98

Všeobecné podmínky 1930

1/98

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. ČÍS. J. 120.687/30-5.

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO PRÁCE A DODÁVKY PŘI PROVÁDĚNÍ VODOHOSPODÁŘSKÝCH MELIORACÍ, (práce regulační, zahrazovací, plošné meliorace, vodovody a odvodnění obcí) PODNIKANÝCH ZA ÚČASTI STÁTU A ZEMÍ.

V PRAZE 1930.

STÁTNÍ TISKÁRNA v PRAZE. Čis. skl.: 315. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx

Technické podmínky 1930

2/98

Čl. 1. Označení podniku (tj. výstavbového projektu, zakázky, nejde o dnešní "podnik" jako o organizaci), zadávací řízení. 1. Stavebníkem podniku _____________________________________ jest ______________________________________________________________ okres _______________________________ země ________________________ 2. Pro zadávací řízení a zadání stavby platí ustanovení zadávacího řádu vydaného výnosem ministerstva zemědělství ze dne 28. června 1924 č. 36.905, při čemž je však také možno u staveb neb dodávek trvajících déle než jeden rok provést zadání za jednotkové ceny pevné, tj. neměnitelné po celou dobu stavby. 3. Každý uchazeč jest povinen prostudovat si projekt, který je podkladem nabídkového řízení a zjistit si veškeré místní, půdní a ostatní, pro podání nabídky směrodatné poměry. Uchazeč je vázán nabídkou od jejího podání až do konečného rozhodnutí o zadání stavby a dodávky, může však po uplynutí 10. týdnů ode dne podání nabídky ustoupit od své nabídky.

Čl. 2. Stanovení smluvního poměru, kauce, ručení. 1. Podnikatel, jenž byl vyrozuměn, že mu stavba byla zadána, jest povinen dostavit se před zahájením prací a dodávek k sepsání smluvní listiny ve lhůtě určené stavebníkem neb zadávacím úřadem; vedle smluvní listiny podepíše podnikatel také všeobecné a technické podmínky, případně jiné součástky smlouvy podle § 28 zadávacího řádu. Smluvní listina sestavená podle ustanovení § 29 zadávacího řádu o zadání stavby nebo dodávky podléhá schválení subvenčních činitelů, resp. pověřeného úřadu. Pokud je v dalším užíváno zkráceného označení smlouva, rozumí se tím některý způsob písemného vyjádření právního poměru podle § 26. zadávacího řádu. 2. Pokud jde o poplatky, kolky, daň z obratu ap. platí tato ustanovení: U podniků vodovodních, kanalizačních a jiných, kterým nemůže být poskytnuto osvobození od kolků a poplatků podle odst. I. § 14 zákona ze dne 4. ledna 1909 ř. z. č. 4., jest podnikatel povinen hradit poplatky, vyplývající ze smluvního poměru, ze svého. Jednostranný závěrečný list, vydaný podnikatelem ve formě obchodní korespondence, poplatkové povinnosti však nepodléhá. U ostatních kategorií podniků vodohospodářských meliorací, pokud požívají podle § 14. zákona ze dne 4. ledna 1909 ř. z. č. 4. osvobození od kolků a poplatků, nepodléhá zadávací smluvní listina zpoplatnění. V rozpisové devise musí být za účelem informace uchazečů zřetelně uvedeno, zda podnik již požívá osvobození od kolku a poplatků neb zda stavebník za toto osvobození zažádá se zpětnou platností, čili nic. Osvobození podle citovaného paragrafu nevztahuje se však na listiny, které vydává podnikatel buď sám, neb společně s jinou osobou třetí. Podléhají tedy povinnosti kolkové zejména: a) nabídky na zadání prací a dodávek, pokud nejsou vypracovány ve formě obchodní korespondence; Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


3/98

b) podnikatelovy účty a kvitance o poskytnutých splátkách a zálohách na práce a dodávky, neplatí-li (u kvitancí) osvobození z důvodu obchodní korespondence; c) smlouvy, které podnikatel uzavře se svými zaměstnanci neb akordanty. Podnikatel je zavázán nejpozději při kolaudaci prokázat, že vyhověl všem povinnostem poplatkovým a kolkovým. Daň z obratu u všech podniků vodohospodářských meliorací hradí podnikatel ze svého a nemá na její zvláštní účtování nároku, pokud ho v přijaté nabídce výslovně neuplatnil. Toliko u podniků, kde stát je stavebníkem, nesmí být daň z obratu do jednotkových cen započtena, poněvadž výkony a dodávky pro stát nejsou podrobeny dani z obratu. 3. Kauce předepsaná podle zadávacího řádu musí být podnikatelem složena před podepsáním smluvní listiny. Nestane-li se tak, jest stavebník, resp. zadávací úřad oprávněn upustit od smluvního poměru a požadovat náhradu vzešlé škody; k úhradě této škody může být použito vadia. Je-li kauce složená v cenných papírech, je podnikatel povinen doplnit kauci ve 14ti denní lhůtě na smluvenou výši, když poklesl kurs složených cenných, papírů tak, že se přejímací hodnota snížila o jednu desetinu. K cenným papírům připojené talony a kupony budou podnikateli na jeho žádost vydány v den splatnosti. O výměnu kuponových archů a náhradu tažených cenných papírů postará se podnikatel během 14ti dnů. 4. Podnikatel ručí za přesné splnění závazků převzatých smluvní listinou jednak kaucí a částkami zadrženými ze splátek (kolaudačními zárukami), jednak celým svým movitým a nemovitým majetkem. Kdyby tedy podnikatel smluvních podmínek neplnil a závazkům svým nedostál, má stavebník právo hojit se na kauci, kolaudační záruce i ostatním jmění podnikatele, tj. buď jej přidržet ke splnění smlouvy, neb jím převzaté práce a dodávky na jeho útraty provést buď ve vlastní režii, nebo jiným podnikatelem a složenou kauci i záruku kolaudační zdržet k náhradě povstalé škody. V případech sporných platí ustanovení čl. 26., bod 3. těchto podmínek. 5. Převezmou-li dva nebo více podnikatelů práci společně, ručí rukou společnou a nerozdílnou za splnění přijatých (smluvních) závazků, tj. jeden za všechny a všichni za jednoho. V tomto případě budiž stanovena a jmenována za společného zplnomocněnce určitá osoba, která jest oprávněna zastupovat podnikatele po celou, dobu trvání smlouvy až do úplného splnění nebo rozvázání smlouvy. V plné moci zplnomocněnce má být pamatováno, že plná moc má také platit pro právní jednání, pro které vyžaduje § 1008 Všeobec. obč. zák. zvláštní plné moci. Ověřená plná moc bude odevzdána stavebníku. 6. Smlouva se všemi přílohami je uložena u stavebníka, po případě u úředního správce podniku. Podnikatel může si svým vlastním nákladem opatřit její opisy a má právo kdykoliv požádat za nahlédnutí do originálu.

Čl. 3. Přenesení závazků (subakord), následky konkursu, vnucené správy, úmrtí. 1. Práce a závazky smluvní listinou převzaté nesmí podnikatel přenést ani zcela, ani částečně na osoby jiné bez výslovného svolení stavebníka a dozorčích úřadů. Avšak i při výslovném svolení zůstává původní kontrahent společnou a nerozdílnou rukou s podnikatelem novým v trvalém závazku smlouvou převzatém. Subakordanti, kteří mohou být přijat jen po předcházejícím souhlasu stavebního správce, jsou považováni za zaměstnance podnikatele a platí pro ně obdobně ustanovení čl. 11. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


4/98

Kdyby byl na podnikatele neb některého společníka uvalen konkurs, vnucená správa nebo kuratela, nebo kdyby osoba ta odsouzena byla pro zločin, přečin aneb přestupek z pohnutek nečestných nebo kdyby došlo k opětovné exekuci podnikatele svědčící o úplné finanční neschopnosti, resp. k soudnímu vyrovnání, konečně také u právnické osoby neb výrobní společnosti, která jest podnikatelem, kdyby došlo k likvidaci, přísluší stavebníku právo vyhradit si nároky na náhradu případné škody (primo loco v pořadí společníků) a považovat smlouvu za zrušenu. Záleží na rozhodnutí stavebníka a subvenčních činitelů, aby nedokončené práce a dodávky byly provedeny buď v režii stavebníkově, nebo zadány jinému podnikateli na útraty a nebezpečí původního smluvního podnikatele při použití ustanovení o porušení smlouvy podle čl. 21. těchto podmínek. Po dobu vyrovnávacího řízení vážou podnikatele smluvní podmínky; v případě konkursu může podnikatel žádat o pokračování v pracích. Stane-li se změna ve firmě podnikatelské, nemění se tím ničeho na jejím smluvním závazku vůči stavebníkovi. Zemře-li podnikatel neb jeden z více spolupodnikatelů před splněním smlouvy, přecházejí veškeré jeho závazky smluvní na právního nástupce. Zemře-li jeden z více spolupodnikatelů, může stavebník další trvání smluvního poměru činit závislým na tom, že dědici zemřelého (v případě nutnost se schválením soudu pozůstalostního neb poručenského) udělí pro styky se stavebníkem jinému spolupodnikateli generální plnou moc. Zemře-li jediný podnikatel, jest však stavebníku v dohodě se subvenčními činiteli vyhrazeno, po slyšení zástupce podnikatele, rozhodnout se, zdali právní poměr ze smlouvy vzešlý se zruší či nikoli. V případě zrušení smluvního poměru provede se s právním nástupcem vyúčtování a uhrazení nákladu za vykonané práce a dodané stavební hmoty podle ustanovení o konečném vyúčtování a kolaudaci čl. 23. a 24.

Čl. 4. Rozsah prací a dodávek, jejich účtování. Druh a množství zadávaných prací a dodávek jsou předběžně stanoveny v zadávacím rozpisovém elaborátu, resp. Ve schváleném projektu a jeho přílohách, jež jsou uchazečům k na-hlédnutí vyloženy podle údaje rozpisu stavby. V těchto pomůckách uvedené předběžné údaje budou podrobně určeny stavební správou na staveništi při provádění a vytýčení jednotlivých prací, staveb a dodávek. Stavebník a správce podniku mají právo za šetření předepsaného úředního postupu mě-nit jednotlivé stavební návrhy, stavebník však může takovéto změny ukládat podnikateli pouze prostřednictvím správce podniku. Stavebníku, resp. stavební správě jest vyhrazeno vypustit provedení některých prací i dodávek hmot a zvětšit nebo zmenšit jejich rozsah, jak to bude vyžadovat řádně, a vyhovující provedení podniku; v tom případě vzdává se podnikatel nároku na ušlý zisk. Zvětšení neb zmenšení prací a dodávek řídí se podle §§ 11 a 37 zadávacího řádu. Prokáže-li podnikatel neb dodavatel, že vypuštěním některých prací neb dodávek utrpěl skutečnou hmotnou škodu, může mu stavebník, s výhradou schválení subvenčních činitelů, podle návrhu správce podniku přiznat odškodné. Nárok na toto odškodnění však odpadá, bylo-li v rozpisu neb pomůckách nabídkového řízení upozorněno, že nebude přiznáno odškodné za vypuštěné práce a dodávky v průběhu stavby. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


5/98

Skutečná odměna čili výdělková částka stanoví se ze skutečných, stavební správou zjištěných a schválených měr a z nabídnutých jednotkových cen. Vyskytnou-li se v nabídce rozdíly v jednotkových cenách podle rozboru cen vypočtených a v cenách zařazených do celkového výpočtu nabídky, platí jen ceny v rozboru cen zjištěné, vypsané slovy. Podnikatel nemá nároku na náhradu z důvodu, že bez závažných důvodů a bez souhlasu stavební správy provedl některé rozměry větší, neb z materiálu cennějšího, nýbrž přísluší mu pouze ona částka, která by mu přináležela, kdyby práci byl provedl přesně podle plánů a smlouvy. Jsou-li rozměry anebo ceny použitého materiálu menší, vypočítá se podnikateli výdělečná částka jen podle skutečně provedené práce a dodávky.

Čl. 5. Práce v nabídce neuvedené. Vyskytnou-li se při stavbě nové práce neb dodávky, pro které nebyly v nabídce ceny oferovány, sjednají se pro ně mezi podnikatelem a stavebníkem, po dohodě se správcem podniku, jednotkové ceny, vyšetřené úměrně podle cen nabídky pro práce podobného druhu, neb není-li to možno, sjednají se jednotky odpovídající cenám, obvyklým na běžném trhu práce a hmot. Schválení těchto sjednaných cen zůstává vyhrazeno v závažnějších případech úřadu schvalujícímu zadání stavby. Stavebník má však právo provést tyto nové práce a dodávky ve vlastní režii, neb je zadat jinému podnikateli za souhlasu subvenčních činitelů. Nebylo-li by však možno provést práce nové odděleně od původních nebo bez vážného přerušení v provádění prací běžných nebo je-li nebezpečí z prodlení, je podnikatel povinen na písemné nařízení stavební správy, resp. stavebníka, s poukazem na důvody, které rozhodly pro toto opatření, bezodkladně začít s pracemi oněmi a je také dokončili bez dřívějšího ujednání cen a podle daných rozkazů. Dodatečné sjednání cen stane se podle ustanovení předchozího odstavce. Započal-li podnikatel, aniž bylo nebezpečí z prodlení, anebo bez písemného rozkazu stavební správy (čl. 10. bod 2.) s pracemi nepředvídanými, jichž cena nebyla předem dohodnuta, bude jejich cena stanovena stavební správou, resp. stavebníkem, s výhradou schválení kolaudační komise. Nebylo-li by však možno takových provedených prací (podle bodu 3.) použit, nebo uzná-li je správce podniku za zbytečné, musí je podnikatel bez nároku na jakoukoli náhradu nejen odstranit v nařízené době, nýbrž bude též povinen nahradit stavebníku případné náklady a škody, které mu tím vzešly.

Čl. 6. Práce režijní. 1. Režijní práce podnikatelem prováděné jsou ty, které jsou sice vykonávány pracovními silami a z hmot opatřených podnikatelem neb jeho zástupcem, při nichž však výdělkový obnos nezjišťuje se podle jednotkových cen a provedeného množství, nýbrž podle výplatních listin a originálních účtů dodavatelů s připočtením oferované procentní přirážky ke mzdám za zapůjčení nářadí a rekvisit, za technický dozor, veškeré pojištění dělnictva, za zisk a ostatní jiná vydání; rovněž i k účtům za dodané hmoty připočte se oferovaná procentní přirážka. Plat za technický dozor může podnikatel při režijních pracích účtovat zvláště jen v případech zcela mimořádných; bylo-li to správcem podniku písemně povoleno a byl-li dozorčí orgán podnikatelův zaměstnán výhradně jen při pracích režijních. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


6/98

2. Jako práce režijní tímto způsobem účtované budou uznány a zaplaceny pouze ony mimořádné práce, které byly k režijnímu provádění stavební správou předem písemně ve stavebním deníku povoleny, resp. Uloženy. Provádění režijních prací nutno stavební správě oznámit aspoň den před jich započetím. Zaměstnáni smějí být při nich jen dělníci odpovídající příslušným druhům práce, kteří mají v nich potřebnou zběhlost a zručnost. Kdyby však podnikatel použil lépe kvalifikovaných dražších pracovníků, než odpovídá druhu režijní práce, nebudou mu vyšší mzdy uznány; obdobně platí toto ustanovení pro dodané hmoty při režijních pracích. 3. Podnikatel jest povinen hlásit každodenně stavební správě výkaz dělníků, případně i dozorců zaměstnaných při té které práci režijní, počet pracovních hodin, výkaz dodaných hmot a zapůjčených strojů. Výkaz ten zapíše se denně do stavebního deníku neb do zvláštního režijního deníku; každý zápis musí být. týž den stavební správou přezkoušen a co do správnosti potvrzen, ježto jinak by ztratil podnikatel nárok na uznání dotyčného výkonu. Stavební správa může požadovat kromě toho, aby byly předkládány ještě zvláštní měsíční výkazy režijních prací jako. doklad pro splátkové výkazy. 4. Nebyly-li v nabídce, resp. Ve smlouvě, stanoveny procentní přirážky pro práce režijní a příslušné k nim dodávky hmot, považuje se nejvýše přípustná přirážka na mzdy 35% a na dodávky hmot 10%. Účtované mzdy nesmí překročit sazby uvedené v nabídce a není-li jich, sazby stanovené kolektivními smlouvami, resp. sazby místní smlouvy nebo v místě obvyklé mzdy. 5. Rozhodne-li se stavební správa, resp. stavebník, že provede režijní práce pod vlastním dozorem, jest podnikatel povinen dodat potřebné dělníky a nářadí i jiné rekvisity; režijní přirážka ze mzdy se pak sníží o 5% za dozor.

Čl. 7. Vedlejší výkony a pomocné práce. 1. Pokud v rozpise prací a dodávek není jinak stanoveno, je podnikatel zavázán dodat všechno potřebné náčiní, stroje, přístroje, dopravní prostředky a ostatní stavební nářadí, nutné k řádnému provedení zadaných prací a dodávek. 2. Kromě toho jest podnikatel povinen bez náhrady vykonat přípravné, pomocné a ochranné práce, jakož i dodat nářadí a předměty, kterých je nutně zapotřebí, aby převzaté výkony byly podle plánů řádně provedeny. Tedy vyšetřit půdní poměry, zajistit si nezbytné příjezdné cesty, přívozy a jiné komunikace se současným jich udržováním po čas stavby; postarat se o převádění a odpad tekoucích vod, jakož i vod spodních ze staveniště a z jam stavebních, zřídit lešení, bednění, zatímní dráhy, prozatímní mosty, lávky, schodiště, osvětlování a signalizování staveniště, dodat inventář specielní (stroje měřicí, náčiní, prostředky dopravní, přístroje ke zkoušení cementu), zřídit a udržovat pracovny, dílny, místa pracovní, skladiště a záchody, konečně opatřit pitnou vodu na staveniště a postarat se o dovoz věcí ke stavbě nutných až na místo potřeby, se všemi výlohami s tím spojenými. Při vodovodech postará se o dovolení k rozvozu trub přes cizí pozemky stavebník a uhradí také případně odškodné požadované z tohoto titulu.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


7/98

3. Lešení podnikatelem zřízená musí být mezi stavbou také jiným dělníkům a řemeslníkům volně přístupna, uzná-li toho potřebu stavební správa. Podnikatel není však povinen provádět! na lešení změny v zájmu snazšího používání cizími pracovníky. 4. Podnikatel jest zavázán přenechat bezplatně stavební správě k používání své příjezdné cesty, zřízené náhony, lávky, dopravní prostředky a jiná zařízení sloužící k rychlé a bezpečné komunikaci na staveništi. Budou-li taková zařízení přenechána ve prospěch podnikatelů jiných a nedojde-li k dohodě, jakým dílem mají přispívat k jich udržování, rozhodne o tom stavební správa a podnikatel musí se tomuto rozhodnutí podrobit, pokud by neprokázal, že je tímto rozhodnutím poškozen. 5. Po dokončení zadaných prací jest povinností podnikatele, aby bezplatně urovnal stavební místo, odklidil odpadky a nečistoty, odstranil kolejnice, veškerá pomocná lešení a zařízení (jímky atd.), jakož i zbylé hmoty stavební a jiné předměty. Nestane-li se tak ve lhůtě stavební správou nařízené, jest stavební správa oprávněna zařídit to na útraty podnikatelovy, při čemž však neručí za případnou ztrátu odklízených hmot a nářadí. 6. V případě potřeby může být podnikateli uloženo zadávací smlouvou, aby pro stavební správu opatřil při větších stavbách vlastním nákladem na staveništi neb v nejbližším okolí kancelářskou místnost i s nutným zařízením, otopem, osvětlením, hlídáním a úklidem. Tento požadavek bude již v nabídkové devise uveden. 7. Vytýčení stavby a všechna k tomu potřebná měření, výpočty, kolíkování, profilování a jiné pomůcky vykoná podnikatel vlastními silami, vlastním nákladem a dodá sám potřebný k tomu materiál. Podnikatel přejímá zodpovědnost za správnost tohoto vytýčení, provedeného podle schválených plánů neb podle disposic stavební správy jak vůči stavebníku a dozorčím úřadům, tak i vůči ostatním dodavatelům neb podnikatelům na stavbě zúčastněným. 8. Stavební správě zůstává však vyhrazeno provést buď veškeré vytyčovací práce neb některou jejich část za součinnosti podnikatelovy, což musí být v rozpisové devise uvedeno. V případě tom je podnikatel povinen bezplatně dodat potřebný vycvičený personál a veškeré pomůcky, potřeby, náčiní měřické, jakož i lodě pro všeliké práce vytyčovací a měřické. Táž povinnost přísluší podnikateli při vykonávání stavebního dozoru, jakož i při částečném neb konečném přejímání jednotlivých prací stavební správou a konečně také při kolaudaci podniku. Z titulu, že stavební správa provedla sama vytýčení celé neb částečné, nebudou podnikateli činěny srážky. 9. Kromě toho jest podnikatel povinen svým nákladem postavit a v pořádku udržovat jednoduché vodočty, určené stavební správou a provádět! na nich svým personálem potřebná odečítání a záznamy vodních stavů. 10. Při stavbách na větších tocích musí podnikatel opatřit a udržovat dobře vystrojený člun vlastním nákladem; aby jej mohla stavební správa neb dozorčí orgány používat, vybaví jej podnikatel podle potřeby obsluhujícími dělníky-veslaři. 11. Zjedná-li si podnikatel dovolení od stavební správy, může na pozemcích, které byly pro staveniště opatřeny a převzaty stavební správou, zřídit dílny, baráky, skládky pro staviva a jiná potřebná zařízení a používat pozemků těch potud, pokud by to neztěžovalo Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


8/98

provádění prací stavebních, nebo pokud by jich stavební správa k jinému účelu nepotřebovala. Nestačí-li plocha staveniště k postavení potřebných kanceláří, baráků a podobně, nebo bude-li potřebovati podnikatel ještě dalších nutných míst pro skladiště, zásoby staviva, pro příjezdné cesty atd., jest jeho věcí, aby si příhodná místa opatřil vlastním nákladem, aniž má z toho nějaký nárok proti stavebníkovi. 12. Míní-li podnikatel zřídit jakoukoliv stavbu sloužící potřebě podnikatelství na staveništi aneb na pozemcích patřících stavebnímu fondu, jest povinen předložiti stavební správě včas potřebné situační a stavební náčrtky, aby na základě jich mohla tuto záležitost posoudit a udělit podnikateli souhlas, aneb ji zamítnout! Toto povolení stavby se však týká výhradně jejího umístění na staveništi a nevztahuje se na její bezpečnost ve všech směrech, za niž odpovídá podnikatel příslušným úřadům sám. 13. Po dokončení celé stavby aneb po zrušení smlouvy jest povinen podnikatel všechny takto zřízené objekty odstranit v době, která mu bude stavební správou stanovena; nevyhoví-li podnikatel, učiní to stavební správa podle ustanovení bodu 5. Používané pozemky nutno při tom uvést do stavu původního, po případě takového, který by odpovídal projektu.

Čl. 8. Hmoty získané při provádění prací; nálezy. 1. Stavební hmoty získané při provádění prací zůstávají – pokud nebylo jinak stanoveno, resp. smluveno – majetkem stavebníka. Stavební správa neb stavebník určí, jakým způsobem bude hmot dále použito buď při provádění stavby neb jinak. Podnikatel má dbát toho, aby získány byly hmoty ve stavu pokud možno upotřebitelném, aby dopraveny byly v plném množství a s největší šetrností na místa vykázaná správou stavby. Připustí-li nebo nařídí-li stavební správa, aby se použilo získaných hmot při dalším provádění prací, budou samozřejmě tyto práce účtovány bez dodání použitých hmot, pak se příslušná cena odvodí z rozboru jednotkové ceny, oferované za ony práce, k nimž se použilo získaných hmot. 2. Práce spojená se získáním a případné nařízeným tříděním a dopravou těchto hmot odmění se podle nabídky, resp. podle ustanovení čl. 4.–6. 3. Nálezy, které byly získány při provádění prací a staveb a mají cenu archeologickou, historickou, přírodovědeckou, uměleckou neb jinou, je zavázán podnikatel oznámit ihned stavební správě a odevzdat stavebníkovi k dalšímu řízení podle příslušných ustanovení zákonných. Rovněž je podnikatel zavázán zpravit ihned správce podniku a stavebníka, byly-li při stavbě odkryty památky, předhistorické hroby, stavby apod. Podnikatel se vzdává za sebe a svoje zaměstnance jakéhokoli práva a nároků na získání nálezů a je zavázán při jejich odkrytí postupová ti co nejopatrněji a nejobezřetněji. 4. Kdyby byly nalezeny horniny neb minerály spadající pod regál horní, budiž to oznámeno správě stavební. Podnikateli a všem jeho zřízencům a dělníkům jest zakázáno, aby přihlásili výhradní kutání v obvodu stavební trati. 5. O odměně za nález, která přísluší nálezci podle zákona anebo o odměně za opatrné zacházení s nalezeným předmětem rozhoduje správce podniku a stavebník.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


9/98

Čl. 9. Bezpečnostní opatření, péče o zaměstnané. 1. Podnikatel jest zodpověděn za úplnou bezpečnost na staveništi i jiných pracovních místech a má při všech pracích a zařízeních pečovali o ochranu zdraví a života svého zaměstnanectva po rozumu, po případě analogicky podle ustanovení hlavy VI. platného živnostenského řádu (na Slovensku a Podkarpatské Rusi živnostenského zákona z 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n.), zejména pokud jde o ustanovení § 74 živnostenského řádu (§ 102 živ. zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus) a řídit se ministerskými nařízeními a veškerými předpisy vydanými na základě těchto paragrafů (viz příručku Sbírka zákonů, nařízení a předpisů pro státní stavební službu v ČSR., svazek IV., část B, díl VII. Věci živnostensko-technické). Dále musí podnikatel šetřit předpisů stavebního řádu, nařízení dopravní a poříční policie, jakož i zákonných ustanovení o právních poměrech zaměstnanců. U stavební kanceláře jest vyvěsit pracovní řád, na vhodných místech zřídit záchody pro zaměstnané dělníky, podle možnosti postarat se o dobrou pitnou vodu, na staveništi dbát o bezpečnostní pažení a lešení, u strojů zřídit potřebná ochranná opatření, v kanceláři chovat příruční lékárnu a veškeré zaměstnance přihlásili včas u příslušných pojišťovacích ústavů; ujednaná mzda budiž všem zaměstnancům včas placena. Veřejné komunikace, pokud by_ byly pracemi dotčeny, oddělit jest zábradlím neb podobným opatřením od staveniště a zřídit předepsaná neb jiná vhodná, i v noci viditelná výstražná znamení. Pracovní disposice nutno tak řídit, aby používání veřejných cest, přívozů a jiných spojovacích prostředků nebylo rušeno. Při stavbách na řekách a jiných tocích pečovat jest o nerušený odtok vody a dbát všech vodopolicejních ustanovení a poříčních předpisů. Podnikatel jest zavázán dbát toho, aby při zemních pracích nebyla půda podkopávána a tím nedošlo k utržení zemních bloků, aby půda nebyla vyplavována a nesesouvala se. Pro trhací látky zřídit jest předepsaná skladiště, chovat tyto látky na staveništi v největší opatrnosti a pokud možno v nejmenším množství a svěřit je pouze obeznalým dělníkům. Při pracích s výbušnými látkami jest šetřit příslušných úředních předpisů, jež nutno na vhodných místech vyvěsit a dělnictvo s nimi obeznámit. Pokud je s některými pracemi spojeno zvláštní nebezpečí pro zaměstnané dělnictvo, vydá podnikatel nařízení (která musí být vyvěšena na viditelném místě), s nimiž jsou dělníci některé nebezpečné práce provádějící zvlášť obeznámeni; tito dělníci se musí zvlášť zavázat, že jich budou šetřit. Mimo to před každým zahájením nebezpečných prací musí být dány dělníkům zvláštní pokyny a vysvětlení ústně. 2. Podnikatel musí přesně dbát podmínek vodoprávního povolení, případně pozdějších vodoprávních nálezů pro stavby zadané, které mu budou písemně sděleny anebo v opise odevzdány. 3. Pro stavby, které podnikatel provádí pro vlastní potřebu, např. stavby pozemní, provisorní přemostění, zřízení přívozů a podobných zařízení, k nimž třeba předepsaného úředního povolení, musí si podnikatel povolení to vlastním nákladem opatřit a je přesně dodržovat, jakož i šetřit všech zákonitých předpisů k zřízení těchto objektů se vztahujících. 4. Na řekách používaných ku plavbě vorů a lodí musí se stavba prováděti tak, aby se doprava co nejméně rušila. Podnikatel je zavázán podle nařízení správce podniku svým nákladem udržovali a připouštět i vodní dopravu v tratích, v nichž je to možno bez značné poTisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


10/98

ruchy a újmy stavebních prací. Je-li zapotřebí za stavby dočasného omezení neb přerušení plavby lodí a vorů, jest povinen podnikatel oznámit to včas stavební správě, aby se mohla učiniti potřebná jednání za účelem úředního prohlášení a uvědomění o omezení plavby lodí a vorů. Podnikatel musí pečovat o udržování vodotoků, vodovodů, plynovodů, elektrických vědem a jiných zařízení veřejných, o to, aby sousední majetek byl chráněn před poškozením, které by bylo způsobeno prováděním stavby a dělníky, a konečně o to, aby hotové stavby a jejich část chráněny byly před poškozováním. 5. Podnikatel má na svůj náklad opatřit podle potřeby vše, co nařídí stavební správa neb úřady za účelem bezpečnosti a pořádku a ručí za škodu, která byla způsobena jím neb jeho osobami zaměstnanými na stavbě a jest povinen dát stavebníku náhradu, kdyby musil zaplatit osobám třetím za škody takové. Návštěvám, exkursím apod. je dovolen přístup na staveniště jen na výslovné povolení správce podniku. 6. Pokud uzná to stavební správa za potřebno, má podnikatel zřídit pro dělníky obytné baráky a postarat se o stravování všeho zřízenectva zřízením jídelen nebo nákupních skladišť za šetření všech předpisů živnostenských a zdravotních. Místnosti zřízené pro ubytování a stravování zaměstnanectva jest udržovat v pořádku a čistotě, podle potřeby je desinfikovat; nutno je opatřit přiměřenými zařízeními proti nebezpečí požáru. Všechna tato zařízení a opatření nebudou podnikateli zvlášť placena. Podávání nápojů lihových na účet mzdy jest přísně zapovězeno. 7. Při epidemiích jest podnikatel povinen řídit se předpisy, které vydá zdravotní úřad.

Čl. 10. Stavebník a stavební správa. 1. Řídit a dohlédat na stavbu a na dodávky přísluší povšechně úřednímu správci podniku a zástupcům stavebníka. Při podnicích státních, zemských a okresních je zástupcem stavebníka úřad zemský, resp. okresní, který – pokud jde o podniky pohraniční, resp. více okresů – ustanoví ministerstvo zemědělství. Při podnicích obcí a podnicích vodovodních i stokovacích, pak při podnicích vodních družstev a vodovodních skupin ustanoví obec, výbor vodního, resp. Vodovodního družstva aneb vodovodní skupiny osoby, které jsou pověřeny zastupovat stavebníka a oznámí je podnikateli a dozorčímu úřadu. 2. Správce podniku bude ustanoven úřadem zastupujícím stavebníka, neb dozorčím úřadem za souhlasu ministerstva zemědělství. Při rozsáhlejších neb obtížnějších podnicích může být ustanoven vedle správce podniku ještě pro stálý dohled místní odborný dozorce. Zástupci stavebníka, resp. místní odborný dozorce zastupují správce podniku, pokud není na stavbě trvale přítomen. Se zřetelem k tomu používá se širšího označení stavební správa, místo správce podniku. Technické disposice v mezích schváleného projektu a rozpočtu přísluší jedině správci podniku po dohodě se stavebníkem; zástupci stavebníka, resp. místní odborný dozorce dbají, aby byly řádně plněny. Stavební správa předá podnikateli stavbu, vydává postupně stavební plány, řešení a různé pokyny ve všech technických otázkách, dohledá na vytyčování a správné provádění

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


11/98

stavby, aby podnikatel veškeré podmínky a stavební plány, jakož i dané pokyny zachovával a dodané hmoty vyhovovaly všem předpisům podmínek i předloženým vzorkům. 3. Stavební správa určuje a zjišťuje postup prací, skutečně provedené rozměry, dává pokyny a příkazy o projektování, vytyčování a provádění prací a vede stavební deník, pokud nebylo jeho vedení svěřeno podnikateli. Dále přesvědčuje se stavební správa o počtu zaměstnaných dělníků, o množství a cenách dodaných hmot a při režijních pracích kontroluje a ověřuje výplatní listiny i účty dodavatelů. Jednání s podnikatelem je ústní, ve všech důležitějších věcech však písemné. 4. Stavební správa má právo vyloučit veškeré jakostí, rozměry neb opracováním nevyhovující hmoty, nařídit snesení neb odstranění provedených, leč vadných prací neb staveb a provedení řádných prací náhradních, třeba i jiným podnikatelem neb silami stavebníka, a to na účet a risiko podnikatele, jemuž práce byly zadány. Uzná-li stavební správa, že způsob provádění práce odporuje podmínkám, že by z toho vzniknout mohla škoda, jsou zřízenci i dělníci podnikatelovi, kteří tuto práci provádějí, povinni ihned uposlechnout nařízení a pokynů stavební správy. Neučiní-li toho, jest stavební správa oprávněna další provádění takovéto špatné práce zastavit, o čemž vyrozumí podnikatele, aby zjednal nápravu. 5. Chce-li podnikatel k daným pokynům a příkazům něco podotknout, dotázat se, nebo navrhnout změnu provádění, postupu prací a staveb, přeje-li si nějakých rozhodnutí v jakémkoli ohledu, učiní tak pravidelně zápisem do stavebního deníku nebo včasným zvláštním písemným podáním stavební správě, po případě stavebníku. Rozhodnutí učiní stavební správa v dohodě se stavebníkem nejdéle ve lhůtě 4 týdnů. V případech zvláště důležitých podléhá rozhodnutí toto schválení ministerstva zemědělství. 6. Podnikatel má právo podat námitky proti rozhodnutí stavební správy do 5 dnů dozorčímu úřadu, který o nich rozhodne po vyšetření věci buď sám, neb vyžádav si dříve souhlas ministerstva zemědělství. Dozorčí úřad a ministerstvo zemědělství mají právo kontroly nad stavbou a nad postupem stavební správy a podnikatel je povinen podat zástupcům těchto úřadů potřebné zprávy a objasnění. Podnikatel bude vyzván a je povinen, aby se účastnil kontroly. 7. Vykonáváním tohoto vlivu a dozoru stavební správou, resp. dozorčím úřadem není podnikatel nikterak zbaven své zodpovědnosti a náhrady za všechny nedostatky práce i nedokonalosti dodaných hodnot.

Čl. 11. Podnikatel a jeho zástupce, zřízenci a dělníci. 1. Při zadávacím řízení je uchazeč povinen prokázat na vyzvání stavebníka (zadávacího úřadu), že je úředně oprávněn a odborně kvalifikován k provádění zadávaných prací podle podmínky rozpisu stavby, po případě – nebyla-li taková podmínka určena, podle ustanovení § 22 zadávacího řádu. Podnikatelské společnosti akciové, s ručením omezeným apod. musí prokázat úřední oprávnění a odbornou kvalifikaci svého zmocněného technického zástupce.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


12/98

2. Podnikatel, jemuž byly práce a dodávky zadány, popřípadě u podnikatelské společnosti její zmocněný technický zástupce má osobně stavbu řídit a účastnit se na staveništi všech jednání, byl-li o to stavební správou, neb stavebníkem požádán. Nemůže-li podnikatel anebo zmocněný technický zástupce společnosti stále být na staveništi, jsou povinni ustanovit na stavbě svého řádně zmocněného zástupce, který musí být věci plně znalý a prakticky osvědčený úředník, aby stavební správa mohla s ním závazně jednat jako s podnikatelem samým. Tento místní zástupce podnikatele je zavázán všechna nařízení stavební správy přesně a včas vykonávat a muší se na písemné neb ústní vyzvání účastnit všech ústních jednání o stavebních disposicích. Podnikatel oznámí písemně správci podniku i stavebníkovi ustanovení svého zmocněného zástupce a podobně zpraví jmenované o případných změnách v jeho osobě. Kdyby se místní stálý zástupce podnikatele opětovně provinil neodborným a nedbalým prováděním prací, neznalostí, neslušným neb pohoršlivým chováním, nebo neuposlechl-li rozkazů stavební správy, jest povinností podnikatelství, aby na vyzvání stavební správy nahradilo tohoto zástupce jiným spolehlivým a vyhovujícím zástupcem. Stavební správě, resp. stavebníku zůstává vyhrazeno odmítnout předem nevyhovujícího zástupce podnikatele. Pokud se jinde používá zkráceného výrazu podnikatel, je tím míněn nejen podnikatel sám, nýbrž i jeho místní zmocněný zástupce. 3. Podnikatel jest povinen zaměstnávat dělníky tuzemské a za stejných podmínek v první řadě místní. Zaměstnávat dělníky cizozemské neb dodávat stavební hmoty, konstrukce a součástky cizozemské jest přípustno pouze se svolením stavební správy. Podnikateli náleží zaměstnávat jen takové síly (políry, dělníky apod.), které jsou úplně způsobilé provádět práce jim svěřené a které se chovají slušně. Na požádání stavební správy jest podnikatel povinen propustit z práce zaměstnance v tom, neb onom směru nevyhovující. Rovněž jest povinen podřídit se příkazům správy stavby i co do počtu dělníků na stavbě zaměstnaných, aby počet ten byl přiměřený lhůtě stanovené pro dokončení stavby. Podnikatel nesmí získávat dělnictvo zaměstnané na jiných stavbách vodohospodářských meliorací nabízením vyšších mzdových podmínek a je zavázán na vyzvání správce podniku předložiti průkaz o tom, kde bylo dělnictvo před přijetím na zadanou mu stavbu zaměstnáno. Při provádění nutno rozdělit dělníky tak, aby jim byly přikázány jenom takové práce, v kterých jsou vycvičeni. Správce podniku může zapovědět provádění prací v úkolu (akordu), uzná-li to zapotřebí v zájmu jakosti práce. 4. Podnikatel jest zodpověděn za všechna jednání a opomenutí svých zmocněnců, subkontrahentů, zřízenců a dělníků. Jest také povinen nahradit stavebníku plnou škodu jmenovanými osobami způsobenou a jej odškodnit, kdyby třetí osoby jednáním uvedených zaměstnanců byly poškozeny a činily nároky proti stavebníku. Ve sporných případech rozhoduje správce podniku. 5. Podnikatel jest povinen umožnit přístup stavební správě i dozorčím orgánům ke všem místům pracovním a má se řídit přesně jejich rozkazy a pokyny. Pracuje-li se současně na více od sebe vzdálených místech, musí být pro každé staveniště podnikatelem ustanoven stavbyvedoucí aneb předák.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


13/98

6. Podnikatel jest zavázán při dopravě stavebního materiálu a stavebního nářadí na staveniště, nemá-li vlastních povozů, zaměstnávat za jinak stejných mzdových podmínek majitele povozů v místě stavby neb z nejbližšího okolí. Proto musí včas, nejméně na týden napřed, uvědomit stavebníka o všech nastávajících dovozech, aby zájemníci neb místní majitelé povozů se mohli zúčastnit konkurence dovozu.

