Soutěžte o lyžařský zájezd. Více na www.cd.cz/ /podzimnisoutez.
T ý d e n í k S k u p i n y Č e s k é d r á h y, a . s . | Č í s l o 4 5 | R o č n í k X V I | 1 9 . L I S T O P A D U 2 0 0 9 | C e n a 5 Kč
Hokejisté na sáňkách Navzdory handicapu uspěli v náročném sportu. STRANA 7
Japonské expresy míří do světa
Bez přestupování až do Vídně
Soupravy šinkansen se uplatňují také v Evropě.
Patrové jednotky ÖBB spojí Znojmo s rakouskou metropolí. STRANA 2
STRANA 5
krátce
sloupek Bezpečnostní rada ČD poprvé
Jízdenky pro hodné děti
Usnesením Představenstva ČD z 25. srpna byla zřízena Bezpečnostní rada Českých drah.
V
úterý 27. října se usku tečnilo první jedná ní Bezpečnostní rady Čes kých drah. Podle schválené ho programu byl projednán stav zajištění ochrany in formací, bezpečnostní situ
D
alší dva druhy Jízde nek pro hodné děti za čali v těchto dnech rozdá vat průvodčí Českých drah malým dětem, které za tím jezdí vlakem zadarmo. Z jedné strany najdou ba revný obrázek z prostředí železnice a z druhé jedno duchou básničku. Tento krát je na jízdenkách Pen dolino a parní lokomoti va. Děti už mají čtyři vari anty jízdenek, které vlako vý personál rozdával loni a předloni. Celkem je k dis pozici 200 tisíc kusů jíz denek. Cílem projektu je vybudovat v dětech lásku k vlakům a respekt k želez niční dopravě obecně.
Posílené spoje kvůli svátku
Č
eské dráhy o uplynulém víkendu a státním svát ku posílily dálkové vlaky hlavně mezi Prahou a Mo ravou. Posilové vozy byly za řazeny do pravidelných vla ků v pátek 13., sobotu 14. a úterý 17. listopadu. Více vozů tak vezly např. vlaky EuroCity a InterCity Koši čan, Detvan, Leoš Janáček, Bohemia nebo Odra. Celko vě se kapacita vlaků EuroCi ty a InterCity mezi Prahou a střední a severní Moravou zvýšila o několik set míst k sezení.
Jaká byla včasnost vlaků v říjnu
V
měsíci říjnu doje lo 86,52 procenta osob ních vlaků Českých drah zcela bez zpoždění. Dalších 10,78 procenta vlaků do končilo svou cestu se zpož děním maximálně 15 mi nut, 2,02 procenta se opoz dilo od 16 do 30 minut a 0,49 procenta vlaků od 31 do 60 minut. Pouze 445 spo jů dojelo do cíle oproti jízd nímu řádu o více než hodi nu později. V případě me zistátní dopravy nemě lo v říjnu žádné zpoždění 66,08 procenta vlaků.
Úspěšná nabídka se objeví znovu
Č
eské dráhy zopaku jí prodej jízdenek v ře tězci obchodů Lidl. Během první akce se totiž ukáza lo, že se nový způsob prode je osvědčil. Jízdenky ČD Net Lidl byly určeny pro cesto vání ve státní svátek 28. říj na. Akce přinesla drahám dodatečné tržby v řádu mi lionů korun. „Zvažujeme, jak budeme v těchto nabíd kách pokračovat. Už nyní plánujeme, že do konce roku uskutečníme ještě jednu po dobnou akci,“ řekl tiskový mluvčí Radek Joklík. (red)
Ladislav Mikeš Ředitel Odboru krizového řízení a bezpečnosti
V REGIONECH. Zachování dopravní obslužnosti a zvýšení kvality cestování, to jsou priority Českých drah do budoucna. FOTO MICHAL MÁLEK
Nenechme šanci uniknout Řadu let suplovaly České dráhy veřejnou správu a ve snaze udržet sociálně únosné jízdné a přitom zachovat rozsah dopravní obslužnosti v krajích platily část nákladů na vedení vlaků z vlastních peněz.
K
romě zisků z nákladní do pravy tím přicházely i o pe níze z majetkového podni kání, což se pochopitelně odrazi lo na stavu vozového parku a bu dov. Dopravce se tak dostal do sle pé uličky, kdy veřejnost očekáva la kvalitu, na kterou České drá hy neměly, protože financovaly spoje, aby se lidé vůbec dostali do práce a do škol.
Razantní obměna vozového parku
Teď je tu první velká, a dost mož ná zároveň poslední, šance zís kat 4 miliardy od Evropské unie.
Ve spojení s komerčním financo váním a vlastními zdroji Českých drah by to znamenalo razantní změnu v modernizaci vozového parku ve všech regionech. Tedy ne pouze na vybraných tratích, o které stojí konkurence. Nut nou podmínkou je ale uzavření desetiletých smluv, jež krajům zajistí příspěvek státu na regio nální spoje ve výši 2,7 miliardy korun ročně a cestujícím jistotu zachování rozsahu dopravní ob služnosti a výrazně vyšší komfort cestování. České dráhy se samy zasadi ly o vytvoření takového mode lu a zavázaly se v tomto přípa dě celý zisk i odpisy reinvestovat do nákupu a modernizací vozi del. Mluvíme přitom o částce té měř 11 miliard korun. Nadto se národní dopravce zavázal uspo řit na nákladech stovky milio nů korun. Jaké právo má tedy kdokoliv tvr dit, že kraje dají jen tak drahám 150 miliard korun, jak se objevi lo na stránkách novin? V přípa dě národního dopravce ve vlast nictví státu, který na úkor devas tace vlastního majetku platil ve
řejnou dopravu léta ze svého, ne jsou podobné zjednodušující od sudky rozhodně na místě. České dráhy sloužily veřejnosti poctivě s tím, co měly k dispozici. Mnoh dy doslova na hranici možností lidských i materiálních. Histo ricky zajišťují základní dopravní obslužnost celého státu a těmto zkušenostem odpovídá i jejich personální, materiální a tech nologická připravenost.
Jsme tu i pro cestujícího v nejzapadlejší vísce
Objednatelům jsme nabídli po drobnou kalkulaci a realistický plán obnovy vozidel na deset let. Chceme tristní situaci, do které se česká železnice dostala, řešit plošně tak, aby kvalitativní změ nu pocítili cestující i v nejzapad lejší vísce. Nebojíme se výběrových říze ní. Jak se ukázalo například v Li bereckém kraji, jsme schopni předložit lepší nabídku než kon kurence. Avšak v případě, že teď dojde k opětovnému uzavírání jen krátkodobých smluv, ztratí česká železnice šanci na rych lou modernizaci vozidel s pomo
cí Evropské unie jednou provždy. Nebo si opravdu někdo myslí, že v současné situaci, kdy dostá váme skoro dvakrát méně za uje tý vlakokilometr než na Sloven sku a při roční smlouvě, doká žeme získat peníze z evropských fondů a úspěšně žádat o ko merční úvěry? To nedokáže žád ný dopravce, a už vůbec ne ploš ně a v takovém měřítku. Pod statou soukromého podniká ní je zisk, České dráhy jsou tu naopak proto, aby poskytovaly službu a zisk investovaly do je jího zkvalitňování. Desetileté smlouvy jsou zkrátka šancí pro nás pro všechny. Bohužel nás tlačí čas. K podpi su musí dojít nejpozději 2. pro since letošního roku, protože den nato začne platit nové na řízení Evropského parlamen tu a Rady (ES), které uzavření smluv zablokuje, a tím zastaví i masivní obnovu vozového par ku, což v konečném důsledku povede k rušení spojů. Antonín Blažek
Autor je náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu.
Vytvářejí staniční „kuchařku“ Skupiny technologie z Regionálních center provozu Českých drah se zabývají složitou činností vytváření základní dopravní dokumentace.
N
ejinak je tomu i v Ústí nad Labem. „Tato agenda se skládá především ze sta ničních řádů a jejich příloh, což je vlastně sumární popis jednot livých železničních stanic,“ říká vedoucí ústecké skupiny techno logie a základní dopravní doku mentace Miroslav Konopásek.
Aby mohli stanicí projet bez problémů
Staniční řád sumárně popisuje vybavení stanice a také jednot livé povinnosti zaměstnanců řízení provozu, kteří tam slou ží. „Technologii a staniční řády musí také znát všichni doprav
ci, jejichž zaměstnanci danou stanicí projíždějí, případně v ní manipulují. A současně všichni zaměstnanci ostatních organi začních složek ČD, které mohou přijít s děním v konkrétní stani ci do styku, např. strojvedoucí, kteří musí vědět, jaká se v kon krétní stanici nacházejí návěsti dla či koleje tak, aby mohli sta nicí bez problémů projet,“ po kračuje Miroslav Konopásek.
Zdatný tým v Ústí
Ředitel RCP Ústí nad La bem Milan Fryč zdůrazňu je, že staniční technologie je nutné neustále aktuali zovat. „Jde o jakousi kuchař skou knihu pro všechny provoz ní zaměstnance, ale nejen pro ně. A právě tuto kuchařku připravu jí naši techničtí odborníci. Bez těchto lidí by nemohla vzniknout žádná z částí základní dopravní dokumentace. Konkrétně u nás máme velmi zdatný tým, který celoročně pečlivě tyto náležitos ti připravuje.“ Podklady pro tvor
bu základní dopravní dokumen tace dodávají správci či vlastní ci jednotlivých zařízení. Rovněž jsou zde uváděny technologie jed notlivých dopravců. Po shromáž dění a kompletaci dat je následně technickými pracovníky vytvořen výstup. Ten slouží provozním za městnancům, ale nejen jim, pro obeznámení s veškerým vybave ním a popisem zařízení, aby vě děli co mají dělat při zajišťování řízení provozu či při jízdě nebo manipulaci jednotlivých vlaků.
Úsporná opatření
„V rámci organizač ních změn jsme museli snížit také technický aparát. Proto dnes práci, kterou dříve vyko návali tři až čtyři technologové, musí dnes mnohdy zvládnout je den člověk. A to přitom jde o vel mi odpovědnou a někdy i stresu jící práci,“ doplňuje ředitel Mi lan Fryč. MARTIN HARÁK
ace a základní úkoly a dal ší rozvoj bezpečnosti u Čes kých drah v souvislosti s pl něním úkolů vyplývajících z koncepce bezpečnosti, která byla schválena Před stavenstvem ČD 28. červen ce letošního roku. Dále bylo projednáno a schváleno vy hodnocení plnění úkolů v oblasti připravenosti Čes kých drah na řešení krizo vých situací v letošním roce a zřízení Situačního cent ra Krizového štábu Českých drah, včetně jeho působ nosti po vyhlášení krizo vých stavů. Bezpečnostní rada Čes kých drah dále projedna la a schválila opatření při jímaná v případě havárie v jaderných elektrárnách. Pozornost byla rovněž vě nována aktuálnímu stavu, přijatým opatřením a spl něným úkolům v oblasti za jištění připravenosti Skupi ny České dráhy na pande mii prasečí chřipky (H1N1). Další jednání Bezpečnost ní rady Českých drah bude svoláno v průběhu příštího roku, pokud si aktuální si tuace nevyžádá jinak.
anketa Který druh slev nejčastěji používáte? Lucie Jirásková
vou slevu.
Trutnov Když jedeme ve skupině, tak je asi nejlepší jet na skupino
Zdeněk Pšenička
Nový Bydžov Jezdíme spíš au tem, takže vyu žívám většinou obyčejné jízdné. Ale vím, že výhodná je tře ba eLiška.
Michaela Vašeková
Domažlicko Jízdenky SONE+, na ty jezdím skoro každý ví kend. Využívám také skupinové slevy.
PAVEL TESAŘ
Praha Pro pravidelné dojíždění Pendo linem do mého rodného města jsem si pořídil k režijní jíz dence ještě slevu Rail plus. Místenku mám tak za po loviční cenu. Občas ušet řím i při nákupu jízdenky EURegio. (mn)
2
Aktuality
vize 2012 Upravené vozy již příští rok V rámci programu Vize 2012 jsme jednali o projektu Zvýšení úrovně služeb osobní přepravy a spokojenosti zákazníků.
V
edle průzkumu spokoje nosti našich cestujících a přípravy standardů kva lity pro naše zaměstnance, kteří jsou v každodenním styku se zákazníkem, se projekt v nejbližší době sou středí na provedení tzv. hu
Jan Příleský Ředitel Projektové kanceláře manizace zastaralých vla kových souprav a spuštění pilotního provozu. V rámci přípravy pilotního projektu byly vytipovány čtyři linky, na kterých se již v průběhu roku 2010 setkáte s ucelený mi humanizovanými vla kovými soupravami. Za pojmem humaniza ce se skrývá kompletní re konstrukce přímo vníma ných částí vlaků. Nejedná se pouze o viditelnou obmě nu interiéru vlaku od přeča lounění sedaček po utěsně ní oken, ale také dojde k vý měně WC, vybudování no vých držáků na kolo a přela kování celého vozu do kor porátních barev tak, aby zá kazník tyto upravené vlaky okamžitě identifikoval. Na ším záměrem je za co nej nižší investice dosáhnout vysokého zákaznického pří nosu, a zvýšit tak nejen spo kojenost našich zákazníků, ale zejména image ČD.
z médií Autovlaky mají letos úspěch Deník Právo si 13. listopadu povšimnul, že v Česku roste obliba autovlaků.
