7
/8
Prázdniny 2013
Cože?
prázdniny 2013
Ahoj všichni! Tak… A je to! Konec … Ano, je to tak, konec školního roku nás dostihl, ale nezoufejte! Máme se přece na co těšit. Už za pár dní nás čeká tábor se Sherlockem Holmesem a hned po prázdninách nás čeká také spousta dalších skvělých akcí. Doufáme, že už se na ně těšíte, my totiž ano! A moc. A aby vám čekání na tábor i na další akce přes prázdniny rychleji uteklo, připravili jsme pro vás speciální prázdninové dvojčíslo, ve kterém můžete spolu s našimi vedoucími zavzpomínat na různé zážitky z akcí letošních, ale i těch starších. Takže pěkné počtení, pěkné prázdniny a budeme se těšit co nejdříve na viděnou! (Eva)
Konec dobrý, všechno dobré! Aneb Sůví prima sezona A je to tady, končí další školní rok a prázdniny jsou za dveřmi. A vždy, když něco dospěje ke konci, je zvykem se na chvilku zastavit a zabilancovat, co všechno jsme získali. Pojďme se tedy společně ohlédnout za školním rokem, který byl pro Sůvy dobrý od začátku do konce a přinesl spoustu změn. Současné Sůvy rozhodně nejsou stejné jako ty před rokem touhle dobou. Jsou nové a snad i lepší… Na samém začátku školního roku se stala velká událost – byli jsme vysvobozeni z života ve sklepní klubovně ZŠ Spořická a přestěhovali 1
Cože?
prázdniny 2013
jsme se do nové klubovny v Bohnicích. Schůzkovou sezonu jsme zahájili pochodem od staré klubovny k nové skrze celou historii oddílu. A v bohnické klubovně na nás čekalo občerstvení a promítání fotek z povedeného hobitího tábora. S novou klubovnou jsme začali doslova psát novou kapitolu Sůví historie, protože jsme po dlouhé době zavedli oddílovou kroniku. Od té doby do ní přibyla spousta pamětních záznamů. První byl z říjnové výpravy na Kokořín, kam jsme doputovali skrze Říši divů. Provázel nás Bílý králík, setkali jsme se s nejrůznějšími obyvateli kraje divů a sami jsme se na chvíli stali jedněmi z nich. Nejpodivuhodnější bylo určitě setkání s Kloboučníkem, který slavil své narozeniny a naše nenarozeniny, a na oslavu uspořádal opravdickou šlehačkovou bitvu, do níž se zapojil i jinak pospávající Plch. Inu, co dodat: byli oba potrhlí, ale šlehačková bitva byla super! Potom následovaly podzimky u Pepy na farmě. Podzimky, které ihned zaujaly čestné místo mezi Sůvími legendárními akcemi. Tématem byl Limonádový Pepa. Farma byla úžasná, poznali jsme tam, co je to „Jelen stajl“ i jaké druhy Kočičích žen existují. Byli jsme na výletě v Litomyšli, odkud by si všichni měli pamatovat Váchalův dům! Ale tím hlavním důvodem, proč se na podzimky bude vzpomínat ještě dlouho, je JÍDLO. Tuny jídla, kterými jsme se přecpávali od rána do večera. Ano, víkendovka ve znamení hříchu, kterým bylo obžerství. A pak TO přišlo! Listopad a s ním Zombie víkendOFFka. Víkendovka, o které se toho navyprávělo již mnoho, aniž by to však stačilo 2
Cože?
prázdniny 2013
postihnout vše, co se tam přihodilo. Víkendovka, kde vzduchem lítala střeva, jedly se mozky apod.! Kdo na této víkendovce chyběl, nechť hořce lituje. Ano, tato víkendovka změnila svět! Očekávejte listopad 2013, kdy opět nadejde čas na nějakou podobně strašidelnou akci. Následovala výprava zimní krajinou po stopách mnicha Prokopa. A se stopováním jsme nepřestali ani v rámci Vánoční víkendovky v Čelákovicích, kde jsme stopovali zběsilého soba a snažili se vypátrat Ježíška. Zde se odhalila perfektní schopnost skluzu Jarkáčových bot, která jej provází dodnes. Na vánočním večírku jsme snědli vlastnoručně vyrobené vosí úly – nejlepší cukroví, co kdy bylo! A také nás navštívil Santa s paní Santovou. A nakonec všichni dostali dárky od Ježíška… Šťastné a veselé! Pak měl přijít Konec světa, který nepřišel. Ale místo toho přišlo Sůví setkání na konci světa. To bylo také krásné setkání s pamětihodnou atmosférou, kde jsme se zvěčnili podpisy na naši Stěnu slávy, oficiálně určili Sůví hymnu a pasovali se na řádné Sůvy dle nové oddílové hierarchie. A pochutnali jsme si na báječném Sůvím dortu. Ačkoliv na prosinec 2013 zatím konec světa nikdo nevěští, tak se jistě sejdeme znovu, protože čas Vánoc je důležitý pro každou rodinu a je třeba si připustit, že i Sůvy jsou jedna velká rodina. 3
Cože?
prázdniny 2013
S novým rokem od nás bohužel odešli Fáfinka s Jeňýkem, ale naštěstí tuto velkou změnu náš oddíl také ustál na výbornou. V únoru jsme zažili bez přehánění ten nejlepší jarňák, jaký kdo pamatujeme. Dobrodružství s Rychlými šípy a Bratrstvem Kočičí pracky bylo hodně akční, napínavé a nikdo se ani chvíli nenudil. A co je moc hezké, tak jsme si spoustu zásad Rychlých šípů odvezli zpátky do Prahy… I když některé možná ovlivnil spíše Bohoušův Plesnivý život… Ale důležité je, že i s proradnými Kočičáky jsme se usmířili a díky našemu zásahu do volby Velkého Vonta bude jistě ve Stínadlech již navždy klid a mír. V březnu jsme zvládli rovnou dvě víkendovky. První z nich byla mafiánská výprava do Karlových Varů, kde jsme přeskakovali potoky rozvodněné tajícím sněhem. Také jsme rozdělali oheň na sněhu a seznámili se s novými kamarády. Uspořádali jsme také mafiánský festival, nahlédli do cizích kronik, pochlubili se svými zážitky a poslechli si zážitky cizí… A víme již, proč je důležité s sebou mít vždy kartáček na zuby! Kartáčkový vrah totiž nemá slitování… Velikonoční víkendovou jsme strávili v Děčíně a i odtud si přivážíme nezapomenutelné zážitky. Třeba na noční stínové divadlo s naturalistickými světelnými efekty… (HAHAHA) Nebo na lov opravdového Leprikóna a získání velikonočního 4
Cože?
prázdniny 2013
pokladu. Také jsme byli v zoo a učili se vařit jako Babica. To, že si každý ozdobil krásné originální kraslice, bereme jako samozřejmost, to, že jsme se brodili sněhem jako (ne)příjemný velikonoční bonus. V dubnu jsme vyrazili na horu Říp, což byla úplně parádní výprava v režii naší milé Gábí, kterou jsme si moc užili. Hráli jsme hry a úplně v pohodě si všechno užili. Také jsme se zkrášlovali barvami na obličej, čímž jsme vzbuzovali pozornost ostatních turistů. V květnu jsme vyrazili na jednodenní výpravu na hrady Žebrák a Točník, kde jsme dokonce našli i skutečný poklad! Krátce poté jsme se udatně bili dřevěnými meči. Do téhle akce se zapojily celé rodiny, které pomáhaly vyrábět našim bojovníkům kostýmy a zbraně. Prostě víkendovka, jakou jsme ještě nezažili, ale slíbili jsme si, že určitě ještě zažijeme! Také jsme na konci května strávili několik dní na Bambiriádě, kde jsme pobavili a udělali radost spoustě dětem a vlastně i sobě. A dostáváme se do měsíce června, kdy proběhly dvě akce zároveň: výprava pro Sůvičky za Rumcajsem a do Gutovky a pak víkendovka pro Sůvy do Unhoště. O těchto akcích si ale můžete přečíst samostatné články v tomto čísle našeho časopisu. Každopádně všechny akce se moc pěkně vyvedly a je rozhodně na co vzpomínat. Za celé své působení v Sůvách si nevzpomínám, že bychom někdy zažili takhle pestrý rok. A protože naše nadšení pro zkoušení 5
Cože?
