7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214

7

ANALÝZA SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTŮ

7.1

Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 – VODNÍ NÁDRŽE

Zpracovatel: Objednatel / Pořizovatel: Datum zpracování:

Výzkumný ústav vodohospodářský Praha Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR prosinec 1988

Cílem publikace SVP č. 34 bylo poskytnout soubornou informaci o vybudovaných a výhledových nádržích v ČSR pro účely perspektivního a územního plánování, řízení hospodaření s vodou, správní činnosti vodohospodářských orgánů a přípravu vodohospodářské investiční činnosti. Hlavním účelem publikace bylo poskytnutí potřebných podkladů pro územní ochranu výhledových vodních nádrží, které by se měly v budoucnu výrazně podílet na zajištění potřeb společnosti, aby nedocházelo k postupnému a nevratnému znehodnocování vodních zdrojů. Obecnou zásadou územní ochrany bylo nepřipustit takové činnosti, které by svými důsledky mohly znemožnit, případně znevýhodnit nebo znesnadnit výhledové užívání povrchových zdrojů. Publikace je členěna do tří částí: A. Text B. Přílohy – Povodí Labe C. Přílohy – Povodí Odry a Moravy V textové části A je mimo jiné dokumentován vývoj výstavby vodních nádrží do r. 1985 a předpokládaný rozvoj do r. 2015. Součástí jsou seznamy vybudovaných a výhledových nádrží. V seznamu výhledových nádrží jsou postupně řazeny hájené nádrže v kategoriích A, B, C a následně evidované, územně nehájené nádrže. K textové části je dále přiložena přehledná mapa výhledových nádrží v měřítku 1:500 000 zobrazující stav k r. 1985 (viz výřez z mapy na obr. 3). Mezi územně hájenými nádržemi v kategorii C je v zájmovém území kromě lokality Žeravice na toku Olešnice (Kokorka) vedena i lokalita Zábeštní Lhota na toku Říka a mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi lokalita Penčice na toku Olešnice.

Poř. č.

Tab. 8

Seznam výhledových nádrží v zájmovém území dle publikace SVP č. 34 z 12/1988

Název Vodní tok

ČHP

Qa km

1

3

4

5

Průtok

A

Kód kraje 6

2

7

Q355 3

Vz

Voc

Mmax

F

H

ha

m

Qn

-1

3

m .s

3

mil. m mil. m m n.m.

8

9

10

12

13

14

15

16

41003128 CZ0710 45,20

0,226

0,030

0,160

2,52

2,80

267,30

52,00

14,2

385 Olešnice Žeravice 41003129 CZ0710 92,10 (70) (Kokorka)

0,440

0,060

0,329

12,00

14,42

251,90 153,00

24,5

0,240

-

0,100

1,60

3,24

262,70

Územně hájené nádrže - kategorie C 384 Zábeštní (69) Lhota

Říka

Územně nehájené nádrže - evidované 423 Penčice

Olešnice 41003128 CZ0710 45,70 (Kokorka

69,00

-

Legenda: ČHP A Qa Qn Vz

- číslo hydrologického pořadí - plocha povodí - průměrný dlouhodobý roční průtok - nalepšený průtok - zásobní objem

Voc Mmax F H

- celkový ovladatelný objem - kóta vzdutí při hladině Voc - zatopená plocha při hladině Voc - výška hráze

Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Členění hájených vodních nádrží na kategorie územního hájení: • • •

kategorie A s předpokládaným zahájením výstavby do r. 2000 (v nejbližších 2 pětiletkách) kategorie B s předpokládaným zahájením výstavby v blízkém období po r. 2000 (do 20 až 25 let) kategorie C s předpokládaným zahájením výstavby až v delším období po r. 2000 (po uplynutí 20 až 25 let)

Části B a C obsahují dokumentaci územně hájených výhledových nádrží řazených podle jednotlivých povodí a kategorií územního hájení. Všechny hájené nádrže jsou vymezeny dokumentačními listy a zakresleny ve výsecích základních vodohospodářských map v měřítku 1:50 000. Hájené nádrže v kategorii C mají dokumentační listy omezeného rozsahu. Celkem je dokumentováno 210 územně hájených nádrží, z toho 115 lokalit v povodí Labe, 25 v povodí Odry a 70 v povodí Moravy. Dokumentační listy územně hájených výhledových nádrží Žeravice a Zábeštní Lhota jsou doloženy v tab. 9 a 10. Jejich zakreslení v základních vodohospodářských mapách je doloženo na obr. 4 a 5. Zákresy odpovídají velikostním variantám, které jsou popsány v příslušných dokumentačních listech. V případě nádrže Žeravice se jedná o největší variantu C z variant A, B, C hodnocených v [2]. Komentář k dokumentačním listům nádrží je doložen v tab. 11.

Obr. 3 Výhledové vodní nádrže – výřez z přehledné mapy 1:500 000 (publikace SVP č. 34, 12/1988)


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Publikace SVP stanovuje pro jednotlivé kategorie hájení, které stavby a zařízení, a za jakých podmínek, je možno v zátopovém území výhledových nádrží povolovat. U nádrží kategorie C (a tedy pro VN Žeravice a Zábeštní Lhota) pouze vymezuje, u kterých staveb je nutno projednat s ústředním vodohospodářským orgánem (MLVD ČSR) možnosti, resp. podmínky realizace: - u průmyslových závodů a staveb zemědělské velkovýroby, - u staveb technické infrastruktury nadmístního významu, zejména dálnic, železnic, vedení vysokého napětí, ropovodů, produktovodů a plynovodů - u ostatních staveb s nákladem nad 50 mil. Kč, jakož i objektů soustředěné bytové výstavby Publikace SVP č. 34 z r. 1988 navazovala na publikaci SVP č. 13 „Vodní nádrže“ z r. 1975. Dokumentační list k lokalitě Žeravice doznal několika změn. V prvé řadě je jako předpokládaný převažující účel nádrže v listu z r. 1988 (viz tab. 10) uváděn pouze účinek Z – závlahový (výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku), zatímco v listu z r. 1975 jsou uváděny následující rozhodující účely: Z – závlahy na Přerovsku, P – zásobení průmyslu na Přerovsku, R – rekreační využití. V listu z r. 1975 je dále uvedeno, že návrh nádrže vychází z požadavků průmyslu a zemědělství a že z důvodů morfologických a geologických není možné zvýšit hráz a tím získat možnost větší akumulace. V obou listech je dále uvedena i studie TES Zásobení Přerovska a Kroměřížska pitnou vodou. V listu z r. 1988 je pro VN Žeravice uvedena kategorie územního hájení C (tj. s předpokládaným zahájením výstavby až po r. 2010-2015), zatímco v listu z r. 1975 je uvedeno časové zařazení po r. 2000. V listu z r. 1975 je uveden stupeň územní ochrany 3, což přibližně odpovídá stupni ochrany u nádrží kategorie C (dle SVP č. 34 z r. 1988). V listu z r. 1975 je explicitně uvedena jako vybraná varianta C z Technicko-ekonomického vyhodnocení nádrže [2], zatímco dokumentační list z r. 1988 varianty nezmiňuje a automaticky přebírá parametry varianty C.


strana 0


Obr. 4 Územně hájená výhledová nádrž Žeravice (zákres z publikace SVP č. 34, 12/1988) Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Tab. 9

Dokumentační list územně hájené nádrže Žeravice (Publikace SVP č. 34, 12/1988)


strana 0


Obr. 5 Územně hájená výhledová nádrž Zábeštní Lhota (zákres z publikace SVP č. 34, 12/1988) Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


Dokumentační list územně hájené nádrže Zábeštní Lhota (Publikace SVP 34, 12/1988)


strana 0


Komentář k dokumentačním listům nádrží (Publikace SVP č. 34, 12/1988)


strana 0



strana 0


7.2

Technicko-ekonomické vyhodnocení vodních nádrží – Žeravice na Olešnici


Vodohospodářský rozvoj a výstavba Brno Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR prosinec 1971

Od 70. let 20. století se pro hodnocení navrhovaných lokalit začala používat jednotná metodika TEVN (technicko-ekonomické vyhodnocení nádrže), což přispělo k vzájemné srovnatelnosti navrhovaných lokalit. V rámci TEVN byly profily posouzeny komplexně v několika různých velikostních variantách, z nichž byla doporučena nejvhodnější. Elaboráty TEVN obsahují vedle základních charakteristik zájmového území a technických parametrů navrhovaných nádrží také zhodnocení dopadu stavby na okolí (výčet vyvolaných investic, rozsah záboru pozemků, zhodnocení geologických poměrů, posouzení vhodnosti pro vodárenské využití, apod.). TEVN pro lokalitu Žeravice bylo zpracováno v rámci Státního vodohospodářského plánu. S ohledem na řešenou problematiku vyjímáme relevantní informace. Vodní hospodářství vychází z hydrologických dat (průměrných měsíčních průtoků) za období 19311960 (data doložena na dokumentačním listu Žeravice, SVP č. 34 – tab. 9). Průtoková řada pro profil Žeravice byla odvozena hydrologickou analogií ze stanic Brodek a Loštice. Nádrž byla v rámci vodohospodářského řešení posuzována ve třech variantách s návrhovými velikostmi zásobního 3 objemu 4, 7,5 a 12 mil. m . Byly stanoveny součinitele nalepšení odtoku α a hodnoty celkového rovnoměrného nalepšení Qn. U nádrže byl uvažován jen neovladatelný retenční prostor. Tab. 12

Návrhové parametry vodní nádrže Žeravice pro varianty A, B, C (TEVN, 12/1971)

Pro zájmové území nádrže byl vypracován předběžný inženýrsko-geologický posudek, který obsahuje popis geomorfologických, geologických a hydrogeologických poměrů a závěry z hlediska inženýrské geologie. Charakteristika přehradního profilu a zájmového území Situování přehradního profilu se uvažovalo ve dvou alternativách. I. alternativa byla situována těsně u obytné zástavby východně od Žeravic. Výstavba hráze v této lokalitě se nedoporučuje pro nutné zakotvení hráze ve vápencích na levém břehu, kde je značný předpoklad úniku vody, protože se jedná Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 o silně tektonicky narušenou oblast s četnými puklinami a krasovými útvary. II. Alternativa, situující hráz jihovýchodně od Lhotky, je z hlediska geologického výhodnější. Podloží hráze tvoří skalní podklad - pravý břeh jílovité břidlice a ojedinělé vložky drob, levý břeh drobové pískovce, z části břidlice. Horninový podklad je kryt svahovými sutěmi a hlínami o mocnosti 1,0 m - 2,5 m (na úpatích svahů). Pukliny jsou pro vodu prakticky nepropustné, dostačuje provést injekční clonu do hloubek 5 až 8 m a tuto navázat na jílové těsnící jádro. Materiál do hráze bude nejvýhodnější získat vybudováním vlastního lomu v prostoru levého břehu jižně od Pěnčiček. Do těsnící části hráze lze užít materiál odebraný pod tělesem hráze v údolní nivě Olešnice a z blízkého okolí.

Obr. 6 Příčný řez údolím 1:1500/500 a schematický příčný řez hrází VN Žeravice (TEVN, 12/1971) Tab. 13

Parametry hráze VN Žeravice (TEVN, 12/1971)


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Kamenitá sypaná hráz se jeví jako nejekonomičtější, pro homogenní zemní hráz zde nelze získat dostatečné množství zemin a betonová hráz se jeví zbytečná, pro blízkost dostatečného množství lomového kamene. Těsnost zátopového území je maximální, protože pukliny skalního masívu, sahající sice do hloubek až 40 m, jsou sepnuty a pro vodu nepropustné. Utváření terénu nepřipouští možnost úniku vody do sousedních údolí. Jediná možnost unikání vody v podzemí podél Olešnice bude odstraněna provedením injekční clony pod tělesem hráze. Vhodnost staveniště Podle ČSN 73 1001 lze staveniště kvalifikovat jako vhodné pro plánovanou nádrž při situování hráze v blízkosti Lhotky. Stavební obvod pro hráz vyhovuje z hlediska únosnosti, těžitelnosti. Nádrž vyhovuje z hlediska získání materiálů do kamenité sypané hráze s jílovým těsněním a co do dovozné vzdálenosti materiálů do hráze. Podle rozboru vody, odebraného z Olešnice v místě hráze, jedná se po stránce chemické o vodu vyhovující ČSN 83 0611 jako voda pitná. Po stránce bakteriologické je znečištění minimální a je tedy zřejmé, že se jedná o vodu velmi čistou. Z hlediska stavebního není voda agresivní na vápno a ocel. Hlavní vyvolané investice • • • • •

náhradní silnice - celková délka navržené silnice 3,3 km (var. A), 5,5 km (var. B) a 4,6 km (var. C) lesní a polní cesty - celková délka 1,9 km (var. A, B) a 2,25 km (var. C) odlesnění - pro náhradní komunikace ve výměře 0,6 ha (var. A), 1,0 ha (var. B) a 1,3 ha (var. C) náhradní bytová výstavba - náhradou za zatopené obytné domy v obcích Lhotka, Borošín, Penčice a Pěnčičky nutno postavit nové bytové jednotky - 47 (var. A), 68 (var. B) a 105 (var. C) elektrické a telekomunikační vedení - přeložky v délce 600 m (var. A), 1 200 m (var. B) a 2 000 m (var. C)

Tab. 14

Zemědělská půda a objekty dotčené zátopou VN Žeravice (TEVN, 12/1971)


strana 0


Obr. 7 Přehledná situace VN Žeravice (TEVN, 12/1971) Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Vyhodnocení vodohospodářských účinků nádrže V rámci dokumentace TEVN nebyly podrobně hodnoceny jednotlivé účinky nádrže. Posuzovány 3 obecně byly možné varianty zásobního prostoru s návrhovým objemem 4, 7,5 a 12 mil. m . V rámci VH řešení nádrže byl pro jednotlivé varianty stanoven součinitel nalepšení odtoku α a určena hodnota celkového rovnoměrného nalepšení Qn (viz tab. 12). U nádrže nebyl navrhován ovladatelný retenční prostor pro účely protipovodňové ochrany. Předpokládalo se, že funkci retence velkých vod lze zajistit 3 vhodnou manipulací v rámci zásobního prostoru nádrže. Neovladatelný retenční objem je 0,8 mil. m . Jako převažující účel VN Žeravice je v TEVN uváděn účel vodárenský. Pro vodárenské využití nádrže byly podrobně vyhodnoceny podmínky dle předepsané metodiky (viz tab. 15). Další vodohospodářské účinky nádrže, jako např. později uváděný zdroj vody pro závlahy, resp. průmysl na Přerovsku, se v TEVN neřeší. Tab. 15

