č.j. NZ 34/07
PŘEROV, PŘEDMOSTÍ Hranická G1, G2, G3, p.č.30/7
Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu
ARCHAIA Olomouc o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007
2
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skicy, náčrty, závěry apod. (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.
3 Evidenční list Katastrální území:
Přerov
Administrativní název obce:
Předmostí
Kraj:
Olomoucký
Trať (ulice, parc. č.):
Hranická, „Farská zahrada“
Druh a číslo mapy:
1:10000, 25-13-12
Kultura:
pravěk, středověk, novověk
Areál:
obec, městská část Přerov
Název NKP, KP, PR nebo PZ: Číslo akce:
A069/2006
Číslo smlouvy:
34/2006
Doba výzkumu:
terénní část 4. 9. 2006 – 25. 9. 2006 zpracování 1.2.2007 – 31. 7. 2007
Vedení výzkumu:
Mgr. Martin Moník, Mgr. Miroslava Plaštiaková
Odborná spolupráce:
RNDR. Roman Bortel, Mgr. Peter Kováčik, Mgr. Zdeněk Schenk
Technická spolupráce:
Mgr. Michal Cheben, Jan Mikulík
Uložení terénní dokumentace:
ARCHAIA Olomouc o.p.s.
Uložení nálezů:
Muzeum Komenského v Přerově
Zprávu podává:
……………………….
..………………………
datum, podpis
datum, podpis
Mgr. Peter Kováčik
Mgr. Miroslava Plaštiaková
ARCHAIA Brno o.p.s.
ARCHAIA Olomouc o.p.s.
4 Obsah: 1.
Úvod.......................................................................................................................5
2.
Lokalizace ..............................................................................................................5
3.
Přírodní prostředí ...................................................................................................5
4.
Historie zkoumaného prostoru...............................................................................6
5.
Postup a metoda výzkumu .....................................................................................9
6.
Uložení dokumentace, nálezů a vzorků .................................................................9
7.
Stratigrafické jednotky a popis nálezové situace .................................................10
8.
Závěr ....................................................................................................................28
9.
Prameny a literatura .............................................................................................30
Přílohy: Vyhodnocení antropologického materiálu Inventář Obrazová příloha Fototabulky
5 1. Úvod V souvislosti se stavební akcí „Přerov – Předmostí, Hranická G1, G2, G3“ (výstavba cyklostezky) uskutečnila společnost ARCHAIA Brno o.p.s., pracoviště Olomouc, na základě smlouvy ARCHAIA 34/2006 ze dne 5. 9. 2006 se stavebníkem, kterým bylo Statutární město Přerov, záchranný archeologický výzkum na ulici Hranická. Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č.20/1987 o státní památkové péči, protože stavba probíhala na území s archeologickými nálezy. Terénní část proběhla od 4. do 25. září roku 2006, zpracování z důvodu značného množství významných nálezů probíhalo od 1. února do 31. července 2007.
2. Lokalizace Zkoumaná lokalita se nachází na ulici Hranická podél ZSZ strany zahrady farního úřadu kostela sv. Máří Magdaleny („Farská zahrada“), parc. č. 35, mezi zahradou a komunikací.
3. Přírodní prostředí Klimaticky je dnes území Přerova klasifikováno jako nížinná teplá oblast (T2) s průměrnou roční teplotou 8,6 °C, s dlouhým suchým a teplým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a krátkou mírně teplou a suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Srážkový úhrn zde činí ve vegetačním období 350 – 400 mm, v zimním pak 200 – 300 mm (Vaňák – Tošenovský 1977, 8-10; Demek – Novák 1992, 147-148; Zapletal 1988, 9-10). Nejstarším geologickým podložím v Předmostí je silně zkrasovatělý mohutný hřeben devonského vápence, z něhož vyčnívaly nad úroveň terciérních mořských sedimentů ve staré tektonické poruše vápencové homole jižnější „Skalky (původně cca 240 m.n.m.)“ a 300 m k severu ležícího o něco vyššího „Hradiska“ (původně 247,8 m.n.m.), které byly příčinou ukládání až 20 m mocných pleistocénních sprašových
návějí,
které
tak
vymodelovaly
výsledný
tvar
dominantního
předmostského návrší. Při úpatí homolovitých vápencových skal, čnících do výše asi
6 17 m nad okolní terén, vyvěraly v minulosti prameny nezamrzající minerální vody (Klíma 1970, 12; 1990, 12-14, 104-109).
4. Historie zkoumaného prostoru Nejstarším dokladem lidského osídlení v Předmostí by snad mohl být nález dvou pěstních klínů (acheuléen) ve spraši předposledního zaledněni, jejichž stáří se odhaduje na 200 000 let (starý paleolit). Oba předměty jsou dnes bohužel ztraceny a jejich nálezové okolnosti a datování je neurčité. Jednoznačně doloženým obdobím výskytu lidské činnosti je poslední interglaciál (120 – 100 000 let), spadající do období středního paleolitu. Převážná většina nejvýznamnějších nálezů však pochází z mladšího paleolitu (starší fáze gravettienu, pavlovien – 29 – 26 500 let). Dokládá to především mikrolitická industrie charakteristická pro pavlovien jižní Moravy, ale i kamenná industrie, kostěné předměty a jejich výzdoba a jiné (Svoboda 2006, 25 - 26). V okolí "Skalky" bylo odkryto tábořiště "lovců mamutů" z mladého paleolitu, náležící právě gravettienu, respektive jeho moravské facie zvané pavlovien. Byly zde nalezeny prostorné skládky mamutích kostí a dalších druhů zvířat, pozůstatky obydlí, ohnišť, doklady umění a pohřebních rituálů, ale i nález velkého souboru lidských skeletů (Klíma 1970, 34 - 35; Drechsler et al. 2006 - 1). V mladší době kamenné (neolit) jsou důkazem osídlení v prostoru Moravské brány sídliště kultury s lineární keramikou. V okolí Předmostí patří mezi tyto lokality poloha "Díly", kde bylo zjištěno polykulturní sídliště, které bylo stejně jako předmostské sprašové návrší opakovaně osídleno téměř ve všech epochách pravěku a časné doby dějinné. Kontinuita osídlení pokračuje také v pozdní době kamenné (kultura se šňůrovou keramikou a zvoncovitými poháry) (Staňa 1970, 106 – 109; Drechsler et al. 2006 - 1). Co se týče doby bronzové, její starší fáze doložená nálezy unětické kultury, je v Předmostí a Přerově zachycená jenom sporadicky. Intenzívní osídlení nastává až v závěre starší doby bronzové lidem tzv. věteřovské skupiny. V mladší době bronzové osídlil okolí Přerova lid kultury lužických popelnicových polí. Kontinuální osídlení lužickým lidem a poté jeho kulturními následovníky (slezská kultura v pozdní době bronzové a platěnická ve starší době
