ŠKOLSTVÍ
9 Školství PhDr. Marcela Štiková „Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol,“ říká J. A. Komenský, protože „má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“ Škola bývá historicky nedílnou součástí obce. Je první významnou institucí, do které ratolesti občanů vaší obce přicházejí. A protože péče o vytvoření podmínek pro rozvoj vzdělávání je jednou z významných povinností obce, měli byste se v kompetencích kolem školství v každém případě dobře orientovat. Ať už máte u vás školu jednu, několik nebo žádnou.
9.1 Kdo školství spravuje Samosprávu ve školství vykonávají obec, svazek obcí (tj. dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství), kraj a školská rada. Státní správu ve školství vykonávají ředitel školy, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká školní inspekce, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné ústřední orgány státní správy (ministerstva obrany, vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí). Působnost orgánů státní správy a samosprávy ve školství byste měli důsledně rozlišovat a vzájemně respektovat. Zřizovatel by se měl vyvarovat takových požadavků, které nejsou v jeho přímé pravomoci a přísluší podle zákona1 státní správě. Naopak by měl umět využívat všechny možnosti, které mu platná legislativa dává. Škola je povinna dodržovat veškeré obecně závazné právní předpisy ČR, příslušné vyhlášky, směrnice a nařízení, které se týkají její činnosti, a stejně tak je povinna se řídit vyhláškami, doplňujícími pokyny, závaznými ukazateli, nařízeními a jinými opatřeními stanovenými v rámci platné legislativy zřizovatelem. Ve skutečnosti budete řadu legislativně jasně vymezených záležitostí určitě společně vzájemně projednávat, konzultovat a koordinovat. Uveďme několik příkladů. Kritéria pro přijetí do mateřské školy stanovuje ředitel s ohledem na specifické podmínky školy (například kapacitu školy, dostupnost, demografický vývoj atd.). V dohodě se zřizovatelem by měly být všechny tyto skutečnosti projednány mezi všemi řediteli mateřských škol v obci, aby nedocházelo k diametrálně odlišnému přístupu.
Při přístupu k informacím o škole, k dokumentaci školy a osobním údajům byste měli respektovat informace chráněné podle zvláštních právních předpisů. Budete-li však provádět například kontrolu hospodaření základní školy, máte právo přístupu k majetku, účetní a majetkové evidenci a k vnitřním předpisům. Podle místních podmínek lze omezit nebo přerušit v měsíci červenci nebo srpnu nebo ze závažných důvodů i v jiném období rozsah provozu mateřské školy. Omezení nebo přerušení stanoví ředitel mateřské školy po projednání se zřizovatelem. Ředitel ve spolupráci se zřizovatelem zároveň projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci možnosti a podmínky předškolního vzdělávání dětí v jiných mateřských školách po dobu omezení nebo přerušení provozu. Ministerstvo stanovuje prováděcími právními předpisy podrobnosti o organizaci a průběhu předškolního a základního vzdělávání. Mj. také nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení. Zřizovatel školy ale může povolit výjimku z nejnižšího i z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů za předpokladů stanovených zákonem.
1) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
107
ŠKOLSTVÍ
9.2 Jak zřizovat školu
9
Kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby 2, nebo jako příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu3. Je nutné zdůraznit, že právní forma školy nebo školského zařízení nemá vliv na samotnou činnost škol a školských zařízení a na jejich financování. Zákon vychází z dosavadního právního postavení škol a školských zařízení všech zřizovatelů. Školy jsou samostatné právnické osoby. Úkoly zřizovatele plní rada obce. Pokud se rada obce nevolí, vykonává její pravomoci starosta. Většina škol a školských zařízení je zřízena jako příspěvkové organizace. O vzniku příspěvkové organizace vydá zřizovatel zřizovací listinu. O zřízení a schválení zřizovací listiny rozhoduje zastupitelstvo obce4. Zřizovací listina vymezuje zejména hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti, dále vymezuje práva, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Důležité je stanovit okruhy doplňkové činnosti, která se sleduje odděleně a nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace. Pro hospodaření se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou je vhodné uvést práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení. Je třeba upozornit, že do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, děděním (bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout) nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Předchozí souhlas zřizovatele se poskytuje vždy pouze pro jeden konkrétní případ a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více takovýchto darů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný. Škola eviduje veškerý movitý i nemovitý majetek ve své účetní a operativní evidenci (v elektronické podobě) a je povinna jej každoročně inventarizovat. Při inventarizaci se řídí zákonem o účetnictví a doplňujícími pokyny zřizovatele. Zřizovatel si může vyhradit právo stanovit škole závazně odvod z provozu a odvod z odpisů, může stanovit, že odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku budou základní škole ponechány k tvorbě investičního fondu.
