Co nás čeká v roce 2013? Leden Č
Březen
Únor
P
U
S
P So Ne
7
1 8
2 3 4 5 6 9 10 11 12 13
P 4
U
5
S
6
Č
P So Ne
7
1 8
2 3 9 10
P
4
U 5
S
6
časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky
11 SPEKTRUM 12 2012
Duben
Č
P So Ne
P
U
7
1 8
1 8
2 3 4 5 6 7 9 10 11 12 13 14
2 3 9 10
S
Č
P So Ne
14 15 16 17 18 19 20
11 12 13 14 15 16 17
11 12 13 14 15 16 17
15 16 17 18 19 20 21
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
22 23 24 25 26 27 28 29 30
Květen
Červen
Červenec
Srpen
P
U
6
7
S Č P So Ne 1 2 3 4 5 8 9 10 11 12
P
U
S
Č
3
4
5
6
P So Ne 1 2 7 8 9
13 14 15 16 17 18 19
10 11 12 13 14 15 16
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Září
Říjen
P
U
S
Č
2
3
4
5
U 2
P So Ne 5 6 7
P
U
S
Č 1
P So Ne 2 3 4
8
9 10 11 12 13 14
5
6
7
8
9 10 11
S 3
Č 4
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
29 30 31
26 27 28 29 30 31
Listopad
Prosinec
P So Ne 1
P
U 1
S 2
P So Ne 4 5 6
P
U
S
Č
P So Ne 1 2 3
P
U
S
Č
P So Ne 1
6
7
8
9 10 11 12 13
4
5
6
7
8
2
3
4
5
6
7
8
Č 3
P 1
9 10
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
28 29 30 31
25 26 27 28 29 30
23 24 25 26 27 28 29 30 31
30
Potřebujeme regulovat lobbing? Gender a kvóty Korupce: ČR třetí v EU
Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03
Soutěže
Veletrh
České firmy jsou inovativní . . . . . . . . . . . 17
Absolventi i firmy, ukažte se! . . . . . . . . . 26
Téma
Zaměstnanost
Jak vidí rok 2013 vedení SP ČR? . . . . . . 04 Ekonomika se probudí až koncem příštího roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 06 Investice v ČR a EU: Velký otazník . . . . 07
Brusel se chystá podpořit zaměstnávání mladých . . . . . . . . . . . . . . . 27 Evropa ženám? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Soutěž o společensky odpovědnou firmu zná letošní vítěze . . . . . . . . . . . . . . 18 Zkušenosti starších zaměstnanců mají cenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Jaký byl minulý a bude příští rok? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 09
Rozhovory Petr Ruhswurm: Pálí nás trh práce: . . . . 11 Stanislav Chudáček: Určité procesy se urychlit nedají . . . . . . 12 Manažer roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Lobbing Potřebujeme regulovat lobbing? . . . . . . 14
Pohled médií Listopad: OZE a konkurenceschopnost . . . . . . . . . . . . . 22
Projekty ESF Zaměstnávání osob se zdravotním postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Průmyslová politika Reindustrializace: Záchranný pás Evropy . . . . . . . . . . . . . . . 30 Stanovisko byznysu k průmyslové politice EU . . . . . . . . . . . . 32
Zahraniční návštěvy Kosovo české firmy stále zajímá . . . . . . 33 Bulharsko není jen růžový olej . . . . . . . 34
Firma roku První brněnská strojírna . . . . . . . . . . . . . 35 Postřehy z krajských kol soutěže Firma roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Průzkum ČR: tolerance úplatků na špici EU . . . . . 38 Národní ceny kvality – pomocná ruka inovací . . . . . . . . . . . . . . . 39
Partneři
Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, B. Steinz, studio Pixl-e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227
Vážení členové Svazu! Na dveře klepe rok 2013, ve kterém by se mělo na konci tunelu složité ekonomické situace pozvolna objevovat světélko oživování. Pokud říkám mělo, vycházím z prognóz renomovaných institucí, včetně ČNB, a našich šetření mezi vámi, našimi členy. Za vaši trpělivost a ochotu dělit se o vaše názory a poznatky vám chci poděkovat. Tyto informace jsou pro nás důležitým vodítkem a lakmusovým papírkem podnikatelských nálad. Bedlivě je sledujeme a vyhodnocujeme a v mnoha případech razantně tlumočíme politickým elitám a zejména vládě. Musím říci, že po dvou a půl roce existence koalice je nám ve valné většině skutečně nasloucháno. Vedle objektivní situace, že nás vládní politici v této době potřebují více než kdykoliv předtím, a korektně s námi jedná opozice, je tah našeho Svazu na bránu silnější než dříve. Svůj díl zásluhy na tom má skutečnost, že jsme do značné míry stabilizovali jeho sekretariát a zvýšili výkonnost. Živou vodou pro naši práci jsou také expertní týmy, v nichž působí desítky z vás a pomáhají nám formulovat stanoviska. Co je patrné, možná oproti některým fázím života Svazu,
je ohromná energie některých členů představenstva, zejména viceprezidentů. Nemíním na tomto místě vzpomínat to vše, co se letos díky společnému úsilí podařilo prosadit, ale přece jen bych vyzvednul pět oblastí. Bez našeho tlaku a vyjednávání by se v pracovně-právní oblasti nenastartovaly změny, které nyní jsou. Druhou oblastí je podpora technického vzdělávání. Jsme ve stádiu, kdy nesmíme otěže pustit z ruky a kdy naše návrhy musíme přes odpor některých inertních byrokratů a příliš opatrných pokladníků překlopit do rozhodnutí a realizace. Požadovali jsme přijetí prorůstových opatření, která se díky Svazu ocitla poměrně rychle na papíře. Nebýt našeho tlaku, nevznikly by snad vůbec. Teď jde o to nedopustit, aby se z nich stal jen další díl neuskutečněných přání, což je v této republice bohužel až příliš běžné. Výrazně jsme se angažovali v oblasti energetiky a nelze zastřít, že Svaz byl jedním z klíčových aktérů, který prosadil udržení úrovně podpory na obnovitelné zdroje energie o dvě miliardy. Je to ale jen jedna vyhraná bitva, takových je před námi celá řada. Co bych ještě chtěl zdůraznit, je naše angažovanost v podpoře exportu. Jde především o to, aby celý systém efektivněji fungoval a na místech v proexportních institucích pracovali profesionálové. Zdá se, že v případě ČEB a EGAP a vyslanců MPO v zahraničí by se to i naším přispěním mohlo podařit. Vážení a milí členové Svazu, máme před sebou nelehké období, a to jak ekonomické nejistoty, tak bohužel politické nestability. Co se neprosadí do konce, příštího roku, kdy v podstatě začne předvolební kampaň, se už nestihne. Proto chceme čas co nejvíce využít. Vedle toho chceme upevnit naše postavení v krajských tripartitách a v prvních měsících roku rozběhnout v regionech debaty s hejtmany o problémech podnikání a jejich řešení. Dovolte mi, abych vám na závěr popřál nadhled na každodenní problémy a pozitivní pohled na naši krásnou zemi plnou schopných a nadšených lidí. A co se týká politiky: politici se střídají, my podnikatelé zůstáváme. O to více jsme odpovědnější. Přeji vám příjemné prožití Vánoc a krásný nový rok, plný odhodlání, podnikatelských úspěchů a lidského štěstí. Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
[email protected]
Úvodní slovo
Jak vidí rok 2013 vedení SP ČR? Z ankety mezi členy představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR vyplynul mírný optimismus pro příští rok, poměrně ostrá kritika vůči stavu politiky i přání stabilní efektivní vlády a politiků s vizí. Česká ekonomika je v recesi, průmysl ztrácí dech, export zpomaluje, reálné mzdy klesají a nezaměstnanost stoupá. Objevují se však náznaky, že druhá polovina roku 2013 by se mohla stát obdobím výjezdu z recese. Bude sice velmi pozvolný a lemovaný řadou rizik, která ho můžou zpomalit, i tak jsou křehké odhady podniků i renomovaných institucí mírně optimistické. Optimismus při pohledu na rok 2013 a následující období, i jako svůj životní postoj, vyjadřují také členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). „My podnikatelé se musíme dívat dopředu pozitivně. Na rozdíl od politiků to u nás není jen o čtyřleté perspektivě. Politici se střídají, podnikatelé zůstávají,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu s tím, že je životním optimistou. Podobný postoj deklaruje i viceprezident a ředitel vnějších vztahů Arcelor Mittal Ostrava Jan Rafaj. „Jsem od narození optimista a jsem přesvědčen, že většinou si důvody k optimismu nebo pesimismu vytváříme sami. Ani já nejsem spokojen s tím, co se kolem nás děje, přesto vidím osobní východiska a spoustu lidí s potenciálem a ochotou něco měnit. Kromě toho jsem věřící člověk a k víře životní optimismus patří,“ poznamenává. O kladném vidění věcí hovoří ve svém novoročním vyznání podobně jako další lidé z vedení SP ČR i člen představenstva a šéf mezinárodních fleetových prodejů automobilového koncernu Volkswagen group Martin Jahn. „Přes všechny politické a ekonomické problémy žijeme v době blahobytu a komunisté nejsou ještě ve vládě,“ říká Martin Jahn. Tento názor sdílí další člen představenstva Zbyněk Frolík, šéf společnosti LINET, podle něhož jsou Češi historicky pesimisté. „Žijeme v historickém období bez válek, máme svobodu, o víkendech jsou hypermarkety stále ještě plné lidí s napěchovanými nákupními vozíky. Žijeme v době, kdy není až tak špatně. Běžně ale naříkáme, což se promítá i do osobního života. Součástí změn v naší společnosti by mělo být naučit se většímu optimismu,“ říká Zbyněk Frolík. Na potřebu změnit „blbou“ náladu ve společnosti poukazují další zástupci SP ČR. „Mezilidské vztahy se zhoršují. Je to i vlivem negativních dopadů na zdražování životních nákladů,“ upozorňuje Jan Wiesner, stejně jako Pavel Kafka. Podle něho klesající koheze celé společnosti negativně ovlivňuje celkovou náladu a hospodářský vývoj země.
04
Téma
Členové představenstva se shodují v tom, že optimismus se dá šířit zejména v jejich vlastních firmách, organizacích, institucích, při každodenním setkávání a při jednáních, povzbuzováním a oceňováním svých zaměstnanců a perspektivou podniku. Hovoří o důležitosti osobního příkladu přístupu k životním hodnotám, včetně pracovitosti a skromnosti. „Jsme první generace vlastníků, která z principu nemá právo na nějaké nadstandardní potřeby. Na druhou stranu kvalitní a hodnotní lidé nebývají přemrštěně poživační a snaží si zachovat skromnost. Vědí, že svět je o rovnováze, něco dát a něco přijmout,“ podotýká viceprezident SP ČR a šéf BRANO Group Pavel Juříček.
Politika optimismus nevyvolává Vedení Svazu připomíná i to, že při rozhodováních je potřeba se řídit zdravým rozumem. „Zdravý rozum je součástí výbavy každého kvalitního manažera. Nicméně v nadnárodních korporacích musíte umět pracovat s nejrůznějšími zájmy. Pohled z hlediska jednotky nemusí být totožný s pohledem centra a taktéž určité dílčí zájmy se nemusí shodovat se zájmem celku,“ říká Jan Rafaj. A právě mnohdy chybějící zdravý rozum, neexistující dlouhodobé vize a nedostatečné vnímání potřeb společnosti jako celku jsou oblasti, na které zástupci SPČR poukazují při hodnocení české politiky a politiků. „V podstatě dvacet let jakési reformního úsilí nám ukázalo, že český politický systém generuje vlády opatrnosti,“ shrnuje Pavel Juříček názor představenstva, jehož členové měli v novoroční anketě řadu dalších kritických připomínek k fungování vlády a kvalitě politiky jako takové. „Stav a fungování institucí je největší problém naší konkurenceschopnosti. Ustavičně poukazujeme na to, že státní a veřejná správa je drahá, rozbujelá, málo efektivní a nedostatečně transparentní. Vládne tu resortismus, kdy nejsou jednotlivé politiky provázány a rozhodnutí nejsou ani transparentní. U strategických rozhodnutí je nutný konsensus napříč společností,“ říká Jaroslav Hanák. Podobnými slovy hodnotí situaci Jan Wiesner, podle něhož se nedostatečně komplexně a málo aktivně řeší zlepšování podnikatelského prostředí. „Nezbytná je restrukturalizace státní a veřejné správy,“ podotýká člen představenstva Jan Wiesner.
Na bariéry podnikání poukazuje i viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký, předseda představenstva podniku ZVVZ Milevsko. „Potýkáme se s neefektivní státní správou a jsme svědky nekonečné diskuze o odstraňování korupce bez viditelného výsledku. Škodí nám nejasná a měnící se pravidla hry způsobená neschopností větší částí politiků a zákonodárců. Zákony jsou nekvalitní, nepřehledné a stále se měnící zákony a daně.“ Na příliš rozbujelou legislativu upozorňuje další člen představenstva František Chaloupecký, generální ředitel Dostav Praha. A na nejistotu, zejména pak daňovou, upozorňuje Martin Jahn i jiní představitelé SP ČR, včetně prezidenta. „Je to veliká nezodpovědnost politické reprezentace. Takovou daňovou nestabilitu jsme tu ještě od roku 1989 nezažili,“ říká k nevyjasněné výši DPH před koncem roku Jaroslav Hanák. Lidé z představenstva jsou zajedno v tom, že vláda příliš otálela se zaváděním prorůstových opatření. „Za nešťastné považuji otálení vlády s přijetím protikrizového balíčku prorůstových opatření, který jsme připravili společně s NERV. Nepomáhá nám ani neschopnost vlády přistoupit k tvrdším škrtům v provozních výdajích ministerstev kompenzovaná zvyšováním daní, které prohlubuje pokles domácí poptávky,“ říká viceprezident Radek Špicar. Jeho názor rozvíjí Zbyněk Frolík: „Vládní politika zapomíná na prorůstová opatření. Vedle toho potřebujeme radikálně změnit přístup ke vzdělání. O podpoře aplikovaného výzkumu se stále jen hovoří, ale nic moc se neděje“. Vedle toho nepříznivě hodnotí rostoucí ceny energií a dalších nákladů, nedostatek prostředků na prorůstová opatření, zejména pak na dopravní infrastrukturu a inovace. Nehledě na řadu kritických postřehů na adresu vlády a politiků vůbec jsou představitelé SPČR přece jen mírně optimističtí.
Například Zbyněk Frolík se na rozdíl od většiny podnikatelů i jeho kolegů se domnívá, že určité ovoce nese antikorupční kampaň, kdy v ČR vznikly různé iniciativy, policie je odvážnější a média více informují o korupčním jednání. Poměrně příznivě jsou hodnoceny kroky v podpoře exportu.