7 železné ) v oblasti Přerova a Předmostí trvá až do pozdní doby halštatské (5 stol. př. n. l.), kdy jejich vývoj ukončil příchod tzv. historických Keltů (laténska kultura). Dobu římskou reprezentují nálezy z období markomanských válek (166 –180 n.l.). Stěhování národů je doloženo opět sporadicky a úplně chybí nálezy keramiky tzv. pražského typu typické pro časně slovanské období (Staňa 1970, 109 – 112; Drechsler et al. 2006 - 1). Nepřetržité slovanské osídlení má počátek v 8. století, tzv. starší době hradištní. V Předmostí ho dokládají téměř výhradně nálezy žárových popelnicových hrobů. Sídlištní objekty byly nalezeny v historickém jádru Přerova. Do střední doby hradištní (9. – počátek 10. století) jsou datovány dvě velké nekropole z Předmostí (v trati „Nivky“ – 59 kostrových hrobů převážně z velkomoravského období; pohřebiště v bývalé Chromečkově zahradě – 140 slovanských hrobů (převážně však z 10. – 11., případně i 12. st.), k němuž zřejmě náleží i 15 hrobů z 11. – 12. st. nalezených v blízkosti farního kostela v Kubíčkově zahradě), ke kterým se doposud nepodařilo nalézt příslušné sídliště, co může mít za následek rozsáhlá těžba spraší. Slovanské osídlení však bylo zjištěno v blízkosti hrany štěrkové terasy se sprašovým pokryvem mezi Předmostím a Dluhoticemi, východně od Předmostí („K trati“ v k.ú. Popovic) a také na levém břehu řeky Bečvy na přerovském „Kopci“ (Horní náměstí), ke kterému však chybí adekvátně rozsáhlé pohřebiště. Vyvstává tu tedy otázka, jestli jeho obyvatelé využívali pohřebiště v 1,5 - 2 km vzdáleném Předmostí. Kontinuita osídlení v tomto prostoru pokračuje i v mladší době hradištní (910/ 950 – konec 12. století) (Staňa 1970, 81 - 105; Klíma, 1990, 16; Drechsler et al. 2006 – 2, 242 - 244, 253 255; Procházka et al. 2006, 680). Na přelomu 10. a 11. století se Morava stává spojencem polského krále Boleslava Chrabrého v boji proti římskému západnímu císařství. V letech 1015 - 1017 jsou doloženy boje Moravanů proti Čechům, kteří tehdy stáli v císařském táboře. V tomto období se stává Přerov jedním z hlavních opěrných bodů vlivu polského krále na území Moravy. V prostoru Horního města vzniklo významné hradisko opevněné mohutnou dřevohlinitou roštovou hradbou, která svým způsobem výstavby (tzv. háková konstrukce ) se zcela odlišuje od ostatních lokalit této doby na území Moravy. Nálezy z tohoto období dokládají obchodní spojení Přerova s významnými obchodními středisky při pobřeží Baltu a ve skandinávské oblasti. V následujícím století se Přerov stal jedním z hlavních centrálních sídlišť v rámci území celé Moravy.
8 Po připojení k českému knížectví v první polovině 11. století se Přerov stal správním centrem hradského obvodu (Drechsler et al. 2006 – 1; Drechsler t al. 2006 – 2, 244 248; Procházka et al. 2006, s 682 – 687). Předmostí vzniklo jako podhradí přerovského hradu (už samotní název obce, označované také jako Předmost, prozrazuje nejen geografický vztah v Přerovu, ale i určitou hospodářskou závislost) (Klíma 1970, 9). První písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141 (v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka) a svědčí o jeho správní funkci v hradské soustavě přemyslovského státu. Roku 1256 udělil Přemysl Otakar II. osadě práva královského města. V období husitských válek bylo město Přerov v letech 1423 a 1427 dobyto a stalo se základnou husitství na Moravě. V druhé polovině 15. století dochází k obnově Přerova, která souvisela s významným rodem Tovačovských z Cimburka, který měl město v zástavě od roku 1457 do roku 1470. Vrcholného rozvoje se Přerovu dostalo za Pernštejnů, kterým byl dán roku 1487 dědičně v držení a stal se tak městem poddaným. Došlo ke kolonizaci návrší kolem hradu novými osadníky, mezi nimiž byli zastoupeni členové jednoty bratrské. Jejich zásluhou se Přerov stal v 16. století důležitým kulturním střediskem, sídlem biskupa jednoty bratrské a rovněž místem, kde působila významná bratrská škola. Roku 1523 se v Přerově narodil Jan Blahoslav, autor české gramatiky, předchůdce Jana Amose Komenského. Komenský se na zdejší bratrské škole v letech 1608 - 1611 učil a následně tady i v letech 1614 - 1618 působil jako učitel a pomocník biskupa Jana Láneckého. Vrchol i tragický pád zažíval Přerov za vlády předáka moravské protestantské šlechty Karla staršího ze Žerotína (1598 – 1636). Dvě století následující po prohraném stavovském povstání znamenala pozvolný úpadek a ztrátu významu města. Teprve v souvislosti se zaváděním železniční dopravy došlo postupně od druhé poloviny 19. století k rychlému hospodářskému růstu (Drechsler et al. 2006, 1). Po krátkém připojení k Přerovu v letech 1950-1954 se Předmostí v roce 1960 trvale sloučilo s městem, v němž tvoří městskou část.
9 5. Postup a metoda výzkumu Terénní část výzkumu spočívala ve snížení současného terénu pomocí mechanizační techniky o 0,5 m. V průběhu výzkumu se ukázalo, že se jedná o původní recentními terénními zásahy výrazněji nedotčenou parcelu. Následoval plošný výzkum na ploše přibližně 30 m². Plocha byla kontrolním blokem rozdělena na sektory A a B. Celkově byl terén snížen o 0,8 - 1 m (215,84 m.n.m. – sektor A; 216,02 m.n.m. - sektor B). V severovýchodním rohu sektoru B byla provedena ručně hloubená sonda do hloubky 4 m od současného povrchu za účelem zjištění pleistocenních vrstev. Po rozpoznání objektů a stratigrafických jednotek byly jednotlivé situace a celková plošná situace zaměřeny a fotograficky a kresebně zdokumentovány. Grafická dokumentace byla prováděna na milimetrové papíry v měřítku 1:10 a 1:20. Pro písemný zápis informací byla použita tzv. stratigrafická formulářová metoda dle standardů ARCHAIA Brno o.p.s.. Fotografická dokumentace byla prováděna digitálními fotoaparáty Canon EOS 300D, Olympus C750UZ. Veškerá dokumentace byla převedena do digitální podoby. Z objektů byly odebrány nálezy a v některých případech i vzorky na bližší environmentální analýzu. Lidské pozůstatky byly podrobeny antropologickému rozboru.
6. Uložení dokumentace, nálezů a vzorků Veškerá terénní dokumentace i její následné zpracování pomocí počítačového softwaru je archivována u společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s. Nálezy jsou uloženy v Muzeu Komenského v Přerově.
