H\HOVOJV NtNJKE
11 ¥ Zari 1997
ZPRAVOD!1J OBCANLJ MtfT!1 TfZHOWCH JVINO 11 OKOU
Cislo 3
Rocnik VII. v
8LAVI11 J8ME 560 LET ME8TA
"My, Oldrich z Rozmberka, vyzna vame tim to !istem vsem nynejsim i bu doucim , ze prisli pi ed mi.s nasi verni mesfane i mili obyvatele mestecka naseho SviniJ a zpravili nas, ze ne boztik pan Jindrich z Rozmbe rka etc., otec nas, prodal jim za urcite penize, ktere od nich vzal penezi hotovymi Kralovo Pravo... a prosili nas, aby chom jim to pravo kralovo nasim lis tem znovu potvrdiH," psal v listu, "jenz jest dan v Krumlove, den svateho Ondreje , leta narozeni Syna Boziho ti siciho ciyrsteho tiicateho sedmeho" urozeny pan Oldrich. Ono "kralovo pravo", 0 nemz se zde psalo, nebylo vlastne nic jineho nez zruseni panskeho prava tzv. "od umrti". Ai. do vydani vyse zmineneho listu i v nasem mestecku a okoli platil ten zvyk, i.e zemrel-Ii nekdo bez po krevnich dedicu, pripadla polovina jeho majetku vrchnosti a jen druha polovina vdove . Zemrel-li nekdo bez detny a nezustala-!i ani vdova, pri padlo cele jmeni opet vrchnosti a ni koli nejbliiSim pribuznym. Ti meli proste smulu . "Kralovo pravo" tedy tuto sveraznou zvyklost ponekud me nilo a tak si na sve od te doby prisli i pribuzni a maJetek mohl byt volne odkazan, ovsem jen "cloveku naseho (tj. roi.mberskeho) panstvi. " Vsimneme si jeste jedne veci Oldrich z Roi.mberka pouze toto ,.kra lovo pravo" obnovil a Sviny ho tedy musely mit uz nejpozdeji v roce 1406, kdy skonal pan Jindrich. Jako mestu je nam tedy de facto vice nez 560 let, ovsem historicky i de iure jsme jaksi nedolozeni , nebot' i.adna starsi listina se nedochovala. S tim se uz proste neda nic delat. Je to trochu k vzteku , kdyi uvaiime, kolik penez asi museli nasi predkove urozenemu Jindrichovi vyklopit. Liberalnim ekonomum dnes ka by jiste vlhly oci. Jindrich se zkrat ka choval trine. Jako mesto se tedy musime smirit s vekem 560 let. Jako obydlene sidlo jsme na tom nejake to stoleti lepe. Prvni zminka 0 Svinech pochazi ze
13. stoleti, kdy obec nekdy kolem roku 1260 ziskal Vitkovec Ojir, pozde ji zvany "ze Svin". Mozna ze to byl uz on, kdo na navrsi dnesniho Koziho placku postavil ci, rozsiril kamen ny hrad, jenz vzal za sve po husitskych valkach. Vlastnici mesta se pak meni Ii ve 14. stoleti - nejprve nas ziskali Landstejnove a v roce 1359 nas kou pili Rozmberkove, v jejichz majetku jsme zustali az do vymreni rodu v roce 1611. Pote nas uz vlastnili pouze 8vamberkove a nakonec Buquoyove. Vice majitelu jsme za onech feudaln ich casO nestihli. Po "kralovu pravu" ziskali Svinensti v prObehu nasledujicich desetileti dal si mestska prava - milove, varecna a zejmena trhove. Odtud zrejme i dnesni nazev "Trhove Sviny".
Privileglum na dva jarmarky pochazi od krale Vladislava Jagellonskeho z roku 1481 . Treti jarmark nam pri klepl cisar Karel VI. v roce 1732. A zde se asi zrodila myslenka oslavit vyroCi mesta hezky po staru - tedy tr hem. A dokonce trhem stiedovekym, ba primo "RozmberskYm ". Oslavy zacaly uz v patek 25. cer vence na Buskove hamru, kde za vel mi slusne divacke navstevy predvedli sve umeni Pisecti pistci, detsky sou bor zobcovych fleten z Pisku , hrajici stare skladby ze 16. a 17. stoleti, po nichz nasledovalo predstaveni jedno aktovky L. Stroupeznickeho "Zvikov sky rarasek" v podani hercd pisecke ho Divadla Frani Sramka. Prestoze pocasl se na dob.u oslav pomerne umoudrilo, museli divaci i herci vy
Hisloricke koslymy v centru naseho mesla.
-1
driet kratkou destbvou piehai'iku. Jeste pied zacatkem programu se predstavila s ukazkou sveho umeni historicka skupina "pro historicno a akcno" z ceskobudejovicke agentu ry ARGO. Divaci se mohli na dalsi den opravdu tliSit. V sobotu ranG bylo mesto vzbuzeno sveraznym historickym budickem , je muz dominovaly bubny, ktere neslo preslechnout. Pote byl v 9.00 hodin konecne v dolni casti namesti otevien temer nefalsovany stiedoveky trh . K videni zde byla iada zajimavych ie mesel a remeslnych vyrobku. Mistr sklar a jeho "sklo z doby Karla IV.", babka korenarka a jeji byliny, draM kameni ci vyroba dratene kosile a brneni. Kdo dostal zizei\, mohl se Dokonceni na sir. 2
Foto: F. Slipka.
Jes ejednou k thavamu lemalu - prodeji bylu
Na dvacalem zasedanf meslskeho zaslupilelslva v kvelnu lelos niho roku byly schvaleny zasady prodeje bylu a bylovych domu majelku mesla do osobnfho vlaslniclvf fyzickych, popfipade prav nickych osob. Jindfichohradecke sdruzeni podnikalelu Final , klere bylo vybrano na zaklade radneho vybaroveho ffzenf, a klere prodej bytU z vlaslniclvf mesla zproslredkovava, pfedlozilo zaslupileliJm navrh zasad prodeje a navrh pfedbezne kalkulace cen vybranych modelovych bylu. Prodej bytu Predmelem prodeje budou jednolky vymezene podle zakona Cis Iia 72/94, ledy samoslalne byly. S jednolkou se bude vzdy prodaval _ i podif na zaslavenem pozemku, evenlualne podil na pozemcfch, klere s domem funkcne souvisejf. V prfpade prodeje domu do vlasl niclvf pravnicke Ci fyzicke osoby bude pfedmelem prodeje vzdy cely diJm. Pro prvnf elapu prodeje pfedlozila meslska rada seznam byliJ, do nahoz zaradila dve sle osmnacl jednolek prvnf i druhe ka legorie. Jedna se pfedevsim 0 byly v ulicfch Budovalelske a Sidlisle . Poradi zajemcu Prodej bylu bude realizovan v nasledujfcfm poradf. Prodavana jednolka bude nabizena nejprve soucasnemu najemnikovi, klery ma neprenosne pravo projevil zajem 0 byl do sesH mesfcu. Pokud zajemce sveho prednoslniho prava v zakonne IhlJle nevyuzije, bude jednolka nabidnula k prodeji (pro informaci: je slanovena roc ni predkupnf Ihula soucasneho najemce za cenu shodnou s cenou pro Heti osobu) fyzickym osobam - obcanum Trhovych Svinu, zde Irvale hlasenym k 31. prosinci 1996, pole pravnickym osobam Ivo renym najemnfky bytU , dale pravnickym osobam se sidlem v Trhovych Svinech a nakonec oslalnfm zajemcum .
