6. ČÍSLO/ Ú NOR 201 3
VÁŽENÍ ČTENÁŘI Po delší odmlce se vám dostává do rukou v pořadí již šesté číslo časopisu Očima pacientů. Chci vám všem poděkovat nejen za došlé příspěvky, ale i za přízeň. Někteří časopis již znají, někteří ještě ne, přesto ale doufám že si v něm každý z vás najde něco, co ho zaujme, potěší, či pobaví. Zároveň bych rád vyslovil přání, aby se vaše příspěvky do časopisu, který je především (ale nejen) věnován právě vám, pacientům, jen množily a časopis tak mohl s vaší pomocí vycházet častěji. Doufám také, že při čtení tohoto čísla čtení strávíte příjemné chvíle a pomůže vám zpestřit váš pobyt v léčebně. Vojtěch Bok P.S. v průběhu sestavování tohoto čísla se mi sešlo několik příspěvků od pacientů, za které velmi děkuji.
N ĚCO MÁLO LITOMĚŘICE
Z
HISTORIE
-
Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou okresní město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách (Ústecký kraj). Celková rozloha města činí celkem 1 799,61 ha, ve městě žije bezmála 25 tisíc obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy Terezín, Bohušovice nad Ohří a Lovosice, které na Litoměřice navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli. Královským městem se staly v rozmezí let 1 21 9 a 1 228. Historické jádro města je již od roku 1 950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí. Ve městě sídlí biskupství litoměřické diecéze. Město leží na jižním úpatí Českého středohoří na pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města Terezín - vlévá řeka Ohře. Za doby Rakouska-Uherska bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v České republice. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje vinná réva. V blízkosti města se nachází vrch Radobýl, který tvoří přirozenou dominantu města.
Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1 21 9 a 1 228 (nelze zpřesnit). V letech 1 257-1 421 se ve městě nacházel křižovnický klášter. Královské město si od 1 3. do 1 7. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. Právo skladu znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do Pirny či Drážďan), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi. Právo mílové měl na severu Čech, mimo Litoměřic ještě Most. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.). Velikost české míle kolísala, mívala až 1 0,5 kilometrů.
Blízký vrch Radobýl je mimo jiné také proslulý tím, že z něj prý vůbec naposledy utíkal český básník Karel Hynek Mácha. Poté smrtelně onemocněl. Znovu se vrch do historie zapsal během druhé světové války, kdy v chodbách pod jeho povrchem byla nacisty vybudována rozsáhlá podzemní továrna Richard, jejíž chodby sahaly až pod nedaleký vrch Bídnice. Pro účely výstavby podzemní továrny Richard nacisté v Litoměřicích zřídili menší koncentrační tábor. Od roku 1 852 mělo město status okresního města. Až do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, zde sídlil okresní úřad. Dnes jsou Litoměřice obcí s rozšířenou působností. Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým Terezínem, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká kasárna. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna. Pro oba objekty litoměřické obecní zastupitelstvo hledá (2007) nové společenské a hospodářské uplatnění. Z novodobých dějin města jistě stojí za zmínku velká katastrofální povodeň v srpnu roku 2002, která výrazně postihla (tak jako většinu obcí a měst ležících při řece Labi) především celou dolní část města a která zcela znemožnila jinak velmi silný silniční provoz přes řeku, neboť došlo k zaplavení čtvrti Želetice na levém břehu Labe.
VÍTE ŽE ..
Karel Hynek Mácha přišel do Litoměřic v druhé polovině září 1 836, aby si zajistil na doporučení přítele Aloise Pravoslava Trojana místo advokátního koncipienta u advokáta Josefa Filipa Durase. Bydlel v pronájmu v domě č. p. 1 77 na Janských schodech, který patřil ševci Franzi Lorenzovi. V Litoměřicích kolem 20. října Mácha onemocněl, ale již 23. se účastnil hašení požáru. Nemoc se vrátila na začátku listopadu, 5. se Máchovi přitížilo a 6. listopadu 1 836 zemřel. Pohřben byl v Litoměřicích 8. listopadu.
ZAJÍMAVOSTI Z NAŠÍ LÉČEBNY Beřkovický den NEzávislosti č.2 První červnová sobota patří v Psychiatrické léčebně Horní Beřkovice již druhým rokem oslavě abstinence. Po loňském kladně přijatém premiérovém ročníku se 2. června 201 2 konal v prostorách léčebny již druhý ročník Dne NEzávislosti – setkání abstinujících absolventů léčby závislostí v PLHoB. Účastníci z řad pacientů a jejich blízkých měli formou komunitního a terapeutického setkání možnost vzájemně se podělit o své zkušenosti, podpořit motivaci, pohovořit o silných a slabých stránkách abstinence jak s terapeutickými týmy, tak mezi sebou. Mluvilo se o podpoře rodinnými příslušníky, vlivu doléčování, kladných i záporných reakcích okolí, vnitřním klidu v stylu „nemusím nic, ale můžu všechno“, ale i o drobnostech, které si člověk netrpící závislostí často ani neuvědomuje. Po terapeutické části následoval slavnostní a zábavní program v prostorách Multicentra. Po úvodu koordinátory projektu PhDr. Viktórie Ženkové, přednesl projev ředitel léčebny MUDr. Jiří Tomeček, MBA a primář oddělení závislostí MUDr. Milan Šindlář. Současní pacienti tohoto primariátu pak předvedli tematicky související divadelní představení, které nacvičili během dramaterapie. Výtečně připravené vystoupení sklidilo zasloužený úspěch a všem se líbilo. Po příjemném a odlehčeném začátku byly za přítomnosti členů terapeutických týmů slavnostně předány certifikáty a upomínkové předměty absolventům. Za potlesku postupně přicházeli na podium, kde měli možnost promluvit k publiku a podělit se o svůj pohled na abstinenci a dodat motivaci těm, kteří na svou cestu za životem bez závislosti teprve vyrážejí. V mnohých případech došlo i na vděčná slova směrem k terapeutickým týmům. Závěrečné defilé více než třiceti hrdých absolventů na podiu bylo odměněno zaslouženým obdivem, uznáním a doprovázené dlouhým potleskem. Po skončení slavnostního programu se odborná veřejnost seznámila s koncepcí léčby závislostí v PLHoB z profesního hlediska. Ostatní účastníci využili možnost občerstvení a prostoru k neformálním rozhovorům mezi absolventy, pacienty, terapeuty. Doprovázela ji prodejní výstava výrobků pacientů zhotovených v rámci ergoterapie, která se rovněž těšila značnému zájmu. Každý si totiž chtěl odnést nějakou malou hmotnou vzpomínku na tento výjimečný den. Akce se setkala s pozitivními ohlasy přímo na místě, formou zápisů v kronice, ale i pozdějších děkovných elektronických zpráv. Zpětná vazba z úst pacientů zněla v duchu „příští rok tam chceme stát i my!“ Velký dík patří všem pacientům i zaměstnancům, kteří se na přípravě akce podílely, vedení léčebny za důvěru v tuto myšlenku, finanční podporu a zaštítění celé akce, sponzoru G.L. Pharma a jedné z absolventek, která připravila celou letošní grafickou podobu akce. Pomyslnou tečku za akcí přináší motto Dne NEzávislosti: „Ten nejpomalejší, který neztrácí z očí cíl, jde stále ještě rychleji než ten, který kráčí bez cíle.“ Proto z PLHoB vzkazujeme: „Neztrácejte svůj cíl a těšíme se nashledanou již v příštím roce!“ Za organizační tým, PhDr. Viktória Ženková
D OZNÁNÍ
Martin Černý 9B Tvůj krásnej život a moje věčný přání je, aby bylo věčný naše milování, aby bylo vidět, že Ty jsi ta jediná, že bez Tebe tu neuplyne hodina, teď čas se zastaví a já začnu snít, proto bez Tebe už nemůžu dál být, chtěl bych s Tebou svůj život žít a Tvoje velký srdce láskou naplnit. Každým dalším rokem jsem o krok blíž, miluju Tě a Ty to dobře víš, co pro Tebe chystám to ještě netušíš a až mě uvidíš pak teprv pochopíš kdo je Tvůj vysněný a komu ublížíš, chci být poblíž až tohle uslyšíš, zatím nevěříš a čekáš nějaký zázrak. Díky Tvým slzám sníh venku napad. Všude kudy chodím tam Tě všude vidím, i když Ti to nedochází, pořád na Tebe myslím . Připomínáš mi měsíc, co svítí z nebe, jako ranní rosa a potkáme sebe, a jak plyne čas, tak Tvoje oči září, když večer usíná úsměv na mé tváři, pořád si vzpomínám na Tvé něžné rty, vybral jsem si sen a to jsi pro mě Ty. Jsi jako duše, já vidím Tvojí tvář, Ze srdce pramen, na hlavě svatozář, Vždy budu poblíž kdykoliv mi zavoláš, Celej život hledám, snad najdu lásku, snad najdu jedinou krásnou rezovlásku. Teď už ale vím, že ke štěstí jsi Ty, ten nejcennější dar mi dávaj Tvoje rty. Hodně času uteklo, ten se nedá vrátit, tak proč jsi tak daleko, nechci už Tě ztratit. Chci mít Tebe pořád vedle sebe, Tebe jako modré z nebe.
