5. UČEBNÍ OSNOVY. 5.1 Český jazyk a literatura. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie

5. UČEBNÍ OSNOVY 5.1 Český jazyk a literatura Název předmětu: Český jazyk a literatura Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP G, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.Výuka předmětu je rozdělena na dvě složky – Jazyk a jazyková komunikace a Literární komunikace, přičemž se obě složky ve výuce vzájemně prolínají. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3 – 3 – 4 – 4. V 1. a 4. ročníku se třída v jedné hodině týdně dělí na 2 skupiny. Výuka předmětu Český jazyk a literatura je založena hlavně na výkladu, práci s textem, diskusi, žákovských příspěvcích k vybraným tématům (referáty apod.), písemném nebo ústním procvičování a prověřování získaných vědomostí a dovedností. Vzdělávací obsah předmětu je naplňován také návštěvou divadelních a filmových představení, účastí v soutěžích (olympiáda, literární soutěže) a různých projektech (ročníkové a seminární práce, SOČ). Do vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou v rámci ŠVP integrována následující průřezová témata: • Osobnostní a sociální výchova (tematické okruhy: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Sociální komunikace) • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (tematické okruhy: Globalizační a rozvojové procesy, Žijeme v Evropě) • Multikulturní výchova (tematické okruhy: Základní problémy sociokulturních rozdílů, Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí) • Mediální výchova (tematické okruhy: Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách)

Výchovné a vzdělávací strategie Žák by si měl během studia osvojit následující klíčové kompetence: KK1 – kompetenci k učení KK2 – kompetenci k řešení problémů KK3 – kompetenci komunikativní KK4 – kompetenci sociální a personální KK5 – kompetenci občanskou KK6 – kompetenci k podnikavosti

K rozvíjení a osvojování klíčových kompetencí budou využívány při vyučování i v mimovýukových aktivitách zejména tyto výchovné a vzdělávací strategie: Učitel: - zadáváním referátů, mluvních cvičení, slohových prací vede žáky k samostatnému vyhledávání a kritickému zpracování informací a k formulování a obhajobě vlastních názorů (KK1,KK2,KK3) - učí žáky interpretovat texty, trénuje s nimi úlohy zaměřené na čtení s porozuměním (KK3,KK4) - výběrem vhodných textů uměleckých i odborných motivuje žáky k četbě, k aktivnímu zájmu o osobní rozvoj a seberealizaci (KK1,KK6) - motivuje žáky k účasti v soutěžích a olympiádách (KK1,KK2) - organizuje pro žáky návštěvy divadelních a filmových představení, výstav apod. a využívá těchto podnětů k následné diskusi a formulování závěrů (KK3,KK4,KK5) - podporuje práci žáků na projektech, při níž se žáci učí efektivně spolupracovat, vzájemně se respektovat a vhodně komunikovat (KK2,KK3,KK4) - vyžadováním zodpovědného a iniciativního přístupu k plnění úkolů vede žáky k náročnosti k sobě i k ostatním (KK4,KK5) - formou samostatné práce rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů (KK6)

1

Český jazyk a literatura - 1. ročník Jazyk a jazyková komunikace

Učivo Obecné poučení o jazyku a řeči / Jazyk a řeč, jazyková komunikace, myšlení a jazyk, národní jazyk a jeho útvary, čeština a slovanské jazyky, jazyková kultura, vývojové tendence českého jazyka Zvuková stránka jazyka Systém českých hlásek, zásady spisovné výslovnosti, zvukové prostředky souvislé řeči

Grafická stránka jazyka Písmo, jeho vznik, vývoj a druhy; základní principy českého pravopisu – psaní i,í/y,ý, psaní písmena ě, psaní předpon s-/za souhláskových skupin, psaní délky samohlásek, psaní zkratek a značek, psaní slov přejatých Nauka o slohu Slohotvorní činitelé subjektivní a objektivní; funkční styly; text (komunikát) a komunikační situace – prostředí, účastníci komunikace, jejich role; funkce komunikátů, komunikační strategie; styl prostěsdělovací a jeho útvary (mluvené i psané)

Výstup ŠVP Žák: - odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém projevu - na vybraných textech popíše základní rysy češtiny a vysvětlí vývojové tendence

Poznámky PT – Multikulturní výchova, TO – Vztah k multilinguivní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

- v mluveném projevu prokáže praktickou znalost zásad spisovné výslovnosti - vhodně využívá zvukové prostředky řeči (výška hlasu, tempo řeči, přízvuky, pauzy, frázování aj.) - při mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči - znalosti ze zvukové stránky jazyka využívá při analýze básnického textu - ve svém písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy

- v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi

PT – Osobnostní a sociální výchova, TO – Sociální komunikace

ZSV – mezilidská komunikace a problémy v mezilidských vztazích

2


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Nauka o slovní zásobě a tvoření slov Jednotky slovní zásoby (včetně frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozšiřování slovní zásoby; slovníky a práce s nimi; způsoby tvoření slov; slovotvorný a morfematický rozbor; slohová charakteristika výrazových prostředků Tvarosloví Slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary

Grafická stránka jazyka Psaní velkých písmen; čárka ve větě jednoduché; hranice slov v písmu Publicistický styl Útvary publicistického stylu – zpráva, sloupek, reportáž, fejeton, recenze, reklama aj.; funkce komunikátů (apel, přesvědčování, argumentace, kontakt)

- v mluveném i písemném projevu vhodně využívá slohové rozvrstvení výrazových prostředků češtiny - vysvětlí význam frazeologických spojení - efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)

- ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných principů českého jazyka - je si vědom možnosti využití těchto znalostí při studiu cizích jazyků - ve svém písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy

- volí adekvátní komunikační strategie, rozezná manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit - zhodnotí vliv médií na vlastní jednání - efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů

PT – Mediální výchova, TO –Média a mediální produkce, TO – Mediální produkty a jejich významy, TO – Účinky mediální produkce a vliv médií, TO - Role médií v moderních dějinách Náměty: aktivní účast žáků v celostátním projektu „Studenti čtou a píší noviny“ (organizuje 2x ročně deník MF Dnes)

3


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Skladba Základní principy větné skladby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuální členění výpovědi; základy valenční a textové syntaxe; základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby; nepravidelnosti větné stavby; narativní postupy – řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá

Grafická stránka jazyka Čárka v souvětí, středník, dvojtečka, uvozovky, pomlčka, tři tečky, závorky, lomítko Odborný styl Úvaha, výklad, odborný popis; práce s odborným textem

Základy rétoriky Druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení; komunikační situace – prostředí, účastníci komunikace, jejich role; funkce komunikátů – sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj.; míra připravenosti, oficiálnosti, veřejnosti komunikace; komunikační strategie – adresnost, ohled na partnera (volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních), vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa

- využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědi a k odlišení záměru mluvčího - používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu - ve svém písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy

-pořizuje z odborného textu výpisky, zpracovává osnovy, výtahy, konspekty - efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) - vhodně využívá a kombinuje různé funkční styly a slohové postupy - v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky - volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum - vhodně využívá jazykové prostředky i nonverbální prostředky - rozezná manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit - v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a vhodně využívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči, umístění přízvuků, správné frázování)



4


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Historický vývoj češtiny, přehled vývoje naší jazykovědy Základní vývojové tendence českého jazyka; významné osobnosti české jazykovědy Administrativní styl Úřední písemnosti, formuláře, styk s institucemi

Umělecký styl Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla; monolog a dialog; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá); vybrané útvary uměleckého stylu: umělecký popis, umělecké vyprávění Řečnický styl Vybrané útvary řečnického stylu: projev, proslov, přednáška, diskuse, polemika

- na vybraných textech vyloží základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

- v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a adresátovi - v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu - rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu

- v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky - volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum - vhodně využívá jazykové prostředky i nonverbální prostředky - rozezná manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit - v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a vhodně využívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči, umístění přízvuků, správné frázování)



5

Český jazyk a literatura - 1. ročník Literární komunikace

Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Základy literární vědy literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; literatura a její funkce literární druhy a žánry

Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla tropy, figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog; typy kompozice; motiv, téma

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury Starověké mimoevropské literatury (s přesahem do raného středověku) Antická literatura Středověká evropská literatura Česká literatura středověku Renesance a humanismus v evropských literaturách Renesance a humanismus v Čechách Baroko v evropských literaturách Baroko v české literatuře Klasicismus, osvícenství, preromantismus Vyjadřování zážitkú z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, recenze apod.) /průběžně/

- rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu - pokouší se o interpretaci literárních textů a uplatňuje přitom získané znalosti o struktuře literárního díla, literárních žánrech a literárněvědných termínech - vystihne podstatné rysy základních period české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení -vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové

PT-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: TO-Žijeme v Evropě Náměty: návštěva divadelního Představení a beseda o něm DEJ – Starověké civilizace, antika VYV- Renesanční umění, baroko, klasicismus

- pořizuje si záznamy o lit.dílech a svých čtenářských nebo diváckých dojmech (kulturní deník apod.) - využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje

Interpretace textu /průběžně/

6


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury Národní obrození Romantismus ve světové a české literatuře Realismus ve světové literatuře Básnické generace 2. pol. 19.stol. v české literatuře Realismus v české próze a dramatu

Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla

Text a intertextovost Vyjadřování zážitkú z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, recenze apod.) /průběžně/

- rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu - vystihne podstatné rysy základních period české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení -vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu - pokouší se o interpretaci literárních textů a uplatňuje přitom získané znalosti o struktuře literárního díla, literárních žánrech a literárněvědných termínech - identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) - pořizuje si záznamy o lit.dílech a svých čtenářských nebo diváckých dojmech (kulturní deník apod.) - využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje

PT-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: TO-Žijeme v Evropě Náměty: Návštěva divadelního Představení a beseda o něm DEJ – Národní obrození VYV,HUV –Umělecké směry ve výtvarném umění a hudbě

Interpretace textu /průběžně/ Vývoj literárních druhů a žánrů /průběžně/

7


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury Umělecká moderna (impresionismus, symbolismus, dekadence, prokletí básníci; Česká moderna) Anarchističtí buřiči Světová literatura 1. pol. 20. století Česká poezie 1. pol. 20. století Česká próza 1. pol. 20. století České drama 1. pol. 20. století



- rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu - vystihne podstatné rysy základních period české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení -vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové - samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu - pokouší se o interpretaci literárních textů a uplatňuje přitom získané znalosti o struktuře literárního díla, literárních žánrech a literárněvědných termínech - identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) - pořizuje si záznamy o lit.dílech a svých čtenářských nebo diváckých dojmech (kulturní deník apod.) - využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje

PT-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: TO-Žijeme v Evropě DEJ – 1. svět. válka, vznik ČSR, hospodářská krize, nástup fašismu, Mnichov a okupace, 2. svět. válka VYV – Umělecké směry ve výtvarném umění ZSV – Filozofické směry 1. pol. 20.století

Interpretace textu /průběžně/ Vývoj literárních druhů a žánrů /průběžně

8


Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury Světová literatura 2. pol. 20. století (obraz války; existencialismus; neorealismus; beatnici; rozhněvaní mladí muži; nový román; absurdní drama; magický realismus; postmodernismus; literatura s prvky sci-fi) Česká literatura 2. pol. 20. století



- rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu - vystihne podstatné rysy základních period české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení -vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové - rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku - samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře - rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu - pokouší se o interpretaci literárních textů a uplatňuje přitom získané znalosti o struktuře literárního díla, literárních žánrech a literárněvědných termínech - identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) - pořizuje si záznamy o lit.dílech a svých čtenářských nebo diváckých dojmech (kulturní deník apod.) - využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje

PT-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: TO-Žijeme v Evropě Náměty: návštěva divadelního představení a beseda o něm DEJ – politická situace po 2. svět. válce v Evropě a u nás (únor 1948, srpen 1968, normalizace, Charta 77,listopad 1989) ZSV – Filozofické směry 2. pol. 20. století

Interpretace textu /průběžně/ Vývoj literárních druhů a žánrů /průběžně

9

5.2 Anglický jazyk Název předmětu: Anglický jazyk Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk a Další cizí jazyk a vznikl rozpracováním obsahu vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace pro RVP GV. Obsahem předmětu je výuka anglického jazyka na profilové úrovni – odpovídá charakteristice Cizího jazyka v RVPGV. Vstupní úroveň je A2, výstupní úroveň je B2. Cílem předmětu je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a rozvíjení schopností žáků dorozumět se tímto jazykem v běžných situacích. Předmět chce také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglo-amerického prostředí a upevňovat vědomí existence rozlišných kultur. Organizační vymezení: Anglický jazyk se vyučuje ve skupinách čítajících asi 12-18 žáků. Hodiny probíhají ve třídě určené pro výuku cizích jazyků, případně ve třídě kmenové. Předmět doplňují následující volitelné předměty: 3. a 4. ročník - Anglická konverzace 4. ročník - příprava na anglickou zkoušku PET příprava na anglickou zkoušku FCE

Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: Týdenní časová dotace: Anglický jazyk: 1.ročník: 3 hodiny 2.ročník: 3 hodiny 3.ročník: 4 hodiny 4.ročník: 4 hodiny Anglická konverzace : 3. ročník – 2 hodiny 4. ročník – 3 hodiny Příprava na anglickou zkoušku PET, FCE – 4. ročník – 2 hodiny

10

Používané metody a formy práce: Ve výuce jsou nejčastěji využívány tyto metody a formy práce -frontální výuka, projektové vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace, popis obrázku, práce s textem, poslechová cvičení. Při výuce je využívána práce s učebnicí, součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba a autentické materiály. Výuka je doplněna jazykovými nebo poznávacími zájezdy do anglicky mluvících zemí a soutěžemi v anglickém jazyce. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět anglický jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Český jazyk, základy společenských věd, geografie, dějepis, biologie, matematika, politologie a ekonomie, ICT. Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu anglický jazyk jsou integrována tato průřezová témata: Poznávání a rozvoj osobnosti, Sociální komunikace, Evropský integrační proces, Základní problémy sociokulturních problémů, Životní prostředí regionu a České republiky, Mediální výchova. Výchovné a vzdělávací strategie Vyučovací předmět plní dané cíle RVP tím, že vede žáky : - k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými strukturami; - hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání; - k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů; - k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě (psaní dopisů, mailů, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčí); - k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a internetem; - k samostatnému řešení jazykových situací; - ke konverzaci na různá témata; - k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů; - k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací; - k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací; - ke skupinovému a párovému řešení úkolů; - k rozvoji schopnosti spolupracovat.

11

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu anglický jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi. Kompetence k učení – KK1 • učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali; • žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby, tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou; • žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů, součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem; • důvěru ve své jazykové schopnosti i návyky nutné k samostatné práci s jazykem žáci získávají extenzívní četbou upravených i autentických textů. Kompetence k řešení problému – KK2 • učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením, využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování; • neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu; • ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.); • žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru (např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před třídou); • v rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při vyjadřování názorů. Kompetence komunikativní – KK3 • rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu; • dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním učitelé rozvíjejí u žáků standardními metodami výuky cizího jazyka; • ke komunikaci s rodilými mluvčími a anglicky mluvícími cizinci vůbec dostávají žáci příležitost v rámci výměn a poznávacích zájezdů; • v rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti; • při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjejí jejich interpretační schopnosti.

