5HD401 Diskusní seminá

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

5HD401 Diskusní seminá PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Seminá I WWW.OPPA.CZ


„Protestantská etika a duch kapitalismu“. Max Weber. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Max Weber (1864–1920)    

 

  

německý sociolog a ekonom bývá označován za tzv. otce zakladatele sociologie nejvýznamnější a nejcitovanější sociolog klasického období díky svému obrovskému záběru historika, právníka a ekonoma dal sociologii interdisciplinární charakter věnoval se i studiu společností a náboženství, resp. jejich provázaností (cesty do Číny, Indie a Přední východ) zajímavost: po první světové válce se účastnil pařížských mírových jednání a pracoval na nové parlamentní ústavě ve svých sociologických pracích, resp. úvahách se věnoval náboženství, moci a byrokracii narozen v Erfurtu jako nejstarší ze sedmi dětí studoval práva v Heidelbergu, navštěvoval však i přednášky z ekonomie, středověkých dějin, teologie a sociologie, ve 29 letech (r. 1893) se stal mimořádným profesorem obchodního práva v Berlíně WWW.OPPA.CZ

Max Weber (1864–1920)

WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu

 Úst ední otázka:  zda a nakolik přispěla reformace ke vzniku kapitalistického ducha / chování nebo přímo samotného kapitalismu  Základní bází vývoje kapitalistické společnosti:  RACIONALIZACE  Zdrojem racionalizace v západních společnostech je:  KULTURNÍ ZM NA  Zdrojem kulturní zm ny v západní společnosti je:  PROTESTANTSKÁ ETIKA  tento Weberův koncept vzniku kapitalismu jako ideálního typu kritizován již jeho současníky jako velmi zjednodušující WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  = ústředním bodem hospodářských dějin jsou kulturní fenomény, tj. co vytváří úspěšnou ekonomiku je kultura a nikoliv naopak

 vs. marxismus: základem společenského řádu a motorem společenských změn je ekonomické uspo ádání a kultura je pouze nadstavbou, která se přizpůsobí  rozvoj hospodářství – určující jsou kulturní fenomény  rozvoj hospodářství – určující je ekonomické uspořádání WWW.OPPA.CZ


 Úvaha je založena na zásadní hypotéze:  Kapitalismus se nevyvinul z ničeho, ale souvisel s rozvojem protestantské etiky.  Přičemž pro vznik moderního kapitalismu byl důležitý asketismus – asketický protestantismus přispívá ke vzniku kapitalistického ducha.  Tato základní idea Weberovy úvahy však nebyla nová a na p elomu 19. a 20. stol. se jí dotklo více autorů.  Martin Offenbacher (1901)  Eberhard Gothein (1892)  Werner Sombart (1902) WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  Pro Weberovu úvahu je typický ostrý st et mezi katolicismem a protestantismem  zčásti dědictvím „kulturního boje“ (Kulturkampf);  Weber patří mezi pokrokové Němce nakloněný liberalismu  logické, že záruku pokroku vidí v protestantismu  potenciál západního liberalismu je jen stěží možné prosadit v prostředí katolického tradicionalismu  Jedním z typických znaků st ední Evropy:  povrchní přejímání západních vzorů  vývoj/politické instituce zde často předbíhají realitu WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  = obdiv k anglosaskému světu (Anglie, USA), který byl hospodářsky i politicky v převaze nad autokratickými monarchiemi střední a východní Evropy  Historický subkontinent st ední Evropa:  zem pisn jako západní okraj východní Evropy  historicky pak východním okrajem západní Evropy  Podle Oskara Heleckého: zóna p echodu mezi Z a V

WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu P íklady:

 polská šlechtická demokracie na pozadí archaické agrární společnosti;  uherský pseudoparlamentarismus 19. stol. se zastoupením jen několika procent obyvatelstva;

 implementace západní parlamentní demokracie po roce 1918, která zde brzy přešla v (polo)autoritativní režimy.  = provincionalismus, nedostatek míry konsenzuálních dohod, přílišné rozdíly a odcizení mezi elitami a masami atd.  i zde možné odkázat na jednu zásadní příčinu / faktor: katolický tradicionalismus  SE: přechod mezi Z a V  protestantismus (ZE) – katolicismus (SE) – ortodoxie (VE) WWW.OPPA.CZ


WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu Autokratické monarchie SE a VE:

Tab. Rakousko-Uhersko dle vyznání Celkem

P edlititavsko

Zalititavsko

76,6 %

90,9 %

61,8 %

PROT

8,9 %

2,1 %

19,0 %

SRBORT

8,7 %

Ž

4,4 %

4,7 %

4,9 %

M

1,3 %

0%

0 % (BiH 32,7 %)

K

2,3 %

43,5 %

WWW.OPPA.CZ


 Protestantismus:  Jeden z hlavních směrů křesťanství.  moderní pojem, který se vyskytuje v pozdním 16. a 17. stol., svého významu však dosahuje v osvícenství, tj. v 17. stol.  Jaké jsou hlavní směry?  Etika:  také teorie morálky,  souhrn respektovaných pravidel a norem lidského chování a jednání,  etika reflektuje morálku a ptá se na její založení, zdůvodnění, legitimizaci a legalizaci.

WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  Protestantská etika a duch kapitalismu  „Duch“ kapitalismu ĚDKě = racionální způsob života  Fenomén kapitalismu úzce souvisí s asketickým protestantismem, zejména s kalvinismem a puritanismem.  kalvinismus – učení o predestinaci  předurčení Bohem, kdo bude vyvolen ke spáse či zatracení

 věřící hledá odpověď, jaký osud ho čeká WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  P esv dčení nutnosti využít každé možnosti zisku.  Bohatnout z povinnosti k povolání je mravn p ípustné a dokonce p ikázané.  Nebohatnout pro uspokojování svých h íšných prožitků, ale pro Boha  brzda konzumu a základ vzniku světské askeze  zisk z vlastní činnosti má být nástrojem dalšího zlepšení práce a organizace.  Asketická úspornost generuje další a další kapitál.  Askeze – k dispozici sv domití d lníci – chápou práci jako úd l.  Nerovné rozd lení bohatství – dílo Boží – dobré sv domí podnikatele. WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu Náboženské zásady askeze zam ené na tento sv t:  Asketický protestantismus západní Evropy a USA zakládal náboženský individualismus – náboženská víra v zásadní vlastní hodnotu individua podporovala myšlení o lidských právech a prosazování moderního racionálního podnikového kapitalismu.  Kalvinismus vyvolával absolutní pocit osamělosti každého jednotlivce.

WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu  Základním momentem je skutečnost, že:  Bůh již o vyvolení a zavržení rozhodl předem – věřícímu nezbývá nic jiného, než pevně věřit v Krista a neúnavně pracovat v povolání – zahánění náboženských pochyb.  Průměrný křesťan / katolík nebyl k autentické změně motivován, neboť každý další čin či přečin mohl snadno odčinit

 Bůh kalvinistů necht l na svých v rných jednotlivé dobré skutky, nýbrž trvale vysluhovanou svatost, vystupňovanou v systém.  = víra má být osv dčována soustavnou sv tskou prací, tím dána pohnutka k askezi i širší vrstv v ících. WWW.OPPA.CZ

Protestantská etika a duch kapitalismu Askeze a kapitalismus:  majetek je svěřený – člověk k němu má závazek a je mu podřízen jako služebník  světská protestantská askeze blokovala prosté užívání majetku, podvazovala konzum, zvláště ten luxusní

 zbavila výd lečnou činnost zábran tradiční etiky, „legalizovala“ zištnost, kterou měl dokonce žádat sám Bůh