108
9.3 Co obec musí v základním vzdělávání Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území. Za tím účelem buď v obci zřídíte svou základní školu, nebo se postaráte o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí5. Na svém území nebo na území více obcí musíte vymezit školské obvody spádové školy. Nestanovíte-li je a je ohroženo plnění povinné školní docházky dětí, rozhodne o školském obvodu krajský úřad6. Kraj je také povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km. Pokud máte na svém území školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, při kterém není škola zřízena, jste rovněž povinni zabezpečit podmínky plnění povinné školní docházky pro děti, které jsou zde umístěné. Výdaje na vzdělávání těchto dětí, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, byste neměli hradit, neboť tyto děti nemají na území obce trvalý pobyt. Vymezené neinvestiční výdaje za tyto děti by vám mělo hradit školské zařízení, v němž jsou děti umístěny7. Zákon také řeší vzdělávání příslušníků národnostních menšin. Pokud je v souladu se zvláštním právním předpisem8 ve vaší obci zřízen výbor pro národnostní menšiny a jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem9, za kterých lze zřídit třídu příslušného ročníku mateřské nebo základní školy, pak zabezpečujete pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřské a základních škole. Při organizaci tohoto vzdělávání přihlížíte k jeho dostupnosti. Na způsobu zajištění, včetně financování, se můžete dohodnout s dalšími obcemi mezi sebou, popřípadě s krajem. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí. Nejsou-li splněny uvedené podmínky, může ředitel školy s vaším souhlasem stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.
2) § 124 až 140 školského zákona 3) § 27 až 39b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 4) § 84 odst. 2 písm. e),f) a § 102 odst. 2 písm. b) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 5) § 178 školského zákona 6) § 178 odst. 3 školského zákona 7) § 178 odst. 6 školského zákona 8) § 117 odst. 3 zákona o obcích, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 9) §14 odst. 2 školského zákona
ŠKOLSTVÍ
Řešíte-li ve vaší obci problém vzdělávání cizinců, vězte, že novela školského zákona10 zajistila za stejných podmínek jako našim občanům a občanům Evropské unie přístup k základnímu vzdělávání a souvisejícím školským službám také většině cizinců ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na našem území. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje řediteli školy nebo školského zařízení dokladem podle zvláštního právního předpisu11. Avšak pozor! Jestliže děti s místem trvalého pobytu ve vaší obci plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí nebo ve škole zřízené svazkem obcí, jehož členem vaše obec není, jste povinni hradit obci, která školu zřídila, neinvestiční výdaje této školy připadající na jednoho jejího žáka, pokud se nedohodnete jinak.Tato povinnost vám však nevzniká, pokud je vaše obec zřizovatelem školy, v níž by měl žák zabezpečeny podmínky pro bezplatné plnění povinné školní docházky, nebo jste-li členem svazku obcí, který zřizuje školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, nebo jste smluvní stranou dohody několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí a žák zde má zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky. Výjimkou z tohoto pravidla jsou případy, kdy se žák vzdělává v základní škole vyučovacím jazykem národnostní menšiny12. Často se diskutuje o tom, co lze do zmíněných neinvestičních výdajů započítávat. Bude tedy užitečné tyto neinvestiční výdaje definovat. Tvoří je náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský úřad.
