6. EKOSYSTÉM ŘEKY HVOZDNICE
Hvozdnice se svou délkou 36 km odvodňuje jižní část Stěbořické kotliny a je významným biokoridorem v oblasti. Pramení jižně od Horního Benešova. Mezi obce, kterými protéká, je i obec Mladecko. Vlévá se do řeky Moraviceu Opavy. V místech lužního lesa je dodnes možné pozorovat korytotvorné procesy toku, např. bočnou erozi, která se podílí na tvorbě zákrutů toku neboli meandrů. Kvalitu vody v toku indikuje výskyt některých vodních organismů. Zpravidla jsou to drobní živočichové, které můžeme vidět na spodní straně kamenů. Pokud bychom objevili pouze nítěnky a larvy pakomárů, jednalo by se o vodu velmi znečištěnou. V těchto místech ale určitě narazíte spíše na blešivce, larvy chrostíků a jepic. Chladná a dobře okysličená voda přeje také výskytu pstruha obecného a lipana podhorního. Uměle je zde vysazován také pstruh duhový, který je původem ze Severní Ameriky. Výskyt zmíněných živočichů ukazuje na čtyřstupňové škále druhý stupeň znečištění Hvozdnice. První stupeň je typický především pro horské bystřiny. Ledňáček říční, který si pro svá hnízda vyhrabává nory do nárazových stěn meandrů, má zde dostatek potravy. Jeho kořistí jsou drobně rybky v potoce nebo dokonce v rybníce. Patří mezi ně například střevlička východní nebo střevlička potoční. Střevlička východní není v našich tocích původní. Pochází z Asie. Občas můžete zahlédnout i skorce vodního, který dokáže pod hladinou obracet kamínky a lovit drobné živočichy.
Blatouch bahenní
Kyprej vrbice a pcháč zelinný
Křivatec žlutý
Křídlatka japonská
Vrba křehká
Vodní hmyz
Netýkavka žlaznatá
Třapatka dřípatá
Tůně v lužním lese
Olše lepkavá
Ryby ve Hvozdnici
Pracovní listy: Ekosystém řeky Hvozdnice 2. stupeň
Od nepaměti člověk ví, že voda je surovina potřebná pro život. Bez vody by život na Zemi nebyl možný a všechny živé organismy vodu nejen potřebují, ale je v nich voda také obsažena. Uvádí se, že v člověku je asi 50 – 80% vody. Čím je mladší, tím je v něm voda zastoupena více. Voda na Zemi není stacionární, ale neustále koluje. Již na prvním stupni jste se učili o koloběhu vody v přírodě. Při takovém koloběhu dochází mimo jiné i ke vzniku vodních toků. Všichni kolem sebe jste již vodní tok viděli a v každé obci v naší republice takový vodní tok je, ať už jako řeka, říčka či jako potok. U vodních toků můžeme určovat různé vlastnosti. Například tvrdost vody, která je daná zastoupením nerostů rozpuštěných ve vodě, kyselost vody o které se budete učit v chemii, můžeme určit, jakou rychlostí se vodní tok pohybuje, jakou voda překoná výšku mezi jednotlivými částmi toku a tedy jakou má energii, kterou bychom z ní mohli získat. Tvrdost a kyselost vody jsou nejdůležitější parametry, které určují její kvalitu potřebnou k životu. Čím je voda znečištěnější, tím je obvykle buďto kyselejší, či zásaditější. V nejbližším potoku můžete vyzkoušet odchytit a určit drobné živočichy, kteří ve vodním toku žijí a podle toho určit, jak kvalitní vodu máte ve svém okolí. Můžete také pomocí tzv. pH indikátorů zjistit její kyselost. V minulosti byla voda jedním z neovladatelných přírodních živlů. Člověk nemohl do jejího koloběhu zasahovat. Při nedostatku vody člověk trpěl a navíc se obával škod, které může voda způsobit. Důsledkem průmyslové a vědeckotechnické revoluce ve 20. století se vše změnilo. Lidstvo působí na vodní zdroje ve všech směrech a znečišťuje vodní toky. Definice znečištění vody: Voda je znečištěna, je-li její složení změněno v důsledku přímé nebo nepřímé činnosti člověka tak, že je méně vhodná pro některé nebo všechny účely, pro které je voda vhodná v přirozeném stavu. Se znečišťováním vod souvisí dva jevy: 1. Eutrofizace – proces zvyšování produkce nové živé organické hmoty, vytvořené fotosyntetickou činností rostlin v povrchové vodě. Přemnožení řas v letních měsících znesnadňuje koupání a má za následek i úhyn ryb. 2. Vodní eroze – splach půdních částic proudící vodou. Vodní eroze je přirozená, ale činností člověka se zvětšuje. Největší problém je nadměrné používání hnojiv, hospodaření na velkých lánech nebo existence plodin s malou schopností zadržet vodu. Půda odplavená z polí zaplňuje nádrže a snižuje efektivnost využívání zde napuštěné vody. Další zdroje znečištění: - Průmyslové i městské odpady - Srážkové vody (kyselé deště) - Havárie (havárie ropných tankerů) - Teplo (nepřirozený ohřev vod jako důsledek rozvíjejícího se průmyslu) Někteří živočichové, kteří jsou citliví na čistotu vody:
Rak říční
Vydra říční
Mihule potoční
1. Postupuj podle návodu a výsledky pokusů a pozorování zapiš do tabulky:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Pomocí teploměru změř teplotu vody. Měření několikrát opakuj na různých místech. Do kádinky naber vodu a okem zhodnoť její čistotu. Pomocí indikátoru pH změř pH vody v kádince. Pozoruj živočichy na vodní hladině i pod ní. Všimni si, zda a v jak velké míře se vyskytuje vodní eroze. Zhodnoť míru eutrofizace.