Přání členům SP ČR Členové představenstva se ve svých přáních členům SP ČR shodují v tom, že hlavní je dostatek sil a dobré zdraví, na které si podle zjištění SP ČR dává absolutní většina manažerů daleko větší pozor než tomu v 90. letech. Vedle toho přejí všem práci, „která vás baví“, užitečné nápady a kousek podnikatelského štěstí. Za důležité považují i korektní chování v byznysu. Objevila se i přání brzkého vyřešení dluhové krize Evropské unie, moudrého a čestného prezidenta a stabilní efektivní vlády a politiků s vizí. A také to, že stát by už více neměl destabilizovat podnikatelské prostředí, spíše by měl pomáhat vytvářet občanům kvalitní pracovní příležitosti. Přání lze uzavřít slovy Radka Špicara, který členům Svazu přeje, aby pro ně byl 2013 rokem úspěšným a podařilo se jim minimalizovat důsledky hospodářské krize v jejich odvětví: „Přeji jim i dostatek elánu pro úspěšný boj se špatnou náladou šířící se společností. Je sice mnohdy opodstatněná, k řešení problémů před kterými stojíme, ale příliš nepřispívá.“ Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR
[email protected]
Redakce měsíčníku Spektrum přeje členům Svazu průmyslu a dopravy ČR do roku 2013:
„Ať si vás vaši zaměstnanci váží a jsou hrdí na vaši firmu, ve které pracují“. Téma
05
Ekonomika se probudí až koncem příštího roku Podle prognóz ČNB se míra inflace bude v příštím roce v důsledku daňových změn pohybovat nad dvěma procenty Česká ekonomika se i v příštím roce bude potýkat s problémy a poroste pouze o 0,2 procenta. K mírnému oživení by mělo dojít až ve druhé polovině roku, a znatelnější růst by měl přijít teprve v roce 2014 v případě oživení zahraniční poptávky a po odeznění vlivu domácí fiskální konsolidace. Tyto odhady prezentovali počátkem prosince členové bankovní rady České národní banky v čele s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem při setkání s představenstvem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Na začátku listopadu ČNB zhoršila ve své prognóze odhad vývoje ekonomiky pro rok 2013, předchozí odhady počítaly s růstem o 0,8 procenta. Pro letošní rok ČNB nadále počítá s poklesem ekonomiky na 0,9 procenta. Český HDP zaznamenal pokles již v první polovině roku a pokles pokračoval i v jeho druhé polovině. Na situaci se podepsala klesající domácí poptávka, provázená nepříznivým sentimentem podniků a zejména domácností. Právě domácnosti začaly odkládat nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, delší dobu klesá spotřeba předmětů krátkodobé spotřeby. Klesají například prodeje potravinářského zboží a tržby z prodeje a oprav motorových vozidel. Kladné příspěvky vykazoval již jen čistý vývoz. Ovšem meziroční růst vývozu na přelomu let 2012 a 2013 podle předpovědi ČNB výrazně zpomalí. Terpve poté přijde postupné oživení. „Čistý vývoz bude dočasně přispívat k růstu mírně záporně, od konce roku 2013 však již
06
Téma
opět kladně,“ uvedl k situaci Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB. Celkový růst HDP byl tažen zpracovatelským průmyslem, který v posledních měsících roku stagnuje. Ekonomiku stahovaly v meziročním srovnání zejména stavebnictví, doprava, těžby, výroba a rozvod energií, obchod, ale i peněžnictví a podnikatelské služby. Co se týká stavební produkce, ta se od roku 2008 neustále propadá a nyní zhruba odpovídá úrovni roku 2004. Výrazný propad se týká jak inženýrského, tak pozemního stavitelství a zřetelně nepříznivé jsou i výhledy zakázek. Jestliže tuzemský průmysl donedávna těžil z nadějného vývoje v Německu, nyní je patrné zpomalení. „Produkce je zhruba na předkrizové úrovni z poloviny roku 2008. Meziroční dynamika průmyslové produkce byla v srpnu a září již záporná a snížil se očekávaný růst zakázek,“ okomentoval situaci Tomáš Holub. Hlavní a navíc sílící bariérou růstu průmyslu je přitom nedostatečná poptávka, která se o od počátku roku 2011 prohlubuje. Vedle toho se v principu nezhoršuje situace kolem nedostatku pracovníků a finančních problémů. Tento vývoj se odrazil i na stavu trhu práce. „Zaměstnanost stále mírně roste, ale počet odpracovaných hodin klesá a růst mezd zpomalil. Celkově lze situaci na trhu práce charakterizovat jako stagnaci,“ uvedl Tomáš Holub. Současně upozornil na růst míry nezaměstnanosti s tím, že pozvolný obrat k lepšímu nastane od poloviny
roku 2014. Současně bude od roku 2013 zvolna zrychlovat růst mezd v podnikatelském sektoru, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou jen mírně. Během roku 2012 ČNB třikrát snížila měnověpolitické sazby. Ty se tak dostaly na „technickou nulu“. Nízké sazby odrážejí útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace a zpomalení zahraniční poptávky, a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně. Nominální měnový kurz bude zhruba stabilní. Na oslabení kurzu působí utlumená zahraniční poptávka, v opačném směru nízký výhled zahraničních úrokových sazeb a klesající schodek běžného účtu platební bilance. (red) Prognóza HDP ukazatel meziroční růst reálného HDP
rok
ve výši
2012
-0,9 %
2013
0,2 %
2014
1,9 %
Průměrná nominální mzda (meziroční změny v %, podnikatelská sféra – sezonně očištěno, nepodnikatelská sféra – sezonně neočištěno) 10 8 6 4 2 0 -2 -4 I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
Nominální mzdy v podnikatelské sféře Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře
I/14
Investice v ČR a EU: Velký otazník Firmy jsou v investicích na příští rok jen lehce optimistické. Nadále ovšem přetrvává jejich opatrnost kvůli současnému málo přesvědčivému vývoji v Evropské unii. Důvěra v ekonomiku a nejistota ohledně budoucího vývoje patří u firem mezi faktory, které ovlivňují rozhodování o výši investic a tím i faktory výsledků ekonomiky. V krátkém období jsou investice složkou HDP, z dlouhodobějšího hlediska jsou faktorem růstu. Zvýšená nejistota logicky vede k větší opatrnosti a odkládání investic. Tuto tezi dokládají i s tím související výsledky konjunkturálních průzkumů Českého statistického úřadu. Indikátor ekonomického sentimentu ČR zveřejněný na konci listopadu ČSÚ pokračoval ve svém klesajícím trendu. Podobně je tomu u většiny evropských zemí. Indikátor důvěry v průmyslu se ve srovnání s říjnem snížil o 3,7 bodu (meziročně o 13,7 bodu). Jeho klesající trajektorii „podpořily“ výsledky průmyslové produkce a zakázek v posledních měsících. Vývoj zakázek a absence výrazného signálu pozitivního zvratu vnáší přitom opatrnost do očekávání i u sektorů, kterým se relativně stále daří. Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR konec a přelom roku hodnotí celkově spíše tak, že se zhoršují výsledky, které budou korigovat kladná čísla z první poloviny roku 2012. U ostatních sektorů ekonomiky a u spotřebitelů se důvěra v ekonomiku koncem roku buď nezměnila či jen mírně klesla. Přetrvávající obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace, hrozba zvýšení nezaměstnanosti a růstu cen nedávají indikace, že by se zvýšila soukromá poptávka domácností jako konečných spotřebitelů některých sektorů průmyslu. Varovným signálem pro ekonomiku je očekávaný vývoj investiční činnosti ve zpracovatelském průmyslu pro rok 2013, kde respondenti (dle konjunkturálního průzkumu ČSÚ) předpokládají „meziroční pokles investic o přibližně jedno procento. Investice se budou až ze čtyř pětin týkat obnovy výrobních zařízení, méně pak rozšíření výrobních kapacit a pořízení nových technologií.“ Podíváme-li se na vývoj investic v české ekonomice posledních let, tak vidíme, že po výrazném propadu v roce 2009 investice v následujících letech v průměru stagnují či mírně klesaly. Ve zpracovatelském průmyslu byl meziroční vývoj volatilnější s poklesem investic (tvorba hrubého fixního kapitálu) o 30,8 % a o 11,4 % v roce 2009, resp. 2010. V roce 2011 došlo k obnovenému růstu 20,2 %.
Poslední šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mezi podniky bylo mírně pozitivnější a firmy příští rok nadále plánují mírný růst investic. Ovšem pokud se stabilita podnikatelského prostředí nezlepší a bude narůstat napětí na evropských trzích, pak opatrnost firem může vést k opětnému odložení investic. To už ale často dělají i několik let, čímž se brzdí posun produkčních možností, nicméně taková je realita a současné výsledky ekonomiky. Důležité je v této souvislosti zajištění fungování čerpání prostředků z fondů EU. V případě neschopnosti českého státu zajistit vyčerpání možných prostředků může dojít k dalšímu snížení investic. Co se týká „investiční situace“ v České republice, ta se nikterak výrazně neliší od Evropské unie a eurozóny jako celku. Pohledem na údaje za ČR, EU a EA (eurozóna) si lze povšimnout oslabení investic jako jedné z růstových složek. Nad vývojem růstu Evropy v následujících letech a nad její pozicí ve světové konkurenci se tak vznáší velký otazník. Bohuslav Čížek analytik SP ČR
[email protected] Vývoj investic – mezinárodní srovnání T vorba hrubé ho fix ního ka pitá lu (Inve stice ) Mez iroční z měna (% ) Ze mě /R ok EU 27 EU 25 EA Belgie ČR Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Spojené státy americké Japonsko
2004 3,0 2,9 2,2 7,8 3,0 -0,2 0,4 5,1 3,4 2,0 7,2 0,6 6,4 5,0 4,8 6,3 0,4
2005 3,5 3,4 3,1 6,4 6,0 0,8 -6,3 7,1 4,4 1,3 4,5 0,6 6,5 3,0 17,5 5,3 0,8
2006 6,3 6,1 5,5 2,6 5,8 8,2 14,9 7,1 4,0 3,4 -2,7 0,5 14,9 10,4 9,3 2,5 1,5
2007 6,3 6,0 5,1 6,3 13,2 4,7 22,8 4,5 6,3 1,8 3,8 3,6 17,6 13,3 9,1 -1,4 0,3
2008 -1,2 -1,5 -1,4 2,0 4,1 1,3 -14,3 -4,7 0,3 -3,7 2,9 0,7 9,6 7,1 1,0 -5,2 -4,1
2009 -13,0 -12,7 -12,7 -8,4 -11,0 -11,6 -13,7 -18,0 -10,6 -11,7 -11,1 -7,8 -1,2 -23,2 -19,7 -15,5 -10,6
2010 0,2 0,3 -0,1 -1,4 1,0 5,9 -15,0 -6,2 1,2 2,1 -9,5 0,8 -0,4 -13,8 6,5 -0,3 0,1
2011 1,3 1,3 1,4 4,1 -0,7 6,2 -19,6 -5,3 3,5 -1,8 -3,6 7,3 9,0 -8,1 14,2 3,7 0,8
2012* -2,2 -2,3 -3,5 -0,1 -1,7 -1,2 -14,4 -9,0 0,3 -8,1 -5,4 1,6 1,7 -8,9 -6,2 5,7 3,2
2013* 0,1 0,0 -0,6 0,5 0,1 1,9 -3,3 -5,6 0,1 -2,1 -0,4 0,9 -2,8 -3,8 2,5 5,8 1,6
Zdroj: Data E uros tatu (*O dhad dle E uros tatu)
Téma
07
Jaký byl minulý a bude příští rok? Martin Jahn – prezident Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) a člen představenstva SP ČR Za prvé nás čeká poněkud nejistá ekonomická situace. Český automobilový průmysl vyváží 80 % své produkce. Proto pro nás bude rozhodující, jak se budou vyvíjet naše rozhodující zahraniční trhy, zejména v Evropě. Podle mého odhadu bude v roce 2013 evropský automobilový trh klesat o 2–3 %. V roce 2014 lze očekávat oživení. Naši výrobci relativně úspěšně prošli krizí v letech 2008–2009, zefektivnili výrobu a také se snažili diverzifikovat své trhy. Ti, kteří prodávají nebo vyrábějí mimo Evropu, budou mít stabilnější výsledky. Na mimoevropských trzích – zejména v Číně nebo v Jižní Americe – bude pokračovat růst, který českým výrobcům pomůže vyrovnávat kolísání evropských trhů. Nejperspektivnější světový automobilový trh je Čína. V současnosti již sice nemůžeme očekávat dvouciferné meziroční nárůsty, přesto však všechny indikátory hovoří o tom, že růst zde bude pokračovat se slušnou 6–7 % dynamikou. Druhou oblastí, které se v roce 2013 chceme velmi intenzivně věnovat, je technické vzdělávání. Pro budoucí konkurenceschopnost českého (nejen automobilového) průmyslu jsou naprosto rozhodující vysoce kvalifikované lidské zdroje. Dlouhodobě naše firmy trápí počet i kvalita absolventů technických škol všech stupňů. Pro výrobní firmy
08
Téma
jsou to hlavně absolventi středních odborných škol. Proto jsme rozjeli několik projektů v této oblasti. Nejnovější z nich je připravovaný projekt POSPOLU. Jedná se o pilotní projekt spolupráce vždy dvou škol a dvou firem v každém kraji formou duálního vzdělání. Studenti budou trávit část výuky přímo ve firmách. Součástí projektu bude i výuka učitelů. Tím by se mělo eliminovat jisté odtržení výuky od praxe, kdy se ve školách učí teorie, kterou firmy nepotřebují, nebo se provádí výuka na zastaralých zařízeních. Budeme se také snažit, aby se změnilo vnímání technického vzdělávání. Aby veřejnost pochopila, že v automobilovém průmyslu mladí naleznou stabilní zaměstnání, které je zajímavé, kde mohou pracovat s nejmodernějšími zařízeními z oblasti IT nebo mechatroniky a kde navíc budou mít mzdu, která výrazně převyšuje celostátní průměr. Třetí důležitou oblastí, která v roce 2013 čeká na automobilový průmysl, jsou výzvy životního prostředí a využívání energetických zdrojů. Český autoprůmysl již v minulých letech postupoval velmi racionálně. Důkladně studoval všechny možnosti, jak do budoucna zajistit udržitelnou mobilitu. Na rozdíl od jiných států jsme se nezaměřili na jediné možné řešení (např. elektromobilitu). V roce 2013 bude ukončen náš projekt Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu. V jeho rámci se ukazuje, že automobily šetrné k životnímu prostředí, optimálně využívající existující energetické zdroje při rozumné ekonomice provozu, mají několik možných řešení. Jako dobré řešení se například jeví pohon zemním plynem CNG. To je jedna z oblastí, kterou budeme v roce 2013 pečlivě studovat.
Petr Zemánek – ředitel Svazu strojírenské technologie (SST) V právě končícím roce 2012 si obor obráběcích a tvářecích strojů vedl překvapivě dobře. Vezmeme-li v úvahu současný (ne právě povzbudivý) obraz hospodářské situace nejen u nás, ale prakticky v celé Evropě, představuje téměř dvacetiprocentní nárůst exportu ve srovnání s rokem 2011 úspěch, který předčí dokonce konjunkturální léta 2007 a 2008. Těžko si dovedu představit, že by ke stejně dramatickému nárůstu mohlo dojít v roce 2013, kdy i náš obor, v němž se pozitivní i negativní změny na trhu projevují vzhledem k delšímu cyklu s jistým zpožděním, bude s největší pravděpodobností rovněž postižen jistým útlumem nebo přinejmenším zbrzděním. Momentálně záleží hodně na tom, jak se našim výrobcům bude dařit umisťovat jejich produkci na dynamicky se rozvíjejících trzích s vysokou absorpční schopností. Vedení našich členských firem si tuto skutečnost dobře uvědomuje a činí v tomto směru potřebná opatření. Na procesu vyhledávání nových odbytišť se aktivně podílí i Svaz strojírenské technologie. Vycházíme z toho, že jednou z primárních forem, jak české stroje představit na nových trzích, je účast našich firem na mezinárodních veletrzích a výstavách. Když se podíváme na výběr lokalit, v nichž už od roku 2010 probíhají veletržní akce – podporované často na základě návrhu našeho svazu buď MPO nebo HK ČR – lze zaznamenat výraznou změnu orientace (viz infobox).
Pro rok 2013 už jsou schváleny oficiální účasti na veletrhu TECMA v Mexiku a INTERMAC v Thajsku. Kromě toho naši vystavovatelé v žádném případě neopouštějí trh indický, čínský a především ruský a o účast na pravidelných veletržních akcích v těchto zemích mají trvalý zájem. Pro budoucí úspěch našich strojírenských firem je podstatná i kvalita podnikatelského prostředí v ČR a vývoj ekonomické situace v Unii. Můžeme jen doufat, že v příštím roce nedojde k extrémním výkyvům na politické scéně, k legislativním chybám, které by poškodily české podnikatele, ale ani k výraznému nárůstu cen elektřiny, nafty atd. Velký význam bude mít ekonomický vývoj v těch zemích, které se už teď ukazují jako hospodářsky slabé články EU – Řecko, Španělsko, Portugalsko. Kolísání hodnoty eura nebo výrazné omezování unijního rozpočtu v důsledku sanování státních dluhů některých členských zemí by nás mohlo také výrazně poškodit, protože přes již zmiňovanou prokazatelnou změnu orientace strojírenského exportu zůstává našim primárním obchodním partnerem před Čínou a Ruskem stále Německo (35 %). Na závěr si nemohu odpustit poznámku na notoricky známé téma: na budoucí prosperitě oboru je nutno pracovat už dnes! To znamená, investovat do technického školství, do vědy a aplikovaného výzkumu a naučit se k tomu účelně a bez zbytečných administrativních komplikací a průtahů využívat nejen stále skromnější příspěvky ze státního rozpočtu, ale také finanční prostředky z evropských fondů. To ovšem neznamená, že by jejich čerpání nemělo být podřízeno co nejpřísnější kontrole. Pokud má mít české strojírenství naději své postavení na mezinárodních trzích trvale posilovat, musí být konkurenceschopnost jeho produkce založena na vysoké kvalitě, spolehlivosti a inovacích. Nám nezbývá si než přát, aby čeští podnikatelé těchto svých šancí beze zbytku využili.
Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR podle teritorií – leden–září 2012
● Německo
35% / ● Rusko 13% / ● Čína 6% / ● Polsko 5% / ● Slovensko 4% / ● USA 4% / ● Ostatní 33%
Téma
09
Jaroslav Raab – viceprezident Odvětvového svazu hutnictví železa (HŽ) Pro letošní rok se očekává snížení spotřeby ocelářských výrobků o 4,5 procenta. Je to důsledek snížené poptávky, ovlivněné pokračující finanční krizi eurozóny, nízkou úrovní stavební produkce, ale i sníženou produkci automobiového, strojírenského a kovodělného průmyslu u nás a v celé Evropě. Pokles reálné spotřeby ocelářských výrobků bude ve výši cca 1,5 %, to znamená, že se budou čerpat sklady u odběratelů. V dalším období do roku 2015 by se meziroční dynamika růstu zjevné spotřeby ocelářských výrobků na tuzemském trhu měla pohybovat v rozmezí 3 až 5 %. Jen pro ilustraci, v prvním pololetí letošního se meziročně v odvětví • snížily tržby o 8 % • přidaná hodnota klesla o 24 % • provozní zisk spadl o 68 %, čímž se snížily i všechny ukazatele rentability Pokud jde o letošní rok, očekáván je meziroční pokles výroby základních sortimentních skupin hutní produkce ČR v rozmezí 5 až 10 %. V roce 2013 lze předpokládat návrat k růstovému trendu objemu produkce v rozmezí 4 až 5 %. Pokud jde o objem kontrahovaných zakázek, nepříznivá situace se závěrečného čtvrtletí minulého roku se v prvém pololetí 2012 ještě prohloubila. V 1. čtvrtletí bylo kontrahováno meziročně o 5 % méně zakázek, ve 2. čtvrtletí roku dokonce o 10,9 % méně. Předpokládáme, že vzhledem k razantním opatřením v minulém období v oblasti úspor nákladů, zaměstnanosti, obměně technologií, ekologických investic, dojde po přechodném poklesu daném poklesem zakázek k obnovení růstové trajektorie od roku 2013, spíše až od druhé poloviny roku.
Díky předchozímu vývoji je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující fungování společností. Nedostatek zakázek si ovšem vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci v průběhu roku 2011 postupně znovu rostla, to samé platí o produktivitě práce. V tomto směru znamenal vývoj v 1. pololetí 2012 opět zhoršení, ať už měřené poklesem produktivity práce či zvýšením mzdové náročnosti. Celý evropský ocelářský průmysl trpí nejen následky hospodářské krize, ale je vystaven mezinárodní konkurenci, která často těží z nižší energetické náročnosti a nákladů na pracovní sílu, stejně jako z pružnějších sociálních a environmentálních pravidel. Prudký pokles poptávky rovněž způsobil nežádoucí nárůst kapacit. Akční plán na záchranu evropského ocelářského průmyslu by měl být připraven do června 2013. Záměrem je podpořit konkurenceschopnost ocelářského průmyslu na světových trzích v dlouhodobé perspektivě prostřednictvím několika evropských iniciativ: • posílit navazující trhy, počínaje automobilovým a stavebním sektorem, které jsou odpovědné za 40 % poptávky po oceli • zabezpečit evropskému průmyslu přístup ke strategickým surovinám. Ocelářský průmysl musí čelit výzvám na světových trzích, zejména konkurenci s náklady na energie, které jsou téměř dvakrát vyšší než v USA a v Japonsku, a které představují 15 % výrobních nákladů. • k řešení je vytipováno 11 oblastí: mezinárodní soutěž (včetně ochrany proti protekcionismu a nekalým obchodním praktikám), přístup k surovinám, implementace pravidel v oblasti klimatu v EU, cíle environmentálních politik po roce 2020, náklady na energie, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, možné změny kapacit, výzkum, vývoj a inovace a opatření stimulující obnovu v klíčových odvětvích na straně poptávky.