Zájem o autovlaky Čes kých drah na Slovensko stále roste. Ve spolupráci se slovenským dopravcem ČD vypravují tři spoje den ně. Všechny autovlaky loni od ledna do září přepravily 9181 aut, zatímco letos je to již 10 110 vozidel.
Lidé mohou hlasovat o vlacích Hradecký deník 13. listopadu upozornil, že v Pardubickém kraji spustili zajímavou anketu.
Občané Pardubicka se mohou vyjádřit, jaké vla ky by chtěli na regionál ních tratích. Na stránkách www.pardubickykraj.cz lidé mohou dát hlas své mu favoritovi. Obnovu vla ků na regionálních tratích z evropských peněz umož ní memorandum mezi kra jem a státem o financování železniční osobní dopravy v příštích deseti letech.
Svět na kolejích v listopadu Listopadové vydání magazínu Svět na kolejích uvede program ČT2 ve čtvrtek 26. listopadu od 15.15 h.
Moderátor Václav Žmo lík vás pozve na projížďku po jediné ozubnicové tra ti u nás, která vede z Tan valdu do Kořenova. Podívá te se i do muzea věnované ho této jedinečné technic ké památce. Pak uvidíte re portáž z fingované srážky na železničním přejezdu, která se natáčela do televiz ního pořadu STOP. A čeká vás i návrat na strojírenský veletrh do Brna, kde vysta vovali nízkopodlažní tram vaj 15T ForCity.
45/2009
Ze Znojma přímo do Vídně
Ve čtvrtek 12. listopadu dorazil do Znojma protokolární vlak z Vídně s elektrickou lokomotivou v čele. Od nového grafikonu se bude odtud jezdit do rakouské metropole bez přestupu.
J
e třeba si především uvě domit, že chřipka je ná hle vzniklé onemocnění. Příznaky jejího počátku se obvykle projevují vysokou teplotou, zimnicí, třesav kou, silnými bolestmi hla vy, světloplachostí a ztuh lostí šíje, bolestmi klou bů, svalů, očí, zad a nohou a výraznou únavou. První mi projevy chřipky překva pivě nejsou ani rýma, ani kašel.
Milan Tuček Odbor personální GŘ ČD
ZÁJEM. Lidé se přišli podívat, jakými vlaky budou již za pár týdnů jezdit do Vídně.
Foto autor (2x)
Sedm regionálních spojů s Taurusy denně
Investorem celé stavby byla Sprá va železniční dopravní cesty. Její generální ředitel Jan Komárek uvedl: „Dokončení této stavby je významné nejen pro rozvoj re gionální železniční dopravy, ale také pro zvyšování integrity ev ropské železniční sítě. Elektrizo vaný úsek navazuje na již dříve zrekonstruovanou trať od stát ní hranice s Rakouskem do Ša tova.“ Náměstek Antonín Blažek k tomu dodal: „Současně připra vujeme ve spolupráci s rakouský mi kolegy různá tarifní vylepšení a slevy, abychom podpořili cesto vání tímto moderním dopravním prostředkem.“ Od nového jízdního řádu, který začne platit 13. prosince, začnou na traťovém úseku Znojmo – Ša tov – Retz pravidelně jezdit elek trické soupravy. Zákazníci ČD tak budou moci bez přestupu cesto
INVESTICE. V rámci projektu bylo upraveno 12,5 km tratě, osm mostů a třináct propustků. vat nejen do rakouské metropole, ale v některých případech i do Ví deňského Nového Města (němec ky Wiener Neustadt) či Payerba chu-Reichenau. Denně bude mezi Vídní a Znojmem nasaze no sedm regionálních osobních vlaků v obou směrech. Všechny budou vedeny rakouskými elek trickými lokomotivami Taurus, resp. řídicími vozy, které společ ně s patrovými klimatizovanými vozy slouží běžně ve vídeňské pří městské dopravě.
Nová zastávka a vyšší rychlost
Vlaky budou v úseku Retz – Zno jmo vedeny výhradně český mi strojvedoucími z DKV Brno a vlakovým personálem brněn ského RCVD. „Výrazně se zkrá tí doba, za kterou cestující doje dou do Vídně, která činí hodinu a padesát minut. Od 13. prosince současně plánujeme na zmíněné trati ještě otevření nové zastávky Znojmo-Nový Šaldorf,“ uvedl ře ditel KCOD v Brně Pavel Karšulín.
Zhotovitelem stavby se sta lo sdružení firem Skanska DS, OHL ŽS a FIRESTA – Fišer, rekon strukce, stavby, vedené společ ností Skanska DS. Celkové inves tiční náklady byly 1,231 miliardy korun. Stavba byla financována prostřednictvím SFDI. Celý pro jekt byl navržen ke spolufinan cování EU prostřednictvím Ope račního programu Doprava. Díky elektrizaci a celkové rekonstruk ci se traťová rychlost zvýšila až na 90 km/h. MARTIN HARÁK
ČD Cargo chce refinancovat své úvěry A
kciová společnost ČD Cargo hodlá refinancovat své stáva jící provozní úvěry, které dosahu jí v současné době výše 1,55 mi liardy korun. Společnost v sou časné době disponuje úvěry, kte ré byly sjednány ještě před vzni kem samostatné akciové společ nosti ČD Cargo a byly součástí vkladu části podniku České drá hy při vzniku společnosti v pro sinci 2007. Samostatná společnost ČD Cargo existuje již téměř dva roky
Jak se vyhnout chřipce V informačním přetlaku médií o chřipce a jejích variantách se často vytrácí racionální podstata problému.
E
lektrické vlaky nabídnou občanům a návštěvníkům jižní Moravy možnost ces tovat novým druhem dopra vy, který je zároveň ekologický. V dvouhodinovém taktu se tak budou moci všichni pohodlně dopravit mezi Znojmem a Vídní. To byla základní myšlenka proje vu Gabriele Lutter, členky před stavenstva společnosti ÖBB Per sonenverkehr, která přijela pro tokolárním vlakem do Znojma na slavnostní přestřižení pásky. Vlak s delegací Rakouských spolkových drah přivítala řada významných hostů, mezi který mi nechyběli například náměs tek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, generální ředitel SŽDC Jan Komá rek a náměstek ministra dopravy Jaroslav Král. Samotný železnič ní provoz započne mezi Znojmem a Retzem 1. prosince, dočasně za tím v motorové trakci. O třináct dnů později bude spuštěn plno hodnotný elektrický provoz.
pro vás
a za tuto dobu se výrazně změnily podmínky na bankovním trhu. Proto se její představitelé roz hodli, v souladu s přijatými pro tikrizovými opatřeními zamě řenými mj. na úsporu nákladů, znovu přehodnotit také smluv ní vztahy s bankovními ústavy. Firma zveřejnila poptávku trans parentní formou veřejné zakáz ky, kterou uveřejnila v informač ním systému Evropské unie o ve řejných zakázkách, kde jsou spe cifikovány podrobnosti zakázky.
Hlavním cílem veřejné zakáz ky je výběr vhodného počtu fi nancujících subjektů, které po skytnou provozní financování ve formě kontokorentních a re volvingových úvěrů v maximál ním objemu do výše až 1,8 mi liardy korun, přičemž celková úvěrová angažovanost zadavate le u jednoho bankovního ústavu může činit maximálně 600 mi lionů korun. V podmínkách tendru je, že úvěry musejí banky poskyt
nout na dobu neurčitou s výpo vědní lhůtou 180 nebo 90 dní. Společnost ČD Cargo si od toho to kroku slibuje zlepšení podmí nek financování a prostřednic tvím diverzifikace bankovních ústavů i snížení rizika pro spo lečnost. Dále dopravce zdůraz ňuje, že se nejedná o nové pro vozní úvěry, ale o nahrazení úvěrů stávajících, které dosahu jí v současné době výše 1,55 mili ardy korun. Zdeněk Větrovec
Existuje několik zná mých a jednoduchých rad, při jejichž dodržování mů žeme zmenšit riziko vzni ku onemocnění. Pro pra covníky železnice je mnoh dy nereálné omezení po bytu ve společnosti větší ho množství lidí či ome zení cestovat prostředky hromadné dopravy, proto je potřeba podpořit vlast ní imunitu příjmem vhod ných tekutin a vitamí nů. K osvědčeným pravi dlům patří otužování, do statečný odpočinek a spá nek, a pokud možno vyhý bání se nadměrné zátěži, zejména psychické. Podstatné pro omezení přenosu chřipkového viru však je dodržování základ ních hygienických zásad, které jsou denně v našem okolí porušovány: při kaš lání a kýchání si přikrý vat nos i ústa kapesníkem, ten ihned po použití vyho dit do odpadkového koše, neplivat na zem či podla hu, nedotýkat se očí, nosu a úst nemytýma rukama, ruce si pravidelně mýt vo dou a mýdlem, a to nejen před každým jídlem, ale případně i před kouřením, snažit se o odstup od osob podezřelých z příznaků chřipky alespoň na jeden metr a vyhnout se těsné mu tělesnému kontaktu s nimi. Zásadně je potřeba ne chodit s příznaky chřip ky do zaměstnání a v přípa dě potřeby kontaktovat své ho lékaře. Preventivní opat ření jsou obsažena v pande mických plánech vypraco vaných pro takový případ. Detailní aktualizované in formace jsou dostupné na příklad na oficiální webové stránce Ministerstva zdra votnictví České republiky www.mzcr.cz.
Kam kráčíš, tuzemská železnice? Setkání investorů, projektantů, stavitelů a správců pod názvem Železnice 2009 se konalo již počtrnácté v pražském hotelu Olšanka.
D
voudenní konferenci po řádala Správa železniční dopravní cesty a společ nost SUDOP Praha společně s ge nerálním partnerem konferen ce, firmou Subterra. Základní mi tématy letošního setkání ně kolika desítek odborníků ze že lezniční branže byla nejen in vestiční politika, ale i připra vované a realizované význam né železniční projekty a nové technologie v železniční dopra vě a infrastruktuře.
Důraz na modernizaci koridorů a elektrizaci
Úvodní den konference zahájil generální ředitel SŽDC Jan Komá rek, který informoval na téma aktuálního vývoje investic na že lezniční dopravní cestě. Jan Fied ler z Ministerstva dopravy ná sledně hovořil o rozvoji želez niční infrastruktury u nás, při čemž se zmínil o modernizaci 3. a 4. tranzitního koridoru, mo dernizaci tratě Praha – Kladno s připojením na letiště v Ruzyni či přípravě elektrizace tratí Brno – Jihlava a Otrokovice – Zlín. Část svého příspěvku věnoval i evrop skému systému řízení jízdy vla ků, jehož pilotní projekt je reali zován v úseku Poříčany – Kolín.
Současný stav budov ČD je většinou tristní
Přednáška náměstka generální ho ředitele ČD pro správu majet
Masarykovo nádraží je symbolem ČD v Praze. Foto MICHAL MÁLEK
ku Milana Matzenauera se týka la perspektivy rozvoje železnič ních stanic. „Je nezpochybni telné, že vedle úrovně a komfor tu vlaků a kvality parametrů do pravní cesty je právě dobrý stav, čistota a kulturnost prostředí že lezničních stanic jedním z hlav ních faktorů, na základě kterých se potencionální cestující rozho duje, zda služeb železnice vyu žije, či nikoli,“ řekl náměstek, přičemž stavební stav budov ČD označil za tristní. Z celkového počtu 8079 objek tů (bez započtení speciálních objektů DKV) je jich podle něho 1120 ve zcela nevyhovujícím sta vu. „Náklady na údržbu, opra vy i investice byly po mnoho let na akutně nízké úrovni a odstra ňování tohoto vnitřního dluhu není v reálném čase možné za jistit,“ uvedl k tomuto problému náměstek Matzenauer. Výcho
diskem z této nevyhovující situ ace by podle jeho vyjádření moh lo být rozdělení stávajícího ne movitého majetku na dvě části.
Co s většinou budov? Urychleně prodat
S perspektivní částí nemovitého majetku, což jsou výpravní budo vy, objekty a pozemky provozně či koncepčně k nim náležející a vý nosné nebo jinak strategicky za jímavé nemovitosti, budou drá hy nadále počítat. „Tento maje tek bude nadále spravován a vy užíván s prioritním využitím pro železnici a služby s ní spoje né. Druhá část, tzv. zbytný maj tek, bude určena k rychlému pro deji. V nejbližších letech by mělo zůstat ve vlastnictví naší společ nosti kolem 1500–2000 objektů,“ řekl náměstek generálního ředi tele ČD Milan Matzenauer. MARTIN HARÁK
Aktuality
45/2009
3
Myslím na dobré jméno firmy V dnešní době se velká firma neobejde bez marketingu. Neustále je třeba komunikovat s veřejností, nabízet jí své produkty a budovat si pozitivní image. Nejinak je tomu i v případě Českých drah.
K
aždý z nás už někdy dr žel v rukou propagační le ták nebo brožuru ČD. Stej ně tak všichni známe webové stránky naší firmy. Kromě toho probíhají speciální projekty, kdy na koleje vyjíždějí zvláštní vlaky pro děti nebo handicapované. Jiří Ješeta je osobou, která se na tom všem podílí a často nese hlavní odpovědnost.
