5T0RAGE-ITEM rAIN
LP9-Q16B U.B.C.
LIBRARY
.
THE LIBRARY
THE UNIVERSITY OF BRITISH COLUMBIA
Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from
University of British
Columbia Library
http://www.archive.org/details/bojomajetekOOchle
Boj o majetek. Sepsal
r.
František
Ladislav
Nco sic
Chlehorad.
svým vlastním
zváti
má
každý,
chopí se lupu, žháství a vraždy.
Schiller.
-o<
)o@©<X=
-
> o-
"V ZBm._ Tiskem a nákladem benediktinu rajhradských. 1884.
M
101
Všechna práva vyhrazena.
Urozenému pánu, pan-a
Egbertu hrabti Belcredimu, komandem ádu poslanci
sedovi
papeže
rad
k íšské »Matice
Velehradské,
Pia,
a
Moravské, «
estnému
lenu
živnostníky na
'I
lil'1111 lilii
11
rytíi
ádu
k moravskému
místopedsedovi »
Ústedního
Morav, «
W
Leopoldova,
snmu, ped-»Matice
spolku
pro
atd. atd.
íTllUiTVi
{ ífi
ven.-a.je
spisovatel.
:lXÍ,Sj\
Jf?*i
Pedmluva.
Jest národ, aby
pirozen
a
mu spoleenský jeho ád poskytoval možnost, mravn vyvinuté poteby ukájeti a potebné Kád spoleenský, jenž
míry majetku nabývati.
k tomu
by
bez odporu požadavek spravedlnosti, žádá-li
to
možnosti
nezabezpeoval
této
a
osnovy
jehož
dle
nkterá tída spoleenská k nemajetnosti byla by odsouzena,
protivil
by
zákonu
se
jenž jest
sebezáchovám',
prvotním zákonem veškerého tvorstva, odpíral by zákonu osobního vývoje, jenž jest základním zákonem mravnosti a pozbyl by tím oprávnnosti k dalšímu trvání.
To obecné
jest
obecný náhled socialist;
pesvdení
oba tábory, že platnosti
enskému
práva
mu
piítají,
sazenou
socialisté
odprc, tuto
vlastnického
upírají,
vyhlašujíce,
jejich
o
kdežto
aby
nm,
spolenosti
.len
jest
též vše-
v tom se rzní
možnost nynjšímu,
ádu
spoívajícímu
na
spole-
»že jest hoden, by byl zboen,*
odprcové
sám
to
jejich
sílu
;i
spsobilos
ze sebe zhojil hnisající ránu, za-
lidské
ostím
protivy mezi prácí a
Pedmluva.
II
kapitálem,
teba
by
aniž
odstraniti
bylo,
práva
ústav
vlastnického, který považují za nezbytný základ všelikého
adu
spoleenského.
Toho náhledu
spisovatel
též
jest
pítomné
knihy.
Zasadiv se sám za zdárné rozluštní otázky spoleenské
slovem a
ml
skutkem,
i
skoumání snah a
opravu dosavadního Vlastní
tato
úspch ádu
tídy
národa,
leenskou
svdectví,
se v tomto spisu složiti ve
prospch
prostedk k dstojnému
která
pesvden,
nikoliv již za našich
že
dosáhnul,
ke
se zasazujících.
zdrojem
se
stala
jakými sám vládne,
by úelu svého
mu
k pozorování
tíd národa, o
jednotlivých
spoleenského
lidskému posud postrádá, jsa
silami,
píležitost
hlavním
zkušenost
názor, které odvážil té
hojnou
knize
dn
a tím
rozluštiti
lze.
žití
že otázku spo-
mén
slabými
Avšak
již
tím
mu písná kritika vdy poznáni aspo jedním listem dá-li
pispl. Y M
ora v sk é O
s
t
ra v
.
1
.
F.
srpna 1882.
L.
Chleborad.
Pehled. ....
Pedmluva I.
lovka lovka
A)
s
pírodou
1
s
lovkem
5
Taktika boje o majetek. A) Boj naši doby aneb
a) centralisace
lovka
s
lovkem
19
majetku pirozená
majetných
boj a)
válená moc
(3)
dlení koisti
a'2
)
a 3)
y
boje
centralisace majetku strojená
:
bj
pevaha
majetných mezi sebou
a) boj
3 )
s
23
nemajetnými
32
stran a jejich spojenci
33
nemajetných
podíl
36
mzda
36
tantiéma
40
40
dobrodary podíl
:
majetných
41
a s ) úrok P
c)
8
)
42
mzda podnikatele
46 47
s y ) zisk podnikatele ovoce dosavadního boje o majetek
B) Boj budoucnosti, a)
spor
pevaha
aneb
prospchu soukromého prospchu státního
s
19
lovka
boje
prospchem
s
pírodou
státu
.
.
.
<
alliance
,;
1
)
proti
pirozené centralisaci majetkové spolováním
^e
.
3
y P
^
)
s )
s )
k pokroku
hospodáskému zákonem dovolené obrany
ke zizování proti
strojem'-
dlení moci
centralisaci
politické
se
67
69
a 3 ) k rozšiování vzdlanosti ^
57
na obranu
\
a.'
Nová
55
60
b) vítzství
v.
1
Vznik boje o majetek.
B)
II.
Strana
majetkové,
domáhajíc
70 silami
spojenými
spravedlivého
7<»
roz-
72
Strana
zabezpeujíc právo shromáždovací, spolovací, petiní
a 3) (j
3
odstraujíc
)
census
volební
majetku a zavádjíc
.
.
73
census bezúhonnosti y
3 )
zavádjíc všeobecnou povinnost? k vyuování individualit
pimenému
76
o 3)
zasazujíc se o osnovu rozumného zákonodárství berního
£3
odkrývajíc prameny výživy
)
zrušujíc lžisvobodnou
T3 )
na výboj nových
(3)
a 2 ) za 3 )
.
ád
84
hospodáských
90 94
oddleného
vlastnictví
ke
zvelebení
práce
indi-
94
viduální
jakožto vlastnictví pospolitého ke zvelebení práce spolené
3 ^j
)
úelem
zachování majetku
nabytého
za
a3)
proti
nepátelským mocem spoleenským
3
proti
nepí/.niým silám pírodním povinným pojišováním
Y
)
2 )
za
úelem
III.
122
pojištní existenního minima pro
129
pípad nesp-
majetku nabývati
sobilosti
Ovoce nové
y)
již
131
137
alliance
Nekonenost
boje o majetek.
A) Nemožnost? zastavení boje o majetek
147
mezi sebou
a) lidí
za
a)
108
120
p'2 )
(í
78
83
soutž
úelem nabývání majetku
jakožto
.
73
volební
píinou
a 2 ) mezi
protivnictví právního
vlastnictvím
oddleným
a
vlastnictvím
po-
spolitým. a
p
)
mezi majetkem historickým a pirozeným
....
za píinou protivnictví hospodáského P) a 3 ) mezi kapitálem bez práce a prácí bez kapitálu
mezi majetkem naturálním a majetkem hodnot b)
lovka
s
pírodou
B) Možnost? zostení boje o majetek a)
157 161
.
.
.
.
161
164 167
170
po zákonu mravním t.)
šíením vzdlanosti.
(3)
rozkvtem práva
b) po
zákonu pirozeném
Poznámky
172
177 199
I.
Vznik boje o majetek.
lovka
A) Oebe
pírodou.
to zákonem veškerého
zachovati,
Zákona toho poslušen potravy a tlesné
s
ochrany proti zhoubnému úinkování touto
s
zápas
byl jednáním bez ladu
:
nebyl hospodaením
prabydlitele jsou pouze zvíecí. rostlin;
Krom kže
živí
se
klokaní nezná
obnažen. Nestaví
v koví, dlaje
si
si
indivi;
nýbrž
pouhým následováním
a skladu,
pud, slovem: životem
nebyl
lze,
spoádanou a
na poátku inností promyšlenou, duálnost' ztlesující, slovem
Tento
podstoupiti.
divoch pozorovati
zápas, který ješt dnes u
krmných
lovk, když potebou
byl již první
pírody pinucen byl
zvíecích
tvorstva.
rodu.
On
Poteby australského
nezanáší se pstováním
potravou
nalezenou.
odvu; nejradji
chodí zcela
toliko
obydlí; žije dílem v jeskyních, dílem
zde v
dutých
stromech,
stromu mahagonského pelech, který
liší
se
tam v
ke
málo od doupat
zvíecích a hnízd ptaích. 1 )
V lovk s
prvotním svou
sílu
pírodou vede
zabezpeující.
tomto
boji
a shledal, boj
že
nerovný,
o
sebezáchovám'
na
holou
živobytí
Neb ukojení poteb
jest
zkoušel
ruku odkázán
toliko
bídné
píinou
mu
vzruší u
lovka
Vznik boje o majetek
2
pírodou.
s
každého vyvíjejícího se tvora; vzrst podntem k množení
pvodních jeho poteb. Ukojení poteb má sledek rozmnožování jich
To
lovka
u
ústroje
v
mnohem
míe.
vyšší
u zvíat.
nežli
píina, pro lovk, nemá-li jinak bídn zahynouti,
jest
ušlechtilejších
statk musí
domáhati,
se
které toliko k ukojení zvíecích nastoupiti dráhu vzdlanosti.
jakmile
ruku
ozbrojil
nástroji,
odv
píinou jemnjšího
a sice za
;
za ná-
tudíž
kterými první první
zhotovuje,
poteb
slouží
Nastupuje první
svou
zbraní
zv
loví,
obydlí
ty,
on musí
:
stupe,
její
hospodáskými
a
krotí
a
první
ubíjí,
lun
první
staví,
si
jsou
nežli
si
Zbra, hospodáské náiní, odv, píbytek, lun a
tesá.
prvním majetkem a majetek tento první podmínkou k nastoupení dráhy vedoucí ke vzdlanosti a osvt.
zvíe
ochoené
To
lze
byly
lovka
vidti na Australcov severním sousedu
Ten
na vlnovlasém Papuanu.
nco
dobytka, odívá se
sbírá
již
aspo ásten,
potravu, chová
soused jeho
tuhého
vlasu
nemá. a proto ani
bytosti ani tušení
rovného
a
píbytek
staví si
na jehlách a roubí luny ze kmene vydutého. jižní
—
bžk,
2 )
Kdežto
o
božské
ani
chrám,
ani bohoslužby nezná, ba ani souvislé písni se nenauil, bydlí
už
Papuané v obcích spravovaných
pojmy
sestavují
náboženské,
ádný
letoet,
strojí
umjí
modly,
staršinami,
budují
mají
chrámy,
národní tance a provozují
jakouž takouž tržbu. 8) Majetek, záležející ve zbroji a
odvu, píbytku
a
vbec
ve
hospodáském náiní,
statku,
jenž
sloužili
ml
í
.
lovka
Vznik hoje o majetek
prvotním jeho potebám,
neodolateln proti
p
í
majetku jest.
k
proto
a
od
všude tam.
též k
nedo-
daleka
z
r
oz
mn o žová n
mírným podnebím
jak pod
kde.
píroda plody své zídka zdarma
nám jenom jest
r
lovku
brzy
3
sebe zachovati pohádal jej vyhledávání lepší obrany
Neb pud
staoval.
pírodou.
s
vtšinou
.dává,
za cenu boje promyšleného postupujíc
n ab
k
kolél ika
ma
ý v á ní
e
j
ku
t
e
1
i
c
je
Tam p
í.
r
o-
myšlené a spoádané innosti lidské, slovem: práce. Tam zbroji, náiním a stroji, tam majetkem se opativ, odvážil se
ek
od pramenu
ek
lovk
rozkládajících
se
poznenáhla se strán do
avšak práci jeho tuhy
)
nezdravými výpary život ohrožující vysušovati a obrovské
bujnosti
se
zápasiti
lovka, rody lépe
úelm
k
pomocí jeho ukájeti
odkrývati
poteby
pak ten úinek, že
lovk
osobni schopnosti svým od
jsou tchže rodních
již
zákonu, od
loto
boji
í
j
o
e
jeho vývoj
byl
psobení si
prvopoátku
1
sebezachováni
závislost
bytosti
mlo
podmaoval
pravku stejným pudem kterými
práci
Tím mohl lovk
jal.
vé vy v v
záležející.
bohaté zdroje pí-
znenáhla pírodu
Kdežto ostatní tvorovi' se toliko
se
Vzájemné
s
plevelem
hojn odmoval
ehož úinek
své,
rozmnožování.
výroby
sob díve
jenž nepístupné
a jejich
a
výroby,
s
osvdil moc svou
jal.
majetek prozatím hlavn v nástrojích Použit jsa
údolí,
Tam v nížinách údolími kynula mu zem sice úrodná, odpor pipravující. Tam když zemi
k jejich ústím. 4
poslušní
a
od
jejich
íistrojných l*
ídi
sil
pí-
byla pod-
:
Vznik boje
4
mínna, vedeno
o
majetek
lovka
s
pírodou.
vlí na podmanní pírody
jest lidstvo
—
obrácenou k innosti vli tu v skutek uvádjící práci, a tím
Bojem
o
vyšuje
se
i
ku
k pokroku na dráze osobního svého vývoje.
majetek
lovk
pírodou
s
nad
vedeným
po-
ostatní tvorstvo, po-
slušenjsa netoliko obecn platného zákona sebezáchovám', nýbrž vyššího zákona osobního svého vývoj e. i
Veliká
dležitost zákona poslednjšího pro
rozkvt
V
mírných
osvty zvlášt v našem podnebí do oí pásmech
jest to
nýbrž jimi
toliko
úsilnou
práv, kde pud sebe
hniloba.
dary r>
)
odmuje. Tu
práci
snaha
a
zachovati
a pokroku
svými
ji
ubytovaly
nadvlády,
i
se
lenost
a
dary svými
jej
živlm svým obtujíc
v mírném podnebí jenom
ním
jest
"
obsypávajíc a zítra rozpoutaným
nad
Tu
lovku zídka daívá se, aby si sob služebnou uinil, nýbrž naopak
zde jest jeho vrtkavým despotou dnes
dobývá
to
pod tropy naopak, kde píroda
zahrnuje,
Kdežto zde
pírodu podmanil a
;
jest
osobu svou
duchu lidskému nedávají oddechu.
zdokonaliti
domov ruchu
lovka
bije.
práv, kde píroda plod svých nedaruje,
jsou zde síly
pírodní
z
výminen
pravidla jeho
nejposlušnjšími, nejvytrvalejšími
a
nejlaci-
njšími spolubojovníky v boji proti vlastní matce pírod. Jenom výminen se v mírném pásmu zem osvta opožuje, pokud obyvatelstvo výživy
postrádá
a
v
jeho
nedostatku
potebných spojení
s
pramenu úrodnými
lovka
Vznik boje o majetek
zemmi s
odjinud
výživu
pírodou.
Tak bylo
opati ti nemže.
plemene oceánského eledi americké, severní
prabydlitéli
mírné pásmo tohoto
dílu
poet dobytka užitkového mezeni
si
s
daleko
ostali
svta
zalidnivšími.
Na skrovný
a rostlinstva živného jsouce ob-
pozadu
svými
za
tuhovlasými
píbuznými plemene východoasijského, za Malayci a Monba
goly,
i
za
Jelikož poslednjší
živly
stupn osvty
le
dílu
horkého
Peruany.
nýbrž
i
a
podnebí trpli
osvt
nepízni-
pece vysokého
dostihli, nedá se odpor ten jinak rozluštiti,
možnost,
pipustíme-li
zemí tchto
a
nejenom tímtéž nedostatkem dobytka
užitkového a bylin požitených,
vými
Mexikány
bratry
vlastními
pisthovali
že
lidé
se z
této
dob
historické
kraj osvícených
svta, jimž písluší zásluha,
k rozkvtu pozdjší
v
že
tu
osvty. Neb
položili
do
jiného
zárodky
mají-li shora od-
platnost vozené zákony sebezáchovám a osobního vývoje jak tomu vskutku jest, naprostou a bezvýminenou
—
—
pedpokládaje, tož platí, stejné schopnosti tlesné a duševní
bezvýminen pravidlo: bez majetku není žádné osvty; míra možnosti majetku nabývati podmiuje stupe spsobilosti
rovnž naprosto
osvtu
a
si osvojiti.")
B) Vznik boje o majetek Zkusiv
síly
své
v
zápasu
lidí
s
mezi sebou. pírodou,
nepestal
lovk na tom, aby pouze tímto spusobem majetku nasousedy své býval. Zdálo se mu záhy býti výhodnjší
:
Vznik boje
6
napadati, nežli
majetek
o
lidí
svých v zápasu
sil
mezi sebou.
odprkyní nade všechno
s
porovnání mocnjší vyerpávati. Vedle zápasu podstoupil boj
spulujícími.
zabíjející
i
úelem
tímtéž
se
nasytil
lidojedi Melanesští,
zajatce
byl
;
ubit,
Battakové na ostrov
Malayští
a
pojídající,
pozdji se
aby
majetník
jeho
pírodou
uloupeným statkem
ani
se
tak jak podnes iní a
za
a
smýšlejícími nespokojili
13a
v plen byl vzat plenitele,
lovkem z poátku porznu,
s
stejn
soudruhy
s
Sumate, jimž zákonem pedepsáno,
masem
krmiti se
se
zbraní v ruce jatých a ješt žijících nepátel. 7 )
Teprve, jak toho ješt
vku
za našeho
klady na ostrovech Polynesských pozorovati lidé
pochopili,
výhodnji
že
otrockým pidržovati jedství,
zavedli
jich
nežli
pojídati,
robotu
otroctví a
lze, 8 )
9
a
)
když
práem
ku
zajaté
jest,
asté pí-
vzdali se lido-
zmohutnvše ma-
jetkem uloupeným a prací otrockou rozmnoženým, podnikali zase na místo boje mezi sebou též spolený zápas proti
pírod: nemajetný se
majetek s píspolubojovníkem majetv
boji o
rodou vedeném stal ného a osvdil takto hned
na
poátku hospodáství
lidského platnost svou 1.
majetných, vyzvali,
nhož
zákon, vodic které
zákon
to,
byli
ku
majitelé
odvislí
spolenému
od ne-
jsou o
boji
majetek
jenž jest jedním z nejdležitjších zá-
konu, vedle nichž nabývá a rozdluje se majetek.
Spolubojovníci
v
zápasu
pomoci majetku dobytého
též
vítzství se dodlavši zásobili
s
v
se
pírodou
boji
s
zvítzivší
vrstevníky
a
svými
nejenom otroky, nýbrž
Vznik boje
zbohatli
majetek
u
mezi sebou.
lidí
v plen vzatým statkem, jenž se
i
7
stal
výlun
boj o majetek bohatou zbrojnicí jim
pro další
pístupnou,
ímž
pracovníci nemajetní též tam, kde stali se spoluboj ovníky majetných, v úplnou od nich od vis 1 o s
upadli. Tak dokázáno
hospodáství národního,
podmiují 2.
nabývání
a
dlba majetku
též
nhož
hospodáství závislá od majetku a
zákon, vedle
rodním práce 3.
že
hned v poátcích
jest
jest
zákon, vedle
nad
majitelé
vislosti
nadvládu mají,
nhož
kterážto
v
za
píinou
dlníky
ná-
této zá-
nemajetnými
nadvláda nejvyššího stupn
dosahuje tam, kde vykonávána jest nad otroky.
Majitelov ukládali spolubojovníkm v otrocké závislosti
samým
se
octnuvším
nejhrubší práce,
k upravení v statky jemnjší a
zdokonaleného sloužící Nastala
dlba
si
plody
sob
její
potebám
živobytí
vyhrazujíce.
práce
nikoliv
jako
nahodilý
úkaz
v život pospolitém, nýbrž jakožto nutný následek boje o k rozkazu
majetek
vítzovu. 10
teprve odlouiti práce
)
Dlbou
práce
hlavn duševní od
bylo
lze
prací ponejvíce
mechanických. Teprve dlbou práce objevila se pevaha
onch nad tmito 4.
a
poal
jeviti
úinky
své
zákon spoleenského postupování,
nhož na
vyšší
stupe výroby povznésti
jenom tm, kdož vládnou aspo na nižším stupni výroby.
/
se
možná
vedle jesl
ásti statkem nabytým
;
Vznik boje o majetek
8
Proto jest
hroud
Teba
stupnm
posledním
jest
vývoje, 11 ) a akoliv krutými okovy lidstvo
poutá,
pravda,
stupnm
nejnižší
že
tvrdím-li.
j
ej
ke
i
trnu osvty.
ke
zdálo býti nesmyslným,
tedy
se
druhým
jest
po-
druhým mezníkem na cest hospo-
stavení spoleenského,
dáského
a
otroctví,
mezi sebou.
lidí
jest proto
pece
stupe
í
na-
lovk
nabyv k ukojení prvotních poteb svých nutného majetku, a že se na druhý stupe povznesl zavedením práce otrocké. 12 stoupil
)
Ba neminu
ani
se
pravdou,
s
eknu-li,
kde za sthování se národu silnjší slabším,
z pravidla
na též
úplnou záhubou bylo zachránno
Neb jenom v tomto pípadu
spolubojovník
majetkem a
plém
kdežto
se srazilo se
jenom otroctvím, na dobu pechodní od vítze
uvaleným.
jakožto
ped
slabší
všude tam,
že
plém
vítzv
pomocí
byl
otrok
v boji o majetek podlen
majetku
úasten
i
svobody
neodvislosC zachovavší v sousedství plemene
silnjšího ze statk svých ponenáhlu bylo vytlaeno a ná-
plém Americké
sledkem toho vyhynulo. Tak hyne se
národy
s
národ
zbrani
on
si
se
ale
plemene
Stedozemního
ehož
nejmenší ásti
tchto. Pisthovalý Evropan není lidojed;
jen majetek prabydlitelv prabydlitel
podléhá dle
z
stýkajíc
zákon práv
nevyhnutelný
pivlastuje.
bezbranným
oproti
Tím
stává
silám pírodním,
vyložených v zápasu
s
konec jest vítzství pírody a
nimi,
zá-
huba jeho. Národopis
si
ovšem podivuhodného
povšimnul; avšak pokud jsem se
s
zjevu loholo též
ním seznámil, nezná
Vznik boje o majetek
mezi sebou.
lidí
skutené píiny. Obmezuje
toho
správné, že bílé a žluté
plém
»
se
9
na tvrzení
ovšem
uvádí v rozklad « plemena
plém Stedozemní a Monsob podnebím zemí od plemen
tmavé, jelikož všude, kde
pleti
nepátelským
golské
tmavé
zalidujíc
pro
obývaných nebylo vyhubeno,
pleti
zem
vyhynulých.
em
vyhynují aneb v
Poukazuje
v
13 )
Národopis ale neudává,
tento rozklad záleží?
tom
ohledu
vytlauje,
tato
koalení mor.
na
na
nemoce pohlavní a na nkteré mrzké neesti, obyvatelstvo decimujíeí. jakožto
národm kultury prvotní
o
pisthovavších
od
pinesené,
národopis
píiny. Neb
zla trpíce,
tch
na danajské dary, pirozeným tmto
pece
neudává
útraty
rozkladu
onoho
soused
se rozšiují. :
Ono
platí
toto o loupeživých
mírumilovnými
Antillany,
zem. ehož následkem
ostrované
Ti stýkajíce
vypudili jich z rodné
rozšiovatelu
a nevzdlaní národové, neestí
:
Anglianech a Severoamerianech
Karaibech.
nim
vysoce vzdlaní národové, na tato
i
lidnatjí
neznajíce, na
k
se
se
s
pesvdení mého
zhoubný onen
tito
vyhynuli. Dle
vliv
v tom, že Evropané mezi Hottentoty, Negry, Kanty,
Australce a Amerikány
Papuany. Malayci usadivší i
se
všech
eené
síly,
pisthovavší a
olupují,
bez nichž nelze jim vyšinouti
stupe vzdlanosti a nashromážditi z
nhož
Tato
mezi
majetku a tím
fond
by erpati mohli prostedk, nevy-
hnutelných na obranu proti pívalu neestí, ohrožujících.
íané
a Oceánskými prvotními plemeny se
prvoobyvatele veškerého
prostedk
na vyšší
mravní
se
záleží
život
jejich
mravní nákaza není tedy onoho roz-
Vznik boje o majetek
10
kladu
píinou
lidí
mezi sebou.
píin jeho
jednou z
prvotní, nýbrž toliko
druhotních.
Akoliv pi tomto náhledu podnes sám se
správný
pochybnost
uinním.
jestliže,
jestli
uvedených by
bylo
a
;
nemalým
mi
zadost-
zmínných zákon jsem
nalezl
odvozuje,
že jsem pravdou touto
nade všechnu
býti
svrchu
z kategorií
úinky
spoleenských a
dvod
mi nicmén z
zdá
stojím,
pravdu,
pispl k osvtlení dležité
ásti národopisu. 14 ) Proto
že zavedením otroctví lidstvo druhý
jisto jest,
úspšný krok ku pemáhání pírody, ku povznesení na stupe výroby což
boj
nezasvcený
o majetek
nejenom ve
kde
vlastní
žena
i
opovržením
s
válce
dti vítze v
a když spoleenský zjev
se
uinilo,
ten
otroctví
vlády hlavy rodinné
mocí práce Vidíme hospodáství
cizí
tedy,
v
opírajícího a
pod ním
úpli,
mravm
za
ekonom píinu oné nad-
(patris familias)
neboli v založení
si
nýbrž
jenom hrubým
politický
boje o majetek,
onch dob
nepítel,
zajatý
vinu klade, nachází
nutné taktice se
o
spojence,
udržení moci, která
po-
nad pírodou vládne.
že již
lovk
se
v prvních
poátcích národního
vvuasoažuje pírodu pemocí lo-
vka
pemáhati. Spolu však
tomu
lovk lovka
dávám,
osvt
k
:
djinách osvty. Kdežto tedy v djiny
událostí v
zpomíná, i
slovem
by obecnému mínní odporovalo, pece jest
teba
skutenou
ušlechtilejší,
pozorujeme,
pomocí majetku
/< donucování toto a
že
k
donucuje.
nadvláda
zápasu
A
sble-
majetných nad
Vznik boje o majetek
lidí
U
sebou.
me/.i
skutkem vzdor odspolubojovníky nemajetnými stává se vislosti
prvních od druhých
:
poznáváme
právo silnjv boji o mašího, vedle nhož mezi spojenci vykoisuje, jetek silnjší slabšího bezohledn 5.
že v hospodáství národním platí
vývoje historického, a že jest zákon tento nikoliv ovocem jest mezi silami nýbrž neodvratným následkem rozdílu, který
spoleenskými, bez ochrany práva proti
lovka nad lovkem,
Nadvláda
sob
vystupujícími.
spoívající na
ma-
bhem
asu.
mírnila se jetku lupem a otroctvím nabytém,
Lidé poznali brzy rozdíl mezi prací
pouze
silou
sval,
nosti a vynikajících
proto
prací
a
dar
ídící, která
zvláštní
doved-
ducha vyžaduje. Nezdráhali se
jedné strany na vzdlání
s
hrubou, podmínnou
vynakládati; se strany druhé
otrok eho teba bylo
povzbuzovali jejich pilnost
jim poskytujíce, a aby a vynalézavost, podílu na výtžku mohli nabývati, jim nazvláštní pilností vlastní majetek pomáhajíce. 15 ) rostly též jeho
Tím
lepšilo
námi, že jetku.
si
Úinkem
poteby.
Tento pokrok a spolu
se
vyhlídka
otrok nedal
ujíti
živobytí
otroka,
avšak
byl osobní jeho pokrok.
na výkup 16) byly píí-'
píležitost k nabývání
ma-
statky, Otrok poal se strany své boj o majetek; kameny od nho nabývané, staly se základními
v boji tom
ku
tvrzi
vítzn
spoleenské jeho neodvislosti. postupuje dokal
nevolnictví,
se,
V
zápasu tomto
že práci otrockou pekonalo
námezdní. nevolnictví robota a robotu práce
vysvobození Pomocí majetku ze svazku nevolnických
bu
nabývali
pozemk
a po stupních kolonátu
17 )
a pachtu
12
Vznik boje o majetek
ddiného 18 )
vyšinuli se až k výši
bu
a svobodných,
nými živnostníky. kterou splnna vývoji,
Tak
mezi sebou.
lidí
oban
mst
pesídlili do
Majetek byl
svobod,
touha po
a
takto
se svobod-
stali
podmínkou,
pod
osobním
po
neboli
a boj za majetek osvdil se též bojem za svobodu.
ml
již
záhy v hospodáství národním
Když
byla pouta otrocká
majetkem osvobození
a když
platnost'
nhož
dležitý zákon, vedle zdrojem osobní svobody.
6.
jest
samostatných
majetek
pomocí majetku uvolnna, okusili
ovoce zlaté svobody,
zapoali též nemajetní tam, kde ujala se idea pirozené rovnoprávnosti,
v klín padalo,
mínky svého
toho, co
o
své
majetným
ujm
jako
dovolávati
jakožto
se
vývoje, pokroku a sebeurení.
rozeno. že tyto snahy svobodomyslné z
tch
1
v
mstech vydobytá
uhájená, poskytovala si
voliti,
Byla-li
za
mšanm volnost,
bylo pi-
—
z
mst.
mstskými náspy ono odvtví práce
ku kterému mli nejvíce chuti a spsobilosti.
svobodn
od jednotlivce, ostatní
a
pod-
míst vycházely,
kde zrodila se nejdíve idea rovnoprávnosti
Svoboda
ovoce
zralé
takto zvolená práce dokonale provedena
byla
též
tím
obany, kteí mu v
všech na vzájem
tolik
maje možnosti, všechny
užitku síly
provedena
i
pro
zdokonalených poskytovali,
své
veškeré
výkonech
kolik by. ne-
na jediný obor práce
soustediti, vzdor nejvyššímu jejich napjelí on
sám nikdy
nebyl vyzískal.
Tímto rozdlováním a individiialisováním
sil
spole-
Vznik buje ó majetek
enských a
vyvíjely
osvdil
platnost'
svou
zákon, vedlo n h
7.
jednotlivc
schopnosti
zvláštní
se
13
mezi sebou.
lidí
ož
j
es
t
s
v ob od a
ni a
t
kou
individuálnosti.
V
tomto individualisováni bylo
stejnorodnou
nost
lze
rozeznávati in-
od rznorodých, tak že mezi rozli-
nými individualitami vynikly jednaké skupiny, zvolivší si za úkol
vnovavší
se
rzná
odvtví hospodáská,
rzným práem
duševním, jako
vdy, mezi nimiž opt
kategorií víry a
ního postavení nabyly, které život
a
slovem
státu,
:
práv níž
n.
p.
dle
stavy zvlášt-
svj zasvtily národu
pospolitosti.
S tím vstoupila jednotlivc, v
ty
tu stavy,
tu stavy,
jisté
v
vzájemnost'
život
žijících,
pospolitosti
prací
která
obanstvo
k pstování individuálnosti povzbuzovala,
by rozdlení toto jinak ani nebylo
poala
závislost'
rznní
a protkávání se
lze
prospch
a
bez
provésti: za-
jednch od druhých;
živností
všech
nastalo
obchodních a osvdil se
zákon, vedle nhož vývoj individuálnosti jest zdrojem obchodu. 8.
Obchod poutal tisícerých
jednotlivce se
protkávajících
aby provádlo
pospolitosti
dležitostí.
svazkem
Individuálnost'
okovy dáno. Nedovoleno
zdokonalována, sobectví v více,
k
zámry
mu
své bezohledn jako druhdy.
Obanstvo, jsouc nuceno pi skutcích svých ohled bráti
též
obecné
píinou
na
dležitosti
dobro:
poznalo,
bližního,
že
nabývalo smyslu
pro
individuálnosti
jest
rozvoj
obchodu, že dležitosti obchodní protkávajíce se
Vznik boje o majetek
14
mezi sebou.
lidí
iní jednoho závislým od druhého, že organická rznost' jest
píinou
dividuálnosti
tohoto
ádu
znáno,
ku platnosti
jejich
spoleenského:
nýbrž
ve
i
volnost',
nabyla
tu
a jejího práva.
a
obchod
právem
jest
vše nejenom po-
to
uvedeno:
ádu
individuálnost'
pivádti
když
a
skutek
idea pospolitosti, jejího se
jejich
organického jejich pokroku, že in-
života
Proto staly
mstech stedo-
v
vkých nejmocnjšími pákami vlastenectví, poádku, úcty ped právem a ostatních clností obanských. Právem chránné ády živnostenské a obchodní
mstské nejenom etné zamstnání,
všestranné
nýbrž
pracovní,
síly
hojnou
lákaly
výživu
i
na trhy kapitál,
všeobecnou
a
zámožnost' jim slibujíce. Se zámožností pak ruku v ruce
kráela svobodomyslnost', která nedovolovala, aby odpírali útulku
nevolníkm od
pán
mšane
utiskovaným, a proto
ze jha poddanosti k nim se utíkajícím. Tito se proto do
mst takka hrnuli, /.poteba tím zvýšená rozšiovala mrou výrobu; ímž rostla poteba nových
pirozenou sil
pracovních.
Aby
19 )
tedy
venkovské obyvatelstvo ješt
spíše pilákali, jali se živnostníci
mzdu
výdlek a nabývání
zabezpeující,
povstalo t.
j.
mly
právo
majetku
cechovné.
Cechy
se
zvyšovati a ústavy.
tšily
zakládati:
samospráv,
právo zákonodárství a ízeni soudního v mezích
právem cechovním naznaených. Práce byla a
uovi
osob
mistru
úpln svobodna:
otevena vyhlídka na mistrovství
neodvislosf.
svobody,
v
Tato
odevšad
v
a
stedovkých mstech,
kynoucí
píležitost',
tovaryšovi
spoleenskou v sídlech
to
v boji o majetek
Vznik boje o majetek
pouze vlastní
silou a
nástroji
vidla
zámožnosti se
jest
emeslnou jen nkolika
prací
sice
15
mezi sebou.
podporovanou majetek nabývati a
málo
dkaz
podala
dodlali,
o
z pra-
platnosti
nhož svobodný obchod
zákona, vedle
9.
lidi
otcem zámožnosti. Zámožností dodlaly se tídy pracovní spoleenské
základ k lesku jest
stedovkého mšanstva, jehož
dobou nadvlády práce nad kapitálem.
Tak
z
mne
)
mšanstva
níž
svoboda k
indi-
k obchodu, obchod k zámož-
viduálnosti, individuálnost"
vném
k svobod u
opt
vk
(v Praze 1869) hájené
národohospodáské soustavy, vedle
nosti a zámožnost'
zlatý
20
zámožnosti stedovkého
djin
dokázati lze správnost" ode
krauj
položivších
svobod,
neodvislosti a rozsáhlých politických
kruhu po-
í.
V
nakresleném
práv píznivém
stavu nacházela se
nemajetná práce živnostenská, když
lišily
se od ní vý-
sadou povolování daní tehdy vynikající stavy, knžský, šlechtický
a
mšanský, tch
korunní sedláci a
a
vedle
nich též
chalupníci,
nkolik svobodníku jakožto tídy
majetné. Nemajetný dlník mohl tehdy pouze prací rukou svých vyšinouti se na kapitalistu, domácího pána, na
velkomšana V
tom
mu
a patricia v
málo
pekážely
jelikož stavové již tehdy
poddanému sob
mst
lidu
ného majetku právem
dan
selskému
a
statkáe na venkov.
nepatrné
dan
zpotební.
se sebe
ochotn
svalovali,
a
vbec držitelm
subcolíectace je ukládajíce,
skrovlak že
Vznik boje o majetek
W)
krom
nemajetní
statká
spsob
nepatrných dávek, ve
takka
nich vybíraných, jinak byli
Mén
mezi sebou.
lidí
píznivé
a majitel
pravím,
jak
bylo,
statk
regálu od
nepoplatni.
malo-
postavení
prostední
Dokud
velikosti.
rovné právo k užívání jmní, rodu neb eledi spoleného,
podmínno
obadech náboženských
bylo stejnomrností v
výlun záležejících závazk ei o pomru služebném mezi
všech
zemi nepátelskou
pe-
a v povinnosti branné jejich
len,
nebylo
nimi.
Jakmile
ale
nesený,
leny
ohledu
na svazky píbuzenské po rozmaru boha války
boj
o
majetek,
téže eledi
mezi spolubojovníky rzných s
v
rod
lunému
užívání, obdrželi, a s
nakládali
:
nemohly právní
na vývoj domácích
promna
dob
míru.
se sekery roli z
léta
lidí
a
ád
volných
ele rádla,
poátku bez
tyto
z války
tmito jako
pomry
dom
zbudovala
vcmi svými
s
ostati
se
bez
nepestala pak ani navrátivší se chopila
dm
i
dvr
a vzdlávala
trojdílného.
spsob
Z nových
na po-
na míst volného neustálým
podrobeného svazku mezi
uživateli a jejich po-
zemky vyvinouti nezmnitelnost' osoby, v držení nemovitého se uvázavši, a úplná tímto nakládati.
úinku
Válkou poatá
ladu a skladu, pozdji ve
mr hospodáských musila
v léno,
lid
pro vlas a krále k vý-
nevolníky
vypoítaného hospodáství
zmnám
usedlý
ní
hospodáských.
v
když vévodové
podmannou od nho
na
i
to jest za stálou hotovost k boji
v
rozdlil,
králem do boje vytáhnuvší a zemí
obdaení nejenom zemi, nýbrž
zemi dobytou bez
a
rozptýlil,
Na místo zásady,
její
volnost' se
statku
statkem
že pospolitosti písluší
m
.
Vznik
o
lioje
iiuijetek
lidí
mezi sebou.
17
právo majetek rozdlovati a pidlovati, nastoupila v život výroby;
zásada
svazky
individuální
upevnny
statkem jeho
a
—
:
mezi jednotlivcem
založen ústav práva vlast-
nického k nemovitostem, které od dívjšího práva spo-
lené držby a spoleného užívání tento
i
Z p
r
á
dní
a v e
v u
t
o h o
t
o p
e d u
1
ež
usvtu
bylo pro
h o
í
se volností majetek
lišilo
osobám postupovati.
cizím
i
t
é ho
vele
ústavu
n u
n ý
t
ponva d ž p ú vod n pouze na s p oužívání veškeré m u r o d u v y k á z aé h o území založené národní hospodáství, všelikého pokroku daleké jsou c, veškerý národ v c h u d o b drželo. Tep r v e z a v e d e n m vlastnictví nemovitého zahoel jeden každý láskou k v a s n m u díl u, touhou po v a s n m k rb u a s n a h o n p o n d v d u a n m k
i-
o k e m.
í
léném
11
í
t
1
í
I
I
v v v
oj
i
i
neobmezené
tomu
s
vlastnictvím
1
í
záchvatn
majetku
mezi
kteí
do spoleného
co
nemovitým následkem
volnosti, kterou bylo lze
poala
povati,
rsti
leny
jednotlivé
užívání
ho nabývati a postu-
Jakmile
totiž
živelními
nastala
ueúroda.
rodu
neb píbuzenstva.
díve
byli
Tím
;i
se v
octli
svých
statku
vlastníci
rovnému
stali
odvislosti,
se
bu zápjkou, tak
že svobodni
spoleensky
dlníky kapitalist.
Ohlebonul.
Hoj
o
právu
statkái nuceni, opatiti
nedostávající se jim výživu u kapitalist
nebo mzdou.
rozdlování
nerovnost'
nehospodástvím aneb pohromami
se tšili.
dlužníky
i
i
Naproti
si
í
majetek.
2
odvislými
Vznik boje o majetek
18
lidí
mezi sebou.
Též svobodný stav emeslnický
prmysl podporu stroj
vyvíjející se
tím
na kapitále,
závislým
více
stal
se v té
vyžadoval,
an
kapitalista
míe
jak
ím
dále
k
práci
živnostenské kapitál svých dlníku propjující, a jemu též
podmínky zápjky
jak
mrou
též
pedpisoval míru práce, které tento nadále podrobiti
se
ml.
z
úrokovou
jednostrann
z pravidla
tak
Nedostatkem
i
ukládající,
výškou mzdy jemu nepímo
pramen
jiných
výživy,
tedy
ohledu na sebezáchovám, byl dlník pinucen, nabídky
pijmouti a
kapitalisty
Rozkvtem
ohromných
kapitál mezi
nesrovnalost'
ním smlouvu námezdní uzavíti,
spsobem
podivným
kterou oblíbili.
s
»
svobodnou «
velkoprmyslu základních a
stával
se
pro
n
si
poteba
tžebních objevovala
potebou a nedostatkem
stran pracovník nemajetných Hoj o majetek
nazývati
rostoucí
ím ím
kapitálu
na
dále tím kiklavji. dále tím
mén
vý-
hodným, až pozbyli nejenom možnost' majetku nabývati a
tím
i
volnost'
prostedky zpotební,
vešker en
stedkem v
k
osobnost'
svou
sebezáchovám',
skromnou
jejich
majetek, k
jenž
byl
pvodn
stal
a
k
i
da
'Tak se
ohlodávající.
podmanní pírody
nikách kap i ta list
nedopála
které jim
mzdu
manní lovka pírodou
nýbrž
zdokonalovati,
pro-
volnosti,
nástrojem
k
a k nevolnosti.
pod-
Taktika boje o majetek.
II.
A) Boj
naší doby, s
a)
a)
lovkem.
Boj majetných mezi sebou.
Cent ra li sace majetku pirozená.
Majetek,
nemajetných
pvodn
ovoce vlastní práce,
majetné
pro
rozdlovány jsou po
dobýván.
pravidlu
o
zápoliti
síly
hospodáské
tom za spolenosti majetku
zddnými
Kódové
slýcháno.
moc svou
dovedli
rozšíiti
na
byl
nyní od
a
požitek
Práce
jednomu
:
koist :« vyznamenání skutené zásluhy
Poaly
lovka
aneb pevaha boje
druhému
boj,
stalo se vzácností.
silnjší se slabšími, jak dle
ádu
eledního
velkostatky
malé
i
ne-
zmohutnvší
stední
statky,
donutivše vlastníky na nich usedlé k prohlášení, že pijímají
majetek
svj
od
nich v léno.
Následek
toho
byl.
selská neb veská práva ponenáhlu byla odstranna,
a stední majetek nemovitý
kám
sloužících
malostatkástva v
nádenník,
stav
velkostat-
toto utíkání z dílen
prostedky vládnoucích podnikatel a vstupování továren
za
mistry,
toto
pohlcování
velkým dlo se všude tam, kde ízení zápolících
malý
svobod svých byl zbaven a
podmann.
od velkého z povlovná Toto' pecházení
že
tchto
sil
státní
povolaná
malého
moc
k
malými jich
do
majetku
moudrému
úlohu trpného po2*
Boj majetných mezi sebon.
"20
sob
zorovatele
výkazy,
statistické
ím
zemí tak
V
oblíbila.
že
tom
ohledu
malostatkástvo
pouují
všech
kulturních
Daí
dále tím více stává se proletáské.
vzdor zoufalému
za
boji
pozemného a kapitálového
majetek,
(t.
v
který
dchodu
j.
nás
se
mu
podob
pozemk
z
kapitál) velkostatkástvu bez boje v klín padá, aby
a
opt
ukládán byl v pozemcích, ve velevýrob a velkoobchodu.
Tak
sesiluje se stále
hromadí
na vzájem píina
nemovitý
majetek
nkolika
v
sousteují kapitály v nkolika
následkem,
s
málo
málo bodech
nikách,
pokrauje
:
centralisace majetková.
ponvadž
Tento pochod jestjiutný, jetku vyplývá.
Neb zachování majetku podmínno
jeho výrobností neb
neb
drive
ochrany
pozdji
na
již
da
hodnoty menší ve statky
aby
od státu za
práci na
promnu
majitele,
pedmt
hodnoty co možná nejvtší; a
nákladem co možná nejmenším vyrábl co možná
s
nejvtší
statk
množství
nových;
mocnjší podnt k opravám v s
díle
což i
dává
správ,
a
opt
k spekulaci
podmiuje vzrstání všelikého majetku: pomocí
a tžebních
základních
nové. jichž
cena
pevyšuje
nej-
Zákon výrobnosti
kolísáním cen tržních poítající.
jejich
jesl
úelem spolené
Zákon výrobnosti nutká
vynakládal
ma-
Majetek neplodný ztráví
plodností.
uvalená.
aby bez ustání
z podstaty
kapitál
cenu
vznikají
nakladu
na
neb
statky
výrobu
vynaloženého.
S touto výrobnosti majetku psobí zárove jeho pitažlivost',
kterou
úinkují
jednotlivé
ástice
majetkové
Centralizace majetku phroaetia.
vzájem:
na
se
výrobnos a
na druhou;
jedna
pitažlivost' jeho
souinem
pak
obou
zkušenost
uí,
pokrauje
sesilují
centralisace
jest
majetková. denní
.lak
neustále
Neb
urychluje. .jsou
vyjímaje,
vrozené držitele
a
umni
prvního a stedního,
vdním
jej
zvláštní
vlohy
bohatší
nežli
dovedností
a
jenom
postupování
spoleenského
zákonu
po
stavu
majitele
vdách
pokrok ve
každý
a
tento
vývoj
onch majetku skrovného. Vdomosti a dovednost erpají prostedky se opl jako poklad, z nhož
osvdují
práce své. Stav velkého k ozbrojení raky a zdokonalení proto využitkovati veškery a stedního majetku hledí objevy, vynálezy a pokroky
vynálezy,
Velkolepé
ped
uinné
majetku malého.
držiteli
v
ku
strojnictví
zvýšení
kapipdy, mly za úinek sesílení výrobnosti velkove prospch tál nemovitých, stoupání pozemného škodu malostatká, statká a souasné klesání jeho na množstvím výrobku, tu za píinou hro-
plodnosti
tam
rostoucím
madné V
výroby
lejšího
zemky
a
nejsilnjšího
své
vzdlávati
velkostatcích
velkostatká
nalezl
stroji
na
a
nejposlušnjšího,
smlouvy
potem
pachtovní
s
ástic
majetkem
skládal,
se
poíná,
pachtovné a kauci
Tím
zrušiti.
totiž
z
mezi
sotva
pracovních
sil
lam. kde bohaté zdroje k tvorc, majetku ších
vbec.
nejvytrva-
pomocí jeho mohl po-
otroka;
nejskrovnjším
s
cen
klesáním
vyschly
nejskrovnjlidmi,
kteí
pevyšujícím
na
výživu vyhledávají. najatých pozemcích skrovnou SI roj
stal
se
i
velkoprmyslníku
nejskromnjším
Boj majetných mezi sebou.
22
mu
dlníkem, pomocí jehož s
jeho prací práce
obma
tak
vyrábti
lacino
lze,
emeslnická soutžiti nemže.
že
Mezi
hlavními druhy velkého majetku pohlcuje majetek
neb
movitý
hodnotách
v
neobmezené
následkem
zase
záležející
své
rozpínavosti
velkostatky
obmezené
a
rozsáhlosti jejich.
Pedležité
spoleenské
zjevy
tyto
malé pozornosti dotyných správních
na
bíle
K
dni jsoucích.
svým
majetkem hnutelného,
aneb z
aspo
t.
j.
k
vzdlání,
prostední
ze
smýšlení
starého
je vytrhnouti a v
z
jest.
pdu
nejdokonalejších:
tomuto
povolání
vládnoucích
státníci
a konání
pdy, v
tito
v novém
vyzouti se ne-
níž se zakoenili,
bytosti odvozené, jakou jest stát
bez konkrétního jádra spoleenského, je pesaditi. bez úmyslu a z pravidla
dležitostmi
nevy-
majetkem velkým
Z toho vychází, že
velikosti.
mohou; neb nesnadné
píin
státníci
ze tíd dodlavších se
uritých tíd spoleenských vybíraní
povolání
to z
povolaní
oban
obyejn
ze tíd
orgán a
vlády
veslu
bývají sice vyvoleni z pravidla z
avšak vyhledáváni jsou
tší se podnes
i
proti
pednost' dávají
vli své
prospchm
ped
Proto
ostatními
odchovavší je
tídy spoleenské. Tato od správy
jetku
není
ledy
ani
státní
vycházející
centralisace ma-
umlá, vypoítaná neb
nastrojená,
nýbrž v základech svých od jednotlivých stedu majetko-
vých vycházející a po zákonu spoleenského postupování
sama sebou osvdující
se centralisace majetku pirozená.
23
Centralizace majetku pirozená.
dol
Psobí shora se
progressivn
s
jetku
rovnž
vými
prvky
spoleenskými stedy ma-
úinkuje pitažlivost mezi
tak jako
tles
zmáhajíc
boru,
Uvádí se ve skutek
majetku.
velikostí
mezi jednotnými
pitažlivostí,
na
jako z dola
tvoeni majetku pirozenému
dílu
se
podobají
Proto
fysických.
jednotli-
krystalisanímu, jelikož
hromadí se k v lidu rozptýlen prvky majetkové
kišál mateném
kišálového v
oddleného poavší
ím
a
j)
která
mimo
zavedením
majetku
dále tím více rostoucí centra-
úžasn
jeho pirozenou
krystalisaci
23 louhu proletárstva. )
jmní,
nerovnost'
Tuto
pevným
množství bezpoetného prášku
velkých
nkolik
lisací
po dokonané
zanechávajíce
tlesm,
djiny
se
vzmáhá, podporuje
centr alisace majetku strojená.
snahám Pirozená centralisace nedostaovala sobeckým Obávajíce se. aby. eho násilím nabyli, právem
majetných.
nepozbyli,
silnjšího
svj tak zvanými a
Tak jsou
hájiti.
vynasnažovali se odjakživa majetek
mravními*
prostedky rozmnožovati
zakladatelé
íma
potebují, to berou, kde
hostimil.
to
byly
a
vzíti lze. *)
Vdce jejich nastupuje
Nové bohy zavádjíce
konem
2
mravem
a
sobilé držeti
smlouvami,
pozemky, ani
Loupí
i
dcery svých
samovládu bratrovraždou.
bohoslužbu upravujíce hledí zá-
zachovati,
hlavn pozemky,
lupii a vrazi; co
eho
25 nabyli násilím. ) Jelikož
prohlásili
podmanné
za
nesp-
nedovolujíce jim nabývati jich ani
satky
manželskými,
ani
posloupností
Boj majetných mezi sebou.
24
ddinou,
German
pináležející
ádu
ímský oban,
.len
do
a rodily
svazku
íSlovan
smí
za
platnosti
eledního nastupovati v držení majetku nemovitého.
Tak
se objevil v právu
rodovém
živel nevolnosti, a jelikož
tím co do spsobnosti k nabývání majetku
vi
jícím
opanovaným umle
Xa
majetkové.
to
uinn
nadržováno,
aneb strojené centralisaci
následoval
druhý krok ješt rozhod-
Majetek prohlášen
njší.
jest
tídám panu-
umlé
tím spolu první krok k
za
právní
mezi ním povru rozšiujíc
a
titul
moci
nevzdlaným
kterou tída panující nad lidem
politické,
udržovala.,
nad lidem vzdlaným ped-
pívržencm svým propjujíc. Právo veejné
ností s
píbuzenstva
uinno
výsosti své a
právem soukromým, a
slušenstvím majetku nemovitého
:
strženo
sice
pí-
a jelikož v tento pouze
rodem nastupováno, uchváceno právo veejné jako pedmajetku rodového. Zavedením vlastnictví oddleného
nost'
(dominium) závisí litosti
jeho
a
vliv
platnost"
na
majetku nemovitého v pospo-
právo veejné od jeho
velikosti.
Jako druhdy udatnost hrdinovi, tak propjuje nyní majetek
nemovitý vlastníkovi dle velkosti své vtšího neb menšího podílu litosti
povídá
v
moci
píslušíci.
nestejná
politické,
jednotlivcm
Nestejnému
majetku
naproti
pospo-
nemovitému od-
ústavem vlastnemovitostem zavedena jest
moc a nerovné právo
:
nického pravá k nova soustava právní, která velkostatkm na vr u má ých nad rž n j e. Podobný vývoj, rozdílný v prbhu, stejný však li
v
iirincícli.
I
pozorovali
lze
v
oboru
majetku
movitého.
Centralisace majetku strojená.
Opanovaní pFohlášeni jsou
-•">
mimo
majetku
neschopny,
za
svazek cechovní nabývati.
Tím
vchází
nýbrž na vli
a vlohách,
pilnosti
aby opanovaní sve a k
nevolnosti, a po-
živel
spiisobilos k nabývání majetku nezávisí více na
nvadž pak
a
sace strojené
záleží.
výdlku
ve
uinn poátek
tímto
práv
jako vylouením
tak.
obmezováni.
byli
obmezením
škod
centrali-
nemajetných
nemovitého za platnosti eledního ádu.
vlastnictví
k
Další
tom
které ua
cizí.
panujícími soutžiti nemohli, a ke
s
prospchu tchto
Vylouením
z
právo eeehovní
v
i
mnohem
majetkové
centralisaci
strojené
rozhodnjší krok uinily tídy panující, vylouivše veškeren majetek
bohu
a
Zaaly
obchodu.
zakládali a
jak duchovenské,
zasvcený,
služb jeho
pi
ani
spsobem,
prodejem,
ani
jmním,
jsou.
Tím
nezadatelným
nesmly
hlavn
rozliné
centralisace
rostla
nás obecným bylo
u
výmnou,
tak svtské, záležející
jako
se díti v nich
z
hodnot, kterými
korporace
majetku ješt
vn
nadány
více,
neb rodové
:
žijí.
jenž
jest
sice
avšak
žadatelv,
pomocí
nadvlády spoleenské, klére vtšímu majetku u vyšší využilkovali drobí.
Tato
nežli
centralisace majetkové hromadí se kapitál
Vedle této živnostenský,
kterýmkoliv
ani
zavazováním velkostatku svazkem svensl ví vymírají, korporace a nadací
všelikého
rozmnožovati statky vázané
nichž zejména
pravidlem, že bez pivolení krále
promny
ze
lze
nežli
nadvláda
menšímu, velkého
spise
se
majetku
míe
zceluje nežli v
hodnotách
spoívajícího neostává bez úinku na právo veejné: neb
Boj majetných mezi sebou.
26
jest
vcí
to
zvláštního
pirozenou každé
nadvlády jakožto zdroje
rozpínati se;
požitku,
není
a
to
proto
vcí
nepirozenou, vytlauje-li majetek velkých hodnot majitele
malých
též z
úadu
veejných. Že majetek velkých hodnot
v spoleenském život známých
na právo veejné všude
dávno
jakého
se diviti,
právo
vlastnické
movitý
téhož vlivu
tím osvojil
a
ním
s
si
dodlal,
se
nesmíme
velkostatek,
pvodn byl
urván
toliko
rodu:
býti
vbec
pírod;
zemí
musel
proti
majetku
v
se
hodnot
na-
majetek
i
a pístup k
nacházející
proto nabývati
možno než výbojem
volnost a
zadatelnosf.
i
Neb jako majetek
možným uritých
pozdji
teba bylo onomu díve než tomuto propjeno
kuplivos.
jinak
ped
nám národ vzdlaných
pírod majetku nebylo
držitelm majetku rodového.
Jako druhdy velkost atkástvo na útraty malost a tkástva k svému prospchu v rozvoj práva psobilo, tak nyní ne- li u vtší, zajisté nikoliv v menší míe iní majetek velkých hodnot iiii škodu majetku hodnot malých.
ehož
vyvíjí se od zavedení vlastnického movitého nová soustava právní, nadržující majetku velkých hodnot na útraty majetku hod not mal ých. 7.
práva
Tak bylo
ii
bylo ve
Ponvadž
doby
naší.
živel
nevolnosti,
ale
starém
ím,
tak
bylo v
vzdlaných národu starého svta v nynjší
a
ecku,
lak jest
lak i
za
soustav právní rozhoduje
smi sice malý majetek vydlávati, nesnil
vyšinouti se do stavu stedního a
tím
mén
do stavu
Centralisace majetku strojená.
27
prvního, nejvtším majetkem vládnoucího.
Krom krunýe
neoblomného práva soukromého chránn
jest
neproniknutelným
jetek
velký
opanovaného jím
štítem
ma-
práva
veejného. Zaveden jest volební census majetkový jakožto
podmínku ješt
veejné,
úastenství v práci
k
nutnost,
politickou
dnes za
sama sebou.
Malý
majetek
opanován
tak
pomocí ústavy, ve prospch poslednjšího
snmy se
vyhlašován
a
rozumí se
prý
kterú
pikrojené; a
osvdují
ve prospch velkého majetku sestavené
jakožto
k
nástroje
nejdokonalejší
velkým
jest
jeho
hájení
d-
ležitostí.
Vidl jsem parlamenty,
danmi petžovaly:
seznal
pátele své výsadami
odmovaly
minority
policií
hlasovati
pro
na podmínky
jsem majority, jež
pronásledovaly:
zákony toliko
vi velkému
malý majetek
jež
vížící
a
politické
neohrožené stoupence
slyšel
jsem
parlamenty
úady
nastupování v
velkému majetku pístupné.
státní
Poznal
jsem zemi jakožto domovinu ústavního práva opvovanou, kde postupování ve služb státní nezávisí na schopnosti, znalosti s
a
dokonalosti
vynikajícími
jejich
všech,
leny parlamentu
smýšlením,
výlun
skutkem
hlavn
povahy,
zkrátka initi
:
a na
kde
úel
jest ustrojena
nýbrž
píbuzenství
shod
s
politickým
správa veejná
mající
kterým
blaho
státu,
ve
na
jest
prospch pedních
deset
tisíc neboli velikého majetku.
Výborných píkladu strojené centralisace majetkové ínohl
bych
množství
na
uvésti.
základ
vlastního
pozorování u velkém
Avšak nechci roztrpovati
;
úelem mým
Hoj majetných mezi sebou.
28
pesvditi:
jest
sáháni
proto
daleko na
spoleenského života ve starém census
za
jako byl
Agrippv
penz
sestercií
ovcí,
Augusta
jakým
a
jedné
s
na
4116
hotovosti.
majetky,
00 milionech
jiter,
otrocích a 257. 000
tch nkolika
majetek
dále
byl
vykazuje
strany
do djin
první íšský
kde
tlíme,
ímských
o 360.000
zad
íman, msta
v jichž nikách soustedilo se bohatství celého toho
svtového: a na druhé také >-svobodného«
—
obyvatelstva
Strojená k
stran
ba
i
obraz
ostatního
92% veškerého
ímanstva. jež obsahujíc
chlebem podlováno bývalo.
právo o válce
a
dospla
majetková
centralisace
tato
svtovlád ímských císa,
dárství
smutný
až
kteí, když veškero zákono-
míru
od
rozhodovati
tch
nkolika držitel veškerého majetku íše bylo uchváceno, tuto
moc na
sebe samy
strhli,
oligarehy všemohoucí
vlád
své podrobili, a co svtapáni (domini) svrchovanost' národa
(majestátem byl
poplili)
jedné
v
jediným vlastníkem
veejné ve stát.
jetku
)
považovaný
lenm
mezi centralisací
oban
politickou
kde
kde
pospolitosti
majetkovou
svobodu
a
uchvátil,
ponvadž národ
zabránil.
stát
Za
velký
majetek
césar,
ztratil,
majetek s
dobách
jakožto
rovno-
rozdloval,
—
|»od
ponvadž všelikou
v
veškerého ma-
držitele
obanm
svobodným
oloupen,
tomu
Justinian
držitelem veškeré moci
mezi poátky nabývání majetku
království,-
právným
výluným
své slouili.
20
.laky rozdíl
ímského
a
osob
nimiž
a
ímský
byl o majetek
moc
majetkem pozbyl
politickou i
moci, aby
-''
Centralisace majetku strojem.
Toto panství majitel pešlo spolu
pojmem svrcho-
s
Grmany,
vané svobody práva vlastnického od Rímami na
veejné
a nichž vlastnictví ze všeliké nadvlády moci
samo
vymanivší dávané,
vymované,
živými
mezi
pozemnosti. jehož následkem
ostatnímu
jenž vyjma
lidu.
volných rolníku záležel.
úmrti
konené rozpadnul
stát
pán
svrchovaných
ním pro-
pípad
pro
i
s
vlastnictví pošlo panství
postupované, slovem: zadatelné. Z
v množství
vrchnosti
se zdrojem
stalo
se
se
pozemnosti, vládnoucích
svobodné mšanstvo.
Tato na vlastnictví
spoívající soustava právní dožila se ješt
našeho,
století
poátkem našeho
a vzdor rovnoprávnosti obanské,
ne-
/
pozemkovém
století
ústavách ve skutek uvádné, udržela se podnes ve všech
novodobých,
snmích
ády
jichž
nikoliv
dle
volební
zastupování
rovnoprávnosti
politické,
na
lidu
nýbrž dle
dležitosti té které tídy spoleenské propjují.
Jako _ vbec ani Anglosasové centralisovati.
kídového
zámry
j
a blko daleko od strom u nepadá, nejs.ni
mén
nežli
misti
umní
v
pedchdcové
byli
majetek drženi
v
jejich
Neradi ale se tím vychloubají, nekale
ostrova.
své
dovední
práv
jako
tak
politití
naši
ímané
pláštm svobodomyslnosti pikrývajíce. vší své
lakot po zemích
stírali:
nepevlékali svých
dosti
ád
centrál isté
upímní, právních
byli
pi
aby opak peda
ústavních do
jejich hávu ústavácké komedie, jako ddicové britariské Angliané obdaili Irana majetku zbaveného pozstalosti.
Habeas—Corpus aktou a rouchem
práva
oblekli
svleeného Inda pestrým
shromažovacího
a
svobodného
tisku,
30
dali
Boj majetných mezi sebou.
obma
porotu, parlamenty a místokrále,
by se ani
místocísarovnu
zem. Neb 110 osob. jest
jenom
veškeré
kdyby
-
tito
ptina
polovina Irska
nežádali
území
své
vlasti
ítajícím
ostatních 5,406.458
podmanitelum svým
vrátili,
jenom a
obyvatel domácích na
Jest
rádi by
jen
a
nco
též
pozemkem dohromady
spolovací a shromažovat-
právo
tomu
jenom 300 osobám,
náleží
podleno.
Iran
místoeísafe
i
k
nerozpakovali
Irska jest vlastnictvím
591!) osob z 5.412.379
akru 27 )
100
-
více než a
Iranm
nespokojeným
dáti
i
sotva
když
se co diviti,
Habeas
— Corpus aktu,
ústavu a parlament
í,
kdyby jim
tito
pobrané
statky navrátili V
A pedce cit
jsou ješt dnes spisovatelé, »kteí neumorný
pro osobní a ústavní svobodu, «
kterým prý Anglian
vyniká, do nebe vychvalují, a národy blahoslaví!
Ovšem,
že
Angliané
svta
ústavním ízením obmyslili: avšak nikoliv citu pro osobní a
ústavní svobodu,
jimi oblažené
všechny z
své
osady
neumorného
nýbrž po prostém na
nhož pirozené vtšiny a na menšiny umle stlaených domorodc (tedy též Iran a Indii), od menšin na vtšiny umle vyšoených politiku všemocných desíti tisíc syn množilce založeném výpotu, dle
podmanných
;i
Albiona
vyznávajících pi hlasování o pedlohách
proste bývají pehlasovány.
nosí
líni.
smující
Proto anglická
zákon úsl
a
vy-
zákony k centralisaci majetku spoleenskou mezeru mezi boha-
že a
tými achudými rozšiující prosazuje /a spoluúinkování lidi podmanných spoleenské
Centralisace majetku strojená.
nadvlád velkého majetku
a
-il
lim
i
záš
takovémuto zákonodárství odvrací od
tvrc, pedních
jeho
ní cli
proti
vlast-
—
tisíc,
desíti
ústavnost' jest
anglická lžiústa vnosf nejspsojakožto ústavností, bilejším nástrojem centralisace majetkové.
pravíme:
proto
Iži-
a
Akoliv tedy za
moci vychází a akoliv
statní
vynasnažením
stoletým
jak k
dn
našich
za
moci
veejné
innosti
zastoupení dárství,
lidu
tak
i
zabrauje,
a
s
jest
Spíše lze vidti,
upírali.
pístup
malému majetku veškeren
jedné strany
s
úkol
kdybychom mu
velice mýlili,
politické
práva
pirozená
hospodáský
ze
majetek
že velký
zdá.
stavu,
svj
obmezen, pece bychom se i
se
tetího
na
zastupujícího,
lidská
moc veejná
veškera
naší doliv
druhé
strany
cestou
dležitostí (interes) jak na zákono-
dle
na správu veejnou ve vlastním prospchu
psobí, nad malým majetkem výsadami a monopoly vládne a
pi
vší
šinouti, jej lisaci
snaze poslednjšího, k stednímu
eeným
psobením na Tak
davu stavu tvrtého vrhá. malého majetku smlouvy
píjem velkého majetku byl
Tak
snižován.
bemena
berní
Tak
to
jest
práv
lžiústavnos
stednímu
s
boj
za
tržební, byl
zákonodárství, centra-
ím
majetkovou podporující,
dále
se
tím hloubji do
uzavírají
na škodu
se
aby hromadnou výrobou
zvyšován
ukládají
stavu se vy-
a
malého
dsledn
nepíme dan, 28 ) aby
velkého majetku svalena byla na malý. tato
o
našich
novodobá ústavnost, která jakožto majetek
dn
více
a
postupováni
znesnaduje,
ke nežli
stavu bylo
majetných
Boj
;\-2
nemajetaýíui.
s
ád
za právomocnosti patrimonialní a za
cechovních.-'
1 1
takka bezvý-
Hoj tento jest pro malý majetek
sledným a bude bezvýsledným, pokud nebude opraven chybný kruh. v nmž se dnes majetek a
moc pohybují,
politická
d
1
e
nhož
o
t
iž
t
míra
moci od míry majetku a míra majetku od míry politické moci závisí. politické
Hoj majetných
b)
Válené
a)
Ješt obtížnjším o majetek. jejich
síly
ložil,
v
že
dob
jest
Co týe
dobé podnikatelství dvojaké
jenom
majetnou
práci
vlastními
s
pivádí první
mimo
osobní
sílu
úel podnikatelský
novovky zápas
nu
velmi
sebe
kapitál
)
kapitálem.
