7. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku Bohunická Klára
Obsah • společnost doby • hospodářské a společenské změny • křížové výpravy • vývoj v jednotlivých státech • • • • • •
Francie Anglie Svatá říše římská Německo Itálie Rusko
Společnost doby • 1196 (1.křížová výprava) – 1492 (objevení Ameriky) • nástup vrcholného středověku znamenal množství změn • přetrvává zemědělský charakter • zavedení trojpolního systému • vylepšení nářadí, využití přírodní energie zlepšení zemědělské produkce
• 13.-14. století značný populační přírůstek chomout jařmo
Města půdorys středověkého města
• zakládání nových měst a růst stávajících • města centrem obchodu a řemesla • městská práva várečné hrdelní právo cla,…
Společnost doby • hierarchické uspořádání společnosti • rozdělení do tří skupin (tzv. učení o trojím lidu) duchovní šlechta poddaní
• vznik nové skupiny měšťanstva
• základem společnosti rodina • muž – ochránce a živitel • žena – smí uplatňovat dědická práva
• populační přírůstek ukončen epidemií dýmějového moru tzv. černá smrt • snížení obyvatel asi o 20%
Církev, křesťanství a vzdělanost • 1054 Velké schizma – církevní rozkol mezi křesťanským Z a V • západ – latinský civilizační okruh • východ – řecko-ortodoxní církev
• v průběhu dýmějového moru dochází k upevnění křesťanství • pohanská víra se stává okrajovou záležitostí • pohan – člověk vyznávající mnohobožství
• církev mocná a bohatá – budí veřejné pohoršení vznik sekt • likvidace kacířů pomocí svaté inkvizice • zakládání latinských škol při farách • postupně vznik univerzit – 1.středoevropská univerzita Karlova (1348) • školy pod dohledem církve
Křížové výpravy (kruciáty) • vyhlášeny papežem Urbanem 1095 – vyzval celou Evropu ke svaté válce • v 11. století vpadli na Blízký Východ Turci • podmanění Arabů • dobyli Jeruzalém • zákaz návštěvy Božího hrobu
• cílem: osvobození Palestiny a obnovení křesťanství • slib prominutí hříchů a cesta do nebe • označeni červeným křížem • výprav celkem 8
1.křížová výprava (1096 – 1099) • 1095 požádal byzantský císař Alexius I. o pomoc proti seldžucké expanzi • Urban II. svolal koncil výsledkem pochod proti seldžukům • 1097 spojení vojsk před Cařihradem, přeprava do Malé Asie • křižáci vítězí v několika bitvách • jaro 1098 v S Mezopotámii první křižácký stát – edesské knížectví (Bauldouin z Bologne) • v létě 1099 dobytí Jeruzaléma – vládce Godefroy z Bouillonu („ochránce Božího hrobu“)
Kruciáty • 2. křížová výprava (1147 – 1149) • • • •
roku 1144 dobytí Edessy křižáci nuceni opustit edesské knížectví neúspěšná výprava vedená francouzským králem Ludvíkem VII. 1187 sultán Saladin poráží křižáky v bitvě u Hattinu ztráta Jeruzaléma a dalších křižáckých měst
• 3. křížová výprava (1189 – 1192) • • • • •
svolána po dobytí Jeruzaléma Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce, Filip August 1190 Barbarossa vítězí u Konyii, poté umírá v řece Richard získal byzantskou část Krymu po marných pokusech dobýt Jeruzalém uzavřel příměří se Saladinem (1192) a křesťanským poutníkům bylo dovoleno navštěvovat Jeruzalém
Kruciáty • 4. křížová výprava (1202 – 1204) • • • •
výpravy využili Benátčané pro své hospodářské zájmy 1204 křižáky dobyt Cařihrad zřízení latinského císařství (1204 – 1261) křižáci se dohodli s Benátčany na rozdělení byzantské říše po této výpravě nastává úpadek křižáckého hnutí