WWW.OPPA.CZ


 boj proti rozkoším a proti oddanosti hmotným statkům neměl být bojem proti rozumnému zisku, ale proti nerozumnému nakládání s majetkem  neúnavná, neustálá, systematická práce ve světském povolání = nejvyšší prostředek askeze a zároveň jako nejjistější a nejzřejmější známka omilostnění člověka hybná síla k expanzi „ducha kapitalismu“  z ducha křesťanské askeze se zrodilo racionální vedení života založené na ideji povolání  „spřízněnost volbou“ mezi moderním kapitalistickým duchem a náboženskými základy etiky povolání ve smyslu racionální metodiky vedení života WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Weber, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha:

OIKOYMENH. 1998. s.185-245, s. 319-345.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST

CZ.2.17/3.1.00/33332 „Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“ Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodá ská fakulta, Katedra hospodá ských d jin WWW.OPPA.CZ


5HD401 Diskusní seminář PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Seminář II WWW.OPPA.CZ


„Pojem politična“. Carl Schmitt. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt (1888–1985)

WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt (1888–1985)     

narozen v katolické rodině, což se promítlo do řady jeho děl studoval práva. v roce 1916 se habilitoval (Štrasburk) akademická kariéra: hlavně univ. v Bonnu a Berlíně problematické: v l. 1933–1936 několik funkcí v institucích, jejichž cílem bylo podřídit univerzity nacistickému režimu + podíl na vypracování některých právních norem posilujících diktaturu NSDAP  později obviněn z nepřílišné pravověrnosti – sympatie k režimu si však uchoval  po válce na krátký čas internován, vyslýchán, vystupoval jako svědek v norimberském procesu  po válce se zcela stáhl do soukromí – téměř 40 let žil v rodném Plettenbergu – byl však nadále publikačně činný WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt (1888–1985)  jeden z neformálních vůdců ideového směru označovaného jako „tradiční n mecký konzervativismus“ (bází meziválečné koncepce konzervativní revoluce)  kritický postoj k Západu a k podobě demokracií západoevropských států  v kontrapozici proti politickému konzervativismu hájícího západní demokratické hodnoty  u nás mělo Schmittovo jméno dlouho negativní konotací s ohledem na jeho postoj a angažovanost za třetí říše

WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt – Pojem politična  spis Pojem politična nejdříve jako studie Ě1927ě, pozd ji rozšířen knižní podoby Ě1932ě

 pojem „politična“:  svébytná sféra veškeré lidské existence, jejíž podstatou je „rozhodnutí“  ideový směr založený na nezpochybnitelném právu rozhodnutí (rozhodnutí je normou)  ústřední náplní politična je odlišení přítele a nepřítele  základním kritériem pro politiku je stanovení přítele a nepřítele = nejpopulárnější teze Carla Schmitta WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt – Pojem politična  definicí pojmu politična Schmitt reagoval na liberalismus a jeho přístup k politice – odmítal liberální tendence podřizovat politiku morálním nebo ekonomickým aspektům a řazení společnosti nad stát  politika podle Schmitta nemá řešit morální, náboženské nebo ekonomické otázky

 báze rozlišení přítele a nepřítele (primárně vnějšího) = automatické přijetí možnosti války  = ius belli centrální a nezpochybnitelný atribut suverénní politické moci

WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt – Pojem politična  Odmítá univerzalismus, v n mž vidí druhého nejv tšího nepřítele politična. Proč?

 univerzalistické principy hrozí definováním nepřítele lidstva a tím i absolutního nepřátelství a proto i případná válka vůči takovému nepříteli musí být absolutní;  pojem lidstva je pro něj záludný – vidí v něm ideologický instrument imperialistických expanzí;  válka ve jménu lidstva – nepřítel přestává být člověkem – padá veškerá dimenze vztahu k člověku.