I
zapas o majetek
hledíce
k
z
ohledu
na
Proto objevuje se
rozlinými
dvojího druhu:
dlníci nemají-li protiviti se*ped-
>a
zákonodárství
trestního,
kapitálu
odvážiti
výminkám,
stati
bc/.
praidkým
do pole
hospodáskému
ješt majetek,
nazvaný. 30
síly
Kdežto druhá
o majetek jakožto zápas mezi
pism novodobého v
evnive
fysickými a duševními
podniky, který se vede silami válenými prací a
jsem vy-
Proto rozvinuje novo-
pomoc podniku
pracovní
vlastní
podmínku
jakožto
nemajetnou.
;i
silami
táhne,
na
nemajetných
se první, již
podnikatelství
naší
boj
píina spoívá
druhá
zdaru svého pedpokládá majetek.
válené:
dn
nedostatenost'
moci majetných:
v obapoluých spojencích.
spojenci.
jejich
a
za našich
jest
píinou
První
vi
stran
síly
nemajetnými.
s
se,
se
nesmjí
ani
lak
Že ne-
musí
spolu-
Dlení
dn
našich
pod
vedouce
podnikatel,
pracovníky
koisti.
boj o majetek
firmou jejich
za
tímtéž zápalem, jako druhdy,
s
manského davy žoldné pod prapory svých
za zízení
V tom vzí obtíž nemajetných nabývati majetku.
pán.
Ponvadž jim prava,
kapitál,
silami
mnohem
jim
jest
chyl)!,
ad
pirozených
oteveny jsou nejenom
nejnespolehlivjšími,
nejznamenitjší na
odprc:
zbrojnice
plné
vý-
zápasiti
nepíteli
proti
slabšími se spojenci
vycházejícími z
nejnutnjší
boje o majetek
k vedení
tmto
kdežto
kapitálu,
nýbrž
i
prospchu tíd majetných
totožnosti
založená alliance mocí úvrních.
jenom
Proto
enském Dlníci
pravého
mluví o zápasu
neznalý již
poueni
z
vlastního
bývají,
vci
stavu
že
pocitu
život
v
dlníku
poznávají
stiha kupon
s
kapitalisty.
a
zkušeností
pravidla
z
spole-
nikomu
ádu spoleenských smysl a cil Ped zraky našimi odehrávající se zápas má. spoleenský jest spíše bojem nemajetných
neubližuje a pro opravu
s
podnikateli, kterým nemajetní brání se proti
majetným, osvojujícím kdekoliv
se
nemajetn
ých.
Že nás po
výminen
prvky majetkové.
ukoneném
jednotlivém
<>
stran
tom pouuje
zápasu o majetek
mezi
spolubojovníky provádné P)
Dnes
na
objevují
toto osvojování v skutku se dje,
eenými
koist
sob
dlí
dobytá
se
pod
dleni koisti. 31 práv
tak,
prapory
Chleboiad. Boj o majetek.
jak
)
bývala
feudálních
rozdlována
pán. :i
Žoldné
Boj majetných
34
nemajetnými.
pánkois. Jenom výminen. aby
obdržel žold:
a
horlivosti
s
pohádán,
udatnosti
byl k
vtší
muž
udatnjší
býval
jednak též koistí podlován, jednak býval
i
sp-
jiným
sobem obdarován.
Práv akoliv
totéž
se
odporuje
to
dje;
nyní
i
náhledm
smle
což
auktorit.
tvrdím,
jakými jsou Carey
a Bastiat. Vynikající
hospodái domnívají
politití
národohospodáském
v
statky,
tito
zápasu
nabyté,
rozdlují, že pipadají na podnikatele podíly
menší a na
jejich
dchod majetných kdežto
relativn
mzda relativn
oboustranném
ím
dlníky
absolutn
i
vzrostu
od stoupenc
rovnoprávnosti
zdroj výrobních,
výroby.
t.
ti
jej
že
stoupá.
tomto stálém
mezi
rentou
nauka o
zastávaná
nauka, považující
j.
rovnoprávné initele
se
kapitálu,
klidn poseká,
opanovati,
poznav, kterak
aby pomocí
aneb
že
cen
neustále v
politického
vlivu,
druhé
s
klesá,
jemuž
strany ani
se
až
ma-
díve pokusila
jetek veškery ceny pozbude, aniž by se již to,
se
Neb nauka o soulade onom myln pedpokládá,
že práce dodlavši
o
tak
dále tím
tento jest smyšlenkou
Adama Smitha
pírodní, kapitál a práci za
sílu
V
soulad
(dchodem) a mzdou. Avšak soulad jako
a absolutn
roste.
shledávají
že
tím vtší: tím.
dále
klesá
ím
se,
majetek,
se nepokusí,
tší.
z
podruží
práce se vymanil.
Nauka uznavá ostatním
Adama Smitha
postaveni v
pojmu
práce
o
této
jakožto
majetku
rovnoprávnosti moci.
zahrnutým
a
kteráž
zne-
obma
podnikatelstvu
Dlení
živlm výrobním
sloužícím
ped
všemocí
jeho
protivná, a která
jest
smlouvou
Ižisvobodnou
na druhé stran výšku ceny
(praestatio) a
mén
konc
z
práci
honoráe
a
duševní
za
libovoln vymovati,
živnost,
pomry
více
práci)
malomocn
právními
s
(mzdy za
její
uch
prachu se koí.
v
Každý novodobý hospodáský podnik, nech jakožto
námezdní
operarum) na jedné stran míru plnní
(locatio conductio
fysickou
35
koisti.
vystupuje
již
svými ustanovením
obecného práva soukromého podléhající, neb jakožto obchodní
zákonem
firma,
bu jakožto
vlastnosti
obchodním
hospodáská
se
ídící
v této
a
osobnost' s individu-
álním hospodástvím jednotlivcovým se stotožující,
obchodní spolenost (veejná,
jakožto
spolenost, spoleenstvo aneb
komanditní
tichá,
spolenost akciová) samo-
oddlenou
statnou osobnost od hospodaících jednotlivou
hospodáském zákonu protkávání
pedstavující, závisí po se dležitostí
obchodních
nejen
že
proto,
nýbrž
jeho a naopak,
na ostatních
poteby
dle
i
jsou
proto,
podnicích, a sice
v závislosti
druhému zavázán a
sice
corrent)
jest
mnohem
v a
z
vzájemné,
míe.
poskytování
z
úvru
se zásadou
a
cizí
vzájemného plnní
se
sob
pouta-
které jeden
zápjek,
útu
mají?
8
?)
dílem,
(conto
Nuže
spoluúinkováí .lesí
l<>
vedle niž
spravedlnosti,
rovnati
ve
podnikatelského.
práce vynakládá?
hospodáské
k
bžného
jak velká jest míra toho. co podnikatel xa cizího kapitálu
lánek etzu
že jakožto
dílem z hotových
vtší
výrobk
zpotebiteli
úvrního veškery podniky hospo láské jícího s nimi jest
bu
Jesl
ve
shod
hodnoty
jedno equi3*
36
Boj majetných
Zodpovídáním tchto otázek zodpo-
valentem druhého?
vdny
budou
nemajetnými.
s
provádí se rozdlování
kterak
též otázky,
majetku v život spoleenském, a
zdali
obchodním
idea
uvádí
skutek
ve
se
v
nynjším styku a
spravedlnosti,
otázka z toho dále plynoucí, má-li posavadní taktika boje o majetek
váním
zachovati
majetku
se
dále,
zkrácené
i
mají-li
na
živly
rozdlo-
tímto
zmnu
jeho
as
v
pomýšleti ?
Zkoumejme! a
nemajetných.
podíl
a 2)
odmuje
Jejich služby
mzdou,
a 3)
pedevším
sice
podnikatel
kterouž
podnikatelskému
stavím,
kde
všude,
vyrozumívám
zisku
naproti
ji
hospo-
odplatu
dáskou, za práci podnikateli konanou, rozeznávaje
odmny
záležející
služby
prokázané udluje.
jí
výminen
moci
v
a
které
cti,
Moc
od
ji
za
pospolitost'
a est bývají však jen
v tak známých estných
úadech jedinou
od-
platou za skutky pro obecné dobro vykonané, ale z pravidla jako
bývají se
jakožto
na
skorém ve všech úadech státních doby naší
mzdou
spojeny.
podnikatelem
služby podstaty
a
prospchu
dlníkem
formy jeví se mzda
spoívající
umluvený,
onomu prokazované poskytovaný; své jesl
Nebo
teba
by
práci
co
vymeným
mzda žoldem,
podnikatelov, kterou na nejvýše krotívá.
do
výslovn neb mlky svobodnou
equivalent
shod obapolného
mezi
Co
z
t.
j.
smlouvou tomuto
vcné
do
po
/a
libovali
ohledu konkurrenních
svou
nabízející
a
ji
za
Dlení
peníz podnikatelv
prospch svj
37
koisti.
vymující dlník bezprostedn jenom
vyhledával, a vedle nynjších
právních rovnoprávnost'
obanskou
zákon
státo-
a svobodu živnostenskou
zaruujících úplné volnosti se tžil,
sob
nabízený
equi-
valenl
pijmouti neb zamítnouti, pece bychom se velice
mýlili,
kdybychom každou smlouvu námezdní za souin
shodnuvších
dlníka
se
považovali.
sensus) jest sice
prospch
prospch
oboustranných
podnikatele
vle
Sjednocení se obapolné
shoda
avšak
pravidlem,
i
(con-
(kongruence)
smluvivších se velkou vzácností.
Neb svrchovaná volnost obchodu novovkého ponechává ustanovení jícímu se
mzdy zúplna
nepíznivé položení strany jedné
využitkovati
ve prospch strany druhé.
tída nemajetná práci
jsouc,
uspoiti,
bez ochrany
na
dni.
bíle
Nebo
ídké pípady vyjímajíc nelze ze mzdy nieho
nemže
tžko mu
dostatenou odmítnouti a nucen, erpati z pramene
mu
pijmouti, co to bylo
i
jest
vykati:
lepší
výlun mu
mzdu teba
nabídnouti podnikatel
jejím equivalentem. nýbrž
—
za
když nkterá
namáhají se vypoítati všechny
musí
dobré uzná,
by
minusvalentem. díla
ne-
nýbrž bývá pi-
pístupného a
daleko pod hodnotou práce,
vskutku smšné,
jelikož žena
dlník majetku nastádati, a
a dti chleba potebují,
jest
nýbrž majetné podnika-
z pravidla se podrobuje, jest
jelikož
by
Že tou druhou stranou není
nabízející,
kterému závislá nemajetná práce,
telstvo,
vynasnažu-
sobectví,
to
nebylo
Proto jest
politicko-hospodáská
úkoly,
pro které
mzda
urena, jako pro nutnou výživu, k opatení postedk
Boj majetných
38
nemajetnými.
s
vzdlávacích, k zaopatení v stáí, k pojištní pro pípad úmrtí
aniž
atd.,
uí, že
požadavkm
pozorování novovkého
jest
kterému
slovem zmínily se o otázce,
tmto
mzdy
výška
A pece
by
dlník podnikateli
neposkytuje
se
vskutku
Aby
promovati
povolil
výživ
za
pokrmu,
práci,
mzdu
práv
cílem
podnikatele.
potebí, zdálo by se pod-
jest
o
poínáním
majetek
vytápní stroj svých
jest nevyhnutelno.
více
Podnikatel
nabízeje a dlníku volnost ponechávaje, aby
pijal
ji
zachovává co—do formy svobodu smlouvy ná-
ili nic,
mezdní
ne-
pohyb
tepla vyvíjeti
jest
nynjší taktiky boje
upotebil, nežli
jest
nežli
mzdu, která by více obnášela,
tak bláhovým, jako kdyby k uhlí
nás
z pravidla toliko strojem,
více
dlníkm svým
nežli k nejnutnjší nikateli
v
vyhovuje?
zápasu o majetek
vyhnuteln teba k jeho vytopení. Z a potravu
zda-li
;
pramen
avšak dlník nemajetný, jenž v nedostatku jiných výživy nabídku pijmouti a smlouvu
nouzí vynucenou (coactus voluit)
pinucen
uzavíti
uzavírá námezdní smlouvu dle
spsoby práva
bodnou, co do podstaty
nesvobodnou.
její
Sobectví, kterým se
dáské podniky
ídí,
ale
za
stlauje
naší
doby
spotebu
námezdní jest,
sice svo-
veškery hospo-
dlníka na
nej-
skrovnjší míru: kdežto podnikateli poskytuje nejen úrok z
kapitálu a podíl
rovnající
se
mzd
spolupracovník, nýbrž pisuzuje
mu
nemajetných jeho i
veškeren výtžek
a proto též od nemajetné práce docílený pebytek, teba
by tento
ony daleko
pevyšoval.
dvod domnlém
Právní
osvojování vynašla politická ekonomie
v
tohoto
nároku
!
Dlení
podnikatelov na povdnost'
odmnu
za jeho nebezpeí
svým
odmnn
dostaten
svými penzi více nasadil
jakoby
by
jako
životem,
právo
trestní
nímu postavení spoleenskému bylo
mže
proti
zvlášt-
by
neopatrným otevením vtérky (kahanu beznež majitel dolu
zaviniti,
pekopy
zanedbavší zavésti potebné vtrní tídy a vtrní
(taskavé
plyny
odvádjící)!
Kde
mítko
jest
rovnání nebezpeí a zodpovdnosti dlníkovy a zodpovdností
Kde
podnikatelovou?
Proto když nesouhlasíme
s
nebezpenému bludu kommunist, vlastnické
pesvdení
formou
právní
mzda. mysliti
>
když ani
si
na
nevíme
že jest soukromé právo
loupeže,
si
železné nutnosti.
ani
bez
nelze
práva vlastnického
pustiti,
který
když ani
nesdílíme
politicko-ekonomické školy manchesterské. že
zrušení zákona
chestrovci
socialist,
pochází z vý-
kapitál
osvojilo podnikatelstvo,
po-
jejich rozhraní?
tžku rozmanitých podnik hospodáských, ujmu dlnictva
k
nebezpeím
s
mylným náhledem
všechen novovký soukromý
(tak
dlník
nežli
nebylo lhostejno, jako
peného) mnohem vtší neštstí
ale
vysokou
možná míru zodpovdnosti odhadnouti v penzích
Horník
že
od-
(risiko),
vynaložení ducha podnikatelského! jako by
a
nebyl za své podnikatelství
mzdou,
39
koisti.
—
že nemajetná
ani
práce
kterým ídí se všeliká
zrušení
zkrátka,
socialisty
<
ústavu
kommunisty jest
sice
skutkem nevolnou, a že na ímském zvaná absolutní'
právní formou,
pod
1
svobodná) kterou
sob
soukromého
když nejsme ani man:
musíme pi-
právn
volnou,
právu založena
smlouva námezdní podnikatel
celý
jest
výnos
40
Boj majetných
mzdu pevyšující
práce
nemajetnými.
s
a
s
pomrný
dlníku
osvojuje a
zisku rukou jeho docíleného
ním
díl
možnost' k na-
i
stádání majetku a položení tím základu k spoleenské jeho neodvislosti a svobody odnímá, slovem
smlouva námezdní
jest právní
že svobodná
:
formou, pod kterouž skrývá
Proto nemyslím, ž e b y mi právem kdo vytýkati mohl. že na pose
novovké
mry
nevolnictví.
pílišným pessimismem hledím pravím-li, že vezdejším naším boje m o majetek dobytá koist dlí se dle starého práva váleného: vdci koist, žoldnéi tyto
s
žold. Píkrá nesrovnalost rozdlování tohoto jenom á-
3
)
(3
sten tím
se vyrovnává, že podnikatelé
Neb tantiéma
ad
jest jen zvláštní
opt jenom pohádalo.
podnikateli a jest jesl
I
o
Jenom
více
nic
Totéž
o nejvtší platí
o
jenom
ástkou,
práce jejich od
nho
díl
od a
si
pil-
její
která
mu
o celý obnos tan-
snížiti.
kterých se nemajet-
podnikatele
sice
jest
spolupracovnictvo!
ne-li
dobrodarech,
ným spolupracovníkm
za-
vtší
dovoleno
opt svobodná smlouva námezdní,
aspo
Y')
jsou
a
nemajetné
o
se
starati
tolik
první
úelem
spolupracovnictvo k
vhodným prostedkem, mzdu,
tiémy,
kterou pod-
k svému prospchu za tím
vedlo, aby nemajetné své nosti
spsob mzdy,
nynjší taktiky boje o majetek v
za
nikatelstvo
nemajetnému spolu-
nkdy podíly zisku (tantiémy).
pracovnictvu poskytují
velmi
osvojovaných.
dostává, a které
nepatrnou,
výtžku
Dlení
41
koisti.
dlníkm
Spoítejme jenom dary od podnikatelstva
udlené a skutky milosrdné jim prokázané, jako dary
spolkm
výpomocným, píspvky na výživu
jejich
chování jejich dítek a na pojišování jejich pro a
a
pípad úrazu a
sirotkm j.
v.,
na.
a porovnejme
je
diti,
musíme
piznati,
se
skutk milosrdných by
sumám
vdovám
jejich smrti.
:
chtjíce spravedliv sou-
a
cena tchto dobrodar
že
mnoho dobra zpsobily,
i
a
proti
onoho zisku nemajetných majetnému podnikatelstvu
vydlaným kupenému dový
prospch
obnosy zisku vydlávanými
s
podnikatelm prací dlnickou
ve
pojišování kapitálu
poheb pro pípad
nákladu na
a
dchodu
vy-
a
a proti
nich
bohatství z
od
podílem tak nepatrným,
jest
podnikatel naže
jej
za oprav-
mezer neblahou taktikou
prostedek k vyrovnání
boje o majetek mezi tídami spoleenskými povstalých po
právu a slušnosti pokládati nelze.
O pdy
lépe vedlo se nemajetným, když byla veliká
v rukou církve, která v rozmanitých ústavech svých,
jako klášteích, nadacích a nemocnicích s
ás
chudinou se dlila!
sanské
bohatství své
Jak žalostný obraz naproti ke-
oné dobroinnosti
poskytuje
naší doby! Obraz tento není ani
skutk
o
st
nám
chudobnictvi
ínem velikolepých
milosrdenství, kterými k vyplování mezer
tch
dlbou
majetku v národ vzniklých tak bohat pispívala stedo-
vká
církev! (J
2 )
Po
d
í
1
m
Po výplat nemajetných se zbývající
a,
i
etn ých.
spolupracovník
výtžek podniku jak následuje:
rozdluje
Boj majetných
42
s
nemajetnými.
úrok
a 3 ) pedevším sútuje se pod názvem talného v širším
úelm
penechání k
podnikatelským potebného majetku,
bu
prospch
a sice se sútnje ve
bu
výtžku za
smyslu) uritý podíl
slova
(kapi-
dle toho.
cizích kapitalist.
podnikatele
samého,
úelm
podniku
k
zdali
onen sám aneb osoby tetí potebné statky nemovité neb hodnoty, jichž podnik vyžaduje, propjili.
Úrok ten a
jest
úrok pozemkový,
4 )
tebení majetku nemovitého.
pozemn
neb
jejž
teba za upo-
platiti
Nazývá
pachtovné
se
le
a není dle podstaty své.
který vlastníkm majetku naturálního
pírodní v majetku tom spoívající
propjení
za
bu
poplatek, síly
pohybovací neb
napínací neb odporovací odvádti musí nemajetný. Bohužel že
protivnému
vzdor
marn,
avšak
pln,
výkony
jenom
sily
z
Neb v zemi
a
pokoušel
nejmenší ástky jsou
lna v
nictví.
I)
jinými síly
duchaBastiat,
pírodní,
zdarma. 33 )
dobývati jich jest podnikateli
pozemk
zem
na
promnny
možná
za smluvenou
kamenného
ložiska
sluneného ped miliony
poli
mezi
se
dkaz
jehož
nacházejí se z nejvtšího dílu v stavu napjatosti
ohromná
vého
o
pírodní, tak zvané bezplatné
lením majitele leží
náhledu,
lei
toliko se svo-
ním cenu. Vzemi
uhlí,
poklady
tepla
nakupené, které jsouce z tma-
povrch vytženy náš
s
velikolepy
a
opt
prmysl,
v
teplo naše
a
stroj-
náš obchod, naši vozbu železniní, naši paroplavbu
možnými iní; rostlinstvo
zdroje
svtla,
bájeného množství
a
které
ped
obrovské
miliony
velikosti
z
let
mi-
.
Dlení
lion z
sluncí
nho
v sebe vssálo a
s
strávené
promují
v rostoucí
její
hmotu
nám.
Nižádná
z
bezprostedn,
si
mlýnu a tchto
svt; nám
t.
sil
hmoty. To však. jak
porovnávaje
ji
zemku
pak
platí
bu
hodnot,
již
pírodních, neb správnji
celou
vlastníkovy v držbu
jakým
nemovitého
její a
ní.
Proto
svta
piítá tmto
se
eeno tmto podnikatel mí.
jejíž
cenu
ástku stonásobné jedniky jedniky hodnot
penechání jest dle
jenom
síla
pírodní oné hmoty
sprostedkující
právní
z
Tuto
vládu jeho pejíti má.
stonásobné
od
beze
ukázáno, nelze jinak le zápasem
zdali
zvanou, jmenujeme úrok.
roby,
eeno
úinkovati
prostednictvím
toliko
hodnotu násobením
výkon
za
nemže
pírodní
síly
uritou jednotkou hodnot. Vlastníku po-
aneb hmota
odmnu
pomocí
a
i
)
bu tolikáton
dle toho,
ást'
mechanické,
a
továren. 35
hodnota,
vypoítanou
kátou
rostlin-
(aneb dle názvosloví školy
pírodním) s
luební
nám
živoich
od
a
služebnou uinili tíž
pírodou a vítzstvím nad
silám
vssaté
lze vládnouti jimi
výkonm pírody
živne síly
bez pomoci veškerenstva,
j.
pak
plyn unci
pohyb. Zemí protéká voda. napomá-
abychom
hnali stroje
lno zem pohrbené
svítící
se v nich v síly
a
nižádný z tchto výkonu
s
v.
jsou
které od bylin
živoišstva,
a
hající
ním
nyní jest dobýváno, aby co
osvcovalo. 34) V zemi uloženy stva
43
koisti.
jedniky
hodnot,
též
moci toli-
procento
Ten právem požaduje jakožto
drahocenného
vylíení
podnikatele:
mého zem. zdrojem
zdroje
vý-
vlastník statku
práva
tohoto
jesl
hospodáská spravedlnost aneb rovnomrnost vzájemných
Boj majetných
44
Nebo
služeb.
nemajetnými.
s
úrok ve smyslu
naznaeném
nic více není
než míra
než equivalent hodnoty a hodnota nic jiného
domáhaje
odporu, který nalézá tžitel,
pírodní, aneb dobývaje hmoty, která
síly
sílu
pírodní k
sob
její podminuje: jinými slovy: úrok
poutá aneb úinkování
nákladu k nabytí
než odhadní cena
jiného nic není
potebné
se
té
pírodní nevyhnutelného, neb cena boje o majetek.
síly
Proto jest nárok vlastníka
pozemku na pozemn (úrok
pozemkový) se zásadou hospodáské spravedlivosti úpln
shod
ve
a
opaná nauka kommunist
a so-
cialist klamná. 4 )
Totéž
propjení
záleží a za jehož
p
i
t
Neb
ohledn majetku, jenž v hodnotách
platí
a1né n e b
íi
rok
kapitalista platiti
užším slova
v
nástroj, k obsazení zdroje urité
zápjku
aneb za
a-
mys
u.
le odplatou za
své není
tento dle podstaty
musí k s
síly
pjku
pírodní potebných,
kapitálu k opatení
nástroj tch
rodní,
si
pí-
Zapjiv
pod-
elektrický sloup, pispívá vlastník jeho
podnikatel
tajuplnou
sílu
pomocí jeho
luební a mechanické v
jest
podnikatel l<
moských
k
tomu.
elektinu,
podrobil
onu
pírodní, kterouž lze vyrábti teplo, svtlo,
síly
moské
sílu
vyrábti mechanickou
k šetení síly lidské nevyhnutelnou.
nikateli
aby
jí
ne-
stroj
vyhnutelného. Tím. že kapitalista práci nemajetné
propjuje, usnaduje
1
s
i<>.
zakládaní upravovali.
nejjasnjší svtlo
a
míe
podmoské podkopy pístavu Její
a
Pomocí
velikolepé.
zapalovati a dno
rozsáhlých
pomocí
její
získali
staveb
lze
pod-
podnikateli
nejvrnjší obrazy a sdlovati myšlenky
Dlení
mu
poskytuje
plachetní,
4T>
Zapjiv
protinožcm.
blesku
rychlostí
koisti.
vlastník
bemena
tžší
mu
Zapjiv
odvážel.
stroj k vyrábní
tebného slouení uhlíku pomoci
k ušetení
lidských
sil
Zkrátka úinky jevy
píinou že
a
sil
lidské
sily
po-
docílil
aby
tepla,
neboli
parostroje pozdvi-
píst
se pohybujícím nabyl
velenutné
síly
mechanické.
pírodních jsou tak ohromný, že propedstihují 36 )
inných
jsou výitek, síly
a
jedné
s
strany
od socialistu kapitalistm,
pírodní pístup k nim uzavírají.
prostedkem
druhé jsou
strany
uhlí
a
jest
sem tam
daleko
monopolisujíce se
kyslíkem,
s
a aby pístem tím
huje,
potebných penz,
aby pálením
vyrábl páru. která
tepla
tlakem vzduchu nej-
na zakoupení paliva
tepla podnikateli
nápomocen,
kapitalista
aby
možnost',
její
použiv dechu matky pírody pouze
lo
podnikateli
v
zídka
rukou
dlných majitel, kteí výhodného postavení svého
k po-
tlaení nemajetného pracovnictva zneužívajíce, jak úroky tak
pachtovné a nájemné v
i
té
míe
nýbrž asto
zabraují netoliko nabývati majetku,
stedk
k sebezáchovám nevyhnutelných.
vlastníkm majetku
naturálního
krátké lhty a vlastníkm jícího
V
i
K tomu
pronájem v
majetku
že tím
proslouží
dílcích
na
hodnotách záleže-
v
rozmanité spsoby lichvy. dílcích pronajímajíce lákají vlastníci
poptávka
usnadují
nájmu
po
nájemci
pachtovních jich
zvyšují,
i
pinucen,
roste.
zaplacení
tch
pi skrovném jmní; scházejí-li
mu
etné pachtýe;
Krátké lhty nájemní málo
nkolika a
jiné cesty
jesl
k
k
lht
zaplacení
výživ nezídka
Boj majetných
46
bez ohledu na
i
s
nemajetnými.
že okolnosti
to.
mohou mu
nepíznivý, že ceny tržní klesnouti mohou
nákladu k výrob plodin potebného,
na roven
až
mu
že
asem
býti
nebude
lze
pevysoké pachtovné, bez ohledu na pirozený dchod
vymené,
pozemkový
zahospodaiti, že nesehnav v
as
pachtovného tím o kauci pijde, tak že maje pak nájem obnoviti nebude míti ani kauce ani první a
svrchovan platných zásadách ímského práva,
po
že
lhty nájemného.
pomry
kterými ídí se právní 37
vlastnické a smlouvy
ze statku bude
)
Taktéž
platí
bezohledn
vyklizen.
malý živnostník, emeslník
ve známých spsobách, kterými obchází
úrok lichváský
lichv docílí
ceny,
bez
kapitál;
po
nm.
za
lo.
proti
náklad na výrobu tovaru a zakoupení
zboží
a
po kapitálu
pídí
jmní
že
nkterému
podniku
vzájemného plnní
nosti
on
se
zahospodaiti
si
movitý
;i
kapitál
podniku
a
:
Když
podnikatel
okupaci
sil
stejnomrúrok. který
základ
stejná
statistiky
míra
toho.
podnik kapitálu prospívá, v uritém
obasí obchodním pedpisován
na
jest
prací, na
nabytých zkušenosti nalezené, jakožto
svj pro-
kapitál
to
kapitál
plném právu,
po zásad
vypoteny,
skutené hodnoty statku
nikoliv
á
kapitalista v
pjil, žádati od podnikatele úrok
-ni'
na
zdali
Vyjma úrok lichváský jesl
ím
zákon
se
ohledu
nic Úrok ten musí sehnati, jelikož prací jeho vládne
rizi
dle
obchodník
a
to.
pevyšující, a zdali najde možnost' ili
soukromo-
loto
byli
na
má zákonem. právu
pírodních založené
a
vlastnickém
a
proto neodini-
Dlení
a
telné
hospodáským pokrokem (úroky
kapitálné
výtžku
47
koisti.
podniku
podnikatelské,
t.
svou.
která jako každá
na
aebezpeí
zbývá, pivlastuje
y
3 )
enou doby
pevyšoval.
daleko proti
novovké
ješt
nco
názvem
statistiky
dle
A
v
by tento
obchodu
vym-
tom spoívá hích
naší jest
centralisaee majetkové a rozdlení
v bohaté á chudé.
Ziskem* a nikoliv
pedku
mzda
pikázání hospodáské spravedlivosti. Zde
hlavní zdroj lidstva
jeho.
nežli
zisku podnikatelského, teba
pebytek cenu práce jeho
odeteni
hodnotu duševní
podnikatel pod
též
to
si
po
ovsem vtší bývá,
podízenou innost spolupracovníku
práci
uvaluje též
jestliže
a
tohoto podílu, který vzhledem na vyšší
za
za vlastní ve
innost hospodáská
a spekulativní innosti jeho
mzdy
a duševní
fysickou
zodpovdnost,
i
odmnu
jakožto
j.
prospch podniku vynaloženou
klesající
pode jménem
sútuje
svého
a
pak ást zbylého
odpote,
kapitál)
z
stoupající
významný
.lak
odmnou
výraz pojmu!
to
nazvala podíl tento moudrost
v názvosloví jazyka našeho
nám
zachovaná, pro-
zrazujíc správný jejich názor o dlení majetku, které od
jakživa
mnohem
více zištností nežli spravedlivostí se ídilo.
Západní sousedé naši jmenují podíl tento docela (Gewinn) a mluvíce o
úspchu
v boji
na jevo. že
jej
výhru
v
jako
tomto
ve
he
nepovažují loterii,
majetku na útraty vlády práva
a
o
za
podílu
podnikatelov jako
docíleném, dávají lim z;i
odmnu
dar
druhých;
z;i
jsouce
ímského, neobmezenos
zeteln
zaslouženou, nýbrž
náhody.
my.
výhrou
pravá
rozmnoženi
vychováni
za
vlastnického
Boj majetných
48
nemajetnými.
smluv
zvané svobody
a nevázanost' tak
zákon
s
prohlašujícího,
málo se nad
dosti
ani
svrchovaný
za
tím ne-
pozastavujeme.
A pece nedje nutným výsledkem
dlba
se
taktiky
tato
novodobého boje o majetek.
Neb nejen rozmnožování, nýbrž
mínno
jest jeho výrobností.
statk nových. Spsobilos
pomr
vjší jest
náklad a
jest
t.
i
zachování majetku pod-
j.
spúsobilostí
tato jest tím vtší,
nákladu k tržním
ím
nahodile, nýbrž jest
cenám,
vtší jest cena trhová,
tím
k
tvoení
ím
pízni-
ím
menší
vtší
výrobnos majetku. Jak se trh v budoucnosti ukáže, vídá spekulace
kolik
;
jest
ped-
na výrobu vynakládati možná,
vcí rozpotu. Rozpoet
jest
pro podnikatele
pro práci nemajetnou osudným. Neb jelikož
souet jest kapitálného a mzdy. jest na
jest
snadným: nákladu
cifra
bíle dni. že klesá
klesáním tchto sítanc. Jelikož míra úroková bez ohledu
na jednotlivé podniky a
ponvadž
kapitál,
v
pípadech
etnjších
smr
podniku
úrokové,
tím astji
škod
ke
se
1
boje li
ii
g
o p o
možnost
i
vle ku
nedaí,
smlouvy
lžisvob odné totiž
nej-
podsníženi
optují
se
námezdní
na stran podnikatelstva
nemajetného.
:
rozdlení statku
že
.
za
pracovnictva
Z toho jde
i
samého
jest
pokusy o snížení nákladu kde
tam,
jen vyniinen a
a
uritém uložený, v
vlastnictvím
nikatele: schází z pravidla
míry
centralisace majetkové sleduje,
z
novo
d o
l>
e h o
majetek vyplývající ídí se so kro mon o s a nir s k y ni z a k o n e m v ý P o d li
.i
l»
I
i
Dlení
k o
1
v o
s
zásadou
v
i
ma
ž e
lidstvo
v
v v
z
I
j
o
žk u
t
e k.
t
á d n
zvané
tak
hospo d á
k
s
é
s
r a v e
p
d
I
i-
a
t i,
2.
se
49
koisti.
p
s
z
e,
m
á c
r 1
který m za doby naší nejvtší ásti skládá který si na základ e.
ou v
svobodné
y
os v o
j
u
j
e
podnikatelstvo. Proto
ovoce m
c)
jest klesání stavu
p
osavadního boje
stedního. 38
)
majetek
o
Majetek nemovitý jest na
jedné stran v nepehledné velkostatky seelen. na druhé
stran v miliony
rozdroben,
parcel
liných mocí penžných nemohou se majetek
hledají
pozemkový jakožto
práce bez majetku
k vyssávání
které
velikosti,
pevným
pokusm a
konservativním
jsou základem moci proletástva, mizí;
rozmnožují
ady
tch.
prostedek
vhodný
bez práce a
promují
ho v hod-
Nemovité statky prostední
prodávané.
burse
Penžníci
ubrániti.
majetkem
konservativního rázu ho zbavujíce, noty na
hltavosti roz-
které
smrem
držitel
naproti
státní
svých
podvratným
statkái stávají se proletái.
dslednosti
železnou
nichž
u
provádí se novodobé právo silnjšího, na positivním zákonu založené, tak zvanou svobodnou smlouvou vykonávané a
o formální
smluv
právo se
námezdních
opírající. platí
moci majetku zasvcená slabší
s
n a
fysicky silnjším
Chleborad. Boj o majetek.
j
Na míst oboustranných
c d n o í
z e n
stra i.
u n á
politické
Jako druhdy fysicky
svobodnou smlouvou na obranu -A
Ovoce posavadního boje o majetek.
50
se spoliv,
jemu
statkem slabší,
t.j.
t.
tak se nyní
nemajetný.tak zvanou svobodnou smlouvou
sociáln
námezdní stává njšího,
politicky poddaným,
stal se
závislým od hospodásky
j.
za doby nevolnictví jenom pro své
n
jetku jen pro
dobývali,
pány
ma-
koistili a
podobn vydlává
sil-
pán
od majetného. Jako žoldnéi feudálních
a hromadí
nemajetné pracovnictvo doby naší zisk a bohatství
toliko
služb.
Neb
majetné
pro
z pravidla
podnikatelstvo,
jenom
nemajetnému
sotva dostauje k sebezáchovám, byt:
nikoliv ale nedostauje,
dii
a
ti
kapitály
jehož jest
neboli takový podíl v užitku pod-
žold,
pipadá
nikatelském
v
tvoiti.
vzdlání svému? Jak
t.
pracovnictvu,
Odkud má
získati
na stravu,
j.
aby mohlo
též
který
odv
majetek
st
ku
prostedky
vzíti
prázden, bez níž
si
a
rá-
duševní
pokrok mysliti nelze? Aby
se práci nemajetné nedostalo
ani jednoho, ani druhého,
o
cenou mocí
politickou,
to
peuje majetek uchvá-
kterou vykonává
mentech, sestavených ze zástupc udílejí
výsady
podnikatelm,
stávají
školní k
hanu
volim
dležitosti
návštvu cíli,
padající proti
svým bez
(majetným)
ochrany
obmezujíce,
a
dan
svalovati
za-
nemajetných,
opravu
mohl
zavádjíce
na
aby velký prmysl vzrstati mohl na ujmu a
smlouvy
nadržujíce;
stojících
herní
i
aby velký majetek dané dle pravá spravedlivosti
Tito
prospch majetných
na zeteli majíce, a navrhují a schvalují obchodní,
parla-
majetných.
tíd
toliko
hlavn v
na
pi-
malý.
a
emeslnictva
malotržebnictva.
Nejvhodnjším
prostedkem
jesl
jim
k
tomu
roz-
Ovoce posavadního boje
dan
množování
bemena,
zpotební,
stejná práva,
majetn
Neb
ím
o majetek.
kterou
zásad:
proti
nejvtší
uvalují
51
bemena na
píjem,
výživa, tím
konen
má pi
vtši podíl
tím
mén
ím menši
zcela nedobytnou, když sahá na fond k sebe-
da
zpoteby první ady. jakými jsou sl, mýdlo
jest jejich
atd.
majetek a
ím mén
nerovnomrnou daní
Jejich petížení jest úlevou
zvýšení
sledek
síly
klesáni síly kapitály
chléb, maso, petrolej.
ím
v
do-
pedmtech, aneb
zlu
na nemajetných páchanému mezi
majetných; a
centralisaní tvoící
skrovnjší
pud sebezáchovám'
stídmosti
rozšiování
k
agitací
touto
pedmty
uložená na
poplatníky tím více.
tíží
obmeziti poptávku po tchto
voluje,
nejnutnjší
z
záchovám' nevyhnutelný. Proto
palivo,
vydání
nho na ostatní výdaje, tím bemeno dan zpotební: da stává
zbývá
nesnesitelnjší jest se
má
což
tástva až na naše dny
pímo
njší
smutný
spolenos!" rolnictvo
lidská
a továrnické
obraz:
s
a
chu
k
bludm
socialistickým snadno propad á
;
prole-
poskytuje nystrany
jedné
proletástvo.
berním šroubem velký majetek šetícím
a
Vyjma
onch.
vyluovalo,
malý majetek utahujícím vzdychá,
ná-
za
bohatnutí tchto,
chudnutí
a
odpomoci.
nimi
národ Ruský, jehož agrární zákonodárství vznik
hynoucí
ne-
skrovnjší jest majetek, tím vtši ásti
jeho vyžaduje ukojení poteb prvního stupn: jest
stejná
pod
které
za to tun více práci
ztrácí
a
na druhé stran
vzrst bohatství obrovských rozmní, divy shon po nových •milionech,
bezcílná korrupce a zneužívaní
majetkem uchvácené, neustálé
moci politické
hromadní majetku 4*
v
n-
Ovoce posavadního boje o majetek.
52
rukách a progressivní chudnutí
kolika
To
jeho vrstvách.
aby
jest
To jsou následky nešfastné
jetek!
ku spolenému zápasu
lidstvo
k bratrovražednému
je
Adam
nazval stvím a
ml je
tisícm.
prospívá,
lidu 39 )
rozdlení
zásadu netenosti
naší.
majetku
to
výitky.
»že
k
prmyslné
a obchodní výtvory doliv
rolnictvo.'
;i )
k
runími
stupné mšanstvo,
chudými
41 )
;i
bezvládí
a
na bohatství,
naší a
A pece musí
každý,
—
kdo
za jehož
majetku nemovitého zámožné
mezi vlastníky majetku movitého stedovké,
vlád práce založené
teba by jen
v tomto
odsuzuje, a od-
vidti chce, nahlédnouti, že stední stav, v íši
ji
odvolávajíce se na velikolepé
<
pomocí se zmáhající.
prototyp podnes platí
na
a
pevratu,
práva silnjšího.
Zastávají
moc v oboru
státní
zbavuje,
vlivu
vede
po spra-
vyerpali.
již
k platnosti
jen
otázku ná-
otázku
jesl
pedležitém oboru správním k neinnosti lo
jeho
pojm dchodu, mzdy
(laisser aller), která
národohospodáském všeho
jejich
A pece
pedním
jenom
ili
že tím nejpalivjší
se.
doby
rodohospodáskou
mítají
spojovala,
dnes jeho náhledy zastávají.
Mnozí ješt
výmny, domnívají
vedlivém
ma-
za žádoucí, aniž by se byl poohlédnul, zdali
Obmezujíce se v nauce na výklady a
pírod
mezi sebou vyzývá.
boji
o
která místo
taktiky,
proti
nejširších
boje
Smith hromadní majetku národním bohat-
všem tídám desíti
v
lidu
ovoce novovkého
a
každé dkladné
emeslnickými víc
a
2
každým
bohatými*
)
nástroji
klesá,
víc
síle
pracovní,
vládla,
pí-
že propast mezi
dueni
se
rozšiuje a
stední stav pohlcuje. Mali majitelé místo aby povznášeli
Ovoce posavadního boje
se
za
pozbývají majetku svého na pro-
do stavu stedního,
spch
velkého majetku a jsouce
ád
nynjších
63
o majetek.
svým potomstvem
se
i
hospodáských k nemajetnosti odsousvém o majetek ostatním
zeni, slaví se v boji
tem stavm
na odpor jakožto stav dlnický. Tak rozpadá se novovká v majitele
kapitalisty
a
bez díla a v dlníky bez majetku, 43 )
spolenost
práci
vající a
Pechodm z jazyka
svobodné a
hledající,
a využitkované, v
a opanované,
panující
proletáe,
ponvadž pojem
vytratila,
—
bez
pechod!
pojmenování.
nedostává se v jazyku
se
využitkující
závislé,
samé píkré protivy
práci dá-
Slova
z mysli vymizel:
stední stav rozplynul se v samé protivy.
pirozeným následkem
Xestalo se tak náhodou, nýbrž
spoleenských pravidel,
již
na poátku hospodáství
lid-
ského platnost' svou osvdivších, a proto že dle úele a podstaty majetku neodolatelnou mocí ve skutek se uvádí,
V tomto
zákony nazvaných.
djiny
lupem
Uí
statistika.
i
zapoal, a že
nás,
pesvdení
utvrzují
národ
že majetek u všech
násilím
dílem zjevným dílem pod
rouškou práva páchaným se udržuje a rozmnožuje.
pírody
mu sám
mu
vykázaná
vlastní
asem
prostedkem k úelu,
býti
moc a
vlastní
prospch úelem.
odkrývá sobectví své tak nestoudn, že velmo-
cenským choutkám svým obtuje etnických
Od
Vzdává se záhy úlohy podízené a iní
nedostauje. sebe.
úloha,
nás
úel
svých
vržením
mly
svazky
manželské:
pehmaty
odmítati, totiž
i
zákonem
majetek
svazky, které by dle
jeho svrchovaným opoa
mravem posvcené
hromadí
se
satky
Ovoce posavadního boje
54
.spekulaními. 44 )
požadavkm smí
initi
že,
jakožto
právo
—
za
mezky
na
prospch svj
staví
sob úelem jsouce, pomrný podíl ideálních
sami
lidé
na
Je na roven
nedbá.
nic
to
a stroji potlaiti jest jeho politikou
úel
jeho morálkou.
míti
Tato
sama sebe
:
mravnímu
sobecká,
úelu majetku protivná snaha neminula
jak djiny
se.
hospodáství uí. ješt nikde se svým cílem.
národního
Všichni národové
svta prodlali v djinách svých doby,
kde podailo se majetným majetné
proti
Je všechny v koist' hnáti, iní
sob
:
statk lovenstva. s
více
nemajetných.
svým povoláním též
Tím
o majetek.
podrobiti
spoleenské
a
samostatnosti
je
zbavené
nadvlád majetku svého ne-
bez
na
ohledu
a
neodvislosti
právo a slušnost^
vyssávati.
Na tomto
stupni
národohospodáského vývoje nachází
se nyní zvlášt Anglie.
oban
Vzdor svrchované rovnosti všech
soukromého a vzdor bez-
státních na poli práva
výminené svobod živnostenské dospla v kde
tam.
zisk
bohatého
jest
ztrátou
protiva mezi bohatým a chudým
Svdomit jsem
se
piinil,
nimi a následky
jejich
chudého,
jest dokonalá.
a
píinnou
dokázati:
zdali
kde
a
4fi
)
píin smutného
zjevu spoleenského se dopátrati,
mezi
majetek
boji o
tohoto
souvislost
mi
se
to
podailo? Za zdroj nynjší sociální choroby udal jsem pevahu. kterou
má
dnešní
sebou nad hojeni,
hoj jej/
o majetek oni
vedený od
spolen vedou
proti
lidí
mezi
pírod-
Boj budoucnosti.
Pevaha
lovka
boje
Taktiku onoho oznail jsem jakožto spsob,
konává hospodáské právo silnjšího. správná, poukazuje
sama
léba spoleenského
zla.
na
jímž se vy-
diagnosa tato
Je-li
spsob. kterak
Lébou
55
pírodou.
s
se
díti
má
tou jest
lovka
B) Boj budoucnosti, aneb pevaha boje pírodou,
s
jehož taktikou bude zachování hospodáské spravedlnosti.
Akoliv za našich pijde a musí
že není
zde
doba.
pijíti
nalenou soustavou
dn
bez trestu proti
kde spolenost' lidská zdoko-
práva jednotlivci na
toliko k
vli
nmu,
aby
srozumnou
aby jakožto tvor spoleenský
se. individuální síly své ve
a
íZCúo-;
dá.
mu napomáhala
provádti sobecké úely, nýbrž že též on ní.
heší.
ní se
jest zde k
tuoAitixóv)
vli
piinil
služb lovenstva osvdovati
tím k zachování a vývoji celku a k rozluštní protivy
obmezenou
mezi
vlastní
úkolem své osobnosti ze tato
ního
musí
pijíti,
vývoje jest
pirozeností vší
síly
ovšem
jest
daleka,
proudem ímskoprávních ani
jest.
pojm
a
hospodáského koistnictvi nna zvoliti slovo, když jsem uril
zvu je ;i
mám
pojem.
dle
hospodáské
nmu. Doba
positivní
se beroucí,
pojmu bezpráví tohoto nezná:
a osob-
ponvadž
proti
též proti
jelikož
Doba
své pispívati.
zákonem absolutním,
provinním
ješt
neobmezeným
ponvadž zákon sebezáchovám
dkazu ode mne vedeného provinní spravedlivosti
a
tato
naše
právo
krom
liehvy
pe inem se
za
opráv-
1'ein
tento
:
56
Boj budoucnosti.
Pevaha
s
zákon
nepodléhá žádnému z platných
peinech
proti
pírodou.
vyjma
trestních,
zapovzená
jediné pípady, kde se jakožto
nepodléhá ustanovením o
lovka
boje
lichva objevuje
svobod, ponvadž
pokud formální souhlas vyssávaného a koistníka pedléhá, za lžisvobodné smlouvy
obchod
volený
peinech
proti
námezdní koistem' jakožto do-
ponvadž hospodáské
vlastnictví,
akoli zámožnost
istnictví,
na jmní,
nýbrž
toliko
ustanovením o
nepodléhá
objevuje:
se
pímo
nesahá
podrývá,
lidu
ko-
spsobilos nabývati jeho;
na
nepodléhá ustanovením proti bezpenosti tla, ponvadž vzdor tomu, miliony
život hynou, píinnou
záhubou o
hospodáským koistnictvím rok
že
dokázati
touto
peinech
proti
hospodáským
nelze
bezpenosti
souvislost'
mezi ním a
nepodléhá ustanovením
;
státu,
koistnictvím
co rok
ponvadž
rostou
davy
státy,
v nichž
proletástva,
bezpenost' jejich ohrožující, tak jako by od prozetelnosti
tomu slepotou ranny
proti zlu
vhodnými zákony
proti
nmu
nejenom žádnými
byly,
nezakroují, nýbrž v etných
pípadech vykoisování celých tíd vlastního
samy
k vlastní lidu
súastují, a jako Saturn
se
záhub
loterií,
své pracují.
vlastní
Vzpomeme
na davy jeho rok co rok
lidu
dti pohlcujíce,
jen na vyssávání
morem koalením
zachvácené a na zvrhlost mezi lidem pracovním se rozšiující, jejíž
dokázané k
vzrstání
výmluvným svdkem procenta
svého
tch,
jest
kteí
takto
statisticky
pi
odvodu
ješt
vyložiti
vojsku za nespsobilé bývají uznáni. Již
z
toho
vyplývá,
jak
nyní
blíže
hodlám, že následek hospodáského koistnictví jest
Spor dležitosti soukromých
a)
dležitostmi státními.
s
spof dležitostí soukromých
57
dležitostmi
s
státními. Neb
ostatní tvorstvo vyniká, že
pekroovány majetková
centralisace
plýtvati.
konen
cit
porušen
právo
pro
státu.
choroby objevily, tam bují
ád
a
jících a
právních
i
Pak
byl za
a otupen
vlastnictví
zbablost v hájení k vlastnímu
práva
štstí,
k blahu
píznaky
sociální
plevel nastrojených volebních
tídám majetným nadržu-
ustanovení,
pod pláštm svobodomyslnosti nemajetné k
tam vzchází
nemajetnosti odsuzujících;
Nemesis v
odplaty, které seje
nespravedlivého pozbývají
v tomto
pro
neklamné
se tyto
Od
práva.
sebevážnosti postavení;
a
spolu
ale
lno
pospolitosti
stolu
pospolitého
smyslu pro právo a poínají
nešastném
mzdu
a
s
dchod soukromoprávní vbec, jenž
své jest
vi
sím
vylouení
protivou
mezi
ní
volností
smlouv
stoupající a klesající
jakož
i
zabezpeující je
ústavy práva vlastnického a ddického odsuzovati. státu,
vné
mezi osení
k dílu a nevolností k výdlku, platná ustanovení o
námezdní, novodobou
po-
hovíce všude dosply tak
se
netenos
Kde
statky
prostopášnostmi ztuply.
dostavila
;
prostedku
poskytla
zdravý smysl
svého, otuplosf a
obce a
záhub
vlastní
bývají od tíd majetných, kterým
Pepychu
zemskými daleko, že
krátko
poteby své až k
nad
Meze. které píroda ukájení poteb lidských
rozmnožuje. položila,
lovk
nechvalnou pedností, kterou
jest to
tmto znamením na
nebi
Bda
budoucnosti
neteným!
Stát, jakožto
mravní
bytost',
sjednocenou vlí národa
Spor dležitostí soukromých
58
k
dležitostmi státními.
s
obecnému jeho dobru stvoená a k
a
tebnými prostedky nadaná, nesmí, pod vrátiti,
života svého
domáhajících
všech,
odporovati, ani
aspo
se
majetku,
tolika
kterým by pirozené poteby své bez petížení mohli.
ukojiti
)
vyplývající
jakožto
míti,
kterou
povinnost',
suprema lex«
»salus publica
svých
sil
Spíše musí základ, ochranu a rozkvt
46
národního blahobytu na zeteli
úele
základ
nemá-li
úelu svému
nauku netenosti následovati naproti spolené
škodlivou
snaze
ani
docílení jeho po-
z
eeného
prastará
již
za nejvyšší
zásada
povinnost' jeho
Jelikož národní blahobyt po zákonech ode
oznaila.
výše vyložených a všeobecn
obanm
státním
platných na
náležejícího
majetku
mne
míe všem
závisí,
a jelikož
zvšeobecnní majetku rozšiováním vzdlanosti jest podporováno s
:
tož jest patrné, že roste velikost a
potem, majetkem a vzdlávacími prostedky
pomru
Obyvatelstvo v slabé a po
Spanl
vavších
se
svého
v jižní Americe a
asu Francouz
potem, avšak majetku
ostrov íslandškém, má ze
vyšší a
osvt.
stupn ze
obyvatelstva.
k rozsáhlosti státního území
podléhá v boji o majetek vedeném
lidu
státní
potem
dalekých jeho krajích rozptýlené, jako jsou
potomci
silné
moc
nižší
stavu
Jde
v
ohledu kulturním,
s
l«'Zi
tajeným
v
severní
Americe,
pírodou. Obyvatelstvo
postrádající,
nedostatek toho.
jako jest na
bez
eho
nelze
výroby vystoupiti na stupe výroby
surovosti
nazpt
s
Kanady vystho-
clo
jak a se
píiny
v
se k
povznésti
ohledu
záštím proti
neštstí
vzdlanosti a
hospodáském
lak
i
ádu spoleenskému
svého
stopujíc stava se
Spor dležitostí soukromých
nebezpeným nepítelem
Prospch
státu.
žaduje proto etné, majetné vatelstvo
totožný
jest
a
59
dležitostmi státními.
s
a
státu vy-
vzdlané
oby-
prospchem osvty.
s
Tuto na cest deduktivní nalezenou pravdu potvrzuje pravdy své hledá na cest induktivní.
též statistika, která
Zem
nejhustjšího obyvatelstva a nejetnjších kapitalistú
jsou nejpokroilejší s
osvtou.
Porovnání zemí Porýnských
Podunajskými dotvrzuje pravdu tuto na první pohled.
Prospchu státnímu
protiví
Neb
strojená eentralisace majetková.
cená
vle
svou
vli
všech, jest
správou:
K
tomuto
životu
samostatnou
žije
má
písluší
k
právo
k životu,
prostedkm
jícím,
život
jakožto sjedno-
dlnos
úel
bytost'
mu
osobnosti jeho
též
státní
nesmí k vli tmto
právo
zabezpeu-
píjmy, pomocí jichž by mravní úloze své mohl
Avšak správa
mu
hospodástvím
státním
si
nej-
Když
nepopiratelné.
dlužno piznati
ethické
skutek
ve
samostatný.
život
stát
právo
a
osobností, vyslovující
mravní
opatiti
právo,
totiž
tedy
jakožto
vyšších a nejvelebnjších
stát,
svou
ústavou a uvádjící
veejnou
pímo pirozená
se
dostáti.
prostedkm
za-
nedbávati základního pravidla všelikého hospodáství, že
píjmy
totiž
vydání
a
reprodukovati, a
má
initi
od státní správy upotebených
by
se
národm
Neb kdyby
.lak
si
poíná
ale
z
se
která
kapitál
nevznikaly kapitály nové, brzy
píjmy a prostedky k domáhání pirozená
mají
taková vydání,
toliko
tvoení nových kapitál podporují.
nedostávalo
psobením
vzájemným
a
se
pramen,
úel
z nichž
by
svých erpali,
strojená eentralisace
ma-
Spor dležitostí soukromých
60
zárodky
jetková? Sebírá
v
papírových hodnotách,
poplatnosti pomocí
Následky výroby,
bu
ve
svalujíc
rukou
se v
aneb
velkostatcích
souasn
lidu
nejvtší
díl
zpotební na bedra nemajetných
k
spsobilosti
klesání
kde
dan
placení
!
ochromování
obmezování zpoteby,
toho jsou
a linanní
Tyto úinky centralisace majetkové dostaví se
schodky. z
dan
dležitostmi státními.
kapitálu,
poínají a ukládá je
tvoiti
s
píin ode mne
vyplývajících
bez
i
vyšetených a
shora
povahy
z
mimoádných vydání
její
státních
za
vzorné správy finanní, vzdor
bohaté žni a v hlubokém
Není tedy pochybnosti,
že centralisace majetková
míru.
ke
vésti
prospchu
se
protiví
státnímu, a že
A
sporu mezi nimi.
jetková jak pirozená tak
i
protiva musí
tato
jelikož
centralisace
strojená vedle
zákon
enských shora odvozených u všech národ
vk
protiví
proto
mám
nesmí
se
spole-
a za všech
tvoení majetku v rukou nemajetných,
onen spor za
stát ostati
trvalý.
Naproti sporu tomuto
neteným, nýbrž musí drazným psto-
váním dležitostí národohospodáských obecné dobro
prospchástvi
ma-
centralisace
majetkové
obhajovati.
proti
Tak
jenom osvdí ethický svj úkol v život, jenž není le
vným
zapaseni samy idey státní
jednotlivých tíd spoleenských, jež
osobními prospchy
s
moc
a nadvládu nad
druhými uchvátily.
I))
Obrana
Y a
i
I
/-lvi p ros
pechu
si a
I
n
i
li
o.
pstování prospchu státního, nejvyšší všech
dležitostí spoleenských, nesmí, jakmile nastal spor mezi
Vítzství prospchu státního.
prospchy dále
soukromými
sveny
prospchem
a
tisíc
rodící
znemravnlosti
z
ní
cestou
<<
zstati na
státu,
Když tedy »tch
pouze tídám majetným.
pedních deset se
61
majetkové
centralisace
a
nebezpeném
se v
octli
stavu vysílení a netenosti k dležitostem statuím a blahu
národa,
neopomene moudrá vláda svou est a dstojnost tíd
státu hájiti a od
vle
vzniku jednotné jejím,
t.
j.
majetných
uchvácený
státní,
v ústav, a ve výkonu
t.
j.
podíl
lví
ve
ve správ, z ohledu na dobro státní obmeziti.
nž jest
a k vlád též ty povolati, pro
vítzství
prospchu
státního otázkou životní, totiž zástupce práce nemajetné.
Ano moudrá
vláda
ani
nevyká,
ohrožující spor dležitostí státních
vypukne, nýbrž silnou rukou
dvodm
piratelným
uiní
práci,
a
majetné.
)
z pravidla
vydány,
Moudí
se
pokoe
a nepo-
platnost' zjednají
v.šak
í,
pro dobro státní
krom vy hýkaného výlun toliko tídy
až posud
panovníci, pamtliví pravdy, že zákony
tch
od
nejlépe
jsou
dlány,
nž
pro
jsou
nebudou dlouho v rozpacích a docela ne tam.
kde volební oprava,
majetkového stalo se volebního
censu
zákonem,
jako
a zabezpeující
lomu
a zrušení
snížení již
heslem
majetkového jest.
jisté
svou obtovati musí
než
pece
úastmi, které
stavu urozených tšily 47
onm
tyto
státu
prospchy majetných
s
rozumnosti
státní
nemajetnou,
zaujatou, té ochrany
bezpenost
až
je
ústavní
i
politická
užším
censu
Snížení aneb zrušení
stane
se
potom
tak jist
prospchu státnímu formu
že
ústavy v
lidu.
volebního
ústava.
Nebo
hospodáské jsou slova
smyslu. 48)
blaho lidu
dležitjší Proto
má
Vítzství prospchu státního.
62
historický majetek,
opravu
provésti
stavbu politických ústav z pra-
jenž
tídám nemajetným možnost,
ponechati
vidla obstarává,
ústavy v souhlasu
chovám a osobního
takové nepipustí, budou zákony
mimo
neodolatelnou
tyto silou
majetek
ústavu, a boj o
stane se bojem proti majetku,
sebezá-
možnost opravy
Pak-li ústava
vývoje.
poslušnosti domáhati se
zákony
se
nedokonalé
.lako
ústavy právní, zneužívání úadní moci a kabinetní soudnictví zavinují,
ad
spiklenc
ve
pestupují,
ústavy
prospch majetku
nastrojenými
ády
ad zastánc
jejich z
právu
proti
nepirozenými
majetní
právo
obti
že
práv
právními,
práva do
tak se ne-
jež
pirozené
pekrucují, a
historického
volebními, jež nemajetné od úastenství
v politických právech vyluují, tak, pravíme, se nemajetní
dostávají na bezcestí,
rickému majetku
tíd
majetných
a hledí násilím v boji proti histo-
dosíci,
eho
nabyti jim nelze,
ústavní
cestou
právo silnjšího, a tajné
soudy
krevní pomsta u Jihoslovan,
pokusy ruských
v boji o majetek za odporu
uihilistíi.
vestfálské
v stedovku,
Korsikán a Sicilián, vražedné
samomsta
souboj nesrovnalost státního
ízení
u s
Amerikán
politování
hodné agrární
hospodáské ády ústavní spoleenskou
opravu
ve
Irska a
smyslu
a náš
právním citem ná-
roda neb jednotlivých jeho stavu prozrazují, 49 ) tak dokazují
.lako
vraždy Anglie
a
zejmo
Iran,
že
nemožnou iní
provedení
pirozených
práv nemajetného národa irského k majetku proti histo-
rickému majetku anglických statká.
Tedy jenom úastenstvím
V
pstováni právu pomocí
á
Vítzství prospchu státního.
státu,
zákonodárstvím v oboru
sice
a
hospodáství, a
v
financí,
uzavírání
státních
smluv,
nemajetná
hledy o
úelu
stupované,
ád
dáských
práce
i
základu
:
ku
docíliti
zmny
škodlivé
státní
moci
vládní ná-
jí
provedení jí
tchto
všech
úastenstvím v
opraviti
státu a politiky,
jakož
národního
podílem v zákono-
dále
jakožto
vcných vymožeností, slovem dovede
osvty,
právomocnosti, policie a vojenství,
ústávotvorném,
dárství
63
jeho
na-
hospo-
škodlivých
ústavních.
Bez takovéhoto úastenství bude aristokracie rodu a
penz
dle
pirozené zásady vlastního prospchu
vi
dležitostem
padu
lhostejná,
(selfinterest)
n
nemajetných v nejlepším pro jestliže
neobmezenou libovlí
jich
píspíše
prospchm majetku vlastního. T o h o o úastenství v ústav a správ státní d o d se a musí dodlati se práce nemajetná alliancí, která na míst nynjší nepirozené alliance mezi ní a majetnými uzavené v bunepodrobí
t
1
doucnosti lovstvím. jednot
nastoupí, Nebo
státních
totiž
království,
oban
alliancí
s
krá-
jakožto souhrn státu aneb
pináležejících a z podstaty této
jednoty
plynoucích práv a závazk, a král ve svém po-
stavení
naproti
jednotlivci, jakožto
držitel
vného
ne-
dotknutelného práva oné jednoty, nesmí pipustiti, aby boj o majetek zvrhl se až v utlaení a zotroeni
druhých; nýbrž varujíce se všeobecných, které
onm
které
ped stotožováním
zastupují,
s
jednch od dležitosti
prospchy strannickými.
podrobují, a ídíce se zásadou
spravedlnost
64
Vítzství prospchu státního.
základem státu
(justitia regni
fundamentm j, musí
úele svého pstovati hmotné a duševní blaho Kráejíc za tímto
tídám
lovství
k
v š ec
úelem poskytne
ethickým
nemajetným
vedle
majetek
o
boji
li.
krá-
nutnou
allianci s toutéž ochotou, kterouž osvobodilo v nevolnictví
upadlý majetek pozemkový vyvážením
Tedy
dálních. jest
království
alliance
sociálních
proletariátem.
Neb
liší
feu-
nemajetnou
prací
s
heslem naším, které ovšem velice
pokiku
okov
ho z
váleného
se od
demokrat po uchvácení moci moci
nikoliv v tomto uchvácení
státní státní
k nadvlád nemajetných nad majetnými neb k
podmanní
shledávám vítzství
dležitostí
proletariátem
kapitalist státních,
nýbrž v rovnoprávném úastenství
obou
se strany
tím království
tíd:
práv
té
majetných
i
v státní
moci
nemajetných: jelikož
ochrany právní poskytuje, bez níž
po právu silnjšího mezi spolubojovníky, k
boji o
majetek
spojenými, slabší od silnjších bezohledn jsou vykoisováni.
Tálo alliance v
jest,
jak se
samo sebou rozumí,
toliko
monarchiích, nikoliv ale v republikách možná.
Neb sednictví
v
tchto objevuje se na míst království ped-
pedseda. Ten národa,
i.
ale není
sobvolnosti
j.
niaiidalaieni.
ústavy
vle svrchovaného
na
/
vli
Uchvátivších,
tíd -c
krále na
as
zvolený
jako král nositelem svrchovanosti
pouhém
ale
míst
republikánské, a na
a
sebeurení
mandát
jehož
dle
pedpisu
vycházeti má. v skalku
lidu
majetných,
sice
nýbrž
jeho.
volební
právo
pro
sebe
zakládá. Jelikož tedy lenlo republikánsky
Vítzství prospchu státního.
zmocnnec voli
panovník státní moc toliko jakožto
nemže, kdyby
konává,
zákonem za
neplatný
i
zastávati
aneb
zmocnitel.
snad
pi
prohlášen,
byl
docela
vy-
mandát imperativní
veškeren
úad svj bez ohledu na
65
pomry
zvláštní
svých
prospchm.
proti jejich
Mezi povoláním hlavy státní se všemi
vli
nejlepší
ním spojenými
s
z
pojmu jednoty veškerých
dležitostí
plynoucími právy
a
povinnostmi a oním
panujících
tíd
pochod
uritý konitou
ponechali
cestou
a vždy rádi
:
meem
ji
by jim vlastn mli majitelé nejvyšší
tíd
republikánská jetných,
na
Protiva
tato jest
kánských.
stolci
jest,
i
nebude
moc pirozenou
pedsednickém a
moci
ji
ponvadž v
moc
tuto
pravidla v
z
smluv?
státní
práv
když
majetných a
uritých
cházejících
odstranil.
Achillovou
spíše
služkou
kde
ped-
nejvyšší
tíd
udržujících? republice
patou,
pijali
základ
ma-
Zajisté! rozluštiti
ji
smrtonosným zárodkem všech ústav Jest
státní
ochranu proti pirozené a strojené
majetkové,
centralisaci
z rukou
a
zá-
nemajetní
tu
odkryli
pretendentu, aby
udleným
jest
Protivu
protiva.
svým pudem vždy ješt
nkterému
v republice poskytnouti
nelze,
mandátem
rozkazujícím
nerozluštitelná
zvláštním
Pro
od
budou
republi-
republi-
kánské ústavy jednou zasáhnuty kopím hnutí sociálního. Toto
nejmohutnjší všech
hnutí
lidských doby naší za-
neseno bude po zákonu sebezáchovám' a osobního vývoje až ku
brán
bílého
domu.
možné, stane se jist skutkem:
a
co nezdá
býti
dnes
nejmohutnjší dnes
státní ústrojí republikánské Chleboiad. Koj o majetek.
se
promní 5
se v krá-
Vítzství prospchu státního.
66
lovství. a moc.
tento vykoná,
div
která
zov.e
se sociální otázkou.^ nemusí
Království
má
kterou
se
protivou
s
ve
monarchie,
tak jako hlava republiky státi
práva
nedotknutelného jinak
tlivc,
zákonodárných
vykonávati,
a
nacházející se
má
jakožto zástupce
prospchy jedno-
uinná
tudíž
i
král jednak
kteréž
nad zvláštními
jenom vtšinou
ale
v/dm- podobnosti,
obávati,
jí
protiva
konstituní
v ústrojí
práv
vylíená
usnesení sboru
musí
podporovati
i
osobní prospchy tch. kteí jsouce na základ volebního
censu majetkového voleni, vtšiny nabyli, tedy nepracujících majitel, na
útraty
i
prospchy
nemajetných pracovník,
Avšak tato protiva lisí se naprosto od protivy, republikánskou ústavu ovládající, ponvadž ji lze odiniti; odinitelkou její jest svrchovaná nedotknutelnost království a z ní vyplývající svoboda velienstva, pedlohám zákon, hospodáské sankci
neúprosn
tlivc
odpírali
koistnictví za úel majícím, královskou
bezohledn na prospcháství jedno-
a
ke
a
zrušení
zákon,
které
se
nástroji
hospodáského koistnictví okázaly, potebnou vtšinu ve sboru zákonodárném zabezpeiti
voli
k osudí
volebnímu a moudrým,
národu na zeteli o vlast
dárného
;i
j
národ
me
toliko
majícím vynikající
u o v a
Proto jsem
bude
optovným povoláváním
t
j.
jenom blaho
muže
leny
sboru
zásluhami
zákono-
i.
pesvden,
pomoci
I.
používáním práva,
že sociální otázka rozluštna
království
;i
Že spoleenské
živly,
:
Alliance na obranu proti pirozené centralisaci majetkové.
bu
které dnes
nepátele
poádku
všeho
k rozluštní otázky
njšími sloupy
a
\ o
v
a
;i
1 1 i
veejné správ od
království
majetek
o
práce k podílu v zákonodárství
posici,
bude povolána,
odkud bude
zákonitou v zákonodárství a
vlády majetku
stala se nemajetnou,
mezi
nýbrž
újmy
bez
dopomáhati.