Pocházíte ze železničářské rodiny. Chtěli rodiče, abyste pracoval také u dráhy? V podstatě jsem vyrostl na ná draží v jihočeském Chýnově, kde jsme bydleli přímo ve sta niční budově. Tatínek na stej ném nádraží pracoval jako vý pravčí a přednosta stanice, tak že jsem to k němu do práce měl jen pár schodů dolů do přízemí. Již v dětství se začala v mém srdci rodit láska k železnici, která mě dosud neopustila. Oba rodiče mě v ní významně podporovali, a tak jsem se dal po vzoru svého tatín ka na železniční studia a chtěl se stát výpravčím.
Jak hodnotíte společensky prospěšné aktivity ČD? Tyto aktivity mají u Českých drah dlouholetou tradici a jejich dopad nejen přímo na oslovované uživa tele, ale také obecně na posílení pozitivního image Českých drah u široké veřejnosti je více než vý znamný. S ohledem na velikost a tradici naší firmy jsou společen sky prospěšné aktivity nutností – vykonává je každá obdobně vý znamná společnost v této zemi.
podporujeme talentované děti a zdravotně postižené občany. Do sociálního marketingu ČD řa díme například Vlaky plné úsmě vů, které navazují na Vlaky dob ré vůle Olgy Havlové, nebo spo lečenské a charitativní projekty typu Kinematovlak, Vlak štěs tí a naděje, Preventivní vlak či Nadace Plaváček, která společně
s ČD pomáhá talentovaným dě tem z dětských domovů. Komu nikačně podporujeme také těles ně a zdravotně postižené spolu občany, ať už blind friendly in ternetem nebo například insta lacemi euroklíčů na nádražních toaletách.
JIŘÍ JEŠETA Vedoucí oddělení marketingové produkce
P
o maturitě na SPŠ dopravní ve Strakonicích odešel v roce 1994 pracovat do funkcí výpravčí, signalista a hláskař. Po studiu na Univerzitě Pardubice nastoupil v roce 2001 jako systémový specialista na Odbor kontroly na Generální ředitelství Českých drah. V letech 2004 až 2008 vykonával funkci zástupce ředitele Odboru komunikace Generálního ředitelství Českých drah. Od 1. listopadu 2008 řídil samostatné oddělení marketingového servisu, od 1. září letošního roku pracuje jako vedoucího oddělení marketingové produkce (O29).
Můžete nám ve zkratce přiblížit vaše oddělení? V současné době řídím oddělení marketingové produkce v Odbo ru řízení značky Generálního ře ditelství Českých drah. Odděle ní zajišťuje nejen produkční a ad ministrativní podporu všech pro jektů úseku náměstka generál ního ředitele pro obchod a mar keting, ale především odpovídá za propagační tiskoviny, inter netové stránky a „event mana gement“ ČD. Produkčně zabezpečujeme na příklad letáky, plakáty, brožury či vlakové průvodce. Marketingo vě řídíme a spravujeme interne tové stránky a komunikační apli kace od nejmenších tematických „microsite“ až po hlavní webové stránky www.cd.cz, kam se den ně připojí až dvacet tisíc návštěv níků. Značku ČD a vybrané pro dukty představujeme například na veletrzích, odborných a tisko vých konferencích, prezentacích a regionálních či celostátních ak cích. V neposlední řadě pak odpo
vídáme za realizaci sportovního, kulturního a sociálního marke tingu včetně takzvaných prezen tačních vlaků. Co máte na starosti vy osobně? Odpovídám za určené marketin gově komunikační projekty a ak tivity, například za železniční mapu v papírové i on-line verzi, společenskou odpovědnost reali
Na naše hlavní webové stránky se podívá 20 tisíc lidí denně. zovanou formou prezentačních vlaků, což jsou Kinematovlak či Vlak plný úsměvů, ale i za pre ventivně bezpečnostní aktivity, jako je například Preventivní vlak nebo varovné samolepky do želez ničních vozů. Dále zajišťuji pre zentaci značky ČD na kulturních akcích (třeba na filmovém festi valu ve Zlíně) či na sportovních událostech. Produkčně jsem také spolupracoval na projektu Win ton Train, který letos v září vyjel napříč Evropou po původní tra se posledního transportu židov ských dětí z tehdejšího Českoslo venska do Velké Británie. MARTIN HARÁK
foto týdne
odpovídá Jak se rychleji dostat do Plzně Počítá se s přímými vlaky z Radnic do Plzně? V motorových vozech mi vadí studené či zapáchající topení...
N
a trati 176 z Radnic do Chrástu u Plzně jsou vlakové spoje podle frekven ce cestujících vedeny ve vět šině případů sólo motoro vým vozem řady 810. V ně kterých případech, zejmé na v úseku Stupno – Chrást u Plzně, však bývá pravi delná frekvence cestujících vyšší, proto je zde ve vlako vých soupravách řazen pří
Vladimír Kostelný Ředitel KCOD Plzeň věsný vůz řady 010. Želez niční stanice Stupno je ne obsazená služebna; veškeré úkony při dobírání, odsta vování nebo objíždění pří věsného vozu provádí pou ze strojvedoucí. V zimě rov něž zajišťuje obsluhu top ného systému v přívěsných vozech řady 010. Z důvodu bezpečnosti nelze v neobsa zené služebně po odstavení přívěsného vozu nechávat bez dozoru zapnuté topení. O přímém spojení ze že lezniční stanice Radni ce přes Chrást u Plzně do železniční stanice Plzeň hlavní nádraží se neuvažu je s ohledem na velký rozdíl frekvence cestujících na tra ti 176 a 170. Problémy s výš kou nástupišť při přestupu budou vyřešeny při staveb ních úpravách v souvislosti s výstavbou 3. železničního koridoru v úseku Praha – Pl zeň – Cheb, která již v ně kterých částech trati inten zivně probíhá. Naší snahou, ale i zámě rem objednatele veřejné re gionální železniční dopra vy je pro zlepšení cestová ní nasazení jednotek řady 814/914 Regionova také na této trati, což zjednodu ší obraty vlaků jak v úvra ťové stanici Stupno, tak v koncové stanici, a celkově zkrátí dobu jízdy z Radnic do Chrástu u Plzně.
doprava Větve snižují viditelnost PRŮVODČÍ A ROKER. Vlak IC 519 Manažer čeká na odjezd v Olomouci. Zasílejte vaše fotografie s železniční tematikou a nezapomeňte na sebe uvést kontakt, rodné číslo Foto petr pelikán a číslo bankovního účtu. Každá zveřejněná fotka je výherní. Jako cenu získáte 500 korun. Podmínky soutěže najdete na www.ceskedrahy.cz/zeleznicar.
Co nabízíme: projekt ČD Shuttle České dráhy chystají rozšíření dopravní nabídky cestujícím prostřednictvím smluvní přepravy osob a taxislužby s garantovanými cenami.
V
e svých klíčových želez ničních stanicích začnou ČD již brzy nabízet službu s názvem ČD Shuttle. Dopravci, kteří mají zájem poskytovat tuto službu, budou mít již brzy mož nost přihlásit se do chystaného výběrového řízení. Nyní přiná šíme stručnou informaci o pro jektu a o podmínkách připravo vaného výběrového řízení.
Výběrové řízení na první tři nádraží
Abychom zpříjemnili našim zá kazníkům cestování vlakem a umožnili jim snadnou dostup
nost z nádraží přímo do cíle jejich cesty, rozhodli jsme se zavést na vazující silniční přepravní službu ve významných železničních sta nicích. Nabídku smluvní přepra vy osob a taxislužby, kterou jsme nazvali ČD Shuttle, plánujeme realizovat v několika etapách. V současnosti chystáme výbě rové řízení na dopravce, kteří ji budou zajišťovat na prvních třech nádražích. České dráhy zajistí vy branému uchazeči exkluzivitu služby, tisíce možných klientů denně, vyhrazená stání pro vozi dla a propagaci služby ČD Shutt le. Na oplátku požadujeme vyso kou kvalitu, dodržování garan tovaných cen a spolehlivý servis.
Stovky cestujících za hodinu
Pilotní projekt zahrnuje hlav ní stanice ve třech největších městech v České republice: Pra ha hlavní nádraží, Brno hlavní nádraží a Ostrava hlavní nádra ží, popřípadě Ostrava-Svinov. Pro představu o frekvenci cestujících
POŽADAVKY na vozidla • vozidla s hmotností do 3,5 t, minimálně pětimístná (včetně řidiče), • klimatizace, • zavazadlový prostor minimálně 500 l, bez nutnosti omezení počtu míst, • vybavení GPS navigací, mobilním telefonem s handsfree sadou, případně radiostanicí pro spojení s dispečinkem, • označení vozidel logem Českých drah. v jednotlivých železničních sta nicích jsme provedli statistický průzkum. Čísla jsou velmi zají mavá. Pražským hlavním nádra žím projde za hodinu průměrně 700, ve špičce až 900 lidí. Stanič ní budova v Brně pojme ve špičce 600 cestujících, průměrně za ho dinu pak 400. Na hlavním nádra ží v Ostravě můžete během hodi
ny získat průměrně 100 případ ných zákazníků, ve špičce až 200.
Základní parametry poskytované služby
Služba se bude řídit tarifem s pev nými jednotkovými cenami, kte ré budou předmětem hodnocení v rámci výběrového řízení. Čes ké dráhy zajistí její propagaci prostřednictvím vlastních mar ketingových kanálů a budou ga rantovat dopravci výhradní prá vo na poskytování této služby po dobu 5 let. Rovněž zajistí do pravci potřebný počet vyhraze ných stání na vhodném mís tě v prostoru železniční stani ce, cena za pronájem těchto stá ní bude předmětem hodnocení v rámci výběrového řízení.
Nároky na vozový park
Podmínkou pro úspěch ve výbě rovém řízení bude také splnění stanovených podmínek ohled ně vozového parku. Dopravce bude poskytovat služby vozidly s hmotností do 3,5 t s minimál
Během vegetačního období provedla Drážní inspekce kontrolu viditelnosti návěstidel na tratích.
P
ním počtem pěti míst (včetně ři diče), která budou vybavena kli matizací. Jejich zavazadlový pro stor bude mít velikost minimál ně 500 l, bez nutnosti omeze ní počtu míst. K vybavení vozu
Pilotní projekt zahrnuje tři největší železniční stanice v ČR. bude patřit GPS navigace, mo bilní telefon s handsfree sadou, případně radiostanice pro spo jení s dispečinkem. Vozidla bu dou provozována s označením Českých drah. Dopravci, kteří mají zájem účastnit se výběrového řízení na dodávku služeb autodopravy našim klientům, mohou pro bliž ší informace o celém projektu ČD Shuttle kontaktovat České dráhy na adrese:
[email protected]. PAVEL TESAŘ
ři 46 státních dozorech inspektoři Drážní in spekce (DI) zjistili celkem 33 závad, kdy především větve stromů, keřů a náletových porostů v okolí kolejí bráni ly strojvedoucím, aby včas zaznamenali návěsti dáva né návěstidly. S tím souvi sí i zjištění DI, že na mnoha místech dochází k nárazům větví do jedoucích vlaků. Drážní inspekce proto za slala provozovateli tratí cel kem 21 výzev k odstranění nedostatků. Ten však v jed nom případě v termínu ne odstranil zjištěné nedo statky ani nepřijal opatření vedoucí k jejich odstraně ní, proto DI zaslala pod nět Drážnímu úřadu, kte rý zahájil s provozovatelem správní řízení s návrhem na uložení pokuty. Viditel nost návěstidel ze stanoviště strojvedoucího je základním předpokladem pro bezpečné provozování drážní dopravy. Drážní inspekce v minulos ti v této věci zaznamenala stížnosti od strojvedoucích i cestujících. (dicr)
4
provoz a technika
partneři Nová ambulance ORL
V Nymburce otevřeli další lékařské pracoviště.
S
lužeb nově otevřené am bulance ORL (otorinola ryngologie, ušní-nosní-krč ní) začali v těchto dnech vy užívat pacienti Polikliniky Nymburk, která je členem skupiny Agel. Ambulance funguje každé úterý a čtvrtek od 8 do 16 hodin. Podle slov ředitele Polikliniky Nym burk Bohuslava Koláře chtěl
Agel doplněním nové služby především vyjít vstříc klien tům, kteří museli na vyšetře ní dojíždět na jiná pracoviš tě. Ambulance ORL je zamě řena na diagnostiku a ambu lantní léčbu nemocí v dané odbornosti. Kromě toho zde budou prováděny i malé am bulantní chirurgické zákro ky v místním znecitlivění.
Signalizace pro Polomku ŽSR použily zařízení demontované odjinud.
N
a železničním přejez du ve slovenské Polom ce u Brezna došlo v únoru le tošního roku k tragické sráž ce autobusu s osobním mo torovým vlakem, jež si vy žádala 12 lidských životů. To byla jedna z příčin, proč bylo rozhodnuto o zvýšení stup ně jeho zabezpečení. Ještě do konce tohoto roku budou stávající výstražné kříže na hrazeny světelnou signaliza cí bez závor.
Celou stavbu financují Železnice Slovenské repub liky. Staveniště bylo předá no dodavatelské firmě letos 10. září, po povolení vyšetřo vatele krajské policie začaly samotné stavební práce zahr nující vybudování výkopů a následné pokládání ka belů. Kvůli snížení investič ních nákladů se použilo do sud funkční zařízení ze stav by dálnice D1 Mengusovce – Janovce.
