5.3 Stresové faktory u vrcholových sportovců v porovnání s běžně sportující populací Úvod Důležitým faktorem při omezování stresových faktorů je tělesná zdatnost. Lidé, kteří pravidelně provádějí aerobní cvičení, tedy jakoukoli vytrvalostní činnost, která zvyšuje tepovou frekvenci a spotřebu kyslíku - např. běhání, plavání, jízdu na kole nebo běžecké lyžování - vykazují ve stresové situaci významně nižší tepovou frekvenci a krevní tlak než ostatní netrénovaní lidé. Tělesně zdatní jedinci v důsledku stresových událostí onemocní méně často než lidé, kteří nejsou v dobré kondici. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou programy ke zvládání zvýšené zátěže v současnosti zaměřeny na tělesnou zdatnost. Studie pacientů trpících chronickou bolestí hrudníku zjistila, že kombinace technik zvládání stresu a pravidelného pohybu vyústila v méně časté onemocnění anginou pectoris než samotný nácvik zvládání stresu. (Kuo, 2013)
1. Metodologie 1.1. Metoda výzkumu a skupina respondentů Ve výzkumu bylo použito metody dotazníkového šetření na základě subjektivního hodnocení podle dotazníku Mickové (Micková, et al, 2004; Vozka, 2013) Výzkum byl zaměřen na zjišťování stresových faktorů ve třech okruzích: 1. frustrační tolerance – zde byla použita forma dotazování pomocí otázek ano/ne 2. zacházení se stresem, tj. chování ve stresové situaci – zde byla použita forma dotazování pomocí subjektivní posuzovací škály a byly zde sledovány dva aspekty zkoumání – míra emoční reakce na stres a míra užívání malcopingových (poškozujících) strategií 3. psychosomatické symptomy – zde byla použita forma dotazování pomocí subjektivní posuzovací škály 1.2. Skupina respondentů Celkem bylo do výzkumného souboru zařazeno 50 sportovců. Většina sportovců byli středoškolští nebo vysokoškolští studenti.
159
Vrcholoví sportovci – běžci na lyžích, muži; n = 25; věk 19 – 25 let, průměr 21 let Do tohoto souboru byli vybráni sportovci dle kritéria sportovní výkonnosti. V době výzkumného šetření disponovali 1. výkonnostní třídou a pravidelně absolvovali závody Českého poháru nebo vyšší kategorie (alespoň pět závodů). Zároveň 15 sportovců z tohoto souboru bylo nebo je zařazeno v reprezentačním družstvu, což ovšem nebyla podmínka pro zařazení do výzkumu. Pro žádného ze sportovců nebyl sport zdrojem obživy. S ohledem na různé tréninkové metody lze předpokládat, že v době závodního období, ve kterém byl prováděn výzkum, se průměrná týdenní sportovní aktivita pohybovala mezi 10 – 15 hodinami. Nutno konstatovat, že sportovci této skupiny patřili vesměs k české výkonnostní špičce. Běžně sportující populace - muži; n = 25; věk 21 – 25 let, průměr 22, 5 let Do tohoto souboru byli vybráni sportovci, kteří pravidelně sportují v různých sportovních aktivitách, maximálně 8 hodin týdně (průměr týdenní sportovní aktivity souboru byl 5 hodin), zároveň ovšem nebyli zařazeni v žádném reprezentačním družstvu a aktuálně neměli potvrzenu svoji výkonnost v žádném sportu. Na základě získaných údajů lze o této skupině říci, že jde o běžně sportující populaci, kdy sport je volnočasovou aktivitou a z větší části nezasahuje do života sportovců. 1.3. Postup při provádění výzkumu K výzkumu bylo využito moderních technologií. Byl proveden s pomocí společnosti GoogleInc., díky které byl dotazník převeden do elektronické formy a s využitím společnosti Facebook Inc., kdy byli respondenti kontaktováni přímou komunikací - každý byl individuálně osloven na základě předem promyšleného jmenného seznamu. Tímto způsobem bylo zajištěno získání korektních odpovědí pouze od vybraných lidí. Výzkum byl prováděn a postupně statisticky zpracováván v letech 2013- 2014. Odesláno bylo celkem 88 dotazníků, z toho bylo využito vyplněných 64 (73%). Soubor 1 – Vrcholoví sportovci (běžci na lyžích): Odesláno 40 dotazníků, vráceno 30 (75%). Soubor 2 – Běžně sportující populace: Odesláno 48 dotazníků, vráceno vyplněných 34 (71%). Následně byl počet respondentů redukován, z důvodu plnění zadaných kritérií, na 50 (25 v každém ze dvou souborů).