Čl. 12. Odevzdání staveniště a počátek prací. 1. Staveniště odevzdá podnikateli stavební správa zápisem, v němž se uvedou místní poměry, které. mají vliv na disposice a postup stavby, určí se postup nejbližších prací, se kterými je podnikatel povinen započít ve lhůtě, jež mu bude v zápisu určena, pokud nebyla již určena při rozpisu stavby, neb v zadávací smlouvě. Skutečné započetí prací musí podnikatel oznámit do 8 dnů dozorčímu úřadu. V zápisu o předání staveniště bude udán způsob vytýčení stavby, označeny. pevné body výškové a směrové, o jejichž správnosti se má podnikatel přesvědčit a ihned oznámit zjištěné snad odchylky. Tento zápis musí podepsat podnikatel, jenž má také právo uvést v něm okolnosti na místě zjištěné, které podle jeho mínění odporují projektu neb stavebním podmínkám. Stavební správa vyšetří pak s podnikatelem sporné záležitosti a výsledek uvede v zápisu. Nemohou-li být. podnikateli odevzdány i všechny potřebné pozemky ihned, musí na to vzít ohled, ale nemůže z toho činit právní důsledky anebo domáhat se náhrady za odškodnění. 2. Současně s odevzdáním staveniště budou podnikateli sděleny podmínky vodoprávního povolení pro stavby, dále odevzdány plány a jiné pomůcky k projektu patřící, které k provedení stavby jsou nutny. Věcí podnikatele je, aby si z nich opatřil kopie nebo opisy ve lhůtě, jež mu bude určena ve stavebním deníku, načež pak vrátí originály v bezvadném stavu. 3. Další potřebné detailní stavební plány, grafická, početní a statická řešení jest povinen podnikatel na základě odevzdaného projektu a dalších pokynů stavební správy bezplatně vypracovat a předložiti je ve dvou exemplářích stavební správě ke schválení před prováděním, včasně tak, aby mohly být provedeny event. změny. Za vypracování plánů staveb, které nebyly ve schváleném projektu obsažený, bude smluvena zvláštní odměna. Rozsah a úpravu stavebních plánů určuje stavební správa. Schváleni plánů dlužno provést nejdéle do tří neděl po jejich odevzdání; kdyby se tak nestalo, předpokládá se, že stavební správa s nimi souhlasí a podnikatel má právo práci započít podle předložených plánů. 4. Všude, kde se má stát vyúčtování na základě zaměřených profilů, je povinností podnikatele zaměřit je společně se stavební správou před započetím prací, při čemž je nutno zabezpečit fixní nivelační body a vynesené profily, tuší zakreslené, společně pak podepsat. 5. Podnikatel jest povinen nivelační pevné body a jinaké značky, kterými byla trasa nebo objekty výškově a situačně vytýčeny a které byly mu odevzdány, v dobrém stavu za-chovat a chránit, eventuelně, byl-li k tomu vyzván, má doplnit vytýčené příčné profily stavební a veškeré latě profilové dodat a postavili tak, jak jich je k přesnému provedení stavby a objektů zapotřebí. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


14/98

Čl. 13. Pracovní program. 1. Generelní pracovní program pro rozsáhlejší podniky a stavby, je-li žádán nabídkovým řízením, třeba připojit ihned k nabídce jako její součást. Tento generelní program obsahuje všeobecnou disposici stavební a organizaci podniku, aby mohl být podkladem pro posouzení účelnosti a vhodnosti nabídky, výšky nabízených jednotkových cen apod. Generelní program, pokud byl vyžádán již rozpisem, je podkladem pro sestavování podrobných pracovních programů pro běžný pracovní rok. 2. Návrh podrobného pracovního programu pro běžný rok u všech rozsáhlých podniků a staveb předloží podnikatel počátkem každého roku, nejpozději do konce ledna, správci podniku, který jej společně se stavebníkem a podnikatelem přezkouší do konce února. Při sestavování návrhu podrobného pracovního programu, kterým se stanoví postup prací, dbá podnikatel – za předpokladu normálních místních okolností – lhůt pro provedení a ukončení důležitějších prací a staveb podniku, rychlého jejich postupu, doby potřebné k řádnému provedení prací, sklizně kultur na pozemcích staveniště i možnosti kontroly provádění prací správcem podniku. Při přezkoušení programu posuzuje se jeho proveditelnost, účelnost a disposice, pokud se týkají kontroly prací, ale správce podniku a stavebník nepřejímají záruky za jeho provedení neb za případné škody z uskutečňování programu vzniklé. 3. Pro podnikatele je schválený program závazným ode dne, kdy byl zapsán do stavebního deníku. Každou změnu schváleného programu neb disposice, které by tuto změnu vyvolaly, je podnikatel zavázán včas oznámit správci podniku. Tyto změny dlužno též zanést do stavebního deníku.

Čl. 14. Lhůty pro provedení prací, pokuty. 1. Lhůta pro dokončení zadávaných prací – pokud nebyla stanovena již v rozpisovém řízení – bude s podnikatelem sjednána a bude pojata do zadávací smlouvy. Kdyby v tom směru nedošlo k dohodě mezi stavebníkem, správcem podniku a podnikatelem, rozhodne s konečnou platností příslušný dozorčí úřad. Překročí-li podnikatel lhůtu stanovenou pro dokončení stavby, podléhá pokutě (penále) za každý den průtahu, jejíž výše stanoví se v zadávací smlouvě. Stavební správě zůstává vyhraženo, aby pro takové jednotlivé práce a dodávky, na jejichž včasném provedení á: dodání v zájmu hospodárnosti podniku neb s ohledem na nebezpečí z prodlení zvláště záleží, stanovila v průběhu stavby určité lhůty úměrné rozsahu výkonu a dodávky a vymezila taktéž pro případ nedodržení této lhůty přiměřenou pokutu. Provádění podnikatelem převzatých prací, staveb a dodávek musí pokračovat v přiměřeném poměru k. Ustanoveným lhůtám, a počet zaměstnaného dělnictva, zásoby i dodávky stavebních hmot a pohotovost potřebných strojů a nářadí musí úměrně odpovídat rozsahu převzatých výkonů i stanoveným lhůtám. Prodloužení stavební lhůty pro dokončení celé stavby může být povoleno jen z těchto příčin: I. Kdyby bylo podnikateli zabráněno včas práce zahájit aneb v nich pokračovat následkem Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


15/98

a) prodlení v předání stavby z viny stavební správy; b) nařízeného, resp. schváleného odložení neb přerušení prací; c) nevčasného dokončení prací neb dodání stavebních hmot buď se strany jiných podnikatelů, ustanovených stavebníkem, nebo samotným stavebníkem; d) následkem živelní pohromy; e) následkem všeobecné stávky dělnictva v oboru zadané stavby neb dodávky; f) následkem překážek z vyšší moci, jako jsou: neobvyklé katastrofální povodně, abnormální, déle trvající mrazy a sucha, zemětřesení, epidemické nemoci, válka, stávka na staveništi trvající déle než čtvrtinu pracovních dnů potřebných k provedení zadaných prací. II. Kdyby nastala potřeba zvětšení prací neb dodávek. V případě stávky musí podnikatel prokázat, že stávka nenastala neb netrvala jeho zaviněním a při živelní pohromě, že neopomenul povinné péče k ochraně stavby. Ve všech případech musí podnikatel prokázat, že učinil okamžitě příslušné oznámení stavební správě, zejména v případech I. c), d) a f), nechce-li se vzdát nároků k jakýmkoliv námitkám pozdějším. 2. Prodloužení stavební lhůty povoluje po návrhu stavební správy a po slyšení podnikatele stavebník a to s výhradou schválení dozorčího úřadu, resp. ministerstva zemědělství. 3. V případě nebezpečí z prodlení neb z důvodů ekonomických může správce podniku uložit podnikateli, aby určité práce byly co nejvíce uspíšeny a bylo pracováno přes čas, jakož i v neděli a o svátcích, vždy však v mezích zákonných ustanovení. Tyto v mimořádném čase nařízené práce zaplatí stavebník podle zásad uvedených v čl. 5. neb 6.

Čl. 15. Stavební deník. 1. Aby byl dokonalý přehled o postupu a průběhu stavby, vede stavební správa, po případě podnikatel, když úřední orgány stavební správy vykonávají jen občasný dozor, stavební deník. Do něho mají být zapisovány veškeré důležité události, týkající se stavby a s ní souvisejících prací, zvláště pokud jsou nutný pro poznání způsobu prováděných prací, pro kolaudační a zúčtovací elaborát. Jest tu tedy uvést denní postup prací, skutečně provedené rozměry a rozsah prací neb staveb (na podkladě nivelačního protokolu původního terénu), původ a množství dodaných stavebních hmot, způsob zpracování a použití strojů, pozorování a opatření učiněná při přípravě stavebních hmot, při provádění a kontrole prací, jakož i event. při zkouškách základové půdy a hotových prací, zvlášť pokud by měly vliv na jejich jakost a stabilitu stavby. 2. Do stavebního deníku zaznamenávají se po dobu provádění prací dny celého pracovního období, poměry povětrnostní a denní teploty (max. a min.), doba průběhu a trvání vysokých, resp. i nízkých vodních stavů, měřená vydatnost pramenů, počet zaměstnaného dělnictva, v celku a podle kategorií, každého pracovního dne. Musí tam být podrobně popsány a vyznačeny odchylky a změny provedené proti schválenému projektu, vypracovány podrobné kótované skizzy o způsobu a jakosti prací, dodávek a staveb, jež později nebudou přístupny. Odchylky i změny provedené oproti schválenému projektu, práce i dodávky neTisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


16/98

předvídané i mimořádné, zejména práce a dodávky vykonané v režii, pak zjištění živelních škod s popisem okolností, které je vyvolaly, musí být ve stavebním deníku výstižně uvedeny a potvrzeny stavební správou na důkaz souhlasu se zápisem. Dále nutno do stavebního deníku zapisovat veškerá jednání mezi stavební správou, resp. stavebníkem a podnikatelem; zejména platí to o všech úmluvách doplňujících a pozměňujících původní ujednání. Veškerá ujednání mezi podnikatelem a stavební správou, která nejsou ve stavebním deníku zapsána a oběma stranami podepsána, ani nebyla jinak v pravoplatné formě písemně vyjádřena, nemají platnosti. V zápisech o pracích režijních dlužno poznamenali příslušné výplatní listiny (mzdové) a účty za dodávky. Pokud toho je zapotřebí pro honorování prací, nutno u výkopů označit spodinu, poznamenat! větší hloubky, výkop ve skále atd. a při vodovodech pak odděleně od ostatních zápisů vést protokoly o tlakových zkouškách. Stavební správa může v případě potřeby zařídit, aby o pracích a dodávkách režijních veden byl zvláštní deník prací režijních; zápisy o těchto pracích musí odpovídat ustanovením v čl. 6. Uvedeným. 3. Veškeré záznamy v stavebním deníku učiněné, jež týkají se podnikatele, má podnikatel ihned, dokud příčina tohoto záznamu ještě trvá, nejdéle však do 5 dnů, podepsat na důkaz toho, že vzal zápis na vědomí. Případné námitky proti záznamům musí podat podnikatel s náležitým odůvodněním písemně, nejdéle do 8 dnů. Stavební správa je povinna zavést další úřední řízení o námitkách podle čl. 10. Neučiní-li podnikatel písemných námitek ve stanovené lhůtě, budou záznamy v deníku považovány přes jeho případné ústní námitky a nepodepsání deníku za správné a pravoplatné. Stavební správa je však povinna ve stavebním deníku udat důvody, pro které deník podnikatelem podepsán nebyl; stejně je povinna zaznamenat, že podnikatel deník nepodepsal, nemaje vůbec pro to důvodu. 4. Vede-li stavební deník podnikatel, musí jej předložiti správci podniku při každé prohlídce stavby a mimo to každodenně místním zástupcům stavební správy k nahlédnutí a k zaujetí stanoviska, jakož i k zápisu poznámek o zjištěných skutečnostech; správce podniku musí zaujat stanovisko k těmto zápisům v stavebním deníku. K zápisům deníku, které nebyly stavební správě v den zápisu předloženy, nebude přihlíženo při vyúčtování prací a dodávek. Při vodovodních a kanalizačních stavbách vede podnikatel deník se 2 průpisy, z nichž předá se jeden zástupcům stavebníka a druhý zašle se úřednímu správci podniku (týdně).

Cl. 16. Jakost prací a hmot. Podnikatel musí provádět stavbu přesně podle schválených plánů, resp. pokynů daných stavební správou, podle osvědčených technických zásad a pravidel, jakož i ustanovení rozpisových a technických podmínek (eventuelně zvláštních podmínek), odborně, solidně, trvanlivě a hospodárně, používat k nim hmot předepsané jakosti. O pracích a dodávkách, jež by neodpovídaly těmto zásadám, platí ustanovení čl. 21.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


17/98

Okolnost, že původními neb dodatečnými úmluvami nebo nařízeními stavební správy byl podnikateli předepsán určitý způsob provádění jak co do práce, tak i co do konstrukce a materiálu, nezbavuje jej zodpovědnost za jakost provedené práce a dodaného materiálu. Vzniknou-li různosti v mínění o jakosti hmot podnikatelem dodaných, může si stavební správa opatřiti dobrá zdání úředního ústavu pro zkoušení a vyšetřování stavebních hmot. Prokáže-li se touto zkouškou, že jsou hmoty nezpůsobilé nebo neodpovídají podmínkám, nese útraty se zkouškou spojené podnikatel a musí být tyto hmoty neprodlené se staveniště odstraněny, po případě nahrazeny novými, vyhovujícími na těch částech stavby, kde bylo již nezpůsobilých hmot použito. Za hmoty dodané stavebníkem nebere podnikatel zodpovědnosti. Zkoušky hmot mohou být provedeny také na staveništi stavební správou. Podnikatel je povinen dodat vlastním nákladem ke zkouškám potřebné hmoty, jednoduchá zkušební zařízení, nástroje, náčiní a pracovní síly. Pokud by se žádalo i dodání nákladnějších zkušebních zařízení nákladem podnikatele, nutno to uvést v rozpisové devise. Kontrolní vážení hmot, které se účtují podle váhy, provede podnikatel na žádost stavební správy vždy za její přítomnosti a budou o tomto vážení vystaveny příslušné vážní lístky. Výlohy s tímto kontrolním vážením spojené hradí podnikatel. 4. Rozměry a váhy podle množství buďtež prokázány podnikatelem podle běžné technické praxe způsobem, který správa stavební uzná za přiměřený a správný. Při pracích, jichž rozměry a jakost nedají se za dalšího postupu stavby již zjistit, je nutno zjištění provést včas, pokud správné zjištění a přezkoušení je ještě možno. Podnikatel proto včas oznámí stavební správě dobu, kdy přezkoušení bude nutno provést. Výsledky zapíší se do stavebního deníku, po případě do plánů stavebních. Stavební správa je oprávněna žádat, aby správnost každého takového zápisu podnikatel uznal a podpisem potvrdil.

Čl. 17. Změny projektu. 1. Stavebníku vyhrazeno jest právo změnit ve srozumění s dozorčími úřady projekt, vyžaduje-li toho účelnost a hospodárnost navržených prací, přizpůsobením místním poměrům zjištěným průběhem stavby neb jeho finanční poměry. 2. Z týchž důvodů může podat návrh na změnu i podnikatel, jehož povinností je na zjištěné jím změny upozornit včas stavební správu. Dojde-li při tom k zmenšení neb zvětšení dodávky či pracovních úkonů anebo vyskytnou-li se následkem změny práce v nabídce neuvedené, jsou tu směrodatná ustanovení čl. 4. a 5. těchto podmínek.

Čl. 18. Součinnost s jinými podnikateli. Zadal-li stavebník práce různým podnikatelům, jest každý z nich povinen nejen práce ostatních na staveništi trpět, nýbrž také dohodnout se s nimi o náležité součinnosti, podporovat se vzájemně a ve prospěch stavby a vyhovět všem k tomu cíli směřujícím pokynům stavební správy. Každý podnikatel jest povinen dovolit, aby jím zřízeného lešení používali také jiní podnikatelé bez zvláštního odškodnění; za lešení a jeho bezpečnost ručí uživatel. Podnikatel prací zemních jest povinen svoliti k tomu, aby si ostatní podnikatelé zřídili potřebná vsunutá lešení bez zvláštní náhrady anebo na jejich požádání a jich útraty, po případě na rozkaz stavební správy, sám tato lešení zřídit. Nebyla-li tato práce vykonána na Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


18/98

rozkaz stavební správy, neručí stavebník za útraty tím vzešlé. Majitel lešení není však povinen na své útraty provádět změny na lešeních neb zřídit nová vsunutá lešení v zájmu jiných podnikatelů. Jestliže některý z podnikatelů poškozuje svým jednáním podnikatele jiné, nelze za to činit zodpovědným stavebníka. Stavebník neposkytuje za tyto škody náhrady a jest na poškozovaném podnikateli, aby se s druhými sám vyrovnal. Každý podnikatel je povinen i tehdy odevzdat své práce v bezvadném stavu, když je jiní podnikatelé poškodili nebo znečistili; v případě neshody mezi jednotlivými podnikateli rozhodne správce podniku. Každý podnikatel je povinen odstranit ze staveniště na vlastní útraty veškeré odpadky po svých pracích. Přenesl-li podnikatel část převzatých prací na stavebníka (dovoz materiálu, rozvoz zemin apod.) anebo provádí-li tento část prací ve vlastní režii (dodávka trativodních trubek apod.), má podnikatel včas upozornit stavebníka na termín, v němž nutno tyto práce provést. Veškeré neshody nutno ihned oznámit stavební správě a udat původce, jenž zavinil průtah dodávek neb prací, aby mohlo být zjištěno, kdo má uhradit povstalou škodu.

Čl. 19. Ochrana a udržování hotových prací, škody způsobené velkou vodou a živelními pohromami. 1. Pokud nebyly provedené práce a stavby převzaty stavebníkem, je povinností podnikatele chránit je před poškozením, řádně je udržovat a provádět na nich vlastním nákladem veškeré potřebné opravy a doplňky. Prováděné vysoké objekty (věže, strojovny apod.) pojistí podnikatel na svůj náklad proti požáru a blesku až do bezvadného převzetí objektu stavebníkem. 2. Škody, které vzniknou na pracích a stavbách z nedbalosti, svévole, zlomyslnosti, z chybného provedení neb z použití vadných hmot stavebních, podnikatelem dodaných a ze špatné práce, nese podnikatel sám a je povinen poškozené stavby a práce uvést svým nákladem v řádný stav, při čemž nemá nároku na náhradu. Až do doby kolaudace patří podnikateli užitky z trávy na svazích regulací a odpadů, k vykoupení určených neb užitých ploch, avšak s výjimkou zařízení závlahových. 3. Teprve ode dne, kdy byla s bezvadným výsledkem provedena a úplně skončena technická kolaudace prací a dodávek podnikatelem provedených a práce ty byly převzaty, přestává pro podnikatele povinnost udržování jich a počíná doba ručení za správné provedení staveb a dodávek podle ustanovení čl. 25. 4. Podnikatel jest povinen sledovat vodní stavy i uveřejňovanou prognosu povětrnostní, jakož i vodních stavů a při hrozícím nebezpečí následkem velkých vod, ledů, mrazů a sněhu učinit veškerá opatřeni, sloužící k ochraně provedených již prací. Za poškození hotových prací při obvyklých, častěji se opětujících větších vodách, resp. při zvýšených stavech vodních, jichž mez bude v zadávací devise uvedena, jest zodpověděn podnikatel, který jest povinen poškozené práce a stavby znovu zřídit vlastním nákladem. 5. Teprve při stavech vodních, přesahujících mez určenou v zadávací devise, resp. pokud tato mez nebyla určena při abnormálně vysokých povodních, pak při nesnadném odchodu ledu a jiných živelních pohromách, o nichž nutno včasně vyrozumět stavební správu, přestává povinnost podnikatele k bezplatnému provedení oprav, bude-li prokázáno, že škody nevznikly vadnými disposicemi podnikatelem o své újmě učiněnými, ani zanedbáním stavební Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


19/98

správou písemně nařízených opatření, ani nedostatečným stavebním provedením, ani následkem nějakého nedopatření se strany podnikatelovy, jeho zřízenců a dělníků a že podnikatel neopomenul ničeho, čím by se škodě zabránilo vůbec neb ve skutečně nastalém rozsahu. Takto povstalé škody na stavbě musejí být podnikatelem bez průtahu oznámeny stavební správě, jinak ztrácí podnikatel nárok na jakékoli odškodnění. Stavební správa učiní o oznámených škodách výstižný zápis v stavebním deníku, v němž nařídí nutné opravné práce a zjistí jejich náklad. Odměna za opravné práce určí se dle ustanovení čl. 4. a 5. 6. Škoda, kterou utrpí podnikatel živelními pohromami na nezpracovaných hmotách, na stavebním inventáři, na lešení, dopravních můstcích atd., jakož i na staveništi samém a na provozním zařízení, se nehradí. Hrazeny nebudou ani škody z ohně a mrazu, na stavbě, stavebních hmotách a inventáři, dále ztížení nastalé podnikateli při provádění stavebních prací následkem velké vody, odchodu ledu a podobných okolností.

Čl. 20. Dočasné neb trvalé přerušení prací. 1. Když následkem války neb jiných událostí a okolností, jimž stavebník zabránit nemůže, bude nutno práce neb dodávky tvořící předmět smlouvy po slyšení podnikatele zastavit ještě před započetím stavby aneb již v době provádění stavby buďto dočasně (t. j. zastavení prací, které netrvá déle než 6 měsíců) anebo trvale (po dobu delší 6 měsíců), bude o tom podnikatel písemně zpraven a nepřísluší mu činit proti takovému opatření žádných námitek. 2. V případě dočasného zastavení je podnikatel povinen po opětovném zahájení stavby pokračovat v pracích a dodávkách, aniž má nároku na nějaké odškodné nebo na náhradu ušlého zisku. To platí i při dočasném přerušení prací, stanoveném stavební správou v dohodě se stavebníkem a po slyšení podnikatele za tím účelem, aby nebyly činěny veliké škody na kulturách v době pokročilé vegetace. 3. Má-li být práce trvale zastavena, přikročí se k likvidaci smluvního poměru. Jakmile to stavebník neb zadávací úřad podnikateli písemně oznámí, budou převzaty od podnikatele v jeho přítomnosti podle ustanovení o kolaudaci provedené práce, které vyhovují plánům a smlouvě anebo uděleným pokynům stavební správy, jakož i materiál na místo dodaný a podmínkám odpovídající a vyúčtují se s podnikatelem: na staveniště již dodané stavební hmoty budou vyúčtovány podle nákupních výloh řádně doložených. Objednal-li podnikatel stavební hmoty dříve než obdržel písemné oznámení o trvalém zastavení práce, budou mu tyto hmoty, když dojdou teprve po převzetí prací od podnikatele, jen tenkráte dodatečně zaplaceny, dokáže-li, že ihned, jakmile mu bylo oznámeno zastavení práce, stornoval objednávku, že však dodavatel nepřijal storna. Stavební hmoty mohou však být převzaty jen tenkrát, když vyhovují podmínkám a může-li jich být pro zadanou stavbu použito. Podnikatel nemá při trvalém zastavení prací nároku na ušlý zisk ani na odškodnění, pokud subvenční činitelé ve srozumění se stavebníkem požadavky podnikatele za odškodnění zamítli. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


20/98

4. Nutno-li však přece práce přerušit následkem mrazu, velké vody, odchodu ledu, nepřísluší podnikateli činit proti tomu námitek; nařídí-li stavební správa na ochranu přerušených prací nějaká zvláštní, mimořádná opatření, jest podnikatel povinen vyhovět za náhradu skutečných výloh. Když stavebník neb zadávací úřad předvídá, že přerušení prací bude trvalé, může prohlásit zastavení prací, po slyšení podnikatele, za trvalé též před uplynutím 6ti měsíců.

Čl. 21. Zakročeni proti podnikateli v případě nevyhovujícího plnění neb porušení smlouvy. 1. Jestliže podnikatel nepřevzal zadané práce a dodávky anebo nezačal s prováděním prací v stanovené době, a nechce-li stavebník podnikatele donutit cestou soudní k řádnému provádění zadaných mu prací, nesložil-li podnikatel včas kauci podle čl. 2., prohlásí stavebník, resp. zadávací úřad smlouvu za zrušenu, a zadá práce a dodávky podnikateli jinému nebo provede práce v vlastní režii. Za škodu tím vzniklou ručí původní podnikatel. 2. Provedl-li podnikatel některé práce způsobem nevyhovujícím a neodborným neb po-užil-li nepřípustných hmot a jiných dodávek, musí takové práce a dodávky po vyzvání stavební správy bezvadně znovuzřídit a nezpůsobilé hmoty odstranit – pokud je sám dodal – vlastním nákladem. Neučiní-li toho, má stavební správa právo zjednat nápravu na náklad a nebezpečí podnikatele. Totéž platí o chybách a úchylkách od stavebního plánu. Podnikatel je povinen uhradit stavebníku veškeré škody tím vzniklé. 3. Pro konečné posouzení jakosti prací a dodávek je směrodatným posudek kolaudační komise. Zjištěné menší odchylky lze ponechat jen tehdy, shledá-li se, že nejsou na újmu ani projektu, ani pevnosti a trvanlivosti, ani zevnější úhlednosti stavby. 4. Prokáže-li podnikatel v průběhu stavby zřejmou neschopnost – také finanční – a nespolehlivost, nedodržuje-li pro jednotlivé část stavby z vlastní viny lhůty udané ve stanoveném pracovním programu nebo provádí-li práce zdlouhavě, ledabyle, nehospodárně, takže podle úsudku stavební správy nemohou být převzaty a řádně dokončeny, nebo, když nehledí přes písemné vyzvání stavební správy práce a dodávky urychlit a zmeškání usilovnou prací nahradit a nedodržuje-li v některém bodě smlouvy vůbec, neb splní-li ji jen neúplně a nevyhoví-li daným mu v té příčině pokynům, dá mu stavebník, resp. zadávací úřad lhůtu, aby vyhověl kladeným požadavkům. Uplyne-li tato lhůta bez výsledku, má stavebník se souhlasem dozorčího úřadu, resp. ministerstva zemědělství nejen právo trvat na splnění smlouvy, nýbrž může smlouvu zrušit, a provést stavbu neb libovolnou část její ve vlastní režii neb osobou třetí, a to na účet a nebezpečí podnikatele, který ručí za náhradu veškeré škody. V tomto případě jest podnikatel dále povinen přenechat ihned stavebníkovi k dalšímu užití (až do úplného dokončení stavby) inventář na staveništi se nalézající v žádaném rozsahu a za náhradu, jako: kolny, dílny, stroje, nářadí, dopravní prostředky, nástroje, lešení a roubení používané při stavbě a ostatní stavební inventář, dále všechny pomocné stavby, sloužící k provádění prací, celou zásobu vyhovujících stavebních hmot, jakož i v jeho držení se nalézající místa k dobývání stavebních mot (lomy) a pozemky. Jinak nese podnikatel větší výlohy, spojené s opatřením náhradního inventáře a hmot.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


21/98

Vzejde-li z toho, že stavba byla provedena ve vlastní režii stavebníka neb, že byla zadána osobě třetí, stavebníkovi větší náklad, stihne tento větší náklad podnikatele. Prohlásí-li stavebník, resp. zadávací úřad smlouvu za zrušenu, převezme správce podniku – maje zřetel na ustanovení o kolaudaci, o ručení, lhůtě ručení a konečné kolaudaci – vyhovující práce, jakož i stavební hmoty podle ustanovení čl. 20. bod 3. Na jiné odškodnění neb na náhradu ušlého zisku nemá podnikatel nároku. Podnikateli mohou být vyplaceny splátky jen ve výši jeho oprávněné pohledávky u stavebníka s patřičným zřetelem na protiúčet. Stavebníku přísluší právo kryti svoje pohledávky u podnikatele z kauce jím složené, a to bez soudního jednání. Podmínka tato je platná i tehdy, byly-li práce, stavby a dodávky zbývající zadány podnikateli jinému za vyšší ceny, než jaké byly smluveny s původním podnikatelem.

Čl. 22. Dílčí splátky, záruková srážka. 1. Na žádost podnikatelovu poskytuje stavebník splátky na konečnou sumu celkového účtu podle postupu stavby. Za tím účelem předkládá podnikatel splátkové výkazy hotových prací ve lhůtách ne kratších než měsíčních. Splátkové výkazy budou uspořádány podle pokynů správce podniku tak, aby odpovídaly v textu označování jednotlivých druhů prací, staveb a jejich částí, udání rozměrů a pořadí, schválenému rozpočtu projektu a jeho přílohám. Práce v nabídce a v rozpočtu neuvedené jest sestavit ve splátkovém výkaze zvláště, ovšem vždy u příslušných prací a staveb, ke kterým podle svojí povahy patří. Třeba u nich stručně poukázat na písemná ujednání, kterými byly povoleny, resp. nařízeny, nebo odvolat se na stránku stavebního deníku, kde se o nich jedná. Podobně budou také účtovány a označeny práce režijní. Podnikatel musí veškeré své pohledávky a požadavky podle postupu stavby se vyskytnuvší pojati do splátkových výkazů postupně předkládaných, neboť na pohledávky a požadavky dodatečně uplatňované po ukončení práce a stavby nebude bráno zřetele a podnikatel ztrácí pak jakékoliv nároky na ně. Výkazy splátkové předkládají se ve 2 exemplářích. Správa stavby přezkouší výkazy a podá co nejdříve návrh na výplatu splátky nebo zálohy. Splátka dosahuje 90 – 95 % uznané hodnoty hotových prací. Ustanovení o splatnosti splátek, jakož i případných úrocích z prodlení budou určena v zadávací (§ 31 zadávacího řádu). 2. Nevyplacené částky uznaných splátkových výkazů tvoří zárukovou srážku nebo tzv. kolaudační záruku, která je nezúročitelna a vydá se až po schválení kolaudace do 8 neděl, dostál-li podnikatel všem svým závazkům a splnil všechna nařízení. 3. Podle návrhu stavební správy může stavebník na podnikatelovu žádost poskytnout mu splátky na vyhovující stavební hmoty dodané na staveniště do 70% jejich hodnoty, odvozené z jednotkových cen nabídky. Po obdržení této splátky vzdává se podnikatel hmotami těmi disponovat jinam, mimo staveniště zadané stavby. 4. Výdělkově výkazy nejsou pro kolaudaci stavby nikterak směrodatný pro způsob honorování výkonu a nejsou také již průkazem, že dotyčné práce a dodávky odpovídají smlouvě a podmínkám. 5. K žádosti podnikatele může stavebník po návrhu správce povolit též výplatu zárukové srážky (kolaudační záruky) ještě před kolaudaci na podkladě složení záručního listu Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


22/98

peněžního ústavu; stavebník má právo určit si tento peněžní ústav. Záruční list musí obsahovat zmocnění, že má stavebník plné právo disposiční. 6. Pohledávky za stavebníkem může podnikatel postoupit osobám třetím, předloží-li stavebníku řádně kolkovanou postupní listinu, při čemž ovšem pro výplatu splátek stavebníkem zůstávají v platnosti ustanovení těchto všeobecných podmínek. V případech, že podnikatel nesplní svých závazků vůči dodavatelům a osobám na stavbě zúčastněným, jakož i veřejným korporacím pověřeným soc. péčí, jest stavebník oprávněn zaplatit vznesené nároky těchto věřitelů na účet podnikatele podle návrhu správcem podniku učiněného na základě dokladů, jako výplatních listin a účtů, podnikatelem za správné a oprávněné uznaných i potvrzených. Kdyby podnikatel zdráhal se příslušné prohlášení o správnosti a splatnosti věřiteli předložených nároků podat v ustanovené lhůtě, může stavebník zadržet odpovídající část splátky až do doby, kdy podnikatel vyrovná své závazky, plynoucí z provádění zadané práce, neb až se prokáže nesprávnost nároků.

Čl. 23. Kolaudační a zúčtovací operát. 1. Po úplném dokončení zadané stavby a dodávek, resp. po trvalém zastavení (čl. 20.) neb odnětí stavby (čl. 21.) předloží podnikatel nejdéle do tří měsíců stavební správě celkový výdělečný účet, jenž musí být sestaven na podkladě podnikatelem vypracovaných nákresů prováděcích plánů a příslušných podrobných výkazů všech prací a dodávek. Tyto nákresy prováděcích plánů, výkazy a výpočty tvoří kolaudační operát, jenž musí být po stránce věcné i formální vypracován souhlasně s projektem a musí odpovídat skutečnému provedení. Stejně dlužno po-stupovat, má-li být provedena dílčí kolaudace ukončené část zadaných prací a dodávek. Za vypracování kolaudačního operátu neobdrží podnikatel žádné náhrady, ježto je tento operát nezbytným grafickým podkladem výdělečného účtu. Teprve požaduje-li stavebník další exempláře nákresů prováděcích plánů nebo fotografické snímky objektů, sjednána bude za ně příslušná náhrada. 2. Zúčtovací operát musí být sestaven na podkladě zadávací smlouvy a ustanovení podmínek, zejména obsažených v čl. 4., 5., 6., 15. a 17. U položek, které nevyplývají z nabídky, nutno se odvolat na příslušná písemná ujednání, resp. na příslušné stránky stavebního deníku, obsahující ujednání o provedení a súčtování dotyčných výkonů a dodávek, jakož i potvrzení o množství výkonů. Podle potřeby nutno takové položky doložit originály výplatních listin a účtů za zaplacené dodávky. 3. Kolaudační a zúčtovací operát musí být podnikatelem na všech částech vlastnoručně podepsán a opatřen datem, kdy byl předložen. Opomene-li podnikatel podat včas tento operát, může jej správce podniku s vyhrazením ostatních práv dát sestavit vlastními neb cizími orgány na náklad a nebezpečí podnikatele. 4. Stavební správa vykoná před kolaudací podrobné srovnání plánů a výkazů kolaudačního operátu se skutečným provedením stavby na podkladě svých nákresů a kontrolního přeměřování záznamů stavebního deníku, po případě jiných záznamů; podnikatel jest povinen zúčastnit se této kontroly a dodat svým nákladem potřebné figuranty, dělníky i pří-

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


23/98

stroje a jiné potřeby. Podle výsledku této kontroly provede pak stavební správa předběžnou úpravu výdělečného účtu. 5. Shledá-li stavební správa, resp. kolaudační komise, že kolaudační a zúčtovací operát podnikatelem vypracovaný není vyhovující, jest podnikatel povinen přepracovat jej podle daných pokynů neb vypracovat jej znovu v určené lhůtě a nese důsledky z toho pro stavebníka vyplynuvší.

Čl. 24. Kolaudace. 1. Po skončené revisi kolaudačního a zúčtovacího operátu stavební správou přikročí se ke kolaudaci podniku za účelem převzetí prací a dodávek na základě ustanovení Instrukce pro provádění technicko-ekonomických kolaudací, vydané výnosem ministerstva zemědělství ze dne 26. února 1926, č. 1731/1925. Kolaudace má být provedena při menších a jednoduchých podnicích [tj. výstavbových projektech] ve lhůtě do 6 měsíců a při větších podnicích do 12 měsíců po předložení vyhovujícího kolaudačního a zúčtovacího operátu. Ke kolaudaci bude podnikatel včas pozván. Kolaudačního komisionelního řízení musí se podnikatel buď sám neb svým zmocněným zástupcem zúčastnit; nedostaví-li se ani podnikatel, ani jeho zástupce úmyslně nebo neomluví-li před započetím řízení náležitými důvody svoji nepřítomnost, vzdává se všech námitek proti nálezu kolaudační komise. Podnikatel neb jeho zástupce zúčastní se kolaudace jako strana a ne jako člen kolaudační komise. 2. Všechny případné námitky proti nálezu kolaudační komise, která podá konečné posouzení celé stavby a všech nároků podnikatele, musí podnikatel uplatnit při komisionelním jednání, resp. připojit do kolaudačního protokolu. Na námitky a požadavky později uplatněné nebere se zřetele. Podnikatel podpisem kolaudačního protokolu – nepřipojí-li námitek – uznává rozhodnutí kolaudační komise za pravoplatné a vzdává se všech námitek a právních prostředků proti nim. 3. Podnikatel jest povinen učinit na svůj náklad všechna opatření, aby kolaudační komise mohla prohlédnout a kontrolovat veškeré provedené součást podniku a po provedené kolaudaci postarat se o rychlé uvedení podniku do dřívějšího stavu, tj. opravit otevřené dlažby a záhozy, zasypat základy a otevřené sondy atd. 4. Podnikateli nepřísluší námitka, že byly dodávky a způsob provedení uznány již před kolaudací stavební správou neb jinými orgány, vyplacením splátek neb jiným způsobem anebo že práce a dodávky byly prováděny pod přímým dozorem stavební správy. 5. Budou-li zjištěny při kolaudaci menší závady, určí kolaudační komise v protokolu podnikateli lhůtu, jakož i způsob, jak provést nutné opravné práce; tyto závadné práce budou převzaty teprve po řádném provedení nařízených oprav, když se o tom stavební správa přesvědčila.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


24/98

Při podstatných a závažných nedostatcích stavby odmítne kolaudační komise provedení kolaudace a převzetí stavby; ke kolaudaci se pak přikročí teprve, bude-li stavba ve stanovené lhůtě podnikatelem náležitě opravena tak, aby mohla být převzata. Když se správce podniku – o tom přesvědčil, učiní návrh na provedení kolaudace a převzetí stavby. Výlohy, které stavebníku vzejdou z opakovaného kolaudačního řízení, mohou být uloženy k úhradě podnikateli. Nesplní-li v těchto případech podnikatel uložené povinnosti, provede stavebník opravné práce na účet a nebezpečí podnikatele podle ustanovení 61. 21. a srazí si z konečného účtu podnikatelova nebo z kauce příslušnou částku. 6. Na podkladě kolaudovaného konečného obnosu výdělečného úctu podnikatelova stanoví se také výše kauce pro ručení za provedené práce a dodávky podle následujícího článku 25. a podnikatel je povinen dosavadní složenou kauci podle toho případně doplnit; nevyhoví-li tomu, doplní se kauce z kolaudační záruky. Není-li ze složené kauce zapotřebí plného obnosu, uvolní se z ní podnikateli příslušná částka po kolaudaci do 4 neděl.