9.4 Co obec musí v předškolním vzdělávání Obec nebo svazek obcí zřizuje a ruší mateřské školy. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Jste povinni zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky13 pro děti s trvalým pobytem na území vaší obce a pro děti umístěné na vašem území v dětském domově. Pro splnění této povinnosti opět buď můžete zřídit svou mateřskou školu, nebo se postaráte o předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Ve druhém případě jste povinni za každé dítě s místem trvalého
pobytu na vašem území hradit jiné obci její neinvestiční výdaje, obdobně jako v případě povinné školní docházky. Děti v posledním roce před povinnou školní docházkou mají právo na přednostní přijetí do mateřské školy. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy je navíc bezplatné. V ostatních ročnících mateřské školy rozhoduje o konkrétní výši úplaty, snížení či prominutí úplaty za vzdělávání v individuálních případech ředitel školy14. Činí tak v souladu s prováděcím právním předpisem, který stanoví nejvyšší možnou výši této úplaty. Úplata je příjmem dané školy, nikoli zřizovatele. Bezúplatně se poskytuje také vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
9.5 Co obec dál musí
9
Školský zákon posiluje postavení školské rady15 jako orgánu školy umožňujícího účast rodičů, zletilých žáků a studentů, pedagogických pracovníků, zřizovatele a dalších partnerů školy na správě školy. Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanovuje počet jejích členů a vydá její volební řád. Školská rada schvaluje řadu důležitých dokumentů jako například výroční zprávu o činnosti školy, školní řád nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Právě jejím prostřednictvím se můžete vyjadřovat k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování, podílet se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy nebo se vyjadřovat k rozboru hospodaření. Školská rada také projednává návrh rozpočtu, inspekční zprávy České školní inspekce a podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. Platí povinnost zřídit školskou radu v základních, středních a vyšších odborných školách všech zřizovatelů. To někdy přináší problém získat dostatek vhodných zástupců, kteří by k dané problematice měli vztah. Přesto vzájemná spolupráce a větší zapojení samosprávy a veřejnosti do řízení školy nabývá na významu. Školské rady jsou jednou z možností pro všechny zúčastněné jak uplatnit své názory. Pečlivě své 10) § 20 odst. 1-3, § 183, 183b 11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců 12) § 178 odst. 6 a 7 školského zákona 13) § 179 odst. 2 školského zákona 14) § 123 odst. 4 školského zákona 15) § 167 – 168 školského zákona
109
ŠKOLSTVÍ
9
zástupce do rad vybírejte a požadujte od nich zpětné informace. Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a v případě nutnosti ubytování. S ohledem na jeho potřebnou kvalitu by se mělo poskytovat především v zařízeních školního stravování. Pouze v případě, že v dané lokalitě taková možnost není, lze zabezpečit školní stravování smluvně i u jiné osoby, která rovněž poskytuje stravovací služby (tzv. možnost náhradního stravování)16. Aby byla zajištěna nutričně vyvážená strava pro všechny věkové kategorie dětí, řídí se školní stravování výživovými normami. Ty upravuje vyhláška v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Je v kompetenci ministerstva upravit horní limit pro výši úplaty za poskytování ubytování a školní stravování ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, a to s ohledem na skutečnost, že tyto školské služby jsou veřejnou službou zajišťovanou veřejným zřizovatelem. Zařízení školního stravování mohou nabízet svou službu také zaměstnancům škol a školských zařízení i dalším osobám, a to za úplatu. Rejstřík škol a školských zařízení17 je pro existenci škol velice důležitý. Zápisem do tohoto rejstříku vzniká právo poskytovat vzdělávání a školské služby stanovené školským zákonem a také nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů a obcí. Krajský úřad vede rejstřík mateřských škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, svazky obcí a kraji, rejstřík ostatních škol vede ministerstvo školství. Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení pro následující školní rok se podává do 30. září. Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem. Obce a kraje jsou povinny v rámci přenesené působnosti18 poskytovat ministerstvu statistické údaje o státních občanech České republiky a cizincích, kteří jsou obyvateli ČR, a to v rámci statistických zjišťování na daný rok. Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna poskytovat rodná čísla daných osob.
stvo, pokud orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, prokážete potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti. K zásadním změnám dospěla organizace vzdělávání ve školách19. Ministerstvo stanovuje prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného zákonem a prováděcím předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvality vzdělávací činnosti a že jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Kvalitní škola je jistě nedílnou součástí dobré vizitky obce. Hodnocení vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle školského zákona přísluší jako jediné České školní inspekci. Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní 20. Při posuzování kvality byste měli být schopni rozlišit, jaká kritéria o práci školy výstižně vypovídají, abyste mohli kvalifikovaně posuzovat, na co se škola při sledování kvality zaměří. Kritéria pro posouzení kvality školy by měla měřit a posuzovat to, co je stanoveno ve strategii rozvoje školy, a hledat soulad se závaznými dokumenty vzdělávací politiky státu. Také s vizemi, kterými se škola řídí, což je například vaše koncepce rozvoje školství, dlouhodobý záměr kraje atd. Můžete též využít strukturu výroční zprávy o činnosti školy. Výroční zpráva, jejímž základem je vlastní hodnocení školy, je stěžejním dokumentem, který obsahuje všechny klíčové údaje. Zárukou kvalitní školy se zajímavým a atraktivním školním vzdělávacím programem je určitě kvalitní ředitel. Je třeba si uvědomit, že školský zákon dává ředitelům veřejných škol výjimečné postavení a výrazně posiluje jejich stabilitu. Ředitel školy a školského zařízení stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení. Rozhoduje ve všech záležitostech poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud školský zákon nestanoví jinak.