H ANIČKA
Martin Černý 9B Když Tě vidím, Haničko, rozzáří se mi srdíčko, když se naše oči setkají, o naší lásce si šeptají, když Tvé jméno Haničko, stačí jen maličko – hlava se roztočí jak na kolotoči, má překrásná Haničko, slyšíš jak buší moje srdíčko?
LÁSKA
Martin Ćerný 9B Já, lásko, chci Ti říct, miluju Tě čím dál víc, miluju Tě tak jako nikdo na světě, miluju Tě, přitom toužím po Tobě, toužím líbat Tě celé dny a noci, a pak v noci políbím Tě na líčka a vzplanou naše srdíčka.
P RŮZRAČNÝ OČI
U LICE - M YŠLENKA
Máš průzračný oči jak studánka v ranní rose se zářící, rád se chci zadívat do Tvých očí a podívat se co v nich je. A já říkám, že oči jsou oknem do duše, Já, lásko moje, chci Ti zpívat a něžně líbat, vždyť lásko moje, rád Tě mám a svou lásku chci Ti dát.
Jdu ulicí toulavou a myšlenkou bolavou. Na nic víc nemyslím, až Tě zas uvidím. Teď zastavil se čas a já tu jsem, lásko, zas. Promiň mi hříchy, Mý slova jsou jen Tvý, tak proč teď tu sedět mám, když jsem nic nespáchal. Tak mi řekni, lásko, jen Za co tady jsem? Srdce mám bolavé a oči mám zklamané a pořád jen myslím na Tebe.
Martin Černý 9B
S EN
Martin Černý 9B Teď po mezi teče potůček a má milá plete si věneček, teď náhle objeví se na nebi mráček, hurá, je tu lásky čásek, má milá prudce vstala a domů rychle utíkala, utíkala co jí síly stačí, náhle zablesklo jí do očí, má láska se ze snu probouzí.
S NY
Martin Černý 9B Teď sám sedím a na Tebe, lásko, myslím. Je to jak hezký sen, který chci snít a nikdy ho neopustit, ale teď, když Tě nemám u sebe, tak je to zlej sen. U srdce mě zabolí, že Tě nemám ve svým objetí. Tak vzpomínám na hezký dny s Tebou prožitý. Je to tak nádherný, když vzpomínky máš a víš, že na Tebe pořád láska čeká a naděje Tvá nikdy neumírá.
Martin Černý 9B
P RO MÁMU
N ESPLNĚNEJ S EN
Na sešeřelém nebi, mezi miliony hvězd, z modři nebeské klenby, budu ti věnec plést…
Není to pár dní, už známe se dýl a když s Tebou mluvím, ubývá mi sil. Jsi nesplněnej sen, neskončenej den, drahocenná vzpomínka co nejde z hlavy ven. Byla jsi má jediná, na naše zážitky, teď už jenom vzpomínám. Byla jsi má hvězda, kterou jsem si přál, byla jsi můj sen, když jsem v noci usínal.
Aneta Klempárová
Vím, není to moc, Zasloužíš si víc… Kdybys chtěla růži, dám ti jich na tisíc… Jsi mi mým vzorem, Strážným andělem, mým nejupřímnějším přítelem… Bez tebe ve světě zdtracená jsem… A kdo že jsi? Tak jako já tě málokdo zná! Tak roztáhni křídla svá, a ukaž světu, jak jsi nádherná! Kdybych měla někdy děkovat, děkuju za to, že jsi… Nikdo by mě totiž nedokázal vychovat tak skvěle jako ty… Nejsem dokonalá, a je mnoho chvil, kdy zklamu tě, ale i když se to tak nejeví, tak naslouchám Ti nahnutě.. Na světě je mnohou zoufalců, co hledají něco mezi námi… Hledají porozumění – i lásku… Mně však stačí zašeptat mami…
Martin Černý 9B
Seš má jedinečná, tak proč to tak má být? Seš má jedinečná, já chtěl bych s Tebou žít. Seš má jedinečná, tak proč jsem jenom vůl? Seš má jedinečná, tak proč nejsem jenom Tvůj? Tvoje vlídná duše je snem mým životním, To, co k Tobě cítím, asi nikdy nepovím. Život není snadnej, když probíjím se sám, nebyl jsem ten nejlepší, asi proto prohrávám. A přesto Tě mám rád i když na Tvým žebříčku jsem jenom kamarád. I když jsme teď od sebe, tak jsme spolu prožili dost, tak teď už je na čase vrátit zpět minulost. Jak vrátím čas? Jak vrátím den? Minulost je pryč jako nesplněnej sen. Když jsem ????? tál, každej den jsem počítal A pořád na zeď psal anagram z písmen co se Tobě podobal, až jsem ztrácel víru, že jsem nemohl s Tebou být, nedostal jsem šanci a chtěl jsem se zabít. Přemýšlel jsem dlouho proč nejde bez Tebe žít. Celej život hledám můj smích života, Ty jsi našla můzu a mě pohlcuje nicota. celej život sám, až žaludek se svírá, po lásce či touze zůstává jen díra, po nepoznaným štěstí osud dal mi pěstí, Martin musí prohrát, Martin vstát už nesmí… Dneska se mi zdálo, že jsi za mnou přijela a na posteli ležela, do očí mi hleděla, řekla pěknou větu, kterou nejde vrátit – jak moc mě miluješ a nechceš mě zratit…
N EMÁM N IC
M YŠLENKA
Nemám nic – nic hmotného, jen úsměv vám mohu dát, paprsek světla do času špatného pohladit na duši, než jdete spát.
Teď v koutě stojim a na Tebe, lásko, myslím. Teď bez Tebe být, je to jak špatnej sen, který musím žít . Teď chtěl bych vrátit zpátky ten den, kdy jsem Tě potkal a něžně políbil a řekl „Miluju Tě.“ Chtěl bych s Tebou být, jenže jsi našla jinde štěstí, a mě srdce bolí, když na Tebe stále myslim. Vím, zpět vrátit to nejde, je to jak zlej sen, kdy zbořil se mi svět, ale s tím nejde už nic udělat. Vrazila mi kudlu do zad a já stále doufal a čekal se zase zpět ke mně vrátíš. Jenže se mi zamrazilo srdce, tak jsem čekal, že se vrátíš a rozmrazíš ten můj cit, ale nepřišlas a má myšlenka a touha utichla.