Čl. 25. Ručení za provedené práce, superkolaudace, vrácení kauce. 1. Podnikatel ručí jak složenou kaucí, tak i veškerým svým jměním za provedenou stavbu jak co do dobré jakosti jím dodaných hmot, tak i co do správného a odborného provedení prací zpravidla dva roky od onoho dne, kdy práce a dodávky byly podle výsledku kolaudace stavebníkem převzaty. V případě zvlášť důležitých stavebních prací, které během této lhůty nemohly dosíci konečného stavu (hráze, nádrže apod.), určí se doba ručení se zřetelem na druh prací. Kolaudační komisi přísluší, aby vzhledem na jakosti a dobu uplynulou od provedení, jakož i s ohledem na povahu i důležitost těch kterých prací a jiných podnikatelem uplatňovaných okolností posoudila a vymezila konečnou dobu ručení v kolaudačním protokolu; o případných námitkách podnikatele nebo stavebníka proti vymezení doby ručení rozhoduje ministerstvo zemědělství. 2. Po dobu ručení jest podnikatel povinen buď z vlastního podnětu neb na vyzvání stavebníka, resp. správce podniku opravit veškeré vady a poškození vzniklé následkem závadného materiálu neb nedokonalým provedením prací. Ručení vztahuje se i na případné poškození prací takovými velkými vodami, kterým má řádně provedený podnik čelit. Naproti tomu není podnikatel zodpověděn za přirozené upotřebení stavby, za škody, vzniklé při mimořádných povodních (na něž nebyla stavba dimenzována), zemětřesení neb při jiných živelních pohromách anebo za škody vzniklé z nedostatečného dimenzování neb jiných nedostatků projektu. 3. Při podnicích asanačních počíná doba ručení podnikatele dnem odevzdání podniku do provozu stavebníkovi. Převzetí do provozu vykoná správce podniku za přítomnosti stavebníka a podnikatele a učiní o převzetí zápis do stavebního deníku, který všichni účastníci podepíší. Po dobu ručení je podnikatel vázán při dodržování všech smluvních podmínek převzít a provádět rozšíření sítě asanačních podniků za nově smluvené ceny. Stavebník má však Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


25/98

právo zadat tyto práce i podnikateli jinému; stane-li se to, přejímá ručení za tyto práce podnikatel nový, při čemž za hlavní síť vždy však ručí jen původní podnikatel, pokud neprokáže, že závady zavinil podnikatel nový. Vypíše-li stavebník soutěž na rozšíření sítě asanačního podniku během doby ručení, přísluší podnikateli hlavní stavby přednost, při jinak stejných podmínkách, před druhými uchazeči. 4. Po uplynutí stanovené doby ručení provede se podle potřeby komisionelní prohlídka – superkolaudace – celé stavby, kterou ustanoví do jednoho měsíce pravidlem dozorčí úřad, jehož zástupce je vedoucím komise. Od superkolaudace může být upuštěno při menších a jednoduchých podnicích melioračních, přesvědčí-li se stavebník, případně za součinnosti správce podniku, že stavba plně vyhovuje a nevykazuje nedostatků. Kdyby však při superkolaudaci se vyskytly nějaké závady zaviněné vadnou prací při stavbě neb závadným materiálem, ustanoví superkolaudační komise podnikateli novou lhůtu k odstranění zjištěných vad a novou dobu ručení, po případě se mu za týmž účelem srazí k návrhu superkolaudační komise neb stavební správy podle komisionelního nálezu, za obdobné platnosti předpisů pro kolaudaci, přiměřená částka ze složené kauce. V případě potřeby opakování komisionelního superkolaudačního řízení, jde-li o zavinění podnikatele, nese výlohy s tím spojené podnikatel. 5. Po zproštění ručení na základě zjištění stavebníka nebo nálezu superkolaudační komise vrátí se podnikateli kauce nejpozději do tří týdnů. Při vydání kauce neb jejího zbytku předloží podnikatel podepsané písemné prohlášení, že tím jeho účet jest úplně vyrovnán a že za provedení prací a dodávek za stavebníkem nemá žádných dalších pohledávek.

Čl. 26. Výklad smlouvy, všeobecných a technických podmínek, spory. 1. Při pochybnosti nebo různosti názorů mezi podnikatelem a stavebníkem nebo správcem podniku o správném smyslu neb použití některého ustanovení zadávací smlouvy a podmínek, má se smlouva vykládat vždy způsobem, který vyhovuje účelu a dobrému provedení prací a dodávek. Případné spory z toho povstalé rozhoduje v prvé řadě úřad dozorčí, který ustanovil správce podniku, po případě ministerstvo zemědělství. Podnikatel má právo, kdyby se tímto rozhodnutím cítil zkrácen a s ním nesouhlasil, hájit svoje nároky, pokud se jich přijetím smlouvy a podmínek nevzdal, pořadem soukromého práva. 2. Pokud by zadávací podmínky, zadávací listina nebo technické podmínky, vydané snad zvláště pro jednotlivé případy, obsahovaly odlišná ustanovení, pozbývají tím platnosti příslušná ustanovení těchto podmínek všeobecných. 3. Pro všechny spory ze zadávací smlouvy vzniklé, které podle zákona nepatří před zvláštní výlučný soud, jsou v prvé instanci příslušný výhradně soudy, v jichž obvodě nachází se sídlo stavebníka. Smluvní strany mohou se však k vyrovnání neshod dohodnout i o soudu rozhodčím; o jeho složení a řízení platí předpisy civilního řádu soudního. Je-li stavebníkem stát nebo státní fond, jsou pro všechny spory výhradně příslušny soudy v sídle finanční prokuratury k zastupování v tomto případě povolané. 4. Jak podnikatel, tak i stavebník vzdávají se námitky zkrácení přes polovici ceny obecné.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


26/98

Čl. 27. Souhlas podnikatelův. 1. Podnikatel musí připojit k svojí nabídce buďto výtisk všeobecných podmínek, opatřený touto vlastnoručně podepsanou potvrzovací klausulí, že tyto všeobecné podmínky četl, rozmyslil si je a podrobuje se jim bez výhrady, nebo připojí k nabídce zvláštní, vlastnoručně podepsané prohlášení, že jsou mu známa veškerá ustanovení těchto všeobecných podmínek, ježto tyto podmínky četl, rozmyslel si je a bezvýhradně se jim podrobuje.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx

Všeobecné podmínky 1930

27/98

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. ČÍS. J. 120.687/30-5.

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PRÁCE A DODÁVKY PŘI PROVÁDĚNÍ VODOHOSPODÁŘSKÝCH MELIORACÍ, (práce regulační, zahrazovací, plošné meliorace, vodovody a odvodnění obcí) PODNIKANÝCH ZA ÚČASTI STÁTU A ZEMÍ.

V PRAZE 1930.

STÁTNÍ TISKÁRNA v PRAZE Cis. skl.: 316. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


28/98

ÚVOD. 1. Pokud nebude při vypsání nabídkového řízení v rozpisových formulářích jinak stanoveno, rozumí se, že všechny jednotkové ceny nabídky jsou pevné po celou dobu stavby, podle ustanovení čl. 1., bod 2. Všeobecných podmínek, a že obsahují úplnou a konečnou náhradu za veškeré výkony a hmoty potřebné k úplnému provedení té které práce a dodávky; tedy včetně vytýčení a profilování, úpravy staveniště a jiných přípravných, pomocných a ochranných prací podle čl. 7. Všeobecných podmínek, dále včetně dozoru a veškerých výloh a povinností podnikatele, vyplývajících z pojištění zaměstnaných osob, pak z režie kancelářské, osobní i věcné, jakož i z ustanovení čl. 2. Všeobecných podmínek. 2. Po odevzdání staveniště musí si podnikatel zajistit sám vlastním nákladem potřebné dopravní cesty a skládky, vyjma oněch, jež zůstanou, trvalými i po provedení prací. Stavebník jest povinen být nápomocen podnikateli, aby případné odškodné za dopravní cesty a skládky nevybočilo z přiměřených mezí. Před započetím stavby má se podnikatel přesvědčit o správnosti polohy všech předaných pevných bodů směrových a výškových, jež mu budou odevzdány podle čl. 12. Všeobecných podmínek. Všechny potřebné směrnice a podklady pro vytýčení stavby obdrží podnikatel od stavební správy a může provádět tyto vytyčovací práce jen za její součinnosti, resp. kontroly. Po prohlídce celého vytyčovacího elaborátu má stavební správa právo nařídit případné změny, které musí podnikatel provést bez jakékoli zvláštní náhrady. Podnikatel vlastním nákladem zřizuje a udržuje veškeré laťové a provazcové profily, potřebné pro řádné provedení stavby. Uzná-li stavební správa za nutné rozmnožení počtu laťových neb provazcových profilů, jest povinen podnikatel tomu vyhovět svým nákladem. 3. Podnikatel může uznat nezměněnou platnost příčných profilů v projektu zakreslených, jež bude i stavebníkem uznána, anebo může žádat, aby byly profily nově zaměřeny neb doplněny bezprostředně před započetím vlastních prací a postupně zaměřovány, jak tyto práce pokračují. Bude-li uznána nezměněná platnost profilů, budiž to ve stavebním deníku podotčeno. V případě nového zaměření profilů bude poloha jich v situačních plánech vyznačena, profily vyneseny a budou pak na důkaz správnosti podepsány podnikatelem i stavební správou. Kdežto navržené umělé profily projektu mají zatímní platnost a mohou být stavební správou při stavbě pozměněny, nutno příčné profily povrchu území, uznané neb společně zaměřené, pokud jde o zakreslení dosavadního stavu útvarů půdy, považovat pro súčtování zemních prací za pravoplatné. 4. Příčné profily vedou se vždy kolmo (v obloucích radiálně) ke trase neb ose úpravní, na níž měří se také vzájemná jejich vzdálenost. Při materiálních jamách, např. pro získání materiálu násypového, měří se potřebné příčné profily k ose, kteráž byla podle směru jam přiměřeně zvolena. 5. U podniků vodovodních předloží podnikatel nejdéle do tří týdnů po zadání prací schéma pro kladení potrubí v měřítku 1:720 s vyznačenými kusy tvarovými, všemi armatu-

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


29/98

rami, jako šoupátky, hydranty, kalosvody, vzdušníky, výtokovými stojany atd., ke schválení stavební správě. 6. Podnikatel jest povinen při vytyčování zaměřit veškeré viditelné mezníky a jiná hraniční znamení, pokud připadají do výkopu, případně do násypu a při práci tak je zajistit, aby za přítomnosti správce podniku a dotčených majitelů pozemků mohly být podle nových poměrů znova osazeny tak, aby nevznikla nejistota o správném osazení mezníků. Neučiní-li podnikatel tato opatření na zajištění hraničních znamení, jest povinen svým nákladem správné vyšetření polohy odstraněného hraničního znamení opatřit.

Čl. 1. Úprava staveniště. 1. S povrchu pozemků zabraných stavbou buďtež dříve odstraněny stromy, keře, pařezy i kořeny, jakož i rostlinné část všeho druhu, rovněž i ploty, zbytky zdí apod., případně budiž odstraněn sníh a led. Není-li za tyto práce v rozpisu stavby obsažena zvláštní odměna, pak jest jejich honorování započteno v jednotkové ceně za výkop. 2. Podnikatel má dále s povrchu těchto stavebních pozemků sloupat drn, odkopat úrodnou prsť a vše účelně uložit do deponií, aby mohlo toho být později použito k zajištění a pokrytí svahů aneb k zúrodnění nových ploch nasypaných. Pro toto dočasné složení drnu a úrodné prsti nebudou podnikateli vykázány žádné zvláštní skládky a jest jeho věcí, aby – nevystačí-li s plochami, které pro účel stavby byly vyvlastněny – najal si za součinnosti stavební správy další potřebné skládky na vlastní svůj náklad. Sloupání drnu a odkopání úrodné prst počítá se jen jako zemní výkop; ostatní práce jsou již obsaženy v jednotkových cenách za drnování, pokud se týče za humusování a osetí. Kdyby k provedení zadaných prací bylo snad nutno při stavbě převážet úrodnou prsť anebo drn se skládky jinam, nebude ani to zvlášť odškodněno. 3. Zbahnělá a zamočená místa staveniště musí být podle potřeby odvodněna v rozsahu, jaký uzná stavební správa, a to za smluvenou náhradu. Na strmých stráních a svazích, pokud nebude jinak ustanoveno, musí být zřízeny stupně podle udání stavební správy. Tento stupňovitý výkop se zaplatí. 4. Za všechny jiné přípravné práce pro úpravu staveniště a jeho vyklizení jest obsažená náhrada v jednotkových cenách za zemní práce.

Čl. 2. Čerpání vody. 1. Pokud bude zapotřebí provádět určité práce za čerpání vody, jest podnikatel povinen dodat na místo potřeby dostatečně způsobilé čerpací zařízení s pohonem ručním neb strojním, je osadit a udržovat v řádném chodu, aby přerušováním čerpání nebyly zdržovány jiné práce v náležitém postupu. Rovněž jest povinen zřídit potřebnou studnu čerpací, případně i příkopy neb podobná opatření (drenáže) pro svádění vody k čerpadlu. Voda má být čerpána pokud možno stejnoměrně tak, aby hladina vodní zůstala na potřebné úrovni až do skončení oněch stavebních prací. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


30/98

Zaplavení stavební jámy při betonování, zdění, montáži, neb při podobných pracích není ani v delších pracovních přestávkách, jako např. při nedělním klidu apod., přípustno bez zvláštního písemného povolení stavební správy. Za následky zaplavení jest zodpovědný podnikatel. 2. Není-li v rozpisu stavby jinak uvedeno, jest odměna za čerpání se vším, co k tomu přísluší, pojata do jednotkových cen oněch prací a dodávek, pro něž se musilo čerpat. Výjimku tvoří případ, když se podle znění devisy předpokládalo, že se výkon dá provést bez čerpání, avšak následkem nepředvídaných okolností, jež podnikatel nezavinil, jest čerpání nutné; v tom případě bude podnikateli hrazeno. Byla-li pro čerpání vyhrazena zvláštní položka, neb smluvena zvláštní odměna, hradí se pak tato práce, pokud snad nebyl za ni stanoven paušální obnos, podle počtu pracovních hodin skutečného čerpání, ať za dne, v noci, nebo v neděli. Cena za čerpací hodinu se rozumí opět s dodáním, postavením a upotřebením čerpacího zařízení, s obsluhou, dodáním pohonné energie, čištěním, mazáním, přestavováním čerpacího zařízení a konečným odstraněním. Cena za čerpací hodinu určí se podle výkonnosti čerpadla, která se stanoví při čerpání ze stavební jámy naplněné do výše obyčejné spodní vody a za normálního chodu čerpadla. Použije-li podnikatel čerpadla o větší výkonnosti, upraví se jednotková cena obdobně jen v tom případě, prokáže-li, že čerpadlo předepsané výkonnosti nestačí. Stavební správa ustanoví dobu čerpání a podnikatel jest povinen pracovat za čerpání v jámě v plném rozsahu. Před započetím prací, při kterých bude nutno čerpání zvlášť honorovat, jest podnikatel povinen předložit stavební správě ku schválení náčrtek, v kterém by způsob celkového odvodnění stavebního prostoru, tj. poloha a způsob zřízení drenáže a odpadních příkopů, způsob pozdějšího jich zabetonování, dále i způsob odvedení vyčerpané vody, jakož i poloha a konstrukce; Čerpacího zařízení s čerpací studnou jasně byly vyznačeny. 3. Ať čerpání se platí zvláště, či ať je v cenách jednotkových obsaženo, jest podnikatel povinen vlastním nákladem provést pažení a vzepření zemin, pokud jsou nutný pro čerpání ve stavební jámě a k zabezpečení nepřetržitého čerpáni, dále provést čerpací studny s jich případně nutným vypažením a prodloužením hlubších míst, kde by se voda sbírala a kde by koše a cedníky čerpadel bylo nutno umístit, konečně také provést zřízení příkopů a žlabů, nutných k odvádění. Vyčerpané vody, jakož i zřízení veškerých drenáží a svodných příkopů v jámě samé. Rovněž i případná nutná přeložení uvedených zařízení obstará podnikatel na svůj náklad a má hledět k tomu, aby bylo možno provést i dodatečná zahrazení. Výjimku tvoří zřízení štětovnic, neb jímek, kterých by bylo nutně zapotřebí k docílení suché stavební jámy. 4. Čerpací studny všeobecně nutno zřídit mimo objekty v takové vzdálenosti od nich a. takovým způsobem, aby nebyly, tím sousední část staveb ohroženy a provedení jich nebylo ztěžováno neb zdržováno. Přečerpávání platí se jen tenkráte, když jest nevyhnutelně nutné a když je stavební správa písemně nařídila. 5. Podnikatel jest povinen svým nákladem odvést vyčerpanou vodu bez poškození cizího majetku, ale v případě potřeby bude mu stavební správa nápomocna ku získání příslušných dovolení atp.; náklady s tím spojené nese však podnikatel. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


31/98

6. Zeminy, které vnikly do stavební jámy bez viny podnikatelovy, sesutím svahů, vy-prýštěním neb proválením tekoucího materiálu, jest povinen podnikatel odstranit. Náhrada po předchozím zjištění a potvrzení stavební správy, že podnikatel nemá na tom viny, zaplatí se podle jednotkové ceny za výkop. 7. Provádějí-li se ve stavební jámě zároveň jednak práce, v jichž jednotkové ceně je obsaženo potřebné čerpání a jednak, u nichž se hradí čerpání zvlášť, určí stavební správa výši náhrady za čerpání pro práce posléze uvedené. 8. Jestliže následkem nedbalého zřízení jímky, nebo opomenutého jejího těsnění neb nedostatečným obsazením prací neb nedodáním staviva, zaviní podnikatelství zbytečně větší čerpání, má stavební správa právo, vyloučit z účtu příslušnou část čerpacích směn. 9. Nutné vyčištění jámy stavební a všeho stavebního díla, zdiva atd. od kalu, nánosu atd. po přerušení čerpání povoleném stavební správou, aneb při jakémkoliv zatopení jámy stavební, stalo-li se obé bez viny podnikatele a byla-li výška jímky neb ochranných hrázek stavební správou přijata, provede podnikatel na účet stavebníka buď v režii, neb za smluvenou cenu. 10. Po dokončení stavby jest podnikatel povinen veškeré drenáže, odvodňovací příkopy atp. podle nařízení stavební správy vodotěsně zahradit, resp. zabetonovat. Rovněž čerpací zařízení má podnikatel rozebrat a odstranit a čerpací studnu kamenem zasypat. Náhrada za tyto výkony je obsažena buďto v jednotkové ceně dotyčné práce, neb v ceně za čerpání, nebo v ujednaném paušálním obnosu za čerpání. 11. Doprava čerpacího zařízení včetně hnacího motoru s příslušenstvím na staveniště a z něho se nehradí kromě případů uvedených v dalším bodu 15., čl. 2. 12. Za montáž a demontáž a za odstranění čerpací garnitury přísluší podnikateli zvláštní náhrada skutečných výloh jen v tom případě, když by čerpání bylo tak krátké, že zaplacením čerpacích hodin nebyla by dána dostatečná úhrada za montáž a odstranění garnitury, což bude posouzeno stavební správou. 13. Stavební správě přísluší právo při provádění stavby, podle množství přitékající vody do stavební prostory, nařídit ohledně čerpání a strojů při něm používaných, bližší disposice neb změny, jakož i stanovit, zda se má čerpat ve dne i v noci neb toliko ve dne, v kterémžto případě nepřísluší podnikateli za čerpací garnituru v noci nepracující žádná náhrada. Nevykazovala-li by čerpací garnitura následkem svého špatného stavu, neb konstruktivních vad předepsanou výkonnost, nebude čerpání podnikateli placeno. V tomto případě přísluší stavební správě právo nařídit, aby tato nevyhovující garnitura, bez jakéhokoliv nároku na odškodnění, byla vyměněna za jinou bezvadně pracující. 14. Skutečný výkon zjistí se podle množství vody ve vteřině vyčerpané a podle výše zdvihu i z toho vyplývající práce hrubé. Každé čerpadlo budiž opatřeno injektorem na vysávání vzduchu z pumpy, v případě pak, že přítok vody jest malý, takže pumpa v stálém chodu se nedrží, budiž odpadní potrubí opatřeno ventilem, tak, aby pumpa stále k čerpání byla pohotově.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


32/98

15. Kdyby se při provádění stavby ukázalo, že přítok vody do stavební jámy jest tak malý, že by se přemohl menším čerpadlem, než jaké bylo původně předepsáno neb nařízeno, má stavební správa právo nařídit výměnu čerpadla za slabší, v kterémžto případě budou podnikateli veškeré skutečně vzešlé výlohy, spojené s montáží nové a demontáží i s odstraněním původní garnitury nahrazeny. Kdyby přítok vody ve stavební jámě se však zvětšil, jest podnikatel povinen postavit na vyzvání stavební správy další čerpadlo požadované výkonnosti. Podle jeho skutečného výkonu bude podnikateli zaplacena oferovaná, neb ujednaná jednotková cena.

Čl. 3. Dopravní prostředky. 1. Dopravní prostředky jako vozy, polní dráhy, lodě apod. musí být v řádném stavu, opatřeny nutnými bezpečnostními zařízeními, aby neohrožovaly zaměstnané dělnictvo neb veřejnost. Jejich volba má odpovídat rozsahu a druhu prací, pro které mají být upotřebeny. Jednání s majiteli pozemků, potřebných k položení a zřízení komunikací pro dopravu hmot, řídí se podle bodu 2. "Úvodu". 2. Náhrada za tato opatření, která nutno považovat za vedlejší úkony, jest obsažena rovněž v jednotkových cenách vlastních stavebních prací.

Čl. 4. Výkopy. 1. Množství výkopů neohraničených pažením, jímkou neb podobným opatřením zjišťuje se na základě profilů zaměřených přímo v území nivelováním, případně laťováním. Pokud by podnikatel neuznal nezměněnou platnost příčných profilů v projektu zakreslených, neb nedá-li se kubatura výkopů podle profilů projektu s dostatečnou přesností zjistit, přikročí se k samostatnému profilování při stavbě. Profily jest volit tak, aby byl pokud možno vystižen terainní útvar a kubatura výkopu. V běžných přímějších tratích řek a větších potoků vytýčí se profily kolmo na osu toku a volí se ve vzdálenosti 20 – 50 m. 2. Výkopy zahrnují v nejširším smyslu tohoto označení tyto výkony: dobytí výkopové hmoty podle navržených (umělých) profilů, její vyzdvižení, naložení, rozvoz po zemi neb vodě z místa dobývání na vzdálenost určenou ve výkazu prací až do násypu neb do skládky, upravení a urovnání svahů výkopu do předepsaného sklonu (šablonami, dlaždickými kříži apod.), pak uložení a srovnání materiálu výkopového podle předepsaných rozměrů ploch a svahů s případným zasypáním objektů a jich výplní; dále zřízení případně nutných pažení a vzepření, odvádění a hrazení přitékající vody, jakož i případné čerpání, potřebné pro dobytí a vyzdvižení hmoty výkopové. Hotové svahy a stěny, které byly zřízeny podle předpisů, udržuje a proti poškození chrání, za účelem bezpečnosti osobní a provádění dalších prací, podnikatel svým nákladem a na svou zodpovědnost. 3. Je-li podle povahy území obava, že vzniknou svaženiny, musí se zvlášť obezřetně postupovat a zabírat zářezy se shora. Podnikatel nechť učiní všechna opatření, aby nenastaly strže, vyvaleniny a svaženiny. Kdyby těchto bezpečnostních opatření zanedbal nebo nevyhověl rozkazům stavební správy, jest za nastalé svaženiny zodpověděn a hradí sám výdaje za zvětšené zemní práce i za škody sousedům a všechny jiné.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


33/98

4. Výkop pro humusovou pokrývku osévaných svahů a pro plošní drnování se nezapočítává do kubatury výkopu, ježto náhrada za potřebný výkop pro tyto opevňovací práce svahové jest obsažena v jejich jednotkové ceně. Při dlažbách a jiném způsobu opevnění svahového a plání bude počítán výkop až na mez předepsaného podkladu pro tato opevnění (byl-li výkop ten pro podklad skutečně také proveden) a bude honorován cenou výkopovou. 5. Při výkopech ve skalách, které se nedají špičákem provést, mohou se ponechat svahy nerovné, avšak všechny část trháním neb jinak uvolněné musí být pečlivě odstraněny. Při trhání skal střílením musí podnikatel dříve, než s ním započne, vyžádat si, aby stavební správa střílení za nutné uznala. Jest povinností podnikatele opatřit si na svůj náklad příslušná povolení poltických neb jiných úřadů ohledně způsobu střílení, zřízení a užívání skladiště třaskavin atd. a provést všechna nařízení a potřebná opatření bezpečnostní, aby zabráněno bylo škodným účinkům výbuchu, a to vše na svůj vlastní náklad. Zodpovědnost za dodržení těchto bezpečnostních opatření, respektive náhrada škody nešetřením jich vzniklá připadá podnikateli. 6. Výkopy pro základy objektů, výkopy v omezených prostorech ohraničených pažením neb jímkou, pro něž platí zvláštní ceny jednotkové, zjišťují a honorují se jenom skutečně potřebným prostorem podle stavebního plánu, pokud leží pod průběžným úpravním profilem, který byl honorován jednotkovou cenou pro běžný výkop. Stavební jámy musí být podle potřeby vy-paženy a v suchu udržovány. Podnikatel hradí veškeré vícepráce a výdaje, které by vznikly sesutím stavebních jam následkem zanedbání žádoucí péče, nebo následkem závadného neb nedostatečného vyroubení. Dutiny neb nepravidelnosti na stěnách a dně tím způsobem neb nepřesným výkopem, chatrným zajištěním atd. Vzniklé, musí podnikatel na vlastní náklad podle nařízení stavební správy vyzdít nebo nepoddajným materiálem těsně vyplnit. 7. Jako výkopy pod vodou – bagrování – pro něž byla v rozpisu stavby stanovena zvláštní jednotková cena, honorovány budou jenom ty výkopy, prováděné 30 cm pod stálou hladinou vodní, když nebylo možno tuto vodní hladinu do té míry snížit, jak to bylo uvažováno pomocí převádění a hrazení vody včetně případného omezeného čerpání pro výkop nad vodou. Nebyla-li v rozpisu stavby stanovena zvláštní cena pro výkop pod vodou, pak počítá se veškerý průběžný výkop za oferovanou jednotkovou cenu bez ohledu na to, musela-li se vzhledem na místní poměry provádět jeho část pod vodou. Shledá-li místní stavební správa, že jest možno a účelno hladinu vodní snížit shora označenými způsoby, takže by výkop místo ve vodě mohl být proveden v suchu, jest podnikatel povinen vyhovět všem k tomu se vztahujícím nařízením stavební správy bez nároku na náhradu. Pro kontrolu může stavební správa zjistit též množství výkopu pod vodou přímým měřením množství vydobytých hmot, ke kterémuž účelu má pak podnikatel provést potřebná opatřeni 8. Nepřípustné jest provádět výkopy takovým způsobem, že by se jen rozrušilo dno a břehy toků, zbytky pak ponechaly až do příchodu velkých vod, které by je spláchly do dolního toku, v němž se výkop neprovádí. Když by tento způsob prací byl v některých případech bez závady, bude na to poukázáno již při rozpisu stavby, neb může tento postup nařídit stavební správa, pak ovšem výhody z toho plynoucí, to jest zmenšení výkopových prací, jdou k dobru stavebníka. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


34/98

9. Pokud v rozpisu stavby není jinak uvedeno, rozlišuje se výkop podle jakosti hmoty, pro honorování výkopu na tři druhy: a) výkop všech zemin, jílu, písku, štěrku, valounů, volných kamenů a starých dlažeb; b) výlom měkké skály za použití sochorů (pák), klínů, krumpáčů, neb rýpáním, na př. V měkké vrstevnaté opuce, v měkkém vápenci, ve zvětralé, rozpukané skále; c) výlom v tvrdé skále za použití třaskavin, jako v tvrdé zvonivé opuce, pískovci, buližníku, v slepenci, v rule, v žule, ve svoru a v pod. skále. Rozhodnutí, o který druh výkopu jde, přísluší stavební správě. Stavební správa má vždy společně s podnikatelem zaměřit skálu a zanést do stavebního deníku ihned příslušné profily a koty, kterých bude použito k výpočtu kubatury skály, k čemuž je nezbytně třeba, aby podnikatel včas stavební správu předem vyrozuměl. 10. Konečný výpočet kubatury, pro jehož zjištění za kontroly stavební správy dodá podnikatel svým nákladem potřebné síly a pomůcky, má se provádět postupně měsíčně a výsledek vždy oboustranně podepsat; obsah výkopové hmoty stanovuje se a honoruje se podle přirozené její ulehlosti. Případné rozdíly při stanovení kubatury skály mají být ihned hlášeny stavební správě. Na stížnosti, které budou předneseny po uplynutí 4 týdnů, nebude vzato zřetele. 11. Bude-li výjimečně nutno stanovit kubický obsah výkopu měřením rozpojených hmot, zmenší se za účelem zjištění kubického obsahu výkopu, který má být zaplacen, změřený obsah rozpojených hmot při skalním materiálu v násypu na 70%, v rovnanině 80%, ve zdivu na 90%. Všechen ostatní materiál, vyjímaje onen, který byl pěchován, počítá se 90% rozpojeného obsahu. 12. Jednotková cena za výkop obsahuje, pokud rozpisová devisa nestanoví jinak, náhradu za veškeré výkony, spojené s provedením výkopu, jak jsou vytčeny v bodu 2. tohoto článku, při čemž se rozumí jednotná průměrná vzdálenost, určená ve výkazu prací, bez ohledu na výšku zdvihu, a platí tu ustanovení čl. 7., bod 3., poslední odstavec. Není-li v rozpisové devise stanoveno, že jednotková cena za výkop obsahuje náhradu za veškerý rozvoz na určenou průměrnou vzdálenost, pak rozumí se při výkopech z upravovaného koryta, že v jednotkové ceně výkopové je zahrnut odvoz do kolmé vzdálenosti 25 m od horní hrany profilu úpravního. Za předepsané odstranění kořenů a rostlinných částek z vykopané zeminy nepřísluší podnikateli zvláštní náhrada. 13. Rozebrání dlažeb a jiného opevnění, jakož i zdiva v rámci průběžného výkopu započítává se do kubatury výkopu, pokud snad nebyla pro ně v nabídce vymezena určitá zvláštní položka a honoruje se pak ztížení výkopu příplatkem pro každý konkrétní případ sjednaným.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


35/98

Čl. 5. Násypy, hráze a planie. 1. Pro násypy nutno v prvé řadě používat materiálu získaného v tratích zářezových; pouze tam, kde to bylo v projektu předvídáno, anebo kde by to stavební správa nařídila, zaopatří se materiál pro násypy ž materiálních jam. 2. Podnikatel jest povinen provádět násypy tak, aby materiál násypový a hlavně úrodné zeminy nebyly ztraceny, mařeny neb odplavovány a má hledět k tomu, aby zeminy úrodné byly odloučeny od materiálu nezpůsobilého a aby prst a úrodná půda byla dána do nejhořejší vrstvy násypové. Aby hospodářsky důležité obložení neplodných násypů a svahů bylo plně zajištěno, má stavební správa právo žádat, aby podnikatel bez zvláštní náhrady ono množství prst neb úrodné zeminy, kterého jest potřebí pro obložení až do maximální výšky vrstvy 25 cm, hned na počátku výkopu stranou deponoval a potom k obložení užil. 3. Ukáže-li se při stavbě, že se nedostává materiálu k provedení projektované nasypávky, ať již následkem odplavení velkou vodou neb změnou profilu, která se má odkopat neb nasypat, či z jiné příčiny, podnikatelem nezaviněné, jest jeho povinností na to stavební správu včas upozornit, načež bude stavební správou deponie příslušně změněna nebo bude vykázán jiný zdroj pro doplnění násypu; v případě neupozornění nemá podnikatel žádného nároku na odškodnění. Vznikne-li nedostatek materiálu vinou podnikatele, hlavně tím, že sype přes předepsané profily, bude podnikatel nucen hotový násyp snížit podle předpisu na vlastní útraty. 4. Dříví, kámen, zmrzlé a suché hmoty, jakož i zeminy s takovými příměsky, které stejnost násypu ohrožují, při styku s vodou nabobtnávají anebo na vzduchu se nepříznivě mění a jsou příčinou svážení, nesmí být dávány do hrází nebo násypu navrženého profilu. Hroudy nahromadivší se na patě násypu musí se rozdrobit, po případě rozetřít a pozůstalé ještě snad mezery drobnějším materiálem vyplnit. Suchý nasypaný materiál musí být kropen. O přípustnosti hmot do násypů a hrází rozhoduje stavební správa a podnikatel jest povinen odvézt do vykázaných skládek všechny hmoty k upotřebení pro násypy a hráze vyloučené. 5. Stavební správa jest oprávněna při nepříznivém počasí, jmenovitě za mrazu, sněžení a deště, zastavit nasypávání, je-li obava, že počasí ono mělo by zhoubný vliv na jakost násypu. Podnikatel má pečovat o to, aby se voda po čas práce v násypu neshromažďovala. 6. Užívání svržišť čelních dovoleno je jen při deponiích, nikoli však při zřizování hrází, náspů pobřežních, kanálů a podobných staveb. Veškeré hráze musí být sypány ve vodorovných vrstvách na celou šířku násypu. Tloušťka jednotlivých vrstev jest buď v rozpisu stavby předepsána, nebo bude dodatečně stanovena, nesmí však přesahovat 30 cm výšky. 7. Kde v projektu se předpokládá, aneb je dodatečně stavební správou nařízeno, musí být základová plocha pro hráze, neb násyp a každá následující nasypaná vrstva komprimována a to buď způsobem předepsaným v ceníku prací, neb rýhovanými válci za případného sypání vápenného prachu tak, aby dotyčná hráz neb násyp tvořil hmotu tuhou a pevně ulehlou. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


36/98

Připojí-li se násypy na objekty, jest přiléhající materiál násypový ve stejných vrstvách tak upěchovat, jako při vlastním tělese násypovém, aby tvořil s ostatním násypem stejnorodou hmotu. 8. Stavební správa má právo nařídit, aby určitá nasypávka, která jest vysazena proudu vodnímu, anebo omezuje omočený profil, byla provedena velmi důkladně a vodotěsně ze zemin, jež se k tomu nejlépe hodí, aniž by podnikateli přináležel nárok na odškodnění za případný několikerý pohyb zemin, bylo-li na tuto okolnost v rozpisu upozorněno. Sklonitost svahů hrázových a jiných náspů určuje – není-li z plánů projektu zjevná – stavební správa. 9. Před sypáním hráze je bezpodmínečné nutno s plochy, na kterou bude hráz sypána, odstranit drny, křoví, pařezy a humusovou vrstvu, silné promísenou rostlinnými součástkami; práce ta hradí se podle příslušných jednotkových cen nabídky, resp. dodatečně sjednaných, když nabídka je neobsahuje. Všechny násypy, zejména hráze buďtež se zřetelem na očekávané ssednutí, pozdější pohumusování, neb obložení svahů a případné těleso těsnící nasypány s převýšením a rozšířením-oproti projektovaným rozměrům a to vzhledem na výšku hráze, na složení násypového materiálu, výšku a stlačení násypových vrstev a na vlastnosti terénu, na kterém se zřizují. Převýšení to je pro hlinitou a jílovitou zeminu obyčejně 1/20 výšky, pro písčitou 1/30 výšky. Propadává-li se při poddajném základu těleso hrázové, musí podnikatel tak dlouho dosypávat, až přestane ssedání a docílí se stanovené výšky náspu. Kubatura takového násypu hráze zjišťuje se podle množství dodaného materiálu násypového, měřeného buď v přirozené ulehlosti v kubatuře výkopové neb měřením rozpojeného materiálu po odražení nakypření v důsledku rozpojení a naložení. 10. Vyskytne-li se po provedené úpravě místa pro násyp.(čl. 1.) ještě v terénu prsť, bahno, neb jinak nezpůsobilý materiál, nutno takovou půdu na požádání stavební správy odkopat a podle daného návodu upotřebit, nebo stranou uložit. Tun vzniklý větší výkop se zaplatí podle jednotkové ceny za výkop. 11. Umělé stavby smí se zasypávat až po náležitém zatvrdnutí zdiva, když stavební správa dala povolení. Má-li se za násyp používat lomového kamene, • má se tento klást ve vrstvách a současně nasypávat a dobře pěchovat přiléhající materiál ke stavbě. Stavební objekt nemá se zasypávat pouze s jedné strany. Při klenutých objektech musí být s násypem započato za oběma operami a současně na přiměřenou vzdálenost od nich a dále stejnoměrně po celé délce pokračováno. Klenby nesmí být na žádném místě jednostranně zatíženy. Kamennou rovnáními nutno odvodnit. Při zasypávání volně postavených pilířů musí být obsypávka ta zvláště pečlivě prováděna a současně se všech stran a ve stejných výškách, aby nestejnoměrným tlakem nenastal odklon pilířů. Při pozemních stavbách smí se s násypy začít teprve po vystavění oněch částí, které leží v násypech. Násypy buďtež pěchovány vždy uvnitř, vně jen na zvláštní vyzvání staveb správy. 12. Podnikatel jest povinen upravit deponie podle udání stavební správy do rovných ploch, předepsaných profilů a forem, po případě prstí obložit a plánovat bez zvláštní náhrady. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


37/98

Pokud pohyb výkopových hmot jest zahrnut v jednotkové ceně za výkop, nemůže mít na ni změna programu stavebního a přemístění deponií při stejném způsobu dopravy žádného vlivu, je tudíž náhrada za násyp se všemi vedlejšími výkony obsažena v cenách jednotkových za výkop. 13. S opevněním nasypaných svahů smí podnikatel začít až po uděleném povolení stavební správy. 14. Pěchování násypu, jader neb těsnících těles z mastné vazké hlíny, jílu aneb jiného materiálu, stavební správou za způsobilého uznaného, který byl při výkopu na staveništi získán, stavební správou neb podnikatelstvím dodán na místo upotřebení, děje se ve vrstvách nejvýše 15 cm silných, buď válci dostatečně těžkými, neb pechy za stálého mírného kropení vodou a za šetření všech podmínek ve článku tomto uvedených, aneb dodatečně stavební správou vydaných. Toto pečlivé detailní pěchování se hradí podle jednotkové ceny. 15. Zasypávky odstavených částí toků a územních prohlubin, jež jsou v projektu uvažovány, mají se dít co možno zároveň s prováděním výkopu, aby se zamezilo předběžné deponování a znovurozpojování výkopového materiálu. V tom směru musí podnikatel plně vyhovět nařízením stavební správy. 16. V jednotkové ceně za násyp jest zahrnuto rozprostření, eventuelní rozmělnění, kropení a třídění zeminy, dusání a urovnání do předepsaných profilů a sklonů. 17. Pro zvlášť důležité násypy hrází větších vodních nádrží stanoví se zvláštní podmínky podle účelu stavby a vlastnosti hmot. 18. Pokud není v projektu, resp. nařízením stavební správy určeno umístit přebytečný výkopový materiál ve zvláštních deponiích, bude rozplanován podél břehů. Práce ta pozůstává z rozhrnutí materiálu buď podél jednoho, neb obou břehů na určenou vzdálenost od horní hrany profilu toku tak, aby zemina byla vyrovnána stejnoměrně podél břehu a vytvořil se plynulý svah ve směru kolmo na linii břehovou, jež musí být zároveň řádně vyrovnána ve směru podél upraveného toku.