Cena bytu S ohledem na doslupnosl ceny bylu pro obcany byly ceny schva leny laklo: Specilicke byly druhe kalegorie v Trocnovske ulici a v Novem mesle budou posuzovany jednollive, byty druhe kale gorie v ulicfch Branka a Sidlisle za dvacel procenl odhadnf ceny. Byty prvnf'kalegorie v Trocnovske a Budovalelske za dvacel osm procenl odhadni ceny. V pfipade prodeje domu s nebylovymi i by lovymi proslorami jedne Iyzicke ci pravnicke osobe bude cena domu cinil slo procenl odhadni ceny. Poukazani penez Kupni cena bude podle prijalych zasad vyporadana lak, ze cela caslka bude poukazana na ucel mesla pred podpisem kupnf smlouvy kupujicfm, klery pri podpisu smlouvy predlozf doklad o provedene uhrade. V prfpada jednorazove uhrady kupni ceny bude lata cena snfzena 0 desel procenl. P. Vyhnalova
Zmina V redakcnl radi
Po nekolikalelem pusobeni v redakci Trhovosvinenskyeh lislU, odstoupila pI. M. Polakova z funkee pfedsedy re dakcni rady. Chteli byehom ji touto eeslou podekovat za odvedenou praei. Od dalsiho Cisla TSL (tj. C. 3), bude zastaval tuto funkei pI. Petra Vyhnalova. Redakce
.... .. ........ ... .....................
~
.......
8LAVILI J8ME 560 LET ME8TA
Pokracovani ze sIr. 1) obcerstvit v cajovne ci taverne. Mi mochodem, medovina chulna oprav du sladce, ale Iy konce l Behem Irhu byla piedvedena lake iada hisloric kych alrakd. Sve umeni piedvadeli take lakir a zongler, deli si mohly po hladit piitulneho hada ci hodil si seky rou nebo kopim do lerce. Kali pfedva deli sve zamilovane nastroje. Odpoledne se pak uskutecnil histo ricky pruvod mestem, po nemz nasle doval poutavy rytiisky turnaj. Jeste predtim vsak slarosta mesta (cili purk mistr) ing. Radislav Busek pfivital oli cialni hosty a vsechny obcany, kteri se rozhodli Rozmberske trhy v Trhovych Svinech navstivit. Z olici alnich hostu byli piitomni poslanec P Pesek, senator J. Pospisil, starostove okolnich obci a zastupci samospravy z dolnorakouskeho mesta Weitry. Z pozvanych hosti se omluvili napi. ministii Talif a StraskY. Mnozi si jiste vzpomenou, ze PhOr. Jan Strasky byl pied peti lety - tehdy jako zastupujici hlava statu - pfftomen oslavam 555. vyroci mestskych pray. V omluvnem dopise napsal: "... jako clovek, kter'f je rodem z Trhovych Svinu a detskymi i pozdejsimi vzpominkami s nimi spjat, s velkou litosti se omlouvam, ze nemohu piijmout Vase pozvani k ucasti na Rozmberskych trzich. Pozdravuji kraj pod Kohoutem a pieji Vam mnoho organizacnich a Vasemu (nas.emu) mestu i ekonomickych
uspechu ve slavnostnim trznim poci nani." Vecer byl program zakoncen noc nim historickym pruvodem, ohnovYm programem a sermiiskymi souboji . Zaznel i hromovy vYstfel ze stareho
dela. Protoze vydrzelo pocasi, konala se pak na Zimnim stadionu tanecni nibava, k niz hral G-Clu!:l. Zatimco v Trhovych Svinech se lide na konci cervence bavili, na Morave a ve vychodnich Cechach meli jine
tongler a jeho vdecne publikum _
-2
slarosti. Proto byl vytezek akce 36437,50 Kc zaslan na konto pomoci povodnemi poslizenych oblasti.
F, Slipka
Folo: F. Slfpka
Zruseni opravny obuvi Protoze v nasem meste doslo k ukoncenf Cinnosti opravny obuvi
a zaroven proto, ze slysfm od lidf ruzne duvody, proc k tomu do chazf, rozhodl jsem se napsat, jak k tomu ve skutecnosti doslo. o tom, ze pan Farkota hodla s opravnou obuvi skoncit, jsme se dozvedeli na zacatku cervna s tfm, ze mu mesto udajne zvysilo na jem. Proto jsme jej 4. cervna, spolu se zastupcem starosty Karlem Pexou, navstfvili, abychom vec uvedli na pravou mfru. Ph jednanf nam pan Farkota sdelil, ze je pro neho provoz opravny malo renta bilnf a proto kona. Pfestoze nebyla duvodem ukoncenf Cinnosti vyse najemneho, pfesto jsme mu nabfdli, pokud bude dale pokracovat, moznost pod statneho sniienf najmu za jeho provozovnu, protoze si uvedomu jeme, ze tato sluzba je ve meste zadana a potfebna. Duvodem bylo ito, ze byla s pracf pana Farkoty mezi lidmi spokojenost, co do urovne sluzeb i jejich cen. Ph nasi navsteve nas take seznamil s tim, ze pffjem oprav bude zajistbvat panf Strachalova v Elektroservisu a opravy se budou pro vadet v C. Budejovicfch. Panf Strachalova nam poskytovanf teto sluzby potvrdila. Presto jsme pozadali pana Farkotu, aby zvazil nasi nabfdku. Pan Farkota si vzal cas na rozmyslenou, ale nasi nabfdku nepfijal a roz hodl se s opravou obuvi skonCit. Zdenek Valut tajemnik MeU
Do v tezkych
V yjezdova skupina statni zachranne sluzby v Trhov)ich Svinech zacala svoji cinnost na mistni poliklinice 31.10.1996 po predchozi domluve MU T. Sviny se reditelem ZS C. B. MUOr. Tuckem. Technicke vybaveni, ktere od povida vsem modernim parametrum,
Ohlednuti za pulrocni cinnosli
statni zachranne sluzbv
poskytla ZS C. B. MU T. Sviny piipravil prostory a garaz na mistni poliklinice. Lekari jsou vetsinou pracovnici ZS C. B., z "mistnich~ jsou ve sluzbach MUOr. Jirsova a MUOr. Busta. Stiedni zdravotnicky personal a ridiei jsou "do morodcl". Jiz od prvnich v)ijezdu bylo zrejme, ze jeji z1rzeni v T. Svinech rna svoje opodstatnenf. Pocet mesicnich vyjezdu od listopadu do cervna letosni ho roku je v prumeru 110. Nejvetsi zastoupeni mezi vyjezdy maji interni pacienti (nejcasteji bolesti na hrudi, dusnost, poruchy srdecni cinnosti), dale chirurgicke pripady (dopravni ne hody, pracovni a domaci urazy, koliky) , detSti pacienti (zvysene teploty, zanety hrtanu, alergie), zenska klientela (pre
zatopen ~vch
oblasti jsme poslali
zhruba padesat tisic koru n
dobach letosniho "po vodnoveho" leta pomahaly lidem z postizenych oblasti stovky a tisice obcanu naseho statu. Zajimalo nas, jak se do pomoci potrebnym zapoji Ii obyvatele Trhovosvinenska. V polovine srpna schvalila mest sKa rada v Trhovych Svinech castku ve vysi 48239,50 korun, kterou pote mesto zaslalo na vladni ueet v Ceske narodni bance, aby tak po moblo obyvatelum zatopenych ob lasti Moravy a vychodnich Cech. "Zaslane penize zahrnuji jednak vytezek ze vstupneho na oslavy 560. vyroCi udeleni mestskych prav, ktere jsme poradali koncem eerven ce, jednak finaneni dary od nasich rekl nam starosta obeanu." Radislav Busek. Ihned po eervencovych povod nich se Trhove Sviny spojily s okol nimi obceml, aby se finanene podi lely na spoleenem nakupu balene pitne vody. Na tento nakup mesto vyelenilo zhruba dvacet tisic korun. na Trhovosvinensti prinaseli mestsky urad materialni a finaneni pomoc, kterou na eeskobudejovicke vystaviste bezplatne dopravila firma Ko nstanta. Cestovni kancel M Cedok organi zovala desetiden ni pobyt asi deva desall deti z posti zenych oblasti Ostravska a Opavs ka , zkontak1ova la se s vedenim Stiedniho uclliste stavebn illo, kte re detem poskytlo uby10vani "Kdyz deli prijely, zjistiil jsme , co jim chybi. Mesto se postaralo 0 na kup hygienickych potreb a nejakeho sportovniho vybave nr, Klere si pak
deti vzaly s sebou domu. Nasi hoste z Moravy si prohledli mesto, Buskuv hamr a okoli, meli take moinost vy-
vozy rodicek do porodnice, ale i porod v terenu), obeasni opilci a sebevrazdy. Cislo 155 je myslfm dostateene zna me, ale rad pripomenu obcanum Trhosvinenska zasady volani zachran ne sluzby: eislem 155, ev. 215 09, 216 25 se dovolate na dispecerku.
uzit nasi sportovni halu. Podivali se i na zamek v Hluboke nad Vltavou. Jejich vylet sponzorovaly firmy
1. Uvecfte kdo vola. 2. OOvod tisnoveho volani (0 jakeho se jedna pacienta. jake ma akutni obtize a jak dlouho, je pri vedomi, dycha, kr vaci). 3. Jmeno a vek pacienta, je-li to mozne zjistit. 4. Popsat misto, kde potreba zasahu RZS (nejlepe stat pred napr. danym domem nemocneho). Vsechny ty10 informace rozhoduji o vcasnem a spravnem zasahu za chranne sluzby. Na zaver dekuji mestskemu uradu za spolupraci a vsem obcanum Trhos-:tinenska pfeji hodne zdravf. Dr. Skala ZS C. B., stiedisko T. S.
