6.16. Geodetické výpočty - GEV Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 8 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010
1) Pojetí vyučovacího předmětu a) Cíle vyučovacího předmětu Obsahový okruh předmětu geodetické výpočty umožňuje žákům osvojit si pravidla a zásady související s přípravou a výkonem měřických činností, způsoby určování souřadnicové polohy bodů a efektivní volbou metou pro splnění zadaného úkolu. Naučí je základní matematická pravidla, která se promítají do jednotlivých forem číselného zpracování dat, osvojí si posloupnost matematických úkonů v řešení jednotlivých úloh a jak klasickými matematickým odvozováním a výpočty, tak s využíváním moderní výpočetní techniky a geodetického softwaru. Vede žáky k samostatnému zpracovávání úloh z praxe, návyku precizní práce a kontrole jejich výsledků. Vštěpuje jim správné zásady výpočetních postupů, naučí je testovat přesnost dosažených výsledků. Znalosti a dovednosti se z těchto matematických témat se spojují se znalostmi ostatních odborných předmětů jako je Geodézie, Praxe, Mapování a Katastr nemovitostí. Obsahový okruh vede žáky k pečlivosti, přesnosti, respektování platných předpisů a k pracovní kázni. Cílem obsahového okruhu předmětu je dále poskytnout žákům znalosti a dovednosti nezbytné pro vykonávání odborných výpočetních činností geodeta v souladu s platnými předpisy a využívat při tom moderních prostředků informačních a komunikačních technologií. b) Charakteristika učiva Učivo předmětu je tvořeno těmito tématickými celky: 2. ročník 1. Základní výpočty 2. Pravoúhlé souřadnice a výpočty výměr 3. Základní souřadnicové výpočty 3. ročník 1. Polygonové pořady 2. Metody protínání 4. ročník 1. Transformace 2. Výpočet výšek trigonometricky 4. Výpočet kubatur 5. Teorie chyb, vyrovnávací počet c) Výukové strategie (pojetí výuky) Předmět se vyučuje ve 2. až 4. ročníku. Učivo jednotlivých tematických celků se probírá tak, aby postupně rozšiřovalo vědomosti žáků a aby žáci získali skutečné představy o geodetických výpočtech a jejich souvislostech s geodetickou činnosti v terénu a na stavbách. Základní organizační formou vyučování je vyučovací hodina, kde učitel podle typu hodiny tvořivě využívá všech dostupných vyučovacích metod a pomůcek v souladu s charakterem probíraného učiva. Žák je veden k pečlivosti a přesnosti v práci, k osvojování si matematických pravidel a postupů při řešení jednotlivých úloh, ke svědomité obsluze výpočetní techniky a k přehlednému sestavování zpracovaných výsledků. Mezi metody používané ve výuce patří: Slovní výklad vyučujícího – vzhledem k náročnosti předmětu je slovní výklad učitele nezastupitelný, opírá se o učebnice, učební texty, zákonné předpisy a další odbornou literaturu Řízená diskuse – je vhodná u témat ve kterých navazují geodetické výpočty na zkušenosti z praktického měření a řešení nabízejí více variant pro splnění daného úkolu. Fixační metoda – uplatní se při opakovaných výpočtech geodetických úloh v různých variantách Autodidaktické metody – žáci jsou vedeni k samostatné práci při zpracování výpočetních úloh nejen v rámci výuky, ale též při řešení domácích úkolů d) Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení je kladen důraz zejména na hloubku znalostí a pochopení všech matematických souvislostí při řešení výpočetních úloh. Ke kontrole vědomostí a dovedností žáka slouží převážně písemné výpočetní práce a písemné zkoušení v odvozování matematických vztahů jednotlivých úloh. Písemné ověření znalostí následuje vždy po procvičení a zafixování ucelené části geodetického výpočtu. Na hodnocení žáků se dále podílí jejich aktivní projev v samotných vyučovacích hodinách. Hodnotí se také související činnosti, tedy grafická úprava sešitu a zpracovávaných výsledků. 104
e) Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Vyučovací předmět se podílí zejména na rozvoji kompetencí: - k učení (schopnost efektivně se učit na základě logicky vytvořeného schématu), - k řešení problémů (schopnost určit jádro problému, chápat zákonitosti a vzájemné souvislosti v matematických vztazích a navrhnout posloupnost řešení), - komunikativních (schopnost kvalitního verbálního a písemného projevu), - k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám (schopnost využít svých osobnostních i odborných předpokladů k budování profesní kariéry). Předmětem prostupují tato průřezová témata: Člověk a svět práce: Předmět vede a vychovává žáky k pečlivosti a přesnosti v práci, k hospodárnosti a volbě nejoptimálnějšího řešení, k uvědomělé technologické kázni při výpočtech a sestavování zpracovaných dat. Vychovává žáky k aktivnímu využívání nových odborných informací a k využívání rozvíjející se výpočetní techniky a programů s oborem souvisejících. Tím napomáhá k jejich následnému úspěšnému uplatnění ve světě práce. Učitel žáky informuje o alternativách profesního uplatnění po absolvování studia na střední průmyslové škole stavební a též o navazujícím studiu na vysoké škole. Žák si vytváří reálnou představu nejen o svých schopnostech, ale i o svém uplatnění po absolvování studia. Občan v demokratické společnosti: Ve výuce jsou žáci vedeni k tomu, aby dovedli jednat s lidmi, uměli s nimi diskutovat, uměli hledat konstruktivní řešení a byli tolerantní k ostatním. Naučí se vážit si materiálních hodnot prostřednictvím prostředků které se při výpočtech a zpracování výsledků užívají. Rovněž získají vhodnou míru sebevědomí.