Ono
initi
rozdlovati,
cestou
opt spsobilou ubírati
úkolem
k majetku
též
31 )
bylo
nejenom
by
podnikáním, jelikož se
zloinem,
zmnou
nýbrž
i
marným
vlastník nezmnily by se
spolu nezmnitelné zákony spoleenské. Stará tlesa
nových
jetková by v rukou
majetnou jako -luny
nové
ped
tím.
a
majitel
majetku
a
ovládala
národ by byl
jenom hromadným zloinem
nabývání
za-
vývojem nad-
bude jejím
nemajetným
majetných
jí
majetným
Nikoliv majetku
nemajetné
dobude
lze
správ veejné
a
historickým
která
práci,
k nabývání majetku. jej
se nejpev-
a n e e
vádti opravy,
a
osvdí
to
na obranu
nemajetná
Jakmile
písn
když
pirozené centralisaci majetkové spolo váním se.
proti
tím v boji
považovány,
jsou
nejpirozenjšími spojenci království.
a)
a
za pirozené
z neznalosti
spoleenské dojde,
c)
y.-)
bu
úmysln,
<>7
nikoliv
toiito
bohatší.
pevrat
bude
ma-
práci ne-
revolucí
IVoto jenom
úelem
alliance.
5*
této
Alliance na obranu proti pirozené centralisaci majetkové.
68
K tomu úelu
bude
pedevším
majetných tíd rozmnožovati, ástic
majetkových,
v
t.
j.
ohnvzdorných«
v
Neb velký ma-
bodech krystalisaních velkého majetku.
mže
potebovati
plývání, a proto
nemajetné
práci
pipadlých, pekážeti zhranní jejich
jetek
rozpouštní a roz-
toliko jejich
všude podporuje a peuje o
je
ne-
sesilováníin soudržnosti
o majetek
boji
soudržné
síly
to,
aby
nebyly molekuly majetkové snadno pohyblivý, a aby jim
pekáženo
nebylo lisaci
následovati
sil
molekulárních, krysta-
majetku ve skutek uvádjících.
snadnou hru
s
tídou nemajetnou,
V tom
z pravidla
mají majetní
nevzdlanou.
Uvykše rozvázání všech závazk, prvotní ástice majetku sjednocujících, nazývati
»svobodou,«
majetných samých ochotn
v
byli
následováni
:
ký
tom od
ne-
že
lží—
div.
svoboda ode všech vyznávaná všude se upevnila? V ohledu tomto zle úinkovala nepestali volnosti,
pouze
i
revoluce francouzská. initelé
její
na zrušení politické a spoleenské ne-
nýbrž v slepé horlivosti, podvrátiti vše, co bylo.
uinili svrchovanou
volnost
i
národního hospo-
v oboru
dáství zákonem, odstranili cechy emeslníku, zavedli tak
svobodu
zvanou rozšíení
živnostenskou a umožnili tím ovšem
prmyslu obrovských rozmr, avšak
málomocnosf a bezbrannos práce, která sotva
úspchu
se
dodlavši,
již
ho
spolu též
v boji o majetek
zase
ve
prospch
velkého majetku zbavenu bývá. Proto uinilo od revoluce
francouzské lak veliký pokrok
hromadní majetku na stran
jedné a síení bídy na stran
Bude tedy první
starosti
druhé.'"'-)
práce nemajetné,
ve státní
69
eentralisaci majetkové. Alliance na obranu proti pirozené
dílu veškery prvotní moci podílu beroucí, opíti se tomuto uvádjícímu, a naproti pirozené tvary majetkové v rozklad
rozšiování vzdlanosti,
K 3) k již
se
má.
cenu
vtší
více se od
než by se v skutku
daleka
z
dlník
ne
tolik,
které
že práce tím
skutky
ví.
nemajetných podnes
dokládají:
mnohem
mohlo.
díti
tenáské spsobily
Spolky
avšak
ím
tom dje
v ..hledu
mén.
dlnictvem rozšiované,
mezi
dje
jak
dlnických,
dnes se strany etných spolk
pesvdení
a
se
To bude možno spolováním
vati.
soudržnost smilo-
jejich
majetkové úinkující
eentralisaci
již
velmi
dohra,
spolování v ohledu
by
kolik
mnoho
podnes neumjí svým tomto mohlo úinkovati. Nemajetní lidumilnost majetných: a získati
snahám
vzdlávacím
Qašel_li
se
kdo
v
elo dlnictva
blahobyt dlnictva
ješt
od
kruh
jama
z
ideou
nadšen
majetného podni-
se postavil, a za heslem:
kráeje pro
dlnictva
jenž
tchto,
nemajetnou práci
osvoboditi katelstva
z
samého.
n -
se obtoval: byl vždy
které
z
nezkušenosti a
zakoupených nerozumu úkladm od podnikatel a neporozumlo. -luh vdci dlnictva nastrojeným
jejich
—
he, aspo s
a
jevišt zápasu
spoleenského za vavy, hany
-
nemajetných! Také se stalo se
a potupy majetných
strany
ne-li
jeho dlnictvu zradou na podnicích obtavosti odmnn, a ztrátou dobrého jména svého
zbudovaných odstoupil
»za
dlník
i
do dnes píliš málo.
aby pesvdili
širší
o zakládám spolk kruhy majetných, že se jim nejedná osvtové. nýbrž vskutku o úely libustkv. z
pouhé
Alliance na obranu proti pirozené centralisaci majetkové.
70
Teprve k
až
úelm
od
pesvdení
to
vzdlávacím zakládané
tch štde podporovány, kdož
dkují duševní chudob
Krom
budou
zobecní,
spolky
ohled lidumilných
z
za bohatství své
i
hlavn
lidu.
toho práce nemajetná, obdržíc
ve státní moci, bude
též
musiti
pirozenou
potebný
centralisaci
podíl
ma-
jetkovou potírati
spolováním
3
)
(3
jak
dje
se k
se již dnes se strany
záložních a výrobních,
úelm hospodáským, etných spolk potravních,
které menší kapitály ve
ln
Možná, že budoucnost ve svém
eho
spolený
snadnjšímu zachování majetku sluují. 53 )
celek k
mnoho
chová,
posavadní pokusy spolovací domoci se nemohly, a
zajisté
ponesou bohatší ovoce,
nicích
akciových spoádáno bude
majetku
obmezujícím,
až zákonodárství v pod-
spsobem
centralisaci
bankéství decentralisujícím a ka-
do nejmenších kanál malého majetku rozvádjícím.
pitály
Mimo
to
bude
potírati
pirozenou
centralisaci
ma-
jetkovou Y
3
)
zákonem obrany
organisací dovolené
silami spojenými.
V
ohledu
tomto
postavena bude
pede vším smlouva námezdní pod ochranu stik
Práv
výteným prostedkem
stiky jsou
držnosti (kohaerence) nemajetných v jetek
bojujících,
majetek jsou
a
jsou
asto užívaným
škody, vzcházející
proto
v
nové
k utužení souallianci
z,i
ma-
novodobém zápasu o
manévrem. výrob,
(straik).
Neb
jakkoli velké
tržb a obchodu uzaví-
Alliance na obranu proti pirozené centralisaci majetkové.
raním raný.
dlnictvu
které
zavinným,
stiky
továren
jakkoliv dležitosti
ších jící,
bu od
království
používáno
jich
zbytného vycházející
tím
se
zákonu
proti
Ponvadž
i
nikatelstvu
pokud
prcce,
opravou nynj-
s
bu
cestou míru
nedokonalého
od tídy panu-
podnikatelstva,
sebezáchovám'
avšak
sice.
bránní
spravedlivého
strany
a
poátek nebude uinn, potud bude
jakožto
prostedku
bývají,
ohrožené životními podmínkami
jimi
ádu spoleenského, adu spoleenských
jsou
bolestné jsou
jakkoli
mzdy zasazeny
ztrátou
71
se
prohešujícího se
osobního
a
ne-
násile,
vývoje.
dlnictvo nebezpeenstvím této své proti podzvolené
taktiky
tajiti
dkazem
povždy neklamným
se
nemže,
jsou stiky
spolenost' zmítající protivy
mezi nutnosti majetku a nemožností nabývati ho. Dlníci dovolávají se
aby
pravý
v
dtkliv obezetnosti držitel
as
státní
moci,
prospch utlaovaných, a
zakroila ve
aby bez ohledu na »nabytá práva« utlaujících zachovala se
vi
takovému
spoleenskému,
stavu
jakožto
obecné nouze, kterému za každou cenu a teba odpírajících
tomu soukromých práv musí
býti
a proto též
i
nad právo
ji
losti.
ale
pece, ponvadž by
Ze zásady
té
summa
Jakožto právník jsem
!
dobe vdom ohromného dosahu jsem
za cenu
i
odpomoženo.
Blaho národa nade všecko (salus populi esto),
stavu
zásady
si
Vyslovil
této.
její
zatajení bylo
má
státní
vyplývá, že
lex
zbab-
moc dlnictvu
ponechati volnost' k organisaci zákonem dovolené obrany silami
spojenými,
bodu štrikování.
a že
nemá
Neb
jelikož
proto ani obmezovati svos
jedné
strany
ze
stik
Alliance na obranu proti pirozené eentralisaci majetkové.
72
dlníkm
práv
škody
hrozící
nebezpeí pi po-
jako
ím
jišování životním a živelním tím více mizí,
potem
jsou
druhé
jelikož se strany
ím
vypuknutím,
níkm
stik
spolky k podporování
budou tím
stiky
zakládané, a
mén
podnikatelé pochopí,
spíše
silnjší
hroziti
že jest
dl-
snadno bohatými prostedky spolku daleko roz-
vtveného v stiku váním
setrvati
škod
tvrzení
mé,
pece
že
stik
jenom ku
ani dosti
málo para-
námezdní
smlouvy
»svobodné«
své vyvolali, tož
doxním
a že by pílišným vykoiso-
není
škod ze stiku pro národní ho-
spodáství vyplývajících tím více bude ubývati, volnost
dlník
v nejbližší
nní stik
k
stikm
bude obmezována.
ím mén Proto lze
budoucnosti boje o majetek pedvídati zobeca podporování
spolk
zakládaných
úelem, aby smlouva námezdní pod ochranu
za
tím
jejich po-
stavena byla.
mén
nebezpené ochrany poskytne
svobod námezdní
v nové allianci práce nemajetné
Dkladnjší a pravé s
královstvím
uzavené
obrana proti strojené eentralisaci majetkové spravedlivým rozdlením moci po2
(3
)
litické.
Práce k veslu
/a
nemajetná,
vládnímu
dostanouc
nebude
se
považovati
nemajetné za
je považovaly vlády feudální a penžní,
peniny
bezohledným
sobectvím
povolávají
jednotlivce
k
to,
totiž za sku-
odrážejících
nýbrž za tlesa, která silou pospolitosti
udržovaná
královskou
mocí
se
pohromad spolené
prvk, jsouce
innosti,
majetkové. Alliance na obranu proti strojené eentralisaci
snahy
zvláštní
snahami
jejich
slovem: k politické souinnosti.
pospolitosti
podporující, zajisté
tudíž
Chopí se
rovnovšech prostedk, aby ústavu na zásad všeohecné politické založenou vybojovala a tím všechny právnosti
živly
dlnické k
práci
politické
úelu tomuto
politická ústava
Má-li
pospolité získala.
dostáti,
musí pedevším za-
bezpeiti
svobodu práva shromažovacího
a 3)
tiního. Bez tchto práv
vi
snadnému
mlení odsouzeni. Bez tchto censu majim mnoho nepomže snížení volebního
potlaení svobody ani
jsou nemajetní
a p e-
tisku k
jetkového,
ponvadž
snadnjší,
ím
silnjší
potem
shromáždních
kdežto ve
povolaní,
jsou
bude ne-
tím
sjednocení v skutku
k osudí
volebnímu
obecního, stenství ve volbách do zastupitelstva a íšského,
do zastupitelstev
okresních
úa-
osnované
lidu
zemského
a jiných samo-
obchodních, správných celk, do komor živnostenských a z pravidla politickými
užívání práva
shromažovacího k resolucím, jakož
petice beze vší
madné
výsadami nadaných, a vhodné po-
pochybnosti
asem
docílí
i
hro-
snížení
volebního censu majetkového.
nýbrž odstranní volebního censu majetkového a zavedení volebpráce ního censu mravního musí býti cílem 3
P
)
Nejenom
snížení,
nemajetné. 54 ) Jako
jest
nade všeohnu pochybnost
k majetku jest prvotním
právem každého
jisto,
že právo
lovka
ze zá-
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkoví'-.
74
kona sebe zachování a osobního vývoje nutn vyplývajícím. tak jest
i
jisto,
bude statkem všech a vzdlání jejímu v
niem
taktika
obanu
pospolitosti
sebe
rozhodovati
právm
jejím
velikou
vadou,
pomocí
že
nemajetných majetku
tíd
budou zásadní
jejich
na-
odprci tídy
Neb od tchto oekávati, že by právo, rozho-
majetné.
samodk penesly na
dovati o tom,
by
zájmu
ani
veejné právo opanovavšího volebního censu
i
majetkového o možnosti bývati,
že
budoucí doby trpti bude
této
tou
bezúhonnost
jichž
jakýmkolivk
ani
Až do
boje o majetek
soukromé
státniit,
záruku poskytne,
zachovati,
nezadají.
spoleným
že politické právo volební
tídy nemajetné, bylo
jako pochybovati o bezvýminené platnosti shora
tolik,
zákona o nadvlád
vyloženého
spoleenské
majetkem
s
Nikdy tídy majetné osobního prospchu svého
spojené.
bez nevyhnutelné nutnosti nezadají pros pchu nemajetných: lim
mén
penjší
tam,
kde povolnos zniila by navždy nejbez-
základ
strojené
centralisace majetkové.
vydává se od majetných, hlásá se
i
Proto
velebí se od prodejného tisku,
od zástupc lidu
ba
(?)
vdy
prohlašuje se od
volební census majetkový jakožto nedotknutelná podmínka
volebního právu do zastupitelstva národního.
ležejí,
lak
mínkou
musí
praví.
práva
»Ponvndž
národního jenom obané svobodní ná-
do zastupitelstva
prý
neodvislos býti Práce
volebního. «
bez
pod-
též
majetku
není
svobodna, proto nelze práci majetnou k osudí volebnímu pipustiti.
kn
s v e
Jaká
lo
lo.uika
nezávislosti po
!
I
Práv
e buj e
proto, že práce
majetku, že
k
na-
Allianee na obranu proti strojem' centralisaci majetkové.
bývání k
majetku
výdlku,
a
75
os zapotebí j e s e ž ponvadž odkrývání jich jest 1
í
>
|
I
i
t
t
i
vcí zákonodárství, a zákonodárství zase vcí národního zastupitelstva, tož má a musí hýli v práce nemajetná, aby zastoupena úastenstvím svým v zákonodárství a zkoumání veejné správy .hájiti mohla prospchu, který má z nabývání majetku a z dlání ka-
nm
i
pitál.
Nikoliv
musí
jest zastoupen,
že v parlamentu
proto, též
jenom majetek
toliko býti
majetek
podmínkou
úastenství ve volbách do zastupitelstva národního, nýbrž,
aby prostedky k výdlku od parlamentu poskytovanými též nemajetní dodlati se mohli
když
jest
bezúhonným,
i
nímu pipuštn. Nikoliv jest.
na základ
míti
snmích
majetku na
teba ne pro
pece pro
sebe,
aspo spsobilos má, pro bývati; má na snmu místo
bezúhonným
;
z krátká
musí
býti zr
iosj
na
i
h
nšen
tíd
nm
když do dne volby o
a
:
na
snmu
jakmile jiné
místo a
dokázáno
jmní
jest,
nabýval, aneb
a hlas míti též ten, kdož
i
tak zvané neproduktivní
má
ma-
rozhodovati nad
sebe neb pro jiné ho na-
že
t
dan dmnkou
proto, že placení
nemajetný dlník,
též
jen
nemajetný dlník k osudí voleb-
pracovnictvem nemajetným, nýbrž
že
býti,
že poplatník majetkem vládne, mají nepracující
jitelé
hlas
musí
majetku,
obyvatelstva pináleží, jen
dokázáno
není,
vo lebn
í
ni
že by nebyl
m a e kov ý censem bezúhon-
volební ce n s u s
j
t
ražen.
Teprve zrušením volebního censu majetkového bude
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
76
k úastenství v moci
této
povolané
státní
nové sociální
moci možno y ti
)
povinného
všeobecného
zavedení
3
vy-
o vání.
Nabyvši
pesvdení,
majetku
že spsobilosf
prací
nabývati na dvou podmínkách závisí, totiž na schopnosti
tlesné a duševní, a že když zavedením stroj ona byla
mnohem
potlaena poslednjší pro výrobu žitjší,
s celým vzdlávání tíd nemajetných. Na-
za
pesvdení,
že vzdlání
touhu a bažení po
sob
dle-
vystoupí nová tato sociální moc
drazem byvši
stala se
statcích
jich opatiti, zasadí se
pouze theoretické plodí
hmotných nová
bez
spsobilosti
moc pe-
tato politická totiž
za obecné
vzdlání, které k životu probuzenou podnikavos
odmuje
devším za praktické vzdlání nemajetných,
majetkem blahobyt hmotný zakládajícím.
Nabyvši pe-
svdení, že novodobá velevýroba dovede výrobky prmyslové rychleji,
zeno
vezdejší nežli
emeslo, a že tedy
na
hýli
zpoteby vyrábti
umní, nadání
mnohem
toto,
v
imisí k stální
a individuálnost
dlníka ztlesujícímu,
výkonm umleckým,
moci
nemá-li obme-
pouhou montáži a opravu, k výtvarnému
kroiti musí, zkrátka: že od správky z se
a
lacinji a
po-
emesla povznesli
zasadí se k úastenství
povolaná práce nemajetná o
to,
aby po-
vinnému vyuování ve škole národní následovalo povinné
vyuování
ve škole
vala se zásada
pokraovací,
svobodn voleného
zákonem pedepsána
byla
aby v platnosti zachopovolaní, aby ale spolu
nutná volba uritého povolaní
77
Allianee na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
a pro
pípad volby nkterého odvtví živnostenského aby
um
se
muení
dostalo
skuteného uení v díln mistra a ne
v dtské jizb paní mistrové, aby
soubžn dlo
se povinné
v živnostenské
škole
práce hospodáské na
závislosti
dvod
z
umných
proti
tmto snahám
dosplé
nové
nebudou
a
skrze
prostedk
finanních
moci
sociální
vše
zákonu
majetku práci opanovaly, nežli
roz-
k úastenství v státní moci
nejprudší odpor
z pravidla
zástupce
parlamentární
své
ani k zbudování a vydržování po-
vzorných a museí,
dílen
odborných,
škol
to
stát.
spíše psychologických
budou ovšem
tebných
náklad na
odborné, a aby
majetkové, které po shora vyloženém
Tídy
v díln
vyuování ve vzorné díln a
potebný za nemajetné poskytoval
klásti,
uením
s
ani
k obtížení budžetu k bezplatnému vyuování nemajetných pedstírajíce,
povolovati,
a
rozsívá se
sím
nadvlád zovati, sil
nýbrž
i
šíením
národní
osvty
budoucích zápasník proti spoleensko
budou
jejich,
že
nejenom návštvu
svobodu slova psaného
i
školní
obme-
živého ze všecb
svých potlaovati.
V tomto zápasu odporujících království co
vrný
si
dležitostí státi bude
spojenec na stran tch, kdož snahou
svou o rozšíení národní osvty hájí prospchu státního, totiž
na
stran
nemajetných.
Jelikož
dostatenost' po-
tebných k tomu prostedk finanních v první hojnosti o 3)
pramen
teba
berních závisí, bude
zavésti
konodárství berního,
již z
racionclní které na místo
tohoto
ad
na
dvodu
osnovu záist finanního
Alliance na obranu proti strojené eentralisaci majetkové.
78
vasné a dostatené
zetele na úkol by
si
mrného vzájemného plnní
dan
dráhu
pstování
spravedlivým rozvrhováním
místo pro velký majetek tak výhodného
klestiti,
stálých
vném
u
finance
schodk
udržujících
finanních poteb za
krytí
hospodáské zásad rovno-
obralo, spravedlivé
neblahému onomu stavu passivní zlu, se opírati,
úrok
snižováním
bilance, jakožto velikému
svalující
úvru
místo podkopávání
linanní
nouzi jeho
stedkem dan majetkové odpomoci
bemeno
da
žpotební. 56
-)
a místo neracionelní.
tíd majetných
pímou, existenního mi-
pomrn
stednímu
nima šetící, až k majetku
cionáln) od majetku stedního postupmo
zvyšovanou
výlun
že
lovati
astnu
uiní
a odpírati.
újm
bemene
bedra
dje, dobrovoln .clon
sousúivu
svého
v
nu
jen
se
tak
bernictví
spravováno, a že též práci pravá
dan
povo-
majetných,
aby není.
žádati
od
tíd
od svalování hlavního jejího jak
nemajetných,
ustaly; 68 berní,
hlavních ástech
spoívajíc,
stane
berní
dan. kterého podnes nikde
zavedly, a aby
na
zavésti.
ústavního
Neb
spravedlivé rozdlovaní o své
bylo
(propor-
(progressivn)
moc uiní tomu konec aby
statní
od majetných
majetnou
píjmu
z
zákonodárství
Racionelní
možným,
da
pímou
státního
radikálním pro-
i
berní nejvtším dílem na bedra
dan
chorobném
rozpotu zavádti a
telnou trvalou rovnováhu v státním
státnímu
stavu
pro zdar malého majetku nevyhnu-
prospch
)
zadali
od
klem
podle
na
tíd
poplatnosti
jejich
tak
se
podnes
všude
majetných, aby
pvodního plánu hrubého píjmu
vyleiic se
osvdila
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
—
dobrovoln pestavily
pouze istých
na újmu
jest
malému majetku
by
—
to
bím
pontí o osnov, na
pímé
da
z
pomrné
píjm
více
níž strojená
v
zavedli, která
té
tíží,
míe
ulevila.
nežli majetné:
majetková
centralisace
pospolitosti zbudovala. \emají-li vlastním
dané
píjm
z
nemohou
ublížiti,
takovou pinésti. Spíše
postupní
souasn
prozrazovalo by velmi prostomyslné
svým co nejbolestnji
ob
jetní
že zosnován
prosto vyali, a
na
a nemajetné práci
vše oekávati
zájmm
poplatnosti
/
berní tuto
novodobou stavbu
naped vdí,
oekávati od majetných, aby
jejich;
pímou postupnou
všeobecnou
v které
vedle aového plánu poplatnosti
nmž
o
minimum
existenní
•
píjm,
7v»
ma-
ani
oekávati, že návrh
lze
jako pokus
uvítají
pe-
stoupení zákona hospodáské spravedlnosti, jako prohešení
zásad rovnomrného vzájemného plnní, ba jako
se proti
choutku komunistickou, v
že
a
Avšak
porcionální) pipouštjíce. se
pidáme
k té neb
se vší rázností zamítnou,
da
soumrnou
nikoliv
pravém
pímou
pípadu
nejpíznivjším
jej
druhé o ukládání daní
zásad, vždy budeme nuceni uznati
pímé, od žujeme-li
stát
poskytnouti
za pospolitost
mravn
votního jeho úkolu; a nutno pak velikosti
úkolu,
a
nikoliv
jeho dle míry prostedk. teto
zásady
nášeti
jeden
musel,
každý
kolik
by
postupující.
nutnou,
dan Pova-
musíme mu
prostedku ku provedení
hmotných
též
Nech
rozhorlující
nutnost' zavedení
stupn majetkového
jistého
!
(pro-
miti
naopak
míru tchto dle
vymovati mu
Proto by pro pípad na
oltá
vlasti
vbec mohl
ži-
z
tolik
úkoly
platnosti
obti pi-
majetku
svého
80
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
obtovati;
poteb
z
ponvadž majetnému po
a
ku placení daní
da
byla
ponvadž
s
píjm
z
roste
neb
též postupní
pokládám, 59 )
pomrn
potebné
z
jedniku, poskytuje
jest nutno,
zásadu
daní
sám za jedin
nenásleduje z úkolu
teprve
píjm
postupovala.
neobmezen, nýbrž aby
Neb
stednímu stavu
jestliže
minimum majetkové vezmeme
existenní
vým nejenom
pak
da
aby
státu nutnost",
služeb, kterouž
:
progressivni.
Považujeme-li ale jakožto princip ukládání
správnou
spsobilos
tedy jeho
píjmy jeho postupmo
rovnomrnosti vzájemných
toliko
ím
majetku tím více k tvoení kapitálu zbývá,
vtší jsou jeho píjmy,
aby
nutných
ukojení
stát desíti
tmto jednikám ochrany
desateronásobné
za
majetko-
majetku,
nýbrž
poskytuje jim po zákonech shora vyložených a dokázaných
neb
devtkráte
hešení
stavu stedního, jakož
tmto
který
majetk prostední
notlivých
v
vyhovujícím,
i
na
stát
porušiti:
a
udržení
majetkové, stát
bude
když jenom z oportunity trpné
zájmu,
proti
má
centralisace
devateronásobn
svém právu,
ve
toliko
který
stavu a na pekažení
stedního
toto
smjí zájem,
že
privileje,
má
na rozmnožení jed-
velikosti
neb na rozšíení
na zízení spoleenském, té
postupování nemajetných
míe
stíží
ohledm
a obmezí,
kterouž
do stavu stedního podporuje,
když tedy existenní minimum
z
poplatnosti
docela vyjme, od meze jeho až k rovni stedního majetku pomrnou (proporcionální) a od
rovn z
p
í
j
postupnou
této ni
ii
/
;i
v
cd
e.
(progressivni)
da
e
Alliance na obrauu proti strojené centralisaei majetkové.
81
Tento spsob odanní odpovídá úpln zásad rovno-
Nebo
pokud kdo toliko životní nejmenší mírou majetku (existenním minimem) vládne, nesmí stát za ochranu její žádati odmny, ponvadž by odmnu tuto nevyhnuteln musel vzíti ze samé této nejmenší míry. a proto jenom na útraty sebezáchovám a osobního vývoje obmrnosti
vzájemného
an státní zachování
e
smujícímu
.
va dž b y v ý v oj
m
í
elu
ú
an s t
ob
i
k
va
b e-
s e
s
v é li o
tomuto existennímu minimu v témže
majitel pohledávky
rovnomrného vzájemného plnní má innost nárok na vzájemnou
avšak neza-
likvidní,
spoleenského zákona
vedle nepopiratelného
:
t
se protivil.
vi
postavení jako žalovatelné
h a pon
osobnímu
a
Stát jest
plnní.
za
odmnu:
svou
správní vedle
ale
rovnž
nepopiratelného zákona sebezachování a osobního vývoje
nesmí
ho
vykonávati.
stenního v
p t
i
j
i
n
i
li
stupe
i
p
r
o
m p r a km rného majetek nad pozvedající n e o b m e z e n . z
se
p
í
j
o v n o
m a e e k p r o si e d u v e k majetek nad lulo roven j
t
ráv
p
rogressivní ukládati,
u a
r
í
1
I'
o.
s
t
pomrnou da
.
tento e d y
m
stupn tohoto exipoin a je s á v á
m a platí po zásad e m n é o n pro p n
c k ý
v z á
L
na
á v o
Od ma
1
í
.-loji
i
o
s
t
i.
da
po téže
z á-
sad rovnomrného vzájemného plnni, ponvadž to, co p r o m a e k n a d a o j
Chleborad. Boj o majetek.
e
l
I
o
t
82
Alliance na obranu proti strojené centraliaaci majetkové.
roven se pozvedající státu jest vykoná-
pomrn
více váží nejenom k velikosti majetku, n ý b r ž kvalitativn, pokud totiž stát proti vlastnímu zájmu svému centralisaci majetkové privilegované ochrany poskytuje. Teba tyto náhledy moje posavadní nauce o ukládání vati,
i
dan se protiví 00 zmny taktiky, v
majetek od spoluválících stran
boji o
zachovávané,
sotva
v nejbližší budoucnosti
jsou
pece
tak dležité
stanou,
spravedlivosti, že o
koneném
též ve skutek uvedení-
konodárství
Ovšem že
dkladné
a pro nemožnost bezodkladné
)
se proti
tomu
požadavky hospodáské
vítzství této jsa
onch
jenom
vzpírati
pesvden,
berních cestou zá-
zásad
mám
positivního
skutkem se
za
asu.
otázku
bude sobectví, majetných,
které v zápasu o majetek, mezi jednotlivými tídami lidu
bemeno
neustále trvajícím,
rádo
berní
jsou z velké ásti zápasem o
vitým a movitým, ve velkém
i
v
da
v
jsou
prmyslem velkým a malým,
tržbou
—
jenom
malém, výrobou a zpotebou
zápasu
Jenom
neustálým
dlouho
trvali
se
i
oni
!
parlamentárním
tuhým
zápasem,
bude, a jenom pomocí
k slovu
naplnny
mezi majetkem nemo-
ne mezi majetnými a nemajetnými a
na ne-
svaluje
majetné, tak že djiny parlamentárního zápasu
a
dobudou
doucnosti vítzství zásad
shora vyložených. 01 )
v
;
Neb nemajetní byli až
posud
který
umleni.
dojista
ješt
království dostanou
parlamentárním
boji
raoionelního odanní, ode
bu-
mne
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
s 3)
K
úastenství v moci státní povolané nemajetné
ope
pracovnictvo používajíc
83
se proti strojené centralisaci majetkové,
spravedlivého
rozdlení moci politické k od-
krývání pramen výživy praco vnict vu nemajetnému. Ovšem tím nemíním vykonávání práva k práci ve smyslu
ležitosti v ochranu
obstarati
v
mže.
nýbrž
mám
pi
nejvyšším
starati.
žádná
napjetí
Tak nestane
moc
od
nové
není a aniž
jí
lze
tídy nemajetné ob-
této
Naproti
alliance
zákonem
domácí za-
práce
tomu bude nová
zastávati pedlohy, slibující intensivnjší
vzdlávání pozemk, slových, zvelebení
cíli
této
sil
zahraninou.
cizí
tato sociální
se za
zeteli pomoc, státní
která by na útraty
pedloha,
mstnávala
všech
aby jedno-
úkolu,
podmínek výživy sám
na
tch pípadech, kde možnosti
d-
obecné
stát
nemá
beroucí
opatoval, co on za daných
tlivci si
ponvadž
socialistickém,
zakládání
místních
domácích emesel a
závod prmy-
živností.
K tomu
bude teba zaíditi zvláštní statistickou
kancelá pro píležitosti ku práci
a zvláštní
ministerstvo pro dležitosti
práce, z nichž ono píležitost ku práci a poet spsob pracovních sil v písné bude míti patrnosti. i
a toto o
ve
shod
se statistickými
vdomostmi
pomru konkurrenních
poptávky po
ní
sil. nabídky práce bude vypracovávati no vé ped;i
nmž
majíce
prospchu svého
budou
lohy pro zastupitelstvo národní, v místo a hlas v
as poteby
tídy hájiti,
nemajetné
rozšiování a zakládání
mst <3*
k
cíli
S4
Alliance na obranu proti strojené ceutralisaci majetkové.
níže
zmínného
a
zásobení nemajetných vlastním píbytkem
dvorem naizujíce, veejné stavby podnikajíce, závody
prmyslové a
zavádjíce
tržební
cesty a prostedky
nedostatkem práce nehynuli. k
sociáln
pozorování
hospodáství
rozestená
sít.
hledající
Proto jest takováto soustava
pozorování
národní
pro
zjevu
dležitjší
pád
úelm
k
zakládajíce,
práci
lidé
statistických
všechen
na
aby
navrhujíce,
osady
a
než
statistická
meteorologického
Proto lze též ospravedlniti nemalé práce
a tellurického.
a výlohy, kterých taková sí stanic pozorovacích pro celý
obvod státního území vyžadovati bude.
Konen nová tím
bude k úastenství ve
spsobem ^
)
tak
rozumím
nynjší
nkolik
mtem
boje
o
hospodáských
všeho
plánu
se
majetek, sil
berou.
tímtéž
za
nimž
vezme po zákonu rovnováhy
tuto
náleží
v
boji
mezi
o majetek,
tím
vtší,
majetkem, slovem
ím
a roste s
vtši
jest rozdíl
hospodáské SOUtŽe
majetku.
vstupující
pedmusí
sil.
majetnými a neZtráta jejich
mezi obapolným jejich
mezerou mezi bohatstvím
centralisací
boj
kteréž
slabší z nich.
majetnými vedeném, bez odporu nemajetní. jésl
dle
Takový
za následek seslabení. vysílení a ztrátu
škodu k
v
taktiku
nestejných
bez
strojenou centralisací majetkovou
zájmu státním nutné obzvané svobodné soutže. Touto
prosadí
že
3
moci povolaná
potírati,
mezení
míti
moc
tato sociální
státní
Jsou-li
a
síly
ehudobou v
zapas
samy na sebe odkázány.
r
Alliance na obranu proti strojené centralisaei majetkové.
jest
o osudu
Musit'
boji
v
nemajetné
práce o
covali neteba.
zpedu
rozhodnuto.
již
majetek podlehnouti majetku, jemuž praproto poehopitelno. že tídy majetné
Jest
ped
takovéto taktice boje o majetek pednost dávají
pasem,
na
pracovních
organisaci
k napravení
smujícím.
*- i
zakládajícím, a
se
sil
kivd, volností spoleenských Jednají práv,
svj
na
zá-
sil
zavinných,
Právem
prospch.
dlužno ale vyítati jim nedostatek upímnosti, když tento
spsob
svobodný
boje o majetek
slabšími
jetných nade vše porovnání
veden jsa vskutku
málo v
volnosti,
pírod
v
jako
vedených,
jejichž
pouhý pud pedpisuje,
mezi
bojích
a
pravku
tak
tvory stejnou
v nichž za nejsvobodnjší soutže
Bude tedy jednou
silnjší slabšího požírá.
nm
v
lest
jednotlivými
od
taktiku
nouze
silami a z
nesvobodný.
jest
an od nema-
zovou,
úloh alliance v boji o majetek ve
nejhlavnjších
z
prospch nemajetných
zakroující,
pispt
a*j
i
pomoc pracovnictvu nema-
na
jetnému v soutži, ve které vlasti s majetnými doma ve spusobilými
pomoci
státu,
soutže lžisvobodné. za statek
tržba
velkostatkem, veletržbóu.
A
pomoci? Nikoliv aby daroval,
mohou
eho
si
jejíž
mu
z a p a si ti
a k soutži uiniti je
zakroujícího volnosti
k
utlaován
zamezení
malý
jest
emesla velkým prmyslem, malá v
em
stát
záleží
rolníku,
schopnostmi
vydlali, nýbrž aby dle
smujícího,
jest
tento
spsob
státní
emeslníku a tržebníku
a
prostedky
vlastními
úelu svého, k blahobytu
jim ochrany poskytnul,
bez níž by
pi
nej-
Alliance na obranu proti strojené centralizaci majetkové.
86
vtším
napjetí všech
sil
v boji o majetek museli velkému
majetku podlehnouti. Této pomoci dostane se jim od státu
zápas
aby z ohled na tuto soutž a
upravením dan,
1.
její
zvýšením
pomrným snížením dan velkých závod
níka a zboží malého
mohly
se udržeti.
i
se
závod aneb
výrobky rolníka a emesl-
tržebníka
prmyslu jakož
velkého
daní malých
výrobky velkostatk a
s
zbožím
na trhu
veletržby
Ovšem velká pro správu státní úloha,
jež vyžaduje více vdomostí, zejména statistických a po-
liticko-hospodáských,
nežli
k zastávání berní kontroly.
dostaují k vybírání daní a
Avšak bude vyplnna.
Pijde doba, kde bernictví nebude spravováno se stanoviska ist finanního, nýbrž s hledišt státnické moudrosti za odstranní lžisvobodné soutže se zasazující — onoho státnictví, které opírajíc se o navrženou ode mne sociální sí stanic pozorovacích da tak rozmovati káže, aby výrobky velkostatku a velkého prmyslu a zboží veletržby následkem pimenými pirážkami k daním zvýšeného výhodami z vedení nákladu o to se zdražily,
o
ve velkém v porovnání k
mohou
cinji pípadu desei
kdežto
kdyby
býti
výrob
vyrábny.
jest to pro slát lhostejné, zdali
tisíc v.w
v
malém
1
a-
Neb v nejlepším každý ze pedních
obyvatelstva jeho o milion stane se bohatším,
nkterých okolností pro noho
milion
menších
býti
mže
majetníki po 10.000
osudným.
zl.
ztratilo.
Alliance
všichni
proti
strojené centralisaci
málo
nkolik
aby
Nikoliv
obranu
uíi
87
nýbrž
aby
bohatými,
bylo
zámožnými, vyžaduje prospch
byli
majetkové.
státu.
vlád Nebude tedy nemajetná práce k úastenství ve povolaná zápasiti toliko se lžisvobodnou
a zákonodárství
soutží v zapoatém
již
boji
hospodáských, nýbrž
sil
vzniku jeho pi zakládání podospojení obchodního v rozmanitých jeho již u
2.
koene
a bude
bách,
teba obraceti zvlášt na zakládání pro-
ji
vtší stedku kommunikaních a dopravovacích mnohem pozornost, nežli
pirozenou,
musí
íditi se
dle
že
podnes za
považují
majetku
vc
spojovací a dopravovaní
soustava
Aniž se
závod prmyslových.
starají
milion nemajetných a majíce jedin prospch
o dležitosti
závod
vlastních
podnes možná bylo bez tohoto úastenství.
velkého
Držitelé
zcela
jí
na
výrobních
svým. kterým na snmích
—
prosadili vlivem
zeteli,
z ohledu
na jednotlivé tídy
složených na vládu a zákonodárství úinkovali,
výnos drah zaruující:
pomocí
—
zákon tchto
zákony
dávají
si
pirážek k dani zpotební vydržovati prostedky sebou sblížení závod svých výrobních mezi
cestou
spojovací ke
jakož
V
i
závod tchto
se
vzdálenými
od nich tržištmi.
zakroením nejidších pípadech a tu jenom rozhodným
vlády od vlivu
velkostatká
nové cesty obchodní též se
jenž
má
již
se
vymaující, zakládají
zetelem na prmysl,
býti teprve probuzen.
ale politická
moc
Z
pravidla jest to
velkého majetku, ve velkostatcích, horách
položení cest obchodních a továrnách nakupeného, který o
88
v
Alliance na obranu proti strojené centralisaci majetkové.
dob
Tato
rozhoduje.
naší
komunikaní od
soustava
moc
velkého majetku politickou
k svému prospchu vy-
koisfujícího zosnovaná. úinkuje na tvoení majetku tíd
nemajetných v dvojím ohledu škodliv: jednou ponvadž
dan
úrok
k splacení zaruených sebírají
a pak,
jedné tídy spoleenské
výlun
neustále
jejich
nevyhnutelné, úspory
ponvadž
prospchu
tato
sloužící soustava spojovací
zamezuje vznikání místních závodu prmyslových, vzrst
prmyslu do šíky a s
výhod
rolníka z
malých statku rolnických
sblížení
továrnami a závody prmyslovými
pi doprav
páry
používání
z
ponvadž zbavuje
a
:
surovin,
úspory na výlohách výrobních a ze spsobilosti
velko-
s
statkáem soutžiti vyplývajících.
Z
toho- následuje úloha
práce nemajetné
úastenství ve vlád dospvši
sama sebou.
nového
Opírajíc se o svého
spojence pinutí velký majetek, aby
své
si
cesty obchodní
na vlastní své útraty stavl; a nepipustí, aby novými jenom k prospchu jeho závod výrobních prostedky
cími
chodní,
jmní ješt
malého
majitel
se
soustavou
stížila
velevýroby na
náklady
by
která
tžká soutž
sama sebou
spojovacími
slouží-
ob-
jejich
útraty
snižovala.
(3
k
'
)
A
v
v a
<•
li
i
n
á v a c <•
s
1
v
j
p
i
h
(
p
í
c h r
o h
(d i
f
i
li
i
e I
á
u
I
c n c
v n
í
c
i
c
t
I
I
>
1
po
i
)
I
n
í
C h) a
o d
s
I
r
m
d e
1
m C pomoci
á li
e
z
í
aby
r
i
jsi
n
I
vsi
í
nemajetná,
práce ru
n o
v š a k
n » a s t e
v o
1
i
cel z
a n
a b i
I
r
a
t
i
a n á
výa
ii
I
Ž
0i-
Alliance na obranu proti strojem'- centralisaci majetkové.
s
v o b o
skon c e t
a
n tr a
ž
í
n o
(1
1 i
i
touto
ni e
e
1
n ý c h p
zvaném
v ý
i
r
mzamezila
k é
zo z e
í
tuz
o b o a
aby ms
a i
.i
p a d e c h
o, s
li
pirozeném úinkování
o u-
stou
o
r
e
c
í.
výrob-
sil
tržebních u vzájemném styku nachá-
a
bude vyhledávati
se narodil
nýbrž
hospodáství,
národního
'/.
i
v
obchodních
zejících
ž
cizozemskou, ma e ku c s a c
Nikoliv v tak ních,
sout
ii
89
zdravého mezi-
ideál
politickém
rozšafném
v
vlivu na zákonodárství celní k podporování mezinárodní
decentralisace
tímto
úelem
prostedku
soutž ídí
že
naopak. 62 )
Bude
skutenou svobodu mezinárodní soutže
nikoliv
úinkem
a nikoliv
pívozu tovar- zahraniních
ve svobodném
bodném vývozu zásob penžních nýbrž v odstranní robní pod
závislosti,
a surovin
za
tuzemských.
stojí,
síly
vtším dílem hotovostmi aneb lacinými surovinami
odmovati.
jejich
Nemajetná
vynaloženou
práci
úastenství ve
k
práce
vý-
ponvadž
tovary jeho na místo vlastními
proto též na výrobu
svo-
ve
a
ve které tuzemské
zahraniným prmyslem proto
nuceny jsou.
a
Za
spojovacích.
a
bráti se bude. jakmile pozná,
se silami, jichž jest
vyhledávati
výrobních
továry platiti
špatn státní
moci povolaná piiní se proto pstováním domácích
národní
platnému
aby
k
stejn
soutži
a
slouením
výrobních-,
v
jich
úastenství v mezi-
moc hospodáskou,
se sousedními na rovni stojící národ byl
tržby
teprve
vychován.
Po
zákonu
osobního vývoje takto pokraujíc
klestiti
spodáské spravedlnosti a postará
sil
se v
pro
svobodu
sebezáchovám'
a
bude dráhu ho-
as, aby domácí
90
ád
Álliance na výboj nových
prmysl zahraninou soutží
Majesty's
nebyl znien, aby národ náš
hospodáské libovli národu
nepropadl
potomci
hospodáských.
nesdíleli
císaovny
Albiona ovce
vrní
Evropské
aby naši
cizího,
Hyndv, aby nemuseli
osud
jakožto Her
synm
poddaní
pásti.
Tento ode mne až potud vypsaný, prácí nemajetnou
pirozené a strojené
proti již
podniknutý, nejvtším
boj na obranu
centralisaci
dílem ale teprve
nemže sám
ji
oekávající
sob hospodáské
o
k vítzství dopomoci.
nosti
majetkové dílem
spravedl-
Tohoto úelu dodlá se ne-
majetné pracovnictvo teprve
(3)
novou
alliancí na výboj nových
ád
hospodáských. Zdaliž jsou
možný?
Za píinou ustaviného se
pomry
majetkové
trvání boje o majetek
toho
budí
pedce
národa
kterého
Když po velkých bouích picházejí a klidu,
t
i
osobním vývoji lovenstvo k novým které
když
i
pro
n
tím
vytrpné
neostává
minou
výše
mu její
a
bojm
vysílení
touha po o majetek,
úelem, neostávají bez
se
blahodárných,
okamžiky
pud sebezáchovám'
nejkrásnjší
poskytujíce
bez
—
úink
dáských, nabývání a zachováni
ponvadž jejím stupnm míra tchto velikost majetku k
náhradu
ád
na vývoj majetku
jich ukojení
za
úink svízele
Naopak zase
osvtu.
lidských
mní
neustále.
hospo-
podporujících.
poteb
a
nutného
množstvím jest
pede-
ád
Alliance na výboj nových
hospodáských.
ítl
odvu poznáváme lovka, tak stupe osvty té které doby dobe lze
psána, tak že jako dle s
podoby
jejich
i
posouditi.
ády
Tyto vzdlanost'
hospodáské jsou
když vzdlanost
Odkládáme
ád
z
proto
sdílí
kterým
šatem,
osud
i
šat,
starých
hospodáských doby své
se
vyrostla.
bu je pedlávajíce a nové osvt jich bu jakožto dále docela nepotebné do
je
pispsobujíce.
skín
a
odívá,
na veteš
snad po staletích
ukládajíce, z které
je
povstanou jakožto svdci pokroku, který
nám
potomci as
málo závidti budou.
Též mnozí
naše
zakládají,
tolik
hospodáské,
zízení
bude
pozdním
zvláštnost ukazováno, a místo jeho
hospodáské, uiniti
mžeme
tak jsme se jest
o jejichž
výroby
váním)
závisí, sil
podob
že
že
si
nmž sob
pokolením
jako
zaujmou nové
ády
patiné pontí
stíží
my, kteí v nynjší
vžili,
dokázáno,
na
pomry
spoleenské
jiné sotva mysliti troufáme.
a
osvta
si
Neb
od pirozených podmínek
pece neustálým obnovováním (reproduko-
duševních samých sebou
konalováním schopna
jest
docíliti
a
ustaviným zdo-
kombinací
úink jejich
netušeného rozkvtu, a že vedle zákona sebezáchovám' a vývoje k
nmu
též
strany dokázáno,
opravy
se
pibližuje
a není
s
druhé
že by v zájmu trpícího lidu podnikané
spoleenské
spravedlivosti
stále
nad
a
konené
právem
vítzství
silnjšího,
boj o majetek se ídí, docela byly
hospodáské
kterým novovký
nemožný.
Naopak
lze
92
již
na výboj nových
Alli;uice
dnes
pozorovati
blesky
rozumu mrakem
lidského
poínají se probouzeti a s
posavadními
náhled
lepších
sobectví
dráhu
klestiti
naše zaniknouti,
obzoru
na
zatemnného. Duchové
hospodáskými
rády
nemá-li osvta
hospodáských.
rádii
pesvdení, déle
a že.
nejde,
nutno nové ho-
zavésti
spodáské ády. zásad hospodáské
že to
neod-
spravedlivosti
porující.
Jsou-li
možný,
ale
pak
vynalézti
hlavní úlohou politické ekonomie;
kdyby
svého,
asu
podob, které dle
hospodáství. co lepší
jest,
Nejen
Jak dležitá
a místa
jest,
pená
na sebe vzalo národní
protrhly
svtla,
duchové
Gabetový
Voyage
které
jedin
lcarie, »
utopie,
v nichž
Fourierovyeh
Vlastnictví jest krádež!
postupujícímu vývoji
A
pece
nejsou
jako
píšery
národohospodáské stavu
Hledíme
nestvry, které nás.
skok
spsobu pirozeného
asto
jenom
Falanstr a
beze
lekají.
nebezpeny,
nauky ná-
Vzpomnme
na poblouzení druhu tohoto jako na
vyklé,
nenalezl cesty
ze zdravé
nejšlechetnjší.
en
ádu
Jak obtížná a nebez-
vycházeti.
paradoxu Proudhonova:
a
dona.
nežli
nesnesitelných
hráze
oprav zákonodárce
mže
zbloudili
povlóvnu
toho,
a tato jest
a nebezpenjší,
tomu nasvdují rozliné
jest,
;
i
pochopí, kdož uváží proudy krve. které
spoleenských, k jichž
rodohospodáské
býti
rozbírání
co jest vykládati, nýbrž
to.
obtížnjší
i
mocí nezkrotitelnou
v nedostatku
již
pouhé
na
loliko
vyhledati, jest jeho úlohou
ovšem
ležitjší,
obmezila
se
musí
je
zneuznávala by úkolu
i
Rousseauova
pi-
daleko lak
tylo
utopie, sni
djin
které
po
o pirozené.
nových
Alliance na výboj
hospodáských.
áclfi
93
nižádným vlivem politickém vyrušované netenosti, 63) peže
hlížejíce,
práv pirozená svoboda
boje o majetek, jak
djiny dokazují, všude vedla k zakládání a používání moci politické za
úelem vzájemného obmezování
se
prospch
majetkových.
Odvažuje se
mtu, jsem máhati
se.
si
pojednáni o tomto pedležitém
k
vdom
eho
obtíži jeho.
v nejbližší
mám
i
budoucnosti
nauení
nýbrž
poslušen jsa
klad
velmistr
politické
ekonomie, 64)
svém
statistiku,
která
v bádání
o
v
ped-
úmyslu nedonelze,
dosíci
zkušenosti a následuje pí-
nám
v
opírajících
se
inech lidských
zdánliv naprosto libovolných zákonnitos objevuje, hodlám vyhledávati
prostedk
škodlivému
proti
rozené a strojené centralisaee majetkové
na
základ
zvlášt
na
zákonuv
stávajících
ústavech
ddického, základních
jejich
i
soukromého
práva
psobení eestou
pi-
míru a
oprav.
Stoje
vlastnického a
zdravé soustavy hospo-
to pilíích
dáské, a jakožto odprce sociální demokracie utopickou
myšlenku spoleenské opravy odmítaje, která by na míst nadvlády
nemn
majetku
zamýšlím v mezích
založené
rodního
(viz
litického v nosti,
hledati
prae nemajetné nad
vlastní
hospodáství
soustavy
mou Soustavu
na principu svov
pravd
ná-
národního hospodáství po-
Praze 1869), vedle níž svoboda k individuál-
individuálnost
blahobyt
—
nadvládu
nespravedlivou
majetkem,
body
nad prací nemajetnou ráda postavila
zase
k
obchodu,
k
svobod
prostedky
i
u
obchod k blahobytu a
vnem
cesty,
kterak
kruhu se pohybuji. by nemajetní svo-
94
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
bodou
alliancí
písn
královstvím
s
cestou
tedy
zákonnitou, též majetku nabyli, a tím do kruhu za
úelem všeobecného leenských
Sem
blahobytu
pohybujících se
sil
spo-
vstoupili.
náleží
ád
hospodáských úelem nabývání majetku
výboj nových
a 2)
a 3)
vydobytou,
za
jakožto vlastnictví oddleného ku zvelebení práce individuální.
Nebo
rozvoj
podmiuje rozkvt ob-
individuálnosti
svobody.
chodu, jenž jest zase zdrojem blahobytu a tím
i
Jenom
všem spo-
lené
že jeden každý podniká uritý
tak,
úlohy,
vyvoliv,
a úlohu
nm
sebe v
tuto
ze
náním vyniká, pestává Jen
individualitou.
svoje
všech
soudruh
tím v kruhu svých
se
za
býti
díl
zvláštní
svých zdokonaluje, a
sil
zvláštním smýšlením a ko-
lovkem že
tím,
tuctovým a stává
individuálnost
všem
sob
konati
zvláštní
pstuje,
nmž
tvoí spolenost lidská harmonický celek, v tlivec
povolání
jedno-
službu koná, které všichni vespolek
nemohou, kde každý jednotlivec u vykoná-
vání životní úlohy své též úkol všech ostatních plní, kde
každý
úd
zvláštní
více
jest
život
žije.
avšak
pece svj
Jako hyne vlastenectví
kosmopoli-
obrazem
celku,
tismem národnost zapírajícím, práv tak zasypávají
ády
hospodáské
vloh
tím.
jednotlivcových tím
i
národního
že
individuálnost
pstovati
pomíjejí,
blahobytu.
Tak
dle
zvláštních
prameny obchodu
nemže
kvésti
a
jmní
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví odtléleného.
na míst, aby veškeré
toho. jenž
95
své vnoval uritému
síly
povolání, je brzy na jedno brzy na druhé dílo vynakládá.
Tak
zvlášt
jest
pokrok práce
výkony
nechávajících
nemožný, když
rolnické
pešly v ruce kapitalist penžník, pe-
statky rolnické
práce
dlníkm
rolnické
liných míst sebraným, a dnes ovšem na
schopen
nikdy
není
jest
oddán rolník u pluhu
jí
ník, jenž penžník nickou
osobn
tolik,
svj
vlastní.
práci
vyrostlý,
a
jemu
majetnému
svou
cizí statek
nikdy k srdci;
rozkvt i
rýem
rolník
vlastní
neylastník
pradd
;
závisí.
krok za krokem rolníku
ne-
rukou jeho vzdlávaný ostává
rolnictví se zasazujícím lhostejný.
jak inil
na práci ten jako
svém
nepirstá
ztlesuje,
teba
statek
statku
nm
obtuje a v
nejlepší síly své
dl-
podmínkami sebezácho-
s
hmotného pokroku svého na
individuálnost'
a nejlepšímu z
vzdlává
jenž
Kdežto vlastník pozemku
vám
kterouž
s
vládnoucímu, avšak prací rol-
rolí
rolníku,
vera
Penžník
rolnické,
se nezanášejícímu slouží, nezáleží
jako
této
k
lásky
ale
poli,
zamstnaným.
v továrn a zítra zase na lodi
roz-
z
ke
snahám o
Vládne pluhem
jeden statek rovná se druhému
jak vejce vejci.
Naším úelem nesmí vlastnictví
a individuální
mýšlejí, ani
utopické
domáhají se
socialisté,
ložení
blouzní
nadvlády sociální
tedy býti zrušení práce,
jak
podmanní aniž
je
oddleného
komunisté
kapitálu
prácí,
za-
ehož
uchvácení moci státní k za-
nemajetných demokracie,
nad nýbrž
majetnými,
o
emž
všemožné rozšíení
96
Aliiance na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
oddleného, jakožto nejvýenjšího prostedku
vlastnictví
k rozvoji
ke
individuálnosti,
zvýšení
obchodu,
majetku a ke zvšeobecnní blahobytu.
oddleného
v zavedeni vlastnictví
stedního stavu a jeho svobody,
k nabytí
Ovšem
že jsme
píina
nalezli
klesání
a že není snadno, odolati
pokušení a nedovolávati se zrušení jeho, aby obnovením
hospodáské
podoby
nejstarší
ústavy
majetkové,
zavedením spoleného majetku rodového
nho
bývání vedle
totiž
právem k na-
s
oddleného jmní zpupného obno-
též
vena byla pvodní rovnost' v užívání majetku kmenového: avšak
druhé
s
úmrnou
vlastnictví a
nauili jsme se znáti
strany
jeho volnost' k postupování mezi
známe
pilí,
též jakožto jeden z
vzalo,
stav
co by se
tento
sociáln- demokraticky
nikoliv
toto
spoleenský: a
vci zaíti
druhým
na
nž
bude moci
státní
vlastnictví jejich
úkolem se
dodlavší,
nýbrž
práce
osob
nemajetných nedostaují.
tetích v
boji
o
to
majetek
jest,
a
z tobolo
slovo
se hodí.
za-
ve
nemajetným
života a pokroku
bez újmy nabytých
možná
s tím,
Nikoliv
úastenství
opatiti
oddleného jakožto podmínky
všude tam, kde
nickýcb
nemajetné
do
vlastnictví,
okídlené
Próudhonovo ovšem ne jakožto paradoxon vesti
ml
dalo.
spsob nabývání
právo vlastnické,
mohutných
se z víru Skylly
dostati
propasti Charybdy, kdyby nový
jednm
ád
nichž spoívá
na
že by to bylo
tedy.
že by se
ži-
pípad smrti jakožto nevyhnutelný základ
vými a pro
mravního vývoje, a proto základních
soukromé
práv vlast-
kde jednotlivé
síly
dvodu vedeném
"
majetku jakožto vlastnictví oddleného.
Alliance na výboj
1*7
Proto bude cílem jejich a4) s
p
n
í
zakládání nsad azísk s
ví
o h
h o
I
<•
ý
p o ni o c
li
tž e b n
a
n e
Ke
i
ni
u
íi
m
li
i
o
k a p
i
stát
o d
o v á ní
o
i
u
z a p
íi
t
a
1
p
r
o e
j
aneb k
se
hlásícímu
kolonisaci
zemí
á ni
z á k
u t
n
i
p o v
é
h
zvlášt
usazení
se.
v zemi.
pro
k
ale
osadu
1
a d-
1
o v-
o.
peprav
a
uemovitého
majetku
nabyti
u
donucenému
ní
budou poskytnuty prostedky ku
proletariátu
m
k to
Vtšina palác kriminál,
získané.
které dnes miliony daní
pohlcují,
letému žalái odsouzené
ureny
a pro zloinec k více-
budou zrušeny
jsou.
a
trestanci
následkem pochybné humanity tam píliš draho
chovaní
budou
naleznou
bezvýminen
výitkám
aby
píležitost',
sekli se nectné
vyssávati
pokus,
se
skladiš
skladovních.
mateskou,
a jiných
kterým
hlavní úel.
jest
zem krom
jako
jest
otvírání
nových zdroj
obchodu
zvelebení
odvod proletariátu.
osad spusobilýeli od státu vynaložené. 4 )
S
l
á
t
n
í
ni o c
Chleborad. Boj o majetek.
zakládání
kupeckých a stanic k záso-
vedluje veliké obti finanní na nabývání zemí
£
tomu
moci
Avšak nade všechny výhody
více.
cíli
prospch
bude
úelm,
bování lodí potravou a topivem,
výroby pro zemi
jich ve
vyst íhající
toho vyhovti ješt vedlejším
slušný a proti
život
Stát osady k
minulosti je pojišující.
mateské
mst
svou nabyli vlastnictví.
minulosti a poali
zakládající a všelikých
V osadách
deportováni.
pilností
v e z ni e
d á
a
tyto
tržby
pedi
jenž osprak zakládání
7 i
I
e
v
o c h 7
ran
u
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
98
rolnickou práci nemajetnou proti nepracujícímu statkástvu, a bez ohledu avšak s d u c h e m dob y a c n a pevlád a s úelem státu nesrovnávající se ímskoprávní pojmy o souk r o m é m p r á v u vlus z an c k é m a o s m o u v á cli soukro m ý e bezpeí jí možnost' nabývati majetku j
í
í
.
t-
i
li
1
tím,
obmezí
že
v r c
s
ti
svobodu
o v a n o u
ímského práva vlastnického,
a b y
mln
nevolné
volné.
smlouvy
p a o h
bude
t
o
státní
moc
skutku
v
vní
pomry
Pachtovní stavíc,
ale
u z a v
svými
se
dávkami,
pláštm soustavy pachtovní, soukromého
r
á n y
nhož
dle
poplatky
a
tomu
k
r-
y.
1
práva rozvoji
vrací se doba
robotami
svrchované
která
vlastnictví zneužívá
b v
veejného
zpáteniekémn
se
opírati
soukromého práva vlastnického, feudální
í
ochranu
pod
o
cíli.
aby
pod
svobody
pomry
pachtovní k jednostrannému prospchu pronajímatel vy-
koisujíc
práci
rolnickou vlastníkm
nepracujícím pod-
manila.
Tyto
pomry
bude proto,
že
na veškerou blahobyt
národní po-
národní úinkují, poádati též se stanoviska spolitosti
a
nikoliv
které
vlastnického,
stran
majetku
má.
pachtuje,
a
na
stran
ke zvýšení
smlouvy
libovali
nabývání
nutnost' nikoliv
propachtujících,
stádaní zeteli
pouze po
jenom
svrchovaného pravá
ale
spolu
pachtujících
onch
nejradji
dchodu na též
nutnost
(pachté) na v
dílcích
pro-
pachtovní na krátké Hnily, klére vy-
AlUanoe na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
rovnání tuných
hubeních
a
pípad nepíznivých ínání
vyluují,
let
okolností
ád
pachtovní, aby se
hospodáské
postavení,
tak hluboko
hospodáských pro
pachtém
spravedlivosti
nepracujících
opatení neiní!
hospodáství sahající
do veškerého národního
pro
a ceny tržní až na roven
nákladu výrobního stlaujících, žádného
Hude potebí nových
a
od racionelního po-
trhu.
pachtéoya nezávislých
si
uzavírá,
í>'.i
otevela cesta
záležitosti
ikutenní
k n
nynjšího pevahou kapitálu
z
nad práci nemajetnou zavinného nuceného
nmž
v
bu
musí
podob
v
pachtovného
statkám
veškeren istý užitek statku spachtovaných
od-
vádti, aneb jakožto nádenníci role jim vzdlávati. Oprava stane se tím, že
zákonm
lichv úrokové
proti
již
platným
podrobeny budou též pípady lichváského pachtu. Tímtéž právem, s
kterým zavedena
ustanovením,
že
zápjku
nájemcm onen
jemného,
jenž
pozorovací a
zaplaceného
na základ
sociální
úrokové
vpoítají
se
pachtém
bude
pachtovného statistické
a
ná-
soustavy
zákonem pedepsané maximum pachtovného
nájemného pevyšuje, jakožto splátka na trhovou cenu
kapitalisací to
díl
míry
poskytujícím
na kapitál,
lichváské úroky do splátek a
maxima
byla
výtžku vypoítanou sútován
pimený
podíl
a najatého stavení
Y
4 )
na
vlastnictví
a
bude jim za
spachtovaného pozemku
pisouzen.
K úastenství ve vlád a zákonodárství povolaná
nemajetná práce podporovati bude hlasováním pro pedlohy jících
pimených se a
zákonu pechod
za stavební
místa
v
obvodu msl nacháze-
hodících
se
pozemk 7*
ve
100
Alliance
11a
výboj majetku jakožto vlastnictví oddáleného.
obce k tomu
vlastnictví
píbytky a penechány
byly
obanm
vitým
nickým, nýbrž
státním,
úedníkm soukromým trhové sto
i
nemajetným,
nejenom dlníkm továrumlcm, etným podízeným
státním do vlastnictví na splátky
bude na dlouhou
ceny, která
avšak praco-
tudíž
uitelm,
i
na nich zbudovány
aby
úelu,
jednoroních lht rozdlena
adu
n.
let,
na
p.
pirážkou umoovací
a
kvóty k nájemnému poznenáhla splacena.
Tak bude nejvýrobnjším a kteí
za
nejzasloužilejším
dlby majetku
novodobé
na
obanm,
nedostatek
jeho
jsouce odkázáni za obohacení národa svého statky hmot-
nými
i
duševními životy své obtují, možnost poskytnuta,
uraoov á n m
povlovným vý
1
í
ného
u
i
poteb
h ov é c e n y n a b y
r
vlastnictví
nejenom lichva stavebními
hospodáské
t
k p
místy 68
pro
í
b y
t
m
k
,
t
i
ímž
bude zamezena, nýbrž
)
hodící se
práci
individuální
nýbrž též ideál jinak sotva dostižitelný dosažen, že totiž lid bude opaten byty s puso bily mi
polohy a
k
stálosti
úelm
duchovního
Duševní a mravní
bytu.
vyhovno,
obchodní místnosti
mravního svého blahoblahobyt lovka závisí totiž
a
od jeho píbytku tak jako nálada jeho duševní od zdraví tla.
V
našich dvou-
poschodí kasárnách,
nkolika piany
naše rozrývajících, jících,
až
ptiposchoových,
rodinami a
pianiny,
kouem
a
slokami vodu a vodou
v
každém
peplnných pronajímacích flétnami
parou
plíce
/draví
plných neistoty ze všech skulin
a
a
dr
houslemi
ivy
naše ochromu-
naše
otravujících,
na nájemce dorá-
Alliance na výboj
majetku jakožto vlastnictví oddleného.
hospodyn pemáhající,
zející a usilováni nejistší
v
101
tchto
obílených hrobech štstí rodinného bez vzduchu a svtla,
bez zahrady a prostory není ani pokoje, ani útulku, ani
dvrného ani
rodinného života, ani
skivana
rannou
to
zdravícího,
chválícího,
kytu srdce povznášejícího
Pudí nás
nás
písní
veerním pním boha
srdce potšujícího,
kvítí
— slovem — není
ven a v nedostatku lepšího
1
1
tu domácnosti.
tulku
jeme domácí nepohodlí životem v klubech a
nám
který
domácího
ztrátu
chodním nahrazuje.
klidu
slavíka
ani
hvzdnatého blan-
ani
zamu-
hostincích,
aspo stykem
Následky toho jsou uvolnní
ob-
svazk
rodinných, zanedbávané vychování dítek a zatvrzení srdce. .lak
neblaze
toto
vyobcování
života
rodinného
na
duševní a mravní pokrok lidu úinkuje, nedá se ani vy-
Škody
poísti.
tyto byly
by
z
nejvtší ásti odstranny,
kdyby navržené ode mne cesty k opatení každé rodin
oddleného
vlastnictví
píbytku a sadu byly následovány.
tomu cíli bude úkolem práce nemajetné prosaditi zákon, vedle statní moci s úastn zavázány pozemky od obbudou obce nhož chodního stedu obce poínající, a v urité K
n
s
potem
obyvatelstva
rostoucí
vzdálenosti
ležící a nezastavené pod uritými podmínkami pomocí státního úvru vyvlastniti a dle plánu zákonem upraveného a zásadám" este-
tickým proti
vyhovujícího
letohrádky
povlovnému nejmén na
zastaviti, 100
let
a
vy po-
10-2
Alliauce na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
tenému umoení vlastnictví lidí
trhové ceny do soukromého
nemajetných
a
právních jejich
nástupc prodávati. Tímto v pomrech pachtovních a nájemních usnad-
nným
nabýváním majetku bude spolu ve skutek uvádna
zásada hospodáské spravedlivosti.