160
Jednotlivé komponenty dotazníku byly bodově ohodnoceny. Statistická významnost rozdílů byla vzhledem k malé četnosti jednotlivých subsouborů (n=25), počítána pomocí MannWhitenyho U-testu. Statistické zpracování proběhlo za pomoci doplňku pro Microsoft Excel, Trial verze programu SigmaXL. 1.4. Charakteristika zón stresového potenciálu Zóna 1: Hladina stresu je velice nízká. Osobnost
potřebuje
ve
svém
Obrázek 1: Zóny stresového potenciálu
životě
povzbudit a motivovat, aby lépe využívala svých
schopností.
Zde
je
nutné
si
uvědomit, že existuje tzv. pozitivní stres -
zóna 1
zóna 2
zóna 3
zóna 4
zóna 5
0–7
8 – 10
11 – 16
17 – 19
20 – 39
eustres, který umožňuje zvládat nároky moderního života, posiluje a rozvíjí lidskou osobnost. Zóna 2: Hladina stresu je nízká. Může to souviset s introvertním zaměřením osobnosti a ustáleným způsobem života, který probíhá beze změn a vzruchu. Osobnost je v poměrně vyrovnané životní situaci a nemusí se obávat chorob, které souvisejí se stresem. Nevyužívá ovšem všech svých schopností. Je nutno klást na sebe větší nároky, stanovit si více ambiciózní cíle a překonávat pasivitu. Zóna 3: Hladina stresu je průměrná. Jedná se o optimální zónu stresového potenciálu., která je z psychického i fyzického hlediska nejzdravější. V této zóně se nachází většina populace. U osobnosti se střídají období zvýšené zátěže a nároků s obdobími klidu a relaxace. Pro dosažení cílů je určitá hladina stresu nezbytná, ale nesmí být trvalá a dlouhodobá. Střídání stavů zvýšené zátěže s klidovými stavy umožnuje člověku žít vyrovnaně a spokojeně. Zóna 4: Hladina stresu je vysoká a představuje varovný signál. Osobnost by měla prozkoumat jednotlivé oblasti svého života a následně se rozhodnout, které problémy potřebují rychlé řešení. Tak je možno odvrátit psychické problémy a i hrozící problémy fyzické. Je čas změnit životní styl a předejít komplikacím. Je nutné poradit se se svými blízkými nebo požádat o odbornou pomoc. Je také namístě poznat strategie zvládání nadměrného stresu (tzv. coping).
161
Zóna 5: Hladina stresu je nebezpečně vysoká. V současnosti osobnost prožívá abnormálně vysoký stres. Má závažné problémy, které vyžadují okamžité řešení. Osoba si již nemůže pomoci sama, a tak je nutno vyhledat profesionální pomoc psychologa či psychiatra.