Čl. 6. Úprava svahů. 1. Veškeré svahy výkopů a násypů, které zůstanou po provedení stavby trvalé, nutno podle předepsaných profilů zřídit a čistě urovnat. Zarovnávat smí se všeobecně teprve tehdy, když svahy podle náhledu stavební správy skýtají žádoucí soudržnost a jsou-li dostatečně zabezpečeny proti poškození prosakováním vody, sesouváním, propadáváním atd. Při tom nutno všecky nepravidelnosti bud odkopáním neb přisypáním odstranit a svahy podle šňůry, latí a šablon tak zarovnat, aby tvořily vyrovnané plochy v udaném sklonu a vyrovnané hrany. 2. Při svazích ve skalních výlomech dlužno odstranit všecky nepravidelnosti a výstupky, jakož i odkopat a odstranit části, které by hrozily sesutím. Při násypech, které byly zřízeny buď zcela nebo částečně z vylámaného neb vystříleného kamenného materiálu, upraví se sklony, pokud jich odláždění nařízeno není, týmž způsobem jako při zemních násypech. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


38/98

3. Povrch zářezových svahů, které jsou založeny v příkřejším sklonu než 1:1 a které mají se obkládat prstí, nutno za účelem zamezení sesouvání vrstvy úrodné země opatřit podélnými brázdami. Odškodnění za tyto úpravy jest obsaženo v jednotkových cenách za výkop, případně v cenách za násyp.

Čl. 7. Rozvoz výkopových hmot, znovurozpojování. 1. Při rozvozu výkopových hmot dbát jest toho, aby kultury na pozemcích byly co nejvíce ušetřeny. Odškodnění za poškození těchto kultur neb pozemků hradí podnikatel. 2. Rozvoz zaúčtuje se bez ohledu na způsob dopravy, za skutečně dopravené množství vykopaného materiálu v přirozené jeho ulehlost před rozpojením, podle oferovaných neb dodatečně sjednaných jednotkových cen, odstupňovaných podle dalšího bodu 3. tohoto článku. Rozvozovou vzdáleností rozumí se přímá spojnice těžiště materiální jámy s těžištěm nasypávky neb deponie. Při rozvozu výkopového materiálu z upravovaného koryta zmenšuje se tato přímá spojnice o vzdálenost 25 m od horní hrany úpravního profilu, ježto odškodnění za dopravu výkopu na 25 m od zmíněné hrany jest zakalkulováno v jednotkové ceně za výkop (viz ustanovení čl. 4. bod 12.). 3. Na stoupání spojnice určující rozvozovou vzdálenost až do 4% nebéře se zřetele; teprve za větší stoupání nad 4% zvětšuje se dopravní vzdálenost o 20 m za každý metr většího zdvihu. Až do vzdálenosti dopravní 100 m účtují se ceny za rozvoz odstupňované po 20 m, při vzdálenostech přes 100 m do 300 m počítá se s odstupňováním po 50 m a při vzdálenostech přes 300 m s odstupňováním po 100 m. Neobsahuje-li nabídka veškeré jednotky pro honorování rozvozu takto odstupňovaných vzdáleností, určí se potřebné jednotky lineární interpolací mezilehlých oferovaných cen. Při větších regulačních stavbách může být pro zadávací řízení určena jednotná průměrná vzdálenost rozvozová, vyplývající z projektu buď pro veškerou výkopovou hmotu neb pro jednotlivé její části, a to včetně veškerého stoupání dopravního. Jednotková cena při takové průměrné vzdálenosti rozvozové se nemění, pokud skutečná rozvozová vzdálenost zůstává v mezích ± 20% vzdálenosti oferované. Teprve při rozdílech přesahujících tuto mez bude zaplaceno za skutečnou vzdálenost na podkladě sjednané ceny úměrné k cenám nabídkovým. 4. Jednotlivé ceny za rozvoz obsahují i náhradu za zřízení a udržování cest, dopravních prostředků, lešení, zatímních opatření atd., jakož i výlohy za případné překládání z jednoho dopravního prostředku na druhý, nebo za případné znovunakládání materiálu jen přechodně na březích složeného. 5. Znovurozpojování materiálu jednou již při stavbě rozpojeného platí se jen v tom případě, bude-li stavební správou potvrzeno, že přechodně uložený materiál stal se v důsledku specifických vlastností zeminy a následkem dalšího průtahu odvozu na definitivní místo určení, na němž podnikatel nemá viny, tak ulehlý, že se musel pro naložení znovurozpojovat. Pokud nebyla již za předvídané znovurozpojování obsažena jednotková cena v nabídce, dojedná se s podnikatelem na podkladě oferované Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


39/98

jednotky za výkop, s ohledem na ulehčení výkonu již rozpojených hmot oproti vlastnímu výkopu.

Čl. 8. Drnování. 1. Pro drnování plošné i čelné dlužno opatřit drn dostatečně hustý, nikoli z míst mokrých (pokud to snad výslovně nebylo požadováno), který se naloupe v tabulích, rozměrů 30/30 cm, silných nejméně 6 – 8 cm, podle hustoty porostu. Tabule drnů mohou se zásadně použit jen tehdy, když drn neodumřel, čemuž lze zabránit poléváním životaschopného drnu. 2. Při drnování plošném klade se těsně drn vedle sebe, kořínky dolů na vrstvu dobře srovnané humusové prst v polohách pravidelných, podle svahu nakloněných s vystřídanými spárami; drn připevní se na svahy dostatečným počtem tenkých dřevěných kolíků 25 cm dlouhých. Obložení drnové nutno ke svahu dobře připěchovat a zalévat. Na násypech budiž kladen drn, až dosáhly tyto dostatečné ulehlosti, jinak může si podnikatel napomoci pěchováním, které ale hrazeno mu nebude. 3. Při čelném drnování kladou se tabule předepsaných rozměrů těsně na sebe, a to buď vodorovně kořínky vzhůru, neb kolmo ke svahu profilů, v obou případech tak, aby vnější hrany tabulí tvořily předepsaný sklon svahu. 4. Pokud nebylo v rozpisové devise jinak určeno, rozumí se, že v jednotkové ceně za drnování počítané podle plošné míry, za úplně hotovou práci je obsažena náhrada za získání drnu na staveništi, neb na jiných pozemcích s případným poplatkem majiteli, za všechno dočasné deponování, znovurozpojení a s dopravou na místo potřeby, za připravení svahů včetně potřebného výkopu a podhumusování, za uložení drnu s přibíjením a zaléváním, konečně za udržování až ke konečnému převzetí.

Čl. 9. Obložení prstí (humusem) a osetí. 1. Plochy určené pro osetí nutno v každém případě pokryti nejprve 10 cm silnou vrstvou zúrodněné zeminy (prstí, humusu). Zaplevelená vrstva zemní s břehů neupraveného toku nesmí se použit pro obložení svahů prstí. Osetí provádí se v příhodnou dobu dobře klíčivým travním semenem ze směsi hospodářsky využívatelných travin; vhodnost směsí, pokud nebyla zvlášť určena, musí být stavební správou schválena. Hustě zaseté semeno se zahrabe železnými hráběmi, udusá drnovým tloukem, neb uválcuje a zalévá až do úplného vzrůstu trávy, 2. Až do převzetí stavby při kolaudaci je podnikatel povinen pečovat o vyvinutí řádně hustého porostu travního na osetých plochách, náležitě doplňovat humusováním a přisévá-ním travní porost, vyrostlou trávu kosit a odklízet, vzniklý plevel vykořenit. 3. Jednotková cena rozumí se s připravením svahu včetně potřebného výkopu, se získáním prst (humusu) buď na staveništi, neb na cizím majetku s případným poplatkem majiteli, případným dočasným deponováním a opětným rozpojováním s dovozem na místo potřeby, s pokrytím prstí, s dodáním a rozsetím travního semene, případným opětným, účelným a vydatným zaléváním a udržováním až ke konečnému převzetí. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


40/98

Čl. 10. Práce drenážní. 1. Před započetím prací má podnikatel sběrné i svodné trativody vytýčit. Pro trativody svodné vyznačí se směr kolíky, obyčejně po 20 m, při čemž zarazí se jeden kolík ve stejné výšce s územím, jako tzv. kolík výškový a vedle něj druhý kolík jako označovací. Na tomto poznačí se zřetelně hloubka dna trativodů pod výškovým kolíkem. Výška výškových kolíků má se určit nivelačně, pak se sestrojí podélný řez trativodů se zakreslením povrchu území a nivelety dna, označením spádů a hloubek. Podélné profily rýh musí být před započetím rytí svodných trativodů schváleny správcem stavby a tvoří přílohu kolaudačního operátu. S hloubením trativodních rýh nesmí se započít dříve, dokud není potřebné množství trubek pro ně dodáno a na příslušné místo přivezeno. 2. Výkop rýh a úprava dna trativodů svodných provede se za účelem dodržení stejnoměrného spádu podle šňůry osazené na kolíčky, upevněné do stěn trativodní rýhy ve výšce 1 m nad správným dnem trativodů. 3. Hloubka trativodů měří se od přirozeného povrchu území (od hlavy výškových kolíků) kolmo na povrch území. Normální hloubka svodného trativodů rovná se patřičné hloubce sběrného trativodů s připočítáním vnějšího průměru svodné trubky. V případě, že by svodné trativody byly položeny na větší délku jen k tomu účelu, aby odváděly drenážní vody k vyústi, tj. bez spojování se sběrnými trativody, může být normální hloubka svodných trativodů zmenšena podle potřeby a podle předcházejícího rozhodnutí stavební správy až na 1 m. 4. Pro kontrolu spádu dna při práci dodá podnikatel vždy na staveniště několik garnitur záměrných křížů (bílé, červené. černé). Při spádu dna pod 5o/oo jest zapotřebí i sběrné trativody nivelovat a výkop rýh i úpravu dna provádět jako u trativodů svodných. 5. S výkopem svodných trativodů smí podnikatel započít jen tehdy, když otázka odpadů je úplně vyřešena. Při tom postupuje se s prací proti spádu. Při výkopu trativodů ukládá se ornice po jedné straně, spodina po druhé straně trativodní rýhy. 6. V jednotkové ceně za provedení 1 délkového metru trativodů je zahrnuta cena za veškeré práce, tedy i za donesení trubek podle bodu 8., za položení trubek a zatroušení trubek, jakož i zasypání trativodní rýhy a za veškerou režii. 7. Při provedení trativodů o hloubce větší, než je v devise stanoveno, má podnikatel nárok na zvláštní náhradu za zvětšený náklad podle rozhodnutí stavebního správce a kolaudační komise. 8. Nákup a dovoz drenážních trubek – trativodek – na staveniště obstará stavebník, neurčuje-li rozpis stavby jiný způsob. Při tom je podnikatel povinen dát stavebníku takové disposice pro dopravu trativodek, aby podnikatel nemusel dát roznášet trativodky na větší vzdálenost než 50 m. Dal-li podnikatel nesprávné disposice, nebude mu honorováno případné větší roznášení trativodek.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


41/98

9. Podnikatel pečuje, aby byly použity jen bezvadné trativodky. Proto vyloučí všechny puklé, nedostatečně vypálené, zdeformované a na vnitřní stěně neb na styčných plochách velmi drsné a nerovné trativodky. 10. Trativodky smějí se klást jen do definitivně upravených trativodních rýh a vždy jen po předcházejícím schválení stavební správou, a to pro každý trativodní souřad zvlášť. Při tom zjištěné údaje hloubek atd. mají se vepsat do stavebního deníku. Zásadně nutno klást trativodky jen na rostlou půdu dna, které se nejdříve musí pečlivě urovnat a vyčistit. Pod-sypávat trativodky při neurovnaném dně rýh je nepřípustné. Při stěrko vité a skalnaté spodině vyrovná se dno sypkým materiálem, seškrabaným s boků rýhy; dno se pak upěchuje. Klást trativodky mají jen zruční, vycvičení kladeči. Při tom třeba zvláště dbát, aby jednotlivé kusy dolehly co nejvíce k sobě styčnými spárami a aby nevhodné trativodky byly vyloučeny. Trativodky kladou se podle postupu práce zásadně po spádu. Klást dvě, neb více potrubí do jedné rýhy se nedovoluje. Trubky na spojích dvou trativodů připojují se k sobě, pokud nebylo v projektu neb správcem podniku jinak stanoveno, vždy shora (vrchem). Pro trativodní spoje vysekají se ve styčných třetinách průměru trubek shodné kruhové otvory jemně na dosedacích plochách opracované, jichž velikost odpovídá světlému průřezu horní trativodky. Spoj se pečlivě přikryje a obloží úlomky trativodek. Konec ústící trubky, stejně jako čelo prvé trubky na horním konci trativodů, musí být zakryt (opřen) o plochý kámen nebo tašku. Styk trativodů na spoji budiž pokud možno kolmý, menší úhel než 30° není přípustný. V sypkém a tekoucím písku a při neúnosných vrstvách vůbec musí se trativodky pod-ložit podle patřičných údajů projektu, resp. správce podniku. Položené trubky mají být co nejdříve zatroušeny aspoň 8 cm silnou hlinitou vrstvou, seškrabanou s boků rýhy. Přímo zahazovat trativodky není přípustno, rovněž není dovoleno pokrývat trativodky drnem, štěrkem, kamenem apod., leč by to snad bylo zvlášť podle projektu nebo správcem podniku ustanoveno. Zahrnování rýh má se dít tak, aby prsť přišla na povrch. 11. Aby se zabránilo zanesení drénů, nutno při položení trativodek postupovat tak, že po otevření rýh pro svodný trativod se vykopou napřed rýhy a položí se trubky sběrných trativodů tak, že práce postupuje shora dolů. Není přípustno provést výkop a položení sběrných trativodů teprve tehdy, když už svodný trativod jest položen. Trativody proti tomuto předpisu provedené a zanesené trativody otevře a položí podnikatel znovu na svůj vlastní náklad. Odchylky těchto směrnic jsou přípustný pouze za souhlasu správce stavby. Podnikatel musí v každém takovém případě již předem správu stavby o povolení požádat a dbát podmínek, za jakých se mu povolení udělí. 12. Veškeré předepsané hloubky musí být přesně dodrženy a povinností místního stavebního dozoru je, aby hloubky, jakož i správnost všech prací v nepřítomnosti správce podniku kontroloval ve lhůtě co nejkratší po provedení, zjištěné nedostatky podnikateli vytknul k opravě a zanesl je do stavebního deníku. Tyto pozastavené úseky trativodů není přípustno zahrnout, pokud je správce podniku osobně neprohlédl a nedal svolení k zahrnutí. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


42/98

Vyúčtování délek trativodů provede se na základě situačního plánu podnikatelem vypracovaného, v němž musí být vyznačeny jednotlivé drény a zaneseny jejich délky, měřené za přítomnosti členů místního stavebního dozoru. Tito musí vlastnoručně plán podepsat a připojit datum, kdy se měření provedlo a ručí za správnost údajů, délek a hloubek trativodů a za správnost uložení drenážního potrubí. 13. Budou-li sondáží, provedenou takovým způsobem, že na plochu 2 – 3 ha připadá 1 sonda, zjištěny různosti ve spodině, bude uvedeno v projektu, rozpočtu a rozpisu stavby, rozlišeni výkopu pro trativody na tyto tři druhy: a) výkop ve hlíně, jílu, písku a snadno rozpojivém štěrku, b) výkop ve stmeleném štěrku, valounech a v měkké skále (příkladem měkká vrstevnatá opuka a pískovec, měkký vápenec a jiná zvětralá; rozpukaná skála), c) výlom v pevné skále za použití klínů, sochorů neb třaskavin (příkladem tvrdá zvonivá, opuka, pískovec, vápenec, buližník, slepenec, rula, žula, svor apod.). Podnikatel nemá nároku na zvýšení jednotkových cen za provedení trativodů ať složení půdy se: vyskytne místy rozličné od projektu a rozpisu; výjimku tvoří jen výlom v pevné skále sub 13 c) uvedený, který musí být posouzen, uznán a převzat stavební správou. Honorování za hloubení trativodních rýh ve skále bude přiznáno podle jednotkových cen nabídky a není-li jich, podle dodatečně smluvených cen.

Čl. 11. Dodávka trativodek (drenážních trubek). 1. Trativodky používané pro odvodňování jsou trubky o kruhovitém průřezu, získané pálením vhodných keramických zemin; dodávané trativodky musí vyhovovat těmto podmínkám: A. Rozměry: a) Jednotná délka 33 cm, b) Světlost (vnitřní průměr) 5 cm, 6,5 cm, 8 cm, 10 cm, 13 cm, 16 cm. 20 cm. B. Kriteria co do formy. a) Trativodky musí být co možno rovné podle osy podélné. b) Vnitřní stěny trativodek musí být prakticky hladké, bez výstupků a záděr. c) Koncové řezy musí být vedeny kolmo ku podélné ose trativodky; plocha řezů musí být prakticky hladká, bez záděr a výstupků, aby spáry při kladení byly co možno malé. d) Vnitřní otvor musí být prakticky kruhovitý, bez patrného zmáčknutí a užívané kalibry musí být dodrženy. e) Síla stěn trativodek musí být přiměřená kalibru a materiálu, aby přílišná váha trativodky nezdražovala. Při lepším materiálu jest použit menší tloušťky stěn, při horším materiálu větší tloušťky. C. Kriteria co do jakosti: Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


43/98

a) Trativodky musí na lomu vykazovat stejnorodou, celistvou strukturu, bez patrné vrstevnatosti vlivem lisování a nesmí obsahovat škodlivých součástí (vápenné pecky cicvárky, shluky sloučenin železa, hrubé úlomky hornin, organické látky apod.), jež by snižovaly jejich pevnost a trvanlivost. Trativodky s vápennými cicvárky vylučují se z používání vůbec. b) Při poklepnutí kladívkem musí vydávat vysoký a jasný tón. c) Musí obstát při zkoušce na trvanlivost trativodky v půdě a neporušitelnost vůči mrazům. d) Musí vykazovat vhodnou relativní nasáklivost. e) Nesmí jevit poruch po vložení do vroucího 10% roztoku kyseliny solné po dobu aspoň 2 hodin. 2. Trubky smějí být dodávány pouze od takových závodů, které se vykáží úředním vysvědčením, potvrzujícím způsobilost vyráběných trativodek pro práce odvodňovací podle předchozích podmínek. Vysvědčení o způsobilost trativodek musí být vystaveno pedologickým oddělením (laboratoří) zemského úřadu a nesmí být starší než 3 roky. Oferuje-li podnikatel také na dodávku trativodek, musí již při podání nabídky připojit příslušný průkaz o způsobilosti oferovaných trativodek; stejně to platí pro průmyslové závody, oferující pouze na dodávku trativodek. Dodat nutno trativodek o 2% více, než bylo objednáno; tento 2%ní přídavek, určený na náhradu ztrát a odpadků, se však neúčtuje. 3. Dodané trativodky, které stavební správa neuzná za způsobilé, nesmějí být použity a dají se dodavateli k disposici. V tom případě je dodavatel povinen tuto nezpůsobilou dodávku svým nákladem ze staveniště odstranit a nahradit ji trativodkami řádně vyhovujícími; kromě toho musí dodavatel stavebníku nahradit veškeré škody, vzniklé nezpůsobilou dodávkou. Ne-odklidí-li dodavatel nepřijaté trativodky, jež mu byly dány k disposici, vykoná to stavebník na jeho účet. 4. Byla-li dodavateli zadána dodávka trativodek včetně dopravy po dráze, resp. i po nápravě, ručí dodavatel za správnost dodání a případné škody dopravou způsobené.

Čl. 12. Hluboké trativody. 1. Hluboké trativody, používané většinou pro odvodnění svážného území, nutno provést jako hloubkové výkopy s příslušným vypažením zářezu a zřízením pracovních lešení, s odvedením, případně čerpáním vody a s položením trativodek, resp. trub dírkovaných, event. se zřízením štěrkového zásypu podle předpisu projektu. Zářez nutno pravidlem zahloubit až do nepropustné půdní vrstvy, do níž se uloží odvodňovací potrubí. V tom směru je podnikatel povinen podrobit se nařízením stavební správy. Pro štěrkový zásyp užit jest dobrého ve vodě nerozpadávajícího se kamene, velikosti aspoň hrubého štěrku. Kol položených trub vyrovnati jest z větších kamenů kanálek, který by je chránil před rozdrcením a umožňoval dobrý odtok vody. Kamenný zásyp jest provést zpravidla do té výše, do níž sáhají nejvydatnější vodonosné vrstvy. Zbývající část zářezu se zasype výkopovým materiálem. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


44/98

2. V jednotkové ceně oferované za 1 bm hlubokého trativodu jsou obsaženy všechny výkony spojené s úplným provedením podle předpisu projektu včetně odvozu přebytečného materiálu výkopového, pokud nebylo jinak stanoveno při rozpisu stavby.

Čl. 13. Haťové práce. 1. Podle účelu a způsobu provedení haťových prací rozlišuje se haťoštěrk (haťoví, haťovina, haťové válce), pokryty (koberce, povázkové rošty), jednoduché a dvojité plůtky apod. Pro stavby haťové nutno nejprve připravit hatě, kolíky, drát, povázky, sazenice a materiál pro vyplnění nebo zatížení, jako štěrk, lomový kámen, jíl apod. a) Ha t ě . Hatě se vážou co možná z dlouhých prutů a rovných haluzí, průměru max. 3 cm, do snopů pravidlem o průměru 33 cm a obvodu 1 m. Prutů kratších než 2 m nesmí být užito více než 30% a musí být vevázány do slabšího konce hatě. Stavební správa určí délku jednotlivých hatí; základní délka hatě uvažuje se 3,5 m, při čemž však do kubatury započítává se toliko délka 3 m. Hatě převazují se vrbovými houžvičkami neb drátem, a to při základní délce hatě 3 m nejméně na 3 místech ve vzdálenostech 0,35, 1,35 a 3 m, počítaje od silnějšího kraje. Pro stavby trvale pod vodou ponořené, nebo stále mokru vystavené, dále pro vnitřní výplně haťových staveb používá se klestu těchto lesních dřevin: dubu, habru, jilmu, břestu, lísky, olše, modřínu, borovice a všech jiných jehličnatých stromů, a to i s jehličím. Vyloučit nutno: javor, jasan, lípu, topol a kaštan. Vrbového proutí používá se v hatích určených jen pro hoření vrstvu haťových staveb, zvláště u pokrytů, a to vždy tam, kde mají vrbové pruty vzrůst a stavbu oživit. žádáme-li, aby vrba v hatích vzrostla, musí být práce prováděny v době, kdy má vrba mízu, tj. na jaře a na podzim, nařezat musí se však vrbový materiál v době vegetačního klidu, při čemž nutno dbát toho, aby připravený materiál neuschl. Přejímají-li se hatě zvláště před jejich vlastním stavebním upotřebením, složí se do figur, tj. hranic střídavě silným a tenkým koncem k sobě. Normální šířka hranice bývá 3 m. Ukládání děje se mezi rohovými kůly, délka i výška figury zjistí se měřením, z něhož vypočte se průměr. Přejímat hatě podle kusu je nepřípustno. Přejímat možno nejméně dva dny po složení hatí na hranici. b) K o lík y. Pro upevnění jednotlivých vrstev haťových užije se kolíků z těchže dřevin, jako při hatích; jinak užívá se jen kolíků vrbových. Délka kolíků, není-li jinak určena, je min. 1 m, tloušťka 4 – 8 cm. Vrbové kolíky zahrocují se na silnějším konci a zarážejí se tak, aby směr klíčení a vzrůstu byl zachován, nesmí být rozštípené ani loupané, aby vyklíčily. Kolíky z jiných dřevin mohou být i štípané. Kolíky se přejímají podle počtu kusů a ukládají se proto v hromadách po 100 kusech narovnaných. c) Drá t . Pro práce haťové užívá se drátu vyžíhaného síly 2,2 až 4,2 mm, což řídí se účelem stavby. Drát se přejímá podle síly a váhy. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


45/98

d) P o vá zk y. Povázky se zhotovují z dlouhých ohebných klíčivých prutů, nejvýše 2 cm silných ve zvláštních kozlících. Mezi vidlice kozlíků naloží se pruty, jež se provisorně stáhnou a převazují drátem 2,2 mm silným, nejméně 2X do kola ovinutým a dobře zakrouceným; houžvičkami se nesmějí povázky vázat. Průměrná síla povázek je 15 – 20 cm, převazují se ve vzdálenostech po 33 cm. Povázky musí být ohebné, aby se jich mohlo užit i v ostrých záhybech. e) Š t ě rk . Pro vyplňování haťových staveb béře se hrubý říční štěrk s obsahem písku max. 20%. Pro výplně haťových válců nutno užit hrubých valounů. Přejímá-li se štěrk, měří se podle figur. Upotřebí-li se výjimečně i lomového kamene pro stavby haťové, jako jejich výplň, nebo pro jejich zatížení, musí kámen vyhovovat ustanovení čl. 17. 2. Vlastní provádění haťových prací. I. Ha ť o š tě rk (h a ťo ví, h a ťo vin a ). Stavba sestává, pokud není jinak předepsáno, ze tří částí: základu, vrstvy vyrovnávací a koruny. K udržení souvislosti a ku převázání jednotlivých haťových vrstev užívá se povázek. Pro haťový základ kladou se hatě vějířovitě vedle sebe ve směru po vodě. Předák neustále měří hloubku vody (h) a podle ní řídí jak délku, tak i šířku vějíře. Všeobecně délka vějíře d = 1,5 h. Při větších hloubkách nutno podle toho hatě prodlužovat kladením jich na sebe a podle toho určití rovněž počet povázek. Dolní šířka základů Z2 = Z1 + h (v + b), při čemž v a b značí sklony boků stavby; jsou-li oba sklony 1 :1, jest šířka základu Z2 = Z1 + 2 h. Složený haťový vějíř se na povrchu vyrovná a převazuje se povázkami, podle systému obsaženého v projektu, po případě určeného stavební správou. Povázky se k vějíři naťovému přikolíkují ve vzdálenostech po 33 cm, načež se vějíř zatěžkává od širšího konce postupně štěrkem, až se ponoří. Je-li část stavby as 10 m tímto způsobem zhotovena, pěchuje se celý základ ručním dřevěným beranem na 4 muže (bába). Vyrovnávací a korunová vrstva hotoví se tak, že od středu stavby na obě strany kladou se hatě směrem pod 45° (po vodě), silnějšími konci k sobě a po přetnutí haťových převazů a vyrovnání prutů do vrstvy převážou se povázkami připevňovanými kolíky, jako bylo dříve popsáno. Povázky se kladou rovnoběžně s osou stavby na vzdálenost max. 1 m od sebe, při čemž při stavbě vyrovnávací přijdou na hraně návodni 2 povázky těsně vedle sebe a při vrstvě korunové na hraně návodni i pobřežní. Každá vrstva zatíží se na to mezi povázkami dostatečným množstvím štěrku, jenž se pak i s povázkami upěchuje bábou. Po upěchování musí štěrk dosahovat hoření úrovně povázky. Jednotlivé vrstvy takto vyhotoveného haťoštěrku mají být průměrně 30 cm silné, z čehož připadá 10 cm na hatě a 20 cm na povázky, resp. štěrkovou zátěž (výplň) mezi povázkami. Pro vrstvy korunové upotřebuje se hatí i kolíků jen vrbových, dobře klíčivých.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


46/98

Není-li při rozpisu stavby jinak stanoveno, přejímá se hotová haťoštěrková stavba podle kubatury tělesa, sestrojením zaměřených příčných profilů pravidelně ve vzdálenosti po 5 m. II. Ha ť o vé vá lc e . Tyto hotoví se v rozměrech projektu, nebo správou stavby předepsaných; není-li jinak ustanoveno, jest normálně průměr válců 1 m. Zhotovují se na zvláštních kozlících max. 1 m od sebe vzdálených. Na tuto kostru naloží se rozvázané hatě, pruty se rozprostřou tak, aby se po délce přesahovaly, a prostor vnitřní vyplní se štěrkem, případně, bylo-li předepsáno, jílem, drobnějším lomovým kamenem neb betonem; vyplňovací hmota se opět vrchem a po stranách rozvázanými hatěmi úplně zakryje. Na to utahuje se válec drátěnou neb řetězovou smyčkou a převazuje drátem 3 – 4,2 mm silným, nejméně jednou kol válce obtočeným a dostatečně zakrouceným na každých 50 cm délky. Po uvázání válce musí mít tento předepsaný průměr, při čemž síla haťového obalu je průměrně 15 cm. Délku válce stanovuje stavební správa; při spouštění válce nutno postupovat opatrně jednak, aby se válec neporušil, jednak aby se docílilo jeho uložení na místě, kde je ho potřeba. Pod válce nutno vytvořit lože ze silné vrstvy větví. Přejímají-li se jednotlivé válce, děje se tak podle jejich průměru a délky. Konce válců musí být náležitě uzavřeny proutím a svázány, aby výplň štěrková se nevysypala. III. P lů t k y. Podle účelu provádějí se plůtky (pletiva) živé a mrtvé. Prvý druh vyžaduje výhradního použití kolíků a prutů vrbových, čerstvých a smí se provádět v době, jak uvedeno v bodu 1 a) tohoto článku; použité pruty nutno silným koncem zapíchnout do země, aby vzrostly. Pletení děje se zpravidla mezi kolíky od sebe asi 33 cm vzdálenými; délka a síla kolíku řídí se podle projektu, resp. podle ustanovení stavební správy. Po propletení pletivo se přitluče dřevěnou palicí, kolíky dorazí a 5 cm nad pletivem seříznou. Prostor u plůtku se zaplní prstí. Při plůtkách dvojitých spojí se kolíky jednotlivých řad příčně drátem. IV. P ro st é s t l a n i n y, pokryty zhotovují se tak, že se na připravený svah rozprostřou svěží vrbové pruty, co možno hustě v síle 5 – 8 cm; pruty kladou se silnějším koncem dolů a upevní se drátem 3 mm silným, připevněným na kolíky, zatlučené do svahu ve vzdálenosti 0,6 – 1 m. Stlanina se pokryje prstí. Při nedostatku vrbového proutí určí stavební správa poměr, pokud je přípustno přimíchat jiný výmladný materiál. Vázané haťové stlaniny zhotovují se z hatí 15 cm silných, vedle sebe kladených. Hatě se rozvážou a rozprostřou tak, aby pruty vrbové nebo olšové byly položeny silnějším koncem dolů. Rozprostřená vrstva se převazuje ve vzdálenosti po 1 m položenými, aspoň 15 cm silnými povázkami. Prostor mezi povázkami na to vyplní se štěrkem a prstí. V. P o vá zk o vé ro š t y zhotovují se z povázek křížem položených, od sebe 1 m vzdálených; vzniklé prázdné čtverce vyplní se štěrkem a zemí až do výše horní úrovně povázek. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


47/98

V I . O s a zo vá n í vrb o u děje se v řadách kolmo na směr vody, vzdálenost sazenic (sponů) řídí se podle podmínek v rozpisu stavby určených. Sazenice jsou 50 cm dlouhé, 1 – 3 cm silné, čistě seříznuté, čerstvé a nerozvětvené. Sázet nutno v době mízy. Železným průbojníkem vypíchají se jamky 30 – 40 cm hluboké, do nichž se vsadí sazenice, aby se kůra neotřela a pupeny čněly vzhůru. Horní konec sazenice vyčnívá 10 – 15 cm nad zemí, dolní konec v zemi se posype a stlačí. Převzetí děje se buď podle kusů neb za 1 m2 osázené plochy. 3. Práce haťové, jež mají vzrůst, musí podnikatel částečně neb úplně vyměnit, když by se v době pučení ukázalo, že použité větve řádně ne vypučely. 4. Přejímání haťových staveb děje se, není-li v rozpisu stavby jinak stanoveno, za celou hotovou práci s dodáním všeho materiálu a to při pracích svahových za 1 m2 a při pracích základových, jako je haťoví za 1 m3, haťové válce a plůtky za 1 bm.

Čl. 14. Opevnění patky boků dřevěnou stavbou. 1. Podélné zajištění patky provádí se z odkorků (krajiny) nebo z desek aspoň 21 mm silných z dříví borového, které se připevní hřebíky k zaraženým kolům. Odkorek neb deska, nejméně 20 cm široká, zapustí se polovinou šířky pode dno; st3 k sousedních desek musí ležet proti kolu, k němuž odkorek přiléhá, rovněž seříznutou stěnou. 2. Koly rovněž borové, nejméně 6 – 8 cm průměru a 1 m dlouhé, zarážejí se do dna zašpičatěným koncem pomocí dřevěné palice tak, aby vyčnívaly aspoň 10 cm nade dno. Od-korky nebo desky připevňují se mezi zaražené koly a svah. Hoření část kolů musí se v místě, kde se připevní deska seříznout po délce, aby se vytvořila širší dosedací plocha. 3. Pro důkladnější opevnění užije se místo odkorků, slabších kulatých kmenů o průměrné síle 10 až 15 cm, které se připevní k zaberaněným pilotkám. Rozměry tohoto opevnění dlužno dodržet, jak uvedeno v rozpisu stavby, resp. V projektu. Jakost použitého dřeva musí vyhovovat ustanovením v čl. 34 uvedeným. Styky jednotlivých kmenů se po délce vystřídávají. 4. Toto opevnění se honoruje za běžný metr se vší prací a dodáním materiálu.

Čl. 15. Vysazování keřů a stromů. 1. Při osazování křovin a stromoví v ornici dlužno jámy, pro kořeny vykopané, po zasazení zasypat materiálem z týchž jam vykopaným. V půdě, která by nebyla pro vzrůst rostlin příznivá, nutno jámy v takové velikosti založit a takovým druhem půdy vyplnit, aby byl vzrůst rostlin zajištěn. 2. Jakost i druh křoví a stromů, kterých se má použit, určí stavební správa. Sazenice stromů mějtež již při zasazení patřičný tvar koruny a buďtež nad zemí 2 m vysoké. Zpravidla se vysazuje jen na jaře a na podzim; za suchého ročního počasí se sazenice zalévají. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


48/98

3. V cenách za vysazování rostlinami jest pojato dodání potřebných sazenic, ochranných kolu, vykopání a opětné zasypání jam pro kořeny, případné k tomu dodání ornice, jakož i náklad na udržování vysázených rostlin ve vzrůstu po dobu ručení.