Ponvadž
se
obyvatelstva vzrstají též výrobky polní, a tím
pozemkový, a jelikož vzrst sluhou
jest
etné
když
vedlivé,
lidnatosti z velké
vzrstem i
dchod
ásti zá-
tídy nemajetné, není zajisté nespra-
vzrstem
lidnatosti
mstské
podmínné
nemovitých statk mstských plynoucího po-
vzrstání
z
zemného
provázeno
jest
vlastnictví nemovitých
krok
z;t
krokem
nabýváním
onch statk mstských
se strany
práce nemajetné.
úastenství ve vlád a zákonodárství povolaná práce nemajetná pekážeti bude hromadní velkostatk nad urité maximum v jednch rukou a tam, kde míru toho již pekroily, bude nadbytek pomocí státu vyvlastv dílce velikostí stedního majetku val poínající až do výše maxima majetku nemovitého rozdlovati a nemajetným rolníkm a právním jej ic b na si upcrn proti povlovnému K
o 4)
o
na
i.
dloubou
nejmén
LOO
lei
obnášející
adu
rozpotenému uplácení trhové ceny do vlastnictví soukromého prodávati.
Ibul
Takto ztržené miliony obrati velkostatkái, pak-lijich
nebudou moci
uložili
v
zahraninych pozemcích, k inten-
AI Hance na
majetku jakožto vlastnictví oddleného.
výboj
vzdláváni
sivnímu
zbylého
zlepšováni
a
úastenství
k
a
obchodních,
majetku
ímž
otvírá
se
podnicích
prmyslových
na stran
kapitál
škoda, která by snad vzešla
k zakupování
a
možnost' k nabýváni
nová
nová píležitost ke tvoení
a
práce nemajetné,
penz
cizích
v
maxima
jim
závod prmyslo-
statku nemovitého, ke tvoení místních
vých
103
z
vývozu
zahraniných urených
velkostatku
valné bude nahrazena prospchem, plynoucím nemajetnému
dlnictvu rolnickému
parcelování,
z
rozprodáváni velkého
majetku nemovitého, z rozmnožení z
stedního
majetku
podporování vhodného jeho obdlávání od
na
nm
a
usazeného
obyvatelstva rolnického.
Jakožto znamenitý prostedek k rozdrobení majetku,
maximum
dovolené
osvdi
pevyšujícího,
se
v
rukou
moudrého zákonodárce právo ddické.
Xech
jen zákony
dlb
pirozené
velkostatk mezi
ddice, pokud nedje se pod dovolené existenní minimum, mezi nekladou,
zmizejí všechny nad dovolené
a
narostlé velkostatky
maximum
nkolik pokolení dlením pokra-
za
ujícím zákonnitou posloupností. majetku
Tyto k rozmnožení .jenom
v
hrubém nástinu
spodáské budou dárné
úinky.
rolnické od její
Neb
pírody,
obasnos
sného
míti
poádku,
a
stedního
naznaené budoucí ády
pro slat a národ závislost
její
její
pevné
smující a
nepochybn
každého
pravidelnosti,
blaho-
úspchu práce
výkony rolníka na hrudu
jednotvárnost',
ho-
jsou stálé
vížící.
prameny pípíchylnosti
104
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
k tomu. úcty k tujícím,
eo
vroucí
jest,
úadm,
vlastnictví
roli
píinami
slovem: jsou
zddnému, hluboké ddiné ochranu poskyku
lásky
Ten
konservatismu.
jest
protivou lehké pohyblivosti majetku movitého, jeho novotáství, jeho bažení po opravách; jeho náchylnosti k
vání vyskoumaného
dobra
za
vyskoumanou novotou, jeho jeho v
jakožto
majetkem
živel
majetku opravující; a
rovnomrné
oekávané nadlepšení
tento
i
majetkový
živel
zvláštní svou velikou dležitost
hýbající
a
chybné
vi nárokm
jest
rozdlováni
na všeobecné a
nezmrnou
svou
dlení
jeho
ne-
lhostejnosti k autorit, slovem:
Nicmén má
liberalismu.
národním hospodáství
obto-
spsobilostí
ke vzrstu pro budoucnost' tíd nemajetných dležitjší a
významnjší, mezenosf
nemovitý, jenž pro svou ob-
nežli majetek
prostorou
podlení všech.
neobmezený vzrst
nepipouští
Proto
stenství ve státní moci.,
tídy
až
nemajetné dojdou
a
úa-
bude jim též
peovati o všemožné a rovnomrné podlování nemajetných majetkem movitým a k cíli tomu (bez újmy podnikatelství, kteréž v boji zA)
moc
o majetek jakožto
proti
pírod
útok vedoucí
rovnž
tak jest nutné, jako právo vlastnické, které ovoce boje to-
velký
hoto ochrauje) veš ker en
veletržní]
po
zaizovati, 69
z;i
práci
ztrát podnik
v
a
veškeru
zásad artlí neb partnerships j.
I.
dáských podnicích nikatelé
prmysl
všichni sloužící
svou
pomru
dlníci a úadníci v hospo-
budou rovnž tak jako pod-
ídící
podílu
ku své
mzd
hráti
n;i
zisku a
a ku svému služ-
majetku jakožto vlastnictví oddleného.
Alliance na výboj
nému. 70) Zavedeni tohoto nového
zmna
sledovati musí též
pedsevzatého
státu
hospodáského ná-
i-adii
dosavadních podnik cestou od
vyvlastnní
a
novou
s
shodujícího se nového jejich uspoádání.
soustavou
Velkovýrobních
a velkotržebních podniku 'doby naší bude jako
stavb
ku
spoleenského
soukromí
budoucího
—
podnikatelé
pojmu
ímsko-právního
105
kteí
použito
a
významu
ohledné
se
hmoty
cizí
tlesa
klamou
vlastnictví (quiritského)
a nad majetkem svým úplnou vládu ve smyslu svrchovan
volného
ním nakládání sob osobují a vindikací
s
onomu budoucímu svazku zniením
nictví svého
budou
poukázáním
s
v
vlastníku
proti
vydání její
hmota
že
byla
odcizena,
ochranu
bére.
pevyšující.
proti
nmu
pojm piostené ze
zbrojnice
ímského práva vzatým tuto
obranu
jehož
úelem
sloužiti,
pereat
že
na
nikoliv
spolenost lidská
obstarávajíc,
nebude
nikoliv
a
mundus*
i
jest.
s
to.
Ponvadž
to
pospolitosti
dovolává,
avšak
právem
odrazila,
její
není.
myšlence
pomoc
podmínky sebe-
zabezpeiti,
naopak
ke zkáze
pokládati.
štítem
neodolatelnou
záchovám a rozvoje spoleenského
justitia,
stavbu
kopí vlastnictví soukromého oním taktéž
právu veejném,
pospolitosti
v tom
i
pozdvižené a na brusu ímsko-právních
pece nalezne pro v
které
sumy penžné, cenu
náhradu
budoucn
—
od nich
dokonanou
nalézajíc
Ale 'dejme tomu.
stavbu tlesa svého
aby
na
hmoty, nýbrž
hrozí
téhož
ustanovení
ímského odkázáni,
dovolávaného práva
pípadu,
na
vlast-
po
a
tedy
zásad
»fiat
sebe za
co její
se
samoúel ochrany
se protiví.
;i
106
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví oddleného.
ponvadž neobmezené výluné právo
nikm
vlastnické k pod-
velkovýroby a velké tržby hospodáským právem
silnjšího se ídící, jak myšlence pospolitosti, tak
státnímu v skutku se protiví, bode
moc
i
k navrženému tomuto vyvlastnní a
státní
i
zájmu
oprávnna
petvoení
ve
jejich
spoleenstva po spsobu artlí a partnerships. 70 ) s 4)
Na ochranu
venkovských
mstských, tak
i
jak
ostatních
tržebník k výrob
od
i
emeslník
tržb najatých
a
vených
dlnických
tíd
a
v
a malo-
a od rozliných
malých a velkých mocí penžných k
zábav vydržovaných aneb
statk
majitel
od
pouhé obsluze a
rozliném povolání
úednických
71
posta-
bude bez
)
újmy platnosti smluv soukromo-p rá vních bezúzdná volnost' smlouvy námezdní obmezena, smlouva námezdní pod písný dozor k úastenství ve vlád a z á k o n opovolané práce nemajetné p od á r-s t v stavena a na míst nynjší svolí o d y í
p o u z o
f
o
r
m
a
I
n
skute n o u
í
a
hospodáské spravedlivosti s
v o
li
o d
Že popiiiil v
ou ob
stát
d a
i'
lomu
k
e
n
rokm
s
p
z á
o.
í
sad
v a
j
i
c
í
a.
má, nikdo opravdu nebude
právo
Veejné naše právo nezaniklo bohudík posud
i.
soukromém právu ímském;
podnes
n a
dokonale ;i
následuje,
nejetnjší
jesl
absolutn že
by
tídy
stát
a
podrobena platným tuto
ze smlouva námezdní
neskroceným jeho ná-
ustanovením,
z
bezuzdnou volnost
obyvatelstva
svého
obmezitj
toho uev
zájmu
nesml!
n
Allia.ice
VždyC
již
oddleného. na v/bój majekii jakožto vlastnictví
nejenom soukromé právo doby
ímského
za své pravidlo
práva,'
—
stranám zákony dávají
73
— pijavši
smlouvy soukromé
-že
)
naší,
107
etné výjimky
z
nho
uinilo,
ímské právo samo drahn jich stanoví a zejména aneb jednání smlouvy, jež dobrému mravu se protiví,
nýbrž
i
mravního pstujíc,
zárodky práva
Tyto
neplatné
za
zakládají,
zakázané
Zákonem
prohlašuje.
bude práce ne-
ve majetná, jakmile dojde podílu v zákonodárství,
nemajetných tíd pracovních o
vámm
v
shod
se
týkající,
vi
jako dje sedneš
poruník
svolení
služeb.
slabými
aneb
všelikým právním obchodní s
poruenci
a
maloletými. marnotratníky, na
s
z
smlouvy námezdní práv
opatrovník
a
opatrovanci jejich (jako
duchu
vzájemných
bude všechny zásad hospodáské spra-
vedlivosti protivící se lžisvobodné
bez
aby spoluúinko-
proskoumána a opravena ve
byla
rovnomrnosti
zásadou
Zvlášt dlužno
tak.
dbáti,
ústavním zákonnitá ustanovení, smluv ná-
díle
mezdních se
to
prospch
jiných
co do spsobilosti
píin
nejenom za neplatný své k právnímu jednání obmezenými) prohlásiti,
nýbrž
aby
nebylo
totiž
pímo lze
aneb
smyslu,
zakázati, v kteréžto
píin,
zákon obcházeti, nutno bude
právo nemajetným, aby slova
je
nech
uitelé,
jsou
knzi,
dáti
dlníci v
bžném
spisovatelé,
umlci,
již
službách z nouze, lékai, soukromí a veejní úedníci, ve lehkomyslnosti proti
svým
aneb
z
neznalosti
chlebodárcm
mohli
zákona
uzavených,
dobývati iozdíl mezi
zkušeminimální mzdou na základ sociáln statistických zákonem ustanovenou, a mezi mzdou jim v skutku ností
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
108
vyplacenou
se
naskytly,
na jediné k Listnímu
rychlým
líení
obmezeným jednáním processn
tického
exekutivního, zavedeného
výkazem od podnikatele aneb
žalob, doložené
k
lht promlecí pe položené stání
zákonnité
v
úadu vystaveným
a
dobu trvání
pomru
poli-
služeb-
ního dokazujícím.
Dalším úkolem práce ve
vlád
až se úastenství
nemajetné,
a zákonodárství dodlá,
bude
opatiti ne m a e n ý m v a s n pospolité, který m b y podporována práce spolená za vhodnou uznaná. P
3
)
j
Kdežto jsme v
mli k
nyní
jest.
pospolité,
a
j.
t.
spolen
pípady,
zmniti
náležeti ina.
rozdroben
etných
v
kterých
vlastnictví
t
v
byl
í
a
na zeteli
zájmu
oddlené ve
budeme státním
vlastnictví
spolenou spravované
a poskytovati právo k rozhodování kolik užitku
To bude všude
jednotlivcm pi-
tam.
píinou nepalme míry své
jsa
sice.
se slouily
)
c
osobám hromadným (mravním neb juristiekým)
pináleží,
kterému
ve
instanci o tom,
úadu veejného. majetek za
73
i
rozdlovaného mezi nemajetné
ve vlastnictví prácí
užívané.
v nejvyšší
odstavci
t
držení jakožto vlastnictví oddleného,
zkoumati
žádoucno
I
pedcházejícím
individuálnost majetku,
výlunému
t
v
nestaí,
a
kde
k
na
kde
úelu
jednotlivý jednotlivce,
nepatrné ástice
v
národním hospodáství poskytuje obraz
ale
nepatrných praménku, které místo aby
mohutné proudy národního
>c v pisku všeobecné chudoby,
kapitálu, ztrácejí
úelu majetku nevyhovujíce.
109
Alliauce na výl>oj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
Odpor tento
úelem
a
tchto
jednotlivých
majetku
v tlesa místo
majetkem
mezi
bude spojením
pospolitého.
majetkových
sice
;i
jeho rozluštn
prvk
proto,
nejen
že
výsledku etných malých hospodáství
negativních
nastoupí tolikéž positivních teba malých podíl jediného
velkého úhrnného výtžku, nýbrž též proto, že z majetku
spojení
pracovních
sil
podmínkou
ným
a
pospolitosti
z
Nebo
následuje.
kombinace, kombinace
jejich
spojení
sil
y.*)
náleží
jest
sil
nevyerpatel-
pedevším
pípady,
p. vlastníci
zídel léebních, tak zvaných
moským koupelím pramen kameného oleje,
klimatických,
zdravotních
míst
hodícího
pobeží,
se
majitelov pirozenému monopolu
kde
se tšící, jako n.
solin
a
k
majetek svj lak jak toho prospch státu
opomenou,
wužitkovati
bu
obmezenou
škol y vyjái Ireno
abraíiuj
(3
)
s
i
I
ám
iní
kde slovy
pírodním
e.
Pak jsou 4
majitel pístup k
vyžaduje,
výrobou
žádoucí všeobecné jejich upotebení nemožným,
z
zájmu
zdrojem výroby a zámožnosti.
Sem
bu
zájmu
pospolitost
pospolitého
to
f
pípady, kde jako pi
lesích.
71 )
solinách a dolech, 76)
majetek následkem rozsáhlosti své na území obecním, okresním aneb státním z ohledu na nevyhnutelnost' svou pro veškero obyvatelstvo a
na prospšnost' jednotné zprávy so b n ep
i p o uš
Poteba
toho
t
dleni
dle
í.
nám
u
solin
a
dolu následkem pro-
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
11(1
stedk komunikaních,
mén
jících
vycrpánn. si
a
les.
i
u
onch pi-
zájmu
v
budoucích pokolení páti
bude utvoení nových kontinent. Naproti tomu dotýká
se nás již velmi
na nich a
naší stále se zdokonalu-
u
nežli
bije.
lidstvo
a
dob
kdy nalezišt erných diamantu budou
chvíle,
se
blíží
oí
do
v
citeln osud les našich.
Poznavše, že
velké ásti závisí zdar a zkáza našeho prmyslu
z
úroda naší
naší plavby,
zem
výminen aspo
jsme ochotni
zdraví našeho podnebí,
a
v
této
píin
vyslyšeti
žádost socialist, a promniti výluné vlastnictví majetku
zmínného spsobu
ve
odprcové
oprav spoleenských mají za pravé
a
všelikých
aby
slušné,
vlastnictví
výluné
msto
vodovodu, rodné jejich
svým
je
vlastnické
k
1
ti
zarytí
pramenm
zásobícím, a k lesu. stínem
zachovávajícímu, jakož
i
k háji.
bydlišt jejich
lavinami a sypuinami chránícímu, bylo vy vlastnno
ped a
právo
pospolité.
pospolitým
Lze se tedy pocii
jakýsi
bude jako
vlastnictvím nadíti,
že
to.
pro
asem
slušnosti,
pro
veškerého
etné
jiné
obanstva uinno.
zrodil
od
nich
se v nich již nyní
uznáno a hájeno
pípady dnešního
vlastnictví
oddleného platná nutnost národohospodáská!
Napotom jsou
to
pípady, kde k zachránní malého majetku ped strávením jeho od majetku velkého, poteba jesl oddlené vlastnictví promniti v p os po é. 4
Y
)
I
i
l
Tak 1
.
na místo
oddleného
vlastnictví nemovi-
majetku jakožto vlastnictví pospolitého..
Alliance na výboj
jednotlivc spravovaného
111
užíva-
tého.
od
ného,
nastoupí vlastnictví pospolité se spo-
lenou správou které
píin
statky
Tak
za
iimského
k
spolenému
starogermánské,
národu
náležel
býti
jiných
z
nemohou. 70 )
penechal:
tím
majetek
veškeren
níž
jakožto ji
pozemkovému
vlastnictví
vedle
celek zemi dobyl a
litosti
prohlášeny
rodinné
všech ne-
aneb
navrátíme od oddleného vlastnictví práva staro-
se
ruské
nepatrnos
svou
pro
movitostí,
spolený užitek
na
a
a
ponvadž národ
celku,
jednotlivcm pouze
)
(village
jakožto
k spoluužívání
pilneme k soustav staroslovanské 78
obce. jihoslovanské zádrúgy 80)
79
soustavy
nemovitý
community) indiu
81 )
a
)
vedle níž
zem
a její
hospodáské píslušenství, urité skupin: pokrevník mezi
n
cizinc
pijatých
zvolenvm
spolen
jest
chudinství
pomrm
spravována
takka
pináležející,
užívána.
a
ády
vyluující
to
Tyto
prastaré.
82 )
novým
položeném základu opravy spoleenské.
kus historického vývoje zpátenického v pravém
slova smyslu.
vším z
svobodn
hospodáské
nov
pispusobiti a na takto
dále stavti, bude úlohou budoucí
Bude
pod
a
ode všech rovným právem
od nich
starostou
;i
obecni pospo-
Vh-lnictv
podmanní
oddálené
í
a pidlení
—
vyvinuvši se
zem
pede
nepátelské doby-
vatelm, kteí pak od píbuzenstva svého se odtrhnuvše samostatnými
se
vlastníky
stali,
píkladu, takto v cizin daném, a
z
obin zavádním
výtžk, na budoucí
na
léta
i
nich
a
doma
rozšiovavší ze statku
se po
zpupných
hospodáství nákladu a
rozpotených,
—
vráceno bude
u o
11
Alliance na v/boj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
'2
opt do
obcím,
avšak
zmnám
velikosti
vyluující,
bytu
zadatelnosl"
tžebnými
podrobený a rodné bratry
nýbrž jakožto vlastnictví
spojenými
sloupnosti
blahone-
pospolité,
,i
slouenými
kapitály
podnikanou
Tak rozluštna bude
vi
ddiné
silami
snadno
rodu
celého
zabezpeující.
všech
z
co
výlunost majetku celému rodu pojišující
a
velevýrobou
a
nikoliv již jakožto statek zpupný,
selským
blahobyt
otázka po-
i
statkm
malému
;i
majetku nemovitému vbec.
Rovnž
m
alek o n a c h á zejícího se malé h h o r š m poloze n majetku živnostenského od jednotlivé u správo v a n é h o a u žívané h o vlastnictv s o b é k velké m u p r mysl p o s p o i t é, s p 2.
n a
í
s
t
o u p
í
n a
ísto
v d
í
í
i 1
1
a
u ž
í
v a
n é o d e v
š e c
li
íí
vespole
obce své plynárny, vodovody a jatky: míti
lež
závody prmyslové,
teplo,
k.
.liž
pro
páru a
nyní mají
by nemohly
silu
elektrickou
a elektro-magnetickou vyrábjící a je za ceny povlovnými
splátkami
umoitelné
penechávati
spoleenstvm
ne-
majetných emeslníku do vlastnictví pospolitého, poskytujíce jim
takto
motoru
jinak
jim
nepístupných?
mají obce své tržnice, omnibusy, železné a
pojišovny tržnice a vlastnictví staly z
a
pro
spoitelny:
penechati
je
.liž
koské
dnes
dráhy,
by nemohly zaíditi ústední
za ceny umoitelné do
spoleného
držitelm obchod malých, aby úastnými se
výhod
plynoucích
první raky?
Konen
sem
náleží
ze
zakupování
ve
velkém
;i
AUiance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
S 4)
kde místo majetku oddleného zaujme
pípady,
majetek pospolitý k
romého
tam.
113
p r o
m
n o u
ve vlastnictví
vlastnictví s
t
s
o u-
lni. což se stane
a
kde bude spolenou prací národa uch politických
ástí jeho vykonávaná správa majetku onoho uznána za absolutní
podmínku národo-hospodáského pokroku a tehdy
když zobecní pesvdení, že spolenou správu tuto bez vy vlastnní státem a pevedeni pak
vlastnictví
z
státu
do vlastnictví samosprávy politických ástí národu nebude lze provésti.
Avšak tento pechod soukromého
do vlastnictví
pechod hospodáství
a
státního
vého v hospodáství pospolité nebude
Neb
svrchované poteby.
dáskou
i
jednotli-
pipustiti
lze
za vlády budoucích,
spravedlivost' zachovávajících
ád
budou živnostenské podniky v nikách v nikách
vlastnictví
bez
hospo-
hospodáských
státu výjimkou a
soukromník pravidlem, an by
jinak vy-
stát
sokou mravní svou úlohu, obyvatelstvu nezbytné podmínky k získání spoleenských
mimo
síly
jednotlivce stávajících
prostedku k nabývaní majetku zabezpeovati, úkol soukromého
zadal za nesrovnale nižší
Nebo
podnik
kapitál
jenom
ze
svého
a
vané nutnosti, sotva by
dstojnou Chleboiad.
výtžku: kdežto hospodáství
správní,
rozkvt
spsobilos k placeni
Úastniti se živnostenských
by
základní
pokladen berních plynoucí
obnovuje inností
hospodáství
podnikatele.
soukromo-hospodáský obnovuje
státní základní kapitál z
vhodnji
bezdvodn
výmnou
dan
podnik bez
sloužilo státu ke
velikých
Boj o majetek.
úloh
národního podporující.
dvod cti
mnohem
svrcho-
a sotva bylo
statuích 8
za
ne-
114
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
mnohdy úkoly soukromé;
patrné
újmu soukromému hospodáství a tímtéž Tvoiti
kapitály
soukromého:
státním financím.
i
musí a ostane vcí hospodáství
ostati
spsobilos
podporovati
hospodáství
úlohou
Tak
státního.
k
již
placení
obanstvu
na
svém
penost v
státu
prvním
aneb
vané zatajeny
byly,
práce
skavých,
n.
stát
proto,
proto,
aby
p. ohledm na
bez-
rozkvt domácího prmyslu, an
na
kroky k
aby
ohledu,
mén
vydlával, a spíše
veejným ohledm vyhovl, jako
daní,
novovký
živnostenskými podniky se zanášející iní to
aby
by bylo na
ale
zajisté
obran
pipravo-
vlasti
výrobu zbraní, steliva a látek ta-
opevovací
atd.
soukromému prmyslu
sviti nesmí, a v druhém ohledu ve vzorných závodech, jako jsou
n.
p. továrny jeho malbou na
a výrobou
skle
porculanu se zanášející, ty zkoušky pedsebráti musí, na které odvážiti se nelze
na
bezodkladnou
soukromému
výnosnost'
kapitálu,
podnik,
odkázanému nichž
v
jest
uložen.
Takovéto veejné ohledy jsou
též
ohledy na pravi-
delné
a bezpené vedení toho kterého podniku a na sou-
mrné
rozdélení
majetku.
—
ohledy,
kterým
stát
vyhovti pevzetím podnik tch ve svou správu. bude
korunních
zemí,
aneb
veškerého
celku
obecné dobro lépe
státního
soutžící síly jednotlivých
podniky zaizovati, nictví
Proto
ve pípadech, kde spolená práce obcí, okres,
stát
jednoho
mže
pospolité
již
obyvatelstva
jakožto
pojistí,
nežli
podnik soukromých, živnostenské
zaízené vyvlastovati
pemovati.
Nikdy
vsak
;i
ve vlast-
nebude
lze
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
poet výminen od
pipustiti,
aby
podnik
mezí svrchované nutnosti vykroil.
z
Tak
penechá
ostatní
vyvlastnné podniky obchodní,
stát
dráhu do
samosprávy,
a
a
vlastnictví
území
samosprávy
papírové peníze. Jest však a dokonalejší
zmny v lun
ád
povšechných
1.
vi
nim
bezpochyby
pevzetí
se stane
cíliti
avšak
podrží
máme již
dráhu,
na
ve vlastnictví a
v regálu poštovním,
jisto,
etné
že budoucnost'
svém chová, o nichž
my
jiné
za vlády
spoleenských vychovaní a v pedsudcích
v
komunikaních osob a náklad To
jdoucí
mincovním a ve velienském právu vydávati
telegrafním,
dožije se
okresy
do samosprávy tchto
zem:
této
Podobné ústavy
jeho
korunní zemí probíhá, do
státní prodlouženou,
své.
nynjších
nkolika
a
celou
která
s
nesouvisí, okresu tomuto
vlastnictví pospolitého a
okresu a dráhu,
správ
komunikaní
soustavou
do vlastnictví
celé
zakládaných
státu
jako uritým okresem jdoucí místní dráha
které,
115
zatonulí ani tušení již
nemáme. Proto
nejbližší pokolení
držení státu veškerých cest
všech
a i
prostedk doprav
donášení zpráv sloužících.
umoením
základního kapitálu tak, jak do-
zamýšleno pruským zákonem o železnicích daným,
pozdji
ale zase
zrušeným. 83 ) Provozování pak dopravy a
donášky na vyvlastnných takto železnicích a ostatních prostedcích spojovacích (komunikaních), jako
dopravy osob a nákladu telegrafu,
spvky na
telefonu
náklad
i
po
moi
poštovních
dle sazby
:
poštovní
a ekách, paroplavby.
rour
díti
se
bude pí-
zákonem ustanovené vypo8*
116
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
ítanými beze všeho zrušení všech výsad,
míe
To vše pak
zisku.
centralisaei
musí ke
vésti
majetkovou v obrovské
soukromým podnikm dopravovacím
podporujících,
udlených, k odstranní
všech
proti
rozumu
lidskému
prohešujících se mýtných zahražek 84 ) a k rozvržení útrat s
vyvlastnním a nákladem na všechny
jených
správu
užitk, a
ponvadž
státní.
Tím
ply-
probuzení
sice
dan
výrobních a zvýšení spsobilosti k placení
budou všichni poplatníci
spo-
pospolitou
státní. 85 )
poplatníky
nejvtších
noucích z toho
na
zmizí z trhu
si!
úastni
ohromné
množství nejvíce pohyblivých a centralisaei majetkovou nejspíše následujících hodnot a stanou se
mády na sinekurách železninými
sedících
generálními
králi,
zbytenými
rad
správních editeli,
s
ar-
jejich
generálními se-
kretái, generálními nájemci a podnájemci.
Tisíce
osob,
od nerozumného národního hospodáství za svou lenost
odmovaných, vysvobozeno bude
obrovskými prémiemi z postavení lidských ležitost
tvor nedstojného, a naleznou pí-
ku práci výrobné.
bude nemožno
práci
;
Bez práce majetek hromaditi
bez majetku vrátí se
volnost za-
chovati mzdu, kterou nyní velkému majetku v státu
zaruených
píležitost'
úrok musí
odvádti,
a
podob od
oteve
aby probouzel dímající
tyto
poskytnou státu
výrobní na místech, kde z nedostatku spojení
leží
ladem, a kde
bude
soukromé lze
jí
ku stádání majetku a dlání kapitál. Opravy
síly
niky
se
z
i
jich
píležitost,
s
trhem
na okamžitý výnos odkázané pod-
píiny
té
promyšlenou sazbou
nemohou
vbec
a
vyhledávati.
Státu
správnou soustavou
majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
Allianee na výboj
117
vyrovnávacích zvlášt naznaiti vnitnímu a vnj-
sazeb
obchodu
šímu
žádoucí
diahy a veškeru paroplavbu
penost dopravy osob kladního,
a
ohledm
na
na vasnosf a
vnovati národní kapitály
a
munikaním
s
aby
tím zetelem,
zvlášt železné
podíditi
cesty,
jich
a bez-
rychlost' láci
dovozu ná-
prostedkm nebylo
ko-
do kolejí
železniných zatloukáno nad potebu, a aby železné dráhy nesloužily
výhradn velkostatkm,
dležitosti statk malých
zanedbávajíce. 86 ) 2.
Konen
prosadí zákonodárství
vlády
a
súastnná
práce nemajetná, aby veškeren obchod bankovní, pro úvr státní nevyhnutelný, ve soukromé, vávajíce.
jsou
poteba
majetek centralisující
ústavy
bývá
nyní
Již
správu státní pešel. Neb nynjší banky bursovní barony a aristokracii penz odchonucen
stát
oekávaný píjem
pípadech,
v
rozpotu
v
výdeje
pedvídaného
se dostavil,
asto jim
ukládati, a
úelm
i
emisse
v život vejdou nové
é^oyj^.
nastala
díve,
nežli
úvru u
jiné cenné papíry u nich
svých
pjek
správním podnikaných
když
finanního
použiti
soukromých bank. smnky. neb
xa
ády hospodáské,
velkých k stálým
penechávati.
Až
a až nastane po-
teba, aby dílem k rozšíení vlastnictví oddleného, dílem
ku
pemn
dosavadního majetku oddleného v majetek
pospolitý, zálohy
bude
poskytoval práci nemajetné, sotva
lze obejíti se
pechodní
spíše
velikými úkoly
bez
dluh
;
nýbrž bude v
ješt u vyšší míe,
nežli
dje
dob
mu této
se nyní,
tmito donucen dlati dluhy nezaložené
118
Alliance na výboj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
a založené, a pevádti
ony
na
zkrátka
tyto.
uzavírati
finanní operace, které, jak zkušenost nás nauila, bankám
ohromné
užitky
K tomu pipoítati
pinášejí.
veliké užitky, které dávají v
hotovosti,
pokud
neteba,
které
a
Všechen ten
sou-
stát
pece k
lhty, ale
krátké
velkému zisku zapjuje.
lun
hospodáství státním kasovní
jich vydati
kromým bankám na
dlužno
zisk
jejich
pipadá vý-
movitému, velkému majetku, ponvadž nynjší banky
jenom prospchu jeho hospodáská
Proto vyžaduje
slouží.
aby
spravedlivost,
pímými danmi na úroky onch
národo-
nemajetná,
práce
pjek
státních
ne-
pispí-
volné tyto kasovní hotovosti spolu stádající, též
vající a
na zisku k tomu
onom cíli
uvésti lze
podílu
jest
Nejvhodnjší prostedek
brala.
pomocí
banka,
státní
prospch finanní
s
jejíž
v souhlas
dležitostí spravedlivého ná-
rodo-hospodáského rozdlování majetku a která bankéské své operace
šití
filiálek
celou zemí rozprostenou co nej-
dokonaleji provádti jest spsobilá. 87 )
budou
odevzdány
ke zužitkování
kladnám od soukromník i
svená
Této státní bance
všechny
státním
po-
deposita a kauce, jakož
reservy státní pojišovny, o níž doleji bude pojednáno.
nech
a veškery píjmy,
jsou jména jakéhokolivk. Státní
banka pipíše v contocorrente dobru a vydání
k
státu
poukazu jeho
píjmy
uinné
tyto k jeho
k
Aby pro pípad poteby nemusel upotebiti finanního úvru, vydá súroitelné
poukázky na
státní
berní a k vyplaceni
v uritých
jeho
tíži.
zvláštního
lhtách splatné
banku v obnosu, jenž preliminovaných z
pravidla
nepicházejících
deposit.
119
Alliame na v/boj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
Mnou penžnou
nebude pevyšovati. na malé
lid
mén
i
mince
poínající se staly a
nejvyšší
ást'
ku spoivosti pohádaly.
obrátiti
zlaté
úrok tchto bude
ke zízení úrokové loterie,
vhodná píležitost
zníti
zámožnému pístupnými
hodnotou
asi
obnosy, aby
opatené budou
ímž
lze
poskytnuta bude
odstraniti loterii o kapitály hrající, a tím
druhá píležitost probouzeti v lidu spoivost.
Mimo dotknuto,
Xeb
v budoucnosti
též
bude
nyní
jako
nežli
úvru
cíli
možno
jest
bude
uzavírati
stát
pjky
událostmi pinucen,
k tomu
nezaložené
dluhy
tyto
i
pjky
budoucn
míe
v
jak
stát,
již
založené.
mimoádnými
rozsáhlejší uzavírati a
státního ve vyšším stupni upotebovati,
úvrem
To bude povždy
nezaloženým.
úlohou státní banky. Teprve tak mohutný ústav
penžný
vymaní se z rukou drahé sprostedkovatelky, jakou
penz, a zaveda
aristokracie
po-
rentu,
vyluující
jest
možnost"
diference
mezi cenou nominální a kursy emissí a tím
ztráty, se
kterými 88
francouzské
)
v pravém
založí
slova
pospolitosti, vající.
dle
vzoru
renty
(avšak bez tamjších receveurs), neb dle
vzoru renty anglické
soukromou),
spojeny bývají,
tyto
i
89 )
bez tamjší
(ale
tím spolu
soustavu národního
a dokoná
smyslu,
správy bankou
tím
šastn
úvru stavbu
na zákonu hospodáské spravedlnosti spoí-
Nebo ponvadž
za
vlády
budoucích
ád
spo-
leenských nebude Kroesv, spsobilých k sprostedkování bude takováto banka národní
založeného dluhu státního,
k sprostedkování finanních operac státních nevyhnutelná.
Kdyby od
státu
svenou
jí
úlohu, státní
pjku
dchod-
Alliance na v^boj majetku jakožto vlastnictví pospolitého.
120
kovou uzavíti, ihned
poukázkami
se býti
pípadech velké
pjením bude
píjm
Když
mu
ani
a
pro-
snáze, jelikož
státních založiti a proto bez i
výhody
státu
a to tím
zákonem urenou zásobu obnosem
pro státní hospodáství
stát nic státi,
rozmnožením tchto
nuceného obhu,
jim
poskytne
úvr pro okamžitou nedostateným, vypomže si stát
nouze
lze celou jejich
veškerých
nemohla, a kdyby bankovními
finanní
využitkovaný
potebu osvdil v
splniti
na
as
nebezpeí
rozmnožiti. Tato možnost
pokladu,
státního
jenž
nebude
kdy chybti.
bude národní
soustava
tato
úvru
státního
založena a zdokonalena, pominou všechny provise emisní,
pestanou bohatti páni receveursové,
bursovní
baroni,
správní radové a editelové, a bude centralisaci majetkové
odata pda,
v níž se
jí
dnes zvlášt
za této národní soustavy
úvru
dobe
daí. Teprve
státního bude lze
veejné
správ Všechny pebytky kapitál od jednotlivc nastádané jakožto tolikeré komponenty národního blahobytu v jedinou
mocnou
resultantu spojovati a
jí
jakožto národním kapi-
budoucn nutné opravy ádu
tálem %ax' Itpyjp veškery
spoleenského provádti. Práce nemajetná, v nové
o majetek zápasící,
allianci
bude, nemá-li ovoce boje tohoto od velkého majetku
pohlceno 2
P
za
)
býti,
za
na
v cil c
starosti míti 11
í
nových
ád
hospodáských
úelem zachování majetku Neb
poškozuji
koist ;i
ruší
opt
v
boji
lvic/
o
majetek
již
nabytého.
nabytou
napadají,
moci, jimž byla odata, totiž pi-
ád hospod, k zachování majetku.
Alliance na výboj nových
lovk.
roda a
ád
njších
kroování
(laisser aller 90),
vanou, v etných šastní
toliko
ídicích se zásadou
Quesnaya
od
tak
ho
hospodáské
skupeninou
moc
aby jednali jak jim
libo
státní
ml
obmezovatelkou
toliko
innost'
svou obmeziti
vn
aby obyvatelstvu poskytoval ochranu
mlo
vnit
pozbývají.
hospodáství
bylo
hospodáství soukromých, a
Stát
volnosti.
to,
ostatn
i
neza-
Smitha zastá-
a
opt ho
nabyvše,
smithovcm
i
k jejich organisaci elící státní
pouze na
majetek za ny-
jejich jest
pípadech bez rady a pomoci, tak že sotva
majitelé
Jak fysiokratm národní
útokm
Proti
hospodáských,
121
zem;
ale
jednotlivcm
(laisser faire).
býti
zstaveno,
Jak by ale od
moci emancipovaní jednotlivci nezbytnou organisaci
spoleenskou provésti mli, neudal ani autor dkladného
píinách národního
badání po
bohatství.
Na jedné stran
nepestal pouze na tom, aby káral zneužívání státní moci,
monopoly
nýbrž
udržující,
vbec
prohlásiv
od
státu
ke hmotnému blahu národa zavedené veejné ústavy za
pochybné zakroování v hospodáství jednotlivc, neznal na druhé stran cest a prostedk,
úel národního blahobytu
kterými bylo by lze
jinak dosíci.
Patrn pehlednul,
že dležitosti jednotlivcv a pospolitosti jsou spolený a
denní
zkušeností
dokázanou
nedostateného
náhledu o
stavu
nerozdílný,
a
nerozvážil
skutenost,
že
z
jednotlivci
soukromého prospchu svého vždy nechápou,
a že k vlastní jejich
škod
dobru asto protivuje.
a
vci
svobodu
se
Jenom
spoleenskou
prospch
jejich
obecnému
tak jest pochopitelno. že
nade všechnu
pochybnost'
na
122
Alliance na výboj nových
zeteli
ml. pece
aniž se povznesl
namíené
zorm, jest
nepochopil, že stát jednotlivce osobního
se domáhajícího k
blahobytu
cíli
ád hospod, k zachování majetku.
se stanoviska
tomu podporovati má,
nauky,
vedle nichž na
míst
Atomické ná-
spoleenskou.
organisaci
vydatn
byly podpo-
naukou o individualismu v právu, jak
hlásali zastavatelé
práva pirozeného.
právo,
státu
onomu
státního donucování pstovati
hledy jeho o národním hospodáství
rovány
Smith
všeliké k
donucování odmítající, k vyšším ná-
státní
samoinnou
cíli
ji
tehdy
Jako upíral
Adam
se v rozvoj
míchati
národního ho-
spodáství, tak se individualism právní opíral státní moci,
zakroující v právu ve prospch jednotlivce.
Jako onen
obmezeno-li bude donucovací psobení
se domníval, že. státní
na pípady ochrany od státu právu poskytované,
získá
svoboda
hospodaení,
tak
pedpokládal
obmezením donucovacího psobení zamezování
svoboda osobní.
Úinek nauk tchto
kromého bez ohledu na majetku
bez
ohledu
Jsou zvlášt lhostejný
minima.
ád
le spsobami k
nejsou
státního
od jednch
hospodáských
se jimi rozvoj
tyto
inných
škod
Pipouštjí
vi n.
století
státního
na pípady
druhým,
získá
ohromný:
ídili
našeho.
ády
Umožují nakupení
úinky jednotlivého obchodu. výdlku na
útraty
existenního
p. hez ohledu na
nutnost' exi-
stenního minima donucovací vyvlastnní povinného
že
prospchu sou-
prosazení
pospolitost.
na
byl
tento,
na
;
a nepipouštjí
n
zetel
bére.
hospodáských
k za-
pojišování, jež
Proto stane se nutným
a 8) výboj
nových
ád
ád
Alliance na výboj nových
hospod, k zachování majetku.
123
chování majetku nabytého proti nepátelským mocem sociálním.
zavedením existenního minima
a 4)
jetkového, 1
a
nemovitéh o.
majetku
.
ma-
pedevším
siee
Potebu,
výž
k
v
i
nevyhnutelnou nejmenší míru majetkovou jednotlivci zachovati,
'nahlíželi
již
dnešních vzdlaných
Tak rozdlil
ských.
ped Kristem zemi údl rodin,
v
národv indogermanských Mojžíš
již
které
pipadl,
starogermánském rodu a do
vnomrným rozdlením
nho
majetku o
884
r.
údly rodové,
tak že
slušnou výživu zabez-
Tak bylo jak ve staroslovanské
peoval.
a semit-
1550 a Lykurg
r.
vlasteneckou na
každý
pedkové
dávnovkosti
šedé
obci tak
ve
i
pijatém družstvu roto
ml
peováno, aby
každý míru majetku pozemkového, k zachránní sebe vývoji
osobnímu nevyhnutelnou.
nického
svrchované svobody nastal v tom
Rolnickému z nejvtší
denn
Zavedením práva
stavu
pináležející
ásti majetku
rostoucím
lenové
nemovitého
bemenem dluh
asem
vlast-
obrat.
pospolitosti byli
zbaveni,
petížen
a
zbytek
není dalek
Co
okamžiku, kdy pejde též v ruce kapitálu movitého. se
a
týe zvlášt vy vlastnní pozemk exekuními dražbami,
není
le následkem dluh hypothekárních ode dne ke
bujnji
rostoucích,
a
ty
opt
jsou
jenom pirozeným
úinkem nynjších rádu hospodáských, movitému
volno
jest
do
dni
dle nichž
majetku
nekonena rozmnožovati
se a
fondy své v nemovitostech ukládati. Z toho hrozí pospolitosti
nebezpeí, že budou všechny statky nemovité v
jisté
124
Alliance na výboj nových
dob
v rukách nkolika penžních aristokrat sloueny.
Nebezpeí z
ád hospod, k zachování majetku.
vtšího
váním
toto jest již
blízké,
dílu se octnul
ped
ásteným
a
úelem
alternativou,
vymknouti
penžných, oboje však dostavení
Nebo
bu
odprodejem,
výroby
levnjší
majetek
jelikož
bu
parcelo-
scelováním
se
se zla
nemovitý
z
náruí
jenom
za
mocí
zrychluje.
statky rozdrobené jsou vítanou koistí centralisace
majetkové a scelování
penžných
ptávce po
nouze by statkái
pozemk vhodnou píležitostí
asi
nyní
již
ku po-
tomu potebných. Z
kapitálech k
ástenou
vybedli
rádi
této
zmnou dosavadních ád majetkových. Tou by bylo zabezpeení minima majetku pozemkového zákonem agrárním, vedle nhož by uritá míra
zem
s
náležejícími k ní stavbami
dáským píslušenstvím živým cestou
Vylouení
bude možno provésti
s
vtším neb menším Tak bude
statek
jemu v zástavu daný
sekvcstrace jenom zbytek, jenž existenní
toliko
sekvestrovati a z vý-
pevyšuje a exekutovi na žádný pád odebrán
dluh hypoteních
selských bude tím zachováno rodin
stavu
lze
právo hypoteního vitele na právo
tžku
k zaplacení
hospo-
i
obmezením soukromého práva exekuního. obmeziti dosavadní
s
mrtvým z vyexekuní byla vylouena.
vlastnní to
a
stednímu,
upotebiti. individuální
miliony
minimum
býti nesmí,
Miliony statk práci,
miliony
fond vychování
ná-
rodnímu. 91)
m íru majetku pozerakov é h o dlužno zachovati pi svobodné dlitelN ej
m
c n š
í
i
ád hospod, k zachováni
Alliace na výboj nových
s t
n e
m ovit é h o, 92
a
ponvadž
)
nad nejmenší míru
pozemk,
nevyhnuteln
hospodaení v šanc dává
pokraující
parcelování;
kterých jest k racionelnímu
pozemkový
majetek
teba,
majetkové od velkostatk vy-
centralisaci
Toto minimum se rovnž tak jako svého
cházející.
a Hod
125
dobrovolné m prodeji majetku
no
i
majetku.
branné
starogermánské
staroslovanského
údl
a
obce,
osvdí výborným
rodu
asu
majetkový
prostedkem
proti vzniku rolnického proletariátu.
Avšak nelze rolnických statk
minima
zachovati,
ddická;
ta
pokud
proti
meziti majoráty, ústavy výbavu
malými k
svenstvími
výbav píbuzných na
pejících.
93 )
Práv
pokrevný
jako
ádu majetkového (vyjma
mu pidleném poslední tchto národ jinak než
jejich
ostati si ne-
do svazku pí-
starogermánského
len
její
allodu,
o
údlu
poízení initi nesml, nýbrž u v právu
statek
leny kmene, rodu
a rodiny k
správy
však ob-
píbuzných) o
žádný
obci
zde pipouštjícím
spolené
neb
vedle
svolení
staroslovanské
ji
vlastník
svenském
statku
buzenstva pijatý jinoplemenník
a jako ve
Lze
oné.
dlitelnost'
pojišujícími, zvlášt pak
donucováním
a
existenního
neobmezená
trvá
pímo
úinkuje
velikostí
od
ímském dlení ddické
zddný
na všechny
spolenému
užitku a do
otce
pod zvolenou
nebude lze ani vedle budoucího
hlavou
rodinnou pešel,
ddického práva rozdliti
nemovitý statek svj posledním poízením v podíly pod nejmenší
míru
zákonem
minimum bude spoleným
ustanovenou. vlastnictvím
Existenní toto rodiny na statku
Alliance na výboj nových rádii hospod, k zachování majetku.
126
nkdy
usazené a bude, jako
spolkový majetek rodu neb
píbuzenstva býval, mezi živými
i
pro pípad smrti statkem
nedlitelným a nezcizitelným. 94 )
Též existenní minimum majetku movitého bude nutno každému zachovati, nemá-li veškeren stav živnostenský asem rozdliti se na jediné dva tábory majitel velikého jmní a proletá. Tím, že od zrušení cech nepeováno ani o technické vzdlání ani 2.
o výdlek živnostenského dorostu, jest rozdlení toto den
ke dni píkejší,
a
listem živnostenské
zmáhá
se
pesvdení,
mesle a spsobilosti k výdlku odevzdán a maloživnostenstvu
nž
opatí k úastenství
ve
vdní vcné borné,
;t
vlád a zákonodárství
pstující.
95
zvlášt
)
nižší
útokm lidi právo na odv a k zaopatení výživy
nevyhnutelné
náiní
a
dosplá
pimené
naší
ušlechtilé
a vyšší školy od-
nejmenší míru
všelikým
jmní
vedoucích. Netoliko
exekutovy a rodiny
emeslnické
nádobí
bude
exekuce vyalo, nýbrž hezvýniinen též ostatní domácí
ke slušnému
nevyhnutelný nábytek,
živobytí
vzdlání
veškery ku ;i
potebám doby
že jim zabezpeí, uritou
nejnutnjší
z
emeslnictvu
míst neplodného vševdovství rozumné a
a na
jeho
jest
e-
bez stenky a ocele. Obojím je
práce tím, že založí školy
proti
že výsadním
svobody bez záruky dovednosti v
;t
oddeelm
umlecké, jako knihy,
Ani
dchody
bez
ohledu
poítanou
;i
exekutovi na k
Osobni
sloužící
asopisy
a
pináležející
zvlášt pak
pedmty vdecké
nástroje hudební. 96)
pes
nesmi
spSObilos jeho
k
uritou
výdlku
zabezpeení existenního minima
vy-
nutnou
Alliance na výboj nových iádíi hospod, k zachování majetku.
Nebude
míru obnosu svého vedení práva podléhati. právo
vésti
na
ani
prmyslníkv nezbytný,
tiskaský,
na jakýkolivk
ani
obchodníkv k provozování na
k nim
náležející
ani na mzdu. ani na
a
lht
služné splatné ve
—
stroj
živností jejich
píslušky
do dne podání žaloby ješt neprošlé,
ani
ani na stav tkal-
švadleny,
stroj
šicí
lis
a
ani
minima nevyhnutelný,
existenního
na peslici, ani na covsky,
lze
na dobytek ani na potah rolníkv k ob-
ani
pozemku
dlání
127
zásoby.
zákonní a
pokud nebudou
pevyšovati nejmenší cenu. nad niž zákon vedení práva pipustí.
Z druhé strany bude výdlek dlníkv, emeslníkv a obchodníkv zabezpeen rozsáhlým zákonním právem zána
stavním
pedmtu
stavení,
roli.
propjiti
teba
lht
:
na
Živnostníkm tmto bude
aby
možnost',
slovem
podniku,
stroji,
práce neb dodávky.
pedepsané zákonem
v
promlecí úty své na píslušném soud ohlásivše
v poadí
tchto
podání
pohledávky své zákonního
pro
práva zástavního vydobyli, a aby v další
pohledávek zástava
v
pouhým
soudn
svých
cest
lht
njž
dobývajíce z obnosu, za
exekuní vydražena bude,
ohlášením
promlecí
vydobytých
práv
dle
poadí
zástavních
za-
placení došli. )
nima,
rozluštila
by k úastenství v státní
nemajetná práce úlohu, kterou chování setrvati
existenního mi-
Zachovávajíc majetek na rovni
4 |3
majetku
nabytého,
pohroužen na
(\ne
jí
moci
dosplá
ukládají ohledy na
toliko
z
polovice.
existenního
minima,
za-
Nikoliv
nýbrž
128
Alliance na výboj nových
ád hospod, k zachování majetku.
vyplouti až k rovni majetku stední veliiny, aneb jinými
eeno.
slovy
jejím v boji
penžný
zachovati
»
ostatními
kapitál
stední* musí býti cílem
stav
To
majetek.
o
jest
nemožno, dokud
ale
neobmezen
kapitály
vládne.
Silou své snadné mobilisace a soustedivosti k útoku hro-
madnému
býval
penžný
kapitál
jakživa vítzem, a bude jím
v
o majetek od
boji
povždy nepijde-li ostatním
kapitálm nemovitým a movitým pomoc
pomoc jim od
státu opatiti
bude jednou
Tuto
odjinud.
z hlavních úloh
nemajetné práce k úastenství ve státní moci povolané.
Neb vítzný šováním
kapitál
míry
penžný podmauje
prospch, a nehled k míe,
majetkové
zeteli
kterou
svj
toliko
k udržení
podni-
zvyšuje vedle zákona centra-
katelstva zachovati dlužno, lisace
na
úrokové, a maje
majetek zvy-
si
poplatnost jeho
bez slitování,
tak že,
nepekáží-li tomu vyšší moc, závazky úrokové stále rostou, až zadlužený podnikatel pinucen
váských úrok nejenom veškeren nakládati,
nýbrž
kapitálem
platiti,
k
tomu
cíli
k
kapitál
mu
i
a
li
v
a
zízen
lieh-
zisk podnikatelsky vy-
z kapitálu
penésti.
bráti,
úroky
zavíti, dlníky
prmysl svj do
poskytujících,
úastenství v státní
o to.
na zaplacení
kapitál stráviti, továrnu
propustiti, vlast opustiti ších
i
jest.
zemí, lacinj-
Proto se zasadí
moci dosplá nová sociální moc,
byl
statistický
úad, jenž
by
veškerých dluh národních, a aby oteveno bylo zvláštní oddleni v ministerstvu obchodu a tržby pro záležini
tosti
v
patrnosti
stav
veškerého úvru, aby udleno bylo pí-
ád hospod,
Alliance aa výboj nových
k
zachováni majetku.
129
roí zadluženému statkástvu, aby od státu upravena byla míra á.roková pod obnos bžného pozemného a pod míru prostedního zisku podnicích výrobních
v
obchodních, vbec aby
a
zavedeny hýly všemožné prostedky
nemovitému tak
i
movitému
k
kapitálu jak
úlev
bemene,
od
na
které
n
až k úpadku nakládá kapitál penžný.
Nejenom
mocem
nepátelským
proti
spol
bude teba brániti získaného majetku, nýbrž p r o ti n
2
p totiž
)
í
zni v ý
m
sil a
m
p
i-
í
r
o d ní m. Jest
nepopiratelným právem a nezbytnou povinnosti
státu,
nebezpeí, jež vzniknouti
mže
bránili z
ep
(enským
i
pospolitost!
proti
lehkomyslnosti aneb ze zloinu jednotlivcv aneb zlou
náhodou.
To vyplývá
ochranou
národu.
z
úelu
jeho.
Ono právo
vedle
a tato
povinnost
když pospolitost ve svém majetku ohrožena
lehkovážným aneb
Z toho
rodních.
nhož má jest
vyplývá
právo
i
povinnost
platí,
i
zloinným, sil
pí-
státu,
do-
nahodilým rozpoutáním
toliko
býti
Ponechávaje pojišujícímu,
nucovati k pojišování.
aby majetek svj pojistiti dal u kteréhokoliv od veejné správy k tomu oprávnného ústavu pojišovacího zachová stát individuální svobodu: avšak donucuje obanstvo v urité
lht
se,
vy-
koná stát toliko právo a povinnost svou oval o obecné dobro. 97)
pe-
volnosti této nepouživši pojistiti
i
Stal
práva;
;i
se
povznese
nesníží
se.
aby
Chleborad. Boj o m;ijetek.
nad
individualism
politice
pirozeného
krátkozrakého sobectví 9
n
130
Alliance na výboj nových
ádu
dalekosažné úele
obtoval
k vli obmezí
hospod, k zachování majetku.
Naopak tmto
pospolitosti.
hospodáskou
pe-
jednotlivcv a
volnost"
kážeje, aby, vlastní dobro zanedbávajíce,
obecného dobra
nepodvraceli, bude je spolu k hájení vlastního jejich pro-
spchu
donucovati.
Toto státní pojišování bude úkolem
dlení
pojišovacího v
tam, kde stát z více
oddlení
zvláštních
zvláštního od-
obchodu a
rninisterstv
samosprávných zemí pojišovacích
jest
tržby, a
utvoen,
správ zemské a
ve
úadnictva k vybírání daní ureného a podporovaného od
technik postavených v úadech správních. Prémie pojišovací budou vybírány jako jiné správní poplatky a budou míti též podobu jejich, pokud budou po-
mrnými škod
:
toliko
nebudou
píspvky
k výlohám správním a k
ale poplatky,
náhrad
nýbrž skutenou daní, pokud
budou více obnášeti. Vybírání prémií a vyplácení pojištných a splatných náhrad za škody na pojištných vzaté bude úlohou berních
konávati jest
i
bude
lze vy-
dohlídku, zda-li zákon o povinném pojišoven
zachováván,
pedložiti
Tmto
úad.
pedmtech
dají
že
polici
da
vybírajíce
a kvitanci
pojištní aneb udržení jeho
z
na
platnosti,
majetku
spolu
dkaz uzaveného pojištn-li majetek
u pojišovny soukromé, a že vybírati budou spolu
prémie a poplatky pojišovací, jišovny Aliy
bude
si
pojištn-li
pedmt
s
daní
u po-
státní.
soukromé soutži dostatené pole bylo zachováno,
obnos
ii
státní
pojišovny
percento pod skutenou cenou
pojištný
pedmt
vždy
njaké
pihlášených po-
ád hospod, k zachování majetku.
Alliance na výboj nových
jištn,
tak
voliti
mezi
prospchem sumy
Konen nová
moc na
T
)
i
kterou
pojišovny soukromé.
u soutžící
státní
existenního
pípad nes psob
záruky,
moci dosplá
zeteli míti
pojištní
2
ponecháno,
výhodou možného
a
stát
musí k úastenství v
sociální
bude
bezvýminené
ohledn pípadn výplaty dává zvýšení pojištné
vli
na
že pojišovacímu
131
los
minima
pro
majetku nabývali.
ti
Neb mohou nejen naskytnouti
se
pípady, že
lidé
nemajetní ku práci spsobilí vzdor všelikému vynasnažení
úad
správních
meny
výživy
jim
práci nenaleznou, bude
též
shora
vedle
98 )
uinných návrh
pra-
píležitosti
ku
vyhledávajících,
asto bývá.
nýbrž, jako bohužel dnes
budoucn, že nemajetní,
pípadu jsou
to
krise v
padu nemoci, úrazy a vlastní
jakožto
prmyslu
sešlost
V prvním
ke
ústav
k ochran
její
jednotlivc
jí
ped
blahu
druhém pí-
a tržb, v
V pípadech tchto
vku.
nýbrž jest vcí
pomoc nedostauje,
veškeré
státu,
pospolitosti
škodami, z nezavinné málomocnosti")
hrozícími, ve
prospch
lidí
ku
práci
nechávaje pojišujícím plnou volnost, vyhledati
pojišovnu
aby
založený
spsobilých, zakroil organisací veškerých jejich
cíli
výdlku
píležitosti k
vyhledávajíce, stanou se ku práci nespsobilými.
soukromou,
zavede jakožto
sil.
si
ne-
Po-
k tomu
nejvhod-
njší spsob takového
zaopatení povinné pojištní od státu zarueného existenního minima pro pípady nespsobilosti k výdlku 9*
Alliance na výboj nových
132
oban
všech
ád hospod, k zachování majetku.
státních bez rozdílu stáí*, po-
nejspsobilejší
povolání, a jakožto
hlaví a
prostedek
minimum pojišovací
Da
da
budou
pojišovací
progressivní. obmyšlení aneb zá-
platiti
ástené neb
konní jejich zástupcové a pro pípad píslušná
nespsobilosti
existenní
všeobecnou
tomu
k
však
nikdy
obec:
podnikatelé.
dvodu
uložen byl závazek, který by cestou
Tomu
námezdní se sebe pak
by
chybného
povinným
dobrodiní,
h ne
snadno
by
že
svalili
pojišováním
nahodilým kdysi
hlad i
podnikatelé
Neb by jim beze všeho právního
jakožto
smlouvy
úplné
svobodné na dlnictvo.
dostalo
se
po-
aby nemuselo trpti
proto,
neštstím,
bezpen
hladovlo
d.
Avšak bude teba zavázati zákonem davatele práce k
aby
dohlídce,
pojištní
dlníkv
a
úedník
pojišovn
v platnosti bylo udrženo, a ke srážkám státní
prémií
náležejících
píjm dlníkm
a
poplatk pojišovacích
pojišování
snadný
uí
iikol
majetných,
zachován; 100
mkké
a
Neb nsnadný-li
nemajetných majetku nabývali, není píliš majetek svj
zkušenost, ze majetek zídka
bývá
na
úkol
mzdy
bude všeobecná a tedy ne
pouze na dlníky továrnické obmezena. nyní
ze
vyplacených.
Povinnost k
jesi
jejich
)
Aspo
zachovati.
pes
tetí
koleno rodu
naopak sláva se velnu asto, že
podušce zrozený
umírá
na
tvrdém
bohá
slamníku
jakožto žebrák.
Jako
davatele
práce,
prémie
a
poplatky
státní
po-
Ailianae na výboj nových vádu hospod, k zachování majetku.
133
úedníkm pi
vý-
jišovn
mzdy
platách
teba
lnulo
prémie
a
služného
podnikatelv
svého
odpoítati, tak
úedníky
služné
že
tak
odtahovati,
jejich
od
odvádné
prémie dle právního
pravidelnými
srážkami ze mzdy a
služného. Bude tedy jak podnikatelstvu tak i
dlužné
státním
vzrstající
rodin
budou
budou
služebníkm
za dlníky a
a státu
rozmnožováním
a
dvodu
i
služného
od
a
povinni
úedníkm
i
poplatky
a
dlníkm
svým
splatné
mzdu
státu
i
výše ustanovovati, aby dlnici a úedníci vzdor
té
oné dani nebyli obmezováni ve svém existenním minimu. alty
mohly
Krom
prospchu,
pocházejících z
innosti jesl
za
vcházeti a rodiny své
v rodinné svazky jejž míti
levných
její další
budou
výhody,
snášeti nyní
správy a z toho
z laciné
prémii' statní
pojišovny, vyplynou se ztráty pensí.
sice ušetí
a
vdovám opt
živiti.
se vdávajícím jako trest
vystoupení ze vdovství, a zrušeny budou neracionelní
na principu milosrdenství zakládající se pensijní pravidla.
Ovšem slavíci
nelze
se v cestu
nesnadného
pehlednouti
lom
pi
provedeni
dkazu
o tom.
tchto
veliké
obtíž
oprav,
že jest
obtíže, totiž
kdo neschop-
ností k práci nevinném obtiž výpotu, kolik kde existenní minimum obnáší, a obtíž opatili sumy, kryjící ohromné státní výdejekvyplácení pojištných dchodu potebné. Avšak ganisace allianci v
v
první
obtíž lze
odstavci
e
3
na obranu proti
kteréžto
obrané
pekonali
oddlení (B strojené
pomocí
dílem e.
a
2 jj
centralisaci
)
o
or-
nové
majetkové,
domáhají se nemajetní spravedlivého
134
Alliance na výboj nových
ád hospod, k zachování majetku. mne
rozdlení moci politické ode
shora vylíeného dílem
ustanovením, že pojištné existenní
prmrnou mzdou
musí pod
minimum vždy zstati
prmrným
a pod
služným,
aby pedešlo se tím klamnému pedstírání nespsobilosti
ku práci a hnouti
se,
Druhé
jejího nedostatku.
vyhradí-li
existence a pro
pípad
i
míry
opatení nejmenší
optovnou
stát
si
bude
obtíži
lze vy-
podmínek
revisi
ástenou zmnu dchodu
k za-
majetkové k živobytí potebné.
Tetí obtíž vyrovná se z nejvtšího dílu tím. že na místo
pouhém
díl
bemen
na
mnohem
do-
zrušíc nejvtší
povinného pojišování,
podpoe chudých na
nyní
k nevyhnutelné
obce uvalených.
chudobnictví,
nastoupí
spoívající,
milosrdenství
konalejší soustava
veejného
správy
nedokonalé
nynjší
Ano skoumáme-li nesoustavnos nynjší
správy chudobnické, dle níž obce bez ohledu na jest
chudoba zavinna
nýbrž
i
vyražení jakožto
útraty
postrku
odmovati hlavní
zdroj
ili
nejen nemajetné
nic,
nesouce a
musí,
zloin
lenost
podvodem,
vzdor všem
že
tmto obtem
na národním jmní
trestnic
jakožto fondu, z
pojišovány
zabezpeující,
nebude, nežli
nhož dchody budou,
bemena, ukládaná
nevyhnutelnými
ke
krytí
na
nákladu,
a za-
rozmnožované,
tož sotva pochybíme, pravíme-li, že povinnost
dan
pro
chudoba
lupem a žhástvím páchané,
vinnou tím potebou robotáren a
živiti,
cestováním
uvážíme-li,
rok co rok zavinuje nesíslné škody krádeží,
to, zda-li
ku placení
existenní
obanstvu
minimum obtížnjší
dosavadními danmi, jejž
initi
teba na
podporu chudých ješt k tomu nedostatenou, jakož
i
na
ádu
Alliance na výboj nových
tch
všech
hojeni
nákazou niravv.
hospod, k zachování majetku.
135
ran zasazených národnímu blahohytu nedostatek plodí a chudoba šií.
již
obou soustav kryl. chudobnictví m jest pece mezi dosavadním ode mne soustavou pedstižnou a navrženou chudobu pedpokláten veliký rozdíl, že ono zmíruje, ale soudajíc jenom neštstí její navržená vzniku jí stava pojišovací ode mne ;
kdyby
\
se
i
náklad
nedávajíc na prosto Ovšem
že
a
ke
strovstvi
mne
ti,
kdož
ji
hlásí
s
kterou
právním obecnému dobru odsuzovati budou.
za obchod od
majetku slední
každá
že
práva se
manchejsou,
pipoutáni
smlouvám soukromo-
se protivícím
na odpor stavím, toho, že
Avšak nech jsou pamtlivi
soukromoprávní smlouvy
zasahují,
praporu
ku
se
hrud ímského
pro opovážlivos,
daleko
vyluuje.
o rozdlení majetku rozhodující,
smlouvajících
každá k nabývání,
se
stran zamýšlený
zastavení
neb
zadání
každá posmující smlouva soukromoprávní,
každé darování, vle. každá posloupnost zákonní, námezdní, zápjka a smna, všechny smlouvy
pachtovní a služební
nejenom
soukromoprávní
pomry
lidem úinna rozdlení majetku mezi veškeren ád spoleenský psobí.
zakládají, nýbrž
kujíce tím
na
Nesmíme
tedy na smlouvy tyto pohlížeti
ímského práva oku našemu špatn
výlun
sklem
sloužícím, aniž je
a nauky jeho, v peposuzovati vedle pirozeného práva individuálnost všeobecnou platnost mající, a
dešlém v
právu
století
hlásající,
práva, obecné nýbrž nezkaleným zrakem
ád
Allianre na výboj nových
136
dobro
od
dležitostí
hospod, k zachováni majetku.
soukromých
rozeznávajícího, a
ve
svtle sociální vdy, která státu za povinnost" ukládá, aby
obanstvo donucoval. Hledti
si
dležitostí svých, jak toho
obecné dobro vyžaduje.
V jaké míre jsem sám úloze
ádu spoleenského
ode
této dostál,
zda-li
opravy
mne navržené riepekroují meze
ve prospchu pospolitosti nutného obmezování jednotlivc,
posoudiž sám. laskavý tenái, a za
dobré
mínnými
platiž
se mi
dáský
kritikou,
Jelikož
vyvrátila.
se
konenému,
kteréž
nynjších
takoka zvláštního a
jejich
totiž
osvojování ovoce
že
píbytky
lidu
má
prostedky
stedkm v
jeví
ne-li
cizí
rozluštní otázky
práce tím
výrobní a od
z
ekonom,
má
nich
býti
ta.
na
pítrž
nerozluné
veejného
obmezeno
tak
by
a
prostedky zpoteby. 101 ) právo vlastnické ke všem pro-
bylo v
skutku
ohledu na pokrok z
ke
nho vyaté
výrobním
plánu
majetek
cestou
pracujícího podléhati mají ústavu
pedmty
na
Nebo
a
vyrstá:
politický
práva, a že vlastnictví soukromé z
dokázal,
pn
nejpohodlnjší
výtený nmecký
navrhl
uinna,
býti
ádu spoleenských
aspo ku pípravnému
tedy
neb
opravila
Cesta tato zdá se mi býti pirozenjší, nežli
sociální.
kterou
mj, pispti
mne nový ád hospo-
navržený ode
nejpirozenjší
býti
mé
by náhledy
která
násilného pevratu
se vystíhaje
pokus
návrhy k rozluštní sociální otázky, od-
historických
zbyteným
býti
zrušeno;
ehož, jak jsem
lovenstva
dvod
se jeví.
pipustiti nelze
pedvídaného boje
102 )
<
hece oové
v o
•f)
n o
c e
vé
Az lovenstvo nových dohyde jetku
a
jimi
tšiti
národ
137
alliance.
a
1 1
i
a n < e.