Podmínky pro vodárenské využití VN Žeravice (TEVN, 12/1971)


strana 0


Hodnocení podmínek pro vodárenské využití VN Žeravice (TEVN, 12/1971)

Na základě vyhodnocení kritérií byla pro jednotlivé varianty stanovena vhodnost nádrže pro vodárenské využití (viz tab. 16). Z vyhodnocení vyplývá, že všechny tři varianty nádrží byly klasifikovány ve třídě III – středně vhodná. Z dosaženého průměrného počtu bodů však vyplývá, že zatímco varianty A a B s hodnotou 3,5 se pohybují na hranici středně vhodné a málo vhodné, tak varianta C s hodnotou 3,17 se blíží kategorii II – vhodná pro vodárenské využití. V rámci zpracování TEVN byl dále proveden odhad nákladů pro jednotlivé varianty A, B, C alternativně bez vodárenského a s vodárenským využitím. TEVN neobsahuje výběr nejvhodnější varianty k dalšímu sledování. Nicméně v navazujících dokumentech je už navrhované řešení VN Žeravice uváděno pouze ve variantě C (2. SVP z r. 1975, publikace SVP č. 34 z 12/1988 apod.).


strana 0


7.3

Oblast povodí Moravy – Lokality akumulace povrchových vod


Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p. listopad 2005

Dokumentace, zpracovaná útvarem vodohospodářského plánování Povodí Moravy jako podklad pro práce na plánech oblastí povodí Moravy a Dyje, představuje evidenční soubor nádrží, který shrnuje dostupné evidence do jednotné databáze. Dokumentace je členěna do čtyř částí: • • • •

Databáze a listy vodních nádrží Komentáře Podklady pro rozhodování Grafická část – mapa umístění výhledových lokalit

Obr. 8 Zájmové území - výřez z mapy umístění výhledových lokalit (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005) V části 1 jsou řazeny listy lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod podle kategorií: • kategorie U – hájené lokality (dle SVP z 12/1988 kategorie A, B, C) – 39 lokalit • kategorie E – evidované lokality – 39 lokalit • kategorie R – realizované vodní nádrže – 17 lokalit Listy lokalit v zájmovém území (Žeravice a Zábeštní Lhota v kategorii U, Penčice v kategorii E, Tršice v kategorii R) jsou doloženy v tab. 25 - 28. Celkové shrnutí základních údajů těchto lokalit je obsaženo v tab. 21. V části 2 jsou jednotlivé lokality v kategorii U a E doplněny o komentář (okolnosti zařazení do seznamu, závěry z PRVKUK, stav v ÚPD, stanoviska krajského úřadu, ZVHS a Povodí Moravy). Komentáře k předmětným lokalitám Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice jsou doloženy v tab. 29. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Část 3 obsahuje kromě řady tabulek souhrnný komentář k nádržím v oblasti povodí Moravy a Dyje, ze kterého vyjímáme relevantní části: Tab. 17

Databáze vybudovaných nádrží a jejich souborné charakteristiky Území

Počet nádrží

Podíl na celkovém počtu

Celkový objem

Podíl na celkovém objemu

% 29,8 70,2

3

Oblast povodí Moravy Oblast povodí Dyje

ks 17 40

mil. m 48,92 534,40

% 8,38 91,62

Celkem území ve správě PM

57

100,0

583,32

100,0

Z přehledu je patrný výrazný nepoměr mezi počty a zejména objemy nádrží vybudovaných v povodí Moravy a v povodí Dyje. V povodí Dyje je k dispozici 10,9x větší objem nádrží než v povodí Moravy. Nepoměr mezi nádržemi v povodí Moravy a Dyje je ještě větší, když posuzujeme hodnoty koeficientu β (poměr celkového objemu nádrží k celkovému objemu odteklé vody z příslušného povodí v průměrném roce). Koeficient β je pro oblast Dyje 16,1x vyšší než pro oblast Moravy. Z uvedených důvodů lze považovat oblast povodí Moravy z hlediska hospodaření s vodou v současnosti za neregulovatelnou. Vedle sumárních údajů je důležité rozmístění (alokace) vybudovaných nádrží. Vyhodnocením počtu nádrží a jejich objemů v povodí významných toků lze identifikovat potenciální vodohospodářské problémy v příslušných povodích. Mezi zásadní otázky (z hlediska protipovodňové ochrany) patří především míra retence v povodí Bečvy a v povodí horní Moravy, jako oblastí s výskytem četných povodní. V obou těchto dílčích povodích je nízká míra akumulace odtoku. Do této oblasti spadá i zájmové území s nádržemi Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice. V následující tabulce je vyčíslena míra akumulace (koef. β) dle údajů SVP 1995 pro soubory nádrží s 3 objemem nad 1 mil. m v rámci ČR. Tab. 18

Porovnání nádrží v povodí Moravy s ostatními povodími v ČR Povodí

Průměrný odtok v roce

Celkový ovladatelný objem nádrží

Míra akumulace odtoku

3

3

Horní a střední Labe Vltava Dolní Labe vč. Ohře Odra Morava z toho: oblast p. Moravy oblast p. Dyje

mil. m 3 340 4 610 2 105 1 953 3 432 2 050 1 382

mil. m 168,5 1849,4 496,7 156,1* 583,3 48,9 534,4

% 5,04 40,12 23,59 7,99* 18,57 2,39 38,66

ČR celkem:

15 148

3 254,0

21,48

* V povodí Odry není zahrnuta nádrž Slezská Harta s celkovým objemem 218,7 mil. m3 Povodí Moravy jako celek (oblast povodí Moravy a Dyje) vykazuje míru akumulace mírně pod celostátním průměrem. Oblast povodí Dyje má míru akumulace výrazně nadprůměrnou, oblast povodí Moravy je však výrazně podprůměrná – je nejnižší ze všech posuzovaných hydrologických celků. Možnosti další výstavby nádrží v povodí Moravy a Dyje Všechny profily, které byly od zpracování SVP (od roku 1950) až do současnosti navrženy, zhodnoceny a podařilo se je zjistit byly zahrnuty do dokumentace. Základní údaje o profilech byly uspořádány do tabelárních přehledů a zaneseny do mapových příloh. Jsou zdokumentovány jak lokality, jejichž příprava realizace značně pokročila (u některých lokalit byla dokonce zpracována Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 projektová dokumentace), tak lokality, pro něž je k dispozici jen základní hodnocení, které má pouze evidenční charakter. Je zdůrazněno, že parametry nádrží, jak jsou prezentovány v seznamech nelze považovat za definitivní. Z hlediska dnešních požadavků a potřeb by se v případě realizace tyto parametry změnily, někdy i výrazně. Proto je nutno považovat předkládané údaje jako předběžné a orientační. Odborní pracovníci Povodí Moravy provedli rozbor souboru navrhovaných nádrží a doporučili některé profily ze souboru vyřadit, převážně proto, že v daných lokalitách pokročil hospodářský rozvoj (bytová výstavba, rozvoj průmyslu, dopravní a technická infrastruktura, ale také z důvodu zájmů ochrany přírody – územních střetů s vyhlášenými chráněnými lokalitami, CHKO, NP, apod.). Bylo nedoporučeno dále sledovat: v povodí Moravy nad Dyjí 12 profilů, v povodí Vláry 3 profily, v povodí Dyje 11 profilů. Celkem se nedoporučuje sledovat: 26 profilů, t.j. 21,3 %, tedy cca 1/5 z celkového počtu výhledových profilů. Mezi nedoporučenými profily jsou lokality s velkými objemy a s rozsáhlými zatopenými plochami, které by se dotkly velkého počtu objektů osídlení, komunikačních staveb, průmyslových areálů, apod. Objem nedoporučených nádrží 3 činí celkem 901,07 mil. m , tj. 30,6 %, tedy téměř 1/3 z objemu všech výhledových nádrží. Uvažované výhledové nádrže v zájmovém území v lokalitách Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice byly ponechány mezi profily doporučenými k dalšímu sledování. Tab. 19

Přehled vybudovaných a výhledových nádrží po vyloučení nedoporučených lokalit

Počet vybudovaných Počet navrhovaných Počet vyřazených

Oblast PM

Oblast PD

Celkem

17 78 15

40 44 11

57 122 26

Výsledný počet nádrží

80

73

153

Objem vybudovaných Objem výhledových Objem vyřazených Objem výhledových bez nedoporučených Objem celkem: (včetně vybudovaných)

48,92 2 047,03 416,98

534,40 1 013,73 484,09

583,32 3 060,76 901,07

1 630,05

529,64

2 159,69

1 678,97

1 064,04

2 743,01

Zvětšení počtu * Zvětšení objemu *

4,70x 34,32x

1,82x 1,99x

2,68x 4,70x

Poznámky: 3 - uváděné objemy jsou v mil. m * zvětšení je posuzováno po vyřazení nedoporučených nádrží oproti vybudovaným nádržím

Jak vyplývá z názvu části 3, tato část sloužila především jako podklad pro rozhodování odborné komise. Doporučení Povodí Moravy, s.p. pro rozhodování této komise, týkající se lokalit Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice, je shrnuto v tab. 22. Jednání komise se uskutečnilo 11.-12.1.2006 s cílem aktualizovat územní hájení výhledových lokalit akumulace povrchových vod (výhledové vodní nádrže z SVP 1988) pro Plán hlavních povodí ČR. Pro aktualizaci a hodnocení lokalit shromáždilo a zpracovalo Povodí Moravy, s.p., ve spolupráci s krajskými úřady a ostatními správci vodních toků veškeré podklady včetně komentářů k jednotlivým lokalitám. Expertní skupina na tomto zasedání hodnotila všechny výhledové lokality z hlediska zachování vodohospodářského potenciálu krajiny, možnosti akumulace vod při zvýšených průtocích, nadlepšení minimálních průtoků v období sucha, zachování říčních ekosystémů, využití lokalit jako záložních zdrojů pitné a užitkové vody atd. Bylo zdůrazněno, že cílem územního hájení jednotlivých lokalit je Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 především ochrana zaměřená proti znehodnocení tohoto území a jeho možné vodohospodářské využití pro potřeby dalších generací vč. eliminace vlivu předpokládaných klimatických změn. Závěry z jednání expertní komise: Expertní skupina posoudila všechny lokality vyplývající z hájených a evidovaných vodních nádrží uvedených v SVP 1988. Lokality byly posuzovány z hlediska vodohospodářského významu a možného variantního řešení retencí v dílčích povodích. Na základě zhodnocení podkladů a diskuse byl zpracován seznam doporučených lokalit k územnímu hájení pro účely Plánu hlavních povodí ČR a seznam evidovaných lokalit. U evidovaných lokalit bylo stanoveno, že nebudou dále sledovány v rámci PHP ČR jako hájené lokality, což nevylučuje jejich řešení, ale jen v rámci koncepcí regionálního a lokálního významu. Do seznamu evidovaných lokalit byly zařazeny lokality s kapacitou 3 menší než 3 mil. m a lokality nedoporučené expertní komisí na zařazení do PHP ČR. Tab. 20

Přehled počtu doporučených a evidovaných lokalit po posouzení expertní komisí Doporučené lokality

Evidované lokality

Celkem

50+2 poldry

28

78 + 2

Oblast povodí Dyje

23

21

44

Celkem

75

49

124

Oblast povodí Moravy

Z hlediska řešeného území byla lokalita výhledové vodní nádrže Žeravice doporučena expertní komisí k pokračování územního hájení, zatímco lokality Zábeštní Lhota a Penčice nebyly komisí doporučeny k dalšímu hájení a byly přeřazeny mezi evidované lokality. V širším zájmovém území byly mezi doporučené lokality výhledové akumulace dále zařazeny vodní nádrže Velká Bystřice, Velká Bystřice II (východně od Olomouce) a nádrž Radkovy (východně od Přerova). Naopak mezi evidované lokality byla zařazena nádrž Domaželice (východně od Přerova). Jednotlivé lokality jsou znázorněny v situaci na obr. 8. Výběr ze seznamu doporučených a nedoporučených lokalit k územnímu hájení je doložen v tab. 23 24. V tabulkách jsou uvedeny všechny lokality v širším zájmovém prostoru.


strana 0


Tab. 21

Shrnutí údajů lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v zájmovém území (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)

Kategorie

č.

Údaje z publikace SVP č. 34

Vodní tok

Název

Průtok

A

ČHP

Qa km

Q355

Vz

Voc

Mmax

F

H

ha

m

Qn

3

2

Doplněné

3 3 mil.m mil.m m n.m.

m /s

Účel

α

Wa mil.m

ß 3

L

L/H

m

Vr / A

ho

mm

m

Územní zájmy ochrany přírody a krajiny Popis zájmu

Kategorie ZCHÚ

Zábeštní Lhota

41003128 45,20 0,23

0,03

0,16

267,30 52,00 14,20

Z

0,71

0,39 265,00 18,66 0,00

5,38 viz zákon není zák. vyhlášena

385 U Olešnice Žeravice

41003129 92,10 0,44

0,06

0,33 12,00 14,42 251,90 153,00 24,50

Z

0,75 13,88 1,04 360,00 14,69 0,00

9,42 viz zákon PP Lhotka u Přerova

Penčice

41003128 45,70 0,24

-

0,10

-

0,42

4,70

41003125 20,00 0,10

0,01

384 U Říka

423 E Říka

M 3 R Olešnice Tršice

Tab. 22

2,52

2,80

1,60

3,24

262,70 69,00

0,67

0,77

289,65 12,50 13,65

Kategorie

č. SVP

384 U Říka

Název lokality

ČHP

Zábeštní 41003128 Lhota

385 U Olešnice Žeravice 41003129 423 E Říka

7,12

0,46

Z

0,00

není zák. vyhlášena

214,00 15,68 0,03

Doporučení Povodí Moravy, s.p., pro rozhodování odborné komise (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)


Vodní tok

-

7,12

Penčice

Podklady Povodí Moravy, s.p., pro rozhodování odborné komise

Celkový Původní účel zábor s doplněním pozemků 57,0 159,0

41003128

ß

Kód kraje

Zájmy ochrany přírody kategorie

Vhodnost pro vodárenské účely

-

-

Z

0,455 CZ0710

Z

PP Lhotka vhodná, středně 1,039 CZ0710 u Přerova vhodná

-

závlahy 0,393 CZ0710

-

-

Vliv na PPO (dle Nadlepšený Variantní Vodárenství aktualizovaného průtok Qn pro ORP lokalita Generelu) ano

lokální

0,160

ano

lokální

0,329

ano

lokální

0,100

Názor Povodí Moravy, s.p.

