OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT

NEWSLETTER 2/2015

NEWSLETTER 2/2015

OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 – CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT

Obsah: I. II. III. IV.

Úvodem Současná právní úprava obchodního rejstříku Obchodní rejstřík – pojem, zapisované osoby a zapisované údaje Základní principy současné právní úpravy (princip formální publicity, princip materiální publicity) V. Následky porušení povinnosti předložit listiny VI. Zápisy prováděné notáři VII. Závěrem

2

ÚVODEM

Ke dni 1. 5. 2015 vstoupila v účinnost nová právní úprava, jež se významně dotýká i problematiky obchodního rejstříku, resp. zápisů do něj. Tuto novou úpravu přináší zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva a který, mimo jiné, doplňuje dosud chybějící ustanovení o výši poplatků za zápisy do veřejného rejstříku, které budou prováděny notáři. Ode dne 1. 5. 2015 byly tedy vytvořeny podmínky pro to, aby již dříve uzákoněná teoretická možnost provádět zápisy do obchodního rejstříku rejstříkovým soudem nebo notářem, začala být uskutečňována i v praxi. V souvislosti s výše uvedenou novinkou máme za to, že je na místě věnovat se současné právní úpravě obchodního rejstříku podrobněji. Cílem tohoto newsletteru je přinést základní srovnání současné a předchozí právní úpravy obchodního rejstříku, vyzdvihnout principy, na nichž je nynější právní úprava založena a upozornit na nejdůležitější změny, které byly do nové právní úpravy obchodního rejstříku oproti předchozí úpravě zahrnuty a jaká jsou s tím spojená případná rizika.

3

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

S účinností od 1. 1. 2014 je právní úprava obchodního rejstříku obsažena v samostatném zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“). Do tohoto právního předpisu byla sloučena do té doby velmi roztříštěná právní úprava všech veřejných rejstříků sloužících k evidenci právnických osob, případně podnikajících fyzických osob. To znamená, že zákon o veřejných rejstřících zahrnuje nejen úpravu obchodního rejstříku, ale i rejstříku spolkového, nadačního, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností1. Ve vztahu k obchodnímu rejstříku nahrazuje právní úprava provedená v zákoně o veřejných rejstřících předchozí úpravu obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zrušenou k 1. 1. 2014 novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) v rámci rekodifikace soukromého práva v České republice2. Současná právní úprava obchodního rejstříku v mnohém navazuje na zmíněnou předchozí úpravu, nicméně vykazuje určité změny a smyslem tohoto newsletteru je, jak již bylo výše řečeno, upozornit na nejvýznamnější z nich.

1 2

ust. § 1 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 3080 bod 72 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

4

OBCHODNÍ REJSTŘÍK – POJEM, ZAPISOVANÉ OSOBY, ZAPISOVANÉ ÚDAJE

Pojem obchodního rejstříku zůstal zachován i v nynější právní úpravě obsažené v zákoně o veřejných rejstřících3, jedná se však pouze o jeden z více dílčích rejstříků (nadační, obecně prospěšných společností, spolků, ústavů a jiné), které dohromady tvoří veřejný rejstřík. Do obchodního rejstříku se jako doposud povinně zapisují obchodní společnosti a družstva, jejichž právní poměry, zejména statusové záležitosti, jsou upraveny zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)4. Zapisovanými obchodními společnostmi jsou tedy veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost, dále se zapisují i družstva (bytová a sociální). Všechny tyto osoby jsou zákonem považovány za podnikatele5. Fyzické osoby podnikatelé jsou zákonem o veřejných rejstřících rozděleny do několika skupin6 a jejich zápis je i nadále založen na principu dobrovolnosti7, ledaže by v konkrétním případě došlo ke splnění podmínek stanovených zákonem o veřejných rejstřících pro povinný zápis této osoby do obchodního rejstříku. Taková situace nastane u fyzické osoby podnikající na území České republi3 4 5 6 7

ust. § 42 a násl. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 42 písm. a) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 421 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ust. § 43 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 42 písm. b) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