Obrázek 2: Zóny stresového potenciálu převedené na procentuální hodnoty
2. Výsledky 2.1. Zóny stresového potenciálu Mezní
hodnoty
jednotlivých
zón
stresového potenciálu byly převedeny na jejich procentuální vyjádření ve škále 0 (0%) až 39 (100%; viz Obr. 2). Taktéž
zóna 1 0%
zóna 2 19%
zóna 3 27%
zóna 4 42%
zóna 5
50%
100%
byly na procenta převedeny i bodové výsledky každého respondenta z jednotlivých dotazníků. 2.2. Frustrační tolerance Ve výzkumu jsme nejdříve porovnali četnosti zařazení do zón stresového potenciálu u frustrační tolerance vrcholových sportovců – běžců na lyžích a u běžně sportující populace (viz Obr. 3). Obrázek 3: Porovnání četností zařazení do zón u frustrační tolerance vrcholových sportovců a běžně sportující populace 40% 30% 20% 10% 0%
1 Sportovci 36% Populace 28%
Obrázek 4: Boxplotové vyjádření míry frustrační tolerance u vrcholových sportovců a běžně sportující populace Sportovci
2 28% 20%
3 28% 32%
4 0% 8%
Populace
5 8% 12%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Polovina skupiny sportovců (cca 12 lidí) se pohybuje na hranici druhé a třetí zóny (18-29%). Ostatní členové - dalších cca 12 lidí se svým zařazením do zón více odchyluje od průměru skupiny - je více divergentní. Polovina skupiny populace (cca 12 lidí) je zařazena do druhé a třetí zóny (18-41%). Skupina neobsahuje natolik odlišné jedince. Ostatní členové - dalších cca 12 lidí se svým zařazením do zón tolik neodchyluje od průměru skupiny jako u sportovců. Dále bylo vytvořeno pro detailnější porovnání boxplotové vyjádření míry frustrační tolerance u vrcholových sportovců a běžně sportující populace (Obr. 4). 162
2.3. Zacházení se stresem Nejdříve jsme porovnali četnosti zařazení do zón u optimálního zvládání stresu skupiny vrcholových sportovců a skupiny běžně sportující populace (Obr. 5), a po té pro detailnější porovnání bylo vytvořeno i boxplotové vyjádření míry zvládání stresu u vrcholových sportovců a běžně sportující populace. (Obr. 6) Obrázek 5: Porovnání četností zařazení do zón u optimálního zvládání stresu vrch. sportovců a běžně sportující populace 80% 60% 40% 20% 0% Sportovci Populace
Obrázek 6: Boxplotové vyjádření míry zvládání stresu u vrcholových sportovců a běžně sportující populace Sportovci
1 0% 0%
2 8% 12%
3 72% 68%
4 8% 20%
Populace
5 12% 0%
10%
30%
50%
70%
68% členů skupiny sportovců spadá do třetí stresové zóny, která je z hlediska zvládání stresu nejzdravější. 72% členů skupiny populace spadá do opět do třetí stresové zóny, která je z hlediska zvládání stresu nejzdravější. 2.4. Psychosomatické symptomy Výzkum se dále zaměřil na porovnání četností zařazení do zón stresového potenciálu u psychosomatických symptomů skupin vrcholových sportovců – běžců na lyžích a běžně sportující populace. (Obr. 7) Obrázek 7: Porovnání četností zařazení do zón u psychosom. symptomů skupin vrch. sportovců a běžně sportující populace
Obrázek 8: Boxplotové vyjádření míry výskytu psychosom. symptomů u vrch. sportovců a běžně sportující populace
60% 40%
Sportovci
20% 0%
1 Sportovci 32% Populace 52%
2 8% 16%
3 36% 20%
4 20% 12%
Populace
5 4% 0%
0%
163
20%
40%
60%