Aneta Klempárová
Bůh mne má velmi rád, svobodnou vůli mi dal, i když mám bolesti, mohu se smát, a tím mi břemena z ramen sňal. Brát život jaký je, tohle mi přísluší, konec i začátek – svět plný zázraků, i když mi smutek padá na duši, hřeju se na slunci – pohlížím do mraků. Nemám nic, nic hmotného, jen dobré slovo co mohu dát.
Martin Černý 9B
D EVĚT RAD, JAK ZVLÁDNOUT DLUHY 1 . VYTVOŘTE SI FINANČNÍ REZERVU Každá rodina by měla podle Vladimíra Fichtnera z poradenské firmy KFP odkládat zhruba 1 5 až 30 procent peněz stranou. Desetinu až pětinu příjmu by měla odkládat na dlouhodobé cíle, jako je bydlení, studium dětí a zabezpečení na stáří, pět až deset procent investovat do pojištění proti smrti či úrazu v případě, že je rodina závislá na jednom příjmu. Pojištění pro případ úmrtí na milion korun jde pořídit už za 400 korun měsíčně. Za 1 50 korun jde uzavřít pojistku na jeden až čtyři miliony u úrazu. V dobrých časech by měla mít rodina odloženo stranou trojnásobnou výši svých měsíčních výdajů. V krizi by se měla tato rezerva zvýšit na šesti- či dvanáctinásobek. "Tyto peníze by měly být uloženy na spořicím účtu, který přináší určité zhodnocení a zároveň z něj nejdou peníze vybrat okamžitě, což je prevence proti neuváženým nákupům," říká Fichtner. 2. S POČÍTEJTE SI , KOLIK MŮŽETE SPLÁCET Abyste se dostali k částce, kterou jste schopni měsíčně splácet, musíte si z příjmu, který zbyl po splnění prvního bodu, odpočítat všechny náklady domácnosti. Tedy například nájem, jídlo, dopravu, školné, oblečení, energie či telefonní poplatky. To, co zbude, můžete věnovat na placení půjček. 3. P OŘIZUJTE SI DOBRÉ DLUHY Ne všechny dluhy jsou špatné. Pokud si například půjčíte za pět procent a s půjčenými penězi dokážete získat větší výnos, pak si klidně půjčte. Nahrubo lze za dobrou půjčku považovat tu, jejíž RPSN (roční procentní sazba nákladů) je do 1 0 procent. Dobrá půjčka je například hypotéka, některé spotřební úvěry či leasing. Vždy je ale třeba dívat se na RPSN, která lépe než roční úroková míra odhaluje, jaký podíl z půjčky zaplatíte za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. - čtěte Firmy půjčují předluženým lidem, ti si za problémy mohou často sami. 4. B ERTE SI ÚVĚRY U BANK Bankovní instituce nabízejí levnější úvěry než ostatní finanční společnosti. Jejich "nevýhodou“ je to, že si lidi důkladně prověřují. Každý u nich tak nemusí půjčku získat. "Pokud banky klienta odmítnou, je pak hodně na zvážení, zda o úvěr žádat jinde," podotýká Ondřej Zeman ze společnosti Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Pokud peníze opravdu potřebujete, obraťte se na známější nebankovní firmy. Vyhýbejte se však společnostem, jež nabízejí peníze na ruku, aniž by se na cokoliv ptaly. 5. D ŮKLADNĚ STUDUJTE SMLOUVY Dávejte si pozor na společnosti, které mají smluvní podmínky napsané malým písmem či nesrozumitelně. Pokud smlouvy obsahují rozhodčí doložku, zbystřete, neboť může vyloučit možnost obrátit se v případě sporů na soud. Vyhněte se firmám, které využívají ve svých obchodních podmínkách bianco směnky.
6. O HLÍDEJTE SI SPLÁTKY Dávejte si pozor na to, abyste v termínu splátky měli dostatek peněz na účtu. Někdo se do problému dostává jen tím, že si datum plateb nastaví před termín výplaty. 7. P OKUD TUŠÍTE POTÍŽE , KOMUNIKUJTE Mnoho lidí skočí do dluhové pasti jen proto, že se velmi stydí přiznat nastávající problémy (ztráta místa, nemoc, rozvod, více dluhů...). Pokud však budete s finančními institucemi okamžitě jednat, jsou vám hlavně banky ochotné nastavit nové podmínky půjček - odklad splátek až na půl roku, snížení splátek či rozložení do delšího období.
8. KONSOLIDUJTE ÚVĚRY Pokud máte více dluhů, spojte je do jednoho. Takzvanou konsolidaci úvěrů provádí například GE Money Bank, LBBW, Komerční banka či Raiffeisenbank. Výhoda spočívá v tom, že za celý balík dluhů nakonec zaplatíte méně peněz, protože na něj dostanete nižší úrok. Ušetří se i na poplatcích jednotlivým institucím. Konsolidovat půjčky může jen ten, kdo nemá problémy se splácením. 9. ZKUSTE OSOBNÍ BANKROT Pokud nezvládáte splácet dluhy a naskakují vám úroky z prodlení a další sankce, zkuste podat návrh na oddlužení. V tom okamžiku se totiž navyšování úroků zastaví. Pokud prokážete, že jste během pěti let schopni splatit alespoň 30 % všech závazků, soud vám vyhoví a nechá vám část peněz na živobytí. Zdroj: http://finance.idnes.cz/devet-rad-jak-zvladnout-dluhy-d2n-/viteze.aspx?c=A09071 6_1 224844_viteze_hru
D OMÁCÍ Násilí Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah. Klíčové znaky domácího násilí: 1 . Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek. 2. Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život. 3. Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají. 4. Neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly. Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky! Projevy domácího násilí: • psychické násilí o zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta, předvádění zbraní, ničení věcí, ubližování jiným v přítomnosti ohrožené osoby o zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá – kam jde, s kým mluví, co říká, kdy se vrátí, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě
o kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb o vyhrožování a vydírání – nucení k poslušnosti, vyhrožování bitím, přerušením kontaktů, sebevraždou, vydírání přes děti, vnoučata, vyvolávání pocitů viny • fyzické násilí – facky, rány pěstí, kopání, tlučení hlavou (např. o stěnu, topení), rdoušení, tahání za vlasy, bití nějakým předmětem apod. • sociální násilí – izolace od příbuzných a přátel – zákaz přijímat návštěvy, svým chováním odrazovat návštěvníka od dalších návštěv, zákaz telefonovat, dívat se na TV, doprovázení např. k lékaři, na úřady • ekonomické zneužívání – zamezení přístupu k financím (i vlastním), vydírání, vynucování přepsání bytu, nemovitosti • sexuální násilí • kombinace Rizikové faktory doprovázející vznik domácího násilí mezi blízkými osobami: • vynucená sociální izolace • finanční závislost na partnerovi • péče o děti v rámci mateřské a rodičovské dovolené • zdravotní postižení a omezení • vyšší věk a bezmocnost seniorů • přechod z aktivní zaměstnanosti do starobního či jiného důchodu • nezvládnuté rodičovství a výchova dětí • závislosti násilné osoby
