EVROPA 2010 – VYBRANÉ CÍLE ve ŠVÝCARSKU ⇒ Genève Hlavní město stejnojmenného kantonu, druhé největší město ve Švýcarsku (190 000 obyv.) ležící na břehu Ženevského jezera (největší jezero v západní Evropě). Jet d’Eau – nejvyšší fontána na světě (140 m). Jedno ze sídel Organizace Spojených Národů (10 CHF/8 CHF stud.), Mezinárodního Červeného kříže, Evropského střediska jaderného výzkumu (CERN) aj.
fontána Jet d‘Eau ⇒ Nyon Městečko (18 000 ob.) na břehu Ženevského jezera. Sídlo Evropské fotbalové asociace UEFA. Zámek původem z 12.století.
zámek Nyon
⇒ Lausanne Hlavní město kantonu Vaud ležící na břehu Ženevského jezera, páté největší město ve Švýcarsku (130 000 obyv.) známé především jako sídlo Mezinárodního olympijského výboru. Údajně nejkrásnější švýcarská katedrála, gotická Cathédrale de Notre Dame. Olympijské muzeum (14 CHF/9 CHF stud.). Nejmenší město na světě s provozem metra (2 linky).
katedrála Notre Dame
⇒ Lavaux Vinařská oblast na severním břehu Ženevského jezera mezi městy Lausanne a Vevey. Zdejší terasovité vinice byly r. 2007 přidány na seznam dědictví UNESCO. Zejména okolí obcí Lutry, Vilette, Grandvaux, Epesses a St. Saphorin.
oblast Lavaux ⇒ Montreux Město (25 000 obyv.) na břehu Ženevského jezera známé mimo jiné díky skladbě Smoke on the Water. Nedaleko leží ostrovní hrad ze 13.století Château de Chillon (12 CHF/10 CHF stud.). Východiště úzkorozchodné ozubnicové dráhy s Abtovou ozubnicí (max. sklon 220 ‰) z r.1892 na Rochers-de-Naye (2045 m.n.m., 72 CHF zpáteční).
hrad Chillon
⇒ Romainmôtier Obec (500 obyv.) s benediktinským opatstvím – nejstarší románskou stavbou ve Švýcarsku, vystavěnou v clunyjském stylu v 11.století.
opatství Romainmôtier ⇒ Aigle Městečko (8 000 obyv.) je centrem vinařské oblasti Chablais. Zámek mezi vinicemi s expozicí historie výroby vína a vinných etiket (9 CHF/6 CHF stud.). Z místního nádraží vycházejí hned tři úzkorozchodné tratě (jedna částečně ozubnicová), z nedalekého městečka Bex stoupá částečně ozubnicová úzkokolejka s Abtovou ozubnicí (max. sklon 200 ‰) na Bretaye (1810 m.n.m., 23,6 CHF zp.)
zámek v Aigle
⇒ Fribourg Hlavní město stejnojmenného kantonu (35 000 obyv.) na francouzskoněmecké jazykové hranici. Středověký most Pont du Berne. Poslední pozemní lanovka v Evropě fungující na principu vodní převahy z r.1899. (2,30 CHF)
Pont du Berne ⇒ Gruyères Obec (2 000 obyv.) známá výrobou sýra pikantního sýru z plnotučného mléka Gruyère (exkurze 7 CHF/6 CHF stud.). Zachovalý hrad.
zrání sýra Gruyère
⇒ Neuchâtel Hlavní město stejnojmenného kantonu (35 000 obyv.) na břehu jezera Lac de Neuchâtel. Zachovalý hrad z 15. století (zdarma). Románsko-gotický kostel Église Collégiale ze 12.století.
hrad a kostel Collégiale ⇒ Creux du Van Propast v pohoří Švýcarský Jura vzniklá ledovcovou erozí. Jeden kilometr dlouhá a 440 metrů hluboká.
propast Creux du Van
⇒ Martigny Městečko (16 000 obyv.) se zachovaným římským amfiteátrem (zdarma). Východiště k průsmyku Col du Grand Saint Bernard (2469 m.n.m.; viz část Itálie).
římský amfiteátr ⇒ Sion Hlavní město kantonu Valais (30 000 obyv.) se zříceninou hradu Château de Tourbillon (zdarma). V pevnostním kostele Basilique de Valère nejstarší funkční varhany na světě z r.1430.
Basilique de Valère
⇒ Barrage de la Grande-Dixence Vodní nádrž v údolí Val d’Hérémence s nejvyšší přehradní hrází v Evropě (284 metrů). Lanovka od paty hráze (7 CHF) nebo pěšky.
nádrž Grande-Dixence ⇒ Sierre Městečko (16 000 obyv.) s dvěma zachovalými zámky a vinicemi uprostřed
starého města. Pozemní lanovka do lyžařského střediska Crans-Montana je svou délkou 4192 metrů nejdelší na světě (23,6 CHF zpáteční).