Poznámky Teplota Zapiš všechny naměřené vody hodnoty a poté vypočítej průměrnou teplotu. Čistota Popiš vše, co ze vzorku vody dokážeš vypozorovat. Např. výskyt hrubých nečistot (přírodní – listí, umělé – plast), zakalení vody, výskyt živočichů, … pH vody Zapiš hodnotu pH a zapiš, zda je voda kyselá, zásaditá či neutrální Živočichové Zapiš všechny živočichy, které uvidíš. Nespěchej a dívej se pozorně.
Vodní eroze
Eutrofizace
Výsledky měření a pozorování
Pozoruj, zda dochází v okolí k odnosu půdy a v jaké míře. Hledej znaky eroze na březích řeky nebo pozoruj dno a zhodnoť míru usazené půdy. Zhodnoť míru výskytu vodních řas.
2. Jednou nebo dvěma větami doplň pozorování a vyvoď závěr: ……………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………
3. Zodpověz otázky: 1. Napiš čtyři rody rostlin rostoucí kolem vody ………………………………………………………………………………………………………………………………... 2. K zamyšlení: k čemu mohou vámi zjištěné údaje sloužit? ………………………………………………………………………………………………………………………………...
3. Jak říkáme drobným vodním organismům, které jsou důležitou složkou potravního řetězce? ………………………………………………………………………………………………………………………………...
4. Vytvoř potravní řetězec z pěti organismů vázaných na vodu. ………………………………………………………………………………………………………………………………...
5. Napiš, co podle tebe může ohrozit život vodního společenstva. ………………………………………………………………………………………………………………………………...
6. Zamysli se, jaké mohou být důsledky pro člověka ………………………………………………………………………………………………………………………………...
4. Podle obrázku sestav model vodárenského filtru, přefiltruj oba vzorky a zhodnoť úroveň vyčištění: Jemný písek Hrubý písek Štěrk
vrstva 2 – 3 cm vrstva 2 cm vrstva 2 – 3 cm
Vzorek č. 1 Druh Výskyt drobných nečistot, intenzita zakalení, …
Vzorek č. 2
5. Ověřte si znalosti testem:
Testové otázky: 1. Jak se jmenuje věda, která se zabývá studiem ptáků? ornitologie, entomologie, ekonomie 2. Kteří živočichové dokáží žít ve velmi znečištěné vodě? pijavky, pstruzi, skokani 3. Jaké lesy rostou kolem větších řek? lužní, smrkové monokultury, bučiny 4. Čím se živí pstruh potoční? hmyzem, vodními rostlinami, planktonem 5. Larvy vážek žijí až dva roky ve vodě. Čím se ale živí? živočichy, rostlinami, bakteriemi 6. Do jaké čeledi patří vydra říční, která loví v čistých vodních tocích? lasicovité, kočkovité, psovité 7. Odkud pochází hlodavec ondatra pižmová? Severní Amerika, Asie, Afrika 8. Mezi jaké ekosystémy patří horský potůček? přírodní, uměle vytvořený, přeměněný 9. Mezi jaké ekosystémy patří regulovaný potok v polích? přeměněný, původní, uměle vytvořený 10. Potravou pstruhů je i blešivec, který žije jen v čisté vodě. Mezi které živočichy patří? korýše, měkkýše, hmyz
Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. 2. 3. 4. 5. 6.
přírodní ekosystém štika obecná pramen zelené vodní rostliny producenti ledňáček říční
organismy schopné fotosyntézy vývěr podzemní vody na povrch potok producenti stálý pták predátor
Rozhodnutí o správnosti 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Ropné produkty spolehlivě ničí vodní ekosystémy. V proudící vodě je vždy více kyslíku než ve stojatých vodách. Květena a zvířena rybníků se liší od květeny a zvířeny potoků a řek. Kolem toků velkých řek rostou lužní lesy. Se vzrůstající teplotou vody klesá množství kyslíku. Raci nesnášejí znečištěnou vodu. Listy leknínu bílého a stulíku žlutého jsou pod hladinou. Narovnávání vodních toků přírodě neškodí. Pitné vody je všude dost, není třeba jí šetřit. Štika obecná je býložravec. Skokan zelený loví hmyz daleko od vody. Obojživelníci žijí ve vodě jen v dospělosti. Lín obecný žije v horských potůčcích. Vodní organismy nejsou citlivé na chemické znečištění svého prostředí.
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