10 7. Stratigrafické jednotky a popis nálezové situace Zjišťovací sonda Uloženiny 100 - vrstva Středně až tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, malé až velké kameny, valounky, kořínky Mocnost/sklon/hranice: > 0,8 m / mírní k JJZ / jasná Další popis: výrazné stopy bioturbace, především floroturbace Interpretace: orniční vrstva - současný půdní horizont 102 - vrstva Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice Mocnost/sklon/hranice: 0,38 - 0,5 m / rovný / jasná Interpretace: kulturní vrstva 127 – vrstva, totožná s 107 Tmavě hnědá až šedočerná – pevná – jílovitá hlína Příměsi: nahodile kameny, ojediněle se nacházeli fragmenty pravěké keramiky Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,4 m / vyplňuje mírnou trychtýřovitou depresi v směre SSV - JJZ / jasná Interpretace: rozplavená kulturní vrstva z mladší doby bronzové 130 - vrstva totožná s 106 Světle šedá – ulehlá – krusta CaCO3 Mocnost/sklon/hranice: 0,02 – 0,24 m / rovný / ostrá Další popis: středně šedočerná prachová hlína prostoupena CaCO3 – místy mineralizované trubičky – vysrážené vápnité tufy; vytváří lokální vrstvu ve VJV části sondy Interpretace: mineralizovaná vrstva- pozůstatek geotermální aktivity 1032 - vrstva Středně žlutohnědá – pevná – sprašovitá hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,16 – 0,5 m / mírný k VJV / jasná Další popis: v směre SSV – JJZ vytváří trychtýřovitou depresi Interpretace: podloží 1033 - vrstva Světle žlutá – tuhá -spraš Příměsi: cicváry - nahodile Mocnost/sklon/hranice: 0,15 – 0,26 m / rovný / jasná Interpretace: podloží 1034 - vrstva Středně žlutohnědý – tuhý - jíl Příměsi: cicváry - nahodile Mocnost/sklon/hranice: 0,26 – 0,63 m /rovný / rozpitá Další popis: v středně žlutohnědém jílu se vyskytovali hnědé vertikální pásy a skvrny Interpretace: podloží 1035 - vrstva Středně hnědošedý – tuhý - jíl Příměsi: velké množství konkrecí CaCO3 (30 – 50%; průměr 0,02 – 0,04 m) Mocnost/sklon/hranice: 0,24 – 0,64 m /rovný, v polovici profilu prudce klesající směrem k SSV/ jasná Interpretace: podloží
11 1036 - vrstva Světle žlutohnědý – tuhý - jíl Příměsi: čočky tmavě hnědého jílu, průsaky CaCO3 – šedá barva Mocnost/sklon/hranice: 0,2 m < / rovný / rozpitá Interpretace: podloží 1037 - vrstva Středně šedohnědý – tuhý - jíl Příměsi: cicváry Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,36 m / rovný, směrem k VJV prudce klesá; JJZ směrem se strácí / ostrá Interpretace: podloží 1038 - vrstva Žlutošedý – středně ulehlá – jílovitý písek Příměsi: vysráženiny minerálů Mocnost/sklon/hranice: 0,35 m < / rovný / jasná Interpretace: podloží 1039 - vrstva Šedý – tuhý - jíl Příměsi: cicváry (průměr 0,03 – 0,06 m) Mocnost/sklon/hranice: 0,09 m < / rovný / Interpretace: podloží
Zjišťovací sonda V sondě (obr. 8; tab. 14) provedené v SV rohu sektoru B, do hloubky 4 m od současného povrchu, bylo zachyceno souvrství od recentních po pleistocénní vrstvy. Na podloží tvořeného holocénním půdním typem středně hnědé hlíny, pod kterým se nacházela vrstva spraše a jílovité a štěrkovité horizonty (SJ 1032 - 1039), nasedala kulturní vrstva obsahující střepy z mladší doby bronzové (SJ 127). Stratigraficky se nad ní, v situaci zachyceném na profilu profilu P1 a P3 (obr. 31, tab.14), nacházela světle šedohnědá písčitá hlína (SJ 102). Na profilu P2 a v VJV části profilu P1 a P3 byly dané horizonty, SJ 127 a SJ 102, oddělené silně mineralizovanou vrstvou (SJ 130), která se nacházela také v SZS části sektoru A (SJ 106). Orniční vrstva (SJ 100), s velkým množstvím příměsi organického materiálu, fragmentů mazanice a valounků, tvoří současní povrchový terén. Profil 1 v sektore A Uloženiny 103 - vrstva Tmavě hnědá – tvrdá – písčitá hlína Příměsi: nahodile kousky malty, fragmenty cihel Mocnost/sklon/hranice: 0,05 m / rovný / ostrá Interpretace: kulturní vrstva
12 104 - vrstva Bílá – středně ulehlá - malta Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,01 – 0,03 m / mírně zvlněný / ostrá Interpretace: maltová vrstva 105 - vrstva Světle hnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: jíl (cca 20%), ojediněle drobné fragmenty cihel Mocnost/sklon/hranice: 0,15 m / rovný / jasná Interpretace: kulturní vrstva 106 – vrstva, totožná s 130 Světle šedá – tvrdá – vrstva vápenité (travertínové) vysráženiny Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,05 m / mírně zvlněný / jasná Interpretace: mineralizovaná vrstva- pozůstatek geotermální aktivity 107 – vrstva, totožná s 127 Tmavě hnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína Příměsi: nahodile kamínky Mocnost/sklon/hranice: 0,51 m < / rovný až mírně zvlněný / Interpretace: rozplavená kulturní vrstva z mladší doby bronzové
Profil kontrolního bloku mezi sektory A a B Uloženiny 102 - vrstva Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice Mocnost/sklon/hranice: 0,19 – 0,2 (ssv profil) / 0,14 – 0,16 (jjz profil) / rovný / rozpitá Interpretace: kulturní vrstva 108 - výplň Tmavě hnědá se světlohnědými skvrnami (spraš) – pevná – písčitá hlína Příměsi: ojediněle fragmenty cihel, nahodile uhlíky, novověká keramika, vápno (cca 1%) Mocnost/sklon/hranice: 0,43 m < / - / Interpretace: výplň výkopu 506 114 - výplň Tmavě šedohnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína Příměsi: keramika, nahodile mazanice, ojediněle uhlíky Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,62 m / - / jasná Interpretace: výplň výkopu 507 122 – vrstva, totožná s 128 128 - vrstva Středně hnědá se žlutohnědými skvrnami (spraš) – pevná – sprašovitá hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,36 m < (ssv profil) / 0,16 m < (jjz profil)/ - / Interpretace: sprašovité podloží 131 – výplň Černá – tuhá – organická hlína Příměsi: fragmenty mazanice, valounky – nahodile Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,47 m / - / jasná
13 Další popis: v zásypu se nad nádobou nacházely střepy a fragment amorfního bronzu Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 811 Výkopy 506 Dochování výkopu neznámé Zachovaná délka/šířka/hloubka: 1,7 x 1,2 x 1,2 m Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé Výplň: 108 Interpretace: novověká jáma 507 Zkoumána část výkopu Půdorys horní hrany povrchu: kvadratický Orientace: vsv – zjz Rozměry: 1,1 x 1,1/0,7 x 0,62 m Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný Výplň: 114 Interpretace: novověký výkop (hloubený do vrstvy 122) 513 Zkoumán celý výkop Půdorys horní hrany povrchu/dna: nepravidelný / kruhový Rozměry: 0,8 m x 0,4 m (zachovaná hloubka) Horní/dolní hrana: pozvolná / ostrá Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / stupňovité / šikmé Dno/ povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché Výplň: 131 Interpretace: výkop pro žárový popelnicový hrob Hrob 811 Žárový Hrobová jáma: 513 Zásyp hrobové jámy: 131 Schránka: popelnice Stav dochování pohřbu: celý Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice, další nádoby uložené v popelnici, fragmenty keramiky, zlomek amorfního bronzu Další popis: hrobová jáma i urna byly porušeny výkopem 507; hrob 811 porušil stratigraficky starší hrob 810 Interpretace: žárový popelnicový hrob
Profil 1 v sektore A Profil 1 (obr. 8, 30) zachytává situaci na JJZ hranici sektoru A. Tmavě hnědou písčitou hlínu (SJ 107=127), podobně jako v sektoru B, překryl sintrový horizont (SJ 106=130). Stratigraficky nad ním se nacházela kulturní vrstva světle hnědé jílovitě písčité hlíny s ojedinělými fragmenty cihel (SJ 105), kterou překrývala tenká vrstva malty (SJ 104). Tuto možno interpretovat jako vrstvu stavebního odpadu. Písčitá hlína promíchaná s kouskama malty a cihel (SJ 103) tvoří nejmladší stratigrafickou jednotku na Profilu 1.