Château Mercier
⇒ Saas Fee Obec (2 000 obyv.) nabízí možnost dostat se lanovkou a nejvýše položenou podzemní drahou na světě (tzv. Metro Alpin) na Mittelallalin (3456 m.n.m., 69 CHF zpáteční) na ledovci Feegletscher (letní lyžování).
ledovec Feegletscher ⇒ Aletschgletcher Největší alpský ledovec o délce 26 km, obsahující až 4% pitné vody v Evropě. Od roku 1860 se zmenšil na pouhých 30%. Přístupný lanovkou z obce Fiesch na Eggishorn (2926 m.n.m., 42,8 CHF zpáteční). Památka UNESCO.
Aletschgletcher
⇒ Zermatt Městečko (6 000 ob.) pod horou Matterhorn (4478 m.n.m.). Ve městě povolen pouze provoz elektromobilů. Dolní stanice lanové dráhy na Kleiner Matterhorn (3820 m.n.m., 90 CHF) – nejvýše položená stanice lanovky v Evropě. Východiště ozubnicové dráhy s Abtovou ozubnicí (max. sklon 200 ‰) a třífázovým napájecím systémem na Gornergrat (3089 m.n.m., 76 CHF zpáteční), nejvýše položenou železniční stanici pod širým nebem v Evropě, ležící nad druhým největším evropským ledovcem Gornergletscher.
Matterhorn z Zermattu
⇒ Furkapass Silniční průsmyk (2431 m.n.m.) oddělující údolí Rhôny a Horního Rýna. Možnost přístupu k ledovci Rhônegletscher. Železnice používá 15km dlouhý tunel.
hotel pod průsmykem ⇒ Schynige Platte Náhorní plošina nad městem Interlaken ve výšce 1967 m.n.m., z níž je panoramatický rozhled na masiv Bernských Alp a jezera Thunersee a Brienzersee. Alpská zahrada s 500 druhy květin (4 CHF). Dostupná úzkorozchodnou ozubnicovou železnicí s Riggenbachovou ozubnicí (max. sklon 250 ‰, 58 CHF zpáteční), na níž jsou v provozu původní elektrické lokomotivy z r. 1914.
pohled na Thunersee
⇒ Jungfraujoch Horské sedlo s meteorologickou stanicí Sphinx (3454 m.n.m.) mezi vrcholy Jungfrau a Mönch na začátku splazu ledovce Aletschgletscher. Dostupné ozubnicovou železnicí se Strubovou ozubnicí z r.1912 (max. sklon 250 ‰) vedoucí do stejnojmenné podzemní železniční stanice – nejvýše položené v Evropě (nejlevnější zpáteční 133 CHF (!)). Součást dědictví UNESCO.
stanice Sphinx ⇒ Brienz Obec (3 000 obyv.) na břehu jezera Brienzersee. Východiště úzkorozchodné ozubnicové dráhy s Abtovou ozubnicí na Brienzer Rothorn (2 351 m.n.m., 80 CHF) – jediné horské železnice s parním provozem ve Švýcarsku – max. sklon 250 ‰.
Brienzersee z Rothornu
⇒ Freilichtmuseum Ballenberg Skanzen na ploše 80ha nabízí více než 100 budov ze všech částí Švýcarska, tradiční řemesla, domácí zvířata atp. Vstupné 20 CHF.
skanzen Ballenberg ⇒ Giessbachfälle Asi 500 metrů dlouhá kaskáda 14 vodopádů na říčce Giessbach těsně před jejím ústím do jezera Brienzersee. Od jezera k vodopádům vede nejstarší pozemní lanovka ve Švýcarsku z r.1879 s původními vozy.
historická lanovka
⇒ Aareschlucht Soutěska na řece Aare – 1800 metrů dlouhá a až 180 metrů hluboká. Okolní stezka vede asi 400 metrů v tunelech. Vstupné 7,5 CHF/6 CHF stud.