Čl. 16. Práce z drátoštěrkových těles. 1. Tělesa skládají se z výplňového materiálu a to valounů, vybraného štěrku, lomového kamene nebo betonových kamenů, jež jsou urovnány v sítích z drátěného pletiva do předepsaného tvaru. Jednotlivá tělesa tvárnice spojují se po založení k sobě důkladně drátem, aby se vytvořil soudržný celek. Podle účelu a způsobu provedení těles drátoštěrkových zřizují se tzv. matrace, koše, válce nebo drátoštěrkové dlažby. 2. Používané drátěné pletivo i drát musí být chráněn proti rezavění aspoň dvojnásobným pozinkováním v ohni a musí vyhovovat podmínkám stanoveným v rozpisu dodávky. Zinková ochranná vrstva nesmí se při kroucení drátu lámat a odlupovat. Co do síly kontroluje se a platí dodaný drát a pletivo jednak podle váhy, jednak mikrometrem. Pletení jednotlivých tvárnic musí být prováděno ručně. Pletiva strojního smí se upotřebit jen tam, kde bylo při zadání stavby výslovně uvažováno. Velikost ok, způsob pletní, jakož i rozměry pletiva a těles musí být přesně dodržovány podle podmínek a nákresů při zadání dodávky sdělených a dodavatelem smluvně přijatých. Drát a pletivo musí být dodány před vlastním prováděním prací ve lhůtě smluvené. Dodávané pletivo a drát musí být stejné kvality, jako jest jeho vzorek předložený při podávání nabídky na dodávku. Vzorek pletiva musí mít plochu aspoň 2 m2, aby podle toho mohla být určena váha 1 kusu každého druhu tvárnic. 3. Dodané pletivo a drát přejímá stavební správa, která se přesvědčí o správné kvalitě drátu, pletivové práce a zjistí váhu každého jednotlivého kusu. Od váhy předepsané při zadání dodávky pletivových tvárnic připouští se tolerance ± 5%; účtuje se vždy podle skutečné váhy. Závadné a podmínkám v rozpise dodávky uvedeným nevyhovující pletivové tvárnice nebo drát, budou dodavateli vráceny na jeho vlastní útraty s dopravou. Případné škody, vzniklé na stavbě nastalým zdržením a to buď opožděným dodáním anebo dodáním nevyhovujícího výrobku hradí dodavatel ze svého. 4. Pletivo musí být na staveništi uloženo na příhodném rovném prostranství, chráněném před velkými vodami, na němž se provedou přípravné sestavovací práce. Přezkoušené pletivo se sestaví mezi kostrou z kolů, na niž se napne. Po té provede se tzv. sešití dokonalým ovinutím styčných hran drátem (vrchní příklop se neuzavírá). Do takto připravené tvárnice připevní se všechny potřebné ztužovací dráty, podle plánu správcem podniku vypracovaného a podnikateli odevzdaného, jež pak se vždy na jedné straně, která nebude při vyplňování tvárnic přístupna, řádně přidrátují. Druhý volný konec drátu se zatímně zajistí. 5. Přípravné práce zemní musí podnikatel provést tak, aby při stavbě nenastaly zbytečné zemní a odvodňovací vícepráce a postará se o stálé řádné odvodnění stavební jámy, jak toho místní poměry vyžadují; potřebný vykopaný prostor pro stavby drátoštěrkové musí být převzat stavební správou. Výkop se honoruje podle čl. 4. Po připravení dostatečného počtu sestavených tvárnic postaví se v stavebním prostoru bednění pro založení tvárnic, sestávající z dostatečného počtu náležitě zapuštěných Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


49/98

kolů 6 – 10 cm, spojených prkenným ostěním a řádně rozepřených. Tvárnice ukládají se na řádně připravený základ, jenž podle únosnosti půdy se přiměřeně stavebně upraví, podle disposic buď v projektu všeobecně, nebo správcem podniku zvláště udělených. Ztužovací dráty přitáhnou se na volných koncích k bednění a postupně podle vyplňování tvárnice se zakládají do předepsané jejich polohy a provisorně zajistí na protilehlé stěně. Připojení tvárnice k sousední tvárnici provádí se jednak spouštěním série několika již na břehu spojených tvárnic, anebo až po uložení jednotlivé tvárnice v stavebním prostoru k sousední, dříve již uložené tvárnici. Spojení děje se dokonalým ovinutím styčných hran a zdrátováním ok na styčných stěnách. 6. Osazuje-li se vrchní těleso (koš) na těleso základové (matrace) založí se na vrchní stěně základové tvárnice po jejím dokonalém vyplnění a zhotovení podélný rám, tzv. lonky, jež pozůstávají ze dvou silných drátů řádně zkroucením spojených. Lonky provlečou se a napnou mezi oky stěny základové tvárnice na místě, kde má přiléhat podélná hrana vrchního tělesa; k těmto lonkám připojí se podélné hrany rámů, spodní stěny vrchního tělesa a provede se pevné zdrátování ok na styčných stěnách. 7. Po řádném napnutí tvárnic na bednění započne se s jejich vyplňováním připraveným výplňovým materiálem, o jehož způsobilosti se správce podniku na deponii přesvědčí. Vyplňovací materiál nemůže být menší, než jsou oka sítě a má mít rozměry aspoň o 50% větší, než je profil oka sítě. Nebylo-H pro vyplň při rozpisu stavby výslovně připuštěno použit lomového kamene, nesmí být upotřebeno jiného materiálu, než vhodných valounů a štěrku přímo v korytě nasbíraného. Chtěl-li by v tom případě podnikatel přece použit lomového kamene, může to učinit jen se svolením správce podniku a je-li zaručeno, že stavební náklad se tím nezvětší. Lomový kámen musí být nejen zdravý, ale nesmí mít ostré hrany, jež proto nutno předem otlouci a nesmí být rozštípený. Jednotlivé kusy musí mít profil aspoň o 100% větší, než je velikost oka. Obdobně platí tato ustanovení i pro použití betonových kostek, jako materiálu vyplňovacího. 8. Výplň tvárnic děje se ve vrstvách nejvýše 25 cm. Vyplňovací materiál nesmí se nasýpá vat a musí být urovnán, aby se dosáhlo řádné vazby a největší váhy tělesa. Při stěnách je třeba zvláště důkladně urovnání provést, při čemž na stranách vnějších musí se výplň provést jako řádná dlažba ze zvláště vybraných kusů, aby tím bylo dosaženo potřebné celistvosti tělesa. 9. Není-li nebezpečí z povodní, může se provést vrchní uzavření těles až po schválení práce stavební správou. Po uzavření víka provede se ještě vypnutí a vypřímení všech viditelných hran těles tím, že se zkrucují styčné dráty stěn; to je třeba provádět postupně podle ssedání stavby, aby v místech, kde může nastat ssednutí, mohly být provedeny ještě dodatečné opravy bez porušení pletiva. Podobně i definitivní utažení všech drátěných výztuh třeba provést úměrně, aby prudkým utažením nenastalo přetržení drátu a aby bylo zabezpečeno, že drát za mrazu se nepřetrhne. 10. Podélné stavby drátoštěrkové je třeba provádět po vodě, stavby příčné směrem od břehu k proudnici. Jiný způsob stavby, nebo větší rozčlenění souvislého

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


50/98

drátoštěrkového objektu na více pracovních dílů smí se provádět jen po písemném svolení správce podniku. 11. Převzetí drátoštěrkových prací děje se zvlášť pro práce zemní a zvlášť pro práce drátoštěrkové. Není-li při rozpisu stavby jinak stanoveno, oceňují se drátoštěrkové stavby za 1 m3 hotového drátoštěrkového tělesa podle druhu prací (matrace, koše, válce nebo drátoštěrkové dlažby) s dodáním a dopravou veškerého potřebného materiálu, jakož i všech prací. Eventuelně mohou být drátoštěrkové dlažby podle rozpisu práce oferovány a oceňovány za 1 m2.

Čl. 17. Lomový a tesaný kámen. 1. Veškerý kámen lomový, dodaný podnikatelem, má vzdorovat vlivu povětrnosti, vodě a mrazu a mít příslušnou velikost podle svého určení. Volba lomů, z nichž má být kámen dodáván, přenechává se, pokud nebylo v rozpisu stavby jinak určeno, podnikateli, avšak poloha lomu musí být před dodáváním kamene stavební správě oznámena a vzorky kamenů předloženy k posouzení. Vzniknou-li různosti v mínění o jakosti dodaného kamene, provedou se zkoušky buď na staveništi neb se opatří dobré zdání úředního ústavu pro zkoušení a vyšetřování stavebních hmot podle ustanovení čl. 16., bod 2. Všeobecných podmínek. 2. Lomový kámen má být brán z hlubších nezvětraných vrstev a tak včasně obstaráván, aby mohl před upotřebením pro určité práce vyschnout a případně být vydán účinkům mrazu. Kámen má být nejlepší jakosti, celistvý, beze všech štěrbin a trhlin, beze shnilých a zvětralých míst. 3. Druhy kamene, které uvedeným podmínkám nevyhovují, pak drobné štěpiny a úlomky, které se do dlažeb, záhozů nesmějí použit, musí podnikatel z nařízení stavební správy ihned se staveniště svým nákladem odstranit. 4. Tesaný kámen pro kvádrové zdivo, krycí desky, stupně, parapety, sloupky, kotevní kameny ostění atd. pravidelně ze žuly neb z jiného tvrdého kamene budiž nejlepší jakosti, tvrdý, stejného jemného zrna a barvy, z jádra celistvých kusů a stejného lože. Kámen nesmí mít žádné nedostatky, štěrbiny, trhliny, sloje, pecky, dutiny, žilky a rezivé skvrny; kvádry musí mít ostré hrany, plochy rovné, pravidelně připracované a ne vzduté a před osazením musí být čistě omyty. Vzorek kamene s přesným udáním, ze kterých lomů bude dodáván, budiž předložen stavební správě, která rozhodne o jeho způsobilosti; pokud nebude vzorek schválen, nesmí podnikatel kámen dodávat.

Čl. 18. Cihly. 1. Ke zdění používá se cihel obyčejných, kabřinců a obkládaček těchto rozměrů: 29 cm X 14 cm X 6,5 cm anebo 25 cm X 12 cm X 6,5 cm. Obyčejné cihly musí být stejnoměrně vypáleny, jasného zvuku, tvrdé a nezvětralé, nesmí mít skelný povrch, být na lomu pruhované a obsahovat vůbec zrna vápna, neb zrna písku větší hrachu; musí mít rovné plochy, nepoškozené hrany, být bez trhlin

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


51/98

a mít pevnost na tlak nejméně 150 kg/cm2. Je-li domněnka, že cihly obsahují vápenné částice, musí se ponořit před užitím na 1 – 2 hodiny do vody a pak nechat vyschnout. 2. Do líce režného zdiva smí se užít jen vybraných tvrdých cihel, zvláště pečlivě vyrobených, aby měly úplně rovné plochy na všech stranách pravoúhelné, ostré hrany a co možná stejnou barvu. Takové cihly musí být úplně nezvětralé a mít pevnost na tlak aspoň 250 kg/cm2. 3. Nasáklivost kabřinců nesmí být větší než 4% jejich váhy. Pevnost v tlaku musí být aspoň 400 kg/cm2. Kabřince a obkládačky musí být nejlepší jakosti, obzvláštní tvrdosti, při tom však zcela rovné, plnohranné a úplně pravidelných tvarů. Nesmí mít sklovitý povrch; na styčných plochách musí být tak drsné, aby malta dobře lnula. Jednotlivé cihly mají být stejnoměrně zbarveny. Barvu a tvar obkládaček určí případ od případu stavební správa. Z dodaných cihel a kabřinců nesmí být více než 4% rozbitých, a to jen v půli přelomených; obkládačky smějí se použit jenom celistvé.

Čl. 19. Malta. 1. K výrobě malty smí se užit jako tmelu hydraulického vápna, portlandského cementu, případně cementů specielních, podle toho, co bylo předepsáno v rozpisu stavby. 2. Písek používaný pro maltu (říční, kopaný, mletý), jímž je míněn materiál zrna menšího než 7 mm, musí být nestejného zrna, ostrohranný, z nezvětravého materiálu, bez lpících jílovitých součástek a škodlivých organických přimíšením Na písku nelpící hlinité součástky nejsou na závadu, obyčejně však jen v množství až do 3% váhy suchého písku. Velikost největšího zrna musí být přiměřená účelu užití malty a šířce spár. Pro jemnou omítku, spárování a kvádrové osazování použije se písku prosívaného se zrny nejvýše 2 mm velikými. Jsou-li pochybnosti o vhodnosti písku, je nutné vykonat příslušné zkoušky na zrnění, na pevnost malty a na množství organických látek. Nevyhovuj e-li při zkouškách písek, musí se praním, plavením, prosíváním nebo proházením zbavit nevhodných částí a podle potřeby při-dat k němu nedostávajících se částí. Kdyby však přes to nevyhovoval, musí jej podnikatel neprodleně odstranit se staveniště, sice jej odveze na jeho účet a nebezpečí stavební správa. 3. Hydraulické vápno, dodané ať v kuse či prachu, nesmí obsahovat ztvrdlé hrudky, cicvár neb tvrdé nehasící se kusy. Kusové vápno hasí se bezprostředně před použitím na čisté kryté podlaze. Spálené vápno neb nerozhašené kousky musí se odstranit. Cement má vyhovovat předpisům o vlastnostech cementu pro stavby betonové – viz čl. 28. Rozhodně nemá být ztvrdlý v kusy neb hrudy. Pytle obsahující takový ztvrdlý neb hrudkový cement nutno z dodávky vyloučit. Jest nepřípustno tyto hrudky á kusy rozmělnit a použit pro míšení malty. Jedná-li se o dodávku větší než 100 q (1 vagon), má stavební správa provést zkoušky předepsané pro jakost cementu. Vápno a cement chovat jest až do použití v krytých přístřešcích.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


52/98

4. Malta se může mísit ručně neb strojně. Při větší spotřebě musí se užit míšení strojního. Typ mísících strojů podléhá schválení stavební správy. K ručnímu míšení budiž zřízena pevná a těsná dřevěná podlaha nebo jiná rovná nepropustná a pevná podložka. Písek se musí mísit s cementem nejprve za sucha tak dlouho, až vznikne stejnobarevná směs, ke které se pak přidává čisté vody povlovným kropením za stálého míchání, v němž se má pokračovat tak dlouho, až vznikne stejnoměrná směs, v níž všechna písková zrna jsou obalena cementem. K tomu jest zpravidla při ručním míšení zapotřebí aspoň trojího promísení. Jedním zásypem nemá se vyrobit více než 0, 3 m3 malty. 5. V jakém poměru mají být součástky maltové míšeny, udáno je v rozpise stavby, za účelem dodržení tohoto poměru provede se míšení teprve po odměření jednotlivých hmot. Při míšení měří se cement podle váhy, písek podle objemu odměrkami krychlového tvaru. Se svolením stavební správy lze přidávat cement odměrkami krychlového tvaru, jejichž obsah jest tak stanoven, aby pojaly celé množství cementu pro jeden zásyp, nasype-li se do nich cement až po okraj a pravítkem setře. Velikost odměrky stanoví se zkusmo vážením obsahu cementu. Pro odhad stačí předpokládat, že 1 m3 cementu přímo z pytle sypaného váží 1.200 kg. Voda použitá ku přípravě malty musí být čistá a nesmí obsahovat žádné škodlivé přísady. Slatinná nebo bahenní voda není dovolena. Jsou-li o vhodnosti vody pochybnosti, musí se před užitím vyzkoušet (zejména na kyseliny, síru a sádru). Opatřit nezávadnou vodu je věcí podnikatele. 6. Množství přidávané vody řídí se počasím, teplotou vzduchu, druhem a přirozenou vlhkostí písku a způsobem použití malty. Ježto každé větší množství vody, nežli potřebuje cement pro své zatvrdnutí, zmenšuje pevnost, musí se užit k přípravě malty jen minimálního množství vody, kterého je třeba, aby se obdržela malta o hutnosti, jakou vyžaduje její zpracování, tedy normálně o hutnosti tuhé kaše. Pro osazení kvádrů a zalití spár užívá se řidší malty z jemnějšího písku. Malta musí být zpracována před počátkem tuhnutí. 7. Poměr zrn směsi cementu a písku jednotlivých velikostí má být takový, aby sítem s otvory o průměru 0,25 mm propadla maximálně ⅓ váhy směsi. U písku s kulovitými zrny a u tučné malty může být více hrubých součástí, při užití písku drceného pak více jemných součástí. Pevnost malty z portlandského cementu musí být: v tlaku: po 7 dnech při vodním uložení 130 kg/cm2, po 28 dnech při vodním uložení 220 kg/cm2 a po 28 dnech při smíšeném uložení 250 kg/cm2;

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


53/98

v tahu: 1

/10 hodnot platných pro tlak.

8. Není-li nic jiného uvedeno, míní se slovem cement vždy cement portlandský, který musí vyhovovat normám vydaným výnosem ministerstva veř. prací ze 16. února 1925, č. 5935. Ustanovení platná pro specielní cementy viz čl. 28.

Čl. 20. Záhozy a rovnaniny. 1. Pro zához, rovnaninu a obložení kamenem k ochraně svahu, staveb atd. je dovoleno užívat lomového kamene, který schválí stavební správa a který úplně vzdoruje jak vodě, tak i povětrnosti. Valounů neb plochých slabých kamenů nesmí být použito. Upotřebený kámen musí být té velikosti, aby vzdoroval proudu vodnímu. 2. Při záhozu rovnají se kameny ve vodě železnými tyčemi, aby se dodržely předepsané profily v plynulých liniích a zához tvořil hutné těleso; budiž přihlíženo k tomu, aby větší kameny dostaly se na povrch a byly dlažbovitě urovnány. 3. Klesne-li po provedení hladina vodní pod korunu záhozu, jest povinen podnikatel viditelný povrch záhozu dodatečně na způsob kamenné rovnaniny srovnat a jednotlivé kameny na povrchu řádně klínovitými kameny utáhnout a dodržet předepsaných svahů, vše svým nákladem. 4. Při záhozech ručně ukládaných nutno tyto proštěrkovat, tj. tak zřídit, aby byly zbylé dutiny mezi kameny záhozu pokud možno štěrkem vyplněny a povrch dlažbovitě urovnán. 5. Kamenná rovnanina provádí se na způsob zdiva na sucho, v suché jámě z neopracovaného lomového kamene, s vyplněním mezer mezi jednotlivými kameny štěrkem a pískem, s dlažbovitým urovnáním a vycvikováním povrchových ploch klínovitými kameny. 6. Plochy svahů rovnají se současně s postupem zřizování rovnaniny po způsobu hrubé dlažby. Bude-li nutno, odvodní se stavební jáma pro rovnaniny pomocí trativodů. 7. Převzetí rovnaniny záhozů i obložení se stane podle předepsaných a skutečně provedených profilů. Při obkládání kamenem rovnají se jednotlivé kameny tak blízko k sobě, aby tvořily co nejlepší ochranu. 8. Považuje-li to stavební správa za potřebné, zjišťuje se krychlový obsah kamene pro záhozy pod vodou, než se jej použije zaměřením pravidelných, převzetí schopných tvarů (figur) až do velikosti 50 m3, do kterých podnikatel blíže místa spotřeby kámen vyrovnal, neb pomocí cejchovaných vozidel: např. lodí nebo váhou nákladu, z čehož se vypočte množství dodaného kamene. Náklad na všecky tyto práce, které se zjištěním obsahu jsou spojeny, nese podnikatel.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


54/98

9. V ceně za tyto práce jest obsažena náhrada za dodání materiálu, za vyrovnání a zjištění množství spotřebovaného kamene, za jeho dovoz z vyrovnaných figur na místo upotřebení, za provedení, za veškeré vedlejší výkony s tím spojené (odvoz odštěpků) a za upravení viditelných ploch.

Čl. 21. Sruby plněné kamenem. 1. Sruby plněné kamenem k ochraně svahů i břehů potoků a řek, hotoví se podle zvláštních výkresů. Ony se skládají ze dvou řad svislých trámů nebo jehel, jeden až dva metry od sebe vzdálených, vzájemně vhodně spojených a vyztužených podélnými i příčnými dřevy. 2. Přední (vnější) řada trámů nebo jehel může být chráněna silným dřevěným peřením proti náporům vody. Sruby se hotoví ze zdravého smolného dříví jehličnatého. 3. Jakmile je srub sestaven, a nebylo-li užito jehel, zplna na dno osazen, vyplní se kameny o velikosti, jakých se užívá pro záhozy. Všechny kameny se urovnají tak, aby se dosáhlo dobré vazby a výplň tvořila ve srubu co možná hutné těleso; proto se vyplní mezery mezi velkými kameny, kameny menšími. Při povrchu srubu musí se kameny urovnat dlažbovitě. 4. V cenách za sruby plněné kamenem jest zahrnuta odměna za dodání dřeva, šroubů, skob atd., jakož i za zhotovení srubů a jich osazení, za úpravu lože pro ně, za výplň srubů kamenem i s vydlážděním povrchu, za vnější peření, zřizuje-li se, tedy za zcela hotové a vyplněné sraby; pouze pilotováni se platí zvlášť.

Čl. 22. Dlažby, dusaný štět. 1. Kámen pro dlažby smí se použit jen tvrdý, vzdorující vodě i povětrnosti podle ustanovení čl. 17., při čemž jednotlivé kameny musí mít předepsanou tloušťku. Dlažby svahů se musí bezpodmínečně provádět podle dostatečného počtu správně postavených laťkových profilů. Valounů smí se pro dlažbu použit jen, bylo-li to předepsáno při rozpisu stavby. Pro dlažbu na sucho z hrubého lomového kamene musí se jednotlivé kameny tak vybrat a na líci a styčných spárách kladívkem podle potřeby připravit a k sobě uložit, aby tvořily jedinou, třeba i drsnou a přec vyrovnanou plochu přesně ve předepsaném sklonu. 2. V dlažbě nesmí být spáry více než max. 3 cm široké; větší a menší kameny se musí tak střídat, aby tvořily v dlažbě dobrou vazbu. Spáry třeba vyplnit plně zemí a v líci dlažby vytlouci drnem, o jehož vzrůst musí podnikatel pečovat. Je-li kámen méně ložný, lze připustit ojediněle se vyskytnuvší větší spáry nad přípustnou mez, budou-li vyplněny kamenným klínem, dosahujícím předepsané tloušťky dlažby, jehož slabší konec zasahuje do líce dlažby. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


55/98

Dlažby svahu, pokud to není předepsáno, nemají zpravidla zvláštního lože, podbíjejí se jen kladívkem, materiálem na místě ve svahu získaným. Je-li spodek nevhodný, musí se zřídit lože z kamenitého či štěrkového, co možná nepoddajného materiálu. 3. Dlažby z betonu provádějí se buď z připravených desek vyrobených v předepsané síle a velikosti, jakož i v předepsaném poměru míšení stranou na staveništi, načež se po řádném utvrdnutí pokládají s vystřídáním spár na dobře připravený svah podle hořejšího odstavce; spáry se vytlučou drnem. Stavební správa může však požadovat, aby se dlažba betonovala přímo na svahu na štěrkové lože, při čemž nutno pamatovat na potřebné dilatační spáry. Líc betonových dlažeb nutno provést z mastnějšího betonu a drobného štěrku. 4. Dlažba do malty buďto z lomového kamene nebo z betonových těles provádí se jako zeď na maltu; bude-li dlažba kladena bez betonového podkladu, rozprostře se na plochu, která se má odláždit, 10 cm silný, pěchováním a poléváním zhuštěný štěrkový podklad, na tento nanese se vrstva malty 3 cm silná, do které se kladou kameny takovým způsobem, jako při zdi na sucho; spáry se maltou vyplní a vytlačí. Při dlažbách pouze spárovaných skládají se pečlivě kameny jako pro dlažbu do malty, spáry až do 7 cm od líce dlažby se utemují pískem. Pak se dlažba poléváním čistou vodou řádně opláchne a zbývajících 7 cm spáry vyplní se tekutou cementovou maltou tak, aby malta zůstala asi ½ cm pod lícem; na povrchu se spára vytlačí. 5. Dlažby se účtují podle skutečné plošné výměry, počítané bez ohledu na zvláštní průseky, pouze podle viditelné plochy. V cenách za provedení dlažby je obsažena náhrada za dodávku hmot, za provedení, za přípravu podkladu, za podsyp a za opracování viditelných ploch, jakož i vyplnění jejich spár. 6. Dusaný štět k opevnění dna provádí se mezi dlážděné neb dřevěné prahy tím způsobem, že se slabší kámen lomový, o síle 10 – 15 cm, na dně vyrovná a složí tak, jako při štětování pláně silniční a potom se těžkými pechy řádně do dna zadusá, aby vznikla vyrovnaná plocha a kameny byly pevně zapojeny, takže nemohou být velkou vodou uvolněny. Práce počítá se i s dodáním kamene podle skutečné výměry plošné.

Čl. 23. Zdi na sucho. 1. Zdi na sucho zřizují se z lomového kamene vzdorujícího naprosto vlivům povětrnostním, který se podle potřeby připraví pomocí kladiva a dvojšpičáku; spáry se vyklínkují malými 2. kameny. Klíny v líci musí být položeny tlustší částí dovnitř, aby nemohly být vytaženy. Jednotlivé kameny musí být uloženy na svou širší plochu a musí být v celé zdi dobře vázány. Běháky a vazáky musí se náležitě střídat. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


56/98

Na líci zdi nemusí se zpravidla lícní plochy kamenů opracovat. Tam však, kde tekoucí voda se dotýká lící zdi, buďtež tyto kladivem, podle potřeby i dvojšpičákem hrubě do líce opracovány. 3. Do krycí vrstvy, pokud se nevyzdívá na maltu, smí se použit jen kamenů na stojato kladených, 40 cm hlubokých a 20 cm vysokých, které se na srázu dotýkají nejméně v délce 15 cm. 4. V cenách za zdi na sucho, které se převezmou podle skutečně provedených profilů, obsažena jest náhrada za dodání hmot, za provedení zdi, za veškeré s tím spojené práce vedlejší, jakož i za opracování viditelných ploch a upravení hran.

Čl. 24. Lomové zdivo. 1. Zdivo lomové prováděno budiž z kamenů pokud možno velkých, které odpovídají předpisům uvedeným ve čl. 17. těchto podmínek, a které zedník podle potřeby opracuje zednickým kladivem, po případě dvojšpičákem. V základech budiž použito kamenů největších, plochých a ploše kladených do vrstvy velmi vlhké malty, nejméně 5 cm silné, rozprostřené po celé ploše základové. Kámen budiž před osazením a nanesením malty zbaven případného povlaku prachu i bláta a pečlivě pokropen a připracován. 2. Jednotlivé kameny musí tvořit v celé zdi dobrou vazbu náležitým rozdělením běhounů a vazáků a musí být kladeny ložně tak, aby výška nepřesahovala nikdy kratší rozměr základny, aby horní ložná plocha poskytovala hořenímu kamenu dobré lože. Stavění kamenů na špičky nebo na úzkou hranu se nedovoluje. Pro každý kámen třeba napřed zřídit lože z malty tak řídké, aby všecky dutiny a nepravidelnosti vyplnila a s kameny po celé ploše se náležitě spojila. Kameny nutno k sobě srazit, případně i dřevěným tloukem upěchovat, při tom budiž přirozený tvar kamenů všemožně využitkován a kde toho třeba, budiž připracováním zednickým kladivem a dvojšpičákem napomoženo. Mezery mezi jednotlivými kameny je nutno úplně maltou vyplnit a jen uvnitř zdi je přípustno větší mezery vloženými štěpinami plně do malty vyklínovat. S lícní plochou má se stejnoměrně postupovat, jako se zdivem vnitřním, tak, aby se vytvořila dobrá vazba. 3. Pro lícní plochu buďtež zvoleny nejlepší kameny o nejpříhodnějších rozměrech, jež mají být na líci opracovány zednickým kladivem do plochy rovné, odpovídající předepsanému sklonu. Ložné i styčné plochy spárové všech kamenů lícních mají se náležitě přizpůsobit ke tvaru kamene a tak opracovat, aby do hloubky as 20 cm od plochy lícní zůstávaly k této ploše kolmý, šířka spár v líci nesmí být širší než 3 cm a užší než 1,5 cm. Lícní spáry není naprosto dovoleno klínkovat neb odštěpky vyplňovat. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


57/98

4. Na viditelných hranách zdiva musí být kameny tak opracovány, aby ložné spáry po obou stranách viditelné hrany byly rovné a k líci zdiva kolmé až na hloubku 30 cm. Nejhořejší vrstva opěrných zdí, křídel a zdí obložených, která bude násypem zasypána, musí být zřízena z kamenů nejméně 40 cm hlubokých a 20 cm vysokých, a to na stojato kladených, které se na srazu dotýkají nejméně v délce 15 cm. 5. Viditelná krycí vrstva opěrných zdí, křídel a zdí obložených musí být zřízena ze zvlášť vybraných vazáků, nejméně 45 cm hlubokých a 25 cm vysokých. Při tom mají být jednotlivé kameny k docílení dobrého spojení mezi zdí a krycí vrstvou nestejně vysoké; ve styčných spárách musí se tytéž dotýkat na celou hloubku a výšku kamenů. Vrchní plocha těchto krycích vrstev budiž na drsno opracována a vnější hrana na 3 cm srážky do roviny srovnána. Při opěrných zdech a křídlech, na kterých se má zřídit železné zábradlí, musí být osazeny větší kameny, nejméně 60 cm dlouhé a 40 cm vysoké, ve vzdálenostech odpovídajících vzdálenostem zábradelních sloupků; jinak se opracují tyto kameny, jak uvádí odstavec předešlý. 6. Lomové zdivo se rozeznává: a) n e p r a v i d e l n é l o m o v é z d i v o , to jest toho způsobu, jak výše popsáno. Rozsah jeho zjišťuje se v kubických metrech, přípustná tolerance celkových rozměrů řídí se podle zdiva kvádrového neb jiných konstrukcí. b) c y k l o p s k é z d i v o , užívá se jako lícové zdivo, sestávající rovněž z nepravidelných kamenů, leč opracovaných na styčných hranách na hloubku 5 cm tak, aby mezi sebou tvořily pravidelnější 1 – 2 cm širokou spáru. Vazba provádí se tím, že každý druhý kámen zasahuje aspoň 50 cm jako vazák do zdi. V líci zdi má mít každý kámen tvar mnohoúhelníka. Spáry nesmějí probíhat v žádném směru přes několik kamenů, v jednom rohu smějí se stýkat nejvýše 3 spáry. Vycvikování rohů a styčných spár je nepřípustno. Zdivo to se honoruje v metrech kvadrátních, nebo se jeho cena čítá do ceny zdiva hrubého. c) ř á d k o v é z d i v o sestává sice rovněž z nepravidelných a jen zhruba přepracovaných, leč ložných kamenů, při nichž lze již dobře dbát vazby a rozeznat nepravidelně sice probíhající vodorovné spáry ložné od styčných, majících směr svislý. Lze jej užit jako zdiva zadního i lícového., 7. Lícné plochy zdiva nutno vyspárovat. Spáry mezi jednotlivými kameny buďtež vyškrabány na hloubku nejméně 4 cm a pak za stálého přítoku vody košťaty a drátěnými kartáči pečlivě vyčištěny. Nato buďtež spáry dostatečně řídkou maltou, podle předpisu a není-li, tedy maltou z čistého cementu v poměru 1 díl cementu a 2 díly jemného, režného, prosátého písku řádně zatřeny a zvláštními želízky vyhlazeny a vypáleny tak, aby hloubka spáry oproti jádru kamene byla 1 cm; šířka spár v líci může být 1 – 2 cm.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


58/98

8. Všechny plochy zdí, které nejsou viditelný, vyzdí se s plnými spárami, které se dobře maltou zatrou. 9. Přeruší-li se zdění za suchého a teplého počasí, budiž hotové zdivo, je-li vystaveno slunci, často kropeno, po případě přikryto. Za silných trvajících dešťů nutno zdivo chránit přikrytím před vypíráním malty. Za mrazu a nepříznivého počasí musí podnikatel na vyzvání stavební správy provádění zdiva na maltu zastavit a zřízené zdivo na svoje útraty pískem, slámou, větvovím nebo prkny přikryti. Ony část zdí, v nichž zdivo mrazem, deštěm neb jinak utrpělo, je povinen podnikatel bez odškodnění odstranit a znovu svým nákladem provést. 10. Bude-li nutno, k nařízení stavební správy, zdít i za mrazu, je povinen podnikatel učinit taková opatření (zřízením vytopitelných prostor okolo objektu stavebního, užitím teplé vody k přípravě malty atd.), aby dobrá jakost práce byla zajištěna. Náklady s tím spojené budou s podnikatelem ujednány a nahrazeny. 11. Lomový kámen, jakož i kvádry nesmějí se otesávat na zdi. Rovněž se zapovídá házet kámen do stavebních jam, nýbrž má se spouštět buď po dřevěné podlaze, anebo pojezdnými jeřáby na zdivo, chráněné prkny. Na zdi lze dovolí ti jen malé připracování kamenů a nutno zdivo dobře očistit od povstalých při tom odpadků. Podnikatel jest povinen mít na staveništi zásobu kamene, potřebnou ku zdění nejméně na dobu 4 týdnů. 12. Zdivo lomové se účtuje a zaplatí jen na základě vypočteného a podle podmínek správně a skutečně provedeného kubického obsahu s odpočítáním dutin a otvorů o větší ploše profilové než 2 m2, jichž obsahy vypočteny budou z plánu prováděcího. Kubatura menších otvorů než 2 m2 se od zdiva neodčítá, ale nepřiznává se za to žádný příplatek za překlenutí těchto otvorů. To však neplatí pro drážky neb prostory, kde tohoto překlenutí není a tudíž se tyto plně od kubatury zdiva odpočítávají. V jednotkové ceně obsažena jest náhrada za veškeré dodané součástky stavební až na místo upotřebení, za správné vyzdění s opracováním viditelných ploch, za ochranu zdiva oproti vlivu povětrnosti, za všechna potřebná vypažení a za šablony, za přesné osazení, zazdění a zalití čistým portlandským cementem neb jinými hmotami, dále za dodání všech konstruktivních dřevěných neb železných součástí, jako trámců, latí, klínů, podlah, ložisek, šroubů, kotevních želez, táhel, stupadel, travers a úhelníků ochranných, železných zábradlí, kolejnic, veškerých tyčí, skob, vložek, plechů, rámů na přikrytí šachet atd., tudíž za veškerou práci, i za onu, která spojena by byla vynecháním anebo vysekáním veškerých otvorů, děr, výklenků apod. pro různé součástky železné a jiné konstrukce, tudíž se vším a za vše. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


59/98

13. Pokud jde o osazení a zalití těchto součástí, má se podnikatel včas dohodnout s továrnou, která konstrukce ty dodá a která mu bude stavební správou sdělena. Jestliže vysekání a zalití podobných otvorů a částí kovových nutno provést na základě zvláštního nařízení stavební správy dodatečně až po provedení zdiva, poněvadž nebyly ve schváleném detailním plánu zdiva vyznačeny, zaplatí se podnikateli zvláště, ačli nebude vina na jiném podnikatelství, které pak samo náklad ten ponese.

Čl. 25. Zdivo z kopáků. 1. Kopáky jsou menší kvádříky opracované na lícní ploše jen zhruba špičákem, případně i s mírně vypouklou bosáží. Ložné a styčné spáry jsou však již vypracovány v pravoúhlém rovnoběžnostěnu, ložné a styčné plochy špičákem, ovšem jen as na poloviční tloušťku zdiva. Kvadriky jsou různé velikosti a při vazbě hledí se jen na zachování spár ložných, třeba i odstupňovaných, kdežto styčné mohou být nepravidelně, leč plně vystřídány. Osazení děje se ručně do malty rozestřené na spodním zdivu s vylitím spár styčných. Po osazení se spáry opět vypálí cementovou maltou. 2. Šířka ložných spár nesmí obnášet více než 20 mm, styčných spár ne více než 15 mm, a to nejméně do 5 cm od líce zdiva. 3. Styčné spáry v líci musí se tak střídat, aby kameny v jedné vrstvě přesahovaly kameny v druhé vrstvě nejméně o 15 cm. Dle hloubky třeba vždy dát na 3 běhouny jeden vazák, který přesahuje běhouny nejméně o 25 cm. 4. Rozsah zdiva určuje se v kubických metrech podle profilů.

Čl. 26. Zdivo kvádrové. 1. Ke zdivu kvádrovému použije se předepsaného kamene tesaného, který vyhovuje čl. 17. těchto podmínek. Jednotlivé kameny musí být tak připracovány, aby odpovídaly detailním nákresům, které podnikatel obdržel od stavební správy a z nichž si učinil potřebné kopie a musí mít udané rozměry s ohledem na předepsanou šířku spár. 2. Kde by nebyla vazba z výkresu patrna, musí podnikatel předložiti své detailní plány s udáním výšky vrstev, tvaru a míry jednotlivých kamenů a celkové vazby ku schválení místní stavební správě a teprve potom má kameny objednati. Rovněž musí být stavební správou schváleny detailní nákresy podnikatelovy pro kameny římsové neb jinak zdobené. 3. Při zdivu kvádrovém musí být každá vrstva sama pro sebe úplně rovná a v líci zdi nesmí mít kámen nižádného poškození. Pouze u kamenů uvnitř zdiva mohou být výjimečně přípustná nepatrná poškození, např. odštěpení rohů. O tom rozhoduje stavební správa.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


60/98

Neshodné kameny musí podnikatel svým nákladem odstranit a novými včasně nahradit, aby postup práce neutrpěl; jinak nese všechny z toho vyplývající následky. 4. Vyjma onu plochu, která se uloží na beton nebo na lomové zdivo a kterou nutno připraví ti jen pro řádné zdění, musí být veškeré ostatní plochy kamenů na styčných a ložných plochách tak čistě a pravoúhelně přitesány, s hranami ostrými, aby po osazení kvádrů nevznikly ložné i styčné spáry větší než 15 mm aneb menší než 8 mm. 5. Plochy lícní musí být po dohotovení zdiva čistě opracovány a jemně křesány (stokovány) s vynecháním hladkého okraje 4 cm širokého. Každý kvádr budiž opatřen trvalou a zřetelně viditelnou barevnou známkou a číslem, jak je v podrobném plánu označen. 6. Jednotlivé kameny musí být před osazením očištěny a omyty a jen pomocí krepen nebo kleští uloženy do lože z malty cementové, předepsaného míchání, na malé dřevěné klínky, kterými je šířka spár stanovena a které se musí po zatvrdnutí malty bez poškození zdiva spodního neb sousedního vysekat. Při osazování kvádrů vynechají se ložné spáry na 5 cm od líce dovnitř až do vyspárování nevyplněné. Styčné i nevyplněné spáry vyplní se pak a zatrou maltou předepsané jakosti a spáry se vyhladí a vypálí. 7. Bylo-li by zapotřebí kvádry nadzvednout, musí se to stát do takové výše, aby bylo možno lože maltové obnovit, a teprve potom mohou být kameny znovu osazeny do správné polohy a na správné klínky. 8. Viditelné plochy krycích desek, schodových stupňů, schodů, obrubnic buďtež na viditelných plochách čistě opracovány, oštokovány a v ostatních plochách jen pro řádné zdění připraveny. 9. Pevnost úložních kvádrů musí vyhovovat předpisům platného mostního řádu. 10. Kubický obsah zdiva kvádrového vypočítá se z rozměrů hotového zdiva i včetně se spárami. Budou-li ale upotřebeny kvádry šikmé a šablonové, pak započítají se podle obsahu jím opsaného rovnoběžnostěnu bez ohledu na spáry a součet těchto rovnoběžnostěnů tvoří pak kubický obsah zdiva. Na větší obsah kvádrů, vzniklý při jich lámání, nevezme se zřetele. 11.Pro krycí desku, silnou až do 30 cm, platí se cena za 1 m2 plošné výměry bez ohledu na velikost kamene. Krycí desky, silnější než 30 cm, započítají a platí se jako zdivo kvádrové. 12.V jednotkové ceně za zdivo kvádrové, za krycí desky, schody, schodnice, obrubnice apod. jest obsažena cena za dodání veškerého staviva, náčiní za veškerou Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


61/98

práci, tedy za vše a se vším, jak to ustanovuje čl. 24., bod 12., bez ohledu, dalo-li se potřebné vysekání pro různé součástky železné a jiné konstrukce provést před osazením nebo až po osazení dotyčných kvádrů, jakož jest i v ceně té obsažena náhrada za přesné osazení konstruktivních součástí s jich zalitím čistým portlandským cementem aneb jinými hmotami. Dále je v ceně zahrnuto také nutné dodatečné připracování a umytí viditelných ploch po ukončení zednické práce. 13.Podnikatel jest povinen dorozumět se prostřednictvím stavební správy s dodavatelem železných a jiných konstrukcí a součástek o lhůtě jich dodání, jakož i o způsobu a tvaru hnízd a jiných prostor, které k osazení částí těch, ve zdivu kvádrovém neb na kvádrech samých vy-nechat neb zřídit se musí, aby mohl tato hnízda, prostory, zvláštní tvary atd. do detailních plánů pro kvádry zakreslit. Dříve než objednávku kvádrů učiní a zdivo provede, je podnikatel povinen vyžádat si schválení těchto k osazení nutných tvarů od stavební správy a potom je provést na svůj náklad.

Čl. 27. Cihelné zdivo. 1. Cihelné zdivo se provádí v pravidelných vrstvách náležitě po délce i šířce vázaných, aby spáry byly navzájem vystřídány. Každá cihla se musí před zazděním dát nasáknout vodou. Spáry mají být 10 mm široké. 2. Na cihelné zdivo, které se neomítne, mají se do líce vybrat cihly nejlepšího tvaru a nejlepší jakosti; lícní plochy se musí vypracovat velmi pečlivě. Do zvláštních tvarů přisekávané cihly obrousí se na osekaných plochách za sucha hrubozrnným pískovcem. 3. Obkládá-li se beton cihelným zdivem, smí se zdí ti jen ve vrstvách podle pokynů stavební správy; malta cihelného zdiva musí být při počátku betonování tak zatvrdlá, aby se pěchováním neporušila. 4. Vyspárování lícních ploch provádí se u kabřincového zdiva vždy maltou z portlandského cementu 1:2, u zdiva z cihel obyčejných jen na rozkaz stavební správy, a to maltou 1:3. Stavebník si může vyhradit sám dodávku kabřinců neb obkládaček, resp. předepsat podnikateli místo odběru.