2) Výsledky vzdělávání a kompetence 2. ročník, 2 hodiny týdně, 34 týdnů, celkem 68 hodin Výsledky vzdělávání Žák: - provede rozdělení jednotek úhlových, délkových a plošných - provádí převody mezi jednotkami - vysvětlí princip obloukové míry a její využití o oboru - aplikuje principy obloukové míry v jednotlivých praktických příkladech - využívá obloukovou pro stanovení příčné odchylky při měření a vytyčování směrů - z citlivosti libely odvodí pomocí obloukové míry přesnost vytyčované roviny - vysvětlí princip jednoduchého aritmetického průměru a důvod jeho využití pro stanovení výsledku - řeší pomocí jednoduchého aritmetického průměru výsledky získané z většího počtu měření stejné váhy, vypočítá odchylky měření a stanoví spolehlivost výsledku pomocí středních chyb - vysvětlí princip váženého aritmetického průměru a důvod jeho využití pro stanovení výsledku měření s různou váhou - stanoví váhy jednotlivých měření s ohledem na jejich měrné a kvalitativní rozdíly - řeší pomocí váženého aritmetického průměru výsledky získané z většího počtu měření různé váhy, vypočítá odchylky měření a stanoví spolehlivost výsledku pomocí středních chyb Žák: - popíše pravoúhlý a polární systém souřadnic užívaný v oboru - popíše osový systém pravoúhlých souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK) využívaný v současné praxi a rozsah velikosti souřadnic - zhotoví náčrt polohy bodů ze souřadnic JTSK a
Učivo 1. Základní výpočty Základní jednotky a výpočty s nimi Oblouková míra Jednoduchý a vážený aritmetický průměr
2. Pravoúhlé souřadnice a výpočty výměr Souřadnicové soustavy, náčrt polohy bodu Výpočet výměr ze souřadnic Výpočet výměr rozkladem
105
z tohoto náčrtu odhaduje vzdálenosti a velikosti úhlů mezi jednotlivými směry - vysvětlí princip určování výměr z pravoúhlých souřadnic a umí odvodit matematické vztahy - počítá praktické příklady na určení výměr parcel z pravoúhlých souřadnic - vysvětlí princip určení výměry z přímo měřených měr rozkladem geometrických tvarů na trojúhelníky a lichoběžníky - uskutečňuje výpočty výměr rozkladem a opakované určení výměry stanovuje druhým nezávislým způsobem - řeší praktické příklady a stanovuje měřené veličiny z cílem určení výměry - ve složitějších případech aplikuje kombinace měřených vodorovných úhlů a délek z cílem určení výměry geometrického tvaru Žák: - objasní význam směrníků a délky strany mezi spojnicemi bodů, které jsou určeny pravoúhlými souřadnicemi - odvodí matematické vztahy pro určení velikosti směrníku a délky strany z pravoúhlých souřadnic - ze směrníků určuje velikosti úhlů mezi dvěma směry - vysvětlí princip rajonu jako metody pro stanovení souřadnicové polohy bodu - odvodí matematické vztahy pro určení polohy bodu metodou rajonu - řeší praktické příklady metod rajonu a uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů touto metodou - aplikuje matematické postupy pro kontrolu určení polohy bodu metodou rajonu - vysvětlí princip pravoúhlé měřické přímky a určením souřadnic bodů, které jsou ve vazbě na ni určovány - odvodí matematické vztahy pro určení bodu na měřické přímce - odvodí matematické vztahy pro určení bodu na kolmici k měřické přímce - řeší praktické příklady metody měřické přímky a uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů touto metodou mezipředmětové vztahy: Kartografické rýsování 1. ročník Geodézie 2. ročník
3. Základní souřadnicové výpočty Směrník, délka strany Rajón Měřická přímka
3. ročník, 3 hodiny týdně, 34 týdnů, celkem 102 hodin Výsledky vzdělávání Žák: - vysvětlí princip polygonového pořadu - stanoví veličiny dané a měřené pro určení polohy bodů metodou polygonového pořadu - uvede jednotlivé typy polygonových pořadů s ohledem na možnost jejich využití v geodetické praxi - odvodí matematické vztahy pro určení souřadnic bodů vetknutým, oboustranně připojeným pořadem - řeší praktické příklady s cílem určení souřadnic bodů pořadu klasickým výpočtem a pomocí programových aplikací na PC