Aareschlucht
⇒ Meiringen Městečko (5 000 obyv.) známé díky nedalekým vodopádům Reichenbachfälle – místu, jež proslavil spisovatel sir Arthur Conan Doyle v povídce Poslední případ jako domnělé místo smrti Sherlocka Holmese. Dostupné pěšky nebo pozemní lanovou drahou.
vodopád
⇒ Gelmersee Přehradní jezero s elektrárnou nedaleko průsmyku Grimselpass zpřístupněné z údolí nejstrmější pozemní lanovkou v Evropě z r. 1926 (pro veřejnost od r. 2001, max. sklon 1060‰, zpáteční 25 CHF).
pohled z lanovky
⇒ Bern Hlavní město stejnojmenného kantonu i celé Švýcarské konfederace, čtvrté největší město Švýcarska (125 000 obyv.). Věž Zytglogge s orlojem. Historický výběh pro městské medvědy z r. 1857 nahrazen novým v r. 2009. Centrum města památkou kulturního dědictví UNESCO.
centrum města ⇒ Affoltern im Emmental Obec (1 500 obyv.) v oblasti údolí Emmental se sýrárnou s možností exkurze (zdarma).
sýrárna
⇒ Luzern Hlavní město stejnojmenného kantonu na břehu jezera Vierwaldstättersee (60 000 obyv.). Dva středověké dřevěné kryté mosty přes řeku Reuss s malovanými stropními panely z let 1333 (rekonstruován po požáru r. 1993) a 1408. Částečně zachované hradby (zdarma).
Kapellbrücke ⇒ Pilatus Hora nad městem Luzern (2 120 m.n.m.) zpřístupněná lanovou drahou a ozubnicovou železnicí z r. 1889 (64 CHF zpáteční) vybavenou unikátní Locherovou ozubnicí umožňující podélný sklon až 480‰ (a vyžadující neobvyklé řešení výhybek).
ozubnicová dráha
⇒ Rigi-Kulm Vrchol označovaný jako „Královna hor” (díky ohromující vyhlídce) mezi městy Luzern a Schwyz (1 798 m.n.m.). Zpřístupněn hned dvěma ozubnicovými drahami s Riggenbachovou ozubnicí (max. sklon 250 ‰) v letech 1873 a 1875 (62 CHF zpáteční obě tratě).
pohled na východ ⇒ Schwyz Městečko (15 000 obyv.), hlavní město stejnojmenného kantonu, po němž bylo pojmenováno celé Švýcarsko. Na nedaleké louce Rütli byla údajně r. 1291 založena Švýcarská konfederace (muzeum – 4 CHF/2,5 CHF stud.). Sídlo známé nožířské firmy Victorinox. V blízkosti jeskyně Hölloch – nejdelší jeskynní systém v Evropě (zatím známo 196 km). Prohlídky jen s turistickými agenturami.
nedaleký Brunnen
⇒ Schaffhausen Hlavní město stejnojmenného kantonu ležící na řece Rýn (35 000 obyv.). Mnoho renesančních domů s arkýřovými okny. Nad městem kruhová renesanční pevnost Munot dokončená r. 1589 (vstup zdarma).
pevnost Munot ⇒ Rheinfall Nejmohutnější vodopád v Evropě na řece Rýn (výška 23m, šířka 150m). Na obou březích řeky stojí zámky. Nejlepší vyhlídky zpoplatněny.
Rheinfall
⇒ Stein am Rhein Obec (4 000 obyv.) na řece Rýn. Náměstí Rathausplatz s hrázděnými domky je údajně nejkrásnější ve Švýcarsku. Mnoho turistů.
radnice ⇒ Sankt Gallen Hlavní město stejnojmenného kantonu (75 000 obyv.). Opatství sv. Havla, založené r. 719, disponuje jednou z nejzachovalejších středověkých knihoven na světě (přes 150 000 svazků) – památka UNESCO (10 CHF/7 CHF stud.).
opatská knihovna
⇒ Chur Hlavní město kantonu Graubünden (40 000 obyv.). Nejstarší nepřetržitě obývané město ve Švýcarsku. Tři zachované středověké věže. Architektonicky zajímavé autobusové nádraží umístěné jednu úroveň nad železniční stanicí.
nádraží města Chur ⇒ Via Mala Část údolí (6 km) Dolního Rýna, kde se historická silnice vine hlubokou (až 500m) roklí. Možnost sestupu do říčního kaňonu (zpoplatněno).
Via Mala
⇒ Scuol Obec (3 000 obyv.) v údolí Dolní Engadin – oblasti, kde většina obyvatel stále hovoří rétorománsky (jedním ze čtyř oficiálních jazyků Švýcarska, celkem 35 000 uživatelů). Zachovalé engadinské domy a hrad Tarasp (10 CHF).
engadinské domy ⇒ Müstair Obec (800 obyv.) ležící ve stejnojmenném údolí. Benediktinský klášter sv. Jana z 9. století, v jehož kostele jsou dochovány karolinské a románské fresky (zdarma). Klášterní muzeum (12 CHF). Památka světového dědictví UNESCO.