WWW.OPPA.CZ

Carl Schmitt – Pojem politična  Schmittovo pojetí politiky se vztahovalo primárně k mezinárodní politice – přirozená oblast, v níž se vyskytuje nepřítel

 Schmitt nicméně připouštěl, že k definici přítele a nepřítele může za jistých okolností dojít i uvnitř státu  podmínkou je, aby jedna podskupina celku získala integrační potenciál a postavila svou politiku na rozhodnutí o nepříteli a boji proti němu

WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Schmitt, C. Pojem politična. Praha: OIKOYMENH. 2007. s.1977, s. 94-112.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST

CZ.2.17/3.1.00/33332 „Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“ Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských d jin WWW.OPPA.CZ



Seminář III WWW.OPPA.CZ


„Mýtus racionálního voliče“. Bryan Caplan. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Bryan Caplan (*1971)

WWW.OPPA.CZ

Bryan Caplan  profesor ekonomie na Univerzitě George Masona, Fairfax, Virginie  předmětem výzkumu fungování volného trhu v kapitalismu a anarchismu  Ph.D. v oboru ekonomie, Princeton University, 1997

Vydané knihy:  The Myth of the Rational Voter: Why Democracies Choose Bad Policies, 2007, 2008. Princeton.  Selfish Reasons to Have More Kids: Why Being a Great Parent is Less Work and More Fun Than You Think. New York, NY: Basic Books, 2011. WWW.OPPA.CZ

Bryan Caplan – Mýtus racionálního voliče

WWW.OPPA.CZ

Mýtus racionálního voliče „Jak nám však ukazuje zdravý rozum, lidský úsudek silně ovládají i emoce a ideologie, a nikoliv jen strohá fakta a jejich zpracovávání. Jestliže lidé činí svá rozhodnutí pod vlivem mylných představ, které jsou pro ně emocionálně přitažlivé, pak v demokraciích systematicky vítězí chybné státní politiky.“ (Caplan)

WWW.OPPA.CZ

Mýtus racionálního voliče  podle Financial Times nejlepší kniha roku 2007  významný příspěvek k prohloubení poznatků společenských věd o procesu politického rozhodování v demokratickém systému a vlivu iracionality voličů na hospodářskou politiku  hlavním tématem: selhávání demokracií  voliči jsou „racionálně iracionální“ (nejsou neznalí, jen iracionální!)

WWW.OPPA.CZ

Mýtus racionálního voliče  V jakých oblastech se podle Caplana mín ní veřejného mín ní systematicky odchyluje od racionálních poznatků ekonomické v d?

 výsledkem iracionálního jednání voličů jsou zvrácená ekonomickopolitická opatření státu

WWW.OPPA.CZ

Mýtus racionálního voliče  demokracie se nezdá být tím nejlepším ze systémů, který lidstvo dosud vymyslelo  alternativou je méně kolektivní rozhodování

 problém demokracie zeslabovaný „institutem“ tzv. Iracionálního voliče“ může řešit méně demokracie a více trhu

WWW.OPPA.CZ

Bryan Caplan - Mýtus racionálního voliče Důležité pojmy: • demokracie • konsensus • intelektuální tradice • preference Ěpřednostě • racionalita / iracionalita • volební právo, všeobecné volební právo, tajné volební právo, rovné volební právo, přímé volební právo • politická ekonomie • (politická) propaganda

WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Caplan, B. D. Mýtus racionálního voliče: proč v demokracii vítězí špatná politika. Praha: NLN. 2010. kap.1, 7, 8, s. 20-43, s. 236-257, s. 258-289.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST




Seminář IV WWW.OPPA.CZ


„Riziková společnost“. Ulrich Beck. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Ulrich Beck (*1944)