Jihotrans a cestovni kancelar Salvia. Vylety do Trocnova a do Udoli u Novych Hradu sponzoroval pan Popp,'; uvedl na zaver starosta Busek.
Hadi bychom pripomneli, Ze dik patri vsem , letefi se 0 /akoukoll pomoc zaslouzill. P. Vyhnalova
V povovine srpna jeli nasi hasiCi se svou historickou stfikackou Pragou z roku 1929 na pfehlfdku ha sicskych veteranu, kon nou v ramci M[Jhlviertelskeho veletrhu v rakouskem FreistadtuoA nevratili se s prazdnou - ziskali cestnou cenu starosty Freistadtu Uda Blocka. Osmasedesatiletou stffkacku do prov8.zel do Rakouska dvanactiCienny tym ve slozenf Jindfich Lukes, Karel Polak st. , Karel Polak mi., Ota Cesak, Frantisek Vavra, Petr Schwarzmiiller, Pavel Studeny, Michal Dedina, Z denek Dedina, Miro slav Benda, Josef Hohenberger a Antonfn Eibl, ktef( si pro tuto pfilezitost nechali usft nove uniformy.
-3
Uz zase skacou pres kaluze
Ptate se kdo? No pi ece svinensti ochotnfci. Tento nadpis jsem si vypujcil z na zvu jednoho krasneho star siho filmu . Vypravf se v nem o chlapci , ktery onemocnel, prestal chodit, ale nakonec se uzdravil. Olouholetou tradici svinen skeho ochotnickeho divadla ukonCilo predstavenf Lu cerny v roce 1985. Spolu s ochotnfky hrali herci Na rodnfho divadla v Praze Jana Hlavacova, Cestmfr Randa, Vladimir Brabec a Frantisek Nemec. Hru rezf roval pan Karel Hase . Po roce 1989, kdy lide zili jinymi starostmi a po odcho du pana Haska se zdalo, ze tradice ochotnickeho divadla bude nadlouho pi'erusena nebo dokonce zanikne.
Je dobre, ze loto zdani se nestalo skutecnosti. Velkou zasluhu na tom ma pan Frantisek Herbst, ktery se odhodlal navazat na tuto tra dici . Oal si nelehky ukol, pro toze vedel, ze lide budou srovnavat jeho praci s vyso kou kvalitou di'ivejsfch pred staveni. Zacatkem cervna jsme meli opet moznost videt nase spoluobcany ucinkovat v divadelnf hre Skola zaklad zivota od Jaroslava Zaka v rezii F. Herbsta. VetSina z ncis videla stejnojmenny film M. Frice a mnozi mozna podvedome srovnavali vyko ny nasich hercu s temi filmo vymi . Myslim. ze svinensti vysl i z tohoto srovnanf se cti. Je pozoruhodne, ze se panu Herbstovi podafilo dat
dohromady starsi hereckou generaci s tou nejmladsi, z niz vetSina stala na jevisti poprve. Na jevisti se setkali take nestor svinenskeho di vadelnictvi, pan O. Schwarz muller s nejmladsfm hercem M. Buricem . Pro budoucnost je potesujicf, ze se objevujf herecke talenty v mlade ge neraci. Z hercu po cele predstave nf vyzarovala touha podat co nejlepsf vykony, ktere davaly podnet k bourlivym a spoko jenym reakcfm tleskajfcfho publika. To je vzdy pro herce ta nejlepsf odmena za tydny odifkanf a prace potrebne k nastudovanf hry. PaW jim vsem dfk. Divadlo ovsem nejsou jen herci na jevisti , ale i cela ne viditelna armada lidf v zaku
lisf, kterf zajistujf technickou a organizacnf stranku diva delnfho pi'edstaveni. I jim vsem pam podekovanf, zvlaste pak panf Ivane Hohenbergerove, ktera obe tave zajist'ovala kostymy a napovedu. Pi'ljemny zazitek z divadla doplnovala i vystava plakatu a fotografif z historie ochot nickeho divadla v Trhovych Svinech . A nad tim vsfm snad pan Hasek z reziser skeho a hereckeho nebe spokojene pokyvoval hla YOU .
Reprfza hry je pripravena na podzim letosnfho roku. Nekdo pujde znovu a kdo jste nebyli, nenechte si toto pi'edstaven f ujft - nebudete zklamani. Vaclav Heidinger
"Sta ronova parta" oehotnfku - zle va stojler.· Otto SchwarzmOl/er, Frantisek Kolar, ing. Fran tisek Strasky, Lenka Zmeskalova, Jana Lemochova, Bohuslav Korcak, vlasenk8fka p. Petrovska, Helena Stra ska, Monika Roulova, Frantisek StraskY st., Jana Fanglbauerova, ing. Vladimfr Gelnar, Karel Buric, Helena Kralova, Jana Rando va, Petr Vojta, Pavel Sindelff, Ivana Hohenbergerova, Frantisek Herbst, Petr Schwarzmul/er a Tomas Pruka. Sedfer zleva: Klara Rychtaffkova. Michal Bartos, Jan KaJena, Ludek Spilauer, Pavia SchwarzmOllerova, Marek Buric. Eva Homfkova, Petr Sojka. Tomas Kalena, Josef Zeftl a Jiff Cajan.
-4
CiM BUOEME TOPIT? • Ci BUOEM
V ramci energetickeho skolenf jsme se dozvedeli , ie v Ceske republi ce prumerny obean spotrebuje 60 % energie na vytapenf a 20 % energie na ohrev teple uiitkove vody z celkove spotreby energie ve sve domacnosti. Tyto dye potreby eloveka u nas pred stavujf dohromady etyi'i petiny spotfeby energie. Proto si myslim, ie kaidy z nas by mel venovat vytapenf a ohrevu teple uiitkove vody velkou pozornos!. Zde se totii da hodne penez v nasich pe neienkach usetrit a nebo take hodne prodela!.
Co nas nemine: 1. Od 1. cervence 1997 zdraien i plynu a eleklriny
0
15 %, lepla
039 %
2. Od 1. ledna 1998 - proslo zakonem - u energii zmena dane z pri dane hodnoly z 5 na 22 %, 10 znamena zejmena pro obeany zvy senf ceny 0 17 % u vsech energif (vcelne uhlQ 3. Dale je mozne, ze vlacta schvalf od i'ljna 1997 zdraienf Rlynu pri bliine 0 19 % vzhledem k devalvaci koruny v lelosnfm roce.
Oslalnf mne zname konkreln f pohyby cen jii nebudu popisoval, Tabulka C. 1 s grafem:
Rozdeleni spoti'eby energle v % v ceske domacnosti (celkem proloie jsou jii spfse dlouhodobejsf a dosl casto byva nasledne vsechno jinak. Prolo radeji uvedu srovnavacf labulku. V casopise 100 %):
Energie porovnavali u plynu a eleklrieke energie kolikrat zaplatil vytapeni domacnosti 60 obean vfce nebo kolikrat mene oproli prumernemu prumyslovemu podniku v ruznych statech v roee 1995. Prieemz prumyslove pod ohrev teph! uzllkove vody 20 niky (velkoodberalele nebo eheete-Ii oslalnf spolrebilele) jsou bra 11 uprava potravin ny v kaZdem slale zvlast' vzdy jako 100 %. osaceni 4 Tabulka e. 2 s gratem:
2,5 osvetleni Porovnimi mezl prOmernyml cenaml pro domacnost a pro
ostatni 2,5 os1atnf spoti'ebitele za rok 1995 v %.