prázdniny 2013
nových věcí a zlepšování se zatím rozhodně neopadá, tak obavy, že by nám to nevydrželo i pro roky příští, jsou liché. Hlavně máme radost z toho, že po každé víkendovce jsme od všech Sův slýchali větu: „Tohle byla ta nejlepší víkendovka, jakou jsem zažil!“. A prozradíme vám tajemství – tahle věta je totiž kouzelným zaklínadlem s magickou mocí. Když ji slyší vedoucí a ví, že je toto ocenění zasloužené, tak ho to jednak potěší, ale zároveň ho to nutí, aby se nepřestával snažit. Protože tuhle větu chce slyšet za život každý vedoucí. A když ji uslyší jednou, tak si ji moc rád poslechne znovu, a tak se sám zlepšuje… Ale samozřejmě nechvalme pouze vedoucí – i Sůví děti se neuvěřitelně během tohoto roku zlepšovaly ve všech směrech. Všichni, co jste jezdili, jste nyní výrazně samostatnější, odvážnější, šikovnější, více a lépe fungujete jako jeden tým a dovedete používat to, co jste se naučili v praxi. Celý rok jste nám dělali radost. Všímáme si toho a oceňujeme to! Takže si přejme, ať se všechny plánované akce povedou ještě o chlup lépe, protože naše parta si zaslouží zažívat jen to nejlepší! Máme vás rádi, naše milé Sůvy, a chceme, abyste to věděly. (Jarka)
Tábor Je červen, což znamená, že se mílovými kroky blíží odjezd na letní tábor. Konečně se dočkáme! Letos byla příprava programu mnohem intenzivnější než kdykoliv předtím… Doslova táborem žijeme. Každou chvíli přichází nějaký vedoucí s nápadem k celotáborové hře, kterým se okamžitě chlubí ostatním, a ti jej nadšeně přijímají. Zároveň na vás letos díky tomu čekají různé speciální zlepšováky, které tu ještě nebyly a vám se ani nezdálo, že by mohly být: Půjdeme na výlet, ALE nebude to obyčejný výlet… Čeká nás oslava, ALE nebude to obyčejná oslava… Rozhodně si z tábora odvezete Něco na památku… Více neprozradíme, můžete si lámat hlavy a používat Sherlockovu dedukční metodu, ale věříme, že letos budete skutečně mnohokrát překvapeni. 6
Cože?
prázdniny 2013
Nyní přinášíme Táborový manuál, pro zkušené Sůvy i ty, co s námi pojedou letos poprvé. I. Co všechno na toto úžasné dobrodružství ve Staré Anglii budete potřebovat? Mnozí z vás už jsou zkušenými táborníky, přesto čtěte dále, protože nejednomu z vás v předchozích letech chyběly dost podstatné věci, jako například karimatka (že jo, Gábí!!! ), oblečení na spaní, mýdlo nebo sprchový gel, kartáček na zuby (co když ho letos zapomene i kamarád…čím si pak budete čistit zuby?), baterka, KPZetka, psací potřeby, pláštěnka, šátek na hry (po celé roky snad nejčastěji zapomínaná věc!)… Takže, co zabalit a letos už opravdu nezapomenout??? tentokrát nás na táboře čeká vícedenní puťák, kdy je potřeba, aby si každý účastník mohl nést v batohu vlastní spacák s karimatkou, oblečení, pláštěnku a jídlo a pití. Pokud tedy budete balit do kufru, tak s sebou přibalte i dostatečně velký batoh na výlet! spacák (dostatečně silný – to, prosím, nepodceňujte. Když nevyjde počasí a je několik dní a nocí po sobě zima, tak dobrý spacák dělá divy. Pokud jsou naopak tropická vedra, vždy se dá spát s rozepnutým silným spacákem.) karimatka baterka (ujistěte se, že je skutečně funkční!) + náhradní baterie jídelní set: vícedílný ešus, plecháček a lžíce (dezertní vidlička, čínské hůlky… fantazii se meze nekladou ), ne plastové a porcelánové spodní prádlo: kalhotky / slipy / trenýrky / bombarďáky… v dostatečném množství! – min. 10x ponožky - v dostatečném množství! – min. 9x (plus nějaké tlusté ponožky) 7
Cože?
prázdniny 2013
tričko s krátkým rukávem 6x kraťasy 2x tepláky / dlouhé kalhoty na hry 2x mikina / svetr 2x triko s dlouhým rukávem 2x větrovka 1x Osika set: plavky 1x, ručník/osuška, opalovací krém dostatečně teplé oblečení na spaní (dlouhé kalhoty, mikina na spaní, ponožky. Mikina a tepláky na spaní by měly skutečně být jen na spaní!) čepice (či jiná slušivá pokrývka hlavy) 1x sandále 1x turistické boty na výlety 1x sportovní boty na běhání po lese 1x holínky (nejsou povinné, ale máme ozkoušeno, že se je skutečně vyplatí mít s sebou) pláštěnka nebo pončo 1x (ne nepromokavá bunda!) funkční (nabroušený) nožík 1x Sůví zápisník, pastelky/fixy)
blok
a
psací
potřeby
(propisku,
tužku,
Sůví průkazka a Sůví placka šátek 1x (bude potřeba na hry!) plně vybavená KPZetka hygienické potřeby (kartáček – vlastní! Nikoliv jeden do dvojice! Zubní pasta, mýdlo, šampon, ručník, papírové kapesníčky,…) malý batůžek (na menší výlety, na Osiku…) plyšák – nesmí být živý! 8
Cože?
prázdniny 2013
svačina na cestu (je poměrně zbytečné dávat s sebou dětem velké zásoby dalších sladkostí, protože pokud je mají ve stanech, tak to slouží jako velice dobrý magnet na mravence (a vlastně asi i Mravence! ). Zakázané ovšem nejsou, dají se uschovávat v kuchyni) a pití v láhvi alespoň 1 l (raději ale 1,5 l!!) kapesné – plánujeme výlety na pěkná místa, kde si budou moct děti koupit nějaké suvenýry nebo dárky domů, zároveň pokud dětem nebudete dávat zásobu pohledů z domova, bylo by fajn, kdyby si jich mohly koupit pár během tábora. Když jdeme na Osiku, tak mají také děti dovoleno si občas koupit zmrzlinu. Doporučujeme kapesné do 400 Kč, ať to děti nevede ke zbytečnému utrácení. Sladkosti, ovoce i občasnou zmrzku na výletě dětem hradíme z táborového rozpočtu v rámci svačin. Vedení tábora pomáhá dětem na věci dohlížet, ale není v kapacitách vedoucích, aby skutečně ručili za peníze, které si děti povezou s sebou. užitečná je i plastová krabička na svačiny – není podmínkou, jen je pro děti lepší skladovat jablko a namazaný chléb odděleně třeba od pití a mikiny… jednobarevné černé tričko jako základ pro policejní uniformu nejdůležitější: bezinfekčnost (je na přihlášce), zdravotní dotazník potvrzený lékařem, kartička zdravotní pojišťovny (stačí kopie) II. Speciální kategorie: Léky Co se týče léků, tak táborový řád neumožňuje, aby děti skladovaly vlastní léky ve stanech (chybí pak kontrola, zda je berou skutečně tak, jak mají, zda jim zbytečně nevlhnou a podobně), proto léky odevzdávejte spolu s bezinfekčností a kartičkou zdravotní pojišťovny (kopií) vedení u odjezdu. Kvalifikovaný zdravotník dohlédne na to, aby se děti na táboře ke svým lékům dostaly tak, jak je potřeba. 9
Cože?