Další informace

k č. 385 doporučujeme

o konečné versi výběru lokality k č. 384 doporučujeme rozhodne aktualiz. variantní studie k č. 384 doporučujeme


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 V následujících tabulkách jsou uvedeny vybrané lokality ze seznamu doporučených a nedoporučených lokalit k územnímu hájení, zpracovaném expertní komisí v 01/2006 pro účely Plánu hlavních povodí ČR.

Tab. 23 Č. SVP

Lokality výhledové akumulace v širším zájmovém území doporučené expertní komisí k územnímu hájení

Název lokality

Vodní tok

ČHP

Plocha povodí 2 (km )

Kóta Celkový Plocha vzdutí při objem zátopy při Kód kraje Mmax 3 (mil. m ) M max (ha) (m n. m.)

Poznámka

355 Velká Bystřice

Vrtůvka

41003111

24,80

5,27

51,00

280,60

CZ0710 může být hájeno jako jeden profil s Velkou Bystřicí II

422 Velká Bystřice II

Vrtůvka

41003111

23,40

2,94

54,00

282,60

CZ0710 může být hájeno jako jeden profil s Velkou Bystřicí

385 Žeravice

Olešnice (Kokorka)

41003129

92,10

14,42

153,00

251,90

CZ0710

359 Radkovy

Dolnonětčický potok 41202083

35,00

7,63

134,00

255,20

CZ0710

Tab. 24 Č. SVP

3

Evidované lokality v širším zájmovém území (lokality s celkovým objemem < 3,0 mil. m a lokality nedoporučené expertní komisí)

Název lokality

Vodní tok

ČHP

Plocha povodí 2 (km )

Kóta Celkový Plocha vzdutí při objem zátopy při Kód kraje Mmax 3 M (ha) (mil. m ) max (m n. m.)

Poznámka

384 Zábeštní Lhota

Říka

41003128

45,20

2,80

52,00

267,30

CZ0710 nedoporučené expertní komisí

390 Domaželice

Šišemka

41202087

26,50

1,40

25,00

234,40

CZ0710 uvažované v POP, celkový objem < 3,0 mil. m 3

423 Penčice

Říka

41003128

45,70

3,24

69,00

262,70

CZ0710 nedoporučené expertní komisí


strana 0


Doplněné


Údaje PM

Tab. 25

List lokality Žeravice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)

č. Povodí Moravy, s.p.

Podklady uvedené v tabulkách SVP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

pořadové číslo Kategorie Vodní tok Název ČHP Kód kraje A Qa Q355 Qn Qnp Vz Voc Mmax F H Účel α Wa ß L L/H Vr / A ho Pi E Územní zájmy ochr. přírody a krajiny

Údaje z TEVN

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

385 U Olešnice (Kokorka) Žeravice 41003129 CZ0710 92,1 0,440 0,060 0,329

2

km 3 m /s 3 m /s 3 m /s 3 m /s 3 mil. m 3 mil. m

12,00 14,42 251,90 153,00 24,50 Z 0,75 13,88 1,04 360,00 14,69 0,00 9,42

m n. m. ha m

mil. m

3

m mm m kW MWh popis zájmu kategorie ZCHÚ prozkoumanost

Geologie

Komentář:

45 VRV 1971/C 86/02-V VRV 1971

Podklady PM (TEVN / vypsaná varianta) svazek

geol. podmínky orná louky a pastviny Pozemky v zátopě zeměd. celkem (ha) lesní ostatní celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití nádrže Nc mil. Kč 3 Nc / Vc Kč / m Nc / qn tis. Kč / l / s Účel, pro který byla lokalita vybrána

viz zákon PP Lhotka u Přerova 1. stupeň

vhodné posunout hráz ke Lhotce. Doporučená je kamenitá sypaná hráz (nejsou zeminy) 97,0 12,6 109,6 28,3 21,1 159,0 105 bytových jednotek a chaty cca 16 km silnic a cest místního významu, kostel v Penčinkách středně vhodná 157,03 10,32 503,30 závlahy dle koncepce MVN (HDP)

46 Je lokalita variantní k jiné vybrané?

k č. 384 Říka - Zábešní lhota

47 Současná ochrana v územně plánovací dokumentaci

chybí

48 Význam z hlediska protipovodňové ochrany

lokální

49 Další studie a záměry

-

50 Další informace pro rozhodování, očekávaná reakce veřejnosti, atp.

-


strana 0


Údaje z TEVN

Doplněné


Údaje PM

Tab. 26

List lokality Zábeštní Lhota (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)


Podklady uvedené v tabulkách SVP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45


St. HDP 1978 384 U Říka Zábešní Lhota 41003128 CZ0710 45,2 0,226 0,030 0,160

2


2,52 2,80 267,30 52,00 14,20 Z 0,71 7,12 0,39 265,00 18,66 0,00 5,38

m n. m. ha m

mil. m

3

m

mm m kW MWh popis zájmu kategorie ZCHÚ prozkoumanost Geologie geol. podmínky orná louky a pastviny Pozemky v zátopě zeměd. celkem (ha) lesní ostatní celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití Nc mil. Kč 3 Nc / Vc Kč / m Nc / qn tis. Kč / l / s Účel, pro který byla lokalita vybrána


Komentář:

44 Tabulka SVP


viz zákon není zákonem vyhlášena

41,0 16,0 57,0 5,0 -

závlahy dle koncepce MVN (HDP) k č. 385 Žeravice na Olešnici

47 Současná ochrana v územně plánovací chybí dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové ochrany

lokální


-


-


strana 0


Údaje z TEVN

Doplněné


Údaje PM

Tab. 27

List lokality Penčice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)


Podklady uvedené v tabulkách SVP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45


423 E Říka Penčice 41003128 CZ0710 45,7 0,240 0,100

2


1,60 3,24 262,70 69,00 0,42 7,12 0,46 330,17 0,00 4,70

m n. m. ha m

mil. m

3

m

mm m kW MWh popis zájmu kategorie ZCHÚ prozkoumanost Geologie geol. podmínky orná louky a pastviny Pozemky v zátopě zeměd. celkem (ha) lesní ostatní celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití Nc mil. Kč 3 Nc / Vc Kč / m Nc / qn tis. Kč / l / s Účel, pro který byla lokalita vybrána


Komentář:

83 Seznam SVP -


není zákonem vyhlášena

závlahy dle koncepce MVN (HDP) k č. 384 Říka - Zabeštní Lhota

47 Současná ochrana v územně plánovací chybí dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové ochrany

lokální


-


-


strana 0



Údaje PM

Tab. 28


Podklady uvedené v tabulkách SVP 1 2 3 4 5 6 7 8

Doplněné

pořadové číslo Kategorie Vodní tok Název ČHP Kód kraje A Qa

M3 R Olešnice Tršice 41003125 CZ0710 20,0 0,101 0,012

2

km 3 m /s 3

9 Q355 10 Qn

m /s

11 Qnp 12 Vz

m /s

13 Voc 14 Mmax

mil. m3

15 16 17 18

Údaje z TEVN

List lokality Tršice (LAPV, Povodí Moravy, s.p., 11/2005)


19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

F H Účel α Wa ß L L/H Vr / A

3

m /s 3

mil. m

3

m n. m. ha m

mil. m

0,67 0,77 289,65 12,50 13,65 Z

3

m mm

214,00 15,68 0,03

ho

m Pi kW E MWh Územní zájmy ochr. popis zájmu kategorie ZCHÚ přírody a krajiny prozkoumanost Geologie geol. podmínky orná louky a pastviny Pozemky v zátopě zeměd. celkem (ha) lesní ostatní celkem Počet zatop. objektů Komunikace v zátopě Významná zařízení a objekty Nerostné bohatství Klasifikace pro vodárenské využití nádrže Nc mil. Kč 3 Nc / Vc Kč / m Nc / qn tis. Kč / l / s Účel, pro který byla lokalita vybrána

15,60 23,21

Komentář:

46 Je lokalita variantní k jiné vybrané? 47 Současná ochrana v územně plánovací dokumentaci 48 Význam z hlediska protipovodňové ochrany 49 Další studie a záměry 50 Další informace pro rozhodování, očekávaná reakce veřejnosti, atp.


strana 0


Komentáře k lokalitám akumulace povrchových vod (LAPV, Povodí Moravy, 11/2005)

Územně hájené - kategorie C Název VN: Umístění hráze: Číslo (seznam/příloha): ČHP: Vodní útvar: Účel: Kraj: Správce:

Žeravice Olešnice (Kokorka) 385/70 4-10-03-129 40437000 výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku Olomoucký ZHM – provoz Přerov

Okolnosti zařazení VN do seznamu Nádrž na středním toku Olešnice severně od Přerova byla vyhledána jako zdroj vody pro závlahy. I když vlastní hrázový profil je morfologicky příznivý, v zátopě se nachází značná část obce Pěnčice a Pěnčičky – celkem 105 domů, silnice a 9 km cestních sítí. K rozvoji závlah na Přerovsku nedošlo, nádrž se dále nepřipravovala. Závěry z PRVKUK Nejde o vodárenský zdroj. Stav v ÚPD Dokumentace ÚP VÚC Olomoucká aglomerace vychází ze seznamu MŽP ČR z r. 1995. V textové části není o VN zmínka, v grafické části není zakreslena. Je zde konstatováno, že seznam z r. 1988 neodpovídá svým rozsahem VH ani aktuálním potřebám. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství Zatím bez závěru, chybí informace pro zodpovědnější vyjádření. Stanovisko ZVHS Bez připomínek, akceptace všech v SVP vytipovaných lokalit. Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrž byla původně navržena pro zabezpečení závlah v povodí Olešnice. Poznámky k databázi - název toku opraven v souladu s Vyhl. č. 267/2005 Sb. (seznam významných vodních toků) Název VN: Umístění hráze: Číslo (seznam/příloha): ČHP: Vodní útvar: Účel: Kraj: Správce:

Zábeštní Lhota Říka 384/69 4-10-03-128 40437000 výhledový zdroj pro závlahy v povodí a možná i řízená rekreace Olomoucký ZHM – provoz Přerov

Okolnosti zařazení VN do seznamu Malá nádrž lokálního významu byla vyhledána jako vodní zdroj pro maloplošné závlahy v zemědělsky intenzivně využívané oblasti Přerovska. Závěry z PRVKUK Nejde o vodárenský zdroj. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


Stav v ÚPD Dokumentace ÚP VÚC Olomoucká aglomerace vychází ze seznamu MŽP ČR z r. 1995. V textové části není o VN zmínka, v grafické části není zakreslena. Je zde konstatováno, že seznam z r. 1988 neodpovídá svým rozsahem VH ani aktuálním potřebám. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství Zatím bez závěru, chybí informace pro zodpovědnější vyjádření. Stanovisko ZVHS Bez připomínek, akceptace všech v SVP vytipovaných lokalit. Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrž byla původně navržena pro zabezpečení závlah v povodí Olešnice. Poznámky k databázi Územně nehájené - evidované Název VN: Umístění hráze: Číslo (seznam/příloha): ČHP: Vodní útvar: Účel: Kraj: Správce:

Penčice Říka 423/chybí 4-10-03-128 40437000 není v seznamu určen Olomoucký ZHM – provoz Přerov

Okolnosti zařazení VN do seznamu Nádrž na potoce Říka představuje neplnohodnotnou variantu k profilu Žeravice, protože má k dispozici jen poloviční plochu povodí a třetinový celkový objem. Hrázový profil se nachází v horní části vzdutí nádrže Žeravice. V 1. SVP nebyl žádný z těchto profilů uveden. Objevuje se až ve výčtu nádrží ve 2. SVP. Profil Penčice je dnes hodnocen jako neefektivní. Závěry z PRVKUK Vzhledem k tomu, že není určen účel VN, nelze tuto VN hledat v PRVKUK, navíc tyto dokumentace neřeší problematiku případného znehodnocení některého významného vodního zdroje ani potřebu nových zdrojů z hlediska dlouhodobého vývoje kraje. Stav v ÚPD Tato kategorie VN chybí ve všech ÚPD. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru ŽP a zemědělství Stanovisko ZVHS Bez stanoviska Stanovisko Povodí Moravy, s.p. Nádrže určené jako zdroj závlahové vody. V současnosti některá údolí již zastavěná Poznámky k databázi - lokalita byla zakreslena do mapových podkladů podle kóty úrovně Mmax