2,5%
Plyo
Elektrlckci energle
Rakousko
236
230
Francie
331
282
Stat
Graf e. 1: Rozdeleni spotieby energie v ceske domacnosti v % (celkem 100 %) uprava potravin o9vetleni n%
oiacen14%
ltalie
425
Nemecko
236
186
,
191
Polsko
153
163
Madarsko
129
130
CR
76
59
450 Vzhledem k tomu, ze sa stale jeste mnozf obcane rozhoduji ja I""'" kym palivem budou v budoucnu topl! a prol oie 1. cervence 1997 " 400 \ byla zvysena cena uslechti lych paliv (plyn, el. energie ap.) 0 15 %. 350 chci Yam predat timto chi nkem nektere dostupne informace ohled ne jednotlivych cen energif. Ueelem elan ku nenf 10, aby Vas k ne 300 -cemu "llacil", jak jsme byll zvykl f (nap!'. drive topen[ naftcu nebo ve 250 f-lice nedavno elektricke pi'fmotopy) , ale aby Yam poskytl informace, % ,.200 rktare muiate pri rozh odovan f - jak topit a ohi'fvat taplou uzilkovou f-r-- vodu - vyuZlt. .150 rf-Myslfm si tolii, ia by se nemela opakovat nedavna situace, kdy ~ r 100 f- I'!" 1-i='--stal chtel podpoi'il dolacem i v ramcl programu na ozdra.veni ovzdu I si zmen u lopnych sySlem!) z uhlf mimo jine na elektrinu. Nejen ie 50 fr-r--- ~-, dolaci v lomlo pripade v Geske republi ce asi nikdo nedoslal , ale o zaroven Ii , co uvedenou moi nost lo pen f zvol ili, zjist'uji, i e topeni Rakousko Francie Italie Nemecko Polsko Mad'arsko CR ale tricky m proudem (zejmena pi'fmotopnym syslemem) je ne Stilly umerne drahe. A pravdepodobne se rozdfl v cenach mezi elekli'i nou a oslalnirni palivy buda jeste prohlubovat. Dale si myslfm, ie hlavnf problem v Geske republice u energii je Z vyse uvedene tabulky a grafu je palrno, ie napi'fklad nerovnomerna liberalizace cen z hlediska casu . Napi'iklad u uhlf v Nemecku a Rakousku platf prumern y obean za stej ne mnoislvf stat dnes neurcuje maxima In! cenu - 0 eent: rozhoduje trh , nebo plynu 2,36kral vice nei velkoodberalel. U elektrieke energie je to u dalkove dodavaneho tepla predpokladame zrusenf maximalni podobne. Naproli lomu obean v Geske republice piaU proli oslaln fm ceny urcene statem v druM polo vine roku 1998. U plynu a elek odberalel um u plynu pribliine ,jenom" 3 etvrtiny. U elekti'iny piaU trieke energie bUde prechod do tri niho prostfedi asi jeste delsf. obcan dokonce pouze 59 %. Tedy obraeeny jev. V zabehlem Irznfm Tato nerovnovaha vede k tomu, ie se rozhodujeme v danem case syslemu vsak piaU obecne pravidlo, i e Cim si odeberele velSi na zaklade castecnych intormacf. Nas/edne pak mui eme zjistit, ia mnoistvf vyrobku (Ireba energie), tfm je vyrobek levnejsi. I v Polsku je nase vytapeni mene etektivnf nei stastnejsiho souseda, kte,y a Madarsku majf 1010 relalivnf hodnocenf lepsf nei u nas. mel vetS{ stestf. ProlO efm budou zliberalizovany ceny v~ech ener Nejvysliznejsf pro nasi polrebu vsak bude graf "Mezinarodnf po gif drive , tfm lepe pro n a ~e rozhodovan f. rovn{mr cen paliv". Tenlo grat porovnava cen u energie slejne a 10 Presto, i e intormaci v clan ku je pomerne dost, jsou pouze za na jednolku tepla v Kc/GJ (gigajoule). Podklady pro graf poskyll kladnf. Navfc neklere jsou veliee omezene, at' ui casem nebo r'le Kral upol spol. s r. o. - fi rma, klera zajist'uje ekologicke vytapeni zka uplnymi udajl. Prolo si je pri Vasem rozhodovanf Jak vlasln~ topit palnelymi plyny (propan a propan-bulan) a vylapen f ekologickym a ohi'lvat teplou uiitkovou vodu radeji nekolikral provei'te . V pripa nizkosirnym lehkym lopnym olejem - ekopelrolem. Pro prehlednosl de, ie budele chtfl nekle re poslrehy vysvellil lepe - rad zodpovfm . jsou zde uvedeni pouze nasi sousede Rakousko a Nemecko.
-
-
-
-5
-iJI,
CiM
DEME TO
UDE E
Graf e. 3: Mezinarodni porovniml cen paliv V Kc /GJ.
KC/GJ 1400 1200'+---------------------~~--------------
1~'+-------~--------~
r---------------------
80014-----------_ f - - - - - --
-
--
600'4--------1
___
_______
400'+---------~ 2001+---_~
O+-~+-~+_~pa~~~~~~~~~~~~_Y 'Q)
'Q)
(5
(5
. >,
. >,
0..
0..
c
c
.8
.8
.>,
. >,
"'"
.<::.
'N
~
' ~~
'iii 0
"'"
.!:::! c
. >,
"'" .c "'" Ql
-'
Ql
0 . >,
c
0..
u;
u;
Ui c >, c Ui >, (1j 0 c c c L'-E >, c0 ;:c . E Cl... ..::::J l i (,) ::J ;C . (,) . (1j .:;< .:;< (1j (1j
Ql
.8 W
0..
E 'c D- 'c E 0 E E 0 W '0 Ql Ql '0 Ql
N
N
~ ::J
' Ql
Ui
u;
0
~
. (1j
' Ql
c(,)
::J
>,
E
-::J
>,
c
(1j
'S
'0
.0
0
0.. .0 -ro C '" (1j N Co
c E E 0 Ql
'c "'"
'0 0()
0..
e
a...