prázdniny 2013
Zároveň bychom chtěli rodiče požádat, aby dětem minimálně týden před odjezdem na tábor začali podávat vitamín B. Slouží jako dobrá prevence proti klíšťatům a jinému hmyzu a byli bychom rádi, kdyby Bkomplex mělo každé dítě s sebou i na táboře. (Není to nevyhnutelně nutné, ale přijde nám to lepší.) III. Co naopak dětem na tábor nedávat? Prosíme všechny táborníky, aby nechali doma své mobilní telefony a jakoukoliv elektroniku. Jedeme na tábor do přírody, kdo by raději smažil hry na počítači, tak ať nejezdí. Pro mnohé to bude šok, ale určitě to vydržíte a zvládnete – berte to jako výzvu! (Co se týče spojení na tábor, tak u odjezdu dostanou rodiče seznam telefonních čísel vedoucích. Zároveň však rodiče žádáme, aby vedoucím volali co nejméně. Po příjezdu rozešleme zprávy, že jsme dobře dorazili a pak dáme vědět v půlce tábora, jak se nám daří. Jinak pokud bude probíhat všechno v pořádku, tak není potřeba se ozývat. Samozřejmě, že budeme rozesílat zprávy, pokud se oblastí přežene nějaká veliká bouřka, tak abyste mohli být v klidu, že jsme to skutečně zvládli. Ale všichni vedoucí nemohou mít telefony u sebe po celou dobu, takže raději pošlete smsku a my se vám ozveme nazpět, až bude čas – většinou až po večerce ve 22:00. Toto, prosím, respektujte.) Není doporučené, aby s sebou děti měly drahé šperky či hodinky. (Ale obyčejné hodinky, u kterých se nikdo doma nebude zlobit, že je dítě nedoveze zpět vcelku, se mohou hodit.) Dále je zakázána jakákoliv pyrotechnika. Též jsou zakázané veškeré zbraně, povolen je pouze Váš odzbrojující humor, na který se moc těšíme. A až úspěšně dobalíte, tak Vám nezbývá nic jiného než odpočítávat vteřiny do odjezdu za Sherlockem. IV. Důležitá upozornění Na táboře samozřejmě platí PŘÍSNÝ ZÁKAZ KONZUMACE ALKOHOLU A JINÝCH NÁVYKKOVÝCH LÁTEK. Pokud toto pravidlo někdo poruší, je okamžitě a bez jakýchkoliv výjimek poslán domů na náklady rodičů! 10
Cože?
prázdniny 2013
S táborovým řádem seznámíme účastníky první den tábora a děti stvrzují, že byly poučeny, svým podpisem. Zároveň upozorňujeme rodiče, že tábor je dvoutýdenní a není dovoleno, aby děti na tábor přijížděly později či odjížděly dříve, ať již z rodinných důvodů nebo z důvodu účasti na jiném táboře. Dřívější odjezd nebo pozdější příjezd z doložených zdravotních důvodů pochopitelně možný je. Prosíme, toto pravidlo respektujte, protože jakékoliv změny v kolektivu během tábora silně narušují jeho atmosféru a kazí dětem celotáborovou hru. V. Důležité kontakty na vedení tábora Jaroslava Bednářová – hlavní vedoucí tábora: 736 536 603 Gabriela Dufková – zdravotník: 733 399 156 Před táborem je na dotazy nejlepší použít mail:
[email protected], který vedoucí sledují několikrát denně a jistě vám odpovědí. (seznam věcí Jarka, Klára, ostatní Jarka)
Akce minulé Přes Řáholec do Gutovky aneb samostatná výprava Sůviček
první
Konečně nastal onen dlouho očekávaný den, kdy se konala historicky první samostatná sůvičková výprava a my jsme se všichni úspěšně sešli na Kobylisích, odkud jsme vyráželi za velkým dobrodružstvím. První naší zastávkou byla Galerie umění pro děti, ve které se konala interaktivní výstava zaměřená na tvorbu Radka Pilaře, takže především na slavný Večerníček s Rumcajsem, Mankou a Cipískem. Výstava byla opravdu neuvěřitelná. Prohlédli jsme si animace v kouzelném přístroji praxinoskopu, sestavovali jsme obrázky pomocí otočných ilustrací, na magnetické stěně jsme vytvářeli bláznivé večerníčkové postavičky, bloudili jsme v lese Řáholci, malovali jsme křídami Řáholec na obrovskou tabuli, vyzkoušeli jsme vytvářet koláže, Rumcajs na velké 11
Cože?
prázdniny 2013
televizi se hýbal přesně jako my, hráli jme si s pohyblivými večerníčkovými postavičkami, v temné místnosti jsme nakreslili svítící obrázky, sestavovali jsme příběh z barevných sklíček, kouzlili jsem s kouzelníkem na měnících se obrázcích, nakreslili jsme si vlastní animaci do praxinoskopu a na tabletech jsme si prohlédli kopu obrázků od Radka Pilaře. Nejvíc nás ovšem nadchla síť, která byla natažená po celé jedné místnosti ve výšce asi dva a půl metru a mohlo se na ni vylézt po žebříku a pak chodit či válet sudy nad hlavami ostatních. Všichni jsme si tuto úžasnou atrakci s chutí vyzkoušeli a někteří dokonce prohlásili, že tam chtějí bydlet. Na úplný závěr jsme si dali svačinku na pohovce a koukali jsme na večerníčky s Rumcajsem. Krásně svítilo sluníčko, tak jsme druhou půlku výpravy strávili v parku Gutovka. Nejdříve jsme se naobědvali, abychom nabrali síly. Potom jsme si hráli ve vodním světě, na lanovém hřišti a dětském hřišti plném houpaček a prolézaček. Nezapomněli jsme vyzkoušet kolotoč i tobogán a dali jsme si dobrou zmrzlinu na osvěžení. Cestou domů jsme si pověděli nejlepší zážitky ze dne a už jsme se začali těšit na příští rok na další podobné akce. (Klára)
To nejlepší na konec! Aneb reportáž z červnové víkENDovky „Budu vám vyprávět strašlivý příběh, který se skutečně stal. To si jednou v červnu vyjela skupinka mladých lidí na víkend do přírody… Všechno začalo jako v pohádce, ale skončilo to jako strašlivá noční můra, na kterou nikdo z nich nezapomene… Tedy z těch, co zůstali naživu, aby mohli vzpomínat…“ Tak takhle tedy povídání o naší víkendovce začínat nebude! Prostřední červnový víkend jsme strávili v Unhošti. A bylo to skvělé! Protože původní plán víkendovky zněl – puťák, tak i na zahradě kolem 12
Cože?
prázdniny 2013
srubu Štáb jsme spali ve stanech nebo pod důmyslným přístřeškem (z plachty a fotbalové branky – patent Jarkáče a Mravence!), učili se rozdělávat oheň a vařit na něm všemožné pochutiny… Nebo si aspoň naostřit nožem klacek na opékání buřtů. Za velký úspěch můžeme považovat, že všechna jídla se nám podařilo uvařit na ohni a že se všichni šikovně podíleli na přípravě! Když jsme zrovna nevařili a nerochnili se v ohništi, tak jsme si házeli super-úžasnělétacími talíři nebo se mlátili lžícemi. První večer jsme se totiž prostřednictvím strašidelných historek seznámili se Lžícovým démonem. Nechte si vyprávět, co strašlivého Lžícový démon je – ideálně se někdy zeptejte Ondry! Ale nevraždili jsme jen lžícemi, ale i pořádně naostřenými zubními kartáčky. Víkendovkou nás totiž provázela i hra na Kartáčkového vraha, kdy člověk podezřívá všechny a sám se bojí jít i jen na záchod.
