6. Prostupnost územím 6.1 Legislativní východiska Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 63 specifikuje pojem „přístup do krajiny“. Jedná se zejména o následující ustanovení: § 63 Přístup do krajiny (1) Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. (2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně. (4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. Také zákon o lesích se zabývá vstupem do lesních porostů. Konkrétně se jedná o § 19, který uvádí: Užívání lesů (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Následný § 20 specifikuje činnosti, které jsou v lese zakázány. Prostupnosti územím se týkají zejména písmena: g) jezdit a stát s motorovými vozidly, h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.
6.2 Turistické trasy Turistické trasy - pěší Základní pojmy: −
Turistická značená trasa je trasa vyznačená turistickými značkami. Turistické značené trasy bývají vedeny zejména turisticky zajímavými místy a jsou vyznačeny v turistických mapách.
77
−
Značení turistických tras: Každá pěší turistická trasa Klubu českých turistů (KČT) má přiděleno čtyřmístné číslo – číslicí 0 začínají červené značky, číslicí 1 nebo 2 modré, číslicemi 3 nebo 4 zelené, číslicemi 5, 6 nebo 7 žluté, číslicemi 8 a 9 zvláštní druhy značení.
−
Třídění turistických tras: − − − −
červená – dálkové nebo hřebenové trasy, modrá – významnější trasy (okresní), zelená – místní trasy, žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky.
Mapa vedení turistických tras
Systém turistických značek je v ČR považován za jeden z nejpropracovanějších a nejhustších systémů v Evropě. Na 1 000 km2 v ČR připadá 488,6 km značených turistických tras. V řešeném území se nachází 1 412 km značených tras, což odpovídá 750 km na 1 000 km2. Podíl značených cest je tedy v řešeném území vyšší, než je průměrný podíl v ČR. Celkově se dá říct, že jih řešeného území je daleko víc turisticky využíván. V severní části najdeme jen dvě významnější lokality, a to okolí Brandýsa nad Labem a dolní tok Vltavy. Mezi oblasti s nižší hustotou turistických tras můžeme zařadit okolí Hostovic, Líbeznice a Úval. Naopak mezi turisticky atraktivní místa můžeme zařadit všechny CHKO a PP. Mezi významné cesty patří Jílovské vyhlídky, naučná stezka (NS) Krajinou barona Ringhoffera, Mikešova cesta, NS Zahrady, NS Údolím Labe, NS
78
Voděradské bučiny, NS Říčansko, NS Kněží hora – Halíře, NS Putování Černolickem, NS Jílovské zlaté doly, NS Penčický okruh, NS Karlštejn, NS Svatojánský okruh, NS Zvolská homole, NS Medník.
Délka jednotlivých turistických tras v řešeném území typ stezky
délka v km
naučná stezka
87,56
červená
402,20
modrá
312,48
zelená
300,63
žlutá
309,26
celkem
1412,13
Cyklistické stezky Základní pojmy: −
Cyklistické stezky jsou zásadně odděleny od ostatní dopravy včetně pěší. Parametry stezky jsou dány ČSN 736110.
−
Cyklistické trasy, kde je cyklistická doprava vedena spolu s ostatní dopravou a trasa je opatřena nezbytným orientačním značením pro cyklisty. Při jejím vedení se podle možností dává přednost různými způsoby zklidněným komunikacím, místním komunikacím, silnicím III. třídy s nízkou intenzitou motorové dopravy a účelovým komunikacím.
−
Cykloturistickou trasou se rozumí dopravní cesta vedená zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), která je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů.
−
Třídění cyklotras: − − − −
1. třídy – jsou označeny jednocifernými čísly, jedná se o trasy mezinárodního nebo meziregionálního charakteru, 2. třídy – jsou označeny dvojcifernými čísly, jedná se o trasy meziregionálního a vnitroregionálního charakteru, 3. třídy – jsou označeny trojcifernými čísly, jedná se o trasy vnitroregionálního a meziměstského charakteru, 4. třídy – jsou označeny čtyřcifernými čísly, jedná se o trasy místního významu.
Podpora cyklistiky je legislativně zakotvena v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy, schválené 7. 7. 2004 vládou ČR. Pro řešené území na ní navazuje Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, zpracovaný firmou CityPlan, s.r.o. v roce 2003, aktualizovaný v červenci 2008. Hustota sítě cyklotras je nepoměrně méně hustá než síť turistických tras. Ale i zde můžeme pozorovat značnou stratifikaci území na území s nadprůměrnou pokryvností (mikroregion Ladův kraj, Český kras, okolí Horoměřic, Brandýsa nad Labem) a území s úplnou absencí cyklistických tras (okolí Hostovic, Líbeznice a Úval). Mezi nejvýznamnější trasy patří Greenways Praha – Vídeň a stezky první třídy číslo 3 a 1.
79
Kilometráž cyklostezek podle kategorie třída
délka v km
1
26,34
2
104,84
3
45,89
4
723,71
celkem
900,78
Mapa vedení cyklo- a hipotras
Hipostezky Základní pojmy: −
Hipostezka: turistické značky určené pro jezdce na koních.
−
Třídění hipostezek: − − −
červená: páteřní stezky, modrá: oblastní stezky, propojují zejména zajímavá místa v okruhu cca 30 km od jezdecké stanice, zelená: trasy pro méně zdatné jezdce nebo jezdce s průvodcem v okruhu cca 10 km od jezdecké stanice,
80
− −
žlutá: propojovací stezky, například od hlavnější trasy k jezdecké stanici nebo mezi dvěma stezkami.
Jízdárenské okruhy pro komerční jezdeckou turistiku mají být značeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci o vnějším rozměru 10×10 cm. Tyto okruhy nemají evidenční číslo, nevybavují se směrovkami ani tabulkami.
Kilometráž hipostezek podle kategorie barva koňské stezky červená
délka v km 15,34
modrá
6,03
zelená
15,88
žlutá
celkem
43,22
5,97
V řešeném území se nacházejí pouze tři místa s vybudovanou sítí jezdeckých tras. Jedná se o okolí Zákolan, Chýňavy, Mníšku pod Brdy.
6.3 Hromadná doprava Řešené území je charakteristické svým sousedstvím s metropolí hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu zde nalezneme velkou koncentraci dopravních spojů propojujících toto území s Prahou. Jediné zředění sítě můžeme pozorovat v severozápadní části, kde ale bude doprava doplněna příměstskou dopravou města Kladna. Za zmínku stojí i systém záchytných parkovišť, umístěných v blízkosti konečných metra a tramvají, umožňující kombinaci individuální dopravy s dopravou hromadnou. Významným dopravním koridorem v území jsou určitě i železniční tratě zapojené do linek Esko s plnou integrací do systému MHD Prahy. Jedná se především o tratě propojující Prahu s městy Beroun, Kladno, Kralupy, Čelákovice, Český Brod a Říčany.
81
Přehled příměstské integrované dopravy v řešeném území
Lodní doprava Jednou z alternativ osobní dopravy může být lodní doprava. V řešeném území nalezneme čtyři sjízdné řeky: Labe, Vltava, Berounka a Sázava. Pro velká plavidla jsou však sjízdné pouze úseky střední Labe, dolní Vltava a Berounka.
Lodní dopravu v řešeném území provozují dvě společnosti, Pražská paroplavební společnost, a.s. a Evropská lodní doprava. Nabízené vyhlídkové trasy jsou Praha–Mělník, Praha–Slapy, ale individuálně lze projet všechny sjízdné úseky.
82
Zvláštním druhem dopravy lodní jsou přívozy, které slouží k přepravě napříč vodním tokem. V řešeném území je nalezneme v Libčicích, Klecanech, Vraném a Suchdole.
6.4 Limity či bariéry systému Vzhledem k poloze řešeného území se setkáme především s bariérami dopravního charakteru, výhledovým limitem jsou pak plánované stavby dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější bariéry představují dálnice a rychlostní silnice, kterých v území nalezneme 9. Druhými v pořadí budou železniční koridory mezinárodního významu. Významným limitem je především probíhající i plánovaná stavba obchvatu Prahy. typ komunikace dálnice (D) a rychlostní silnice (R)
délka v km stav
délka v km návrh
délka v km výhled
142,12
177,58
177,58
83