Kloster St. Johann
⇒ Švýcarský národní park Jediný švýcarský národní park, založený r. 1914 (jeden z nejstarších v Evropě), chrání přírodu v okolí průsmyku Ofenpass (2149 m.n.m.) na principu bezzásahového hospodaření. Vyskytuje se např. vysoká zvěř nebo supi.
cesta na Ofenpass ⇒ Sankt Moritz Městečko (6 000 obyv.) ležící na břehu stejnojmenného horského jezera je známým luxusním lyžařským střediskem, dějiště ZOH 1928 a 1948.
Sankt Moritz
⇒ Bernina Bahn Úzkorozchodná železniční trať z r. 1910 spojující italské město Tirano (429 m.n.m.) a švýcarský St. Moritz přes průsmyk Bernina Pass (2253 m.n.m.). Vlak vystoupá oněch 1824 výškových metrů na dráze pouhých 38 km. Jako jediná železniční trať překonává hlavní alpský hřeben bez použití vrcholového tunelu, jedná se o nejvýše položenou adhezní (bez použití ozubnice) železniční trať v Alpách a se sklony 70‰ o jednu z nejprudších adhezních železnic vůbec. Památka UNESCO.
kruhový viadukt ⇒ Albula Bahn Úzkorozchodná železniční trať z r. 1903 spojující města Chur a St. Moritz přes průsmyk Albula Pass (resp. tunelem pod ním). Stoupání mezi stanicemi Bergün a Preda trať překonává pomocí soustavy smyček a tunelů. Trať je pokládána je nejúžasnější adhezní železnici v Alpách. Památka UNESCO.
Landwasser viadukt
⇒ Bellinzona Hlavní město nejjižnějšího švýcarského kantonu Ticino (18 000 obyv.). Tři hrady – Castelgrande, Castello di Montebelo a Castello di Sasso Corbaro (první dva – hrad zdarma, zpoplatněna muzea – á 5 CHF). Památka UNESCO.
tři městské hrady ze vzduchu
⇒ Swissminiatur Zábavní park na břehu jezera Lago di Lugano nabízející přes 120 modelů nejznámějších švýcarských budov v měřítku 1:25 na ploše 14000 m2 včetně modelů vlaků a lodí. Vstupné 15 CHF.
hrad Neuchâtel (viz)
⇒ Locarno Městečko (15 000 obyv.) na břehu jezera Lago Maggiore. Nad městem svatyně Santuario della Madonna del Sasso vybudovaná po zjevení P. Marie r. 1480.
Madonna del Sasso
V Praze ve dnech 21. listopadu až 6. prosince 2009.
přehledová mapka
Zdroje: Simonis, D. – Johnstone, S. – Williams, N.: Švýcarsko. Praha 2007. Edice Lonely Planet. Internetová stránka wikipedia.org (česká, anglická, francouzská, německá a italská verze). Internetová stránka maps.google.com. Internetová stránka map.wanderland.ch. Další internetové stránky. Různé mapy v mém vlastnictví.
Příloha – Ozubnicové systémy zmíněné v textu: Jednotlivé systémy jsou pojmenovány po svých tvůrcích, všichni byli švýcarskými inženýry působícími ve druhé polovině 19.století. ⇒ Riggenbachova ozubnice První typ ozubnice použitý v Evropě r. 1866. Středový ozubnicový „žebříček” je uložen mezi dvěma U profily. Drahé a náročné na údržbu. Při stejném modulu ozubeného kola ji lze kombinovat se Strubovou ozubnicí, čehož se někdy využívá pro jednodušší konstrukci výhybek.
Riggenbachova ozubnice na trati Wilderswil – Schynige Platte, vrcholová stanice
⇒ Abtova ozubnice Ozubnici tvoří jedna, dvě nebo tři středové ozubené lamely. Více lamel umožňuje jednodušší konstrukci výhybek, kdy ozubené kolo podle potřeby zapadá jen do jedné z lamel. Známá např. z trati Štrba – Štrbské Pleso.
Abtova ozubnice na trati Aigle – Leysin, stanice Leysin-Village
⇒ Strubova ozubnice Je tvořena střední kolejnicí, do jejíž hlavy jsou vyfrézovány zuby. Bezpečnost zvyšují háky zapadající pod hlavu kolejnice. Nejmladší a nejjednodušší z uvedených systémů.
Strubova ozubnice na trati Kleine Scheidegg – Jungfraujoch, stanice Eigergletscher
⇒ Locherova ozubnice Systém vytvořený speciálně pro trať na Pilatus – dva vodorovné ozubené hřebeny zajišťují, že všechny síly působí v rovině koleje a nemůže dojít k vypadnutí ozubeného kola z ozubnice. Výhybky je nutno řešit bez pohyblivých součástí, tedy jako otočné nebo přesuvné.
přesuvná výhybka Locherovy ozubnice, trať Alpnachstad – Pilatus, výhybna Aemsigen