Správně barevný Brejlovec Do Brna zamířila lokomotiva z CZ LOKO.
S
trojírenská společnost CZ LOKO oficiálně předala v úterý 10. listopadu zástup cům Českých drah jejich za tím první lokomotivu v kor porátním nátěru ČD. Brej lovce 754.026 převzali zá
stupci Depa kolejových vo zidel Brno. Za branami spo lečnosti CZ LOKO se spolu s opravami chystají do barev podle návrhu vytvořeného ve Studiu Najbrt i další loko motivy řad 363 a 163.
Ostrov zůstává nad Ohří
Spor o název stanice zůstává nadále nevyřešen.
D
rážní úřad zamítl žádost města Ostrova o změ nu názvu tamního nádraží na trati 140. To se sice jmenu je Ostrov nad Ohří, město sa motné ale prý přídomek vzta žený k řece Ohři nikdy nemě lo. Drážní úřad argumentuje tím, že není dobré nazvat ná draží pouze Ostrov, protože by se pak mohlo plést s někte rým z dalších dvou Ostrovů (u Tochovic a nad Oslavou), které v republice jsou. Úřad se sice nebrání kompromis nímu názvu Ostrov u Karlo
vých Varů, ovšem muselo by se sehnat celkem 300 tisíc korun na výměnu čtyř tabu lí. To by prý připadalo v úva hu až ve spojitosti s opravou výpravní budovy. Název Ostrov u Karlových Varů se používal po roce 1945, kdy se město přejmenovalo z původního německého ná zvu Schlackenwerth. Napo sledy se v Podkrušnohoří pře jmenovávala významná sta nice Kadaň na Kadaň-Pruné řov a zároveň Kadaň město na Kadaň. (mn)
stalo se Poptávka na zpětný leasing ČD Cargo naplánovalo obnovu vozového parku.
S
polečnost ČD Cargo hle dá způsob financování in vestic do vozidlového parku. Z tohoto důvodu firma vypsa la veřejnou zakázku na zpět ný leasing v délce deseti let, který se týká přibližně 1100 nákladních vozů, z celkové ho počtu cca 26 tisíc želez ničních vozů, které ČD Cargo provozují. Společnost touto operací sleduje zejména zís kání dlouhodobých zdrojů, čímž hodlá získat možnost realizovat další investiční zá měry a posílit svou dlouhodo bou finanční stabilitu. Tato operace nikterak nesouvisí s krátkodobými finančními potřebami společnosti, které jsou plně pokryty. Po vyhod nocení nabídek může firma dosáhnout větší ekonomic
ké výhodnosti v oblasti exter ních finančních zdrojů urče ných právě na obnovu vozid lového parku. Institut zpět ného leasingu představuje běžný nástroj, který využívá řada firem na trhu. Výsledkem hospodaření ČD Cargo za rok 2008 je zisk před zdaněním (EBT) ve výši 474 milionů korun. V letoš ním roce sice firma v dů sledku krize a úbytku zaká zek na dopravním trhu před pokládá účetní ztrátu (EBT) ve výši 350 milionů korun, nicméně zisk před započte ním úroků, daní a odpisů (EBITDA) odhaduje v přibliž né výši 800 milionů korun. Za 3. čtvrtletí firma dosáhla kladného výsledku hospoda ření 6 milionů korun (EBT).
Propadl se tunel ve Slezsku Statik pro jistotu prověřoval i ten sousední.
N
a Frýdecko-Místecku se ráno v neděli 15. listopa du propadl dosud nedokonče ný železniční tunel. Dopra va na Slovensko musela být až do 16.30 h zcela zastave na, protože statik báňských záchranářů prověřoval sta bilitu sousedního funkčního tunelu na trati 320. Cestují cí museli využívat náhradní autobusovou dopravu. Škoda způsobená sesuvem se podle stavební firmy Subterra bude pohybovat v desítkách milio nů korun. Zavalený úsek je dlou hý asi 70 metrů. Na povrchu
vznikl kráter s plochou asi 150 na 50 metrů. Podle do stupných informací v tune lu v době zřícení nikdo ne byl. Stavební dělníci, kteří na místě pracovali, uvedli, že zemina se začala uvolňovat ještě brzo ráno v době, kdy se střídala noční směna s ran ní. Policisté nyní společně s odborníky zjišťují příčinu havárie. Tunel razila společ nost Subterra, stavba tune lu dlouhého 600 metrů zača la předloni v říjnu a dokonče na by podle původních plánů měla být v listopadu 2011. (red)
45/2009
Záchod řízený počítačem Na pražském Odstavném nádraží jih už asi půl roku funguje dílna, kde se repasují vakuové toalety s uzavřeným vodním okruhem. Opravená a vyčištěná WC pak vypadají znovu jako nová.
skryta zraku cestujícího. Tady jsem si ji ale mohl pořádně pro hlédnout ze všech stran. Vakuovou techniku dodá vá původem švédská, dnes ně mecká firma Evac. Kdyby sofis tikovanost dnešních WC modu lů a komplikované opravy znali cestující, možná by se na vlako vých toaletách chovali jinak, na padlo mě okamžitě.
Č
Ke kontrole repasovaných vaku ových toalet slouží v dílně dva zkušební stavy včetně přísluš ných vodních okruhů a řídicí jednotky. „Ty nám vyráběli pra covníci naší režijní čety. Když je
ekal jsem nevábně vyhlí žející místnost s odlože nými znečištěnými mí sami a s nezaměnitelným zápa chem. Realita byla zcela jiná. Po zápachu ani stopy, pracovní stoly a zkušební stavy zcela čis té a okolo zářivě bílé stěny. V ku chyni nebo nemocnici snad není takový pořádek.
Kolik stojí vakuová toaleta? Asi dvě stě tisíc
V DÍLNĚ. Tomáš Řezníček stojí vedle polic s vyčištěnými toaletními mísami pro různé typy vozidel.
FOTO autor (2x)
toalety bývají ucpané nejrůznějšími předměty.
Na špínu nasazují kyselinu šťavelovou
Všude v policích ležely steril ně čisté moduly vyjmutých toa let pro různé typy vozidel. „Žád né z nich nejsou nové, jsou pou ze důkladně vyčištěné, čekají cí na repasi nebo již hotové při pravené k montáži,“ upozorňu
Je to zařízení plné elektroniky a tlakovzdušných i vodních okruhů. je vrchní přednosta Depa kolejo vých vozidel Praha Václav Sosna a ukazuje mi všechny tři míst nosti dílny, která vznikla na mís tě bývalého skladu SDC. Cesta vy jmutých mís vakuových toalet, které sem mechanici po demon táži z vozidel dovezou na vozíku, ale začíná v zadní místnosti. „Toalety sem chodí velmi čas to ucpané nejrůznějšími před měty a jejich útroby jsou oprav du nechutné. Celek tady pono říme na noc do roztoku kyseliny šťavelové, což pomůže nejen na hlodat řekněme biologické nečis
NÁROČNÁ PRÁCE. Zaměstnanci zde musí pracovat v gumových rukavicích a pravidelně chodit na očkování i lékařské prohlídky. toty, ale hlavně usazeniny, které se nabalují do silnějších a silněj ších vrstev,“ říká mi elektrome chanik Tomáš Řezníček, bývalý strojvedoucí, který změnil pra covní zařazení kvůli ztrátě pra covní způsobilosti. Spolu s ním tu pracuje ještě Josef Kolář (i on býval strojvedoucí) a zámečníci Václav Hluško a Petr Kapoun. Všichni zaměstnanci jsou zde očkováni, pracují v gumových rukavicích a pravidelně muse
jí absolvovat prohlídky u lékaře. „Když se mě na periodické pta li, co teď dělám, říkal jsem, že teď čistím záchody, tak se smá li, jaký to je postup,“ vzpomíná s humorem Josef Kolář. Zácho dová mísa s uzavřeným okru hem není jen díra do podlahy, ale poměrně složité zařízení plné vodních a tlakovzdušných okru hů či elektroniky a řízené samo statnou počítačovou jednotkou. Veškerá elektronika je ale ve voze
tu viděli zahraniční návštěvní ci na exkurzi, tak se hned ptali, kde se takové zařízení dá koupit.“ Na konci procesu opravy, při kte ré dochází k výměně neopravitel ně opotřebovaných či zničených dílů, jsou pak moduly WC doslova k nerozeznání od nových výrob ků. Pečlivě označeny se pak ulo ží do police a výměnným způso bem se montují do vozidel, kde jsou právě potřeba. Impulzem pro zřízení tohoto technologicky vyspělého praco viště byla právě potřeba repase to alet. K tomu je potřeba dodat, že ceny nových toalet a jejich opravy u dodavatele jsou opravdu závrat né. Jak mi na poměrně jednoduše vypadající nevelké plastové spojce s membránou ukazuje Josef Kolář, u náhradních dílů je to ještě hor ší. „Tenhle samotný díl stojí skoro čtyři tisíce korun. Jedna vakuová toaleta vyjde přibližně na dvě stě tisíc. Ve vozidlech DKV jich máme několik stovek, takže částky, kte ré se tu díky šikovnosti našich lidí ušetří, jsou obrovské,“ říká závě rem Josef Kolář. MARTIN NAVRÁTIL
Konec výluky z Chocně do Borohrádku V
pondělí 16. listopadu skon čila výluka mezi železniční mi stanicemi Choceň a Borohrá dek na trati 020. Práce zde zapo čaly 17. září mezi stanicemi Cho ceň – Čermná nad Orlicí a hned od pondělí 26. října na ně ply nule navázala druhá fáze s pře sahem až do stanice Borohrá dek. Všechny osobní vlaky byly po dobu výluky nahrazeny auto busovou dopravou. Mezi nejvýznamnější prá ce patřila rekonstrukce tělesa
dráhy v kilometru 5,3–5,5. Tato část drážního tělesa se nachází na vyšším svahu u řeky Orlice, a bylo proto třeba zajistit jeho sta bilitu. Podle informací SŽDC byl během prací demontován kole jový rošt, odtěženo štěrkové lože a část náspu trati. Poté byl osa zen drenážní systém, současně byl vybudován nový propustek. Následně práce probíhaly na sta bilizaci a zhutnění náspu. Nakonec došlo ke zřízení plá ně, nasypání vrstev štěrkového
lože, položení kolejového roštu a nedílnou součástí byla i směro vá a výšková úprava koleje. „Že lezničáři tento úsek dobře zna jí, v minulosti byl problematic ký hned několikrát, pokud ne došlo ke včasnému řešení problé mu, bylo toto místo osazeno po malou jízdou. Výčet provedených technických opatření by však měl tento úsek trati ochránit na ně kolik let,“ řekl ředitel Krajského centra osobní dopravy Pardubice Michal Štěpán.
Kromě zmíněné rekonstruk ce tělesa proběhly ještě zejmé na oprava přejezdu na zastávce Plchůvky, oprava výhybek ve sta nici Újezd u Chocně, výměna ko lejnic a jejich podbíjení v celém úseku Choceň – Čermná nad Orli cí. V poslední fázi výluky, tedy od konce října do poloviny lis topadu, také byla přímo v želez niční stanici Čermná nad Orlicí provedena oprava kolejí spojená se stavbou zvýšených nástupišť. Kamil Bureš
Starý dispečink ustoupí novému V Plzni nyní fungují dvě pracoviště dálkového řízení provozu. Ještě několik měsíců se budou dělit o trať do Chebu.
višti před obsluhou nového elek tronického zabezpečovacího za řízení, na které si teprve zvykají. Připomeňme si, že v tehdejším Československu byla trať z Plzně do Chebu dlouhých dvacet let je dinou dálkově ovládanou tratí. Tamní rozsah železničních sta nic řízených současně z jednoho pracoviště byl překonán až v roce 2006, kdy byl uveden do provozu centrální dispečink v Přerově.
P
racoviště pro dálkové ovlá dání zabezpečovacího za řízení (DOZ) tratě Plzeň – Cheb najdete v plzeňské Purky ňově ulici. Na řídicím stanoviš ti, fungujícím nepřetržitě od čer vence 1967, se dnes nacházejí dvě rovnocenná ovládací pracoviště dispečerů.
PŮVODNÍ PULT. Staré dispečerské pracoviště funguje už od roku 1967, ale mezi pracovníky je stále oblíbené.
FOTO autor (2x)
Příští rok už skončí
V posledních dvou letech byla v rámci staveb na 3. koridoru většina stanic vypnuta z původ ního systému DOZ a dočasně pře dána výpravčím na přímé ovlá dání. V příštím roce skončí pro voz starého systému definitivně. Celé původní pracoviště ze 60. let bylo již tehdy konstruováno s vel kým důrazem na ergonomii ob sluhy a přehlednost všech ovláda cích a indikačních prvků, takže někteří dispečeři dodnes upřed nostňují službu na starém praco
MODERNĚ. V březnu 2008 začal v Plzni fungovat nový dispečink.