12

Kompetence občanská – KK4 • na podkladě probrané látky zadáváme témata pro písemné práce, v nichž žáci vyjadřují své názory a zaujímají stanovisko k problémům společenským, kulturním či ekologickým; • zařazujeme do výuky anglické reálie, a tím umožňujeme žákům pochopit jiné kulturní a etické hodnoty; • při zahraničních poznávacích zájezdech, besedách s rodilými mluvčími, sledování anglicky mluvících filmů a čtení děl anglicky píšících autorů, vybízíme žáky k zamyšlení se a pozitivnímu vnímání jiných kulturních, etických a duševních hodnot lidí žijících v odlišném jazykovém prostředí. Kompetence sociální a personální – KK5 • párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti spolupracovat; • členění do skupin napříč ročníkem, flexibilita tohoto členění i kurzy a výměny, kterých se účastní žáci z různých tříd i ročníků, poskytují žákům možnost setkávání a spolupráce s různými lidmi; • specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli. Kompetence k podnikavosti – KK6 formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Seznam zkratek: KK klíčová kompetence PT průřezová témata PT1 - Osobnostní a sociální výchova PT2 - Multikulturní výchova PT3 - Environmentální výchova PT4 - Mediální výchova

13

Učivo 1. ročník Gramatika: • pořádek slov v anglické větě • přítomný čas prostý a průběhový • vztažné věty • minulý čas prostý a nepravidelná slovesa • minulý čas průběhový • tvoření otázek • vyjadřování budoucnosti • předpřítomný čas • stupňování přídavných jmen a příslovcí • modální slovesa • předložkové vazby Slovní zásoba: • slovesné fráze • rodina • popis vlastností • lidské tělo • prázdniny • hudba • oblečení • sport • vyjadřování emocí Výslovnost: • samohlásky • přízvuk ve větě • přízvuk ve víceslabičných slovech • souhlásky

Výsledky vzdělávání Žák:

Poznámky

Porozumění a poslech • rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma • pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a zřetelně vyslovované • pochopí hlavní smysl textu v učebnici • pochopí hlavní smysl jednoduššího autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové podpory) • rozumí pokynům a instrukcím týkající se organizace • jazykového vyučování • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • osvojí si základní zásady při práci s různými typy slovníků Čtení • čte srozumitelně kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu či nějaké informace • vyhledá v textu hlavní myšlenky • vyhledá v textu detailní informaci • orientuje se v textu z učebnice • přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury (přiměřená náročnost) Mluvení • stručně vyjádří svůj názor (předem známé téma či jednodušší problematika) • reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němž se vyskytuje známá slovní zásoba • sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • zapojí se do jednoduché konverzace a udržuje ji Psaní • sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se neznámého tématu • spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu • osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky • osvojí si základní rozdíly mezi jakovými prostředky

KK 1-5 PT 1-3 biologie – lidské tělo Náměty: skupinová práce samostatná práce prezentace diskuse

14

2. ročník

Porozumění a poslech • rozumí hlavním myšlenkám poslechu na Gramatika známé téma • podmínkové věty s if • pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a • vyjadřování pravděpodobnosti (might, zřetelně vyslovované may) • pochopí hlavní smysl textu v učebnici • modální sloveso should • pochopí hlavní smysl jednoduššího • předpřítomný čas autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové • vyjadřování opakovaných podpory) dějů v minulosti • rozumí pokynům a instrukcím týkající • trpný rod se organizace • použití zájmen jazykového vyučování v gramatickém kontextu • adekvátně reaguje v běžných (something, anything, komunikačních situacích nothing,…) • pro svou práci využívá dvojjazyčný i • pořádek slov u frázových výkladový slovník sloves Čtení • předminulý čas • čte srozumitelně kratší či delší texty za • nepřímá řeč, nepřímé otázky účelem sdělení • použití so, neither obsahu či nějaké informace v krátkých odpovědích • vyhledá v textu hlavní myšlenky • vyhledá v textu detailní informaci Slovní zásoba • identifikuje strukturu textu • zvířata, příroda • orientuje se v textu z učebnice • biografie • přečte text v časopise, vyhledá anebo • školní předměty odvodí neznámé • zdraví a životní styl výrazy • frázová slovesa • přečte adaptované dílo z anglo-americké • příslovce literatury • say, tell, ask (přiměřená náročnost) Mluvení Výslovnost • vyjádří svůj názor (předem známé téma • dlouhé a krátké samohlásky či téma, které • přízvuk a rytmus ho zajímá) • přízvuk u slov • reprodukuje přečtený či vyslechnutý • spojování slov text, v němž se • rýmy vyskytuje známá i méně známá slovní zásoba • sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • zapojí se do konverzace a udržuje ji • dbá o gramatickou správnost • cítí jistá jazyková omezení, ale kompenzuje je (i s určitou dopomocí)

KK 1-5 PT1-4 biologie – popis zvířat Náměty: skupinová práce samostatná práce prezentace diskuse

Psaní •

sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se známého tématu • spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

15

• • •

rozliší formální a neformální jazykové prostředky popíše objekt popíše zážitek, jednoduchou příhodu

3. ročník Gramatika • přítomný čas prostý a průběhový • minulé časy • předpřítomný čas prostý • vyjadřování budoucnosti • předpřítomný čas průběhový • stupňování přídavných jmen a příslovcí • modální slovesa a opisné tvary • první a druhá podmínková věta • použití used to

Slovní zásoba • jídlo a restaurace • sporty • rodina • peníze • frázová slovesa • cestování a doprava • mobilní telefony • popis lidí • výchova, vzdělávání • bydlení • přátelství

• • • • •

Výslovnost fonetické symboly výslovnost předpon a přípon výslovnost číslic, zlomků přízvuk v dlouhých slovech přízvuk ve větě

Porozumění a poslech • rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu • pochopí hlavní smysl autentické konverzace • rozlišuje různé mluvčí • postihne různé názory a stanoviska • pochopí smysl textu v učebnici • pochopí hlavní smysl autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové podpory) • rozumí pokynům a instrukcím týkající se organizace jazykového vyučování • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • při své práci využívá různé typy slovníků Čtení • čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení obsahu či nějaké informace • vyhledá v textu hlavní myšlenky • vyhledá v textu detailní informaci • postihne strukturu jednoduchého textu • orientuje se v textu z učebnice • přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury (přiměřená náročnost) • k detailnější analýze textu využívá různé typy slovníků Mluvení • stručně vyjádří svůj názor (známé i méně známé téma) • reprodukuje přečtený či vyslechnutý text • sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • v případě potřeby si vyžádá potřebnou informaci • zapojí se do jednoduché konverzace; udržuje ji • v případě potřeby prosadí svá stanoviska Psaní • sestaví souvislý členěný text týkající se známého tématu • spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

KK 1-5 PT 1-3 geografie – cestování Náměty: skupinová práce samostatná práce prezentace diskuse Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi

16

• • • • • •

4. ročník Gramatika • určité a neurčité členy • gerundium a infinitiv • nepřímá řeč • trpný rod • vztažné věty • třetí kondicionál • dovětky • nepřímé otázky • frázová slovesa

Slovní zásoba • práce a zaměstnání • nákupy • kino • tvoření přídavných jmen a příslovcí • složená podstatná jména • televize • frázová slovesa

• • • • • •

Výslovnost fonetické symboly výslovnost –ough -augh zvuky výslovnost souhlásek přízvuk ve větě intonace v dovětcích

užívá složitější spojovací výrazy logicky strukturuje text osvojí si rozdíl mezi formálním a neformálním stylem podrobně popíše událost či zážitek popíše své pocity napíše jednoduchou úvahu

Porozumění a poslech • rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu • rozumí smyslu autentické konverzace • rozlišuje různé mluvčí • postihne různé názory a stanoviska • identifikuje citové zabarvení • rozumí textu v učebnici • rozumí smyslu autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové podpory) • pochopí hlavní smysl textu, který obsahuje novou slovní zásobu • odvodí význam méně známých slov z kontextu • rozumí pokynům a instrukcím týkající se organizace jazykového vyučování • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích • při své práci využívá různé typy slovníků Čtení • čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem • sdělení obsahu či nějaké informace • vyhledá v textu hlavní myšlenky • vyhledá v textu detailní informaci • postihne strukturu jednoduchého textu • orientuje se v textu z učebnice • využívá různé techniky čtení • přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury (přiměřená náročnost) • k detailnější analýze textu využívá různé typy slovníků • pro své studium využívá i cizojazyčnou informativní literaturu či média Mluvení • vyjádří i zdůvodní svůj názor svůj názor (známé i méně známé téma) • reprodukuje přečtený či vyslechnutý text • sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy • adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích

KK 1-5 PT 1-3 ZSV – zaměstnání Náměty: skupinová práce samostatná práce prezentace diskuse Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi

17

•

v případě potřeby si vyžádá potřebnou informaci • zapojí se do konverzace a udržuje ji (předem známé i obtížnější téma) • komunikuje s rodilým mluvčím • v případě potřeby prosadí svá stanoviska Psaní • sestaví souvislý členěný text týkající se známého tématu • spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu • používá i složitější spojovací výrazy pro strukturování textu • osvojí si rozdíl mezi formálním a neformálním stylem • chápe si základní rozdíly mezi jazykovými prostředky popisu a vypravování • napíše formální i neformální dopis • napíše strukturovaný životopis

18

5.3 Německý jazyk Název předmětu: Německý jazyk Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět německý jazyk realizuje obsah vzdělávací oblasti Další cizí jazyk RVP G. Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 3-3-3-3 Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Výuka probíhá od prvního až do čtvrtého ročníku vždy s tříhodinovou týdenní dotací. Ve všech hodinách týdně se třída dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku prvního ročníku. Ve třetím či čtvrtém ročníku si mohou žáci zvolit konverzaci z německého jazyka v rámci volitelných předmětů. Výuka předmětu probíhá v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách. Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části. Používané metody a formy práce: Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem, poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět německý jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů společenských věd, českého jazyka a literatury. Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky. Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících zemí. Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je používána základní slovní zásoba.

19

Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti, spolupráci. Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy.

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu německý jazyk jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - tematický okruh Sociální komunikace - tematický okruh Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme v Evropě Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce

Klíčové kompetence V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí, s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/; - nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/; - zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji; - pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť; - systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných předmětů; - zadává domácí cvičení a kontroluje je. Kompetence k řešení problémů Učitel: - vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např. odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení příběhu či znalost gramatického jevu; - zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí; - vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení problémů či problémové situace;

20

-

zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.

Kompetence komunikativní Učitel: - vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace ve dvojici, ve skupině; - připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími; - vede žáky k reprodukci slyšenému; - při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií. Kompetence personální a sociální Učitel: - procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce; - do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách; - zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit; - diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních situacích. Kompetence občanská Učitel: - opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných, komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/; - zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i v německy mluvících zemích; - zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem; - zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a hodnotami jiné země. Kompetence k podnikavosti – KK6 Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ŠVP - Školní vzdělávací program Slov. vazby - slovesné vazby

21

Učivo 1. ročník

Výstup ŠVP žák

Poznámky

Zvuková stránka jazyka výslovnost, přízvuk, intonace

Poslech a porozumění rozumí jednoduchým informacím v rámci probíraných témat rozliší hlavní informace odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž

Mluvnice člen určitý a neurčitý substantivum bez členu a se členem tvorba plurálu podmět neurčitý man a es akusativ a dativ složená substantiva časování sloves slovesa s odlučitelnou předponou způsobová slovesa imperativ vazba es gibt adjektivum v přísudku tázací zájmena přivlastňovací zájmena užití zájmena ein, kein, welch- bez substantiva negace nicht a kein zápor nicht mehr, kein mehr předložky auf, an, in, für časové údaje spojky und, aber, sondern nejužívanější částice názvy dnů v týdnu výrazy množství zeměpisná jména pořádek slov ve větě hlavní

Čtení čte foneticky správně jednoduchý text v textu vyhledá informaci odhadne význam složenin hláskuje správně slova Interaktivní řečové dovednosti pozdraví a představí sebe a jiné domluví se v běžných každodenních situacích získá a poskytne požadované informace, požádá o radu, pomoc Psaní napíše pozdrav napíše e-mail popíše rodinu, byt napíše krátký dopis napíše krátké vyprávění

Náměty: skupinová práce jazykové hry domácí úkoly

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Náměty: Práce s časopisy Informace z médií O německy mluvících zemích

Komunikační situace pozdrav, rozloučení poděkování omluva prosba a žádost souhlas a nesouhlas vyjádření názoru Tematické okruhu první kontakty předměty v domě a v domácnosti jídlo a pití volný čas bydlení

22

2. ročník Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace jazyka Mluvnice perfektum sloves pořádek slov ve větě s perfektem préteritum slovesa haben préteritum slovesa sein perfektum slovesa haben perfektum slovesa sein imperativ 2. osoby plurálu dvojice sloves stellen/stehen dvojice sloves legen/liegen tvoření a užití akuzativu akuzativ osobních zájmen předložky s akuzativem tvoření a užití dativu dativ osobních zájmen předložky s dativem předložky in a an u časových údajů tvary jeder, nächster a letzter v časových údajích řadové číslovky a datum zeměpisné názvy předložky u zeměpisných názvů spojky souřadící s přímým slovosledem spojky souřadící s nepřímým slovosledem částice sogar a einfach genetiv substantiv a zájmen vyjadřování míry

Porozumění a poslech rozumí zřetelně promluvě na známá témata rozumí klíčovým informacím při rozhovoru s rodilým mluvčím rozezná situace a reakce jednotlivých mluvčích

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž

Čtení čte texty v perfektu čte krátké texty z učebnic a časopisů k přečtenému textu odpovídá na otázky vyhledá informace k textu

Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů

Interaktivní řečové dovednosti vypráví, co se stalo vyjádří přání, zájem vyjádří potíž, nezájem vyjmenuje výhody vyjmenuje nevýhody požádá o zopakování výpovědi zeptá se na cestu popíše cestu uvede zeměpis. informace

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Náměty: Skupinová spolupráce Vlastní projev na jednoduché téma Využití autentických materiálů Samostatné prezentace na tematické okruhy Domácí úkoly

Psaní napíše sdělení v perfektu napíše pozvání popíše své zájmy, činnosti popíše své okolí

Komunikační situace nemožnost, nutnost, příkaz zájem, nezájem, potíž rozhovory diskuse

Tematické okruhy zdraví a nemoci všední den orientace ve městě nakupování a obdarovávání německá kultura Berlin

23

3. ročník Zvuková stránka jazyka rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice skloňování adjektiv v přívlastku srovnání s wie a als stupňování adjektiv skloňování stupňovaných tvarů adjektiv skloňování adjektiv po zájmenech skloňování dieser, mancher, jeder, alle zpodstatnělá adjektiva zpodstatnělá příčestí zájmeno so ein tázací zájmeno was für ein řadové číslovky neurčité číslovky infinitiv s zu a bez zu préteritum způs. sloves préteritum slovesa wissen pasivum a jeho užití préteritum – tvoření a užití pasivum v préteritu významy slovesa werden zvratná slovesa se zájmenem v akuzativu konjunktiv préterita kondicionál přítomný příslovce recht, ziemlich, sehr, besonders + adjektiva zájmenná příslovce předložkové slovesné vazby bezpředložkové slov. vazby předložky während, bei a mit v časovém významu spojky ausserde, deshalb, daher, sonst, trotzdem spojky dass, weil, wenn, obwohl pořádek slov v souvětí souřadném a podřadném zkracování vět s dass inf. vazbou bezespojké vedlejší věty časové vedl.věty se spojkami wenn a als

Porozumění a poslech rozumí klíčovým informacím a pracuje s nimi chápe hlavní smysl autentické konverzace rozezná různé názory a stanoviska Čtení čte i delší texty a upravenou beletrii čte denní tisk a orientuje se v něm Interaktivní řečové dovednosti adekvátně se vyjadřuje k tematickým okruhům vyjádří subjektivní názor vyjádří toleranci vyjádří spokojenost vyjádří nespokojenost porovná výhody-nevýhody popíše možné problémy diskutuje

Psaní napíše životopis napíše osobní dopis napíše úřední dopis napíše odpověď na dopis

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Mediální výchova Média a mediální produkce Náměty: Skupinová spolupráce Vlastní projev na jednoduché téma Využití autentických materiálů Samostatné prezentace na tematické okruhy Domácí úkoly Práce s informačními zdroji

Tematické okruhy vzhled a osobnost škola, vzdělání zábava umělci média průmysl, hospodářství povolání

24

Komunikační situace popis budoucí plány domluva termínu, schůzky žádost o pracovní místo telefonický rozhovor

4. ročník Zvuková stránka jazyka Rytmus a intonace souvislého projevu Mluvnice použití podmětu es slabé skloňování maskulin skloňování typu Name, -s vztažná zájmena zájmena derselbe zájmena der gleiche zájmeno vespolné užití slovesa lassen zvratná slovesa se zájmenem v dativu vyjadřování příslovečného určení času předložky au3er a wegen vyjadřování času pomocí předložek vyjadřování času bezpředložkovými obraty předložkové vazby adjektiv předložkové vazby substantiv spojky dabei a nämlich podvojné spojky nepřímé otázky se spojkou ob nepřímé otázky s tázacím zájmenem nepřímé otázky s tázacím zájmenným příslovcem věty účelové zkracování vět účelových vazbou s um zu vazba zum+infinitiv pořádek slov ve větě s podměty v dat. a akuz. časová věta se spojkou bevor

Porozumění a poslech rozumí běžné konverzaci rozlišuje různé mluvčí rozumí titulkům a podstatě textům ve sděl. prostředcích Čtení Čte srozumitelně a plynule i delší texty čte i texty s abstraktní tematikou vyhledá v textu detailní informace

Interaktivní řečové dovednosti vysvětlí problém vypráví zážitky při rozhovoru a diskusi reaguje adekvátně a gramaticky správně, odůvodní svůj názor vede aktivně i odborný rozhovor na základě tematických okruhů

Psaní napíše krátké sdělení i delší vyprávění popíše osobu, věc i situaci napíše různá blahopřání

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Mediální výchova Média a mediální Produkce Environmentální výchova Člověk a životní prostředí Náměty: Vlastní projev na jednoduché téma Využití autentických materiálů Samostatné prezentace na tematické okruhy Domácí úkoly Práce s informačními zdroji

Tematické okruhy příroda a životní prostředí Němci v cizině cizinci v Německu zprávy a politika

25

dějiny staří lidé

Komunikační situace rozhovor diskuse-vyjádření názoru delší popis vyjádření k problému

26

5.4 Francouzský jazyk Název předmětu: Francouzský jazyk Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Francouzský jazyk pokrývá vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk RVP G. Obsahem předmětu je výuka francouzského jazyka na úroveň: základní : B1 podle Společného evropského referenčního rámce - CEF Časové a organizační vymezení: Výuka francouzského jazyka se realizuje v 1. až 4. ročníku v časové dotaci 3hodiny týdně: 3-3-3-3. Na výuku jsou žáci rozděleni do skupin. K výuce využívají speciálních jazykových učeben vybavených multimediální technikou nebo svých kmenových tříd. Ve vyšších ročnících mohou žáci s hlubším zájmem o francouzský jazyk rozšiřovat své vědomosti také v rámci volitelných předmětů a seminářů. Používané metody a formy práce: Ve výuce jsou využívány nejrůznější metody a formy práce, jako např. Frontální výuka, projektové vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace, popis obrázku, práce s textem, poslechová cvičení. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, francouzský tisk, fotografie, pohlednice). Výuka je doplněna každoroční školní prezentací o zahraničních výjezdech pořádaných školou v rámci Dne jazyků a také každoroční konverzační soutěží ve francouzštině. Vyučovací předmět Francouzský jazyk má mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Do předmětu jsou integrována témata z oblasti Základy společenských věd, dějepis,zeměpis, matematika, biologie. Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Francouzský jazyk jsou integrována tato průřezová témata RVP G: Poznávání a rozvoj osobnosti, Sociální komunikace, Evropský integrační proces, Základní problémy sociokulturních problémů, Životní prostředí regionu a České republiky, Mediální výchova.