BLÁZNOVA MOUDRA ( ZÁPISKY Z H ORNÍCH B EŘKOVIC) - P AVEL ŠIMEK Když jsem se roku 1 958, minulé ho století, narodil, dal mi otec jméno Pavel. Pavel II. po mém dědovi z matčiny strany, školním to inspektorovi. Hned také vyvěsil československou státní vlajku, trikoloru, sovětskou však opomenul, zřejmě úmyslně, což mu inspektorky z národního výboru velmi zazlívaly! Paradoxně bylo 6. listopadu, předvečer výročí Velké říjnové revoluce, která vypukla před 41 lety v zemi, kde včera znamenalo zítra, podle znamenitého románu Julia Fučíka. Tato revoluce proběhla v říjnu 1 91 7, v zemi našeho velkého bratra, tedy včera(yesterday) značit zavtra(maňana). Také své dva syny jsem, prostřednictvím své ženy Světlany Vladimírovny, rozené to Bláhové, porodil v duch velkých tradic památných dnů. Prvního Jiřího na počest zahájení slovenského národního povstání, 42 let tomu nazad,v srpnu 1 986 a druhého Vojtu, na počest květnového povstání pražského lidu proti okupaci nacisty 41 let později. V květnu 1 988. Svoji manželku Světlanu Vladimírovnu, rozenou to Bláhovou jsem si, na protest režimu, vzal v den výročí vpádu okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Úředník, matrikář a oddávající na radnici v Kladně, odmítal obřad uskutečnit s poukazem na provokaci z naší strany. Děd Bláha s babičkou Hanou, však chtěli oslavit výročí osvobození od kapitalismu, hrozícímu naší zemi a nastolení konečného míru, pořádku a nového světového řádu socialismu a komunismu a přivítat tak 1 7 let působení na věčné časy, sovětského vojska na našem území. Moji rodiče Jiří a Jaroslava, rozená to Pochová se naopak brali v kostele lounského arcibiskupství přesně na den 1 0 let před mým narozením. Nikdy bych asi nebyl počat, nebýt pobytu mé matky ve Františkových lázních, kteréžto zpečetila, dotykem oblýskaného pindíka sochy malého Františka, původem z Assisi. Jak ten se dostal do podhůří Krušných hor, marně dodnes vrtá hlavou a zůstává rozum stát, mnohým genealogům, včetně mne. Zřejmě se podílel na vývoji korečkového rypadla v hnědouhelné pánvi. Než však ve svém vyprávění dospěji až k dnešku, rád bych se zmínil o svém původu. Můj dědeček Jan, otec otce Jiřího byl původu veskrze dělnického, tedy spíše rolnického. Tento se vlastní pílí vypracoval ze zemědělského dělníka na panského kočího a posléze, šafáře na různých statcích a šlechtických usedlostech habsburské říše. Naposledy pak působil v Lounech na statku zbohatlíka, statkáře Hausenblasse. Statek se nacházel uprostřed města Louny v místech dnešního ČSAD Louny a autobusového nádraží. ČSAD nijak nesouvisí s dnešní stranou sociálně demokratickou, i když děd se k ní za svého života vehementně hlásil. Pro své sociální smýšlení byl za svého života hojně pronásledován, perzekuován a často musel měnit své zaměstnání a zaměstnavatele. Myslím si však, že to bylo spíše pro jeho sklon k alkoholismu, který se přenesl v příme na jeho potomky mne nevyjímaje, pouze můj syn Jiří je světlá výjimka v tomto rodinném prokletí!!!
Babička Marie, jeho žena, rozená Vurmová, byla po celý svůj život zemědělskou dělnicí a svého muže věrně provázela na svých velkých nohou, zvících číslo 45, měla za svobodna syna – mého strýce Oldřicha, černou to ovci rodiny, o němž dozajista bude ještě řeč. S mým dědečkem, který byl vdovec s dvěma dětmi, Josefem a Marií, pak zplodila 4 syny, otcovi bratry Jana, Jaroslava, Jiřího a Ladislava. Děda byl povahy velice prchlivé, o čemž svědčí rodinná historka o tom, jak v návalu vzteku popadl jednoho místního podruha na statku v Lounech a strčil mu hlavu do plných vantroků (koryto na pití prasat), a málem ho v nich utopil. Můj otec se narodil na statku v obci Uhříněves u Prahy.. Ostatně, každý sourozenec jeho, se narodil, v jiném koutě mocnářství. V mládí byl otec velmi neposedný a hlídali ho starší sourozenci. Takto ho jednou, když babička procovala na poli, hlídal nepozorně strýc Jaroslav, či spíše nehlídal. Když si otec chtěl dosáhnout na kolečko kočárku, přepadl ven a hlavou dopadl na dláždění dvora, tzv. Kočičí hlavy. Utrpěl silný otřes mozku, ten později způsobil jeho zmoudření a vysokou inteligenci, jak sám a mnozí jiní s oblibou tvrdívali. Zkrátka měl o kolečko navíc. Toto zmoudření mu umožnilo vystudovat za dva roky Vysokou školu zemědělskou a stá se ing.a Csc. Jak tvrdíval s oblibou náš rodinný lékař MUDr. Hruda “Děti dvou inteligentů bývají většinou debilové a idioti“. U mne se to pak naplnilo mírou vrchovatou!!!! Snad proto jsem musel svou a krev svých potomků rozředit krví panensky nedotčenou(tedy inteligencí takřka nedotčenou), krví rodu Bláhů z Horních Počápel. Ostatně můj syn Jiří, kterého jsem ve věku batolete, při přebalování v jeslích, kam jsem ho denně vozil v době rizikového těhotenství mé ženy Světlany Vladimírovny a prenatálního věku mého druhého syna Vojtěcha, upustil na hlavu na přebalovací pult, byl taktéž na hlavu padlý jako jeho děd Jiří. Dodalo to jeho IQ patřičný důraz. Nevím kam by dospěl a možná dospěje, kdyby padl hlavou na kočičí hlavy. Možná by to také dotáhl až na kosmonauta jako major Remek. Takto pouze mluví plynně česky, anglicky, španělsky, slovensky a částečně německy, italsky, portugalsky a jazykem starých Majů. Vyzná se v účetnictví, SAPU a turistickém ruchu. Nechci se zase moc chlubit , ale stal se z něho specialista na Karibik a přilehlé oblasti. Jeho původ si avšak musím ještě ověřit zkouškou DNA. Když se narodil a jeho první slova místo obvyklých: „tata, táta“ byly: „Deněk, deněk“ Což se mi hned nepozdávalo, protože radostně vykřikoval a rozhazoval ručičky při spatření souseda Frühaufa. Navíc jsem ze stejného, podlého cizoložného činu podezíral i slabomyslného souseda, horníka v.v. Hlavsu. Po čase se mu však mozek srovnal a po častém styku mne začal poznávat a inteligencí se mi skoro vyrovnal už v předpubescentním věku.