Učivo 1. Polygonové pořady Vetknutý oboustranně orientovaný Ostatní typy polygonových pořadů Nepřímé připojení polygonového pořadu
106
- uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů pořadu a aplikuje je v geodetické praxi - odvodí matematické vztahy pro určení souřadnic bodů pořadem jednostranně připojeným a orientovaným, pořadem uzavřeným, pořadem volným a pořadem vetknutým - řeší praktické příklady úloh polygonových pořadů a testuje v nich geometrické parametry a kritéria přesnosti klasickým výpočtem a pomocí programových aplikací na PC - vysvětlí princip měření v případech, ve kterých je počáteční nebo koncový bod pořadu nepřístupný - odvodí matematické vztahy pro nepřímé připojení polygonového pořadu - řeší praktické příklady nepřímého připojení Žák: - uvede metodami protínání a vysvětlí jejich využití v geodetické praxi - odvodí matematické vztahy pro určení souřadnic bodu určeného protínáním vpřed z úhlů nebo směrů - uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů metodou protínáni vpřed z úhlů nebo směrů - řeší praktické příklady určení souřadnic bodů metodou protínáni vpřed z úhlů nebo směrů klasickým výpočtem a pomocí programových aplikací na PC - odvodí matematické vztahy pro určení souřadnic bodu určeného protínáním z délek - uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů určených protínáním z délek - řeší praktické příklady určení souřadnic bodů metodou protínáním z délek klasickým výpočtem a pomocí programových aplikací na PC - odvodí matematické vztahy pro určení souřadnic bodu určeného protínáním zpět - uvede geometrické parametry a kritéria přesnosti pro určení souřadnic bodů určených protínáním zpět - řeší praktické příklady určení souřadnic bodů metodou protínáním zpět klasickým výpočtem a pomocí programových aplikací na PC - stanoví vhodnost metod protínání pro určení souřadnic bodů polohového bodového pole s ohledem na jejich význam a podle jejich významu stanoví též kritéria, která je nutné pro jejich určení dodržet - vysvětlí princip určení nepřístupné vzdálenosti metodou protínání - odvodí matematické vztahy a postupy - řeší praktické příklady - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů
2. Metody protínání Protínání vpřed Protínání z délek Protínání zpět Nepřístupná vzdálenost
mezipředmětové vztahy: Geodézie 2. ročník
107
4. ročník, 3 hodiny týdně, 30 týdnů, celkem 90 hodin Výsledky vzdělávání Žák: - vysvětlí obecný matematický princip transformace a stanoví zprostředkující veličiny pro transformaci - odvodí matematické vztahy mezi pravoúhlými a polárními souřadnicemi a vzájemně je mezi sebou převádí - řeší praktické příklady transformace pravoúhlých a polárních souřadnic při vytyčovacích úlohách - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů - vysvětlí obecný matematický princip transformace pomoci identických bodů mezi dvěma pravoúhlými souřadnicovými soustavami - popíše matematické důsledky transformace shodnostní, podobnostní a afinní - odvodí matematické vztahy pro transformaci pravoúhlých souřadnic pomocí posunu a otočení - řeší praktické příklady transformace pravoúhlých souřadnic pomocí posunu a otočení - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů - odvodí matematické vztahy pro podobnostní transformaci pravoúhlých souřadnic pomocí dvojice identických bodů - řeší praktické příklady podobnostní transformace pravoúhlých souřadnic pomocí dvojice identických bodů Žák: - popíše základní matematické