14 Profil kontrolního bloku mezi sektory A a B Profily (SSV a JJZ) kontrolního bloku (obr. 8, 29) dokumentují situaci novověkých objektů 7 a 6 zahloubených do vrstvy 102 a sprašovitého podloží (SJ 128). Na JJZ straně lze pozorovat narušení žárového hrobu 810 o něco mladším popelnicovým žárovým hrobem 811, kterého vrchní část byla zasáhnuta výkopem objektu 7. Stratigrafický objekt 1 Uloženiny 101 - vrstva Tmavě hnědá – pevná – písčitě jílovitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, kořeny, valounky Mocnost/sklon/hranice: 0,25 m / rovný / rozpitá Interpretace: podorniční vrstva 140 - vrstva Šedo hnědá – ulehlá –hlinitě jílovitý písek Příměsi: fragmenty cihel a mazanice Mocnost/sklon/hranice: 0,15 m / rovný / jasná Interpretace: výplň výkopu 501 Výkopy 501 Půdorys horní hrany: nepravidelný, oválny Rozměry: 1,1 x 1,2 m x 0,15 m Horní hrana/dolní hrana: ostrá / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché /rovný Výplň: 140 Interpretace: novověký nebo recentní výkop
Popis situace: Výkop 501 (obr. 20; tab. 10.1) byl situovaný v JJV rohu sektoru A. Jeho výplň U 140 neobsahovala žádnou keramiku, ani jiné nálezy, které by umožnili jeho bližší dataci. Pravděpodobně se jedná o novověký nebo recentní výkop (byl zahlouben do vrstvy 102). Spodní hranice výkopu 501 přecházela pozvolně do vrstvy 105, tudíž došlo k přebrání výkopu a následnému odkrytí pozůstatků dolních částí lidských končetin. V těsné blízkosti výkopu 501 se nacházel hrob 803 (obr. 12; tab. 4.2) porušen recentním výkopem. Původně se svažovala možnost příslušnosti části kostry z výkopu 501 ke hrobu 803, avšak na základě vzájemné polohy obou pozůstatků koster (orb. 4), byla tato možnost vyloučena.
15 Stratigrafický objekt 2 Uloženiny 109 - výplň Tmavě hnědá – pevná – pískovitá hlína Příměsi: střepy – četně, uhlíky, mazanice - nahodile Mocnost/sklon/hranice: 0,26 - 0,46m / - / ostrá Interpretace: výplň výkopu 502 Výkopy 502 Půdorys horní hrany povrchu: nepravidelný, ledvinovitý Rozměry: 1,1 x 0,9 m x 0,46 m Horní hrana/dolní hrana: ostrá až nepostřehnutelná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný Výplň: 109 Další popis: v severní části byl porušený výkopem V 506 Interpretace: výkop pro jímku – odpadní jáma
Popis situace: Objekt 2 (obr. 21, 22; tab. 10.2) se nacházel u VJV hranice zkoumané plochy A. Rýsoval se ve vrstvě 102 (216,4 m.n.m.) a na západní straně porušoval hrob 800 z ½ 11 stol. Jeho tvar byl nepravidelný. Na základě keramického materiálu ho lze datovat přibližně do 1. poloviny 13. stol. Sloužil pravděpodobně jako jímka. Jeho výplň tvořila tmavě hnědá pevná písčitá hlína s uhlíky (U 109). V ní se ve vrchní části jímky nacházely střepy a fragmenty mazanice. Objekt zasahoval do hloubky 215,8 m.n.m. V severní části ho narušoval objekt 6 s kostrou kopytníka a novověkou keramikou.
Stratigrafický objekt 3 Uloženiny 112 - výplň Středně hnědá – středně ulehlá – prachová hlína Příměsi: čočky spraše, mazanice, tlející kořeny stromu Mocnost/sklon/hranice: 0,4 m / rovný / ostrá Interpretace: výplň výkopu 504 Výkopy 504 Zkoumán celý výkop Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný
16 Orientace: SSZ – JJV Rozměry: 1,1 x 0,86 x 0,5 m Horní/dolní hrana: ostrá / ostrá Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / svislé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché až mírně konvexní / mírný Výplň: 112 Interpretace: recentní výkop
Popis situace: Obdélný půdorys horní hrany objektu 3 (obr. 23; tab. 11.1), přibližně ve střední části sektoru A, se postupně rýsoval už od vrstvy 102. Jasný obrys byl zřetelný ve vrstvě 128 z níž byl vybrán (215,88 m.n.m.). Jednalo se o recentní výkop hluboký 0,4 m s výplní hnědé středně ulehlé prachové hlíny (U 112) s čočkami žluté spraše. Stratigrafický objekt 5 Uloženiny 111 – výplň Tmavě hnědý – pevný – písčitý jíl Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,4 - 0,42 m / - / jasná Interpretace: výplň výkopu 505 Výkopy 505 Zkoumán celý výkop Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný Orientace: vsv – zjz Rozměry: 0,9 x 0,8 x 0,42 m Horný/dolní hrana: ostrá / ostrá Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / téměř svislé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché Výplň: 111 Interpretace: recentní výkop
Popis situace: Objekt 5 (obr. 24, tab. 11.2), SV polovina sektoru B, se po snížení terénu o 0,1m rýsoval ve vrstvě 102 jako obdélný (216,48 m.n.m.). Obdélné dno objektu zasahovalo do kulturní vrstvy 127 (216,16 m.n.m.). Výplň tvořil tmavě hnědý pevný písčitý jíl (U 111) bez nálezů. Objekt patří mezi recentní výkopy.
17 Stratigrafický objekt 6 Uloženiny 108 - výplň Tmavě hnědá se světlohnědými skvrnami (spraš) – pevná – písčitá hlína Příměsi: ojediněle fragmenty cihel, nahodile uhlíky, novověká keramika, vápno (cca 1%) Mocnost/sklon/hranice: 1,2 m < / - / Interpretace: výplň výkopu 506 Výkopy 506 Dochování výkopu neznámé, oválný Zachovaná délka/šířka/hloubka: 1,7 x 1,2 x 1,2 m Horný/dolní hrana: ostrá / Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé Výplň: 108
Interpretace: novověká jáma Popis situace: Objekt 6 (obr. 25; tab. 12.1) zasahoval do obou zkoumaných ploch A a B a z velké části spočíval v profilu za VJV hranicí obou sektorů. V JJV rohu plochy B se nacházely krční obratle (216,34 – 216,18 m.n.m.) a část zvířecí lebky (216, m.n.m.). Ve VSV rohu plochy A byly objeveny přední končetiny (216,18 m.n.m.). Po odstranění kontrolního bloku mezi plochami A a B a mírném rozšíření výkopu na VJV byl odkryt zbytek zvířecí hlavy (tab. 12.2). Tvar a dno výkopu nebylo zachyceno (výkop sahal pod úroveň ohroženou výstavbou cyklostezky). Tmavě hnědá písčitá hlína se světlohnědými skvrnami spraše (U 108) vyplňující výkop obsahovala kromě ojedinělých fragmentů cihel, uhlíků a vápna i střepy novověké keramiky, na základě kterých můžeme objekt datovat. Zkorodované železné předměty (zámky) objevené při začišťování objektu 2 jsou pravděpodobně součástí objektu 6, který narušuje objekt 2. Výkop objektu 6 (V 506) z části zasáhnul a rozrušil i žárový popelnicový hrob 804.