ád
onch
zabezpeené spsobilosti poskytne
bude,
se
hospodáských nabýváni ma-
k
rozliných
hospodáství
radostnjší obraz, nežli podává stav jeho nynjší.
Zapone
ohromných
drobení
idnouti budou nepehledné nyní
tvoeni majetku
v
dob
jetkové pokrauje, bude
Tlesa
decentralisace.
ady
rozpouštti
díti
se pak po
nad
a cenou
vynikající,
budou
se
Pitažlivost mezi tmito
tvrí
tvary majetkovými,
nastádanými,
nemajetných
práce
Kdežto
zákonu hospodáské
mrou
majetková,
v drobné ástice.
mezi prvotními
proletariatu.
naší po zákonu centralisace ma-
zákonem dovoleného maxima
statky
majetkových;
skupenin
silou
a
spolené
bude sho;
sráželi
zdola picházející živly majetkové ve statky pro blahobyi
národa prospšné nejmenší
statk tchto jakožto lze
míti
ani rozdlovati,
za následe k
spchem
státu
Vedle
statku
kterých nebude
rodinných,
bude
ani zadlužovati, ani postupovati,
množení stavu sJLedního
srovnávající se rozdlování
tchto nedobytných útulku
ného budou zakládati nictví
Urení a zachování
velikosti.
se
a
nove
pro-
s
jmní.
vlastnictví
nemén bezpené
oddle-
tvrze
vlast-
pospolitého.
lovk ve venkovské obci zrozený bude spoluužívatélem veškerých
obecních
hospodáského ševním
pozemkv
píslušenství.
pokrokem jednotlivce
a pináležejícího
Ponvadž tlesným šíiti
se
nim
k a
du-
bude blahobyt a
Ovoce nové
138
osvta veškeré
obce,
obana výlunou
alliance.
nebude vychování nového státního
rodi,
povinností
nýbrž
záležitostí,
kterou jakožto jednu z nejvyšších svých dležitostí na srdci
bude veškera
míti
Kde tedy
pospolitost".
síly
rodi
nedostaí, tam se o výživu a
zaopatení nezletilých postará obec. Vyuování bude bez-
výminen
vcí
státu.
Pokud
nedosáhnul
dosplosti,
nebude žádný len obce ku práci hospodáské pidržován.
Vk
výlun
nedosplosti bude
cviku a cestování
po dosažené
školnímu vyuování, tlo-
výzkumnému vnován. Kde pi
zkoušce,
písným dozorem
státním
dosplosti
pod
pedsevzaté, objeví se výtené hlavy, bude jim dána píležitost'
do
dle
chut a pedbžného vzdlání svého
bu
školy
odborné,
bu
Náklad na jejich vydržování
prostedky
její
nestaily,
važována za zálohu, takto titi
Výloha
chovanec
ta
bude
ale po-
neb státem
obcí
podporovaný spsobem v zákon pedepsaným
minimum
pevyšujících.
studie
spsobilí,
podléhajíce
pi
tom
pramen píjm, existenní nebudou pro
dosplosti
dosáhnouce,
budou,
práci
hospodáské v
úastniti
povinnosti,
opakovaoího, pokud nedosáhnou vinnost' branná.
spla-
Ostatní žáci, kteí
bc/výminen pidržováni ku
let,
se
obci,
vyuování
kde jim nastane po-
Uení opakovacímu podrobená mládež
nebude pracovati pes uritou dobu. hodin
vstoupiti
vzdlávací. 103 )
obec, a pak-li by
ponese
stát.
kterou
musí, jakmile najde trvalý
vyšší
všeobecné
práce pibývali o
tolik,
kolik
vyuovaní, tak že na p. pi práci
a sice
jich
tak.
že bude
bude
ubvvali
osinihodinné v
prvním
Ovoce nové
139
alliance.
práci plletí cviení patnáctiletých hodina
hospodáské a
uení opakovacímu, a v druhém osmnáctiletých hodina uení opakovacímu
plletí
7 hodin
cviení
a 7 hodin práci
bude hospodáské vnováno bude. V ele správy obecní obanstva zvolený. Nemovitý státi starosta od veškerého pod uritou míru ne-
nezadatelný,
bude
obce
majetek
statek veškerého dlitelný a nad uritou míru nescelitelný z jehožto užívání toliko nepolepšitelné
obanstva, a
zrozený
lovk
bude
lze
vylouiti.
nestane
se,
jako z pravidla
lenochy
v
nyní
zloince
chudé
chýži
bývá,
obtí
Neb jakmile díve nebo pozdji dostavujícího se hladomoru. a nynjší bude dosavadní lžisvobodná soutž odstranna nevolná
smlouva
stavena,
pestane
statenost
její,
námezdní
mzda
též
býti
pospolitosti po-
dozor
pod
pouhým žoldem; a
do-
dlníku a úadníku prostedky k zachování
a osobnímu vývoji
zabezpeiti,
nebude, jako
jest
nyní,
Poskytne jak zbožným páním, nýbrž stane se skutkem. úadníku prostedkv, nejenom rodinu obdlníku tak i
živiti,
nýbrž
i
kapitál
ode
nastádati,
minima k rovni majetku stedního letariátu lze
jej
dna
rozmnožiti, a z pro-
To jim bude
ku stavu stednímu se vyšinouti.
tím snáze,
ponvadž
dítky,
existenního
kterými
chudoba
štde
a nikoliv bývá obdaena, budou jim v skutku požehnáním vystíhati se dlužno. kletbou, které dle náhledu malthusian
Neb až budoucí zízení hospodáské v nebude
obyvatelstvo,
silnjšího,
pouhou
jako
jest
skupeninou
život
vstoupí,
za nynjší vlády práva v
atomy
rozptýlených,
vyrábjíce, statky kteí sotva pro denní zpotebu dostatek
Ovoce
140
ztrávené
noví'
alliance.
nedostaten
zcela
obnovuji, z
ehož
pochází,
že ze zásob potravních na jednotlivce tím menší kvotient
ím
pripad.
nýbrž množení jednotlivc výrobních,
zemelé potem pedstihují,
více novorozenci
provázeno
soustava
které
vzrstem
bude
pravd národohospo-
v
dáská vesms
uiní vydatnými
kombinovanou,
ryzím vlastenectvím nadšenou
nému dobru národu
každému velikosti
cíli
minimum
k
a
obec-
smující inností
rovnomrn
které
existenní
initeli výroby, poskytujíc
konenému
jakožto ke
bohatství,
sil
rozdleno
jsouc
vtšin majetek stední
a
zabezpeí.
Jako mezi obyvatelstvem rolnickým obec tak bude mezi obyvatelstvem prmyslným podnikatelstvo zodpovdné za dostatek výživy dlnictva a jeho dorostu;
podniky pak
záva/ku tomuto nedostaující budou jakožto pokusy obecné dobro ohrožující též
zisku
jejich
i
vli dlnictva, po zásadách artlí
proti
súastnného,
ze stalní
pojišovny na základ
uzavírati
bude
státu
každý
záležeti
více
jeho potomstva,
zákonem
na
Tak ustoupí nynjší
netenos
k
oividné zkáze
zvrhlosti jeho
stíranou hužel
menši
s
zlo
i
dlnictva a
nkolika
podnikatel.
nežli
pracovního
lehkovážná
a k
dokázané
morem koalením rozšiované,
nezbytností
asto
veškerého
zloinná
lidu
dchodu
Vždy musí
donucen.
bohatství více
tšiti se
smluv pojišovacích, jež
na blahobytu
nežli
Dlnictvo pro-
zavírány.
puštné pokud nové práce nenajde, bude
lihovarník
z
a
ped-
ohled finanních
bo-
od zástupc lidem na sneiny vyslaných za
vydávané, moudré péi národa O zdar
a
mravní
Ovoce uové
povznesení
svého
hlav
bude
ohledn obyvatelstva továrnického že zálohy
bylo
míti
lun
s
Nynjšímu
podnikatelstva.
bezpráví,
zákonem
nhož prmyslu obtovaný
vedle
sice v
sobilos ku práci
zmrzaený k
obci
a
dtmi od
podnikatele
ženou
zaopatení vrácen
bývá,
bude
dlnické
dílem
dílky
;t
konen uinna v
pi závodech prmyslných hojnou
dílem
tlesn
aby
ležitos.
spsobilos
duševn
budou pí-
míti
vyvinouti
nabývání majetku, jakožto
k
pimenou
dležitost'
turní
i
pospolitostech,
mohly.
se
a
otevené pi vyuováni na potebu a
jim
školy
jelikož
sp-
stará kolena
a vysílený
Jelikož
rouha-
se
výdlku pozbyvší dlník na se
pítrž.
ochranu
nm
pi
a
i
rozdílem,
dávati budou
branému, avšak zásad hospodáské spravedlivosti jícímu,
svou
platnos!'
toliko
syn
vzdlání nadaných jeho
na
eeno
hora
s
zvlášt nadaných
zdokonalováni
a
obyvatelstvu rolnickém,
v
Co
pracovnictva.
výbru
o vychování,
141
alliance.
váhu
klásti
na
pední
kul-
budou, nabude
ím
rodina tím vtší spsobilosti ke tvoeni kapitálu,
et-
njší bude.
V národu, o .
péi
práci
pro
své
vyvinujícím, nebudou práci
dlnictvo tak rozsáhlou hledající
o výdlek, ani nedostatek píležitosti Jelikož
pilným
a
aby ve statcích
ležitosti,
nyní rozdlených,
oddlené, lož
budí
spoivým
1
bu
podíly
ze všech
stav stední
úspory na
nebude
nedostávati
daleko
ukládajíce
vlastnictví
ani
nouzi
ke stádání kapitálu.
nemovitých, své
míti
bu
se
pí-
lepe
než
vlastnit tví
pospolitém nabývali,
tchto píin postup nemajetných ve
usnadnn.
Nedostatek výdlku
bude
toliko
Ovoce nové
142
alliance.
osudem lenochv a lehkovážných. budou
proti
nehodami
jinými
na
ztrátám
jmní
hrozícím
Pilní
a hodní dlníci
krisemi
tržebními aneb
utrpným
své
viny
bez
a
chránni povinným pojišováním dchodu, pro pípad nedostatku díla aneb nespsobilosti ku práci existenní mi-
nimum
zabezpeujících.
Táž pée bude od
svobodným stavm ejnou
správou
obyej, že
stát
století
vává,
se
aniž
Pamtliv
užiti.
veejnému
pátele
uencv
bude
odchovávati
s
na míst
živnosti
uené
Ani dlník ze školy stouplý nebude, pokud
nabývání mastátu se
postrádajících
živnostníky.
odborné
týe
mohli
též
prospchem
vyuování
stát
aby vzdlání
spoleenského zá-
kona, že pouze theoretické na spsobilos
nesrovnává,
vycho-
lidu
osobnímu
i
jsa shora vyloženého
jetku nehledící národní
ve-
dosavadní
se
stará o cesty a prostedky,
prospchu
ku
tohoto
zvaným
nejnadanjší mladíky na uence
na doktory lékaství a právní
jako
tak
rozumnou
s
nesrovnávající
nikterak
tvrt
konen
pestane
a
vnována
pospolitosti
se
pokraovat-
neb
výdlku, ponechán
í
vy-
náhod
neb libovli, jako jest nyní. nýbrž nalezne dílem v podnicích
dle
vzoru
partnershipv
nejenom slušnou pevnou mzdu,
vypotený stedcích
podíl
na zisku
pomocí
státu
nýbrž
i
v
zabezpeujících,
a
dlníkm pomru k ní
zaízených a
spoleenstev
dílem v pro-
samostatn
se
zaíditi dovolujících, dílem v pravé svobodné soutži cestu,
kterouž by jakožto samostatný živnostník tolik
aby nastádal nejmenší míru majetku živobytí
si
mu
vydlal.
zabez-
alli;ince.
výdlku
nebude
Nabytého
peující.
da
žádná
Ovoce novo
nejmenší
dstojnosti své
uvdomlého
nemajetného
nictva
—
jícího
zkracovati ni-
existenního minima od všeliké dan
obmezen,
míru
mu
Závazek malého majetku k placem
spotební.
dan bude osvobozením ha
143
pání
a
a v tragickém
majetníky
s
dlníka, o lidské pracov-
boji
nepracujícími
pání takového dlníka, aby za
podléha-
práci,
potu
v
tvái po celý život konanou, sebe menší, jen když skromné
bu
živobytí pojišující majetek, pitál
dchod
dávající
pípadech
idších
skutkem.
mohl svým
splnitelné
zváti,
pání
To bude tím snadnjší,
jetku pospolitého ve všech
pozemek,
si
bu
si
toto nyní
stane jelikož
se
z
ka-
v nej-
pravidla
zavedením ma-
pípadech kde práce spolená
osvdí
k nabývání majetku vydatnjší
býti
mostatná práce na sebe samy
odkázaných a vedle sebe
se
nežli sa-
a pro sebe psobících jednotlivc, podíl jednotlivých státních
oban
na spoleném bohatství národa poroste, a jelikož
zachováním
vlastnictví
oddleného ve všech pípadech,
kde práce jedinená po zákonu vývoje a individuálnosti k nabývání
spoleenská,
majetku vydatnjší majetnost'
tšiti se bude.
te
národ
Miliony jiter
není obdlána dílem
kapitálu, dílem z ohledu
pro
v
osvdí
se
nežli
nejvtšímu
naprosté
z netenosti,
pdy
práce
rozšíení
lesní,
která
dílem z nedostatku
na výnos, na
njž
není
nadje
etné ke správ nesíslných oddlených malých les
nevyhnutelné lesníky
—
budou pro
vlastnictví pospolité
vyvlastnny a Zalesnny, a posavadní
škod
všech djící se užívání
pdy
od jednotlivc ke
ustoupí racionelnímu
144
Nyní
stedních výšin
jejich
vystupují tam lysé strán, zde chudé hole;
zaas
jež
táhne se
již
a
od upálí velehor
zalesni se
strán
racionelní
pícnictvi.
a
bílou
olší
zapone
rovin
uzíme
a jezer
í-ck
obroubeny,
lesního a ovocného geniální
obecn
a
hole,
na
Dole
rybník,
potoku,
ernou
zazelenají
a
do
na
uich
silnice
a
velikolepym stromoadím ovocným okrášleny.
polní cesty
behy
alliance.
ponese užitek veškerému obanstvu.
lesnictví,
les.
nov
Ovoce
a
stromoví
hojnosti
Gottv
idey
košaskou,
vrbou
v
a
Liebich vše-
provedeny. Zazelenají se nivy kraje vlasteneckého,
které vlastnictví
oddlené majíc
zeteli,
okrasy
všeliké
budou bujnou
kterou je
osobní prospch na
oloupilo,
okrášlí
honositi se
a
práce vlastnictví
Nynjší jednotvárnost našich les jehlinatých
pospolitého.
peruší
zeleni,
toliko
stromové
rozkošný
soulad
dub,
barev
jilm
lip.
a
olší,
javoru a akacií, bílých jasan, kanadských topolv a jiného
stromoví
cizokrajného
ušlechtilého.
Pokraj
bude
lesa
vrouben morušemi a jinými ovocnými stromy. Vlastnictví pospolité rozšíí po cele vlasti hojnosi
náiní
stavebního
a
zemi
nejvzácnjším
naši
Kochajíce
se
k
v
a
malebném
náadí ovocem Lomto
Xel) nictví
rohu
si
a
zasype
hojnosti
své;
oživeném
necháme
na
rušili lesní
vzduch daleko pronikajícím piškotem parostroj.
budiky
tyto
pipomínati nám budou výhody
pospolitého, jež rozšíené
možnost poskytne, nášející,
z
obrazu,
všech koncích vystupující parou, rádi luio idvlu
drahocenného deva
spsobilého.
dle
aby
práci,
po veškerém s
kraji
vlast-
národu
výrobou surovin se za-
poteby rozdloval, rozliným jejím odvtvím
;
Ovoce nové
ta místa vykazoval,
gnostických
podmínek
úzké
udržoval dle
pro
spojení
145
píinou
klimatických a geo-
n
nejlépe
svých
prmyslových
závodu
se
s
a
zemi.
celé
Si
rozestena bude
prmysloví'
závody
Jeho
na kteréž
obchodních,
ústavu
a
a aby
odkázány.
jsou
jimiž vlastnictví pospolité vládnouti bude,
po
hodí,
prmyslem,
rolnictví s
podmínek
pirozených
místních
která za
alliance.
obchodní
a
1
osadami dlnickými, dle soustavy cottage'ské za loženými, s
dlnickým
obyvatelstvem
úednickým,
a
tšícím se
blahobytu, který zakládati bude podnikatelství po zásadách podnikatele, dlnictvo a
organisované a zisk mezi
artlí
úednictvo spolen, a po zásad rovnoprávnosti vzájem-
ných služeb rozdlující, budou vlastnictví
vesms
vzory pro závody
oddleného a nevysychající
národního
zdroje
bohatství.
V
pospolitostech a artlích
vyloueno bude nabývání
majetku vykoisováním spolupracovník
;
práce stane se
jediným pramenem vzájemného se obohacování. blud o vzniku bohatství národního obohacováním
pravd
tlivc na útraty všech ustoupí prácí
ve prospch pospolitostí a artlí
otázkou
;
odvod
nejsilnjších
pekážku
se
životní jejich
na celou
bude
za
adu
let
nejhlavnjší
jejich zdaru.
K úastenství v
zákonodárství a ve
práce obmezí zneužívání k práci
stane
muž
považován
k vojsku a byrokracii
o bohatém všech
každé jednotlivé práce
Využitkování
jednotlivc,
Smithv se jedno-
neschopné
sil
pracovních k innosti neplodné
ozbrojence
Chleborad. Boj o majetek.
vlád povolaná
uiní
obrany schopnými 10
Ovoce nové
146
alliance.
V chaotyckém zmatku
pracovníky k innosti plodné. porujících
se nevyznající
ochrany vojska; národu v právo
teba
své
kesanskou
spra-
nebude teba ímského práva po-
vedlnost zavádjícímu
Z ist ekonomického
hanského.
nebude
spojenému
lidem
pracujícím
s
a sa-
soudícím a vládnoucím vedle
lidu,
vepsaného v srdce muže spravedlivého.
práva
Království
soudm
úednictvo ustoupí smírím
úadm
mosprávným prostého
ueného samo
a zdvihajících se zákona práva
si
od-
státního
ame-
ústrojí
rického vojenskému státnímu ústrojí evropskému dnes
již
nebezpeí hmotného úpadku bude tím odvráceno.
hrozící
budou
Státní dluhy
národové
klesati;
bude ubývati:
daní
tlaku
oddychnou. Povznesením hmotného a mrav-
si
ního blahobytu jejich uveden bude též mezinárodní obchod
a jeho právo v koleje
Národové poznají,
spravedlnosti.
že vydržování stálých vojsk jest hlavním zdrojem spolené jejich
záhuby, a v
proti
pírod budou
boji
té
míe, v jaké
se hotoviti,
spolenému
k
budou
boji
vzájemném
též ve
mezi sebou odzbrojovati.
Za úinkování tchto budoucích ádu hospodáských v
rámci spisu mého ovšem jenom povrchn nakreslených,
a opatení správních na
silou
bude všeobecný:
Blahobyt
K
všech.
v e
e
j
n é
ú s
p
;i
s
t
c n s
r á v é
d o
t
s
p
á
o e
prosadí pomocí alliance
pokrok
potem,
proletá.
spoleným statkem
z á k o n o d ú
v I
stálý
nebude
:
svoboda
ví
a
stední stav
se
Croes
Nebude
svobodou.
i
ochranu, vývoj
bude zmáhati
jejich podnikaných,
m s
a
j
e
t
v s
I
n á p
v
í
a
r a c e
královstvím
Nemožnos
zastavení boje o majetek
lidí
U7
mezi sebou.
státní si podrobí ú e y stranické, práce bez majetku majetek bez práce, a obecné dobro dležitosti
uzavené,
úel
že
soukromé:
I
hospodáské
dopomže
a
spravedlivosti k vítzství nad právem silnjšího, v dosavadním hospodáství platný m. A když tento ideál bude dostižen: zavita v toto kesané žádali,
»
soudili,
vný
Nikdy.
III.
nmž.
o
boží,«
»království
vk
jest,
první
lovenstvu
mír«?
Spíše lze dokázati:
Nekonenost
boje o majetek.
A) Nemožnos
zastavení
a)
)
blízku
na
a jejž lidumilové všech
a)
a2
že
jeho
mezi lidmi
pro odpor právní
mezi vlastnictvím oddleným nictvím pospolitým.
a
vlast-
boje Shledali jsme, že první majetek byl vymožeností
lovka se první ili,
s
pírodou, a že boj o majetek zapoal, jakmile
lovk
na zemi
že majetek jest
o majetek cestou k
objevil.
prostedkem k sebezáchovám osobnímu vývoji
ochabne-li se v
:
lovka
ze zbablosti, nastává vítzství otroctví:
pesvd-
Dále jsme se
nm
z
ustane-li
nad
a
se v
lovkem
boj
nm
neboli
povry, následuje vítz10*
Nemožnost zastavení boje
148
ství
pírody
tak,
a když
lidstva naši
následuje z
dále
jest.
historie
i
ili
mezi sebou.
lidí
smr.
Když
dokazují,
statistika
ím
na obžnici naší
byl
nmž
v
dob
všem pokrevným spolenou a
lehly
držby jeho ze
pospolité
ml, aby za
na^vk)
k užívání
všem rodinám stejným
Pvodní
pidlen.
požadovaných,
postaviti
a bylo
Pede vším
tato
po-
nebylo pí-
do pole poet branc od
pijmouti k tomu
nuceno,
do svazku svého též nepokrevenoc.
na majetku rodovém.
dílem
majetku pod-
a rovnomrnost' podíl v užívání
s to,
to
povinností touto,
s
píbuzenstva se nacházejícím
buzenstvo povždy
cíli
shod
stejnou, též
asem mnohým zmnám.
nho
majetek
v boji o
žádné vyhlídky na smír V
na
konal povinnost brannou, byl ve
spolitost
poet
nepetržit
objevil,
strany celého píbuzenstva rodoveo podíl
(Allod,
že
tomu
dále tím více roste,
Bude tomu tak povždy? Není
J\Iajetek,
ve svazku
jest
toho, že boj o majetek od okamžiku, kdy se
pímí,
žádného
lovkem
majetek
zemkouli obývajícího
lovk
prvotní
veden
nad
o
Tím protržena
;i
dáti
jim podílu
zásada, že majetek
pináleží rodu. a obdržel právo k majetku bez rozdílu na pokrevenství každý, kdož byl ke konání povinnosti branné
povolán: tedy každý len pospolitosti branné. 104 ) Jelikož jest z
neskrocenému sobectví pirozeno, druhých
majetku svého vyluovati, slouily se
dlené tlivých
podíly (allody)
lcníi
pospolitosti
nastupovali; a objem .••íiii
dále
lun
tsnji a tsnji
yh-c
prav byl
tch,
a s
asem eené
osobností jedno-
s
kdož
majetkem
rozšiován.
od-
v
práva
tímto
Kdežto
jejich
spojených
pvodn
Nemožnost' zastavení boje o majetek
užívám veškeré zem,
pospolitosti
dobytka ze strany všech jejích
umlo, pozdji
lidí
pináležející, k
pasení
samo sebou
se roz-
.•lenu
jednotlivec, jakmile zemi zoral,
si
149
mezi sebou.
ošil.
a
aneb docela hospodáským píslušenstvím, zvlášt stavbami opatil, osoboval právo každého druhého
vysázel,
pak
od píbuzenstva dobyta, a proto
všem píbuzným
nelze po pijetí
nepokrevenc do svazku
žádného z
len
jejích
právem
od
len
pospolitosti uznává, že to, co
oddliti, jest
spojeno jest právem, a že
osob slouení pidlenou voln
nakládati:
nad
dliti nelze.
»vlastním« tomu, v jehož
K pvodnímu právu zemi pisvojeno právo zemí samou
už, váti
toliko
hospodásky
Každý
stalo.
se
to
Nemožnost,
sama sebou zejmá.
jest to
byla
náleží,
pospolitosti od
více namítati.
dm
zem
zem
Okolnost, že
toho vylouiti.
z užívání všeho
právem spoleného užívání obiny
oddleného, souvypíná se právo novo. právo vlastnictví se právo vlastnické k starému údlu: držba stala
kromé
vlastnictvím.
Co doma spsobilo hospodáské náadí,
provedl za hranicemi
píbuzenstvo píteli
války a
ani vojínové
Byli
zemi odali. spojil.
osvojujíce
me. V
zemi dobyté nebylo to ani pospolitosti,
urité to
kdož ne-
spolubojovníci, jak je
si
právo
mén.
vlastnické
podmaniti
Když bylo právo vlastnické a války zavedeno,
si
i
k osob
dokoná
jejich, 105 )
jejich majetek.
dvojí touto cestou míru
vynasnažovali
se
ím
vlastníci
oddleného tím více každého tetího od spoluužívání svého
bh
Vítzové uinili pemožené svými otroky:
ostýchali se tím
jetku
to
vylouiti:
zasazovali
se
o
to,
i
dále
ma-
když toto
Nemožnos
150
zastavení boje o majetek
spoluužívání by jim nikterak
úelm
svého k
z
pozemk
mezi sebou.
pekáželo, majetku
Tak vyluovali každého
užívati.
nadbytku
vody
za ním tekoucí, aneb k jezeru za ním ležícímu
Vlastníci
takto
uchvátili
nevlastníkm
právo,
pístup k nevyerpatelným silám pírody vzali si
právo,
i
pivlastnný sob
ze zpupnosti a nehledíce k tomu,
nenahraditelná
tosti
pramenité
aneb ze stezky, která pozemkem
jejich prýštící,
ece
vedla.
nebylo
nepotebného jim
z užívání
tím k
svým
lidí
statek
škoda vzešla, jako na p. úinkuje
které tím vysychají. inili
libovoln nakládati;
s
právní
nástupce
uznání t.
umli staí ímané. nepatrná jest míra,
plné a
A
kterou
vodn jenom
k užívání
výjimky
ma-
práva, nad-
i
promnn
stala
statek),
se
veejné právo
k
mu
se
oddlený.
=
celý,
plný;
Národové pozbyli
podstat zem
stehování
zem p-
pozemkový
Majetek
z pravidla v majetek (all
a jen
skorém bez
stala se
allodem
roz-
svrchovanost:
Národní
obmezilo.
neb plným vlastnictvím.
novému
zkrátka po-
;
jim podailo;
pidlovaná
pravidlem
vlastnického
nepodailo
penášeti
výluné vlády nad vcí
soukromým.
statkem
pospolitý
=
volnosti,
nýbrž
to vše se
bhem asu
práva
majetkem svým
nejenom
právo vlastnické, jak
j.
oné nadvlády
od
s
louky,
ním spojenou pro pípad smrti na své výslovn
vli své podrobenou,
Držba
právo, se
postupovati,
aneb domnle zvolené žadovali
sob
domáhali
svj mezi živými
vládu
teba
zniiti,
že by z toho pospoli-
vymýtní les, pedsevzaté bez ohledu na sousední
jetek
ba
zapovídati,
své.
Co by
národ, toho
se
docílilo
právo Ouirit
nmecké almend
mini. jihoslovanské zadrugy.
vesms zemi
odnárodnilo
dessy
Vyjmouc zbytky ruského
Quiritium).
(jus
151
o majetek lidí mezi sebou.
Nemožnost zastavení boje
a javanské
ímské
Toto
národní.
právo vlastnické, aneb jak škola je nazývá, právo vlastnické a ddické
I
za základní sloup
tylo
veejného prohlášeno.
odpovídajíce, vynasnažují
vbec
brzy z okkupace,
)
právo
odvoditi
se.
106
Na otázku
právem?
Zdaliž
poádku
veškerého
107
brzy z práce,
tuto
vlastnické
brzy z lidské
)
vle. 108 ) brzy ze spoleenského uznání. 109 ) Nižádné z tchto
odvodnní pi piosobení
není
ponvadž
(occupatio).
pomry
spolenosti
vlastnictví
možným
není
Iské organicky
li
bylo by k
vcem,
spoádala.
nictví není lidská
vl*
by jedna vle více
sám.
následkem 110
Ano
)
zákon,
platila,
dvodu
nejlepší
piznává,
kolik pro
nežli
dnes
žádají
pírody
nkdo
Dvodem
vlast-
nahlédnouti, že
druhá.
pospolitosti,
tlumoník
ne-
Dvodem
jeho
ponvadž
toto
nikoliv
a
dvod
spoleenského uznání, daleko
tolik
moci ne-
stoupenci individualistické
ba ani ímské právo samo nepisoudilo
vlastnické,
právu
vlastnickému
nm
n
:
nelze
vlastnického
právu vlastnickému
nauky
v
ponvadž
,
vlastnické
leda že by
zváti chtl.
prácí «
uznání jeho ze strany
není jest
»
1
jest
Dvodem
které jako ovoce, od
darované, beze vší práce jsou dobývány
pouhé do úst dávání
piosobení
ponvadž právo
práce,
vlastnictví
nespsobilá. aby majetkové
libovolný, a libovle
skutek
Dvodem
zkoušce neobstojí.
nikdy
té
neobmezené
vyhledává nesprávná interpretace.
Ponvadž odvodnní
moci,
kterou
111 )
toto nestaí, vyhledejmež
dvod
Nemožnost zastavení boje
-
15 2
práva
o majetek
pede
sami a zjistimež
vlastnického
mezi sebou.
lidí
pro
vším.
majetek ochrany práva vlastnického nezbytn zapotebí
odpov
má? Správná
zdá se
tato
pud
množení a zachování
ke
mi
býti
majetku
dje
se
jest
ní byl lidský
otupen a tím
Neb vývoj
základ lidské individuálnosti podvrácen. viduálnosti
mu
že
ta.
potud nezbytná, pokud by bez
ochrana
postupem vzdlání
i
indi-
stupn
z nižšího
k vyššímu: k tomu jest teba prázdn; prázdn nelze se
bez dostatených
tšiti
zásob nerozhodne
smí
bezpen
náležeti
se
zásob
lidské
proto musí pospolitost,
:
álnosti
možným
možná
nejvyšší a
se
právo
jejím
nutné
strávili
jest
sobectví majetek
bectví,
svým zabezpeiti co
i
kde
její
lidé
lidské, jejíž její
podmínky
nického
a
právního
.jesle
jinými
s
lidé ze
Kdyby nebylo
so-
by majetek ochrany práva vlastni-
že
jde.
rozkvt
ze sobectví
ponvadž by
ckého, a mohla by individuálnost' vyvíjeti se
Z toho
ji
radji zniili, než aby ho cizému
nepoteboval
nictví.
jme-
ji
pohybu, kde
sami ihned, než aby ho
právo vlastnické;
svj
v
nutné jest právo ddické.
zanechali,
pi-
rozkvt individu-
Ponvadž by
zoveme právo ddické. 112 )
sdíleli,
tehdy, když se
podporném,
nýbrž
vlastnické,
majetek radji
k nastádání
výlunou moc nad statkem nabytým,
a sice nejenom v bodu
nujeme
:
výlun budou
má-li
lenm
státi,
le
sobectví
stadateli
že
nadíti,
potravních
bez
mysliti
ddického nebylo,
si
poteba
mravní
majetku jakožto nelze, jest
tak,
že
dvodem
kdyby
/budován
býti
i
bez vlast-
individuálnosti
nevyhnutelné
práva
takového by musil.
vlast-
ústavu
Mravní
:
Nemožnost' zastavení boje o majetek
poteba
153
mezi sebou.
lidí
mrou
právní
moci.
kterou právu vlastnickému piznati dlužno.
Neb
platí-li
zákon individuálnosti všeobecn, jak v skutku
jest.
tato
býti
jest
k zabezpeení
spolu
ale
i
nutný majetek
jejímu
nesmí
a k nabýváni
majetku nevyhnutelný pístup k silám pírodním nikomu
zabraován a nesmí proto právní
tento ústav, na ochranu
k pokroku individuálnosti elících a v zápasu o majetek
dobytých
vrným,
úspch
zbudovaný,
by
tím vlastní
aniž
se ne-
státi
ohrozil: nesmi
život
pekážkou nabývání majetku, bez nhož by nebylo
býti
ani vlastnictví
:
právo vlastnické nesmí pekážeti rozkvtu Proto jest poteba onoho
individuálnosti. jest
úelu svému svj
nevyhnutelným veškerému lovenstvu
nhož
vedle
a nutnost
pístupu, jenž
mítkem,
též
nutno obmeziti moc vlastnickou jednotlivc vyslovena
tato
moníkem pesvdení, jde. že právo
jest
má
které
vlastnické ve
zákonem, jenž
jest
Z toho
o tom národ.
smyslu plné.
výluné a jen
zákonem 113 ) obmezené moci nad vcí odvodnno tím.
objemu
že jest v tomto
álnosti.
Ponvadž
tato
jest
základem jeho
tlu-
individu-
lidské
dvodem,
jest
dovoluji
si
nazvati princip jeho principem individuálním. 114 )
Že odvození
toto
jest
správné,
svdovati hlavn- samo právo ddické. jest
základem
rozkvtu
tomu zdá
se
Pozstalost'
pedk
individuálnosti
potomk.
Ptoloinaea nebylo by bezpochyby Koperníka, bez zajisté
ne
Virgila,
bez obou
Shakespeara a bez tchto ani Aristotela nebylo
na-
Bez
Homera
bezpochyby ani Danta ani (íotha
by Kanta a bez
ani
Adama
Schillera.
bez
Smitla nikdy
Xemožnos
154
zastavení boje o majetek
Druzi vystupují na bedra prvních.
Careye.
úely pozastavuji potomek
jmním
ideami
s
nejenom
se
pedk,
zstavitelovým
tak
má
vzdlávati
individuálnost svou k
zanechati:
již
mlky vyjádené
mravnímu a hmotnému
Neb pozstavitel nesmí ma-
smrti zniiti, nýbrž musí ho
tom zakládá
na
se
nýbrž pomocí státu proti
uznává,
vli vlastníka je ochrauje.
svým
i
tohoto dvodu majetkové
blahobytu pospolitosti, která z
svj pro pípad
Jako
statky.
i
hospodaiti ddic
výslovn neb
dle
právo ddické nejen
nýbrž
Za stejnými
oba mají stavti na základ
:
pedk
vle
idey.
dobytém a
jetek
mezi sebou.
lidí
se právo
ddicm
ddice pi-
rozeného.
Právo svou
ddické poalo
vlastnické a
rozumnou mírnost v požitku jakožto
a
že vyžadovalo
nosti,
jakožto
od
Právem
rozšafné ízení domác-
korunováno
jelikož
mže
velebí se tedy
psobení práva vlastnického probuzením
jest
pi všech
doplnní vý-
se
pravého vla-
hrozících
státu
a nemajetný co
pohromách
ztratiti
nemá.
oba ústavy jakožto základní pilíe
spoleenského. Tíi
1
stejného
1
I
ii
H
li ii
až do konce pospolitosti,
i
objemu,
leenskými iiiv;i.
podmínky zachování ma-
samo sebou rozumjící
majetný vše pozbyti
helii
písný poádek v hospo-
ženy
robnosti muže. Toto mravní
ddického
a
nevyhnutelné
dáství, jetku,
a
ethickou
hned po zavedení svém, že muži ukládalo
úlohu
stenectví,
plniti
Neb
dle
jelikož
asu
pospolitost
a
moc
místa
nesnese
jejich
se
s
ovšem ne vždy potebami
mnícími
pro
delší
spolu se
dobu
spo-
m-
žádného
Neniožnos zastavení boje
práva
(a proto
se
tivilo
její
o majetek lidí mezi sebou.
práva vlastnického),
ani
úelm.
podstat a jejím
které
115
156
by pro-
To by
)
bylo
tehdy, kdyby vlastníci každého jiného z vlastnictví svého
neobmezen
vyluovati a tím
pekážeti smli.
vlastníci v
Jestli
svého radji
málního
prospch
lunost
tchto pípadech nut-
upustíce
mezi
boj
ji
tmi.
oddleného
vlastnictví
i
nežli
sebe
by od
zachovali,
ní
s
for-
kdož neobmezenou výa
veškerými
rozkvtu
pospolitosti
zastávají
ostatními initeli národu, kterým na záleží,
nadvlád ma-
postaví a
obtují,
pospolitost
práva svého
vypukne povždy
pospolitosti
osobní zálibu ve výluné vlád ma-
nosti se nepodrobíce.
jetku svého nad státní jetku
rozkvtu
i
zákon
a vedle vždy platných spoleenských
záchovám a osobního vývoje bude v
sebe-
tom vždy tak
boji
dlouho pokraováno, až prospchy osobní podrobeny budou
prospchm
Tak
obecním.
bylo již vlastnictví
pospolitosti
oteseno
:
Nejednou
oddlené celkem neb dílem vyvlastnno,
ponvadž neobmezeností právo
stalo se již vícekráte.
na
a
svrchované
výluností jeho
sebezáchovám
pemrštné nároky
pokrok
a
jeho budou
bylo
naprosto od-
mítnuty od nového zízení hospodáského, které pospolitost proti
nim
zavésti
pinucena bude právem donucené
obrany. 116 )
Též veejné
právo
ddické po zásad hospodáské
ím
spravedlivosti pijde tím více k platnosti,
užitenjší
budou jednotlivcm služby státu nad služby prokazované jim od rodiny a rodu. tím více obmezováno
Soukromé právo
ddickým právem
ddické
pospolitým,
bude
ím
Nemožnost zastavení boje
156
o
majetek
mezi sebou.
lidí
na újmu vlastnictví oddleného
více vlastnictví pospolité
ády hospodáskými hude se rozšiovati. Podrobí ohledm na stát. který »svrchovanou volnost zemelých,
novými se
ím
vládnouti majetkem živých, « trpti nesmí, tím spíše,
díve tlem vosti.
ze
Z
této
zákonu)
stupnm
uinno
bude slovo hospodáské spravedli-
píiny musí nápadnos býti
obmezena,
(t.
koniti
a
píbuzenstva, nežli nyní;
a
právo ddické
j.
daleko
mnohem
bližším
musí
více
pistiženo právo posledního poizování ve prospch
býti
osob
které s poizujícím
cizích,
nejsou
ve
ani
svazku
pokrevenství, ani švakrovství, ani pisvojenství.
Mimo
toto
nápadné právo
doucn mnohem astji z
ddictví
s
buzenstva) rostoucí a
ubýváním podílu ddického
s
jícími vati
kle-
roz-
boji o lepší ,
slibuje neustálý boj
se o nejvtší
mezi majetnými, zasazu-
svobodu ddictví poslední vlí stvrzo-
a o nejširší volnost všech
stavitele ze
bu-
pí-
pibýváním
dlení majetku.
To vše
jí
stup
(s
výtenou zbraní nemajetných v
sající
kteréž
da
ddii
posloupností
pospolitosti,
než nyní vzejde, bude též
rodovc do majetku z-
svta sešlého právem nápadu vkráeti,
a
ne-
majetnými, usilujícími obmeziti jak onu svobodu posledního
poizování tak boj
sotva
jesl
zápas
vlastnictví
toto následování
bude veden m<-zi
menším drazem,
pívrženci zásady
oddleného
o rozšíení vlastnictví
spodáské
s
právem nápadu.
ze strany
nežli
poteb
veden
svrchované výlunosti
jedné a mezi bojovníky
pospolitého, vyhovujícího
spravedlivosti a
Tento
zásad ho-
od nás navrženého zná-
zastavení boje o majetek
Nemožnos
nvadž
ale boj
onch
v jaké v boji tchto
oddleným bud. ve velikém
bude významu pozbývati,
míe
v té
pospolité nad vlastnictvím
vlastnictví
tož
vítziti,
tyto rozhodnuty
budou boje
závodících
zapasu
Po-
vlastenecké ze strany druhé.
zem
rodnní veškeré
157
mezi sebou.
lidí
odd-
vlastnictví
ústavu
na nezrušitelné protiv, proleného a pospolitého, jejichž se obnovující spchu majetných a nemajetných pekážkou uzavení míru mezi
vn
bude trvalou
protivnictví
lidmi o majetek bojujícími.
úinku
Stejného
p«)
jest
mezi majetkem
protivnictví
pirozeným.
a
fysická
v boji s
síla.
11T
K
majetek
jest
ovocem jsou
jako poátek práva
ráznost udržení statku, který osobní
lidé
musili
násilnictví
srdcích
právo
)
i
nebo pírodou nebo se lovkem, sama
lidskou dobyla,
V
tak
Poátkem majetku
práce lidské.
_
právo
že jak
Známo,
historickým
pestati
ho
poutající."*)
uiniv,
probuzen
se odíkajících
jenž statku nabytému
osobnosti
vzájemn
pomocí
cil
pro
a
ástí
svj znak vtisknuv
znásobil
Poteba,
s
se obírat..
kterouž
sílu
k
pocítil
majitele ho
osob
nabyvatel, dosici
strany soudruh vedla uznám pravá k majetku svému ze nabyvatelem. Projevem vzák uznání práva soudruh i
jemné
této
shodv
byl
zákon,
jenž
s
mrou
její
stálvm
doasné
zmnám jest podroben. Neb zákon jisté doby právní kategorie ovoce vného díla, vyplujícího jest
sku-
Neraožnos zastavení
158
teným právem nvadž
sob
pro
pospolitost",
boje o majetek
s
majetkem
vinouti se musí
a dlení majetku
sama
dokázaného spoleenského
shora
nadvlády
spojené spolenost'
ve
mezi sebou.
spoleenský se hodícím. Po-
ohledn tvoení
ponechaná, vedle
zákona
ád
její
lidí
spoleenské
vy-
majetku spoádanou,
dle
proto musí tato dle majetku a rozdlení jeho
spoádaná
spolenost míti zvláštní své právo a zvláštní spsob jeho
Ten jsme
pstování. dospívá
na jedné
poznali
již
pesvdili
a
stran k nezadatelnosti a
velkostatk, k výsadám
se,
že
nedílnosti
a pednostem, k ddictví tchto,
jakožto práv rodinných, k právu rodovému, stavovskému
a kastovnímu; a na stran k
druhé k
úplnému vylouení nemajetných
z
policii
nad prácí a
nabývání majetku a
proto k zamezení postupu obyvatelstva z tíd nižších do
tíd vyšších. Toto na
zápasícího cestou
kteréž
hospodáské sitivní
odprce
S úspchem
v jejím
s
drží
bývati;
vyloueni
národ dráhu
duchu vykládajíc
Že
úspcliem dobytou
vlády a vyhrazeného k
pirozeného nezdolného a
vdy rozšiovaným pesvdením zásad
vynasnažuje.
onoho ne vždy
založené tak zvané hi-
pirozeném právu majetkovém,
v
spravedlivosti v
zákony
zrušiti se
uživ;)
má
právo k majetku
storické
vn
zákonu
positivním
toto
posici,
sobe
se dovedlo,
a po-
útokm
uí djiny.
dokud spoleenské nad-
postaveni
nemajetných
rázným
proti
udržeti
klestíc
právo historické
z
politického nezne-
možnosti
majetku na-
neb tehdy má pro sebe veejné mínní, které po
pvodu zákonem zasvcené vhdy
jeho,
dokud
ji
není
Nemožnos
zneužíváno,
zastavení boje o majetek
úspchu opírává
Bez
nepátrá.
aému právu majetkovému
neumjíc strojenou
ným možnost
k
výdlku uzavírá
mínní
sob,
záchovám
majetek
zákon sebe-
spoleensky
zkoumá.
loto
sotva že zkoumati poavši, bývá se
onomu zákonu spoleenskému
na odpor,
výitek tchto
jakožto
.lesí
si
li
že
nevšímaje
lun
a
svobod
i
svobodné pospo-
základu
majetek historicky námitek a dopustí,
odpor len
se
aby
zostil až k protiv,
vedle niž požitek a bohatství
jsou
majitelstva,
nepracujícího
osudem nemajetného
práce
pracovnictva
spoleenské hezpráví následovati o rozluštní
platných za
protivy
zákonu
spoleensk\
rozeného
mezi
zákon
zjednává. 119)
si
s
historickým,
právem
podobny
bude
protivu
nelze,
nelze
:
pak
ji
veškerého
mívá;
stav
a osobního vývoje jasilou
tvorstva
jenž
analogie
dle
le
by
živelní
majetku pi-
hoj
svých dobrovoln se sekl,
tento
udržeti, jelikož
Vzplane proto jsa
zmny
beze
tuto
ale ani
stesky na
požadavek
ponvadž
abstraktním a konkrétním
prbh
za
údlem chudoba
a
kategorický
sebezáchovám
Zákon
základní
platnost
Ale
této.
odstraniti
zákonnity prohlašuji:
kožto
soudem
hotovo, a prohlašuje hlasit, že jest historicky
individuálního vývoje litosti
na
oprávnnost nadužívané nadvlády
Veejné mínní
svým brzy
které
nemajet-
ma veejné
pak
osobního vývoje ve prospcli nemajetných se
a
odvolávajíc
moudrou
centralisací
neb
:
169
piroze-
se
tam, kde sobectví své
politikou krotiti
proti
mezi sebou.
lidí
zapasu
pipraven,
historicky majetek
ehož djiny ovšem
též
výsad
znají
lež
píklad, daný od ruské šlechty, která v zemstvech nkoli-
Nemožnos
160
krát žádala za
ln
národa dávno než jim
pstovaly,
propjilo, majetku
mezi sebou.
dan pímé
osvobo-
ji
posud za
se jest,
to žádala
zákonodárství
pedcházívá
tak
práva vy-
zásady abstraktního
již
positivní
zákonodárné,
zákona
silu
nadužívanou
též
mínní
veejné
odsuzující
moci
jevy
nejvíce diviti
lidí
Jako právo obyejové a vdecká abstrakce
bez úinku.
v
zrušení výsady od
emu
a.
zující,
zastavení boje o majetek
nadvládu
o celu pokolení pro-
ády hospodáské
kterými
se
zásadami spravedlnosti se nesrovnávající nahrazeny bývají
novým, pirozené právo v
Neb
hospodáským.
konem za právo býti
odstranno
Proto jsou
krále.
II.
III..
i
bylo zá-
nedotknutelným a smí
pak
majetek,
sám
to
nové
lze
právo
jest nedotknutelný,
z pravidla
kteí jako Marie Teresie. Josef
Alexandr
jakmile
nahrazujícím právem novým. Upí-
toliko
obdržeti toliko od toho, jenž
od
uvádjícím zízením
život
bezpráví,
prohlášeno, jest
historický
ale
je
rá-] i
platné
II.,
moudí
František
—
panovníci,
Jose
1..
a
úkol království pojavše, a na výitky
krátkozrakých djepisc »že zrušením dosavadního práva spravedlnosti násilí se iní. toliko
prospch
státu
«
ohledu neberouce, pevnou a
na zeteli
právu majetkovému k vítzství
vlí pirozenému
mající
pomohli
proti
právu
hi-
storickému.
Kde
se
lak
stane,
a kde
pekážky spoleenského
práva nemajetné od nabývání majetku vyluující strženy
budou, tam neobmešká
práv
se proti
útokm pirozeného
nového
spsobilého
pravá
nabyly
majetek,
práva majetkového
soukromého
a
ozbrojili
krunýem
veejného, a
Nemožnos
zápas
zastaveni boje o majetek
novým
mezi
historickým se
stalo,
praveni,
mezi sebou.
samo právem
zase
které
161
právem pirozeným nemajetných,
a
právem platným
které posud
liilí
vzplane znovu.
se nestalo,
udržován jsa vzájemným jejich protivnictvím.
úinek na
Stejný
protivnicí
2 (3
a 3)
)
majetek
trvání boje o
má
hospodáské
ví
mezi kapitálem bez práce
prácí bez
a
kapitálu.
Každý majetek ídí
podmínno jetek,
práce
jest jeho výrobností.
Výrobným
které
ma-
stává se
zúrodnn-li prácí v rukou podnikatele. Dle toho
píinou rozmnožování hodnoty
statkv a taktéž
i
dokud jsou oba
v
druží se tehdy
kapitál.
ihned,
jakmile
dlují,
když
pomr silou
totiž
zde
práci
V
tomto
K
souvislosti
píinné
To
se
mní
majetek svj pronajímá aneb
vlastník
nechává,
)
kapitálem ve sporu,
práva vlastnického od sebe se od-
kapitál
stupuje.
pvodkyní nových
výrob spolupsobí.
tam
a
s
a
jest
koordinace, ve kterém jakožto dva
zadlužuje, a
121
Není
jednch rukou.
rovnoprávní initelé k
s
zákonem sebezáchovám,
se
si si
vyhradiv,
vyhradiv,
pípadu
nájemci práci
pe-
viteli
po-
kapitál
pjde
kapitál
smrem.
pojmem a podstatou svou se shodujícím, a bude množiti
se,
hodnotu svou na vrub práce neustále zvyšuje.
najímající vynasnaží se, aby z kapitálu svého
nejvtší pachtovné vytžil; vitel piiní
Pro-
pokud možná
se,
aby z
nho
pokud možná nejvyšší úrok vyzískal. Této snaze nebude Chleborad.
Boj o majetek.
1
1
;
Nemožnost zastavení boje
162
majetek
<>
žádných mezí ani upravením
lze položiti
mezi sebou.
lidí
úvru
bezúroného mutualismu, 122 ) dokud bude za
páku
hlavní
toliko
mechanice
soustav
ád
nových
To
vle.
lidské
k zavedení
sobectví sloužiti
podaí
se
hospodáských, zbudované
na základ hospodáské spravedlivosti za úelem smíení
soukromých
dležitostí
bude nadržováno prospcháství.
zápjku
smlouvami o pacht a
1'okud toho nebude,
obecními.
s
ímsko-právními
které
uzavíranými, pachtée a
dlužníky všeliké možnosti k nastádání kapitálu
a je potlauje až na stupe pracujícím kapitalistm.
nádenník,
docíliti
Dokud lze,
pracujících ne-
Dležitosti jejich se rozcházejí
pvodní pomr koordinace ustupuje kapitálu.
zbavuje
kterých
ceny,
n
náklad na
subordinaci
vyrábm
vynaložený
za
práce
výrobky
pevyšují,
dotud
bemenem dávek nepracujícímu Když petížena, má njakou cenu.
práce jejich, teba byla
povinných
kapitálu
ale lichvou
pachtovní a úrokovou míra
tržních cen dostihla,
a jsou na
pjku
základ
»
pak
volnou «
vyráb
práce
jest
náklad vrcholu bez ceny,
smlouvou o pacht neb zá-
kapitalistm píslušícího neobmezeného práva exe-
kuního
ze statk spachtovaných aneb zadlužených
a vyklizováni.
Žádati
na
honni
aby tuto svou roz-
kapitálu,
šíeným manchestrovstvím nabytou pevahu dobrovoln by
obmezil.
bylo
sobectví
zavládlo
jako
tolik,
škerého
obchodu
njších
ádu hospodáských
/
a
tržby.
posavadníha výkladu.
V
aby na míst
požadovati,
jakožto
ethos,
Že by
základní pohnutka veto
marné nynjším
bylo za vlády ny-
poínání, boji
<>
vyplývá
majetek mo-
Nemožiios zastavení
mezi sebou.
lidí
nepomže, rovnž
pranic
rálku hlásati,
boje o majetek
163
tak jako v boji
za národní bytí: v obojím boji rozhoduje bohužel toliko taktika,
ale
kterou na ruku dává pud sebezáchovám', nikoliv
neb
lidskost
V
soupe.
nynjším
pesila; pesila doucnosti
:
jichž
milost,
majetek
o
boji
jest
rozhoduje
bude ovšem
rozhodovati
avšak dnes
dovolává prohrávající
se
vykonávána soukromým právem
po vítzství hospodáské spravedlnosti
silnjšího:
vykonáváno
Neb výrobnos
jednotlivc obecnému dobru pokoícím. a vzrst jest
hospodáským úkolem
k tomu
tomu
jest
kapitál
dobrovoln nikdy
prospch práce
poteb
kapitálu dostaující mzda.
nelze,
pokud
se
o výtžek hospodáského podniku
le na
Mzda
útraty kapitálu.
nepatrný žold,
pipadá tím mén,
ím
nákladu dostoupily. i
kapitálu
mzda
s
kapitálem
vyhovti
dlí.
jinak,
když neobnáší více než
i
mezi náklady výrobní, z nichž
náleží
jí
více z nich strávily pachtovné a
úroky, tak že klesá na
tak
Naproti
nesvolí.
nejdležitjší potebou nemajetné práce k slušné
výživ a ke stádání Této
jemu pe-
kapitálu:
kážeti aneb snad doista ho obtovati ve cizí.
bude
veejným, prospcháství
právem
silnjším
toliko
též v boji bu-
bod nulový, když
tyto
na roven
Jelikož tedy jak práci bez kapitálu,
samému na tom
záleží,
aby z možného
nákladu na výrobu inného, vtší ást pipadla jednomu než druhému,
stojí
pitálu a kapitálu
toho jest mezi již
vyloženo, za
hospodáské prospchy práce bez ka-
bez
obma
práce
pímo
trvající
píinou práva
proti
sob, a úinek
boj o majetek,
silnjšího,
v
jenž, jak
novovkém 11*
Nemožnost zastavení Loje
164
o
majetek
hospodáství národním platného síle
slabší,
práci
totiž
spravedlnosti zbudovaných,
neb
píinou
za
nického a ddického
odstranny budou spolu
pomry
povždy budou
ddickým
a
pracující,
budou
:
:
historické
nikdy boj
Totéž
a
P
)
kategorii,
o majetek
o
mezi
ásten
Lassalv náhled
z rozdílnosti
ústavy
propast'
sice
kapitálem bez práce odstraniti
kdož kapitál
S právem vlastnickým
postrádající
kapitálu
ponvadž oba
dá se
takoví,
práva vlast-
tedy a padá rozvržení spolenosti lidské
stojí
pracovnictvo
v
námezdní,
prácí povždy
a
nezrušitelnosti
mají vedle tch. kdož ho nemají. a
jest
se za-
po zásad hospo-
pece mezera mezi kapitálem
otevena;
na újmu
Avšak když
nynjší blahobytu dlnictva se píící
zstane
mezi sebou.
z pravidla
bez kapitálu.
ádu hospodáských,
vedením nových
dáské
lidí
vn
trvají
prácí
a
vn
bez
ne-
trvati
kapitálu
a
vyrovnati, nikdy ale dokoná
o kapitálu, jakožto o
ostane zbožným
zájm
kapitalisty
a
pechodné
páním: nevyschne
prýštící zdroj protivnielví. které
bude podncovati.
platí
majetkem naturálním majetkem hodnot.
protivnictví mezi a
Majetek hodnol
jest
s
potclty podnikatel, kteí, splácejí
výrobností svou poukázán
upotebujíce
vzájemným plnním,
pírodními,
Hospodáské
bu
penžitými
pomry
tyto
a sice
bu
dávkami máji ten
ho,
na
služby jeho
práci
bu plody
jménem
úrok.
úinek, že poskyto-
Nemožnost zastaveni boje
zápjek
ovládají
jakožto
podnikatel
jakožto
svých
vatelé síly
k
majetek
o
nadvlád
stran
mezi sebou.
hospodáské
dlužník.
V pomru úroku
naturálního,
opaným.
Proti
Ano sama
z pravidla istý
píjem,
ního na sto uvedená v
pozemném.
ješt z vosti
té
sil
prmru
stálé
zvlášt
píliš od vrtka-
penžný písnou
urené zaplacen
k placení
toho jsou
platí
úrokem penžným
kdežto úrok
závisí,
lht
ve
Následky
To
dává.
ponvadž pes
ostává,
pírodních
pravidelností
musí.
jednika majetku naturál-
který
které v tomto ohledu za
píiny
malo-
kárající
úroková 123) pevyšuje
míra
zákonitá
ma-
majetku hodnot
této
pirozené centralisaci jsou zákony lichvu mocný.
útraty
smrem prospchu
postupuje
neustále
majetku naturálního
o
na
závislých, jenž pohyblivostí a spsobilosti majetku,
v hodnotách záležejícího, rozmnožovati se na jetku
165
vitelé
pak závazek k placení
stojí
této
lidí
býti
pokraující zadlužování
majetku nemovitého, až pedlužení tak daleko dospívá. že majetek hodnot osvojením
naturálního
jej
dokoná
veškerého výnosu majetku
si
sob
podrobuje, a v nedostatku
dávek naturálních majitele jeho donucuje, aby dluhy své prácí
všelikou
.jsouc
o
to
horší
nikoliv
volnost",
splácel,
má.
v
tom
prospch
ale
vyhledává,
dlužníky
Volnosti
té
vypovídajíc,
ze
penží iá i
sice
aby chalupníky ze
ale
nejenom prospch k
tomu
zadlužených
míe
velmi
mla
šlechta
úplnou
sob
v plné
výpov
v tom.
nýbrž
statku
používá a
feudální
že
jest.
statku honila: naše šlechta
svj
bývalým robotám podobna
která
kapitály
volnost' vyklízeti.
své
nevas
asto práv k tomu
cíli
Nemožnos
166
úvr
nebyl
jenž k vli
sob samému
byl
dlužníkovy
aby veškeren
plutokracie
tíd
mezi sebou.
koistila,
a exekuní dražbou o poslední majetek.
peovati,
to
lidí
procesem a knihovním jeho poznamenáním
jej
o poslední
O
tísn
aby z okamžité
praktikujíc,
pivádjíc
zastavení boje o majetek
pohlcen,
naturální
úkolem
velikým
jest
trpti
majetek od
aby v majetné
nesmí,
rolnické spoívající konservativní živel cele
živlem
revoluním v majetku
stráven
dle
jest,
pracující
tída více životní
platnost
zjednati,
chmatm
pohlcen
ztlesnným.
hodnot
díve než naturální majetek od majetku
Proto nastává
hodnot
státu,
bu
toho
shora
zdali
bu
království,
aneb
státnímu prospchu
má,
síly
zdola
reakce:
pe-
majetku hodnot a dalšímu zadlužování majetku
naturálního kladou se
nov zavádnými
meze
ády hospodáskými a politickými. národo-hospodásky odvodnný úkol, majetek naturální zúrodoval zapírajícímu
spravedlivost
;
mu
aby jakožto kapitál
ale zabrání se
jeho
vhodnými
Ponechává se
sobectví,
hospodáskou aby
ho
vy-
koisoval. Majetek hodnot podrobuje se na as, aby, jak djiny
uí, znovu ke vlád nad majetkem naturálním se vyšinuv, a
právo
osvojiv,
míru dlal
leenský tento mezi
obma
úrokovou jednostrann
pak z
prbh tmito
dlník
ukládati
nevolné poplatníky.
bude následkem živly
mu
si
Spo-
protivnictví, které
majetkovými za píinou
se-
trvanosti, mírnosti a obmezenosti jednoho a pohyblivosti,
výstednosti
a
ncohmezenosti druhého neustále
trvá,
vždy
Nemožnost otaveni boje
nikdy
.jakožto
se optovati
lovk,
pHrodou.
167
nevysychající
pramen
boje
majetek
o
1 24 o majetek. ) '
jistá jest
Taktéž b)
nemožnost zastavení boje lovka s pírodou. ponvadž
Neb klopujícím
svt hvzdnatém
ji
tepla a svtla,
jakožto zdroji
jest
stedkovanv: se životními
poukázán.
i
na ob-
na
slunci.
její
úinky tchto
svty
záleží,
teba jsme
obvykli,
si
Máme
mluviti o ne-
tím
co Uvážíme-li na píklad, že Gína
pesvditi.
na
zvlášt
obilnicí
zem:
vyzdnvmi
se
vzpomeneme-li
estnjší zamstnání od
spsobem u
hlavních
obou
prostírající
.langtsekiangu
mén píin
zemi ze stavu nejúrodnjších
práv
mezi nejtunjší do hojnosti pírodních plodu že
spro-
jsou
ad
k tomu. mohouce se
a
íana
náleží,
že
jsou
nejbohatší rolnictví,
nej-
za
považované, nejumlejším
pstováno: hledíme-li k tomu. ze rozvádním vody, soustavným zavla-
tarasy,
pí
pudy.
bez zemí od-
že ítající, jest vzdlána, a vislých 7:;.000 tv. mil
prámech
a
ekách Hoang-ho
bainy si,
zem
nich jest
žováním a vysušováním každá
a prplavy
s,l
na hrudu podmínkami svými v poslední nýbrž Ta není ale statkem neobmezeným,
vyerpatelných pokladech zem.
o opaku
závisí
života, .jakožto podílník tohoto
lovk,
veliinou,
konenou
a život
a .jelikož
tyto
veškeré
hmotou, z nichž
naší
obžnice
trvání
majetek
o
pokryty jsou k
založenými
úelm
plovoucími
i
eky
výroby na vorech
zahradám.,
a
a
pe-
Nemožnos
168
svdíme-li
zastavení boje o majetek
vzdor
že
se,
že
potu 536,909. 30Q 125) oprávnna domnnka,
tož jest velmi
jest:
pírodou.
koky, krysy a hady po-
z velké ásti hlad trpí, a psy,
nuceno
s
úrodnosti a nejpelivjší
této
vzdlanosti obyvatelstvo obrovského
jídati
lovka
v této íši úrody brzy bude palivou otázka:
i
vzíti
»
odkud
potebné k podlení majetkem obyvatelstva
statky
nad tento poet pibylého?* Patrn jenom z majetku movitého,
nevyerpatelného zdroje
z
jejž
pece do nedozírna
ne do nekonena, tož
íané
Jenom nesmjí
vd
a
umní
a v
ped
národové uzavíti se
sil
ostatní
rozmnožiti
podobném položení
pokrokem,
domácího dobrého
lze.
octli
se
kterým ve výrob,
národové vynikají,
nýbrž
národní svou domýšlivost potlaujíce a toho, lepšího má, vedle
a
pírodních
musejí
což cizina
vážíce vynasna-
si
žovati se, aby z nižší výroby vyšinuli se na roven výroby
a
ušlechtilejší,
aby výrobky
nižšího
stupn na
jemnjšího požitku spracujíce vymovali suroviny, jež by domácí
je za
potebu potravin
každém vyšším stupni výroby zdokonaluje hospodáské náiní a
uhradily.
lovk
Na
zbra,
vynalézavostí a
brousí
stroje své,
statky
cizozemské
výrobou rozum svj, a pokrauje takto progressivn ku
pedu, až na si
nmž
lidstvo
podaí
podmaniti,
se j.
její
luební
jejich
takové
se síly
mocí
t.
na konec dostihne vrchole svého vývoje,
mu pírodu a
.iiž
o majetek docela
boji
služebny
fysikální
množství
majetku
individuum k živobytí potebnou
podleno,
v
veškery v rozmanitých podobách jevící
dnes jest fysické
uiniti, a po-
nabýti,
mrou
síle
si
aby každé
jeho mohlo býti
lidské velice
uleveno;
Nemožnos
výkony
jsou z nejvtší
její
Z nesmírných
ásti
a
mechanickými
erpaje
k
vyšší
lovk
nabyl
pesvdení,
o majetek
boj
nejvíce
možná bude ohmezen,
lidstva
proti
pírod
zákon
donucuje, a jelikož
s
pramenu
mravní vývoj
lovenstva
od moudrosti
všehomíra
teba
vedle
urení
rozeného výboj
útokm
sil
jejích
tchto
i
ani
jejích
sil
lovkem
s
jest
nejen
vésti
v
byl
boji
svobod-
boji
pokroku dosažen:
zákonu pi-
neustálý
pírodou,
s
nýbrž
zápas na též
na obranu obhajovati.
o majetek;
nutno proti
Proto
žádného míru
pírodou až do skonání lovenstva.
pírodou bylo by
ale
práci duševní,
nezmnitelných
jistým jejím vítzstvím:
v tajemném
zdokonalovati
tak zvaných
jemu nepátelských
mezi lidmi ani
vbec
aby nejvyšší duševní a
v neustálém
žádné vyhlídky na mír
Ustati v boji s
boj o majetek
byl docílen a vrchol
majetku
dobyly
tehdy,
jelikož s jedné strany
lidstvu vytknutý
svého
potebného statek
jest.
stupn
dodlá
prázdn ku
stavu
není prostedku,
lidstvu
vyšinuje,
druhé strany bez majetku není od-
k vydržováni
ných povolání,
se
ustavin
poinku od práce fysické, není není
se
1
mezi lidmi zuí, co
Aby Neb
ducha
vývoje
osobního
ustaviní'
svorným bojem veškerého
a
nelze.
si
169
pírodních
svými
nejvyššího
pokud
nahrazen.
kdy pestal, mysliti
že
pokroku
vedený,
pírodou.
sil
výroby
rovni
hospodáského a duševního když
pokladn
prostedky
vyšší
a
již
s
na pírodu uvaleny.
již
nezmnitelných
a
fysickými a
lovka
zastavení hoje o majetek
smrtí
lovka.
lun budoucnosti
za
neunavené innosti
vítzství
pírody
nad
.Možná, že netušené a
spoívající nove
hospodáské
Možnos
170
ády
na
krátký
mezi sebou vyložené
;
zostení boje o majetek.
as možným
avšak
zajisté
Vný dalek,
mír v
lidí
shora
a jakožto
absolutní,
majetek míru nepipouštjí.
boji o
o majetek
boji
v boji
pímí, ponvadž
zákony spoleenské jsou
zákony svrchované, v
pímí
uiní
jenom
uzavení
jest
jako jest daleka od skutku
utopie
svého
vného
tak
míru
v boji mezi národy za národnost" svou zápasícími a o vládu i
pednost' závodícími.