Přibližně stejný počet, a to jedna třetina členů skupiny sportovců, se vyskytuje jak v první, tak ve třetí stresové zóně. Více než polovina členů skupiny populace je z hlediska psychosomatických symptomů zařazena do první stresové zóny. Následně bylo vytvořeno pro detailnější porovnání boxplotové vyjádření míry výskytů psychosomatických symptomů u vrcholových sportovců a běžně sportující populace. (Obr. 8) Dále jsme se zaměřili na porovnání míry jednotlivých psychosomatických symptomů skupin vrcholových sportovců a běžně sportující populace (Obr. 9). Obrázek 9: Porovnání míry jednotlivých psychosomatických symptomů skupin vrcholových sportovců a běžně sportující populace Cítím se unavený a pociťuji nedostatek energie Pociťuji napětí v šíjových a zádových svalech
28%
Mívám poruchy paměti
24% 23% 24%
Mívám rychlý tep (někdy spojený s bušením srdce)
Bolívá mě hlava Mívám bolesti břicha
7%
15% 16%
0%
10%
47%
37%
23%
Sportovci Populace
15% 19%
Trpím nespavostí
37% 41%
20%
30%
40%
50%
Následně byla zjištěna četnost psychosomatických symptomů u skupiny vrcholových sportovců a skupiny běžně sportující populace (Tab. 1, Obr. 10) Tabulka 1: Četnost psychosomatických symptomů u skupiny vrcholových sportovců a skupiny běžně sportující populace Populace Sportovci 1 Cítím se unavený a pociťuji nedostatek energie 37% Cítím se unavený a pociťuji nedostatek energie 47% 2 Pociťuji napětí v šíjových a zádových svalech 28% Pociťuji napětí v šíjových a zádových svalech 41% 3 Mívám rychlý tep (někdy spojený s bušením srdce) 24% Mám normální paměť 37% 4 Mám normální paměť 24% Bolívá mě hlava 23% 5 Trpím nespavostí 19% Mívám rychlý tep (někdy spojený s bušením srdce) 23% 6 Bolívá mě hlava 15% Mívám bolesti břicha 16% 7 Mívám bolesti břicha 7% Trpím nespavostí 15%
164
Obrázek 10: Četnost psychosomatických symptomů u skupiny vrcholových sportovců a skupiny běžně sportující populace
Z uvedených psychosomatických symptomů vykazuje skupina vrcholových sportovců nejčastěji pocity únavy a nedostatku energie (47%). U skupiny běžně sportující populace je tomu obdobně, pocity únavy a nedostatku energie jsou vykazovány také v nejvyšší míře (37%). Druhé místo v tabulce obsadily pocity napětí v šíjových a zádových svalech u skupiny sportovců (41%) a také u skupiny běžně sportující populace (28%). Na třetím místě vykazují vrcholoví sportovci poruchy paměti (37%) a u běžně sportující populace je uváděn rychlý tep někdy spojený s bušením srdce (24%). 3. Aplikace pro samostatné testování Data pro tento výzkum byla získávána tak, že jednotliví respondenti vyplňovali tištěné papírové dotazníky. To s sebou přinášelo několik komplikací, jako je například distribuce dotazníků, časové a prostorové omezení pro jejich vyplnění, nedostatečná anonymita, sběr vyplněných dotazníků, převod dat do digitální formy a jejich statistické zpracování. Aby bylo možné tyto problémy v budoucnu eliminovat či alespoň zásadně omezit, byla vytvořena on-line aplikace, která výrazně celý proces usnadňuje. Údaje tak uživatelé nevyplňují do papírových formulářů, ale online do webových formulářů. Díky tomu lze také měřením postihnout daleko větší vzorek respondentů, neboť mimo těch přímo zapojených do projektu se výzkumu mohou účastnit i další "anonymní" dobrovolníci. Veškerá zapsaná data jsou přitom k dispozici ihned po jejich zadání a mohou tak být i automaticky průběžně vyhodnocována. Tato aplikace je volně dostupná na adrese http://qol.alltest.eu/stress. Zde se nachází rozcestník na všechny tři dotazníky ohledně stresu: Frustrační tolerance, Zacházení se stresem a Symptomy stresu. V prvním z nich jsou otázky typu ano/ne a pro vyšší uživatelský komfort se odpověď volí pouhým klikáním (myší nebo prstem na dotykovém zařízení) na ikonu, která se postupně cyklicky přepíná z původního stavu otazníku 165