Nemohu však, přes víru ve věrnost své ženy Světlany Vladimírovny, pochyby z hlavy vyhnat, do ověření zkouškou rodičovství DNA, hojně využívané kriminalisty při spáchání zločinu nejhoršího kalibru. Jistotně, při vší úctě k ní, však její možné cizoložení se sousedem Zdeňkem, natož se slabomyslným sousedem Hlavsou, horníkem v.v., je možné za takovýto zločin považovat. Do své smrti bych však nepochopil příčinu jejího činu, už vzhledem k její počestnosti, díky níž mi během našeho, byť krátkého svazku manželského, jsem si s ní byl takřka 1 00% jist. Rád bych se nyní v krátkosti věnoval svému dětství a dopívání, jakož i další historii našeho rodu. Jak již bylo řečeno, narodil jsem se z lože manželského, po deseti letech kopulační snahy mého otce Jiřího ing. Csc. a matky Jaroslavy Phdr., rozené Pochové. Jejich sňatek v listopadu 6. 1 948 vyřešil i bytové problémy, tehdy mladého manželství, otci táhlo na 29. rok a matce bylo 22 let.Brali se po krátké známosti na tenisovém kurtě v Lounech. V tenisu otec vynikal, stejně tak i v hokeji, basketballu a jiných sportech. Vztah k tenisu si vypěstoval při sbírání míčků pro pracháče a maloburžoazní zbohatlíky a později k tomuto přivedl i mne. Na rozdíl od otce, který hrával i za ČR, jsem na mistrovství republiky vypadl v prvním kole. Na rozdíl od otce, patřila matka stavovsky k střední vrstvě. Otci bylo umožněno, jako jedinému z početné rodiny vystudovat Reálné gymnázium v Lounech a později díky rodné straně i Vysokou školu zemědělskou. Matka po absolvování měšťanky v Lounech pře válkou nastoupila jako praktikantka k soukromníkovi do apotéky na náměstí. Tam se pak od svého šéfa naučila vyrábět kořalky, koňaky a proslavenou ořechovku, kterou nalákala na slib manželský mého otce.Také však drsné jazyky otcových opileckých kumpánů, nezvyklé na jemný lékárenský líh, kteří holdovali spíše výčepní lihovině rumu a kontušovce. Jím hojně pořádané pijatyky, které jsem měl možnost v průběhu dětství a dopívání poznat poměrně zblízka, se podepsaly na mém chlastem zpackaném životě, mírou vrchovatou. Přesto však cituji klasiky „Života bído, přec tě mám rád“ a jednoho z nejoblíbenějších, Michala Sergejeviče Lermontova: „My pili kak obyčno, eto značit mnogo(Pili jsme jako obvykle, to znamená hodně)“. Jak už bylo řečeno, matka s otcem se vzali a zpočátku bydleli na zámku v Líčkově u Žatce a otec vykonával na Žatecku funkci ředitele statků. Zámek patřil prvorepublikovému akademickému malíři a bývalému sekretáři generála Štefanika. Zámek dostal za své předválečné služby generálovy. Do funkce ho vyslala strana(otce), aby spravoval statky po vysídlených Sudetských Němcích. Měl tehdy na starosti přes 1 0.000 hektarů polí, luhů, pastvin a lesů. Moje matka tehdy hodně postonávala se svým astmatem a trávila veškerý svůj čas na zámku s akademikem Brázdou a jeho hospodyní, kterou po smrti své ženy pojmul za svou zákonitou. V této době také vznikl její originální portrét, který Brázda pojal zcela v duchu slavné Leonardovy Giocondy, Mony Lisy s ryze českým pozadím. Na obraze má matka zcela sugestivní pohled. který na Vás upíná z kterékoliv pozice , na které se právě nacházíte. NYNÍ JE Obraz ve vlastnictví mojí sestry, pokud ho už neprodala, a která ho hyenisticky ukořistila v době, kdy matka byla na smrtelné posteli a nemohla tomu zabránit ani mně, přešel totiž na ní v dědictví a sestra uvedla, že matka po sobě zanechala zanedbatelný majetek, který vzhledem k tomu, že vyřizovala pohřeb, podle notářky připadl na ní.!
Obraz bych rád vlastnil, ale takto vše cenné připadlo sestře. Dnes by měl docela slušnou hodnotu. Z doby působení na Žatecku se traduje několik historek, kterými nás a opilecké kumpány otec pravidelně oblažoval donekonečna. Zavařovačky. Usedlosti, opuštěné sudetskými Němci se vláda snažila obydlovat přistěhovalci jak z vnitrozemí tak Volyňskými Čechy. Volyňští Češi byli původní obyvatelé Čech, kteří za 1 .republiky a ještě za Rakouska-Uherska osídlili tzv.Volyni na Ukrajině a po 2. světové válce se vrátili zpátky a osídlili pohraničí opuštěné sudetskými Němci., protože nemohli vydržet teror, který rozpoutala sovětská vláda po uchopení moci na Ukrajině. Shodně tvrdívali, že to bylo horší než, když se touto oblastí přehnala tam a zase zpět nacistická vojska za II. Světové války. Jedna Volyňačka, mladá holka, takto zabydlela jeden statek poblíž Žatce. V chalupě zavedla svérázný pořádek a místo záchodu chodila srát do zavařovacích sklenic, které potom stavěla do řady na dřevěné schody na půdu. Když tam otec pak přijel měla nasráno až na půdu, celé jmění. Okamžitě putovala tam odkud přišla. Hanomag. Můj otec se pohyboval po jednotlivých hospodářstvích pomocí vysloužilého vozidla nacistů Hanomag. Tento neměl brzdy a po příjezdu na jeden dvůr mu dokonce vypadl i motor. Jednou vjel u náměstí Žatce opačně do jednosměrky, strážník-příslušník VB málem spolkl píšťalku a když chtěl otec zastavit musel při jízdě s kopce vystrčit nohu ze dvířek a brzdit patou, na pekaře. Od té doby na levou nohu kulhal a měl jí plochou.
Strnec. K panstvím, která otech obhospodařoval patřily i rozsáhlé lesy s honitbou. Otec si takto na jednom honu zastřelil srnce. Jelikož neměl lovecký lístek, tak toho využil jeho nástupce a udal ho. Tak skončil u žateckého vrchního soudu a vyvázl s podmínkou a zákazem činnosti a museli se včetně dědy, babičky a mojí matky vrátit do Kladna, kde děda vlastnil dvoupatrovou vilu, ve čtvrti zvané Habešovna podle etiopského stylu staveb, opravenou a nastavenou o patro před válkou, kdy děda potřeboval utratit peníze, neb tušil k čemu se uchyluje. Vila byla, ale obydlena komunistickými prominenty a na otce s matkou a babičku s dědou zbyly 2 pokojíky ve druhém patře. V přízemí se roztahoval tajemník strany, v 1 .patře dělnická rodina a ve zbylém pokojíku v patře druhém pak bába Mufová, která ve chlívku na dvorku chovala kozu Lízu. Vzhledem k tomu, že si otec posléze opět svou pozici ve straně upevnil, povedlo se nájemníky vystrnadit a vilu zcela naše rodina opanovala a mohla se takto rozrůst o další potomky. Nejprve se narodila moje sestra Hyena Marcela a posléze po desetileté usilovné kopulace i já, Pavel II.. Otec v té době pracoval jako zemědělský inženýr a ředitel v šamotce oceláren Poldi a posléze přemístil do Ústavu meliorací a pak do ústavu půdoznaleckého, kde usilovně zkoumal půdy, tedy ne že by obrážel půdní prostory domů a zkoumal, zde pověšené dámské prádlo, ale zkoumal a pokoušel se zúrodňovat těžké, jílovité půdy v Polabí, na Plzeňsku, ale i v pádské nížině, v okolí Boloně a Milána a v kraji Calvadosu , Normandii, jak je přeměnit v úrodnou černozem. Odtud si přivezl recept na Calvados, jehož výrobě a zkoumání se pak nadále věnoval. Matka po porodu pracovala v znárodněné kladenské centrální apotéce. Děda Pavel, původně za války okresní školní inspektor na lounsku se vrátil k profesi učitele češtiny, matematiky a hry na housle. Babička už nikde nepracovala a vzhledem ke svému pokročilému revmatismu se o berlích pohybovala ztěžka po domě, vařila, prala a sekýrovala dědu v penzi, který se staral o dům a nakupoval. Oni dva se starali, pro vytíženost mých rodičů, o nás, tedy o Pavlíčka Marcelku, tak aby z nás vychovali zdárné občany, aby na ně jejich socialistická vlast mohla být patřičně hrdá!!! A abychom až dospějeme, mohli jít také do ÚSTAVU, jako jejich tatínek. A tak jsem tady, jsem tady rád a chci tady zůstat alespoň dvacet let – oblíbený citát kapitána z filmu o cizinecké legii – Pahorek. Moje sestra – hyena Marcela, sem patří už dávno, ale zatím se svému pobytu zde úspěšně vyhýbala, díky své obscedantní neuróze, epilepsii a schizofrenii. V mládí nás o prázdninách rodiče brávali zpočátku na odborářské rekreaci a v pozdějším věku k moři na Balt a k Jadranu. V mých vzpomínkách utkvěla příhoda z dovolené ROH v Českém ráji, v Rychnově nad Kněžnou v srdci Prachovských skal. Při pravidelných výlet do okolí jsem pravidelně šišlavě vykřikoval :“Já nepudu do Lychnova a nepudu.“ Paní, která si trhala venku lipový květ jsem zpovídal zda má doma kozu, když trhá to listí. Už tehdy se projevila má bezbřehá inteligence a všeobecný rozhled. Pak jsme po dobu pěti let pravidelně navštěvovali Itálii a přilehlé státy, kde jsme kritizovali kapitalistický režim, vykořisťování a bídu tamního obyvatelstva než nám to v 69. roce komunisti zatrhli. Trávili jsme vždy měsíc pod stanem v kempu v blízkosti Pesary.
