DOTAZY ČNOPK 1. V České Republice se doba cestování u pracovních cest nezapočítává do pracovní doby. Musí český zaměstnanec, který je vyslán do Německa (ne řidič kamionu) obdržet také za čas, který stráví cestováním (vlakem, autobusem, autem), minimální mzdu dle MiLoG? 2. Poskytovatel poradenských služeb je vyslán přednášet do Berlína. Přednáška trvá 4 hodiny, je považována za výkon práce a poradce obdrží za tyto 4 hodiny minimální mzdu. Cesta od hranic do Berlína a z Berlína zpět k hranicím trvá 6 hodin., musí také za těchto 6 hodin obdržet minimální mzdu? 3. Který právní řád je směrodatný pro stanovení toho, co se považuje za pracovní dobu resp. výkon práce, za kterou má zaměstnanec v Německu obdržet minimální mzdu? Německé právo nebo v případě českého zaměstnance resp. českého pracovního poměru právo české? 4. Když je český zaměstnanec vysílán svým zaměstnavatelem do Německa např. za účelem účasti na semináři, a seminář trvá pouze 6 hodin, přičemž denní pracovní doba zaměstnance činní 8 hodin, musí zaměstnanec obdržet minimální mzdu za 6 nebo 8 hodin? 5. Které ustanovení se použije v případě českých řidičů kamiónů pro posouzení toho, co se považuje za pracovní dobu a co ne? AETR, § 21a ArbZG nebo příslušné české právní předpisy? 6. Musí zahraniční firma, která vysílá zaměstnance na první instalaci nebo montáž, pokud doba vyslání nepřesahuje 8 dní a pokud tvoří podstatnou část smlouvy o dodávce zboží a je nezbytná pro uvedení zařízení do provozu a pokud ji provádějí kvalifikovaní pracovníci vysílajícího podniku, přihlížet na ustanovení o minimální mzdě? 7. Který z těchto dvou zákonů, AEntG a MiLoG má přednost, resp. který z nich je „nadřazený“? 8. Jaké dokumenty musí mít zaměstnanec v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo v odvětvích dle AEntG s sebou v případě kontroly celních orgánů? 9. Jaké dokumenty musí mít zaměstnanec, který nepracuje v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo v odvětvích dle AEntG s sebou v případě kontroly celních orgánů? 10. Je v případě zaměstnanců, kteří nepracují v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo v odvětvích dle AEntG dostačující, když v případě kontroly celních orgánů ohledně dodržování minimální mzdy dle MiLoG předloží dodatek k pracovní smlouvě, který stanovuje, že zaměstnanec obdrží za vykonanou činnost v Německu minimálně 8,50 EUR/hod.?
ODPOVĚDI BMAS K dotazu č. 1 až 5: Zákon o minimální mzdě výslovně neurčuje, za které časové úseky musí být vyplácena minimální mzda. Jelikož minimální mzda představuje spodní hranici výše mzdy, zastává Ministerstvo práce a sociálních věcí SRN názor, že pro oblast platnosti zákona o minimální mzdě musí být za veškerou pracovní dobu, která se dle německé legislativy v zásadě považuje za pracovní dobu, za kterou přináleží odměna, vyplácena minimální mzda, pokud daný pracovní poměr spadá do působnosti německého práva. Může se sem tedy započítat - podle okolností každého případu – i cestovní doba, pokud byla nařízena zaměstnavatelem. To platí vždy, když cestovní doba patří mezi činnosti, které byly „slíbené“ v pracovní smlouvě. Není podstatné, jestli je časový úsek kvalifikován z pohledu ochrany zdraví při práci jako pracovní doba ve smyslu zákona o pracovní době.