27

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Francouzský jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k: • využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání; • hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou; • k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů; • k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a internetem; • k samostatnému řešení jazykových situací; • k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě( psaní dopisů, mailů,rozhovory v různých kontextech,poslech neznámých mluvčí); • ke konverzaci na různá témata; • k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů; • k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými strukturami; • k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací; • ke skupinovému a párovému řešení úkolů; • k rozvoji schopnosti spolupracovat.

Kompetence k učení Učitel: • nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním sešitem, řešení problémoví situace, najdi, zjisti, reaguj...); • vede žáky ke zpracování úkolů do podoby referátů, zpráv, prezentací; • zařazuje do výuky práci se slovníky , jazykovými zdroji a informačními technologiemi; • zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané; vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů; • pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů systematicky opakuje slovní zásobu a ověřuje znalost gramatických struktur; • pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť a schopnost porozumnění slyšenému textu. Kompetence k řešení problému Učitel: • vede žáky k uplatňování dosud osvojené zásoby a logických úvah při o dvozování neznámých výrazů z textu; • zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti a individuálně se projevit (domluvit čas schůzky,získat určitou informaci,zjistit čas...); • zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných předmětů.

28

Kompetence komunikativní Učitel: • vede řízeným dialogem žáka ke komunikaci v cizím jazyce; • vede žáka k reprodukci slyšeného; • vede žáka ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů); • vede žáka k aktivní komunikaci. Kompetence občanská Učitel: • zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem; • diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích. Kompetence sociální a personální Učitel: • zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách ( dialogy na určité téma, dotazníky, shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na procvičování slovní zásoby a gramatických jevů...); • dává žákovi příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit; • procvičuje se žáky hájení stanovisek a názorů( v diskuzi, v rozhovoru, přidělí konkrétní role...).

•

Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

1. ročník

Učivo

Výstup/ žák:

Poznámky:

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Porozumnění a poslech: Náměty: Fonetika: • rozumí známým výrazům a větám ve • Skupinová základní druhy intonace a jejich vztahu k osvojeným tématům práce význam rozumí jednoduché a zřetelné • Jazykové hry přízvuk promluvě • Práce s mapou základní fonetické jevy rozumí instrukcím a požadavkům Francie týkající se organizace výuky • Poslechová Pravopis: aktivně využívá dvojjazyčný slovník cvičení,písně písemná správnost v psaném ● Čtení • Spolupráce a projevu ve známých výrazech čte foneticky správně přiměřeně komunikace náročný text • Práce ve Gramatické struktury: rozumí obsahu textů v učebnici a dvojicích noms, articles, être, négation, jednoduchým autentickým • Jeu de rôlesujet, ordre des mots, question, materiálům (i s využitím vizuální situační positions avec les villes et les podpory) dialogy pays, v jednoduchém textu vyhledá pluriel des noms et des určitou informaci adjectifs, orde des adjectifs, vytvoří odpověď na otázku articles ,de + nom ,si , vztahující se k textu

29

Učivo

Výstup/ žák: 1-10, verbes du premier groupe (sg.) přivl.zájmena, avoir, de po výrazech množství, 111000, c´est…qui, il y a, au, du, aussi/non plus, pronoms demonstratifs, verbes du premier groupe (pl.), savoir

•

Tématické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost některé svátky, tradice

Poznámky:

vyhledá známé výrazy a fráze odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu aktivně využívá dvojjazyčný slovník ● Mluvení vytvoří jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů Náměty: • Jednoduchá aktivně používá slovní zásobu týkající dramatizace se probíraných tematických okruhů • Jeu de rolereprodukuje jednoduchý text situační účastní se rozhovoru na známé téma dialogy dbá na jazykovou správnost adekvátně reaguje v komunikačních • Skupinová situacích práce • Frontální výuka ● Psaní • Práce ve sestaví jednoduché sdělení týkající se dvojicích probíraných tematických okruhů • Popis obrázků napíše krátký dopis Osobnostní a sociální napíše krátké vyprávění výchova Poznávání a rozvoj vlastní ● Komunikační situace osobnosti pozdrav Sociální komunikace rozloučení se Spolupráce a soutěž poděkování Výchova k myšlení omluva a reakce na ni v evropských a prosba a žádost globálních žádost o pomoc, službu, informaci souvislostech souhlas, nesouhlas Žijeme v Evropě vyjádření názoru, jednoduchý argument

2. ročník

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Fonetika: složitější fonetické jevy • Pravopis: písemná správnost v psaném projevu ve známých výrazech •

Gramatické struktury: heure, date, climat, écrire, verbes en –ir, feminin irregulier des adjectifs, stupňování adjektiv, si/que, pouvoir, vouloir, verbes en –re, futur proche, řadové číslovky, zvláštnosti sloves na –er, lire, se lever; les verbes réflechis; ne…que

Výstup/ žák:

Poznámky:

●

Náměty: Porozumění a poslech • Vlastní běžně rozumí známým výrazům a větám mluvený i se vztahem k osvojovaným tématům ústní projev rozumí zřetelné promluvě • Jazykové hry odvodí význam méně známých slov z kontextu • Jeu de roleabstrahuje určitou informaci z situační jednoduché a dialogy zřetelné promluvy • Práce s mapou rozumí instrukcím a požadavkům Francie,Paříže týkající • Popis obrázků • Poslechová cvičení,písně ● Čtení čte foneticky správně přiměřeně náročný text rozumí obsahu textů v učebnici a jednoduchým autentickým materiálům Osobnostní a sociální výchova (i s využitím vizuální podpory) přečte i text týkající se tématu, které mu Poznávání a rozvoj

30

Učivo

Výstup/ žák: passé composé (1. – avoir); voir, dire, sortir; faire + infinitif

•

Tematické okruhy rodina; vztahy a výchova škola a vzdělání místo, kde žije, popis cesty můj den, můj týden volný čas a zájmová činnost sport určování času, hodin, počasí

není předem známo v textu vyhledá určitou informaci a dále s ní pracuje seznámí se s různými technikami čtení aktivně využívá dvojjazyčný slovník čte jednoduchý text v časopise a orientuje se v něm ● Mluvení vytvoří jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů aktivně používá slovní zásobu týkající se probíraných tematických okruhů reprodukuje jednoduchý text účastní se rozhovoru na známé téma dbá na jazykovou správnost adekvátně reaguje v komunikačních situacích vyžádá si jednoduchou informaci zapojí se do konverzace

Poznámky: vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě

● Psaní sestaví jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů napíše krátký dopis napíše krátké vyprávění vytvoří jednoduchý popis

3. ročník

Učivo

● Porozumění a poslech rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu pochopí hlavní smysl autentické konverzace rozlišuje různé mluvčí postihne různé názory a stanoviska pochopí smysl textu v učebnici pochopí hlavní smysl autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové podpory) rozumí pokynům a instrukcím týkající se organizace jazykového vyučování adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích při své práci využívá různé typy slovníků ● Čtení čte srozumitelně kratší či delší texty vyhledá v textu hlavní myšlenky vyhledá v textu detailní informaci orientuje se v textu z učebnice ● Mluvení stručně vyjádří svůj názor (předem známé Tématické okruhy téma či jednodušší problematika) sport, zdraví, lidské tělo, u reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v lékaře němž se Paříž,Francie vyskytuje známá slovní zásoba školní systém, škola, sestaví souvislé sdělení související s

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Fonetika: • Pravopis: • Gramatické struktury: passé composé (2. – être); rire, devoir; pour + infinitif pronoms personnels – COD; futur simple; ouvrir, se sentir pronoms personnels – COI; personne, jamais, rien; recevoir pronoms relatifs; tout, autre,meme; chacun(e); puisque – parce que; devenir, revoir adverbes + degres, degres irreguliere des adjectivs; plusieurs pronoms presonnels, accord du p.p avec COD, prévoir imparfait, mettre, permettre, se mettre a , avoir a, suffire •

Výstup/ žák:

Poznámky: Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Média a mediální produkce(ZSV,CJL) Náměty: • Dramatizace, vlastní mluvený i písemný projev nadané téma • Komunikace

31

Učivo

Výstup/ žák: dopis, mail, vzkaz, životopis rodinný život, bydlení

Poznámky:

probíranými tematickými okruhy adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích

• • • •

ve skupině, ve dvojicích Práce s cizojazyčný mi texty Vyprávění Dialogy Poslechová cvičení,písně

4. ročník Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Fonetika: • Pravopis: • Gramatické struktury: upevnění učiva: pronoms relatifs; tout, autre,meme; chacun(e); puisque – parce que; devenir, revoir adverbes + degres, degres irreguliere des adjectivs; plusieurs pronoms presonnels, accord du p.p avec COD, prévoir imparfait, mettre, permettre, se mettre a , avoir a, suffire •

Tématické okruhy móda bydlení nakupování jídlo cestování škola životopis můj region moje město

Výstup/ žák:

Poznámky:

Porozumění a poslech rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a zřetelně vyslovované pochopí hlavní smysl textu v učebnici pochopí hlavní smysl jednoduššího autentického materiálu (i při využití vizuální či slovníkové podpory) rozumí pokynům a instrukcím týkající se organizace jazykového vyučování adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích osvojí si základní zásady při práci s různými typy slovníků ● Čtení čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení obsahu či nějaké informace vyhledá v textu hlavní myšlenky vyhledá v textu detailní informaci postihne strukturu jednoduchého textu orientuje se v textu z učebnice k detailnější analýze textu využívá různé typy slovníků ● Mluvení stručně vyjádří svůj názor sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích v případě potřeby si vyžádá potřebnou informaci zapojí se do jednoduché konverzace; udržuje ji ● Psaní sestaví souvislý členěný text týkající se známého tématu spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu užívá složitější spojovací výrazy logicky strukturuje text osvojí si rozdíl mezi formálním a neformálním stylem

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Média a mediální produkce(ZSV,CJL) Environmentální výchova Člověk a životní prostředí

●

Náměty: • Dramatizace, vlastní mluvený i písemný projev nadané téma • Komunikace ve skupině, ve dvojicích • Práce s texty • Jeu de rolesituační dialogy • Frontální výuka • Jazykové hry

32

4. ročník podrobně popíše událost či zážitek popíše své pocity napíše životopis, jednoduchý příběh, popis

33

5.5 Ruský jazyk Název předmětu: Ruský jazyk Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět ruský jazyk realizuje obsah vzdělávací oblasti cizí jazyk z RVP G. Ruský jazyk lze studovat jako cizí jazyk na čtyřletém gymnáziu. Vzdělávání ruského jazyka směřuje k osvojení mluvené i psané podoby jazyka na úrovni odpovídající B1 podle Společného evropského rámce jazyků a osvojení poznatků potřebných pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek. Na hodiny je třída dělena ve všech ročnících. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, ruský tisk, fotografie, videonahrávky, hry, hudba). Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími zájezdy, návštěvou filmového nebo divadelního představení, odběrem ruského tisku a účastí na mezinárodních projektech. Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, sociální komunikace Morálka všedního dne a Spolupráce a soutěž z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova, tematické okruhy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematické okruhy Základní problémy sociokulturních rozdílů a Vztah k multilinguivní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí z průřezového tématu Multikulturní výchova, tematický okruh Člověk a životní prostředí z průřezového tématu Environmentální výchova a tematický okruh Média a mediální produkce z průřezového tématu Mediální výchova. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3-3-3-3 Používané metody a formy práce: Práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníků, dopsání nedokončených příběhů, řešení problémových situací, využívání internetu, cizojazyčného tisku, cizojazyčné literatury, cvičení sluchové vizuální paměti, odvozování neznámých výrazů z kontextu, nacvičování situačních dialogů, vedení diskusí na různá témata, soutěže na procvičování slovní zásoby a gramatických jevů, vyjadřování stanovisek a názorů, srovnávání způsobu života, zvyků a obyčejů u nás a v rusky mluvících zemích, zaujímání stanoviska ke společenským, kulturním a geografickým, jakož i ekologickým odlišnostem.

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět ruský jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Český jazyk, dějepis, geografie, základy společenské výchovy. 34

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu ruský jazyk jsou integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova. KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu ruský jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - při řešení úkolů nechává učitel prostor pro vlastní postup práce (práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníku, problémové situace: zjisti, najdi, objednej…) - žáci zpracovávají úkoly do podoby referátu, zpráv, prezentací a přednášejí je před spolužáky, využívají internet, cizojazyčný tisk a literaturu, učitel zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti - pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů učitel systematicky opakuje slovní zásobu - pravidelným poslechem cvičí žákovu sluchovou paměť Kompetence k řešení problémů Učitel: - učitel vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby a logických úvah při odvozování neznámých výrazů z kontextu - učitel zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti - učitel zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných předmětů - učitel záměrně zadává úkoly, ve kterých se žáci musí doptat na dílčí údaje Kompetence komunikativní Učitel: - učitel řízeným dialogem vede žáka ke komunikaci v cizím jazyce - učitel vede žáky k reprodukci slyšeného - učitel vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik dialogu – v hotelu, u lékaře, v obchodě, na poště, fiktivní role ve skupině, plánování dovolené, víkendu…) - učitel vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory…)

35

Kompetence personální a sociální Učitel: - učitel zařazuje v práci ve dvojicích i ve skupinách (dialogy na určité téma, dotazníky, shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na slovní zásobu a gramatické jevy…) - žák dostává příležitost prezentovat svou práci před spolužáky - učitel s žáky procvičuje vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí role…) Kompetence občanská - učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v rusky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografických a ekologickým odlišnostem - zorganizuje setkání s rodilými mluvčími - diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích

Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Použité zkratky: RVP G – rámcový vzdělávací program gymnázium

36

1. ročník Učivo Jazykové prostředky: Fonetika: - základní druhy intonace a jejich význam - základní fonetické jevy (15 h) Pravopis: - písemná správnost v psaném projevu ve známých výrazech (10 h) Gramatické struktury: číslovky 1. až 10. v 1.p. číslovky v spojení 2,3,4 v 2.p osobní zájmena skloňování podstatných jmen časování sloves minulý čas sloves předložkové vazby řadové číslovky (20 h) Tématické okruhy: - rodina - škola - místo, kde žije - bydlení - volný čas - některé svátky, tradice (30 h) Komunikační situace: pozdrav rozloučení se poděkování omluva prosba a žádost žádost o pomoc, službu, informaci souhlas, nesouhlas vyjádření názoru jednoduchý argument (21 h)

Výsledky vzdělávání Porozumění a poslech: - rozumí známým výrazům a větám ve vztahu k osvojeným tématům - rozumí jednoduché a zřetelné promluvě - rozumí instrukcím a požadavkům týkající se organizace výuky - využívá aktivně dvojjazyčný slovník Čtení: - čte foneticky správně přiměřeně náročný text - rozumí obsahu textu v učebnici - v jednoduchém textu vyhledá určitou informaci - vytvoří odpověď na otázky vztahující se k textu - odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu - aktivně používá dvojjazyčný slovník Mluvení: - vytvoří jednoduché sdělení týkající se probíraných tématických okruhů - aktivně používá slovní zásobu reprodukuje jednoduchý text - účastní se rozhovorů na známé téma - dbá na jazykovou správnost - reaguje v komunikačních situacích Psaní: - sestaví jednoduché sdělení týkající se probíraných tématických okruhů - napíše krátký dopis - napíše krátké vyprávění

Poznámky Osobnostní a sociální výchova okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Osobností a sociální výchova okruh Sociální komunikace Osobnostní a sociální výchova okruh Spolupráce a soutěž poznávání a rozvoj vlastní osobnosti vztah k lidem a okolí lidská komunikace spolupráce Náměty skupinová práce jazykové hry domácí úkoly Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Žijeme v Evropě Co je Evropa Jazyková rozmanitost Evropy ČR a Evropa Náměty práce s časopisy četba článků o rusky mluvících zemích

37

2. ročník Učivo Jazykové prostředky: Fonetika: složitější fonetické jevy (10 h) Pravopis: - písemná správnost v psaném projevu ve známých výrazech (15 h) Gramatické struktury: vazby odlišné od češtiny časování nepravidelných sloves zpodstatnělá přídavná jména skloňování přídavných jmen (tvrdé, měkké) vyjádření významu: je třeba, musí datum, letopočet, hodiny vyjádření přibližnosti podmiňovací způsob tvoření rozkazovacího způsobu neurčitá zájmena a příslovce přídavná jména – stupně (15 h) Tematické okruhy: - rodina, vztahy a výchova - škola a vzdělání - místo, kde žije, popis cesty - můj den, můj týden - volný čas a zájmová činnost - sport - určování času, hodin - počasí (28 h) Komunikační situace: pozdrav rozloučení se poděkování omluva prosba a žádost žádost o pomoc, službu, informaci souhlas, nesouhlas vyjádření názoru jednoduchý argument (28 h)