WWW.OPPA.CZ

Ulrich Beck

 emeritní profesor sociologie na Mnichovské univerzitě  od r. 1997 současně působí i na London School of Economics and Political Sciences (zde od r. 1997)  též významným publicistou  autorem řady prací, z nichž nejznámější je Riziková společnost z r. 1986  studoval právo ve Freiburgu a později sociologii, filozofii, psychologii a politické vědy v Mnichově  r. 1979 se habilitoval v oboru sociologie WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost  otázka skutečné povahy modernity a celkového smyslu procesu modernity A) modernizace přináší rozvoj vědy a techniky = řada pozitiv, ulehčení života B) negativní účinky například na životní prostředí – celá řada rizik  Tři osy konfliktu ve sv tové rizikové společnosti:  osa globálních ekologických konfliktů  globální finanční krize  hrozba globálních teroristických sítí přesahujících moc vlád a států WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „V pokročilé moderně je společenská produkce bohatství systematicky doprovázena produkcí rizik. Tomu odpovídá, že problémy a konflikty spojené s rozdělováním ve společnosti nedostatku jsou překryty oněmi problémy a konflikty, které vznikají v souvislosti s produkcí, definováním a rozdělením rizik vytvářených vědou a technikou.“ (B, RS, 2004, s. 25)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „Proces modernizace tak přichází o svoji dosavadní legitimizační

základnu, již představoval boj proti evidentnímu nedostatku, v jehož jménu byli lidé připraveni přijmout i tak mnohé (ne už zcela) neviděné vedlejší důsledky.“ (B, RS, 2004, s. 27)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „V mezinárodním měřítku obzvlášť pevně platí, že materiální bída se pojí se slepotou vůči riziku … Je-li proti sobě postavena viditelně hrozící smrt hladem a neviditelná hrozba smrti způsobené intoxikací, vítězí evidentní skutečnost boje proti materiální bídě.“ (B, RS, 2004, s. 55)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „Hybnou sílu třídní společnosti je možné postihnout větou: Mám hlad! Hnutí uvedené do pohybu rizikovou společností je naproti tomu vyjádřena slovy Mám strach! Společenství nouze je nahrazováno společenstvím strachu.“ (B, RS, 2004, s. 55)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „Stejně jako v devatenáctém století, tak i dnes jsou důsledky, které

většina lidí pociťuje jako zhoubné, spojovány se společenským procesem industrializace a modernizace.“ (B, RS, 2004, s. 67)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „ … zdrojem kritického a skeptického postoje vůči vědě a technice

není ‘iracionalita’ kritiků, nýbrž selhání vědecko-technické racionality tváří v tvář rostoucím rizikům a civilizačním ohrožením.“ (B, RS, 2004, s. 78)

WWW.OPPA.CZ

Riziková společnost – diskuse „ … to, co je neviditelné či co ještě spíše principiálně uniká vnímání, co je jen teoreticky spojeno a vykalkulováno, se v civilizačním vědomí krize stává neproblematickou složkou osobního myšlení, vnímání a prožívání.“ (B, RS, 2004, s. 96)

WWW.OPPA.CZ

Ulrich Beck- Riziková společnost Důležité pojmy: • civilizace • společnost • společenská třída • modernizace • globalizace • kauzalita • etika

• legitimizace

WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Beck, U. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství. 2011. kap. 1, 2, 8, s. 25-65, s. 67111, s. 301-372.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST




Seminář V WWW.OPPA.CZ


„Cesta k nevolnictví“. Friedrich A. Hayek. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Friedrich A. Hayek (1899–1992)

WWW.OPPA.CZ

Friedrich A. Hayek (1899–1992)

 studoval na vídeňské univerzit  1921 – doktorát z práv  1925 – doktorát politických v d     

předm tem výzkumu: filozofie, ekonomie a politické v dy r. 1927 – první ředitel Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum v r. 1929 se habilitoval, přednášel ekonomii na vídeňské univerzit v r. 1950 odešel do USA – profesor společenských v d v Chicagu v r. 1967 se vrátil do Evropy – profesor ekonomické politiky na Alebert-Ludwigs Universität ve Freiburgu

 pravd podobn nejznám jší dílo: Cesta k nevolnictví Ěr. 1944) WWW.OPPA.CZ

Cesta k nevolnictví – diskuse „Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize naší civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být způsoben nějakým skutečným omylem na naší straně a že následování některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě vedlo k výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme očekávali.“ (FAH, CN, 1988, s. 6)