5

OBCHODNÍ REJSTŘÍK – POJEM, ZAPISOVANÉ OSOBY, ZAPISOVANÉ ÚDAJE

ky, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty (je-li součástí výnosů nebo příjmů), dosáhne nebo přesáhne za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč. Fyzická osoba splňující tyto podmínky se do obchodního rejstříku zapisuje povinně8. Do obchodního rejstříku se dále zapisují i dalších osoby, o nichž to stanoví zákon o veřejných rejstřících, případně jiný zákon (např. státní podniky)9. Pokud se jedná o údaje zapisované do obchodního rejstříku10, jsou tyto v zásadě převzaty z dosavadní úpravy, i když jsou doplněny o požadavky dané zákonem o obchodních korporacích. Změny se například týkají povinného zápisu počtu členů statutárního orgánu, dále zápisu údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, nově se zapisuje i informace o tom, že se obchodní korporace, vzniklá za účinnosti předchozí právní úpravy, podřizuje nové úpravě zákona o obchodních korporacích apod. Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě rejstříkovými soudy.

8 9 10

ust. § 45 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 42 písm. c) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 25 a § 48–51 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

6

ZÁKLADNÍ PRINCIPY SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Princip formální publicity Současná právní úprava obchodního rejstříku je založena na formálním principu publicity skutečností zapsaných v rejstříku ohledně všech zapsaných právnických i fyzických osob11. To znamená, že je umožněn veřejný přístup všech osob k údajům zapsaným v rejstříku bez zřetele na to, zda s tím zapsané osoby souhlasí nebo ne. Jejich obecný souhlas s provedením zápisu, jakož i s jeho zveřejněním, je dovozován již ze samotného podání návrhu na zápis. Princip formální publicity je v zákoně o veřejných rejstřících promítnut do úpravy povinnosti rejstříkového soudu zveřejňovat údaje o zapsané osobě (jakož i listiny uložené ve sbírce listin), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto zveřejňování se fakticky uskutečňuje v internetové databázi veřejného rejstříku12. Princip formální publicity není dotčen ani omezením publikace rodného čísla fyzické osoby. To se do obchodního rejstříku sice nadále zapisuje, neobjevuje se však ve výpisu z něj a nezveřejňuje se. Databáze obchodního rejstříku je tak rozdělena na dvě části, jednu veřejně přístupnou a druhou určenou jen pro vnitřní potřeby rejstříkového soudu, příp. jiných státních orgánů.

11 ust. § 3–7 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 12 Hampel, P. a Walder, I.: § 3–7 Princip formální publicity. Komentář k Zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ( 304/2013 Sb.), ASPI

7


Princip materiální publicity Stejně jako v předchozí právní úpravě obchodního rejstříku je i v zákoně o veřejných rejstřících zakotven princip materiální publicity zapsaných skutečností ve veřejném rejstříku (tzv. princip dobré víry nebo princip veřejné důvěry v zapsané skutečnosti)13. Tento princip vyjadřuje, že stav zápisu v obchodním rejstříku je považován za stav po právu platný pro všechny osoby, kterým není známo, že stav zápisu uvedený v rejstříku neodpovídá skutečnosti, jinak řečeno, že faktický stav se od stavu zapsaného v rejstříku liší (např. skutečné sídlo zapsané osoby je umístěno na jiné adrese než na adrese uvedené v obchodním rejstříku apod.). Princip materiální publicity spočívá jednak v tom, že skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku (jakož i obsah listin uložených ve sbírce listin) jsou vůči třetím osobám účinné od okamžiku jejich zveřejnění. To však neplatí, pokud by zapsaná osoba prokázala, že třetí osobě byly tyto skutečnosti známy již dříve (např. zapsaná osoba by prokázala, že třetí osobě předložila již vydané usnesení soudu dříve, než bylo zveřejněno). Zde nese důkazní břemeno zapsaná osoba.

13

ust. § 8–10 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

8


Ze zásady, že zveřejněné skutečnosti jsou považovány za veřejně známé, je i novou právní úpravou nadále ponechána výjimka, a sice že údaje zapsané v obchodním rejstříku není možné namítat vůči třetí osobě do šestnáctého dne po jejich zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. V takovémto případě nese důkazní břemeno třetí osoba. Princip materiální publicity je však založen i v tom, že nebyla-li určitá skutečnost do rejstříku zapsána, ačkoliv tam zapsána být měla, nemá ten, jehož se zápis týká, proti tomu, kdo právně jednal v důvěře v údaj zapsaný v rejstříku, právo namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. V těchto případech poskytuje nová právní úprava ochranu třetím osobám, ovšem s výjimkou případu, kdy třetí osoba o nesouladu mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem věděla. Důkazní břemeno však nese vždy zapsaná osoba. Zapsaná osoba tak bude nucena nést negativní důsledky toho, že včas nepodala návrh na zápis nastalých změn do obchodního rejstříku14.