Také jsme hráli karetní hry: Citadelu, 6 bere nebo Bylo nebylo. Při posledně zmíněné hře nám pod rukama vznikaly vskutku originální pohádky… Ještě teď se při vzpomínkách musím smát! Chodili jsme na krátké výlety a hodně pili, neboť počasí nám vyšlo naprosto ideálně. Po všech těch studených deštích a záplavách svítilo 13
Cože?
prázdniny 2013
celý víkend sluníčko a bylo krásně. Na člověka (i na každou Sůvu) lezla hnedka taková ta táborová letní nálada: s batohem na propocených zádech při zastávkách v lese ze sebe sundávat klíšťata, večer táboráky, spaní ve spacáku a ráno probuzení od sluníčka dříve, než by si člověk (natožpak Sůva!) přál! … Zkušení táborníci vědí, o čem mluvím. Velice chválíme i nezkušené táborníky Dana s Verčou, kteří si vedli naprosto ukázkově! Co všechno se nám stalo za veselé příhody, si budete muset nechat povědět od účastníků. Byla to moc hezká tečka za školním rokem, kdy bylo na všech vidět, že jsou zas o něco šikovnější a samostatnější než před rokem touhle dobou. Také jsme si užívali, jaká jsme dobrá parta. A všichni se už těšíme na tábor… a kéž by bylo vyslyšeno naše několikrát toužebně vyslovené přání: ať je takovéhle boží počasí i v létě! (Jarka)
Rozhovor s vedoucími Chcete se dozvědět, co budou vaši vedoucí dělat o prázdninách? Pak čtěte! Rozhodli jsme se, že vám klasickou prázdninovou nudu, kdy nejsou Sůví schůzky ani výpravy, a tudíž nemá smysl žít, zpestříme naším speciálem. A tento speciál zpříjemníme rozhovory se všemi vedoucími. A všem jsme položili stejnou otázku: „Co budeš dělat o prázdninách, kámo?“ 14
Cože?
prázdniny 2013
Zde jsou jejich odpovědi: Jarka: „Moje prázdniny začnou již tradičně stavěním tábořiště, což je akce, na kterou se s ostatními vedoucími těšíme už od zimy. Jezdí poslední dobou výborně sehraná parta, práce nám jde od ruky a vždycky si tam užijeme spoustu legrace a doděláme poslední věci na tábor. A potom už vypukne můj prázdninový táborový maraton. Kromě Sůvího Sherločího tábora se mi podařilo na našem tábořišti zorganizovat ještě jeden tábor pro děti z práce. Takže už od třináctého července budu v Hůrkách s Barevným světem dětí jako hlavní vedoucí a kapitán pirátské posádky. Dvacátého se z rozbouřených moří přeorientuji na záhady ve staré dobré Anglii a přivítám přijíždějící Sůvy. Na to se těším už od loňského tábora a věřím tomu, že tento tábor překoná všechny ostatní, které tu byly. A hned po Sůvím táboře se vydám do předaleké galaxie na tábor na téma Hvězdné války. Kde se snad stanu nejmocnějším z rytířů Jedi! Ale ani v půlce srpna moje táborové dobrodružství nekončí. Po návratu do Prahy ještě organizuji příměstský tábor v Horních Počernicích, kde zavzpomínám na téma Hobit. A pak přijde na řadu bourání tábořiště a konec léta. Doufám, že se mi ještě někam podaří vtěsnat nějaké výlety s kamarády. Třeba stopem po Čechách. Byla bych také ráda, kdybych se i letos dostala do mých nejmilovanějších Novohradských hor, kde se ocitám pravidelně už od nejútlejšího dětství. A mimoto budu samozřejmě chodit do práce a připravovat se na zbývající zkoušky ve škole v září. Mám to hodně nabité, takže mi můžete držet palce!“ Daniela: „O prázdninách bych si hlavně chtěla užívat krásné počasí. Mám naplánovaný výlet do města Sherlocka Holmese – do Londýna, kam se moc těším. Pak si nejspíš roztáhnu deku na zahradě nebo někde u vody a budu se válet na sluníčku. Samozřejmě nebude chybět trocha pohybu na soustředění.“ 15
Cože?
prázdniny 2013
Gábí: „Prázdniny jsou pro mě nejočekávanějším obdobím letních měsíců, protože to znamená, že mi skončil školní rok a můžu si jen užívat sluníčka a pohody - stejně to má asi každý. Ještě na konci června jedu s ostatními vedoucími na stavění tábořiště. Na to se těším jak malá holka, užijeme si u toho spoustu zábavy, chodíme se koupat na Osiku, dáváme si pizzu a Kofolu…. Prostě začátek prázdnin, který si všichni přejí, hlavně jsem tam s nejlepšími kamarády – vedoucími ze Sův. Potom mě čeká část tábora s Jarkou a dalšími lidmi od ní z práce, tam se proměním v piráta, na to se taky moc těším. A pak asi nejočekávanější akce tohoto léta - SŮVÍ TÁBOR. Přípravujeme se opravdu poctivě je velmi poctivá a tábor podle toho taky bude vypadat. Víc neprozradím, ale my i vy si to moc užijete! To slíbit rozhodně můžu! Zbytek léta strávím nejspíš nad učením na zářijové zkoušky. Ke konci srpna si ještě přetrpím trhání osmiček, tak doufám, že nebudou úmorná vedra. A na začátku školního roku se budu těšit na nové zážitky se Sůvami. A vlastně ještě něco - pokud dobře dopadnou zkoušky, pojedu za odměnu k moři.“ Eva: „Jako všichni ostatní vedoucí, i já se moc těším na začátek prázdnin, kdy jedem stavět tábořiště. Hned poté odjíždím na jedenáct dní do Rumunska. Právě sem totiž v minulém a předminulém století odešlo množství Čechů, a tak jsem se letos (jako správný historik) rozhodla, že se do těchto českých vesnic v Banátu zajedu podívat. Snad to ve zdraví zvládnu, podmínky jsou tam totiž ještě drsnější než na drsných víkendových nebo na táboře. V červenci vedle Rumunska zvládnu ještě Sůví tábor, na který už snad ani není třeba pět další ódy. A srpen? Na ten zatím žádné větší plány nemám, ale věřím, že se něco naskytne a já budu moci ze dne na den říci, že jedu! Takovéhle akce jsou totiž ty nejlepší!“ 16
Cože?
prázdniny 2013
Klára: „Prázdniny odstartuji jako každý rok stavěním našeho tábořiště v Hůrkách. Moc se na něj těším, protože vždycky si to s ostatními vedoucími a dalšími kamarády velice užijeme. Nejdříve stavíme a potom ve zbytku víkendu stihneme navštívit i naší oblíbenou Osiku. Po stavění budu v Praze jen chvilku a hned odlétám s kamarádkami do Anglie, tentokrát ještě ne do Staré Anglie za Sherlockem, ale do moderní současné Anglie. Během naší dvanáctidenní cesty navštívíme Lincoln, Cambridge, Londýn a Brighton. V každém městě pár dní pobudeme a vždy tam budeme bydlet u nějakého místního člověka, takže doufám, že nejen uvidíme spoustu krásných míst, ale také poznáme kupu nových kamarádů. V Cambridge dokonce oslavím své 21. narozeniny, takže se na to moc těším. Po současné Anglii mě čeká už ta dlouho očekávaná Stará Anglie, které se už opravdu nemůžu dočkat. Opět 14 dní v krásné přírodě, blízko Osiky a hlavně s těmi nejlepšími přáteli je ten nejlepší balzám na duši. Po táboře budu chvilku v Praze a poté bude následovat pět pohodových dní v Karlových Va rech, kde si snad konečně dám mojí oblíbenou teplou lázeňskou oplatku, kterou jsem si na tamější jarní víkendovce nestihla koupit. V druhé půlce srpna přijde na řadu bourání tábořiště a s ním spojená poslední letošní návštěva milované Osiky a loučení s ještě milovanějším tábořiště. Na konci srpna si k sobě domů na prodloužený víkend nastěhujeme tu nejlepší babičku na světě, se kterou si vždy užijeme spoustu legrace a pořádáme ty nejúžasnější gastronomické hody. Konec srpna jsem měla již tradičně strávit na soustředění z tancování, ale kvůli tomu, že bude mít trenérka čerstvě miminko, tak jsme to přesunuli na podzimní prázdniny. Jelikož vysoká škola má kromě jiného i výhodu v podobě prodloužených prázdnin skoro až do konce září, tak s Gábí, Norbim a dalšími kamarády, kteří nejsou ze Sův, poletíme asi na deset dní k moři. Zájezd ještě nemáme koupený, ale nejspíš zvolíme Tunisko nebo Turecko. A mimoto budu chodit do práce, na bootcamp, na H.E.A.T. a na tancování a ve zbývajícím čase si půjdu zaplavat nebo zaběhat. Od začátku srpna budu také dělat konečně autoškolu (na auto i na motorku), takže si dávejte po Praze pozor, ať nepřijdete k úhoně. Je toho spousta a na všechno se mooooooooc těším.“ 17
Cože?