9.6 Co obec může Školský zákon vám dále umožňuje zřizovat (a rušit) základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení a školy nebo školská zařízení, jež jinak zřizuje kraj nebo minister-
110
16) § 17) § 18) § 19) § 20) §
122 odst. 2 až 5 školského zákona 141 až 159a školského zákona 183a školského zákona 23 odst. 3 až 5 školského zákona 12 odst. 5 školského zákona
ŠKOLSTVÍ
Ředitele školy jmenuje do funkce zřizovatel na základě vyhlášeného konkursního řízení 21. Ředitelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce. Ty stanovuje zvláštní zákon22. Školský zákon vymezuje důvody, pro které lze ředitele z funkce odvolat 23. Jsou vymezeny tak, aby umožňovaly ředitele odvolat, pokud nebude plnit povinnosti z dané funkce vyplývající (například Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti zjistí závažné nedostatky v činnosti ředitelem řízené školy a školského zařízení). Vymezení důvodů, pro které může být ředitel odvolán z funkce, nelze považovat za nepřímou novelu zákoníku práce, neboť vztah mezi zřizovatelem školy (školského zařízení) a ředitelem není vztahem pracovněprávním upraveným zákoníkem práce. Ředitel je zaměstnancem dané právnické osoby, nikoliv zřizovatele. Ředitelé škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhodují o právech a povinnostech v oblasti státní správy24, například o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, o ukončení předškolního vzdělávání, o zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální nebo zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy, o odkladu povinné školní docházky nebo zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky, a to ve správním řízení. Odvolacím orgánem je krajský úřad. Se souhlasem krajského úřadu můžete zřizovat přípravné třídy základní školy25 pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně sedm dětí. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. Přípravné třídy se mohou zřizovat tam, kde vzniká potřeba vyrovnat před nástupem do základní školy rozdílnost dosavadní výchovy dětí z rozmanitého sociokulturního prostředí a z různých příčin nelze využít nabídky a možností, které poskytují mateřské školy. Posláním přípravných tříd není výuka obdobná vzdělávání v základní škole nebo případné učení v předstihu. Podstatou je mnohdy naučit děti komunikaci v českém jazyce a vzájemné komunikaci, základům sebeobsluhy apod. Přípravné třídy mohou zřizovat pouze obce, svazky obcí nebo kraje, a to pouze při základních školách. Příspěvková organizace hospodaří mj. s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele26.
Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může ho použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy27, a to rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
9.7 Kdo to platí28
9
Vaše obec má za povinnost hradit ty výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcí, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Jsou to zejména neinvestiční výdaje spojené s provozem. Školu musíte zabezpečovat také investičně. Zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují kraje, obce a svazky obcí. Bohužel, tento státní příspěvek na žáka má dlouhodobě pouze symbolickou výši. Na platy (přímé výdaje) se peníze poskytují ze státního rozpočtu, a to formou dotace do rozpočtu kraje na zvláštní účet.Tyto finanční prostředky přiděluje krajský úřad s vědomím zastupitelstva kraje (nevyžaduje se schválení zastupitelstvem kraje) přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení (nikoli prostřednictvím obecních rozpočtů). Při rozpisu krajský úřad vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které také o rozpisu informuje. Výši těchto prostředků stanovují republikové a krajské normativy29. Členění krajských normativů
21) § 166 odst. 3 školského zákona Vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích 22) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 23) § 166 odst. 5 a 6 školského zákona 24) § 165 odst. 2 školského zákona 25) § 47 školského zákona 26) § 28 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 27) § 29 až 33 zákona o rozpočtových pravidlech 28) § 160 až 161 školského zákona 29) § 161 odst. 4. školského zákona
111
ŠKOLSTVÍ
určuje ministerstvo prováděcím předpisem30. Finanční prostředky se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů, nejvýše však do povolené kapacity zapsané ve školském rejstříku. Lze je použít také tehdy, zajišťuje-li škola v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby. Rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu pak škola zpracovává a předkládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Finanční prostředky nad rozsah peněz ze státního rozpočtu hradí školy a školská zařízení z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, ale také z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. Stalo se už pravidlem, že obce školám přispívají na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu (například na školní pomůcky), a tak bývá celková částka věnovaná na školství z peněz obce značná.
Jestliže hodláte uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle zákona, můžete uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství, jejichž obsah a forma jsou zákonem stanoveny31. Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek. Uzavíráte-li smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které nezřizujete, je podmínkou platnosti smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
30) Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech 31) § 32a školského zákona
9 Související předpisy: – Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) – Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů – Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech – Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání – Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a náležitostech plnění povinné školní docházky – Vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných – Vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování – Vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních – Vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých – Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
Užitečné odkazy: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz Česká školní inspekce www.csicr.cz
112