~
x
UJ
Z tohoto grafu je patrno, ze pouze topne oleje majl v Ceske re publice cenu podobnou jako v Evrope . Ani propan butan jeste neni na evropskych cenach. Dalsi je vsak zarazejici. Eleklfina, uhli, plyn jsou v absolutnich cen,kh v Rakousku a Nemecku v domacnosti 3 4krat drazsi nez u nas, a ze domacnosti u nasich sousedu plall za energie priblizne 2krat vice nez jejich prumyslove podniky. A co vyplyva z tabulek celkove? I kdyz mCJze dojit k tomu, ze Ceska republika z hlediska energii pujde vlastni cestou a nebude v budoucnu kopirovat ceny v okoli, ureite podobe se asi nevyhneme. Optimalni system topeni z dlouhodobeho hlediska je pro kazde ho obeana jiny. Kazdy asi vychazi z toho, eim uz doma topi a co si muze dovolit poridit. Nelze totiz porovnavat pauze ceny energii a zapomenout na porizovaci naklady topenf. Napi'lklad nejlevnejsi je solarni energie (temer zadarmo), ale poridit si toto topeni je vzhledem k velikosti porizovacfch nakladu pro vetsinu obeanu ne mozne. A prave Iyto naklady je rovnez Ireba do celkove ceny za energii pripoeist. Nejdrazsi lopeni vsak do budoucna bude pravdepodobne elek Iricke. Dalsi zvysovani cen elektriny nas asi eeka. Pokud preslo musime vytapel eleklrinou, lak radeji akumulaenimi nadrzemi. Provoz vychazi proti primolopum daleko levneji. Myslim si, ze v budoucnu bude asi i z hlediska celkovych nakla du solarni syslem jeden z nejlevnejsich. pokud si obean lopi sam sobe - lak je rovnez levne topeni drevem veelne relalivne nizkych porizovacfch nakladu. Na uhli je zajimave 10, ze vytopit rodinny domek nebo byl slojf pouze 0 neco mene nez plynem. Je 10 vsak dano lake tim, ze u uhlf od kvetna 1994 neni stalem regulovana cena (maximalni cena) o cene rozhoduje Irh. Prolo se cena za uhli vysplhala relativne rychleji proli ostalnim palivum , ktere jsou jesle regulovany ("rizeny slalem"). Diky tomu ma ale uhlf sve "porodni bolesli" v prechodu do trzniho hospodarstvi za sebou. Nektere energie 10 leprve eeka. Zasoby uhli jsou odhadovany v Ceske republice na 30-40 let. Dale se v soueasne dobe mohulne zavadi zemni plyn , kterY je vel ice diskulabilnf. Plyn je z hlediska paliv, ktera prinaseji obeano vi zaroven ureily komfort v soueasnosli asi nejvYhodnejsi. Ale jaka bude cena, rozhodne rovnez ekonomika celeho stalu. V kazdem pFipade vzhledem k cenam energie doporueuji kvalilnf spoti'ebiee a pri lopenf vyuifval ekvithermnf regulaci. Navic se i v Ceske re publice zaealy zavadet plynove kondenzaeni kotle, klere Vam mo hou usporit ai 17 % energie proli oslatnim spickoyYm kollum. Dalsi z moznych vytapeni v TrhoyYch Svinech je lopeni dalkoyYm
-6
o IT?
vylapenfm z centraln! kotelny. Tento zpusob je rovnez velice disku lovan. Ma hodne pfiznivcu, ale i odpurcu . Ale pokud si prohledne te labulku e. 3, zjisllte, ie valkoodberalel paliv muze mil energii za polovinu toho, co ma maloodberatel. To znamena, ze leplo z cent ralni kotelny muze v lomlo cenovem tlaku vyjit nakonec nejlepe. Zvlasle kdyz je dnas cena za 1 GJ v Trhovych Svinech lesne za ce nou dolovanou stalem. Navfc je snaha lepelneho hospodafstvi pre jil na allernalivnf zdroj tepla . Prolo bych na zaklade dvou yYse uvedenych odstavcu ani ne prosazoval za kazdou cenu plyn ani nezalracoval za kai dou cenu leplovod. Nekde je tolii yYhodnejsi topil plynem a nekde jinde prenasel teplo teplovodem . To slejne muze platit i 0 eleklricke energii. Posucfte si sami za 5-1 0 leI na konkretnim pffpadu, zda bude lep si na Sfdlisti u zakfadni skoly lopeni plynem , kde majf jednotlive ro diny vlastnf plynove kotle a provozoval asi 80 malych kominu. Nebo bude lepsi dily leplovodu provoz jednoho velkeho kominu kdesi za meslem? Napfiklad v Novem Masle pod Landslejnem maji jednu centraln i kotelnu a la vytapi celou obec veelne vsech dostupnych rodinnych domu. Tam sa zavedeni dalkoveho vytapeni nebranili. To, zda se obcane rozhodli spravne nebo spalne Ize vsak objek livne zhodnotit za nekolik let. Jedno je jiste: take tim, ze je napoje no velke mnozstvi odberalelu , ekonornika lopeni dalkovym teplo vodem v lamIa pripade vychazi priznive jii nyni. Ing. Jan Nepras MeU Trhove Sviny
•• • ••••••••••• •• • ••• ••
REKONSTRUKCE UMOZNILA PROSTORY LEPE VYUZIT Po vice jak dvou mesicich skoneily poealkem srpna slavebni upravy budovy gymnazia, ktere provadela firma Ceskobudejovicke pozemni slavby. Proloze budova je majetkem obce a finaneni pro stredky od slalu se za soucasne napjate rozpoetove siluace ziskat nepodarilo, bylo jedinym inveslorem mesto Trhove Sviny. Smyslem slavebnich uprav bylo lepe vyuiit slavajici vnilfni pro slory budovy, klera byla puvodne projektovana k uplne jinemu uce lu. Kolemjdoucfm jisle neuniklo, ze zmizel stary hlavni vchod. Do skoly se nyn i vchazi prislavenym vchodem na boeni strane. Na miste slareho vchodu a k nemu pi'ilehajicich saten vznikla v pFize mi nova velka ueebna. V suterenu budovy, kterY byl doposud vlhky a v podstate nevyuzilelny, vznikly proslorne salny, dalsf mala ueeb na a knihovna. Skola rna lak nyni k dispozici sesl velkych a Ctyi'i male ucebny. Pred hlavnim vchodem vzniklo velke dlazdene prostranstvi, klere bude v budoucnu - po dokoneeni oploceni koiem celeho arealu slouiil jako odpoeinkova pfestavkova plocha pro sludenly. Vyvysenim tohoto proslranslvi se navic omezilo pronikani vlhkosti do suterenu budovy. Slavebnf upravy byly formalne oznaeeny jako 1. elapa prislavby gymnazia. 2. elapa, ktera by mela zahrnoval yYslavbu noveho, mensiho pavilonu za stavajici budovou , vsak byla vzhledem ke spalnemu slavu slalnich !inanci zatim odfoiena. Take obec musi dalsi financni proslredky vlozil do jinych nalehavejsich akcf. Nynejsi prostory budou skole poslacoval nekolik leI, protoze v souladu s koncepci skoly dobiha etyflete a nabiha osmilete slu dium, mezi nimii bude tfileta mezera, v nil. nebudou malurilni roe n[ky. Ve skolnim roce 1997/98 jsou ve skole posledni dva rocnfky clyrleleho sludia a prvni Ifi rocniky osmileleho studia, tedy celkem pel Wd. Vzhledem k letosnimu rozruchu kolem oplimalizace sfle stred nich skol je tato akce jasnym signalem, ze je zajmem obce gym nazium i ostatni typy stfednich skol ve mesle zachovat. F. Slipka
•• ••• •••• • • •• ••• •••••• • •• •••••• ••••••• •••••• •••• • ••
NASI "'MOVE r,PY NA PRAZDNINY
••••••••••••••
•
• • • • • • • • • • • •• •• • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • kovymi moznostmi si podmanuje a laka diva ky vsech kontinentU bez ohledu na vek.
RfJEN 16. 10. 17. 10.
NEBEZPECNA RYCHLOST II: ZASAH
Na prvoti'fdnf akcnf film "Nebezpecna rych FILMY PRO DETI lost", ktery De Bont rezfroval, zdaleka divaci
LADY A TRAMP nezapomneli, a tak pi'ichazf do kin 4. 10. 5. 10. Nejkrasnejsf milostny pi'fbeh vsech dob. "Nebezpecna rychlost 2: Zasah" . V tomto vel
Klasicka animovana pohMka z produkce kolepem akcnfm snfmku bylo pouzito pro jed
Walta Disneye. nu sekvenci take 15 i.;amer, herci casto pra
Klasicky animovany sn fmek Walta Disneye covali i jako kaskadei'i , jejich sportovnf vyko
byl u nas poprve uveden s velkym uspechem ny bez znamky strachu jsou vYjimecne . Do
na Vanoce 1974. Pro jeho obnovenou premi volneho pokracovanf "Nebezpecne rychlosti"
eru byl poi'fzen zcela novy eesky dabing. obsadil pochopitelne Sandru Bullockovou.
23.10. 24.10. 25. 10.
17.10. TvARf v TVAR
Agent FBI a psychopaticky terorista - dva 18.10. muzi, dve tvMe, jeden spolecny osud . Akcnf
thriller s Johnem Travoltou a Nicolasem
Cagem v hlavnfch rolfch.
LlSTOPAD 13. 11. 14.11.
27.11. 28.11.