Výsledky vzdělávání Porozumění a poslech: - běžně rozumí známým výrazům a větám se vztahem k osvojovaným tématům - rozumí zřetelně promluvě - odvodí význam méně známých slov - abstrahuje určitou informaci z jednoduché a zřetelné promluvy - rozumí instrukcím a požadavkům Čtení: - čte foneticky správně přiměřeně náročný text - rozumí obsahu textů v učebnici - přečte i text týkající se tématu, které mu není předem známo - v textu vyhledává určitou informaci a dále s ní pracuje - seznámí se s různými technikami čtení - aktivně používá dvojjazyčný slovník - čte jednoduchý text v časopise a orientuje se v něm Mluvení: - vytvoří jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů - aktivně používá slovní zásobu týkající se probíraných témat - reprodukuje jednoduchý text - účastní se rozhovoru na známé téma - dbá na jazykovou správnost - adekvátně reaguje v komunikačních situacích - zapojí se do konverzace Psaní: - sestaví jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů - napíše krátký dopis - napíše krátké vyprávění - vytvoří jednoduchý popis

Poznámky Osobnostní a sociální výchova okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Osobnostní a sociální výchova okruh Spolupráce a soutěž poznávání a rozvoj vlastní osobnosti vztah k lidem a okolí lidská komunikace spolupráce Sociální komunikace Náměty: skupinová spolupráce jazykové hry vlastní projev na jednoduché téma jednoduchá dramatizace na základě četby práce s časopisy četba článků o rusky mluvících zemích úkol zaměřený na geografická či historická témata

38

3. ročník

Učivo Jazykové prostředky Fonetika - složitější fonetické jevy (5 h) Pravopis: - písemná správnost v psaném projevu ve známých výrazech (11 h) Gramatické struktury: slovesné vazby odlišné od češtiny nepravidelné časování sloves přivlastňovací zájmena přechodníky předložkové vazby s 2.pádem přídavná jména slovesná činná krátké tvary přídavných jmen zvláštní předložkové vazby zápory v ruštině přídavná jména slovesná vidové dvojice vyjadřování různých významů českého slovesa mít větný a členský zápor (20 h) Tematické okruhy: - sport - zdraví - lidské tělo - u lékaře - Moskva - školní systém, škola - dopis - mail - vzkaz - životopis - rodinný život - bydlení (40 h) Komunikační situace: pozdrav představení se rozloučení omluva prosba a žádost vyjádření názoru jednoduchý argument (20 h)

Výsledky vzdělávání Porozumění a poslech: - rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu - pochopí hlavní smysl autentické konverzace - rozlišuje různé mluvčí - postihne různé názory a stanoviska - pochopí smysl textu v učebnici - pochopí hlavní smysl autentického materiálu Čtení: - čte srozumitelně kratší či delší texty - vyhledá v textu hlavní myšlenky - orientuje se v textech z učebnice Mluvení: - stručně vyjádří svůj názor - reprodukuje přečtený či vyslechnutý text - sestaví souvisle sdělení - adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích Psaní: - sestaví souvislý jednoduše členěný text - osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky - osvojí si základní rozdíly mezi popisováním a vypravováním

Poznámky Osobnostní a sociální výchova okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Osobnostní a sociální výchova okruh Sociální komunikace Osobnostní a sociální výchova okruh Spolupráce a soutěž poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, vztah k lidem a okolí lidská komunikace spolupráce Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Žijeme v Evropě Média a mediální produkce Náměty: skupinová práce domácí úkoly výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech četba článků v časopisech četba jednoduchých povídek v originále

39

4. ročník Učivo Jazykové prostředky: Fonetika - složitější fonetické jevy (5 h) Pravopis: - písemná správnost v psaném projevu ve známých výrazech (10 h) Gramatické struktury: slovesné vazby odlišné od češtiny souvětí skloňování přivlastňovacích zájmen příčestí a přídavná jména slovesná, minulá, trpná přídavná jména slovesná činná předložkové vazby vidové dvojice vyjadřování různých významů nejfrekventovanějších slov (14 h) Tematické okruhy: - rodina v vztahy - lidé v mém okolí - osobnosti - škola - místo kde žije - práce - volný čas - životní styl - tradice a svátky - rusky mluvící země - kultura a umění (30 h) Komunikační situace: pozdrav rozloučení se poděkování omluva prosba a žádost žádost o pomoc, službu, informaci souhlas, nesouhlas vyjádření názoru jednoduchý argument zjišťování názoru jednoduchý telefonní rozhovor argumentace, přesvědčování odmítnutí (25 h)

Výsledky vzdělávání Porozumění a poslech: - rozumí hlavním myšlenkám poslechu - pochopí hlavní smysl autentické konverzace - rozumí pokynům a instrukcím - adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích - osvojí si základní zásady při práci s různými typy slovníků Čtení: - čte srozumitelně a plynule - vyhledá v textu hlavní myšlenky - vyhledá v textu detailní informaci - postihne strukturu jednoduché textu - orientuje se v textu z učebnice - k detailnější analýze využívá různé slovníky Mluvení: - stručně vyjádří svůj názor - reprodukuje přečtený či vyslechnutý text - sestaví souvislé sdělení související s probíranými texty - adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích - vyžádá si potřebnou informaci - zapojí se do jednoduché konverzace, udržuje ji Psaní: - sestaví souvislý členěný text - spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu - užívá složitější spojovací výrazy - logicky strukturuje text - podrobně popíše událost či zážitek - popíše své popisy - napíše životopis, jednoduchý příběh, popis

Poznámky Osobnostní a sociální výchova okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Osobnostní a sociální výchova okruh Sociální komunikace Osobnostní a sociální výchova okruh Spolupráce a soutěž poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, vztah k lidem a okolí lidská komunikace spolupráce Žijeme v Evropě Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi Člověk a životní prostředí Náměty: skupinová práce domácí úkoly výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech četba článků v časopisech četba jednoduchých povídek v originále

40

5.6 Základy společenských věd Název předmětu: Základy společenských věd Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Základy společenských věd realizuje obsah vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ RVP G a vzdělávacího oboru Člověk a svět práce RVP G. Cílem vyučovacího předmětu ZSV je osvojení si a rozvíjení poznatků a dovedností žáků především z oblasti psychologie, sociologie, politologie, práva, ekonomie, mezinárodních vztahů, filozofie a etiky. Prostřednictvím předmětu ZSV si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět ZSV se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků a snaží se je lépe připravit na převzetí svých sociálních rolí. Snahou je, aby si žáci vytvořili ucelenou představu o obsahové náplni jednotlivých společenskovědních disciplín a to jim usnadnilo výběr dalšího studia na vysoké škole i volbu budoucí profesní orientace. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2 – 2 – 2 – 1 Vyučovací předmět Základy společenských věd je v učebním plánu gymnázia dotován celkově 7 hodinami, přitom v 1. - 3. ročníku jsou zařazeny 2 vyučovací hodiny týdně a ve 4. ročníku 1 vyučovací hodina za týden. Na vyučovací předmět ZSV navazuje ve 3. ročníku dvouhodinový volitelný předmět Seminář společenskovědní a ve 4. ročníku tříhodinové volitelné předměty Seminář společenskovědní, Seminář politologie a ekonomie, Seminář práva a logiky, Seminář filozofie a etiky Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Základy společenských věd má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace; národní hospodářství Biologie – biologie člověka, vývojová stádia lidského života Český jazyk a literatura – komunikace; významné osobnosti filozofického myšlení

41

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Základy společenských věd jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G: Osobnostní a sociální výchova – okruhy: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů; Sociální komunikace; Morálka všedního dne; Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – okruhy: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky; Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce; Žijeme v Evropě; Vzdělávání v Evropě a ve světě Multikulturní výchova – okruhy: Základní problémy sociokulturních rozdílů; Psychosociální aspekty interkulturality Mediální výchova – okruhy: Média a mediální produkce; Mediální produkty a jejich významy; Uživatelé; Účinky mediální produkce a vliv médií; Role médií v moderních dějinách KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Základy společenských věd vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - formou skupinové práce navozuje situace pro vzájemné sdělování si a zhodnocení možných forem učení, které žáci využívají nebo by mohli využívat; - zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci; - prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu k informacím a k jejich tvořivému zpracování; - formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou osobnost. Kompetence k řešení problémů Učitel: - uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich řešení, rozhodují se samostatně; - formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky k jeho zvládnutí; - organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky získaných vědomostí v praxi. Kompetence komunikativní Učitel: - vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní názory; - na základě modelových situací vede žáky k demonstrování možných způsobů komunikace a chování člověka a poté i k jejich hodnocení; - využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným informacím;

42

- zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou. Kompetence personální a sociální Učitel: - realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují dovednost být tolerantní k názorům druhých; - prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní problematikou a tím žáky podněcuje k zamyšlení nad vlastním životem a svými životními hodnotami, formuje u nich vědomí důležitosti utváření hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a odpovědnosti. Kompetence občanská Učitel: - vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky k zájmu o společenské dění; - informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství. Kompetence k podnikavosti Učitel: - prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu; - organizuje přednášky k informování žáků o možnostech podnikání i jeho případných rizicích; - formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ŠVP – Školní vzdělávací program ZSV – Základy společenských věd GGR – Geografie DEJ – Dějepis BIG - Biologie CJL – Český jazyk a literatura FG – Finanční gramotnost PT – Průřezové téma

43

1. ročník Učivo PSYCHOLOGIE – ČLOVĚK JAKO JEDINEC psychologie jako věda, její předmět, lidská psychika, vlivy na lidskou psychiku psychologie osobnosti, pojem osobnost, struktura a typologie osobnosti, sebepojetí vývojová psychologie, charakteristika vývojových etap lidského života psychické jevy - psychické vlastnosti, procesy a stavy osobnosti učení a sebevýchova, metody učení, zásady efektivního učení, význam celoživotního vzdělávání psychohygiena, náročné životní situace a jejich zvládání sebepoznávání a poznávání druhých lidí systém psychologického poradenství SOCIOLOGIE – ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI sociologie jako věda, její předmět proces socializace sociální interakce a komunikace masová komunikace a masmédia mezilidské vztahy, konflikty a způsoby jejich řešení sociální struktura společnosti – sociální pozice a role, sociální mobilita sociální stratifikace a sociální nerovnost sociální změny ve společnosti sociální útvary a instituce, sociální skupiny, vztahy ve skupinách rodina jako sociální skupina sociální normy a sociální kontrola sociální deviace, sociální problémy a sociálně-patologické jevy životní prostředí, kultura a kulturní odlišnosti, předsudky, multikulturní tolerance náboženství a víra, světová náboženství a jejich znaky, církve projevy náboženské a jiné

Výstup ŠVP Žák: - objasní pojmy prožívání a chování a uvede jejich konkrétní projevy - popíše faktory, které ovlivňují lidskou psychiku - charakterizuje psychické jevy osobnosti, vše ilustruje na příkladech - porovná typy temperamentu osobnosti - vymezí jednotlivé fáze lidské ontogeneze a vyloží, co je pro každé vývojové období typické - porovná a zhodnotí různé metody učení a jejich účinnost pro studium - uplatňuje zásady duševní hygieny - na příkladech ilustruje možné náročné životní situace a uvede možnosti, jak se s nimi vyrovnat - využívá získané poznatky psychologie při sebepoznávání i při poznávání druhých lidí - objasní společenskou podstatu člověka, zdůvodní význam mezilidských vztahů - uplatňuje společensky uznávané formy komunikace - na příkladech ilustruje možné konflikty, navrhuje a zhodnotí způsoby jejich řešení - používá konstruktivní způsoby řešení konfliktů - uvede příklady sociálních pozic a rolí, zhodnotí význam sociální mobility ve společnosti - analyzuje možnou nerovnost ve společnosti - posoudí sociální změny v individuálním i společenském vývoji - popíše význam rodiny v životě člověka - vysvětlí, proč si společnost vytváří normy a objasní význam sociální kontroly - pojmenuje některé sociální problémy

Poznámky BIG PT1-Osobnostní a sociální výchova (poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů; morálka všedního dne) Formy realizace: -skupinová práce -samostatná práce s informačními zdroji -vlastní projev na zadané téma -diskuse na dané téma

CJL PT1-Osobnostní a sociální výchova (částečně-poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů; sociální komunikace; morálka všedního dne; spolupráce a soutěž) PT3-Multikulturní výchova (částečnězákladní problémy sociokulturních rozdílů; psychosociální aspekty interkulturality)

PT5-Mediální výchova (částečněmédia a mediální produkce; mediální

44

nesnášenlivosti sekty, jejich znaky a nebezpečí

a uvede příklady sociálněpatologických jevů, vymezí jejich podstatu a možné dopady - porovná kulturní odlišnosti různých skupin a společností, vlastními slovy vyjádří, proč je důležité tyto odlišnosti respektovat - objasní důsledky sociálních předsudků - Vymezí pojem náboženství a zhodnotí úlohu víry v životě člověka, popíše hlavní světová náboženství - rozpozná projevy náboženské a jiné nesnášenlivost, uvede hlavní znaky sekt a objasní jejich nebezpečí

produkty a jejich významy; uživatelé; účinky mediální produkce a vliv médií; role médií v moderních dějinách) Formy realizace: -skupinová práce -diskuse na téma -jednoduchá dramatizace modelových situací -prezentace referátů

2. ročník Učivo POLITOLOGIE – OBČAN VE STÁTĚ politologie jako věda, její předmět pojem stát, znaky, funkce a formy státu, právní stát, státní občanství demokracie, její principy a formy, postavení občana v demokratickém státě, občanská práva a povinnosti politická participace pojem ústava, Ústava ČR státní symboly dělba státní moci, moc zákonodárná, výkonná a soudní – orgány státní moci ČR a jejich funkce legislativní proces lidská práva, Listina základních práv a svobod a další dokumenty k lidským právům, ochrana lidských práv pojem politika, politické strany a další subjekty, politický pluralismus volby a volební systémy ideologie, jejich znaky a funkce, politický extremismus negativní jevy ve společnosti, korupce

Výstup ŠVP Žák: - porovná formy vlády a postavení občana v demokratickém a totalitním státě - popíše zásadní principy a podstatu demokracie - uvede příklady, jak může občan v demokratickém státě ovlivňovat politické dění - vysvětlí, jakou funkci má pro fungování státu ústava - objasní příčiny dělby státní moci, charakterizuje činnosti jednotlivých orgánů státní moci v ČR - popíše proces tvorby a schvalování zákonů v ČR - zaujímá postoj na ochranu lidských práv a svobod, je si vědom jejich významu pro život člověka

Poznámky DEJ PT1-Osobnostní a sociální výchova (částečně-poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; morálka všedního dne; spolupráce a soutěž) PT5-Mediální výchova (částečněrole médií v moderních dějinách) Formy realizace: -diskuse -práce s denním tiskem -skupinová spolupráce

- popíše význam politického pluralismu a vysvětlí nebezpečí politického extremismu - rozlišuje složky politického spektra ČR, porovnává jejich přístupy k řešení různých sociálních problémů - kriticky posoudí negativní jevy v politickém dění - vyloží podstatu a význam voleb, uvede typy voleb v ČR

OBČAN A PRÁVO

- objasní význam práva pro společnost,

DEJ

45

pojem právo, smysl a účel práva právo a morálka, morální a právní normy právní řád ČR právní předpisy, jejich druhy, tvorba a uveřejňování systém právních odvětví právní vztahy, subjekty právních vztahů právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům orgány právní ochrany, právnické profese, ombudsman činnost a úkoly občanských poraden trestní právo, pojem trestný čin, trestní odpovědnost, trest, trestní řízení a jeho průběh, orgány činné v trestním řízení správní právo, úřady státní správy, samospráva; přestupky rodinné právo, manželství, vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi občanské právo, vlastnictví, dědění, závazky, druhy smluv – jejich obsah a význam, všeobecné podmínky smluv občanské soudní řízení, jeho účel a průběh

rozliší morální a právní normy, uvede odlišnosti v postihu při porušení morálky a práva - zdůvodní účel sankcí za porušení normy - rozliší právní předpisy dle jejich právní síly, popíše, které státní orgány tyto předpisy tvoří a kde je uveřejňují - vyjmenuje jednotlivá právní odvětví - vymezí podmínky vzniku a zániku právních vztahů, uvede jejich konkrétní příklady, včetně práv a povinností účastníků těchto vztahů

PT1-Osobnostní a sociální výchova (částečně-morálka všedního dne) Formy realizace: -skupinová spolupráce -diskuse -písemné zpracování zadaných úkolů - práce s různými informačními zdroji

- uvede příklady fyzických a právnických osob - rozezná náplň činnosti orgánů právní ochrany - vysvětlí funkci ombudsmana a popíše problémy, se kterými se na něj může občan obracet - popíše rozdíl mezi přestupkem a trestným činem - vymezí podmínky trestní odpovědnosti, uvede postup při trestním řízení - uvede příklady, jak může jako občan ovlivňovat dění v obci - rozlišuje náplň činností jednotlivých úřadů státní správy - orientuje se v občanském a rodinném právu - popíše všeobecné podmínky smluv - své znalosti z právní problematiky uplatňuje v praxi - uvede na konkrétních příkladech, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení - ve svém jednání respektuje a dodržuje právní normy, uvědomuje si důsledky jejich porušení

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE profesní volba, práce jako seberealizace hodnocení vlastních schopností pro volbu dalšího vzdělávání a profesní orientace; informační, poradenské a zprostředkovatelské služby plánování osobní práce, time