(odpověď nezvolena) na volbu
ano
(pro souhlas s výrokem na daném řádku) a následně ne
(pro nesouhlas s příslušným
výrokem; viz Obr. 11). Obrázek 11: Ukázka vyplňování otázek v dotazníku Frustrační tolerance
Obrázek 12: Ukázka vyplňování v dotazníku Symptomy stresu
otázek
V dalších dvou formulářích se odpovídá na škále 0-3, což zde bylo zjednodušeno výběrem počtu hvězdiček, jež vyjadřuje míru souhlasu s danou položkou (1 hvězdička – absolutní nesouhlas, 4 hvězdičky – absolutní souhlas; viz Obr. 12). Po vyplnění položek dotazníku uživatel klikne na tlačítko Vyhodnotit a okamžitě se mu zobrazí grafické vyhodnocení, procentuálně jej zařazující do příslušné stresové zóny (viz Obr. 13). Obrázek 13: Ukázka vyhodnocení dotazníku – zařazení uživatele do stresové zóny
Součástí dotazníku jsou i údaje pro kategorizaci respondentů (viz Obr. 14): rok narození (pro zařazení do věkové skupiny), pohlaví, zaměstnání (student SŠ, student VŠ, pracující, senior) a určení intenzity provozování sportovních aktivit (pravidelně, občas, vůbec). Jméno a e-mail jsou nepovinné, ale v případě vyplnění mohou posloužit pro vyhodnocování vývoje úrovně individuálního stresu v čase. Obrázek 14: Ukázka vyplnění kategorizačních údajů o uživateli
166
Kompletní data dotazníku jsou při vyhodnocování zároveň uložena do databáze na serveru pro pozdější anonymní, hromadné, statistické zpracování. Získáváme tak možnost ve výzkumu neustále pokračovat s narůstajícím vzorkem respondentů a tedy i více relevantními výsledky. Do budoucna je také v plánu rozšíření vyhodnocení každého dotazníku o porovnání individuálních hodnot s průměry výsledků ostatních respondentů. Uživatel tak navíc získá informace o tom, jaké jsou jeho hodnoty vzhledem k celkové populaci, stejné věkové skupině, témuž pohlaví apod. Závěr Pohybové aktivity, cvičení a sport mohou představovat účinnou prevenci vzniku jak tělesných, tak duševních onemocnění. (Tod, et al, 2012) Obavy ze sebeprezentace však mohou být jedním z faktorů, který lidem brání cvičit, a tak je o tyto preventivní účinky připraví. Při zavádění cvičebních intervencí musí odborníci brát v úvahu individuální režim cvičení, aby zajistili pro konkrétní jednotlivce možnost dosáhnout optimálních výhod pro jejich kvalitu života. Náš výzkum porovnával dvě skupiny, skupinu vrcholových sportovců a skupinu běžně sportující populace. V oblasti frustrační tolerance se u skupiny vrcholových sportovců ukázalo, že polovina skupiny (cca 12 lidí) se pohybuje na hranici druhé a třetí zóny stresového potenciálu (18-29%), přičemž třetí stresová zóna je chápána jako zóna optimální, nejzdravější. Ostatní členové - dalších cca 12 lidí se svým zařazením do zón více odchyluje od průměru skupiny - je více divergentní. U skupiny běžně sportující populace polovina skupiny (cca 12 lidí) je zařazena do druhé a třetí zóny (18-41%). Skupina neobsahuje natolik odlišné jedince. Ostatní členové - dalších cca 12 lidí se svým zařazením do zón tolik neodchyluje od průměru skupiny, jako je tomu u vrcholových sportovců. V oblasti zacházení se stresem u skupiny vrcholových sportovců bylo zjištěno, že 68% členů skupiny sportovců spadá do třetí stresové zóny, která je z hlediska zvládání stresu nejzdravější. U skupiny populace pak 72% členů skupiny populace spadá opět do třetí stresové zóny.