Čl. 28. Zdivo z prostého betonu. 1. Beton připraví se ze směsi cementu, písku a štěrku v poměru uvedeném ve výkazu prací neb v rozboru cen. Ve příčině jakosti písku a štěrku, způsobu zpracování platí ustanovení ministerstva veřejných prací ze dne 28. prosince 1922, č. 72.861, pokud se týkají prostého betonu. Portlandský cement musí vyhovovat normám téhož ministerstva vydaným výnosem ze dne 16. února 1925, č. 5936; v případě použití specielních cementů platí ustanovení vydaná výnosy téhož ministerstva, a to: vysokopecní cementy – výnos ze dne 17. června 1922, č. 28.017, železoportlandský cement králodvorský – výnos ze dne 12. července 1922, č. 33.823, čížkovický "Silikaliť" – výnos ze dne 2. října 1923, č. 25.033. 2. Vyskytnou-li se při betonování základů ve stavební jámě prameny, musí podnikatel na své útraty učinit vhodná opatření, aby se mohla voda odvést a jáma utěsnit dříve, než se počne betonovat.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


62/98

3. Při betonových zdech, obložených na lícní ploše kamenným zdivem, platí pro vyzdívání líce předpisy čl. 24. – 26.; zejména pečlivě nutno dbát řádné vazby lícového zdiva střídáním běhounů a vazáků podle pokynů stavební správy. Betonování rubu zdi má se provádět rychle, za vyzděním líce, dokud malta kamenného zdiva jest ještě živá, při tom třeba dbát, aby se lícní zdivo neporušilo betonováním. V zájmu řádného přilnutí betonu na lícní zdivo buďtež všechny styčné plochy kamenů s betonovou částí zdi před betonováním velmi pečlivě zbaveny všeho znečištění a celý rub kamenného zdiva vydatně pokropen, načež se k němu nanáší řidší betonová směs; vydatným dusáním ke kamenům budiž postaráno, aby obě část zdi, kamenná i betonová, tvořily homogenní těleso. 4. Obkládá-li se hotové betonové zdivo kamenným zdivem, nutno styčné plochy betonu pro řádné přilnutí připravit, dostatečně nasekáním zdrsnit a vydatně navlhčit před položením maltového lože, do něhož se kámen pečlivě opraný uloží, načež se pak ve větších plochách při-pěchuje, dokud malta ještě nezatvrdla. 5. Obkládané zdivo betonové účtuje se za skutečnou jeho celou kubaturu, podle nabídkové ceny za 1 m3, včetně vší práce a dodávek hmot; nebyla-li taková jednotková cena oferována, platí se zvláště za část zdiva kamenného a za betonovou část, podle vyšetření průměrné tloušťky každého zdiva, na základě zjištěných skutečných rozměrů provedené práce.

Čl. 29. Stavby ze železového betonu. 1. Pro tyto stavby platí rovněž ustanovení uvedená v čl. 28., bod 1.; pokud se vztahují na stavby ze železového betonu a dále předpisy o provádění nosných konstrukcí ze železového betonu při stavbách pozemních a při silničních mostech vydané výnosy býv. rak. min. veř. prací č. 42/30 ze dne 15. června 1911 s těmito dodatky: a) pro stavby pozemní výnos min. Veř. prací ze dne 10. dubna 1919, č. 8418-XII; b) pro silniční mosty výnos býv. rak. min. Veř. prací ze dne 15. září 1918, č. 29.767; c) pro silniční mosty na Slovensku a Podkarpatské Rusi platí nařízení býv. Uh. ministerstva obchodu z r. 1910, č. 33.034; d) konečně nutno přihlížet k návrhu československého řádu pro silniční mosty, který byl vypracován ministerstvem veřejných prací v r. 1924. Předpisy o způsobu počítání únosnosti železobetonových vzpěr obsahuje výnos býv. rak. ministerstva veřejných prací ze dne 21. ledna 1913, č. 54.569, a o výpočtu desek podepřených po celém obvodě platí výnos ministerstva veř. prací ze dne 22. května 1920, č. 14.556.

Čl. 30. Provádění kleneb. 1. Vyzdívání kleneb děje se kolmo na vnitřní plochu klenbovou. Při klenbách do rozpětí 16 m nutno provádět obě polovice současně a stejnoměrně od obou opěr v celé jejich výšce, aby nenastal nestejný tlak na skruži; při tom budiž toto ve vrcholu zatíženo. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


63/98

Klenby přes 16 m rozpětí třeba zpravidla současné na čtyřech místech začít a také současně uzavřití; přesnější ustanovení budou udána stavební správou. 2. Kdyby se klenby většího rozpětí prováděly v několika pasech, budiž dříve nejspodnější pas úplně uzavřen, než se počne s následujícími. 3. Pro klenby z lomového kamene musí se užit kamene ložného neb se musí klenáky po kameníčku ložně připracovat. Při klenbách z lomového nebo z hrubého vrstevního zdiva buďtež závěrečné kameny – které musí být při klenbách ve vrcholu až 1 m silných průběžnými vazáky – teprve tehdy přesně na svou míru opracovány a osazeny, až budou obě poloviny klenby s obou stran současně až k závěru provedeny. V průčelí kleneb z lomového kamene nesmí být klínů a průčelní kameny klenbové zasahujtež nestejnoměrně do průčelní vyzdívky. 4. Klenby cihelné provádějí se z výborných, ostře pálených cihel, do malty z portlandského cementu předepsané jakosti v soustředných prstencích, jichž tloušťka rovná se jednoduché neb půldruhanásobné délce cihly. Vrstvy jednotlivých kruhů provedou se v jednoduché vazbě tak, aby se spáry pravidelně střídaly, šířka spár klenbových budiž v jednotlivých kruzích stejně veliká, takže se jen v jisté vzdálenosti spáry klenbové všech kruhů navzájem setkají. V těchto místech nutno zřídit, podle pokynů stavební správy, vazbu sahající celou tloušťkou klenby. Cihly buďtež před použitím máčeny. 5. Při klenbovém zdivu se upotřebí zpravidla malty z portlandského cementu, není-li v rozpisu stavby jinak uvedeno. 6. Dlouhé klenby, klenby o nestejných tloušťkách pod vysokými náspy, dále klenby při stavbách v rozličných sklonech musí se provádět v jednotlivých, tupě na sebe připojovaných pasech. Délka pasu bude určena stavební správou. 7. Při klenbách z prostého betonu nutno jej nanášet stejnoměrně od patek k vrcholu a přiměřeně pěchovat. Směr dusání musí být pokud možno shodný se směrem tlaku v klenbě. Při každém zastavení práce nutno beton chránit proti zevnějším vlivům podle předpisů čl. 28. Klenby z prostého betonu, přes 9 m v rozpětí, buďtež zpravidla prováděny od patky k patce ve 3 dílech. Jednotlivé část klenbové oddělí se na styku vložkami (olověnými, asbestovými, lepenkou atd.). Ostatně platí i zde ustanovení předcházejícího odstavce. O provádění kleneb z prostého a železového betonu platí ustanovení čl. 28., resp. 29. 8. Pro klenby až do rozpětí 10 m musí být skruže postaveny na dubové klíny, při větších rozpětích buď na hrnce s pískem nebo na šrouby. 9. Klenby nadezdívají se teprve po jich uzavření, současně s obou stran, podle způsobu v plánech udaného.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


64/98

Po ukončení nadezdívek musí klenba ještě tak dlouho na pevném skruží spočívat, až malta v klenbě zatvrdne. Tento čas obnáší při klenbách až do 5 m rozpětí nejméně 14 dnů, při větších nejméně 4 týdny. 10.Vyskružení klenby staniž se opatrně a stejnoměrně současným uvolněním všech klínů, vypuštěním písku nebo otáčením všech šroubů. Klenba smí se vyskružit jen se svolením stavební správy. Po vyskružení se začne se zděním vyzdívek průčelních a s krytem klenby. 11.Před pokrytím klenby ochrannými opatřeními uvažovanými v projektu očistí se povrch zdiva pečlivě drátěným koštětem a spláchnutím čistou vodou. 12.Nepromokavá isolace cementovou maltou dělá se tak, že se na rubu zřídí mazanina aspoň 5 cm silná, z jemného betonu, obsahující aspoň 300 kg cementu na 1 m3 hotového betonu a na této zavadlé vrstvě mazaniny se provede hladká omítka – pokud jinak není předepsáno – 2 cm tlustá, z cementové malty, o 450 kg cementu na 1 m3 písku. Složení písku v maltě a příměsi v mazaninovém betonu musí co do zrnového složení vyhovovat podrobným podmínkám, které stanoví stavební správa. Kryt nutno chránit prkny nebo hadry proti vlhkosti nebo proti příliš rychlému vysýchání. 13.Jestliže by bylo nutno dalšího utěsnění na povrchu klenby a těsnění u připojených postranních stěn, jakož i zvláštního odvodnění klenby, dá stavební správa patřičné pokyny.

Čl. 31. Omítky. 1. Omítky zdiva a betonu provádějí se jen na těch plochách, kde to stavební správa písemně nařídí; podmínka ta odpadá v případě, kdy již při rozpisu stavby byla cena zdiva, resp. betonu určena včetně provedení omítky, takže nutno viditelné plochy omítnout. 2. Lícní plochy betonových staveb musí se bednit tak, aby měly, až se bednění odstraní, stejnoměrný a nerovností prostý povrch. Při pěchování musí se od bednění odstranit hrubé štěrkové kameny a dbát toho, aby v lícních plochách nevznikala hnízda (dutiny). Lícní plochy betonu nepotřebují pak obyčejně žádné jiné úpravy, než že se s líce odstraní žebírka utvrdlé malty, která vytekla spárami bednění. Jsou-li v líci při vybednění přece hnízda, musí se maltou pečlivě vyplnit a zarovnat. 3. Když se zdivo úplně usadí a všecky trvalé změny svého tvaru překoná, vyškrábou neb vytlačí se spáry té plochy, která se má omítnout. Odstranění malty ze spár musí se provést až do hloubky 3 cm. Na to se celá plocha očistí vodou o tlaku vodního sloupce 25 m a odrhne ocelovými kartáčI. Teprve potom se opatří omítka, jaká je v rozpisu stavby předepsaná. Malta k omítání musí se několikráte nahodit tak, aby se nerovnosti povrchu dokonale vyrovnaly, i ta místa, která nejvíce vystupují z plochy určené k omítání, musí být na předepsanou tloušťku pokryta. Plotová omítka zavadlá se vždy ohladí a nanese na ní jemná nepropustná omítka, jež se zatře a uhladí. Povrch omítky se musí udržovat Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


65/98

s počátku po delší dobu vlhkým, a chránit před vysušením slunečními paprsky. Za účelem dobrého připojení nových omítnutých ploch k plochám již provedeným, ukončují se kraje omítek tlustšími vrstvami, které se před pokračováním omítacích prací zasekají a očistí. 4. Má-li se omítat betonová stavba, nanáší se omítka na zavadlý beton. Na utvrdlý beton smí se nanášet omítka jen výjimečně a teprve tehdy, až se plochy určené k omítání náležitě nasekají a silně zhrubí. Umělé omítky (hotovené z drti kamene apod.) smí se nanášet, až stavební správa pro ně schválí vzor. 5. Kde je to v projektu navrženo, nebo se nařídí stavební správou, natrou se po zatvrdnutí a vysušení omítky plochy omítnuté vodotěsným nátěrem, o jehož přípustnosti rozhoduje stavební správa. k natírání smí být upotřebeny jen suché štětky z krátké srst zhotovené. Nátěr má utvořit spojitou, tuhou a pevně držící pokožku, která v teple nepuká a mrazem se neodlupuje. 6. Omítka musí tvořit úplně hladké rovné plochy, bez trhlin a být dokonale spojena se zdivem (s betonem). Zjistí-li se poklepem nebo jinak, že je oddělena, musí podnikatel svým nákladem vadné místo omítky opravit. 7. Omítky se počítají: nebyla-li v nabídce jejich cena zahrnuta do jednotkové ceny zdiva, za 1 m2 rozvinuté omítnuté plochy včetně práce a všech potřebných hmot. 8. U vodovodních objektů omítka stěn omáčených vodou musí být až 10 cm nad nejvyšší stav hladiny vody, hlazená a úplně vodotěsná. Vodotěsnost betonových zdí musí být docílena řádnou prací, náležitým míšením součástí betonu, dobrou jakostí těchto součástí a jich vhodným zrněním, příměsí a případně přidáváním hydraulických těsnicích hmot, nikoli však takových látek, které snižují pevnost betonu. 9. Veškeré rohy a hrany jest zaokrouhlit. O vodě potřebné k betonování a k omítkám platí ustanovení čl. 19. 10. Zkoumání vodních nádrží na vodotěsnost jest provést po úplném zatvrdnutí betonu a vnitřní omítky. k tomu účelu nádrže se naplní až do nejvyššího možného stavu vody. Podobu 24 hodin pak nesmí se ukázat žádné ubývání vody mimo výparu, odpovídajícímu počasí. Tato zkouška a případně její opakování při zjištěných závadách se provádí na náklad podnikatelův. Provisorní převzetí vodních objektů může se stát teprve po uspokojivě vykonané zkoušce na vodotěsnost.

Čl. 32. Osazování předmětů. 1. Má-li být vazba zdiva stuzena železem, anebo mají-li být podnikatelem dodané kovové nebo jiné předměty osazeny do zdiva, jest podnikatel povinen vykonat všechny práce s jejich osazováním, jakož i zapustit je, zavrtat, uložit do malty, zalit maltou nebo jiným materiálem. Odměna za osazení předmětů dodaných podnikatelem je zahrnuta v jejich ceně. Jde-li o předměty podnikatelem nedodané, hradí se osazení zvláště. 2. Osazení a upevnění zábradlí, podlití a zalití mostních lůžek obstarají jejich dodavatelé.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


66/98

3. Způsobí-li dodavatel či podnikatel při osazování předmětů škody na hotových pracích, musí je svým nákladem opravit. Také předměty poškozené při osazování je podnikatel povinen nahradit novými na vlastní útraty.

Čl. 33. Ohledání základové půdy. 1. S prováděním zdiva jakéhokoliv druhu ve stavebních jamách smí se teprve tehdy začít, když byly stavební správou při úplně stažené vodě prohlédnuty a když byl základ, na němž se má stavětí, uznán za dostatečně pevný a vyhovující a když byly rozměry stavební jámy zaměřeny. 2. Všecky práce spojené s náležitým ohledáním základů, na příklad zřízení potřebných sond i se zaházením a jich zapěchováním po skončené prohlídce, povinen jest provést podnikatel podle pokynů stavební správy, za cenu se správou stavby předem sjednanou.

Čl. 34. Jakost a opracování dřeva. 1. Pro trvalé práce a konstrukce ze dřeva užívá se dřeva měkkého (borového, smrkového a modřínového) a tvrdého (bukového a dubového). Dříví určené pro tyto práce musí být pevné, husté a houževnaté, rovně rostlé, úplně zdravé a nikoliv točivého vzrůstu. Takové dříví musí pocházet ze suchých, vysoko položených lesů a být káceno v roční době, kdy míza neproudí. Řezivo nesmí mít průběžné trhliny a má být pokud možno bez suků, ostře, plně a pravoúhle hraněné. 2. Dubové dříví musí se hned po skácení kmene zhruba otesat nebo přiřezat na požadované míry, a je-li to možné, položit na dvě neděle anebo podle tloušťky dřev i na delší čas do vody. 3. Pro sloupky a jiné důležité součást dřevěných konstrukcí smí se užit jen dřev získaných z polovičních (po délce půlených) kmenů. Slabé, z jediného průřezu sestávající součást mohou být z plných kmenů. Užit se smí dřeva vyschlého na vzduchu, nebo jen pozvolna a při mírné teplotě uměle vysušeného. Dřevěné hřeby musí být zhotoveny z tvrdého dřeva. 4. Díla ze dřeva všech druhů musí být vyvázána s náležitým převýšením a složena (provisorně sestavena) na řádně urovnaných pracovních místech. Na stycích musí se dřeva odborně a pečlivě připracovat tak, aby při vztýčení a sestavování nebylo již potřeba část konstrukce připracovávat. Nosná lešení, skruže, mostní konstrukce apod. musí se vázat na rýsovnách, kde jsou jednotlivá dřeva ve skutečné velikosti vyznačena. Konstrukce se nesmí vztyčovat a sestavovat dříve, dokud stavební správa neprohlédla a nepřevzala jednotlivé součástky. 5. Trvalé a jiné důležité konstrukce musí být přesně provedeny podle detailních plánů, schválených stavební správou, šrouby dřevěných staveb musí se častěji dotáhnouti. Lešení, skruže a jiné konstrukce musí se přezkoušet, zejména ve stycích, než se zatíží, a pak častěji, když jsou již zatíženy. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


67/98

6. Dodávka dřeva zjišťuje se podle rozpisu stavby. Požaduje-li se dřevo impregnované, musí podnikatel obstarat impregnaci předepsaným způsobem a jest za ni zodpověděn. Pokud není za impregnované dřevo stanovena v nabídce jednotková cena, hradí se příslušný náklad podnikateli zvláště.

Čl. 35. Pažení. 1. Pažení stavebních jam, vodovodních příkopů, hlubokých trativodů apod., ať jsou uvedena v nabídce neb jejích přílohách či nikoliv, nutno provést solidně, s ohledem na jakosti zemin, hloubku a druh prací ve stavební jámě tak, aby zaměstnanému dělnictvu byla poskytnuta úplná bezpečnost a aby zadané práce bylo lze řádně vykonat. 2. Rozměry pažení, uvedené v nabídce, lze se svolením stavební správy překročit, vyžaduje-li toho složení zemin neb jiná, právě uvedená okolnost. Podnikatel má na tyto okolnosti upozornit a učinit stavební správě návrh na příslušnou změnu. 3. Nebylo-li by naproti tomu zapotřebí tak silného pažení, jak jest s ním počítáno v nabídce, má stavebník právo požadovat příslušnou slevu, odpovídající provedení podle skutečného stavu. 4. Nejsou-li ve výkazu prací vyhrazeny pro pažení zvláštní položky, jest odměna za jeho provedení obsažena v ceně výkopu. Zbylé dříví zůstává majetkem podnikatele.

Čl. 36. Lešení, skruže a bednění. 1. Pro pomocná lešení určuje celkový rozsah, uspořádání a rozměry částí sám podnikatel podle svého uvážení; jest však povinen předložití návrh na takové lešení i s průkazem nosnosti stavební správě, a zesílit nebo změnit je tak, jak jest pro bezpečnost třeba, nebo jak to bylo úředně nařízeno, aniž se tím zprošťuje jen jemu příslušející odpovědnost za bezpečnost. 2. Skružová lešení a jiná lešení pro nosné konstrukce musí se uložit na piloty nebo na nepoddajné podložky. Veškeré tyto podpěry musí být pevně zaberaněny, resp. zabezpečeny a musí být dostatečně silné pro převzetí uvažovaných břemen. Deformacím, vznikajícím zatlačováním dřev na jejich styku při kolmé neb šikmé poloze vláken, musí se čelit vhodným způsobem (zvětšením dosedací plochy apod.). Po postavení musí být lešení přiměřeně převýšeno 3. Skružové bednění kleneb dělá se z latí. Jeho povrch musí se shodovat s lícní plochou klenby a nesmí být nerovný. Bednění kleneb z lomového kamene, cihel nebo betonu dělá se z latí těsně vedle sebe kladených, bednění pak kleneb kvádrových z trámců od 12 do 15 cm silných, kladených s mezerami tak, aby pod každým kvádrem a pod každou spárou ležel trámec. 4. Jako vyskružovacího zařízení smí se užit pro klenby do 10 m rozpětí dubových klínů, pro větší klenby pak dřevěných stoliček, pískových hrnců a šroubů, nebe se schválením stavební správy i jinakých zařízení, kterými lze dosáhnout bezpečného uložení a řiditelného snižování skruží.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


68/98

5. Bednění pro betonové stavby a jejich podpory musí se tak zřídit a být tak pevné, aby dovolovalo nanášení a pěchování betonové směsi, dostatečně vzdorovalo otřesům při pěchování a dalo se snadno a bez otřesů odstranit. Pro podpory bednění musí se volit dřeva pokud možno nenastavovaná. Je-li jejich nastavení nezbytné, musí se bezpečně a pevně navzájem spojití, aby bylo zaručeno dostředné přenášení tlaku. Zatlačování stojek do půdy musí být vhodně čeleno. Jsou-li stojky ve více patrech, staví se dostředně nad sebou. Při zřizování bednění a lešení musí se dbát přiměřeného převýšení k vyrovnání vznikajících ssedání. Plochy bednění na styku s betonem musí být tak upraveny, aby, až se odstraní bednění, měla stavba stejnoměrný, hladký a nerovnosti prostý povrch. Bednění pilířů a sloupů zřizují se na jedné straně jen postupně podle stavu betonování, aby se beton mohl snadno nanášet a pěchovat. 6. Při lešeních, zřizovaných nad řečištěm, nutno šetřit vodopolicejních nařízení, zejména nejmenší úředně stanovené světlosti jednotlivých polí a dbát toho, aby nebyla ztížena neb ohrožena plavba vorů neb lodí, a dodržovat potřebnou výšku hrany konstrukce nad vodní hladinou. 7. Jakmile nebude lešení, skruží a bednění více zapotřebí, musí je podnikatel rozebrat a odstranit včetně všech kamenných záhozů a jiných opatření, použitých k jejich ochraně; zaberaněné dříví nesmí být uřezáváno, nýbrž vytaženo a odstraněno. 8. Není-li v nabídce nebo. Ve zvláštních podmínkách jinak stanoveno, jest odměna za postavení lešení, skruží, bednění, manipulačních lávek, mostu apod. obsažena již v cenách příslušných prací, anebo rozumí se jako vedlejší úkony.

Čl. 37. Piloty, štětovnice a rošty. 1. Piloty (jehly) z kulatého dřeva, zbaveného kůry a povrchových nerovností, jakož i hraněné dřevo pro piloty, štětovnice a rošty, musí vyhovovat co do jakosti a zpracování ustanovením čl. 34. 2. Piloty se zašpičatí (u kulatých pilot na tenkém konci). O tom, má-li se pilota opatřit botkou či nikoli, rozhoduje podle druhu spodiny stavební správa. Horní konec piloty musí být rovně a kolmo seříznut a poněkud konicky připracován, jak toho vyžaduje těsné nasazení jehlové zděře. Konec jehly má přečnívat asi 1 5 cm přes zděř. Stavební správa opatří hlavy pilot značkami, aby se mohlo zjistit, nebyly-li při beranění uříznuty. 3. štětovnice upravují se pro bednění stejně jako piloty. Užije se podle rozpisu neb podle rozhodnutí stavební správy buď štětovnic drážkových nebo bez drážek, ale zcela těsně vedle sebe zaražených. Při zřizování štětové stěny zarazí se napřed vedoucí piloty na předepsanou hloubku a pak se k nim svorníky upevní dva neb tři páry vedoucích kleští. Mezi sousední piloty nastraží se pak plošky a zaberaní se. Beraní se opětovně jednotlivé štětovnice tak, aby hlavy všech štětovnic jednoho pole byly stále přibližně ve stejné výši. Hlavy jejich se označí tak, aby se mohlo kdykoli zjistit, zdali nebyla některá štětovnice Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


69/98

uříznuta. V kladném případě musí podnikatel uříznutou štětovnici vytáhnout a novou štětovnicí o správné délce nahradit. 4. Piloty a štětovnice se zarážejí přiměřeně těžkým beranem. Váha jeho je odvislá na síle pilot nebo štětovnic, na hloubce beranění a jakosti půdy. Uzná-li stavební správa toho potřebu, pokračuje se v beranění tak dlouho, až po 20 rázech činí vnikání nejvýše o mm. Každou odchylku od předepsaného směru beranění, neb předepsané jeho hloubky, musí schválit místní stavební správa. 5. Všechny zaberaněné piloty a štětovnice musí se ohledat, zdali nebyly snad zarážením okolních pilot uvolněny. Zjištěné uvolněné piloty a štětovnice nutno pak opět pečlivě a pevně zaberanit. Piloty, které při beranění se uhnuly na stranu, musí se vytáhnout a znovu zaberanit, případně novými nahradit. Totéž platí o jehlách, o nichž lze soudit neb zjistit, že se při beranění rozštíply neb roztřepily. 6. Podnikatel jest povinen v pilotových neb štětových stěnách, obklopujících stavební jámu, na svůj náklad vyplnit a utěsnit případné skuliny, vhodně připraveným dřevem tak, aby voda ze stavební jámy mohla se vyčerpat a betonovalo neb zdilo se v suchu. 7. Po dokončeném beranění nutno piloty a štětovnice opatřit definitivními kleštinami, stáhnout je do řady a uříznout nad nebo pod vodou ve výšce určené stavební správou. Odříznutí pilot a štětovnic může být provedeno teprve po zjištěné hloubce zaberanění stavební správou. Odříznuté dříví patří podnikateli. 8. Štětovnice mají se zřídit co možná vodotěsně a podnikatel musí všechen těsnící materiál, potřebný ku dosažení tohoto účele, bez náhrady obstarat, přiměřeně opracovat a použit. 9. Základové rošty se ukládají buď na rostlou základovou půdu, nebo se načepují na piloty. Obyčejně se dělají ze dvou poloh trámů kladených křížem. V místech křížení se trámy přeplátují nebo kampu jí. Prostory mezi roštovými trámy se vyplní dlažbou z lomového kamene nebo betonem. 10. Roštové podlahy dělají se z fošen o předepsané tloušťce, které se těsně sráží. Desky jednoduché podlahy pokládají se prostě těsně vedle sebe. Při dvojité podlaze uloží se vrchní vrstva příčně na spodní a přibije se k ní. 11. Betonové piloty a štětovnice se konstruují na staveništi podle příslušných plánů. Při beranění musí být vhodnými opatřeními (čepci, obrněním špičky apod.) postaráno o to, aby se nepoškodily. Aby se mohla zjistit jakost pilot, je podnikatel povinen, žádá-li to stavební správa, zaberanit je na zkoušku a je-li třeba, opět je vytáhnout nebo vykopat. Výdaje s tím spojené budou mu hrazeny jen tehdy, prokáže-li se touto zkouškou, že jehly vyhovují. Rovněž je povinen provést zatěžkací zkoušky jehel. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


70/98

Váha beranů má být as o polovinu větší nebo aspoň tak velká, jako váha piloty. Zdvih beranu nemá být větší než 1 5 m. Piloty se beraní na hloubku určenou stavební správou se zřetelem na jejich účel. Jinak platí pro beranění betonových pilot a štětovnic stejná ustanovení jako pro dřevěné. 12. Jednotlivé piloty platí se podle jich skutečně dané délky a středního průměru, neb podle středního příčného řezu. Délka stanoví se pokusem před objednávkou za souhlasu stavební správy. V ceně jest obsaženo dodání, přiseknutí špičky, potřebné seříznutí, případné upevnění zděří a botek, tedy s veškerým připravením, beraněním a připracováním povrchu a kleštin s potřebnými hřebíky a šrouby, dále je obsažena v ceně náhrada za dodání pomocného náčiní a za všecky vedlejší práce, odříznutí nad vodou aneb pod vodou, připravení čepů atd., tedy za veškerou práci se vším a za vše. 13. Zaberanění pilot se platí, pokud nebylo při rozpisu stavby jinak stanoveno, zvláště podle délky vniklé do půdy, při čemž je v ceně obsažena náhrada za dodání a zřízení veškerých potřebných lešení, za dodání rekvisit, strojů s jich převezením, montáží, demontáží, odvezením a vůbec se všemi pracemi s beraněním spojenými. 14. štětová stěna včetně vedoucích pilot a kleští platí se podle skutečného provedení. Délka měří se mezi konci krajových neb rohových pilot, výška měří se po definitivním zaražení a přiříznutí. V ceně obsažena jest náhrada za všechen materiál a práci. Zaberanění stěny se platí, ne-bylo-li v rozpisu stavby jinak určeno, zvláště, a to za 1 b. m skutečně vniklý do půdy. 15. Botky pro piloty a plošky štětové stěny účtují se podle váhy a platí se zvláště.

Čl. 38. Jímky a jiné způsoby zakládání. 1. Typ jímky bývá udán v přílohách projektu a podle něho má se podnikatel řídit při stanovení jednotkové ceny za délkový metr jímky, pokud není v rozpisu prací jinak stanoveno. Detailně navržený způsob jímky vypracuje podnikatel a předloží stavební správě. 2. Podnikatel jest povinen provést před započetím stavby jímek zkoumání základů buď pokusným pilotováním, vrtáním neb sondováním. Piloty a štětovnice smí podnikatel dodávat jen v délkách takto zjištěných a stavební správou schválených a nemá nároku na náhradu za dříví dodané v délkách neupotřebitelných. 3. Jímkové stěny musí být těsné. Propustný aneb i jiný materiál mezi štětovými stěnami (písek, štěrk, valouny, velké kameny aj.) musí být podle potřeby vybagrován a nahrazen těsnicím materiálem (jílem). Udržování jímky a doplňování těsnicího materiálu po dobu stavby děje se rovněž nákladem podnikatele.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


71/98

4. Stěny jímky musí být tak utěsněny, aby nepropouštěly vodu praménky a ze stavební jámy mohla se voda úplně vyčerpat, takže stavba bude prováděna v suchu při stavu vody, který udán bude v projektu. S vyčerpáním jímky může podnikatel začít jen za souhlasu stavební správy a pouze tehdy, byla-li jímka řádně zřízena a utěsněna. 5. Stěny jímky musí bezpečně vzdorovat statickým a dynamickým účinkům vody. Zabezpečení jímky kamenným záhozem nebo podobným opatřením, případně zvýšením neb prohloubením jímky provádí se nákladem stavebníka jen tehdy, když v nabídce neb jejích přílohách byly jímkovací práce vypsány, leč toto zabezpečení zvýšení neb prohloubení nebylo předvídáno. Byla-li na jímkovací práce učiněna nabídka paušální anebo je-li náklad za ně obsažen v ceně výkopu neb jiných prací, musí i tyto dodatečné práce provést podnikatel svým nákladem, uzná-li to stavební správa za potřebné. 6. Po ukončení stavby nutno jímky odstranit takovým způsobem, aby jejich zbytky ne-vyčnívaly ze dna neb z břehu a nebyly závadou v odtoku vody neb odchodu ledu. Těsnící materiál z nich neb z hrází nutno se staveniště odstranit, případně deponovat na místech stanovených stavební správou. 7. Nejsou-li pro jímkovací práce vyhrazeny ve výkazu prací zvláštní položky, jest odměna za ně obsažena v ceně výkopu a v ceně zdiva. Zbylý materiál zůstává majetkem podnikatele. 8. Mělo-li by se pro zakládání užit kesonů železných, dřevěných nebo ze železového betonu, je podnikatel povinen vypracovat podrobný pracovní program, podrobné plány kesonů, lešení a jejich statické výpočty a předložití je nejpozději do 4 neděl po zadání prací stavební správě ke schválení. Při jejich vypracování musí podnikatel dbát jak co do technického a odborného provedení, tak co do zdravotních a bezpečnostních opatření a zařízení všech požadavků, které příslušné úřady v té příčině kladou. Podnikatel je oprávněn, pokud vyhověl zmíněným úředním předpisům, zařídí na svoji zodpovědnost vše, čeho vyžaduje odborné a bezpečné provedení stavby. Podnikatel ručí za bezvadné provedení a ukončení prací. Jeho odpovědnost se nijak nezmenšuje tím, že stavební správa dala souhlas k nějakým jeho návrhům. 9. Neplatí-li se zvláště za dodání kesonů, nástavků, lešení, jakož i za těžení a zdivo, obsahuje cena za jeden m3 pneumaticky zhotoveného základu odměnu za všecka potřebná zařízení, za těžení zeminy, za provedení i s dodáním všech stavebnin a za všechny výkony, kterých vyžaduje dohotovení základů. Platí se za skutečné výměry od spodní základové plochy až po výškovou kotu vodní hladiny, která je projektem stanovena. Provedl-li podnikatel, aby si práci ulehčil, základy o větších rozměrech, než jak jsou projektem stanoveny, nemá nároku na zaplacení výměry, o níž provedené základy přesahují základy projektované. 10. Jiné způsoby zakládání, jako: Umělé zpevňování půdy beraněním nebo vtlačováním cementu, snižování hladiny spodní vody, studnové a pilířové zakládání a podobně, provádějí se podle ustanovení rozpisu stavby, resp. podle projektu.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


72/98

Práce takové smějí se dělat jen za odpovědného vedení osob odborně náležitě způsobilých a osvědčených, za stálého dozoru zkušených a spolehlivých mistrů a za vedení pomocného dělnictva dostatečným počtem školených předáků.

Čl. 39. Kovové součástky. 1. Upevňovací, spojovací a jiné kovové součástky potřebné k provedení zadané stavby jest dodat v mírách předepsaných v rozpisu stavby, resp. V projektu. Jejich jakost musí být bezvadná. Svařovaná místa nutno řádně spojití a vykovat do pravidelného tvaru, zbavit třísek a okují. 2. Hlavy a matky svorníkové nesmějí doléhat přímo na dřevo, nýbrž musí být opatřeny ocelovými podložkami o průměru 4 d a o tloušťce 0,5 d, kde d je průměr dříku svorníku. 3. Díry pro šrouby a svorníky musí být přesně vrtány, aby byly zcela vyplněny dříkem šroubovým neb svorníkovým. Musí se užit závitů Whitworthových provedených čistě a v dostatečné délce podle československých norem. Matce se nesmějí otáčet na závitech, ani příliš ztuha, ani příliš volně. k spojení železných částí navzájem užije se čistých šroubů podle československých norem. Délka šroubu musí být taková, aby po dotažení vyčnívalo aspoň půldruhého závitu z matky. Po utažení matky musí se hrany konce šroubu skosit pilníkem. 4. Pilotové botky hotoví se podle potřeby z kujného železa nebo z ocele. Jejich tvar a velikost určuje stavební správa. 5. Rozsah dodávky zjišťuje se podle váhy, při čemž je na váhu rozpočtenou přípustná až 5%ní tolerance.

Čl. 40. železné konstrukce. 1. Při provádění těchto objektů třeba účelně dbát předpisů o zřizování silničních mostů se železnými aneb dřevěnými nosníky, které byly vydány výnosem býv. rakouského ministerstva vnitra ze dne 16. března 1906, č. 49.898 z r. 1905, případně zvláštních podmínek pro dodávku a provádění železných nosných konstrukcí, vydaných býv. rak. ministerstvem veřejných prací pod čís. 26.954, ze dne 23. května 1914 a výnosu min. Veřejných prací ze dne 23. března 1921, č. 12.967. Pro mosty silniční na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí, pokud jde o železné konstrukce, nařízení býv. Uh. ministerstva obchodu z r. 1910, č. 33.034. 2. Pro konstrukce jezové má dodat podnikatel, podle plánů v projektu obsažených, podrobné plány ve dvou exemplářích stavební správě, která po schválení jeden podnikateli vrátí. Plány na zdvihací mechanismy musí být zhotoveny aspoň v měřítku 1:10. Teprve po schválení podrobného plánu stavební správou může přikročit podnikatel k dodávce konstruktivních částí. 3. Podnikatel je zodpověděn za všechny omyly a chyby, které by se mohly vyskytnout v nákresech pro dílnu a v detailních plánech jím dodaných i po schválení těchto plánů stavební správou, dále za různé chyby a vady, které by se provedly při zhotovení a dodání různých součástek konstruktivních a musí je opravit nebo vyměnit bez jakékoliv náhrady. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


73/98

4. Zdvihací mechanismy s ruční obsluhou musí být takové konstrukce, aby bylo dokonalé obsluhování stavidel za každého vodního stavu, předepsaným počtem osob, snadno možné. 5. Lité roury se mají dodávat co do rozměrů a pevnosti podle československých norem.

