6_

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

Anotace: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru podstatné věci zopakují a udělají zápis. Jazyk: český jazyk Očekávaný výstup: žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti Speciální vzdělávací potřeby: Žádné. Klíčová slova: kmen Čechů, rod Přemyslovců, kníže Bořivoj, knězna Ludmila, kníže Vratislav, kněžna Drahomíra, svatý Václav, Boleslav I., 28. září 935 n.l. Druh učebního materiálu: DUM - Prezentace doplněná výkladem

Cílová skupina: Žák Typická věková skupina: 10-12 let (4. ročník)

BOŘIVOJ

První známý český kníže z rodu Přemyslovců

Na konci 9. století se v Čechách ujal vlády rod Přemyslovců. Prvním známým knížetem byl Bořivoj , který pobýval na Levém Hradci.

Jeho sestra se stala manželkou velkomoravského panovníka Svatopluka. Bořivoj se oženil s Ludmilou a po svatbě se usídlili v Levém Hradci a měli spolu tři chlapce a tři holčičky. Jeden z nich byl Vratislav, pozdější otec Václava. Asi o osm let později se nechali na návštěvě u moravského knížete Svatopluka pokřtít arcibiskupem Metodějem. Křest Ludmily a Bořivoje na Velké Moravě

CO BOŘIVOJE PŘIMĚLO PŘIJMOUT KŘEST? Bořivoje prý při jeho rozhodování o přijetí křtu ovlivnila zkušenost, že jako pohan nesměl sdílet s křesťany místo u hodovního stolu. Podle legendy ho velkomoravský kníže Svatopluk nepustil ke společnému stolu - vykázal mu druhořadé místo v rohu místnosti a řekl, že jako pohan s ním nemůže sedět u slavnostní tabule.

POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU Bořivoj s Ludmilou po svém křtu nechali v Praze vybudovat nové velké hradiště a sem přesídlili. Jakmile se začala Velkomoravská říše rozpadat, Bořivoj se od ní odtrhl. A právě tento okamžik považujeme za počátek samostatného českého státu.

Český stát v počátcích neměl ještě svůj znak. Tuto funkci plnil rodový znak Přemyslovců – černá orlice.

PŘEMYSLOVSKÉ HRADIŠTĚ Když Bořivoj se svou ženou Ludmilou přijali na Velké Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje, slíbili šířit křesťanství ve své zemi. Na hradčanském ostrohu dali vystavět nové opevněné hradiště s knížecím příbytkem a křesťanským kostelem. Tak byl založen Pražský hrad a Praha se stala sídlem Přemyslovců.

Bořivoj zemřel před rokem 890. Dožil se asi 36 let. Ludmila vychovávala své syny Spytihněva a Vratislava k umění samostatně vládnout svému lidu. Na trůn nastoupil nejprve Spytihněv. Ten zemřel bezdětný, vlády se ujal mladší Vratislav, který si vzal za ženu Drahomíru. Kníže Vrastislav

KNÍŽE VÁCLAV Václav se narodil kolem roku 895, tedy v době, kdy zemřel jeho děd, kníže _____________. BOŘIVOJ VRATISLAV DRAHOMÍRA Na otcovo Jeho otcem byl kníže _____________, matkou knežna _______________. LUDMILA přání se chlapcovy výchovy ujala babička _______________. Pod jejím vedením se Václav naučil číst a psát. To tenkrát uměl málokdo. Další vzdělání údajně získal na první církevní škole v Čechách, na hradišti Budeč. V roce 921 nečekaně umírá jeho otec.

ZAVRAŽDĚNÍ LUDMILY Jako prvorozený syn se Václav měl ujmout knížecího stolce, vlády se však zmocnila jeho matka Drahomíra. Bála se, že ztratí vliv na své syny a přijde o získanou moc, proto začala ihned likvidovat své protivníky. Mezi prvními dala zavraždit kněžnu Ludmilu.

Drahomíra vyslala na Tetín ozbrojenou družinu a ti vtrhli na hrad, kde Ludmila pobývala. Vyrazili dveře Ludmilina domu a v ložnici kněžnu uškrtili jejím vlastním závojem. Drahomíra poté nelenila a nepohodlných vrahů se zbavila a nechala je popravit,

SVATÁ LUDMILA Václav dal v roce 925 přenést ostatky své babičky do hrobky v novém kostele svatého Jiří na Pražském hradě, kde je pohřbena dosud. Ve 12. století byla Ludmila prohlášena za svatou a stala se spolu s Václavem patronkou ceské země.

VÁCLAV A BOLESLAV Mír s německým králem stál knížete Václava každoročně stádo sto dvaceti volů a pět set hřiven stříbra, což ovšem v době neustálých válek bylo rozumné výkupné. Václav navíc zakládal nové kostely a horlivě šířil křesťanství. Tato politika se nelíbila jeho mladšímu bratru Boleslavovi, který se chtěl německé říši vojensky postavit. Hřivny stříbra (tehdejší platidlo)

Spory mezi bratry vyvrcholily tragédií. Boleslav pozval Václava na svůj hrad ve Staré Boleslavi. Večer spolu oba bratři přátelsky rozmlouvali. Druhý den ráno se zbožný Václav vydal do kostela na mši. Zde na něj čekal Boleslav se svou družinou. Václava přepadli a zabili. Stalo se tak 28. září roku 935. Smrt ještě více posílila Václavovu slávu – brzy po své smrti byl pokládán za svatého.

28. září 935 n. l.

PRVNÍ PŘEMYSLOVCI

BOLESLAV I. UKRUTNÝ

VÁCLAV

VRATISLAV A DRAHOMÍRA

BOŘIVOJ A LUDMILA

POUŽITÉ ZDROJE: 





















Pražský hrad v 10. století. In: Historie České republiky: Přemyslovský stát [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://cr.ic.cz/index.php?clanek=phrad&dir=premyslovci&menu=premyslovci Přemyslovská orlice. In: Historie České republiky: Přemyslovský stát [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://cr.ic.cz/index.php?clanek=orlice&dir=premyslovci&menu=premyslovci Bořivoj I. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bo%C5%99ivoj_I.jpg?uselang=cs Arcibiskup Metoděj křtí českého knížete Bořivoje a jeho manželku Ludmilu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser__Arcibiskup_Metod%C4%9Bj_k%C5%99t%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9ho_kn%C3%AD%C5%BEete_Bo%C5%99ivoje_a_jeho_man%C5%BEelku_Ludmil u.jpg?uselang=cs Svatá Ludmila. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:StLudmilaWindowCedarRapidsSep2001.jpg?uselang=cs Kniže Vratislav I. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vratislav_hlava.jpg?uselang=cs Kněžna Drahomíra, kníže Václav a Ludmila. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser__kn%C4%9B%C5%BEna_Drahom%C3%ADra,_kn%C3%AD%C5%BEe_V%C3%A1clav_a_Ludmila.jpg?uselang=cs Zavraždění Ludmily. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C4%9Bnceslav_%C4%8Cern%C3%BD_-_Zavra%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_Ludmily.jpg?uselang=cs Svatá Ludmila. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Saint_Ludmila_icon.jpg?uselang=cs Svatá Ludmila a svatý Václav. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Svaty_Vaclav_a_Svata_Ludmila_-_glass_window.jpg Zabití sv. Václava. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG

Vlastivěda 4. Nová škola, 2005. Brno : Nová škola, 2006. 52 s. ISBN 80-7289-061-1 Historie České republiky [online]. 2006-2008 [cit. 2011-09-19]. Habsburkové. Dostupné z WWW: .