Úsek Plzeň – Stříbro řídí novým způsobem
Další kapitola v dálkovém ovlá dání tratě Plzeň – Cheb se začala psát v březnu loňského roku, kdy bylo uvedeno do provozu nové ří dicí pracoviště DOZ. Ovládání že lezničních stanic, kde jsou v pro vozu elektronická stavědla ESA 11, probíhá pomocí počítačů s jed notnými obslužnými pracovišti. Z nového pracoviště je možno zatím ovládat jen železniční sta nice mezi Plzní a Stříbrem, které již prošly kompletní rekonstruk cí v rámci staveb koridoru. K za pojení zbylé části tratě dojde po stupně po ukončení jednotlivých stavebních postupů v následují cích dvou letech. MARTIN HARÁK
provoz a zahraničí
45/2009
průmysl Certifikace pro LEKOV
5
Šinkanseny míří do světa
Špičkové zařízení pro studenty
Z
aměstnanci a studenti Centra inovačních a po kročilých technologií Vy soké školy báňské – Tech nické univerzity Ostrava získali nejmodernější pří stroj v Evropě. Nanoinden tační zařízení pro hodno cení mechanických para metrů materiálů zakoupila za 6,7 mil. Kč bohumínská
akřka třicet let odolával systém zavěšení trakč ního vedení mezi stanicemi Poprad-Tatry a Vydrník ná ročným podtatranským po větrnostním podmínkám. Množící se poruchy a absen ce náhradních dílů donutily slovenské železnice k výmě ně za moderní prvky. Nej větším problémem se pro izolátory stávala zamrzají cí voda, která urychlila dílo zkázy. Ve zmíněném úse ku se proto musely vymě nit všechny izolátory, kte ré jsou nyní ze silikonu na místo původních porcelá nových.
Nová řada 746 u ZSSK Cargo
S
KLASIKA. Jednotky řady 700 bývají v současnosti nejčastěji nasazovány na vysokorychlostní expresy šinkansen.
Budoucí projekty
Přestože jsou expresy šinkansen známé po celém světě, jejich soupravy nepatří k produktům japonského průmyslu, s nimiž bychom se setkávali v běžném životě mimo tuto asijskou zemi.
N
a rozdíl od elektroniky nebo automobilů si tak většina lidí může tyto ex presy prohlížet jen na fotografi ích nebo ve filmech. Díky zvyšu jící se iniciativě výrobců japon ských vlaků se však tento stav může brzy výrazně změnit.
Historické souvislosti
společnost BONATRANS GROUP. Do konce roku ješ tě největší evropský výrob ce železničních kol a dvojko lí zakoupí další vybavení la boratoře v celkové hodnotě téměř 15 mil. Kč. Prvním přístrojem, který dorazil do laboratoře Cent ra inovačních a pokročilých technologií, je TriboInden tor Ti 950. Význam zařízení dovezeného z USA popisu je technický ředitel společ nosti BONATRANS GROUP Radim Zima: „Přístroj na příklad dokáže hodnotit v mikroskopických rozmě rech mechanické vlastnos ti testovaného materiálu. V kombinaci s mnoha dal šími schopnostmi přístroje mají měření velký význam pro dosažení co nejpřesněj ších informací o zkouše ných materiálech a tyto in formace lze pak dále využít a zhodnotit při navrhování nejvyšších užitných vlast ností našich kol a dvojko lí.“ Jak dále dodává, cílem je získat cenná data z měře ní a zároveň oslovit studen ty, kteří by se po ukončení studia mohli stát součástí týmu při vývoji nových ma teriálů a technologií v že lezničním průmyslu. Spolupráci oceňuje i ředi tel Centra inovačních a po kročilých technologií Ri chard Bonček: „Přístroj v la boratoři je využíván ne jen výzkumnými pracovní ky, ale také studenty dok torandského i magisterské ho studia. A to umožní růst úrovně dovedností studen tů, tolik potřebných odbor níků nejen pro BONATRANS GROUP, ale i pro ostatní fir my v regionu.“ (acri)
Silikon místo porcelánu
T
A
kciová společnost LE KOV obdržela TSI certi fikace na pantografy typu AX NG 25kV, CX 3/15/25 SKO DA a CX 25kV. Zkratka TSI znamená technickou spe cifikaci pro interoperabili tu podle požadavků Evrop ské unie. Udělením certifi kace TSI je pantograf nyní použitelný pro mezinárodní provoz na tratích různých operátorů podle dané spe cifikace. Pro obdržení TSI certifi kátu je nutné doložení ob sáhlé dokumentace společ ně s typovým testem a vý sledkem jízdních zkoušek. Po schválení všech těchto dokumentů a provedení au ditu společnosti akreditova nou organizací vystaví cer tifikační agentura certifi kát s platností 5 let. Tímto významným kro kem LEKOV dokazuje v rámci cele skupiny FAIVE LEY TRANSPORT GROUP a všem zákazníkům, že transfer pantografů je po važován za významnou pri oritu s následným dalším rozvojem v oblastech vývo je, výzkumu, výroby a kva lity. Získáním certifikátů TSI se společnost LEKOV za řadila na špičku výrobců pantografů, což jistě umož ní vstup do dalších důleži tých projektů v této oblasti.
slovensko
Široká veřejnost má povědomí o tom, že šinkanseny se staly his toricky prvními vysokorychlost ními vlaky na světě, které v běž ném provozu překročily hranici cestovní rychlosti 200 km/h. Sta lo se tak poprvé 1. října 1964, kdy se nové rychlovlaky vydaly na 515 kilometrů dlouhou trasu Tokaido z Tokia do Osaky. Od té doby mají šinkanseny za sebou 45 let úspěš ného provozu, síť rychlodrah se rozrostla na 2,5 tisíce kilometrů a jejich maximální cestovní rych lost se zvýšila na 300 km/h. Do vozby japonských rychlo vlaků za celou dobu jejich exis tence zasáhlo 13 typových řad elektrických jednotek zastupují cích tři vývojové generace. Je s po divem, že většina těchto jednotek nacházela po několik desetile tí uplatnění pouze u japonských železničních dopravců. Ostatní provozovatelé vysokorychlost ních tratí totiž působili většinou na území Evropy a od Japonců přebírali pouze určité poznatky z provozu vlaků vysokými rych lostmi. Výrobu vlastních rychlo vlaků však svěřovali do rukou do
PŘEDLOHA. Podle japonských souprav řady E2 vznikly jednotky pro Čínu s označením CRH2.
mácích, resp. evropských doda vatelů. Významná změna nasta la teprve ve chvíli, kdy se vysoko rychlostní tratě začaly objevovat v dalších částech světa.
Šinkanseny mimo Japonsko
K prvnímu praktickému uplatně ní japonských vysokorychlostních vlaků mimo domácí území došlo teprve počátkem 21. století. Jako vůbec první se v komerčním pro vozu mimo Japonsko představi ly elektrické jednotky řady 700T, které zajišťují expresní dopra vu na rychlodráze Taipei – Kaoh siung na ostrově Tchajwan. Tyto dvanáctivozové jednotky jezdí
Šinkanseny byly první vysokorychlostní vlaky na světě. maximální rychlostí 300 km/h, pojmou 989 cestujících a jsou od vozeny z jednotek řady 700. Ve stejné době začaly jezdit v nedaleké Číně pod typovým označením CRH2 japonské elek trické vysokorychlostní jednotky
FOTO AUTOR (2x)
řady E2. Ty jsou do Číny dodává ny v osmi nebo šestnáctivozových variantách pro maximální rych lost 250 nebo 350 km/h. Zatímco export šinkansenů z Japonska do Tchajwanu a Číny asi nikoho nepřekvapí, výskyt
nová jednotka bude představena pod označením n700-I Střela. japonských rychlovlaků v Evro pě, kde působí několik silných dodavatelů vysokorychlostních vozidel, byl donedávna utopií. V průběhu roku 2009 však bylo z Japonska do Velké Británie do dáno 29 šestivozových elektric kých jednotek konstrukčně vy cházejících z vlaků šinkansen typové řady 400. Ve svém no vém působišti budou jednotky označeny řadou 395 a jejich pro vozovatel – společnost Southeas tern – s nimi bude zajišťovat vni trostátní dopravu mezi Londý nem a jihovýchodním pobřežím Anglie po vysokorychlostní tra ti, která je mimo jiné napojena na Eurotunel.
Povzbuzeni prvními úspěchy v cizině se japonští výrobci rych lovlaků rozhodli pokračovat v ší ření svých produktů a snaží se spolupracovat při realizaci no vých projektů vysokorychlost ních železnic. Současně začala být vyvíjena elektrická jednotka, která by jako první japonské vyso korychlostní vozidlo neměla být primárně konstruována pro do mácí tratě, ale pro potřebu vozby rychlovlaků na budoucích rych lodráhách ve světě. Nová jednotka bude kon strukčně vycházet z produkto vé řady 700, resp. jejích mlad ších sester N700, které jsou vy baveny naklápěním vozových skříní. Na světovém trhu bude prezentována pod označením N700-I Bullet, což lze přeložit jako N700-I Střela, bude dosaho vat maximální cestovní rychlos ti 330 km/h a její dodávky půjde realizovat v různých variantách od osmi do patnácti vozů. Z aktuálních projektů či úvah o realizaci vysokorychlostních tratí s uplatněním japonské technologie lze jmenovat bra zilskou rychlodráhu mezi městy Rio de Janeiro, Sao Paulo a Cam pinas a vietnamskou rychlodrá hu mezi Hanojí a Ho Či Mino vým Městem. V případě Brazí lie je dokončení projektu načaso váno na rok 2014, kdy se v zemi uskuteční fotbalové mistrov ství světa, ve Vietnamu se zpro voznění nové rychlodráhy ofi ciálně plánuje až na období let 2020–2025. Vzhledem k zatím nedořešené otázce financování však uskutečnění celého projek tu není stále jisté. Kromě konkrétních rychlo drážních projektů se japonští dodavatelé věnují také intenziv ní prezentaci svých produktů v USA, které se jeví jako potenci álně zajímavý region pro rozvoj vysokorychlostní dopravy. LUBOŠ PEŘINA
lovenská firma ŽOS Zvo len provádí od letošní ho června přestavbu něko lika motorových lokomo tiv, které původně jezdily na ČD jako řada 742. Na Slo vensku budou sloužit pro společnost ZSSK Cargo pod označením řady 746. Loko motivy dosahují max. rych losti 90 km/h, motor od fir my Caterpillar má výkon 970 kW. Ještě letos pokra čují další přestavby, pro něž dodává motorgenerátor a pneumatický blok česká firma CZ LOKO.
Zastaralé informační systémy
C
estující mají v 21. sto letí nárok na aktuální a plnohodnotné informa ce o odjezdech a příjezdech vlaků ve vestibulech želez ničních nádraží. Největ ší slovenské přestupní uzly jsou bohužel stále odkázané na již nemoderní a zastara lá zařízení typu Pragotron. Proto byl zpracován společ ností ŽSR projekt na výmě nu těchto zařízení za mo derní informační panely ve stanicích Žilina, Košice, Zvolen a Nové Zámky.
Čtvrté nástupiště zmodernizované
P
řesměrování, ale i od řeknutí některých vlaků osobní dopravy si vyžáda la komplexní rekonstrukce čtvrtého nástupiště ve slo venské metropoli. I když
již byla ukončena, omeze ní v železniční dopravě na dále přetrvávají. Důvodem jsou navazující práce v kole jišti. Nové nástupiště nabí zí nejen moderní zastřeše ní a osvětlení, ale i dlažbu s bezpečnostní úpravou pro slabozraké. Součástí nástu piště jsou i fontánky a lavič ky. Nainstalovaný je i ka merový a nový informační systém. (mh)
krátké zprávy ze světa Omezení v provozu ICE trvá
Zavádění systému ETCS v Polsku
Raabersped již součástí RCA
Nová posunovací lokomotiva
B – Cargo jezdí letos v minusu
Více než rok od havá rie rychlovlaku ICE 3 v Kolíně nad Rýnem, kdy došlo ke zlome ní nápravy, a po dal ších problémech s koly u naklá pěcích jednotek ICE-T trvají ome zení v provozu sítě ICE. Na mnoha linkách ICE včetně mezinárodní ho spojení Stuttgart – Curych jsou stále v provozu náhradní soupra vy. Na trasách Berlín – Mnichov a Drážďany – Wiesbaden jsou sice plánovány jednotky ICE-T, ale mohou být kdykoli nahrazeny klasickou soupravou s delší jízd ní dobou, na což upozorňují i po známky v jízdním řádu.
Do roku 2011 hod lá provozovatel pol ské železniční infra struktury PKP PLK vybavit systémem ETCS úrovně 1 od firmy Thalys traťo vý úsek Grodzisk Mazowiecki – Zawiercie o délce 224 km na tak zvané CMK, tedy na hlavním ko ridoru směřujícím z hlavního města Varšavy do Katovic. V zá padní části země má být do roku 2012 vybaveno 84 km koridoru F od německých hranic do Legni ce zařízením ETCS úrovně 2. Spo lu s vybavením tratě bude tímto systémem vybaveno osm hnacích vozidel.
K 1. říjnu došlo k inte graci společnosti Raa bersped do Expres-In terfracht, dceřiné ra kouské společnosti Rail Cargo Austria (RCA). Touto integ rací došlo k získání strategického partnera z oblasti jihovýchodní Evropy. Raabersped byl založen v roce 1972 jako dceřiná společ nost rakousko-maďarské sou kromé dráhy Raaberbahn k za jišťování kontejnerové přepra vy. Od roku 1983 se zabývá i spe dičními službami. Po privatizaci Raabersped vstoupila kapitálově do společnosti RCA, od července 2008 je jeho jediným vlastníkem.