MIKROKOSMOS
Hodina a ctvrt na neznane planete: planete
Zemi , objevovane v centimetrovYch rozme
rech . Jejf obyvatele jsou fascinujfcf stvoi'enf,
hmyz a jinf zivocichove zijfcf v trave a na
vode. Prosti'edfm jsou neproniknutelne prale
sy trav, kapicky vody, velke jako domy.. .
Je to objevovanf uplne neznameho sveta ,
sveta jedne louky behem Tetnfho dne, od cas
neho rana, po celou noc az do usvitu noveho
dne. Jediny den se v tomto mikrosvete rovna
celemu rocnfmu obdobf nebo eel emu zivotu .
13.12. 14.12. 15.12.
PohMkovy pi'fbeh piny tajemstvf, lasky i hr dinskych souboju . Rytfi' Kornelius hleda svuj sen , tajemnou krasku z obrazu . Hrajf: Jaromfr Hanzlik, Filip Blazek, Karolfna Sochorova, Radek Zak , Filip Rajmont, Otakar Jirak, Jan Hartl , Radovan LukavskY.
24.10. 25.10.
LOTRANDO A ZUBEJDA Fil mova komedie s pisnickami pro celou rodi nu. Hrajf: Jii'f Strach, Barbora Seidlova, Marian Labuda , Pavel Zedn feek, Arnost Goldflam , Jii'f Labus, Jii'f Pecha a Zdenek Sverak jako Vypravee.
27.12. 28.12.
ZACHRANTE WILLYHO 3 Triumfalni navrat oblfbene kosatky Willyho a jejiho pi'ftele .
LAsKA A VALKA
Sandra Bullockova a Chri s O'Donnell ve fil mu
Richarda Attenborougha. Ve valce nasli jeden
druheho, jeden ve druhem nasli lasku .
14. rijna - NEZMAt!U . Koncert predni Geske folkove skupiny. Pi'fbeh vetke lasky, podle ktereho vzni I slav
ny Hemingwayuv roman "Sbohem , armado". Vstupne: 60, 50, 30 KG
PRIPRAVILI JSME PRO
vAs
22. fijna - MriiAGA A ZOORP - Podzimnf tu rne - koncert rockove skupiny. Vstupne: 100, 90,70 Kc
PROSINEC 6.12. 7.12.
o PER LOVE PANNE
V~ICHNI RrKAJf: MILUJI TE
"Vsichni i'fkajf: Miluji te", je napodobenfm mu
zikalu 30. let. Nenf to ale zadna vykopavka,
ma modernf svih i bezkonkurencnf humor.
Hraji, zpfvaji a tanef v nem opravdove filmove
hvezdy: Alan Aida, Woody Allen, Drew
Barrymorova, Goldie Hawnova, Julia
Robertsova , Ti m Roth a dalsi. Za zm fnku sto
ji, ze pouze Barrymorova je pri zpevu nada
bovana.
29. i'ijna - TEO NE, DARLING - Divadelni komedie - DivadlO ABC Praha . V hlavni roli P. Travnicek. Vstupne: 100, 90, 70 KG 4. listopadu - vACLAV NECKAR - Casy se meni - Koncert po pularniho zpevaka Vaclava Neckare doprovazi Ota Petrina a Petr Mahrik. Vstupne: 80 , 70, 50 KG 18. listopadu - KRAJANKA - To nejlepsi z tech - Koncert praz skeho dechoveho orchestru . Vstupne: 60, 50, 30 KG
2. proslnce - Nlccolo Machiavelli: MANDRAGORA - Divadelni sdrui eni CD 94 Praha. Italska renesancni komedie 0 bohatci, kte ry se snai il ziska t dedice pomocf kouzelneho korene mandragory. ZTRACENY SVET
S hrdiny Jurskeho parku jsme se rozlouCili ve Hraji: H. Cermak, R. Kalvoda, V. Fridrich , Z. Velen, L. Kr~kova a dais!. Vstupne 80, 70 , 50 KG chvili, kdy se unikatnf zoologicka zahrada
ocitla v troskach a ti , teri uhajili holy zivot, Dlvadelnf ochotnicky soubor prl MaKS Trhove Sviny uvede di
nasedli do vrtulnfku a pokusili se zapomenout vadelni komedii
na neuvei'itel ny projekt millonare Hammonda. SKOLA zAKLAD ~IVOTA
UZ dnes je zfejme, ze I nejnovejsi fil m v mesici rijnu.
Stevena Spiel berga se zapise do knihy rekor Presny te rmin pre dstaveni uvedeme v Kulturnim mesiGniku Trhove
Sviny.
du o Jeho fantazie umocnena obrovskymi tri
-7
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •
Poradna •
Poradna •
Opet odpovfdame na Vase daisl otazky tykajiel se stavebnlho sporenl a uvftame Vase daisl namety, kte re muzete sdelit primo nasemu poradei ve Vasem re gionu, pani Hrebejkove na tel. c. 038n9 81 241, event. primo zaslat na krajske rediteistvi Ceske Budejoviee, Na mlynske stoee e, 370 01 Ceske Budejoviee. V pri pade Vaseho zajmu Vas samozrejme radi rovnez UVI tame v tymu nasieh spolupraeovniku, info na vyse uvedenyeh kontakteeh. Stale sllfcf intenzita dotazu v oblasti pouzitf uveru nasved cuje tomu , ze stavebnf spori telny jiz zacaly plnit sve sku tecne poslani. Pokracujeme opet s dalsf castf moznych ucel a pouzitf uveru ze staveb nfho sporenf, pro Vase cetne dotazy vsak nejprve shrneme toto tema obecne. Uver Ize pouzft pro financo vanf bytovYch potreb. Jedna se predevsfm 0 : 1. ziskan' bytu (koupf do osobniho vlastnictvi, vystav bou, ucastf v bytovem druz stvu) 2. vYstavbu nebo koupi stavby pro bydlen! 3. koupi stavebniho pozem ku, a to za ucelem vYstavby stavby pro bydleni nebo koupi pozemku . na kterem se jiz vy slavba stavby pro bydleni pro vEidi (rozestavena novostav ba) 4. opravy, rekonstrukce, modernizace a Lidrzbu bytu ci staveb pro bydlenf, a to vcet ne uhrazenf pi'fpadneho podi lu na uprave spoleenych castf 5. stavebni upravu (prestav bu) nebytoveho prostoru na byt, tedy i prestavba chalup a chat na rodinne domky 6. uhradu zavazku, souvise jrcich s uspokojovimim by tOvYch potreb (napi'. jednora zove splacen i drive poskytnu tych men e vyhodnych uveru) .
lu smlouvy 0 stavebnfm spo reni. Tento 'uver je urocen po celou dobu splatnosti 6 % p.a. Urocenf tzv. okamzilE~ho ci preklenovacfho uveru je rov nez pevne po celou dobu jeho splatnosti (obvykle max. 2 roky). stanovenf tohoto uroku pri uzavrenf smlouvy 0 cerpa nf pi'eklenovacfho uveru odpo vfda ekonomicke situaci jed notlive stavebn f sporitelny a podmfnkam na trhu.
V soucasne dobe se v ruz nych bankach podstatne zvysily uroky - lak z vkla dli. tak z uveru. Protoze mam v kr,Uke dobe obdr zet od Vas! stavebni spori telny liVer, zajima me, zda se tyto ZOleny mohou tY kat j me.
ue kombinovat bezuroc nou statn! pt1jcku se staveb nlm sporenim?
