hod. Půlhodina nebyla na zpěv, čtení, rozjímání a modlitby upřílišněná doba, zvláště když jsme zavedli společný charizmatický výklad Písma. Naplnilo mě radostí, jak Duchem svatým inspirované společenství Písmu rozumí, a rozpoznává, jak mluví přímo k nám. Dochvilná účast všech, kterým zrovna nějaká záležitost s dětmi či zdravotní komplikace tomu nebránily, pocit radosti ještě zesiloval. Podobně můžeme referovat o večerních programech, pečlivě a poučeně připravených těmi, kteří pojednávali daná témata. Pochopitelně některé pojmy bychom si měli více a lépe vyjasnit teologicky, psychologicky a sociologicky, třeba kamarád, přítel, milenec, partner, snoubenec, láska, věřící, bratr (sestra), obecné kněžství, svět, oddělení, svoboda. Každopádně vrcholem poznání bylo a mělo by zůstat, že ať si přiřkneme jakýkoli vztahový pojem, je bezpodmínečné milovat se bez výjimky navzájem Kristovou láskou. Už by se neměly vyskytovat udivené a rozpačité výrazy při slyšení nekompromisního Kristova Slova: „To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.“ J 15,17. Jsem přesvědčen, že to milování Pán Ježíš myslí vnitřním citem a vztahem i vnějším projevem. Je skvělé, když mohou s námi i na náročnější tůry manželé i samotné maminky s dětmi v kočárcích a nezůstávají bez pomoci. Ještě zapátrejme ve svém svědomí.
Večery uvedla i zakončila zpívaná modlitba, s dětmi jsme si povídali, co jsme zažili, co se nám líbilo, zpívali jsme a hráli hry. V pátek, poslední den našeho pobytu, připravila dopoledne mládež na Abrahamův příběh pro děti bojovku. Setkala se s velkým ohlasem. Po ní bylo slavnostní předání diplomů a odměn. Ještě odpoledne si pak všichni celý příběh připomněli – děti i s dospělými šli Abrahamovu pouť – vyjití z Cháranu – putování travnatým okolím chaty.
Díky Pánu, že dětské skupince požehnal, děti se na Abrahama a Sáru moc těšily a jejich příběh s nimi prožívaly. Děkujeme také všem, kteří nám s dětmi při programech pomáhali.
Co se dětí týče, je výborné, když vyrůstají v prostředí církve. Opravdu vyrůstají? Zeptejme se svého svědomí, ne takového, o kterém Mistr Jan Hus říká, že je jako pytel široký. Je velkým povzbuzením pro církev, jsou-li děti mezi námi. Neprospívá jim však, když jsou našimi modlami. Kdyby někdo, kdo s námi na táboře nebyl, viděl v poslední večer promítané fotografie z celotýdenního pobytu, nabyl by dojmu, že to byl dětský tábor s připuštěním dospělých. Chvála Bohu tak tomu nebylo. Život na soustředění byl po všech stránkách vyvážený. Sláva Bohu na výsostech a na zemi požehnání činícím podle Boží vůle.