K dotazu č.6: První instalace nebo montáž, pokud tvoří podstatnou část smlouvy o dodávce zboží a je nezbytná pro uvedení zařízení do provozu, a pokud ji provádějí kvalifikovaní pracovníci vysílajícího podniku, je z působnosti zákona o vysílání pracovníků (AEntG) vyjmuta, pokud doba vyslání nepřesahuje 8 dní. To neplatí pro stavební činnosti ve smyslu § 101 odst. 2 třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení (§ 6 odst. 1 AEntG). Pokud má tedy zákon o vysílání pracovníků (AEntG) přednost před zákonem o minimální mzdě (MiLoG) (viz §§ 1 odst. 3, 24 odst. 1 MiLoG a následně odpověď k dotazu č. 7), nejsou minimální mzdy v odvětvích dle AEntG závazné. Ustanovení § 6 odst. 1 AEntG se ohledně první instalace a montáže náležitě vztahuje také na zákon o minimální mzdě ( MiLoG).
K dotazu č. 7: Viz odpověď k dotazu č. 6 jako i §§ 1 odst. 3, 24 odst. 1 MiLoG: Ustanovení § 1 odst. 3 MiLoG obsahuje základní pravidlo, že speciální minimální mzdy v odvětvích dle AEntG mají přednost před předpisy o všeobecné minimální mzdě – pod podmínkou, že tyto nejsou nižší než všeobecná minimální mzda. Tato nadřazenost se týká všech aspektů minimální mzdy, které jsou regulovány v AEntG, včetně ustanovení o splatnosti, ustanovení o kontu pracovní doby a kontrolních předpisů. Dále to je ustanovení o přechodném období dle § 24 odst. 1 MiLoG. Během přechodného období do 31. prosince 2017 platí nadřazenost AEntGopět: v celém jeho rozsahu - tedy i v případě, že minimální mzda v odvětvích je nižší než všeobecná minimální mzda. Přitom musí taková hrubá minimální mzda v odvětvích od 1. ledna 2017 představovat ale minimálně 8,50 EUR za hodinu.
K dotazům 8, 9 a 10: MiLoG (a AEntG) nestanovují pro zaměstnance žádnou povinnost vézt s sebou dokumenty. V odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz), jsou zaměstnanci povinni na vyžádání celních úřadů předložit doklad totožnosti, cestovní pas, náhradní doklad. Zaměstnavatelé se sídlem v tuzemsku a zaměstnavatelé se sídlem v zahraničí mají povinnost mít k dispozici dokumenty za účelem kontroly dodržování pracovních podmínek dle MiLoG, AEntG a zákona o přidělování
zaměstnanců (AÜG) v německém jazyce a na německém území dle § 17 odst. 2 MiLoG, § 19 odst. 2 AEntG resp. § 17c odst. 2 AÜG. Jsou to zejména: • • • •
pracovní smlouva resp. dokumenty, ze kterých vyplývají podstatné podmínky pracovního vztahu (Směrnice Rady o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách týkajících se pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, úřední věstník EU Nr. L 288/32 z 18.10.1991) doklady o pracovní době, které musí rozlišovat místa výkonu činnosti, v případě, že přichází do úvahy regionálně odlišné minimální mzdy vyúčtování mzdy a doklady o vyplacené mzdě.
Tyto uvedené čtyři typy dokumentů musí být k dispozici v Německu. V případě, že budou potřebné i další dokumenty, musí být tyto rovněž neprodleně předloženy kontrolnímu orgánu k nahlédnutí. Zaměstnavatelé se sídlem v zahraničí mohou dle § 2 odst. 1 č. 3 nařízení k hlášení v souvislosti s minimální mzdou (MiLoMeldV) uchovávat doklady pro mobilní pracovníky uvedené v tomhle nařízení i v jejich vlasti, když písemně prohlásí, že dané dokumenty, jakož i dokumenty, které objasňují skutečné zakázky v tuzemsku a skutečné časové období nasazení zaměstnanců vykonávajících činnost na území Německa, poskytnou na vyžádání celním úřadům v Německu a v německém jazyce. V případě, že se zaměstnavatel odvolává na pružnost pracovní doby ve smyslu § 2 MiLog nebo dle AEntG, musí kromě běžných dokumentů pro kontrolu mít také další dokumenty k dispozici v Německu: • • •
písemná dohoda o pružné pracovní době Vyrovnávající konto (pro každého zaměstnance), případně oddělené zaznamenávání hodin nové spolkové země/staré spolkové země. V případech regulovaných v AEntG: případně doklad o zajištění vyrovnávajícího konta (např. bankovní ručení, zablokovaný účet), pokud to vyžaduje kolektivní smlouva nebo právní předpis.