Jednou z velkych vyhod sta vebniho sporeni je jistota pev neho ufoku, kter)'m je uroeen liver poskytnury na konci cyk
Poradna •
Poradna •
vsemi podklady pak preda klient zpet Wustenrotu , kte ry zprostredkuje predanf za dosti Geskomoravske zarucnf a rozvojove bance k vyi'lzeni. Materialize predat teto bance i pi'fmo.
mezipodlazf, mezistrop mericf a regulacni technika modernizace domu, bytu Nabytek pevne zabudovany napojenf na kanalizaci, inze nyrske site Obnova fasady obnova oken a dverf, balkonu, terasy oddluzenf (napr. koupeneho domu) odslupne za byt druzstevnf, obecni ochrana proti vloLlpanf okna izolacni omftky vnitrn f, vnejsf opatrenf k usporam tepla, vody, elektriny opravy a upravy domu, bytu oploceni pozemNu Pergola planovad a projekcnf prace plyn poplasne zai'lzenf podlahova krytina, obklady, dlazba poi'izenf mfsta v domove du chodcu pozemek pozarni zabezpecenf projektove naklady protihlukova izolace pi'estavba pfistavba pflpojky (naklady) pi'fspevek na stavebnf naklady pudni vestavba Rekolaudace stavby pro byd len f radiatory r nov ace domu, bytu regulacnf a merid techni ka rozvod elekt finy, plynu , sani tarnf rozvody remesl nlcke prace Sanltarni zafizenf (We , vana, umyvadlo, sprchovY ko ut. ba terie) sauna septik splacen f jinych uveru na byto YOU vystavbu sprav nf a jine poplatky stavebni materia l (poi'izen 0 stavebni naklady stavebnf pozemek stavebn f uprava nebytoveho pro storu na byt - pudni vestav ba staveniste (naklady na zai'ize n0 studna Topen! - modernizace , zffzeni tepla voda - naklady na zai'f zen! Ud fZba uhrada naj emneho p/'edem
Reagujf stavebni sporitel ny na soucasnou povodno y OU kalam itu? Vzdyt' nl kdo nevi, kdy se naco po dobneho mUie stat lunas. Temer vsechny stavebnf sporitelny velmi pruzne reago valy na zaplavy a vysly svyrn klientUm v postizenych obi as tech vsti'fc. Jednou z prvnfch byla i stavebnf sporitelna Wustenrot, ktera se rozhodla vyClenit ze svych zdroju 500 milionu Kc na zvyhodnene preklenovad uvery jak pro stavajicf lak pro nove klienty. U novych klienta do vyse 100
STAVEBNI SPORITELNA
Stavebnf sporitelna Wustenrot vychazf velmi vsti'fc svym klientum snfzenfm urokove sazby u tech to uv{mj s plat nosH od 9 . 6. 1997. napi'iklad pri slozenf 50 'Yo potrebn e castky na ueet stavebn iho sporenf Ize zlskat urok 9 % p.a., pri 40 % urok 10 % p.a., pii 20 a 30 "/0 ulozky pak urok 11 % p.a. Klientum, kteff jiz spoff delsf dabu, maze by! oka mzita pujcka paskytn uta jii ad 6,9 % p.a.
Poskytnuti statn i bezurocne pujcky nebo statn fho prfspev Ku na novou bytovou vystavbu je podm fneno soueasnym vy uzilfrn hypotecnrho uveru nebo stavebniho spofen f. Stavebni sporitelna Wustenrot na pozadimi poskytne poti'eb ny formulae zadosti i seznam dokladu. Vyplneny material se
000 Kc jako jedina spoi'itelna nepozadujeme slozenf zadne ho pocatecnfho vkladu.
Dalsf cast abecednfho se znamu mozneho pouzitf Live ru: Elektrina - zavedeni etaiove topeni Fasada Garaz geometricke zamefenf stavby Izolacnf prace Izolacn! oKna Jadro bytove (uprava, pre stavba, vyzdeni ap.) Kamna kanalizace krb kolaudacni poplatek koupel na (zrizeni, renovace) koupe (domu, bytu , pozemku) kOlel usti'edniho topenf kuchyriska linka se sporakem a digestorf Malovani markYza material stavebn! (pofizen0
- 8
HALO, B/BIONE! o TURNAJI "JURA TROPHE"
Ui po tfeli navstivila matefska skola Budo vatelska Trhove Sviny pffmofske italske mesto Bibione. Letos s nami jeli i nasi spon zofi, kteff sponzorovali Mhem roku nektere nase akce (J. Smrcka, M. Eiblova, A. Fran kova). Pobyt v /taW se uskutecnil od 30. 5. do 7. 6. 1997. Na ceslu do Bibione se vydaly dva auto busy, ktere vyjely ve 22 hodin a do pflmofl dorazily v 7 hodin rano. V noci cesta utfkala rych Ie, zpet byla hors/' autobus ne byl tak kvalitnl a pocasl nam pfl lis pralo (bylo pamo). Rodice s diHmi mohli navstivit Terst, Benatky, Lignano (Iobo gany) a Veronu. V dopolednlch hodinach jsme s detmi uskutecnili procMzku po meste, jednou jsme dosli ai k majaku, ktery byl 2,5 km vzda len od mlsta naseho pobytu. Vsem se pobyt i pocasf vyda
fifo , vsichni jsme se opalili I od poCinul1 a teslme se na pffsti rok. Nekteff ucastnlci zajezdu byli s nami dvakrat i trikrat a jii si zamlouvali mfsla na prlstl rok, proloie jim bylo s nami dobfe. Byli jsme dobra parta. Ivana PaHzkova ueitelka MS
Podekovani zaReditelstvi sponzorslvi materske
skoly Budovatelska 914, Trh ove Sviny, dekuje sponzorum sve skoly:
Starsr zaci Spartaku Trhove Sviny se spolecne se Siavil Geske Budejoviee zucastnili ve dneeh 16.- 19. kvetna mezinarodniho turnaje "JURA TROPHE" ve svyearskem Delemontu. V konkurenei dvaeeti druzstev z eele Evropy skoncili na desatem miste , kdyz dye utkani vyhrali. dye prohrali a jedno hrali nerozhodne. Celkove skore bylo 14:10. 0 branky se rozdelili : T. Tisori 5, B. Kollar 3, M. Gazak 2, S. Vavra 2, K. Spirhanzl 1, M. Weger 1. Turnaj se odehraval ve ctyreeh sportovnleh arealeeh, umistenyeh v do sahu jurskeho masivu. Kluei rozhodne ostudu na tak velkem turnaji neu delali. Cestou jsme mohli sledovat krasnou krajinu alpskeho pohoif, prohled nout si sportovni areal v rakouskem Innsbrueku, Liehtenstejnsko, mesterc ko Delemont. Pro vseehny cleny zajezdu to byl hezky zazitek a krasna vzpominka na eely zivot Chteli byehom podekovat vsem sponzorum, bez niehz by se tento zajezd nemohl uskutecnit Jsou to: OSP Ceske Budejoviee, Happy Foto Geske Budejoviee, B-ART Geske Budejoviee, Raiffeisen RAS. Geske Budejoviee, firma Jelinek Geske Budejoviee, Aktiva Ceske Budejoviee.
Trenei'i J . Cap a B. Ruzicka
A. Schmied s. r. o. H.B.S.W. Dobra Voda Fa Smrcka - oplatky Fa Jelen - Peeln stavltelstvi Duda-Benes Fa Konzum u Eib!O Fa Snokhaus - cukrai'ska vj roba Fa Popp Felendov8
umifeckj §kola d6kuje n(fa uvedenym fitm organiz8clm kfer6 napomohty ke zd6rnti u dovrAenC 22. koncertnf sezony Kruhu pMtel hudby v Trhovych Svinech:
Ukladn(
kj rozhlas Praha Potraviny HaSek MKS T. Sviny Nabytek Petr8ko Potra Iny u kova Elektro Straskj Potravlny Malek
a
Planoservls pacek Opilim MartinuBOvS .
Kvitlnafstvf FerenCfk Automont Ostrj Hodlnafatvj Mafik
PREGO T. Svlny KaV8m8 Centrum
BOJ NEJEN PREO TABULI
Fotografil se vracime ke slavnostnimu rozloucenl detl s materskou skolou, ktere se konalo v zaveru mesfce cervna. Ones jsou deti jii i aky prvnfch trld zakladnl skoly, Prejeme vsem hodne uspecM.