A jen tak na okraj – jestli si chcete některý biblický příběh opravdu dobře a dopodrobna osvojit, zkuste ho vyprávět dětem. Pavla Vlková, Jarmila Chytilová Tábor je náš program (Tomáš G. Masaryk) V naší malé zemi není nikam daleko, ani na Jeseníky. Nezkusíme příště Javorníky? Jen přestupů z vlaku na vlak by měli být ušetřeni starší účastníci výjezdu. Auta všechny táborníky nepoberou. Sáhněme si do svědomí. Je pozoruhodné, že navzdory lidské přirozenosti a zvláště české kverulantské povaze, si nikdo na nic nestěžoval. To je jistě i tím, že chroničtí stěžovatelé od našeho společenství odpadli, ale jsem si jist, že Duch Boží nás během života a soužití přetvořil. Je ovšem nezpochybnitelnou skutečností, že důvody k nespokojenosti nebyly, naopak, ke spokojenosti a vděčnosti bylo důvodů mnoho. Chvála Pánu i nám všem. Klapalo to celkem dobře, i když nebyla zvolena táborová rada, ale utvořila se jaksi přirozeně tak, že nabídli své služby ti, kteří k tomu měli předpoklady. Tím nedoporučuji, aby napříště táborová rada volena nebyla a nebyly jí dány příslušné kompetence. Když jsem vycítil, že snídaně a rekreační program mohou časově utiskovat ranní pobožnosti, rozhodl jsem se vyjednat v kuchyni o 15 minut pozdější snídani a určil ranní pobožnost na
Stanislav Jurek, farář Zmýlená zván nebývám odchytla mě církev berou jak jsem co mají za lubem mám se znovuzrodit to jako přejinačit tak klídek mouchy vemte si mě zmýlená platí Stanislav
5
Ze života sboru
Připravované akce v září a v říjnu
Ještě před prázdninami proběhlo několik akcí.
Neděle 4. září při bohoslužbě přijmou požehnání do nového školního roku 2011/2012 žáci, studenti, učitelé, vychovatelé i další, kteří pečují o děti a mládež a mají o toto požehnání zájem.
V sobotu 18. června jela skupinka dětí s doprovodem dospělých vlakem do Prahy na Malování na chodníku. Ve Stromovce nakreslily příběh královny Ester. Po chvíli her, rozdání medailí a odměn jako další odměnu měly prohlídku nedalekého Mořského světa.
Neděle 23. října v 18 hod. se uskuteční cestománie s tématem Keňa. Přijďte se podívat se na obrázky, poslechnout si povídání cestovatelů a dalších afrických přátel, živou hudbu afrických tradičních rytmů i duchovní úvahu!
Pravidelná setkání Od pondělí 5. září začnou opět pravidelná setkání: Neděle 8.15 modlitební skupinka 9 hod. bohoslužba s péčí o děti Přes pošmourné počasí si to pěkně užily. I když chvílemi hrozil déšť, mraky se vždy přehnaly a kreslení se vydařilo.
Pondělí 15 hod. setkání seniorů v Domově pro seniory, ul. Fr. Kloze 17 hod. ženská skupinka nad Biblí 17 hod. mužská skupinka lichý týden
Koncem června jsme děkovali za 85 let sestry Růženy Adamové. Dožívá se jich v plné svěžesti fyzické, duševní i duchovní. Díky Pánu!
Úterý 15.30 ženská skupinka sdílení Středa 17 hod. sdílení a modlitby 18 hod. biblická hodina Pátek
9 hod. mimiškolka (začne až od 16.9.)
Prodloužená je 3. neděli v měsíci po bohoslužbě, tj. v letošním roce 18. září, 16. října a 20. listopadu
Křesťanská poradna je otevřena každou středu od 15 do 17 hodin. Otevřený kostel je opět k dispozici každou středu od 15 do 17 hodin i po dobu rekonstrukce schodiště. Úřední hodiny pro vyřízení potřebných záležitostí jsou ve čtvrtek od 9 do 11 hod. nebo ve středu od 15 do 17 hod.
Na sborové dovolené jsme také děkovali za 60 let bratra Miloše Fellera, dlouholetého předsedy rady starších. Kéž mu Pán žehná i nadále!
Modlitební ekumenické setkání je vždy druhé pondělí v měsíci od 18 hod. Zveme ke společným modlitbám za rodiny, za církevní společenství, za Kladno, za Izrael, k chválám a prosbám o naplnění Duchem svatým a o bohaté obdarování jeho dary! Toto Nahoru, další zprávy, fotografie a aktuality naleznete na našem webu http://ccshkladno.unas.cz Datum vydání: 2. 9. 2011 Red. rada: J. Chytilová, S. Jurek, P. Vlková, H. Fellerová Neoznačené příspěvky připravila redakční rada
6