strana 0


7.4

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje


Voding Hranice, s.r.o. Olomoucký kraj srpen 2004

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje (dále jen PRVKÚK) byl zpracován dle metodického pokynu MZe ČR pro zpracování PRVKÚK a metodiky zpracování střednědobých koncepcí Olomouckého kraje. Zpracování dokumentace bylo zadáno Olomouckým krajem za účasti MZe ČR. Plán umožňuje celostátní srovnání a zapracování do celostátních koncepcí. PRVKÚK je zásadní koncepční materiál pro plánování rozvoje vodovodů a kanalizací v období do r. 2015, ve kterém byly zhodnoceny stávající stavy vodovodů a kanalizací a zpracovány návrhy rozvoje. V kap. A-1.5 je stanovena základní koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů podzemních a povrchových vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou. Zásobování Olomouckého kraje je na dobré úrovni co do počtu napojených obyvatel i co do technického a koncepčního řešení. Na území kraje bylo na veřejný vodovod v roce 2000 napojeno 86,2 % obyvatel kraje. Část vodovodů využívá místní zdroje, největší procento obyvatel je však zásobeno ze skupinových vodovodů. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům pro pitnou vodu. Výpočet výhledové potřeby vody byl proveden trendovou metodou, tzn. pro výpočet byly použity skutečné provozní hodnoty vody fakturované a vyrobené. Výpočet potřeby vody vychází z demografického vývoje. Jeho prognóza, použitá pro výpočet, je mírně optimistická s ohledem na vytvoření rezervy systému. Prognóza vývoje počtu obyvatel je provedena na výhled 15 let. Vypočítané hodnoty specifické potřeby vody konvergují k těmto hodnotám: - Obce do 1000 obyvatel 100 l/os/den, vybavenost 10 l/os/den - Obce do 5000 obyvatel 100 l/os/den, vybavenost 20 l/os/den - Města do 20000 obyvatel 120 l/os/den, vybavenost 40 l/os/den - Města nad 20000 obyvatel 150 l/os/den, vybavenost 50 l/os/den V rámci kraje je průměrná specifická potřeba vody cca 116 l/(os.d.). Skutečná spotřeba vody a z ní plynoucí specifická potřeba je v rámci kraje značně různorodá se závislostí na poloze spotřebiště. V okolí větších měst, většinou napojených na systémy skupinového vodovodu, je specifická potřeba vody cca 110 – 150 l/(os.d). Změna stávající koncepce zásobování se na řešeném území nepředpokládá. Je ale navržena řada rozšíření vodovodní sítě za účelem zvýšení počtu napojených obyvatel. Je navrženo několik posílení vodovodu po stránce zdrojů s ohledem na vypočítanou bilanci a provozní zkušenosti s daným systémem. Jedná se však pouze o řešení problémů v rámci obecních systémů. V rámci velkých systémů skupinových vodovodů se nepředpokládá posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a v nedávných letech značnému poklesu specifické potřeby vody. Je navrženo pouze několik výhledových propojení jednotlivých skupinových vodovodů s cílem využít stávající neplně využívané prameniště pro jiný systém s nedostatkem vody. Tato opatření jsou však podmíněna značným rozvojem v rámci regionu a jejich realizace se předpokládá v dlouhodobém výhledu. Popis zásobování pitnou vodou v širším zájmovém území Zásobování kraje pitnou vodou se opírá především o vlastní zdroje. Část vody se přebírá ze sousedního Moravskoslezského kraje prostřednictvím ostravského oblastního vodovodu (OOV) – s napojením na město Libavá a skupinový vodovod Hranice. Na území Olomouckého kraje je vybudována řada skupinových vodovodních systémů. V širším řešeném území se nachází následující skupinové vodovody: Skupinový vodovod Olomouc Zdrojem vody pro SV Olomouc jsou nyní prameniště Černovír, Štěpánov, Moravská Huzová, Senice, Litovel, Březové a Pňovice I, II, III. Tyto zdroje zůstanou i nadále v plné míře využity. SV Olomouc bude výhledově sloužit také pro zásobování části okresu Prostějov (Vodovod Pomoraví). V případě naplnění předpokládaných prognóz vývoje a plánovaného plného využití rozvojových lokalit v rámci Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 celého SV Olomouc nebude možné výhledově připojovat další významné odběratele. Při naplnění těchto předpokladů bude nutné zrealizovat navrhované propojení řadem ze stávající úpravny vody Moravičany (okr. Šumperk) do ČS Litovel. Toto propojení se předpokládá pouze v případě nedostatečného množství kvalitní vody v SV Olomouc. V případě, že nedojde k naplnění rozvojových prognóz nepředpokládá se brzká realizace takto nákladné stavby. Hlavním účelem navrhovaného propojení je pokrytí předpokládané potřeby vody v případě plného využití rozvojových lokalit včetně propojení s okresem Prostějov do VDJ Stráž. Skupinový vodovod Lipník nad Bečvou a skupinový vodovod Hranice Pro oblast SV Hranice, SV Lipník a částečně i SV Přerov dochází k zásadní změně v systému zásobování pitnou vodou. S ohledem na možné ohrožení zdrojů v údolní nivě Bečvy a vzhledem ke spolehlivosti centrálních zdrojů systému OOV dochází ke změně směru přiváděné vody mezi Hranicemi a Přerovem. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV (z III. větve - přivaděče DN 500 z Fulneku do Hranice) řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou kvalitou vody, včetně dalšího možného rozvoje, dlouhodobé problémy na Přerovsku. Řešení umožňuje odstavení nebo omezení problémových zdrojů pitné vody v okrese Přerov nebo zdrojů vyžadujících nákladné rekonstrukce. Navržené řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat Hranice s okolím a ve výhledu gravitačně dopravovat vodu stávajícím systémem přes Lipník až do Přerova. Nový systém zásobování vyžaduje pouze minimální nároky na výstavbu řadů, objektů apod. Současný zdroj SV Lipník bude využíván jen omezeně a po přepojení SV na OOV dojde postupně k jeho zakonzervování. Změna v systému zásobování se projeví ve všech obcích napojených na SV Lipník, které tak budou mít novou vodu dodávanou prostřednictvím jejich stávajících vodovodních sítí. Skupinový vodovod Přerov Jedná se o největší skupinový vodovod bývalého okresu Přerov, který je zásoben ze dvou zdrojů: - vrty a prameniště - štěrkoviště Tovačov - Troubky s celkovou kapacitou 300 l/s s ÚV Troubky, - vrty v prameništi Brodek u Přerova s celkovou kapacitou 50 l/s s ÚV Brodek. Z SV Přerov je zásobeno celkem 51 sídelních celků. V dotčené oblasti se jedná mimo jiné o Kokory, Brodek u Přerova, Žeravice, Citov, Zábeštní Lhota, Penčice, Čekyně. V řešeném období do r. 2015 se uvažuje s vybudováním dalších vodovodů napojených na SV Přerov. Jak je uvedeno výše v SV Lipník a Hranice bude novým záložním zdrojem pro zásobování Přerova přivaděč Fulnek – Hranice, na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Po tomto propojení tak bude skupinový vodovod Přerov spolu s SV Lipník a Hranice tvořit velký vodárenský systém okresu Přerova. Kapacita stávajících zdrojů je i v případě neuvažování funkčního prameniště Brodek dostatečná. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdrojů. Stávající zdroje včetně napojeni na systém OOV poskytuji dostatečnou kapacitu pro další rozvoj města Přerov a okolí. Skupinový vodovod Kojetín SV je zásoben ze dvou zdrojů: - tři studny s kapacitou Q = 40 l/s v Klopotovicích (okres Prostějov) s ČS, - tři jezera s úpravnou vody v Troubkách s kapacitou Q = 30 l/s. SV zásobuje 22 sídelních celků. V řešeném období se neuvažuje s vybudováním nových vodovodů napojených na SV Kojetín. Skupinový vodovod Prostějov Zabezpečení dodávky vody do SV je z vlastních zdrojů. Stávající systém zásobování SV pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Při nárůstu potřeby vody nad možnosti stávajících zdrojů se do výhledu uvažuje s propojením SV Prostějov na vodovod Pomoraví. Shrnutí z hlediska řešené problematiky Z plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vyplývá, že v řešeném období do r. 2015, a zřejmě ani v dlouhodobějším výhledu, nebude v zájmovém území požadavek na další zdroje pitné vody. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední skupinové vodovody. Nikde v plánu není počítáno s výhledovým využitím řešených lokalit akumulace vody Žeravice, Penčice nebo Zábeštní Lhota. Ani v popisu obecních vodovodních systémů Žeravice, Penčice, Zábeštní Lhota, Čekyně a Lhotka není v jednotlivých textových zprávách o těchto lokalitách žádná zmínka. V kapitole zpráv D.4. „Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou“ se u všech těchto lokalit uvádí, že na jejich území není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Tab. 30 Bilance potřeby vody a krytí zdroji u skupinových vodovodů v širším zájmovém území k r. 2015 (PRVKÚK, 08/2004) SV Olomouc

SV Přerov

celková potřeba vody celková vydatnost zdrojů

2015 Qp Qd 37 583,00 46 978,75 72 489,60 72 489,60

Rozdíl [m3/d]

34906,60

25510,85

Rozdíl [m3/d]

0,00 0,00

0,00 0,00

34 906,60

25 510,85

37 583,00

46 978,75

72 489,60

72 489,60


2015 Qp Qd 15 063,24 18 829,05 25 050,00 33 817,50 9986,76

14988,45

0,00 0,00

0,00 0,00

9 986,76

14 988,45

15 063,24

18 829,05

zdroj - vydatnost [m3/d] jezera vrty Brodek u Přerova

25 050,00 21 600,00 3 450,00

33 817,50 29 160,00 4 657,50

SV Kojetín


2015 Qp Qd 2 727,71 2 020,52 3 728,00 3 728,00


2015 Qp Qd 3 620,69 2 682,00 6 048,00 6 048,00

Rozdíl [m3/d]

1707,48

1000,29

Rozdíl [m3/d]

3366,00

2427,31

0,00 0,00

0,00 0,00

0,00 0,00

0,00 0,00

1 707,48

1 000,29

3 366,00

2 427,31

2 020,52

2 727,71

2 682,00

3 620,69

3 728,00 1 728,00 2 000,00

3 728,00 1 728,00 2 000,00

zdroj - vydatnost [m3/d] studny Klopotovice jezera Tovačov

6 048,00 3 456,00 2 592,00

6 048,00 3 456,00 2 592,00

zdroj - vydatnost [m3/d] vrty Smržice zdroje Brodek u PV zdroje Dubany HV+S - Hrdibořice HV 1002-1004 Sněhotice

19 630,25 6 739,20 710,05 2 592,00 9 157,00 432,00

20 995,20 6 739,20 1 296,00 3 024,00 9 504,00 432,00

voda převzatá voda předaná bilance SV - potřeba vody [m3/d]

zdroj - vydatnost [m3/d]

SV Lipník nad Bečvou

voda převzatá voda předaná bilance

SV Prostějov celková potřeba vody celková vydatnost zdrojů Rozdíl [m3/d]

12070,39

11545,38

0,00 0,00

0,00 0,00

12 070,39

11 545,38

7 559,86

9 449,82

bilance

voda převzatá voda předaná bilance SV - potřeba vody [m3/d]

2015 Qp Qd 7 559,86 9 449,82 19 630,25 20 995,20

voda převzatá voda předaná

bilance SV - potřeba vody [m3/d]

SV - potřeba vody [m3/d]

zdroj - vydatnost [m3/d] Závrbek dotace z SV Přerov výhledově OOV

voda převzatá voda předaná

SV - potřeba vody [m3/d]


strana 0


7.5

Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje


Pöyry Environment a.s. Olomoucký kraj březen 2007

Většina hodnocení v tomto materiálu se provádí nad plochou ucelených povodí významných vodních toků, které se zde nazývají „srážko-odtokové oblasti“ a jejichž plocha se pohybuje na území 2 2 Olomouckého kraje v rozmezí 200 - 700 km , průměrně 390 km . Sledované povodí Olešnice je 2 zahrnuto do SO oblasti „Morava po soutok s Hanou - levobřežní část“ o plošné výměře 316 km . Jedná se tedy o značně hrubější členění plochy povodí ve srovnání s Plánem oblasti povodí Moravy (viz následující kap. 7.6), a proto i provedené analýzy jsou poněkud jiného druhu a mají odlišnou vypovídací hodnotu.

Obr. 9 Výřez z mapy „Dílčí povodí pro vymezení srážko-odtokových oblastí“ Pro posouzení funkce předmětné nádrže lze použít relevantní údaje uvedené v kapitolách : 2. Srážko-odtokové vztahy a jejich dopad na průběh povodně 3. Návrh postupu řešení na ochranu před povodněmi (návrh variant možného řešení) konkrétně pak v podkapitolách : 2.1.1 Vyhodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vod 2.1.2 Místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv 2.1.3 Místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami 2.1.4 Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 3.2.4 Návrhy opatření na omezení negativních účinků povodní a ke splnění cílů ochrany před povodněmi V jednotlivých citovaných podkapitolách jsou k dané problematice uvedeny následující údaje:

2.1.1 Vyhodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vod Oblasti s urychleným odtokem jsou zde vyhodnoceny na základě kombinovaného posouzení srážkoodtokových vztahů a retenčních schopností území, které jsou reprezentovány různými plošnými charakteristikami obsaženými v dostupných GIS-ových podkladech (sklon území, půdní typy, způsob využití území, procento zalesnění). Z provedeného vyhodnocení vychází zájmové území jako relativně bezpečné, v pořadí nejohroženějších SO oblastí je na 14. místě ze 17 posuzovaných. Určité rizikové faktory jsou indikovány pouze ve 3 katastrálních územích v povodí Olešnice (Nelešovice, Čelechovice u Přerova a Lipňany), ovšem pouze v jediné charakteristice, kterou je vysoký podíl zemědělské orné půdy - 90% a více. Průměrný sklon území je zde však jen 0,4° - 1,2°, a tedy hluboko pod hranicí 5°, kdy reálně hrozí nebezpečí urychleného odtoku. Míra akumulace se posuzuje ve dvou směrech. Jedním hlediskem je podíl retenčního prostoru jak současných tak i výhledových vodních nádrží a poldrů k průměrnému ročnímu odtoku vztažený k závěrnému profilu dané SO oblasti. Druhým hlediskem je modelový výpočet doby zdržení kulminace stoleté povodně při její transformaci ve vodních nádržích, a to opět s uvážením retenčního objemu stávajících i výhledových vodních nádrží a suchých nádrží (poldrů). Výhledovými nádržemi se zde rozumí lokality hájené podle zvláštních předpisů, kde by bylo v budoucnu možné uvažovat o vybudování nových vodních nádrží podle aktuální potřeby. Vypočtená hodnota akumulačního součinitele pro současné nádrže činí 3,5% a je tak třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných SO oblastí, u výhledových nádrží vychází hodnota 9,5% a je rovněž třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných SO oblastí (viz obr. 10). V úvahu se přitom berou hájené lokality nádrží Zábešní Lhota, Žeravice a Penčice (další uvažovaná nádrž Bělkovice leží mimo povodí Olešnice). Co se týče doby zpoždění kulminace stoleté povodně, ta vychází pro stávající nádrže na 6 hodin a pro další potenciální nádrže v hájených lokalitách na dalších 32 hod. Objektivní požadovaná doba zpoždění je přitom 36 hodin. Z toho vyplývá, že pro ideální účinnost protipovodňové ochrany by bylo zapotřebí vybudovat ještě nějaké další nádrže (viz obr. 10 a 11). V relativním porovnání s ostatními SO oblastmi však vychází posuzovaná SO oblast opět jako třetí nejlepší ze třinácti posuzovaných. Na většině ostatních oblastí totiž nepřesahuje skutečná doba zpoždění cca 5 - 6% z požadované doby. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek velkých vodních nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Co se týče potřeby budování nových poldrů, v posuzované SO oblasti není evidován žádný takový požadavek.

2.1.2 Místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv V této kapitole jsou shrnuty informace získané od správců vodních toků týkající se problémových míst na tocích, kde dochází ke zmenšení jejich hydraulické kapacity v důsledku křížení s pozemními komunikacemi, dále vlivem zanášení profilu splaveninami nebo jeho ucpáváním při chodu ledů. Pro jednotlivé popsané příčiny snížené kapacity jsou sestaveny tři seznamy problémových profilů nebo úseků na tocích. Ani v jednom ze zpracovaných seznamů se nenachází jakýkoliv odkaz na řeku Olešnici.

2.1.3 Místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami Viz předchozí odstavec.

2.1.4 Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi Obdobně jako v předchozích kapitolách je sestaven seznam míst a oblastí, které jsou z pohledu současných standardních požadavků nedostatečně chráněny před nebezpečím povodní. Rovněž v tomto seznamu nefiguruje žádná ohrožená lokalita na toku Olešnice

3.2.4 Návrhy opatření na omezení negativních účinků povodní a ke splnění cílů ochrany před povodněmi Vzhledem k tomu, že na řece Olešnici nebylo v předchozích kapitolách vytipováno žádné problémové místo, není zde uveden ani žádný odpovídající návrh opatření. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


Závěr : Z výše uvedených údajů vyplývá, že v povodí Olešnice se v současné době nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže. Pro ideální možnost řízení odtoku z povodí by bylo v budoucnu vhodné uvažovat s nádrží v profilu Žeravice, ovšem vzhledem k tomu, že v ostatních částech oblasti povodí Moravy jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší než v posuzovaném povodí Olešnice, jeví se tato budoucnost jako velmi vzdálená.

Obr. 10 Koeficient retence a posun kulminace - v současných nádržích a hájených lokalitách (dole)

Obr. 11 Časový posun kulminace – porovnání požadavků a možností Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


7.6

Návrh Plánu oblasti povodí Moravy


Pöyry Environment a.s. Povodí Moravy, s.p., ve spolupráci s krajskými úřady Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezského kraje červen 2008

Pro posouzení funkce předmětných nádrží lze použít relevantní údaje uvedené v kap. D - Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny. Zde je shromážděna řada plošných, liniových i bodových charakteristik povodí, které jsou většinou vztaženy na základní plošné jednotky - vodní útvary povrchových vod, výjimečně i na jiné plošné elementy - správní obvody obcí, katastry nebo povodí 4. řádu. Vodní útvar (VÚ) je základní jednotkou pro stanovení environmentálních cílů, odpovídajících typově referenčním podmínkám pro příslušný typ, a pro stanovení opatření k jejich dosažení v plánech oblastí povodí. Oficiální definice VÚ zní: Vodní útvar musí být koherentní podjednotka v říčním povodí (oblasti povodí), na kterou se vztahují (lze vztáhnout) environmentální cíle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, dále Rámcové směrnice. Čili hlavní důvod identifikace vodních útvarů je umožnit přesný popis stavu a jeho srovnání s environmentálními cíli. 2 V oblasti povodí Moravy je stanoveno 189 VÚ povrchových vod o průměrné plošné výměře 53 km . Plošné charakteristiky území jsou tak zpracovány značně podrobněji než v dokumentu „Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje“ - viz předchozí kapitolu. Všechny tři posuzované nádrže leží ve vodním útvaru číslo M055 (identifikátor 40437000) - „Olešnice po ústí do 2 toku Morávka-náhon“ o velikosti 105,9 km .

Obr. 12 Výřez z mapy „Vodní útvary povrchových vod“ Hledané údaje potom byly získány zejména v částech : D.1. Stav ochrany před povodněmi a vodní režim krajiny, D.3. Extrémní odtokové situace a jejich důsledky, D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy, konkrétně v následujících podkapitolách : D.1.1. Srážko-odtokové charakteristiky území D.1.2. Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim D.1.3. Odvodnění pozemků Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 D.1.4. D.1.5.

Závlahy pozemků Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí Nebezpečí výskytu povodní a možné škody včetně map povodňových rizik Kapacity koryt vodních toků Území určená k rozlivům povodní Opatření v prioritních oblastech

D.1.7. D.1.8. D.3.2. D.4.1. D.4.3. D.4.8.

V jednotlivých citovaných podkapitolách jsou k dané problematice uvedeny následující údaje :

D.1.1.

Srážko-odtokové charakteristiky území

V kapitole jsou shromážděny základní hydrologické údaje vztažené k závěrnému profilu VÚ : Popis

Označení Měrná jednotka

Plocha povodí Průměrný dlouhodobý roční průtok Průtok dosažený nebo překročený průměrně po 330 dnů v roce Kulminační povodňový průtok dosažený nebo překročený průměrně jednou za rok Kulminační povodňový průtok dosažený nebo překročený průměrně jednou za sto let

D.1.2.

Hodnota

Fp Qa Q330

km 3 m /s 3 m /s

2

105,9 0,477 0,117

Q1

m /s

3

9,2

Q100

m /s

3

44,5

Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim

V odstavci D.1.2.1 je po jednotlivých vodních útvarech kvantifikována plošná půdní eroze na základě potenciální roční ztráty půdy vyhodnocené z podkladů Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. a Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT k roku 2002. Roční ztráta půdy ve sledovaném VÚ je stanovena na 10 380 t, což je v rámci oblasti povodí mírně nadprůměrná hodnota. Průměr činí 8120 t při rozpětí hodnot cca 100 - 60 000 t/rok z jednotlivého VÚ. Medián této řady má ovšem hodnotu 5 200 t, takže sledovaný VÚ je v pořadí nejohroženějších území zhruba v jedné čtvrtině. Ovšem při přepočtu na plochu orné půdy (5 300 ha), kde nastává drtivá většina erozních smyvů je dosaženo intenzity eroze 2 t/ha/rok, což je naopak podprůměrná hodnota. Průměrná intenzita eroze v celé OP činí 3,7 t/ha/rok. Podle všeobecně přijímaných zásad hodnocení eroze se v běžných podmínkách považuje za hraniční hodnotu ztráty půdy erozí 4 t/ha/rok. Tento poněkud rozdílný výsledek hodnocení je mj. také způsoben vyšším podílem orné půdy ve zkoumaném VÚ - cca 50%, průměrné zastoupení v celé OP je jen asi 40%. S erozními jevy je spojeno i vyplavování fosforu do vodních toků, což může přispívat k podpoře nežádoucího rozvoje sinic ve vodě. Množství uvolněného fosforu na ploše VÚ je bilancováno 3 hodnotou 18 642 kg/rok, což při přepočtu na průměrný dlouhodobý roční průtok 0,477 m /s dává koncentraci 1,24 mg/l. To je vysoko nad limitní koncentrací signalizující nebezpečí hrozící eutrofizace, za niž se obecně považuje hodnota 0,05 mg/l. Pro omezení tohoto nežádoucího jevu by bylo nejúčinnějším řešením provedení komplexních pozemkových úprav v příslušných katastrech. Současný stav je však takový, že z 24 katastrálních území, která zcela nebo zčásti náležejí do VÚ, není KPÚ dokončena ani v jediném, zahájena byla v jednom a plánuje se ve dvou dalších, jak je patrné z následujícího přehledu : VÚ čís. M055 M055 M055,M097

Katastrální území Velký Újezd Lhotka u Přerova Veselíčko u Lipníku n. Bečvou

Pozemkový Oblast úřad povodí Olomouc Morava Přerov Morava Přerov Morava

Poznámka Předpoklad zahájení do r. 2015 zahájené plánované

Této oblasti by tedy bylo vhodné věnovat v budoucnosti poněkud větší pozornost. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


D.1.3.

Odvodnění pozemků

V této kapitole jsou shromážděny informace o lokalitách systematických (plošných) drenáží, které jsou vedeny v evidenci Zemědělské vodohospodářské správy. Jedná se ovšem o stav zachycený k roku 1990, protože novější údaje o odvodňovacích stavbách již nejsou jejich vlastníci nebo provozovatelé v současné době povinni poskytovat a ZVHS je proto neshromažďuje. Nedá se však předpokládat, že by od r. 1990 odvodňovacích staveb výrazně přibylo, spíše je pravděpodobné, že některé špatně udržované zanikly nebo postupně zanikají. Co se týče vlivu systematického odvodnění velkých ploch zemědělské půdy na srážko-odtokové vztahy, které bylo v minulosti často označováno za příčinu zvětšování povodňových průtoků ve vodních tocích, ale podle současných poznatků tento vliv není nijak významný ani jednoznačně negativní. Po katastrofální povodni v r. 1997 provedl ČHMÚ v rámci zprávy „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“ výpočet vlivu drenážních systémů na pilotním povodí Hvozdnice (přítok 2 Opavy) o velikosti 30,1 km . V závěru této práce se konstatuje, že vliv drenážního systému na tvorbu maximálního povodňového odtoku je proces složitý, avšak možné ovlivnění kulminačních průtoků v recipientech odvodnění nelze považovat za podstatné, protože podíl drenážního odtoku může dosahovat podle konkrétních podmínek cca 2 - 5 % kulminačních průtoků v recipientu. Rovněž síť povrchových odvodňovacích kanálů nemá na kulminaci velkých vod v hydrografické síti podstatný vliv, protože při dlouhodobých srážkách nemůže hrát urychlení povrchového odtoku melioračními kanály podstatnou roli. Zvětšení průtoků se projeví v počáteční fázi povodňové vlny, při kulminaci již nepřichází v úvahu. Podle podkladů ZVHS je v zájmovém VÚ M055 evidováno 1395 ha plošného odvodnění, což představuje plošný podíl 13,2% z celého povodí. To je mírně nadprůměrné zastoupení v rámci celé oblasti povodí - průměrná hodnota dosahuje 12,0%.

D.1.4.

Závlahy pozemků

V této kapitole jsou shromážděny informace o lokalitách, kde jsou evidovány závlahové stavby, a to opět na základě podkladů ZVHS Brno. Také zde platí stejné upozornění, že se jedná o stav zachycený k roku 1990 a ZVHS od té doby neprováděla žádnou aktualizaci, protože k tomu nedostává potřebné podklady. Je velice pravděpodobné, že většina z evidovaných závlah se v současné době neprovozuje. Ve VÚ M055 je evidována jedna závlahová stavba u obce Tršice pod ev. č. 3805-0015, která byla dokončena v r. 1988. Zdrojem závlahové vody je zřejmě nedaleká vodní nádrž Tršice. Plocha závlahy je 505,6 ha, tzn. představuje plošné zastoupení ve VÚ 4,8%. Průměrný podíl plochy závlah v celé oblasti povodí je 1,04% a v jednotlivých vodních útvarech dosahuje hodnot od 0,0 do 16,5%. Závlahové stavby se vyskytují pouze ve 32 VÚ z celkových 189, takže ve více než 80% VÚ nejsou evidovány žádné závlahy. V rámci předchozí etapy POP Moravy byl v dokumentu Návrh předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami [13] řešen i významný problém Závlahy pro pěstování chmele. Zástupce Svazu pěstitelů chmele ČR zaslal následující stanovisko k tomuto problému: V povodí Moravy se pěstuje chmel na ploše cca 700 ha. Závlaha je a do budoucna bude pro existenci těchto ploch stále důležitější. Min. hranici účinnosti závlah lze počítat od dodání cca 150 mm vody, t.j. 3 pro celou plochu min. roční spotřeba cca 1 mil. m vody. Část ploch se nachází u větších toků, část u menších vodních toků, kde by bylo potřeba řešit zadržování vody pro účely závlah. Důležité by bylo také budování nových nádrží určených pro zemědělské zavlažování a udržení vody v krajině v rámci Povodí Moravy. Podrobnější opatření je potřeba rozdiskutovat, ale v rámcových plánech by mělo být počítáno s potřebou zemědělského zavlažování a zvýšení kapacit vodních nádrží a děl pro tento účel. Chmel se pěstuje především v okresech Přerov a Olomouc, katastrální území jsou v příloze. V příloze stanoviska je uvedeno celkem 33 katastrálních území v Tršické oblasti pěstování chmele, z nichž následující se nachází ve sledovaném území nebo blízkém okolí řešených výhledových nádrží: Tršice, Čekyně, Kokory, Lazníky, Penčičky, Žeravice. Hájené lokality se nachází ve středu oblasti pěstování chmele, jak je vidět na příl. 6. Aktualizované oficiální stanovisko Svazu pěstitelů chmele k výhledovým VN Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota se nepodařilo zpracovateli předkládané dokumentace zajistit. Neoficiální vyjádření zástupce Svazu však je, v rozporu s předchozím výše uvedeným stanoviskem, že VN Žeravice není nutná. Slíbené stanovisko k VN Zábeštní Lhota zpracovatel neobdržel. Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


D.1.5.

Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody

Účelem stanovení uvedených oblastí je určení rozdílů ve vlastnostech území ovlivňovaných jak urychleným odtokem vody, tak jeho retenční schopností, umožňující překonat období bez výskytu srážek nebo s jejich nedostatkem. Podle dostupných podkladů jsou provedeny tři typy plošných analýz území : • Vyhodnocení na základě hydrologických údajů • Vyhodnocení na základě srážko-odtokových vztahů v povodí drobných vodních toků • Vyhodnocení oblastí s nedostatečnou mírou akumulace vody Při hodnocení podle dvou prvních kritérií byla sestavena tabulka se sestupným pořadím obcí podle míry jejich ohrožení urychleným odtokem. V uvedené tabulce nefiguruje žádná obec z VÚ M055, takže riziko urychleného odtoku zde nehrozí. Co se týče míry umělé akumulace, je proveden pro každý VÚ soupis stávajících vodních nádrží a jejich parametrů. Ve VÚ M055 je identifikováno 7 vodních nádrží s plochou nad 1 ha, z nichž největší je nádrž Tršice hluboká cca 10 m, s plochou hladiny 10,3 ha a 3 celkovým objemem 670 tis. m , která je vodním dílem III. kategorie TBD. Ostatní nádrže jsou běžné rybníky podstatně menší velikosti. Celkový zásobní objem všech nádrží ve VÚ se odhaduje na 442 3 tis. m a představuje tak 2,9% průměrného ročního odtoku. To je mírně podprůměrná hodnota, průměr v rámci oblasti povodí činí 3,8 %, ovšem medián příslušné řady je jen 0,4 %. V pořadí VÚ s nejvyšším akumulačním součinitelem je tak předmětný vodní útvar na 28. místě ze 184 hodnocených. To je způsobeno tím, že akumulační prostory jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrně rozděleny, cca 60% jejich objemu je soustředěno v 17 větších nádržích, kde tak většinou vytvářejí akumulační kapacitu o velikosti nad 10 % (výjimečně i několik desítek %), zatímco dalších zhruba 100 VÚ má sledovaný součinitel menší než 0,5 %. Přirozené akumulační schopnosti povodí jsou potom vyjádřeny poměrem průtoků Qa/Q330, který je v daném případě vyčíslen hodnotou 4,09. To je poměrně příznivá hodnota ve srovnání s ostatními VÚ v oblasti povodí, kde se tyto hodnoty pohybují v rozpětí 2,79-17,0 při průměru 6,5 a mediánu 6,75. Přitom nižší hodnota znamená lepší akumulační schopnosti. V sestupném pořadí VÚ od nejlepších hodnot po nejhorší zaujímá posuzovaný VÚ 35. místo ze 184. Jako oblasti s nedostatečnou mírou akumulace se definují VÚ, které mají vysokou hodnotu Qa/Q330 a současně nízké procento akumulace ve vodních nádržích. Mezi takové tedy VÚ M055 nepatří.