Radostně jsme vraceli do socialismem zbídačelé vlasti, dodnes nepochopím proč jsme tam v roce 1 969 nezůstali, když otci nabízeli solidní místo na boloňské univerzitě a matce místo magistry v místní lékárně, dnes bych tyto paměti asi psal z úplně jiného blázince. Rok co rok nás zde radostně vítali naši italští přátelé a vždy s naším příjezdem uspořádali malou, ale bouřlivou, oslavu spojenou s hostinou v tratorii v okolních Abruzach (poznámka autora : pohoří ve střední Itálii). Při této příležitosti jsem se, ve svých pěti letech poprvé opil. Seděli jsme u velkého stolu odděleně děti od rodičů a paní, která na nás měla dohlížet se opila také. My jsme si přestali ředit nalévané víno a posléze jsem vypil i, číšníkem nalévanou kořalku, kterou otec ve chvilce slabosti, i zaplatil. Cesta zpět do kempu rodinným vozy, proběhla dramaticky. Otec za volantem, kličkoval stádem ovcí po louce, vybíral, kterou přejede, já jsem protestoval, protože mám citlivou povahu, ale setra se cynicky smála jako hyena vybírala tu nejtučnější. Pak se všichni za bujarého zpěvu pokusili navštívit kostelík v malém městečku. Nakonec přišel farář a vyhnal nás. Jinak jsme se denně koupali v moři a odměnou dostávali po průchodu bránou kempu kornout zmrzliny za 1 00 lir. Otec pak se svým kamarádem signorem Leonim, se po každém průchodu branou odměňovali panákem koňaku Napoleon a nezapomněli počítat: „ To byl Napoleon I., Napoleon II. Atd., po desátém si už stejně nepamatovali kolikátý, protože v historii byli stejně pouze tři!!
J ANA M ALÁ (1 B) Přátelé mému srdci milí, zůstaňte nadále se mnou v těžké chvíli. Nesnáším, když v životě, kdy jsi king se na tě přilepí každý flink Já jsem ta, co nepěstuje sebelítost Bouřlivá kometa a v srdci křehká bytost Vždy ze dna povstanu a jdu vpřed Vždyť lidi, já vím, že přesto krásný Je tenhle svět A až budu mít zase světlo naděje, Věřte, že vy, věrní se spolu opět Od srdíčka zamějem
M ARTIN Č ERNÝ 9B Je to jako včera, co jsem tohle psal, jsi moje nebe, Haničko, na Tebe jsem vzpomínal, mám rád teplo, Tvoje tělo hodnotný. Miluju Tě, padla jsi mi do oka, pořád vidím oči Tvé jako duha překrásné, Tvé polibky jsou něžné a líbezné, a na to neznám lék, snad jen další polibek a vědět, že Tě mám, že někdo blízký, koho dobře znám, že ho nepostrádám a že navždy u srdce mě bude hřát Tvá věčná láska, kterou nejde rozbourat – o takové denně sním, jsi mým snem vysněným, a až přijde ráno a skončí můj sen, tak chci žít pro Tebe a chci žít každej den…
D ÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI 1 . K čemu tyto dávky slouží?
Tyto dávky slouží ke krytí základních životních potřeb osob, které nemají dostatečné finanční prostředky k jejich zajištění, tj. nacházejí se v hmotné nouzi. Jejich poskytování je upraveno v zákoně č. 111 /2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
2. Jaké existují dávky pomoci v hmotné nouzi? dávky opakující se: a) příspěvek na živobytí, b) doplatek na bydlení; Dávka jednorázová: mimořádná okamžitá pomoc.
P ŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ 3. K čemu je příspěvek na živobytí určen? Příspěvek na živobytí řeší nedostatečný příjem osoby (osob společně posuzovaných) a je určen na úhradu základních životních potřeb kromě nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy, oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání).
4. Kdo má na příspěvek na živobytí nárok? Osoba s trvalým pobytem na území ČR (dále např. azylanti, cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR, občané členských států EU, pokud jsou hlášeni na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce atd.), která má na území České republiky bydliště, tj. dlouhodobě se zde zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.
6. Může mi úřad dávku přiznat, pokud nejsem v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodnikám ani nejsem v pracovním vztahu? Ano, ale pouze pokud patříte mezi tyto skupiny osob: osoby starší 68 let, poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní ve třetím stupni, osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství či rodičovský příspěvek, osoby pečující o dítě do 1 0 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I, osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující, nezaopatřené děti, osoby uznané dočasně práce neschopnými či práce neschopné z důvodu, který by byl u pojištěnce důvodem pro rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
7. Existují případy, kdy osoba nemá na dávku nárok, přestože jinak by podmínky pro přiznání dávky splnila? Ano. Na dávku nemá nárok osoba, která:
- prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (tj. uplatněním nároků a pohledávek, využitím majetku), - je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, -nemá nárok na nemocenské, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, - byla sankcionována za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky, - byla sankcionována odejmutím dávky neprávem přiznané nebo z důvodu nesplnění povinností vyplývajících jí ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, - nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby. - V odůvodněných případech může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že výše uvedené osobě bude dávka přiznána (výjimku však nelze učinit v případě osob ve výkonu trestu odnětí svobody).
8. Jak se započítává příjem pro účely přiznání příspěvku na živobytí? Příjem ze zaměstnání se započítává pouze ze 70 %, např. výdělek ve výši 5.000,Kč se započítá pouze ve výši 3.500,- Kč. Příjem z dávek nemocenského pojištění a z podpory v nezaměstnanosti se započítává z 80 %. Ostatní příjmy (např. důchod, rodičovský příspěvek, výživné apod.) se započítávají v plné výši. U podnikatelů vykonávajících tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost se započítává jejich příjem v plné výši, minimálně se započítává však částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předchozí rok (za rok 2011 je tato částka 1 2.1 00,- Kč), a to i pokud podnikatel nemá příjem ze samostatné výdělečné činnosti, ale výkon této činnosti nepřerušil.
9. Zohledňují se při rozhodování o dávce pouze mé příjmy a majetkové poměry? Nikoliv. Při rozhodování o dávce se zohledňují příjmy, majetkové poměry a snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním tzv. společně posuzovaných osob. Společně posuzovanými osobami jsou: - rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, - manželé, - rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené/zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s manželem či se spolužijící osobou, - jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, jež písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své -potřeby (prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby, tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření). Pokud užívají jeden byt osamělý rodič, jeho rodiče a jeho dítě, posuzují se všichni společně. Z uvedených pravidel existují výjimky, které lze najít v zákoně o životním a existenčním minimu. Od příjmů těchto osob budou odečteny tzv. přiměřené náklady na bydlení.
1 0. Jaké náklady na bydlení jsou přiměřené?
Za přiměřené náklady na bydlení se pokládají odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 % (v Praze do výše 35 %) příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Odůvodněné náklady na bydlení zahrnují nájemné (do výše obvyklého nájemného), úhrady za služby spojené s užíváním bytu (úhradu za ústřední/dálkové vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, včetně nákladů za úhradu vybavení bytu, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele), nebo obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení (např. i úhrada daně z nemovitosti a částečně úhrada do fondu oprav, u družstevní formy max. do výše nákladů stanovených zákonem o státní sociální podpoře) a úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií. Po úhradě přiměřených nákladů na bydlení by měla osobě zbývat tzv. částka živobytí, v opačném případě jí může být přiznán příspěvek na živobytí.
11 . Co je částka živobytí?