• Dětská křížová výprava (1212) • založena na myšlence, že hříšníci nemohou zvítězit „čisté děti“ • odpor církve • většina dětí umřela cestou
• 5. křížová výprava (1216 – 1221) • organizátorem uherský král Ondřej II. bezúspěšná
Kruciáty • 6. křížová výprava (1228 – 1229) • císař Fridrich II. získal od sultána bez boje Jeruzalém, část Galileje a pobřežní pás mezi Jaffou a Sidonem • roku 1244 křižáci Jeruzalém opět ztratili • poslední křižáci z Jeruzaléma vyhnáni roku 1291
• 7. křížová výprava (1248 – 1254) • neúspěšný pokus francouzského krále Ludvíka IX. o dobytí Egypta
• 8. křížová výprava (1270) • opět neúspěšný pokus Ludvíka IX. o dobytí Tunisu (obchodní záměry)
Kruciáty • roku 1291 zlikvidováno město Akkon • křižáci se udrželi pouze na Kypru – útočiště rytířských řádů • význam křížových výprav • • • • •
rozvoj obchodu s Východem seznámení s východní kulturou (pití vína, šachy, horké lázně,…) rozvoj řemeslnictví (výroba skla, hedvábí, cukru z cukrové třtiny,…) nové plodiny (rýže, melouny, citrony) první erbů
• těžké důsledky pro lidové vrstvy • vojenský význam – použití samostřílů
Anglie • od roku 1154 Jindřich II. Plantagenet • díky sňatku s Francouzkou Eleonorou Akvitánskou zisk Akvitánie • vlastníkem území většího než Ludvík VII. • důležité reformy zdokonalení správy země zavedení námezdního vojska – financoval ze zdaněných příjmů duchovenstva odpor arcibiskupa Becketa na příkaz krále zavražděn
• po smrti roku 1189 nastupuje na trůn syn Richard Lví Srdce
• Richard většinu času mimo Anglii (3.k.v.) bratr Jan Bezzemek se pokusil zmocnit koruny • po návratu Richarda smír • 1199 umírá Richard Lví Srdce a vlády se ujímá Jan Bezzemek
Vláda Jana Bezzemka (1199 – 1216) • oslabení panovnické moci • ztráta území ve Francii „bezzemek“ • v domácí politice posílení moci šlechty a vydání Magna charta libertatum (1215) • • • • •
pouze pro šlechtu a měšťanstvo možnost soudního řízení výběr daní pouze se svolením Velké rady rozdělení parlamentu na 2 komory v upravené podobě platí dodnes
Francie • překonávání roztříštěnosti raného středověku • rozšiřování rodového majetku krále • změny ve správě státu (budování úřednictva, jednotných zákonů,…) • králové Francie = Kapetovci • Filip II. August (1180 – 1223) • snažil se zvětšit rodinný majetek a rozšířit území neobnovoval léno • 27. 7. 1214 bitva u Bouvines – porážka Jana Bezzemka a Německého Oty Brunšvického • Francie získala větší část anglického území a stala se nejvlivnějším činitelem v evropské politice
Francie • počátkem 13. století zaváděna inkvizice • tažení proti židům • zavádění nových daní (zdanění obchodů) • vyhledávání a věznění kacířů • roku 1285 nastupuje na trůn Filip IV. Sličný
Filip IV. Sličný (1285 – 1314) • rozšíření moci • snaha podřídit duchovenstvo spor s papežem Bonifácem VIII. • první svolání generálních stavů – opora panovníka proti papeži • roku 1307 vystupuje proti řádu templářů konfiskace majetku • postupná likvidace, roku 1312 zrušení řádu papežem Klimentem V. • 1309 Kliment V. přinucen přesídlit do Avignonu (tzv. avignonské zajetí papeže) – trvalo až do roku 1378 • vrchol centralizační moci – šlechta do královských úřadů • silná pozice dočasná, později oslabena stoletou válkou