Stratigrafický objekt 7 Uloženiny 114 - výplň Tmavě šedohnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína Příměsi: keramika, nahodile mazanice, ojediněle uhlíky Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,62 m / rovný / jasná
18 Interpretace: výplň výkopu 507 Výkopy 507 Zkoumána část výkopu Půdorys horní hrany povrchu: nepravidelný, kvadratický Orientace: vsv – zjz Rozměry: 1,1 x 1,1/0,7 x 0,62 m Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný Výplň: 114 Interpretace: novověký výkop
Popis situace: Objekt 7 (obr. 26, 27; tab. 13.1), při SSV hraně sektoru A s přesahem do sektoru B. Na úrovni 216,18 m.n.m. ve vrstvě 128 se rýsoval tmavý objekt kvadratického půdorysu. Ve výplni tmavě šedohnědé písčitě jílovité hlíny se nacházelo početné množství střepů pravěké keramiky. Výkop objektu 7 totiž zasáhl a porušil pravěký žárový popelnicový hrob z něhož spodní část zůstala neporušena – hrob 811. Objekt porušil také raně středověký dětský kostrový hrob 802 v oblasti dolních končetin. Pravděpodobně se jedná o novověký výkop. Stratigrafický objekt 8 Uloženiny 102 - vrstva Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice Mocnost/sklon/hranice: < 0,5 m / rovný / rozpitá Interpretace: kulturní vrstva 118 - výplň Promíchaná světlá a tmavě hnědá – pevná - hlína Příměsi: mazanice (cca 20%), uhlíky (cca 15%) Mocnost/sklon/hranice: 0,01 – 0,14 m / rovný / jasná Interpretace: výplň výkopu 511 127 – vrstva, totožná s 107 Tmavě hnědá až šedočerná – pevná - hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,4 m / vytváří mírný trychtýř v směre SSV - JJZ / jasná Další popis: ojediněle se nacházeli fragmenty pravěké keramiky Interpretace: kulturní vrstva z mladší doby bronzové
19 Výkopy 511 Dochování výkopu neznámé, obdélný Zachovaná délka/šířka: 1,2 / 0,4 - 0,7 m; hloubka: 0,14 m Horný/dolní hrana: pozvolná / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché Výplň: 118 Interpretace: neurčitelná – novověký nebo recentní výkop
Popis situace: V SSZ rohu sektoru B jme ve vrstvě 102 zachytili poměrně plytký (0,1 – 0,16 m) objekt 8 (obr. 28; tab. 13.2), kterého výplň sestávala z promíchané světlo tmavě hlíny s příměsí mazanice a uhlíků (U 118). Jeho spodní část přesahovala do mladobronzové kulturní vrstvy (U 127). Objekt neobsahoval žádný keramický materiál, nebo jiné artefakty, které by umožnili jeho přesnější dataci. Jen rámcově ho lze zařadit do období novověku nebo jako recentní výkop jehož vrchní část byla odstraněna při recentních úpravách terénu.
Stratigrafický objekt 9 Uloženiny 119 - výplň Šedo až cihlově hnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,02 - 0,04m / mírný / jasná Další popis: přepálená vrstva Interpretace: výplň výkopu 512 125 – výplň Tmavě šedý až černý – ulehlý - popel Příměsi: uhlíky Mocnost/sklon/hranice: 0,02 – 0,04 m / mírný / ostrá Interpretace: popel Výkopy 512 Dochování výkopu neznámé Zachovaná délka/šířka: 0,3 / 0,4 m Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé/ šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / mírný Výplň: 119, 125 Interpretace: destrukce ohniště
20 Popis situace: Přepálený objekt 9 (obr. 17; tab. 8.1) byl na ZSZ hranici sektoru B porušen výkopem pro elektrický kabel. Na ZJZ straně porušuje hrob 808 (také je porušen recentním výkopem pro elektrický kabel). Důkazem jsou částečně spálené kosti dolních končetin (prsty). Mohlo by se jednat o destrukci ohniště z období novověku. Stratigrafický objekt 10 Uloženiny 199 - výplň Středně šedohnědá – pevná – hlína Příměsi: valounky, fragmenty vysráženin CaCO3 a vápna, ojediněle čočky spraše Mocnost/sklon/hranice: 0,2 / rovný / jasná Interpretace: výplň výkopu 500 Výkopy 500 Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný Orientace: ssz – jjv Zachovaná délka/šířka/hloubka: 4,45 – 4,77 m / 0,77 m / 0,20 Horný/dolní hrana: ostrá / ostrá Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé/ svislé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ ploché / rovné Výplň: 199 Interpretace: recentní výkop
Popis situace: Recentní výkop 500 se táhnul diagonálně přes sektor A v směre SSZ – JJV (obr. 7). Zasáhnul a porušil hroby 801, 802, 803 a 807.
