Střední a východní Evropa: její místo v EU a v Evropě v geografickém pojetí
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Prezentace vznikla v rámci projektu „Inovace výuky regionálního rozvoje“ OP VK - CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Geografické rozdělení Evropy
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Východ – Západ (1945-1989)
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Pojem Středovýchodní Evropy • Snaha vymanit se ze stereotypního pojetí Východ – Západ, které území mimo „starou EU“ řadí automaticky na Východ • 2002 v Lublinu (Polsko) vznikl Institut Střední a východní Evropy jako vědecko-výzkumné pracoviště polského Ministerstva zahraničních věcí
• Pojem zahrnuje území mezi „starou EU“ a Ruskem Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Středovýchodní Evropa
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Kategorie evropských států
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Členění Středovýchodní Evropy 1. Střední Evropa
1a východní Německo 1b státy Visegrádu (PL, CZ, H, SK) 2. Bývalá Jugoslávie a ostatní balkánské státy 2a Katolické státy (SLO, HR) 2b východní Balkán (RO, BG) 2c západní Balkán (SRB, BiH, MK, MNE, RKS, AL) 3. Bývalé součásti Sovětského svazu 3a Pobaltí (LT, LV, EST) 3b východní Evropa (UA, BY, MD)
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Mapa členění Evropy
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Nejzápadnější část střední Evropy 1a Východní část Německa • Dnes prakticky neviditelná součást bývalého „východního“ bloku • Při bližším seznámení jsou rozdíly mezi západní a východní částí Německa dosud patrné i přes masívní ekonomickou pomoc • Hlavní problém: depopulace, v jistém smyslu modelová situace i pro ostatní země regionu
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
1b Země Visegrádu Polsko
Česko
38 mil.
10 mil.
Maďarsko 10 mil.
Slovensko 5 mil.
Celkem 63 mil. Zjednodušené vidění: Polsko a spol. Všechny 4 země jsou v EU a NATO (Slovensko přijato do NATO později, ale jako 1. z tohoto regionu do eurozóny) Celkový ekonomický potenciál: Polsko – Slovensko Vojenský potenciál: Polsko – Slovensko Relativní vyspělost ekonomiky: Česko – Maďarsko Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
2a Západ bývalé Jugoslávie Západní (katolická) součást bývalé Jugoslávie
Slovinsko Chorvatsko 2 mil. 4 mil. Celkem 6 mil. Jsou součástí EU a NATO (Slovinsko dřív, má už i euro, Chorvatsko později) Ekonomický, vojenský i politický potenciál zanedbatelný Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
2b Východní Balkán Rumunsko 20 mil.
Bulharsko 6 mil. Celkem 26 mil. Přijaty do EU a NATO ve druhém sledu Střední potenciál, zatím ekonomicky nejslabší členové EU
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
2c Západní Balkán Zbytek bývalé Jugoslávie a Albánie Srbsko Bosna a Hercegovina Makedonie Kosovo Černá Hora Albánie
7 mil. 4 mil. 2 mil. 2 mil. 0,6 mil. 3 mil. Celkem 18,5 mil.
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
3a Baltské státy: ze sovětského područí do EU Litva 3 mil.
Lotyšsko 2 mil.
Estonsko 1 mil. Celkem 6 mil. Populačně i mocensky zanedbatelné státy, ale s poměrně dobrým ekonomickým rozvojem
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
3b Východní Evropa v pravém smyslu Ukrajina 44 mil.
Bělorusko 9,5 mil.
Moldavsko 3,5 mil. Celkem 57 mil. Post-sovětské státy, které se dosud nevymanily z ruské sféry vlivu ani neprovedly ekonomickou transformaci
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Pozice regionů v Evropě i v EU • Je dnes odvozena od populace • Ale ta je dnes čím dál tím závislejší na ekonomice • Nejvyspělejší země Evropy rostou hlavně díky migraci • Periferní země „odevzdávají“ část populace úspěšnějším sousedům
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Migrace z východu na západ • U nás je to zatím poměrně zanedbatelné • Polsko, bývalá Jugoslávie (s výjimkou Slovinska), Rumunsko, Bulharsko, Pobaltí a Ukrajina mají už v zahraničí 5-10% populace
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v EU 2005-2050
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Stát
Obyv. 2014
% obyv. Evropy
Posl. EP
Obyv. 2050
% obyv. Evropy
Posl. EP 2050
Polsko
38
6,3
51
34
5,7
44
Česko
10
1,7
21
9
1,5
19
Maďarsko
10
1,7
21
8
1,4
17
Slovensko
5
0,9
13
5
0,9
10
Rumunsko
22
3,7
32
18
3,1
20
Bulharsko
7
1,2
17
5
0,9
12
Chorvatsko
4
0,7
11
4
0,7
10
Slovinsko
2
0,3
8
2
0,3
6
Litva
3
0,6
11
2
0,3
6
Lotyšsko
2
0,3
8
1
0,2
6
Estonsko
1
0,2
8
1
0,2
5
Srbsko
7
1,2
-
6
1,0
12
Bosna a H.
4
0,7
-
3
0,5
8
Makedonie
2
0,3
-
2
0,3
6
Kosovo
2
0,3
-
2
0,3
6
0,5
0,1
-
0,4
0,1
5
Albánie
3
0,6
-
3
0,5
8
Ukrajina
44
7,4
-
33
5,6
44
Bělorusko
9
1,5
-
7
1,2
15
Moldavsko
4
0,7
-
2
0,3
6
148
25,2
Černá hora
Celkem
180
30,2
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Pojem „shrinkage“ - smršťování V urbanismu a geografii měst pojem „shrinking city“ znamená město, které se zmenšuje jak populačně, tak ekonomicky, politickým významem atd. Je to zcela nový jev oproti systematickému růstu zaznamenávanému od středověku
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Shrinking states? Pokud se demografický ani ekonomický vývoj nezmění, dojde v polovině 21. století k oslabení periferních oblastí Evropy včetně její středovýchodní části, což se projeví i v politické rovině v podobě poklesu počtu poslanců v Evropském parlamentu
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012
Kartografické znázornění počtu obyvatel a hustoty obyvatel EU
Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/28.0012