D.1.7.

Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi

Cílem kapitoly je shromáždění a vyhodnocení informací o zastavěných územích (ve smyslu stavebního zákona a územně plánovací dokumentace) ohrožovaných povodňovým nebezpečím a vyhodnocení míst, kde riziko ohrožení překračuje úroveň uznanou jako nejvýše přijatelnou pro daný typ území. Tímto vyhodnocením byl získán základní soubor požadavků na rozsah povodňové ochrany. Za přijatelnou úroveň snížení rizika se považuje v souladu s platnou metodikou zajištění ochrany před povodněmi : pro historická centra měst a historickou městskou zástavbu na kulminační průtok Q100, pro souvislou sídelní zástavbu, průmyslové areály a významné liniové a komunikační stavby na kulminační průtok Q50, • pro ostatní rozptýlenou bytovou zástavbu a objekty výrobních činností v menších sídlech na kulminační průtok Q20. Vytipovaná místa s nedostatečnou ochranou jsou zpracována tabelárně. Ve VÚ M055 se jedná o následující :

• •


strana 0


D.1.8.

Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí

V této kapitole jsou zhodnoceny vodní útvary z hlediska nedostatku vody pro vodoprávně povolené užívání vody a zejména pak z hlediska vlivů ohrožujících dodržení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích jakožto přijatých environmentálních cílů. V posuzovaném VÚ nejsou evidovány žádné průmyslové odběry a pouze jeden odběr podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou :

Tento odběr je relativně malý (cca 6,5 l/s) ve srovnání s vodností páteřního toku a nezpůsobuje žádné problémy ve vodohospodářské bilanci. Žádné nároky na odběr vody pro závlahy dle kap. D.1.4 nejsou ve VH bilanci evidovány.

D.3.2. Nebezpečí výskytu povodní a možné škody včetně map povodňových rizik V této kapitole jsou shromážděny existující podklady potřebné pro rámcové vyhodnocení rizik vyplývajících z povodní v zastavěných územích v návaznosti na plánované uplatnění směrnice Evropského parlamentu č. 2007/60/ES. V prvním návrhu POP jsou prozatím shromážděny informace, kde riziko povodňových nebezpečí bylo již dosavadními způsoby šetřeno podle dosud používaných postupů. Základním podkladem byly digitalizované rozsahy stanovených záplavových území pro průtok Q100, kterých je v současné době v oblasti povodí Moravy vyhlášeno 76 a dalších 11 je zpracováno a připraveno k vyhlášení. Ze shromážděných podkladů vyplývá, že v povodí Olešnice, které je z větší části ve správě ZVHS, nebylo dosud žádné záplavové území vyhlášeno a žádné relevantní údaje z této oblasti tedy nejsou k dispozici.

D.4.1. Kapacity koryt vodních toků Průtoková kapacita v údolních nivách vodních toků a v jejich korytech je jedním z hlavních kriterií dostatečného zabezpečení každého prostoru před povodněmi. Po vyhodnocení současného stavu zabezpečenosti území proti povodním, rozsahu osídlení a počtu obyvatel, kteří jsou povodněmi ohrožováni, a po vytipování kritických míst omezujících průtočnost koryt toků a údolních niv, jsou v POP navržena místa a úseky toků (u všech tří hlavních správců), kde by se mělo přistoupit ke zvýšení jejich kapacity oproti dnešnímu stavu. Navržené profily a úseky jsou sestaveny do tří tabelárních seznamů : • Zvýšení kapacity koryt vodních toků - dle návrhů jejich správců • Zvýšení kapacity koryt vodních toků - záměry ostatních navrhovatelů • Obce s navrženou protipovodňovou ochranou v rámci krajských studií V žádném z uvedených seznamů nefigurují návrhy protipovodňových opatření ve VÚ M055.

D.4.3. Území určená k rozlivům povodní Území určená k rozlivům povodní jsou institutem zavedeným § 68, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Podle něj území tohoto druhu může po projednání s dotčenými úřady státní správy stanovit rozhodnutím vodoprávní úřad pro účely zmírnění účinků povodní. Tato opatření obecné povahy mají mj. omezit práva užívání pozemků v takto určeném území. Účelem těchto opatření je dosažení zvýšené retence vody v území a retardace odtoku vody z povodí za povodňových stavů, což má příznivý vliv na snížení kulminačních průtoků ve sledovaných profilech, kde má být dosaženo požadovaného stupně protipovodňové ochrany. Ve VÚ M055 se nenachází žádná z lokalit navrhovaných v příštím plánovacím období pro využití jako území určené k rozlivům povodní.

D.4.8. Opatření v prioritních oblastech Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) vymezuje tzv. prioritní oblasti, které byly určeny k řešení ochrany území před povodněmi z hlediska četnosti opakování povodní a míry ohrožení daných území. V návrhu plánu oblasti povodí Moravy jsou potom na podkladě různých koncepčních studií vymezeny podrobnější návrhy konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech. V oblasti povodí Moravy se jedná o následující prioritní oblasti, které jsou znázorněny na přiloženém obrázku : Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 • • • • • •

Protipovodňová opatření v území Olomouce (1) Protipovodňová opatření v území Litovle (2) Protipovodňová opatření v území Uherského Hradiště a Starého Města (3) Komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou (4) Řízená inundace v území Kroměříže (7) Řízená inundace v území Mohelnické brázdy (8)

Poloha VÚ M055

Z uvedeného vyplývá, že povodí Olešnice se nachází mezi prioritními oblastmi (1) a (4), ale neleží přímo v žádné z definovaných prioritních oblastí a netýká se jej tedy žádné z navrhovaných protipovodňových opatření.

Závěr : V posuzovaném povodí Olešnice je v současné době jedna větší vodní nádrž Tršice o zásobním 3 objemu 670 tis. m a dalších 6 menších nádrží (rybníků o ploše větší než 1 ha). Nádrž Tršice je situována poměrně vysoko v povodí, takže je schopna ovládat jen asi 20 % jeho plochy, potažmo i průtoku. Jejím převažujícím účelem je odběr vody pro závlahu, retenční účinek při povodních je podružný a vzhledem k výše uvedenému i málo významný. S ohledem na podrobná hodnocení provedená v jednotlivých kapitolách se potřeba vybudování další nové nádrže v profilu Žeravice v současné době nejeví jako aktuální, i když by zřejmě mohla pomoci při protipovodňové ochraně obcí uvedených v kap. D.1.7 - ať už jako běžná vodní nádrž s odpovídajícím retenčním objemem nebo jako suchá nádrž (poldr). Takové řešení protipovodňové ochrany je však obvykle velmi nákladné a lepším i levnějším řešením by zde zřejmě byl komplex lokálních protipovodňových opatření. V současné době ovšem nejsou dostatečně podrobně prozkoumány a vybilancovány potřeby, které mohou v blízké nebo vzdálenější budoucnosti vzniknout v důsledku očekávané klimatické změny. Před závazným rozhodnutím o ponechání nebo vyřazení profilu Žeravice v/ze seznamu hájených lokalit by bylo vhodné zajistit odpovídající podrobnější podklady týkající se této problematiky.


strana 0


7.7

Studie odtokových poměrů toku Olešnice


AGROPROJEKT OLOMOUC Státní meliorační správa Ostrava prosinec 2000

Účelem studie bylo provést komplexní rozbor úpravy odtokových poměrů Olešnice, od km 6,575 (jez nad obcí Kokory) po km 24,49 (most na silnici do vojenského prostoru). Ve studii byl proveden návrh technického řešení tak, aby byla zajištěna ochrana přilehlé zástavby před záplavami a omezen odtok velkých vod do hlavního koryta Moravy a následně se tak přispělo k omezení velkých vod na dolním toku Moravy. Studie řeší problémy technické, zachovává plochy pro rozlivy, zvyšuje retenční schopnost území. Součástí studie bylo provedení měřických prací, výpočtů a posouzení stávajících koryt a objektů, výpočtů k návrhům a vlastní projektové práce s návrhem technického řešení a finančního propočtu uvažovaných investic. Hydrologie oblasti Ve střední a dolní části toku Olešnice je řečiště přerušováno četnými objekty a koryto zde zcela nestačí pojmout velké vody a dochází zde k drobným rozlivům do přilehlého údolí umocněným překážkami v toku v úseku pod Penčicemi. Na toku Olešnice jsou zbudovány tyto nádrže: 3 - Tršická nádrž - max. zatopená plocha 12,52 ha, Vmax = 769 000 m – z toho retenční prostor při plné 3 nádrži 97 000 m - Dolní rybník - plocha 1,2 ha (využíván k intenzivnímu chovu ryb, v případě velkých vod je problematická obsluha stavidel, není stálý dozor, vzdálenost od obce 1 km) - Zámecký rybník - plocha 2,1 ha - 9 menších rybníků v k.ú. Kokory, Čekyně, Tršice, Daskabát, Velký Újezd Inundace Má podstatný vliv na odtokové poměry, dobu trvání velkých vod a na jejich kulminační průtoky. V povodí Olešnice se vyskytují významnější rozlivy hlavně v dolní části v profilu Žeravice a Penčice a v lesním prostoru nad Tršickou nádrží. Charakteristika průtokových poměrů a popis současného stavu - Kapacita koryta – v extravilánu cca pětiletá voda, dochází k rozlivům po poměrně plochém inundačním území v km 6,5–7,0; 7,2–8,8; 10,9–11,7; 14,6–15,5; 16,5–17,2; 18,5–21,0. K velkému zaplavování pozemků s ornou půdou při povodních většinou nedochází. V zastavěné části obcí je koryto Olešnice v průměru kapacitní na Q50. V intravilánu obcí nedošlo ani za extremních průtoků v roce 1997 k zvlášť velkým rozlivům a škodám. - Kapacita komunikačních objektů – některé objekty mají nedostatečnou průtočnou kapacitu - např. silniční most, lávka a rozdělovací objekt v Žeravicích, lávka v Čekyni, most a lávky v Penčičkách, most u koupaliště a na místní komunikaci v Penčicích, most u školy, lávka nad Zámeckým rybníkem v Tršicích a lávky v konci posuzovaného úseku km 23,0 – 24,5. - Objekty na toku - většina objektů na toku je v dobrém stavu, někdy způsobují nepříznivé ovlivnění průtoků za velkých vod. Proto byly některé objekty již zrušeny, jiné jsou ve studii navrženy k rekonstrukci, aby neomezovaly plynulý průtok vody. - Břehové porosty – oboustranné prakticky po celé délce. Mají velký význam při stabilizaci koryta a zlepšování stavu prostředí. Přes pozitivní význam způsobují v některých případech ucpání nebo přehrazení toku (v km 11,2 –11,8).


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Přehled navrhovaných opatření Studie navrhuje opatření (úpravy koryta Olešnice a přilehlého území) v členění na následující stavby: I. stavba - úsek km 6,6 – 7,0 - suchá nádrž Žeravice SN1 II. stavba - úsek km 8,0 – 8,7 - zvýšení pravého břehu a stabilizace rozdělovacího objektu III. stavba - úsek km 10,3 – 10,8 - stabilizace nivelety dřevěnými prahy IV. stavba - úsek km 11,3 – 11,85 - stabilizace nivelety prahy, odstranění nánosu V. stavba - úsek km 11,87 – 12,0 - oprava opěrných zdí, doplnění opevnění VI. stavba - úsek km 12,8 – 13,2 - stabilizace koryta nad soutokem, kyneta s bermou VII. stavba - úsek km 14,5 - zvýšení hráze Dolního rybníka VIII. stavba - úsek km 14,6 – 15,0 - odstranění nánosu IX. stavba - úsek km 15,8 – 16,3 - odstranění nánosu v upravené korytě v obci X. stavba - úsek km 16,27 – 16,4 - odstranění nánosu v Zámeckém rybníku XI. stavba - úsek km 18,9 – 20,1 - zřízení usazovacích srubových přehrážek XII. stavba - úsek km 22,2 – 22,8 - stabilizační prahy v přir. korytě XIII. stavba - úsek km 1,6 – 3,0 - staničení levobřežního přítoku (Říky) – Suchá nádrž SN2 XIV. stavba - protierozní meze, travnaté pásy XV. stavba - revitalizace horního rybníka (nad Tršickou nádrží) Pro jednotlivé stavby studie dále vyčísluje předpokládané investiční náklady a stanovuje pořadí důležitosti jejich provádění. Opatření navrhovaná v povodí Kromě opatření k ochraně přilehlé zástavby před záplavami jsou součástí studie i opatření navrhovaná ke zvýšení retence povrchových vod v krajině a omezení odtoku velkých vod. Jedná se o opatření zahrnutá především v I., VII., XIII. a XIV. stavbě. Z hlediska zadržení vody v krajině jsou ve XIV. stavbě navrženy protierozní meze, travnaté a vsakovací pásy, a to na 10 lokalitách s výskytem ploch s extrémním smyvem. Úprava odtokových poměrů a omezení smyvu patří mezi prioritní opatření, po kterých jsou navrženy technické zásahy v korytě. Zvláště významná opatření z hlediska retence vody v území jsou navrhovaná v I. a XIII. stavbě. Jde o suché nádrže SN1 – Žeravice a SN2 – Lazníky. Navržené suché nádrže vytvoří podmínky pro efektivní provedení následných technických opatření. Transformací povodňové vlny suchou nádrží Lazníky dojde k omezení průtoku velké vody pod soutokem Olešnice s Říkou. Tato okolnost umožní přizpůsobit návrhový průtok všech objektů v úseku Olešnice km 6,6 – 12,5. Transformací bude 3 dosaženo snížení průtoku v toku Říka na hodnotu o 5,5 m /sec menší při průtoku Q100. V případě zbudování SN2 je předpoklad změny způsobu hospodaření v zaplavované části suché nádrže a návrat od polních kultur zpět k původním loukám. Ke zvýšení retence vody v povodí se dále navrhuje zavést jiný režim provozu vodní nádrže Tršice – se zachycením přívalových vod nádrží se sníženou hladinou o 2,0 m k ochraně zástavby Olešnice v km 12,5 – 17,5. Ve vztahu k problematice řešené v této studii jsou zvláště významná opatření navrhovaná v I. a XIII. stavbě - suché nádrže SN1 – Žeravice a SN2 – Lazníky: • I. stavba – suchá nádrž SN1 – Žeravice SN1 je řešena jako ochranná hráz před chatovou oblastí Kokory o výšce max. 2,5 m s max. hloubkou zadržené vody 2,0 m s využitím stávajícího jezu ke vzdouvání vody zvýšením přepadového paprsku vody s doplněním nového vývaru (zvětšení délky na 12,0 m a zahloubení na hl. 1,20 m). Šířka koruny hráze je 3 m, sklon návodního svahu 1:3,3, vzdušného 1:2,2. Délka hráze 190 m 3 Objem tělesa hráze 3 000 m 3 Retenční prostor 104 000 m Zatopená plocha 7,75 ha Zvyšování hráze a zvětšování retenčního prostoru by znamenalo zatopení prostoru určeného pro ČOV v Žeravicích.