prázdniny 2013
Mravenec: „Jelikož je tu léto, mé nejoblíbenější roční období, tak se budu snažit lítat co nejvíce venku, akumulovat do sebe sluneční i jinou přírodní energii. Jako všichni se nemůžu dočkat stavění tábořiště – přestože je to fyzická dřina, užijeme si tam spoustu zábavy a odpočineme si od chaotického a zrychleného života v Praze. Než odjedeme řešit detektivní případy do Hůrek, budu se věnovat výletům po České republice, které budu samozřejmě hojně prokládat geocachingem (nyní mám nalezeno cca 120 schránek, do konce tohoto roku bych rád pokořil dvoustovku). Po Sherločím táboru se přesunu na pár dní k sestři do Mirotic, které budou začátkem srpna hostit každoroční setkání loutek a hudby. Letos zde vystoupí i Jaroslav Dušek s mojí oblíbenou divadelní hrou Čtyři dohody, den poté uvede i volné pokračování – Pátou dohodu. Následně se budu muset učit, neboť mě v září čeká jedna ze závěrečných státnic (z pedagogiky a psychologie), do toho však budu ještě doučovat jednu dívku, kterou čeká reparát z matematiky. Snad se zadaří jí i mně, držte palce!“
Vzpomínáme… Svíčky přece v lese nezhasínají! Sůví tábory se staly nedílnou součástí mých nejhezčích vzpomínek na dětství. Zážitky jsou víc než pestré – od těch klasických jako tajemné zvuky při nočních hlídkách (což pro moji povahu bylo opravdu něco), koupání se ve studené vodě, kadibudky, na které už asi nikdy nenarazím , po ty více bizardní jako záhadná epidemie doprovázená zvracením celého 18
Cože?
prázdniny 2013
tábora a jejich následná analýza zdravotníkem (nezapomenu, jak Fáfi chodí s klackem po tábořišti a zkoumá jednotlivé výtvory ) či velice „vtipná“ soutěž v rámci celotáborovky spočívající v nalezení čehosi v kýblech plných zbytků z jídelny nastřádaných během celého týdne (ruce mi smrděly do konce tábora! ). Své prvenství v nezapomenutelnosti si však stále drží jedna noční bojovka (v tomto případě je označení zcela výstižné). Psal se rok 2000 a v Praze se konalo zasedání Mezinárodního Měnového Fondu, tudíž z důvodu bezpečnosti byly vyhlášeny mimořádné týdenní prázdniny a my se vydali na podzimní tábor. Jak to tak chodí, jedné noci si pro nás vedoucí připravili bojovku. Jelikož jsem už po několikáté byla nejstarším dítětem, čekala jsem opět trochu drsnější zacházení. Bylo rozhodnuto, že půjdu poslední a budu sbírat svíčky (samozřejmě sbírání svíček byl jen zastírací manévr pro vydatnější strašení). Všechny děti postupně odešly a konečně i já se vydala na cestu plnou hrůzy (upozorňuji, že jsem na sebe velmi opatrná a noční bojovky jsem samozřejmě nesnášela). Vedoucí si strašení mé osoby náležitě užívali, a přestože jsem věděla, že jsou to přece jenom vedoucí, vždycky jsem se parádně lekla. Nevím jak, ale nakonec jsem došla až do cíle, kde mi bylo sděleno, že se vedoucí musí rychle vrátit do tábora a já mám jít zpět po svíčkách a posbírat je, abychom ještě něco nezapálili. Na zpáteční cestě jsem už byla v klidu, co je složitého na tom vrátit se stejnou cestou do tábora, ne? Prvních pár svíček opravdu krásně svítilo… Po nějaké chvíli jsem si uvědomila, že už jsem žádnou svíčku dlouho nemíjela… Aha, to asi zhasla… Když půjdu pořád rovně, nemůžu se přece ztratit! Najednou se v dálce něco zablesklo a já si oddychla, jdu správně! Jaké bylo mé překvapení, když na mě na cestě místo svíčky svítily kočičí oči! Kočička samozřejmě hned zmizela a já byla definitivně ztracená. Přirozeným orientačním smyslem zrovna nevládnu, a tak, když jsem se konečně 19
Cože?
prázdniny 2013
Klára s Gábí dnes vyhrabala z lesa na silnici, přišlo dilema: dát se vpravo nebo vlevo? Začaly mě přepadat temné myšlenky a samozřejmě jsem si hned začala vymýšlet černé scénáře. Co když pojede auto? Mám se schovat? Co když někoho potkám? Naštěstí se mé obavy nevyplnily a já nikoho za celou cestu nepotkala. Osud tomu chtěl a já trefila správnou cestu, po které jsem došla až k naší vesnici. Nevím, jak dlouho jsem byla pryč, každopádně se proti mně vyrojila rojnice! Všichni jsme si viditelně oddechli. A výsledek mého zabloudění? Už nikdy jsem na noční bojovku nemusela! (Klára Dufková – sestra Gábí) Pozn. redakce: Z Kláry si nikdo neberte příklad! Opovažte se úmyslně bloudit na bojovce v naději, že vám ty další pak budou odpuštěny! Jestli se někdo na bojovce někdy ztratí, ta další mu dnešním vedením rozhodně odpuštěna nebude! 20
Cože?
prázdniny 2013
Pozor! Včely útočí – Zmrzlý Spánek v nevhodnou dobu
řízek
–
Píše se rok 2004, Gábí je 12 a jede na svůj šestý tábor. Celotáborovka byla ve stylu řeckých bájí a pověstí. Tento tábor se ukrýval u skoro jediného lesa v okolí, takže všude okolo byla jen pole a šílené vedro! (Pozn. redakce: jak se nám jen po takovém počasí poslední roky stýská!) Jednoho dne jsme měli v lese hru, kde nás honili vedoucí a měli nám ukrást šátky, které jsme měli přidělané jako ocásky. Všichni jsme pobíhali a najednou jsme uslyšeli hrozný řev. Běželi jsme se podívat, co se stalo… a začali jsme křičet taky. Jedno z dětí prošláplo spadlý strom, ve kterém se ukrývaly včely. A jak jsme je naštvali, létaly za všemi. Někteří získali až 10 žihadel. Naštěstí nikdo nebyl alergický, ale pro jistotu jsme obdrželi Zyrtec jako první záchranu. Další můj zážitek byl z oběda. Měli jsme bramborovou kaši a řízky. Všichni nadšení jsme hned běželi pro ešusy a šup do fronty. Poprosila jsem o nějaký malý řízek. Když jsem ho dostala, s plnou pusou slin jsem se pustila do jídla. Bohužel mi lžící vůbec nešel řízek ukrojit. Říkala jsem si, on je snad ještě zmrzlý! Tak jsem ho vzala do ruky a kousla do něj. No, málem jsem si vylomila zub. Když jsem tedy odloupala strouhanku, zjistila jsem, že mám místo řízku kus dřeva obalený strouhankou! Nebyla jsem v tom však sama a každý, kdo chtěl nějaký speciální řízek (malý, velký, propečený), obdržel obaleného něco nejedlého. Fuj! Další vzpomínku mám na schovku. Hráli jsme ji ale asi 3 hodiny, kdy jsme se schovali v lese a vedoucí nás měli hledat. Koho našli, ten prohrál. Každých 30 minut jsme na znamení museli změnit stanoviště. Po 3 hodinách zazněl tón ukončující hru. Vrátili 21
Cože?