- vyjádří vlastní názor na význam práce a správné profesní volby v životě člověka - kriticky zhodnotí své schopnosti a dovednosti a na základě toho posoudí, jaké volit povolání či další studium - orientuje se v nabídce poradenských

PT1-Osobnostní a sociální výchova (částečně-poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení

46

management; zaměstnání a mezilidské vztahy, zaměstnání a rodina, workoholismus přijímací pohovor a výběrové řízení (asertivita, společenské jednání, empatie, komunikační dovednosti) pracovní úspěšnost a kariéra pracovní právo, pracovní poměr, právní podmínky jeho vzniku, změny a zániku pracovní smlouva a její náležitosti práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů odbory a jejich funkce zásady bezpečnosti práce, pracovní úraz a odškodnění, ekologická hlediska práce

služeb pro volbu vzdělávání i pro pracovní uplatnění - popíše, jak si vytvořit optimální pracovní rozvrh vzhledem ke svým dalším zájmům a duševní hygieně - uvede zásady, které dodržovat při přijímacím pohovoru a předvede prakticky, jak se správně chovat při přijímacím pohovoru - popíše podmínky vzniku a zániku pracovního poměru - rozeznává práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele - objasní funkci odborů - chová se odpovědně, s ohledem na ochranu svého zdraví i zdraví ostatních, používá adekvátní pracovní pomůcky

problémů; sociální komunikace; spolupráce a soutěž) PT2-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (částečně-vzdělávání v Evropě a ve světě) Formy realizace: -jednoduchá dramatizace modelových situací -skupinová a samostatná práce s informačními zdroji -diskuse

- volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí

3. ročník Učivo EKONOMIE A FINANCE ekonomie jako věda, její předmět ekonomika, typy ekonomik pojmy statky a služby, výroba a spotřeba peníze a jejich funkce, měna a měnový kurz, inflace cenné papíry, burza tžní ekonomika, trh, cena, nabídka a poptávka, tržní mechanismus, konkurence ekonomické subjekty, právní formy podnikání, základní právní normy týkající se podnikání marketing, reklama a reklamní agentury, public relations ukazatelé výkonnosti národního hospodářství - HDP, HNP, míra inflace a míra nezaměstnanosti, zahraniční platební a obchodní bilance ekonomický cyklus bankovnictví, ČNB a komerční banky, specializované finanční instituce a

Výstup ŠVP Žák: - objasní pojmy statky a služby, výroba a spotřeba - vymezí úlohu peněz v ekonomice, podstatu a důsledky inflace - vysvětlí mechanismy fungování trhu, vzájemné ovlivňování nabídky, poptávky a ceny

Poznámky GGR PT5-Mediální výchova (částečněmediální produkty a jejich významy; účinky mediální produkce a vliv médií)

- popíše konkurenční prostředí - rozlišuje a porovnává jednotlivé formy podnikání, uvede postup založení vlastní podnikatelské činnosti - vyjádří vlastní názor na to, co ovlivňuje úspěch výrobku na trhu, analyzuje skrytý obsah reklamy - uvede význam ukazatelů výkonnosti národního hospodářství a jejich dopad na změny v životní úrovni občanů - popíše náplň činností ČNB a vyjmenuje příklady finančních operací komerčních bank, prakticky ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku

FG Formy realizace: -skupinová spolupráce -diskuse na dané téma -práce s různými informačními zdroji -návštěva úřadu práce -písemné zpracování zadaných úkolů

- vymezí, co tvoří příjmy a výdaje

47

jejich funkce; formy platebního styku státní rozpočet, daňová soustava sociální politika – důchodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum trh práce, nabídka a poptávka po pracovních místech, pracovní trh v EU, globalizace pracovního trhu, profesní mobilita státní politika zaměstnanosti; úřad práce, nezaměstnanost hospodaření domácnosti – rozpočet, tok peněz v domácnosti, práva spotřebitele a předpisy na ochranu spotřebitele; daňové přiznání finanční produkty – spořicí, investiční a úvěrové produkty, další způsoby investování peněz

státního rozpočtu - rozlišuje základní typy daní - na konkrétním příkladu přednese, jakým způsobem podá daňové přiznání k dani z příjmu a jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění - popíše postup, jak zažádat o dávku sociální péče - vymezí funkce úřadu práce a personálních agentur, zjistí informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých médiích - vyhledá a zhodnotí profesní nabídku a poptávku na českém i evropském trhu práce - sestaví rozpočet domácnosti, zvolí optimální způsob financování svých osobních potřeb i potřeb celé domácnosti - uvede možnosti investování volných finančních prostředků - popíše práva spotřebitele a postupy, jak je uplatňovat

MEZINÁRODNÍ VZTAHY A GLOBALIZACE mezinárodní vztahy a spolupráce, důvody, význam a výhody významné mezinárodní organizace, jejich účel a náplň činností – OSN, NATO, Rada Evropy; členství ČR evropská integrace, podstata a význam, vývoj evropské integrace EU – vznik a vývoj, cíle EU, orgány EU a jejich funkce, jednotná evropská měna členství v EU, práva a povinnosti občanů členských států proces globalizace, jeho projevy, příčiny a důsledky; globální problémy, globální ekonomické otázky

- objasní význam a příčiny mezinárodní spolupráce - charakterizuje cíle a činnosti organizací OSN, NATO a Rady Evropy, zhodnotí význam členství ČR v těchto organizacích - popíše důvody evropské integrace, její význam pro vývoj Evropy - vymezí vznik a cíle EU, rozlišuje funkce a činnosti orgánů EU - posoudí vliv členství ČR v EU na každodenní život občanů, uvede příklady, jak lze v rámci EU uplatňovat svá práva - vysvětlí projevy globalizace, analyzuje její příčiny a důsledky, uvede konkrétní příklady globálních problémů současnosti

GGR PT2-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (částečně-globální problémy, jejich příčiny a důsledky; humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce; žijeme v Evropě; vzdělávání v Evropě a ve světě) PT3-Multikulturní výchova (částečnězákladní problémy sociokulturních rozdílů) Formy realizace: -diskuse -skupinová práce s informačními zdroji

48

FILOZOFIE A ETIKA podstata filozofie a její význam v životě člověka, základní filozofické otázky vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění; cesta od mýtu k logu a vznik filozofie etika a její význam v životě člověka, základní etické kategorie a normy, svědomí filozofie v dějinách – klíčové etapy a směry filozofického myšlení antická filozofie a její hlavní představitelé

- objasní podstatu filozofického kladení otázek a hledání odpovědí, vyjádří a zdůvodní vlastní názor na na význam filozofie pro člověka - vysvětlí vztah filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění - formuluje úlohu etiky a morálky v životě člověka a zdůvodní význam svědomí pro lidské chování - analyzuje dějinnou proměnlivost etických norem - uplatňuje morální pravidla v každodenním životě - rozliší období antické filozofie a popíše problematiku, které se filozofové v daném období věnovali - vyjmenuje hlavní představitele antické filozofie a popíše jejich stěžejní myšlenky

DEJ, CJL PT1-Osobnostní a sociální výchova (morálka všedního dne) PT3-Multikulturní výchova (částečněpsychosociální aspekty interkulturality) Formy realizace: -diskuse -skupinová i individuální práce s filozofickými texty -písemné zpracování vlastních názorů na dané téma

- zaujme a vyjádří vlastní názor k filozofickým myšlenkám

4. ročník Učivo FILOZOFIE A ETIKA - pokračování ze 3. ročníku filozofie v dějinách – klíčové etapy a směry filozofického myšlení filozofie v období středověku a renesance a její hlavní představitelé filozofie v období novověku a osvícenství a její hlavní představitelé německá klasická filozofie a její hlavní představitelé filozofické směry 19. a 20. století a jejich hlavní představitelé současné filozofické směry a jejich představitelé význam vědeckého poznání a techniky pro život člověka

Výstup ŠVP Žák: - rozliší jednotlivé etapy filozofického myšlení (od středověku až po současnost), popíše problematiku, které se filozofové v daném období věnovali - vyjmenuje hlavní představitele jednotlivých etap filozofického myšlení a popíše jejich stěžejní myšlenky - zaujme a vyjádří vlastní názor k filozofickým myšlenkám

Poznámky DEJ, CJL PT3-Multikulturní výchova (částečněpsychosociální aspekty interkulturality) Formy realizace: -diskuse -práce s filozofickými texty

- v diskusi eticky a věcně správně argumentuje, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí

- zhodnotí význam vědeckého poznání, rizika zneužití

49

5.7 Dějepis Název předmětu: Dějepis Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení:Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis RVP G. Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významným způsobem zohledňuje základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Předmět Dějepis úzce souvisí s předmětem Geografie, ale také s předměty ostatními (důležité objevy a jejich význam pro rozvoj lidstva, náboženství, kultura, literatura). Žák je veden k tomu, aby zejména: • chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek; • chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase; • rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; • cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 2 0 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Používané metody a formy práce: výuka; • skupinová a týmová spolupráce; • besedy, přednášky a diskuse s odborníky; • exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat (muzeum, architektonické památky). • frontální

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Dějepis má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika 50

FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie VYV - Estetická výchova výtvarná dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu dějepis Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Dějepis jsou integrována tato průřezová témata: Realizují se tématické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G a Mediální výchova RVP. KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Dějepis vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • zadává žákům referáty a vede je k samostatnému zpracovávání historických partií; • organizuje exkurze na historicky významná místa, návštěvy muzeí apod. vede tak žáky k porovnávání teoreticky získaných znalostí s realitou. Kompetence k řešení problémů, Kompetence občanská Učitel: • klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností; • vede žáky k používání vhodné literatury internetu a vede žáky ke kritickému hodnocení pramenů. Kompetence komunikativní Učitel: • vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti. Kompetence personální a sociální Učitel: • při skupinové práci definuje zcela jasně úkol verbální či písemnou formou a vede žáky k dodržení předem stanovených požadavků pravidel; • rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí rozvíjet týmovou práci a principy spolupráce. Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie 51

VYV - Estetická výchova výtvarná PT – průřezové téma

Učivo

Výsledky vzdělávání

Poznámky

Žák: I. ročník 1. Úvod do studia historie • Význam historického poznání pro současnost • Práce historika, historické informace, jejich typy, účel, možnosti využití • vznik historie jako vědy • rozdělení historie • historické metody • historické prameny • pomocné vědy historické • vztah historie k ostatním vědám • periodizace dějin

2. Pravěk • Doba kamenná paleolit, mezolit,

neolit, neolit • Doba bronzová • Doba železná

3. Starověk • Staroorientální státy : • Mezopotámie • Egypt • Indie • Čína • Antické Řecko • Antický Řím • Naše země a ostatní Evropa v době římské;civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

4. Středověk (raný středověk) • Stěhování národů • Utváření středověké Evropy • Normané a jejich vliv na vývoj západní a jižní Evropy • Počátky státních útvarů na našem území

•charakterizuje smysl

historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace • vymezí rozdíl mezi historií a dějepisem • vysvětlí metody práce historika • uvede typy historických pramenů • vyjmenuje pomocné vědy historické a vysvětlí jejich obsah • objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin • objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku • charakterizuje pojem archeologická kultura • vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti • zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku

Předmětové vazba ZSV

Předmětové vazba – GGR VYV BIG

• zdůvodní civilizační přínos vybraných

starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace • objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské a kulturní systémy • popíše určující procesy a události,uvede významné osobnosti starověkých dějin • objasní proces christianizace a její vliv

na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti

Předmětové vazba – CJL GGR ZSV VYV MAT FYZ Náměty: Referáty k jednotlivým tematickým okruhům

PT •Výchova k myšlení

v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy

52

• Český přemyslovský stát • Islám a arabská říše.

• definuje proměny hospodářského a

5.-11. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích • Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota • Boj o investituru • křesťanství, papežství a císařství • Vzdělanost a umění raného středověku

politického uspořádání středověké společnosti • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území • vymezí specifika islámské oblasti • vysvětlí důsledky tatarských a nájezdů pro východní Evropu

II. ročník 5. Středověk (vrcholný středověk)


• Křížové výpravy • Vznik jednotných států v

politického uspořádání středověké společnosti 11.-15. stol. a jeho specifické projevy v jednotlivých zemích. • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území • použije znalosti z předchozího studia a objasní význam tatarských a tureckých nájezdů pro vývoj Evropy a zánik Byzantské říše.

západní Evropě. • Stoletá válka, její příčiny a

důsledky. • Vývoj Svaté říše římské do nástupu

Habsburků 1440. • Mongolská a expanze. Zánik Byzantské

říše. • Křížové výpravy, kacířství, husitství. • Český stát (období přemyslovského

Náměty: Exkurze Památník Vel. Moravy St. Město

PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy Náměty: Referáty k jednotlivým tematickým okruhům

státu,lucemburská epocha, husitství, doba jagellonská). • Venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace. • Střední a východní Evropa ve 12.-15. stol. • Vzdělanost a umění vrcholného a pozdního středověku. 6. Počátky novověku • Renesance a humanismus

• Umí vysvětlit nové filozofické a

• Reformace • Zámořské plavby • Evropské monarchie v 16.-17. století.

Šíření reformace • Rivalita a spolupráce evropských

velmocí v raném novověku; třicetiletá válka • Absolutismus a stavovství • První buržoasní revoluce

• Barokní kultura, politika a náboženství

7. Osvícenství,revoluce a idea

svobody

vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14.-17. stol.; zhodnotí jejich praktický dopad • Porozumí důsledkům zámořských objevů,jež vedly k podstatným hospodářským mocensko-politickým změnám • Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj • Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů • Posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry • určí a zhodnotí hlavní myšlenky

a principy osvícenství a

PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy


53

• Osvícenství. • Velké revoluce - vznik USA,

francouzská revoluce,rok 1848/49 • Evropa za napoleonských válek a po

Vídeňském kongresu

8. Modernizace společnosti. Liberalismus a nové myšlenkové proudy, které z něj vycházejí • Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře. • Utváření novodobých národních společností (zejm.české, slovenské, německé, italské). Vývoj společnosti ve Francii. •Česká společnost v habsburské monarchii, její politické snahy do roku 1867 • Pokus o české vyrovnání

9. Modernizace společnosti. Liberalismus a nové myšlenkové proudy, které z něj vycházejí • Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a vojenské aktivity v předvečer 1. světové války. • Mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů. • Proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19./20. století.

rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století. • Νa konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení. • Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů.

v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy

• vysvětlí emancipační úsilí národů a


jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů. • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. • objasní tendence vývoje české společnosti ve 2. pol. 19. stol. • Vysvětlí expanzivní záměry velmocí

v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období

Předmětové vazba – GGR CJL ZSV

Předmětové vazba – GGR CJL ZSV FYZ


Předmětové vazba – GGR FYZ CJL ZSV

III. ročník 10. Moderní doba, Situace v letech 1914-1945 • První světová válka, české země v

době války, I. odboj. • Revoluce v Rusku, upevňování

bolševické moci. • Versailleský systém a jeho vnitřní

• Charakterizuje dvě světové války,

dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky. • Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku.


v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a

54

rozpory. • Evropa a svět ve 20. a 30. letech,

světová hospodářská krize ve světě i v ČSR. • Nástup fašismu • Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek. • Mnichovská krize a její důsledky • Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) • 2. světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, 2. odboj. • Obnova Československa. 11. Soudobé dějiny • Evropa a svět po 2. světové válce.Vznik OSN,princip sociálního státu. • Studená válka. Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj. • SSSR jako světová velmoc; RVHP,Varšavská smlouva. • Vývoj v Československu poválečném období do roku 1969. • Euroatlantická spolupráce a vývoj demokratických zemí. USA jako světová velmoc. • Životní podmínky na obou stranách „železné opony „ • Československo v době normalizace • Dekolonizace; „třetí svět“ a modernizační procesy v něm – ekonomické, demografické a politické postavení v globálním světě. • Pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě. • Globální problémy moderní společnosti

• Vymezí základní znaky totalitních

ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie;objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. • Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. • Popíše a zhodnotí životní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury

• charakterizuje vznik, vývoj a

rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty • Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku;zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a situaci ve střední Evropě a v naší zemi. • Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. • Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování. • Objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské a některé další neevropské kultury v moderním světě. • Vymezí základní problémy soudobého světa

rozvojové procesy

Předmětové vazba – GGR CJL ZSV Náměty: Prezentace k jednotlivým tematickým okruhům

PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT • Mediální výchova

okruh Role médií v moderních dějinách Předmětové vazba – GGR CJL ZSV Náměty: Diskuse, referáty, besedy

55

5.8 Matematika Název předmětu: Matematika Kód a název oboru vzdělání: 79- 41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Matematika realizuje vzdělávací oblast Matematika a její aplikace, stanovenou RVP G. Výuka matematiky v gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní a geometrickou gramotnost žáků. Způsob matematického myšlení a zdůvodňování, vytváření hypotéz a deduktivních úvah je prostředkem pro nové a hlubší poznání a je předpokladem dalšího studia. Výuka matematiky umožňuje žákům pochopit, že matematika je nezastupitelným prostředkem v modelování a předvídání reálných jevů. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy napomáhají žákům proniknout do podstaty oboru, propojovat jednotlivé tematické okruhy, objevovat harmonii a půvab matematiky. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia si žáci uvědomují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, sociologii), že je ovlivňována vnějšími podněty (např. z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 4/1 - 4/1 - 3 - 2. Výuka matematiky prolíná všemi ročníky. Celková týdenní hodinová dotace je 13 hodin, v 1. a 2. ročníku se v jedné z hodin třída dělí na 2 skupiny, což je jeden z předpokladů pro intenzivnější individuální práci s žáky. Na povinnou výuku navazují ve 3. a 4. ročníku volitelné semináře z matematiky, které dávají prostor nadstandardní látce i metodám práce. Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny vyučovány v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně. Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: V matematice je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a

56

kombinovat vyučovací metody (tj. vyučovací činnosti a aktivity učitele se záměrem dosáhnout výchovně-vzdělávacího cíle) a formy (tj. způsoby organizace výuky): výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení), simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce, planimetrie, stereometrie), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod řešení problému jinou než předem připravenou cestou), žákovské soutěže, kroužky Vazby a přesahy: Do vyučovacího předmětu matematika jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: - fyzika - chemie - geografie - biologie - estetická výchova

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu matematika jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G: Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž Mediální výchova, Účinky mediální produkce a vliv médií (statistické údaje) Informační a komunikační technologie Environmentální výchova Klíčové kompetence: V rámci vyučovacího předmětu Matematika vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • • • • • • •

uspořádá učivo v čase, respektuje návaznosti a vztahy uvnitř učiva, dbá na rovnoměrné zatížení žáků v průběhu školního roku; zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje žákům kontrolovat vlastní úspěšnost; seznamuje žáky s učivem živým způsobem, motivuje žáky vhodnými otázkami a problémovými úlohami; vytváří ve třídě atmosféru podporující soustředěnou práci; systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost, koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu; vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně formulovat své postupy; vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání informací;

57

• • •

rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním vztahů mezi nimi; pěstuje v žácích přirozenou soutěživost; podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).