Výroba hutnických produktů Výroba (tis.t)
2007
2008
2009
2010
2011
2012
výhled výhled výhled 2013 2014 2015
změna 12/11 v %
změna 13/12 v %
změna 14/13 v %
změna 15/14 v %
Surové železo
5 287,2 4 737,2 3 482,6 3 986,9 4 136,9
3 890
4 060
4 270
4 450
-6,0
4,4
5,2
4,2
Surová ocel
7 058,9 6 387,2 4 593,6 5 179,6 5 583,2
5 160
5 410
5 710
5 960
-7,6
4,8
5,5
4,4
Válcovaný materiál 6 301,1 5 800,7 4 300,2 5 077,6 5 088,9
4 650
4 880
5 160
5 390
-8,6
4,9
5,7
4,5
585
610
640
670
-1,7
4,3
4,9
4,7
Ocelové trubky
10
Téma
777,2
718,8
469,1
579,2
595,2
Petr Ruhswurm: Pálí nás trh práce Po čtyřech letech působení ve funkci výkonného ředitele Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska opouští tento post Petr Ruhswurm a jeho funkci přebírá současný prezident Jan Skipala. „Tato práce mi umožnila setkávat se s moudrými a pracovitými lidmi, od kterých se stále snažím něčemu novému přiučit,“ říká Petr Ruhswurm s tím, že se v příštím období bude se Společenstvím i nadále spolupracovat. Můžete shrnout problémy, s nimiž se potýkají vaši členové a které jste jim jako Společenství pomáhali řešit? Úroveň školství, trh práce, byrokracie úředníků, problematika švarcsystému, dlouhá doba splatnosti faktur a postoje bank v záležitosti poskytování úvěrů jsou „nesmrtelná“ témata, která naše podnikatele trápí a odvádí jejich pozornost od podnikání samotného. Naši členskou základnu tvoří přibližně padesát podniků a v zásadě se od problémů jiných firem neliší. Jisté specifikum vyplývá z koncentrace těžkého průmyslu a na něho navazujících oborů. V kraji působí více než 17 tisíc aktivních průmyslových podniků, které se na daňovém příjmu v kraji podílejí z 60 procent. Svou roli sehrává i nedobudovaná dopravní infrastruktura, geografická poloha a demografický vývoj. Pokud se na národní úrovni hovoří o nedostatku techniků a odborných profesí, pak v našem kraji již doslova bijeme na poplach. V pátek 23. listopadu proběhla v Ostravě naše valná hromada a v diskusi se opakovaně projednávalo téma konkurenceschopnosti firem v důsledku nedostatečných profesí na trhu práce. Je důležité si uvědomit, že průmyslové podniky celkově zaměstnávají 36 procent obyvatel kraje. Jestliže do budoucna hodláme navázat na průmyslovou tradici, pak
bezodkladně musíme řešit účinnou změnu. Ovšem výchova odborníků zabere řadu let, než se dostaví první pozitivní výsledky. Máte za sebou více jak čtyři roky práce ve vaší organizaci. Co se za tu dobu povedlo udělat? Osobně spatřuji přidanou hodnotu Společenství v individuálním přístupu vůči členům. Usilujeme o propojování firem a rozšiřování jejich spolupráce. Pomáháme jim informacemi, spolupracovali jsme při zajišťování provozního kapitálu, otevíráme dveře při jednání s institucemi, zapojujeme firmy do projektů, vzděláváme zaměstnance členských firem. Za zmínku stojí jednání s úřady ohledně možnosti elektronické formy archivace povinných údajů, spolupráce při řešení dotačního sporu v souvislosti s krácením dotace, hledání řešení druhotného zpracování odpadního skla ve spolupráci s vysokými školami a mnoho dalších. Konkrétně se Společenství podařilo prosadit projekt na školení zaměstnanců členských firem v oblasti měkkých i tvrdých dovedností, a získat na jeho realizaci 34 milionů Kč. Projekt běží od konce roku 2010 s předpokládaným ukončením v roce 2013. Za své téma jsme si vzali „rozvoj podnikatelských subjektů“ a „export“. Cílem bylo a stále je zajistit koordinovanou spolupráci v oblasti podpory konkurenceschopnosti firem v kraji. Pořádali jsme k tomu semináře a konference, účastnili jsme se na veletrzích, pořádáme podnikatelská setkání, organizujeme incomingové mise, spolupracujeme s ministerstvy, institucemi, krajem, městem Ostrava,
vysokými školami, úřady, podnikatelskými asociacemi a některými klastry. Pokud mluvíme o exportu, dost se snažíme podpořit firmy při pronikání na zahraniční trhy a letos jsme opět pokročili o krok dopředu. Pro následující období Společenství plánuje zajímavý exportní projekt, ale nehodlám příliš předbíhat. Společenství hledá cestu k podpoře technické vzdělanosti, učňovských řemesel a propojení školy s praxí. Spolupracujeme se SOŠ Třinec a pro příští rok připravujeme dva projekty. Za zmínku stojí spolupráce veřejné, soukromé a akademické sféry v kraji, kde došlo k výraznému zlepšení. Tlačíme na změny podnikatelského prostředí, což je zdlouhavá záležitost. Odvede se tuna práce a výsledkem je kilogram. Osobně tu vidím prostor. Ale něco se dělá, což naznačuje fakt, že v roce 2009 Společenství obdrželo ocenění „Za aktivity mající celkový vliv na hospodářský, ekonomický a společenský rozvoj Moravskoslezského kraje“. Čemu se hodláte následně věnovat? Nejprve bych chtěl říci, že práce ve Společenství mi umožnila setkávat se s moudrými a pracovitými lidmi, od kterých se stále snažím něčemu novému přiučit. Rád bych se proto věnoval nejen práci, ale i dalšímu studiu, a více také rodině, přátelům a koníčkům. Láká mne představa strategického manažera, je to pro mne výzva. Děkuji vám za rozhovor Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Rozhovor
11
Stanislav Chudáček: Určité procesy se urychlit nedají Letos Stanislav Chudáček přesedlal z viceprezidentského do prezidentského křesla Svazu sléváren ČR na podzimní Valné hromadě Svazu sléváren České republiky. S novou funkcí převzal i zodpovědnost napomoci řešení problémů svazu. „Úspěšnost slévárenství závisí na technickém vybavení, technologické kvalitě a kvalifikované pracovní síle na všech úrovních podniku,“ naznačuje v rozhovoru pro měsíčník Spektrum. Jak hodnotíte letošní vývoj odvětví, které zastupuje váš svaz a jaká máte očekávání pro příští rok? Výroba odlitků je základním vstupem pro navazující průmyslová odvětví. Asi stěží bychom hledali náhradu pro díly automobilů a dopravních prostředků vůbec, strojů a zařízení, budov, energetických celků či elektronických a elektrotechnických výrobků. Odlitek zde má své nenahraditelné místo. Jakýkoliv výkyv poptávky v některé z výše uvedených oblastí se tedy musí zákonitě promítnout v zakázkách sléváren. Dá se říci, že většina sléváren diverzifikuje portfolio zákazníků, přesto se výkyvům nelze vyhnout. Jako příklad můžeme uvést pokles poptávky po strojírenských zařízeních v roce 2010, které přineslo pokles zakázek u odlitků ze šedé litiny a u tvářecích strojů pak snížení poptávky po odlitcích z uhlíkaté oceli. Dále si musíme uvědomit, že se nejedná pouze o český trh. Většina sléváren je proexportně orientovaná stejně jako naše hospodářství, takže problémy v zemích našich obchodních partnerů zákonitě přináší poklesy objemů zakázek a snižují dlouhodobý výhled. U nás se vyrobí zhruba 450 tisíc tun odlitků. Toto množství „uživí“ zhruba 120 sléváren. Přijde-li dlouho trvající pokles, bude mít řada z nich problémy. Slévárenství je specifický obor, u kterého implementace a zavedení nového produktu do sériové výroby trvá přibližně 4–6 měsíců, a promítneme-li ještě dobu splatnosti faktur, sami vidíte, kolik musí naše slévárny „předfinancovat“ dříve, než prodají první odlitek. O tom, že se nový projekt nezdaří, vůbec nelze ani uvažovat. Úspěšnost slévárenství závisí na technickém vybavení, technologické kvalitě a kvalifikované pracovní síle na všech úrovních podniku.
12
Rozhovor
O stavu a výhledech oboru se jednalo na řadě vámi organizovaných akcí, mimo jiné i na Mezinárodním slévárenském fóru konaném na podzim v Praze (IFF Prague – Internacional foundry forum Prague). Co podle vás nejvíce brzdí či naopak povzbuzuje odvětví? Průmyslové odvětví se vyvíjí, objevují se nové a nové požadavky ze strany spotřebitelů. To s sebou zákonitě přináší specifické požadavky na konstrukci odlitků. Říká se, že „vývoj ničím nezastavíš“, a přestože se zdá princip slévárenské výroby stále stejný, není tomu tak. Zdokonalují se materiály, zvyšují se jejich mechanické hodnoty, na druhé straně se ale snižuje jejich hmotnost. Vznikají nové systémy zaměřené na maximální snížení energetické náročnosti. Takové nové zaměření s sebou přináší nový prostor potřeby nových, jiných slévárenských produktů, než na které jsme byli doposud zvyklí. Na druhé straně dnešní doba vnáší i do slévárenství komerční principy, na které jsme si i my museli zvyknout. Jako příklad uvedu systém dodávek Just in time, který snižuje skladové zásoby, ale zkracuje i „viditelnost“ zásobníku zakázek na jeden až dva měsíce. Tento systém vyžaduje preciznost organizace řízení. Činnost tavírny, formovny, či jaderny potřebuje svůj technologický čas. Určité procesy se zkrátka urychlit nedají a s tím je třeba počítat. Přesto je snaha zákazníkovi co nejvíce vyhovět. Do jaké míry je pro rozvoj odvětví limitující stav a kvalita technicky vzdělaných absolventů? Slévárenství je obor, který z hlediska dosaženého vzdělání umí zaměstnat lidi ze všech skupin. To, že umí, znamená i to, že je potřebuje. Jsou slévárenské profese, které se dají jednoduše zaškolit a závisí na zručnosti a zejména zodpovědnosti pracovníka. Mezi ty patří například pracovníci cidírny. Jsou ale profese, které vyžaduji odborné vzdělání. Slévárenství se na úrovni učňovské či středoškolské v ČR nevyučuje. Přestože potřeby našich sléváren rostou, zejména v profesích slévač a tavič, mladí lidé o náš obor nejeví zájem. Nezbývá nám než umožnit kvalifikaci lidem, kteří chtějí v našem oboru pracovat, a to formou vzdělávacích kurzů. Jako základ pro další vzdělávání potřebujeme „technicky myslící“ lidi. Obecně lze říci, že není možné, aby se v průmyslově
orientované zemi vytratily z výuky přírodovědné obory, jako je matematika či fyzika. O technickém školství ani nemluvě. A stát by tomu měl napomáhat. Jaké vidíte priority vašeho svazu pro příští rok? Naše priority jasně a přesně formuluje programové prohlášení, na kterém jsme se všichni shodli na poslední valné hromadě. Z hlediska udržitelnosti a zachování našeho oboru na území České republiky je třeba pokračovat v započaté práci v oblastech, jako je od podpory kvalifikované pracovní síly, přes proexportní politiku a hledání nových příležitostí až po vydávání odborného časopisu Slévárenství, jediného svého druhu v ČR a na Slovensku. Je nám jasné, že ne všechno je v našich silách, proto je pro nás důležité zapojení SP ČR, se kterým spolupracujeme od samotného založení. Z hlediska oboru je důležité, abychom měli pravdivě informace o situaci a stavu i mimo naše území. Zároveň abychom i my informovali o tom, že slévárenství u nás stále existuje a má své nezastupitelné místo. To je naše poslání v CAEF.
Co byste si vy osobně přál do roku 2013? Osobně bych si velmi přál, aby nedošlo k dalšímu zhoršování hospodářských výsledků v naší republice, které dopadají na všechny a jsou jedním z důvodů „blbé nálady“, která u nás velmi často panuje. I když situace není vůbec jednoduchá, pevně věřím v tvůrčí um a pracovitost našich lidí, který se dříve či později musí kladně projevit – „Zase bude líp“. Nevím, jestli to bude již v roce 2013, ale tato situace určitě nastane. Do té doby je třeba se uskrovnit a přečkat nepohodu, a hlavně udržet si kvalifikované dělníky i techniky, bez nichž by byly naše firmy pouze skladištěm nepotřebných strojů. Věřím a doufám, že se to většině našich firem podaří. Děkujeme vám za rozhovor. (red)
Nominujte své hrdiny, úspěšné manažery Příští rok v dubnu vyvrcholí velkým finále nejprestižnější MANAŽER ROKU. Nominace skončí 31. prosince a pokud znáte ve svém pracovním okolí vhodného kandidáta, určitě si následující řádky přečtěte. Projekt MANAŽER ROKU má v České republice již dvacetiletou tradici. Jejím cílem je nezávisle vybrat a zviditelnit nejlepší lídry ve svém oboru – významné osobnosti managementu, jejich metody a přínos pro rozvoj firem a celé ekonomiky. Soutěž má tři garanty, jsou jimi vyhlašovatelé – Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Kdo to bude, se opravdu dozvíme až 25. dubna příštího roku. Soutěž si jako jedna z mála akcí tohoto druhu udržuje vysoký standard výběru a velmi důsledné hodnocení. Ti, kteří projdou několikastupňovým sítem náleží ke špičce ve svém oboru, ke klubu elitních konkurenceschopných manažerů s jasnou vizí v globálním světě. Připomínáme, že soutěž i nominace mají svá jasná a pevná pravidla. Pro soutěž je aktivních téměř 300 nominačních míst – jsou to např. svazy, unie, asociace a kluby vyhlašovatelů, komory, asociace poradenských kanceláří, další sdružení a společnosti, krajské úřady, vysoké školy a univerzity i individuální nominátoři. Seznam naleznete na www.manazerroku.cz, v sekci Nominace. Rastislav Lukovič, organizátor akce a ředitel Projektové kanceláře ČMA upřesňuje: „Navržený manažer musí splňovat
mnohá kritéria, například vykonávat funkci déle než tři roky, musí v ní být úspěšný a subjekt, který řídí, musí mít daňovou povinnost v České republice. Své tipy můžete volat k nám, na ČMA, kde s nimi budeme dál v týmu odborníků pracovat.“ Lýdie Procházková tisková mluvčí a manažerka komunikace Česká manažerská asociace a soutěž MANAŽER ROKU
[email protected]
Rozhovor
13
Potřebujeme regulovat lobbing? Vládou připravovaný zákon o lobbingu vyvolává kvůli nedomyšlenosti a řadě sporných oblastí spíše zděšení, než všeobecnou podporu podnikatelů a podnikatelských organizací. Předpokládá se, že regulace lobbingu pomocí připravovaného zákona bude prostředkem ke zvýšení transparentnosti v rozhodování politiků a vysokých státních úředníků, zprůhlední určité sítě vztahů a ztíží nekalé způsoby ovlivňování politiků, zejména v oblasti legislativního procesu. To je jeho stěžejní úloha, protože rozsah možných škod je v tomto případě nejvyšší. V současné chvíli lobbing není v českém právním řádu žádným způsobem definován ani regulován. České právo dokonce pojem lobbing jako takový nezná. Existuje ovšem řada dobrovolných etických kodexů, více či méně dokonalých a další se připravují. (V současné době je například připravován návrh Etického kodexu poslance Parlamentu České republiky, který by měl stanovovat řadu etických hodnot, které by měl poslanec dodržovat.) Za této situace se zákon o lobbingu jeví jako jedna z možností posílení standardů týkajících se správy věcí veřejných ve společnosti. Zákonná úprava pravidel lobbingu vychází přitom z předpokladu, že veřejnost má právo vědět, na základě čeho držitelé veřejné moci svá rozhodnutí činí, a to včetně toho, kdo je v příslušných otázkách lobboval. Nový vládní návrh zákona o lobbingu již prošel připomínkovým řízením a jeho základními prvky jsou:
14
Lobbing
Vymezení pojmu lobbing jako kontakt zaměřený na ovlivnění toho, kdo rozhoduje v rámci své pravomoci. (Lobbistickým kontaktem je jakákoliv ústní, písemná, elektronická či jiná komunikace, včetně jednostranné komunikace mezi lobbistou zapsaným v registru lobbistů s lobbovaným, nestanoví-li dále tento právní předpis jinak a dále pomoc k uskutečnění lobbistického kontaktu, zejména organizování a koordinování lobbistických kontaktů). Zároveň v zákoně najdeme i negativní vymezení – tedy to, co za lobbing nelze považovat (např. zaslání připomínek k zákonům) • Vymezení okruhu lobbovaných osob (vzhledem k tomu, že materiál je předkládán variantně – podle toho, zda má regulovat legislativní nebo i rozhodovací procesy a zda je určen pro procesy pouze ústředních orgánů nebo i územních samosprávních celků, je okruh lobbovaných různý. Zahrnuje cca 2000 osob v nejužší variantě od poslanců, členů vlády, náměstků ministrů a jiných vyjmenovaných funkcí až po okruh cca 20 000 osob včetně starostů, ředitelů krajských úřadů a tajemníků magistrátů, obecních (městských) úřadů). • Definice lobbisty jako osoby, která pravidelně vykonává lobbing (tzn. ten, kdo uskutečnil v rámci jednoho •
kalendářního čtvrtletí nejméně čtyři lobbistické kontakty, případně uskutečnil v rámci jednoho kalendářního roku pět nebo více lobbistických kontaktů). • Vymezení práv a povinností lobbisty. Mezi povinnosti patří registrace, pravidelné zveřejňování finančních zpráv, povinnost uvést, že jde o lobbistický kontakt a v koho zájmu je uskutečněn, zákaz nabízení jakýchkoliv výhod. Zákon dále vymezuje působnost orgánu veřejné moci, tj. ve dvou variantách stanovuje orgán pro dohled, který by vykonával dozor, byl by odpovědný za registr lobbistů, ukládal sankce v případě porušení povinností.