Spíše jest
B)
odvodnna
možnos a)
a)
Již
o
zostení boje
o
po zákonu mravním,
šíením vzdlanosti.
spravedlivém
rozdlení
moci
jednávaje, a nutnost' jeho k odstranní
sace majetkové vykládaje,
devším v prospchu
osvty mezi která k
aby
spolený
na spoleenskou kopávanou,
pes
nikdy
svou
pícce
píliš
jejich
rozkvt v nich
podnikli
hlavn
státní správa,
mezi lidem
již
ze žárlivosti
vzdláváním
asem
svých a na
též od tíd
i
prospch poznáváno.
naklonny
spodáské soutže pinuceny, aby lepší
pe-
o rozšiování
vzdlanosti
nadvládu,
bývají
strojené centrali-
To bývá asem
Nebo teba nebyly rozšiování
po-
se
staral
lidem, a že jest to proto
majetných jakožto
politické
dokázal jsem, že jest to
státu,
tomu hledti má.
pracujícím
majetek
lidu
pod-
neoblomnou mocí hoz ohledu na
potebný
zužitkování
kapitál
uložených podporovaly vzdlání mezi nemajetnými,
Možnost? zostení boje " majetek.
prostedky uební jim opa-
školy továrnické zakládajíce,
výzkumné jim udlu-
tujíce, nadace a podpory na cesty
Tím
jíce.
vyrovnává
se
171
velkým
stupe vzdlání
dílem
má
nemajetných se vzdlaností majetných, což
spoleenský
následující
dává
nemajetnému
úkaz.
stupe vzdlání
Stejný
majetku
nestejnos
za následek
bolestnji
nežli tomu. jenž jest
na nízkém stupni vzdlanosti.
beze všeho vzdlání
nemá smyslu pro
Rovnost' obanská, vzdlaností
kážky
odstraniti
její
stane
rozdíly majetkové.
ásten ve
pirozen touhu po
probouzí zcela
skutek uvedená,
úplné rovnosti:
Ti naleznou
pekážku
až píliš brzy v nedostatku majetkovém jedinou rovnosti s majetnými
jetných
vzdlanost.
jejich
nesnesitelnou,
Závislost'
zahnízdí
se
odvislos jich
od
ma-
obtížnjší, v jaké roste se jim
stane
tato
jestliže s rostoucí
mezi majetnými stopášnost,
:
míe
se jim v té
stává
pe-
pak heslem všech, kdo/
se
jsou vzdláním bohati, majetkem ale chudi.
dokonalé
cítiti,
lovk
centralisací
konen
majetkovou
hejivos, nemravnos, pro-
otuplos a nevdomost'.
Sebevdomí
stejného
aneb vyššího stupn vzdlanosti rodí touhu po spoleenské neodvislosti a
potebu majetku, jakožto první
její
pod-
mínky.
Poteba jest
—
tím
s
jest
boj o majetek.
vtším drazem,
shora vyložených i
za
se,
pramenem
píinou teba
s
sil
Boj
skutku ten
skutkem
a tímto
musí se
vésti
ponvadž nejenom
zákon sebezáchovám
ím
dále
následkem
a vývoje, nýbrž
duševních, ze sebe samých obnovujících
nahodilými pekážkami,
avšak
ve
velkých
«
Možnos
172
dobách historických
vin
s
zostení boje o majetek.
patrným zdarem vzdlanost'
usta-
musí pokraovali.
Mimo
to
možnos
oekávati
lze
zostení
hoje
o
majetek
rozkvtem
(3)
Právo tvorstvu
podoba
nejušlechtilejší
jest
živoucí
V
robuje.
práva.
síly,
kterouž
silnjší
veškerém
ve
slabšího
pod-
si
pírod
úincích jakožto píina v
prvotních
bezduché vedle zákona mechanické píinnosti djících
promn
postupuje
se objevujíc,
píina promn
jakožto
sp-
vedle zákona psychologické píinnosti živoišstvem
sobených
stupe zvíecího
na
násilí,
s
se
kterým
lido-
síla
jeda slabšího spolutvora dávícího, co do surovosti závodí.
Nad
stupe postupuje k
tento
jakési mírnosti,
slabšího
konen
k práci otrocké donucujíc, a povznáší se
až na
vrchol mírnosti, kterouž jest sebezapení silnjšího, jenž se
dobrovoln odíká
V
užit koval.
této
se strany
výslovné
zkrocené
lovk
více
Oekávaný
nosti
lim
tento
i
jako nadvláda krotili
užitku
osvobozeni ;i
ji
pro
je,
pinese,
prospch
slabšího
»mocí;« a pokud
»
se
rozhodl
zoveme
sob podrobeného za podmínku neb mlky klade, jmenujeme ji
Jelikož mísili
vbec
podob, kde uznává osobnost
samoúelu.
jakožto
úely vy-
toho. by slabších pro své
vbec
záleží
v
právem.
požitek poskytuje,
oekávaje, nežli
uznání
krocení svého
že
násilí
úinku,
mu
násilí
neskrocené.
má
který
nevolníka pro rozkvet jeho individuálpospolitost
;i
následkem
toho
i
pro
\|.,
sama jakožto
krotítele
lulll
obranu
a
loto
nejlépe
moc,
se
zalez,
nemohouc
proto
zachováno;
se
spolen,
spojenými;
jest
jest
k tomu
nejdležitjší z
Ponvadž
cíli
stát založen:
píin
nejlépe
býti
tez penost', musilo býti právo
nalezlo
pouze Stát
ochranu. .tát
ho
nejvhodnjší upravuje
vy-
stát
bezpenost pravá
státotvorných.
díve
musilo
a
a po-
státním,
svazku
nvadž spoleenskou moc donucovací konává:
jehkoz
a
jednotlivých obmezivMcb v.
lze
provésti
kráí
potlaováno,
bylo
silami
práv
jednotlivých
k obrané
.kulku se dostávají,
právo jakožto moc
aby
trpti,
v
tyto
bylo
právo
aby
Qa tom
lena. Pospolitosti zkušenosl
jejího
prospchy
Qabyvší) že
17:;
boje o majetek".
nos zostení
právo nežli jeho bez-
díve
nežli
úpravu
právo
svým
V
stát.
státu
nejbezpenejs,
a
zákonodárstvu,,:
zabezpeuje mocí svou donucovací.
Právo
jest
platných ustanostátu. souborem v státu tedy od založení výluným zdrojem práva. vení donucovacích a stal ustanovení, shledáme, Zkoumajíce podstatu právních
ztlesmezi nimi taková, jež jsou
že jsou
nním zásady rovnosti, která mínný imperativ státní moc
pod-
jakožto
vyzývá,
aby
moc donucovací stejných p,padech stejnou ustanoveni právu., vykonávala, a že jsou ztlesnním zásad nerovnost,,
v
která
jsou
aneb tídám spokterá jednotlivým osobám Lo nadržuje. leenským na útraty druhých jest
jak
v oddílu
^loženo,
všude
o
strojené
tam,
kde
eentratisaci stál
uedává
majetkové bylo podílu
brat,
„a
174
Možnost' zostení boje o majetek.
nýbrž toliko nkterým tídám spo-
zákonodárství všem.
leenským, neb poznali
docela
právu platnou, na jedné stran
poádky aby
záleželo,
ského práva
zásadu,
že opanovaní
nemli
v
stavovském
spusobilosti právní,
nabývati majetku nemovitého a tím ve
veejném právu jaty v
Tak jsme
jediné z nich.
toliko
právní
jakožto
podílu bráti, a na stran druhé býti pi-
a cechy byli
vli tch, kterým na tom
proti
Právním zásadám stavov-
vyloueni.
sloužila
tedy
za
základ
zásada,
vedle níž
býti mla spoleenská nerovnost proti zákonu spoleenské rovnoprávnosti. Naproti
udržována
tomu
jala se filosofie
práva,
poínajíc sedmnáctým sto-
letím,
odvozovati ideu rovnoprávnosti z pojmu osobnosti.
Hugo
Grotius,
že jsou
Hobbes,
od
lidé
Helvetins,
pírody
s
Rousseau a t ej
n i,
a
jiní uili,
že
se
ne-
stejnými stávají toliko vnjšími okolnostmi, spsob vývoje jejich podmiujícími. Idea rovnoprávnosti, jejíž vítzství staletým bádáním filosofie
práva bylo pipravováno,
samém od tíd
jejíž
poznání ale v
lidu
k užívání práva silnjšího privilegovaných
fysickým a duševním násilím bylo potlaováno, nalezla na
prvním všeobecném advokáta v
osob
hlášení jejich si
konen
snmu
osad amerických výmluvného
Jeffersona, a byvší k
neodvislosti
roku
návrhu jeho v pro-
1776 uznána,
po tisíceletých pekážkách spoleenského bezpráví
vstup na kolbišt positivního tvoení práva.
Od poslance
Virginského formulovaná práva lidská byla 13
uznána
proklestila
též
v
let
pozdji
národním shromáždní francouzském.
De-
Možnos
/.osiení
175
majetek.
boje o
rhomme)
klarace práv lidských (déclaration des droits do prohlásila, že
svazku nyní
manském
oban
nosti všech
právo
jednotné
zásadou rovnopráv-
vítzící
Na míst posavadní duchovenstva,
práva,
napoleonským
založeno
stavu
tetího
ped
státních.
soukromého
soustavy
nadvláda výsady ustupovala
založená
za krokem
krok
Na
svobodni a rovnoprávní.
se
rodí
lidé
oban
soukromé všech
trojí
šlechty,
a
zákonodárstvím státních, které
k rozdílm spoleenského postavení nehledíc na zásad
ped právem spoívá
rovnosti všech
a o nesesaditelnos
a neodvislosf stavu soudcovského jakožto o nejmohutnjší pilíe své se opírá.
Ty pak spoívají na žulovém základu
nepeložitelnosti soudc, na nedotknutelnosti základu tohoto
odlouení
následkem
obran
právomocnosti
a
správy,
nedovolenému psobení v právomocnosf na
proti
na
mínní, jakožto moci
svobodou veejného
jeho
od
stráži
stojící.
Snadno
lze pochopiti,
ohromný pevrat sou-
že tak
stavy soukromého práva neostal
bez
úinku
ani na do-
ani na vývoj národního citu
savadní zízení spoleenské právního.
V
prvním
ohledu,
když
pokrokem
v státním prospchu a ponejvíce na
rovaným,
již
vda
i
úadm
a
na
práva
poli
dstojnostem
panující tídy
útraty jeho
podpo-
pestala býti výsadou tíd majetných.
poslednímu
když
a
vzdlanosti,
muži byla
soukromého,
z
lidu
cesta
otevena,
k
nejvyšším
zrušila
rovnost
druhou velikou moc, z níž
erpaly prostedky
k
vývoji
individuálnosti
Možnos
176
své:
—
nezbylo jim nic než
chovati a rozmnožiti
nyní
stranním všedi sluhy vyjímaje,
tém
nevšímavostí
zákonu
Jej
za-
osobního vývoje
jejich
pedností rodu
stal
touhou. Od-
se,
osobní zá-
lak že nejstarší šlechty nemajetnost
nechrání,
vyznamenáním
a
dopomáhá.
ped zavedením
tlivc, která
nakupený majetek.
po
majetek výluným mítkem spoleenské
platnosti jednotlivou,
ped
o majetek.
snahou a jedinou
stalo se jedinou jejich
a
zostení boje
majetek k dstojnostem Veškera
ráznost
jedno-
veejném
rovnosti v právu
udatenstvím na poli váleném, výmluvností na kazateln a
vdou
—
na kathede
stednos vyniknouti
vbec
osobní inností nad pro-
se vynasnažovala, veškera tato ráznost
lidská se po zavedení
veejném právu vrba
rovnosti ve
do boje o majetek, jakožto o zlatý kli, bez rozdílu
stavu
otvírající
každému
pistup k moci a sláv ve spolenosti
lidské.
V
ohledu druhém vyšinul
k požadavku,
líni
to
právní
cit
v rovnováhu byly
zásluhou osvíceného socialismu, že boj
zpáteniekému jakožto
spolu
národní
již
odmna
aby zásluha a
uvedeny, a jest proti
se
manšestrovství
pední
bojovník
zapoav, za
ideu
vystoupil
materielm
spravedlnosti na poli práva soukromého.
Tento zrušením feudalismu zapoavší a ke zrušeni
skorém všech pednosti stavovských došedší konalé
rovnosti
rozený
Úinek
právní šíící
se
spchající vývoj
osvty,
pináší rovnoprávnost', jako závislost. 130
)
Vycházejí
tedy
která
majetek z
a k
práva
cíli
jest
oi>d;ireiicinn
do-
pi-
svým
držitelm svým ne-
každého
stedišt osvty '
Možnos
177
zostení boje o majetek.
dva rozdílné proudy: k spoleenské neodvislosti a k rovnoKdežto
právnosti.
ale
zápasí tento se stejn
od
cházejícím centralisace
sám
majetek
podporuje,
mocným proudem opaným,
smrem
majetku a beroucím se nadvládou,
s její
monopoly a
jejími
vy-
strojené jejími
Avšak proud rovnoprávnosti, osvtou rozpou-
výsadami. taný,
onen
nedá se bez vyhubení národa osvíceného více za-
K
staviti.
rovnoprávnosti
zápas proti centralisaci
škodným
:
též
majetkové nerovnoprávnosti na-
jmní
vlastního
držující:
smruje, podnikne národ
nabývaje uiní
umní
ne-
její
boj o rovnoprávnost' vyvíjejícím se takto citem
právním zostený bude
též
zosteným bojem o majetek.
Dále jest možné b)
zostení boje o majetek po zákon pirozené m. Teba mylný
byl
náhled
Malthus-v, že
u
lidnatosti
bez pekážek vnjších pibývá v geometrické progressi, potravy
ale za
nejpíznivjších '
tické jest
pece nedá
progressi, 1 28 )
tomuto bludu za základ
pomr se
upíti,
sloužící
ovšem
že
K
pravdivá
triviální
rod
sestavení
jest
zákonem píinným
mathematického obrazce,
by lze zákon ten z
zjevu
vedle
ili
bylo
úinku jeho na pibývání neb ubývání
lidnatosti stopovati,
nedostává se posud statistických
známé nám do dnes
<>
nic
tohoto.
nhož
Toliko okolnost', že Chleborad. Boj
vta,
to, zda-li
dostatených prostedk k výživ potomstva,
Zachovati
)
toliko v arithme-
že lidstvo hledí se rozmnožovati bez ohledu na jest
12T
majetek.
dal.
statistické íslice 12
Možnos
178
nkterých
lidnatosti
tomu.
adou adou
pouze
že jest
uritými
mezi
progresse
nikde
domnnku,
není
lidnatosti
ješt
státu
pipouští
Malthus-ovy.
bývání
zostení boje o majetek.
že onen
pi-
obrazec
Dejme
geometrickou. arithmetickou,
dobami
nauky
nepotvrdily
rozdíl
a
nepatrný,
ale
tož
12íl
)
zajisté
neostane takový pohyb lidnatosti bez úinku na plodivos
pírody. Neb jednotlivec nejedná
(jakožto £u>oy tcóXithcóv) též pro ostatní s
jejichž silami pracovními
mén
kombinuje.
zmo
jest Jak
K
)
ohromn spojil
i
o v á n
í
m
na tom
svobodný
se
Neb výsledek toho nebylo polné jejich innosti.
dlbu
slovem:
úspšnjší
v
tovary
stedovká msta bývající
boj
o
a
s
j
e d
otrokem k
n o
1
své
v o o v
i
lidské,
na
pírod.
znásobení
na
y.
zmocuje,
oba-
možnou
tato uinila
nižší
vyšší roven,
Následkem toho pi-
majetek. byl
1
boji proti
sítání, nýbrž
z
síly
spoleenských
vzdlanosti
stupni
prmysl, suroviny zpraco-.
potraviny
jakožto místa
lidnatosti.
pospolitosti.
jednotlivou
sílu
Neb kombinace
zavádn
bývalo lidnatosti,
vávány
síly
povznesení výroby
práce,
leny
obchodním
n o v á ní sil
kombinace
tato
poznali jsme již
kterém
mb
o
nýbrž
sebe.
vedle individuálnosti více neb
pokroilé v rozmanitém styku 13tí
pro
toliko
lidstvo:
v
poznali
jsme
rostoucího majetku a pi-
Obyvatelstvo
jejich
musilo
nedo-
za
statených tehdejších prostedk spojovacích
brati
zásoby
nalezlo
jich
hojn.
své
potravní
z
nejbližšího
okolí,
a
asto až pebytkem. Která moc arovná vyvolala takovou hojnost? Patrn vtší kombinace vajících
sil
lidských,
které
nadji
v
ze
zem
pdu
hojný odbyl neustále
Možnos
povzbuzované
tomu
k
objímaly
rostoucí
179
zostení boje o majetek.
víc
rozšiujícím
více
a
prmyslu
zkvétáním
trh
stále
kruhem
se
intensivního k zahradnictví pecházejícího polního hospo-
dáství n o
s
vzrsl
:
p
i
ii
d
(I
i
I
n
;i
o
I
s
t
z
i
p 5
s
o b
v ý r
i.l
o b-
y.
Teprve
druhé
v
ad
vzájemné
nastoupilo
jejich
úinkování mezi sebou, vedle nhož rozmnožování potravin
zapoalo pízniv psobiti
lamovati
a
s
domov prmyslníkm
zahranin
do
svou
podnikavostí
suroviny v domácí
zemské potraviny
své
tržebnictva
spoleenských,
množení
nový jeho
jakožto
nové pibývání
plodnosti
pdy.
petvoujíce.
obraz
též
síly
kombinace
nové
nové
roz-
vývoje
toho
lidnatosti,
Typický
se
tovary a cizo-
pracovní
živel:
pro-
obraceti
ciziny
v tuzemské síly
Ta
brzy nedo-
vstoupily do tkaniva dležitostí obchodních
Tak
sil
lidnatosti.
kruhy hospodáské psobnosti
staoval, a oni
poali,
že
pokroila,
tím tak
na pibývání
též
poskytují djiny národo-hospodáského rozvoje
kídového
Nejvtší toto semeništ zemkoule,
ostrova evropského.
jež v tovary pro všechny národy
svta urené zpracovává
nejen své vlastní, nýbrž též z etných jiných zemí cizích
pivážené suroviny, vyniká mezi všemi nými vzrstem své na celém tosti
svt
;
a vzdor nejpíznivjšímu pibývání lidna-
potravin. 131 )
avšak
nikoliv
krýti
Anglie dováží
mouky, pšenice a ostatních vajec,
vzdla-
lidnatosti, živí obyvatelstvo své nejlépe
své není v rozpacích, kterak
/potebu
zemmi
proto,
druh že
by
svou ohromnou množství
sice velké obilí,
ano
rolnická
i
masa
výroba 12*
a
pi-
Možnos
180
bývající
lidnatosti
nehodlá,
staiti
tržb,
v
nežli
nemohla, nýbrž, se býti Anglianm
dostaiti
zdá
jelikož
zamstnávati
njším,
zostení boje o majetek.
mén
pracovní
výnosném
po celém ostrov rozšíené a
lord
ckých
by
bylo
zahrnující,
množství obyvatelstva,
obrovské sady anglis
takové
vyživiti
to
mu
by se
že
výhod-
Zahradnictví
rolnictví.
též
jí
v továrnictví a
své
síly
že
nedostávalo
místa
k nevyhnutelnému volnému pohybu, a že by je nedostatek
prostoru a nikoliv hlad pinutil k vysthování
píiny
Stejné
úinky.
mají stejné
chvíle,
té
zem
od
k tunjší
chudší
vždy
lidské
pízniv úin-
Vbec
naší.
oekávati
vzrstající
ím
pokrývající.
více
pd
vyslovil,
zanášeti,
pochybnosti
úkaz slune-
od pokroku vzdlanosti
lze
plodnos ornice
budou
umleckou dovedností
zemkouli
se lidé rozmnožovati,
své
síly
naši
vdou
bohatnouti, ušlechtilejší výrobou
ády hospodáské
dokonalejší
zavádti,
vzdlanosti se zdokonalovati a osvtou vynikati
budou
není od
kdy Carey epochální vtu o postupu vzdlávání
ního svta našeho
se
obžnice
že pedpokládajíc trvání kosmických
více,
a
pdy
musí pi-
Proto
bývání lidnatosti všech prmyslových zemí kovati na plodnos
se.
kombinovati,
tím
více
blížiti
:
ve
tím více
se
budou
rozluštní protivy mezi neodolatelnou touhou po nejvtší
míe
majetku dle
voje
každému vrozenou
jednotlivci
budou její
si
k
zákona sebezáchovám a
osobního vý-
mezi nedostatenou spsobiíostí
lomu propjenou; lun snáze a pravidelnji
pírodu vlastními
plodnosf
a
s
lidnatosti
jejími
v stálé
silami
shod
podmaovati,
udržovali.
a
Pak-li
Možnost' zosten!
hv živné
pdy zemské milionu pozeman
dosavadní vzdlané
veškeré
síly
L81
o majetek.
lioje
1400
k výživo potomstva nynjších
pevyšujícího nestaily, pak pikroí
potem
lidé
kom-
s
binovanými silami a zdokonalenými nástroji ke vzdlání
pírod
zemí nejúrodnjších, kterých nyní pemocné
ješt mil
Tak jsou
nemají.
síly
zem
Brasilie,
tch 151.413 tvereních
z
sotva
pebohaté,
pírody
dary
urvati
2°/
pluhu získány; a jest obrovská tato íše sotva 12 miliony
obyvatel
zalidnna,
kdežto
zem
její
tropickým horkem a pehojnou vlahou
Evropy
rostlinstvo
na ti
strany
a
svta
podél rozsáhlého pobeží poklady
dvojnásobný poet obyvatelstva
A
jakkoli
nevzdlané posud
a na
moe
vyživiti
a
vládnouc,
by mohla.
potravní v zemi této
pud
spoí-
americké, africké a australské
etných úrodných ostrovech
budou,
uplyne na
tisíce
poklady
když budou
osvojeny
tyto
konen
všechny pivlastnny, a parou,
železem, elektrikou a všemi a
na ruku Nežli
veškery
známými
jižních
probudila!
která
A
moí
by je k životu a práci
lidskou,
let!
síly
honosíc
se
sotva je lze porovnati se silami, ekajícími v ostatní
vající,
též
ohromné jsou
šírého
íny
nejvtšími
plodíc,
ekami
tekoucími
užitkové
úrodná,
souasn
Indie
pdou,
bujnou
nám známými
budoucn vynalezenými
podrobeny, když od
nás
posud ne-
hybadly služb lidské
pedvídané
sotva
a
zdokonaleni
budoucích obchodních styk mezinárodních vylouí všechnu
báze ped
následky hospodáské
pipustí pstování výroby,
podnebí
a lysikální
a
odvislosti
pimené
luební
od ciziny
a
místním podmínkám
pirozenosti
pudy:
pak
u
Možnost' zostení boje o majetek.
182
opt
teprve
pijdou
pásma
rostlinstva,
dlbu práce vání
n o p a
s t
i
váni
1 i
d n a
její
lidnatosti
2,
aneb
o
t
m
P roto
t
s
i
í
c e
e
1
t
á
o u
plodnosti
k
s
t
ad o u
i
4,
16 a
8,
zda-li
proto, že
ob
a_r
dle jiných
pdy
obrazce
dle
lidnatost'
obrazc
me
h
t
i
t
1,
i
dle obrazce 3,
5,
ponkud
zemi jen
geometrické
9,
rozdíl
progresse na
se statistickou dokonalostí uriti. 13 -)
Musíme
se
typothesi
Malthus-ov pravd podobný
nyní jenom
tedy
7,
rostou, nelze posouditi
jsme píliš ješt vzdáleni od možnosti této
cko
adou
potravin
Zda-li však plodivos
oné arithmetické a podíl celé
hojnost
a
naší,
lidnatost.
prmrné rozmnožování
geometrickou. 1.
obžnice
naznaujících, více pravdpodo bobrazec, znázorující p r m r n é
b ý
i
zem
pomr
obrazc,
zem
zempisnou
provésti
pak nastane nejintensivnjší vzdlá-
úrodné
daleko pedstihne
její
lze
pedvídanou budoucnost
pro z
bude
zempisná
pirozená
platnosti
pak
lidské,
veškeré
plod
k
spokojiti
tím,
že
naproti
jest opak, že totiž
ony rozdíly a podíly v takových progressích vystupují, že
úhrnného
množství
pibývá,
rychleji
Píící
se
píinné, má
ponvadž shoduje tvorstvo
její
zemi
pstovaných
lidnatosti.
pímo náhledm Malthus-ovým nauka
vedle které lidnatost vislosti
veškeré
nežli
na
potravin
s
plodnosti
též proto
se
se
pdy
moje,
nachází se v sou-
do sebe více pravd podobnosti,
zákonem pro
veškero ostatní
všeobecn platným, že píroda všelikému tvoru
pipravila též prostedky
k
sebezáchovám'.
Na
všechen
Možnost? zosteni Imje o majetek.
mj aspo
pípad má Qáhled
mathematické pravd-
tolik
podobnosti
do
zem
má podobu schodniného
naše
podoby
všech
jako
sebe,
ostatních
183
Qáhled
Lech,
hlavních
kdož
soudí,
že
kulovníku, z kulovité
obžnic
vedlejších
a
soustavy naší slunení.
Tím
bohdá
jest
Malthus-ovo strašidlo
zažehnáno,
dkaz
tisíc
let
aspo
na tak dlouho píiny
a
nyní.
pozorovanému,
lovenstvo
pevnou
mis
a
neoctne
pedevším
mne
zemkoule
pohlavní
plodivosti
náhled
pravidla
zalidnilo.
tento
povznáší se tvorstvo
fysiologického
pak menší
nižších.
Tak
jest
jest
u
a
nezmni-
lovenstvu
Po náhledu Careyov ubývá zdokonalováním.
bytostem
;i
ubývá
Jestliže
le dokladem
osvdeného.
živok,
plemen
tento
zjev
tvorstvu
k
vdami.
míe. aby všechny obytné
není
pravý,
jest plemenitost nejnižších
lidské
badání
duševním
ve veškerém
od
jemu hypothesa ode
soustavy naší slunení pedpokládajíc
telnost'
všude
stavu,
vedly k náhledu, že
ani rozmnožiti se nelze v té
jest
nuceném
v
jest odporující
výsledky
jest
zákon
pírod
podporována ješt jinými
vyložená
psychologického, které
díly
v
že
nadjí naplujícímu, že
nikdy
se
Malthus-a vymyšleném,
mne práv to
ím
na neznalosti
založenou
hypothesou.
totiž
sou-
o
souditi,
Malthus-a nakreslený vždy tím ostane,
spoleenských. Nebo nehled k souladu,
.Jsou
lovenstvo
že
pochybovati
máme dvody,
ladném zaízení vesmíru. Ano obraz od
podán,
nemá.
nkolik
na
jí,
Ohromná
ím
více
dokonalejším: v eledi vyšších-;
vtší
známo, že mnohem vtši
jest
u plemen
plodivost
l
Možnos
184
zostení boje o majetek.
negra, nežli píslušníka plemene kavkazského. Porovnáme-li
ce
136
shledáme,
lebky,
jejich
že
lebka tohoto 1427
,
ce .
lebka
onoho
mnohem
chudší,
má
Dle toho jest cerebrospinální
soustava iv, pístroj to psychologické
negra
prmrn
innosti
lidské,
u
u Kavkazana, 133 ) k tomu
nežli
pedí
nehled, že prostední mozek vysoko
jeho pední, jenž jest vlastním sídlem ducha,
nad mozek 134
a že ani
)
mozkové nejsou tak vyvinuty u plemene ernoš-
závitky
ského jako u plemene stedozemního.
Tato soustava ivní
jak vysvítá z chorobnosti
jest,
i naladní
pocit iv gangliových v rozpoložení
vzájemném
se obrážejíc ve
spojení
že zvýšená plodivos
bilos v
duševním
s
jakožto se
pedpokládati,
136 )
všeliká innost! toto
úinek na
námitkou.
>že,
akoliv, jak
sám
pipouští,
sval innost' pudu pohlavního obmezuje,
obmezování plození,
nemže
znanjší nepíznivý
míti
ponvadž nejskrovnjší poet
píleži-
pud pohlavní k innosti dráždících, dostauje, aby
tost
í,
z;
pirozené plodivosti žen pravidelné pibývání
i
vývojem
jeho
vbec pohlavní plodivos a duševní spsoopaném jsou pomru. 135 ) Domnnky této nevy-
Diihring
pece
pro
a že
souvisí,
vrátil
negra
touto,
s
sídlem innosti vegetativní. Jest tedy
mysli
neb nejedná se
zabezpeil;*
pohlavní jest
innost'
Teba niíiže
tato,
vyssi
o to,
jak
lidnatosti
asto pud
inným, nýbrž o to, zda-li jest teba ídká, vždy též plodnou.
vývoj onu innost v nejmenším neobmezoval,
pece mnohem ideji plodnou
Z tchto
dvod
není
teba
hýli.
pro
budoucnost nej-
Mo/.nos zostení
mezi lidnatostí a
promn
v
zmn
íši
v
soustav
nebude
jí
a
mla
ovšem
by
vc,
se
našeho svta sluneního od
vdy
pipravované teprve
a jenž platnost a
že
shledali,
píin
padajících,
(Irové.
V
naše
sítanc
slunce,
záením
Irska zrozená
osvditi
se
mohla
jehož
úinky
Nebo lovenstvo
do
její
zachovávajících
uenci, jako množství
že
soutu nikdy
veliké množství tepla v i
závisí ale
její
od jeho na obžnici naši
mní, ponvadž
rok co rok ztrácí, nýbrž
má.
kterým
Plodivos
praví
eo
sil
dostaví.
se
maže. prostedn neb
a živoišstvo
Biichner,
ale se
bíd
spoleenském od C.areya
byl urván.
od
a
pravdpodobné
tisiceletích
majetek,
ohledu tomto
Helmholtz
po
vládnouti
rostlinstvo
vesmíru obsažených co do
lze.
dostaví
se
v pochybnost uvésti
všechen
pírod
bezprostedné
paprsk.
tch
za
zákona,
v souladu
aneb kdy
vládlo,
v poslední
zákon
nalezených
Uastiata
kdy
)
pedtucha spoleenského
již
jsme
137
nauka Malthus-ova
pessimistická
nyní
dále
oekávati
pak-li
pokládané. Pak by ovšem v nouzi a
jakožto
ím
píin ustaviného
z
vskutku
zdokonalování
znanjších
nebude-li
a
naší slunení a bude-li
nikdy.
Jinak
zmny
výživou;
ducha lidského, které
pokroku
jeho
185
seodMalthus-a prorokované nesrovna-
bližších tisíceletí báti losti
o majetek.
l>oje
živitelka
Tyndall,
:
všech
nemní,
se
netoliko
ve
obžnice
prostoe vesmírné její.
stálice,
kterou
sluncem zoveme, ustaviným záením v prostor svtový a nepetržitým ochlazováním ledovým jeho
co
rok
ohromné množství
tepla
utrácí
dechem
tak,
že
rok
maže
Možnost zostení boje o majetek.
186
kde
doba,
pijíti
myrty
vlast
kasuarin, ajovníka a kamelie,
pásma
nejslastnjšího
kraje
snžinami Grónska,
krom
že
dále,
datlovníka
cypiše a magnolie,
zemkoule
a
kde
budou
zaváty
kde na místo železnic a parochod
a
budou sobové.
spojení mezi lidmi udržovati tvrdí
vavínu,
a
Uenci
ubývá parokruhu
tepla
zem
tito
naší
také vody. uhlinatky a kyselky: vodu že ssaji zvtrávavající
kameniny,
natka
že
tvoíce
tím
pechází v pevné
zvané hydráty, uhli-
tak
zemskébo. vyerpáváním uhelných rozpustných
živok.
ustálým okysliováním etných nerost
vyme k
ímž
vyluuje,
se
—
prý rostlinstvo
pokladna,
z
níž
i
nitra
tvoením ne-
ložisek,
a šupin etných
solí
ochlazováním
tvary
že
kyslík
ne-
vzduchu
stále ze
živoišstvo ponenáhlu
obžnice naší
obyvatelstvo
sebezáchovám a pokroku svému potebný majetek erpá,
snad
konen
se
vyerpá. Tehdy ovšem, ponvadž
mezi veškerým tvorstvem
nejvíce
poutaným živlm pírody
k zachování jeho
by
nastala
odolati,
potem
mezi jeho
srovnalost'
spsobilosti
množstvím
a
nevyhnutelných:
a
boj
lidstvo
má.
roz-
asem
ne-
prostedku
o majetek stal
by se intensivnjším.
Busi
ledy soulad soustavy naši slunení pro
uren neb sivnjši
ne
boj
o
:
v
majetek:
chodem od ornice
mén
od též) v
obou pípadech oekává
mén
v
prvním
úrodné
intensivního vzdláváni
intensivnjši boj
druhém pípadu
s
pírodou
k
z
lidstvo
pípadu úrodnjší
pdy
k
vnos.
(jistým a
inten-
pe-
pokrokem
íntensivnjšímu
ohled hospodáských;
znenáhlým obmezením obytných astí
187
Možnost' zostení boje o majetek.
zemkoule
plodností odumírající
mezi sebou
píin
z
ovocem onoho vítzství
mezi
nesrovnalostí
a
obžnice
dvbff
ob
naprosto
zeném podnebí na bainách nice
a
a
zemního
lovili
lovkem. Neb
zemích
tropských,
a
alpském
mechu.
aby
pásli
a
kde
si
Tam
by
tam.
pokud poslední
pírodou neustálý
dležitosti
ani
boj
lidstva budoucnost'.
pro
Proto
která veškeré snahy k v
i
a
tyto ledovitý stlaili
—
na
nyní
ernoch
lidské
na
zimou nestuhne,
hoj o majetek.
s
lišejníku
písnmi žalostnými
pítomnost;
pry
by
rostoucí intensivností
s
rám
soby
Tato do nedozírama daleká možnost' tické
ochla-
brusnice
sbírali
oplakávali ztracený ráj a vedli by
též s
by
nynjší chmel-
neobytelny uinil,
mléku palmy pochutnává.
mezi sebou
našem
v
a až by
a tulen,
velryby
vesmírného
v
opustili
naši
rašelinnýeh,
pokrývajících,
prostoru
se
následek
aby na pekrásných zálivech more stedo-
vlochun,
chlad
aby
pásma,
arktická
vinnice
lidí
mne vyložených
ode
nevyhnutelný
nad pírodou:
pibýváním zimy na povrchu obžnice
lidé
hoj
intensivnjší
naší)
tohoto boje bylo by vítzství pírody nad s
pirozenou
a
mathematicko-fysických. Pirozeným
hoje bude z
lovka
lidnatostí
138
nemá
ani
pro
)
ale prak-
dozírnou
pessimistickou náladou,
oprav spoleenské
se
odnášející
zárodku potlauje. Penechme Malthusianm a ostatním
majitelm pessimistického názoru
o
budoucnosti
aby na hypothesách tchto
kreslili
temné
a stavli bludné nauky mysl
lidskou
skliující
její
a
svta, obrazy nás od
dlnosti odvracející. Nezapomínejme pro dalekou možnost
Možnos
188
zostení boje o majetek.
budoucího porušení naší soustavy slunení na pítomný její
Dejme
soulad.
se obdivující nás krásou
vn
kvetou-
luh svta pesvditi, že harmonicky spoádaným svtem zevnjším podmínný svt myšlenek a skutk též cích
souladn uspoádati. Chopme
se dá
stavb
k souhlasné
pospolitosti
kamene moudrosti, kamene,
peliv
století
který
nmž
chová, na
Ponmež
rovnoprávnosti lidské
svtu blaho-
zásady rovnosti a spravedl-
jednou opravdu uvádti v život a šetiti
nosti
Založme
ale nestaví.
a povznesme se k ideálu spravedlnosti, které
vští kesanství.
potšenou
lovenstvo osmnáct
podnes
na nauce kesanské o
pospolitost'
se s myslí
nejspsobilejšího kamene,
je
v ob-
chodu a jeho právu. Pak nebudou opravy ode mne navržené
a
na
uskutenní náš
cit
:
pro
zásad
spravedlivosti
nýbrž v
právo
té
a
slušnost
bude.
všem.
a
bude spojenými
toliko
boj
o majetek
—
daleky
míe, v které pravé kesanství
lidskou poádati lidstvo
spoívající
zanikati
boj
pronikati
a
spolenost
bude válka všech proti
proti
silami
podnikati jediný
pírod.
Poznámky. Srovnej:
i)
Ve
Allgemeine
Vidní, 1879. Btr.
Kolik
«)
Ethnograpbie
Friedrich
von
Miiller.
65, 207 a 209.
minulosti od utonulo asi v nedozírné hlubin dalece ležícího, když lovk, jak
tisíceletí
pravku daleko za dobou ledovc
lebky jeho, jakožto tvor souditi lze dle tehdejšího tvaru
rozumný spolu
se Podunajských, Porýnských a Poronských s mamutem v zemích Evropy obývaje, stední jeskyní jeskynního, potuluje a vedle medvda k dob, vývoje australského zemka stal, až na shora popsaném stupni a v diluviu vypracované kosti a kamene z
níž
spolu
pocházejí
etné
kostmi
sobími
s
z
nalezené
výrobky
umlecké, jimi*
ozbrojen
luno minutisíceletí asi zapadlo v temné oarážel utokv hyen! Kolik stupen první majetkem tímto lovku prvotním losti nežli se podailo nástroji kamennými a kostnedokonalými vzdlanosti nastoupivšího, kolik tisíceletí bylo mu po zenu
nými první lun vytesati! A opt vzdlanosti nynjšího Papuana se vyšinul. putovati, než na stupe 220 na míst uvedeném. a) Viz Miiller str. 133, 137, 207, *)
Po náhledu Ricardové
nejúrodnjší,
a
obracel
náhledu tomto spoívá
se
jal
teprve
se
lovk
pozvolnu k
vzdlávati díve zemi na mén úrodné-
-
nauka jeho o pozemném,
jejíž
hchos Carey
dokázal. 5)
Dokud Arabové nepekroili
hranic
rodného
svého polo-
národem nevzdlaným,
jsou, tím, ín, posud v Arábii do záí od samuma šlehaná a jedné strany od ervna až vysoina jenom živobyt, z rulo do horkem 45" C. vyprahlá stední b azena" strany jihozápadní roh poloostrova úst možným iní, z druhé balšamem a kadidlem drahoceným své Arábie úrodou slyne a obyvatele Když ale Pers.c, obsypává. Mekky a rozkošnými plody Mokky majetku nazaali se usadili, Španlska a Pendžabu dobyvše tam
ostrova, ostali
ponvadž
z
;
190
bývati
takým pokrokem vzdlanosti, že národ státy vzdlané založiv, v nkterých
což bylo brzy provázeno
;
doma
bohaté a mocné
surový,
odvtvích
vdy
umní, jako v mathematice a stavitelství vyniknul, vdy a jazyk svj k dstojnosti ei svtové (Srovnej: History of civilisation in England by Henry a
ano hvzdáství na stupe povznesl.
.
Thomas Buckle.
Leipzig, 1865.
43.)
sír.
I.
Národové plemene mongolského jsou všude tam, kde v chladném a horkém pásmu bydlí,
a do samojedské
soba
se
Tak jsou
eledi
zvro-
Ostjáci
hospodáské náiní chýže
Tak jsou
též
z
Tawgy koovníci chovem
ásti
lovci,
z
Zbran národ tchto modláství,
ásti
jsou
deva, píbytkem jim
jejich jest ze
bohoslužbou
(jurta),
píse.
Jenisejští
rybolovci.
i
kde v pásmu stedním
;
finské eledi náležející Laponci
poítaní Juraci a
Samojedi
živící;
nevzdlanými
národy
žijí,
národy vzdlanými.
rybáci
luk a
šíp,
jest stan
neb
nejvyšším plodem
duševním
na Bramapute usazení národové pouhými dtmi
pírody, a západní stranu indoínského poloostrova obývající Birmani,
Mon, Khamen, Khassia,
Thiampa a ostatní zemkové Zadní Indie, pece (pokud souditi lze z okolnosti, že tam od jinocha ukoistná hlava nepítelova opravuje vítze, aby si kži tla svého barvami nalíil) jsou na pranízkém stupni vzdlanosti. akoliv
živí
rolnictvím,
se
(Srovnej: Miiller
str.
405—408
n.
m.
u.)
Naproti tomu dosáhli v zemích mírného pásma usedlí národové
ínské vzdlanosti
téhož plemene, a sice jak kruhu
Japonci, Koreané a Annamité, tak náležející
Maai
tropském pásmu
a
náležející
íané,
kruhu evropské vzdlanosti pi-
známo, daleko vyššího vzdlání nežli
a Turci, jak
jejich v arktickém
i
soukmenovci.
žijící
Píinou
mírném pásmu nastádaný cd nich maa národ, do kruhu vzdlanosti ínské poítaných
vyšší této vzdlanosti jest v jetek, jenž u
Maaru
pírodou vedeného, u Osmanli
ponejvíce ovocem jest boje o majetek
s
pak
boji
ponejvíce
koistí
tisíceletém
v
s
národy
stedozemního a
nubského plemene nahromadnou. i
Proto ale nesmí býti
vzdlaností, a
zdravého
jako
dobroty
podnebí
pehlednuty úéinky ostatních podmínek
plemene,
státníhq
íizemí,
plodnosti
pudy, vhodné podoby
jakož
rozpoutanými
i
vzbuzenými od nich úkazy pírodními vznikajících
a
živly a
na lidskou mysl
pízniv psobících dojm psychických. Tak teba jenom
rozdílu
národové ínské vzdlanosti,
t.
plemennému piísti, když mongolští íané, Japonci, Koreané a Anna-
j.
191
mité,
jakož porcelánu, papíru, stelního pracím a tuší,
výrob
vábnictví, ve
dávnovkosti v oboru pr&myslu, hed-
svými v šedé
vynálezy
umní záhy k vysokému v pírodních védách a v etných odvtvích i tento stupe již tisíc let stupni samostatné vzdlanosti dospvši, nad kroky je pedhonivší obrovskými jakkoliv vyniknouti nemohou a
n
úinkují, tak pozvolnu dále se vyvíjejí, že pokroku neostýchají se. jim spusobilos k dalšímu
Indogermané velice na mnozí
spisovatel,-
Neb
upírati.
„a prosto
plemene
jest,
jisto
která již
stedozemního,
že
myslící
nad
mohutnos kadeaví,,,
um obou
bratrských
plemen
nad duševní schopnost! Davida" a „Nuba" vyniká, vysoko pedci zrychluje v druhém Tak tuhovlasých. M„n-oli a ostatních plemen rostouci lidnatostí stoupá S lidnatosti. pibývání pudy ohledu plodnos centralisace majetková národovšude tam, kde jako v Irsku a Indii práce, s nabídkou práce nabídka pekáží, pokroku
hospodáskému
stelního stavu a zaniká vzdlanost', klesá mzda, ubývá ob/vatelstva na indickém kastovnictyí, jak vidti jest na surovosti irského lidu a prvopoáteném školním v úastenství z celé tídy obyvatelstva jež
V ohledu tetím národové, obývající ostrovy a poíí pro obchod svtový dležitých vodních pobeží moská, jakož ehož dozakládali nejsvobodnjší státy kulturní,
Vzdlání vyluuje.
i
cest,
jakživa
„ti
podnes
kladem jsou
ecko
Fénicie,
Francie
Anglie,
Karthago
a
Porýnsko
a
v starobylosti.
V
pítomnosti;
v
ohledu tvrtém perušuje
horko a vlhkos tiopských zima a tma studeného pásma práv tak jako což má za úinek nezemí po celé msíce všelikou práci kulturní, dkladnosti duševních plodv stálost a vrtkavos povahy a nedostatek národech sehork,' pásmo; jak pozorujeme na
u národ obývajících totiž na obyvatelích arktického verního prvotního plemene oceánského, Berberech severoafrických, na a Ameriky a Asie Evropy, pásma
španlských obsáhlými
silami
pírodními
zda-li
mysl lidskou bázní
plují
-
obrazení
V „hledu posledním
a portugalských.
ped pírodou aneb
prameny povry neb „blud
neb
ideálu,
konen
spsobené duševní dojmy -filosofického
zálibou v
badání,
nejhrubších model
nejsou,
pece
mén pesvden
pírod
na-
pohnutky k vy-
neb nejušlechtilejších
výtvam umleckých. Porovnání vzdlanosti indické Avšak jakkoliv skytuje k tomu výtených dokladu. uznávám,
jsou nedle toho,
o tom,
že
eckou
s
to
po-
pln,-
míro
veškery
tyto
v
když lovk do úinky vzdlanosti teprve tehdy dostaviti se mohou, majetku, na první stupe sáhna k ukojení prvotních poteb nutného
nepehledné stupnice vzdlanosti
vystoupil.
192
Výsledky pemýšlení Bucklea, jenž
England," v Lipsku, 1861,
na konec
nosti
že v
mého
epochálním
(v
též
shodují
str.
se
svém
díle
s
civilisation in
„Akoliv rozkvtem vzdla-
38) praví:
podporován jest vzrst bohatství, jest pece
poátcích pospolitosti díve býti musí bohatství,
mj,
vzdlaností." Proto jest úsudek
dmyslného
též auktoritou
badáním
induktivním
„Hystory of
Teprve když
puiti
nežli
jisto,
mže
že „bez majetku není vzdlanosti"
tohoto Brita potvrzen.
pomocí majetku první stupe vzdlanosti
lidé
n
již
podmínky osvty, a sice pímo na tlesný ráz a psychologickou povahu celého národa píznivé psobíce, a též nepímo, nabývání jmní a tím i rozkvt svobody, jakož i duševního a mravního pokroku nemajetných podSchopuos vzdlání si osvojovati a spsobilos jmní naporujíce. poínají úinkovati na
pekroili,
dv
osvdují se pak jakožto úinky svými na vzájem množící
bývati,
1.
všude
že
kde
tam,
;meb
docela
úpadek
i
podmínek, nýbrž že
to
kruhu pohybující
a
sleduje:
krom
mínky, šíení vzdlanosti pízniví
vném
u
se síly, které lidstvo vedou k ideálu
Z toho
nejrozšíenjšího blahobytu.
též ostatní
1
,
majetku jsou
pirozené pod-
a kde vzdor tomu nastává stagnace
vzdlanosti,
nemže
to
úinkem onch
býti
od nkteré tídy spoleenské,
nastrojeno jest
která v tom
prospch svj vyhledávajíc, pirozené ony úinky ob-
mezuje aneb
ruší, a
2. že jest to mylný náhled, že by tvoení majetku tam, kde stupe vzdlanosti již byl dosažen, jedin a výlun na pírod
první
a jejích
zákonech
záviselo, a že
nejkrásnjších krajin zemských k
odporu odsuzují („1 think, is,
like its creation,
are moreover
o
be proved
as
tyto
vtšinu
obyvatelstva
nevykoenitelné chudob bez
tliat
the distribution of wealth
háve invariably kept a vast majority
to
portion of the globe in a ouditi
the inhabitants of the fairest
of constant
vné
governed entirely by physical laws. and that laws
active
so
zákony
and inextricable poverty." liuekle
u.
m.
u.
str.
>n
48) a že
zvlášt Irané a ludové osudu tomuto propadli, ponvadž hojná úroda Irská (která prý tam od zavede ní
obrovský
a tím
vzrst
klesání
mzdy
a
Kdyby
tento
náhled
chudobu
lidnatosti,
lidu
zemat velikou
za následek
Bueklev
pochází!) nadbytek potravin
soutž
má
byl správný,
(str.
práci Go,
nabízejících, (17.
n.
m.
u.).
pak by ovšem budouc-
byla neutšena! Avšak vc má se ve skutenosti Chudoba obou zemí, dary pírodními bohatí'' nadaných, jest, jak doleji dokážu, ovocem centralisace majetkové od anglické plutonost'
jinalc.
lovenstva
198
kracie
nastrojené,
pipuštné,
vysvítá
což
že v obou
již
zemích
okolnosti
/.
v majetku a v moci spoleenské
díloví''
nému nadání Buckleovu,
/jevy
vzdor
a
Kdyby
jetek dokonale pochopiti.
badání
svého
vdu
zajisté
Vzdor neobyej-
pomry spoleenské
jeho.
z
daných
mu, taktiku boje o ma-
se
ješt
více
m.
str.
obohatil,
ekono-
by iispchy
filosofem, byl
a
po-
okolností
býval tak vynikajícím
ale
jako byl znamenitým statistikem
niistoii,
samého
Bucklea
politické.
i
pírodní a
podivuhodným vlohám zákony spoleenské odvozovati, nepodailo zorovati,
od
obyvatelstvem jsou nejvtší roz-
me/.i
proslulým
nežli
dílem svým. ")
Srovnej: „Muller"
a
Tak
)
n.
u.
1
(Srovnej
:
Grundziige
pravidla
z
Srovnej
'')
vykládaje,
stev
tento praví (ve C.
1
1.-
1
('].-'•>
pij,,
:
E.
str.
Wreden,
své'
knize
von Dr. Maximilian Perty,
vzuik
nucených
spoleen-
Zasloužilý
spisovatel
yneómiKí. Ho.iirnmeeKoii
H.via.ibin.iii
„Divoši dychtí nabývati
58):
a rolnictvím
nakládajíce."
dospl.
jenž,
podnikají loupeže a válku, oddávají se
zamní
jim
368.)
ke stejnému úsudku
1876, str.
bemena
nejtžší
Ethnographie
der
Leipzig und Heidelberg, 1859,
zabíjejí zajaté' proto,
chovem dobytka
že jsou jim za obtíž; národové živící Se
pidržují je ku práci,
335, 351 a 3G1.
„Národové lovetí
praví Perty:
z
poátku
EkohomíHj
cizího majetku,
až
lidojedství,
je
za otroctví."
Po náhledu Roeslerov
jest
pojídání
zjevem u divoch, ponvadž živení otrok
zajatc proto již
astjším
vtší zámožnost? ped-
pokládá," a bylo by proto potlaení lidojedství nikoliv, jak já tvrdím,
píinou,
nýbrž
úinkem
(Srovnej: Vorlesungen uber die
majetku.
Volkswirthschat von Dr. Hermann Koesler, Erlangen, 1878,
str.
24.)
10 erpáme z djin pravdu, že stavba spoleenské stupnice nej spoívá na ledabyle položených vrstvách vyšší a nižší platnosti spo-
leenské, nýbrž že jest
úinkem
historického vývoje, vedle
nhož
vyšší
stupe výroby spoívá na nižším. (Srovnej: „Cursus der Nationalund Socialokoiiomie von E. Duhring, Berlin, 1878, str. 232.) ;
11 )
vl )
'
Srovnej: „Roesler"
Národ
již
n.
m.
u.
vzdlaný má však
mezi národy nevzdlanými, nežli jest lanosti za 1S )
str.
lepší
38.
prostedky k šíení osvty
nemravné vnucování jim vzd-
cenu jejich svobody. Srovnej: „Miiller"
Chleborad.
n.
Boj o majetek.
m. u.
str.
62.
13
194
u Náhled
mj
)
a)
jest též
se
úspchy pozorování
Gr.
F. Knapp'a v Lipsku
32
let
(viz
podporován v
Villerme'a trvá
v Berlín,
Paíži,
prmrné
neb
statistikou,
výsledk badání Casperova
dle
nimiž shodují
Korosi'ho
bohatých
žití
„Handbuch der vevgleichenden str. 490—494).
s
Statistik
v
Pešti
a
chudých
50,
von G. Fr. Kolb,
Leipzig, 1879,
Dle toho dává náhoda pod zlatotkanými nebesy bohaté matky
pou
zrozenému na
života
poukázku na letitos
18
o
let
vtší,
nežli
tomu, jenž pod doškovou stechou žebrácky svtlo svta spatil. Z toho jde,
jest
ím vtší jest blahobyt jednotlivcv, tím vtší prmrná eho letitos, a ponvadž míra blahobytu na majetku závisí, prmrné letitosti uritému národu
že
že,
j
míe pináležejícím jedincm tou mrou musí ubývati, kterou pípad, že z majetku svého vytlaeni bývají, pibývá. To má pravé místo u plemen temn barevných, stýkajících se s
plemeny bílým a žlutým.
Osud udlil andlu smrti vtší moc nad dtmi nemanžel-
b)
skými,
nežli
nad manželskými,
úmrtnos onch
tmto
k
v
tak
pomru
hned v den
jest
že
narození
100: Kil, a od prvního dne života
koncem tetího msíce až k nesrovnalému pomru 100:262 dochází. (Viz „Kolb" str. 489 a 490 n. m. u.) Jelikož poet nemanželských dtí s obtížemi naskytujícími se pi uzavírání neustále stoupajíc,
satk
a obtíže
tyto
nedostatkem podmínek
s
hospodáství rostou, následuje
rodu tím
he
obanstvo
k
miujícímu,
založení
vlastního
ím
výdlku, udržení vlastní domácnosti podjakých
Evropami
ze strany bilostí
áditi musí,
k
úmrtnos dítek v návíce pekážek nachází
že
tuho,
z
v
skutku
ían,
a
n
k
výdlku nad
cj
plemena
nacházejí
n
mezi
temnobarevná
pisthovavších
se
a
spso-
vynikajících.
ceny
obilí,
tím více roste poéel
a)
mrtvorozených,
(3)
tch, kdož v roce drahoty narozeni, aneb aspo poati byvše,
po letech pi odvodu k vojsku
za
neschopny
u/,náni
bývají,
a
tím
vtší jest y)
úmrtnos
Když tedy
(viz
již
vání se lidnatosti tak
možnost
„Kolb" 490
vtší
obtíž,
a
491
obilím
zhoubn psobí:
n.
m.
u.).
se zaopatiti,
na pohybo
jak zkázonosna jest
jí
asi
ne
jím se zásobiti! Nemožnost' tato nastává pisthováním se
195
plemene
jelikož ona plemožnosti zbavují, zemi panství majetku svého ke s kra co vání mzdy
vzdlávati
zem
a
tchto
vykoisujíce jim
jejich
temnobarevné,
mezi
bílého a žlutého
mena uchvátivše
je
možnost' odnímají, obilí
i
za-
kupovati.
mj
též
analogické úkazy v pohybování
Se lidnatosti pokolení židovského, jež
mezi národy Stedozemního ple-
d)
mene
Náhled
podporují
Nepopiratelnou
vstéhovalo.
.5e
skutenost',
u
že
porovnání
tmito židé silnji se rozmnožují, pipisují statistikové zvláštní životni síle plemene semitského; avšak trvám, že jsou na omylu. Na s
základe vlastního pozorování života, snah a skutku židovského kmene
Rakousku, Nmecku, Rusku, ve Francii a Ang-lii nabyl jsem peže jest to jenom v rukou žid nahromadný majetek, jenž, porovuám-li pomr rostoucí jejich lidnatosti se vzrstem lidnatosti Stedov
svdení,
zemnímu plemeni pináležejících národ, ve prospch žid rozhoduje, jako pevaha majetku v rukou národ, plemeni Stedozemnímu náležejících,
pomr vzrstu
temnobarevnýeh, mezi
Tato
zemního stanoví.
ke vzrstu lidnatosti plemen
lidnatosti jejich
nž
záhy vlastní domácnost?
se pisthovali,
ve
prospch plemene Stedo-
pevaha majetku poskytuje židm
možnost?,
zaíditi, hojnji v manželství vcházeti,
si
ženu
vbec a najímáním kesanských kojných zvlášt (což ve vlasti mé u žid pravidlem jest) šetiti, nejpohodlnjší byty v nejzdravjších ástech msta obývati, asto koupelí a lázní užívati, a což jest nejdležitjší, dtem výborné vychování dávati: majetek jest zdroj stízlivosti, pilnosti a spoivosti žid. To jest tajemství neodolá telnos ti a životní síly židovského kmene; hledati je dlužno v taktice jejich boje o majetek a nikoliv ve zvláštní životní síle plemene semitského. svou
e)
mistr
Konen
politické,
mj
nachází náhled
Adam
ekonomie,
Smith
(v díle
VIII.
str.
121.)
vyslovil, a sice,
že
kterou starší
svém „An inquiry
the nature and causes oí the wealth of nations,"
chap.
vt,
podpory ve
Basil,
množí
se
into
1801, vol.
I,
spsobem pi-
rozeným všeliký druh tvorstva v pomru, jak rostou prostedky k jeho
výživ to
the
(Every species
means
o
o
animals
naturally
multiplies in proportion
their subsistence), a že neslýcháno,
aby
se který
druh
kdy množil, nežli jeho výživa (and no species can ever multiply beyond it). Naopak musí tedy všelikého druhu stenéováním rychleji býval
výživy ubývati a druh ten docela vyhynouti, jakmile veškerého nia j.etku
jest
zbaven.
Proto
jest
pochopitelno,
že
když vedle zákona
196
domovského ze dne
20.
kvtna 1862 každý domorodec
sthovalec ve Spojených státech severoamerických
obanem
chce
svj
území za zápisné
státního
mže, chudobní zemkové
obdržeti
dostatku k setb nevyhnutelného že ponenáhlu poslední díl
akr
160
kdekoliv
unie,
10 dolar v majetek
a každý pi-
proti slibu, že býti
ale v ne-
nemohou,
obilí volnosti této použiti
ohromného tohoto území v majetek bílého
plemene pejde a poslední zbytek po dnes tam zachovalých kmenu plemene amerického vyme. Tak velikého významu jest majetek pru
lovenstvo! Z jedné ke svobod;
hrozný
strany
nemilosrdnjší
lidstva,
nevyhnutelný prostedek ke vzdlání a
strany
druhé
z
nežli
vyhlazovatel
Attila a Tamerlan.
osvty a
Zajisté
davitel
dosti
píin
k pátrání po píinách dvojaké jeho pirozenosti.
Tak
15 )
ek
u
již
a
íman,
u nichž oddlený tento majetek
ovšem byl velmi záhadný, an mohl od onch otrokm vždy
býti
odat,
od tchto pro dluhy pánovy býti zabaven. (Srovnej: „Buchsenschutz," 163,
Puchtovy
inst.
III,
56, 145. Adolfa
Oekonomie," 1879,
litischen
I.
402,
str.
Wagnera „Lehrbuch poznámku 28.)
der po-
1G Za odvádní uritého poplatku dovolovali páni nevolníkm ) majetkem od tchto nabytým volné nakládati. Sem patí ávacpopá v staroeckém otroctví a „obrok" v nevolnictví ruském, osvobozeni od robot u Lit. (Srovnej: „Adolf Wagner," str. 404 a 405 n. m. a.)
s
17 ) Ponvadž nabývání majetku prácí nemajetnou nutným jest úinkem spoleenských zákon z úelu a podstaty majetku ode mne
odvozených, musila
nemajetná práce otrocká
i
jetku dopomoci. Proto
asem
nemže, kdož jenom ponkud
i
otroku k ma-
v djiny taktiky
boje o majetek jest zasvcen, nijak pochybovati, že jak Rodbertus dokazuje, vyvinul se kolonát z otroctví jej pedcházejícího
váním
bu rozkousko-
penecháním jich otrokm v pacht naturální, aby domnívá) podncováním a povzbuzováním otrok statky
latifundií a
(jak Plichta se
pánm
vtší
Adolfa
Wagnera
píin
souhlasím.) lb )
majetek
nesly,
str.
Ddiný jest
kolonm
dchod
bu
i
z
jiných
12
395, pozn.
pacht vyvinul se
otcem
svobody,
n.
m.
taktéž
znenáhlým
náležejícího od závad na
nm
dvod. u.,
s
náhled
(Srovnej
nímž
z
uvedených
po zákonu, vedle
osvobozováním
nhož
majetku
váznu vších. Pedevším urena
míra naturálních dávek, k nimž byl zavázán, pipadlé koloniím statky
movité
z
dávek
teli
vyloueny,
libovolnému
vyklízení
kolonii
ze
li)
uinn, právo jim propjeno
konec
s ta*ku
zrušeno
odúmrtní k majetku jejich a zákonem upraveno.
7
a
ddické právo des deutechen , sJnej: výborné pojednáni „Zur Entstebung
^f^J^J^
Viléma Stidy v und herausgegeben von Bruno Hildebrand okonoraie a n str. 59. svazek, II. Johannes Conrad." Jena, 1876. ™ksw*hschart von die ^Srovnej: „Vorlesnngen Uber Zunftwesens" od
nnd
prof.
Statistik,
Wntbscbaft str. 114, pak ^re Roesler," Erlan g en, 1873, 1870, I. ste 22 Le.pz.g, Frobel," Julius Menschengeschlechtes von
D,
Hermann
des
toliko aneb praktické svobody lze Tento praví trefné: ..Reální hdskych úhrnu jakožto které ve jmní, dosíci oklikou hospodáství, v lífa myšlenek^ bez níz jest svoboda toliko moc, zakládá edku, pr 1 Adolf Wagner," v L.psku von „Finanzwissensehat .i)
Srovnej
:
str. 213. Heidelberku, 1880, II. svazek, .' požitek be, prae nalez, DoMe di Jkering: „M. bez boje a n.m.bave jenom jakožto vjísledek neustale do rije; déjiny znaji oboje by se ale, Mýhl st, 3.). Wien, 1877, tíZ-i viz „Kamp. um', KecM,bez prae podtek Neb prAci. na vlastni by p« totn myelU, by plact.vém údolí; a vehee dnes pravidlem v naien,
•i
ST
j« blil " d
^'w
'
b :
X:e:fcent-aUsaci
majetku
p^edden
vzdor
J^J-J---
«na„cni vjdy (viz „„.ledu odvytednebo ncitele I- "'• 4!>u ) ? Stein," Lcpz.fr, 1878, v. L. Dr. wissensehaft von tolik každým stem kdy milioná aby jest „ze é mu, II spoca, že maK živnostník, a že rozdíl v tom it, n
"
..-.,
1
v J
,sí
o
est
etolvícb
p*»,i
L
vzdor vetsnn pebytkm pfebvtek kapitiln malébo S.einu k „ábledu tomuto pr.seb z, L. Kterak edJeek"
nežli
možno
jenom maie píjmy a docela
U o, vzroste,
,1
„že dle priležitost, . vlastníc,, jeho slov,
nežli
^
se
podati jedué
se „ae, Azejícícb vzrf.sti
;::„:«
„a
**-*. «-*
sto -
86
"°^' Mánu
capinni
.
Me
ae^etni
rozdlují
ze
tisícovek
M«nou
v
rezkách
jest prave
^^
™»j*
veškery
statky v res
1
cen
progressivne
mancipi
loupežné dintc, J.ch
•»». nee moucipi dle toho, rirf. „Cursu, der Institut.onen" (Pucbta nic. ili „dvleei
,
boka
^^Tu
sta
tUfe
-™
sv. 2.
str.
mokl, 238.)
1
98
2
sv.
Srovnej
»)
„Geist
Rechtes"
riimischen
des
1852
,Jhering'a
9_>.
str.
I.
Srovnej: „Vorlesungen uber Volkswirthschaft von
'''i
Erlangen,
Roesler,"
nnfreien Arbeiter 129
1873,
str.
— 143
v.
9.r>
Opíraje
hospodáské,
doby
pak:
97;
Hermann
„Die Aufstande der
Chr. von Karl Bucher" Frankfurt
1874, a sice první ti oddlení. starobylí'
a
nakreslil
se o
skutené
zasloužilý
a.
M.
události oné
tento
spisovatel
svdomitém badání historických pramen spoívajícími rtami hospodáskou a mravní píbuzností tehdejšího kollosálního hromadní majetku se vzrstem novodobé penžn nkolika
vhodnými
;i
na
oligarchie. 27
Srovnej
)
„Die
:
Stein," Stuttgart, 1881,
)
jest
výnosná aneb za výnosnou považovaná práce, a jejímž
pramenem jsou prostedky výživy nevzkládá se
Rozpadá
pímo na pedmt,
da
v
se
nádhery.
neboli
potravní
Naproti
a jejímž
kapitál,
kapitálu
z
pedmt domv
z
se
v
nazývám jest
pramenem Nazývá
Dan pímé
nakládá. z
smyslu a v
užším
tohoto.
dchod
a
Nepímou
této práce.
daní
da
pímou
z
pepychu
neboli
po-
jest
se
bu domnlý, bud skutený pímou, ponvadž pímo na
jsou
kapitál), z práce
da
z
(ze
mzdy
kapitál
(z
pozemk,
a služného) a ze
Nepímá
da ukládá
nepedvídaným a tedy pípadné všem obanm státním; pímá vzkládá se osobám uritým aneb právním jejich nástupcm spsobilosti jejich ku placení daní na základ uritých okolností
osobám
da dle
ponvadž
výnosný neb za výnosný považo-
zisku podnikatelského (živnostenská a obchodní). se
jest,
nýbrž na pramen dané ho zastupující.
tomu
pedmtem
platkem da, jejímž
píjem
135.
potební neb konsumní neb nákladní poznaenou da, jejímž
pedmtem
vaný
str.
Slovem „nepímou daní" vyrozumívám od védy názvem po-
3S
travní,
Fragen des Grundbesitzes und seiner
drei
Zukunt, von Dr. Lorenz von
zjiStné.
Pádný dkaz poskytuje Anglicko, rodišt líené ústavnosti, stavu rolnického, za njž Rakousko moudré péi panovníka svých dkuje postrádá tím základu stavu stedního. '"')
—
nemajíc
jež
—
;
"i
\
tegorii isti-
píjmu
,
djepisn právním smyslu hospodáské,
sloužící
díl
naproti pojmu jeho, jakožto kaV prvním smyslu jest kapitál k poskytování
majetku, ve smyslu
tomto též majetek kapitálový
nazvaný; v druhém smyslu, bez ohledu tedy na právní
pomry v dané
1
dob
platné, jest
jak známo
s
pitál,
1879,
prvním
an
mluví o zisku že
smyslu /.
vývoj
i
cena
kapitál,
až na naše dni za hlavní
a
odvozuje;
výroba
položil,
nhož
z
ve-
zdrojem
tedy
jest
vý-
nástroj
jakožto
kapitál
základ
kapitály obnovené (reprodukované)
obchodu klesá, musí
ímž spoivosti, píinu tvoení
úkol bohudík
zasloužený pirozený
krokem osvo-
nazývá
za
toho
ponvadž náklad na
inný, pokrokem umní klesati
pedu
z
ka-
Diihring
E.
též
zdá,
se
akoliv
kapitálu,
nástroje
hospodáský
škeren
kapitál, a
jak
pojal,
hned
('arey
uril, a výrobu
roby
39 a 40.)
str.
I.
V bozujícím,
známé ti initele výrobní. (Viz Oekononiie von Adolf Wagner," v Lipsku a
„pírodou" a „prácí"
„Lehrbuch der politischen Heidelberku,
výrobních, a tvoí pak
prostedk
kapitál zásobou
99
ím
dále tím více
Adama Smitha
od
která
kapitálu považována bývá,
konen
jest vykázán. (Srovnej
:
und des Socialismus von V tomto díle pojem 400.)