14 Hampel, P. a Walder, I.: § 8–10 Princip materiální publicity. Komentář k Zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ( 304/2013 Sb.), ASPI

9

NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTI PŘEDLOŽIT LISTINY

Součástí obchodního rejstříku zůstala i nadále sbírka listin15, která je rejstříkovým soudem vedena pro každou zapsanou osobu. Zákon o veřejných rejstřících přesně vymezuje její povinný obsah16 a zároveň zapsaným osobám ukládá povinnost bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti předkládat soudu stanovené listiny k založení do této sbírky17. Dotčenými listinami jsou zejména: zakladatelská právní jednání právnické osoby a jejich pozdější změny, stanovy, rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky a zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou.

15 16 17

ust. § 66–74 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 66–71 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 72 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

10


Povinnost zakládat určité dokumenty do sbírky listin byla samozřejmě zakotvena již v předchozí právní úpravě a rovněž i možné sankce za její případné nesplnění byly upraveny právními předpisy. Nicméně, dosavadní právní úprava se v praxi ukázala jako zcela neúčinná, když poslední průzkumy ukazují, že převážná většina podnikatelů tuto povinnost porušuje (např. v roce 2010 účetní závěrky a výroční zprávy nezveřejnilo 81 % zapsaných osob)18. Současná právní úprava si proto klade za cíl zapsané osoby k plnění této povinnosti přimět, a to cestou zpřísnění sankcí19, které za její porušení hrozí. Možnými sankcemi v současnosti jsou:

• uložení pořádkové pokuty20 rejstříkovým soudem až do výše 100 000 Kč, přičemž před-

chozí právní úprava umožňovala uložit tuto pokutu jen do výše 20 000 Kč. Předpokladem uložení pokuty je nesplnění povinnosti ani po té, co byla zapsaná osoba soudem vyzvána k jejímu dodatečnému splnění. Pokutu je možné ukládat i opakovaně. Naopak, odůvodňuje-li to pozdější chování zapsané osoby, které již byla pokuta uložena, lze jí pokutu prominout.

18 Hampel, P. a Walder, I: § 1 Veřejné rejstříky. Komentář k Zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ( 304/2013 Sb.), ASPI 19 Švéda, M.: Nezakládáte dokumenty do sbírky listin? Sankce zpřísněny 20 ust. § 104 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

11


• zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací21, a to i bez návrhu, v případě, že za-

psaná osoba neplní povinnosti podle § 104 zákona o veřejných rejstřících (neuposlechnutí výzvy) opakovaně nebo může-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem. Rejstříkový soud je povinen na tyto následky dotčenou osobu předem upozornit a poskytnout jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Za neuposlechnutí výzvy se závažnými důsledky pro třetí osoby se přitom vždy považuje nepředložení aktualizovaných listin taxativně uvedených v zákoně o veřejných rejstřících, mezi něž patří i zakladatelské listiny, účetní závěrky či výroční zprávy22. • zákon o veřejných rejstřících zároveň upravuje vyvratitelnou právní domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní tyto povinnosti, porušuje péči řádného hospodáře23. Negativním následkem pro člena statutárního orgánu pak může být povinnost nahradit vzniklou škodu24, rovněž připadá v úvahu rozhodnutí o vyloučení z funkce člena statutárního orgánu25. Tuto domněnku lze vyvrátit a důkazní břemeno nese porušující člen statutárního orgánu. 21 ust. § 105 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 22 ust. § 106 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 23 ust. § 106 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ust. § 159 odst. 1 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník 24 ust. § 53 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech 25 ust. § 65 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

12


• porušení dotčené povinnosti je přestupkem26 na úseku podnikání podle zákona č.