Debata o lobbingu Zákon doprovází poměrně obsáhlá vlna debat. Z jejího průběhu lze jasně vidět, jak obtížně se bude hledat konsensus nad jednotlivými prvky. Už samotné vymezení slova lobbing je složité, nabízejí se otázky nad schopností jakéhokoliv zákona najít hranici, která by dokázala eliminovat negativní formu chování a současně neomezovat legitimitu činností přinášející tolik potřebné odborné zkušenosti do procesů legislativních i rozhodovacích. Lze vůbec regulovat lobbing efektivně? Bude zákon, jehož podoba je v jiných zemích přijatelná, funkční také u nás? Je schopen přispět ke zvýšení důvěry k politice? V minulosti se sice předložení věcného záměru úpravy tzv. legitimního lobbingu objevilo jako jeden z úkolů pro ministra spravedlnosti. Záměr byl však v roce 2007 usnesením vlády zrušen a to s tím, že stav v oblasti lobbingu v České republice nebyl dostatečným způsobem zmapován a nebylo zřejmé, na jakých principech by měl být návrh zákona postaven. Dalším pokusem o stanovení pravidel legitimního lobbingu pak byla poslanecká iniciativa poslanců Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce z května 2009. Poslanecká sněmovna však návrh zákona nepodpořila. Přepracovaný návrh tohoto zákona podpořený poslanci dalších politických stran byl pak sněmovně znovu předložen v témže roce, přestože k tomuto návrhu vydala vláda nesouhlasné stanovisko, návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen, zamítnut byl až Senátem.
Reguluje se lobbing ve světě? Vůbec první zákonná úprava lobbingu na světě, byť jen dílčí, byla uskutečněna v USA už v roce 1946. Základními principy regulace lobbingu v dnešních USA jsou povinnost registrace a evidence. Evidují se jak klienti, tak inkasované platby a také veškeré styky s politiky nebo úředníky včetně jejich důvodu, tj. například který konkrétní zákon byl diskutován s kým. Kromě zákonných norem regulují lobbing ještě různé kodexy postavené na principech samoregulace. Takové kodexy mají obě komory a také asociace lobbistů.
První pokus o vytvoření pravidel pro komunikaci s lobbisty v rámci EU představoval dokument s názvem „Otevřený a strukturovaný dialog mezi Evropskou komisí a zvláštními zájmovými skupinami“, vydaný Evropskou komisí (EK) v roce 1992, ve kterém byla poprvé veřejně konstatována závislost EK na reprezentantech zájmů společného trhu. Povinnost konzultací s reprezentacemi zájmových skupin přinesla „Amsterodamská smlouva“ uzavřená v roce 1997. Další změny přinesl rok 2001 a „Bílá kniha o evropském vládnutí“. Zcela zásadní změnu v postoji EK pak přinesla „Zelená kniha Evropské iniciativy pro transparentnost“ z roku 2006, která především definovala zastupování zájmových skupin jako činnost vykonávanou s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů a status lobbisty. Mimoto se věnovala profesní etice úředníků EK, přístupu k finančním dotacím z fondů EU a k informacím. EK zavedla
Historie Vznik pojmu "lobbing" je datován do období konce 19. století, kdy v americkém Kongresu začali zástupci různých zájmových skupin používat zvláštní praktiky spočívající v přesvědčování a ovlivňování volených politiků. Tyto aktivity probíhaly ve foyer kongresových budov, anglicky označovaných slovem "lobby". Toto zpočátku poměrně neprofesionální navazování kontaktů s volenými politiky se postupem doby vyvinulo v mnohem propracovanější a sofistikovanější činnost. Mezi ně se nejčastěji řadí shromažďování informací, zpracovávání odborných expertíz, zajišťování masové podpory a publicity ze strany veřejnosti apod.
Co je to lobbing? Většina odborníků na problematiku zájmových skupin považuje lobbing za činnost prováděnou profesionály v zájmu jimi zastupovaných klientů. Tedy věc legitimní a potřebnou. Nicméně – zejména u nás veřejnost vnímá lobbing spíš negativně. Je to tím, že se pojem spíš vžil pro aktivity, které rozhodně nesouvisí jen s precizně argumentovanými názorovými představami vedoucí k ovlivnění legislativního procesu, ale spíš s těmi (zejména rozhodovacími) procesy, které mají přinést konkrétní výhody konkrétním subjektům a které jsou doprovázeny chováním korupčním. Situace kolem lobbingu dospěla do stádia, že už samotný fakt existence možnosti ovlivnit rozhodování na tak vysoké úrovni, jakou je legislativní proces, je považován za hrozbu, a objevují se snahy jej regulovat.
Lobbing
15
dobrovolný rejstřík, do něhož se zájmové skupiny mohly registrovat. (Pro představu – současné analýzy EP odhadují počet lobbistických skupin pracujících přímo v Bruselu na 3 000 subjektů, zaměstnávající až 15 000 lidí pracujících na plný úvazek. Profesionální lobbisté operující v Bruselu jsou sdruženi v mnoha dobrovolných sdruženích a asociacích. Všechny fungují na principu dobrovolnosti a chování svých členů regulují pomocí vlastních kodexů. Lobbing v národních státech se diametrálně odlišuje od lobbingu v orgánech EU. Evropský lobbing je převážně technický, neboť evropské návrhy legislativy, případně jejich úpravy, mají technický charakter. Národní lobbing je naproti tomu daleko více politický, protože se v něm výrazně uplatňuje prvek většiny a opozice, resp. jejich priorit. Vnímání lobbingu se v různých členských zemích výrazně odlišuje. Podobně otevřený přístup jako u orgánů EU najdeme např. ve Finsku, Švédsku, Nizozemí nebo Dánsku. Naprosto odlišné vnímání lobbingu
však existuje v nových členských zemích, které rozšířily EU v roce 2004. Pro celou řadu lidí jsou aktivity lobbistů spojovány výhradně s korupcí a jako takové jsou zásadně odmítány. Důvodem jsou především historické souvislosti. Výzkum v jedenácti bývalých komunistických zemích ukázal, že v pěti zemích – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko – se vztahy vlády a zájmových organizací staly se vstupem států do EU docela běžnou záležitostí. Přesto největším cílem lobbistických aktivit zůstávají národní parlamenty a politické strany. Další výzkum ukázal, že lobbing a korupce jsou jasně propojené fenomény a že jejich vztah funguje obráceně, než by se na první pohled mohlo zdát – čím více korupční prostředí v dané zemi existuje, tím mají firmy menší zájem se do lobbingu zapojit. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR
[email protected]
Komentář pohled Ludmily Nutilové Z hlediska vyhodnocení konformity návrhu s Ústavou a ústavními zákony vyplývá, že ústavně zakotvené postavení a ústavní role jednotlivých veřejných činitelů, považovaných v návrhu za lobbované, zůstanou nedotčeny, ba naopak budou fakticky posíleny. Kontakty mezi veřejným a soukromým sektorem mimo standardní právem předvídané procesy (viz negativní definice lobbistického kontaktu) mohou u veřejnosti vzbuzovat pochybnosti o skutečném naplňování funkcí a poslání příslušných veřejných institucí. Systematická veřejná kontrola těchto dosud neformálních kontaktů přispěje k omezení nežádoucích aktivit příslušných veřejných činitelů, přispěje k posílení důvěry veřejnosti v tyto instituce, což v konečném důsledku posílí faktické naplňování ústavních rolí příslušných veřejných institucí. To se týká, jak představitelů moci zákonodárné, tak představitelů moci výkonné a představitelů územních samosprávných celků. Je třeba si neustále připomínat, že příslušní veřejní činitelé své pravomoci nevlastní, ale veřejná moc jim byla toliko propůjčena a lid, jako její zdroj má právo nejenom tuto moc propůjčit a odebrat, ale rovněž kontrolovat způsob jejího výkonu, neboť veřejní činitelé a veřejné instituce jsou zde pro veřejnost a nikoli naopak. Pokud jde o možné omezení kontaktu občana a příslušného veřejného činitele, je třeba především poukázat na to, že negativní definice lobbistického kontaktu vylučuje z lobbingu prakticky všechny ústavou a zákonem předvídané formy komunikace mezi soukromým a veřejným sektorem. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že právní povaha mandátu poslance či senátora Parlamentu České republiky je podle platné ústavy taková, že se jedná o mandát reprezentativní (volný), jako opak imperativního mandátu, což znamená, že poslanec či senátor není vázán příkazy ani své politické strany, ani svých voličů. Současný volební systém ostatně ani neumožňuje určit, kdo je voličem toho kterého veřejného činitele. Např. poslanec či senátor nevykonává mandát libovolně, ale v zájmu všeho lidu, takže veřejná kontrola lobbingu směřuje ke kontrole způsobu výkonu tohoto mandátu a nikoli k jeho omezení. To samé lze analogicky říci o právní povaze mandátu člena zastupitelstva územního samosprávného celku. Dále je třeba říci, že navrhovaná právní úprava kontakt občana s veřejným činitelem neomezuje, pouze jej od určité kapacity podrobuje veřejné kontrole a to nikoli samoúčelně, ale protože je to „v demokratické společnosti nezbytné“. Navrhovaná regulace podrobuje veřejné kontrole pravidelný kontakt občana a veřejného činitele, nikoli kontakt nahodilý. Do stanovené kapacity je kontakt naprosto volný; nad stanovenou kapacitu není kontakt povolen.
16
Lobbing
České firmy jsou inovativní Soutěž Best Innovator, jejímž partnerem je Svaz průmyslu a dopravy ČR, potvrdila, že jsou u nás subjekty, které dokážou efektivně řídit podnikové procesy a dosahovat díky tomu úspěch na trhu. Bez ohledu na nekvalitní instituce a nedostatečně přátelské podnikatelské prostředí umí být tuzemské firmy inovativní. A dokážou je v praxi i kvalitně řídit, což potvrdilo vyhodnocení soutěže „Best Innovator 2012. V řízení inovací v ní mezi stovkou přihlášených zvítězila společnost LINET, přední evropský výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek. Stříbrnou cenu získalo společenství inženýrských a výrobních firem ČKD Group. V kategorii Malých a středních podniků zvítězila společnost COMTES FHT, soukromá organizace zaměřující se na aplikovaný materiálový výzkum a výzkum v oblasti tepelného zpracování kovových materiálů. Všechny úspěšné společnosti jsou členy Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), jehož generální ředitel Zdeněk Liška předával hlavní cenu. „Češi jsou inovativní a mají nápady. Také díky jim dokázaly naše průmyslové podniky odpovědět na krizi let 2008 a 2009
a na současnou recesi. Považujeme proto za velmi přínosné ukázat na pozitivní příklady těch, kteří dokážou efektivně a přínosně řídit inovace,“ uvedl generální ředitel SP ČR, který je partnerem vyhlašovatele soutěže, poradenské společnost A. T. Kearney. Jak uvedl její zástupce Marian Švrček, z šetření mezi finalisty vyplynulo, že úspěšné v inovacích jsou ty firmy, které dokážou sledovat globální trendy. Dalším zdrojem úspěchu je to, že nejlepší v inovacích do nich neinvestují více peněz než ostatní, ale dokážou je lépe využít. „Chytrým zaměřením na inovace lze dosáhnout i třiceti procentního rozdílu v obratu,“ poznamenal Marian Švrček. Třetím faktorem úspěchu jsou procesy, kdy firmy využívají univerzity, asociace, instituce a zapojují více odborníků. Nejlepší inovátoři jsou díky tomu napřed oproti jiným. Lídři doplňují také
Foto: zleva Igor Hulák, principal, A.T.Kearney, Libor Kraus, předseda představenstva a finanční ředitel Comtes FHT, Tomáš Kolář, vykonný ředitel Linet, Marian Švrček, viceprezident, A.T.Kearney
Soutěže
17
Jak je ČR inovativní – mezinárodní srovnání (pořadí zemí světa) Kvalita výzkumných institucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21. Inovační potenciál ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24. Podnikové výdaje na výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25. spolupráce podniků a vědy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29. Dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků . . . . . . . . . 50. Zdroj: WEF Global competitiveness report
nápady z otevřených zdrojů. Například společnost GE zapojila 70 tisíc uživatelů do průzkumu jak mají vypadat distribuční sítě budoucnosti a vygenerovala díky tomu 4000 nápadů. Principem k dosažení efektu je to, že kdo neměří, není schopen řídit. V neposlední řadě je nástrojem vítězství v inovacích využívání vhodných řídících struktur a správné interní firemní kultury, jak nadšený je management a pracovníci přicházejí s nápady. „Jde o připravenost firmy ke změnám. Lídři v inovacích aktivně utvářejí svět,“ podotknul Marian Švrček.
Výkonný ředitel vítězné společnosti LINET Tomáš Kolář k principům úspěšných inovací poznamenal: „Myšlenka se musí narodit v týmu. Stejně důležité je nejen mít nápad, ale umět ho i zrealizovat a zkapitalizovat.“ A Jan Musil, generální ředitel stříbrné společnosti ČKD Group k tomu dodal: „Inovace a dobrý nápad je kyslíkem pro dobře fungující podnik. Nejde přitom jen konstrukční úpravy, nýbrž o zvolení dobré taktiky a motivování a odměňování manažerů za dobrá rozhodnutí a za jejich tah na bránu“. Nejpodstatnější oblast inovací považují přitom české firmy vylepšování a vývoj nových výrobků a služeb. Stále častěji představují i změnu obchodního modelu či nový přístup k zákazníkům. Nejaktivnější v inovacích a největší poptávku po excelentních vědcích a inženýrech jsou tuzemské společnosti působící v automobilovém průmyslu. Na dalších místech je oblast programování a IT služeb, ale také elektrotechnika. V neposlední řadě to jsou chemický průmysl a strojírenství. (Více informací o soutěži najdete na: www.bestinnovator.com) Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Soutěž o společensky odpovědnou firmu zná letošní vítěze Na začátku listopadu byly předány ceny za společenskou odpovědnost. Ceny se každoročně předávají těm firmám, které jsou odpovědné ke svému okolí, k životnímu prostředí, k vlastním zaměstnancům, nebo řeší problémy, které se jich přímo netýkají, ale mají dopad na kvalitu života v místě působení firmy. Ceny předala platforma Byznys pro společnost už podeváté. Členkou poroty byla i zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy ČR Vladimíra Drbalová. Základní kategorie jsou TOP odpovědná velká a malá firma, kategorií je ale celkem třináct, letos včetně kategorie Firma vstřícná seniorům v rámci Evropského roku aktivního stárnutí. V ní zvítězila členská firma SP ČR Škoda Auto se svým programem Seniority a postoupila tak do celoevropského kola, vyhlašovaného Evropskou komisí a CSR Europe. První místo v kategorii TOP odpovědná velká firma vyhrála společnost Skanska, v kategorii malých firem zvítězila První chodská stavební. Ta skrze svůj projekt Schody do života pomáhá nalézt zaměstnání odchovancům dětských domovů. V kategorii Firma a město zvítězil další člen SP ČR, společnost OKD. „Našim cílem je podpořit aktivní obyvatele sídlišť, kteří se nespoléhají na úřady a sami chtějí něco udělat pro své okolí. V Orlové tak například začala obnova zchátralého letního kina nebo přeměna nevyužívané zahrady bývalé školky na volnočasový areál pro všechny generace,“ vysvětlila ředitelka komunikace a PR OKD Petra Mašínová. OKD zároveň obsadila druhé místo v hlavní kategorii TOP odpovědná velká firma. „Kromě zajímavých projektů hledáme komplexní přístupy a strategie, nezajímá nás jen velikost firmy nebo samotná výše finanční podpory či investice. Roste i zájem středních a malých firem, a to nás těší,“ říká Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
18
Soutěže
Zkušenosti starších zaměstnanců mají cenu Největší tuzemská automobilka ve svém programu Seniority nabízí pro své pracovníky v případě organizační změny jiné vhodné místo a další bonusy.
Ocenění v Bruselu z rukou eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andora osobně převzal člen představenstva ŠKODA AUTO za oblast Řízení lidských zdrojů Bohdan Wojnar (vlevo).
ŠKODA AUTO byla za svůj přístup ke starším zaměstnancům oceněna na domácí i celoevropské půdě. Společnost získala národní cenu za udržitelné a odpovědné podnikání v soutěži TOP Odpovědná firma 2012 v kategorii „Firma vstřícná seniorům“ a následně druhé místo v kategorii „Pracovní místa pro lidi každého věku“ v rámci evropského projektu – „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012“. Trend stárnutí populace a tedy i pracovníků si uvědomuje celý vyspělý svět. Svědčí o tom pozornost národních a evropských Program Seniority ŠKODA AUTO převedení zaměstnance-seniora (30 let nepřetržitého zaměstnání) na jiné vhodné pracovní místo – v případě nezpůsobilosti vykonávat svou dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu • •
• •
nabídka jiného vhodného pracovního místa zaměstnanciseniorovi v případě organizační změny poskytnutí peněžní sociální výpomoci v případě nutnosti výpovědi seniora z organizačních nebo zdravotních důvodů (výše závisí na počtu odpracovaných let) poskytnutí 1 dne pracovního volna s náhradou mzdy ročně poskytnutí 5 dnů pracovního volna s náhradou mzdy ročně na absolvování 14 denního rekondičního pobytu v lázních a pokrytí až 60 % nákladů na tento pobyt
institucí i neziskového sektoru věnovaná problematice zaměstnávání a péče o seniory. Také ŠKODA AUTO a. s. se této výzvě staví čelem a již dlouhodobě realizuje firemní politiku, nabízející široký mix benefitů, speciální zdravotní péči a ergonomicky správně uspořádaná pracoviště. Vedle řady výhod (uvedených v tabulce) bylo vytvořeno 200 pracovních pozic na chráněných pracovištích určených pro seniory. Poskytován je příspěvek na důchodové připojištění – pro všechny zaměstnance 800 Kč měsíčně na dobrovolné důchodové připojištění. Soubor opatření společnost rozvíjí se sociálním partnerem – odbory KOVO. Know-how a zkušenosti starších zaměstnanců mají totiž pro ŠKODA AUTO nevyčíslitelnou značnou hodnotu a ocenění v rámci soutěže potvrdilo správnost této strategie. Výhra v národní soutěži znamenala automaticky postup do evropského kola soutěže, kterou organizovala Evropská komise v rámci projektu „2012 – Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“. V konkurenci 60 přihlášených projektů získal Program seniority ŠKODA AUTO a. s. druhé místo. Cenu při slavnostním vyhlášení z rukou eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andora osobně převzal člen představenstva Bohdan Wojnar, který zdůraznil, že hlavním směrem v pokračování rozvoje péče o seniory bude prevence. V praxi to bude znamenat zintenzivnění spolupráce lékařů a odborníků v oblasti ergonomie při utváření zdravotně nezávadných pracovišť, zajišťování preventivních programů a dnů zdraví, které mají význam pro upevňování zdravotního stavu a to nejen u seniorů. K dobrým výsledkům má rovněž sloužit program zdravotních benefitů zacílen na motivaci zaměstnanců k péči o jejich vlastní zdraví. Program Seniority včetně se stal součástí firemní politiky, který se kladně projevuje v loajalitě zaměstnanců a vysokém počtu zájemců o práci v automobilce. Současně se podílí na dobrém jménu firmy, důkazem je ocenění „Zaměstnavatel desetiletí“ nebo třetí místo a titul „Skokan roku“ v anketě o nejatraktivnějšího zaměstnavatele v ČR „Trendence Graduate Barometer“. Michal KADERA External Affairs Director SKODA AUTO, a. s.