„Kritische Geschichte der Nationalokonomie Diihring," v Lipsku,
E.
Dr.
ureny
kapitálu od Careya
dsledky badání
vlastní
1879, kriticky
str.
rozbíraje,
an
soustavy,
již
podal Diihring pouze
ve svém
„Kritische
díle
Grundlegung der Volkswirthschaftslehre (v Berlín, 1866, str. 367) uril kapitál jakožto pojem pedmtu urité osobnosti za nástroj k výrob sloužící. Ponvadž však vytenému urení vren neostal,
mylné vzal zisk podnikatelský za zisk spisovatele
u zasloužilého
jest
moníka Careyova
„pirozené
na
kritika
a ostrovtipného
z
kapitálu, vrného
dialektiky," poli
což tlu-
národního hospo-
Jenom dsledkem této zámny jest vta kapitál v podob dividend vypláceného mzda již prý jest odpotena" (Cursns der National-
dáství dvojnásob nápadno. jeho,
„že od zisku
z
podnikateli náležející
uud Socialokonomie von Dr. Diihring," v Berlín, 1873, kdežto dividenda není
le
podílníku uritého podniku. že a
„ím ji
více v urité
obmeziti
Dsledkem
a
zámny
této
výrob vcné prostedky
výrobního
píslušenstvím
dlník
str.
183),
podíl zisku, pináležejícího akcionái, jakožto
ústroje
tím
iní,
vtší zisk
kapitálu
jest dále
vta,
místo práce zaujímají,
snáze
jest
pojistiti
výživu
(str.
187
m. u.); kdežto podnikateli v tomto pípadu stejn na tom záleží i Konené jest dsledkem zámny oné vta, že tento zisk zteniti.
u.
zisk z kapitálu tím výše poroste,
obnovy (reprodukce), tomto v
obou
ceny,
a proto
posledních
str. i
188
n.
ím
spsobilosti
pípadech
více
šetí se
pi nákladu
jeho
m. u.; kdežto pece kapitál v pípadu
státi
k
výnosu
„zisk
pozbývá.
podnikatelský"
Patrn má na
niíito
200
„zisk
zámna,
Tato
kapitál."
z
o
prostedk výrobních zamstnávajícího, podnikatelského srovnaný (str.
181
m.
n.
u.),
vi
povaze
jejíž
Diihringovým, že „kapitál jest istý píjem
náhledm
podniku, urité množství
z
le hrn
tedy
a není
zisku
úhrnem hodnot v podniku zamstnaných"
s
pochybovati
taktiky v boji o majetek jak
neujde pilnému pozorovateli
nelze,
od majetných,
tak
od nemajetných
i
zachovávané, jenž dovede nejenom pozorovati, nýbrž
rozeznávati, a
i
jenž pedevším rozezná alliance obou zápolících stran.
Tímto obrazem nevyrozumívám ani istý výnos, ani celý
ai )
hrubý píjem, jejž uritý podnik dává, nýbrž píjem, jenž zbývá po
odetení všech náklad výrobních, vyjma tlivým spolubojovníkm,
úinkování; pojistného
jest to tedy podíl
a
mzdu
a
vydlati též
zisk
sborm
z veejného hospodáský podnik na da a pirážky á
tyto jakožto náklady výrobní.
'
Považuji hospodáskou spravedlivost za požadavek absolutní
82 )
a nikoliv za
nco,
vk.
a
místa
relativního a
1
mítkem
platným
asu
dle
Rovnomrnost vzájemných
podmínného. všech
Neb každý
pináležejících.
musí mimo úroky,
stovati
hrubého píjmu, zbývající po zaplacení
poplatk, státu a samosprávným
dvodu
právního
které pipadají jedno-
ty,
spoluvyrábitelm za jejich v tom spolu-
j.
t.
pro ethiku
služeb jest
pomr
hospodáských
Nkdejší stavovské
a
privileje,
osvtou národa
mn všech
všeobecaé
národ
a
tehdejším právem se
s
mám pece za „nespravedlivý rovnž tak jako bern podob dan spotební od majetných na nemajetné svalované. Ostatn odporuje si Wagner touto vtou proto, že jinak správn po-
srovnávaly,
1
'
v
suzuje dosavadní
tosti
rozdlení
dan
opravy prostedkem
známce
píjm
21. ;; )
ponvadž
citovanou
fce
jmní,
rozdlení vzdor
kteréžto
progressivní potebuje.
jeho finanní
již
Ponvadž
síla
a hmota
není
bez
hmoty,
síly
tuto vysloviti též tak, že jest to,
a
své jakožto historické „právo nabyté" se stanoviska pospoli-
platnosti
ást? osazené
vdu
2,
§.
absolutn jedno aniž
úrok
z
jest,
hmoty bez síly, kapitál odmnou
(okkupované) hmoty
zemské'
(Srovnej v po-
396 a 938.) jinými slovy, lze
myšlenku
kapitalisty za
podnikateli k upo-
tebení propjil. '')
v
Srovnej: „Licht und Leben" od prof. Dr. Ludvíka Biichnera,
Lipsku 1882, |
probuzené
str.
94—96.
Ponvadž jest teplo,
které
to
opt
tekoucí
síla
pírodní,
a sice
neb padající vodu
paprskem slunením /,
hlubin
moských
201
mžeme
do vzdušných výšin parokruhu povzneslo,
nemajetnému
kapitalista v
stavu pohybu
penechává
pracovnictvu
pozemným
si
(t.
effort
s'
ijue
la
hommes.
des
sition
1'
orces
aire des
náhled Bastiatv,
jest
(Plus souvent
naprosto pochybný; náhled s
de
complétes
ten
á la dispo-
Frédéric
Bastiat
patrn vzniknul
z
VI.
znní
53) v povšechném tomto
p.
pílišné horlivosti, i
vlast-
nemovitému nejnebezpenjší nauku, že pozemn hlavn bez
nictví
piinní
lidského roste. (Srovnej éás: propriétée fonciére
Neb
následující n. m. u.)
vbec
miující
ponvadž
z
sil
hmota
dostati; a
vedle níž hodnota není veliinou
pomrem
mezi
services
vymil
Naproti tomu
(?),
dvma vymnnými
deux
de
rapport
jest též
sociál
lidí,
science,
od
tohoto,
E.
pomrem, valeur
échangés.
Srovnej
v
Philadelphia,
Diihringa v
knize
a sice est
c'
n.
m.
le u.)
jsem hodnotu jakožto odhádanou veliinu od-
bu
18(36,
1858,
chap.
„Kritische
hlava
ze strany pírody,
(Srovnej 6),
Carey,
bu o
principles
výbornou
kritiku díla
Urundlegung der Volkswirth102 a
II. str.
National- und Social-Oekonomie," Berlin, 1873, sestavení
145.
str.
lze.
jí
o hodnotách,
službami. (La
bud ze strany obou.
schaftslehre," Berlin,
získati
nauka jeho
nýbrž pouhým
poru, který nacházíme o majetek bojujíce,
strany
je pod-
pípadech bez ceny,
jest v nej idších
hospodáským nákladem
jenom
pravidla
297 a
str.
hmoty
pírodních nelze bez
Následkem mylného onoho náhledu
ze
pari' inteimédi-
gratuitement
hledl nauku Ricardovu o dchodech a tímtéž
níž vyvrátiti
pí-
dává.
platiti
matériaux,
nature a mises
Harmonies économiques. Paris 1864
síly
pozemku) za
/.
„že jsou síly pírodní zadarmo"
exerce sur les
Oeuvres
prvotní
úrokem
j.
penechání okkupovaného paprsku sluneního Proto
nm
neb napjetí nacházející se v
rodní, a sice tepla, a že
právem tvrditi, že díl s pozemkem
a jeho „Cursus der
n. str.
pak dkladné
26,
Oekonomie von Adolf 45, a konen nauku o
„Lehrbuch der politischen
Wagner," Leipzig und Heidelberg 1879, str. hodnotách v soustav mé (1869 str. 191 a 212). ;r )
Calorie
tebného k
mže,
neboli
oteplení
jednika
teploty,
kilogramu neboli
1
t.
j.
litru
množství
tepla
vody
stupe
použita-li jest jakožto síla pracovní, zdvihnouti
kilogram vážící, 424 1
1
metr výšky
nebo
bím,
o
1
pedmt,
424 kilogramu
metr výšky, a rovná se 424 jednikám práce; a jelikož
beze
ztráty
otepliti,
spáleného
uhlí
osm
tisíc
liber
vody
a tak 8000 jedniek tepla získati, chová v
o
1
po-
C
jeden vážící,
lze librou
stupe
sob každý
C.
kilo-
•202
gram
vtší tí milion metrických kilogram, kteráž
uhlí pracovní sílu
rovná
se
Leben,
prof. 87
koským
45.000
asi
Fragen
Viz „die drei
)
Stem," Stuttgart, 1881,
v.
silám za vteinu.
str.
str.
von
Grundbesitzes
des
und
„Liclit
(.Srovnej
Ludvíka Buchnera" v Lipsku, 1882,
Dr.
158 a 159.) Dr. Lorenz
118 a 119.
Stedním stavem nazývám tídy lidu úastné blahobytu, pirozen vyvinuté poteby své prácí bez pemáhání mohou ukájeti. Ze poet osob, které do tohoto zlatého stedu poíb
)
t.
které
ty,
j.
ítati
denn
lze,
madní
uí
klesá,
Spoleenské
zkušeností.
nkolika a
rukou
v
bohatství
z
denn píkejšími
mezi lidem pocházející, stávají se
protivy, z hro-
pibývání dluh a chudoby a vzbuzují
obavy
stran budoucnosti, které pospolitos vstíc kráí.
Pojednává
J,J
•
)
mny
dlb
též o
avšak jen ve smyslu vý-
majetku,
statk. 40
zámožný stav selský
Již Aristoteles poznal, jak dležitý jest
)
pesvditi o tom eky, u nichž byly pevraty na denním poádku, ponvadž se nikdy na poádný stav selský ne-
a vynasnažoval
Dle
zmohli.
se,
nho
jest
u,e
xtíJíh;
[izkzíaTr,
fj
a jenom rolník iazafii&axoq (pokoje milovný).
(Irundbesitzes
1881,
und
(stední stav nejlepším)
Viz „Die drei Fragen des
von Dr. Lorenz
seiner Zukunft
v.
Stein." Stuttgart
4« a 49.
str.
Chudé zvu tídy
41 )
které blahobytu postrádají.
lidu,
Bohatstvím nazývám takové množství statk hospodáských,
**)
poteby pirozen vyvinuté bez
které majiteli možnost? poskytuje, aby
S touto definicí
práce ukájel.
shoduje se
kterou Roesler podal:
ta,
„Bohatým možno tedy nazývati vbec toho, kdož má tolik vlastního jmní, že dle názoru doby a místa, v nichž žije, nemusí žádné nouze trpti.
(Grundsátze der Volkswirthschaftslehre, Rostock 1864, 4S
To
)
k ncvvrolmí,
jest t.
j.
jak od fysiokratfi nazývali za prý
víee
výrobní ke
v
tíd nedlných
tak
od Sroithovc
pravém
slova
majitel,
str.
17.)
smyslu v protiv názvu
kdežto
nesprávn bylo
tohoto
užíváno.
Oni
píkladem Quesnayovým jenom rolníky výrobními, ponvadž
vyrábjí
nežli
mysl jest neplodným, cujíce cenu jejich
výtžku
tída
(produil
spotebují,
jenom net)
a
zastávali
paradoxon, že prý
ponvadž prmyslníci suroviny pi
o
tolik
své'
zvyšují,
práci
pí
kolik
úmyslné
z
v
tovary
przpra-
rolnického istého
stráví.
Proti
tomuto
'208
nenáleží do rámce spisu tohoto, postavili myšlenku, že výrobními (produktivními) nesprávnou Smithovci rovnéž
vyvrácení
jehož
náhledu,
povolání
hlavn
záleží
tídami jsou
ty,
hmotných,
nevýrobnými (neproduktivními)
a
jejichž
svj hlavn výrob
duševní,
t.
j.
výrob
ve
tídami
vd
rozšiování a zachování
statku
které život
ty,
a
umní
zasvtili. 44
Akoliv
)
manželství,
tovaryš
manželství
dokázanou,
uzaveno
Rozdíl
o
5
Schwabe jsou
(dle
(Viz
Tbingen
má
se
se
všechna
manžel,
nežli
starší,
let
to
pece
za
pak
vc
v Berlín
13.7
všech manželství
„Kapitalismus
und
Socialismus
1Ó.4,
Anglii
spekulace.
Dr. Albert Sehaffle," 4:')
jest
úlohou
vdovami po mistrech)
se
jest v
že
ze
žena
nichž
v
konvenních, jak rozumí
manželství
statistika
jest obtížnou
samo sebou, velmi
1878,
v individuálních
str.
von
6.)
píjmech
jest z ohledu
na obecné
dobro žádoucí; avšak jest velmi nebezpeno, rozpadá-li se pospolitost' v nkolik málo bohá a v hromadu naprostých chudák. („Grundriss
str.
Nationalokonomie"
uber
Vorlesungen
tur
Bonn,
von Dr. Adolf Held,
89.)
„Cursus der National- undSocialokonomie" vonDr. E. Duhring,
4,v )
Berlin, 1873,
str.
23.
*7 Národní zastupitelstva západní Evropy spoívají více mén ) na majetku nemovitém aneb movitém prostedkem censu, jakož i na von privilejích stavv urozených. („Encyclopaedie der Staatslehre
Dr. Adalbert Sehaffle," *8 )
4fl j
50)
Srovnej
:
Tbingen, 1878,
Dr. E.
Dhringa
Viz „den
Kamp ums Recht"
Zoufalá
byla
nebylo lze doufati v
by
str.
3 n. m. u.
národu
ád
smyslu, aby od anglického velkostatkástva
vým požadavkm
264.)
von Jhering, Wien, 1877,
budoucnost?
konenou zmnu
str.
anglického,
str. 64.
kdyby
jeho hospodáských v tom
vyhovno
bylo spravedli-
národu irského, pidlení nevyhnutelného majetku
se domáhajícího. 51 )
má
i
Když postupování na stupn vtších píjm snadno jest, („Grundriss fur Vorlesungen uber za zdravý pomr.
Held
Nationalokonomie" von Dr. Adolf Held, Bonu, 1878,
str.
90.)
Srovnej: „Gesehichte der sociálen Frage" von Dr. Heinrich
Contzen,
Berlin,
1879.
str.
81 a „Lehrlingsfrage
und
gewerbliclie
204
Bildung
von
Fraukreich"
in
Karl
Dr.
Eisenbach,
Biicher,
Zvlášt druhé pojednání ukazujíc, kterak vyvinula ve vlasti ruchu tak této,
tenáe
nejenom
ke správnému
zajímá, nýbrž ho
1878.
uovská
initelm zákonodárným
sociálního a poskytujíc jak
kruhm prmyslovým rukov
se otázka
otázky
posouzení
pouuje.
i
33 .Srovnej soustavu mou (v Praze, 1869, sv. I., str. 437 a n.) ) pak „Die Wirthschaft des Mensckengeschlechtes von Frobel," Leipzig,
1874, s
145.
str.
II.
len,
1,200.000
nho mlo Nmecko
lile
kteí
penz
vlastních a 65,000.000 tolar cizích chodil docílili.
spoleenstev
tolar
27,000.000
za 150,000.000 tolar ob-
Právem nazývá Frobel pomr bezprávn nazývá úspch
pomrem úvrním
3200
závodním
kapitálem
s
;
tento docela slušným
obchodem málo
tento
spolk tchto „obchody na výdlek" avšak zaopatení len solidním zbožím a vcí hlavní. Vedle Kolba bylo ve všeobecném
uspokojujícím, au pehlednul, že u
vcí vedlejší, lacinými penzi
jsou
svazku na zásad svépomoci spoívajících spoleenstev živnostenských
njž
a hospodáských, v
šímu spolku
poítána jsou spoleenstva zemí, nkdej-
též
nmeckému
pináleževších,
skorém 1,400.000
stev se lenstvem,
roku
hlav
1876 48.000 spoleen-
ítajícím,
a
170 až 180
jmní vládnoucím, jehož jednoroní obrat 2650 milion mark pevyšoval. Mimo to mla 360 až 370 milion mark deposit, o 100 milion více nežli všechny nmecké banky notové miliony mark vlastního
dohromady. („Handbuch der vergleichenden Statistik" von G. Fr. Kolb, Leipzig, 1879,
str.
založené
dkaz,
Slovan,
že
etné, ode mne v
38 a 39.)
v echách
spolky
potravní,
týe
pokud
se
Nmcem
pozadu zstávati nemusí.
dležitosti
sociální
druhý v
v
dob. když jsem
jmní
se
úadu
podaly
spolování, za podnikavým svým
sousedin
ad
letech 1868 a 1869
záloženské a výrobní,
Pražský „Oul,"
co do
ml
podnik, ode mne založených,
starosty
jeho vzdal,
pes 100.000
zl.
a nejvtší dílo mé, banka „Slavia" v Praze, stojí podnes jako
velikán mezi ostatními spoleenstvy vlasti mé,
hlásajíc slávu slovan-
ského ducha spolovacího. ''ensns slušnosti podíl,
a
majetkový
spravedlivosti,
kterým jeden každý
dani spotebních, a
ím
podílu dopláceti jest k
postrádá
ím z
nich
pispívá k
menší jest
sum
vfiéi
nemajetným
nesnesitelnjším
bemenem
sum
tím jest
více
jim
národu uložených
sítanec, jejž po odtažení onoho
daní spotebních poplatníkm majetným,
ku placeni pímých daní povolaným, vyznamenaným,
a politickým
právem volebním
205
Seknutí
noního dne
srpna 1789
4.
pravd
v
stavovských
se
snmu
ení národního
se
udalo,
památného
se za
(assemblée oationale)
na oko dobrovolné;
jenom
se
stalo
vynuceným,
skutkem
bylo
které
privilejí,
francouzského
veškerému
nouzí
velikou
státnímu záhubou hrozící.
ústrojí
3 ) Ze
slov L. ze
jeho „Finanzwissenschaft," Leipzig,
'StriiiM [viz
oprávnnost ke vkládání dan spotební jest a musí v rovném pomru ke snahám veejné správy o spoleensky
1878, býti
170
str.
I.
vývoj pouhé
„že
.
pracovní,
síly
spoleenský
tento
vlastn nebylo
tební zcela
úkol
má-li
jenž byy
státu,
zrušiti a toliko
da
býti
stát
trvale
tomu tak
že
a
splniti,
spsobilým. práv vskutku
jest,
a že
da
spo-
kdy býval na to pomýšlel z nádhery ponechati a tím
sílu pra-
stálou almužnákou kapitálu uiniti," dalo by se souditi, že výtený tento odborník prohlásil se tím pro da spotební, které já s takým drazem se opírám. Avšak v tom bychom se mýlili. L. ze Stein používá názvu dané spotební („Verzehrungssteuer") ve shora v poznámce '28. a sice smyslu dané nepímé, o níž byla
covní
e
vložena jest na práci, jakožto vedle kapitálu
ve smyslu dané. která
(„hospodáské individuality-
a podnikatelstva
m.
n.
nejbohatší zdroj píjmu,
u.)
mují
dle
t.
Steina
viz
berné,
j.
kterou
existenních podmínek práce neb dle statk, kterých pra-
covní síla k své výživ potebí má, tedy dle spoteby.
prohlásil se
Vady
dan
pro
odstranní nepímé
pipouštje,
této
od z
s
k ý ch
nho píjm
jedinou
s
mu
465
n.
mne
m.
spotební
a
p
d a
t
í
zvláštním tvarem
d
velikým tímto
z
píjm
též se jí
n
o o-
Tato
í.
tuto
na-
rozhodné zastávám: shoduj'
co
do podstaty
dan
pojmu
dan pímé
podal
uencem
r
pímé dan
Jelikož L. ze Stein (n. m. u.) da spsobou dané spotební vbec nazývá, a já
daní
u.i
Stein sám
ode mne hájené.
Náhled
se
(I,
této,
a
odporuji
toliko v otázce progresse.
známce z
le
není tedy
ze
práce dle tíd h o s p
z
m pro spotební
da
racionální
vrženou ode se
si o v e
,
zastávaná
L.
dan
píjem
vložení dané na d á
457
str.
I.,
stanoví a vy-
píjm
v
ních
(z
o
že
jde,
užší m
s
1
o v a
daní s
z
my
píjmu s
1
u
,
jsem
již
nevyrozumívám
totiž
da,
v pod a
která ukládá
mezi píjmy od veejné správy finanní u pedpokládanými a ze tí velikých kategorií výrobpodnikatelstva) vskutku a hospodáského kapitálu, práce
k vyrovnání
oban
svj
Z toho
28.
státních
rozdílu
206
da,
plynoucími, tedy
dané uvádí
tetí
da
Vskutku zde míním
véd
která ve finanní
jakožto
se
z
pímé
vedle
a
nepímé
obma eeným souadná spsoba dan. píjm v širším slova smyslu,
da, která má jednu z uvedenýcb tí kategorií výrobních za pedmt, a istý její píjem za pramen dan, pi emž nechávám t.
j.
nezodpovídánu otázku, „kterak vypoítati,
ným
rozdíl mezi
ili
píjmem vskutku
a
istý tento píjem nejracionelnji
lze
istým píjmem od
poukazuje k nejlepší práci, kterou
možno
vda
finanní
se
pedpokláda-
financí
se dostavujícím, co nejvíce
obmeziti,"
v ohledu tomto
honosí k dílu Steinovu („Handbuch der Finanzwissenschat," Leipzi^-,
Název „pímý" (direkt) nemá tu význam stejný pímtku v naznaení „píme dan," nýbrž toliko význam „bezpro-
1878).
(epitlieta)
stedn"
pevrácené s
pímé dané
a jest vkládání
na místo
jícího v tom, že
správy
berní,
prostední
podob dan, na
da
píjm
z
aneb, když jako ve
placeného daní
dan
da
tu po
místé
dané
právu
da
bude svalena
má, když na p.
platiti
výdlku uložena bývá
z
dan
podnikatelský
zisk
dílem vinou
se jiná
že
z
píjm
dle
da
pojmu
ukládá se
uložené,
podob dané na dchod z kapitálu vložené, Francii píjem nájemcv dle nájmu od nho
obtížiti
v
zamýšlejíce za
k tomu
placení
cíli
vypsané
nájemní vlastníka domu byt pronajímajícího, pevrácené zodpo-
vdná
iní; aneb kdyby kde na píjem výnosu domu jeho
chtj íce, k tomu nájemníci,
cíli
da
nájemní zavedli v
nájem domácímu pánu
všech tchto pípadech jedná o
odpotou.
platíce,
dan
nadji, že
té
docela
rozdílné,
da si
uvaliti
da
tu
Jelikož se ve
v prvním pí-
da uloženou na zisk podnikatelský, v druhém pípadu o da píjm nájemníka a v tetím pípadu o da z píjmu vlastníka
padu z
ukládá
kuponu, když tedy na místo bezprostední
našeho v
„nepímého," záleže-
protivou
dan
dílem v oekávání,
poplatníka na osobu, která
spolenostem akciovým na z
pevné
o
(lomu,
která
posledním
v
uloženou sobe
domu
svaliti
da
se
se
zde
objevuje ve
spsob dan
z
výnosu, a jelikož
pípadu
nájemník,
da
vli zákona berního na pronajímacího vlastníka
proti
jakožto
moci nebude, protiví se taková
(neracionální),
tím
že
majetku
pravidla
/,
na
S
slabší
strana
úelem svým minoucí
útraty
práce a velikému
majetku na útraty malého nadržuje, zásad hospodáské spravedlností .i
jesl
vedlivé
odvodnno pání, aby na místo dan zavedena byla pímá da
takové /.
nerozumné
píjm. Lépe
a nespra-
by bylo dvoj-
smyslný název „pímá" vylouiti. Avšak musíme, ponvadž jedenkráte již
jest
zaveden, abychom ne vyhnuli nedorozumnéní, dále ho používati,
20'
vdy
odstranni jeho nuktoritáro
pímou daní cisty píjem
/.
píjm
Proto vyrozumívám
ponechávajíce.
da, kterou pímo nakládají na
tu
kapitálu, ze tí kategorií výroby, a sice práce a hospodáského podnikatelstva, nutíce vlastníky jejich, aby z píjmu tohoto na státní výdeje bezprostedn pispívali. Jmenuju ji zvláštní da z píjm, uložená-li
/.
výnos jedné
istý
na
jest
/.
uvedených
kategorií,
jako
dchodu, mzdy a služného, povolání, živnosti a jednotlivého obchodu; nazývám ji všeobecnou da z píjmu, vymJest ena-ii jest z istého píjmu obanu státních úhrnem vzatého. proporcionální, rozvrhuje-li se, jakožto alikvotní díl píjmu aneb jakožto urité jeho procento; jest progressivní, roste-li spolu dumu.
/.
pozemku,
s
píjmem, postupuj e-li však míra
se
jmenuje též
nežli
rychleji,
její
proto, že k rozvrhu jejímu
píjem.
Tatu
rozliné tídy ma-
zákon
obany dle rozliných píjm k vymení vauje, daní tídní. Vším právem má Th. Mithotf „Die russische Classensteuer nach dem Gesetzentwurfe
jetných rozeznává a státní
dané do nich (v
pojednání
u Dorpat, 1878, der .Steuerretbrm-Commission,
Eiiikommensteuerj za správnjší. pojednání
ízností,
logikou
z
že
lze
jasností,
a
23) tento název za
str.
dan
píjmu" (classificirte Vbec vyznauje se práv uvedené
„roztídné
nesprávný a pojmenování
z
jeho
tiskových
li
archu o nejdležitjších otázkách berních více se piuiti nežli sáhlých kompendií. této
ásti finanní
O
svtlo.
Tak pojednávaje
vdy
na dvou stránkách
sporné otázce osvobození od
pednosti dané
z
jest mistrovskou
dan
z
ob-
herním podává v tžké
o principu
(50.
a 51.)
nejjasnjší
existenního minima,
o
ped
progressivní. pojednáno
zetelností a struností bez
újmy vdecké dklad-
píjmu
proporcionální
Avšak nejvtší pedností spisu tohoto jest okolnos, že náhledy znamenitého odborníka tohoto souhlasí s požadavky spoleenské spravedlnosti, tak že mi nelze le pidati se k nim, pokud týe se zodpovídání otázky, které z obou spusob ukládání daní z píjm pednost
nosti.
písluší: zda proporcionální ili progressivní.
Prve
nežli k
zodpovdti
telností
pednost'
zasluhuje
odvodnní si
ped
daní
z
výnosu'/ A abych
umnni, které by za píinou ve jmenosloví
díve
mezi
zjistiti
Daní
mnou
laskavým
a
pojem dané z
pikroíme, dlužno k vli zezdali da z píjmu vbec
toho
otázku pedbžnou.:
/.
vd
pedešel
nedoroz-
finanní ješt neustáleného
renáem
vzejíti
mohlo, musím
výnosu.
vvnosu vyrozumívám
druh
v
poznámce
'-'8.
defíno-
208
vane
dan
Vedle Mithoffa jest daní,
pímé.
dan
u
pramen vý-
níž jest
nm
dlku pedmtem
(?)
váznou
povahy tohoto daní pozemkovou, domovní, živnosíní,
(a jest dle
inžovní nebo námezdní).
na
ohledu
bez
Dle Steina („Lehrbuch der Finauzwissen-
und Selbstverwaltung," Leipzig, 1878, II. jejímž pedmtem jest vymitelný pevný hmotný schaft
nikou
pede vsím uritá jednika
jest
pak v užším
statku,
smyslu výnos
výnosu, a jejímž obnosem
pedmtu
dle Mithoffa
sob
da
z
berních
výnosu
všechny od L. ze Stein a ode mne jmenované spsoby
dan pímé,
vyjmouce
da obchodní. da z píjm, má
Porovnáme-li
toliko
urenou
daní z výnosu shora jící
mr
tchto
úhrn
Dle toho zahrnuje v
berního.
daní,
kapitál, jejíž jed-
jakožto jednika jedniky na jedniku dejest procento této jedniky
spoítaný
jest
14) jest
str.
kapitálu,
této
mrou
setinnou v penzích uvedený, jejíž
každého
na
která
passiva,
s
touto
tato pro sebe následu-
dvody: a) Jest
spravedlivjší,
Pramen její
b)
jsouc
národu
od
da
nežli
prýští stále,
výnosu,
ponvadž
ohled
ponvadž jenom na píjem ukládána
nepožaduje,
více
z
píjm.
bére na všechny závazky majitele
jeho
spsobilosti
se
nežli
se
srovnává.
Hodí
c)
se
výborné k provedení zásad všeobecnosti a soumr-
nosti v ukládání daní,
a mezi
obma
ponvadž obmýšlí stejn majetné
Vyniká snadným
d)
vymeuím
nemajetné,
pomocí pihlášek aneb odbádáuí.
kdežto vypoítávání výnosu u rozliných daní o dani
i
každého dle jeho spsobilosti.
pozemkové v Kakousku)
z
namáhavé
jest
výnosu (jako katastr a drahé.
proti dani z výnosu mnohem pohyblivjší, jelikož e) Jest pouhým zvýšením míry úrokové snadno odpomoci lze mimoádné po-
teb
finanní.
) Probouzí
náhrad,
cit
záležející v
Proti dani z a)
a
Ukládá
vymuje
pilnos,
se
se
jim
podnikavosa
prostedku
k
centrál isací
nelze upíti,
povinnosti ke
pimené míe píjm uvádí se
obanm mže jí
vyrovnání
ím
dvody
dvody: njaký píjem,
proto, že mají
více
mají
píjmu:
tresce proto
býti snadni, /.neužíváno jakožto
majetkové,
nerovnosti
majetkovou zavinné, že
následující
státním
tím výše,
spolenosti a touhy po
státu a
politických práv.
tyto
i
jest
spoívají
proto
na
vhodného a
umlou
komunistická.
Avšak
pirozenou
negaci principu státních
209
výdej,
dle nho/,
oban
státních
svým vydáním jenom dležitostem všech by vlastní silou prostedk k tomn
se
stát
kteí
slouží,
si nedovedli, vždy ale by dráže k tomn pišli pomocí státu; takže jeden každý možnos „nabývati a spoiti" tím více pojišuje, ím více na výdeje státní plnním povinnosti
nejastji vbec opatiti nežli
sob
berní pispívá.
Úhrnený píjem lze tžko vypoísti; a proto nebude lze závazk berních práv v tch pípadech, kde
b)
vyhnouti se obcházení
jako u majitel cenných papír podrobení závazku k placení dan Avšak to platí o vypoítání výnosu všech jest si nejvíce páti. daní z výnosu; nedokazuje tedy niehož. Tím nemá však býti ani ta není nepemopíjm; obtíž vymování daní
spsob popena žitelná.
práce a podnikatelstva cifry a z
a
/.
Kozvemež píjem jak dalece
sice ve
a
živly,
vypotemež
a
nelze,
to
v jeho
jak
je,
odhadnmež
ho
dalece
možno,
to
zevnjších
dle
rozdlme ho
nichž na cifru jeho souditi lze,
výnos kapitálu,
vložme
dle tíd,
dli
znaku.
na
postupem tíd progressivné rostoucí, a uložme nejvyšší dílu progressi na tídu nejbohatších! Tím bude obtíž ta z nejvtšího míru berní
s
pekonána; tím bude ale spolu zadost uinno požadavkm hospodáské spravedlnosti, žádající zavedení dan z pepychu a z nádhery. c)
nenávidna
Praví, že jest
zjištní
Dejme tomu; avšak z výnosu, jako n. p. zakládání stenské není
mén
d) Tvrdí
teba
píinou iukvisiní povahy
katastru
dan
své.
pedmt dan
pozemkové a živno-
nenávidno. že jest
se,
nebezpena úvru
tajemství
do
se
vtírati
za
výrobnosti jednotlivých
pomr
ponvadž
poplatníku,
výdélkových
a
do
úkrytu
tomu naopak, ponvadž ten, kdo úvru placení nespiisobilého sluhuje, báti se nemusí, a prozrazení ku zdaí. se díve ím užitenjší, úvr pro veškeren
jest
piznáním ku placení daní
od-
jmní
jejich.
e)
chovává položení
ohledm
Avšak
Vytýká se lid
se
ke
uvádí,
lži
bu
že
jí,
státní
vlastním
i
podvodu, ponvadž
dan
státním podíditi.
odchovává
za-
jest
obany
podlužovati
Avšak
ke ctnosti
aneb
osobní
prospch
svj
stejným právem možno
obanské, uíc
nuceného
do
jednotlivce
tvrditi,
je oscdud
že
prospch
obecnímu dobru obtovati.
ped
Proporcionální dani z progressivní následující
Chleborad.
Boj o majetek.
píjmu dávají dvody: li
pednos
210
rovnomrnosti
zásad
Po
a)
v tomtéž
pomru
stoupati, jako
b)
Kdežto
da
vzájemných
služeb
da
musí
úelu svého, k ochran a blahobytu smujícího, poplatníkm poskytuje. Prospchu tchto s píjmy pibývá, proež jest da proporcionální ospravedlnna. prospchy, které
dané pevný základ v sazb percent lze obmeziti
libovíili
ukládání dan,
S daní
d)
zostením práva
píjm
z
protiví
odplatou
zásad sprapodnikavos a
se
pilnost?,
státu za ochranu, kterou
propjuje.
píjm vbec
z
pro
avšak dlužno zase pipustiti, že
;
dan
spojené nebezpeí obcházení roste
nebezpeí
avšak tomuto
progressí její;
mítka
proporcionální ukládání
ba jest trestem za
spoivost'; avšak jest zaslouženou centralisaci majetkové
s
má
ústavními zárukami.
Princip progressivní
c)
vedlivého
dle
progressivní v nedostatku pevného
progresse naprosto jest libovolná
postup
stát
vtší ásti pedejíti
lze z
zvlášt soustavou progressivn postupují-
trestního,
cích trest.
Pro progressivní
Mravní
a)
da
nutnost*
píjm
z
následující
uvésti
lze
obanm
ukládá všem
státu
dvody: aby
státním,
bez rozdílu na vzájemné služby své toliko ke své spsobilosti k placení
dan
hledíce,
pispívali k
prostedkm hmotným,
peujícím. Proto musí ukládání daní Spsobilosti
b)
jmním, neb když
se
k
placení
sestoupí
až
díti
daní
trvání státu zabez-
píjm
se dle
neubývá
a progressivn.
proporcionáln
se
k existennímu minimu, naprosto
pestává; a naopak ím vtší jest píjem, tím více zbývá po ukojení poteb první nutnosti pro výdeje na pepych a nádheru. moudré správy výborným c) Progressivní da jest v rukou prostedkem ke zmírnní kivd nerovného rozdlení jmní. 5B
)
a zemí, v
Tak pocházelo dle rakouského rozpotu státního království íšské rad zastoupených, z veškerých píjm za rok 1878
per
399,795.163
plných
231,632.8(1(1
z
daní nepímých.
jsou druhy,
na
nž
U\ážf-li se, že ve zbytku
jako na
pímé dan
valn koalky a
ministerstva per 27,133.669 nemajetní též dále,
se
lun
že
z
z
.
.
168,162.863
rzné píjmy
pispívají, a uváží-li z
loterie
skorém vý-
a ostatní položky jejich jako ze cla, vína a moštu, piva, masa
a
jateného dobytka, cukru
a
z
ze
da
nepímých daní
.
90,000.000 a na
všech
a
pachtu
„Dazio consnmo" v Dalmácii
dchod, /.< soli a ostatních pedmt spoteby, pes 68% veškerých píjm obnášejících nepímých
pojišování
tudíž
herní
211
z
nejvtší ásti od nemajetných pocházejí, tož jest pravdivos náhled
mne
ode
shora pronesených,
aspo pokud týe
se
Rakouska, každému
—
zejmá.
píjm
Z
rozpotu
do
ruského
537,784.596
pipadlo
118,671.251
(da
na obrok
na
zanesených
1877
rok
pro
v rublech per
dan
z
....
hlavy) a
nepímé, tak
419,692.717
že
veškerých
tedy více než 78°/
301,021.466
píjm
od tíd nemajetných pocházelo,
pro které jak pro spotebu potravy rostlinné, masité a nerostní tak konsum umlých nápoj, cukru a tabáku rok co rok daleko vtši hotovos zdravých žaloudk do pole vypravují nežli tídy majetné. Pomr ten dá se dokázati u všech vzdlaných národa doby naší. Oprava jest jenom možná zavedením dan spsoby ode mn navržené, a tuto jenom lze ve skutek uvésti povoláním práce nemajetné k úai
ve
stenství
moci,
státní
pouování majetných
jí
svých ve prospch
a privilejí
jasných dvodech
Theoretické
pináležejícímu.
o nutnosti
výklady a
dobrovolného seknutí se nadvlády
nemajetných,
teba
(La Scienza
Filangieriových
zakládaly
se
della
na
Legislazione,
pokud nebudou podporovány mocí,
Firence 1820) jsou dotud marný,
na vydírání pospolitosti pokoiti na spravedlivém dlení majetku. Jako
která by dovedla zájmy jednotlivc
zájmu, který
má
pospolitost'
duchem ped ním a po nm rozuml plánu, dle nhož zbudována
mnozí velikáni píliš málo
žijící,
tak Filangieri
jest stavba pospolitosti
a taktice boje o majetek, kterou se ídí jednotlivé její tídy.
S touto theorií o ukládání daní, která na tak zvaném prin(principu dležitosti, rovnomrnosti vzájemných
59 )
cipu
pojišovacím
služeb (§.
neb požitku)
418 a 419
co
od
ku
m.
placení
dan
pospolitosti
rozených
odporuji náhledm Wagnera, jenž povinnos berní na principu obtavosti (po-
zakládá,
se u.)
státního hospodáství)
spolitosti,
tlivce
n.
pomr,
zakládá,
dle
nhož závazek
jedno-
nelze považovati za vzájemnou odplatu za to,
obdržel,
nýbrž
za
vyplývající z pi-
povinnos,
platných mezi ním a pospolitostí, kteréž pináležeti
jest donucen.
Akoliv závazek úastniti se v pispívání ku potebám životním nade všechnu pochybnos platí, pece nechává áuka tato
pospolitosti
nezodpovdnu
otázku,
pro práv
v. pinésti má, nežli ten, jenž
*
ten, jenž více
mén má?
a
má, vtší
bezdky
ob státu
vrací se tam, kdo
14*
•212
nemže, ku principu rovnomrností vzájemných Wagner (str. 309 n. m. u.), že jest placení daní nevyhnutelným hospodáským základem výkon pospolitého hospoodpovdi vyhnouti
Tak
služeb.
se
praví
dáství, zvlášt pak ze strany státu. „Jelikož tyto výkony podmínkou a prostedkem jsou
výrobnos jednotlivc podporujícím, získá jednosvj píspvek berní též podmínky své výrobuosti." Tedy pece rovnomrnost vzájemných služeb! Ostatn odporují jinak výbornému toniuto národnímu hospodái v otázce této mimo mne i zna-
tlivec za
menití
Lorenz ze
Dr.
odborníci.
první velikosti, píše v knize své míti organický spolitost",
496
hospodáské prostedky své
da
m.
n.
u.)
:
finanní hvzda
vbec
„Má-li dafi
musí záležeti v tom, že
základní princip,
která
tam právo
véd
Stein, ve
(str.
státní po-
daní erpá, vždy a
z
hospodáským
ukládati pizuá, kde nákladem
nutn
pro ho-
spodáské tvoení kapitál nco iní, tedy hodnoty vynakládá, aby hodnoty vyrábla." Dle toho jest Stem rozhodným zástupcem ode mne zastávaného principu vzájemnosti; a jenom tohoto mistra
známou vzájemnos
pi
služeb,
správních pro jednotlivé
ze
L.
dané
(
s
état sont
1'
donne de son bien pour avoir en jouir agréablement." (De li
v.
XIII. chap.
k
oklikou
tento
a
n.
mu
prý
m.
they
la
odporuje. Náhled
une portion que chaque citoyen
sureté de
esprit
1'
autre portion, ou poul-
1'
Tome
des loix.
governement
respectively
.
.
A. lam Smith,
Hasil,
Vedle Mithoffa cipy, nýbrž
mají
oba
.
.
o the
Amsterdam
to contributc
protection of the wealtli
ofnations
1801, Vol. IV. pag. 164 a 165.)
(str.
svou
54
a 55
q.
platností,
m.
u.)
nevyluují se oba prin-
a lze oba ze zásady pipustiti.
kde státní inností hlavn jednotlivcm spoleenským prospívá; princip spsubilosti ku dani tam, kde obecnému dobru prospívá, „aniž by bylo lze
princip vzájemných služeb tam,
aneb uritým tídám placeni
I.
in propórtion to the
enjoy uuder the
stat. (An inquiry into the nature aud causes
by
požitku a
theorii
Tento praví: „The subjects of every stat ought wbich
kivém
k výitce
1.)
towards the support of the
revenue
u.)
initel
náhledy Montesquieuovými a A. Smithovými.
hien dí „Les revenus de
1749
pozn. 3
3(39
(str.
Stein sveden, „že
srovnává se též
mysliti na
ustanovených, a tím celek v
k principu vzájemnosti služeb se vrátil,
mj
vbec
níž vzpomíná se jednotlivých
svtle pojat bývá," byl Wagner proti
mylným výkladem výroku
finanní védy, „že neteba pi tom
vylouiti podíl jednotlivcv ve
spoleném prospchu."
"
213
otázce
Jen po zralém uvážení postavil jsem se v této pedležité náhledu ode mne vysoce váženého L. ze Stein, jenž
proti
vd
ve své finanní
Lipsku 1878,
(v
kapitál
vanou protivu zahrnuje,
píjm
se
národního
základními zákony
skutená
že
míra
progressivní
berní
všeliká
„že
praví,
451.)
str.
progresse míry berní, která jenom velikostí
se ídí, svrcho-
sob potu jedniek
hospodáství v na
nesmí progressí geometrickou,
spoívati má, a že nikdy býti
potem tch jedniek klesá. Zdá se mi, že L. ze Stein jenom proto k opanému úsudku dospl, ponvadž v otázce této jenom hospodáský a právní pojem poplatníka na zeteli ml, jeho pojmu sociálního si nevzpomnv. Domnnku mou podporuje dvody, nýbrž progressí, která
Utere
s
požadavek svj
pro
berní byla prógressivn
452
(str.
m.
n.
„aby
ubývající,
uvedl,
u.)
aby
míra
totiž
tvoení
ubližováno
nebylo
kapitálu a spravedlivost pro jednoho nestala se nespravedlivostí proti
druhému.
etnému
Vzdor
61 )
finanní,
nejvtších
ujišování
dan
odstranní
že
vd
ve
auktorit
spotební k nemožnostem
uí smrem,
náleží,
djiny berního zákonodárství anglického, že se toto pohybuje
spotebním málo jest pízniv. Byly tam opravou berní, koncem prvního dvacetiletí století našeho poínající, zrušeny skorém veškery dan nepímé, vyjma da z nádhery, a byly opravou celní z roku 1842 a 1846 maso a chléb osvobozeny, tak že dnes z daní nepímých toliko ješt da z pepychu neb nádhery podrželi a na
jenž daním
da
míst zrušených daní nepímých z
výnosu, osobní
z
výdlku
v státním rozpotu iní.
tak že Francie jako Rakousko, té se pidržují.
pokud týkalo
dan
z
progressivní
vajících.
da
zavedli.
1.
kvtna
mrou
ale
Napoleon
1851,
zavedlo daní
berní vedle
se
mnného,
byla jakožto
(Srovnej L. ze .Stein,
Pokud týe
V
ostatních
spotební podnes nejvtší
Prusko, Rusko a
jateného a
která roku 1820 zavedena
s
jakožto soustavu dané
I.
námitek,
II.
str.
které
osobní
je
Itálie
Naproti tomu v Prusku ryzí soustava
se
pozdji, a sice
píjm
Constituante z roku 1791 zrušila sice
dané nepímé;
všechny
ve Francii
z
a ze živností
ovšem
zemích evropských
kulturních cifru
dan
opt
dan
spotební,
ustoupila dani tídní,
da
spotební,
Prusko tídní
da
z
pímých a nepímých 202—209 n. ni. u.) proti
zavedl,
podnes dam
naež píjmu
již
stá-
osvobození existenního
minima od všeliké dané iní theorie, jsou rovnž tak jako opatení, kterých z neporozumní dležitosti jeho dopouští se positivní právo,
malomocný
naproti
neodolatelným
potebám
života;
neb na
exi-
214
stenéní minimum ukládaná da jest, jak se samo sebou rozumí, nedobytná. Vedle Mithoffa (str. 43 až 45 n. m. n.) bylo teba k vydobytí 100 tolar
mstským pruských okresu vládních
dan
tídní mezi nejnižším obyvatelstvem
215
nejnovjšího návrhu
z
povinnosti
nutnos osvobozovati od
k asto
jak
v
ruském zákonu
ku placení dan, že, tídní na první
o dani
výjimky tyto v skutku jsou pravidlem. Nesnesizhojiti. Dosavadní soustava telného nelze snášeti, nezhojitelného nelze pohled poznáváme,
berní jest nesnesitelná a nezhojitelná,
ponvadž podporuje
centralisaci
državy majetku; a eentralisace majetku podkopává bezpenost každé miexistenního osvobození mám Proto národu. a blahobyt každého pímé nima od dan a poplatku, zrušení daní spotební a zavedení dau'
píjmu
z
bu
si
podoby ode mne navržené,
spfiaobn za otázku asu.
odprc inná,
jejich
nežli
pímou
da
z
Nejmén
zadrží
progresse jiného
námitka od
mén
pociují,
námitka, jejíž logika jest na výši
dvodu,
že prý nemajetní
píjm,
bu
reformu tuto
da
spotební
tomu pivykli, aby byli za živa vaeni.
že raci již
p. cizozemské pozemky lepší a lacinjší nežli pražádným daním, je-li tuzemské-, podrobeny-li jsou nepatrným aneb rolnické vlastní tamjší výroba rolní tím, že tamjší statkái práce Jsou-li na
nežli výroba lacinjší, upotebují, a stroj podpíznivých vesms rolnické tchto v/rob je-li tedy domácí, evropské z pravidla mínek, kterými zem nového svta nad zem lodstrojství dovozné vynikají, musí zajisté jakmile ješt pokrokem zahraniní vyrábi sklesne, míru nejmenší na cizozemského obilí
rukou
súastíiují
se
—
zvítziti nad našince, za v zápasu tak zvané svobodné soutže vždy pomrné veliké mzdy za a kého pachtovného, za krutých daní
vyrábjící.
národního majetku pozemasem ceny kového bez státní podpory byly obtovány, sklesly by a úroku mzd cizozemské se rovnajícího trhové až na obnos nákladu totiž až na roven, kde kapitál, cizozemských upotebených k výrob svého platiti nuceni byli, tak by naši rolníci da i mzdu z kapitálu movitý, stráven, pokud jest jest pokud pozdji, ze by byl díve neb od cizozemských píslušníku a opuštn rolník domácích od nemovitý, Následky podobné krátkozraké finanní politiky státních' osazen. života zásad by národu býti ješt škodlivjší nežli zavádní do
Kdyby takové soutži výrobní
síly
„udily
posud není pokroili'. ..vobodné tržby tam. kde tuzemské rukodlnictví bývají uzavíobchodnické Neb kdežto zde toliko továrny a závody hodících dovoz pro prameny mezi volby svobodu.' rán v, a národ za se
tovar j
a
pi
horším
nezávislosti od
odvkých svých vrah jenom hmotnou
pípadu, vysthováním
se
totiž
dnictva svého
to*
21fi
várnického velikou
sice,
ale
pomr
jak nás zástup jejich za lepších
do vlasti se vracející uí, nikoliv nenahraditelnou škodu trpívá, vzal
by v onom pípadu snadno
pd
vlastenecké dovoliti
usadili
ti,
škodu nenahraditelnou
mohou pepych v nemovitém majetku, teba
si
by se na
tím, že
kdož pomocí zahraniného bohatství svého co do výnosu
dchod,
passivním, mohouce schodky tuzemských statk snadno krýti z rostoucích následkem pro své
zemského;
zahranin
plodiny získaného trhu tu-
vlas naše pozbyla by nejkonservativnjšího obyvatelstva prospch
t. j.
a obdržela by v náhradu živly národností naši v rozklad uvádjící a
propagand, která
vlasti protinárodní
nepátelského nám cizozemska
z
Kdo
ochotn obtující.
vychází, vždy
se
která v šanc dává bohatství, blahobyt ano 63 )
volnos,
zastávati
národu?
život
Jest to škola mancbesterovská se svou zásadou nezakroo-
vání (laisser faire, htisser
Vzavši
aller.)
slovenou, „že tvoení kapitálu nižádné
obanm
odváží i
vtu
samým penechati nutno" (An
státním
Adama Smitha
od
vy-
auktorit sviti nelze, nýbrž inquiry into the nature
o
nations by Adam Smith, Basil, 1801, and causes of the wealth str. 274.), jakožto vyjádení principu, jenž všeobecn platiti má, a stojíc na stanovišti individualistických názor svtových, vyhledává
zájmu
panování vlastního
v neskroceném
(selfinteres)
všehoj
proti
spoleenské bíd. r' 4 )
tak
tají
jsou
kritickým
ze Sternu, se
jest
poet tch, kdož
praktické
pes
píliš
si
obrali
okem
zla
tuto,
posud
až
Albert Scháffle a
jako E. Diihring, sídlo
spoleenského vyhledavše,
návrhy k jeho odstranní.
s
tžkou úlohu
rozluštní
návrhy k jejímu
.Sami hlubocí badatelé,
[iodané. 1,.
Jak hojný
skromní'
Capitalismus nud Socialismus, Tiibingen, 1878,
Scháffle (v díle
str.
svém
460.) podává nákres
majetku pospolitého by tím chtl initi návrhy,
hospodáství, jak by se na principu
národního
vyvinouti mohlo, uhradiv se výslovn,
že
které by bylo lze v život uvésti. '•")
Sociální demokracie dovolává
hlasovacího nikoliv pouze k tomu
zabezpeen nýbrž
byl
hledí
leensl
po právu náležející
uchvátiti
mezi panujícími
ni
ii
nic n
veškeru
opanovanými
a
ivšero
K o ni
cíli,
i
s
ji
se
všeobecného práva ústavou
aby nemajetné práci
pomrný podíl
státní
obrátila,
moc,
v státní moci,
pomr
aby posavadni
ímž by
pro
opravu
spo-
nebylo získáno.
té (pívrženci
nánky
o obecnosti
jmní
vycházejí od náhledu správného, že rímskoprávní vlastnictví
a
statkíi)
oddlené
217
(vlastnictví qniritekéj
píinou
spoleenské
jest
odvislost,
ného inných,
"nevolnosti: ctybují ale v úsudcích z zrušení individuelní nictví vibec popírajíce, a
Neb
tím by
práce
a politické
nutnost? vlastse domáhajíce.
navržené opak zamýšlené rovnosti, jelikož by v závislost otrockou v upadli (obci) podízení brzy
docílili
pd nich pospolitosti
od ídících.
t
.,
,
pokud jenom zastávají zásadu, Též socialisté jsou v právu, kapitály
/e práce
avšak nejsou
tvoí;
v právu,
domnívajíce
se,
ze
pouze na nejnižším kapitál jenom z práce nedostatku vzdlanosti; úplného stavu v tedy vývoje; stupni lidského pírodon, o majetek podniknutého, ponvadž hned za prvního zápasu s jakožto prvním kapitolem nástrojem, lovk .Vluon niku opatiti musel tohoto okamžiku až k vývoji, Od výživy. nevyhnutelné k vydobvtí byla výrobnos prae závislou jakého dosáhla vzdlanost za doby naší, ode inne shora vyložených zákon na majetku, a vedle spoleenských Veškeren kapitál ale, pouze vkuv. vky na závislou ostane na ní neosvojené) vyjímaje, jest majetkem. res nullius (statky posud vynikli veejnou správou, osady vykoisující,
Nebo
pochází.
platí
Typickou
66)
v starém
to
vku ímané
;
v
novém
vku
Angliané.
potem obyvatelstvu Osadnice mocí evropských rovnají se pevyšují- Rakousko ho ptkráte našeho dílu svta; osady jejich rozsáhlostí osady za se. že my Rakušane zdá a postrádá, bohužel osad naprosto svta a kolem cesty na tak zvané velký luxus považujeme, akoliv mam. nazbyt vždy penz ton na zajímavé projížky k severní získali njaký již vyskouobti penžn tyto bychom radji za 67)
Kéž
maný
ostrov aneb kraj africky, a k zakládání osad hodící se a založiti tam trh pro
tam mohli umístiti svj proletariát tuzemského prmyslu! Kapitálem, cestu
africkou
svého
Holuba,
africká Holubia ani jiná 68)
V
stejném
výrobky
kterým vypravujeme na novou žádna nezíská se Rakousku ovšem
zámoská
smyslu
abychom
s
osada.
vyslovil
se
Schaffle. (kapitalismus
und
Tubingen, 1878, str. 389.) Socialismus von Dr. Albert Schaffle, platnos v Rusku, získal, jak známo, nejdíve
6.) Princip tento si na Rus, bytím národa tak úzce, jako nesplynul nikde se žitím a partnernezh název principu artlskeho Proto zasluhuje tím spise
a
shipského. slovo artel násl. n. nu u.) pichází Vedle Wredena (str. 6tí a ledna 1654, dne 25. ze smlouv jedné poprvé v v památkách právnických
:
218
kdež
artlemi
spoleenstva
jistá
i-.kviuiliji
;ai;n,',iu,i;i
r
;cnrH)
zovou,
(apxeju.)
náklad
a
podnikatelský
základní
(naK-ia^t)
fond
stejným
dílem mezi spoleníky rozdlujíce.
Ponenáhlu vyvinuly 1.
Artle
vklady
své
(MipcKOMy
nichž
dva druhy
se
spoleníci
artl
pak
jenž bcío
(sa
artélí
W
i,i)
odevzdávají
spolenému starostovi neb temi staršími vuch)
dvma
s
apT&ii
jkuo,
(cK.ia,\HiiKir,
zvolenému
(oKAa^KHBi KannTa.ia)
BopoMii.i-i;),
celou
pro
v
(
myt)
h.iii
nakupuje
zboží
r
dan
a
uplácí.
výrobky
Vyprodavši
artl
své
vkladm, pi emž správcm neb násobného podílu
Artle, jichž lenové jsou dlníci,
2.
v
pomru ke .
kteí (jako naši poslu-
(no Ao6poBo.u.HOMy mcýka.v coóoio ycumiio)
spolenému, rozdlenými silami jednotlivc nepekonatelnému
cíli
(lilu
zisk
aneb
se dostává,
hována základ svobodné úmluvy k
rozdluje
starším dvojnásobného neb troj-
(M*
oTii]iai:.ic]ii;i
ca ysB&T.
Spolky
paóork),
i
OujeCTBa
Patrn jsou jenom artle prvního druhu
uzavírají.
paÓOTHÍKOBI.)
tvary anglickým
partnershipm podobné. Seznav
jsem
nabyl
pesvdení,
anglické
že princip,
v boji o majetek se
domovin
partnershipy v
zejména ze skvlých
nmž
na
asem ješt
mi, že jsou povolány,
jejich
úspch zákopník
roku 1869,
Rochdalských
artle a partnershipy se zakládají,
vtší úlohu hráti bude, než nyní.
Zdá
aby sprostedkovaly pechod od budoucích
ádm
rádií hospodáských, které pedvídati možná, k zdokonaleným hospodáským, které jakožto tvary nyní ješt nedozírné, zakrývá nám temné luno budoucnosti. Pedstavmež si jenom, že by tyto artle budoucnosti veškerou výrobu téhož druhu spojovaly páskou solidár,
ního
závazku
by tím
obranu
na
založeni''
právní
bratrovražednému boji soutže, a že
proti
pomry spoádány
lze t
uiniti z
si
pojem o dalekosáhlosti
povšechného
Avšak není
to
provedení
budoucího
principu
tohoto
právem veejným,
byly
tmto jednotám samosprávu pojišujícím, a bude dvtipu a bez velké abstrakce od nynjších
ruchu by
i
se
bez zvláštního
hospodáských
varii
sociálního,
vyvinouti
úlohou spisu tohoto, tak daleko dozírati;
nám
jenž
musel. jest do-
máhati se toliko toho, echo nejdíve došíci možná. i
Peníze JSOU pi
pitálu od hotovosti
tom
penžné
ve!
ponvadž jest moc aspo nejmenším dílem
vedlejší,
nezávislá,
a
ka
na
219
ní
se zakládá;
vcí
hlavní
niožnos
jest
úvr
nalézti
k založení a
rozšíeni podniku.
Mluvíme vždy
71 )
dlnické,
o otázce
Úednickou, uitelskou a knžskou,
nemén 72
de
lieu
á ceux qui
loi
les
ont faites. Art. 1134
civil.) 7:i
)
obma
ek,
(xotvov
ager publicus
Slovan), které pináležely u
German
nám
Analogie tohoto zízení vlastnického poskytují
veku obecniny
íman,
ek
íman
yénj u
v starém
German
almend
genti,
u
tak zvané sippe (pozdji sippschaft a magschaft).
Též Rau
74 )
lesy,
sociální a
„Pacta daut legem contrahentibus." (Les conventions légale-
)
a
povahy
též
ohledu zasluhují.
ment formóes tiennent Code
zapomínajíce na otázku
které jsou
vbec
jest toho náhledu,
mly
by
státu
že
pedmty, jako
jednotlivé
zachovány.
býti
(Viz „Lehrbuch der po-
Oekonomie von Karl Heinrich Rau, bearbeitet von Adolf Nasse. V. Finanzwissenschaft. Leipzig und Heidel-
litischen
Wagner und Erwin berg, 1877, 75 )
se
str.
358.)
Opaného
vtou,
„že by
náhledu jest Rau
ddiný
(str.
státních do vlastnictví soukromého, zvlášt
leenstev,
pi
býti od státu
emž
by
n.
patrné pro tento
m.
jenž
u.),
pechod bání
pak zakládání horních spo-
aspo
kapitálu závodního
díl
zapjen,"
492 a 493
pacht mohl sprostedkovati
pechod
pro
ml
zaátek
se prohlásil.
Myšlenka tato vznikla ve mn, když jsem za píinou veejné pednášky, v jistém hospodáském spolku odbývané, od pítomného hospodáského správce byl upozornn, že v sousední obci pro: 'j
dlužené ti nejkrásnjší
statky
selské
práv
jsou na prodej, a bez-
„Pro
pochyby od velkostatku jeho zakoupeny budou. ších
oban?"
znla odpov.
otázal
jsem
„A
panství
„To má více dluh,
se.
„Ponvadž všichni
stojí
nežli všichni
za
odpov. „Jak prospšné
si.
„kdyby
ti
tak
dobe'?-
rolníci
otázal
a rozsáhlejší
nežli
mén jeho
jsem
se
dohromady!" dostalo
dále. se
sloueny.
Takový
zadlužený nežli majetek onoho velkostatkái', velkostatek,
spíše
by
s
to
byl,
krásné ty
v exekuci se nacházející statky selské vydražiti a stavu stednímu zachovati."
mi
bylo by pro tyto obany," pomyslil jsem
jejich statky v jeden velkostatek byly
selský velkostatek
ne od tamj-
jsou zadluženi;"
je
220
J
staro ímského
^Jfedfa
výluném právu
ve
manželka, synové
každé
statek
vydlávají
naznail vhodné Palacký, ka:
rodiny
pokud jeho potomci v
eledi jest
neboli
zstávají,
nedílnosti
vladyka neboli starosta,
volený
snmích
rodinný
jemu
otroci.
a
„Hlava tedy a správce smrti jeho,
všechen
amilias;
patris
I'ovahii„staroslovaiiské obce
:
nich
práva jest
vlastnickém
kterýž
celou rodinu svou. Ostatní mužští v
a po
otec,
ze spolku od
pak sám zastupuje na rodin obírají se polním,
ženské pak domácím hospodástvím."
vynikali
tito
Jim uložena pée o dobro obecné a
rity.
Na
o vedení práva
„knz"
vících
spolu
stával-li
úad
191
(str.
ili
náboženský m.
n.
nazýval
kteréžto
u.),
dob str.
Morav
ni.
správcem
toliko z ohledu
volán jsa, lebního
ech
kteí
branné, Siiin
156) byl vladyka
str.
sám
tímto
(na
rozdíl
alody
ddiny,
(ot,
mli
své
k
hodnosti
této
ani v
13.
Krom
mli
století
lenové
jednotliví
mág
od rodovcu a
starogermánské obce
k
(vlastnictví
ješt
vo-
staro-
nim, jak
neznajíce), již za asti
plodinách prácí svou v obcích vyrobených vlastnictví n.
m.
u.)
Staroslovanské
analogické zízení hospodáské nacházíme v Nivernaiském právu
obyejovém, vedle nhož pozemky urité inaítre de
la
cxist.mt
communauté
spolen
svoleným
I,.
(viz
hospodá, staešina)
který
oddlené, ;obstvo jmenované. (Srovnej Jireka obci
znamenalo
bohoslužbu obstarával.
spolu
toliko k užívání
pipouští,
Libušiných na
patrné
v pohanské
na vrozené pednosti a na auktoritu svou od rodu po-
práva a rovnoprávnosti
slovanské obce
zemského
knížete
staroslovanské
úadem
s
—
vladyka
koene svého
Dle Jirekova Slovanského práva v echách a na
u.).
Praze 1863,
(v
pouhým
národu
celého
starostu 192, n.
neb
starosta
se
slovo dle
slovem kníže (Kuning neb Konig) souvisí, a u
se
v
spravedl-
i
snmích obecních naizovali hlasem spoleným dležitostech národu neboli kmene celého (str. 81 n. m. u.). Za-
nosti.
o
(Viz „Djiny národu eského Morav," v Praze 1848, I. 1. str. 190.) Starostové vdomostmi a zkušeností a požívali proto velké aukto-
a na
v ('echách
jsou
vzdlávány.
(Viz
entre certainea contumes Slaves et la
Leger's Chants
Bohéme
obci náležející pod starostou
píslušník obce
ode všech
1866"
spodáství,
v
Eeroiques
bližší
o
Praze 1869,
Jako tak nebylo
a
.•mi
za
tom str.
e1
ze spolku
té
sur
1'
analogie
coutume du Nivernais
chansons populaires des slaves de
zprávu v soustav mé národního ho131
a
sta roger mánského
za Btaroruského
„Not
432.)
zízení majetkového v
rádu majetkového u
Rusfi
Nmcích,
oddleného
221
vlastnictví
štjíc pevná
leným
.sídla
zakládati
koovmcký
život
Když obyvatelstvo
pozemkového.
(selo), jejíž starostou, a založilo vesnickou obec
pudy pro budoucí pírstek
vyhradivše,
obyvatelstva
opou-
rodin pod spo-
se jalo, slouil., se více
lenové, eas
osazenou zemi
(nejstaršího) ua rok neb na více obecnou od starosty neboli staryka mli pidlenu. Podíly tyto byly vymolet k pospolitému užívání dle jednotlivých hospodáství vány bud dle hlav mužských len,
bu
„:„, zvaných,
1;
tudes
(Srovnej
sur
productives
forces
les
de la
380 a 331.) Paris, 1852, Russie par M. L. De Tegoborski, stazvoleného správou pod spravovali Takto rozdlenou zemi rovnoprávn u všeobecném shromáždní, „nrir" L,
se
rosty, usnášejíce
zvaném
Více obci název pozdji obec samu naznaoval). jenž staršiuou, hodnotí pod pak byly v obec jedinou, a Z tchto zárodku zízení spoleenského
(kterýžto
sluovalo
se
svou nad starosty vynikal. vyvinul se v lidu
zem
názor, že veškera
ruského, a že
národu
ji
starosta
koliv ale dítkám svým,
t.
j.
statkem
jest
národu od
15.
století
pospolitým car
zvaný,
nhož toliko Bohu, nizodpovdn, k užíjest národu ruskému,
uznání, mezi jednotlivé obce dle nejlepšího
z
vou „Die landliche Verfassung Russlands str. 14, 15, 67 a 68.) 1866, Leipzig Haxtkausen, Preiherrn von August & bylo od dob Rurikových jakožto Co hlasem lidu za právo uznáno, to totiž od nho a nástupc bývala právo v skutku vvkouáváno: zem dosavadní pomry maemž pi rozdlována, jeho mezi družinu jeho zachovávány byly, a toliko^ právo rolnictva na ní usedlého
vání rozdluje.
'
str.
(Srovnej:
jetkové závazky k rozliným dávkám, pvodn jeho požívací obmezeno bylo repartitio), pozdji též v pe(tructuum Bezpochyby v pírodninách
nzích a
práci záležejícím
(str.
39
m.
n.
u.).
Za
bylo více rozdílu
to
soukromých byl který na v stavu selském od mužíka, ohledné pomru a zavázán, robotám a usazen a k dávkám penéžným cizích statcích
soukromého pána svého ponechán majetkových více mén libovli pachtovné (obrok) neboli íšským, kteí roní až k sedlákm korunním což zejména platilo aneb, pozemné, spoívající na katastru a
výminené
dobách o kolonistech v rozliných surovin
odvádti museli
mezzaria, métaire), jinak
zemcích jim pidlených
z
(poloviní pacht, ale
ddické
majíce.
povolávaných,
cizozemska
a
Mezi
colonia partiana,
vcné
cast
culu.ua
právo užívací na po-
sedláky
soukromými a ko-
zámecstupe, a sice sedláku udélmch aneb runními byl zase stední Všichni bto sedlaci císaských. sta.cíd, kých, usedlých na rodinných byli
(vyjma toliko po vsích
usazené válené
zajatce,
kteri
ostatn
222
ponenáhlu zvlášt
též
se svobocliiíky
úplné
svobodnými muži, tšíce
smísili)
se
sthování
volnosti
volebnímu
a
právu
passivnímu k hodnostem starosty a soudce vesnického n.
m.
rolníka
sesaditelností
kvtem
s
daleké Rusi,
strany
obraz
sice
rovnoprávností v obci,
individuálnosti, podrobením se kázni, volností
všechny
nám
svtlými stránkami, a
pozemku,
jeho
i
20 a 56
(str.
zízení majetkové pedstavuje
Staroruské toto
u.).
staroslovanských obcí, jenž se svými
se
aktivnímu
neroz-
sthování se na
dob šedé davnovkosti udržel se až
z
k naízení cara Borisa Godunova roku 1592. Teprve tímto naízením byl ruský rolník
k
pipoután (glebae
na kteréž po tu dobu voln
zemi,
jehož ostatní temné
nictví,
bývající, a
pak rychle
stránky
se
poátek nevolvyvinuly. Vyjma
zem
dary neb trhem vlastní
korunní sedláky a jednodvorníky,
násiln
žil,
uinn
Tehdy teprve
adscriptus).
na-
zejména v pásmu ernozemském usedlé, vyjma dále Velko-
rnsy a od polské šlechty pocházející maloruské statkáe (odnodvorce) a vyjma
osadníky
svobodné
a rolníky
(Tegoborsky,
I,
o 17 n. m. u.) a v privilegovaných guberniích Poltavské a
usazené
maloruské
sibiské
Kirgisy a
n.
m.