Hrob 800 Inhumace Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit Stav dochování pohřbu: částečně – chybí dolní část horních končetin (ruce), levá dolní končetina od patelly, pravá dolní končetina – fibula, chodidlo; porušen objektem 2 Poloha kostry: na zádech / ventrální Orientace: JZ – SV Osobní výbava/milodary: denár uherského krále Ondřeje (1046 – 1061) situovaní pod lebkou Délka kostry: 1,4 m Niveleta hrobové jámy: 216,3 m.n.m. Další popis: hrobová jáma se nedochovala Interpretace: kostrový hrob
21 Popis situace: Kostrový hrob 800 (obr. 9; tab. 2.2) nedospělého jedince se nacházel v SSV polovině sektoru A. Jedinec ležel v poloze natažené na zádech ve směru JV – SZ s tváří obrácenou na východ, pravou rukou u těla a levou v pánevní oblasti. Hrobová jáma se nedala rozlišit ani barevně ani materiálově. Na SZ straně, u nohou, zasáhl hrob výkop objektu 2, důsledkem čeho chybí levá dolní končetina od patelly, pravá dolní končetina – fibula a chodidlo. Chybí také dolní část horních končetin (ruce). K odstranění pravé ruky mohlo dojít také pří výkopu objektu 2. Levá ruka se nezachovala kvůli špatnému stavu. Hrob je datován denárem uherského krále Ondřeje I. (1046 – 1061), sekundárně situovaným pod lebkou. Primárně se s velkou pravděpodobností nacházel v ústech, kde byl vložen jako obolus. Hrob 801 Inhumace Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101 Hrobová jáma: 517 Schránka/ podklad: dřevěná deska – nad mrtvým Stav dochování pohřbu: částečně – chybí dolní část horních končetin, dolní končetiny a cranium porušené výkopem na el. kabel Poloha kostry: na zádech /ventrální Orientace: JZ – SV Délka kostry: 0,8 m Niveleta hrobové jámy: 216,22 m.n.m. Interpretace: kostrový hrob s dřevěným překrytím Výkopy 517 Zachovaná část výkopu Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný Orientace: JZ – SV Rozměry: 0,88 x šířka nebyla zachycena x 0,05 m Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché / rovné Výplň: nelze odlišit od 101 (tudíž pravděpodobně přemístěná U 101) Další popis: výkop byl zahlouben do vrstvy 106 Interpretace: výkop pro hrob 801
Popis situace: Dětský kostrový hrob 801 (obr. 10; tab. 3.1) u ZSZ hranice sektoru A (přibližně ve středu její délky) narušil v lebeční oblasti recentní výkop pro elektrický kabel. recentní výkop protínající sektor A ve směru SSZ – JJV měl za následek odstranění dolních končetin. U absence dolní části horních končetin (ruce) lze předpokládat, ze
22 se nezachovaly v důsledku mladého věku jedince a částečně i agresivity půdního prostředí. Tělesné pozůstatky dítěte v poloze na zádech byly překryté tenkou dřevěnou deskou (216,28 m.n.m.) (tab. 3.2). Pravá ruka spočívala u těla, levá v pánevní oblasti. Orientace hrobu respektovala orientaci na pohřebišti, tudíž JZ – SV. Hrobová jáma byla v spodní části zahloubena do mineralizované vrstvy (U 106). Hrob 802 Inhumace Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101 Stav dochování pohřbu: částečně – chybí cranium, horní část thoraxu, dolní část levé horní končetiny, dolní končetiny od patelly; porušený objektem 7 Poloha kostry: na zádech/ ventrální Orientace: JZ – SV Délka kostry: 0,6 m Niveleta hrobové jámy: 216,245 m.n.m. Interpretace: kostrový hrob
Popis situace: Dětský kostrový hrob 802 (obr. 11; tab. 4.1) byl situovaný v SSZ rohu sektoru A. Hrob je porušen na dvou místech. Lebka a horní část hrudníku byla odstraněna mladším zásahem protínajícím diagonálně sektor A. Větší oblast dolních končetin chybí v důsledku exkavace objektu 7. Hrob je orientovaný ve směru JZ – SV v poloze natažené na zádech a rukama podél těla. Některé části kostry (radius a falanges) byly nalezené v neanatomické poloze pravděpodobně v důsledku výskytu hlodavců. Hrobovou jámu nebylo možné rozpoznat. Hrob 803 Inhumace Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101 a 102 Stav dochování pohřbu: částečně – zachované cranium, levá clavicula, vertebrae cervicales, levá scapula a část humerusu; porušení výkopem 501 Poloha kostry: na zádech/ ventrální Orientace: ZJZ – VSV Niveleta hrobové jámy: 216,11 m.n.m. Další popis: pod dnem výkopu 501, v těsné blízkosti hrobu 803, byly nalezeny dolní části končetin (fibulae, tibiae, tarsus, metatarsus) Interpretace: kostrový hrob
Popis situace: Kostrový hrob 803 (obr. 12; tab. 4.2) u JJZ hranice sektoru A se zachoval ve velmi špatném stavu. Jeho větší část zničil recentní výkop diagonálně protínající
23 sektor A. Jednalo se o dospělého jedince (ženu) pohřbeného na zádech. Hrobovou jámu nebylo možné rozpoznat. Dolní části končetin nalezené po vybrání výkopu V 501 (obr. 4, 20; tab. 10.1) patří patrně k jinému pohřbu narušenému, podobně jako hrob 803 mladším zásahem, který se nepodařilo postřehnout.
Hroby 804 a 809 Žárový Schránka: popelnice Stav dochování pohřbu: částečně – porušený mladším zásahem – obj. 6 Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice Další popis: je totožný s hrobem 809 a 810 – jsou jeho pokračováním Interpretace: žárový popelnicový hrob Uloženiny 120 - výplň Promíchaná tmavě hnědá se světle hnědou – pevná – písčitá hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,1 m / mírný / jasná Interpretace: sekundárně přemístěná výplň hrobu 804 129 - výplň Rezavě hnědá – pevná - hlína Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,01 m / rovný / jasná Interpretace: sekundárně přemístěná výplň hrobu 804
Popis situace: Rozrušený žárový hrob 804 (obr. 13; tab. 5.1) u SSV hranice sektoru A přesahoval i do JJZ prostoru sektoru B – hrob 809 (obr. 18; tab. 5.2). Na obou plochách byl porušen (v sektoru A výkopem objektu 6; v sektoru B se hranice mladšího zásah nepodařilo rozpoznat). V sektoru A byla dochována spodní část popelnice ve zlomkovitém stavu s fragmentama přepálených kostí (tab. 5.1). V sektoru B (tab. 5.2) se mezi vrstvou popela a přepálených kostí nacházel novověký glazovaný střep, který je dokladem mladšího zásahu. Žárový hrob 810 (obr. 19), objevený při snižování (odstraňování) kontrolního bloku a začišťování žárového popelnicového hrobu 811, je pravděpodobně také součástí hrobu 804/809, tudíž jeho částí, která zasahovala z obou stran do profilu kontrolního bloku.
24 Hrob 805 Inhumace Zásyp hrobové jámy: 124? Stav dochování pohřbu: částečně – dětský skelet, tudíž se zachoval špatně – část cranie, obe scapuly, horní část thoraxu, jedna tibie Poloha: na zádech/ ventrální Niveleta hrobové jámy: 216,45 m.n.m. Orientace: JZ – SV Osobní výbava/ milodary: 5 esovitých záušnic Interpretace: kostrový hrob Uloženiny 124 - výplň Tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: Mocnost/sklon/ hranice: - / - / Interpretace: výplň hrobu 805?
Popis situace: Dětský kostrový hrob 805 (obr. 14; tab. 6.1) u VJV hranice sektoru B se dochoval v torzovitém stavu (horní část thoraxu, cranie a tibie). Nepodařilo se zachytit žádný zásah (ani barevně ani materiálově), který by měl za následek odstranění zbytku skeletu, a je nepravděpodobné, že by se nezachoval (dlouhé kosti) v důsledku agresivity půdního prostředí. Hrob směroval z JZ na SV s polohou nataženou na zádech. Jeho součástí bylo 5 bronzových esovitých záušnic, nalezených u pravé části lebky (tab. 6.2), datovaných do 11. stol. Sloužily jako vlasové ozdoby. Hrobová jáma neměla jasný obrys. Hrob 806 Inhumace Hrobová jáma: 514 Zásyp hrobové jámy: 121 Stav dochování pohřbu: celý Poloha kostry: na zádech Orientace: JZ – SV Délka kostry: 1,7 m Niveleta hrobové jámy: Další popis: v oblasti dolních končetin je hrob narušen objektem 5 Interpretace: kostrový hrob Uloženiny 121 - výplň Tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: pravěké a středověké střepy Mocnost/sklon/ hranice: 0,2 m / rovný / rozpitá
25 Interpretace: výplň výkopu 514 hrobu 806 Výkopy 514 Zkoumán celý výkop Půdorys horní hrany povrchu/dna: oválný / oválný Orientace: JZ – SV Rozměry: 1,9x0,65x0,05 m Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / šikmé Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché Výplň: 121 Interpretace: výkop pro hrob 806
Popis situace: Kostrový pohřeb 806 (obr. 15; tab. 7.1) dospělého jedince v středě podélné osy sektoru B, v poloze natažené na zádech, s rukama u těla, lebkou na týlu byl orientován na JZ – SV. Neobsahoval žádnou osobní výbavu. Hrobová jáma se rýsovala poměrně jasně. V oblasti dolních končetin (levá tibie a fibula) byl hrob narušený recentním výkopem objektu 5. V zásypu hrobové jámy se nacházely středověké střepy a poměrně velké množství pravěké keramiky, z čeho možno usuzovat, ze hrob narušil nějaký objekt z mladší až neskoré doby bronzové. Hrob 807 Inhumace Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101 Stav dochování pohřbu: částečně – dětský skelet, tudíž se zachoval špatně – část cranie, levá scapula, vertebrae cervicales Poloha kostry: na zádech Orientace: SV – JZ Niveleta hrobové jámy: Další popis: nález fragmentu keramiky – provrtaný polokulovitý výčnělek Interpretace: kostrový hrob
Popis situace: Torzo dětského hrobu 807 (obr. 16; tab. 7.2) se nacházelo v sektoru A. Dítě leželo pravděpodobně v natažené poloze na zádech s orientaci SV – JZ, tudíž opačnou vůči ostatním hrobům na pohřebišti. Jeho JZ část byla odstraněna výkopem položeným diagonálně v sektoru A narušujícím také hroby 801, 802 a 803. Hrobová jáma nebyla zachycena.