prázdniny 2013
jsme se do tábora, kde na nás čekala svačina. Zjistili jsme, že nám chybí Rody. Vedoucí ho šli hledat, ale nikde nenašli. Vrátili se do tábora, že půjdou za chvilku hledat znovu. Za další 1,5 hodiny se vrátil Rody s vysvětlením, že usnul ve svém ukrytu a neprobudil ho žádný zvuk. Doufám, že i vy máte zážitky z tábora. Já jich mám nespočetně, a když se potkám s ostatními vedoucími, oddílu máme si vždycky co říct a na co vzpomínat! (Gábí)
Vzpomínka na zombie víkendOFFku z pohledu zombíka Určitě si všichni pamatujete na Jarčina kamaráda Fazza, alias Bohouše z Bratrstva kočičí pracky. Byl s námi i jako populární “zombie – ignorant” na zombie víkendOFFce. A celá akce ho tak zaujala, že o ní jako student žurnalistiky napsal do školy reportáž. A protože by byla škoda se o ni s vámi nepodělit, tak ji v tomto speciálním čísle přinášíme pro potěchu i vám. Venku možná svítí slunko a vy se zrovna válíte někde u vody, ale zavzpomínat si na to, že loni byl strašidelný listopad, si můžete i tak! Takže s chutí do toho: Máchův listopad 16. - 18. listopad - Proseč Sraz je v pátek ve čtvrt na čtyři na pražském Hlavním nádraží. I když sraz není to pravé slovo - nikdo z dětí nesmí vidět „komparz“ s vedoucími pohromadě. Jen jedou vlakem do Pardubic na společnou jízdenku, což se těžko vysvětluje průvodčímu. Nikdo přesně neví, co se bude dít. Před týdnem jsme se na brífinku v klubovně dozvěděli, že se světem šíří neznámý virus, který dělá z lidí krvelačné bestie a proměňuje je v zombies. Vlády ale všechno tají. Jeden z vedoucích, kterému se říká Mravenec, se náhodou dostal 22
Cože?
prázdniny 2013
k tajným materiálům, podle kterých je v ohrožení už i Česká republika. Proto tento víkend oddíl Mladých ochránců přírody nejede na klasickou víkendovku - přežití lidstva je totiž v jejich rukách. Z Pardubic se jede autobusem do Proseče. Právě tam se údajně v lesích zřítilo americké letadlo s infikovanými pasažéry, kteří se teď pravděpodobně potulují po okolí. Na nádraží jakýsi voják rozrušeným hlasem do telefonu oznamuje, že se přesouvá na místo a pak nastupuje do stejného autobusu. Z Proseče vedou Mravenec s Jarkou (to je druhá vedoucí) vyděšené děti lesem k pronajatému srubu na samotě, kde budou bydlet. V Proseči vystupuje i voják z nádraží a rychlým krokem mizí v šeru. Voják je ale ve skutečnosti kamarád vedoucích, říká se mu Satan a místo do lesa jde do místní hospody. Druhá skupina přijela z Prahy autem, převzala srub a nastražila po okolí rekvizity. Eva, která má na víkendovce na starost kuchyň, zůstala ve srubu, zatímco ostatní zombíci se přesouvají do hospody, kde společně plánují další postup. Mají v určený čas zaútočit na srub v přestrojení za zombíky (celkem pět kusů) a pokud možno co nejvíc vyděsit děti. Voják má ale jiný úkol. Po večeři se totiž děti rozdělí na dvě skupiny. Zatímco mladší děti budují důmyslné opevnění, ty starší se s Mravencem vydají na průzkum okolí. Když v lese narazí na pásku s nápisem "zákaz vstupu", celkem bez váhání se rozhodnou pokračovat dál. Tam jim ale zkříží cestu voják s baterkou a samopalem a důrazně jim vysvětlí, že tohle je uzavřená oblast a že tady nemají co dělat. Mravenec mu sice vysvětluje, že jsou oddíl na výpravě, ale jsou nemilosrdně vykázáni. Tou dobou se do akce vydává i skupinka z hospody. S sebou si nesou několik PET lahví se syntetickou krví. Z té se občas někdo omylem napije, ale je to jen voda se škrobem a červeným potravinářským barvivem. Cestou diskutují o tom, že zombie se dá vlastně zahrát v jakémkoliv stavu – nevadí, když se podivně potácí nebo zvrací, naopak 23
Cože?
prázdniny 2013
to dodává na věrohodnosti. Chvíli poté, co zaútočí na srub, se starší děti vrací z obhlídky a nastává ta pravá mela. Vzduchem létají gumové končetiny, všude cáká krev, ale dobro nakonec pro tentokrát zvítězí a děti můžou jít v klidu spát, zatímco mrtvoly s vedoucími oslavují zdařilou akci. Sobotní ráno je organizačně poměrně komplikované. Aby celý příběh působil uvěřitelně, nesmí děti ráno potkat nikoho z komparzistů ve srubu. Ti proto přespávají v přízemí na podlaze a ještě před budíčkem se klidí do lesa. Na snídani se vrací, až když jsou naopak pryč všechny děti. V lese oddíl potkává stejného vojáka jako včera, ten je ale poraněný a vyděšený. A také je dnes o poznání přátelštější. Svěřuje se, že místní posádce se situace trochu vymkla z rukou. V noci jejich základnu napadla skupina zombies, kteří pokousali jednoho jejich kolegu, a ten pak začal masakrovat ostatní. Výsledkem je, že se teď po lese potlouká parta nakažených a ozbrojených vojáků. Zoufalý voják požádá ostatní o pomoc a vysvětlí jim, že nejdůležitější je zmocnit se nedalekého muničního skladu a s pomocí ukořistěných zbraní konečně zlikvidovat všechny zombies. Následuje další vítězná bitva, tentokrát u muničního skladu, tvořeného několika pistolemi ukrytými u vyvráceného stromu v lese. Teď už stačí vymyslet, jak přilákat všechny zombies na jedno místo, abychom je mohli pozabíjet. Odpoledne se ale ještě koná malé kulturní intermezzo. Jarka připomíná, že by včera slavil narozeniny český velikán Karel Hynek Mácha, a že by bylo hezké se jít podívat na jeho hrob na břehu nedalekého Máchova jezera. Proseč leží kousek od Litomyšle, takže tady samozřejmě žádné Máchovo jezero není, při troše fantazie ale postačí hasičská nádrž. Když k ní dorazí, najdou u náhrobní desky díru v zemi - hrob někdo vykopal. 24
Cože?