Z nho
2.
Haxthausen
(viz
statkáe,
žijící str.
86 a 101
mužík osud svého západoevropského souúkazem císae Mikuláše ze dne
okusil ponenáhlu
u.)
seda.
židy
i
Tavrické
gubernii
v
kozáctvo,
ásten
316 a
str.
ernigovské
byl teprve vysvobozen
dubna 1842 a manifestem cara osvoboditele ze dne 19. února 1861. mu právo smlouvy uzavírati, uinil ho právní osobou,
Onen, propjiv
poskytnuv
tento
mu
otevel
mu opt
možnost,
pozemkového nabývati, Tímto ma-
píležitost vlastnictví
opt svobodným obanem.
státi se
nifestem inaugurované zízení vlastnictví pozemkového ponechalo sice
posavadním jim
pánm
panství)
vlastnické ke
právo
všem
pozemkm, ale zavázalo je, aby sedlákm as neb na odvolání ped prohlášením manifestu k užívání
svým na danou
usedlost' (yca^eHaa ocía-*octi>) s
množstvím
zem
(n.i,vi..n.)
závazky ke korun
V
bemen
všech ii
n
••.
1
stadium
1
plniti,
tomto stavu,
mužíci poskytnutým
oónza
(vlastníkm
posml pináležejícím
i.
a
na
jejž
pedepsaným v naízení
vné
asy
považovati
k užívání ponechali.
dlužno
za
sob právem vyvazovacím
robot
a
se
státi
/,
doasných
udržel
slovanského a staroruského
obvyklého dlení
se v
ale
princip
mohou
pechodní,
osvobozeni
nevolník
navždy volnými rolníky. (KpecTHHe múru:
pechodním
vládních
zabezpeení jim živobytí a spsobilosti,
k
obecního
bkh).
býti
ode
(speiievo
V
tomto
zízení staro-
tom, že ustanoveno, aby obecniny vedlo
dle hlav, neb
hospodáství, aglo (mmo) zvaných,
,
223
oba a státu dlužné ""- «W-> plmto, obce možnos, len každý tohoto má "losovány byly. Dle ustanovení závazku svých jenž ten, ovšem emž pH maje tku pozemkového nabyti, toto prázdno vychází. Avšak sesazen, nesplnil, pi nejbližší dlb na majetkozízeni tohoto samého není úinkem > majetku pozemkového uživatelm po následkem závazku berního, jenž
proti závazku me/, gleny obce na uritý as a nerozdílnou a spolenou povinnosti rukou
(—
nýbrž toliko
vého
zem
k
KH
dílu
jim
eonuu*
Min
BK
pípadech jest pohnutkou seknout, se (HaWBHBlS rl ,ú„„K„ „„.,„ ,,,,,,•,;„, pidleného.
obecních v etných
mlo
požitkové
právo
T„to
1876, ct. 25)
m-.vn... C. EIeTep6yprB,
9.
zemi jim pidlenou vtšinou dvou tetin k 1,1a
„bcích,
v
indivisée), v nedílnosti držících (allocation
sování
oprávnných
tlivc se nacházejících (allocation vlastnictví
380 a 351
pemováno
oddlené n.
m.
Paris, 1866, III.
na statcích, v rukou jednokupen, ihned v pln,
individnelle),
býti
(Haxthausen
Tsars
des
L'empire
u. str.
a
svolení,
ale též bez jeho
pak
statku,
též se svolením pana rolníku, a v prvních 9 letech
par
M.
228,
str.
J.
229
Schmtzler.
H.
788 a 789).
Od té doby pokrauje pekážky a díky moudrému
toto
tvoení vlastnictví oddleného bez
zákonodárství
cara
osvoboditele
a
d-
nástupcem jeho
osvíceným vývoji a zdokonalování pod svobod, zasluhující v plné míre Alexandrem' III. tší se ruská obec L. ze Steinn prav, totrz .„„Úvaly odborníka v popedí stojícího.
slednému
v
uební knize finanní vdy
nictví a správy jí
ohledech
I.
str.
a administrativní
hospodáské
se ruská obec nejširší
suad v nkterých
v Lipsku, 1878,
nejširší
v Evrop,
180) „ze teši
samospráv -
a že jest co do ber-
stat." Uvazi-1, samé úplné ponechaných státem ve
25 n. m u.) z nejvtšího
nynjší ruská obec dle E. Wredena daní obstarává, nýbrž nejenom penesené na sebe vybírání (str.
že
se dále,
dílu
da
rozvrhuje
a
za
správné
odvádní
obci
uložených
dam
«-
a nerozdílnou ^«pímých všechny leny své rukou spolenou obec ma nejdokonalejší ruská že piznati, dlužno
UL)
zavazuje,
finannictví v
Evrop.
Neschází
jí
ani
ti
nejpednjší podmínky
nejsoumerdecentralisace, rovnoprávnost a dalšího zdárného vývoje: ruský národ pevný, vymoženostmi kterýmiž „jši rozdlení majetku hospodáství svému polož,, kterého hmotný základ k národnímu kulturních pracovnictvo ostatních zenu pracn i se domáhá nemajetné vyvíjejíc! se vzdlanost., svobody ze cestou doby naší teprve dlouhou
-
224
z
vzdlanosti rodící se individuálnosti,
a z individuálnosti rostoucího
Vzdor tomu nemohu potlaiti obavu,
obchodu.
zdali tímto, pokrok národohospodáský na zeteli majícím dílem zákonodárným zavedené opravy, pokud usnadují úplné potlaení po tisíceletí udrževšího se
staroslovanské
principu
obce
principem
ímskoprávního
vlastnictví
oddleného, pinesou ruskému národu kýženého ovoce, jakým šlechetní zákonodárcové
ho zamýšlejí, a zdali by nebylo ruskému národu
oblažiti
prospšnjší, aby mu, pokud vzdlanost nižších jeho vrstev staletým
nov
použitím
nabyté svobody politické a rozšíením a zdokonalením
národního vyuování
nepokroí,
ponecháno
bylo
vanské obci rodinné spoívající zízení majetkové ani
pozoruhodných znamení ani
nmetí
vování v ddictví
pozemk
V
prvním
vyklém
Etudes
(viz
M. L.
de
ohledu
jisto
sur
že
jest,
Evrop
nmeckém
po spsobu
les
Paris,
statkem proti
není
mrou
prosili,
si
1852,
I.
svoboda
venkovský
v ruské obci ob-
de
vlastnictví
par
Russie
la
V druhém
pozemkového
proletariát, latifundie a
kommu-
ruských korunních sedlák ne-
obec
individuální svobody, nýbrž
proletariátu a centralizace
zsta-
od vlády ve stano-
832 a 333).
S.
povšim-
a
až jim povoleno bylo
productives
forces
svrchovaná
zrodila
uistické idey, kdežto vesnická
jenom znanou
ohledu bylo
dlbu majetku po spsobu
Tegoborsky,
v západní
Arci že
osadníci v gubernii Saratovské,
vách jim bylo pedepsáno, tak dlouho zavésti v obcích svých
staroslo-
nechyblo nauení djin národohospodáskému
tomuto pevratu pedcházejících. nouti okolnosti, že
na
staré
?
majetku
i
naprostým nedo-
pozemkového vynikajíc
kommunistickým ideám pirozenou hradbu tvoila; naproti tomu ruský
že
jisto,
lid
dosti silen
vanou svobodu vlastnictví chránil
ped
bude,
pozemkového
jejími západoevropskými
aby udlenou
sob
svrcho-
istou a neporušenou
ernými skvrnami.
za-
Proto musí
pední úlohou nynjších státník ruských k šíení a zvýšení osvty nejlepší síly státu obraceti, aby národ, nové zízení hospodáské zavádje, mezi tvoením majetku vlastnictví oddleného
bytí
národní
ke zvýšení pokroku
kupením majetku
pimené
úelu
pimené
vlastnictví
práce individuální a mezi na-
pospolitého
ke
zvýšení pokroku
práce pospolité- nalezl k blahu svému vedoucí
úelu
/.latou cestu
prostední. »o)
Viz poznámku 82.
—
u KolhYt (Uraon — a Radschmahal Kolh), u kmene Dra vida, obývajících zemi 6ondas', poínaje od Bhagalpura na Gangu a u KusYt (Khund, Khond, Kandh) a ži-
Tak jsou
o')
píslušníku
to
225
polnosti, na jihu od Mauadi v Ravapura a Tschandra-Dandpata, a dle patriarchální všech majetkem nezadatelným pidlené, urité obci zvoleného spravovány („Allgemeine ze spolku staršiny
jících
ústavy od
von Friedrich Muller," Wien, H. S. Maine Ancient law
Etlmog-raphie
Srovnej
1879, p.
Sir
též
str.
260,
470 a 471).
Roesler's Vorle-
Erlangen, 1873, str. 82, pak „Dra. Socialismus," Tiibingen, 1878, str. und Kapitalismus Alberta Scháfle rodiny pedcházelo že ped oddleným vlastnictvím
suugen uber Volkswirthschaft,
33.
Tento míní,
hordy neboli rodiny v širším slova smyslu.
vlastnictví pospolité
všude
píti
Nechci
8s>)
se s
Drem.
„sami
Stein
o
„Chorváté"
zdali lepší
tom,
po náhledu jeho
zachovati nedovedli."
sob
pes velikou úctu, kterou k nmu chovám, výrokv jeho, které skutenostem djinami najisto obin (Almend) odporují, totiž „že prý .lihoslované neznají nelze mi
Avšak
mlením
L. ze
které
budoucnost zabezpeuje zízení,
pominouti
postaveným lišících se
lenové obce rodinné od majetku oddleného, že jednotliví nýbrž že nestávají se nikdy samostatnými muži, jenž prý rodiny), (hlavy farnilias závislými syny patris vládne, synem nezletilým otec jako výdlkem prácí a jejich
(Hauscommunion)
vn
ostávají
jimi, jejich
a že jsou naprosto
nespsobili, obraz
obmezený
prý velmi
koní, ješt
jiné
aby mimo
poskytuje,
svobodné muže,
jsou nespsobili, aby
ele
mimo
do
a
s
eled (Sippschaft), která majetkem pozemkovým
pospolitosti
(Sippschaft)
své
pijímali,
že
do svazku svého pi-
že jsou na prosto neschopni, aby myšlence obce v germánprávní organické povznesli se k pojmu a níž svobodné slovo jednotlivého v totiž, obce slova, smyslu ském postrádají jediného pramuže tolik platí, jako slovo druhého, že tím spoívajícího v povývoje, svobodného a vého zdroje samostatného silného, jenž v nouzi a muže dlnosti a sebevdomí na slední spraa tím i na spfisobilosti, osvojiti si a
jímali též nekrevníky (Magschaft),
ad
štstí
sám sob dostauje
vovati v
vcech
sob svobodu
duševních
ve myšlení a samoinný vývoj individuálnosti prý a že z tch všech
nespsobili jsou, pojem a
oddleného si utvoiti, a naprosto všech ethických a hospodáských
právo vlastnictví
že prý proto postrádají též
úspch,
dvod
a hospodáských,
které z vlastnictví
tohoto pocházejí,
zastoupení lidu
a že proto
ani kázné,
nikde ne-
kterou poko-
germánského pospolitosti, která spravuje se ují se jednotlivci všem, ani svobodné Grundbesitees und seiner Zukuntt des Fragen drei („Die sebou" sama str. 127 a 128.) Aniž von Dr. Lorenz von Stein," Stuttgart, 1881,
znají ani idey
Chleborad.
Boj o majetek.
15
226
bych výroky tyto, pokud týe se majetkového zízení germánského, v nejmenším v pochybnost bráti chtél, podám dkazy, že pokud týkají se majetkového zízení Jihoslovan, rozhodné jsou nesprávný,
vi
což
známému zpsobu, kterým výtený otázek
vídání velkých
patrn piítati dlužno ním,
z
se odvažuje,
pramenm djepisným
kalným
toliko
tento spisovatel na zodpo-
vdomostmi
nejdkladnjšími
s
a práv-
nichž erpal.
pramen djepisných
Vedle nepopiratelných níže uvedených právních znamená
jihoslovanská
zádruga
totéž,
vyjaduje
co
starogermánská sippschat a magschaft,
slovanské „rod," neboli
pod spolenou hlavou,
spolek více rodin, které
slovanské obci vládykou zvaným)
práv
a
žijí
a
starototiž
starješinou (v staro-
jako starogermán-
tak,
branc
své obiny svým k pospolitému užívání náležejícím majetkem obecním (staroslovansky obina neb obec zvaným) opateny jsou, a práv tak, jako starogermánští pokrevníci a mágové vedle obin (almend) též jednotlivé podíly majetku obecního jedno-
pokrevník a (almend) mla, též všem ská obec
tlivým
lenm
pidlenou
lenm
obce obránci
zemí,
?e obec
vyvinuvší
z ní
stžerem
pidleny mli,
též jednotlivým
(u starých .Slovan
rodinám
ddina) zvanou, jakožto
obdaeny a právem, plody opateny jsou, aniž by to inilo len jejích od pvodních majitel i ili jiným zpsobem, pomr služební
pospolitým vlastnictvím celé rodinné obce
jeho v
oddleném
njaký
rozdíl,
míti
vlastnictví
pochází-li
kdo
z
piženil-li se v rodinnou obec,
vyluujícím,
lenem
jejím se stal
(§.
základního zákona pro Chor-
22.
vátsko, slavonskou a banátsko-srbskou Hranici ze dne
7.
kvtna 1850
. pro císaství Rakouské. Slovanské právo v echách a na Morav od Dr. Hermenegilda Jireka v Praze 1864, II., str. 184 a
.
243
s.
z.
185.). Proto není ani jihoslovanská
rodinná tím,
ím
jest
zádruga
ani staroslovanská obec
pouhou
starogermánská sippschat,
rodovou neb pouhým spolkem pokrevník, nýbrž tak jako do germánské obce obránci, která
byli,
zenském
nestojící byli
též
obcím pidlená
nekrevníci (magoyé)
zem
pijímáni;
z
pospolitostí
do níž (práv
ze starogermánské sipp-
když ve válce pokrevníci de-
schat pozdji se vyvinula), v dobách, cimováni
obcí,
t.
j.
ehož
branci
i
ve svazku píbu-
vysvítá, že
tmto rodinným
pouhému užívání (usus ructus), nýbrž k úplnému vlastnictví. Každou v ohledu tomto snad ješté vzešlou pochybnost vyvracují zevrub úspchy svdomitého bádání djepisného, IV.
Palacký, dle
j<;ž
nhož
jim
nepíslušela
toliko
k
provedl slavný historiograf království u
Cech práv
tak
jako
u
Nmc
eského a
Angli-
•i-n
an
dob
v nejstarší
trimonium, das Kigen,) (viz z
roku 1349
na
Morav,
mark
2.
m.
Cechách a
menší
rozsáhlosti sta-
propj-
Totéž platilo u Srb, u nichž ddina
(str.
ština u
nazývána. Nuž Srbové tvoí
u.).
v
(od toho š-lech-ta, der Adel)
ujíce
n.
vtší neb
dle
zemana neb lecha
191
(pa-
299, 329, 331 a 332), které byly
str.
ddiný,
dlitelný, zadatelny a rostovi název
eského
djinách národu I.
roz-
ddiny
folclaud) a
43 a 44 zákonníka eara Stepána Dušana
§§.
v Palackého
v Praze, 1854,
pozemkový národu
majetek
(pohanské)
vržen byl v statky obecní, obec (obiny
„ba-
Chorváty vtev rodiny východo-
s
slovanské, obývající království srbské, Bosnu a Hercegovinu, království
dalmatské, Pírnoí (Littorale a bývalou Vojenskou Hranici Rakouskou,
jakož
ernohorské, a jedním jazykem, jazykem srbským,
knížetství
i
mluvící, jehož
pouhým náeím
Ethnographie von Friedrich jde, že to, co
Palacký
jest chorvatština
Miiller, -
Wien,
rodinných
o srbských
srovnej „Allgemeine
1879,
Z toho
542).
str.
obcích pronesl,
též o
jihoslovanské zádruze platí a naopak.
Co týe se postaveni starosty neb vlailyky, hlavy vanské obce rodinné, a co týe se postavení slovanské zádrugy,
od postavení,
jest
které
to staroslo-
starješiny. hlavy to jiho-
zaujímá
amilias
pater
v právu .staroímském, naprosto rozdílné. Stanoví se shora uvedeným
zákonem, kterým v právní
z
vání pokoje, a ke
dob
prohlášení
jeho stávající zásady a obyeje
nejvtší ásti byly recipovány, v ten smysl, že
poádku,
správ jméní,
svornosti,
kterým ona
náboženství
jest
k udržo-
a mravnosti v
rodin
svobodnou volbou
vládne,
ze
strany její povolán (§. 33 n. m. u.), že lenové rodinné obce jej ke složení útu z této správy pohnati a ze svého stedu zvoleným lenm spoluzávérku zásob a pokladny uložiti mohou (§. 35 n.
dle
m. §.
u.),
16
že pii n.
m.
kupu a prodeji, pronájmu, zástav a zavazení (což jenom tehdy možné jest. když není jiné pomoci,
u.
a když výživa rodiny získáním
dum hraniáský
jiné
jest pojištna),
jícím se celé rodiny
aneb jméní
usedlosti
jakož jejího,
aneb
pijetím v jiný
pi každém obchodu, týka-
i
má-li obchod tento platným
všichni lenové rodinné obce. kteí 18 let veku svého dosáhli, slyšeni a že vtšina z nich souhlas svj vyslovila, a že k námitkám výbor obecní s vyhrazením dalšího jednotlivých odvolání rozhodovati má (§. 36 n. m. o), že jednotliví lenové, povinnosti domácí splnivše, Be svolením starješiny mimo dm na výmovité- jmní, a že všechno dlek jiti smjí (§. 37 n. in. u. býti,
starosta vykázati
že
se musí,
byli
len
i,
15*
228
lenové právn nabývají,
k terého jednotliví Ze
obyeji právními,
tato ustanovení s
ped
vedle
citát
nhož
Wuka
z
tehdy
starješina dle
v
190
(str.
Beu
(rjeník u
Stefauovie
u.).
prohlášením zákona
hoto plativšími, souhlasí, dokazuje od Palackého
uvedený
jest jejich
Srovnej Jireka n. m.
osobština zvaným.
vlastnictvím (osobina,
1818
m.
n. str.
to-
u.)
792),
Hercegovin platného práva oby-
ejového rodinnou obec spravovati, pokladnu rodinnou pechovávati, spolenou modlitbu poínati a koniti ml, kdežto lenm rodinné obce zase právo píslušelo, jej v pípadu nehospodáství z hodnosti jeho sesaditi a na místo
nám
Jeví se
rém tak
i
v novém
nho
jiného starostu
zvoliti.
tedy v slovanských obcích
vku
rodinných jak v sta-
dokonalý soulad mezi majetkem oddleným
a pospolitým, mezi právem požitkovým a vlastnickým, mezi svobodou jednotlivce a mravní kázní, docílenou podrobením se všech pod svo-
bodn
spolené
zvolené
samodlným vývojem
mezi
zastupitelstvo,
ústavn se spravující pospolitostí. Jest-li povahy povoláno jest, aby v djiny boje o
individuálnosti a svobodnou
ekonomické zízení
této
majetek kdy zasáhlo ili
citovaným piznati, že o
shora ito váných hlavn
tená sám. Kdyby pramenm pravé hoslo vanské zádruze pravý opak
nic,
kdo ani náhledu Palackého j
i
posoudí
nesdílel,
laskavý
tož
náhled Steinových
vdy,
vi
musí
pl atí. Jest toho želeti
ocenním pirozených a historických zvláštností, jimiž zízení majetkové národ slovanských vyniká, plodnjšími úsudky tohoto mezi pedáky politické ekonomie v zájmu
která
zasloužilým
vším právem poítaného spisovatele byla
mými
bylo lze
docíliti
sa )
)
nmu
Když
za boulivá noci lednové
kožich a
apku
pijmouti, pro drobné propustiti, napadlo
ekl, kdyby se
upomenul, svým své nad
sprýmovnó?
voii
E. Duhring,"
ekati
san mé nucen
o
neosvcenou záporu až se mýtnému
byl,
vyhledati, svítilnu rozžehnouti, otevíti, peníze
jíti,
dodati,
záporu zvednouti a
mne
konen
mi v mrzutosti mé, co by asi tomu Ciéikuv Selitán
mu podobná nehoda pihodila? Zajisté- že by nebýval tem „rozmilým" zapraženým spolucestujícím1 podivení
tímto geniálním
svého wsloviti-
nežli
slabšími silaiuL/
330.
str.
mýtní narazily a já v chumelici zalíbilo
by obohacena bývala,
mnohem
Viz Cursus der National- und Socialokonoraie
Berlin, 1873, b4
proti
„NViiíli/,
zaízením novodobé
politiky berní, dle
pravda, moji rozroiH, zdaž
Na mlsié aby úhrn poplatk
za
to
zvyku
není vskutku
upotebení
silnice vy-
229
mených, ástky
mezi dotyné
poplatníky
bemémi jednou
ostatními
s
rozvrhli,
mezi
rozvržené
a
rok od jednoho okresního
za
n vý*-
briho
v jedné teplé pisárn vybírati dali, ustanoví 100 mýtných výbrích, aby tutéž sumu v bezpoéetných malých ástkách nkolikanásobn 365kráte za rok ve dne i v noci, v boui i v dešti, v horku i
v
zim
Pi
aby
této píli,
covních
kterou by jeden
prácí,
úpln zapomnli. Kdežto
zvíat rok co rok ve velkém, dopouštjíce,
na zapocených
obrok ode mne pijímají:
K emu
dobrému pánu mému? 365 lhtách
co by jim
to.
da,
nevloží
rád
statkám
si
okresu našeho
zá-
vám
Když každoron najednou zdvoilostí
prokázati
s
Pro na
obrokem svým
vás ti
starostovi
trojkou letíce nemuseli o tuto
s
Pro
rozbíjeti?
da
ped
milých
tisíc
a
najednou?
zaplatil
donesl, abyste vy, milí soudruhové,
ela
zsto-
strany
ho nutí, aby jim odvádl v nkolikráte
bych jednou za rok
kterou
ošklivou zápora
!
jedné
druhé strany trýznní
z
by stejnou
nemohli
z
aby rok co rok
šíjích vašich
rozplývaly se ledové snžinky
soudruh
udlati
dali
jejich rodinami!
zastati mohl, celé sto pra-
spolky pro ochranu zvíat zakládají, páchají
porami mýtnými
s
jednoduchý k tomu potebný náklad
a
na nás, rozmilí,
násobili,
výbrích
100 mýtných
živí
zamstnávali
sil
dom,
vystavli jim k tomu 100 mýtných
vybírali,
100 mýtných zápor a
tuto tak
mému pánu
dlají
obtížnou,
a všem
nenávidnou,
a
ne-
hled k finanním obtem, kterých vyžaduje vydržování jednoho sta mýtných a rodin jejich? Jak dležité a obmezenému rozumu našemu nepochopitelné píiny musely je asi k tomu pohnouti?" Avšak Gogola dostateuém
o
dvodu
obzoru naší berní
politiky
v nemalé rozpaky,
kdybych
podivuhodného Jinak
pouil.
86
Jsou pece
)
že
jisto,
nejsou;
stojí
tedy
okresu
jednotlivé okresy za
da
na
e
nepatrné
vydržování
výmineén jednoho pípadech odvádný patrným v
pomru
naznaeným
o
zjevu
tenám k vrn ml
tom
na
pravd podati.
majitele
cest?
ko
jednomu na
podob pirážky k
A dejme tomu,
citelnji postihla,
poplatek; zdaliž není toto
ke škodám, které
národní hospodáství?
zdí od sebe
nadržování
trpí
druhém odloueny
v okresu
též cest
ínskou
drahého, zavedena-li bude všeobecná, v
vypsaná
Selifan své
v každém okresu cesty a držitelé koní a jest
statkái jednoho
ponvadž
používají,
by tohoto
bych ovšem uveden byl
jsa laskavým
totiž,
zavázán, jim Selifanovy samorostlé náhledy
pece
jak
a proto se více nedozvíme,
bohužel více není, rozmilé
malé
že
dani
by
nežli v zlo
útraty
pímé
tato
da
uritých
zlem prane-
záporami mýtnými spfisobem
230
8S
tmto národohospodáským výhodám nemají žádné z pevodu veškerých prostedk kommunikaních
Proti
)
váhy škody, hrozící v ruce
Hleme
státu.
a)
takovéhoto
Pedevším pevodu
Tiibingen, 1878,
na vzájem porovnati:
je
jest to
od dra. Scháffle, tedy
jeho
(v
strany státu
ze
kratické a eentralisaní správy
ízení ústav komunikaních
by
nictva správního a služebního,
Mn
se
vedlivého b)
ádu
ideál za-
administrativní a re-
zvláštní
jedné strany
se skládala z
dle
odvodnna
obava jeho
postará se národní
vládne,
nešvar byro-
z
úed-
druhé strany ze zastupitelstev že-
z
absolutní vlády aneb za lžiústavnosti.
ústavn
z
proež jakožto
ústav kommunikaních
leznic a ostatních jejich seadéní.
škody,
hrozí
vyplývající,
pokládá
presentativní organisaci, která
Socialismus,"
obava, že pohlcováním velkých
194) vyslovená
str.
ústav komunikaních
od odprce
nikoliv
„Capitaliomus und
díle
Ve
dobe promyšleného býti nezdá, le za
státech, v nichž se
vskutku
na základ spra-
zastupitelstvo,
volebního zvolené, o správnou specielní organisaci.
Odprcové pechodu prostedk kommunikaních do rukou se, že tím znaná ás národu upadne v pímou zá-
státu obávají vislost od
moci
státní,
a že by tato onoho
mohla k rozšíení moci dlužno
když
že
uvážiti,
kommunikaních
vládní
pomru
obyvatelstvo
již
klientely zneužiti
Naproti tomu nezbytn na prostedcích
na útraty práv
lidu.
záviseti musí, lépe jest, vykonává-li stát toto panství,
tomto pípadu vykoisování opanovaných jisto jest, v onom pípadu ale jisto není, že by správa záležitostí kommunikaních jednala proti zájmu státu a obyvatelstva jeho, nýbrž moudrým upotebením moci politické ze strany lidu opak oekávati lze. nežli vykonávají-li je jednotliví soukromníci, jelikož v
c)
Obávají
od
že
se,
soukromé
soutže
pevodu prostedk kommunikaních do rukou hody
rychlosti
daleko
vtší
správ.!
státní d)
dopravy
výhody na
Obávají
a
odvaliv
vyplynou
povšechné že
se,
k
podnikm
národu
ze
budou prostedky ^ise
odvodnnj
i
pechodem
odpadnou.
zetele,
/.cela
Boukromých
Avšak
který míti bude
záležitostí
kommunikanícli
zbytené.
ústav
do
kommunikaní nejen bez
na škodu státních financí, sloveni
spojovací u
píinou onoho oekávané vý-
zájmy národohospodáské.
správy státní zaizovány budou dráhy a ústavy
ohledu na výnos, nýbrž
za
státních
:
že
zaizovány
Avšak obavy
kommunikaních.
tyto jsou
Neb
za
231
píinou od podnik tchto vyžadovaného nich
v
kapitály
možnosti,
umístné
muže
uvolniti
chvíle
prostedkem velkých
úastniti se jich toliko
soukromý kapitál
nákladu a ne-
velikého
každé
spo-
Tebas by v nich mla spekulace djiny ve správ státní, dje se to pece, jak uí nanejvýše spsobem ásti podnik obchodních,
leností výdélkových a akciových. nežli
pole,
širší
nejvtší
vzniku
nanejvýše nespravestranickým na podporu centralisace majetkové a mzdy své platily od dlivým "donucováním tíd nemajetných, aby ze
zaruené úroky
státu státní
má
osvditi z
muž
vati
spekulace se,
z
vi
takto
investovaných.
podnikm kommunikaéním
Ve správ
též píležitostí,
které záležejíc a sice ze strany zastupitelstva národního,
od správy státní
bude o
kapitál
to,
úpln
peokommunikaní prostedk kommuni-
neodvislých, písnou dohlídkou
aby berné od lidu na cesty a ústavy
vybíraných užíváno bylo vskutku na zvelebení živení kaních, a aby jich nebylo zneužíváno k dlání a
železni-
ných král. záležitostí veejné kommunikace vlády jakožto vhodný prostedek rukou do správy státní osvdí nadržováním jednotlivým politických úel stranických edrování k jako na p. tm, krajinám, místm, jako residenci, neb jednotlivým Avšak protegované. vlády od národnosti které obývány jsou lidem soukromým. (Viz ústavm koncesse udílení systém má tytéž vady e)
Obávají
se,
že
pechod
se v
již
citované dílo
Wagnerovo „Finanzwissenschaft," 1877,
I,
str.
560.)
povoláním nemajetné práce k úaOstatn nesmí vady nejvtším dílem odvráceny tyto zákonodárství a vlád stenství ve jak zkušeností uí, v otázkách budou, jelikož nemajetné pracovnictvo, všude vyznává zásady nejpravidla z politických a národnostních se pehlednouti, že
svobodnjší. f)
telem
a
Též bývají vysloveny obavy, že závodním, že totiž podniky od
jest stát nejdražším stavi-
státu
zakládané
vyžadovati vtších kapitál základních a tžebních sazby míti budou, nežli ústavy soukromé.
a proto
mnohem mnohem
Avšak korrupce
vyšší
ponvadž jest státní konúednictva jest velice ídkou výjimkou; a a dílem též proto, že ve píiny této z dílem tož písná, trola velice vyznamenání, jakož i vyhlídka na státní služb nadje na povýšení a zabezpeenou pensi výbornými jsou oporami
proti
pokušení, jest též
soukromých, nežli veejných a korrupce mnohem vtší v podnicích tyto mnohem menší tch, kdyby tomu bylo naopak, byly by škody :
232
ohrožují
kterými s
rozdlení
blahodárné
statku
emisse
akciemi soukromých spoleností obchodních. (Viz g)
zvlášt
Obávají
záleží,
agiotage
a
Wagnera
n.
obchodu
že stát, jakožto moc, které na zvelebení
se,
k tomu
pedsevzatým
cíli
snížením tarifu, zprotiví se
Avšak naproti tomu
tarify vyžadujícím.
finanním ohledm, vysoké uvážiti teba, 3e osvojením
si
záležitostí
m. u.)
kommunikaních
stát nejlépe
vi
ustanovení aby shora odvozené zásady ukládání berní sazeb analogicky provádl, t. j. od trojníkové sazby na suroviny vložené až k nejvyšším sazbám na pedmty pepychu a lepšímu rozdlení majetku nádhery progressivn vystupoval a tímže s
to bude,
i
napomáhal.
též o
87 jsem v poznámce 86 pod a), b), c), e) uvedl, platí ) To co pechodu veškerého pro úvr státní nevyhnutelného bankérství
ve správu jeho.
Mimo
to bylo
lze proti bankérství státnímu namítati škody,
by
které by snadno vzejíti mohly
penz nuceného obhu,
ježto
národnímu hospodáství
by
kušení, sáhnouti k tisku bankovek, což
a k citelným ztrátám na národních
z
papírových
u velké nouzi sotva odolal po-
stát
nutn
vede ke zhoršení valuty
kapitálech.
tomu upíti nelze, že stát ve velké nouzi finanní bankám soukromým a že v tomto pípadu editelé jejich, vlád zavditi se chtjíce, mnohdy i písahy své porušují. Pipomínám jenom banku Amsterodamskou, jež vitele své roku Naproti
obrací se též
k
1794 pekvapila zprávou, že vlád holandské a západního Frieslandu spolenosti východoindické více než 10 milion zlatých tajn zapjila. A pece to byli mstští úedníci, kteí tehdy ku pání vlády a jiným k vli písahu svou porušivše, do pokladen sob svených tak hluboko sáhli, že zpronevením tímto banku zniili
a správ
(viz:
„Die Principien des Geld- und Bankwesens" von Dr.
kainp, Berlin, 1867
Avšak
nebezpeí
takovémuto
písným dozorem
J.
L. Tell-
113 a 114).
str.
lze
ve
státní
bance
pedejíti
ze strany zastupitelstva národního spíše nežli v bance
soukromé, u níž trestuhodné dorozumní editel a dozorc
s
tží
lze
zameziti a snadno jest dlouho zatajiti. Proti
státní
bance, ode
nebezpeí, hrozíc! vlád
z
mne
navržené, mohlo by se namítati též
odpovdnosti za dobrou správu
její,
ponvadž
233
zloády
Avšak
bance
v i
bezdvodná, mohouc
jest
boue
mohou
zahnízdivši vyvolati
se
té
obava
tato
;i
správno, dohlíží-li vláda
národních,
zloádm.
pítrž jeho
písn na
A
zdaž jest
správu jeho do vlastních rukou kulturní
toho
z
nejmenší
pošla
Mimo
ádu
škoda
zneniravnéní, iníc
snadnjší,
to
to
vládu a vzato-li
ústavní
spravedlivého volebního
vedle
by
mají
?
jenž dotýká se životních
ústav,
pekážky jeho
klade-li
a
manche-
Xení než slusno
strovce, jejichž ideálem jest vláda, která nevládne.
dležitostí
politické.
toliko
lekati
než
když vezme
nyní skorém všechny
zem
ministerstvo z vtšiny,
jest
mnívá
zvolené,
se vláda, aniž
Ministerstva
království.
odstupují
a nastupují bez nejmenšího otesení trnu.
Dležitjší lze proto,
že stát
snadno zakusiti zlaté pruty ze
mne navržené
jest námitka, kterou bance ode
mže,
zem
že všechny hotové peníze
i
veškery stíbrné a
budou vytlaeny, a vypukne-li válka a nastane-li
nutnost válku za hranice zanésti, potebných k tomu
Avšak ani
postrádati.
v skutku pípady, že než dovoz, a že platidla užívá,
initi
výdejem shora zmínných poukázek neb bankovek
tato
stát
zem, do
asem
námitka
za tou
není
píinou,
níž vyváží,
Neb
jsou-li
že vývoz jeho menší jest
výlun
hotovostmi svými,
s
penz bude mu
podstatná.
hotových
do této
zem
penz
jakožto
odtékajícími
na p. Amerika, která z íny aj a hedvábí dosvým dolm na stíbro bohatým ješt k tomu cíli, aby
se neshledává (jako
vážejíc vzdor íši
„sliiDce a valuty
stíbrné"
dlužnou
vyrovnati mohla, za
bilanci
pinucena stíbro americké), nemže stát, jehož úvr jinak jest spoádaný, v pípadu války nikdy pijíti do rozpaku nedostatkem hotových penz. Neb zlato a stíbro proudí v mincích a prutech po celé zemkouli a lze jich za nynjších hojných zlato evropské kupovati jest
prostedk
spojovacích a dopravovacích
na
dobré
smnky
snadno a
rychle odevšud dostati.
Tak jsou vyvráceny nejdležitjší pochybnosti, které by vzejíti vi pechodu bankerství státnímu úvru nevyhnutelného do rukou státních. Kdyby se mi to dvody uvedenými zúplna bylo nepodailo, tož je?t jimi pece dokázáno, že prospch z tohoto pevodu mohly
vyplývající daleko
jsem
vydávati,
že
svého hlavního
že agiotagí,
bude
pedí
pevn pesvden, z
velkých
decimovati,
nad vady
z
nho
pocházející. Naproti
tomu
soukromá banka, nadaná právem bankovky
úelu „vydlávati" nikly nezape, nýbrž
sted
penžních vycházející, stední stav vždy
rozmnožením
bankovek
a
z
toho
pocházejícím
234
na pevné služné odkázané
zdražením všeho zboží veškero úednictvo a veškero dlnietvo „železnému" zákonu o
penžn
loviti
mohla.
a obchodní krise
z
pocházejícím
toho
pidržovati, z krátká že bude
váznutím obchodu k obmezení výroby
vždy
podrobené, k obmezení
bankovek a
donucovati, a stahováním
výroby
mzd
vod
aby v kalné
zavinovati,
snáze
Tohoto sobeckého centralisaci majetkovou podporujícího snažení bude banka ode mne navržená prosta, proež mám pechod bankérství, státnímu úvru nevyhnutelného, ve správu státní pouze za otázku asu. ss
Kdežto banka francouzská dle výroní zprávy
)
smnek
tuzemských
roku 1881
z
830.000 kusech
prmrn
z
díl z
lht
bylo v téže
V),
1157 frank obnášela nichž jedna smnka cenných papír na 10 až 100 frank znjících záležel,
eskomptovala,
a tvrtý
frank v
11.374 milion
za
smnek
od rakousko-uherské banky tuzemských
646, 648, 687 zlatých v- 464.156 kusech eskomptováno.
dokazují, že první íšský
ústav
penžný malému
za
íslice tyto na-
živnostnictvu
prosto jest nepístupný. 89
Pokladniéné
)
Ve
banka.
záležitosti
pokladní
hotovosti
levné zrokujíce a ber-
až do odvedení
Pro pípad dávají státu
niénou touto správou velice se obohacujíce.
na
zálohy a bance
lhtu
nejbližší
francouzské
daní,
smnky
na
ád
Též
f,u )
státu
dle
finanní vystavujíce
k eskomptování je pedkládajíce
wissenschat von L. von 8tein," Leipzig, 1878,
nR-iue u zní
„lai8ser
receveurs
daní obstarávají, jakožto zvláštní podnika-
généraux, kteí vybírání telstvo,
anglických financí obstarává anglická
bžný úet pokladniního úvru
Francii vedou
faire
et
laisser
„Finanz-
(viz
str.
392. a 393.)
le
monde va de
passer,
lui-
okídlené slovo, vyjadující pravidlo nezakroování ze strany
pvod jest neznámý a O ekonomie. Leipzig und Heidel-
do vývoje národního hospodáství, jehož
Wagnera (Lehrbuch 1*79,
berg,
odprc
str.
I.
'")
(§.
/ákoiiíí
231, pozn. 13.) od fysiokrata Gournaya aneb
Colbertské politiky sazeb pocházeti
XXVI.
str.
hlavn
Otv.
liusi
vysá/.en
v
království
14) živí
ze
ustanovuje, se
rolnictvím
poítáno (busi
sáhu
1600
sice
doplnný zákonem
171,
státního, jenž
a
již ujímati
srbském, jehož
dne
prosince
24.
že
pro
každého
pt
jiter
pdy
révou)
s
se;
obecný
od
pe-
ád
1873 sbírky poplatníka
polní, jitro
pozemek ten holý neb
stromovím neb vinnou
i
mže.
Budoucí toto zízení majetkové poíná
devším v Evrop, soudni
der politischen
po
zalesnný,
nacházejícími se na
235
pak
iiém plodinami,
jelio
píbytek
pináležející k
s
nmu
výstavností
jedním jitrem polní
pudy (1600 tv. sáhu) jakožto domovina, domovnos neb rodinný statek z exekuce jsou vyaty. Taktéž jest po s
homesteadlaws amerických
zákonech
(po
rolnický
statek
stát severo-
domovských) Spojených 200
40 až
akru
výmry
5000 dolar ceny a mstský pozemek rozsáhlosti
i
/i
300
neb
až
až
akru aneb
1
300 až 5000 dolar ceny od všelikého vedení práva osvobozen.
Za
tmito opravami spoleenskými pokulhává anglický selské statky pozemkové vyvažovai Dekhanský zákon ze dne 29. íjna 1879 (v §. 22), stanovící,
selský
že
pozemek od exekuního zájmu a prodeje
jest
osvobozen, vyjma pípad, že byl výslovné v zástavu dán za splatnos
pohledávky, rozsudkem pisouzené a exekvované (Stein a
278—281 '
92 )
dle
n.
Tak
pramen
nm
m.
str.
250, 270
u.).
jest v
Srbsku a ve Spojených státech severoamerických citovaných pozemek od rodiny na
v pedešlé poznámce
usazelé užívaný
až
do výše existenního
minima chránn
proti
možnosti postoupení neb zadání z volné ruky. 9S )
že nejsem zásadním odprcem mých námitek proti neobmezené Jsem jenom proti hromadní statk sven-
Z návrhu toho vidti
svenství, což by bylo
lze,
lze souditi z
centralisaci majetkové.
ských v jednch rukou; avšak jsem pro rozšíení tohoto majetkového zízení pro každé existenní proti
minimum majetku pozemkového.
vzrstu svenství do výšky a pro rozkládání 94
)
Podobn
stanoví vedle
pramen
v
poznámce
jejich
Jsem
do šíky.
91. citovaných
zákony domovské ve Spojených státech severoamerických, že
privilej
existennímu minimu venkovského majetku pozemkového propjený po smrti manžele na matku a pozdji na dti pechází. 93
)
Srovnej
„die
Wirthschaft des Menschengeschlechtes
von
teba poukázati nadepsaný „Die gewerbliche Bildungsfrage und der
Julius Fróbel," Leipzig, 1874,11.
na výborný
spis
industrielle
Riickgang von Dr.
204. Zvlášt pak
str.
Carl
Riicher
in
den padagogischen
Studien von Dr. Wilhelm Rein," kde veledležitá tato otázka prakti-
ckého života živnostenského v souvislosti lání
velmi
jest na
dkladn
naunou
jest rozebrána.
s
otázkou všeobecného vzd-
Namíst nauky
v díln poukázáno
dílnu jakožto na živnostenskou školu budoucnosti,
trefné analogické porovnání
uinno
mezi
ní a
semináem
.i
universitním.
Spis tento pispívá kritikou, provedením a návrhy opravními nemálo
k rozluštní otázky sociální.
236
9 *)
Vedle
státy a Srbsko,
pramen
v poznámce 91. uvedených zaujímají Spojené
týe
co
ochrany malého
se
majetku
Ve Spojených
kapitál penžných, první místo.
pevaze
proti
státech
movitý
jest
majetek rozmanitých avšak 2000 dolar nepevyšujících hodnot
kuce vyat; v Srbsku pluh.
vz, dva
voli,
vyaty
ní
z
jsou
z
exe-
statky rolnické:
následující
neb dva tažní kon, motyka, sekera, kosa a pro
dlužníka, rodinu a dobytek
úrod potebná
jeho k nejbližší
potrava
a píce. '
monopol
Státní
7
)
pojišování
nebezpeí, že by se za správy
státní
mám
za škodlivý
k
vli
s tíží
kon-
již
pojišování nad cenu
k vli nemožnosti rozdlování nebezpeí, které hromadným pojišováním u jednoho ústavu jest spojeno. V obojím ohledu jest soutž solidních pojišoven soukromých žádoucí, ponvadž trolovati dalo, jakož
i
s
z
totožného zájmu všech pojišoven, pojišování nad cenu se vystíhati,
zloád tento tím spíše bude odkrýván, pracujících jednatelství; a jelikož
vtší jest poet vedle sebe tím lépe lze rozdliti,
ím
zahraniných pojišoven soukromých na tomtéž území konkuruje
více s
ím
risiko
i
tuzemskými a 98
s
pojišovnou
Srovnej
)
oddíl
státní.
spravedlivém
o
rozdlení
moci
politické
k odstranní centralizace majetku strojené.
Nebo
")
dle zásad v ásti
II.
B. a)
i
zených boj o majetek za nedostatku možnosti v boj proti majetku.
minima (z
Mimo
bohatým
jest
uí
to
zdrojem
b)
rozpravy této odvo-
jmní
nabývati pechází
statistika, že nedostatek
existenního
zvlášt
osutinového
nemocí,
hladu) a jiných chorob, brzy smrtí konících a že
tyfusu s
rostoucí úmrtností
tíd nemajetných též roste vždy úmrtnost' v tídách majetných. 10
°)
"")
Tato okolnos zavdala Viz: „Cursus
Diihring," Berlin, ,02 )
onch jest
/.
)
Tím vyhoví
množeni
fantasie 1
pedmty
vlastnického
nelze
meze výroby a spoteby 108
.i
emuz
se
tento
ohledm,
jakožto
utopista,
vzdlání postrádající
Socialokonomie von E.
a
v
výroby a spoteby a vyjmutí
po zdání
mém
provésti;
neb kde
máma
vznikání
?
a dosažen
individualit,
FoUrierovy ale
k zavedení svéenství.
und
401.
str.
Rozvrh statk v
práva
píinu
der National-
které pospolitost
bude
jediný
cíl,
utšený
jenž
skrz
svtlý
hrnl
v šílenství gravitace blouznící,
podivínské prosvítá,
vdeckého
logickém myšlení necvieny, nedospl.
'
237
104
Stein „Die
Viz Dra. L. ze
)
and seiner Zukunt," Stuttgart, 1881, Srovnej poznámku
105 )
To
106 )
„Quod enir
Zamuje
nullius est,
T.
i
j.
Philosophie de civil
8.
Též
pvodu, I08
)
zvaná. Srovnej livre
2tí.
pracovní. 11.
c.
zamuje
la
jednou ze dvou hlavních
kategorií historického
zvaná theorie smluvní.
„De
des les
:
1'
communauté
Montesquienx"
par
loix
hommes
ont renoncé politiques
lois
tome
II,
á leur indeont renoncé
ils
naturelle des biens pour vivre souš des lois civiles.
Této theorie pidržel se
Peludem práva
secondes
les
liberté,
la
též A.
propnete."
la
Wagner.
jest doinnénka, že v uznání ze strany pospolitosti
Myšlenka,
vlastnického.
vlastnické zakládalo
se
by pánovo právo
že
na uznání ze strany otroka,
Otažme
se jen nemajetných,
by bez
právního
(
chap.
zvaná theorie uznávací, od A. Wagnera legální esprit
u0 )
:
o
jest tak
chap. 15: „Coinme
princip
treatises
jest tak
Ces premiéres leur aquiérent
vzí
„Proudhon
Two
:
princip neboli vnitní oprávnnost'
pandance naturelle pour vivre souš des k
jeho principem.
s
Srovnej:
Locke
2.
§.
1.
conceditur."
které jsou, jak známo, násilí a práce.
To To
)
10íl
s
nabývání vlastnictví
theorie II.
D. XLI.
3.
naturali occupanti
aBastiat: Harmonies économiques,
Ch.
II.
tato theorie
práva vlastnického jeho
spsob misére,
governement
a 9.
8.
id ratione
tak zvaná la
27 a 45.
zvaná theorie okkupaní dle L.
jest tak
jeden ze
lu7
Fragen des Grundbesitzes
drei str.
a zajisté nebude
svj
trapný
donuceni
nesmyslem.
jest
jednoho
nedostatek
z
nich, jenž
vlastnictví
za
ipiávnný uznal!
m
Odvolávám
)
se
v
Jheringovo, jenž opíraje se o
ohledu
tomto 1.
8.
na
klassické
Cod. de omni agro (11.
svdectví pusté
f>8),
pozemky vzdlavateli pisuzující, a o 1. 1. Cod. de metallariis (11. 6), od vlastník opuštné poklady zemské tomu odevzdávající, kdo kutiti a zajeviti hodlá, a na
14.
1.
nhož cenné
ízení, vedle
§.
de
5.
relig.
(11.
7),
k úsudku dospl, že pravda není,
mají, za neplatné jest prohlášeno,
jakoby vlastnictví dle idey své svrchovanou volnost? nakládati v
sob
zahrnovalo. („Der
Jhering," Leipzig, 1877,
Vorlesungen 1878,
str.
12.
uber
I,
kde poslední po-
papíry a skvosty zstavitelovy zrušeny býti
str.
507
s
pedmty
jeho
Zweck im Recht von Rudolf von
— 510).
NationalSkonomie
Srovnej též: „Grundriss tur
von
Dr.
Adolf
Beld,"
Honu,
238
V
112 )
psobnosti
této své sociální
soukromým právem
souvisí
ddické
právo
rovnž tak jako ve
vlastnickým
Se stanoviska védy právnické jest právem
historickém.
mého práva vlastnického úpln rozdílným, Se stanoviska positivního práva
jest
se
vývoji svém
samostatným,
od soukroabsolutním.
samostatným ústavem soukromo-
právním.
Ve smyslu neprávnickém poítají
t13 )
pedmt}
7
též
nehmotné vci mezi
zejména právo autorské (spisovatelské a nakla-
vlastnictví;
datelské), které za
novodobou kategorii práva vlastnického považované
duševním právem
vlastnickým
základ názor, vedle
nhož
pedmt
(patrimoniálního) též soudnictví za
kového
právo vlastnické k a
umleckým
bu
slouží
za
ízení vrchnostenského
vlastnického práva pozem-
má výrobkm prmyslným nho pvodn zhotoveným nikoliv ale k pvodním
považováno.
bylo
Názvu tomu
nazývá.
se
za doby soudního
od
Autor,
pvodnímu svému
skladatel neb spisovatel,
rukopisu a ;
svým ideám. Z toho však nenásleduje, že by se musely tyto spokojiti s menší ochranou právní, nežli ony! Neb jakožto síly výrobní jsou pro pospolitos
nesrovnale vyšší ceny,
výkony vdeckými
tlivými
a
ocenní právo autorské daleko vlastnické
asem
vlastnické v
a
obojím
kování pvodních
místem
smru
ideí jest
neobmezené; obmezeno.
velmi
ád
bu
kterou
Kdežto jest
vcné
právo
autorské právo
Obmezené
již
zájmy autorstva,
Po zavedení
hospodáských budou
se tšiti,
jejich jedno-
zaslouženému
toto využit-
za nynjšího zízení hospodáského neod-
éinitelným zlem, jelikož by jinak
budoucích
zpenžení
Avšak tak
ješt netší.
se
jest
spotebitelstva ohroženy byly.
ochran
nežli
umleckými.
dnes
i
shora ode
pvodní
hmotné
autoratvo takovouto právní ochranou nadané
jejich
bud zájmy
mne zmínných
idey
téže právní
plody požívají, a
nepjde jako nyní
peníze kapitalist, nýbrž tyto budou vyhledávati
hledat
práci autorstva, po-
nvadž zlato
nic lákavjšího pro kapitalisty, jako podniky, kde idee ve promniti možno; právo duševní uvede vládu práce nad kapitálem
ve skutek.
m
)
Jsem
s
tímto
pokud
mi
známo
samojediným odvozením
práva vlastnického nejblíže náhledu Stahlovu, Hegelovu a Hluntschliovu.
Dle Stáhla („Rechtsphilosophie" /jevení se individuálnosti 44,
jest
vlastnictví
II,
lidské*
str.
Dle,
351) jest „vlastnictví hmotou
Hegela
„Rechtsphilosophie,"
prostedkem opatiti sob obor
pro zevnjší svobodu. Dle Bluntschliho „AUgemeines Staatsrecht," Múnchen, 1851, ?j.
239
„rozšíením tlesní bytosti individua ;" „když pikroilo," povstalo oprávnné vlády osoby nad vci k držb
119, jest vlastnictví
str
vdomí
prý vlastnictví. vlastnictví odvoZvlášt dkladné" vylíení theorií, soukromé kritikou podává Wagnerovo dílo zujících, spolu s dobrou jejich Leipzig und Heidelberg, 1879, „Lehrbuch der pohtischen Oekonomie"
535 až 575.
str.
I,
i") „Idea vlastnictví protivilo
myšlence
nemže
nic v
(Jhering
pospolitosti."
sob
str.
zahrnovati, co by se
511
n.
nm
založené
právo
Dobe
ddické.
znajíce
m.
u.)
vlastnické a na
ne) Nikdy však nebude lze odstraniti právo
nynjším národním
v
se sice socialist,- a hospodáství platné právo silnjšího vynasnažují smr boje proti majetku, kommunisté boji o majetek dáti nepirozený
ddického nemajetným k maovocem klamného úsudku. potebuje, ma podnikatelství majetek nezbytn
a a hledí zrušením práva vlastnického
Avšak náhled
jetku dopomoci.
Ponvadž novodobé
majetku nevyhnutelná
odstranna?
Nikoliv!
útoky namíiti, nýbrž
To bude proti
ze strany práva vlastnického nikoliv proti právu vlastnickému
ochrana Proto proti
též
lze
majetek nabývati.
právu vlastnickému, nýbrž
boj
o majetek.
i») IsijjviUaasdmin^Jí^Slsek,
k
V v^kutkul^Tšude pozemkm se vztahujícího,
podmanní
odvozuje
íman
praeda
od
vlastnictví, v djinách dokázati, že tvary
nebyly ovocem práce, nýbrž
úinkem
a nadvlády silnjších nad slabšími.
na) Viz „Geist str.
úlohou tou není boj
úlohou budoucích pokolení;
kois
bytí
teba
skuteným pekážkám všeobecné pístup-
k prostedkm, kterými
nosti
jejich jest
des
romischen
Rechtes
von Jhering,"
L.
I.
105.
jest vývoj sil tlesných Prvotní zákon lidský jest život, to Contzen," Leipzig, Heinrich D. von duševních" („NationalSkonomie to)
i
1879,
str.
450.).
osobností, jež obtavost? jednotlivých privilegovaných lenních zrušení noci 4. srpna 1789 v assembleé nationale, památné velikolepých proudu od skutkem dávek a robot navrhovaly, byla asi 190)
událostí
Neb
vynuceným.
'
Grnndbesit/.es und šeiner Viz „Die drei Fragen des str. 98. 1881, Stuttgart, von Dr. L. v. Stein," i*i)
Zukunt
240
122
nho
Proudhonova,
myšlenka
Zamilovaná
)
použití od
obsahující
zvláštní
zastávaného všeobecného zákona vzájemnosti služeb.
Viz E. Dr. Dtihringa „Die kritische Grundlegung der Nationalokonomie
und des Socialismus," Leipzig, 1879, o
pedmtu
tomže
uváživ,
obrazností tohoto socialisty
464, jenž idey Proudhonovy
str.
odvodnnou pochybnos vyslovil, zdali na zeteli mla nepatrnos úrok ili nutnost?
úplného jejich odstranní. 123 To jest podíl, jenž jakožto sazba procentová ) zapjeného obnosu viteli zákonem jest povolen.
sta
124
Srovnej „Die
)
Zukunt von vii
L.
)
9.
str.
,,Handbuch der vergleichenden Statistik
Viz:
Kolb," Leipzig, 1879,
každého
Fragen des Gírundbesitzes und seiner
drei
Stein,"
v.
z
von
G. F.
436, jenž odvolávaje se na ísla roku 1812
str.
vykázaná, tento poet obyvatelstva úhrnem 360,279.597 v pochybnos
Hermann Adalbert Daniel cení ho ve svém illustrovaném zempisném (Leipzig, 1881, str. 230.) na 405 milion
vzal. Dr.
uebníku v celé
(Jiné. 126
m sob
)
Srovnej soustavu
)
To
len
jdoucích
s
íslem stálým. Tak '/»'
*lv
Va>
)
sob dem)
ta9
9,
len
IJ0
2,
1,
5,
(difference)
íslem 3,
1
h" c" d" e" rada 1;il )
.
.
1,
Tak
stálým.
progresse
arithmetické
a" b n c n
.
ada
jest
jest
dn
en
),
3,
1,
5,
a,
nejdležitjších potravin, a sice
jdoucích
našem shora
tedy v
7,
9
dvou posta-
— 2 progresse sestupné.
b,
c,
d,
mnivé
e
ve všech svých
(a'
b'
c'
e'
a"
dá se mysliti do nekonena postu-
vždy nových kombinací spojených
Tak zaujímá Britansko
sob
po
rozdíl
progresse,
4- 2, progresse vzestupné, a
.
vždy dvou po
sestupná arithmetická progresse.
kombinacích leny jsou živé a
možných
jest
ada
vzestupnou a
16
8,
ve které rozdíl
Uvážíme-li, že pracovní síly
)
vždy dvou po
porovnaný vždy
dlitelem 4,
170.
str.
(kvotient.)
pedcházejícím jakožto menšitelem (substrahen-
jest
7,
veném schématu
pující
s
Differencí
)
sousedních
ada
ad,
jest v
porovnaný
vzestupná a
Praze, 1869,
které podíl
pedcházejícím
jest
len
jdoucích
mou v
ve
sestupnou geometrickou progressí.
Vis'
To
,iB
ad,
v
jest
sil
pracovních.
co do množství spoteby
obilí,
masa,
soli,
nkterých
cukru a aje mezi
evropskými kulturními státy první místo. Dle M. Blocka „Statistique de
la
Ii-miit,"
li.
;
394, obnáší
prmrné
241
242
1S5 )
a)
Náhled tento podporují ješt následující okolnosti a úvahy. Lidnatos vysoce vzdlané Francie pohybuje se postupem
opozdovacím. Vzrst
obnášel
její
dob
1821 1831
již
0.67 u
O.W*/o» 0.44o/
1841—1851 1851—1856 1860—1876
„
tak že Francie
— 1831 — 1841
,
0.14o/ ,
0.28%,
tam dospla, kde bude brzy lidnatosti její ubývati 1862—1878," Rom, 1880, „Lehr-
dello stato civile anni
(„Movimento
und Handbuch der Statistik von Dr. Max. Haushofer" Wien, 1882, str. 119i. Naproti tomu obnášelo rozmnožení obyvatelstva polského na Rusi a obyvatelstva srbského
1858—1877:
1,95%,
od roku 1834—1859:
1,92%,
od roku 1859—1878:
1,19%
od roku
(Haushofer, b)
vzdlané
roné
str.
V
120
n.
m.
u.).
Rakousku pišlo v íše,
polovici
4,18 a v Chorvatsku
letech 1865
a
— 1877
ve východní
na 100 obyvatel
v Uhrách,
totiž
Slavonsku
v
letech
mén
prmrn
1870—1878
4,41
—
porod, a v západní kulturní polovici bylo jich v letech 1865 1878 na 100 obyvatel prmrn ron 3,38, v evropském Rusku v letech 1867 1875 prmrn ron 4,95 naproti tomu v nmecké íši v letech 1872 1878 prmrn ron 3,98, v Anglicku a Walesu 1865 1878
— —
;
—
—
1877) do3,56, v Belgii 3,21, ve Švédsku 3,04 a ve Francii (1865 cela jenom 2,58. Srovnej Haushofer (str. 123 n. m. u.), dle jehož
potu v
(str.
dob
126
n.
m.
lni
následující
u.)
18(i2— 1878 po
sob
místo zaujímá
21,/-
„
„
3tí
„
„
.
jdou
zem
místo
zaujímá
do ísla narozených
Srbsko
se
4,30 narozených
Uhersko
„
4,18
„
3,98
Nmecko
4té místo zaujímá záp. polovice 5té
co
:
Itálie
Rakouska se
„
se 3,88
narozených
3,70 narozených
Bté
„
„
Španlsko
„
3,57
„
7 mé
*
-
Nizozemsko
„
3,56
„
8mé
„
„
Bel.nit-
se
3,21
„
9té
„
„
Norvežsko
„
3,05
„
10té
-
„
Švédsko
„
3,04
243
lité místu zaujímá
Ke;ko
se
2,88
l.té
Francie
„
2,58
„
.,
Vyloaíme-.l
obrazce
z
i
tohoto
Spanly
narozených „
znanému
vzdor
a
úspchu
ve všech odvtvích literatury jejich též Norvéžsko
a vzdor
znamenitým pokrokm v národním vzdlání
osmero zemí, v nichž
padn
Výtený statistik Engel
dem
Hermanna
nežli
(„Die
BeVvegung
Bevolkerung
herausgegebeu vom
1863,
89) plodivos
(Hanshofer
str.
129
a
der
kgl.
130
m.
n.
u.).
o
'
íslo novorozených celých
zemí
s
im
Miinchen,
menší než vesnianek
.
131
(str.
íslem
Konigreiche
Bureau
Haushofer
Že
uvádí, že jinde opaku toho spozorováno a
.
vesnic; v Bavorsku jest
statistischen
mšanek aspo
Bevolkerung u
der
plodivos mést
Báyern," str.
dokázal v Satistische Mittheilungen
„Die Bewegung
Sachsen
Kiínigreiche
Dresden, 1852, menší dle
zbývá
klesá. c)
aus
Švédsko,
Kecko,
vzdlaností íslo novorozených ná-
rostoucí
s
i
a
tím
n.
naproti
m.
ii.)
tomu
zvlášt
nejznamenitjších
v
mstech porovnávaje, íslo novorozených v MniPaíži, Stockholme, Christianu, Haagu a Rotterdamu
(ponejvíce hlavních)
chové, Budapešti,
vtší nachází, než v celých zemích, v nichž
msta
dále uvážiti, že íslo novorozených v Berlín, Vídni, v
ím,
Londýn,
Moskv mnohem
Neapoli,
menší
jest,
že tedy vlastní Haushoferova
tato leží, tož
Drážanech,
Palermu,
data
pravidlo
Petrohrad
Milánu,
msta
nežli zemí, v nichž
vd
a
umní
a
co
a
tato leží, a
Engla a Hermanna
od
pozorované rozhodn více zvšeobecují nežli obmezují. co do pstování
teba
Stuttgartu,
do jemnosti
Ze
mrav
ale
msta
daleko nad
venkov pedí, neteba šíe dokazovati.
Konené nesmíme podceovati úinek mravnosti na hojnost? se nadíti od lovenstva aspo tolik rozumu, že
d)
porod
musíme
a
postupem vzdlanosti
ím
zených, a že najde cest které by
bezpené
136 )
smrti
tím více ovládati bude íslo novoroprostedk, aby nevysílalo dtí do svta, hladem musely podlehnouti. dále
a
Viz „Kritische Geschichte der
Socialismus
von Dr. E.
Diihring,"
Nationahikonomie und des
Leipzig,
1879,
str.
398 a 399.
Zákonem Malthusským vyrozumívám v díle, roku 1798 od Malthusa vydaném „Essay on the principles o population" tvrzenou, 137
)
avšak nedokázanou shora si
vzrst
její
beze všech
již
vyloženou vtu, že lidnatost, myslíme-li
pekážek,
za
každých 25
let
se
zdvojná-
sobuje, a proto asi v geometrické progressi stoupá. Náhled tento jest již
proto klamný,
ponvadž obyvatelstvo každé
zem
nanejvýše te16*
244
nejmén dvma tetinami z osob pouze prmrného potu 4 dítek na rodinu zdvojnásobuje. Tak 'potebo válo Anglicko
Tinou dílem z osob plodných a
vy mí rajících
prmrn
a proto za
záleží,
y 50 letech se
asi
poznámce 131
a Irsko, jak jsem v
skorém
vyložil,
násobení obyvatelstva svého. Naproti tomu vzrostl
stát severoamerických
vatelstva .Spojených
na 38,925.598 roku 1870, což ovšem
dob pisthovalých
v této 501eté
jsou
odcestovavší
i
roku 1820
9,638.131
z
k zdvoj-
let
ohledem na 9,512.620 cizinc
potu ovšem vpoténi
(ve kterémžto
navrátivší
a
s
76
ovšem poet oby-
obyvatelé domácí) jest 3.012
se
poet obyvatelstva z roku 1820 (viz Kolb str. 203, 387 a Avšak to jest jediná známá. výjimka z onoho pravidla. \i.j. Náhled Malthusav jest pak též z té píiny nesprávný, ponvadž. násobný
388
s
m.
u.
pokrokem véd
lovenstvo
a
umní
zdokonaluje se práce, kterou
podmauje
si
pírodu, a ponvadž se zdokonalením práce, na dobývání
plodin zemských vynakládané, do jisté míry zvyšuje se též její úroda,
která
teba by
rostouc sto množení
to
pece bez
nedala,
zásobu lidských potravin tak
pedí
daleko
Nebo co
ísla uriti
dle
se
jest
nad množení lidstva bez
množení
jest
které
lidstva,
v nejpíznivjším pípadu v 50 letech se
bez
ztroj násobuje.
nakupení plodin polních, které bez pekážek
diném roce
zdvoj-
se
;iž
proti
oblomnému
se rozmnožujíce v je-
A bez pekážek
stonásobují?
plodivos pírody v tomto porovnání
pekážek
hojn rozmnožiti, že pekážek pokraující. pekážek pokraujíc,
nutn^o
si
ponvadž,, by bylo nelo-
mysliti,
pekážek pojaté s íslem Mimo to spoívá Malthuspibývání lidnatosti nemá pekážek piroze
gické porovnávati íslo pibývání lidnatosti bez
pibýváni potravin sova zásada na
ných, a
t.
j.
v
ádnými, jako
vdu
pekážkami
fikci,
že
zápasícího.
soustav všehomíra spoívajících,
pravidelné na
pro
s
s
ni
a dle
úinkujících (on poítal toliko
s
zákon
nemocemi, epidemiemi, morem a válkou);
podobnou cenu, (tedy ovšem
jeho
ádn
pekážkami mimo-
má
a
proto
jako Julia Vernea
též cenu)
cesta
kolem msíce aneb procházka jeho svtem slunením. Neb
práv
rozhoduje, že není vzrstu lidnatosti bez
cházej! z fysiclogické
pomérií obžnice
povahy lovka, aneb
naší,
tak
že všechny
z
pekážek,
nech
to
po-
fysicko-mathematických
úsudky
/.
opané hypothese
odvozené aspo pro pítomnou dobu praktické ceny postrádají. (Srovnej vyvrácení nauky Malthusovy v soustav mé, v Praze 1869, str. 401 až 412 n. m. u.) 11 i
•
jest
na
ukládají
Rajský
naší
život,
zemkouli
lovku vcný
všech strastí
nemožný; hoj,
hoj
"?
o
žádaný,
prostý a od utopistfi
neb zákony majetek.
pirozené
i
miavní
University of British Columbia Library
DUE DÁTE
UNIVERSITY OF
B.C.
LIBHARY
3 9424 02050 3741