Firma Stadler ve Win terthuru vyrábí pro švýcarské spolkové železnice 21 nových dvounápravových po sunovacích lokomotiv pro osob ní soupravy. Finanční objem kontraktu představuje čtyřicet milionů švýcarských franků. Stroje jsou vyráběny jako dvouf rekvenční (15 kV 16,7 Hz a 25 kV 50 Hz), aby mohly bez omezení obsluhovat i nádraží Basel SBB, které je částečně zatrolejované „francouzským“ trakčním sys témem. Maximální rychlost lo komotiv je 100 km/h a výkon 750 kW.
Nákladní složka bel g ických st át n ích drah SNCB B – Car go uzavře rok 2009 z řejmě se zt rátou ve výši 180 milionů eur (přibliž ně 4,7 miliardy Kč). Za hlav ní příčinu toho, proč skončí le tošní hospodaření společnos ti v červených číslech, se uvádí pokles přeprav, a to především u oceli a automobilů. To se od razí i ve výrazném snížení po čtu zaměstnanců, z nynějších 2100 pracovních míst by se jich v příštím roce mělo zrušit osm až devět set. (ben, PeŠŤ, kla, sh)
6
SERVIS A REGIONY
45/2009
Soutěž o zimní lyžařský zájezd (3)
Otiskujeme zbývající pětici otázek do velké podzimní soutěže o zájezd do Itálie, tenisovou raketu Tomáše Berdycha, kilometrickou banku a další hodnotné ceny.
V
předchozích dvou číslech jsme otiskli celkem de set otázek, které se týka ly zajímavých destinací v České republice. Nyní vám přinášíme poslední část. Můžete si tak vy zkoušet, jak dobře znáte turistic ké cíle v okolí naší železnice.
"
HRACÍ KARTA 1.
A
B
C
2.
A
B
C
3.
A
B
C
4.
A
B
C
5.
A
B
C
6.
A
B
C
7.
A
B
C
8.
A
B
C
9.
A
B
C
10.
A
B
C
11.
A
B
C
12.
A
B
C
13.
A
B
C
14.
A
B
C
15.
A
B
C
Na každou otázku existuje pouze jedna správná odpověď. Na hrací kartě, kterou najdete na této straně, označte (zakrouž kujte nebo zaškrtněte) variantu, o které si myslíte, že je pravdivá. Potom nám vystřiž enou kartu zašlete do 30. listopadu (rozho duje datum na poštovním razít ku) poštou na adresu: České drá hy, a. s., redakce Železničáře, nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1. Do levého horního rohu na obálku napište Velká podzim ní soutěž. Kartu si také můžete vytisknout z webových stránek www.cd.cz/podzimnisoutez, kde rovněž najdete přesné podmínky a pravidla soutěže. Kdo správně zodpoví všech pat náct otázek, bude zařazen do lo sování, které se koná 7. prosin ce. Jména výherců a správné odpovědi otiskneme v posled ním letošním čísle Železničá ře a prosincovém vydání časopi su Grand Expres. Pokud nechce te tak dlouho čekat, můžete se průběžně dívat na výše zmíněné webové stránky.
Co můžete vyhrát
1
Pobytový poukaz s polopenzí pro dvě osoby od 6. do 10. ledna 2010 v italském městečku Molina di Fiemme s možností účasti na finále Tour de Ski v běhu na lyžích. Součástí poukazu je Skipass pro celou oblast Val di Fiemme.
2
Tenisovou raketu profesionálního tenisty a daviscupového reprezentanta Tomáše Berdycha.
3
Kilometrickou banku Českých drah na jízdu v délce 2000 km.
4
Dvě vstupenky na koncert Českého národního symfonického orchestru do Obecního domu v Praze.
5
KNIHY s železniční tematikou.
11
Státní zámek Hrubý Ro hozec se nachází na vyso kém skalním ostrohu přímo nad železniční tratí 030 Pardubice – Liberec. Nejsnadněji dosažitelný je ze stanice Turnov. V poslední době stále více ožívají restituční nároky i na tento zámek. Vědě li byste, který rod vlastnil zámek těsně před rokem 1945? a) Buquoyové b) Des Foursové c) Coloredo-Mansfeldové
12
Malebná zastávka Nový Drahov na trati 146 Cheb – Luby u Chebu by až tak význam ná nebyla, pokud by se v její blíz kosti nenacházela unikátní ná rodní přírodní rezervace s mno ha prameny a mofetami. Jak se tato rezervace jmenuje? a) SOOS b) Drahovská rezervace c) Rezervace bahenních sopek
13
Zámek v Ploskovicích je také snadno dosažitelný vlakem, a to na trati 087 z Lo vosic do České Lípy. Tento zá
mek si zahrál v několika pohád kách, mimo jiné i ve známém fil mu Princ a Večernice s Libuší Ša fránkovou, Vladimírem Menší kem a Jurajem Ďurdiakem. Ploskovice jsou ovšem proslu lé i jako letní rezidence penzio novaného a posledního koruno vaného českého krále. Tento pa novník žil po své abdikaci v pro sinci 1848 střídavě na Pražském hradě nebo právě v Ploskovicích. Jak se tento král, který zemřel v roce 1875, jmenuje? a) František II. b) Ferdinand V. Dobrotivý c) František Ferdinand d´Este
14
Barokní zámek v Mnicho vě Hradišti patří do sprá vy středočeského památkové ho ústavu, i když se nachází ne daleko Turnova, na samém pra hu Českého ráje. Zámek je důle žitý především tím, že v nedale kém kapucínském klášteře v kap li svaté Anny je zazděná hrobka známého vojevůdce třicetile té války. Jak se tento vojevůdce jmenuje?
12
a) Erdmann Trčka z Lípy b) Octavio Piccolomini c) Albrecht z Valdštejna
15
V západním cípu České re publiky, na samém okra ji Slavkovského lesa, najdete zá mek přestavěný v první polovi ně 19. století ve stylu vídeňského klasicismu. Po bitvě na Bílé hoře patřil až do roku 1945 pouze jedi nému rodu – Metternichům. Nej známějším majitelem byl bezpo chyby kancléř Klemens Nepomuk Lothar kníže Metternich, který sem soustředil unikátní sbírky zbraní, porcelánu, vzácné prvo tisky a rukopisy a také různé ku riozity. Jistě jste uhodli, že se jed ná o zámek Kynžvart. Je zajímavé, že kancléř Met ternich nebyl pohřben na zdej ším zámku. Věděli byste, kte ré město se dnes může pochlu bit rodinnou hrobkou kancléře Metternicha? a) Plasy b) Manětín c) Nepomuk KAMIL BUREŠ
13
Jméno a příjmení: ..................... ................................................. Adresa včetně PSČ: ...................
11
.................................................
FOTO AUTOR (5x)
................................................. ................................................. Kontaktní telefon: .................... ................................................. E-mail: ...................................... .................................................
14
• Polsko – Kudowa Zdrój – hotel Verde Montana*** Minirelax pro každého. 10.–12. 12. Cena 2650 Kč/os. zahrnuje: 2x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, 2x polopenzi (snídaně bufet, večeře 3chodové menu dle denní nabídky včetně studených nápojů), neomezený vstup do krytého bazénu, parní komory, sauny, jacuzzi, laconia a fitness, 1x klasickou masáž celého těla, bahenní lázeň, parkovné v ceně hotelu. Poslední železniční stanice na našem území – Náchod, odtud autobusem (cena jízdenky cca 14 Kč) do Kudowy Zdróje.
Jednodenní autobusové zájezdy
• 5. 12. – Norimberk, odjezd z Prahy přes Plzeň. Cena 650 Kč zahrnuje: zájezdový autobus, služby vedoucího zájezdu (císařský zámek, císařské stáje, Frauenkirche případně Dům Albrechta Dürera, šibeniční cesta, mýtnice, katarinské ruiny aj.), volno na návštěvu adventních trhů. Možnost nástupu v Plzni. • 12. 12. – Drážďany a pohádkový zámek Moritzburg. Odjezd z Prahy, cena 550 Kč zahrnuje: zájezdový autobus, služby vedoucího zájezdu. (Prohlídka Drážďan – sídelní zámek, Albertinum s klenotnicí, Zwinger, Semperova opera, Katedrála Yenidze aj.), volno na návštěvu vánočních trhů. Možnost nástupu v Děčíně.
Zájezdy na staré Fip
• 14.–16. 2. Karneval v Benátkách, ostrovy Murano, Burano. Cena 1590 Kč/os zahrnuje: 2x místenku, 1x lehátko, služby vedoucího zájezdu. Cena nezahrnuje: vstupy, městskou dopravu (loď), komplexní pojištění klienta, vlakovou dopravu. Nadstandardní služby: doplatek za lehátko T6 (T4) Venezia – Wien 570 Kč (820 Kč) – nutno objednat při sepsání cestovní smlouvy. Jízdenky: zaměstnanci ČD, jejich rodinní příslušníci a důchodci
15
ČD – FIP: ÖBB, FS, rodinní příslušníci důchodců ČD – FIP: FS a 50% FIP na průjezd Rakouskem. • 6.–11. 3. Za památkami antického Říma, cena 3990 Kč/os. Cena zahrnuje: 3x nocleh, 3x polopenzi, 3x místenku, služby vedoucího zájezdu. Cena nezahrnuje: vstupy, městskou hromadnou dopravu (cca 5 eur), komplexní pojištění klienta, vlakovou dopravu. Nadstandardní služby: doplatek za lehátko T6 (T4) Wien – Roma 570 Kč (820 Kč), Roma – Wien 570 Kč (820 Kč) – nutno objednat při sepsání cestovní smlouvy. Jízdenky: zaměstnanci ČD, jejich rodinní příslušníci a důchodci ČD – FIP: ÖBB, FS, rodinní příslušníci důchodců ČD – FIP: FS a 50% FIP na průjezd Rakouskem. • 22.–28. 3. Za poznáním Neapolského zálivu, cena 6390 Kč. Cena zahrnuje: 4x ubytování s polopenzí, 6x místenku, autobusový výlet do Caserty s českým průvodcem (bez vstupu cca 10 eur), trajekt Neapol–Ischia–Neapol, transfer v den příjezdu a odjezdu, vstupy do hotelového bazénu, celodenní vstup na termální koupaliště, dárek, služby vedoucího zájezdu, pojištění CK. Cena nezahrnuje: výlet na Amalfitánské pobřeží, výlet Pompeje + Vesuv, vstupy, komplexní pojištění klienta (individuální pojištění pro cesty, pobyt a na storno zájezdu), vlakovou dopravu. Nadstandardní služby: doplatek za lehátko T6 (T4) Wien – Roma 570 Kč (820 Kč), Roma – Wien 570 Kč (820 Kč) – nutno objednat při sepsání cestovní smlouvy. Jízdenky: zaměstnanci ČD a jejich rodinní příslušníci FIP: ÖBB a FS. • 20.–28. 3. Madrid a jeho okolí, cena 5990 Kč zahrnuje: 4x ubytování, 7x místenku včetně příplatků, služby vedoucího zájezdu. Cena nezahrnuje: vstupy, komplexní pojištění klienta, vlakovou dopravu. Nadstandardní příplatek: doplatek za lehátko T6 (T4) Wien – Bologna 570 Kč (820 Kč), Bologna – Wien 570 Kč (820 Kč), Port Bou – Madrid 330 Kč, Madrid – Port Bou 330 Kč (nutno objednat při sepsání cestovní smlouvy). Jízdenky: zaměstnanci ČD – FIP: ÖBB, FS, SNCF, RENFE, rodinní příslušníci FIP: ÖBB, FS a RENFE a 50% FIP pro průjezd Francií.
Adventní a vánoční lázeňské pobyty 2009
• Poděbrady – Hotel Bellevue Tlapák**** Adventní víkend 27.–29. 11., 4.–6. 12. nebo 11.–13. 12.
•
•
•
•
Cena 3414 Kč/os./pobyt zahrnuje: 2x ubytování (ve dvoulůžkovém pokoji), 2x plnou penzi, uvítací přípitek, 1x odpolední kávu se zákuskem, 1x míchaný drink v nočním baru, klasickou ruční masáž, solno-jodovou jeskyni, podvodní masáž, návštěvu předvánoční výstavy ve skanzenu Přerov nad Labem. Vánoční pobyt: 22.–26. 12. 2009, cena za osobu ve dvoulůžkovém pokoji: 6100 Kč, jednolůžkový pokoj 7575 Kč. Cena zahrnuje: 4 noci, 4x plnou penzi, uvítací drink, štědrovečerní večeři s vánoční nadílkou, bazén s protiproudem, klasickou ruční masáž, uhličitou koupel, solno-jodovou jeskyni, taneční večer se skleničkou vína, procházku po Poděbradech s průvodcem. Horský hotel Tatra Velké Karlovice, Vánoční relaxační pobyt 3denní, 23.–25. 12. 2009. Cena za osobu ve 2lůžkovém pokoji: 2390 Kč, příplatek za 1lůžkový pokoj 1000 Kč. Cena zahrnuje: 2x ubytování se snídaní, slavnostní štědrovečerní večeři, překvapení pod stromečkem, posezení s koledami, vánočním pečivem a punčem, možnost nástupu pobytu 23. 12. dopoledne, relaxační program (1x hydromasážní whirlpool, kyslíková terapie), fitness bez omezení. Mariánské Lázně, hotel Polonia, Vánoční pohoda 22.–27. 12. 2009. Cena za osobu ve 2lůžkovém pokoji I. kat. 5990 Kč. Cena za osobu ve 2lůžkovém pokoji II. kat. 4990 Kč zahrnuje: 5x ubytování, 5x plnou penzi, posezení s živou hudbou a svařeným vínem, štědrovečerní večeři s přípitkem, vánoční dárek. Silvestr na ostrově Ischia – penzion Casa Nicola – 29. 12.–3. 1. cena 5700 Kč/os. zahrnuje: 4x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, 4x polopenze, gala silvestrovskou večeři, volný vstup do hotelového bazénu, transfery přístav/hotel/přístav celý den, koupání v termálním parku Tropical, novoroční výstup na sopku Epopeo. Cena nezahrnuje: dopravu, rezervační doklady, trajektové lístky, cestovní pojištění klientů.