167
V oblasti psychosomatických symptomů vykazuje skupina vrcholových sportovců na prvním místě pocity únavy a nedostatku energie (47%). U skupiny běžně sportující populace je tomu obdobně, pocity únavy a nedostatku energie jsou vykazovány také v nejvyšší míře (37%). Druhé místo v tabulce obsadily pocity napětí v šíjových a zádových svalech u skupiny sportovců (41%), a také u skupiny běžně sportující populace (28%). Na třetím místě vykazují vrcholoví sportovci poruchy paměti (37%) a u běžně sportující populace je uváděn rychlý tep někdy spojený s bušením srdce (24%). Na adrese http://qol.alltest.eu/stress byla vytvořena originální elektronická aplikace v české i anglické verzi, díky které lze měřením postihnout mnohem větší vzorek respondentů, neboť mimo těch přímo zapojených do projektu se výzkumu mohou účastnit i další "anonymní" dobrovolníci. Veškerá zapsaná data jsou přitom k dispozici ihned po jejich zadání a mohou tak být i automaticky průběžně vyhodnocována. K pozitivním vlivům pohybových aktivit na psychické zdraví patří zlepšení kvality života, životní spokojenosti a sebepercepce. Je proto důležité, aby současní pedagogové, lékaři i psychologové zapojovali cvičební aktivity do programů prevence a upevňování zdraví. Obecně se zdá, že duševnímu zdraví lidí prospívají pravidelná tělesná cvičení střední intenzity, které si lidé sami zvolí a jsou přizpůsobena jejich fyzické úrovni. Je nutno respektovat úroveň kondice a dovednosti sportovců. Přednost je dána aerobním aktivitám před aktivitami silovými. V současnosti je doporučována střední intenzita cvičení nejméně třicet minut pět dnů v týdnu. (Bidle, et al, 2008) Cvičení se týká dosažení fyzického zdraví, avšak je zřejmě stejně vhodné i pro zdraví psychické. Acknowledgment This article is supported by the Vital Mind project - 7th EU Framework Programme project No 215387. This article is supported by the project No. CZ.1.07/2.3.00/20.0001 Information, cognitive, and interdisciplinary research support, financed from EU and Czech Republic funds. This article is supported by the Excellence Project N. 2208: The ICT reflection within the cognitive processes development.
168
Seznam použité literatury [1]
[2] [3]
[4] [5]
KUO, Ch. 2013. The effect of recreational sport involvement on work stress and quality of life in central Taiwan. In Social Behavior & Personality: An International Journal, vol. 41, issue 10, 2013, str. 1705-1715. MICKOVÁ, E. et al. 2004. Nepodléhejte stresu. Manuál poradce pro práci s videoprogramem. Ostrava : Regionální zaměstnanecká agentura, 2004. VOZKA, P. 2013. Stresové faktory a jejich vliv na organismus ve vrcholovém sportu. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta Informatiky a Managementu, 2013. TOD, D., THATCHER, J., RAHMAN, R. 2012. Psychologie sportu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2012, 200 s. ISBN 978-80-247-3923-6. BIDLE, S. J., MUTRIE, N. 2008. Psychology of physical activity: Determinant, wellbeing and interventions. 2. vyd. London : Routledge.
169
Autorský kolektiv ANDREJČÁK Martin
kap. 5.1
BÖHM Pavel
kap. 2.4
DĚDINA Jiří
kap. 2.1
DĚDINOVÁ Kamila
kap. 2.1
DOLEŽALOVÁ Vlasta
kap. 1.1
DUŠEK Jiří
kap. 3.3 úvod, závěr, anotace
DUŠKOVÁ Radka
kap. 2.4
HRICOVÁ Daniela
kap. 1.2, 1.3
HRUŠKOVÁ Martina
kap. 4.2
HUMLEROVÁ Veronika
kap. 1.4
JANKUROVÁ Andrea
kap. 4.1
KABOURKOVÁ Kristina
kap. 1.2, 1.3
KIMLIČKOVÁ Monika
kap. 2.4
MATKOVČÍKOVÁ Natália
kap. 3.1
MĚRTLOVÁ Libuše
kap. 3.4
NAVRÁTILOVÁ Miroslava
kap. 4.3
PAWERA René
kap. 3.2
STRNADOVÁ Věra
kap. 5.3
SZARKOVÁ Miroslava
kap. 2.3
ŠALKOVÁ Andrea
kap. 4.3, 4.4
TOTH Daniel
kap. 2.2
TOTH Štefan
kap. 2.2
URBANCOVÁ Hana
kap. 4.3
VANÍČKOVÁ Radka
kap. 5.2
VOBORNÍK Petr
kap. 5.3
VOSTROVSKÁ Hana
kap. 4.4
VRCHOTA Jaroslav
kap. 1.1 4