prázdniny 2013
V tom si všimnou muže v kabátě s rouchem přes obličej, který vrávorá přímo k nim. Je to obživlý Mácha a recituje morbidní pokračování svého Máje, které se odehrává v listopadu po smrti hlavních postav. Nedá se nic dělat - Mácha nemácha - je třeba ho usmrtit a znovu pohřbít. Kulturně povznesené děti se pak můžou konečně začít připravovat na finální bitvu proti úplně všem zombies, které opět využívají azylu v Proseči a odpočívají po vysilujícím kopání hrobu pro Karla Hynka Máchu. Ten byl sice o dost hlubší, než bylo nezbytně třeba, ale stálo to za to. Před srubem se západem slunce vzplane obrovská hranice, protože zombies jsou přitahováni světlem a hlukem. Jarka má ohromně dojemný motivační proslov, po kterém všichni začnou hlasitě skandovat “SMRT! SMRT! SMRT!”. Krátce poté se skutečně ze všech stran začnou trousit zombies z celého širokého okolí. Boj je nyní ještě nebezpečnější než kdykoliv předtím. Na dětech je znát, že už mají zkušenosti s bojem proti zlu a dokonce mají domluvenou strategii. Mlátí protivníky hlava nehlava čímkoliv, co jim přijde pod ruku. "On mi sebral klacek", stěžuje si malá holčička, "tak si vezmi z ohně jiný", radí jí pohotově Jarka. Jeden zombík dokonce dostal po hlavě mačetou, která se jinak používá na přípravu dřevěných třísek, ale na šití to není. Když je téměř dobojováno, snaží se přívrženci zla padnout co nejdál od ohně - můžou se tak nepozorovaně odplazit pryč a nemusí se válet na zemi až do rána. Od Jarky přichází SMS zpráva v tom smyslu, že se dětem ta bitva moc líbila a že by bylo fajn, kdyby zaútočili ještě jednou, i když to v rámci příběhu nebude dávat smysl. Do toho se ale nikomu moc nechce a u ohně i tak propuká bujaré veselí. Později přichází už jen zpráva "děti šly spát, tak můžete do srubu". Ráno už dobrovolníci nehrají mrtvoly, ale skupinu vojáků, která celou dobu přežívala v lese. To má tu výhodu, že se můžou normálně bavit s ostatními a gratulovat jim k vítězství. Zlo je definitivně poraženo, a tak nezbývá, než uklidit ve srubu a v jeho okolí a připravit se na vítězoslavný návrat domů. (úvod článku Jarka, reportáž Fazzo)
25
Cože?
prázdniny 2013
Nejlepší zážitek… Rozhodli jsme se napsat o našem nejlepším zážitku za tento školní rok společně. Určitě jich bylo více, ale za všechny vybereme jeden, bude jím jarní tábor. Ten se nám zdál nejlepší a poprvé jsme si na něm zkusili roli instruktorů. Pro Ratlese to byl už několikátý (je neschopný si uvědomit, na kolika byl) jarní tábor, zato pro mě to byla zcela nová zkušenost. Pro ty, co se nezúčastnili, je tu rychlá rekapitulace. Vydali jsme se do Jizerských hor (na chatu Radost), kde jsme hledali Jindru Hojera a následně jsme zjišťovali, co se dělo ve Stínadlech a pomáhali Vontům s volbou Velkého Vonta. Tím se nakonec stal Roman alias Mirek Dušín. Předtím jsme ale museli splnit spoustu úkolů, které byly napínavé a zábavné. Mně s Ratlesem se nejvíce líbilo „čuchací pexeso“, které připravil Mravenec s Milanem. Dětem se líbila Evina hra - chození svázaní ve skupinkách. Také rádi vzpomínáme na atmosférický zážitek v podobě volby Velkého Vonta. A abychom nezůstali jen u obecného chválení, tak tu pro vás máme i pár osobních vzkazů. Chorchemu a Martinovi chceme poděkovat za skvělou atmosféru na pokoji. Bertovi gratulujeme k jeho řečnickým úspěchům během modrého života. Zároveň s tím mu chceme poblahopřát ke skvělým vzájemným alibi s Kubou. Budou z vás jednou dobří politici! Pít se nám taky pěkně rozmluvil, jen co je pravda. Ondra skvěle luštil logické úkoly a pomáhal vedoucím skupinek. Natálii bychom rádi vyzdvihli kvůli jejímu osobitému stylu oblékání. Verču bychom mohli chválit týdny a týdny a stejně by to nestačilo. Všichni už sice vědí, že je to nadčlověk, ale ještě naposled: Verčo, děkujeme! Speciální díky také patří organizátorům tábora (jmenovitě Jarce, Gábí, Mravencovi, Evě, Ondrovi, Romanovi, a pak možná i Ratlesovi a mně ). Myslím si, že odvedli skvělou práci a dali ze sebe to nejlepší. Teď už nezbývá než se těšit na letní tábor. (Ondroid a Ratles) 26
Cože?
prázdniny 2013
Módní policie radí aneb Co pofrčí letos v létě?! Jistě si již všichni z vás položili onu zásadní otázku: Co bude IN letos v létě??? Je to naprosto zodpovědný dotaz, protože nikdo z vás se přeci nechce společensky znemožnit a nechat se na táboře přistihnout v nemoderním outfitu!! Naštěstí pro vás je zde Módní policie, která bdí ve dne i v noci a bedlivě sleduje módní trendy! Letos pofrčí oblečení a doplňky s motivem SŮVY! Sůví placka je nezbytný základ, ale kdo nechce být OUT, tak si pořídí trička, mikiny, ponožky i spoďáry se Sůvím vzorem! Teprve pak bude mít zaručeno, že se stane módním vzorem pro ostatní! Dále rozhodně nevyjíždějte na tábor bez vhodné plážové tašky, kam si uložíte nezbytnosti na Osiku. Kdo plážovou tašku nemá, ať raději zůstane doma! Doporučené jsou pestré barvy, hlavně žádná šeď a nuda! V letošním roce se módní ikony shodují na tom, že dress code na Osiku může být uvolněnější, než býval. Dámy mohou vyrazit jak v šatech, tak v sukni. Taková svoboda tu dlouho nebyla, jen si ji užijte! Ovšem nezbytnou součástí outfitů by měly být korále na krk! Čím více nápadné, tím lepší! Pro chladnější dny či večery je doporučené zahalit krk do speciálního šátku, kterému se přezdívá „palestina“. Dodá vám nebojácný vzhled a zvýrazní váš obličej! Protože tématem tábora je Sherlock Holmes, tak doporučujeme oblečení s motivem britské vlajky. A to ať již v rebelském stylu typu punk nebo zapátrejte ve vodách uhlazenějších typu hipster. 27
Cože?
prázdniny 2013
U všech vašich outfitů budeme hodnotit originalitu a nápaditost. Nebojte se experimentovat a popusťte uzdu fantazii. Dbejte na to, aby vaše oblečení bylo vždy sladěné a pamatujte, že pro Módní policii vaše pohodlí nic neznamená! V každém případě zapomeňte na ponožky v sandálech a trička zastrčená do kalhot!!! Z toho Módní policii každoročně krvácejí oči! (Jarka)
ŠIKULOVÉ Prázdniny jsou v plném proudu a s nimi přichází i skvělé dvojčíslo našeho časopisu, ve kterém nesmí chybět ani tato rubrika. Už tradičně se můžete těšit na nějakou tu sladkou dobrotu, drobnost na vyrobení a letní soutěž. Tak jdeme honem na to!
Palačinky s letním ovocem Co budeš potřebovat? 250 ml mléka 2 vejce 1 balíček vanilkového cukru špetka soli 140 g hladké mouky olej na smažení nějakou hromádku letního ovoce (jahody, maliny, ostružiny- co chceš) zakysanou smetanu na dozdobení A co teď s tím? 1. V mléce rozmíchej vejce, vanilkový cukr i sůl a postupně přidávej mouku. Všechno to prošlehej metličkou. 2. Nech to půl hodiny v chladu odpočívat. Jedině tak ti těsto nebude dál houstnout a ty ho nebudeš muset ředit. 28
Cože?
prázdniny 2013
3. Připrav si ovocnou drťku z letního ovoce, pokud bude moc kyselá, nezapomeň ji osladit. 4. Rozehřej pánev, slabě ji potři olejem nebo máslem a postupně opékej palačinky. 5. Na zdobení se nesmí zapomenout - rozprostři palačinky, namaž na ně ovocnou směsku, sroluj nebo vyrovnej je do nějakého tvaru, doprostřed napatlej kus ovocné drťky a na ní kopeček zakysané smetany. 6. Mňam!