Kontakty
ČD travel, s. r. o., Na Příkopě 31, tel. 972 243 051, 972 243 052, 972 243 057, pobočky Na Příkopě 31, tel. 972 243 071, Praha hl. nádraží 972 241 861, Brno hl. nádraží 972 625 874, provozní doba: pondělí až pátek 9.00–17.00 h. e-mail:
[email protected],
[email protected], www.cdtravel.cz
Vydávají České dráhy, a. s., nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1, IČ 70994226 | Vychází každý čtvrtek. | e-mail:
[email protected] | www.cd.cz/zeleznicar | Předseda redakční rady: Jiří Havlíček ŠÉFREDAKTORKA: Sandra Chvojková | VEDOUCÍ REDAKTOR: Pavel Tesař | Adresa redakce (místo vydání): Železničář, České dráhy, a. s., generální ředitelství, nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1. | Redaktoři – tel. 972 23 30 91 Havířov – tel. a zázn. 972 75 14 78 | TECHNICKÁ REDAKTORKA: Ivona Hybrantová (
[email protected]) | OBJEDNÁVKY INZERCE a předplatného: Eva Balíková, tel. 972 23 30 90, e-mail:
[email protected] | Uzávěrka inzerce ve čtvrtek ve 12 h. Honoráře dopisovatelům se zasílají měsíčně poštou nebo bankovním převodem na číslo účtu. Nemohou však být vyplaceny, pokud autor nesdělí redakci adresu a rodné číslo. | Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydavatelský servis zajišťuje GRAND PRINC, spol. s r. o. | Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 6680 ze dne 4. 2. 2003 | ISSN 0322-8002
LIDÉ A PŘÍBĚHY
45/2009
ibžd Plzeň 9. listopadu
7
Všechny spojuje touha zvítězit
V
nočních hodinách v obvodu seřaďovací ho nádraží žst. Plzeň vyko lejila při posunu lokomoti va 742.350-2 na výhybce čís lo 3. Škoda byla předběž ně vyčíslena na 200 tisíc ko run. Událost šetří RIBŽD Pl zeň, pracoviště České Budě jovice.
Ústí nad Labem 9. listopadu
V
odpoledních hodinách v žst. Ústí nad Labem západ došlo k projetí seřaďo vacího návěstidla Se9 s ná věstí „posun zakázán“ a ná slednému vykolejení prv ního sunutého vozu přes výkolejku Vk1. Škoda byla předběžně vyčíslena na 38 tisíc korun. Událost šetří RIBŽD Ústí nad Labem.
Praha-Vršovice 12. listopadu
V
dopoledních hodinách v obvodu stavědla Od jezd žst. Praha-Vršovice se řaďovací nádraží vykole jil mezinárodní vlak Ex 143 na výhybce číslo 460. Nikdo nebyl zraněn, vykolejilo cel
kem sedm osobních vozů vlaku, první tři vykoleje né vozy se na výhybce číslo 458a/b opět nakolejily. Ško da byla předběžně vyčíslena na 450 tisíc korun. Událost šetří RIBŽD Praha.
Zbiroh – Hořovice 12. listopadu
V AKCI. Sledge hokej se u nás hraje teprve od roku 2000. Navzdory tomu je naše národní mužstvo v mezinárodních soutěžích úspěšné.
Navzdory zdravotnímu handicapu nepodlehli pocitu marnosti a dali se na sport. V jejich případě na sledge hokej. Mezi významné partnery národního mužstva patří i České dráhy.
Č
eští sledge hokejisté na za čátku října vyhráli turnaj ve Studénce. Nyní je čeká souboj s národním mužstvem Itálie (3.–6. prosince) a postupně nabírají formu, aby 16. ledna co nejvíce zazářili na Světovém po háru v Naganu. Kromě toho se ještě připra vují na paralympiádu v kanad ském Vancouveru, která proběh ne od 13. března. Loni také za
zářili na mistrovství světa, kte ré se konalo v Ostravě, kde pod vedením trenérů Tomáše Zelen ky a Františka Kováře skonči li na pátém místě. Když k tomu přidáme fakt, že na mistrovství Evropy se umístili jako druzí a že v Česku se tento sport hraje teprve od roku 2000, je to pro naše muž stvo obrovský úspěch.
Soupeřů se nezaleknou
„V součinnosti s předsedou vý konné rady České sledge hokejo vé asociace Romanem Herinkem a generálním sekretářem České sledge hokejové ligy Tomášem Zelenkou bychom na tom chtě li postavit další propagaci toho to sportovního odvětví,“ mluví o dosažených výsledcích Vladi slav Hamrla, jednatel Agentury H production, která sledge hoke jisty zastupuje. „Posílení po všech stranách potřebujeme. Soupeři jsou těž
dopoledních hodinách mezi žst. Zbiroh a Hořo vice, v km 62,185, se srazil lokomotivní vlak Lv 74303 (lokomotiva 363.051-4 ČD Cargo) se stojícím loko motivním vlakem Lv 78331, kterým byl motorový vozík MUC 69-1077 SŽDC SDC Pra ha západ. Nikdo nebyl zra něn, škoda byla předběž ně vyčíslena na 130 tisíc ko run. Událost šetří RIBŽD Praha. (MirKo)
Poslední letošní číslo Že lezničáře vychází ve čtvr tek 17. prosince. To zname ná, že 24. a 31. prosince náš týdenník neobdržíte. Uzá věrka pro přijímání inze rátů, které mají vyjít ješ tě v letošním roce, je tu díž už ve čtvrtek 10. prosin ce ve 12 h. Poslední dvoučís lo 49/50 bude mít šestnáct stran. INZERCE
KUŘÁCI ODVYKNETE. 90% úspěch! Tel.: 224 214 617, 604 207 771
VIETNAM „VELKÁ CESTA“ 14. 3.–29. 3. 2010. Cena 41 000 Kč se všemi poplatky + vízum (konečná cena), poznávací zájezd od Hanoje po Saigon. Ubytování: čtyřhvězdičkové hotely se snídaní. Veškeré informace sdělí a katalog zájezdu zašle Hotěk Jiří, Chodská 861, 441 01 Podbořany. Tel.: 415 211 129, 737 978 481.
Veškerá síla v rukou
Kdo neviděl sledge hokejisty hrát, neuvěří, jak silný je to zá žitek. Málokde je cítit tak silná vůle a zapálení pro sport – na vzdory zdravotnímu postiže ní. Někdo má tělesný handicap od narození, jiný následkem úra zu, ale u všech se projevuje tou ha po maximálním fyzickém
výkonu. Vždyť jen udržovat rov nováhu na speciálních bruslích – sledžích – dá velkou námahu, veškerý pohyb obstarávají ruce! Ještě v dubnu 1999 se na úze mí Česka nacházely pouhé čty ři kusy sledge hokejových saní. Jeden rám byl dovezen z Amster damu, další vznikl v dílně jedno ho výrobce sportovních pomůcek pro tělesně postižené v druhé po lovině 90. let podle lillehammer ského vzoru, zbylé dva vznikly „na koleně“ v garáži. První vel ký kontakt s širokou veřejností proběhl na exhibici Východ – Zá pad, která se uskutečnila koncem ledna 2002 ve Zlíně. Utkaly se tu tři týmy – ze Zlína, Kolína a Olo mouce.
Bez sponzorů by na mistrovství neodletěli
České sledge hokejisty podporují i České dráhy, a to nejen finanč ně. Na loňské mistrovství do Os
travy vypravily speciální konfe renční vagon. „Dráhy tu akci po jaly úplně perfektně. Ve všech stanicích od Prahy až po Ostravu byly připravené nakládací ploši ny, vůz byl vyklizený, připraven raut a projekce, zástupci médií tam pořizovali rozhovory, byla le grace. Kluci byli prostě nadšení a už teď jsme předběžně domlu veni, že bychom po Vancouveru zase vlakem jeli,“ říká Hamrla. Potom zvážní a dodá: „Víte, veškerý sport potřebuje finanč ní podporu a my si strašně váží me podpory ČD. Díky nim a dal ším sponzorům bychom neletě li do Nagana, bez nich bychom se nemohli připravovat na para lympijské hry nebo jet do Itálie. Čím se podaří sehnat více part nerů, tím bude příprava našich kluků kvalitnější. Pevně věříme, že to Českým drahám formou re klamy vrátíme a že to veřejné mí nění ocení.“ Martin Navrátil
SLEDGE HOKEJ
V
Upozorňujeme čtenáře a inzerenty
cí, vždyť Američané, Kanaďané, to jsou profesionálové, které pla tí stát, zatímco u nás je to posta veno na sponzorské bázi. Sledge hokej u nás vznikal s nemalými porodními bolestmi. „Už jen aby se vůbec v regionech dala dohro mady mužstva, tak se muselo chodit, přesvědčovat a zkoušet. Obrovským přínosem pro sledge hokej je Tomáš Zelenka, bývalý hokejista HC Třebíč. Dal tomu řád a hokejovou tvář. Pak jsme do toho šli my jako agentura,“ dodává Vladislav Hamrla.
FOTO ARCHIV VLADISLAVA HAMRLY
V
POMÁHÁME. České dráhy zajišťují sledge hokejistům dopravu na turnaje zadarmo ve speciálním vagonu.
doslovném překladu to znamená sáňkový hokej. Hraje se na sáňkách, které mají zespodu místo skluznic nože. Hráči se odrážejí dvěma hokejkami. Ty jsou z jedné strany zakončeny bodcem a z druhé strany čepelí. Sledge hokej hrají převážně tělesně postižení hokejisté, ale není to podmínkou. Podle pravidel České sledge hokejové ligy může být v týmu na jeden zápas nominováno pět zdravých hráčů, ale při utkání na ledě v jednu chvíli pouze dva.
SOLIDARITA. Veškerý sport potřebuje podporu ze strany sponzoFOTO MICHAL MÁLEK (2x) rů. Bez ní se bohužel neobejde.
Vibrafonista, který miluje lokální tratě Radek Krampl nedá dopustit na regionální tratě, které využívá především při výletech a sportování. Vlakem ale jezdí i po Praze.
HUDEBNÍ ÚSPĚCHY
N
ápaditá a osobitá sóla Radka Kramplze lze nalézt na nahrávkách Jany Koubkové, Swing Quintetu Praha, bluesového ASPM Jana Spáleného, Bigbandu Milana Svobody, ale i na debutové desce funky kapely Monkey Bussines a posledním CD Mira Žbirky. Uslyšíte ho také na kompilaci soudobých českých skladatelů Percussion Plus ve skladbě Marka Kopelenta. Kromě českých a slovenských klubů, televize, rozhlasu a festivalů vystupoval např. v Belgii, Bulharsku, Francii, Německu, Rakousku a Rusku.
U
mělecký záběr Radka Krampla sahá od swingu přes mainstream a blues až k funky a v neposlední řadě k soudobé vážné hudbě. V sou časnosti kromě koncertní čin nosti vykonává profesuru v od dělení bicích nástrojů na kon zervatoři.
Začal ve skladu brambor
„Zvuk vibrafonu jsem slyšel popr vé ve znělce Večerníčku. Od dět ství jsem hrával na piano, ve čtr nácti letech jsem začal poslou chat více jazz. Často jsem pak navštěvoval jazzklub Reduta. Jed nou jsem jel na opušťák z vojny a v bazaru na Národní třídě jsem
PAN MUZIKANT. Vlakem jezdí hlavně pro zábavu. zahlédl starý vibrafon. Půjčil jsem si na tehdejší dobu velkou sumu 3300 korun a táta mi jej pomohl odvézt do kasáren. Tam jsem ve skladu brambor, aby se to
FOTO t. hrabal
neprovalilo, na vibrafon pomalu začal hrát,“ popisuje své začátky Radek Krampl. Vzhledem k tomu, že vibra fon představuje přece jen objem
ný nástroj, je pro něj na turné au tomobil nezbytností. „Ale když jsme jako mladí muzikanti ješ tě žádné automobily nevlastnili, jeli jsme hrát koncert do Ostravy
vlakem. S basou, kytarou a zesi lovačem a s vibrafonem. A jaké to panečku bylo dobrodružství,“ vzpomíná umělec s úsměvem.