[email protected]
Soutěže
19
Účastníci konference Leading Minds Forum na téma „jaké středoškolské obory potřebuje český průmysl?“, která se konala pod záštitou SPČR. Zleva doprava: viceprezident SP ČR Pavel Juříček, generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, prezident SP ČR Jaroslav Hanák a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška (vpravo) předal cenu absolutnímu vítězi soutěže Best Innovator, firmě Linet. Cenu přebírá výkonný ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář (uprostřed)
20
Fotostrana
Česko-bulharské ekonomické fórum, spoluorganizované SP ČR
Prezident SP ČR J. Hanák s poslankyní Janou Fischerovou předává Národní cenu kvality v programu Start Plus marketingovému řediteli cestovní kanceláře Alexandria Petrovi Šatnému
Viceprezident SP ČR Jan Rafaj v panelové diskuzi o OZE v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny ČR
Debata o budoucnosti jaderné energetiky za účasti viceprezidenta SP ČR Stanislava Kázeckého, České Budějovice
Viceprezident SP ČR Pavel Juříček v diskuzi o OZE v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny ČR
Konference „Jaké středoškolské obory potřebuje český průmysl?“ v hotelu Hotel Ambassador – Zlatá Husa, 13. 11.
Exministryně školství Miroslava Kopicová na setkání s představenstvem SP ČR
Prezident SP ČR Jaroslav Hanák na konferenci věnované exportu, Hotel Clarion, 15. 11. 2012
Guvernér sudánského státu Chartúm Abdulrahman El Khedir a viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký při návštěvě súdánské obchodní mise v sídle SP ČR
Fotostrana
21
Listopad: OZE a konkurenceschopnost Prorůstová opatření, zvrácení rozhodnutí o dvoumiliardovém škrtu na subvenci do obnovitelných zdrojů energie, podpora technického vzdělávání, výběr šéfů ČEB a EGAP. To byla témata, díky nimž byl Svaz průmyslu a dopravy ČR v pozornosti médií. Úspěchu dosáhl Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v požadavku zachování státního příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro rok 2013 ve výši 11,7 miliardy Kč. Kabinet Petra Nečase původně navrhoval snížení této subvence o dvě miliardy. Tím vyvolal vlnu ostré kritiky podniků v energeticky náročných odvětvích. Premiér a členové vlády obdrželi nejprve od SP ČR upozorňující dopisy a jeho představitelé vystoupili na řadě fór. „Podniky se stanou nekonkurenceschopnými. Pro příští rok musíme nalézt v rozpočtu další prostředky,“ citoval ekonomický list E15 prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka. Bouřlivou debatu zažilo setkání byznysmenů s poslanci a ministerskými úředníky v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny ČR. Deník Právo k tomu napsal: „Poslanci se shodli, že pokud jde o ceny elektřiny, je situace pro průmysl velmi špatná. Jak členy výboru informoval jeho předseda Milan Urban,
22
Pohled médií
na poslance se obrátil Svaz průmyslu a dopravy a mimo jiné je požádal, aby umožnili při projednávání státního rozpočtu na plénu Sněmovny vystoupení jeho prezidentovi Jaroslavu Hanákovi.“ Vedle této akce rozvinul Svaz zejména díky viceprezidentovi Janu Rafajovi sérií jednání a aktivit, včetně mediálních. Jen během listopadu se tak vůči „dvěma zeleným miliardám“ objevily v médiích více jak dvě desítky článků a komentářů či televizních a rozhlasových vystoupení zástupců SP ČR. Prezident Jaroslav Hanák a další zástupci byznysu se poté sešli s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem financí a během rozhovorů našli kompromisní řešení. „Při jednání jsme byli svědky mimořádné odpovědnosti za budoucnost našeho průmyslu,“ ocenil Jaroslav Hanák tento postoj v médiích. Nakonec byla domluva schválena vládou. Server ceskapozice. cz k tomu uvedl: „elektřina nezdraží tak, jak se původně
předpokládalo. Vláda zvýší průmyslu kompenzaci za drahý proud z obnovitelných zdrojů o dvě miliardy. Místo původně plánovaných 9,7 miliardy korun by měla vládní kompenzace vystoupat na 11,7 miliardy korun. Slíbil to na jednání se Svazem průmyslu a dopravy ČR premiér Petr Nečas.“ Pro aktualne.cz tento krok komentoval mluvčí SP ČR Milan Mostýn: „Najít dvě miliardy v tak vážné ekonomické situaci nebylo jednoduché. Svaz průmyslu to bere jako mimořádný úspěch.“ Pro rok 2013 budou tak místo 613 korun za MWh náklady spojené s výrobou energie z alternativních zdrojů 583 korun. Nic to ale nemění na faktu, že poplatky za OZE zůstávají v ČR nejvyšší v Evropě a že náklady na OZE vyskočí o 39,1 procenta. Velkým firmám se tím náklady zvýší o stovky milionů korun. Jak napsal deník MF Dnes „z více než poloviny přispívá na solární, bioplynové a větrné elektrárny průmysl a velké firmy. Těm podraží elektřina dokonce o 2,8 procenta. Pro mnohé z nich se takové příplatky na zelenou energii stávají neúnosnými a snižují jejich konkurenceschopnost. Těžební společnost OKD počítá, že na podporu obnovitelných zdrojů vydá v příštím roce zhruba 420 milionů korun, Třinecké železárny a ArcelorMittal dohromady kolem miliardy a Škoda Auto 350 milionů korun. Podle ERÚ se přitom příspěvek bude navyšovat i v dalších letech“.
Státní rozpočet – boj o škrty Médiální kolotoč byl patrný kolem snižování deficitu státního rozpočtu a rozpočtových škrtů versus prorůstová opatření, požadovaná SP ČR. V diskuzi na ČT24 Jaroslav Hanák jasně zmínil, kterým směrem se dá ve škrtech jít, aniž by byly strategické zájmy země a byznysu ohroženy: „Nesouhlasíme s tupými škrty v oblasti prorůstových opatření. Není možné sahat už i na prorůstové věci, na nichž pracujeme s kolegy z vlády a z NERV a začít rozbíjet definitivně dopravní infrastrukturu, která není dobudovaná, sáhnout na aplikovaný výzkum, který je budoucností a omezit i základní výzkum pro vědecké ústavy a řady dalších opatření, školství, přitom čekáme, že budou zásadní opatření k podpoře technického školství, aby se zlepšila vzdělanost národa… Tento rozpočet jde proti všem našim snahám“. Dále pak uvedl: „Přitom jsou desítky miliard rezerv! Jak to, že na ministerstvu financí a ve vládě není komise, která už měla dávno ocenit a nabídnout k prodeji zbytný státní majetek, kterého je za 70 až 80 miliard, celkově 4800 budov? Na co má taková malá země tak obrovský státní majetek?“
Technické vzdělávání – setrvačnost vzrůstá Alarmující stav trhu práce v klíčových průmyslových odvětvích je dlouhodobým tématem SP ČR. Palčivost problému pro deník E15 vyjádřil jeho prezident. „Máme tu poslední technicky vzdělanou
generaci, která odejde za deset let,“ řekl Jaroslav Hanák s tím, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků v průmyslu je velmi vážný. „Tito pracovníci tvoří páteř celkové zaměstnanosti, 42 procent. Do prvního ročníku středních škol do technických oborů nastupuje nyní jen 29 procent žáků“. Ve sloupku pro časopis Ekonom shrnul Pavel Juříček cestu z problémů: „Je jasné, že v podpoře technického vzdělávání musí nastat radikální obrat. Znovu proto zaveďme duální technické vzdělávání ve všech odborných a středních školách a také praxe žáků i učitelů v podnikovém pracovním prostředí. Přímo zapojme zaměstnavatele do výuky. Daňově zvýhodněme firmy, které se na vzdělávání budou podílet. Zaveďme i povinné maturity z matematiky a začněme technickými stavebnicemi v mateřských školách a polytechnickou výukou na základních školách.“ V listu MF Dnes dal prezident SP ČR najevo, že peníze investované do technického vzdělávání se mnohonásobně vrátí. „Chceme pouze pár stovek milionů a nepatrnou úlevu v dani z příjmu. Návratnost je v desítkách miliard,“ citoval jej list. Že tyto snahy mají podporu u ministra Martina Kuby, potvrzuje i jeho výrok pro ČRo 1: „My jsme u mě na ministerstvu, byť to nespadá do mé gesce, zpracovali s Hospodářskou komoru a Svazem průmyslu materiál, v rámci kterého chceme umožnit firmám daňové odpisy v momentu, kdy investují do nástrojů, na kterých provádí vzdělávání učňů.“
EU gender kvóty Rozsáhlá debata v podstatě na všech úrovních společnosti, médií nevyjímaje, se rozproudila okolo schváleného nařízení Evropské Komise o zastoupení žen v dozorčích radách podniků, kótovaných na burze (viz článek na str. 28–29). V rozhovoru pro ČT24 prezident SP ČR Jaroslav Hanák s dávkou nadsázky charakterizoval situaci takto: „Pro velký těžký průmysl a dopravu, které reprezentuje Svaz průmyslu a dopravy ČR, je tohle pouze byrokratické opatření. Já chápu, že Evropská unie zasahuje do určitých vládních věcí, ale zasahovat přímo do byznysu a určovat někoho, kdo má zastávat důležité funkce, že tam musí být žena, tak to je nepřijatelné…“ A viceprezident Svazu Pavel Juříček pro ČRo 1 řekl: „ …povede to spíše ke snížení konkurenceschopnosti. Já preferuji, když ženy jsou součástí týmu, protože to má řadu různých výhod. Ale předepisovat normativ, to nemá význam.“ Televize Nova si pak z vyjádření představitelů Svazu vzala tradičně to nejkřiklavější, a to výrok Jaroslava Hanáka: „Opatření je považováno vedením našich firem za nesmysl.“ Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Pohled médií
23
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Nová úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením platí od ledna 2012. Pro praktické účely je užitečné zamyslet se nad touto problematikou v souvislostech a vnímat i připravované změny. V současné době roste zájem zaměstnavatelů o znevýhodněné zaměstnance, zejména o osoby se zdravotním postižením (OZP). To ale neznamená, že situace lidí se zdravotním postižením lze po uplatnění reforem v roce 2012 považovat za optimální. Zaměstnavatelé nenabízejí totiž stále ještě dostatek příležitostí pro jejich uplatnění, navíc existuje řada překážek tomu bránících. Těžiště bariér se přitom z oblasti technické (schody, fyzické překážky, přístupnost pracovišť) přesouvá do oblasti vzájemné komunikace, pracovních kompetencí, flexibility, vhodné kvalifikace a také motivace. Častou překážkou bývají však obyčejné předsudky. Člověk s postižením nemusí být pro zaměstnavatele potenciálním problémem navíc, jak to mnoho manažerů dosud vnímá. Na druhé straně zaměstnání nemůže být ze strany zaměstnavatele skrytou sociální službou, kterou často podvědomě očekávají úřady práce. Je to rovnocenný kontrakt, naplňující očekávání a potřeby obou stran, zdravotně postižený zaměstnanec po adaptaci sebe sama na prostředí a naopak musí být platným a uznávaným členem pracovního týmu
Změny v rámci sociální reformy Současné nástroje podpory zaměstnávání OZP po úpravě od 1. ledna 2012 stojí na třech hlavních zákonných normách: na zákonu o zaměstnanosti (vč. prováděcí vyhlášky), na zákonu o dani z příjmu
24
Projekty ESF
právnických osob a na zákonu o zadávání veřejných zakázek. Ke změnám došlo v zásadě pouze v první jmenované normě. • Změna nastala v klasifikaci zdravotního postižení – postupně od roku 2012 do konce roku 2014 má fakticky zaniknout kategorie osob zdravotně znevýhodněných, jejichž míra zdravotního postižení nedosáhne nároku na získání 1.–3. stupně invalidity. Tato změna má negativní důsledky na podporu osob, jejichž funkční schopnosti jsou výrazně omezeny, avšak z medicínského posouzení podle nové vyhlášky MPSV č. 359/2009Sb. nedosáhnou na snížení nejméně o 35 %. Pokud se tyto osoby jako zaměstnanci či uchazeči o práci „uzdraví“, ztrácí i jejich zaměstnavatel nárok na podporu a možnost započítat je do podílu zaměstnaných OZP (pro příspěvek, pro daňové slevy i pro náhradní plnění). • Zůstala v platnosti povinnost zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci zaměstnat nejméně 4 % osob se ZP, tuto povinnost mohou plnit jejich zaměstnáním, odvodem státu (okolo 60 tis. Kč ročně) nebo tzv. „náhradním plněním“ – odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce (§81 zákona o zaměstnanosti). • Náhradní plnění se stalo v posledních letech poměrně kontroverzním nástrojem. Na jedné straně nesporně motivuje zaměstnavatele na volném trhu práce k zájmu o spolupráci se zaměstnavateli na chráněném
trhu práce. Na straně druhé svojí jednoduchou konstrukcí (která měla ještě před 10 lety své opodstatnění) přelilo své těžiště do čistě obchodní roviny, kde „podíl realizovaného obratu na 1 chráněné pracovní místo“ prudce narostl – stalo se jakýmsi „derivátem“ obchodního trhu a formou čistě účetněobchodních transakcí. Plnilo jen velmi málo ze své původní role – tedy podpory skutečných pracovních míst OZP. Cílem úpravy přijaté od roku 2012 v rámci novely zákona o zaměstnanosti je především omezení této „derivované“ podoby náhradního plnění a zlepšení obchodní šance specializovaných skutečných zaměstnavatelů OZP. V zásadě byl stanoven roční limit celkového objemu vystavených potvrzení ze strany oprávněného poskytovatele – zaměstnavatele více než 50 % OZP. V současné době jsou posuzovány a zvažovány ještě dílčí změny technického rázu, které by usnadnily kontrolu zavedených limitů a zlepšily orientaci v portfoliu nabídky a komfort zájemců o náhradní plnění v roce 2013. • Další podstatnou změnou je zavedení institutu „vymezení chráněného pracovního místa“. Těžiště jeho role leží v oblasti chráněného trhu práce (eliminace zneužívání příspěvků na zaměstnávání OZP), nová úprava zavádí spojení možnosti vymezení chráněného pracovního místa s příspěvky i na běžném trhu práce. A to bez ohledu, zda se jedná o zaměstnavatele s více nebo méně než
25 zaměstnanci. Na vymezené místo lze získat nejen příspěvek na jeho úpravu „zřízení CHPM“, ale i příspěvek na provozní náklady (složený z paušální a nárokovatelné části až do výše 4000,– Kč měsíčně). Pro úplnost je nutno dodat, že změny se netýkají možnosti slev na dani z příjmu (roční odpočet 18 tis. Kč, resp. 60 tis. Kč od základu daně za 1 zaměstnanou osobu se ZP, resp. TZP). • Nezměnila se ani problematická úprava zákona o zadávání veřejných zakázek (§101 zákona č. 137/2006Sb.), která umožňuje určité cenové zvýhodnění uchazečů o zakázku s více jak 50 % zaměstnanými OZP v podlimitním pásmu (v praxi od 1 mil. Kč do cca 5 mil. Kč hodnoty zakázky).
Závěr Stojí za zmínku, že zaměstnavatelé si oprávněně stěžují, že aktuální systém jen „vynucuje a trestá“ plnění solidární povinnosti. Daňová sleva s inflací klesá. Příspěvky jen kryjí vícenáklady a kompenzují administrativu. Chybí
pozitivní složka motivace – bonusový systém. Uskutečněná reforma na tomto stavu nic nezměnila a příkladů v zahraničí je dost. V letošním roce získalo MPSV ČR poměrně obsáhlou analýzu efektivnosti nástrojů podpory zaměstnávání OZP s důrazem na volný trh práce. Ta jen potvrdila hlavní příčiny bariér, existujících mezi zdravotně postiženými uchazeči o práci a jejich zaměstnavateli. Nízká motivace (na obou stranách), komunikační a informační bariéry (na obou stranách), absence kapacit veřejných nebo externích služeb usnadňujících akvizici vhodných pracovních míst i vhodných a motivovaných zájemců o práci, nevhodný (nedostatečný)
systém posuzování zdravotního stavu pro praktické potřeby uplatnění a osobního rozvoje zaměstnanců se zdravotním postižením, nekoordinovaný systém rehabilitace. Stále více firem přesto směřuje ke komplexnějšímu přístupu – k využití sociálního pilíře CSR, jehož součástí zpravidla bývá i diverzitní přístup k zaměstnancům se zdravotním postižením. Postupné odbourání předsudků, komunikačních i vztahových bariér je jeho základem. Výsledkem může být celkové zlepšení firemní kultury, kterou lze využít i pro vnější vztahy k okolí. Taková sociální přidaná hodnota může zvýšit i obchodní atraktivitu firmy a její produkce. Začít je možno pouhým rozšířením okruhu témat vnitropodnikového vzdělávání či zařazením tématu do okruhu strategických cílů. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky pro oblast zaměstnavatelských vztahů SP ČR
[email protected] Karel Rychtář místopředseda AZZP ČR
[email protected]
Svaz průmyslu a dopravy ČR s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a dalšími partnery spolupracuje na mezinárodním projektu zaměřeném na sociální pilíř CSR a jeho praktické využití pro zaměstnání osob se ZP v moderním tržním prostředí. Koordinátorem projektu je Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, Ostrava.