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 • XIII. stavba - Suchá nádrž SN2 – Lazníky (úsek km 1,6 – 3,0 levobřežního přítoku Olešnice - Říky) Je navržena homogenní sypaná hráz o výšce 10,0 m s maximální hloubkou zadržené vody 9,0 m, se spodní nehrazenou výpustí a bočním bezpečnostním přelivem. Délka hráze 400 m 3 Objem tělesa hráze 105 000 m 3 Retenční prostor 930 000 m Zatopená plocha 20,65 ha Opatření na toku v zastavěném území Z provedené analýzy území a z charakteru a rozsahu staveb (uvedených výše v přehledu opatření) vyplývá, že obce v řešeném úseku Olešnice km 6,575 - 24,49 nejsou významně ohroženy povodněmi. K významnějším rozlivům dochází převážně v extravilánu, zatímco v intravilánu dochází pouze k rozlivům v omezené míře. Technická opatření navrhovaná k ochraně zastavěného území tak nejsou významného rozsahu. Spodní část zájmové plochy se nachází většinou v luční trati. Zastavěné části se Olešnice ve spodní části zájmového území dotýká Žeravic, Penčic, Tršic, Daskabátu a Velkého Újezda. Zásah úpravou v zastavěné části obce v plném rozsahu je navržený v obci Penčice. Všechny úseky toku v intravilánu se navrhuje upravovat na Q50, což odpovídá provedeným úpravám v km 14,5 – 17,7. Vztah k problematice řešené v předkládané studii Z hlediska řešené problematiky hájených lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod je zvláště významná navrhovaná suchá nádrž SN2 – Lazníky, která je řešena ve stejné lokalitě jako dosud hájená lokalita Zábeštní Lhota (viz publikace SVP č. 34 z 12/1988). Název Lazníky je odvozen od obce na konci vzdutí, zatímco Zábeštní Lhota je název nejbližší obce pod profilem hráze. Ze studie odtokových poměrů nevyplývá jakýkoliv vztah mezi oběma navrhovanými nádržemi – ve studii není o nádrži Zábeštní Lhota, jako hájené lokalitě s určitým režimem ochrany, jakákoliv zmínka. Je však zřejmé, že suchá nádrž SN2 vychází z řešení nádrže Zábeštní Lhota – obě jsou zasazeny do stejné lokality, pouze přehradní profil je u SN2 posunut více proti toku. Porovnání parametrů obou nádrží uvedených ve studii odtokových poměrů a publikaci SVP č. 34 z 12/1988 je v následující tabulce. Tab. 31

Porovnání parametrů nádrží SN2 – Lazníky a LAPV Zábeštní Lhota Suchá nádrž SN2 – Lazníky

Hájená VN Zábeštní Lhota

Výška hráze

10,0 m

14,2 m

Délka hráze v koruně

400 m

265 m

Kóta koruny hráze

267,00 m n.m. 3

Objem tělesa hráze

105 000 m

Typ hráze

homogenní sypaná

Celkový ovladatelný prostor

930 000 m

Zatopená plocha

20,65 ha

3

269,20 m n.m. 175 000 m

3

zemní sypaná, nehomogenní 2 800 000 m

3

52,0 ha

Z porovnání parametrů vyplývá, že celkový navrhovaný objem nádrže Zábeštní Lhota je 3x větší, než objem SN2 – Lazníky. Zatopená plocha je u Zábeštní Lhoty 2,5x větší. Parametry obou nádrží je třeba brát jako orientační – jako zřejmý rozpor se např. jeví výrazně opačný poměr délky hráze v koruně. Porovnání zákresů do situací obou nádrží je provedeno na obr. 11. Předpokládané investiční náklady navrhované nádrže SN2 je ve studii odtokových poměrů uvedeno 8 500 000 Kč (v cenové úrovni r. 2000). Na závěr je třeba konstatovat, že žádná ze tří lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v zájmovém území (Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice), řešených v této studii a vedených v publikaci SVP č. 34 z 12/1988, není ve studii odtokových poměrů Olešnice nejen posuzována, ale ani jakkoliv zmíněna.


strana 0


Obr. 13 Porovnání zákresů do situací SN2 – Lazníky a LAPV Zábeštní Lhota (dole) Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0


7.8

Odhad objemu nádrží potřebného pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny

Zpracovatel: Zadavatel: Datum zpracování:

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Ministerstvo zemědělství ČR listopad 2005

Scénáře klimatické změny Řešení úkolu vycházelo ze scénáře založeného na stavu vývoje globálních klimatických modelů (GCM) z roku 2000, zkonstruovaných MFF UK pro časový horizont roku 2050. Scénáře klimatické změny jsou kombinací typu modelu, scénáře emisí CO2 a teplotní citlivosti. Pro výpočty byl použit scénář EC2H, jako nejpesimističtější varianta vývoje emisí CO2 při největší citlivosti klimatu na zvýšení koncentrace CO2 za použití modelu globální cirkulace ECHAM4. Důvodem byla snaha o vystižení nejhorší možné situace ve vodním hospodářství ČR, se kterou je třeba do budoucna počítat. Scénáře udávají mimo jiné změny srážek, teploty a vlhkosti vzduchu pro jednotlivé měsíce v roce pro celé území ČR. Na obr. 12 je znázorněna změna srážek a teploty pro optimistický (EC1L) a pesimistický (EC2H) scénář klimatické změny.

Obr. 14 Změna srážek a teploty podle scénářů klimatické změny EC1L a EC2H v sezónním chodu Důsledky klimatické změny pro vodní režim v ČR Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území České republiky. Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne do roku 2050 v případě optimistického scénáře EC1L na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického scénáře EC2H na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Sezónní chod celkového odtoku je klimatickou změnou také ovlivněn. V průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce 2050 ve většině povodí o 10-20 % (EC1L), resp. o 30-40 % (EC2H) menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor sněhových. Minima odtoku klesají v některém měsíci pod polovinu původní hodnoty ve všech zkoumaných povodích. Účinek klimatické změny na minimální průtoky je tedy velmi významný a indikuje ohrožení zásobní funkce vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Posouzení objemů výhledových nádrží s ohledem na předpokládanou klimatickou změnu Jednou z mála možností, jak řešit předpokládaný nedostatek vody, je výstavba vodních nádrží. Pro posouzení potenciálních možností hájených nádrží kompenzovat účinky klimatické změny byl použit zjednodušený přístup, založený na stanovení objemu vody, o který bude vlivem klimatické změny větší nedostatkový objem pod zvoleným mezním průtokem. Tento průtok byl zvolen jako kvantil průměrných měsíčních průtoků s pravděpodobností překročení 70 % (Q70%m), takže lze oprávněně Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 předpokládat, že pokud dopad klimatické změny nebude zcela katastrofální, bude reálné v sezóně před začátkem kritického hydrologického sucha vodu potřebnou ke kompenzaci průtoků v nádržích akumulovat a při průtokové depresi nadlepšit průtoky na stav před klimatickou změnou. Řešení bylo provedeno ve středně velkých dílčích povodích. Po analýze dostupných hydrologických a meteorologických dat bylo území ČR rozděleno na 32 dílčích povodí (viz obr. 13). Cílem řešení bylo ve zvolených povodích stanovit: • největší možný chybějící objem vody při vyplnění scénáře klimatické změny EC2H vzhledem ke stavu ve 20. století pro vyrovnání průtoků na původní stav v období poklesu pod Q70%m, • součet celkových ovladatelných objemů všech územně hájených nádrží plánovaných ve výhledu (bez nádrží již postavených).

Obr. 15 Rozdělení území ČR na 32 povodí, pro která byly spočítány nedostatkové objemy a objemy územně hájených nádrží Vstupní data Pro odhad řad průtoků ovlivněných klimatickou změnou byl použit model hydrologické bilance. Jeho parametry se stanoví (kalibrují) podle řad neovlivněných meteorologických a hydrologických pozorování. Vstupní veličiny se pak transformují podle zvoleného scénáře a použijí jako vstupy pro běh modelu odpovídající poměrům po klimatické změně. Výstupem je řada průtoků, ovlivněná touto změnou. Výpočet vyžadoval pozorované časové řady těchto 4 veličin: • srážkový úhrn (mm) – za měsíc, průměr na povodí • odtok (mm) – za měsíc, přepočtený na plochu povodí • relativní vlhkost vzduchu (%) – průměr za měsíc a povodí • teplota vzduchu (°C) – průměr za měsíc a povodí Pro 32 dílčích povodí byly k dispozici různě dlouhé časové řady - povodí Labe 1932-1990, povodí Odry 1971-1990 (2 povodí 1957-1990), povodí Moravy 1971-1990. Data po roce 1990 nebyla použita záměrně, protože poslední desetiletí 20. století se jeví významně teplejší, než předchozí stoleté období, a je tedy již ovlivněné klimatickou změnou. Výsledky modelování v povodí Moravy Pro výpočet byly použity časové řady pouze z období 1971-1990, protože dřívější data nebyla k dispozici a v daném časovém období nebylo možné je pro delší období připravit. V tomto období se nevyskytla tak extrémní suchá období jako ve 30. a 40. letech 20. století, proto výsledky nedosahují Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 tak velkých hodnot jako v povodí Labe a nelze je považovat za definitivní. Podle porovnání vlivu délky použitých časových řad na výsledky se předpokládá, že v povodí Moravy a Odry by podobně jako v povodí Labe největší rozdíl deficitů místo stanovených průměrných 41 mm přesahoval hodnotu 100 mm. Objem plánovaných nádrží přepočtený na plochu je v moravských povodích větší než v Čechách. V 3 povodích Moravy a Odry je naplánováno 2674 mil. m nádrží, což činí 43 % z celkového objemu pro ČR, přičemž plocha těchto povodí zaujímá pouze 35 % území ČR. Je to proto, že v povodí Labe již 3 byly postaveny nádrže zaujímající celkový objem 2550 mil. m , zatímco v povodích Moravy a Odry 3 mají stávající nádrže celkový objem jen 843 mil. m . Závěry Pro povodí Moravy a Odry jsou výsledky výpočtů objemů potřebných pro kompenzaci méně reprezentativní než v povodí Labe vzhledem k nedostatečné délce použitých vstupních časových řad (20 let). Předpokládá se, že při použití delších řad by se došlo k větším objemům potřebným na částečnou kompenzaci poklesu odtoku. Poměr vypočteného objemu pro kompenzaci poklesu odtoku a objemu plánovaných výhledových nádrží: 3 – Vypočtený objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku: (1249 mil. m )* 3 – Objem výhledových nádrží: 2674 mil. m * S ohledem na použití krátkých a nedostatečně reprezentativních časových řad, nemá vypočtený objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku pro povodí Moravy dostatečně vypovídací hodnotu. Za účelem stanovení hodnot založených na reálných dlouhodobějších časových řadách meteorologických a hydrologických pozorování byl proveden upřesňující výpočet Povodím Moravy, s.p., jehož shrnutí je náplní následující kapitoly.


strana 0


7.9

Oblast povodí Moravy – Lokality akumulace povrchových vod, Vliv klimatických změn


Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p. únor 2006

Dokument navazuje na studii VÚV [15] z předchozí kapitoly, přebírá některé její hodnoty a tuto studii rozšiřuje. Dokument řeší bilanci možností kompenzace poklesu odtoku vlivem klimatické změny v dílčích povodích podle studie VÚV pro lokality doporučené expertní komisí k územnímu hájení (viz kap. 7.3) v oblasti povodí Moravy a Dyje. Bilance nebyla prováděna pro lokality evidované (lokality s celkovým 3 objemem < 3,0 mil. m a lokality nedoporučené expertní komisí). Pro jednotlivá dílčí povodí, převzaté ze studie [15], byly dále převzaty hodnoty nejvyšší možné potřeby vody (značené jako A) v mm. V tab. 35 je následně uveden počet doporučených lokalit ležících 3 v zadaném dílčím povodí, sumární hodnoty akumulace – tj. objemu celkem v mil. m těchto lokalit. Je spočítán parametr akumulace/plocha označený jako B v mm a jako poslední je vypočítaný poměr B/A. Princip výpočtu •

Poměr B/A je poměrem potřeby/(výhledové) akumulace. Když je poměr menší než 1 – akumulace je nedostačující, pokud je poměr = 1 – jde o rovnovážný stav a pokud vyšel poměr větší než 1 – akumulace převyšuje potřebu, tj. je ještě rezerva (na ještě horší časy).

•

Pro povodí Moravy a Odry bylo pro výpočet časové řady v [15] použito období 1971-1990. Jelikož v tomto období nejsou podchycena extrémní období sucha (30. a 40. léta 20. století), nelze použité hodnoty potřeby vody považovat za definitivní. Jelikož průměrná hodnota deficitu odtoku zdaleka nedosahuje hodnoty průměru z povodí Labe (z řady 1932-1990), byla provedena i následná korekce potřeby vody a to 2,5x. Výsledky tohoto výpočtu jsou uvedeny v tab. č. 35 a 36.

Poznámka: Hodnota koeficientu korekce potřeby vody 2,5 byla stanovena ve spolupráci s VÚV na základě analýzy časových řad porovnáním hydrologických charakteristik v období 1932-1990 (použité pro bilanci v povodí Labe) a 1971-1990 (použité pro povodí Moravy). Postup a podmínky výpočtu •

Bilance byla provedena stejně jako ve studii [15] pro 4 dílčí povodí v oblasti povodí Moravy a 5 dílčích povodí v oblasti povodí Dyje.

•

Z bilance byly vypuštěny lokality evidované.

•

Z lokalit doporučených byly vypuštěny 2 lokality ležící v povodí Vláry – dílčí povodí Váhu.

•

Z lokalit doporučených byly vypuštěny ty, které jsou k sobě variantní a z nich byla vybrána vhodnější lokalita (většinou s nejvyšším objemem).

•

Hájené lokality navržené ke sloučení byly brány jako samostatné (nesloučené – Velká Bystřice v oblasti povodí Moravy a Želešice v oblasti povodí Dyje).

•

V oblasti povodí Moravy byly z bilance vypuštěny poldry Hranice a Osek.

Výsledky pro oblast povodí Moravy Pro výslednou bilanci bylo z 52 doporučených lokalit počítáno pouze s 40 lokalitami. Jejich rozmístění v rámci studie ukazuje následující tabulka.


strana 0


Přehled lokalit zahrnutých do bilance kompenzace poklesu odtoku

Charakteristika dílčího povodí

Počet doporučených lokalit

Lokality zahrnuté do bilance

14

10

7

6

13

9

Morava po Strážnici

16

15

povodí Vláry CELKEM

2 52

40

Morava po Moravičany Morava po Olomouc - N. S. Bečva po Dluhonice

Výpis lokalit zahrnutých do bilance

Velká Morava, Hanušovice, Nové Losiny, Filipová, Sobotín, Zábřeh, Hoštejn, Hněvkov, Lesnice a Mohelnice Úsobrno, Loštice, Dlouhá Loučka, Šternberk, Velká Bystřice a Velká Bystřice II Velké Karlovice, Halenkov, Lužná, Kněhyně, Rajnochovice, Kelč, Teplice, Podlesný Mlýn a Podhoří Žeravice, Náměšť na Hané, Rychtářov, Otaslavice, Blazice, Radkovy, Chvalčov, Brusné, Slušovice II, Vizovice, Želechovice, Záhorovice, Suchá Loz, Ostroh a Javorník -

Tab. 33 Výsledné hodnoty poměru B/A v závislosti na velikosti nejvyšší možné potřeby vody navýšené 2,5x Charakteristika dílčího povodí

A v mm

B/A

2,5 x A v mm

B/A

Morava po Moravičany Morava po Olomouc Nové Sady Bečva po Dluhonice Morava po Strážnici

59

7,79

147,5

3,12

18

4,64

45

1,86

51 17

3,59 1,94

127,5 42,5

1,44 0,78

Kompletní výsledné hodnoty bilance možnosti kompenzace poklesu odtoku v dílčích povodích jsou uvedeny v tab. 34 až 36. V tabulkách 35 a 36 jsou hodnoty nejvyšší možné potřeby vody navýšené 2,5x, přičemž v tab. 36 je uvedeno detailní členění dle hydrologického pořadí. Porovnání oblastí povodí Moravy a Dyje •

•

Pro oblast povodí Moravy vychází hodnoty poměru B/A několikanásobně vyšší než pro oblast povodí Dyje. Tento fakt je způsoben vyššími hodnotami největší možné potřeby vody (A), malým rozkyvem u oblasti povodí Dyje a především mnohem vyšším počtem výhledových lokalit v povodí Moravy. 3 Celkový objem je u výhledových lokalit oblasti povodí Moravy (1307,95 mil. m ) mnohonásobně 3 vyšší než u lokalit oblasti povodí Dyje (439,81 mil. m ). Je to způsobeno faktem, že oblast povodí Moravy má v současné době malou retenční schopnost (malý počet nádrží).

Obecné závěry • • •

Hodnota poměru B/A v horních povodích, které mají malou plochu dílčího povodí a vyšší počet doporučených lokalit ukazuje vyšší poměr než 1. V dolních částech toku je situace obrácená. Výsledky výpočtů (poměr B/A) mají orientační vypovídací hodnotu – vymezují povodí, kde mohou být výhledové nádrže potřebné (hlavně, kde je hodnota menší než 1). Je třeba připustit, že použitý koeficient 2,5 (vyplývající z faktu, že ve studii [15] nebyla do hodnocení zahrnuta řada hydrologických údajů z let 1930 – 1960) může nabývat nižší hodnoty. Zároveň ale nelze vyloučit, že tato hodnota může být i vyšší.

Závěry z hlediska řešené problematiky Jak je vidět z tab. 32 je lokalita Žeravice ve výpočtu uvažována v rámci dílčího povodí Morava po 2 Strážnici. Ze čtyř dílčích povodí v oblasti Moravy má toto povodí největší plochu (4 588,24 km ) a přestože počet doporučených lokalit je zde poměrně vysoký (15) je celková výhledová akumulace 3 vody v těchto lokalitách nízká (pouze 151,43 mil. m ). Poměr akumulace k ploše povodí B je tak pouze 33,00 mm. Vzhledem k tomu, že vypočtená nejvyšší možná potřeba vody A navýšená 2,5x nabývá hodnoty 42,50 mm vychází pro toto dílčí povodí i nízká hodnota poměru B/A – pouze 0,78 – nejnižší v oblasti povodí Moravy. Z tohoto poměru výhledové potřeby a akumulace vyplývá, že při naplnění Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 pesimistických scénářů klimatické změny může být celková akumulační schopnost dílčího povodí střední a dolní Moravy v budoucnu nedostatečná, a to i s uvažováním výhledových lokalit zahrnutých do výpočtu. Výsledky těchto výpočtů naznačují, přestože mají pouze indikativní hodnotu, že je vhodné v souladu s principem předběžné opatrnosti ponechat v tomto dílčím povodí v režimu územního hájení co nejvíce doporučených lokalit výhledové akumulace povrchových vod. A to i s ohledem na známou skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je nejnižší současná míra akumulace odtoku v nádržích ze všech oblastí povodí v rámci celé ČR. Uvedený závěr je v souladu s koncepčními dokumenty ČR (Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR, Plán hlavních povodí ČR), které kladou důraz na nezbytnost rozpracování a zavádění vhodných adaptačních opatření v příslušných sektorech, včetně sektoru vodního hospodářství, které je ke změně klimatu v podmínkách České republiky i celé střední Evropy jedním z nejcitlivějších. Hlavním cílem v období platnosti PHP ČR je eliminace negativních důsledků změn pomocí adaptačních opatření - přípravou a realizací opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, vyšší flexibilitě a efektivnosti řízení vodohospodářských soustav, integrovanému využívání vodních zdrojů a racionalizaci hospodaření s vodou. Součástí adaptačních opatření je rovněž ochrana lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Vodní nádrže snížením průtoků a zvýšením výparu budou mít snížené schopnosti zabezpečovat a vyrovnávat odběry. Povodí s výraznými akumulačními prostory ve formě zásob podzemní vody nebo vodních nádrží budou vůči dopadům změny klimatu odolnější. Dlouhodobým cílem je postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu. Vhodným přizpůsobením lze minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů a minimalizovat náklady způsobené negativními vlivy změny klimatu a naopak maximalizovat pozitivní přínosy této změny. Seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod bude podléhat pravidelnému přezkoumání a aktualizaci v návaznosti na zpřesňování prognóz vývoje klimatické změny.


strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Oblast povodí Moravy - Výsledky bilance možnosti kompenzace poklesu odtoku vlivem klimatické změny v dílčích povodích Tab. 34

Hodnoty nejvyšší možné potřeby vody převzaté ze studie [15]

Vodní tok

ČHP

Plocha povodí km2

Členění povodí dle studie Morava (Moravičany) Morava (Olomouc-N.S.) Bečva (Dluhonice) Morava (Strážnice)

41001 - 41002065 41002070 - 41003112 411 41003113, 412, 413

Celá oblast povodí Moravy Tab. 35

Nejvyšší Akumulace - Akumulace/ Počet možná vybudovaobjem Plocha potřeba vody ných nádrží celkem povodí (B) (A) mm

mil. m3

ks

Poměr B/A

Poznámka komentář

mm

1 559,32 1 777,78 1 588,24 4 588,24

59,00 18,00 51,00 17,00

10,00 6,00 9,00 15,00

717,08 148,55 290,89 151,43

459,87 83,56 183,15 33,00

7,79 4,64 3,59 1,94

9 513,57

29,75

40,00

1 307,95

137,48

4,62

Hodnoty nejvyšší možné potřeby vody ze studie [15] navýšené 2,5x

Vodní tok

ČHP

Plocha povodí km2

Členění povodí dle studie Morava (Moravičany) Morava (Olomouc-N.S.) Bečva (Dluhonice) Morava (Strážnice)

41001 - 41002065 41002070 - 41003112 411 41003113, 412, 413

Celá oblast povodí Moravy Poznámky:

Nejvyšší Počet Akumulace - Akumulace/ možná vybudovaobjem Plocha potřeba vody ných nádrží celkem povodí (B) (A) mm

mil. m3

ks

Poměr B/A


mm

1 559,32 1 777,78 1 588,24 4 588,24

147,50 45,00 127,50 42,50

10,00 6,00 9,00 15,00

717,08 148,55 290,89 151,43

459,87 83,56 183,15 33,00

3,12 1,86 1,44 0,78

9 513,57

74,37

40,00

1 307,95

137,48

1,85

A = 59x2,5 A = 18x2,5 A = 51x2,5 A = 17x2,5

- do výpočtu bylo zařazeno 40 lokalit (při variantních řešeních byla brána vhodnější nádrž (většinou s nejvyšším objemem), vyňaty byly 2 lokality z povodí Váhu)

- nejvyšší možná potřeba vody pro celou oblast povodí Moravy byla vypočítá váženým průměrem Copyright © Pöyry Environment a.s. 3-LAPV+Zeravice

strana 0

Posouzení účelu a potřebnosti VN Žeravice 3A08214 Oblast povodí Moravy - Výsledky bilance možnosti kompenzace poklesu odtoku vlivem klimatické změny v dílčích povodích (navýšení 2,5x) Tab. 36

Hodnoty nejvyšší možné potřeby vody ze studie [15] navýšené 2,5x – detailní členění dle hydrologického pořadí

Vodní tok

ČHP

Plocha povodí

Nejvyšší možná potřeba vody (A)

km2

mm

Počet Akumulace - Akumulace/ vybudovaobjem Plocha ných nádrží celkem povodí (B) ks

mil. m3

Poměr B/A

mm

Členění povodí dle studie a hydrologického pořadí: Morava po Moravskou Sázavu 41001 Moravská Sázava a Morava 41002-41002065 Morava (Moravičany) 41001 - 41002065 Třebůvka 4100270-41002118 Morava od Třebůvky po Bečvu 41003001-41003112 Morava (Olomouc-N.S.) 41002070 - 41003112 Vsetínská Bečva 41101-41101093 Rožnovská Bečva 41101094-41101120 Bečva 41102 Bečva (Dluhonice) 411 Morava nad Bečvou 41003113-136 Morava od Bečvy po Hanou 41201 Haná a Morava po Dřevnici 41202 Dřevnice 41301-41301053 Morava -zbytek 41301054-41301085 Olšava 41301088-41301132 Morava po Strážnici 41302001-41302034 Velička po Moravu 41302035-41302044 Morava (Strážnice) 41003113, 412, 413

820,49 738,83 1 559,32 584,57 1 178,22 1 777,78 734,39 254,32 599,52 1 588,24 260,80 789,26 1435,88 434,64 795,89 520,02 397,27 172,66 4 588,24

147,50 147,50 147,50 45,00 45,00 45,00 127,50 127,50 127,50 127,50 42,50 42,50 42,50 42,50 42,50 42,50 42,50 42,50 42,50

6,00 4,00 10,00 2,00 4,00 6,00 4,00 1,00 5,00 9,00 1,00 1,00 6,00 3,00 0,00 2,00 1,00 1,00 15,00

250,95 466,13 717,08 104,97 43,58 148,55 17,18 7,83 265,88 290,89 14,42 7,10 58,40 27,30 0,00 26,41 4,50 13,30 151,43

305,85 630,90 459,87 179,57 36,99 83,56 23,39 30,79 443,49 183,15 55,29 9,00 40,67 62,81 0,00 50,79 11,33 77,03 33,00

2,07 4,28 3,12 3,99 0,82 1,86 0,18 0,24 3,48 1,44 1,30 0,21 0,96 1,48 0,00 1,19 0,27 1,81 0,78

Celá oblast povodí Moravy:

9 513,57

74,37

40,00

1 307,95

137,48

1,85

Poznámky:


A = 59x2,5 A = 59x2,5 A = 59x2,5 A = 18x2,5 A = 18x2,5 A = 18x2,5 A = 51x2,5 A = 51x2,5 A = 51x2,5 A = 51x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5 A = 17x2,5

- do výpočtu bylo zařazeno 40 lokalit (při variantních řešeních je brána vhodnější nádrž (většinou s nejvyšším objemem) a chybí dvě lokality z povodí Váhu) - nejvyšší možná potřeba vody pro celou oblast povodí Moravy byla vypočítá váženým průměrem - plochy dílčích povodí (nežluté buňky) jsou brány z hydrologických poměrů, plochy ve žlutých buňkách jsou přebrány ze studie (dopočtem), proto si celkové hodnoty nemusejí odpovídat


strana 0

7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE

Recommend Documents