Kompetence k řešení problému Učitel: • • • • • •

navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů, oceňuje více možností řešení; směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich náročnosti; vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému; rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení; poskytuje prostor k prezentaci řešení problému; nechá žáky najít a opravit chybný krok.

Kompetence komunikativní Učitel: • • • •

vyjadřuje se v hodinách kultivovaně, přesně a srozumitelně a totéž vyžaduje od žáků; vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení; při prezentaci příkladu vyžaduje, aby žáci dokázali interpretovat výsledek; využívá matematický software, internet, video a další informační technologie.

Kompetence občanská Učitel: • • • •

podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu; vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných; vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti světa; dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské činnosti.

Kompetence sociální a personální Učitel: • • • •

vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice; oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém; organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny; oceňuje projevy úcty k práci druhých.

Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

58

Používané zkratky: Osobnostní a sociální výchova - OaSV Mediální výchova - MV Informační a komunikační technologie - ICT 1. ročník

Učivo


-

Číselné obory - číslo, proměnná - číselné obory N, Z, Q, I, R - přirozená čísla, dělitelnost , kriteria dělitelnosti, a dělí b, největší společný dělitel, nejmenší společný násobek, čísla soudělná a nesoudělná, prvočísla a čísla složená - celá čísla - racionální čísla - reálná čísla, intervaly, absolutní hodnota

-

-

-

-

Základy teorie množin a výrokové logiky - množina, prvek množiny, - operace s množinami (sjednocení, průnik, rozdíl množin, doplněk množiny v množině, podmnožina, rovnost množin, Vennovy diagramy) - výroky, negace, kvantifikátory, logické spojky (konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence), výrokové formule, tautologie, obměna a obrácená implikace

-

-

-

-

vysvětlí vztahy mezi číselnými obory N, Z, Q, I, R provádí aritmetické operace s přirozenými, celými, racionálními a reálnými čísly, užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel, umí znázornit reálné číslo na číselné ose, operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor

zapisuje a určí množinu výčtem prvků, charakteristickou vlastností a množinovou symbolikou provádí správně operace s množinami, množiny využívá při řešení úloh rozezná, kdy je věta výrok určí pravdivostní hodnotu výroku užívá správně logické spojky a kvantifikátory neguje výroky s kvantifikátory a s číselnými údaji pracuje se složenými výroky čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky, řeší slovní úlohy užitím Vennových diagramů, chápe souvislost mezi výrokovými a množinovými operacemi

Poznámky Mezipředmětové vazby – fyzika – výpočty fyzikálních úloh Chemie – výpočty Geografie - měřítko mapy OaSV Náměty: Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce

OaSV

59

Algebraické výrazy, mocniny a odmocniny - mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem - druhá a n-tá odmocnina - mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami

Algebraické rovnice a nerovnice - lineární rovnice a nerovnice - kvadratické rovnice - diskriminant vztahy mezi kořeny a koeficienty rozklad kvadratického trojčlenu kvadratická nerovnice - rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru - rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou - rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou - soustavy lineárních rovnic a nerovnic Planimetrie - klasifikace rovinných útvarů (bod, přímka, polopřímka, úsečka, polorovina, konvexní a nekonvexní útvar a úhel) - dvojice úhlů (vedlejší, vrcholové, souhlasné, střídavé) - trojúhelníky (vnitřní a vnější úhly, rovnostranný, rovnoramenný a pravoúhlý trojúhelník, střední příčka, těžnice, výška trojúhelníku, shodnost a podobnost trojúhelníků, Euklidovy věty a Pythagorova věta, kružnice opsaná a vepsaná trojúhelníku) - čtyřúhelníky (rovnoběžník, kosodélník, kosočtverec, pravoúhelník, obdélník, čtverec, lichoběžník) - kružnice, kruh (tečna, sečna a tětiva kružnice, oblouk kružnice, středový a

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu, určuje hodnotu výrazu a nulový bod výrazu, provádí početní operace s mnohočleny a lomenými výrazy, rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, rovnice s neznámou ve jmenovateli, iracionální rovnice, rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení, rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy, analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení rovnic a jejich soustav

používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary, určuje vzájemnou polohu útvarů, vzdálenosti a odchylky využívá náčrt při řešení problému, v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti řeší planimetrické problémy motivované praxí řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím množin bodů dané vlastnosti

OaSV

OaSV Fyzika – početní řešení fyzikálních úloh, obecná řešení, dosazování do výrazů, Chemie – chemické výpočty

OaSV Estetická výchova Náměty: Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce Prezentace na PC

60

-

-

obvodový úhel, Thaletova kružnice) obvody a obsahy rovinných útvarů množiny bodů dané vlastnosti konstrukční úlohy řešené pomocí množin bodů daných vlastností

2. ročník

Učivo Shodná a podobná zobrazení - zobrazení - shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení) - podobná zobrazení (stejnolehlost) Funkce - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí - lineární funkce, konstantní funkce - kvadratická funkce - lineárně lomená funkce, nepřímá úměrnost - mocninné funkce (s přirozeným, celým a racionálním exponentem) - inverzní funkce - funkce druhá a n-tá odmocnina - exponenciální a logaritmické funkce, logaritmy, vlastnosti logaritmů - exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice - oblouková míra a orientovaný úhel - goniometrické funkce a základní vztahy mezi nimi - goniometrické rovnice a nerovnice - trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku, sinová a kosinová věta


-

-

-

-

-

-

-

řeší konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení a stejnolehlosti

načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti, formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí, využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí, řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích aplikuje trigonometrické věty k řešení trojúhelníků na základě trigonometrie řeší úlohy z reálného života

Poznámky OaSV Náměty: Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce OaSV Mezipředmětové vztahy – fyzika, chemie, biologie, zeměpis – modelování reálných dějů pomocí funkčních závislostí (rozpadu, růstu) Fyzika – mechanika

Náměty: Práce s interaktivní tabulí Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce

61

Stereometrie - vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny, dvou a tří rovin - kritéria rovnoběžnosti a kolmosti dvou rovin, přímky a roviny - volné rovnoběžné promítání - řez těles rovinou a průnik přímky a roviny - metrické vztahy prostorových útvarů (vzdálenost bodů, bodu od přímky, bodu od roviny, vzdálenost dvou rovnoběžných a mimoběžných přímek, přímky od roviny s ní rovnoběžné, dvou rovnoběžných rovin, odchylka přímky od roviny, dvou rovin - povrchy a objemy těles a jejich částí (hranol, jehlan, válec, kužel, koule)

-

-

-

-

správně používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary, určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, jejich vzdálenosti a odchylky, zobrazí ve volném rovnoběžném promítání hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles nebo jejich průnik s přímkou řeší stereometrické problémy motivované praxí (objemy a povrchy těles)

OaSV Estetická výchova – prostorová představivost

3. ročník

Učivo Analytická geometrie v rovině - orientovaná úsečka, vektor a operace s nimi - souřadnice bodu a vektoru - lineární kombinace vektorů - lineární závislost a nezávislost vektorů - skalární a vektorový součin - odchylka dvou vektorů - parametrické vyjádření přímky v rovině, obecná rovnice přímky, směrnicový tvar - obecná rovnice roviny

Výsledky vzdělávání Žák: -

-

-

-

-

chápe pojem vektor, provádí operace s vektory, používá skalární a vektorový součin vektorů v analytické geometrii užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině, řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině, využívá charakteristické

Poznámky

OaSV Fyzika - užití vektorů, moment síly, gravitační pole Náměty: Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce

62

-

-

-

-

polohové vztahy dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin metrické vlastnosti (vzdálenost bodů, vzdálenost bodu od přímky, bodu od roviny, odchylka dvou přímek, přímky od roviny, dvou rovin) kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola, hyperbola) rovnice kuželoseček, vzájemná poloha přímky a kuželosečky

-

-

-

-

Posloupnosti a řady - pojem posloupnost - určení a vlastnosti posloupností - aritmetická a geometrická posloupnost - finanční matematika - limita posloupnosti, konvergentní a divergentní posloupnost - nekonečná geometrická řada a její součet

-

-

-

vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření z analytického vyjádření určí základní údaje o kuželosečce řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

chápe posloupnost jako specifický případ funkce, řeší aplikační úlohy s využitím znalostí o posloupnostech orientuje se v základních pojmech finanční matematiky a umí je využívat vysvětlí pojem limita posloupnosti, zná základní věty o limitách a umí je využít při výpočtu limit posloupnosti vysvětlí pojmy nekonečná řada a součet nekonečné řady zná podmínku konvergence pro nekonečnou geometrickou řadu a umí určit její součet

OaSV Chemie Fyzika

4. ročník

Učivo Kombinatorika a pravděpodobnost - základní kombinatorická pravidla - variace, permutace a kombinace (bez opakování) - faktoriál, kombinační číslo - binomická věta


řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet)

Poznámky

OaSV Biologie - genetika

63

-

Pascalův trojúhelník

-

-

-

Statistika -

-

statistický soubor, a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka) analýza a zpracování dat v různých reprezentacích

-

Základy logiky - Axiomy, definice, věty, důkazy (přímý, nepřímý, sporem, matematická indukce)

-

využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení, volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku), reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám

OaSV MV ICT Náměty: Práce na PC – tvorba grafů Frontální výuka Samostatná práce v hodinách Řešení problémových úloh Skupinová práce

rozliší definici, větu, předpoklad a závěr věty vhodnými metodami provádí důkazy jednoduchých matematických vět

64

5.9 Fyzika Název předmětu: Fyzika Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Fyzika realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP G. Cílem výuky vyučovacího předmětu Fyzika je osvojení základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, rozvíjení přirozené touhy po poznání světa ve kterém žijeme, pochopení nejobecnějších zákonů fyziky, které jsou základem přírodních, technických a lékařských věd. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3/1 – 2,5/0,5 – 2 – 0 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. V prvním ročníku je jedna hodina týdně vyčleněna na cvičení, ve druhém ročníku pak jedna hodina za dva týdny; třída se dělí na skupiny. Na předmět navazuje seminář z fyziky ve 3. a 4. ročníku.

Používané metody a formy práce: Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů, demonstračních pokusů, modelů, multimédií. Zejména při cvičeních se uplatňuje skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Fyzika má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita Biologie – biologie člověka (sluch, zrak), botanika (výživa rostlin – kapilární jevy) Geografie – gravitační a magnetické pole Země Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Fyzika jsou částečně integrována tato průřezová témata: Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje;

65

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě významní evropští vědci Mediální výchova – Média a mediální produkce vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize) KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Fyzika vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tématických okruhů a na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí; • zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat; • formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry; • zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat, organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při učeni,ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy. Kompetence k řešení problémů Učitel: • demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry; • zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry; • pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni obdobných problémových situaci. Kompetence komunikativní Učitel: • zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely; • formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog; • ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a jiným informačním a komunikačním prostředkům.

66

Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci. Kompetence občanská Učitel: • formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se současnou ochranou životního prostředí; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých povinností; • diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka; • umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými životopisy významných fyziků. Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání 1. ročník

Učivo

1. -

Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jednotky Mezinárodní soustava veličin a jednotek SI Skalární a vektorové veličiny Operace s vektory Měření fyzikálních veličin, chyby měření Absolutní a relativní odchylka měření

2.

Pohyb těles a jejich vzájemné působení 2.1. Kinematika pohybu - vztažná soustava - poloha a změna polohy tělesa - rychlost, zrychlení - Pohyb rovnoměrný přímočarý - Pohyb rovnoměrně zrychlený a rovnoměrně zpomalený - Volný pád, tíhové zrychlení - Skládání pohybů a rychlostí - Rovnoměrný pohyb po

Výstup ŠVP Žák:

-

-

používá s porozuměním základní veličiny a jednotky a jejich značky rozliší základní a odvozené jednotky, převádí jednotky rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření

Poznámka Matematika – převody jednotek, zaokrouhlování, výpočty s kalkulátorem Výpočetní technika – zpracování výsledků měření tabulkovým kalkulátorem Myšlení v evropských a globálních souvislostech Laboratorní práce – určení hustoty látky měřením rozměrů a hmotnosti Náměty: Práce ve dvojici

-

-

-

využívá abstraktní představy hmotného bodu při řešení fyzikálních problémů rozpozná druhy pohybů vzhledem k vztažné soustavě užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných, rovnoměrně zrychlených i zpomalených sestrojí grafy závislosti dráhy, rychlosti, zrychlení na čase pro

Matematika – grafy lineárních a kvadratických funkcí, čtení z grafu, goniometrické funkce ostrého úhlu, výpočet neznámé ze vzorce, řešení rovnic, oblouková míra

67

kružnici 2.2. Dynamika pohybu - síla jako fyzikální veličina - Newtonovy pohybové zákony - setrvačná hmotnost - hybnost, změna hybnosti, zákon zachování hybnosti a hmotnosti - smykové tření a valivý odpor - inerciální a neinerciální soustava

2.3. Mechanická práce, energie, výkon - Mechanická práce - Kinetická energie, potenciální energie - Mechanická energie a její změna - Zákon zachování energie - Výkon a účinnost 2.4. Gravitační pole - Newtonův gravitační zákon - Gravitační pole, gravitační pole homogenní a centrální - Gravitační a tíhová síla, gravitační a tíhové zrychlení - Pohyby těles v gravitačním poli - Keplerovy zákony 2.5. Mechanika tuhého tělesa - Tuhé těleso, posuvný a otáčivý pohyb tuhého tělesa - Moment síly, výslednice momentů sil, momentová věta - Skládání sil působících v různých bodech tuhého tělesa, dvojice sil, rozklad síly na dvě složky - Těžiště tělesa - Podmínky rovnováhy tuhého tělesa - Kinetická energie tuhého tělesa 2.6. Mechanika tekutin - Vlastnosti kapalin a plynů, ideální kapalina, tlak v tekutině, Pascalův zákon, hydraulické zařízení - Hydrostatický tlak, atmosférický tlak - Archimédův zákon, plování těles - Ustálené proudění ideální kapaliny, rovnice kontinuity, Bernouliova rovnice 3. Stavba a vlastnosti látek

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

jednotlivé druhy pohybů řeší početně i graficky úlohy o skládání pohybů a rychlostí určuje v konkrétní situaci síly působící na těleso a jejich výslednici využívá Newtonovy zákony při popisu fyzikálních dějů, při řešení úloh a k předvídání pohybu těles využívá zákony zachování hybnosti při řešení problémů a úloh posoudí vliv tření na pohyb těles rozlišuje inerciální a neinerciální vztažné soustavy a využívá je při popisu fyzikálních dějů určí práci vykonanou při působení konstantní síly na těleso určí změnu kinetické a potenciální energie tělesa využívá zákon zachování mechanické energie při řešení problémů a úloh vypočítá výkon a účinnost zařízení v konkrétních případech Objasní silové působení gravitačního pole Vypočítá velikost gravitační síly v jednoduchých případech Rozliší tíhovou a gravitační sílu Objasní pohyb těles v gravitačním poli Země a v gravitačním poli Slunce

Myšlení v evropských a globálních souvislostech – významní evropští učenci Náměty: Samostatná práce s informačními zdroji, prezentace s využitím ICT Laboratorní práce – měření smykové síly Práce ve dvojici