200/1990 Sb., o přestupcích, za který může být v přestupkovém řízení uložena odpovědné fyzické osobě pokuta až do výše 50 000 Kč nebo jí může být uložen zákaz činnosti do jednoho roku. • nesplnění dané povinnosti v podobě nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy je i správním deliktem dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví27. Za jeho spáchání hrozí povinnému subjektu pokuta až do výše 3 % hodnoty jeho aktiv celkem, což již může představovat velmi citelný postih pro dotčeného podnikatele. • nejcitelnější sankce pak může být uložena za spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona28, který za tento trestný čin stanoví trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti v případě, že zapsaná fyzická osoba, nebo fyzická osoba jednající za právnickou osobu bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinna, a jiného tak ohrozí nebo omezí na jeho právech. Pro vznik trestní odpovědnosti je ovšem nutná úmyslná forma zavinění a právě její prokázání bývá v praxi velmi složité. Rovněž by 26 ust. 24 odst. 1 písm. c) bod 2 zák. č. 200/199 Sb., o přestupcích 27 ust. § 37 a) odst. 1 písm. h) zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, k tomu též Tichý, L. a Hrabánková, M.: Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin po 1. 1. 2014 28 ust. § 254 odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákona

13


muselo dojít k prokázání omezení nebo ohrožení cizích práv. Shora uvedená sankce může postihnout jednatele nebo členy představenstva obchodní korporace. • v neposlední řadě může být dovozena i trestní odpovědnost právnické osoby podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, neboť tento zákon odkazuje na § 254 trestního zákona29 a výše popsané jednání (zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění) považuje za trestné ve vztahu k fyzickým osobám, které za právnickou osobu jednají (členové statutárního orgánu, fyzické osoby vykonávající kontrolní či řídící činnost, zaměstnanci nebo osoby v obdobném postavení)30. Možnými tresty jsou až zrušení právnické osoby, peněžitý trest s denní sazbou v rozmezí 1000 Kč až 2 000 000 Kč, nebo zákaz činnosti na 1 rok až 20 let, příp. pouze uveřejnění rozsudku (dalšími v úvahu přicházejícími tresty jsou pak i trest zákazu plnění veřejných zakázek, zákaz účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži či zákaz přijímání subvencí a dotací). Stávající právní úprava tak nepochybně vychází vstříc zvýšeným požadavkům na transparentnost osob zapsaných v obchodním rejstříku, přičemž obchodní rejstřík má spolu se sbírkou listin sloužit jako informační systém veřejné správy, základní zdroj informací věřitelů, společníků i široké veřejnosti, a je proto vyžadováno, aby údaje v něm zapsané a založené listiny byly vždy aktualizované. 29 ust. § 7 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 30 ust. § 8 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim; viz též Hampel, P. a Walder, I.: § 1–129. Komentář k Zákonu o veřejných rejstřících právnických osob a fyzických osob (304/2013 Sb ), ASPI

14

ZÁPISY PROVÁDĚNÉ NOTÁŘI

Zápisy do veřejného rejstříku jsou, jak již bylo výše uvedeno, prováděny především rejstříkovými soudy. Novinkou ve stávající právní úpravě je však zavedení možnosti provádění zápisů do obchodního a dalších veřejných rejstříků notáři31. Již od 1. 1. 2014 je zákonem o veřejných rejstřících notáři uložena povinnost provádět zápisy do veřejného rejstříku, bude-li o takový zápis požádán osobou oprávněnou k podání návrhu na zápis a budou-li splněny další zákonem stanovené předpoklady pro provedení zápisu. Možnost výběru, zda zápis bude proveden notářem nebo soudem na základě řízení u rejstříkového soudu, má oprávněná osoba. Na základě žádosti oprávněné osoby bude notář povinen zápis provést, a to za těchto předpokladů:

• zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby (podkladový notářský zápis), • podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popř. že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoby nebo její orgán povinny, nebo 31

ust. § 108–118 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

15

ZÁPISY PROVÁDĚNÉ NOTÁŘI

• notáři byly předloženy všechny listiny, které zákon požaduje pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin32.

Pokud však mají být některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém byl podkladový notářský zápis sepsán, provede notář zápis do veřejného rejstříku pouze v případě, že uskutečnění takových následných právních jednání je osvědčeno dalším notářským zápisem (notářským zápisem o osvědčení)33. Zápis provede vždy notář, který podkladový notářský zápis sepsal34. V praxi však tato novinka doposud nemohla být využívána, neboť nebyla právním předpisem stanovena výše poplatků za zápisy prováděné notáři, a ani nebyla dokončena úprava softwarové aplikace umožňující notářům provádět zápisy dálkovým přístupem35.