Čl. 41. Nátěry a isolace. 1. Pokud není výslovně jinak nařízeno, dělá se základní nátěr a dva krycí nátěry. Další nátěr nesmí být nanášen dříve, dokud předešlý úplně nezaschl. 2. Natěračské práce v přírodě mají být prováděny jen za suchého teplého počasí, s nátěrem dřeva musí se vyčkat, až dřevo vyschne. Dřevěné mosty se natírají (děje-li se tak vůbec) zpravidla teprve příštího léta po jejich postavení. 3. Dříve než se počne natírat, musí se plochy, které mají být natřeny, pečlivě očistit, zbavit všelikých nerovností, rezu a dobře osušit. U staveb ze dřeva a ze železa musí se plochy, které po sestavení a postavení nejsou již přístupny, již napřed opatřit základním nátěrem. Všechny ostatní plochy opatří se základním nátěrem po sestavení, pokud není jinak ustanoveno. 4. Pro základní nátěr, jakož i nátěr ploch, které jsou později zakryty, musí se užit u dřeva řídké a pokud možno horké barvy. Základní nátěr železných částí staveb jest zpravidla suříkový. Základní nátěr všech ploch musí být nanášen tuhým štětcem tak, aby vnikl do všech nerovností, spár a skulin. Když základní nátěr uschl, vytmelí se plochy a potom se nanáší druhý nátěr. 5. Dřevo se vytmelí sklenářským tmelem (z lněného oleje a křídy), který se vhodnými noži a jinými nástroji zatlačí do všech trhlin a otvorů a uhladí. Pro železo užije se tmelu, připraveného ze suříku a lněného oleje. 6. K druhému a třetímu nátěru na dřevo užije se hustší barvy. Před třetím nátěrem musí být všechna vadná nebo slabě natřená místa druhého nátěru pečlivě spravena. 7. Nekryje-li třetí nátěr dokonale, musí jej podnikatel opakovat, aniž má za to nárok na odškodnění. 8. Dehtem, asfaltovým lakem neb karbolinem natírá se sytě za horka, nejméně dvakráte. 9. Nátěry se účtují zvláště, nebylo-li v ceně dodávky stanoveno natření všech ploch. Pokud není jiných ustanovení, počítá se rozvinutá, krycími nátěry skutečně opatřená, plocha. 10.Podle ustanovení rozpisu stavby a pokynů stavební správy užívá se asfaltové isolace s vložkou (s jednoduchou jutovou vložkou, nebo několika takovými vložkami) isolace litým asfaltem, isolace asfaltovou plstí a jinými podobnými výrobky, Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


74/98

isolačních nátěrů a jiné. Vlastní isolační vrstva udělá se na upravené rubové ploše a chrání se krycí vrstvou. Pro ni užívá se na stěnách as 25 mm silné omítky, jinde pak plochých kamenů, kladených na slabou vrstvu hrubého písku, cihel nebo betonových tvárnic, omítky a betonové vrstvy. V důležitých případech vyztužuje se omítka vložkou z drátěného pletiva. Povrch litého asfaltu zůstává však obyčejně bez krycí vrstvy a povrch asfaltové isolace s několika jutovými vložkami postačí obyčejně chránit slabou vrstvou písku s 2 – 3 mm velkými zrny, které se lehkým válcem zatlačí do povrchu isolace. 11.S nanášením vlastní isolační vrstvy smí se počít, až k tomu svolí stavební správa, když se přesvědčila, že úprava rubových ploch a jejich spády potřebné pro odvodnění jsou správně provedeny. Rovněž s krycí vrstvou se smí počít, až když podnikatel odstranil všechny nerovnosti a závady na vlastní isolační vrstvě, byly-li jaké a stavební správa ji bez vady převzala. Všechny asfaltérské práce a isolační nátěry smějí být prováděny jen školenými odbornými dělníky. 12.Asfaltová isolace s jednoduchou jutovou vložkou dělá se tak, že se na dobře vysušené a upravené rubové ploše, od kraje směrem kolmo k ose stavby, nanáší 3 mm tlustý nátěr z horkého přírodního, přiměřeně hustého asfaltu. Nad tím se rozvine v pruzích as 1 m širokých jutová tkanina, zhotovená ze silných vláken a vtlačí se do horkého asfaltu. Musí se užit tkaniny s oky přiměřeně velkými, aby při zatlačení juty asfalt pronikl oky a tím způsobem se juta spojila co nejlépe s asfaltem. Jutové pásy se přesahují as na 5 cm. Na přesazích se oba jutové pásy pečlivě slepí horkým asfaltem. Potom nanáší se druhý, krycí, 3 mm tlustý asfaltový nátěr. Požaduje-li se isolace s několika jutovými vložkami, nanáší se na každou vložku aspoň 3 mm tlustý asfaltový nátěr a do horkého nátěru zatlačuje se další jutová vložka. Vrchní vložka opatřuje se 3 mm tlustým krycím nátěrem. Na choulostivých místech, jakými jsou na příklad úžlabí, odvodňovací místa, dilatační spáry apod. doporučuje se zesílit isolaci zvětšením počtu vložek. 13. Isolace hotovými asfaltovými deskami s jutovou vložkou, asfaltovou plstí a podobnými výrobky nebo specielními isolačními nátěry provádí se podle pokynů stavební správy. Před početím práce musí být rubová plocha řádně upravena a vysušena. Isolační vrstvy kladou se na způsob střešní krytiny s přesahováním na všech stycích, na nichž se stýkající vrstvy slepují. 14. Posuvná isolace nad dilatačními spárami dělá se podobně, jako normální isolace, avšak nejspodnější nátěr podkládá se vložkou z husté jutové tkaniny, která se rozestře na řádně upravené, očištěné a vysušené rubové ploše. Tkanina musí být tak hustá, aby jí nemohl asfalt proniknout a nemohl tedy přilepit tkaninu k rubové ploše. Před natíráním se tato podkladná jutová vložka dobře napne a smí se proto v několika málo místech přichytit asfaltem k rubové ploše, aby bylo zjištěno, že nepovstanou při práci záhyby, úpravy dilatačních spár musí se provést podle podrobných plánů a pokynů stavební správy. 15. Asfalt pro nátěry musí být dobře uvařen a promíchán, nesmí však být přehřát; musí se nanášet v stejnoměrné tloušťce, čehož se dosáhne opětovným roztíráním kartáčem podélně i příčně. Bubliny a díry se nesmí v nátěru vyskytnout.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


75/98

Asfalt nesmí se nanášet přímo opět na asfalt, nýbrž vkládá se vždy mezi nátěry tkaninový pás. Styky krycích asfaltových nátěrů, umísťují se co možná v jisté vzdálenosti před přesahy jutové vložky a vždy tak, aby vložka přesahovala styk. 16. Styky litého asfaltu provádějí se jen na přečnívajícím pruhu jutové tkaniny. Vychladlý asfalt musí se na styku předhřát tím, že se ke styku přiloží na potřebnou dobu horká asfaltová hmota. Styky se kryjí pruhem jutové tkaniny (chlopní), který se vtlačí do měkkého nebo nahřátím změklého asfaltu a natře horkým asfaltem. 17. Tkanina musí být úplně suchá. Aby se deštěm nebo rosou nepromočila, je nutné rozdělit práci tak, aby před každým přerušením práce byla počatá část isolace zcela hotova. Zůstane-li výjimečně tkaninový pás nenatřený, musí se pečlivě přikrýt a chránit před zvlhčením. Tkaninové vložky musí být všude ponořeny v asfaltu a nesmí tedy nikde pod nimi být dutiny, které při nepečlivé práci lehce povstanou, zejména na stěnách a úžlabích. 18. U isolace s několika tkaninovými vložkami kladou se vložky křížem tak, aby pásy vrchní vložky ležely kolmo ke spádu. Nejsou-li chlopně položeny směrem ke spádu, nesmí vy-stupovat nad líc isolační vrstvy. V úžlabí klade se hoření vložka rovnoběžně s osou objektu a nesmí se tam vyskytovat stejně jako nikde jinde, vrásky nebo dřízy. Taková místa musí se zarovnat horkým železem. 19. Hotové asfaltové desky s jutovou vložkou, asfaltová plst apod. Výrobky musí se před použitím, zejména je-li chladné počasí, ponechat v teplé místnosti, aby při kladení byly ohebné. 20. Kamenné nebo betonové krycí desky mají přesahovat isolační vrstvu aspoň 10 cm. 21. Isolace se účtují podle rozvinutí, isolaci kryté plochy.

Čl. 42. Stavba cest a silnic. 1. Přeložení neb rekonstrukce silnic a cest, jež je součástí zadaného podniku, nutno provést podle projektu, rozpisu stavby aneb podle později správou stavby vydaných nařízení. 2. Potřebný výkop pro stavbu silnic a cest incl. S jízdní drahou, není-li ve výkazu prací nic bližšího udáno, bude počítán podle jednotkových cen pro zemní práce. 3. Nevyskytuje-li se při těchto pracích větší zemní odkop, nýbrž jen srovnaný výkop 35 cm pro lože vozovky, ať už v rostlém terénu, či v násypu, jest odměna za tuto práci obsažena v jednotkové ceně za zřízení vozovky silniční nebo čestní. Jsou-li však nutny větší profilové pohyby zemin, bude účtována jejich kubatura, buď podle zvláštní oferované jednotkové ceny, případně nebyla-li tato jednotka při rozpisu stavby stanovena, podle jednotkové ceny dodatečně sjednané. 4. Vozovka bývá zpravidla, buď štěrkovaná, buď ze štětu a štěrku nebo dlážděná. Jakost použitého lomového kamene a štěrku musí odpovídat ustanovení čl. 17. a musí být stavební správou uznána.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


76/98

5. Pláň pro dlažbu neb štět budiž řádně podle stanovených profilů provedena, s náležitým zřetelem ku pozdějšímu ssedání čerstvých násypů. Se štětováním, štěrkováním nebo dlážděním lze teprve tenkráte začít, když byl povrch pláně stavební správou ohledán a za způsobilý uznán. 6. štět, jehož síla je udána v rozpisovém výkazu prací nebo ji stavební správa sama určí, budiž kladen v řadách kolmých k ose silnice a srovnán čelně na stojato a tak, aby spočíval širší ložnou plochou na urovnané pláni a špičkou či ostřím vzhůru v poloze svislé. Kameny, jichž vrchní plocha jest přes 15 cm široká, nutno před upotřebením rozštípnout; kameny buďtež k sobě kladeny co nejtěsněji. Pro převzetí této vrstvy štětové, stavební správou, budou mezery mezi špičkami kamenů tak vyklínovány, aby štět tvořil pevný nepoddajný podklad pro vrstvu štěrkovou. Štětové lože omezí se zvlášť vyhledanými, většími, nejméně 10 cm silnými, na stojato kladenými a as na třetinu jich výšky do pláně zapuštěnými kameny. 7. Na štětovou vrstvu nanese se vrstva štěrku v předepsané síle. Předepsaný štěrk, tlučený neb kopaný, smí sestávat z kamenů určené velikosti a má odpovídat poloze vrstvy, pro kterou bude použit. Kdyby kopaný štěrk obsahoval více než třetinu písku, musí se z něho písek prohazováním na prohazovačce, až na uvedený poměr, vyloučit. Jenom na násypech a tam, kde není nařízeno štětování, lze užit pro spodní vrstvu štěrkového lože, kamene až do obsahu 1 dm3. Před upotřebením štěrku nutno z něho všecky nečistoty hráběmi neb prohazováním od-stranit. Není-li výška štěrkového lože a velikost kamene pro jednotlivé vrstvy stanovena ve výkazu prací, stane se to stavební správou. 8. Na nejhořejší plochu poštěrkované jízdní dráhy rozprostře se vrstva jemného štěrku anebo tzv. šotoliny, nebo hrubého písku o předepsané tloušťce. Tato vrstva bude, nařídí-li tak stavební správa, kropena a válcována za náhradu jednotkové ceny pro plošný metr. V ceně té obsažena je odměna za válec, voznice a za jiné rekvisity, koně, kočího a ostatního mužstva u válce a kropení s dodávkou vody a s kropením po čas válcování, rovněž i náhrada za dopravu válce a potřebného náčiní na místo upotřebení a opětný jich odvoz. 9. Dělníci zaměstnaní nanášením hmot na těleso silnice, jež se válcuje, jsou započítáni v jednotkové ceně za zřízení vozovky. 10. Při stavbě nových nebo přeložených silnic a cest veřejných, nutno se řídit přesně úředními předpisy. Podnikatel jest povinen odstranit na svoje útraty závady, které by pří slušný úřad silniční zjistil mezi stavbou aneb při odevzdání nově vystavených neb přeložených částí silnic. 11. štěrk pro štěrkování budiž dodán podnikatelem v pravidelných, snadno měřitelných hromadách. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


77/98

12. Podnikateli přináleží udržování hotových silnic a cest až do kolaudace zadaného podniku, neb do té doby, kdy budou tyto práce převzaty bezzávadně do vlastnictví anebo do udržování neb dohledu onoho orgánu, jemuž mají být odevzdány.

Čl. 43. Trubní příkopy pro vodovody. 1. Dříve než se počne s výkopem trubních příkopů, předloží podnikatel podélné profily tratí trubních s vyznačenými hloubkami, správě stavební ku schválení, vyznačiv zvláště výrazně hloubky minimální i hloubky abnormální. Kolíčky neb značky profilové zřídí se na vzdálenosti 20 m a zaniveluje se celá trať s připojením na pevné body v projektu zvolené a není-li jich, na okolní výškové body. Nivelační protokol musí podnikatel na požádání předložití stavební správě ku kontrole. Tratě vodorovné jsou vyloučeny; nejmenší spád budiž alespoň 4o/oo (promil). Menšího spádu smí být užito jen po schválení stavební správou. O veřejné komunikaci se podnikatel předem dorozumí se stavební správou. 2. Práce spojené se zřízením trubních příkopů, obsahují povšechně výkop a opětný zásyp, včetně všech těchto vedlejších výkonů: a) Ornici neb drn opatrně odryti a stranou uložit, kořeny stromů, keřů a rostlin vymýtit, vozovkový štěrk neb dlažbu prokopat, silniční propustky, zdi a jiné objekty prolomit, dále příkopy opatřit zabezpečovacím pažením, zřídit přemostění příkopů včetně zábradlí, staveniště osvětlovat, vodu z příkopů vyléváním neb odvedením odstranit, hrdlové jamky vykopat, hydranty odvodnit, příkopy udržovat až do tlakové zkoušky; příkop zasypat, se spě-chováním materiálu ve vrstvách, nedostávající se materiál přivážet, vozovku opětně upravit, vydláždit, poklopy a hrnky obdláždit, ornici neb drn opětně nanést, zbývající vykopanou zeminu odvézt, povrch zasypaných příkopů urovnat a staveniště vyčistit. Za výkop a zásyp včetně všech vedlejších ad a) uvedených prací hradí se smluvená cena za 1 bm příkopu do hloubky 1,80 m, pokud v následujících odstavcích neb v ofertních rozpisech (devise prací) pro jednotlivé výkony není snad jinak stanoveno. b) s vykopávkou příkopů trubních smí se započít teprve, když po trati, jež zabrána být má, všechny trouby a tvarové kusy byly rozloženy, aby kladení potrubí mohlo se dít bezprostředně za výkopem příkopu tak, aby snad opožděním dodávky nenastalo zdržení v práci a příkopy nezůstaly zbytečně dlouho otevřeny. c) Výkop příkopů musí se provádět přesně podle situačních kladečských a nivelačních plánů, schválených správou stavby, při dodržování předepsaných hloubek a šířek v běžném sklonu. Případných nutných odchylek od schválené trati, žádaných stavební správou při stavbě, musí být dbáno. Podnikatel ručí za přesné dodržování šířek příkopů, určených stavební správou i stanovených sklonů boků. Při provádění zemních prací jest dbát všech zákonných předpisů bezpečnostních. Po obou stranách příkopu jest ponechat volná pásma 0 4 m široká, jest učinit bezplatně náležitá opatření, aby se zabránilo sesouvání stěn příkopů. d) Drn a ornici jest skládat odděleně od jiné sterilní zeminy, taktéž štěrk a valouny. Sloupané drny jest složití lícními plochami k sobě na hromady a tyto nutno častěji zalévat. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


78/98

Dlažební kámen jest podle nařízení stavební správy buď skládat podél příkopů do hromad za vykopaný materiál aneb odvážet na místo určené stavební správou, v kterémž případě se tak stane za předem smluvené odškodnění. Zničený materiál vozovkový a dlažební nahradí podnikatel. Podnikatelem nezaviněně zničený materiál se nahradí za ceny smluvené stavební správou. e) Ponechání tzv. můstků a tunelů jest přípustné všude, kde to povaha a složení zeminy dovolí, aniž by dělníci aneb potrubí byli ohrožováni. Můstky a tunely jest však ihned odstranit, znesnadňují-li pořádné zřízení rourovodů, aneb jeho zkoušení. Tunelové úseky tratí počítají se tak, jakoby byly příkopy vykopány, příplatek na skálu však platí se jen za skutečně vylámanou kubaturu ve výměře zaměřené správou stavby. 3. Pro výpočet nákladů za výkop příkopů platí tyto směrnice: 1) při hloubce do 1,8 m pro potrubí Ø 150 mm počítá se se střední šířkou 0,6 m, 2) při hloubce do 1,8 m pro potrubí Ø 250 mm … 0,7 m, 3) při hloubce do 1,8 m pro potrubí Ø 350 mm … 0,9 m, 4) při hloubce do 1,8 m pro potrubí Ø 500 mm … 1,0 m. Při větší hloubce o každých 25 cm hloubky se zvětší střední šířka o 10 cm. Jsou-li v jednom příkopu uložena dvě, nebo více potrubí vedle sebe, zvětší se šířka stanovená pod 1), 2), 3), 4) pro každé další potrubí o vnější průměr trouby a 10 cm. a) Provede-li se příkop širší, než odpovídá výše uvedeným normám, nepřísluší náhrada, vyjma jedná-li se o svážné území a tekoucí písek. Zadají-li se zemní a montážní práce jednomu podnikateli, zůstává tomuto na vůli vykopat příkopy i užší, ovšem bez újmy solidního provedení montáže, aniž by tím podmíněna byla srážka; příplatky na lámání skály však se platí vždy jen podle skutečně vylomené a vytěžené kubatury skály, nejvýše však v rozměrech vpředu normovaných. Kubatura větších hloubek se rovněž počítá podle normované šířky příkopu. V každém případě má být dno příkopu o 30 cm širší, než vnější průměr trouby. b) Za vykopávku hrdlových jamek se náhrada neposkytuje. c) Trubní sítě uloží se zpravidla horní hranou do hloubky 1 50 m, čímž jest pak určena i minimální hloubka příkopu při tom kterém kalibru; stavební správě zůstává vyhrazeno právo, hloubky příkopu případně i jinak určití. Při vyskytujících se větších hloubkách vypočte se podmíněný, tím větší výkop podle kubatury na základě normované šířky. Odměnu za tyto větší hloubky jest vyjednat mezi správou stavby a podnikatelem zvláště, a to pro odstupňované maximální hloubky v poměru k oferovaným cenám za 1 bm.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


79/98

4. Nejsou-li již v předběžném rozpočtu obsaženy podrobnější popisy zemin, jest zařadit do výkazu provedených prací a do účtů konečných zpravidla 3 ceny a to:

a) prostředně tuhou zeminu, hlinitou, písčitou, štěrkovitou kamenitou, jílovitou, promíchanou též jednotlivými kameny do průměru 15 cm neb slabšími plotnami až do 30 cm délky a šířky, tedy takového druhu, jež se dá rozpojití a těžit krumpáčem, špičákem a lopatou. b) Pro zeminu skalnatou, tj. pro skálu břidličnatou, vrstevnatou, měkkou, zvětralou a tzv. shnilou, měkký pískovec, opuku atd., pevně uložený soudržný, nerozhašený slin, tuffy, valouny, bludné kameny o průměru větším 30 cm, atd., k jejímuž rozpojení a těžení jest zapotřebí mimo špičáku a lopaty lámacího nářadí, paliček, dlát, sochorů atd. c) Pro tvrdou skálu, tj. pro souvislou pevnou skálu, jako žulu, buližník, čedič, znělec, diorit, diabas a silurské nejtvrdší horniny, tvrdé vápence a křemence atd. a pro velké bludné kameny, je-li takového druhu, že ku rozdrcení a těžení musí být použito mimo nářadí uvedeného v bodu b) též střeliva, neb když skála jest nestřílitelná, musí se klíny dobývat, jako mezi budovami a v prameništích. Úhrada za případně se vyskytující druhy zemin podle bodu b) – c) stane se tak, že za vylámanou skálu toho kterého druhu, účtuje se zvláštní jednotková cena podle kubatury, jakožto přirážka k ostatní kubatuře neb k jednomu běžnému metru výkopu. Objeví-li se skála v příkopech, jest tuto obnažit a před rozpojením, za účast stavební správy, zaměřit a zanést do stavebního deníku, v kterém musí být kubatura potvrzena stavební správou; totéž platí stran větších hloubek příkopů a případných nepředvídaných více-prací. d) Prolomené zdi počítají se podle bodu 3. neb 4., podle toho, jaké obtíže jsou s provedením spojeny. 5. Veškeré pažení, bednění, vysušení boků příkopů, jakož i jiná opatření bezpečnostní jest provádět se šetřením úrazových předpisů; za tato opatření se náhrada neposkytuje. Případně potřebné podepření domu má podnikatel provést bez předchozí výzvy způsobem účelným a bezpečným, podnikatel ručí za všechny škody, které nevhodným opatřením vznikly; náklad s podepřením spojený bude mu uhrazen. Skládku vykopané zeminy na ulicích, silnicích, cestách, náměstích atd. jest provést tak, aby veřejný provoz nebyl obtěžován a rušen, aby vchody a vjezdy do dvorů a domů nebyly znemožňovány, nýbrž přemostěním příkopu zůstaly spojeny s ulicí. Tato přemostění jest řídit jak pro pěší, tak i pro povozy, podle nařízení stavební správy a podnikatel jest povinen opatřit je vhodným ochranným zábradlím. Za práce tyto nepřísluší mu rovněž náhrada. Taktéž jest podnikatel povinen obstarat účelné osvětlení na svůj náklad všude tam, kde jest toho zapotřebí. 6. Při užívání výbušných látek jest podnikatel povinen šetřiti všech zákonných ustanovení a předpisů a všech bezpečnostních opatření a ručí v tomto směru za všechny škody na majetku a životech v plném rozsahu. Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


80/98

7. Stávající objekty v tělese silničním, neb uličním, jako stoky, plyno- a vodovody, kabely, propustky atd., jest při výkopu a záhozu příkopu a vůbec při všech zemních pracích co možná šetřit, podnikatel jest povinen provést vlastním nákladem běžná provisoria podchytná a všecka opatření po dobu zemních a kladečských prací, nutná pro zachování těchto zařízení a ručí za veškeré jich poškození. 8. Hotové příkopy zůstanou po tak dlouho otevřeny, pokud stavební správa nedá souhlas k jejich zasypání. Do té doby jest podnikatel povinen odstraňovat sesutou zeminu, vzhledem k zásadnímu stanovisku, že příkopy musí být tak zřízeny a zabezpečeny, aby mohly zůstat otevřeny bez porušení delší dobu, a jest proto podnikatel povinen provést na svůj náklad veškeré vícepráce, vzniklé snad následkem opožděné montáže a zkoušením trubních řádů. Zadají-li se v mimořádných případech zemní práce a kladečské práce rozděleně dvěma podnikatelům, rozhoduje ve zvláštních případech stavební správa na žádost podnikatele zemních prací, jestliže vůbec a do jaké část podnikatel kladečských prací zavinil a jak dalece musí se účastnit na úhradě těchto víceprací. Stavební správě přísluší též rozhodovat, kdy a do jaké míry bylo prodlení v postupu zemních prací na újmu podnikateli kladečských prací. 9. Při zřízení trubních příkopů jest dbát, aby objevující se spodní neb povrchová voda, případně i jiná voda odtékala sama příkopy neb pobočnými zářezy se dala odvést. Tyto pobočné zářezy smějí se však provádět jen podle nařízení správy stavby, po předchozích ujednáních mezi ní a majiteli pozemků. a) Klást trubní řády vodorovně se zapovídá. Taktéž potrubní trať nesmí sledovat každé jednotlivé stoupání a klesání terénu, jen aby se zachovala normální krycí hloubka, nýbrž potrubí musí probíhat rovnoměrně stoupajíc a klesajíc v dlouhých, jednotných spádech podle schváleného podélného profilu, takže vrcholové neb údolní body vzniknou tam, kde jsou v plánu předem projektovány. b) Na místech skalnatých musí podnikatel zemních prací bez náhrady nasypat na dno trubního příkopu 10 cm zemitého, kamenu prostého materiálu. c) Zvláštní práce, spojené se zabezpečením neúnosných půd (jako pilotáž), pokud nejsou v rozpočtu obsaženy, budou honorovány podle cen sjednaných předem se správou stavby. d) Příkopy vykopané v materiálu poškozujícím trouby, jako ve škváře, popeli atd. musí být isolovány. Odměnu za tuto práci musí podnikatel zemních prací rovněž předem sjednat se správou stavby. e) Případně rozmělčená místa ve dně příkopu musí podnikatel zemních prací před položením rour náležitě a bezplatně zpevnit. 10. Se zasypáním trubních příkopů smí se započít teprve po vyzkoušení a schválení položené trati stavební správou. a) Neleží-li trouba plným tělem na pevně rostlé půdě, jest na vhodných místech, ve vzdálenostech udaných montérem, ji poddusat hlinitým, kamenů prostým materiálem, který jest povinen dodat bez náhrady podnikatel zemních prací. Ostatní Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


81/98

dutiny pod troubou vyplní se pečlivě jemným materiálem tak pevně, aby trouba byla všude těsně zasedlána. Nato se zasype potrubí nejméně 30 cm silnou vrstvou zemního materiálu, prostého kamenů, který se dobře upěchuje. Jest přísně na to dbát, aby na trouby ani armatury nebyly kameny shazovány. Na podkládání a zasypávání trub až do krytí na výšku 30 cm musí montér kladečského podnikatele řádně dohlížet. Nebyl-li při výkopu příkopu dobyt jemný materiál prostý kamenů, musí stavebník vlastním nákladem týž na staveniště dodat. Vypěchování tunelových tratí budiž provedeno s největší pečlivostí. Další zasypávání příkopů jest provádět ve vrstvách maximálně 30 cm silných za současného pěchování a v lehkých půdách se zaplavováním vodou. Veliké kameny smějí se uložit jen v horní polovici příkopu. Příkopy smějí se zasypat tak, aby převýšení v půdách lehkých nečinilo více než ca 10% a u těžkých 20% hloubky. Teprve když nelze očekávat dalšího sesednutí, nanáší se humus a drn při vykopávce stranou uložený; drn se pěkně zapěchuje, polévá se a vše se pak včas čistě urovná na účet podnikatele zemních prací. b) Se zvláštní pečlivostí musí se zasypávat a pěchovat ona místa, kde se nacházejí armatury, které se musí pevně osadit na rostlou půdu a při pěchování dbát toho, aby klíče nebyly zohýbány. Požární hydranty pod- i nadzemní obloží se za účelem odvodnění kamennou rovnaninou nezvětrávající, na výšku 1 m ode dna v množství 0 3 m3. Podzemní hydranty až pod poklopovou desku betonovou se obloží cihlami neb nezvětrávajícími kamennými plotnami. Tyče a ochranné trouby musí se obzvláště dobře kolkolem upěchovat, aby se neposunuly stranou. Znovuosazení silničních poklopů a hrnců, s postupem ssedání a jich konečné opravení před odlážděním, jest povinností podnikatele kladečského. 11. Provádění trubního příkopu přes komunikace musí se dít buď ve dvou etapách, případně podtunelováním tak, aby frekvence nebyla rušena. V takových místech musí být zásyp zadusán tak, aby nenastalo po skončení práce znatelné ssednutí. Tak musí být zásyp dusán i v dlážděných ulicích a při podchodech chodníků. Při úpravě zemními pracemi dotčených silnic, ulic, náměstí, chodníků atd. jest omezit se při tom na řádné znovuzřízení a vydláždění vozovky štěrkem a štětem a dlažbou, které při začátku zemních prací byly zvlášť uloženy. Odvezl-li podnikatel podle bodu 2., odst. d), štět, štěrk a dlažební kámen z nařízení správy stavby na označenou mu skládku za zvláštní náhradu, přísluší mu za opětné přivezení náhrada předem vzájemnou dohodou smluvená.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


82/98

Nepostačuje-li stávající materiál k znovuupravení silnic a ulic, aniž by se dalo dokázat, že podnikatel jej zničil při zemních pracích, postará se stavebník o opatření a dovezení nedostávajícího se materiálu. Totéž platí, sníží-li se vozovka neb dlažba, která podnikatelem byla řádně znovuzřízena, následkem tlaku kol těžkých vozidel na nedostatečně slehnutý spodek, takže doplnění novým zásypem se stane nutným. Oprava aneb znovuzřízení stávajících objektů, které byly potrubím dotčeny aneb případně kvůli němu odstraněny, dále zřízení trvalých podpěr a trvalého podchycení stávajících objektů a staveb k zabezpečení potrubí podle nařízení stavební správy jsou povinností podnikatele zemních prací, však za náhradu na základě předem smluvených a ujednaných cen. 12. Shybky pod řekami a potoky jest provádět pokud možno v době nízkých stavů vodních. Za tyto výkony buďtež ujednány zvláštní ceny analogické k ostatním podmínkám, se zřetelem na čerpání vody, není-li snad ustanoven za tyto práce v případech malých objektů paušální obnos. Podnikatel však i zde ručí a zodpovídá za všechna opatření bezpečnostní, za všechny úrazy a také za veškeré event. škody. 13. Zbývající materiál anebo materiál potřebný k doplňování ssednutých příkopů jest podnikatel povinen skládat na přidělených místech. K stavbě objektů smí podnikatel zemních prací použit vykopaného materiálu jen po předchozím souhlasu stavební správy. Jest však povinen nedostávající se množství materiálu k zásypu opatřit vlastním nákladem. 14. Podnikatel zemních prací jest povinen provést i obdláždění správně osazených poklopů a hrnků v ulicích neodlážděných i náměstích, žádá-li o to stavební správa, a to za oferované neb ujednané ceny jednotkové při šetření zvláštních podmínek pro práce dlaždičské. 15. Po úplném dosednutí násypu a po řádném znovuzřízení vozovky a dlažeb musí podnikatel zemních prací povrch příkopů dát řádně urovnat a vyčistit svým nákladem. 16. Podnikateli zemních prací náleží též odstranění veškerých ssednutí po dobu ručení zbylým vhodným a deponovaným materiálem, pokud jest jej dostatek a provést všechny vedlejší práce s tím spojené, jako snímání a znovukladení ornice, drnů, štětů a štěrku, jakož i dlažeb bez zvláštní náhrady. Ručení jeho vztahuje se též na všechny jím provedené práce na objektech a dlažbách. Zjistí-li se, že porucha na potrubí vznikla pouze nedbalým zasypáním neb nedostatečným zapěchováním, pak podnikatel prací zemních ručí podnikateli prací kladečských za povstalou poruchu.

Čl. 44. Jakost trubního materiálu. 1. Pro stavby vodovodní smí se použit jen asfaltovaných trub litinových neb ocelových trub hrdlových asfaltovaných bezešvých, chráněných zevně jutovým asfaltovaným obalem.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


83/98

O použití jiného trubního materiálu bude rozhodnuto od případu k případu subvenčními úřady. a) Nebylo-li jinak stanoveno, jest upotřebit litinových trub, tvárnic a armatur zhotovených podle německého normálu z nejlepší jemnozrnné šedé litiny, vyráběné v kopulových pecích. Litina nesmí být křehká, nýbrž stejnoměrného složení a snadno opracovatelná pilníkem neb nebozezem. Rovné trouby musí být lity hrdly dolů a na druhém konci rovně odříznuty a opilovány. Podnikatel jest povinen ve své ofertě udat huť, ze které zamýšlí odebírat trubní materiál. Každou zamýšlenou změnu dodávací huti třeba včas předem oznámit stavební správě a vyžádat si její schválení. Stavební správě zůstává vyhrazeno svými znalci se přesvědčit, odpovídá-li výroba dotyčné huti výše uvedeným předpisům. Všechny trouby a tvarové kusy se musí uvnitř a zevně dobře vyčistit. Kusy s viditelnými vadami jakéhokoliv druhu, jako bublinami, prohlubeninami, zaškvařeninami, kaménky neb olověnými výplněmi nesmí se používat, i kdyby přestály tlakovou zkoušku. Přiváží-li podnikatel vědomě neb opětovně vadné kusy na staveniště, jest vyhrazeno stavební správě zakročit proti němu podle ustanovení všeobecných podmínek. Rovné trouby musí mít úplně přímou osu a soustředěný vnitřní a vnější obvod. Přípustná výstřednosti vnitřního a vnějšího obvodu nesmí přestupovat y5 normální tloušťky stěn, která musí odpovídat přesně německému normálu a která musí být u tvárnic o 25% silnější než u rovných rour téhož průměru. Hrdla musí být uvnitř přesně vylita, jinak se dotyčný kus vyloučí z upotřebení ještě před tlakovou zkouškou. Příruby musí být kolmé k ose roury, řádně opracované, opatřené otvory pro šrouby. Podnikatel jest povinen postarat se, aby každý kus, který nevykázal zevnějších vad, byl vyzkoušen hutí na 20 atmosfér tlaku, 2 kg těžkým kladivem řádně oklepán a vyhovuje-li, byl za horka uvnitř a zevně asfaltován a teprve po úplném vysušení odeslán. Je-li asfaltování neúplné, vadné neb bublinové, nepřipustí se vadný kus k upotřebení před opětným řádným na-asfaltováním. Veškeré kusy musí mít čitelnou značku hutě a světlosti.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


84/98

b) Při použití trub ocelových hrdlových jest obdobně podnikatel povinen se postarat o to, aby každý kus byl vyzkoušen v hutích před odesláním vodním tlakem 50 atm. za současného proklepávání 2 kg těžkými železnými kladivy a byl řádně za tepla asfaltován namáčením do tekutého asfaltu a pak teprve v horkém stavu obalen jutou Trouby musí mít minimální délku 8 m a tyto rozměry a váhy: světlost:

sfla stěny:

40 mm

3 0 mm

váha běžného 3 8 kg

t

50

30

48

t

30

5-5

l

30

65

t

60 t

70 l

1

80

35

86

t

35

95

t

4-0

115

1

90 t

100 t

prosáklou asfaltem. Trouby neb odchlíplým t 125 s asfaltovaným 4 0 obsahem popraskaným 14 0 t budou vyloučeny. 5 m a tyto rozměry 19 0 Trouby musí mít150 minimálnít délku4 8 a váhy: t

t

175

světlost: 200

50

t

t

25 0

síla stěny: 55

t

40 mm

30 0

3,0 mm

225

t

65

t

váha běžného m: 40 0

t

50"

3,0 " 250

3,8 kg

t

70

t

7 25

4,8 " 470

t

60 "

3,0 " 275 t

70 " 300

l

325

90 "

775

6,5 " 64-0

i

3,5 " l

80

8,6 " 689

3,5 "i

i

350

100 "

3,0 "

i

80 "

5,5 " 54 0

l

80

9,5 " 74 2

4,0 "

11,5 "

125 "

4,0 "

14,0 "

150 "

4,5 "

19,0 "

Tisk: 14-05-12 16:11

i

VP a TP 1930.docx


85/98

175 "

5,0 "

25,0 "

200 "

5,5 "

30,0 "

225 "

6,5 "

40,0 "

250 "

7,0 "

47,0 "

275 "

7,25 "

54,0 "

300 "

7,75 "

64,0 "

325 "

8,0 "

68,9 "

350 "

8,0 "

74,2 "

c) Zaručená váha smí kolísat jen v mezích v obchodu obvyklých s tolerancí u litinových trub 3%ní a jest ji zjistit z nákladního listu, v kterém celková dodávka musí být vykázána detailované. Podnikatel jest povinen nákladní listy předložití stavební správě. Této přísluší právo převážit dodaný troubový materiál na náklad podnikatele, a to buď náhodně aneb i průběžně. Trubní kusy lehčí, než připouští tolerance, jest z upotřebení vyloučit. 2. Kameninové trouby, používané v prameništích a na odpadech objektů, oboustranně solnou glazurou opatřené, jest před položením zkoušet na trhliny poklepem dřevěnou paličkou. Musí při tom vydat čistý a jasný zvuk a uvnitř být úplně čistý. Podmínky tyto platí až do doby, kdy vyjde normalizační předpis pro trouby vodovodní a armatury, jímž se nutno potom řídit.

Čl. 45. Armatury. Nejdéle 3 neděle po schválení zadání stavby subvenčními úřady jest povinen podnikatel předložití stavební správě vzorky všech v rozpisu stavby uvedených armatur ku přezkoušení a schválení a musí vyhovět všem přáním stavebního dozoru. Veškeré v rozpočtu uvedené armatury rozumí se za jednotkové, případně paušální ceny, včetně dodání na staveniště, montáž na staveništi, dodání všech šroubů, těsnicích hmot a event. tlakové zkoušky na 20 atm. na staveništi. Veškerý dodaný materiál musí být nejlepší jakosti a též práce montážní co nejsolidnější. Uzavření šoupátek atd. budiž vždy ve směru ručiček hodinových.