vztahy pro určení výšky předmětů pomocí měřených svislých úhlů a vodorovných délek - řeší praktické příklady určení výšky předmětů na krátké vzdálenosti (do 300m) - řeší a navrhne zprostředkující veličiny pro určení výšky předmětu je-li jeho pata nepřístupná - odvodí matematické vztahy pro určení výšky předmětu pomocí měřické základny před tímto předmětem - odvodí matematické vztahy pro určení výšky předmětu pomocí měřické základny na přímce s tímto předmětem - řeší matematické příklady různých variant určení výšky předmětů - popíše základní matematické vztahy pro určení nadmořských výšek předmětů - vysvětlí vliv zakřivení Země a refrakce paprsku při určování výšek na dlouhé vzdálenosti (větší jak 300m) - odvodí matematické vztahy vlivu zakřivení Země a refrakce paprsku - řeší praktické příklady uvedených úloh - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů Žák: - popíše cíle určování objemů těles s ohledem na geodetickou praxi - uvede matematické vzorce pro určování objemů
Učivo 1. Transformace Transformace pravoúhlých a polárních souřadnic Princip transformace shodnostní, podobnostní a afinní Podobnostní transformace Praktické příklady využití transformací
2. Výpočet výšek trigonometricky Výška předmětů Nadmořská výška bodů
3. Výpočet kubatur Výpočet kubatur z profilů Výpočet kubatur z vrstevnicového plánu Výpočet kubatur ze čtvercové sítě 108
pravidelných těles - určuje objemy pravidelných těles a stanoví za tím účelem nezbytné vstupní veličiny - vysvětlí matematické vztahy pro určování objemů zemních těles v příčných a podélných profilech a řeší praktické příklady - odvodí matematické vztahy pro určování objemů zemních těles ve vrstevnicovém plánu a řeší praktické příklady - vysvětlí matematické vztahy pro určování objemů zemních těles pomocí čtvercové sítě - sestavuje matematické řešení vodorovné a nakloněné roviny pomocí čtvercové sítě - řeší praktické příklady s podmínkami rovnosti objemů výkopů a násypů - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů Žák: - popíše Gaussovu teorii pravděpodobnosti a vysvětlí její principy s ohledem na určení nejpravděpodobnější hodnoty určované veličiny - rozdělí chyby na chyby hrubé a nevyhnutelné a na praktických příkladech vysvětlí jejich výskyt - nevyhnutelné chyby rozčlení na chyby systematické a náhodné a na praktických příkladech vysvětlí jejich výskyt - vysvětlí a na praktických příkladech aplikuje význam nadbytečných měřených veličin při určování výsledků - vysvětlí význam metody nejmenších čtverců v geodetické praxi - odvodí základní matematické vztahy pro vyrovnání měření přímých stejné a nestejné váhy a matematické vztahy pro testování přesnosti pomocí středních chyb - řeší praktické příklady pro vyrovnání měřených délek a určení jejich středních chyb - řeší praktické příklady pro vyrovnání měřených výšek nivelačními pořady a určení jejich středních chyb - řeší praktické příklady pro vyrovnání měřených směrů a určení jejich středních chyb - v tabulkovém procesoru sestavuje posloupnost řešení praktických příkladů - popíše kombinace měřených hodnot, při kterých mezi sebou vytvářejí matematické podmínky a vysvětlí princip podmínkového vyrovnání - objasní vazby mezi měřenými hodnotami, při kterých zprostředkují mezi sebou vzájemné určení a vysvětlí princip zprostředkujícího vyrovnání - popíše metody sítí, které se užívají v geodetické praxi mezipředmětové vztahy: Kartografické rýsování 1. a 2.ročník Geodézie 1. a 2. ročník
4. Teorie chyb, vyrovnávací počet Měřické chyby Význam nadbytečně měřených veličin Metoda nejmenších čtverců Vyrovnání měření přímých stejné a nestejné váhy Princip podmínkového a zprostředkujícího vyrovnání měřených veličin Princip metod sítí
109