Železnice pro volný čas
„Kromě hudby mám jednu vel kou vášeň: paragliding. Když se člověku podaří poodletět někam dál, tak se musí nějak dostat domů. A tady je vlak pro mě tím pokračováním v přeletu,“ říká Radek Krampl a dodává: „Ruše ní lokálních tratí pociťuji velmi osobně. Díky lokálkám jsem to tiž pro sebe objevil mnohá nád herná místa naší země. Ve vlaku jsem moc rád.“ Železnice má podle Radka Krampla budoucnost jako po mocník při volnočasových akti vitách, cyklistice či turistice. Ale nejen to. „Bydlím v pražských Kbelích a pokud zrovna nevezu nástroj, často do města jedu vla kem. Je to velmi rychlé a pohodl né,“ říká na závěr. Martin Harák
8
za poznáním
kam jet Pára v údolí Přísečnice
O
víkendu 28. a 29. lis topadu jsou plánovány jízdy parními vlaky na zno vuvzkříšené úzkokolej né dráze údolím Přísečni ce. Více než sedmikilome trová trať Steinbach – Jöh stadt, ležící na saské stra ně Krušných hor, nabídne mezi 10. a 18. hodinou jízdy čtyř párů vlaků. Další vlaky vyjedou na půvabnou dráž ku kousek od hranic s ČR 19. a 20. prosince. Mag netem dráhy je nyní nově zprovozněná stařičká saská tendrovka řady I K. Více in formací najdete na adrese www.pressnitztalbahn.de.
Čertovsky v Kolíně
N
ikoli Mikulášské, ale přímo čertovské jízdy nabízí na víkend 5. a 6. pro since řepařská drážka v Kolíně. Odjezdy vláč
45/2009
Po stopách Delňanské drážky Na Slovensku najdeme mnoho krásných míst, kam je možno zajet a zažít něco zajímavého. Například v okolí Prešova, kde najdeme stopy po lesní železničce údolím potoka Delňa.
žití části tělesa bývalé železnič ky. Ta inspirovala lesníky k vy užítí více jak dvoukilometrové ho úseku tratě železničky na vy budování první části takzvané cykloželeznice – cyklotrasy, kte rá vede po bývalém tělese spod ní stavby úzkorozchodky. Turis té a cyklisté (v zimě běžkaři) jsou na začátku trasy u bývalé sta ničky v Sigordu uvítáni symbo lickou branou s působivou dřevě nou plastikou. Řezbář Vladimír Tomko na ní ztvárnil lesního du cha, který drží v rukou drží ma lého človíčka. V závěru trasy na Zlaté Bani lesníci vyřešili, jak sem dostat vláček, který už bohužel nemů že přijet. K bývalé trati a tajchu nechali přivézt tři velké ande
S
olivar v Prešově potřeboval vhodné dřevo nejen na tope ní ve vařácích, ale i na výro bu dřevěného uhlí. Za nejvhod nější směs dřeva na topení byla považována jedle, buk a javor. Otázkou prvořadého významu byl přísun dřeva na topení v soli varu. Proto dvorní architekt Jan Svoboda vypracoval projekt ka nálu na plavení dřeva a nádrže, která by jej napájela vodou. Dře věný kanál byl postaven z dvoua půlcoulových desek. Jeho hloub ka byla 67 cm, šířka horní části 92,5 cm a spodní části 50,5 cm. V roce 1821 byl kanál o délce 18,9 km uveden do provozu. Den ně se v něm splavilo na 200 ku bických sáhů.
K minerálním pramenům údajně zavítala i císařovna sisi. zitové bloky ze Slanských vr chů a kameníci bratři Zelinkové z Prešova do nich vytesali podo bu parní lokomotivy a dvou ople nových vagonků na dopravu dře va. Obec Zlatá Baňa nechala po stavit přístřešek pro odpočinek turistů.
Místo kanálu lesní železnice ku jsou v každou celou ho dinu od 10 do 16 h. Spoj ve 12.00 h pojede pouze v případě, že se sejde dosta tek zájemců. Dospělí zapla tí 60 korun, děti do 14 let a důchodci 40 a pes 10 Kč, fotopas stojí 50 korun. Ze železniční stanice v Kolí ně se v sobotu a v neděli nej snáze dopravíte k drážce přímou autobusovou linkou MHD č. 10 ve směru TPCA nebo linkou č. 1 ve směru Sendražice. Obě linky jez dí o víkendu jednou za ho dinu. Od března pokra čuje obnova trati směrem Na Výrovnu, takže můžete na vlastní oči zkontrolovat, jak se kolínští přátelé úzké ho rozchodu činí.
Po „úzké“ do Černovic
S
polečnost Jindřichohra decké místní dráhy vy praví v sobotu 5. prosin ce parní Mikulášský vlak, který pojede na trase Jin
dřichův Hradec – Černo vice u Tábora a zpět. Jízd ní řád nebyl v době uzávěr ky znám, máte-li zájem se na úzký rozchod do Čes ké Kanady vypravit, sleduj te informace na webových stránkách www.jhmd.cz.
Okružní jízda okolo Brna
S
vatý Mikuláš stojí i v zá hlaví jízdy pořádané Klu bem přátel kolejových vo zidel Brno ve spolupráci se sdružením Hrbatá Máňa. Okružní jízda doprováze ná nezbytným Mikulášem a jeho družinou se prove de 5. prosince v trase Brno hl. n. – Šlapanice – Holubice – Chrlice – Brno hl. n. Vlak bude složen ze dvou mo torových vozů (M 240.0113 a M 286.032) a jednoho pří pojného vozu řady Blm. Hodné děti se po básnič ce dočkají sladké odměny. Odjezd z Brna hl. n. je úde rem desáté hodiny, návrat pak v 11.44 h, druhé kolo za čne ve 12.10, příjezd zpět je ve 13.43 h. Informace, úda je o tarifu a rezervace na jdete na internetové adre se www.kpkv.bilysklep.cz, tel: 737 134 790 (pan Petráš). (kpkv, jhmd, mn)
Kanál se s menšími úpravami po užíval až do roku 1917, kdy jej na hradila úzkorozchodná lesní že leznice. Byla dlouhá 22,3 km a ved la zpod Dubníku, z místa zvané ho Stavenie, přes obec Zlatá Baňa a osadu Sigord až k prešovské že lezniční stanici. Na horském úse ku, postaveném v roce 1926, bylo klesání 63 promile! Na lesní že leznici jezdily třínapravové parní
na horském úseku, postaveném v roce 1926, bylo klesání 63 promile. lokomotivy, od počátku provozu stroj vyrobený v maďarské firmě MÁV v roce 1912, další pak o rok později ve firmě Jung. Na přelo mu čtyřicátých a padesátých let posílila vozový park lokomoti va ČKD č. 2608 z roku 1948. Depo měly v Prešově ve čtvrti Solivar, jeho budova dosud stojí. První a poslední z nich skončily na Čer nohronské lesní železnici. Provoz na Delňanské lesní že leznici byl ukončen v roce 1955, od roku 1958 byla přestavová na na pionýrskou železnici s re kreačním provozem. Trať byla zkrácena, vedla ze Solivaru, z místa zvaného Šváby, a konči la po 11,3 km v rekreační oblasti na Sigordu. V době rekonstrukcí na ní jezdily lokomotivy z úzko rozchodky ČSD Ružomberok – Korytnica s označením U 37.002 a U 37.011, vyrobené ve firmě Krauss – Linz v roce 1898, provoz zahajovala lokomotiva Malletovy soustavy U 47.002, na pionýrské železnici nazývaná Zuzka. Byla sem převedena v roce 1961 z jin dřichohradeckých drah, vyrobi li ji v roce 1911 v lokomotivce Ho henzolern v Düsseldorfu. V roce 1966 byla předána do depa v Pre šově jako lokomotivní památník,
Plastiky pro děti
ZUZKA. Parní lokomotiva z roku 1911 stojí ve stanici Prešov jako pomník.
Umění v okolí cykloželeznice • Začátek cykloželeznice tvoří symbolická brána, na níž je dřevěná plastika lesního ducha. Vytvořil ji řezbář Vladimír Tomko. • Stejný umělec je autorem dřevěné podobizny císařovny Alžběty, zvané Sisi, u jednoho z minerálních pramenů na lesní naučné stezce a humorných plastik na informačních tabulích. • V závěru cyklotrasy na Zlaté Bani najdete tři velké ande zitové bloky ze Slanských vrchů. Kameníci bratři Zelinkové z Prešova do nich vytesali podobu parní lokomotivy a dvou oplenových vagonků na dopravu dřeva.
LESNÍ DUCH. Začátek cykloželeznice tvoří symbolická brána s dřevěnou plastikou.
FOTO www.cyklozeleznicka.sk
V Sigordu v blízkosti vstupu na cykloželeznici odbočuje do do liny Šťavica dětská lesní nauč ná stezka o deseti zastaveních. V údolí je několik minerálních pramenů s velice chutnou vodou. V době svého pobytu v bardějov ských lázních sem údajně zavíta la i císařovna Alžběta, zvaná Sisi. Je po ní pojmenován i jeden z pra menů. Autorem její dřevěné po dobizny je řezbář Vladimír Tom ko. Ten také vytvořil drobné hu morné plastiky na informačních tabulích v „lesní škole“, vybudo vané pro děti. Na konci lesnické naučné stez ky na Sigordu zaplesá srdce mi lovníka lesa. V roce 1928 zde byl na počest 10. výročí Českosloven ska vysazen Jubilejní háj z mno ha domácích a exotických dřevin. Lesníci vyzvedli a ošetřili pamět ní kámen s letopočtem a porost vyčistili od náletů. Dosud se zde nachází patnáct druhů dřevin, mezi nimi například mohutné borovice Jefreyovy, douglasky, jilmy, majestátné smrky nebo i třešně ptačí.
Naučnou stezku hlídá socha lesníka
VLÁČEK. Provoz lesní železnice připomíná historická souprava vytesaná do kamene.
nyní stojí zakonzervovaná za ko lejištěm v žst. Prešov. Na pionýr ské železnici potom jezdily jen motorové vozy z jindřichohra deckách úzkokolejek vyrobené v Tatře Kopřivnice v roce 1939 – M 21.008 a M 21.004. Ta na pio nýrské železnici sloužila do konce jejího provozu v roce 1971. Po dů
FOTO autor (3x)
kladné přestavbě se tímto atrak tivním motorovým vozem může te dosud svézt na Černohronské železnici v Černém Balogu.
Cykloželeznička v Delňanské dolině
Město Prešov a lesníci z tamější ho odštěpného závodu Lesů Slo
Na naučné stezce najdeme i muzeum a lesní školu. venské republiky se nevzdávají záměru nějakým způsobem oži vit zaniklou lesní železničku. Bohužel lokomotiva Zuzka není schopna provozu, trať z Prešo va je navíc rozorána. V roce 2006 vznikl z podnětu města a lesníků rozsáhlý projekt na zpřístupnění krás údolí potoka Delňa i za vyu
Nedaleko koupaliště v Pavlovcích je v závěru divoké rokle u mine rálního pramene místo zvané Tajch. To inspirovalo lesníky k vybudování neobyčejné lesnic ké naučné stezky Tajch. Návštěv níkům nabízí například smy ky na spouštění dříví, semen né sady, příklady pěstování lesa, milíř a retortu na pálení dřevě ného uhlí. Z bývalé lesní školky Diely les níci vytvořili pro děti lesní ško lu, kterou „hlídá“ dřevěná socha lesníka. Lesníci využili bývalého dělnického domku k vybudování malého lesnického muzea. JIŘÍ JUNEK
Na výstavě v Trutnově nebylo k hnutí Šestidenní výstava železničních modelů v Trutnově přilákala na přelomu října a listopadu spoustu návštěvníků.
u jezdících vláčků ztichly i stá le rozjívené slečny a sledovaly to hemžení na panelech.
Ovládání ze dvou míst
T
olik dětí, jako v úterý 27. říj na 2009, snad v tělocvič nách Základní školy na Ko menského ulici v Trutnově ještě nikdy nebylo. Nenalákalo je tam žádné sportování, ale mašinky, vagonky, panely s krajinou a tra těmi jako z pohádky. Klub želez ničních modelářů Trutnov tam zahajoval výstavu železničních modelů všech velikostí a rozcho dů, a to je velké lákadlo nejen pro děti. Asi se jim to líbilo, protože
DĚTSKÉ ZÁJEM. Pohyblivý svět modelové železnice je přitažlivý FOTO AUTOR jak pro kluky, tak i pro děvčata.
„Výstava je mezinárodní, prezen tují se na ní i naši přátelé z firmy Tillig z Německa. Provoz na klu bovém panelu je ovládán ze dvou center. Dvoukolejná hlavní trať a depo se řídí elektronicky počí tačem, provoz na vedlejší a úzko rozchodné trati pak analogově,“ představil domovské kolejiště Jiří Beran, někdejší předseda klubu a bývalý železničář. „Na panelu můžete rozpoznat nádražní bu dovu v Chocni, most u Staré Paky i nádraží v Kamenici nad Lipou na úzkorozchodné trati o velikos ti TTe (rozchod 6,5 mm). Děti si na dvou malých obloucích mohou
samy pouštět vláčky a u stolu ma lovat mašinky.“
Příští rok oslaví 40 let klubu
Modelářský klub v Trutnově byl založen v roce 1970 a zpočátku sdružoval jen několik členů. Je jich počet se rozrostl po první vý stavce o rok později, nyní čítá 48 dospělých, tři juniory a osm žáků. Příští rok oslaví trutnov ští modeláři 40 let existence klu bu. „Výstavu k našemu jubileu už budeme pořádat v nových prosto rách, ve Středisku volného času na ulici Rudolfa Frimla v Trut nově, kam se náš klub stěhuje. Zveme tam všechny příznivce železničního modelářství,“ řekl současný předseda klubu Jiří No ( jj) votný.