Částka živobytí se stanovuje pro každou osobu individuálně, v případě společně posuzovaných osob se částky živobytí jednotlivých osob sčítají. U dospělé osoby činí částku živobytí nejméně částka existenčního minima ve výši 2.200,- Kč, za splnění dalších podmínek (hodnotí se možnost využití majetku, uplatnění nároků a pohledávek) může dosáhnout částky životního minima (u osamělého jednotlivce 3.41 0,- Kč). U nezaopatřených dětí činí částka živobytí vždy částku životního minima (dle věku dítěte od 1 .740,- Kč do 2.450,- Kč). Částka živobytí se navyšuje o zvýšené náklady na dietní stravování (stanovené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 389/2011 Sb.). Částku živobytí ve výši 2.200,- Kč (případně navýšenou o náklady na dietní stravování) má: - osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 měsících jí byl skončen pracovní poměr z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, - osoba, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý měsíc, - osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky (zákon však stanoví výjimky, kdy ke snížení částky živobytí nedojde).
Invalidní důchod Výše invalidního důchodu se určuje podle stupně invalidity. O tom, zda má nárok na invalidní důchod a o stupni jeho invalidity, rozhodují „posudkoví“ lékaři za pomoci speciální tabulky. Abyste však měli skutečně šanci invalidní důchod dostat, musíte splnit ještě jednu zásadní podmínku - platit po určitou dobu důchodové pojištění. Přečtěte si, na co mají invalidé nárok a co je třeba k pobírání invalidního důchodu splnit.
Tři stupně invalidity Od roku 201 0 již přestaly existovat plné a částečné invalidní důchody. Místo nich se invalidní důchod člení na tři stupně, a to podle poklesu pracovní schopnosti. Stupeň invalidity jednotlivých občanů přitom posuzují lékaři lékařské posudkové služby působící na okresních správách sociálního zabezpečení. Vycházejí z toho, že pokud pracovní schopnost občana poklesla: nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jde o invaliditu prvního stupně nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jde o invaliditu druhého stupně nejméně o 70 %, jde o invaliditu třetího stupně. Ze stanoveného stupně invalidity pak vychází samotná výše důchodu. O kolik procent snižuje konkrétní onemocnění či postižení pracovní schopnost, určuje lékař za pomoci objemné tabulky, která tvoří přílohu vyhlášky 359/2009 Sb.
Co tvoří invalidní důchod Stejně jako všechny ostatní důchody tvoří invalidní důchody dvě složky: základní výměra Je stejná pro starobní i invalidní důchodce a aktuálně činí 2 230 Kč měsíčně. procentní výměra Její výše se počítá podle získané doby pojištění (včetně tzv. dopočtené doby do dosažení klasického důchodového věku). Získanou dobou pojištění se rozumí doba účasti na důchodovém pojištění, což je především doba zaměstnání, podnikání a dále doby vyjmenované v zákoně o důchodovém pojištění, například doba péče o dítě do čtyř let, prvních 6 let studia na SŠ nebo VŠ atd. Za každý rok doby pojištění se připočítává: u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 % výpočtového základu u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % výpočtového základu u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1 ,5 % výpočtového základu Minimální výše procentní výměry přitom v současnosti činí 770 korun měsíčně. Výpočtový základ při odchodu do důchodu v roce 2011 se vypočítává z příjmů v rozhodném období 1 986 – 201 0. Vychází se z hrubých příjmů, které se díky inflaci „srovnávají“ pomocí přepočítávacích koeficientů na současnou úroveň příjmů. Takto upravené příjmy se také redukují hranicemi stanovenými zákonem.
Pro názornost si vše ukažme na jednoduchém příkladu: Pan Novák je soustružník. Tedy spíš byl. Pracoval od rána do večera do té doby, než ho soustruh připravil o tři prsty na pravé ruce. Před nehodou vydělával 1 2 000 hrubého měsíčně, po ní už svou práci vykonávat nemůže. Rozhodl se proto odejít do invalidního důchodu. Od státu ale dostane jen 4 490 korun, i když dopočtená doba (ta, která mu zbývá do starobního důchodu) sečtená s již odpracovanou dobou a tzv. náhradními dobami – (třeba studiem na střední či vysoké škole) činí 40 let. Jak je to možné? Problém spočívá v tom, že ztráta několika prstů jedné ruky při zachování úchopu znamená pokles pracovní neschopnosti jen o 51 5 %. Nemá proto šanci dosáhnout na druhý stupeň invalidity, který by mu zaručil invalidní důchod ve výši 5 620 korun. Plný invalidní důchod by u pana Nováka činil 9 01 0 korun. Nedostal by ho ale ani v případě, kdy by třeba ztratil jedno oko. To je totiž „obodováno“ jen 40-50 %. Nad sedmdesát procent, z nichž se vychází u invalidity třetího stupně, by se tak nedostal. Ještě hůře by na tom pan Novák byl, kdyby 1 0 let svého produktivního života před nehodou nepracoval. Započtená doba by tak činila pouze 30 let, což by snížilo jeho invalidní důchod (I. stupeň) na 3 925 korun měsíčně.
Invalida bez invalidního důchodu Člověk, který je uznán invalidním, ale nemá nárok na výplatu důchodu, je v krajně nemilé a často neočekávané situaci. Jeho první kroky by měly směřovat na okresní správu sociálního zabezpečení, kde by mu měli říci, zda lze vzniklou situaci řešit – například přihlášením se k dobrovolnému důchodovému pojištění apod. Pokud není možné získat důchod a invalida je bez prostředků, může se obrátit na sociální odbory pověřených městských úřadů podle místa trvalého bydliště a nechat si posoudit nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Je ovšem třeba vzít na vědomí, že u invalidity I. nebo II. stupně se je souběžně třeba zaevidovat na úřadu práce a hledat nějaké zaměstnání pro splnění nároku na dávky. U invalidů III. stupně se již evidence na úřadu práce nevyžaduje. U dávek pomoci v hmotné nouzi je třeba si pamatovat, že je nelze žádat zpětně, a podle toho se při snaze o jejich získání zařídit.
OSLAVA PARK U LÉČEBNY J ANA M ALÁ (1 B)
N EKONEČNĚ KRÁSNÝ ROMANTICKÝ SEN J ANA M ALÁ (1 B)
Bludné duše Se stále v parku potkávají Jejich srdce zranila kuše a ty pak strádají žalem kde se v temnotách schovávají
Nesmířená s tvou nemocí a skonem noc co noc tě volám telefonem telefon, jenž spojí oba světy každou noc z něj zní mé prosebné věty
A ten bol, cit a emoce se v korunách tamních stromů drží a ten, kdo se vrátí po dvou, či po roce bude mít tamní park s nekonečně krásnou tvrzí
Miláčku máš se? Tys neumřel moje lásko? A ty do telefonu ptáš se, jsem stále s tebou moje sedmikrásko
J ANA M ALÁ (1 B) Má lásko měl jsi zelenkavé oči barvy lopuchu proč skonal jsi tak mladý ty můj zloduchu?
Jsi šťastný a jen záříš Ráno vzbudím se a pusto na polštáři Přede mnou je opět smutný den Kdy jsem sama, s nekonečně krásným romantickým snem
B LUDIČKA ZA MŘÍŽEMI
V nich jsi míval ten svůj uličnický smích vždyť i pařez by býval nad tou krásou zjih
Jsem za mřížemi že jsem slabá žena? Nebo jen obět, závisti, intrik či zlosti
tvůj syn má také zelenkavé oči barvy lopuchu je ti tak podobný ty můj zloduchu
Vždyť Eva byla při hříchu tenkrát přistižena A já bezelstně omlouvám a odmítám Radovánky či "světské ctnosti"?
společně tě zdravíme do vysněného nebe lásko, jsem ráda že jsi mi v něm zanechal i kousek sebe
Nabízím možná málo chudobu a lásku se srdcem na dlani chci žít, aby za to stálo ať naleznu opět v duši cit a svítání
P OVÁNOČNÍ MODLITBIČKA J ANA M ALÁ (1 B) Andělíčku můj strážníčku, dal jsi dárky pod jedličku pod smrček či borovičku dals nám štěstí, andělíčku Je to jedno, lidi zlatí hlavně že byl jehličnatý k tomu kopec pohody zdravíčko bez nehody Kdy při svaté mši půlnoční jsme uctili čas vánoční a těšíme se až po roce budou opět Vánoce.