Stoletá válka (1337 – 1453) • důvody • snaha Francie o definitivní sjednocení země • spor o Flandry
• záminkou spor o nárok na francouzský trůn • vymření rodu Kapetovců Eduard III. (Anglie) x Filip VI. (Francie)
1. etapa (1337 – 1360) • ze začátku vítězství anglických vojsk • 1337 potopení francouzských lodí u Flanderského pobřeží • odplatou měla být bitva u Kresčaku 1346 • • • • •
Francouzi početní převaha špatná organizace útoku vítězství Anglie smrt českého krále Jana Lucemburského francouzský král uprchl
1. etapa (1337 – 1360) • 1347 Anglie získala přístav Calais – vojensky i obchodně významný • ve Francii zhoršení situace kvůli „černé smrti“ • následují francouzské porážky • zajetí francouzského krále Jana II. Dobrého • Anglie požaduje obrovské výkupné Francie není schopna splatit • roku 1358 ve Francii povstání měšťanstva – snaha podílu na moci • 1358 tzv. „jacquerie“ – povstání na venkově • poddaní odmítají platit daně
• obě povstání potlačena • 1360 mírová smlouva v Brétigny konec 1. etapy
2. etapa (1360 – 1415) • reorganizace francouzské armády nový král Karel V. • obnovení válečných operací • Francie se vyhýbá rozhodující bitvě drobné války • 1372 porážka anglického loďstva u přístavu La Rochelle • Anglie bez zásobování
• Francouzi postupně získali zpět ztracená území • 1374 dočasné příměří • řešení vnitřních krizí
2. etapa (1360 – 1415) • v Anglii povstání sedláků (1380 – 1381) • důvodem zvyšování a zavedení nových daní • sedlákům vydány listiny svobod • později povstání potlačeno
• ve Francii po smrti Karla V. několik povstání • novým králem Karel VI. – slabý panovník – vládnou jeho strýcové • nepokoje vyvrcholily v občanskou válku 1407
3. etapa (1415 – 1453) • znovuobnovení bojů • Anglický král Jindřich V. využil oslabení Francie • 1415 vylodění Anglie ve Francii • 25. 10. 1415 vítězství v bitvě u Azincourtu
• postupné dobytí S Francie • 1422 umírá Jindřich V. nástup Jindřicha VI. • nárok na trůn i syn Karla VI. Francie má dva krále • situace ve Francii velice špatná • příchod Johanky z Arku (vyvolená vyhnat Angličany)
3. etapa (1415 – 1453) • Johanka z Arku velení vojska • porážka Angličanů 1429 u Orleánsu „Panna Orleánská“ • roku 1430 obsadila Remeš • přivádí Karla VII. ke korunovaci • padá do zajetí Burgunďanů, vydávají ji Angličanům • upálena v Rouenu 1431
3. etapa (1415 – 1453) • 1435 se Burgundsko přidalo na stranu Francie • vítězství Francouzů v bitvách • 1453 bitva u Castillonu definitivní porážka Angličanů • důsledky • • • •
Anglii zůstalo pouze město Calais ztrácí vliv na vývoj Francie ve Francii dokončeno sjednocení – vznik centralizované monarchie rozvoj hospodářství Francie v Anglii boje o trůn tzv. válka růží
Válka růží (1455 – 1485) • série bitev občanské války v Anglii, boje o trůn • spor dvou táborů šlechticů • rody Lancasterů (sever) x Yorků (jih) • Jindřich VI. x Eduard, vévoda z Yorku • válka několika desítek šlechticů a jejich stoupenců • zpočátku převaha Lancasterů • v letech 1461 – 1483 vítězství Yorků • faktické vyvraždění obou rodů
Válka růží (1455 – 1485) • po smrti Eduarda IV. dva nezletilí synové – zavražděni Richardem • na trůn nastupuje jako Richard III. • 1485 poražen Jindřichem Tudorem u Bosworthu král Jindřich VII. (z rodu Lancesterů) • nová dynastie Tudorovců až do roku 1603 • stabilizace společnosti • mocenský vzestup • centralizovaný stát