„Firma, v níž nacházejí přirozené uplatnění lidé se zdravotním postižením, může na tomto projevu sociální a společenské odpovědnosti zvýšit svou prestiž, image, budovat svou značku…“ Chceme nabídnout informace, spolupráci, příklady dobré praxe z tuzemska i ze zahraničí. Uvítáme zájem členů i dalších zaměstnavatelů, kteří vidí v uplatnění sociálního pilíře CSR nezávislou cestu, která může být přínosem i pro obchodní a ekonomickou prosperitu v korporátním prostředí. Webová stránka projektu: www.spcsr.cz
Projekty ESF
25
Absolventi i firmy, ukažte se! Největší pracovní veletrh na Moravě už pošesté nadchnul vystavovatele i návštěvníky. Partnerem JobChallenge byl také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Trh práce a nedostatek technicky vzdělaných pracovníků jsou pro průmysl bolavá témata. Málo kvalitních profesionálů, příliš teoreticky vybavení absolventi nebo jejich přehnaná očekávání vyhlídky uplatnění na trhu práce ještě zhoršují a personální katastrofu v průmyslu urychlují. Jednou z cest, jak si potenciální zaměstnance firmy mohou oťukat osobně, jsou veletrhy pracovních příležitostí. Jedním z nich je i brněnský JobChallenge, s jehož pořadateli spolupracuje také Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).
Vztah mezi Svazem a JobChallenge se přitom neodehrává v gardu vystavující-host, ale na bázi partnerství. „Byli jsme partnerem veletrhu poprvé a věřím, že tomu tak bude i v dalších letech. Tato akce je skvělou příležitostí k samotné propagaci Svazu jak mezi firmami, tak mezi studenty,“ říká Ilona Staňková, regionální manažerka SP ČR pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Podobně se vyjadřovali i další partneři a vystavovatelé, podle nichž se za šest let existence veletrhu organizátorům povedlo vytvořit takové zázemí a atmosféru, že sklízí pochvalné reference nejen od SP ČR, ale i od společností, jakými jsou Ernst&Young, Komerční banka nebo Motorola Solutions CZ a další. Veletrh se konal pod taktovkou tří univerzit – Masarykovy, Mendelovy a ČVUT. Kromě zástupců Svazu se veletrhu zúčastnila i řada členských firem SP ČR, mimo jiné MANN + HUMMEL Service, ŠKODA Auto nebo HELLA Autotechnik.
26
Veletrh
Právě zmíněná Škoda má po personální stránce široký záběr a vysoké požadavky. „Motivování a udržení si mladých talentů je pro společnost ŠKODA AUTO klíčové, proto se také aktivně účastníme vysokoškolských veletrhů. ŠKODA AUTO má zájem zejména o šikovné techniky a IT specialisty, kteří jsou experty ve své oblasti, ovládají cizí jazyky a jsou připraveni se dále vzdělávat,“ poznamenal šéf personalistiky Škoda AUTO Bohdan Wojnar, jak je to se získáváním čerstvé krve. Náplň největšího pracovního veletrhu na Moravě netvořilo však pouze procházení mezi stánky a setkávání. Program doplňovaly i semináře soft skills nebo assesment centrum nanečisto. JobChallenge byl zajímavě provázán i s diskusním formátem Masarykových debat. V předvečer konání veletrhu na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity proběhla debata na téma „Nabídka oborů na vysokých školách by měla odpovídat poptávce na trhu práce“. Jako jeden s hlavních řečníků na něm vystoupil Pavel Juříček, viceprezident SP ČR, který zde obhajoval potřebu technických oborů a technicky vzdělaných lidí pro budoucnost průmyslu. Na humanitní akademické půdě nenašel ale pochopení… Nejen tématem debaty, ale i šíří záběru a provázaností s univerzitním světem, může být Job Challenge do budoucna zajímavou platformou pro dlouhodobou spolupráci se společnostmi všeho druhu. I proto přejeme Job Challenge hodně štěstí v dalších ročnících. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
3 6 9 45 99 370 1240 2800 17000
Univerzity se podílely na pořádání Ročníků má již veletrh za sebou Neziskových organizací se představilo Bodů měl doprovodný program Subjektů se zapojilo do veletrhu Metrů čtverečních měla zastavěná plocha Účastníků registrovalo své CV Návštěvníků přišlo na veletrh Přístupů zaznamenal veletržní web za poslední měsíc
Brusel se chystá podpořit zaměstnávání mladých Svaz průmyslu a dopravy ČR představil na listopadovém semináři v Bruselu, jak zaměstnavatelé podporují technické vzdělávání a spolupráci podniků a škol. S ohledem na vážnost situace mladých lidí na trzích práce v Evropské unii, kdy míra nezaměstnanosti mladých je v průměru dvakrát vyšší než míra nezaměstnanosti všech pracovních sil ve všech věkových skupinách, přistoupili evropští sociální partneři – BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a ETUC – k vyjednávání Akčního rámce k zaměstnávání mladých. Akční rámec je procesně orientovaný dokument, ve kterém evropští sociální partneři identifikují priority konkrétních politik sloužící jako orientační body pro jejich činnost v dané oblasti. Jednání o Akčním rámci k zaměstnávání mladých byla zahájena v září tohoto roku a ve dnech 7.–8. listopadu byl k tomuto tématu v Bruselu uspořádán seminář za účasti Svazu průmyslu a dopravy ČR, na němž byly představeny aktuální trendy v politikách vzdělávání a zaměstnávání mladých, záměry Evropské komise v oblasti mládeže a první představy Evropské komise o balíčku k zaměstnávání mladých. Cílem balíčku opatření Evropské komise k zaměstnání mladých, jehož zveřejnění se očekává 5. prosince, je mobilizovat všechny zainteresované subjekty k zaměstnávání mladých a navrhnout kroky ke snížení nezaměstnanosti. Evropská komise vyjádřila v této souvislosti snahu pomoci členským zemím EU stimulovat zaměstnanost mladých prostřednictvím unijních fondů, zejména Evropského sociálního fondu. Balíček k zaměstnávání mladých naváže na balíček k zaměstnanosti z dubna letošního
roku a přinese konkrétní návrhy a opatření v oblasti reforem trhů práce, kvality stáží (zaučování), učení a učebních poměrů a podpory mobility. Jeho součástí bude návrh na doporučení Rady ke garancím pro mladé, které by měly zajistit, aby každý mladý do čtyř měsíců po ukončení studia získal zaměstnání, stáž nebo nastoupil další vzdělávání. Komise současně zahájí druhou fázi konzultací sociálních partnerů k vypracování rámce kvality stáží se záměrem, aby mladí během stáže v podniku získali užitečné znalosti a dovednosti. V rámci listopadového semináře evropských sociálních partnerů byly dále prezentovány příklady nejlepší praxe na národní, odvětvové a podnikové úrovni v zemích EU ve čtyřech prioritních oblastech: učení a vzdělávání, přechody ze vzdělávání na trh práce, zaměstnání a podnikání. Představeny byly dohody sociálních partnerů v oblasti zaměstnávání na národní a odvětvové úrovni ve Francii a Švédsku, dohody o sponzoringu z pohledu evropských odborů, pracovní smlouvy pro mladé ve Velké Británii, dánské a německé duální systémy odborného vzdělávání, garance pro mladé ve Finsku, programy profesních stáží v Portugalsku, nový italský učňovský systém a podpora podnikání mladých a osvědčení podnikatelských dovedností v Rakousku. V rámci priority učení a vzdělávání představil příklad dobré praxe za podpory Českomoravské konfederace odborových svazů i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Prezentace společnosti ČEZ zaměřená na podporu technického vzdělávání a spolupráci se školami vzbudila nebývale velkou pozornost. ČEZ jako jediný ukázal, jak zaměstnavatelé přebírají iniciativu a zodpovědnost v této oblasti do svých rukou. Všechny prezentované praxe budou jako příkladné uvedeny v příloze Akčního rámce. V rámci druhého kola jednání 20. listopadu evropští sociální partneři na základě vyhodnocení závěrů semináře připravili návrhy svých pozic pro další jednání. Ambicí je uzavřít jednání v lednu 2013, aby rámec mohl být zveřejněn u příležitosti jarního Tripartitního summitu. Marta Blízková sekce mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU SP ČR
[email protected]
Zaměstnanost
27
Evropa ženám? Chystané povinné kvóty zastoupení žen v dozorčích radách velkých podniků víří debatu větší, než je samotný problém. V Česku se opatření dotkne minima firem. Navíc je potřeba souhlas Evropského a národních parlamentů. Evropou jako by obcházelo strašidlo pozitivní diskriminace, která mezi mnohými podnikateli, a to i v České republice, vyvolala pozdvižení a množství kuloárních debat. Evropská komise posvětila totiž směrnici, podle níž by mělo v dozorčích radách velkých firem sedět minimálně 40 procent žen. „Je to historický den pro genderovou rovnováhu a rovnost,“ prohlásila k tomu eurokomisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reddingová. Jaký den je to ale pro byznys? Důvodů pro zlepšení postavení žen v dozorčích radách velkých evropských podniků je více. Jedním z nich je prostý fakt, že zastoupení něžného pohlaví v top managementu je minimální. Sociologové hovoří o tzv. skleněném stropě – žena v manažerském postavení na vedoucí exekutivní (případně dozorčí) roli ve firmě vidí, dokáže si sebe sama na této pozici představit. Začne-li ovšem vyvíjet snahu do ní postoupit, narazí na neviditelnou a těžko definovatelnou překážku v podobě snah namířených proti jejímu postupu. Druhým motivem pro zavedení kvót jsou nedávné studie několika analytických společností. Média se převážně opírají o studii společnosti McKinsey, ale příkladů je víc – například
28
Zaměstnanost
studie společnosti Catalyst. Ty všechny mají společného jmenovatele – podniky, které mají v dozorčích radách více žen, zhodnocují své jmění úspěšněji než jiné (rozdíl mezi navyšováním jmění firem v průzkumu činí tři procenta). Obhájci rovnoprávnosti žen ve zteči na bruselskou byrokratickou kliku studie zřejmě nedočetli do konce – obě zmíněné společnosti uvádějí důležitý fakt, a sice to, že mezi procentem zastoupení žen a růstem zhodnocování vlastního jmění firem je korelace, nikoli příčinný vztah. Můžeme tedy říci, že vyšší procento žen v top managementu může zajistit vyšší zisky. Taky to tak ale vůbec být nemusí.
Současný návrh: průzkumný balón Ve středu 14. listopadu vydala Evropská komise návrh směrnice, který vzešel z veřejné konzultace probíhající mezi 5. březnem a 28. květnem letošního roku. Návrh bude nyní předán Evropskému parlamentu a členským státům k posouzení. Rozhodování bude probíhat formou běžného legislativního postupu – spolurozhodování. Rada bude muset návrh schválit kvalifikovanou většinou, Parlament prostou
většinou. Nejdříve tak opatření může vstoupit v platnost v druhé polovině příštího roku. Základní souřadnice opatření jsou následující: týká se firem, kotovaných na evropských burzách. Tyto firmy musím mít zároveň více než 250 zaměstnanců a větší obrat než 50 milionů eur. Firem, které splňují všechny tyto tři podmínky zároveň, je v EU zhruba pět tisíc, v České republice pak ne víc než dvacet. Projde-li toto opatření celým rozhodovacím procesem evropského a národních parlamentů, budou muset tyto velké firmy do roku 2020 zaměstnat v dozorčích radách minimálně 40 procent žen. Dozorčí rady však mají v českém prostředí poměrně malý vliv, opatření je tedy v našem prostředí poněkud bezzubé a mohlo by být jen formální. „Zvolený přístup Komise a stanovení právně závazných kvót není krok správným směrem. Považujeme ho naopak za kontraproduktivní,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák a dodává, že v řadě odvětví těžkého průmyslu a dopravy nebude jednoduché kvótu naplnit tak, aby byla přínosem podniku.
Kvóty nechceme Podle SP ČR je samoregulace podniků momentálně dostatečná, a proto není potřeba dalších regulačních opatření ze strany Evropské unie. „Souhlasíme s tím, že různorodost ve firmách je principem, který má pozitivní ekonomický přínos. Ovšem jakékoli změny v zastoupení žen by neměly být na bázi nařízení, protože taková rozhodnutí mohou mít v budoucnosti kontraproduktivní následky,“ říká Jaroslav Hanák. Podle SP ČR není řešením stanovovat závazné cíle a zavádět povinné kvóty. Firmy, které nemají dostatečné zastoupení žen ve svém vedení, by měly být ke změně motivovány jinými prostředky, než sankcemi. Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, jejímž je SP ČR členem, problém vidí především optikou minimální regulace zdravého trhu. „BUSINESSEUROPE obecně podporuje návrh na zvýšení počtu žen na všech pracovních úrovních podniků. Ovšem věří, že změny by Evropská komise neměla určovat pomocí kvót stejným měřítkem pro všechny podniky, ale měly by být na dobrovolné bázi. Navíc, pokud si podnik sám navrhne a schválí svoje vlastní kvóty, toto rozhodnutí je více respektováno ze strany zaměstnanců,“ uvedl v tiskovém prohlášení šéf BUSINESSEUROPE Jürgen R. Thumann. A k tomu dodal: „Věříme, že zvýšení počtu žen na pracovišti by mohlo přinést lepší výsledky zvláště díky tomu, že obecně více rozmanitosti ve firmách a správná směs zkušeností a schopností je jedním z klíčových faktorů pro lepší výkonnost firem. Každopádně každý zaměstnavatel by měl mít možnost se rozhodovat především na základě schopností a dovedností daného zaměstnance. Ohled by se měl brát také na dodržení principu subsidiarity a kompetence v tomto směru by měla být
ponechána členským státům. V době krize by se navíc neměla zavádět opatření, která by firmy ještě více zatěžovala.“
Obušku z pytle ven Na webu ceskenoviny.cz, který navštěvují spíše vysokoškoláci a manažeři, se v listopadové anketě vyjádřilo 80 procent čtenářů odmítavě k návrhu Bruselu. A na rozhodnutí reagují negativně i některé ženy-manažerky, například Michaela Chaloupková, ředitelka Divize nákup Skupiny ČEZ. „Podle mě se mají ženám nabídnout jiné formy pomoci. Já jsem se mohla dostat na současnou pozici jenom díky podmínkám, které mi firma vytvořila, a díky podpoře rodiny,“ uvedla Michaela Chaloupková. Podobný názor vyslovila i Kristina Červenková, manažerka pro ekonomiku Arcelor Mittal. „Pokud budou ženy dosazeny do vedení pouze do počtu, určitě se nebudou cítit plnohodnotně. Oblast těžkého průmyslu navíc láká mnohem méně žen než mužů,“ poznamenala. Vzhledem k evropskému odporu, stavu procesu i nejasnostem, kam se celá věc dostane a s jakými závěry, včetně sankcí, je celá mediální skrumáž a debata rozvířená okolo tématu poněkud přehnaná. Možná právě to byl záměr Reddingové - nastartovat debatu okolo genderových témat. To se jí povedlo skvěle. Soumrak samců – manažerů nás zřejmě nečeká. Gin je ale z lahve venku a vědí o něm všichni. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR
[email protected]
Gender agenda ze strany SP ČR Vztahem evropské legislativy k českému byznysu se v SP ČR dlouhodobě zabývá Vladimíra Drbalová. Zde jsou bodově uvedeny kroky, které za SP ČR v rámci problematiky gender kvót podnikla: • • •
• •
Vypracování nesouhlasného stanoviska v rámci Výboru pro sociální věci BusinessEurope (SAC BE). Komentář k Rámcové pozici MPSV ČR pro jednání v Bruselu. Vypracování stanovisek SP ČR k tématu kvót, zaslání do Evropského Parlamentu, Výboru Senátu EU a Poslanecké sněmovny PČR Dopis ministrům práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu, vysvětlující postoj SP ČR. Návštěva náměstka ministra práce a sociálních věcí se zástupkyní IBM
Zaměstnanost
29
Reindustrializace: Záchranný pás Evropy Evropská komise mění přístup k evropskému průmyslu, který se v budoucnu má stát klíčovým zdrojem růstu. Cílem Komise je do konce desetiletí zvýšit podíl průmyslu na evropském HDP na 20 procent.
Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (KOM(2012) 582) je název strategického dokumentu Evropské komise, která tímto učinila další krok k podpoře průmyslu a obnově hospodářského růstu a zaměstnanosti v EU. Již vloni zveřejnila sdělení Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti (KOM(2011) 642), v němž definovala několik oblastí nezbytných pro plnění cílů Evropy 2020. Samotný přístup Komise k tématu průmyslu není tedy překvapením. Podstatné je ale to, že se již snaží definovat opatření, která lze rychle implementovat v krátkodobém a střednědobém horizontu. Dokument je komplexní a zahrnuje relevantní aspekty průmyslové politiky. Vychází přitom ze skutečnosti, že evropský průmysl zůstává v mnoha odvětvích vysoce konkurenceschopný, generuje výrobu a zaměstnanost v dalších odvětvích, a průmyslová činnost je hlavním motorem aktivit v oblasti vědy a výzkumu. Přináší některé nové návrhy, a to zejména pokud jde o hledání alternativních zdrojů pro financování malých a středně velkých podniků, otevření opravdového jednotného trhu pro fondy rizikového kapitálu, důraz na význam investic do lidských zdrojů a posílení úlohy EURES. Pozitivně lze hodnotit rozšiřování přezkumu (fitness checks) v rámci jednotlivých odvětví i tlak na členské státy na provádění testů konkurenceschopnosti. Jednou z priorit je plné využití potenciálu jednotného digitálního trhu EU, který by měl růst do roku 2016 o deset procent ročně, a také rozvoj e-dovedností. Sdělení klade důraz na klíčové technologie jako je mikro- a nanoelektronika, vyspělé materiály, průmyslová biotechnologie, fotonika, nanotechnologie a pokročilé výrobní systémy. Předpokládá se, že celosvětový trh s těmito klíčovými technologiemi vzroste do roku 2015 o více než 50 %, a to z 646 miliard EUR na více než 1 bilion EUR. Představuje to přibližně 8 procent HDP Unie. Evropa má na celosvětové úrovni vedoucí úlohu, pokud jde o výzkum a vývoj v oblasti klíčových technologií, její celosvětový podíl na patentech činí více než 30 procent. Vítané je i úsilí Komise o ambiciózní obchodní a investiční agendu, otevření trhů a propojení Evropy s hlavními zdroji a regiony globálního růstu. Komise usiluje o komplexní
30
Průmyslová politika
agendu prosazování se zaměřením zejména na přístup na trh, odstraňování překážek, zpřístupnění veřejných zakázek, zajištění účinného prosazování pravidel obchodu, nejvyšší normy ochrany mezinárodních investic a plnou ochranu práv duševního vlastnictví. Celkově lze přístup Evropské komise chápat jako návrat k reálné ekonomice a snaze podpořit hospodářský růst a zaměstnanosti. Jde o rehabilitaci průmyslu v Evropě, který se ze čtyř pětin podílí na vývozu Evropy a 80 procent investic ze soukromého sektoru do výzkumu a vývoje pochází z výroby. Evropský průmysl se však musí vypořádávat s dopady hospodářské krize: výroba je o 10 procent nižší než v době před krizí a průmysl přišel o více než tři miliony pracovních míst. Důvěra spotřebitelů a podniků je nízká. Problémy v bankovním sektoru komplikují přístup k financím. Investice se zpomalují a tlak na podniky vede až k jejich zavírání. Politická pozornost zaměřená na průmysl vychází z toho, že silná průmyslová základna má zásadní význam pro bohatou a ekonomicky úspěšnou Evropu. Průmysl může zajistit vysoký růst produktivity potřebné pro obnovení udržitelného růstu: produktivita průmyslu se od nejhoršího období krize v roce 2009 zvýšila o 35 procent. Kromě toho může pouze průmysl zlepšit energetickou účinnost a účinnost využívání zdrojů v rámci hospodářství, i přes globální nedostatek zdrojů, a může pomoci najít řešení i pro další společenské problémy. To, co je v současnosti naléhavé, jsou nové investice, které by podnítily hospodářskou obnovu a vrátily inovace a nové technologie zpět do výrobních podniků. Pokud Evropa neudrží krok s investicemi do přijímání a šíření těchto technologií, její budoucí konkurenceschopnost bude vážně narušena. Investiční vyhlídky jsou přitom neradostné. Mezi lety 2008 a 2011 klesly investice o 2,5 procentního bodu HDP a prognózy naznačují pouze pomalé oživení. Velká očekávání se vkládají do nových technologií, které by měly otevřít nové příležitosti a změnit strukturu komparativních výhod ve světě. Spíše než masová standardizovaná výroba, bude nabývat významu výroba orientovaná na spotřebitele a jeho potřeby. Tyto trendy povedou v Evropě k vytváření příznivějšího mikro-ekonomického prostředí, vyšší produktivitě, většímu
přístupu na trhy a kvalifikované pracovní síle. Vedle toho směřování Evropy k udržitelnému růstu jí může pomoci získat vedoucí pozici v úsporách energie a surovin ve výrobním procesu.
•
Šest linií prioritních opatření Na rozdíl od předchozích sdělení týkajících se průmyslové politiky definuje Komise šest linií prioritních opatření, tj. specifických odvětví, kde navrhuje okamžitou akci: • Trhy pro pokročilé výrobní technologie pro čistou výrobu • Trhy pro ekologické výrobky • Technologické iniciativy týkající se ekologického průmyslu • Udržitelné průmyslové politiky, politiky pro odvětví stavebnictví a suroviny • Čistá vozidla a plavidla • Inteligentní energetické sítě
Čtyři pilíře průmyslové politiky 1. Podpora nových investic. Urychlení přijímání nových technologií a podpora účinného využívání zdrojů. Sem patří technické předpisy a pravidla vnitřního trhu, jakož i doprovodná opatření, jako jsou projekty v oblasti infrastruktury, výzkumu a vývoje. 2. Zlepšení v oblasti fungování vnitřního trhu. Opatření jsou uvedena v Aktu o jednotném trhu II a odrážejí se v doporučeních, která byla vydána pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem. Obnovu rovněž urychlí otevření mezinárodních trhů. 3. Přístup k finančním prostředkům, bez kterého investice a inovace nejsou možné. Veřejné zdroje již byly mobilizovány na podporu investic do inovací, zejména u malých a středních podniků. Nezbytnou úroveň a udržitelnost nutnou pro financování investičních nákladů společnostmi EU může zajistit využití soukromých prostředků. Zlepšení přístupu na kapitálové trhy je dalším zásadním předpokladem pro zvýšení konkurenceschopnosti. 4. Opatření pro zvýšení investic do lidského kapitálu a dovedností. Politiky zaměřené na vytváření pracovních míst a nástroje k předvídání potřebných dovedností jsou nezbytné k tomu, aby vybavily pracovníky pro změny v průmyslu.
•
Užší spolupráce s členskými státy bylo dosaženo díky rozvoji evropského semestru, pravidelnému sledování výkonnosti v oblasti konkurenceschopnosti a politik na úrovni EU a členských států prostřednictvím postupu podle článku 173 Lisabonské smlouvy. Byly dokončeny první z nové řady projektů pro lepší postupy v oblasti klíčových technologií a bude následovat další projekt v oblasti přímých zahraničních investic. Hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti u nových návrhů Komise byla úspěšně začleněna do procesu posuzování dopadů.
Podmínky reindustrializace Současné skromné oživení evropských ekonomiky a průmyslu je třeba chápat v souvislosti s všeobecně slabou ekonomickou situací, než s ubohým stavem samotného průmyslu. Za posledních deset let podíl průmyslové výroby na přidané hodnotě EU sice klesal, nicméně vloni se podílel 14 procenty na zaměstnanosti a 15 procenty na celkové přidané hodnotě EU. To přestavovalo něco okolo 23 procent v zaměstnanosti a 22 procent přidané hodnoty v rámci celého nefinančního sektoru. Tento negativní trend je nutno vidět v kontextu s měnícími se obchodními modely a rostoucím stíráním rozdílů mezi výrobou a službami. Propad pracovních míst ve výrobě byl současně doprovázen růstem zaměstnanosti ve službách souvisejících s výrobou. To je částečně výsledek rostoucího významu služeb pro výrobu zboží. Průmysl byl také hnací silou růstu produktivity. V období 2000 až 2007 vzrostla produktivita v průmyslu o tři procenta v porovnání s jedním procentem v rámci celé ekonomiky EU. Průmyslová výroba se také významně podílí na evropském mezinárodním obchodě a tvoří 90 procent exportu a importu. Čtvrtletní produktivita práce na osobu a zaměstnanost v průmyslu v EU 27 (v základních cenách)
Účinnější evropská řídící struktura Provádění průmyslové politiky rovněž účinnější evropskou řídící strukturu. Od přijetí sdělení Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu (KOM(2010) 614) z roku 2010 již bylo v tomto ohledu dosaženo pokroku:
Zdroj: Eurostat
Průmyslová politika
31
Vývoj zaměstnanosti a průměrná odpracovaná doba v průmyslu v EU 27 (procentuální změna v porovnání s 1. čtvrtletím 2008)
nahrává Evropě, ale ta musí produktivitu práce bezpodmínečně zvýšit. Od počátku krize zaměstnanost v průmyslové výrobě klesla o 11 procent. Počáteční propad, který následoval po šoku v období 2008-2009 byl částečně zmírněn přijetím pracovních schémat na kratší pracovní úvazek, což vedlo ke snížení počtu odpracovaných hodin a produktivity práce. Částečné oživení v roce 2010 sice vedlo ke zvýšení počtu odpracovaných hodin, nicméně nemělo podstatný vliv na zlepšení zaměstnanosti v průmyslu. To je první příznak nedůvěry v poptávku po průmyslových produktech, který vedl k snížení investic do výroby. Bohužel současný průběh oživení nechává úroveň zaměstnanosti v průmyslové výrobě nízkou a naděje na zlepšení je velmi slabá.
Evropa a konkurenceschopnost Zdroj: Eurostat
Levný pracovník a komparativní výhoda Za posledních 20 let průmyslová výroba v Evropě a v jiných rozvinutých ekonomikách, jako například v USA, byla pod tlakem delokalizace výrobních kapacit. Nyní se zdá, že trend se obrací. Ačkoliv jednotkové pracovní náklady stále ještě nehrají ve prospěch Evropy, výhoda levných pracovních nákladů se postupně snižuje. Například v Číně za poslední roky mzdy v průmyslových regionech stouply o 20 procent, čímž se snížila jejich atraktivita, a zvýšilo se riziko pro evropské investory. Čína sice z důvodu dalších zlepšení a automatizace výroby bude i nadále lídrem v produktivitě práce, význam nákladů práce na celkových nákladech bude však klesat. Situace tím
Předpokladem úspěšnosti evropského průmyslu je překonání její konkurenční nevýhody. Ve střednědobém horizontu by se tak Evropa měla vyrovnat s nepříznivým investičním klimatem a relativně vysokými vstupními náklady. Ceny energie, vývoj nákladů práce a směnné kursy konkurenceschopnosti nepřispívají. Obecně řečeno, nominální jednotka pracovních nákladů zůstala stabilní, a to nepřispělo ke zvýšení produktivity práce v Evropě v porovnání se špičkou 36 průmyslových zemí (skupina IC36). Náklady práce v USA byly spíše stabilní za posledních deset let, zatímco Japonsko bylo podstatně úspěšnější v optimalizaci nákladů práce. Vladimíra Drbalová sekce mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU SP ČR
[email protected]
Stanovisko byznysu k průmyslové politice EU Otázka průmyslové politiky Evropské byla součástí agendy 12. setkání průmyslových a zaměstnavatelských svazů střední a východní Evropy, členů Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, kterém proběhlo na podzim ve slovinských Rimských Toplicích. Iniciativa sdružující největší průmyslové a zaměstnavatelské svazy z ČR, Slovenska, Rakouska, Chorvatska, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Bulharska, přijala společné stanovisko, které bylo zasláno členům Evropské komise a Evropského parlamentu. V něm je podpořen záměr Komise zvýšit podíl průmyslu v Evropě na 20 procent HDP. Jak se uvádí v dokumentu, „Evropa potřebuje skutečnou strategii reindustrializace kombinovanou s rozvojem modernějšího průmyslu“. Definovány byly klíčové oblasti, které by uskutečnění tomuto záměru měly napomoci: • podnícení růstu podniků ve správném regulatorním rámci; • nová kultura kapitálových trhů zaměřených na financování růstu, včetně efektivní správy veřejných fondů; • posilování globální konkurenceschopnosti Evropy ve výzkumu a inovacích; • trhy práce jako pilíř industrializačních politik (důraz na technické dovednosti) • řešení problémů rostoucí ceny energií a surovin a nedostatečné a vzájemně protichůdné politiky v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Stanovisko je dostupné na www.spcr.cz Marta Blízková – sekce mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU SP ČR,
[email protected]
32
Průmyslová politika
Kosovo české firmy stále zajímá Velký zájem českých podnikatelů o Kosovskou podnikatelskou misi potvrzuje, že západní Balkán je stále mezi prioritami našich podnikatelů. Včetně nejmladšího státu v regionu, kterým je právě Republika Kosovo.
Nejmladším samostatným státem této oblasti je Kosovská republika. Ačkoli byl vývoj v této části Balkánu velmi komplikovaný, české firmy navazují na tradiční vazby, které v celé oblasti měly již před rokem 1989. Řada společností je aktivních po celé bývalé Jugoslávii, a proto je Kosovo dalším logickým krokem. Češi se těší v Kosovu dobré pověsti díky zapojení do mezinárodních struktur, které pomohly ke stabilizaci a mírovému vývoji. Navíc české firmy mají zkušenosti, technologie a výrobky ve všech oblastech, které může Kosovo potřebovat. Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Prištině uspořádal v krátké době už třetí akci za účelem podpory vzájemné ekonomické spolupráce. Na podnikatelskou misi z roku 2011 a společnou českou účast na veletrhu Expokos 2012 navázala podnikatelská mise z Kosova, která navštívila Prahu. Dne 27. 11. 2012 proběhl v prostorách Svazu průmyslu a dopravy ČR podnikatelský seminář, kterého se zúčastnili zástupci 13 firem z Kosova a více než 35 představitelů českých společností z mnoha oborů. Fóra se zúčastnili také pracovníci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Velvyslanectví Kosova v Praze.
Na závěr úvodní části fóra požádal o slovo zástupce firmy EKOL, spol s. r. o. Aleš Petrák, který prezentoval své dobré zkušenosti s kosovskými partnery a povzbudil české podnikatele k další spolupráci s touto zemí. Organizátorem a současně účastníkem z kosovské strany byla společnost Global Consulting & Development Associates LLC (GCDA). K delegaci se připojil také generální ředitel Kosovské energetické společnosti KEK Argen Gjukaj a jeho kolega Nijazi Thaqi, provozní ředitel. Energetika a s ní související produkty a služby byly nejvíce zastoupenými obory a vedení společnosti KEK jednalo s 12 různými českými firmami. Ostatní členové mise byli z oblasti potravinářství, strojírenství, stavebnictví, cestovního ruchu, poradenství a elektrotechniky. Všichni zúčastnění
absolvovali řadu dvoustranných jednání s potenciálními partnery a zájem českých subjektů předčil naše očekávání. Řada zástupců českých firem vyjádřila hned po fóru spokojenost s organizací s tím, že by uvítali možnost další podnikatelské mise do Kosova, nebo jiné podobné aktivity. Svaz průmyslu a dopravy ČR projednal předběžně s GCDA možnou další spolupráci. V návaznosti na tuto podnikatelskou misi budeme dále pokračovat v podpoře podnikatelů se zájmem o trh Kosova i celý západní Balkán. Děkujeme Velvyslanectví České republiky v Kosovu za výbornou spolupráci při přípravě této akce. Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR
[email protected]
Arben Gjukaj, generální ředitel KEK (Kosovská energetická společnost), na návštěvě v sídle SP ČR
Zahraniční návštěvy
33
Bulharsko není jen růžový olej SP ČR podepsal Memorandum o porozumění s bulharským partnerem BSMEPA a plánuje podnikatelskou misi do této země, o kterou byl zájem i na podnikatelském fóru. Bulharsko patří mezi nejmladší členy EU, kam vstoupilo v roce 2007. A také mezi země, o kterou mají čeští exportéři a investoři zájem. To potvrdila i hojná účast zástupců českých firem na podnikatelském fóru, které koncem listopadu uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Bulharskou agenturou na podporu malých a středních podniků (BSMEPA) v pražském hotelu Jalta. „Bulharsko je země s dobrou správou financí, zajímavá pro český byznys. Investoři mohou spoléhat na podporu státu v oblastech jako je školení zaměstnanců, stimulační opatření či budování průmyslových zón,“ vzkázal českým firmám bulharský náměstek ministra hospodářství, energetiky a turistiky Ivo Marinov, který zahájil fórum. Bulharsko má podle něho také nejnižší daňové sazby v zemích EU a v mnoha ohledech nejnižší náklady. „Potenciál vidím ve společných projektech v dopravě, ve výstavbě čističek odpadních vod a infrastruktury. Podporujeme investice i zakládání společných podniků, a to například v oblasti potravinářství, elektrotechniky, textilního a automobilového průmyslu,“ dodal bulharský host. V souvislosti s jednáním smíšené skupiny byla zmíněna oblast energetiky. Právě do ní jde nejvíce českých investic. Obě strany chtějí spolupracovat na úrovni struktur EU, zvláště v otázce dokončení jednotného vnitřního trhu. Podporu bude mít také spolupráce ve výzkumu a vývoji i společný rozvoj nově vznikajících technologií. V pracovní části fóra proběhla dvoustranná jednání mezi zástupci 17 bulharských firem a organizací a více jak 40 představiteli českých společností. Bulharská delegace byla
34
Zahraniční návštěvy
složena z představitelů různých oborů, jako je stavebnictví, automobilový průmysl, strojírenství, výroba hnojiv a dalších chemických produktů a v neposlední řadě čištění a úprava vody. O většinu bulharských firem projevilo zájem pět i více českých partnerů. Den před fórem pomohlo Technologické centrum AV ČR uspořádat pro delegaci prezentaci možností spolupráce ve vybraných oborech, technologických možností českých firem a kapacit samotného centra. Podnikatelé pak navštívili Zařízení na energetické využití odpadu v Praze Malešicích, kde se seznámili s moderními technologiemi, jaké mohou najít právě v Bulharsku své využití. Při recepci na bulharské ambasádě v Praze bylo slavnostně podepsáno Memorandum o porozumění mezi SP ČR a bulharským partnerem BSMEPA. Za SP ČR dokument podepsal prezident Jaroslav Hanák, za bulharskou stranu výkonná ředitelka BSMEPA Mariyana Velková. V návaznosti na memorandum obě organizace vyjádřily ochotu spolupracovat v nejbližší době na organizaci podnikatelské mise do Bulharska. Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR
[email protected]
foto: výkonná ředitelka BSMEPA Mariyana Velková a prezident SP ČR Jaroslav Hanák při podpisu memoranda o porozumění
Firma roku – První brněnská strojírna Velká Bíteš , a. s. V celostátní komisi a v deseti krajských komisích rozhodovali zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR o vítězích soutěže o nejlepší firmu v ČR. V polovině českých krajů se na stupních vítězů soutěže Firma roku a Živnostník roku 2012 ocitli členové SP ČR. Absolutním vítězem celostátního kola se ze črtnácti firem stala První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. Dvanáctičlenná porota s jedním zástupcem SP ČR se na ní po prezentaci zástupců všech krajských finalistů v tajném hlasování shodla zcela přesvědčivě.