Předložení pracovní smlouvy nebo dodatku k pracovní smlouvě, který stanovuje, že zaměstnanec obdrží za vykonanou činnost v Německu minimálně 8,50 EUR/hod., není zákonem vyžadováno, ale také neosvobozuje od povinností plynoucích z MiLoG, AEntG a AÜG a nemůže vést k tomu, že orgány celní správy upustí od kontroly dle jednotlivých předpisů.
1. In der Tschechischen Republik wird die Reisezeit, bei Dienstreisen, nicht als Arbeitszeit betrachtet. Muss ein tschechischer Arbeitnehmer der nach Deutschland entsendet wird (kein LKW Fahrer), auch für die Zeit die er auf dem Weg verbringt (Zug, Bus, Fahrzeug) den Mindestlohn gemäß dem MiLoG erhalten? 2. Ein Berater wird zu einem Vortrag nach Berlin entsandt. Der Vortrag dauert 4 Std., wird als Ausübung der Arbeit betrachtet und für diese 4 Std. erhält er den Mindestlohn. Die Reise von der Grenze bis Berlin und von Berlin bis zur Grenze dauert 6 Std., muss er auch für diese 6 Std. den Mindestlohn erhalten? 3. Welche Rechtsordnung ist maßgebend für die Festlegung, was als Arbeitszeit bzw. Ausübung der Arbeit für die ein Arbeitnehmer in Deutschland den Mindestlohn erhalten soll definiert wird? Deutsches Recht oder im Falle eines tschechischen Arbeitnehmers, bzw. tschechischen Arbeitsverhältnisses das tschechische Recht? 4. Wenn ein tschechischer Arbeitnehmer durch seinen Arbeitgeber nach Deutschland entsendet wird um z.B. an einem Seminar teilzunehmen und das Seminar dauert nur 6 Std. wobei die tägliche Arbeitszeit des Arbeitnehmers 8 Std. ist, muss der Arbeitnehmer Mindestlohn für 6 oder für 8 Stunden erhalten? 5. Welche Rechtsvorschrift wird, im Falle von tschechischen Kraftfahrern, zur Beurteilung was Arbeitszeit ist und was nicht, herangezogen? AETR, § 21a ArbZG oder die entsprechenden tschechischen Rechtsvorschriften? 6. Muss ein ausländisches Unternehmen, welches Arbeitnehmer für eine Erstmontage für weniger als 8 Tage entsendet, wobei die Erstmontage Bestandteil eines Liefervertrages ist, für die Inbetriebnahme der gelieferten Güter unerlässlich ist und von Facharbeitern des ausländischen Unternehmens ausgeführt wird, die Mindestlohnbestimmungen beachten? 7. In welchem Verhältnis stehen diese zwei Gesetze, AEntG und MiLoG, zueinander? Bzw. welches von beiden hat Vorrang? 8. Welche Unterlagen muss ein Arbeitnehmer, der in den Branchen des § 2a Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes oder des AentG tätig ist, bei einer etwaigen Kontrolle durch Zollbehörden bei sich führen?