Svatá říše římská • boj Jindřicha IV. o investituru s papežem Řehořem VII. • Jindřich pěšky do Canossy – prosí u papeže o zrušení • „cesta do Canossy“ = ponižující prosba o milost
• 23. 9. 1122 císař Jindřich V. a papež Kalixt ustanovili volbu biskupů v církvi Konkordát wormský • činila si nárok na země německé a Itálii • k říši volným svazkem připojeno také české království
Svatá říše římská • ve 12. a 13. století dynastie štaufská • nejednotný stát (přes 200 panství, vévodství, knížectví,…) • římský král od pol. 13. století volen tzv. kurfiřty (7 volitelů)
Svatá říše římská • od 12. – 2. pol. 13. století vnitřní spory oslabení postavení • boj o císařskou korunu – Štaufové x Welfové • Fridrich I. Barbarossa se pokusil o příměří netrvalo dlouho • spor obnoven – vláda dvou králů • Filip Švábský • Ota Brunšvický
• 1208 Filip zavražděn a Ota korunován na císaře • 1212 zvolen králem Fridrich II. Štaufský spory s papežem • po jeho smrti 1250 se zde vystřídalo několik králů volených kurfiřty
Itálie • snaha Štaufů prosadit pevnější vládu v Itálii • vznik bohatých měst v severní Itálii – neuznávaly císařskou moc • císař usiloval o jejich bohatství • vznik dvou stran – ghibellini (císařská) x guelfové (proticísařská – vedeni papežem) • 1176 vítězí italská vojska nad Barbarossou v bitvě u Legnana • města si zachovala svou samostatnost
• roku 1347 v Římě vyhlášena republika v čele s lidovým tribunem • od 13. století tzv. medicejové – členové měšťanského rodu – jedni z nejbohatších ve Florencii • půjčovali peníze šlechtě a papežům
Expanze Turků a Tatarů do Evropy • ve 12. stol. ze střední Asie kmeny Mongolů • sjednoceni Čingischánem
• postup bez většího odporu 1223 porážka Rusů na řece Kalce • 1240 dobytí Kyjeva (zánik Kyjevské Rusi) • vytvoření říše Zlatá horda
Čingischán
Expanze Turků a Tatarů do Evropy • pohyb Turků směrem na západ (Malá Asie) • vláda Osmanské dynastie • později pronikají na Balkán 1389 bitva na Kosově poli • upevnění osmanské pozice na Balkáně
• 1453 dobyt Cařihrad zánik Byzantské říše • později hl. město Istanbul
Rusko • ke konci 14. stol. rozpad Zlaté hordy • rozpad na menší státní útvary
• Rusko snaha o osamostatnění • 1380 porážka Tatarů • 1382 znovu dobyta Moskva tatarskými vojsky
• definitivní konec nadvlády Turků až roku 1480
Německo • vznik řádu německých rytířů • jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů
• ve středověku ztráta silné královské moci – nutnost měst zajistit si ochranu • Hanza = svazek německých obchodních měst • dálkový obchod • obchod mezí Anglií, Nizozemím, Skandinávií, Livonskem a Rusí
Německo • 15.7.1410 bitva u Grunwaldu • • • • •
bitva mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí koalice podpořena Janem Sokolem z Lamberka a Janem Žižkou z Trocnova jedna z největších bitev středověké Evropy porážka Německa řád německých rytířů už nikdy nezískal zpět svůj bývalý vliv
Zdroje • http://www.dejepis.com/kapitola/vrcholny-stredovek/ • http://dejepis.jergym.cz/encyklopedie.php • http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Grunwaldu • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanza
