6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO

TEORIE PRÁVA 6 6.

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO PŘEDPOKLADY PRÁVNÍHO VZTAHU

Mgr. Martin Kornel [email protected]

PRÁVNÍ VZTAH 

Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, subjekty upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně j spjatých pj ý subjektivních j p práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě ákl dě právních á í h norem.

Gerloch, A. Teorie práva. 2008, s. 159

VÝKON PRÁV A POVINNOSTÍ PLYNOUCÍCH Z PRÁVNÍCH VZTAHŮ dare (dát) – jednorázové chování  facere (konat) – opakované plnění  omittere (nekonat) – povinnost nekonat  pati (strpět) – povinnost strpět 

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI 

Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje j j vznik, ik změnu ě nebo b zánik á ik právního vztahu, tj. subjektivních práv a povinností. povinností

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI - DĚLENÍ Soulad s p právem + Právní jednání

Protiprávní jednání

Právní událost

Protiprávní stav

P r + o j e v

v ů l e

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ 



Právní jednání charakterizujeme jako projev vůle určitého právního subjektu, směřující ke vzniku změně nebo zániku právního vztahu vzniku, vztahu, jenž je v souladu s právem. Dělíme na: 1)

PRÁVNÍ ÚKONY

2)

KONSTITUTIVNÍ INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY

PRÁVNÍ ÚKONY 



Právní úkony jsou druhem právní skutečnosti, spočívající v projevu vůle fyzické nebo právnické osoby, osoby který směřuje ke vzniku vzniku, změně nebo zániku subjektivních práv a právních p povinností Pokud by projev vůle nesplňoval zákonem stanovené obsahové a formální náležitosti, bude neplatný (např. smlouva o převodu nemovitosti uzavřená ústně a nikoliv písemně)

NÁLEŽITOSTI PRÁVNÍCH ÚKONŮ 1) 2)

3)

4)

5)

Náležitosti subjektu Náležitosti vůle – skutečná, k t č á vážná, áž á prostá tá omylu, l svobodná b d á Náležitosti projevu vůle – srozumitelnost, srozumitelnost určitost určitost, forma Shoda vůle a jejího projevu (vědomá nebo nevědomá) Náležitosti předmětu – možnost a dovolenost

PRÁVNÍ ÚKONY - DĚLENÍ DLE POČTU SUBJEKTŮ 

dvoustranné (vícestranné) právní úkony – zejména smlouvy (např. kupní) Smlouva S l sestává tá á ze dvou d jednostranných j d t ý h právních á í h úkonů: oferty (nabídka) a akceptace (přijetí), přičemž smlouva vzniká v okamžiku souladu vůle obou stran  Rozlišujeme smlouvy uzavřené ústně, písemně a mlčky (konkludentně) 



jednostranné právní úkony 

např. závěť, odstoupení od smlouvy ((hmotněprávní)nebo p ) žaloba,, odvolání,, dovolání (procesní)

PRÁVNÍ ÚKONY - DALŠÍ DĚLENÍ 

Dle vůle



Volní  Reálné R ál é

Úplatné  Bezplatné B l t é





Dl příčiny Dle říči Kauzální  Abstraktní 



Dle formy Formální  Neformální 

Dle protiplnění 



D lší Další: Mezi živými (inter vivos)  Pro případ smrti (mortis causa) 

NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ 

Neplatným právním úkonem je úkon, kterému chybí určitá náležitost, jejíž nedostatek právní norma sankcionuje neplatností. neplatností

Relativní – musí být namítnuta nebo prohlášena např. úkon, který byl učiněn ústně, přestože existovala dohoda stran, stran že takové úkony budou písemně  Absolutní např. úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti písemná forma zákonem stanovena p 

NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ § 40 odst. 1 občanského zákoníku Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje ž d j zákon ák nebo b dohoda d h d účastníků, úč t íků je j neplatný.  § 40a občanského zákoníku Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení (…) ( ) považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen,, neplatnosti p právního úkonu nedovolá. p (…). Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). ( ) (…) 

ODPOROVATELNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ 



Některým právním úkonům lze odporovat, tj. dosáhnout jejich neúčinnosti vůči tomu, kdo odporuje Takový právní úkon odporuje. úkon, ale není neplatný neplatný. Např. § 42a odst Např odst. 1 občanského zákoníku Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu p právně neúčinné. ((…))

INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY 



Jako právní jednání můžeme označit pouze projevy vůle orgánů veřejné moci, kterými rozhodují o právech a povinnostech (konstitutivní) např rozsudek soudu o osvojení např. Nikoliv tedy ta jednání, jednání které pouze autoritativně potvrzují práva nebo povinnosti ( (deklaratorní) ) např. rozsudek soudu o povinnosti zaplatit dluh

PRÁVNÍ UDÁLOSTI 



Právní události jsou druhem mimovolní právní skutečnosti, které nastávají objektivně (bez projevu vůle účastníků právního vztahu) a jejich následky (vznik, změna nebo zánik právního ), jsou j v souladu s normami p práva. vztahu), Například: zrození, smrt, plynutí času

PRÁVNÍ UDÁLOSTI – PLYNUTÍ ČASU 



Čas je v právu zásadní právní skutečností je čas (tempus) – jeho plynutí nebo dosažení určité časové hranice. Právní normy spojují s plynutím času následky, např.: Promlčení – zánik vymahatelnosti práva (promlčený právní vztah nadále existuje jako naturální obligace)  Prekluze – úplný zánik práva (právní vztah zcela přestává existovat)  Vydržení práv nebo povinností 



Lhůty (hmotněprávní x procesní)

PROMLČENÍ - PŘÍKLAD 

§ 106 občanského zákoníku (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky k ode d d dne, kdy kd se poškozený šk ý dozví d í o škodě šk dě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

PREKLUZE - PŘÍKLAD 

§ 626 občanského zákoníku Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční á č í doba, d b zaniknou, ik nebyla-li b l li uplatněna l t ě v záruční době.

VYDRŽENÍ - PŘÍKLAD 

§ 134 občanského zákoníku Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě ř t žitě v držbě d žbě po dobu d b tří llet, t jde-li jd li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

PROTIPRÁVNÍ STAVY 



Je stav nezávislý na lidské vůli, který má určité právní důsledky, např. vznik povinnosti tento protiprávní stav odstranit Protiprávním stavem může být zledovatělý chodník, povodeň, nemoc z povolání

PROTIPRÁVNÍ STAV - PŘÍKLAD 

§ 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Vl t ík místní Vlastník í t ík komunikace ik nebo b chodníku h d ík odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, chodníku místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, í it anii na nii předepsaným ř d ý způsobem ů b upozornit.