9. Welche Unterlagen muss ein Arbeitnehmer, der nicht in den Branchen des § 2a Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes oder des AentG tätig ist, bei einer etwaigen Kontrolle durch Zollbehörden bei sich führen? 10. Ist es bei Arbeitnehmern, die nicht in den Branchen des § 2a Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes oder des AentG tätig sind, ausreichend, wenn sie bei der Kontrolle durch Zollbehörden als Nachweis für die Erfüllung der Mindestlohnverpflichtung einen Anhang zum Arbeitsvertrag vorlegen können, in dem ausdrücklich bestimmt ist, dass der Arbeitnehmer für seine Tätigkeit in Deutschland mindestens 8,50 EUR/Std. erhält?
Zu Fragen 1 bis 5: Das Mindestlohngesetz bestimmt nicht explizit, welche Zeitanteile mit dem Mindestlohn zu vergüten sind. Da der Mindestlohn eine unterste Lohngrenze darstellt, vertritt das BMAS die Auffassung, dass im Geltungsbereich des Mindestlohngesetzes sämtliche Arbeitszeiten, die nach der deutschen Rechtsordnung dem Grunde nach als vergütungspflichtige Arbeitszeit anerkannt sind, mit dem Mindestlohn zu vergüten sind, wenn insoweit insgesamt deutsches Recht auf das Arbeitsverhältnis Anwendung findet. Hierzu kann auch - je nach den Umständen des Einzelfalles - die im Auftrag des Arbeitgebers erbrachte Reisezeit zählen. Dies gilt jedenfalls dann, wenn die Reisezeit zu den arbeitsvertraglich „versprochenen“ Diensten zählt. Nicht maßgeblich ist, ob der Zeitanteil arbeitsschutzrechtlich als Arbeitszeit im Sinne des ArbZG zu qualifizieren ist. Zu Frage 6: Erstmontage- oder Einbauarbeiten, die Bestandteil eines Liefervertrages sind, für die Inbetriebnahme der gelieferten Güter unerlässlich sind und von Facharbeitern oder Facharbeiterinnen oder angelernten Arbeitern oder Arbeiterinnen des Lieferunternehmens ausgeführt werden, sind vom Anwendungsbereich des Arbeitnehmer-Entsendegesetzes (AEntG) ausgenommen, wenn die Dauer der Entsendung acht Tage nicht übersteigt; dies gilt nicht für Bauleistungen im Sinne von § 101 Absatz 2 des Dritten Buches Sozialgesetzbuch (§ 6 Absatz 1 AEntG). Soweit daher das AEntG gegenüber dem Mindestlohngesetz (MiLoG) vorrangig Anwendung findet (siehe §§ 1 Absatz 3, 24 Absatz 1 MiLoG und nachfolgend Antwort zu Frage 7), sind Branchenmindestlöhne nach dem AEntG insoweit nicht verbindlich. Die Vorschrift des § 6 Abs. 1 AEntG findet für die dort genannten Erstmontage- oder Einbauarbeiten entsprechende Anwendung auch auf das MiLoG. Zu Frage 7: Siehe dazu bereits Antwort zu Frage 6 sowie die §§ 1 Absatz 3, 24 Absatz 1 MiLoG: Die in § 1 Absatz 3 MiLoG enthaltene Grundregel lautet, dass die spezielleren Branchenmindestlöhne nach dem AEntG den Vorschriften des allgemeinen Mindestlohns vorgehen - unter der Voraussetzung, dass diese den allgemeinen Mindestlohn nicht unterschreiten. Dieser Vorrang umfasst alle im AEntG enthaltenen Aspekte eines Branchenmindestlohns einschließlich Fälligkeitsregelung, Arbeitszeitkontenregelung und Kontrollvorschriften. Hinzu kommt die Regelung der Übergangszeit nach § 24 Absatz 1 MiLoG. Während einer Übergangszeit bis zum 31. Dezember 2017 gilt der Vorrang des AEntG - wiederum: in seiner Gesamtheit - auch dann, wenn der Branchenmindestlohn den allgemeinen Mindestlohn betragsmäßig unterschreitet. Dabei muss ein solcher Branchenmindestlohn ab dem 1. Januar 2017 aber mindestens 8,50 EUR brutto je Zeitstunde betragen.