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí – zdroje energie

Geografie – Sluneční soustava Myšlení v evropských a globálních souvislostech – významní evropští učenci Náměty: Samostatné vyhledávání informací - referáty

rozliší translační a rotační pohyb tuhého tělesa určí v konkrétních situacích momenty sil působících na těleso a vypočítá výsledný moment síly sestrojí výslednici různoběžných sil, rozloží sílu na dvě složky určí výslednici dvou rovnoběžných sil působících v různých bodech tuhého tělesa vypočítá kinetickou energii rotujícího tělesa

využívá vztahu pro výpočet tlaku a tlakové síly při řešení úloh řeší úlohy užitím Pascalova a Archimédova zákona stanoví chování tělesa v tekutině porovnáním hustot využívá rovnice kontinuity při řešení úloh

objasní souvislost mezi vlastnostmi

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití

Laboratorní práce – určení

68

3.1. Kinetická teorie látek, termodynamika - Pohyb a vzájemné působení částic v látkách - Modely struktur látek v různých skupenstvích - Celsiova a termodynamická teplota. - Vnitřní energie a její změna - Tepelná kapacita, měrná tepelná kapacita. - Teplo, kalorimetrická rovnice - První termodynamický zákon - Přenos vnitřní energie

látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou uplatňuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh převádí termodynamickou teplotu na celsiovu a naopak uvede konkrétní příklady změny vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší úlohy na její použití aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh

-

-

-

tepelné kapacity kalorimetru Environmentální výchova Člověk a životní prostředí – přenos energie Náměty: Práce ve dvojici

2. ročník

Učivo 3.2. Struktura a vlastnosti plynů - molární veličiny - Stavová rovnice ideálního plynu pro konstantní hmotnost plynu - Speciální případy stavové rovnice - Adiabatický děj - Práce plynu - Druhý termodynamický zákon - Tepelné motory. 3.3. Struktura a vlastnosti pevných látek - Krystalické a amorfní látky, krystalová mřížka Deformace pevného tělesa. - Síla pružnosti, normálové napětí, Hookův zákon - Teplotní roztažnost pevných těles, součinitel teplotní délkové a objemové roztažnosti. 3.4. Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny - Povrchová síla a povrchové napětí, kapilarita - Teplotní objemová roztažnost kapalin 3.5. Změny skupenství látek - Tání a tuhnutí - Vypařování a var, kapalnění - Sublimace a desublimace - Skupenské a měrné skupenské teplo - Sytá pára, fázový diagram 4. Elektromagnetické jevy 4.1 Elektrický náboj a elektrické pole - Elektrický náboj a jeho zachování

Výstup ŠVP Žák: -

-

-

využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu uvede konkrétní příklady využití práce plynu zhodnotí vliv spalovacích motorů na životní prostředí

Poznámka

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí znečišťování ovzduší Chemie – molární veličiny, stavová rovnice

uvede konkrétní příklady krystalických a amorfních látek analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles porovnává zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a využívá je k řešení praktických problémů

Práce s MFCH tabulkami

-

uvede vlastnosti povrchové vrstvy porovnává zákonitosti teplotní roztažnosti kapalin a využívá je k řešení praktických problémů

Biologie – vodní živočichové, výživa rostlin Práce s MFCH tabulkami

-

porovná tání krystalických a amorfních látek uvede faktory, které ovlivňují vypařování, teplotu varu a tání zhodnotí význam anomálie vody v přírodě

Geografie – atmosféra

-

-

-

uvede vlastnosti elektrického náboje s využitím Coulombova zákona

69

-

-

Elektrické pole, intenzita elektrického pole, Coulombův zákon. Permitivita vakua, relativní permitivita. Elektrické napětí. kondenzátor.

4.2. elektrický proud v látkách - Elektrický proud jako děj a jako veličina - Měření proudu a napětí - Ohmův zákon pro část obvodu a pro uzavřený obvod - Elektrický odpor vodiče, Spojování rezistorů - Odpor kovu jako funkce teploty, supravodivost. - Elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu - Elektrický proud v polovodičích - Vlastní a příměsové polovodiče - přechod PN. Polovodičová dioda - Elektrický proud v kapalinách - Elektrolytická disociace, elektrolýza - Chemické zdroje napětí - Elektrický proud v plynech - Typy výbojů v plynech - Elektrický proud ve vakuu

-

-

-

-

-

-

4.3..Stacionární magnetické pole - Magnetické pole magnetů a vodičů s proudem - Magnetické indukční čáry - Vzájemné silové působení mezi vodičem s proudem a magnetem a mezi vodiči s proudem - Magnetická indukce, permeabilita - Částice s nábojem v magnetickém poli - Magnetické vlastnosti látek, magnetování - Magnetické materiály v technické praxi 4.4. Nestacionární magnetické pole - Elektromagnetická indukce - Magnetický indukční tok, indukované napětí - Faradayův zákon a Lenzův zákon elektromagnetické indukce 4.5. Střídavý proud - harmonické střídavé napětí a proud, frekvence - efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí - výkon střídavého proudu - generátor střídavého proudu - trojfázová soustava, elektromotor.

-

-

-

-

-

objasní děje v elektrickém poli porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant

rozlišuje vodič, izolant, polovodič, předvídá jeho chování v elektrickém poli objasní podmínky vzniku stejnosměrného elektrického proudu a jeho vedení v kovovém vodiči užívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů vypočítá proud a napětí v jednotlivých částech obvodu vysvětlí podstatu vedení elektrického proudu vakuu a jejich aplikace aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, v kapalinách, polovodičích a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech objasní model vedení elektrického proudu v polovodičích popíše chování magnetky a znázorní magnetické indukční čáry v magnetickém poli permanentního magnetu, vodiče s proudem a v magnetickém poli Země uvádí základní vlastnosti magnetického pole a pomocí nich řeší úlohy určí směr a velikost magnetické síly vysvětlí funkci magnetických zařízení a magnetické vlastnosti materiálu objasní základní vlastnosti nestacionárního magnetického pole pomocí Faradayova a Lenzova zákona využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení řeší jednoduché úlohy užitím Faradayova zákona objasní vznik střídavého proudu, popíše jeho charakteristiky rozlišuje okamžitou, maximální, efektivní hodnotu napětí a proudu řeší úlohy na výpočet činného výkonu popíše základní principy výroby a vedení elektrického proudu v praxi

Laboratorní práce – měření elektrického napětí a elektrického proudu Člověk a svět práce – zásady bezpečnosti práce s elektrickým proudem Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí negativní důsledky elektrolýzy, třídění nebezpečných odpadů; zdroje elektrické energie Práce ve dvojici Náměty: Vyhledávání informací z informačních zdrojů

Myšlení v evropských a globálních souvislostech – významní evropští učenci Náměty: Referáty s prezentací

Biologie – účinky elektrického proudu na lidské tělo Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí zdroje energie a vliv na životní prostředí

70

-

transformátor, přenosná soustava, elektrárna

-

rozlišuje fázové a sdružené napětí porovná jednotlivé typy elektráren podle typu a vlivu na životní prostředí

3. ročník Učivo 5. Mechanické kmitání a vlnění 5.1. Mechanické kmitání - kmitání mechanického oscilátoru - perioda a frekvence kmitání - harmonický kmitavý pohyb, rovnice okamžité výchylky - síla pružnosti - energie kmitání a její přeměny 5.2. Mechanické vlnění - postupné mechanické vlnění v pružném prostředí, vznik, druhy - vlnová délka, rychlost vlnění - interference vlnění, stojaté vlnění - zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost a intenzita 6. Elektromagnetické záření a optika 6.1. Elektromagnetické záření - elektromagnetická vlna, její složky a vlastnosti - šíření elektromagnetického vlnění - vysílač a přijímač - elektromagnetické záření a jeho energie - spektrum elektromagnetického záření

Výstup ŠVP Žák:

-

-

-

-

-

-

6.2. Vlnové vlastnosti světla světlo jako elektromagnetické vlnění šíření světla v optickém prostředí rychlost, frekvence a vlnová délka světla, index lomu odraz a lom světla, zákon lomu rozklad světla, optické spektrum interference, ohyb, polarizace světla 6.3. Zobrazování optickými soustavami optická soustava a optické zobrazení zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle, zobrazovací rovnice zobrazení lomem na tenkých čočkách, zobrazovací rovnice zorný úhel Zobrazení okem, lupou; vady oka

-

-

-

7.Fyzika mikrosvěta

-

uvede příklady mechanických oscilátorů charakterizuje kmitavý pohyb z hlediska kinematiky popíše přeměny energie v mechanickém oscilátoru objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění uvede základní vlastnosti zvuku vysvětlí vznik ozvěny a dozvuk

popíše základní vlastnosti elektromagnetického záření porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích uvede rozdíl mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním předvídá na základě vlastností světla jeho chování v daném prostředí popíše základní vlnové vlastnosti světla využívá zákona odrazu a zákona lomu při řešení úloh objasní ohyb a interferenci světla na tenké vrstvě využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy využívá základy paprskové optiky k řešení praktických problémů při řešení úloh využívá zobrazovací rovnici a vztah pro příčné zvětšení vysvětlí princip jednoduchých optických přístrojů využívá poznatky o kvantování

Poznámka

Člověk a zdraví – péče o zdraví, ochrana před nadměrným hlukem Biologie – hlasivky, ucho

Mediální výchova – média a mediální produkce šíření signálu prostředím, výhody a nevýhody

Chemie – využití polarizace světla Biologie – oko

Myšlení v evropských a

71

7.1. Základní poznatky kvantové fyziky kvantová hypotéza fotoelektrický jev, Einsteinova teorie tohoto jevu foton, energie fotonu korpuskulární a vlnová povaha částic a záření vlnové vlastnosti částic Fyzika elektronového obalu (atomová fyzika) elektronový obal, kvantování energie elektronů v atomu atom vodíku emisní a absorpční spektra spontánní a stimulovaná emise laser. 7.3.Jaderná fyzika - atomové jádro, jaderné síly - hmotnostní úbytek a vazebná energie - stabilita jader, radioaktivita. - zákon radioaktivní přeměny - jaderné reakce - štěpení a syntéza jader atomů - řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná energetika - ochrana před škodlivými účinky jaderného záření

-

-

-

-

energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů popíše a vysvětlí podstatu fotoefektu vymezí základní charakteristické vlastnosti fotonu, vysvětlí duální podstatu částic vypočítá energii fotonu popíše kvantově mechanický model atomu vysvětlí fyzikální princip laseru vysvětlí zákonitosti jaderných přeměn rozliší přirozenou a umělou radioaktivitu využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek vysvětlí principy využití jaderné energie posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

globálních souvislostech – významní evropští učenci Chemie – stavba atomu Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí výhody a nevýhody jaderné energetiky, ochrana před radioaktivním zářením

Matematika – exponenciální funkce a rovnice Člověk a zdraví – péče o zdraví

72

5.10 Chemie Název předmětu: CHEMIE Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Chemie realizuje obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. V předmětu Chemie si žáci osvojují určitý systém o chemických látkách a jejich přeměnách z různých oborů současné chemie. Tyto vědomosti jsou potřebné nejen v různých odvětvích průmyslu, v zemědělství, ve stavebnictví a lékařství, ale žáci je uplatní především v každodenním životě, neboť výrobky chemického průmyslu jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a na zásadní vliv chemických dějů na životní prostředí a zdraví člověka. V laboratorních cvičeních žáci aplikují teoretické vědomosti. Dodržují pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí. Na předmět navazují ve 3. a 4. ročníku volitelné předměty, které prohlubují a rozšiřují učivo základních hodin Chemie. 1. varianta: Seminář z chemie (3. a 4. ročník), Seminář z vyšší chemie (4. ročník) 2. varianta: Chemické výpočty (4. ročník), Chemický seminář (4. ročník) Maturitní zkoušku z Chemie lze skládat v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušku nepovinnou a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušku profilovou. Časové a organizační vymezení: Předmět je určen žákům prvního až třetího ročníku. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 3/1 – 3/1 – 2 – 0 Výuka je vedena v kmenových třídách a v chemické laboratoři. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky. Chemie v 1. a 2. ročníku je vyučována v rozsahu dvou výukových hodin týdně a dvou hodin laboratorních cvičení jedenkrát za dva týdny, přičemž je třída dělena na dvě skupiny. Náplň laboratorních cvičení navazuje na teoretickou výuku a je volena dle vybavení laboratoře, dostupnosti chemikálií a v souladu s předpisy bezpečnosti práce. Používané metody a formy práce: Vzhledem k intelektuální úrovni žáků a dle aktuálních možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy práce. Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, demonstračními pokusy, multimediální technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování po každém tematickém celku. V laboratorních cvičeních žáci pracují převážně ve dvojicích. Náplní laboratorních prací je především aplikace teoretických znalostí, experimentování, pozorování, měření, vyhodnocení

73

výsledků, nácvik manuálních dovedností. Jedenkrát za pololetí žáci vypracují protokol z laboratorního cvičení na zadané téma s využitím výpočetní techniky. Pro žáky mimořádně nadané a se zájmem o předmět lze využít účasti v chemické olympiádě a středoškolské odborné činnosti. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus, biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda) Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita), elektromagnetické jevy (elektrochemie) Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování a prezentace informací (protokol, referát, prezentace, SOČ) Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární, funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul) Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři, civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické laboratoři, profesní volba Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje) Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Chemie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (laboratorní úlohy), Spolupráce a soutěž (laboratorní úlohy, školní soutěže) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme v Evropě (významní vědci) Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR Mediální výchova – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací, kritické čtení, reklama) KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Chemie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a opakování; - motivuje žáky názornými pomůckami, zařazováním demonstračních pokusů, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka; - využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií; - zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí; - pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné zdroje informací; 74

-

vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků; průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.

Kompetence k řešení problémů Učitel: - uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci; - ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení obdobných úloh; - konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh; - v laboratorním cvičení zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti, experimentují, pozorují, měří a získané výsledky vyhodnotí. Kompetence komunikativní Učitel: - realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek; - uplatňuje práci frontální a skupinovou; - vyžaduje správné používání chemické terminologie; - vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu; - vede žáky, aby vhodným způsobem a s využitím moderních informačních technologií prezentovali výsledky své práce. Kompetence personální a sociální Učitel: - vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání; - vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh především v laboratorním cvičení; - podporuje vzájemnou pomoc, toleranci a pomoc slabším žákům při plnění laboratorních úloh; - uplatňuje individuální přístup; - v laboratorním cvičení dbá na dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví a tím vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních; - podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací. Kompetence občanská Učitel: - zadává úkoly formou skupinové práce; - vede žáky k ochraně životního prostředí, materiálového vybavení školy; - kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností; - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám; - zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři. Kompetence k podnikavosti Učitel: - hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

Použité zkratky: BIO – Biologie ČSP – Člověk a svět práce

75

FYZ – Fyzika ICT – Informační a komunikační technika MAT – Matematika PT – průřezové téma RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia VKZ – Výchova ke zdraví GGR – Geografie

76

1. ročník Učivo

Výstup

Poznámky

Žák: OBECNÁ CHEMIE • soustavy látek a jejich složení (prvek, sloučenina, směsi) • názvosloví anorganické chemie (binární sloučeniny, kyseliny, soli) • stavba atomu (elektronový obal, kvantová čísla, elektronová konfigurace, radioaktivita) • periodická soustava prvků (skupiny, periody, periodické vlastnosti) • chemická vazba a chemické vlastnosti (kovalentní, iontová, kovová, slabé vazebné interakce) • chemické reakce • tepelné změny při chemických reakcích • rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha • teorie kyselin a zásad (pH, síla kyselin a zásad, hydrolýza solí) • veličiny a výpočty v chemii • bezpečnost práce a ochrana zdraví v chemické laboratoři

• využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů • předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků • využívá znalosti o chemických vazbách k předvídání některých vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích • provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP PT1 PT2 Náměty: Frontální práce Skupinová práce Samostatná práce Práce s textem, obrázky, grafy Domácí úkoly Laboratorní práce Protokol Diskuse Využití ICT

77

2. ročník Učivo

Výstup

Poznámky

• využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii • provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

BIO, FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP, GGR PT1 PT2 PT4

Žák: ANORGANICKÁ CHEMIE • vodík, kyslík a jejich sloučeniny • s-prvky a jejich sloučeniny • p-prvky a jejich sloučeniny (nekovy, kovy, polokovy) • d- a f-prvky a jejich sloučeniny • výpočty v chemii • bezpečnost práce a ochrana zdraví v chemické laboratoři

ORGANICKÁ CHEMIE • úvod do organické chemie (klasifikace, reakce, izomerie) • uhlovodíky a jejich klasifikace (nasycené, nenasycené) • výpočty v chemii • bezpečnost práce a ochrana zdraví v chemické laboratoři

• zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii • provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

Náměty: Frontální práce Skupinová práce Samostatná práce Práce s textem, obrázky, Domácí úkoly Laboratorní práce Protokol Diskuse Využití ICT

IVT, FYZ, ICT, MAT, VKZ, ČSP, GGR PT1 PT2 PT4 Náměty: Frontální práce Skupinová práce Samostatná práce Práce s textem, obrázky Domácí úkoly Laboratorní práce Protokol Diskuse Využití ICT Sestavování modelů

78

3. ročník Učivo

Výstup

Poznámky

• aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech

BIO, FYZ, ICT, MAT, VKZ, GGR PT1 PT2 PT4

Žák: ORGANICKÁ CHEMIE • aromatické uhlovodíky • deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace (halogenderiváty, kyslíkaté, dusíkaté, sirné deriváty) • heterocyklické sloučeniny • syntetické makromolekulární látky • léčiva, pesticidy, barviva a detergenty

BIOCHEMIE • proteiny • lipidy • sacharidy • nukleové kyseliny • enzymy, vitamíny a hormony • základní metabolické procesy (látkový a energetický metabolismus)

• objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech • charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam

Náměty: Frontální práce Skupinová práce Samostatná práce Práce s textem, obrázky Domácí úkoly Diskuse Využití ICT Sestavování modelů BIO, ICT, MAT, VKZ PT1 PT2 PT4 Náměty: Frontální práce Skupinová práce Samostatná práce Práce s textem, obrázky Domácí úkoly Diskuse Využití ICT

Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými celky v rozsahu 20 %.