Čl. 46. Kladení trub. 1. Trouby hrdlové kladou se pravidelně proti spádu.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


86/98

Spouštění trub do příkopů děje se jednotlivě a s náležitou opatrností, a to, že trouby do 200 mm se spouštějí ručně, větší kalibry jeřábem a heverem. Trouby musí na celou délku ležet plným tělem na dně příkopu, při zasunutí se musí těsně dorazit. Před uložením jest každou troubu a fazónový kus uvnitř vyčistit průtažným kartáčem. Za přerušené práce nutno potrubí spolehlivě uzavřití dřevěnou zátkou. 2. Těsnicí hmoty musí být prokázané nejlepší jakosti a podnikatel jest povinen předložití stavební správě zavčas vzorky ku schválení. Těsnění trub musí se dít pečlivě způsobem dále popsaným, a každý spoj, který se při prohlídce a tlačné zkoušce ukáže nevyhovujícím, musí se předělat. Dehtovaný provazec schváleného vzoru, ovinující úplně celou troubu, zasune se až na konec hrdla a pevně se zatemuje; pak se zasunou a zatemují další suché konopné provazce, a sice v takovém množství, aby polovice hloubky hrdla zůstala ještě volná pro olověnou zálivku. Rafinované měkké olovo v kotlících úplně roztavené vlévá se pak volně, aby vzduch mohl unikat do připraveného k tomu hrdla. Po vychladnutí olovo se temuje tak, aby přelitý okraj olova celý do hrdla zalehl a zálitka se náležitě zhustila. Vyčnívající část olověné zálitky se hladce dlátem odstraní, aby vznikl hladký a kolkolem stejně silný olověný pás. Při velmi deštivém počasí aneb ve vodě jest zalévání hrdel taveným olovem nepřípustné; v těchto případech lze výjimečně připustit těsnění olověnou vlnou neb olověnými provazy a pak musí mít olověné těsnění charakter olověné zálitky. 3. Mimo hořejší ustanovení jest při kladení trub ocelových, jutovaných pečlivě o to dbát, aby po hotovém kladení a těsnění trub veškerá neasfaltovaná místa, dále nejutované hladké konce trub a hrdla byly osušeny a pak řádně horkým asfaltem potřeny, jutou namočenou v horkém asfaltu odborně ovinuty a po Ovinutí znovu horkým asfaltem celý nový obal byl napuštěn. Používaný asfalt budiž míšen s dehtem v takovém poměru, aby nátěr byl vláčný, na povrchu lesklý a hladký. 4. Hydranty, šoupátka, výtokové stojany atd. musí být event. předem na staveništi vyzkoušeny na 20 atm. a pak teprve svisle osazeny. Poklopy a hrnce jest podložit železobetonovými deskami podle velikostí poklopů silnými 8 – 12 cm. 5. Kameninové trouby kladou se hrdly proti spádu a těsní se tak, že se hladký konec ovine na polovinu hloubky hrdla dehtovým provazem, načež se tento řádně utemuje. Zbývající polovina hrdla se vyplní asfaltovou zálitkou, do které za účelem dosažení pružnosti asfaltu po zatvrdnutí, nutno přidávat dehtu v poměru uvedeném u ocelových trub. Pokud trubní materiál nebyl přezkoušen a stavební správou uznán vhodným k upotřebení, nelze jej pokládat za převzatý, ani tehdy ne, když na deponovaný materiál byla poskytnuta již splátka.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


87/98

Čl. 47. Tlaková zkouška. 1. Po provedeném uložení a těsnění podrobí se jednotlivé trubní tratě při otevřeném příkopu tlakové zkoušce zpravidla na 10 atmosfér vodního tlaku. Správě stavby zůstává vyhrazeno v různých tratích předepsat zkoušení i na tlak vyšší, zpravidla o 50% hydrostatického nebo hydraulického (při vodovodech výtlačných) tlaku příslušného část potrubí. Tlakové zkoušky nutno disponovat z nejnižšího bodu zkoušené trati. Podnikatel jest povinen všechny hmoty a přístroje, jakož i veškerou obsluhu ku provedení zkoušky dodat bezplatně. a) Tlakové zkoušky provádějí se pouze v přítomnosti člena stavební správy (eventuelně místního dozorce), s nímž musí se podnikatel dohodnout o lhůtách a jiných podrobnostech. Nedostaví-li se po uplynutí sjednané lhůty zástupce stavební správy ke zkoušce, může j podnikatel provést sám. úsek tento jest však znovu ve spojeni s přilehlou tratí podrobí ti nové tlakové zkoušce za přítomnosti zástupce stavební správy. Totéž platí i při trati, kde z důvodu bezpečnostních bylo stavební správou dovoleno před tlakovou zkouškou zasypat potrubí. b) Neprovedl-li však podnikatel zkoušku tlakovou opomenutím, neb začíná-li zasypávat příkopy dříve, než byla provedena tlaková zkouška, jest povinen provést nutné příslušné práce, jako na př. opětný výkop a obnažení potrubí, čištění příkopů, odstranění vody atd. na svůj vlastní náklad. c) Objeví-li se při tlakové zkoušce závady v těsnění, musí se dotyčná netěsná místa ihned vyhledat, těsnění vyměnit a tlaková zkouška pak opakovat. Ukáže-li se při tlakové zkoušce vada na potrubí samém, musí se dotyčná trouba neb tvarový kus vyňat a nahradit kusem bezvadným. Tlaková zkouška se pak znovu opakuje. Z trubní sítě vyloučených kusů nesmí se použit. d) Zkoušená trať nemá být zpravidla delší 500 m. Při zkoušce smí tlakoměr v době 10 minut klesnout maximálně o 0,5 atm. e) Kameninové neb eternitové potrubí svádějící vodu z jímacích zářezů do sběrných jímek a odpadní potrubí jímek a vodojemů zkouší se vodním sloupem 5 m vysokým. Při netěsnosti potrubí platí obdobně předpisy vpředu uvedené. f) O průběhu zkoušky tlakové vedou se zvláštní zápisy v část stavebního deníku, jen k tomu účelu vyhrazené. Do zápisu třeba uvést den zkoušky, délku zkoušené trati, jakož i přesné její označení, počet rovných trub a tvárnic, počet a druh armatur, dále výsledek zkoušky a potvrzení stavební správou (ev. místním dozorcem), že zkouška tlaková uspokojivě skončila.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


88/98

Čl. 48. Domovní přípojky. 1. Domovní přípojky provádějí se navrtáním potrubí. Připojovací domovní potrubí musí být opatřeno hlavním uličním ventilem (kohoutem) schváleného vzoru a těchto minimálních vah: při Ø 13 mm ...................................... 0,8 kg Ø 20 mm ........................................... 1

kg

Ø 25 mm ........................................... 1,6 kg a exklusive zákopovou garniturou Ø 30 mm ........................................... 2,6 kg Pro domovní přípojky možno použit trub olověných, s cínovou vložkou 0,5 mm silnou, aneb ocelových bezešvých za horka asfaltovaných a jutovaných aneb v ohni pozinkovaných, o minimálním průměru 13 mm. Připuštění jiných rour se vyhrazuje subvenčním úřadům. a) Olověné roury musí mít cínovou vložku z úplně čistého cínu bez sledu olova. Vložka musí být spojena s olověným pláštěm tak, aby se při opětném ohnutí neodchlípla. Pokud budou trouby zazděny, nutno je na povrchu za horka asfaltovat! a obalit jutou rovněž do horkého asfaltu namočenou. Trouby olověné musí mít tyto váhy: při Ø 13 mm

1 bm

2 kg 87

při Ø 20 mm

1 bm

4 kg 72

při Ø 25 mm

1 bm

7 kg 25

při Ø 30 mm

1 bm

10 kg 30 a

při Ø 40 mm

1 bm

13 kg 50.

b) Bezešvé trouby ocelové za horka asfaltované, zevně jutované, kladou se do země a dovnitř budov do zdí, kde možno též použit trub pozinkovaných. Tloušťka stěn rour ocelových musí být tato: při Ø ½'' (angl. palců)

13/21,25 mm

při Ø ¾"

20/26,75 mm

při Ø 1''

25/33,50 mm

při Ø 1¼''

32/42,25 mm

při Ø 1½''

40/48,25 mm

Spojení těchto trub musí být prováděno tak, aby tmel (mimům) v závitech nebyl natlačen dovnitř rour a řezané konce trub musí být hladce opilovány. 2. Pro potrubí přiváděči při normálním tlaku 2,5 – 3 atmosféry jsou závaznými tyto rozměry: Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


89/98

pro

1 výtok

13 mm

"

2 – 3 výtoky

20 mm

"

4 – 7 výtoků

25 mm

"

8 – 15

30 mm

"

15 – 30

40 mm

3. Při uložení přívodních trubek do země budiž minimální krytí 1,30 m. Domovní potrubí musí být vedeno nejméně 4,0 m od hnojišť a záchodových žump. Kde to není možné, dlužno potrubí isolovat zeminou smíšenou s vápnem obalem 30/30 cm. Totéž platí o místech, kde potrubí křižuje uliční kanalizaci. Uvnitř budov budiž rozvodné potrubí vedeno místnostmi nepromrzajícími, po vnitřních zdech, do nichž se patřičně zapustí. Výtoky přístupné mrazu jest opatřit bedněním a pilinovou výplní neb isolaci korkovou a plstěnou. Každá domovní přípojka uvnitř budovy musí být opatřena ve sklepě neb šachtě zvlášť zřízené, hlavní domovní uzávěrkou s výpustí, za níž buď potrubí tak uspořádáno, aby osazení vodoměru bylo umožněno po výměně zvlášť k tomu účelu délkou přizpůsobené část vodovodního vedení. K ochraně celého potrubí před náhlými mrazy buď na nejvyšším místě každé stoupací tury osazen větrník o obsahu 1 – 1½ litrů z plechu mosazného, vycínovaného, s mosazným ventilem a výjimečně, u odběratelů majetkově slabších, větrník litinový o témž obsahu. 5. Navrtání potrubí neb event. Vysazování tvarových kusů a montáž odbočky, inklusive hlavního uličního ventilu jest po dobu ručení vyhrazeno provádět podnikateli, jemuž byla montáž trubní sítě zadána a zkouší se při stavbě současně s trubní sítí. 6. Domovní instalace (domovní vedení), která musí být provedena oprávněnými živnostníky podle zákonných předpisů, podrobí se tlakové zkoušce na 15 atmosfér, po jejímž příznivém průběhu může být potrubí teprve zazděno a na hlavní potrubí připojeno. Stavebníku vodovodu jest vyhrazeno stanovití poplatek za provedení tlakové zkoušky domovní instalace.

Čl. 49. Uvedení do provozu. Po dokončení celé sítě a ještě před převzetím podle příslušného ustanovení všeobecných podmínek naplní podnikatel celou trubní síť vodou a tak dlouho ji proplachuje, až veškerá znečištění vyplavou a ze všech výtoků vytéká jen čistá voda. Současně zjistí hydraulický tlak u jednotlivých hydrantů při průtoku 3 lit/vt. Práce tyto musí provést podnikatel na svůj vlastní náklad.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


90/98

Čl. 50. Vytýčení prací kanalizačních. 1. Stavební správa vydá podnikateli snímky polohy všech os, spojek, odboček, vstupních šachet, pobočných stupňů atd. – s veškerými poznámkami vytýčení obsahujícími, podle nichž podnikatel musí sám provést neb kvalifikovanou silou dát provést vytýčení. Na základě zaměření a vytýčení vypracuje podnikatel stavební plán (situaci a příslušné řezy) dvojmo a předloží jej k schválení stavební správě. 2. Podnikatel musí opatřiti veškeré potřeby a přístroje pro vytýčení a řádné provádění stavby. S výkopem a šachtováním smí být započato teprve po zajištění směru a výšky stok pevnými body. Toto fixování budiž provedeno jednak železnými neb dubovými koly a stabilními zaměřovačům lavičkami tak osazenými, aby pomocí zaměřovacích křížů a vyznačených středů stoky mohlo být horizontální a vertikální uložení stok stanoveno a kontrolováno. Zaměřovači lavičky buďtež zřízeny na lomech směru a spádu a v přímém spádu a směru na vzdálenost aspoň 40 m. Zaměřovači fošny laviček musí být ohoblovány a horní hrana přímá a horizontálně osazená. Vedle opatření uvedených v čl. 9. Všeobecných podmínek jest podnikatel povinen na své útraty provést všechny potřebné úpravy k ochraně stromů a sadů, zejména stromy obednit, větve zavěsit a podporovat. Dále se musí podnikatel na své útraty postarat o odklizování zemin, bláta a jiných nečistot s povrchu ulice při staveništi, jakož i o udržování povrchu v čistotě, aby odtok dešťových vod nebyl zarážen. 3. Ve všech ulicích, cestách a místech, kde nelze vozbu po dobu stavby připustit, musí podnikatel na své útraty zřídit pro pěší, jakož i pro místní dopravu, veškerá možná ulehčení tím, že chodníky těchto ulic a cest zachová volné a pokud možno udrží v bezpečném a čistém stavu, jakož i že usnadní dopravu do dvorů a velkých obchodních závodů. V ulicích hlavních a v těch, kde panuje čilý ruch a pak všude tam, kde stavební správa to za nutné uzná, musí být možnost chodit po obou stranách ulice neb cesty. Za tím účelem musí podnikatel svoje práce tak provádět, aby při rychlém postupu prací přece jen pokud možno zabrány byly současně malé délky a šířky jedné ulice neb cesty. 4. Vykopávka a zaplňování musí být tak rozvrženy, aby bylo pokud možno co nejvíce materiálu přímo z výkopu dováženo k místům, která se mají zaplňovat. První partie hmot se hned při vykopávání musí definitivně se stanoviště odvézt. Kdyby přes to ještě přebývalo tak velké množství vykopávky, že na ulici neb cestě zůstat nemůže, nemá-li se chůze a místní doprava velice ztížit, musí podnikatel toto množství vlastním nákladem dopravit v deponii neb na skládku a později je zpět na staveniště dovézt nebo nové hmoty si k záhozu opatřit a to vše svým nákladem, není-li v zadávací devise jinak stanoveno. V úzkých cestách neb ulicích, anebo na zvláště frekventovaných tratích i v širších cestách neb ulicích bude třeba veškeré vykopané hmoty prvních tratí vůbec odvážet, aby získáno bylo místo pro nakládání a dovoz tratí následujících, z nichž materiál dopraví se potom buď přímo touže cestou zpět, nebo oklikou k zasypání zadních otevřených stavebních jam a to vše bez jakékoliv zvláštní náhrady. Obsahuje-li vykopaná hmota látky hnilobné, které rozšiřují zápach, neb je-li vůbec takového druhu, že by obtěžovala okolí po stránce zdravotní, – Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


91/98

o čemž stavební správa rozhoduje – musí podnikatel tyto závadné hmoty ihned při vykopání odvážet a nahradit při zasypání hmotami jinými, zdravotně nezávadnými, které si sám opatří z výkopu přebývajícího v jiné nezávadné trati a to bez jakékoliv zvláštní náhrady. Odveze-li se však hmoty té více než činí kubatura stokovými stavbami a nakypřením v celém rozsahu zadání vytlačená, to je, nestačí-li ostatní při celé stavbě vykopané hmoty k záhozu a musí-li tedy podnikatel odjinud si hmotu k záhozu přivážet, obdrží za diferenci tohoto odvozu náhradu, když prokáže, že odvoz ten mu byl stavební správou zvláště písemně nařízen a kubatura hmot ku doplnění záhozu odjinud přivezených, podle které se odvoz platí, zjištěna byla ve stavebním deníku.

Čl. 51. Provedení stavby kanalizační. 1. Vykopávka půdy musí být provedena v potřebné šíři a hloubce a v potřebném profilu s ohledem na zapažení boků příkopu. Výrazem půda rozumí se zeminy roztříděné v čl. 43. bod 3. a), b), c) těchto podmínek. Nepředvídané obtíže, jako zdivo základové, zdivo stokové a jiné, staré piloty, fošny, spodní voda, tekoucí písek, kal, bahno atd., jež nejsou obsaženy v oferovaných cenách aneb v ceníku hmot, se honorují zvlášť, podle dohody se stavební správou. Pro výpočet nákladů za výkop příkopů platí, že šířka příkopu jest o 60 cm širší, než vnější horizontální rozměr stoky. 2. Podnikatel jest povinen provést řádné zapažení výkopu a to co nejdůkladněji a nejpečlivěji a jest úplně zodpověděn za veškeré následky, jež by nedokonalým neb neodborným provedením zapažení a zabezpečení výkopu vznikly. Uzná-li stavební správa provedené pažení za slabé, nebo jinak nedostatečné, může nařídit jeho zesílení a podnikatel jest povinen nařízení tomu bezpodmínečně vyhovět bez nároku na zvláštní náhradu. 3. Nařídí-li stavební správa dočasné zrušení stávajícího odvodnění, jako jsou: různé stoky, domovní přípojky atd., musí se podnikatel zřízením žlabů, přepadů, případně přeložením objektů neb čerpáním na své útraty postarat o volný odtok z těchto objektů a je pokud možno v nejkratší době zřídit vlastním nákladem přesně v původní poloze a nejméně v původní jakosti v každém případě, i když nejsou ve stavebních plánech zakresleny. Není-li možno při znovuzřízení zachovat původní polohy, připustí se její změna podle udání stavebního dozoru. V takových případech a dále, kde stavební správa nařídí připojení starých stok neb domovních přípojek k nově budované stoce, dodá podnikatel veškeré součástky potřebné k tomuto znovuzřízení podle jednotkových cen, pokud nestačí starý získaný materiál, který podnikatel na své útraty musí pečlivě očistit a k novému použití připravit. Z nařízení stavební správy musí podnikatel i starou stoku zrušit. Spadá-li tato stoka do příkopu pro novou a je-li nutno ji vybourat a zasypat, neposkytne se podnikateli náhrady za rozbourání stoky. Bude-li nutno kopat zvláštní příkop, poskytne se náhrada podle kubatury, při čemž se výkop počítá plně ke dnu stoky. 4. Veškeré staré stoky, odvodnění a vodovodní potrubí, jakož i jiná zařízení, která pracemi, jež na základě těchto podmínek se zadají, budou dotčena anebo na něž by práce ty měly vliv a to nechť jsou v plánech stavebních zakresleny čili nic, musí být na náklad podnikatele pečlivě a bezpečně podepřeny a podle potřeby na řetězy atd. zavěšeny, neboť podnikatel ručí za každé poškození takovýchto zařízení. V době zimní musí podnikatel na své útraty obalem chránit potrubí před zamrznutím. Uzná-li Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


92/98

stavební správa nutné, aby po dokončení stavby stoky se zřídily pod potrubími vodovodními nebo jinými zvláštní zděné pilířky s pískovým polštářkem 20 cm vysokým, nahradí se práce tato podnikateli podle skutečné kubatury. Podnikatel nemá právo žádat jiného množství a rozměrů těchto pilířků, než jaké stavební správa ustanoví a zodpovědnost podnikatelova za neporušenost potrubí zůstává nezmenšena i tehdy, kdyby žádných pilířků neprováděl. Podnikateli ponechá se však na vůli, aby na své útraty zřídil pilířky a podpory další, uzná-li je nutnými vzhledem k své zodpovědnosti za potrubí. Elektrické kabely dotčené stavbou, nutno chránit před poškozením řádným zavěšením neb podepřením a po dokončení stavby uvést jejich položení a krytí ochranným cihelným krytem do původního stavu. Počátek i provádění těchto prací oznámí podnikatel dohlížiteli na elektrovodní síť. 5. Podnikatel musí všemožně šetřit pevných bodů polygonálního měření v obci a nesmí kameny, body ty vyznačující, bez svolení stavebního dozoru vykopat, i když spadají do jámy stavební. 6. Příkop, který má pojmout zdivo nejen žlabové, ale i poboční až k patkám vrcholové klenby, musí být přesně podle směru, hloubky, tvaru a velikosti zevnějšího líce zdiva atd. Vykopán, nežli se dále smí pokračovat. Kdyby se v příkopu ukázala nějaká vada, zejména, kdyby na některém místě bylo vybráno mnoho země anebo kdyby následkem vadné neb nedbalé práce neb z jakékoliv jiné příčiny objevily se prohlubně nebo nerovnosti v pobočních stěnách příkopu, musí podnikatel takové dutiny vlastním nákladem výplni ti jílem aneb betonem a všechny k tomu účelu potřebné hmoty a práce dodat ze svého. Po dobu stavby nesmí být na rozpěrách složeny ani fošny, prkna nebo cihly, ani jiné hmoty, příkop musí být spíše ode dna vzhůru úplně volný, vyjma ovšem žebříky, bude-li takových upotřebeno. 7. Bylo-li vrcholové klenutí uzavřeno, musí podnikatel vyplnit cípy nad patkami klenby, jakož i následující prostor na půl metru výšky nad vrcholem klenby, nejjemnějším vykopaným neb jiným materiálem a dobře a stejnoměrně materiál tento upěchovat. Ostatní část příkopu až k povrchu uličnímu musí být zaplněna nejzdravější částí země v něm získané, v pravidelných a vodorovných vrstvách, nejvýše 15 cm silných, které musí být pečlivě rozhrnuty a železnými pechy o váze aspoň 30 kg udusány dříve, než se další vrstva počne nasypávat. Pěchováním musí být stále zaměstnáno nejméně tolik lidí, kolik jich pracuje při záhozu a materiál dopravovaný po kolejích neb povozy, nesmí se sypat přímo do příkopu. Tam, kde to stavební správa nařídí, musí být zához poléván. Vrchní vrstva pod dlažbou musí být provedena z nejlepších únosných hmot, které z výkopu byly získány a které podnikatel na své útraty zvlášť uložil a musí je převést tam, kde jest jich zapotřebí. Při větších podnicích (ve městech) budiž pěchováno pneumaticky. Nechť má stoka jakékoliv rozměry, nesmí být nikdy dříve zaházena, dokud nebyla stavba správcem stavby prohlédnuta a dokud k tomu nebylo dáno svolení.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


93/98

8. Bezprostředně po dokončení záhozu kterékoliv část příkopu stokového neb objektů, musí být uliční dlažba, chodníky, štětování a jakož vůbec každý povrch ulic, cest, zahrad, polí atd. co nejpečlivěji definitivně uveden v dobrý stav, který by se při nejmenším rovnal nejlepším místům dlažby ostatní aneb povrchu dotyčných silnic, cest, zahrad a polí. Při tom musí se starého dlažebního kamene, štětu, plotýnek, štěrku, obrubníků opět použit. Pokud by se dlažebního kamene, plotýnek, štětu, štěrku a písku při pravidelně prováděné práci nedostávalo, bude podnikatel povinen hmoty tyto bezzávadné jakosti, rovnající se hmotám původně použitým, dodat vlastním nákladem. Dlažba smí se provádět jen do zrnitého písku, který dodá vlastním nákladem podnikatel. Pro všechny další nutné opravy a předlažby v době ručení musí též podnikatel dodat na své útraty zrnitý písek, v takovém množství, aby pod spodkem kamene byla vrstva nejméně 5 cm vysoká. Ssedne-li se následkem stavby dlažba vedle příkopů stokových, musí podnikatel na své útraty i tu předláždit a po dobu ručení udržovat, vyjma případy povstalé z vyšší moci. Kdyby nařízení na úpravu dlažby neb uklízení hmot, zřízení přechodů a podobně podnikatel v době 24 hodin nevyhověl, může stavební dozor učinit tak sám, na jeho útraty a náklad s tím spojený, zvětšený o 10%ní přirážku režijní, srazit z účtu neb jistoty podnikatelovy. Kdyby v době dvouletého ručení ulice byla jiným podnikatelem znovu vydlážděna, ručí podnikatel stavby stoky i za neporušenost a jakost této jím neprovedené dlažby v partiích, dotýkajících se stokového příkopu a musí veškeré sedliny vlastním nákladem ihned opravit. Opravy v tomto případě musí podnikatel svěřit onomu živnostníku, který dlažbu celé ulice prováděl, za předpokladu, že nebude požadovat nepřiměřené ceny. 9. Přebývající neupotřebitelný výkop po dokončeném zaplnění musí podnikatel ihned vlastním nákladem odstranit. 10. Od počátku prací až k jich dokončení nesmí se ani ve stokovém příkopu, ani v betonu a ve zdivu hotovém, na němž se pracuje, nahromadit voda, aniž smí voda do zdiva a betonu přitékat neb jím protékat, pročež musí podnikatel podle potřeby dnem i nocí udržovat v činnosti dostatečný počet čerpadel tak, aby hladina spodní vody byla trvale pod nejnižším bodem zdiva a betonu. 11. Tam, kde prováděné stavební práce jsou blízky stokám již hotovým anebo s těmito mají být spojeny, zůstavuje se stavební správě právo, aby dovolila podnikateli za určitých podmínek a opatření těmito stokami odvádět vodu, jež v příkopu se shromažďuje. Trouby musí být vodotěsně spojeny, aby stokový příkop a přilehlé budovy nebyly prosakujícími vodami ohrožovány. 12. čerpání vody ze stokového příkopu pomocí studně, které podnikatel založí vlastním nákladem stranou vedle stavebního příkopu a dostatečně pod dno stavební jámy prohloubí, musí se dít dnem i nocí, nejen ve dny obyčejné, ale i ve dny nedělní a sváteční, tak aby voda v příkopu se nehromadila, nýbrž byla trvale snížena pod spodek zdiva a betonu, čerpat musí se tak dlouho, dokud malta a beton nezatvrdly. Dobu tu stanoví stavební správa a podnikatel musí ji dodržet. V e š k e r é č e r p á n í děje se na náklad podnikatelův a týž musí na náhradu nákladů těchto pamatovat v jednotkových cenách, ceníku a výkazu p r a c í . Výjimku tvoří případy v čl. 2., bod. 2. těchto podmínek uvedené. 13. Kdyby opatření podle bodů 10. a 12. nebyla prováděna ke spokojenosti správce podniku, může stavební správa podle vlastního dobrého zdání postavit čerpadlo, položití potrubí a udržovat je v činnosti, jsouc poté oprávněna srazit si výlohy Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


94/98

tím povstalé z požadavku podnikatelova, aniž by jeho zodpovědnost za celou práci byla tím nějak umenšena. 14. Při záhozu nemá být zpravidla ve stavebním příkopu ponecháno žádné dříví. Považuje-li podnikatel pro vlastní bezpečí, resp. bezpečí stavby a objektů s ní sousedících za nutné učinit místy výjimku, musí si v pravý čas pro každý zvláštní případ opatřiti k tomu svolení stavební správy. I v tom případě, když se svolení udělí, nemá podnikatel práva žádat náhradu za dříví v příkopě ponechané. Uzná-li stavební správa za nutné ponechat v jámě pažení, musí podnikatel tomuto nařízení vyhovět a obdrží náhradu za ponechané dříví. 15. Jsou-li následkem jakosti půdy nebo polohy staveb sousedních již na počátku práce obavy, že by mohly v provádění stavby nastat škody, na což třeba v rozpočtové devise upozorni ti, dlužno, aby podnikatel na své útraty učinil náležitá bezpečnostní opatření. Kdyby podnikatel toto vyztužení staveb neprovedl ke spokojenosti stavební správy, jest tato oprávněna dát provést bez dalšího prodlení potřebná opatření způsobem nejsolidnějším na útraty podnikatelovy, čímž však podnikatelova zodpovědnost nikterak se nezmenšuje. 16. O hmotách získaných při výkopu platí článek 8. Všeobecných podmínek. Vytrhání a rozebrání starých stok, potrubí atd. při výkopu rušených musí podnikatel vykonat s největší pečlivostí a opatrností, aby hmoty ty se nepoškodily. Hmoty získané jsou podle rozhodnutí stavební správy buď majetkem obce, nebo ponechají se podnikateli, aby se o jich odstranění postaral, aniž obdrží za to náhradu, není-li jinak určeno. Náhrada za odvoz hmot, vytlačených zdivem pilířků, zdí, rozpěr, betonem apod. musí být zahrnuta v nabízených cenách jednotkových za tratě stokové.

Čl. 52. Stavební úprava stok. 1. Neposkytne-li dno příkopu dostatečně pevného podkladu, předpokládaného schváleným projektem, aby stoka na něm mohla být usazena, musí podnikatel až k přiměřené hloubce příkop dále vyhloubit a pevnými hmotami, urovnaným betonem neb podobným stavivem, kterým se dá podle bližších údajů stavební správy docílit bezpečného základu, opět stavební příkop do správné výše a ve správném tvaru upravit. Povstalý tím přírůstek prací bude jen tehdy zvláště nahrazen podle jednotkových cen, je-li schválen stavební správou po předchozí písemné žádosti podnikatele. V každém případě ručí podnikatel za event. ssedání stoky. 2. Dno i stěny stokového tělesa budou obloženy kameninovým žlabem a deskami. Kamenina musí být nejlepší jakosti a jak žlábky do dna, tak i desky na stěny stoky musí odpoví-dat přesně tvaru profilu stokového. Tvar jednotlivých kusů musí být naprosto pravidelný a ne zakřivený. Kusy, které budou vykazovat jakékoliv chyby, musí být z použití vyloučeny. Zjistí-li stavební správa, že takové chybné kusy byly osazeny, nebude práce taková přijata a musí podnikatel na nařízení stavební správy na svůj náklad toto obložení odstranit a znovu z materiálu nejlepšího provést. Kameninové kusy. žlabové a obkladní kusy buďtež před osazením sestaveny na povrchu ulice na podélných fošnách, označeny středovou čarou a běžnými čísly, ve kterémž sestavení musí být osazeny. Při použití tesaných kvádrů pro šachtice spojovací, odbočky aj. ručí podnikatel za bezvadné položení a spojení styčných ploch.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


95/98

3. Vložka a trubní odbočky musí být podle údajů přesně osazeny a místo, kde po provedení se nalézají, musí být neodvisle od dřívějších značek zaměřeno a na horním pažení pevně označeno. Otvory ve vložkách anebo v trubních odbočkách nutno po spuštění a osazení pečlivě uzavřití puklicemi, jež zpravidla se zatěsní provazem a asfaltovým tmelem a omažou jílem. Bylo-li za vložkou mnoho země vykopáno, musí být povstalá dutina pevně doplněna. 4. Stoupátka a jiné železné předměty musí být v místech označených výkresy neb specielními údaji správce stavby přesně a pečlivě do zdiva neb do příslušného kamene zazděny a upevněny. Podnikatel se musí přesvědčit před tím, nežli různé železné předměty převezme, o tom, že jsou v dobrém stavu a zvláště že vodotěsně přiléhají, poněvadž jest zodpovědným za veškeré výlohy, které by vznikly následkem pozdějších oprav a změn, kterých by bylo třeba ku pravidelné obsluze. 5. Rámy splachovacích vrátek musí být zazděny ve směru proti proudu nakloněném a při stokách větších na horním konci upevněny kotevními deskami. Rámy musejí zasahovat kolkolem nejméně 50 mm do zdiva. Splachovací vrátka a rámy musí být před tím, nežli se spustí do příkopu a zazdí, pevně sešroubovány a vrátka nesmějí se dříve otevřití, pokud zdivo celé komory nebylo provedeno a dostatečně nezatvrdlo. Sedla opěrná a ozubené tyčové půhony musí být pečlivě zazděny. Poloha jejich musí být dodržována přesně podle výkresů neb podle specielních údajů správce stavby, neboť veškeré výlohy za přeměny, povstalé nesprávným zazděním sedla opěrného, ozubeného tyčového půhonu neb jiných zařízení spadají na vrub podnikatelův. 6. Podobně musí být s takovou pečlivostí zazděny a upevněny různé součástky šoupátek, záklopek přepadových, záklopek potrubí a přenosných šoupátek, jestliže taková se při stavbě vyskytují, aby mohly být úplně vhodně podle účelu obsluhovány a vodotěsnost byla zajištěna, šoupátka a záklopky přepadové musí být při zazdívání přesně v rámu uzavřeny a přišroubovány a v tom stavu ponechány, až celá stavba, s níž předměty souvisí, byla dokončena. Podnikatel musí na svůj náklad opatřit potřebné řemeslníky, jako: zámečníky, strojníky, aby šoupátka a splachovací vrátka se strojním převodem a vřetenovým zařízením byla uspořádána a uvedena v činnost. Podnikatel jest zodpověděn za mechanické vady a nedostatky dodavatele zboží železného. 7. Poklopy nad vstupními šachtami a rámy krytů ventilačních musí být osazeny příložními deskami na cement.

Čl. 53. Stoky ze zdiva cihelného. 1. Stoky z cihlového zdiva, spojky, odbočky, vstupní šachty, větrací šachty, komory atd., pokud by se snad ze zdiva cihelného prováděly, musejí být provedeny z nejlepšího bezvadného zdiva, na maltu z portlandského cementu nebo hydraulického vápna a jejich tvar a velikost musí odpovídat přesně plánům, profilům atd. 2. Rozlámaných cihel nesmí být použito. Cihly musí být bezprostředně před upotřebením důkladně namáčeny a nejméně 30 minut ležet ve vodě. Náhrada za tuto práci musí být obsažena v cenách za 1 b. m stoky neb i paušálech za specielní stavby v ceníku i výkazu prací. Při nižší teplotě musí být k namáčení cihel použito vody teplé. 3. Při mrazech, pokud se svolením stavební správy smějí být práce prováděny aneb když z nařízení správce stavby s pracemi se pokračuje, jest podnikatel povinen Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


96/98

mít v zásobě dostatečné množství vlastním nákladem ohřáté vody a příkopy stokové pečlivě přikryti, část zdiva zemí nekrytého chránit slámou atd., před jinovatkou a mrazem zabednit a vytápět, a to vše na vlastní útraty. Stavební správa má právo při prudkých mrazech provádění zdiva zastavit. 4. Při zdění musí být cihly zplna se všech stran (vyjímaje viditelné a zevní plochy) obaleny maltou tak, aby nenastaly žádné duté spáry. Veškeré spáry cihly obklopující musí se při vložení cihly do rozestřené malty tlakem na cihly vyvozeným zevnitř na zevnějšek zplna zatlačit, musí být vyspárovány a uhlazeny, nikdy se však nesmí dodatečně plnit maltou omítáním. Vnitřní líc zdiva se co nejpečlivěji hladce a čistě vyspáruje, líc zevní, kde není obklopen betonem, se vyspáruje bez hlazení neb dle rozhodnutí stavební správy omítne. Veškeré tyto práce, jakož i sekání, broušení, hlazení jsou v příslušných cenách v ceníku a výkazu prací zahrnuty. 5. Prve než se výskružní bubny klenby vyjmou, musí být cípy klenby, jakož i nejbližší vrstva na půl metru nad vrcholem zasypána podle čl. 51., bod 7. Jakmile se tak stalo, vyjmou se bubny a vnitřní líc vrcholové klenby před zatvrdnutím malty se čistě vyspáruje, uhladí, jakož i stoka vyčistí. 6. Každého dne před ukončením práce musí být uvolněny výskružní bubny kleneb naposled provedených, když již svrchu uvedený zásyp byl proveden, a vyspárování se musí provést buď hned neb následujícího dopoledne. 7. Podnikatel musí použit cihel rovnoběžnostěnných a klínových o poměru stanoveném v nákresu a řídit se rozkazy stavební správy. Všechny klenby buďtež prováděny v pasech vysokých 12 cm, tj. cihly na stojato. Při vícepasových klenbách nutno dbát čistoty při nastavování zdiva a pasů. Síla spár nesmí být větší 1 cm. Vrstvy cihel buďtež rovné a rovnoběžné se směrem stoky. Závěrečné cihly v prstencích klenby nebuďtež sekány. 8. Při stavbě žlabových kleneb musí podnikatel používat v té míře, jak práce postupuje, v každých 3 metrech, a sice pro každý prstenec zdiva přesné šablony, aby předepsané tvary byly dodrženy. Za tím účelem musí tedy podnikatel dodat potřebné šablony, výskružní bubny a jiná zařízení pro každou velikost stok, vstupní šachty, komory, jiné klenby a zakřivené zdi, a to pro každý prstenec zdiva zvlášť, jakož i pro výkop půdy, podle správných obrysů stok a půdorysu různých spojek, komor atd. a jich používat. Výskružní bubny nesmějí být delší než 1 5 m a ne kratší než 1 m. Délka bubnu pro stoky zakřivené má být přizpůsobena dotyčným poloměrům zakřivení.

Čl. 54. Stoky kameninové. 1. Před spuštěním do příkopu musí být trouby na povrchu uličním seřazeny, pořadem očíslovány a osa dna v nich vyznačena, takže uloženy do příkopů ve správnou polohu navzájem k sobě se hodí a pokud lze dosíci, tvoří přesné potrubí. Za práci tuto neposkytne se žádné zvláštní náhrady. 2. Byla-li půda podle správných obrysů trub vykopána, označí se v příkopě délka jednotlivých trub a zřídí se pro hrdla trub pečlivě prohlubiny, do nichž se uloží jíl. Poté se celá prohlubina upěchuje a vyrovná, aby trouby a hrdla po celých délkách stejnoměrně doléhaly. Osazování a těsnění trub v příkopě děje se pak následujícím způsobem: dosedací plocha hrdla osazené trouby potře se slabě jemnou, cementovou Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


97/98

maltou, do níž se následující trouba, která se Osazuje, vší silou zatlačí tak, aby malta ze styčné spáry trub byla pokud možno vytlačena a styčná spára co možno zeslabena. Nato vpraví se do hrdla těsnicí provaz z konopí čínského (juty) impregnovaný borovým dehtem a zatěsní se tak, aby trouby byly centrovány, zejména na dně a po stranách tvořily hladkou, zcela souvislou plochu. Nato se cementová malta ve styčné spáře z vnitřku pečlivě zahladí a přebytečná hmota odstraní. Hrdlo zaleje se pak zplna a úplně nejlepším asfaltovým tmelem pomocí pásu gumového neb korkového. Provazu konopného budiž • použito co nejmenší množství, právě stačící k tomu, aby pevná centrace trub se docílila a asfalt •dovnitř trouby se nedostal. Naproti tomu nutno, aby se v hrdle použilo co možno mnoho asfaltového tmele, který nechť hrdlo úplně vyplňuje až přes okraj. Povrch trub, kam asfalt se zalévá, musí být úplně suchý, jinak asfalt nedrží. Po zalití asfaltovým tmelem, který musí být nejlepší jakosti, obalí se styk trub ještě věncem z dobře propracovaného jílu. 3. Tmel musí být připraven z čistého, přírodního asfaltu (trinidad epuré) s přísadou jemné, křemenné moučky a oleje parafinového. Roztápění dějž se v kotli, zařízeném tak, aby oheň dal se regulovat při stálém míchání, aby docíleno bylo hmoty stejnoměrné a zcela řídce tekuté. Ke zmírnění hustoty nutno podle potřeby do kotle přidávat parafinový olej. Tmel nesmí měknout při teplotě nižší než 60 °C. k zalévání musí být řádně roztaven při 230 °C. 4. Těsní-li se výjimkou pouze jílem, vyplní se hrdlo posledně položené trouby náležitě jílem a následující trouba se do něho s náležitou silou a správně zatlačí. Poté se styčná spára uvnitř rukou zplna a pevně zatlačí, uhladí a očistí. Spojovací místa trub musí být nejen dobře v propracovaném jílu uložena, nýbrž kolkolem 7 cm silnou vrstvou jílu obalena, a sice na délku 15 cm po obou stranách styku. Zejména se musí spodní část spojení trub pečlivě tímto způsobem utěsnit. 5. Kolem trub, až do výše 50 cm nad hrdly trub, musí být proveden zához z nejjemnější písčité hmoty a opatrně zadusán, aby se nepoškodily trouby. Není-li dosti jemné hmoty na staveništi, musí podnikatel vlastním nákladem prohození vykopávky na prohazovačce způsobilou jemnou hmotu si opatřiti. 6. V místech, kde mají být trouby uloženy do hrubého štěrku neb kamenitého materiálu, musí se příkop vykopat hlubší a širší, nežli by ho bylo pro trouby zapotřebí a musí se na místě toho písek a prosévaná země ve vrstvě nejméně 10 cm silné, jako podklad pod trouby nanést. Těsnost jednotlivých partií rourovodu bude stavební správou zkoušena tlakem vodním neb vzdušným, odpovídajícím výšce 3 m sloupce vodního. Pumpu s příslušenstvím dodá obec, podnikatel potřebná zařízení a dělníky. Neobstojí-li rourovod zkoušku, musí být těsnění znovu-zřízeno na útraty podnikatele.

Čl. 55. Jíl pro práce kanalizační. Podnikatel musí veškerý potřebný a způsobilý jíl, který se při kopání nalezne, pro event. potřebu dát zvlášť. Před použitím musí být jíl náležitě propracován a k použití přizpůsoben, jakož i pečlivě přede všemi cizími příměsky uchován, a to vesměs na náklad podnikatele. Potřebná zařízení a náčiní: lopaty, vědra, rámy a pracovní síly musí dodat podnikatel bez zvláštní náhrady.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx


98/98

Čl. 56. Účtování prací kanalizačních. Výkop pro stoky se počítá jako průběžný bez ohledu na různé objekty. Pro objekty se bude pak počítat výkop pouze jako doplněk, tj. příslušný výkop pro stoku se z výkopu pro objekty odpočítá. Síla dříví pažení se připočítává k šířce výkopu. Celková šířka započítá se podle ustanovení čl. 51. těchto podmínek. Vnitřní délka zvláštních staveb, spojek, rozboček, šachet vstupních a otvorů bočních vstupů, šoupátkových šachet, splachovacích komor atd. odpočítá se od délky celé ukončené tratě, jež bude v ose stoky měřena a zbytek jest délka "průběžné stoky pro súčtování".

Čl. 57. Závaznost technických podmínek. 1. Ustanovení těchto podmínek mohou být při rozpisu prací a dodávek doplněna, nebo pozměněna v příslušných formulářích a přílohách zadávacího řízení, zejména pokud půjde o specielní druh prací či dodávek. V rozpisových formulářích a přílohách obsažené předpisy a podmínky jsou rozhodujícími a pravoplatnými v případě, že by nesouhlasily nebo odporovaly ustanovením těchto technických podmínek. 2. Podnikatel musí připojit k svojí nabídce, buďto výtisk technických podmínek, opatřený vlastnoručně podepsanou potvrzovací klausulí, že tyto technické podmínky četl, rozmyslel si jej a podrobuje se jim bez výhrady; nebo připojí zvláštní vlastnoručně podepsané prohlášení, žel jsou mu známa veškerá ustanovení těchto technických podmínek, ježto je četl, rozmyslel si je a bezvýhradně se jim podrobuje.

Tisk: 14-05-12 16:11

VP a TP 1930.docx

98

Recommend Documents