Zu Fragen 8, 9 und 10: Das MiLoG (und das AEntG) enthalten keine an die Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer gerichteten Pflichten zur Mitführung von Unterlagen. In den in § 2a des Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes genannten Branchen sind die Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer nach dieser Vorschrift verpflichtet, ihren Personalausweis, Pass, Passersatz oder Ausweisersatz mitzuführen und den Behörden der Zollverwaltung auf Verlangen vorzulegen. Arbeitgeber mit Sitz im Inland und Arbeitgeber mit Sitz im Ausland müssen die für die Prüfung der Einhaltung der Arbeitsbedingungen nach dem MiLoG, dem AEntG und dem Arbeitnehmerüberlassungsgesetz (AÜG) erforderlichen Unterlagen in Deutschland und in deutscher Sprache gemäß § 17 Absatz 2 MiLoG, § 19 Absatz 2 AEntG bzw. § 17c Absatz 2 AÜG bereithalten. Dies sind: -
-
Arbeitsvertrag beziehungsweise die Dokumente, aus denen sich die wesentlichen Inhalte des Beschäftigungsverhältnisses ergeben (Nachweis-Richtlinie, Amtsblatt der EG Nr. L 288/32 vom 18.10.1991), Arbeitszeitnachweise, die nach Beschäftigungsorten differenzieren müssen, wenn regional unterschiedliche Mindestlöhne in Betracht kommen, Lohnabrechnungen und Nachweise über erfolgte Lohnzahlungen.
Die vier vorstehend aufgeführten Arten von Unterlagen sind in Deutschland bereitzuhalten. Werden darüber hinaus ggf. weitere Unterlagen benötigt, sind diese der Prüfbehörde ebenfalls unverzüglich zur Einsicht zur Verfügung zu stellen. Arbeitgeber mit Sitz im Ausland können nach § 2 Absatz 1 Nr. 3 Mindestlohnmeldeverordnung (MiLoMeldV) für die dort definierten mobilen Arbeitnehmer die Unterlagen im Heimatland aufbewahren, wenn sie schriftlich versichern, dass sie diese Unterlagen sowie Unterlagen, die Aufschluss über die tatsächlichen Aufträge im Inland und die tatsächlichen Einsatzzeiträume der von ihnen in Deutschland eingesetzten Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer geben, den Behörden der Zollverwaltung auf Aufforderung in Deutschland in deutscher Sprache zur Verfügung stellen. Soweit sich Arbeitgeber auf eine Arbeitszeitflexibilisierung im Sinne des § 2 MiLoG oder nach dem AEntG berufen wollen, müssen zusätzlich zu den üblichen Prüfunterlagen weitere Unterlagen in Deutschland bereitgehalten werden: -
Schriftliche Vereinbarung über Arbeitszeitflexibilisierung Ausgleichskonto (für jeden Arbeitnehmer), gegebenenfalls getrennte Stundenaufzeichnungen neue Bundesländer/alte Bundesländer. Bei AEntG-Fällen: ggfls. Nachweis über Absicherung des Ausgleichskontos (z.B. Bankbürgschaft, Sperrkonto), soweit nach Tarifvertrag oder Rechtsverordnung erforderlich
Die Vorlage des Arbeitsvertrages oder eines Anhangs zum Arbeitsvertrag, in dem bestimmt ist, dass der Arbeitnehmer für seine Tätigkeit in Deutschland mindestens 8,50 EUR/Std. erhält, ist vom Gesetz nicht gefordert, kann aber auch nicht von den Pflichten nach MiLoG, AEntG und AÜG entbinden und nicht dazu führen, dass die Behörden der Zollverwaltung von einer Prüfung nach den jeweiligen gesetzlichen Grundlagen absehen.