WWW.OPPA.CZ

Cesta k nevolnictví – diskuse „Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize naší civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být způsoben nějakým skutečným omylem na naší straně a že následování některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě vedlo k výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme očekávali.“ (FAH, CN, 1988, s. 16)

WWW.OPPA.CZ

Cesta k nevolnictví – diskuse „ … technický pokrok a změny způsobily nemožnost konkurence ve stále větším počtu oborů a že jediná volba, kterou máme, je mezi řízením výroby soukromými monopoly a řízením výroby státem.“ (FAH, CN, 1988, s. 23)

WWW.OPPA.CZ

Cesta k nevolnictví – diskuse Důležité pojmy:

• liberalismus • individualismus • socialismus • demokracie • řízené hospodářství • hospodářství volné sout že • svoboda • laissez-faire (nechte nás konat) WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Hayek, F. A. Cesta k nevolnictví. Praha: Občanský institut. 1991. kap. 1- 4, 7,11, 13, 15, s. 6-29, s. 46-52, s.81-87, s. 95105, s.115-124.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST




Seminář VII WWW.OPPA.CZ


„Střet civilizací“. Samuel P. Huntington. PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

WWW.OPPA.CZ

Samuel P. Huntington (1827–2008)

WWW.OPPA.CZ

Samuel P. Huntington (1827–2008)  profesor na Harvardu, světoznámý politolog /politický teoretik, zabýval se mezinárodní politikou  ředitel Harvardského institutu pro strategické plánování  studoval na univerzitě v Yale, promoval na Harvardu  za prezidenta Cartera pracoval v Bílém domě jako poradce pro bezpečnost a plánování při Národní radě bezpečnosti

 nejznámějším dílem je kniha Střet civilizací z r. 1996  základem byl článek pro čas. Foreign Affairs z r. 1993, který vyvolal nečekanou vlnu zájmu a množství kontroverzních reakcí WWW.OPPA.CZ

Střet civilizací Ě1996ě

WWW.OPPA.CZ

Střet civilizací – diskuse  problematika multipolárního sv ta Ěretrospektivn ě  od 1500 do stud. války; období bipolárního světa vs. nový multipolární svět (dnes svět sedmi nebo osmi hlavních civilizací)

 Co hraje úlohu při definování vlastní identity?  lokální politika = politika etnicity  globální politika = politika civilizací

WWW.OPPA.CZ

Střet civilizací – diskuse

 hlavním faktorem charakterizujícím civilizace je náboženství  z Weberových pěti „světových“ náboženství jsou s nejdůležitějšími civilizacemi spojena čtyři – křesťanství, islám, hinduismus, konfucianismus (buddhismus ne)  modernismus neznamená nutn pozápadn ní  nezápadní společnosti se mohou modernizovat, a tak tomu také bylo, aniž by se musely vzdát své vlastní kultury (problematika globální „macdonaldizace“)

 hrozba ne mezi státy, ale mezi kulturami  Co je nejjist jší zárukou před globální válkou?

 Kdo jsou potencionálními aktéry bipolárního konfliktu? WWW.OPPA.CZ

Střet civilizací – témata k diskusi Důležité pojmy: • • • • • • • • • • •

civilizace symboly identita kulturní identita multipolární sv t multicivilizační sv t realismus Evropa Západ Východ modernizace WWW.OPPA.CZ

Texty k nastudování  (Z) Huntington, S. P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers. 2001. kap. 1-3, kap.8-11, s.11-79, s. 213-364.

WWW.OPPA.CZ

D KUJI ZA POZORNOST


5HD401 Diskusní seminá

Recommend Documents