26 Hrob 808 Inhumace Hrobová jáma: 115 Zásyp hrobové jámy: 126 Stav dochování pohřbu: částečně – zachovaná dolní část končetin – prsty – částečně spálené Interpretace: kostrový hrob? Uloženiny 126 - výplň Šedohnědá – pevná – písčitá hlína Příměsi: uhlíky Mocnost/sklon/ hranice: 0,01 – 0,13 m / horní hranice je porušena výkopem 512; prudký k JJZ (na části mírně stoupá) / rozpitá Další popis: narušen objektem 9 (zasahuje do něj uloženina 125) Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 808 Výkopy 515 Dochování výkopu neznámé Půdorys horní hrany povrchu: obdélný Orientace: JZ – SV Výplň: 126 Interpretace: výkop pro hrob 808
Popis situace: Zbytky hrobu 808 (obr. 17; tab. 8.1) byly nalezeny u ZSZ hranice sektoru B. ZSZ prostor pravděpodobně původně kostrového hrobu téměř zcela zasáhl recentní výkop pro elektrický kabel. Dochovaly se pouze kosti dolních končetin (prsty) a to částečně spálené v důsledku narušení mladším objektem 9 (zaniknuté ohniště). Hrob 810 Žárový
Pravděpodobně je součástí hrobu 804 (809) – hrob rozrušený zásahem mladšího objektu. Na ZSZ straně byl porušen výkopem žárového popelnicového hrobu 811 (obr. 18; tab. 8.2). Hrob 811 Žárový Hrobová jáma: 513 Zásyp hrobové jámy: 131 Schránka: popelnice Stav dochování pohřbu: celý
27 Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice, další nádoby uložené v popelnici, fragmenty keramiky, zlomek amorfního bronzu Další popis: hrobová jáma i urna byly porušeny výkopem 507; hrob 811 porušil stratigraficky starší hrob 810 Interpretace: žárový popelnicový hrob Uloženiny 131 - výplň Černá – tuhá – organická hlína Příměsi: fragmenty mazanice, valounky – nahodile Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,47 m / - / jasná Další popis: v zásypu se nad nádobou nacházely střepy a fragment amorfního bronzu
Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 811 Výkopy 513 Zkoumán celý výkop Půdorys horní hrany povrchu/dna: nepravidelný / kruhový Rozměry: 0,8 m x 0,4 m (zachovaná hloubka) Horní/dolní hrana: pozvolná / ostrá Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / stupňovité / šikmé Dno/ povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché Výplň: 131 Interpretace: výkop pro žárový popelnicový hrob
Popis situace: Žárový popelnicový hrob 811 (obr. 18; tab. 8.2) u JJZ hranice sektoru B přesahoval i do prostoru kontrolního bloku. Vrchní část hrobu zasáhl a rozrušil objekt 7, kterého výplň obsahovala i pravěké střepy nádob. Urna, v níž byly uložené další nádoby, popel a přepálené kosti zemřelého, měla porušenou horní část (hrdlo, okraj) (tab. 9.1). V blízkosti urny ležel bronzový korálek (tab. 9.2), nesoucí patrné stopy žáru, pocházející přímo z obsahu popelnice z níž byl sekundárně přemístěný při porušení hrobu, nebo byl součástí zásypu. ZSZ od popelnice se v zásypu nacházely střepy, kterých analogie se vyskytly v zásypu objektu 7. Při hloubení výkopu pro hrob byl porušen starší žárový hrob 810 (804/809).
28 8. Závěr Prostor zkoumané plochy byl využíván jako pohřebiště od pravěku po raný středověk. Žárové popelnicové hroby 804, 809, 810 a 811 (obr. 3; tab. 5, 8.2, 9) odkryté v sektoru A a B v oblasti kontrolního bloku spadají do období mladší až pozdní doby bronzové (lužická kultura). Hroby 804, 809 a 810 byly původně pravděpodobně součástí jednoho hrobového celku, který byl z části porušen novověkým výkopem objektu 6 (SJ 506) a možná krátce po svém pohřbení také pravěkým žárovým popelnicovým hrobem 811. Na ploše bylo postupně odkryto 7 kostrových hrobů z mladší doby hradištní (obr. 4; tab. 2.2, 3, 4, 7), které reprezentují nejstarší raně středověké aktivity na lokalitě. Hroby byly situovány ve směru JZ – SV (kromě hrobu 807) v natažené poloze na zádech s rukama podél těla, nebo pravou rukou podél těla a levou v pánevní oblasti. Hrobové jámy byly hloubené do středně hnědé až šedohnědé písčité hlíny (SJ 102). Několik hrobových jam bylo mělce zapuštěno do sprašového podloží (SJ 128). Většina pohřbů byla bez doprovodných milodarů. Výjimkou byl dětský pohřeb 805, který obsahoval soubor 5 bronzových esovitých záušnic a dále pohřeb 800, ve kterém byl nalezen denár uherského krále Ondřeje I. (1046-1061), situovaný pod lebkou. Hrob 808, s pozůstatky částečně spálených dolních končetin, lze len rámcově zařadit do kategorie mladohradištních kostrových hrobů. Všechny hroby byly porušené mladšími zásahy. S největší pravděpodobností se jedná o pokračování rozsáhlého kostrového pohřebiště objeveného M. Křížem v roce 1895 při úpatí Skalky, západně od nově prozkoumané plochy. Toto pohřebiště by mělo také dále pokračovat SV směrem od Farské zahrady. Zde byly v letech 1867 a 1924 odkryty kostrové hroby při kopání základů staré budovy obecní školy a při stavbě domu č. 15. Dokladem vrcholně středověkého osídlení je zahloubená sídlištní jáma (obj. 2) (obr. 5; tab. 10.2), která obsahovala keramiku z 1. pol. 13. století. Nejmladší stopy osídlení představuje několik výkopů (obj. 6, 7, 9) (obr. 6) novověkého stáří. Objekty 1 a 8 nelze přesněji datovat. Můžeme je zařadit jenom rámcově k novověkým nebo recentním výkopům (obr. 6). Recentní výkopy (obr.7; tab. 11:1-2) se převážně koncentrovaly v sektoru A, kde narušily kostrové hroby 801, 802, 803 a 807. V sektoru B byl zaznamenán jeden výkop, porušující hrob 805. Podél celé ZSZ hrany sektoru A a B se táhla rýha pro elektrický kabel. Paralelně s ní byly v době výzkumu, ve vzdálenosti cca 2 m ZSZ
29 směrem od zkoumané plochy, prováděné výkopové práce pro kabeláž. Ve výkopu a v profilu se nacházely kostrové pozůstatky, které by mohly náležet k předmětnému pohřebišti a dokládat jeho pokračování západním směrem, tudíž ke kostrovému pohřebišti při úpatí Skalky v bývalé Chromečkově zahradě. Výsledky archeologického výzkumu prokázaly, že přítomnost archeologa v Předmostí a jeho okolí je nutná při každé stavební či výkopové akci. Nálezové situace poskytly velmi důležité informace k poznání materiální a duchovní kultury pravěkého a středověkého člověka. Z výsledků výzkumu vyplynula skutečnost, že jakýkoliv další zemní, stavební nebo jiný terénní zásah v okolí lokality je nutné archeologicky sledovat a zabezpečit z hlediska potřeb archeologické památkové péče.