I my, iaci osmych a devatych tfid, jsme navazali na Iradici za pasu mezi utitefi a iaky. Samozfejme je, ie po mnohych zkuse noslech se ucitele ukazali v pine parade a dva ze tfl seW vyhrali. A my si velice vailme toho, te i u nas na zakladnl skole jsou kan tofi ochotni se predvest nejen pred tabuif, ale i na hracfm poli. Proto se ve ctvrtek 12. 6. hralo i za ucasti pana fedilele a mnoha fandlcfch taka - kamaradu. Je zfejme, ie i v lomto na prvnl pohled neobvyklem zapase na staly nektere spome okamiiky. Kdyi vsak ucitele zjistili, i e tento boj 0 10, zda byl nebo nebyl mlc dobry, ui vlastne prohrali, za chovali se podle hesla " Moudfejsl ustoupf". Kdo v lelocvicne byl, objevil v iac(ch nevldanou ctiiadost, sllu a pozomosl. Moina si toho vsimli i ucitele ameli z nas rados!. Timto jim vsem dekujeme nejen za tento zapas, ale i za cele ty spolecne stravene ci pietrpene hodiny ve tffde. Ones si uvedo mujeme, ie pro ne to byl mnohdy ve Iflde vetsl zapas net na hfis ti. Piesloi e jsme prohrafi, nikdo neodcMzel se smutnou tvaH Kaidy z nas si odnesl nejakou tu vyhru a radost. Nekdo z dobre ho podanf, nekdo za zdafile smece a nekdo mel jen radost, 1e jsme hrafi pro zlibavu a ne pro dobrou znamku. V nekterycf7 chvfl{ch jsme nevefili, i e ti fide, kteff se honf po hfisti a snail se vybrat jeden z nasich dobre rozehranych micu, jsou Ii sami, ktefinam nekqy davali tak nepffjemne otazky pred ta bull. Proto bychom chte/i vyzval nase zastupce - pfistf iaky, vycha zejlcf z telo skoly, aby vyui ili lakovychto sancl k poznanf ucitelu z te druM stranky. Jiste si i oni odnesou tak krasne vzpominky jako my a zapomenou na ty hors!, klere proilvali v lavicich. Za vsechny zucastnene dekuji utitelum za vyhru, klere se vzda Ii a predali ji nam. KocmichoV8 Kamila, 9.8
-9
R0HAR MESTA
TRHOVYCH SVINO
oNIKA
Nori IUlIOaeDI oIMSucl BeIXakavA Erika Ti'ebizsk&lo 804 KunzoVli Le Sldlillt 708 Jezvfk Jaroslav Kostelni 124 Dvotik L N m to 187 Kuchat TotlUlA Slunecna 909 MoJhova N e in to 187
D MareK StocJ ~kY BWwvi
lmetkOvl AdBa
Bu.d
9 12
. mesto 378
RankiW 7 SlUlIoVa 850 'Mijlnellti 1011
3. 5 .1 997 19.5. 1 7 20.5 1991 29. 5. 1997 18.6.1991
1 8. 1997 21. 7. 1 97 . 7.1997
2 .7 1997 SO. 7. 1997
6 8. 1997
,.,...,...t:DW Josef Stan
Svtny. nabt. 1 tljna 19 17 - Trh Svat.C Fran KOC~Ml. Mr. 26. ffj 1 17 - TrhcM SYtn DobrovskMlo 73 Vlasta MlkSfciwvfl nar. 27. fiJna 1917 - Trh Nova
1 Viem~
k JWotnbrau ~ snIeC!nI grat1dqIemel
Prvni snpnovou sobotu se uskutecnil na stadionu Spartaku Trhove Sviny turnaj v kopane 0 Pohar mesta TrhovYch Svinu, ktereho se zucastnila muzstva SK Ceske Budejovice, Loko Geske Budejovice, Sp. Kaplice a domacl novacek oblastniho preboru Spartak Trhove Sviny. Vyrazovaci zapasy: T. Sviny-Loko C. Budejovice 3:0 (1 :0), Polak, Vitek, Valut SK C. Budejovice-Sp . Kaplice 3:1 (0:0), Penner, Stejskal, Endl - Rimnac o tfetf mlsto: Loko C. Budejovice-Sp. Kaplice 0:1 (0:0), Kriva Finale: Sp. T. Sviny·SK C. Budejovice 0:4 (0:1), Kanik 2, Endl , Chfumecky Putovnf pohar vfteznemu muzstvu a poMry za umfstenf predal zastupce starosty mesta Kare l Pexa. Vedenf odd flu kopane dekuje sponzorum a vsem, kteri se podfleli na uspesnem zajisteni turnaje. Frantisek Vrchota
HISTORICKY OSPECH TRHOVOSVINENSKE KOPA Ten, kdo sleduje deni okafo lotbalu, mi da za pravdu, ze postupem do ob lastniho preboru muzU se nam po vedl opravdu husarsky kousek. Vzdyt nyni budou nasi sou peri z mest nekolikanasobne vetsich nez Trhove Sviny. Namatkou budu jme novat FC Pisek, Sn Jindrichuv Hra dec, Sp. Pelhrimov, Sum. Vim perk, Sp. Sobeslav, MAS Sez. Usti atd. Tento uspech se povedl muzum
z Trhovych Svinu vlastne az na ctvr ty pokus. V sezone 1993/94 jsme skoncili v I. A trfde na druhem miste, v sezone 1994/95 na tretim miste, v sezone 1995/96 se nam prilis ne povedl zacatek souteze, a tak se hralo na stred tabulky. Bylo mozno hracsky kadr konsolidovat a v klidu se pripravovat na letosni sezonu. Jak se ukazalo, prave tato sezona byla pro nas velmi uspesna.
Hraci pod vedenim trenera Vlasti mila Cmmaka, asistentu Stanislava Popela, Vilibalda Vitka a vedouciho muzstva Jaroslava Benese se pocti ve pripravovali jak v letni priprave, tak v zime, kdy absolvovali tydenni soustredeni na Sumave. K zapasum pristupovali zodpovedne a za celou sezonu jen dvakrat prohrali, petkrat remizovali a devatenactkrat vyhrali, coz znamenalo zisk dvaasedesati
E
bod u, sk6re 56:23 a postup do ob lastniho preboru. Hraci, kteri se 0 po stup zaslouzili: Frantisek Pavel, Zbynek Vesely, Pavel Lenk, Jiri Kohout, Jan Silmbrod, Vladimir Misovic, Pavel Randa, Petr Valut, Michal Lavicka, Miroslav Horelica, Jiri Horelica, Miroslav Horak, Miroslav Strouha, Stanislav Jindra, Ondrej Moravec, Roman Pancir, Petr Silmbrod, Petr Fiala a kapitan muz stva Pavel Vitek. Chtel bych touto cestou podekovat cele TJ, celemu v',iboru oddilu kopa ne, vsem sponzorum, tem, kteii lot balu pomahaji, zkratka vsem, bez ni chz by nebylo mozno tento sport pro vozovat. V neposledni fade chci po dekovat nasim fanouskum, kteri nas povzbuzovali nejen kdyz se hracum daiilo, ale pfedevsim v tech chvilich, kdy se muzstvu nevedlo. A jak v pristi sezone? Cilem nas vsech do pristi sezony je tuto soutez udrzet a dustojne repre zentovat nase mesto.
Franlisek Vrchota Rukopisy tohoto cisla byly do tis ku pfedimy dne 15. zarro
TRHOVOSVINENSKE LlSTY
Spartak Trhove Sviny - vftez I.A tfidy v kopane: Nahofe zleva: Jiff Horeliea, Pavel Randa, Miroslav Polak, Stanislav Jindra, Petr Fiala, Miroslav Horeliea. Uprostfed: predseda oddilu kopane Frantisek Vrehota, vedouef muzstva Jaroslav Benes, Roman Panei!, Petr Valut, Petr Silmbrod, Vladimir Misovic, trener Vlastimil Cermak. Sediei: Jifi Kohout, Zbynek Vesely, Frantisek Pavel, Pa vel Lenk, Miroslav Strouha, Pavel Vitek. Chybejf' Jan Silmbrod a Michal Lavicka.
-10
Zp ravodaj obcanu me sta Trhove Sviny a okolf Vydava Mestsky urad v Trho vych Svinech Predsedkyne redakcnf rady Petra Vyhnalova Technicka redakce Mgr. Marie Duskova Naklad 650 vytisku Tisknou Jihoceske tiskarny, a . s., Ceske Budejovice Cena tohoto vytisku 3 Kc