VÁNOČNÍ OHŇOSTROJ J ANA M ALÁ (1 B) Miliony bludiček obklopili měsíček víří temnou oblohou dostihnout ji nemohou hvězdné nebe hoří do noci se noří roztančené sedmikrásky vítají čas štěstí, lásky.
S NÍŽKU PADEJ Z OBLAKŮ Snížku, kde jsi? Kam chodíváš? Proč se před námi tak skrýváš? Už je dávno po vánocích čekáme tě dnem i nocí snížku padej z oblaků bílých plášťů zázraků rozprostři se celým světem s bílým křišťálovým světlem a udělej radost dětem
P.F IŠER ODD .471 /2
Jsem nudou zkaženej, civilizovanej, Alkoholem podpořen, život je zničenej. Venku svítí sluníčko a choděj tam holky, já mám v hlavě zatmění a mám rád ranní doušky. Talent topím v láhvi a mám černé myšlení, zoufale očekávám, že se samo vyjasní. Čekám uzdravení a má šance je malinká, „špatně skončíš“ povídala maminka. Já se blbě chechtal a teď tvrdnu v blázinci, neudělám-li sám nic,mé tělo skončí v márnici. Teď už vím, že ta máma měla pravdu, už to takhle nechci a buduju si hradbu. Alkohol je na nic a chválím tuhle pravdu. Trvalo mě dlouho než jsem na to přišel, joo tak dlouho, že z toho měsíc vyšel. Mám jasné myšlení a hlavu čistou, už nevidím vše černé a budoucnost mám jistou. A z toho vyplývá, že blbec chlastem oplývá.
S TŘÍBRNÁ KRÁSA, J ITKA M ALÁ (1 B) Krajina s vůní zimy Se oděla do stříbrného hávu Jiskří a vrhá brokátové stíny Pestřejší nežli šaty králů Zimní vzduch jiskří v romantickém tanci A čekám kdy příroda zbystří sníh rozplyne se a z mas, těch snehů zbydou tající krotcí beránci
P ODZIMNÍ LÍSTEK JAVORU Jak loďka snů se snáší na peřeji co kaluží pluje a proud jí protéká barevné pásy ve větru se chvějí kam cesta vecde listím daleká tvé cesty co tě obklopují a utápí se v peřeji chorály stromů prostupují a dávají nám naději ta naděje dá smutným duším žít slunce, pohodu a sílu žití pochopit
Průběh soudního řízení o nedobrovolné hospitalizaci v případě pacientů s duševní poruchou naleznete v přiložené tabulce
Veškeré důležité kontakty potom naleznete na každém oddělení léčebny.
J IŘÍ M ALCOVSKÝ, ODD. 2 Jak anděl v bílém hávu co křídla ještě nenosí snad je v plném právu když titulem se honosí Tak jako mezi anděly v úkolu jejich rozdíl přání mé aby věděly jaký na zdraví mají podíl Nejde o polámané údy těla co řez a šití vyřeší to bolestí a žalem zcela pláče duše - hledá přístřeší Tělo slabé, chrám se hroutí mysl nezvládá své běsnění naše srdce v křeč se rmoutí rozum mizí, mění se ve snění Jen Vaše slova, schopnost vcítění rozsvěcí světla nadějí hojivý balzám slov, myšlenek výření každý den a noc - boj svádějí Já díky, říkám s vděčností noc ztrácí sílu - den zas září utichá boj náš s věčností s pocitem klidu, zas oči září já setkal jsem se s lidskostí
M OTÝL A KVĚTINA J IŘÍ M ALCOVSKÝ, ODD. 2 Motýl a květina co večer usíná Vzpomíná na slunný den a tiše sní svůj sen Jak malířova paleta barvamy se rdí nad loukou květin přelétá opilý motýl, s vůní sní Svou blyznou květina vábí a láká motýla aby nebyla jediná po louce se rozvila Jsi jako vzácná orchidej já motýl vůní zmatený né, prosím nic neříkej nech snít mne, sen můj milený Snad milovat ještě smím být jak motýl opilý bez pocitu, že jenom smím cítít se jak strom ztepilý Proč vyčítat lásce že někdy bolí srdce je třeba ptát se a věřit, že správně zvolí Jak prožívat radost a štěstí když bolest člověk nevnímá přes utrpení a zcestí vede cesta jediná
.
ZÁKON Č. 372/2011 S B. ZE DNE 6. LISTOPADU 2011 (ÚČINNOST OD 1 . 4. 201 2) O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH A PODMÍNKÁCH JEJICH POSKYTOVÁNÍ (ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH ) Práva pacienta § 28
(1 ) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak, c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“), e) na 1 . nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, 2. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“), 3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; …. f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky, h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka, i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
j) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. (4) Pacient, který je osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5. § 30 (1 ) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). (2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.
ZÁKON Č. 372/2011 S B. ZE DNE 6. LISTOPADU 2011 (ÚČINNOST OD 1 . 4. 201 2) O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH A PODMÍNKÁCH JEJICH POSKYTOVÁNÍ (ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH ) . P OVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB § 41
(1 ) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen a) dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, b) řídit se vnitřním řádem, c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, d) pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech1 6), o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb, e) nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. (2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacient hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacienta použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce. (3) Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
(4) Jestliže pacient nebo zákonný zástupce pacienta odmítne prokázání totožnosti podle odstavce 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči. Odmítne-li prokázání totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované součinnosti nebo jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacienta. To neplatí, potvrdí-li pacient totožnost osoby. O odmítnutí návštěvy poskytovatel nebo zdravotnický pracovník ihned informuje hospitalizovaného pacienta, popřípadě ihned po té, co sdělení této informace umožní zdravotní stav pacienta.
ZÁKON Č. 373/2011 S B. ZE DNE 6. LISTOPADU 2011 (ÚČINNOST OD 1 . 4. 201 2) O SPECIFICKÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH § 88
(1 ) Pacient je vedle povinností stanovených zákonem o zdravotních službách při výkonu ochranného léčení povinen a) podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení, včetně všech zdravotních výkonů, které jsou součástí individuálního léčebného postupu; tím není dotčeno právo pacienta vybrat si z možných alternativ léčby nebo jeho právo na souhlas podle zákona o zdravotních službách pro jednotlivé zdravotní výkony, které bezprostředně nesouvisí s naplněním účelu ochranného léčení, b) podrobit se na základě odůvodněného požadavku ošetřujícího lékaře osobní prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního řádu a vyloučení toho, aby u sebe neměl věc, kterou by narušoval individuální léčebný postup; prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví, c) umožnit zaměstnancům určeným poskytovatelem kontrolu svých osobních věcí, d) oznámit v případě krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení adresu, na které se bude zdržovat, a toto místo pobytu dodržet; pokud odmítne sdělit tuto skutečnost, poskytovatel propustku nevystaví.
N ĚKOLIK OBRÁZKŮ OD NAŠICH PACIENTŮ
od Rosti C.
od Pepy C.
oba obrázky od Pepy C.
VELIKONOCE (z lat. pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. חַסֶּפyy pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnější křesťanský svátek {Katechismus katolické církve čl. 11 6611 71 }, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví.
VELIKONOČNÍ ZVYKY Beránek představoval v židovské
tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben (viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční třídenní (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy 50denní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic. Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.
Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době.
Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce. Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví. Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…” Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.