Světový rekord, česká firma Když začne ředitel a předseda představenstva První brněnské strojírny (PBS) Velká Bíteš Milan Macholán mluvit o nových nebo inovovaných výrobcích, které uvedli na trh, není k zastavení. A když k tomu přidá, že největší pokrok jeho firmy byl zaznamenán v dodávkách pro letectví, energetiku, ekologii, dopravní techniku a dokonce i restartovanou kryotechniku, musíte se s úctou sklonit před šíří záběru této rodinné české firmy se zhruba osmi sty zaměstnanci. „Dokázali jsme najít segment trhu, kde byl ještě prostor, a tomu jsme uzpůsobili nabídku a výrobu. Například u slévárenství se jedná o vakuové lití odlitku vysoké hmotnosti a složitých tvarů. Nebo jde o malé motory pro bezpilotní dopravní prostředky. Úspěšnost našeho podnikání je v tom, že máme vlastní vývoj, spolupracujeme s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Subdodávky, jako je galvanické opracování kovu nebo odlitky lopatek pro divizi leteckou, si děláme sami,“ svěřuje se s receptem na úspěch Milan Macholán. Hrdý je třeba na rekordní let, který se uskutečnil v rámci zkušebního programu jeho společnosti na Proudový motor TJ 100 C, který je určený pro pohon motorizovaných kluzáků a experimentálních letounů. Rekord byl uskutečněn tak, že ve výšce 7 125 metrů došlo k vypnutí kluzáku od vlečného letadla. Kluzák po nastartování proudového motoru pokračoval vlastní silou ve stoupání do výšky 9756 metrů nad mořem. V této výšce bylo spotřebováno palivo pro pohon proudového motoru a kluzák pokračoval v bezmotorovém letu a přistál na letišti. Vedle toho, že vyvinula a zavedla do sériové výroby malý proudový motor s označením TJ 100A, jako jediná tato firma v ČR a jedna z mála v Evropě je schopna dodat zákazníkům po celém světě pomocné energetické jednotky na bázi malého turbínového motoru s výkonem do 80 kW.
To, že se firmě daří, je také výsledkem politiky vedení firmy vůči svým zaměstnancům. „To nejpodstatnější je soudržnost a dobrá komunikace a budování vztahů jak na profesnní, tak neformální rovině,“ říká Milan Macholán. Vzpomíná přitom na dobu krize, kdy všichni souhlasili se snížením mezd na určitou dobu, a tím zachránili firmu. Váží si také toho, že v jeho firmě pracuje často i několik generací zaměstnanců současně. Kdokoliv může s ředitelem jednat, oceněn je každoročně nejlepší pracovník, firma poskytuje benefity jako je 13. a 14. plat či firemní ples. Vedle toho je PBS sponzorem kulturních akcí města a akcentuje ekologický přístup. Milan Mostýn Ředitel Sekce komunikace SP ČR a člen celostátní poroty soutěže Firma roku a Živnostník roku 2012
[email protected]
Ředitel první Brněnské strojírny Milan Macholán a Živnostník roku David Smetana
Soutěž
35
Postřehy z krajských kol soutěže Firma roku V průběhu podzimu proběhlo po celé republice 14 krajských kol, nevyjímajíc hlavní město Praha, z nichž se vybírali finalisté celostátního kola. V komisích se rozhodování účastnili regionální manažeři SP ČR (www.spcr.cz/organy/regionalni-zastoupeni), jejichž postřehy vám nyní nabízíme. Zlínský kraj Porota Firmy roku Zlínského kraje 2012 vybírala z desítky zajímavých firem. Pro vítěze se padlo ale rozhodli jednohlasné rozhodnutí – vyhrála firma ELKO EP, členská firma SP ČR. Tato ryze česká společnost se zabývá se výrobou elektronických modulových přístrojů. Zaujala především vlastním výrobním, výzkumným a vývojovým centrem a také tím, že se z prvotní rodinné firmičky postupem času dokázala stát silnou nadnárodní společností s několika zahraničními pobočkami. Důležitý fakt pro rozhodování bylo i to, že ač firma 80 % komponentů zpracovává automatickou výrobou, i tak zaměstnává přes 140 zaměstnanců.
Olomoucký kraj
ukazatele, které komisi při rozhodování oslovily, firma zaujala rozdsáhlostí své prodejní sítě, své výrobky vyváží do téměř 50 zemí světa, a také tím, že u nás nemá konkurenci, snad jen produkty ze zámoří. Vedení firmy je v zastupitelstvu obce Smržice, spolupracuje s úřadem na sportovních a kulturních akcích, podporuje životní prostředí a zaměstnanost v obci.
Liberecký kraj Mezi finalisty kraje byly dokonce tři členské firmy SP ČR. První místo si však vybojovala společnost Severochema. Porotci ocenili především dlouholetou tradici společnosti, inovaci a stabilitu dané firmy. Vedle toho pozitivně hodnotili její motivaci, tedy snahu o udržení zaměstnanců a tržní pozici ryze české firmy.
Rozhodování poroty nebylo zcela jednoznačné. Vítězství si však odnesla firma LASKI s nejvyšším počtem hlasů. I ona je členem SP ČR. Společnost se zabývá výrobou komunálních strojů, jako jsou štěpkovače, drtiče, frézy na pařezy a vysavače listí, což je samo o sobě ekologické. Nebyly to však pouze finanční
Královéhradecký kraj
Majitel ELKO EP Jiří Konečný převzal cenu Firma roku pro Zlínský kraj. V celostátním kole se pak umístil druhý.
Jednatel společnosti Laski Zdeněk Zapletal přebírá cenu pro firmu roku Olomouckého kraje
36
Soutěž
Pořadí finálových firem bylo mezi porotci téměř totožné, hlasování tudíž neprobíhalo v nikterak napjaté atmosféře.
První místo patřilo nakonec společnosti MICRORISC s.r.o. Tato firma se zaměřuje na vytváření nových komponentů a technologií, které umožňují ostatním výrobců rychle a jednoduše vylepšit jejich výrobu.
Pardubický kraj I v tomto kraji došlo mezi členy komise k výjimečné shodě. Jasným vítězem byla zde ofsetová tiskárna H. R. G. spol. s r.o. která porotce zaujala především stabilitou, úctou k zákazníkům i vlastním zaměstnancům. Bohužel stejně jako v loňském roce se nezúčastnila žádná z členů SP ČR.
Kraj Vysočina Z deseti firem byli vybráni tři nejlepší, vyhrála ale členská firma SP ČR První brněnská strojírna Velká Bíteš. Ta se také vítězem v celostátním kole.
Ústecký kraj Překvapivě skončilo finále regionálního kola v Ústeckém kraji. Nakonec se nejúspěšnější firmou stal pivovar Kocour z Varnsdorfu. Zajímavostí je, že firma koupila varnu piva teprve v roce 2009, ale už dokázala získat i světové renomé, když o jejím „moku“ zmínil deník The New York Times.
Karlovarský kraj Krajským vítězem se stala firma ASTOS AŠ a.s., člen SP ČR, která se věnuje podnikání v oblasti strojírenství. Konkrétně jde o příšlušenství k obráběcím strojům a nově se zaměřuje na příslušenství k linkám těžkých lisů. Důležitou roli při výběru finalistů sehrálo nejen byznysové zaměření společností, ale i jejich aktivita a zapojení do dění v kraji, společenská odpovědnost a péče o zaměstnance.
Moravskoslezský kraj
Na prvním místě skončila firma AVG Technologies CZ, s.r.o. Tato firma, poskytující bezpečnostní software pro počítače a mobilní zařízení a další služby, už několik let není ta, co začínala v garáži. Má za sebou kus cesty, uspěla i ve Spojených státech, kde počátek roku vstoupila na burzu Wall Strett v New Yorku. Byla však již prodána zahraničnímu vlastníkovi.
V kraji zavládla mezi porotci jednoznačná shoda na vítězi. V kategorii firma roku tak zvítězil Mlýn Herber spol. s r.o. Důvodem byla rodinná tradice, mlýn patřil rodině majitelů již v 70. letech 19. století, tradiční řemeslo. Provoz je přiotm velmi moderní, srovnatelný se špičkami EU. Firma je navíc aktivní v komunitě, která jí obklopuje a nezapomíná ani na šetrnost k prostředí, když využila náhonu k vybudování malé vodní elektrárny.
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Porota složená z významných zástupců zaměstnavatelů volila z deseti finalistů podle toho, jak se dokáže prosadit prosadit v celostátním finále. Přihlíželo se i k tomu, jak firmy ovlivňují prostředí kolem sebe, finanční stabilitě, životní cestě podniku, starost o zaměstnance a řadě dalších subjektivních i objektivních parametrů. Firmou roku se stala firma Systherm, s.r.o. z oblasti stavebnictví, která hodnocené parametry splňovala nejlépe.
Novou jedničkou středočeského byznysu je LUGI spol. s.r.o. z Libčic nad Vltavou. Společnost uspěla v konkurenci 237 společností. Firma se zabývá zakázkovou výrobou nábytku. Úzce při tom spolupracuje s architekty a designery. Velkým úspěchem pro ni jsou dodávky pro Anglii – ve spolupráci s místními architekty vyrábí zařízení pro obchody v Londýně. V roce 2010 se jí podařilo postavit novou halu a v roce 2012 další budovu sloužící jako ateliér a sklad výrobků.
Jihomoravský kraj
Jihočeský kraj V porotě bylo několik lidí, kteří finalisty a jejich práci dobře znali a mohli objektivně sdělit i informace, které nebyly v oficiálních podkladech. Na základě tohoto hodnocení se vítěznou firmou stala Nema spol. s.r.o., která splnila všechny posuzované parametry na výbornou a zaujala porotu svoji univerzálností a přístupem. Zabývá se komplexním zpracováním dřeva, od těžby až po dřevostavby a střešní vazníkové a krovové konstrukce.
Hlavní město Praha V Praze mezi konkurencí zvítězil poměrně jednoznačně nakladatelství odborné literatury Grada Publishing a.s. Vyznačuje se rychlostí na trhu, novými ucelenými znalostmi a informacemi. Přitom neustále rozvíjí portfolio výrobků, oborů a oblastí působnosti. Dnes vydává knihy z tří desítek oborů ve 140 edicích. Například jen pro rok 2012 připravilo 400 nových titulů. (red)
Soutěž
37
ČR: tolerance úplatků na špici EU Ani nejnovější zjištění mezi tuzemskými podnikateli nenaznačuje to, že by se vnímání korupce zlepšilo. Většina požaduje však přísnější dohled státu. Korupční chování je vnímáno podnikatelskou sférou jako součást života v České republice natolik, že v mezinárodních žebříčcích jsme se „probojovali“ k samotnému vrcholu. Zatímco korupci v rámci zemí světa považuje za rozšířenou 39 procent podnikatelů, v tuzemsku je to celých 80 procent. Co je horší, mezi členy Evropské unie zaujímáme dokonce třetí pozici v tolerování úplatků ze strany byznysmenů. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Ernst & Young mezi 1758 respondenty ve 43 zemích, včetně České republiky. U nás bylo osloveno 50 největších společností napříč odvětvími a na otázky odpovídali zejména finanční ředitelé či vedoucí řízení auditu a právního oddělení. Průzkum byl představen na listopadovém semináři, který na téma Manažerská etika a společenská odpovědnost organizovala členská Česká manažerská asociace (ČMA) ve spolupráci se Společností pro etiku v ekonomice. „Mnozí podnikatelé a manažeři se chovají eticky a jsou poctiví v práci i soukromém životě. Nelze paušalizovat. Důležité ale je, že jsme svědky celospolečenské odporu a stoupajícího tlaku na potření korupce. Je tu řada náznaků protikorupčních řešení a množství opatření se zvyšuje. Co chybí, jsou daleko jasnější signály politické sféry a její ochota otevřít velké kauzy. Jinak se veškeré snahy nesetkají s pochopením byznysu a občanů,“ uvedl Pavel Kafka, prezident ČMA a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz a ČMA již počátkem letošního roku zjišťovaly pohled byznysu na korupci. Výrazně negativní zprávou tehdy bylo, že většina z tuzemských manažerů (65 %) si nedokázala představit, že by u nás byla vymýcena. Pětina z této skupiny je dokonce přesvědčena, že naše společnost „rozhodně nebude fungovat bez korupce“. Alarmující bylo, že nejvíce skeptických hlasů o tom, že se ČR rozhodně nezbaví korupce, zaznívalo od manažerů z institucí a státní správy (29 %). Přetrvávající skepsi respondentů v naší zemi potvrzují aktuální závěry Ernst & Young s téměř ročním odstupem. „Jen osm procent respondentů si myslí, že stát má zájem bojovat proti korupci a dotáhnout případy až k potrestání korupčníka,“ poznamenal Tomáš Kafka z výše uvedené společnosti. Současně poukázal na skutečnost, že firmy v době recese a v situaci, kdy se potýkají s nižší poptávkou jsou více svolné k neetickému jednání. „Pozorujeme zesilování podvodů a korupce, respektive tlaku na dosahování finančních výsledků,“ uvedl Tomáš Kafka. Až 28 procent tuzemských podnikatelů je tak ochotno nabídnout úplatek kvůli zakázce. Podle výzkumu se tak naše země ocitá na úrovni Indie a Vietnamu. Nadále také naši podnikatelé považují korupci za běžný jev této společnosti. Až 80 procent z nich vnímá tento fenomén za běžně rozšířený. Podíl o tom přesvědčených respondentů dosahuje tak úrovně Brazílie a Indonésie. Celosvětově korupci považuje v průměru za rozšířený jev „pouze“ 39 % respondentů. Na druhé straně je důležité, že 80 % podnikatelů volá po přísnějším dohledu ze strany státních orgánů. Prolomilo se i tabu odměňování oznamovatelů, neboť až dvě třetiny
Je některý z těchto kroků podle vašeho názoru ospravedlnitelný, pokud vaší společnosti pomůže přestát ekonomickou krizi? Získání/udržení zakázky díky nadstandardním nákladům na reprezentaci Získání/udržení zakázky díky osobní mu daru Získání/udržení zakázky díky úplatku Záměrné zkreslování výsledků hospodaření Žádný
ČR 2011
Střední a východní Evropa
Západní Evropa
Celosvětově
41
28
26
30
27 32 5 18
21 15 2 29
12 11 5 45
16 15 5 38
Byl/a byste pro právní úpravu, která by zavedla finanční odměny pro oznamovatele? (v % respondentů ) ● Rozhodně pro 36 / ● Spíše pro 30 / ● Neutrální stanovisko 8 / ● Spíše
38
Průzkum
proti 16 / ● Rozhodně proti 10
Zdroj: Ernst & Young
manažerů by uvítalo finanční odměny pro oznamovatele korupčního jednání (whistleblowery). V rámci vzpomínaného semináře o etice vystoupil Luděk Rychetník z CEAS UNIVERSITY of Reading a Fakulty sociálních věd UK Praha, který upozornil na stav státní a veřejné správy jako zdroje korupce. „Bohužel nemáme nezávislou státní správu – naše je politická. Lepší by byla profesionalizace státní správy,“ podotkl Luděk Rychetník. Na potřebu zavádění etických kodexů a norem ve firmách poukázal Martin Vlášek z Shell Czech Republic. „Jste-li vnímáni jako slušná firma, která má v korupci jasno, tak k vám přistupuje okolí s respektem,“ poznamenal s poukazem na to, že Shell má antikorupční program a manuál s názvem Shell Code of Conduct.
Code of Ethic zmínil i Petr Choulík, generální ředitel Linde Gas. „Linde Gas je globální společnost, působíme ve stovce zemí. Po nás se chce, aby i česká Linde byla v souladu s principy a pravidly vedení firmy. I my máme manuál jak se chovat k partnerům a ctíme pravidla,“ dodal Petr Choulík. Jednotlivé příspěvky a prezentace naleznete na http://files.cma.cz/ke_stazeni/seminare/Manazerska_etika_a_ CSR_2012/ Milan Mostýn ředitel komunikace SP ČR
[email protected]
Národní ceny kvality – pomocná ruka inovací Ocenění cenou kvality, kterou letos předával prezident Svazu Jaroslav Hanák, motivuje firmy k využívání v zahraničí osvědčených manažerských nástrojů. Výsledky jsou vidět. Na konci listopadu hostil Španělský sál Pražského hradu řadu významných hostí z politiky a byznysu, aby zde byly předány ocenění Národní ceny kvality. Záštitu nad akcí převzal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, výhercům v patnácti kategoriích blahopřál předseda Senátu Milan Štěch, předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban a mnoho dalších. Ceny pro vítěze, které se teprve nedávno začaly Národními cenami kvality poměřovat, přišel předat prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Národní cenu kvality v současnosti předávají instituce ve více než osmdesáti zemích světa. Podstatou je hodnocení firem podle modelu EFQM excelence. Ten vznikl jako reakce na zaostávání Evropy a Japonska za USA, „kmotry“ modelu je 14 evropských - zejména automobilových koncernů. Jeho účelem je zajistit neustálý přísun inovací a progrese do výroby, vývoje i služeb. Šedesát procent největších evropských firem pracuje podle tohoto EFQM modelu, celosvětově jej využívá přes třicet tisíc firem.
„Národní ceny kvality jsou jediná ocenění, která firmu hodnotí skutečně komplexně. Model EFQM, podle kterého jsou firmy posuzovány, umožňuje objektivně porovnávat všechny parametry výkonnosti společnosti, bez ohledu na její velikost nebo obor činnosti. Každá organizace, která se programu zúčastní a aplikuje EFQM model, získá okamžitě přehled o tom, jak si stojí v porovnání s konkurencí, kde jsou její silné stránky a kde naopak zaostává,“ vysvětlil Robert Szurman, předseda Rady kvality ČR. Inovace, efektivita a moderní manažerské metody jsou v českém podnikatelském prostředí ne zcela automatické veličiny. Cíle Národní ceny kvality jsou tedy přinejmenším chvályhodné.
Přehled oceněných Národní cena kvality ČR – Excelentní firma • AHOLD Czech Republic, a.s. – kategorie obchod • BOSCH DIESEL s. r. o. – kategorie komponenty automobilů • Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. – kategorie výroba automobilů • Kermi s.r.o. – kategorie strojírenství Národní cena kvality ČR – Excelentní organizace • Statutární město Děčín, Magistrát města Děčín • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technické, Třemošnice Národní cena za CSR – Společensky odpovědná firma • AHOLD Czech Republic, a. s. – kategorie obchod • ARAMARK, s. r. o. – kategorie gastronomie • TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. –kategorie strojírenství Národní cena za CSR – Společensky odpovědná organizace • Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest • Městská část Praha 3, úřad městské části Praha 3 (red)
Průzkum
39
Přejeme vám příjemné prožití vánočních svátků a úspěšný rok 2013