Pomocná ruka, která sebou necukne Tenhle tvořivý nápad se hodí spíše pro holky, ale kluci, nevěště hlavu, určitě přijdete na nějaké skvělé řešení (držák na klíče nebo třeba CD). Co potřebuješ? Rukavici na mytí nádobí Sádru Něco, čím hranu ruky zbrousíš (např. šmirgl papír) Co máš dělat dál? 1) Umíchej si sádru, raději řidší než hustší. 2) Sádru vlij do rukavice a počkej, dokud nezačne sádra trochu tuhnout, poté tvaruj ruku do toho tvaru, v jakém chceš, aby ti zůstala (sádra by měla být tudíž tvrdší, aby se ti ruka pouze neroztekla). 3) Nech sádru zatvrdnout úplně a sundej z ní plastovou rukavici. 4) Zabrus hrubé části ruky, aby ti držela a nespadla.
Soutěž pro vás Kamarádi, do každého správného seriózního časopisu patří soutěže. U nás se sice nebudou vyhrávat miliony, auta, ani nic podobného, ale výhra tu bude určitě. Je to tak jednoduché! Podle své fantazie vytvoř sovu, vyfoť své dílo a pošli nám ho do redakce. Nejhezčí výtvor vyhrává. (Verča) 29
Cože?
prázdniny 2013
Hrdina měsíce Hrdina měsíce je, jak už jste si zvykli, rubrika, ve které vždycky někoho pořádně chválíme. Nejinak tomu bude i v prázdninovém speciálu. A protože je to speciál a zároveň poslední číslo tohoto školního roku, říkali jsme si, že by bylo vhodné pochválit všechny, kteří si to za celý rok zaslouží. A když říkáme všechny, tak myslíme opravdu úplně VŠECHNY!!! Všechny Sůvy i všichni vedoucí si zaslouží jedno velké díky a obrovskou gratulaci k tomu. Zvládli jsme společně další rok, další skvělý rok, který byl plný zážitků. Takový rok jsme nikdy nezažili… a věřme, že další rok bude stejně úspěšný. Děkujeme tedy všem Sůvám, Sůvičkám, rodičům… prostě celé Sůví rodině, která se stále rozrůstá! Byli jste skvělí a my doufáme, že takhle skvělí (a možná ještě skvělejší) zůstanete! (Eva)
Norbi Zatím se nestalo, aby byl Hrdinou měsíce jmenován někdo, kdo není naším členem. Natožpak někdo, kdo se vytrvale členství v našem oddíle zuby nehty brání již několik dlouhých let! A TRADÁÁÁ – HOLALA PAMPAMPADEJ je to tady! Hrdinou nejen tohoto měsíce, nýbrž celého roku se stává NORBI! Protože Norbimu vděčíme za všechnu práci, která není vidět (jak zní naše oblíbené rčení). Norbi nás jako dvorní řidič dopravoval na místa, kam bylo třeba – třeba při stěhování Sůvího majetku z Dolan nebo při získávání hangáru na tábor… Je tedy nejen řidičem, ale 30
Cože?
prázdniny 2013
zároveň i nákladním ořem. Pomáhal nám stavět stánek na Bambiriádě, vyrobil nám Sůví vizitky, promýšlel s námi stavění a vylepšování tábořiště. Je tedy nejen tupou pracovní silou, ale také hnacím motorem věcí, na které naše mozečky nestačí. A prostě tu byl pro nás a s námi. A navíc o něm všichni víme, že s tím svým odmítáním členství v oddíle to nijak vážně nemyslí. Že mu na Sůvách skutečně záleží, nám dokazoval celý rok! Je to takový náš táta, který na nás sice občas zabručí, ale víme, že se na něj můžeme vždycky spolehnout a opřít se o něj! Děkujeme, Norbi, víme, co pro náš oddíl děláš a moc si toho vážíme! A už ti vymýšlíme narozeninové představení na tábor… K tvým již osmnáctým osmnáctým narozeninám! (Jarka)
Jarkáč Aby toho chválení a děkování na závěr nebylo málo (a samozřejmě nejen proto), nesmíme zapomenout na člena v posledních měsících vlastně nejdůležitějšího, co si budeme povídat… Po odchodu Fáfinky a Jeňýka bylo potřeba, aby se někdo ujal jejich role, role, jejíž váhu se všichni zdráhali nést. Jarka se této role ale ujala, určitě věděla, že to nebude lehké, přesto do toho šla po hlavě. Po hlavě tolik, že si to nikdo neumíte (a možná ani my neumíme) představit. Papírování nebralo a nebere konce, spoustu věcí se musela „za pochodu“ velmi rychle naučit, zorientovat se v systému grantů, v systému financování (spolu s Gábí), v předsednictví organizace. Stala se naším velkým šéfem. Přesto ale nepřestala být naším velkým kámošem. Což je možná to nej, za co jí musíme neustále děkovat skloubit tyto dvě role totiž rozhodně není snadné. Letos jste se s ní sice 31
Cože?
prázdniny 2013
nemohli potkávat na schůzkách, s o to větší vervou sobě vlastní se ale pouští do organizování MimoSoutěží, nejakčnějších víkendovek jaké kdy Sůvy v celé své historii zažily, programu na tábor… Přiznejme si a připomeňme, že bez Jarkáče bychom to prostě nezvládli! Může to znít jako klišé, jako ohraná věta, kterou jsme jen vytáhli a rozhodli se jí použít, ale opravdu je to tak. Jarka dělá vše pro to, aby Sůvy fungovaly tak skvěle, jak fungují. Doufáme, že Jarkáčovi nasazení vydrží, protože pokud bude dál takovým šéfem, jakým je, věříme, že i my ostatní se povezeme na vlně, na které jsme se před pár měsíci ocitli. A na závěr už jen taková má soukromá poznámka a vzkaz právě Jarce. Jarkáči, možná to neumím tak hezky a dobře napsat (jako to umíš ty), ale věř, že jsme na tebe všichni vážně moc moc moc pyšní! Jsi tím nejlepším předsedou, kterého jsme si mohli přát! Doufám, že si v tom závěrečném díku budeš umět představit všechny naše menší a větší díky za všechnu tvou práci! Připrav se … DĚKUJEME!!! (za celé Sůví vedení Eva)
Hrací koutek Sudoku
Obtížnost: ďábelská
32
Cože?
33
prázdniny 2013
Cože?
prázdniny 2013
Omalovánka
34
Cože?
prázdniny 2013
Osmisměrka Tajenka ukrývá jméno superhrdiny, který díky své inteligenci, bystrosti, dobrému srdci, schopnosti improvizace (za jakýchkoli podmínek), zdokonaluje svět kolem nás.
Legenda: ANOA, APATYKY, AZYL, CVOK, DRŽKA, EXIL, FOTONY, HLTAN, CHŮDY, KALUŽ, KÁVY, KORA, KŘEČCI, MANTRY, NOŽE, OTKA, PIRAŇA, PLYN, POČTY, TKÁŇ, TLACH, TRKAČ, VÍKO, ŽEZLO, ŽIAR, ŽIVOČICH, ŽLUVY PŘÍSPĚVKY DO ČASOPISU A DOPISY ČTENÁŘŮ MŮŽETE ZASÍLAT TAKÉ NA ADRESU:
[email protected]
UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: SRPEN 2013 Neurčitý ročník informačního bulletinu o dění v oddíle; zajímavosti a soutěže pro všechny, kdo o ně stojí. Vydávají: Mladí ochránci přírody - Sůvy, Poznaňská 430/43, Praha 8 - Bohnice Uzávěrka čísla: 13. 6. 2013 Nepodepsané texty a obrázky: vedení MOP, Šéfredaktor: Eva, Sazba: Mravenec
35
www.suvy.cz