30 9. Prameny a literatura Demek, J. – Novák, V., 1992: Neživá příroda, Brno. Drechsler, A. – Fišmistrová, V. – Lapáček, J., 2006: Dějiny města Přerova v datech. Přerov 2006. (Drechsler et al. 2006 - 1) Drechsler, A. – Procházka, R. – Schenk, Z., 2006: Počátky osídlení Přerova a Předmostí. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město. Část 2. In: Vlastivědný věstník moravský, ročník LVIII, sešit 3, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně 2006, s. 242 - 261. (Drechsler et al. 2006 - 2) Klíma, B., 1970: Tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova. In: Dějiny města Přerova, Brno 1970, s. 9 – 78. Klíma, B., 1990: Lovci mamutů z Předmostí, Praha. Kříž, M., 1896: O dokončení výzkumných prací v Předmostí se stručným přehledem literatury o tomto nalezišti, Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 13, s. 87-88. Procházka, R. –Drechsler, A. – Schenk, Z., : Raně středověká sídlištní aglomerace Přerov (8. – 12. století) – současný stav poznání. In: AR LVIII 4/2006, s. 668 – 694. Staňa, Č., 1970: Slovanské osídlení na území města Přerova. In: Dějiny města Přerova, Brno 1970, s. 79 – 114. Vaňák, B. – Tošenovský, J. 1977: Okres Přerov, textová část k vlastivědné mapě 1: 100 000. Praha. Zapletal, F., 1941: Skalka aneb Hradisko v Předmostí u Přerova. Přerov 1941. Zapletal, L., 1988: Přírodní poměry, In: Okres Přerov (ed. G. Vožda), Ostrava, s. 713. http://predmosti.unas.cz/historie.php?akce=open&idHistorie=1 http://www.mu-prerov.cz/clanek.php?cl=2031&cat=127
Předmostí u Přerova 2006 - vyhodnocení antropologického materiálu Hranická ulice - cyklostezka č.objektu 501 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811
pohlaví
věk
kategorie
výška postavy
spíše žena/neurčitelné spíše žena/neurčitelné spíže žena/neurčitelné žena neurčitelné
13-15 let 15-16 let 16-18 let 55-60 let
juvenis juvenis juvenis maturus II
146 cm neurčitelné 146 cm neurčitelné neurčitelné
muž neurčitelné neurčitelné neurčitelné neurčitelné neurčitelné
25-30 let 6-10 let
adultus I infans III
166-170 neurčitelné neurčitelné neurčitelné neurčitelné neurčitelné
typ pohřbu kosterní kosterní kosterní kosterní kosterní žárový kosterní kosterní kosterní kosterní žárový žárový žárový
A A A B B B B B B B B B B
A A A A A A A A A A A A A A
SEKTOR
HR 811 HR 806 HR 805 HR 810
kolem HR 800 HR 800 HR 801 HR 804 HR 807
HROB
INVENTÁŘ
505 506
504 505 506 507 502 506
VÝKOP
130
111 108 131 121
3 1 8 40 19
120
12 35
7 44 1
5 4 4 4 41 118 45
7 12 17 105 126 80 37 17
111 111 108 114 109 108
3
6 15
2 1
41 1 4 1
1 1 6
7
1
6
3
1
1
3 zámky
3 4
brousek
4 vápenité konkrece
5 bronzových záušnic
dřevo
5 odebraný vzorek
2 1 3
ULOŽENINA KERAMIKA MAZANICE CIHLA KÁMEN ZELEZO JINÉ
skrývka 0-10cm, jížní část zjištovací sonda začištování sběr
zásyp
skrývka -20cm, vých.od HR 800 skrývka -20cm sběr
zásyp -30cm začištování -10cm začištování -20cm
mince
nádoba ze ŽH 811
DALŠÍ POPIS
Obrazová příloha
Mapa 1. Výřez z mapového listu 25-13-12, 1:10 000, plocha výzkumu je vyznačena červeně.
Obr. 1
Obr. 31
Fototabulky
Tab. 1
1.1 I. vojenské (josefovské) mapování – Morava, výřez mapového z listu 53.
1.2 Pohled na plochu B z jihu.
Tab. 2
2.1 Pohled na plochu A a B z jihu
2.2 Hrob 800 – kostrový – s nálezem denára uherského krále Ondřeje (1046-1061), situovaný pod lebkou
Tab. 3
3.1 Hrob 801 – kostrový – s dřevěným překrytím, porušený recentním výkopem.
3.2 Hrob 801 – kostrový – po odebrání dřevěné desky a začištění kostry.
Tab. 4
4.1 Hrob 802 – kostrový – porušený objektem 7 v oblasti dolních končetin.
4.2 Hrob 803 – kostrový – výrazně porušený mladšími zásahy.
Tab. 5
5.1 Hrob 804 – žárový – porušený.
5.2 Hrob 809 – žárový – rozrušený – pravděpodobně je pokračováním hrobu 804.
Tab. 6
6.1 Hrob 805 – kostrový – dětský hrob obsahoval soubor 5 bronzových esovitých záušnic.
6.2 Hrob 805 – kostrový – detail bronzových záušnic.
Tab. 7
7.1 Hrob 806 – kostrový – porušený objektem 5.
7.2 Hrob 807 – kostrový – pozůstatky dětského hrobu.
Tab. 8
8.1 Hrob 808 – pozůstatky částečně spálených kostí dolních končetin (prsty); zásah objektu 9.
8.2 Hrob 811 – žárový popelnicový, pozůstatky žárového hrobu 810.
Tab. 9
9.1 Hrob 811 – žárový popelnicový – po vybrání výplně hrobové jámy.
9.2 Hrob 811 – žárový popelnicový – detail nálezu zlomku bronzu.
Tab. 10
10.1 Obj. 501 – pravděpodobně pozůstatky hrobu 803.
10.2 Obj. 2 – vrcholně středověký objekt.
Tab. 11
11.1 Obj. 3 – novověký objekt.
11.2 Obj. 5 – recentní výkop
Tab. 12
12.1 Obj. 6 – novověká jáma s nálezem zvířecí kostry.
12.2 Obj. 6 – detail hlavy koně.
Tab. 13
13.1 Obj. 7 – středověký objekt.
13.2 Obj. 8
Tab. 14
14.1 Sonda v SV rohu plochy B.
14.2 Sonda v SV rohu plochy B.