32 33 34 35

ust. § 108 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 109 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ust. § 110 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Neubauer, R.: Zápis do veřejného rejstříku prováděný notářem

16

ZÁPISY PROVÁDĚNÉ NOTÁŘI Nicméně, k 1. 5. 2015 vstoupil v účinnost zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva a který chybějící ustanovení o výši poplatků za zápisy do veřejného rejstříku prováděné notáři doplnil. Poplatky za zápisy notáři jsou s ohledem na to, že v těchto případech odpadá řízení o zápisu vedené rejstříkovým soudem, stanoveny v nižších částkách, než je tomu u poplatků za zápisy provedené soudem. Poplatky za zápisy do veřejných rejstříků prováděné notáři činí:

• za první zápis akciové společnosti částku ve výši 8000 Kč (srov. 12 000 Kč za zápis rejstří-

kovým soudem), • za první zápis osoby, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku, částku ve výši 2700 Kč (srov. 6000 Kč za zápis soudem) a • za změny nebo doplnění zápisu částku ve výši 1000 Kč (srov. 2000 Kč za zápis rejstříkovým soudem)36. Kromě těchto poplatků bude ovšem podnikatel povinen uhradit notáři i jeho odměnu za provedení zápisu a úhrn úkonů spojených se zápisem. V průběhu měsíce května 2015 byla rovněž spuštěna i potřebná softwarová aplikace a tudíž provádění zápisů notáři již nic nestojí v cestě. 36

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (srov. položka 39 a položka 11 Sazebníku poplatků)

17

ZÁPISY PROVÁDĚNÉ NOTÁŘI Nová právní úprava má v této otázce přinést především snížení nákladů podnikatelů spojených se zápisy do veřejných rejstříků, jakož i samo zrychlení zápisů, neboť notáři o provedení zápisu nepovedou za splnění předepsaných podmínek žádné řízení, zápisy budou provádět dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis a o provedeném zápisu budou vydávat žadateli ověřený výpis obchodního rejstříku, příp. z některého dalšího veřejného rejstříku, obsahující nově zapsané skutečnosti. Novinka má rovněž přispět i ke snížení agendy rejstříkových soudů a tudíž i k snížení nákladů na státní správu37.

37 Neubauer, R.: Zápis do veřejného rejstříku prováděný notářem, srov. Nevrkla, L.: Přímé zápisy do obchodního rejstříku notáři

18

ZÁVĚREM Závěrem lze shrnout, že stávající právní úprava obchodního rejstříku obsažená v zákoně o  veřejných rejstřících sice v mnohém navazuje na předchozí právní úpravu, zároveň však přináší některé i  velmi významné změny, se kterými by měl být každý podnikatel dobře seznámen, tak aby se mohl vyvarovat nepříjemných důsledků spojených s neplněním zákonem mu uložených povinností nebo naopak aby v praxi využil nových, zejména technických, možností, které mu nová právní úprava poskytuje. Na jedné straně se jedná především o zpřísnění postihu za neplnění jinak poměrně jednoduché povinnosti předkládat stanovené dokumenty rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin, na druhé straně o poskytnutí alternativy v podobě možnosti zápis skutečností do rejstříku provést prostřednictvím notáře, což má podnikatelům přinést snížení administrativní zátěže, zlevnění a zrychlení tohoto procesu.

19

Věříme, že výše uvedené shrnutí usnadní Vaši orientaci v nové právní úpravě. V případě potřeby jsem Vám plně k dispozici pro poskytnutí doplňujících informaci. Editor: JUDr. Magda Stárková, advokát, e-mail: [email protected] ――― Hlavním cílem newsletterů je poskytnout základní informace k danému tématu a nelze je považovat za vyčerpávající odborný návod. Obsah této publikace slouží pouze k základní orientaci a nevychází ze specifických okolností jednotlivého případu či individuálních potřeb klienta. Před každým právním úkonem v konkrétním případě doporučujeme si vyžádat odbornou právní pomoc, kterou Vám rádi na základě Vaší žádosti poskytneme. Za přesnost a úplnost informací obsažených v této publikaci neneseme žádnou odpovědnost.

Vyskočil, Krošlák & spol. Advokátní a patentová kancelář Voršilská 10, 110 00 Praha 1 | T +420 224 819 141 | F +420 224 816 366 | E [email protected] | W www.akvk.cz

OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT

Recommend Documents