79

5.11 Biologie Název předmětu: Biologie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU BIOLOGIE Obsahové vymezení:Vyučovací předmět biologie realizuje obsah vzdělávacího oboru Biologie RVP G. Vyučovací předmět Biologie se zabývá vznikem a vývojem živých soustav, chemickým složením a obecnou stavbou virů, prokaryotických a eukaryotických organismů. Objasňuje stavbu, funkci a procesy rozmnožování virů, bakterií, hub, rostlin a živočichů. Seznamuje žáka s jejich významnými zástupci a poukazuje na jejich hospodářský, ekologický a evoluční význam. Seznamuje žáka se stavbu lidského těla, funkcí jednotlivých orgánových soustav a jejich vzájemným propojením. Informuje žáka o příčinách vzniku onemocnění, průběhu a možnostech léčby těchto onemocnění. Na základě učiva molekulární a buněčné biologie a genetiky dává možnost porozumět mechanismům dědičnosti a evoluce. Předmět Biologie má přesah především do předmětu Chemie (chemické složení organismů, replikace DNA, proteosyntéza, osmotické jevy), ale také do předmětů ostatních (osobnosti biologie - důležité objevy a jejich význam pro lidstvo, zoogegografie, fytogeografie). Žák je veden k tomu, aby • popsal základní biologické jevy a zákony, biologické modely a nákresy; • se orientoval v přirozených systémech organismů; • poznal a pojmenoval charakteristické představitele taxonů; • definoval základní biologické pojmy; • objasnil stavbu a funkci lidského těla a těla rostlin a živočichů; • zdůvodnil význam biologických poznatků pro přírodu, společnost a člověka.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. hodinová dotace 3/1

2. 3. 2,5/0,5 2

4. 0

Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: • frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální používání didaktické techniky); • skupinová a týmová spolupráce; • samostatná práce; • přednášky a diskuse s odborníky; • terénní cvičení (určování organismů a jejich řazení do systémů); • laboratorní cvičení (mikroskopování pletiv, tkání, orgánů); • exkurze (návštěva Přírodní rezervace, Chráněné krajinné oblasti).

80

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CHE - Chemie GGR - Geografie ZSV – Základy společenských věd dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu biologie. Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Biologie jsou integrována tato průřezová témata: Realizují se tematické okruhy průřezových témat Environmentální výchova RVP G, Osobnostní a sociální výchova RVP G a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G. Vzdělávací oblasti: Do vyučovacího předmětu Biologie jsou integrováno toto učivo oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví: • vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci; • zdravá výživa; • hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství; • péče o reprodukční zdraví; • civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy; • zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání, důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví; • rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví. KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel • zadáním samostatné práce z biologie rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a vybírat informace; • v rámci laboratorních cvičení směřuje žáky k samostatnému pozorování, zpracovávání výsledků a jejich vyhodnocování, k schopnosti organizovat si pracovní činnost; • zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury motivuje žáky k dalšímu studiu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky při učení a vlastní přípravě. Kompetence k řešení problémů Učitel: • zadáním laboratorního cvičení vytváří situaci, kdy žáci problém analyzují, vytvoří možné řešení, na základě pozorování a dosavadních vědomostí zpracují údaje a vyvodí závěry; • prací s přírodninami vede žáky k porovnání znaků přírodniny, určení a zařazení do systému; • zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů. 81

Kompetence komunikativní Učitel: • formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na hodnocení druhých; • zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium; • vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů. Kompetence sociální a personální Učitel: • zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke spolupráci, k spoluzodpovědnosti. Kompetence občanská Učitel: • organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního prostředí a přírody; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění povinností. Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia CHE - Chemie GGR – Geografie ZSV – Základy společenských věd PT – průřezové téma OSV – Osobnostní a sociální výchova VMGES – Výchova k myšlení v globálních souvislostech EV – Environmentální výchova VO – Vzdělávací oblast PB – Prokaryotická buňka EB – Eukaryotická buňka

82

Učivo 1. ročník OBECNÁ BIOLOGIE 1. Vznik a vývoj živých soustav • •

•

Výsledky vzdělávání Žák: • •

hypotézy na vznik života na Zemi obecné vlastnosti živých organismů významné osobnosti biologie

Poznámky

• • •

určí rozdíly mezi živou a neživou přírodou charakterizuje obecné vlastnosti živých organismů popisuje základní metabolické reakce organismů porovná hypotézy na vznik života na Zemi uvádí významné osobnosti biologie a jejich přínos pro rozvoj této vědní disciplíny

PT - OSV Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů (organizace práce vlastní nebo ve skupině při skupinové nebo laboratorní práci, rozhodování a řešení problémů při tomtéž, ohleduplnost, disciplinovanost, ochota pomoci) VMGES Žijeme v Evropě (referáty – význační Evropané a jejich přínos vědě a lidstvu)

2. Evoluce • darwinismus, lamarkismus • evoluční teorie abiogeneze • mechanismy evoluce

•

3. Buňka - stavba a funkce • chemické složení prokaryotické a eukarytické buňky • stavba a funkce prokaryotické buňky • stavba a funkce eukaryotické buňky • osmotické jevy v buňce • dělení buněk • srovnání rostlinné a živočišné buňky

•

•

• • • • •

BIOLOGIE VIRŮ 4. Stavba a funkce virů • charakteristika virů jako nebuněčných organismů • stavba virionu a bakteriofága • rozmnožovací cyklus virů – fáze rozmnožování virů • RNA a DNA viry • virová onemocnění u člověka, rostlin a živočichů • ochrana proti virovým onemocněním a metody léčby

• • • • •

zhodnotí evoluční teorie Darwina a Lamarcka popíše průběh evoluce na evoluční teorii abiogeneze a jmenuje příčiny vzniku variability organismů

uvede obecné chemické složení buněk popíše stavbu a funkci buněčných struktur PB a EB porovná rozdíly mezi PB a EB porovná rozdíly mezi živočišnou a rostlinnou buňkou vysvětlí princip osmotických jevů v buňce uvede typy dělení buněk a objasní jejich průběh a výsledek zařadí viry do systému organismů popíše stavbu a základní vlastnosti virů objasní životní cyklus virů a fáze rozmnožování uvede virová onemocnění posoudí možnosti prevence a způsoby léčení virových onemocnění především u člověka

PT - OSV Sociální komunikace (týmová práce, diskuse, obhajoba vlastního názoru, schopnost kompromisu, přesná a srozumitelná komunikace) Mezioborový přesah – CHE (proteosyntéza) Mezioborový přesah – CHE (organické a anorganické látky)

83

BIOLOGIE BAKTERIÍ 5. Stavba a funkce bakterií • stavba těla bakterie a sinice • výživa bakterií a jejich vztah ke kyslíku • ekologický, zdravotnický a hospodářský význam • bakteriální onemocnění u člověka a metody léčby

• • • • • •

BIOLOGIE PROTIST 6. Stavba a funkce protist • charakteristika protist • hlenky, plasmodiophoromycota • význam protist

• •

BIOLOGIE ROSTLIN 7. Morfologie a anatomie rostlin • charakteristika pletiv • dělení pletiv dle tloušťky buněčné stěny • dělení pletiv dle funkce • dělivá pletiva, trvalá pletiva – krycí, vodivá, základní • charakteristika rostlinných orgánů • kořen – tvary, stavba a funkce, metamorfózy • stonek – typy, stavba stonku jednoděložných a dvouděložných rostlin, funkce a metamorfózy • list – tvary, stavba a funkce, metamorfózy • květ – stavba květu, stavba pylového zrna a zárodečného vaku krytosemenných rostlin, typy květenství • plod – stavba semene a plodu, typy plodů a plodenství 8. Fyziologie rostlin • aktivní a pasivní příjem vody rostlinou • výživa rostliny • fotosyntéza - světelná a temnostní fáze • dýchání rostlin – Krebsův cyklus a dýchací řetězec • pohyby a růst rostlin 9. Systém a evoluce rostlin • nižší rostliny – zástupci, typy stélek, rozmnožování, výskyt • červené řasy - ruduchy • hnědé řasy – zlativky, rozsivky, chaluhy • zelené řasy – zelenivky, spájivky, parožnatky • vyšší rostliny – zástupci, rozmnožování, výskyt • mechorosty • kapraďorosty • rostliny nahosemenné • rostliny krytosemenné – jednoděložné, dvouděložné

• • • •

• • • • • • •

• • •

charakterizuje význam bakterií a sinic popíše stavbu těla bakterie a sinice objasní způsoby výživy bakterií a porovná jejich vztah ke kyslíku zhodnotí význam bakterií a sinic uvede bakteriální onemocnění posoudí možnosti prevence a způsoby léčení bakteriálních onemocnění u člověka charakterizuje protista posoudí jejich význam

popíše znaky rostlinné buňky porovná typy pletiv dle tloušťky buněčné stěny rozdělí pletiva podle funkce a objasní jejich stavbu a funkci charakterizuje rostlinné orgány – především jejich stavbu a funkci

porovná aktivní a pasivní příjem vody rostlinou vysvětlí princip fotosyntézy a dýchání zhodnotí význam fotosyntézy pro biosféru a člověka uvede typy pohybů rostlin vysvětlí princip růstu rostlin

Mezioborový přesah – CHE (rovnice fotosyntézy a dýchání, dekarboxylace a dehydrogenace)

odliší zástupce nižších a vyšších rostlin na základě rozdílných znaků charakterizuje stavbu, rozmnožování a význam řas, mechorostů, kapraďorostů, rostlin nahosemenných a krytosemenných porovná rodozměnu u jednotlivých skupin vyšších rostlin pozná významné druhy nižších a vyšších rostlin porovná charakteristické znaky jednoděložných a dvouděložných rostlin

Mezioborový přesah – GGR (fytogeografie)

84

10. Rostliny a prostředí • podmínky života rostlin • ohrožené rostlinné druhy a možnosti ochrany

• •

BIOLOGIE HUB 11. Stavba a funkce hub • houby – stavba, rozmnožování, zástupci, význam • chytridiomycety, řasovky • houby vlastní – zygomycety, endomycety, vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné houby

•

12. Stavba a funkce lišejníků • lišejníky – stavba, rozmnožování, zástupci, význam

• •

• •

• • •

•

•

objasní vztah rostlin a jejich prostředí uvede významné zástupce ohrožených druhů rostlin zhodnotí možnosti jejich ochrany uvede významné zástupce hospodářsky významných druhů rostlin

porovná společné a rozdílné znaky říše hub s říšemi rostlin a živočichů charakterizuje stavbu těla hub a způsoby rozmnožování a výživy hub pozná a pojmenuje významné zástupce hub uvede význam hub

PT – EV Problematika vztahů organismů a prostředí PT – EV Člověk a životní prostředí (referáty, frontální výuka, skupinová výuka, terénní cvičení, exkurze) PT – EV Problematika vztahů organismů a prostředí PT – EV Člověk a životní prostředí (referáty, frontální výuka, skupinová výuka, terénní cvičení, exkurze)

charakterizuje stavbu těla lišejníků objasní princip symbiózy organismů v lišejníku pozná a pojmenuje významné zástupce lišejníků uvede význam lišejníků

85

Učivo 2. ročník BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ • specifika živočišné buňky • tkáně živočichů 13. Systém a evoluce živočichů • systém + zástupci Prvoci Mnohobuněční Bezobratlí živočichové • živočišné houby • žahavci • žebernatky • ploštěnci • hlísti a vířníci • měkkýši • kroužkovci • členovci • ostnokožci • polostrunatci Obratlovci • pláštěnci a bezlebeční • kruhoústí • paryby • ryby • obojživelníci • plazi • ptáci • savci

Výsledky vzdělávání Žák: • • • •

•

objasní stavbu a evoluci jednotlivých orgánových soustav u konkrétních taxonomických jednotek

•

popíše základní způsoby rozmnožování živočichů a jejich ontogenezi vysvětlí obecnou funkci orgánových soustav v těle živočichů

• •

16. Živočichové a prostředí • ekologické nároky živočichů • význam živočichů v přírodě a v lidské činnosti • vliv živočišných druhů na lidskou populaci • ohrožené živočišné druhy a možnosti ochrany

objasní strukturu živočišné buňky pozná základní typy živočišných tkání charakterizuje hlavní taxonomické jednotky systému živočichů zařadí do systému významné zástupce jednotlivých taxonomických jednotek

Mezioborový přesah CHE Učivo 2. ročníku je probíráno po uvedených taxonomických jednotkách tak, že kapitoly 14., 15., 16., 17. jsou objasněny vždy u taxonomické jednotky. PT - OSV Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů (organizace práce vlastní nebo ve skupině při skupinové nebo laboratorní práci, rozhodování a řešení problémů při tomtéž, ohleduplnost, disciplinovanost, ochota pomoci)

14. Morfologie a anatomie živočichů • tělní povrch – stavba a evoluce orgánové soustavy • opěrná a pohybová soustava – stavba a evoluce orgánové soustavy • soustavy látkové výměny – stavba a evoluce orgánové soustavy • tělní tekutiny a oběhová soustava – stavba a evoluce orgánové soustavy • řídící soustavy – stavba a evoluce orgánové soustavy • smyslové orgány – stavba a evoluce orgánové soustavy 15. Fyziologie živočichů • funkce orgánových soustav • rozmnožování a ontogeneze

Poznámky

• • •

objasní vztah živočichů a jejich prostředí objasní jejich ekologický, evoluční a hospodářský význam uvede významné zástupce ohrožených druhů živočichů zhodnotí možnosti jejich ochrany

Sociální komunikace (týmová práce, diskuse, obhajoba vlastního názoru, schopnost kompromisu, přesná a srozumitelná komunikace)

PT – EV Problematika vztahů organismů a prostředí PT – EV Člověk a životní prostředí (referáty, frontální výuka, skupinová výuka, terénní cvičení, exkurze)

86

•

charakterizuje základní typy chování živočichů

EKOLOGIE 18. Základní ekologické pojmy

•

objasní základní ekologické pojmy

19. Podmínky života • biotické a abiotické faktory prostředí • potravní řetězce a tok energie v ekosystému

•

porovná biotické a abiotické faktory prostředí posoudí vliv faktorů prostředí na růst populace daného druhu vysvětlí vztahy organismů v potravních řetězcích

17. Etologie • podmíněný a nepodmíněný reflex • vrozené chování • získané chování • komunikace živočichů

• •

20. Biosféra a její členění • zonalita biosféry • fytocenóza • zoocenóza • vertikální členitost biosféry

•

rozdělí biosféru a charakterizuje jednotlivé zóny

21. Člověk a životní prostředí • vztah člověka a životního prostředí • obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie • růst lidské populace • využívání vody a půdy člověkem • globální ekologické problémy /skleníkový jev, ozonová vrstva, kyselé deště, globální oteplování, nakládání s odpady/ • princip udržitelného rozvoje

•

definuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie objasní problematiku nerovnoměrného růstu lidské populace na Zemi vysvětlí podstatu globálních ekologických problémů a jejich dopad na životní prostředí navrhuje opatření vedoucí k udržitelnému rozvoji

• • •

Mezioborový přesah – GGR (zoogeografie)

PT – EV Problematika vztahů organismů a prostředí (referáty, frontální výuka, skupinová výuka, terénní cvičení, exkurze) Mezioborový přesah – GGR (vegetační zonalita a podmínky prostředí)

PT – EV Člověk a životní prostředí (referáty, frontální výuka, skupinová výuka, terénní cvičení, exkurze)

87

Učivo 3. ročník BIOLOGIE ČLOVĚKA • systém primátů • vývoj člověka • proces hominizace a sapientace • lidská plemena • typy tkání a epitelů - jejich stavba

21. Opěrná a pohybová soustava • soustava kosterní • vývoj a růst kostí, spojení kostí, kostra člověka, onemocnění kostí • soustava svalová • typy svalové tkáně, stavba kosterního svalu, stavba sarkomery a nervosvalové ploténky, princip svalového stahu, svaly lidského těla, onemocnění svalů

Výsledky vzdělávání • • • •

• • • • • • •

22. Soustavy látkové přeměny • soustava oběhová • tělní tekutiny, krev, míza, tkáňový mok, stavba srdce, typy cév, krevní oběhy • soustava mízní • míza, mízní cévy • soustava dýchací • zevní a vnitřní dýchání, přenos dýchacích plynů, části dýchací soustavy, mechanika dýchání, onemocnění dýchací soustavy • soustava trávicí • stavba trávicí trubice, části trávicí soustavy, trávicí žlázy, proces trávení a metabolismus cukrů, tuků, bílkovin • onemocnění trávicí soustavy, správná výživa • soustava vylučovací • stavba ledvin, části vylučovací soustavy, tvorba primární a sekundární moči, onemocnění ledvin • soustava kožní • zdravý způsob života a péče o zdraví • vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví • zdravá výživa • rizika ohrožující zdraví a jejich prevence • civilizační choroby, hepatitidy, poruchy příjmu potravy • zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání

Poznámky

Žák:

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

zařadí člověka do systému popíše evoluci člověka charakterizuje lidská plemena na základě morfologických znaků pozná základní typy tkání a epitelů

popíše stavbu a výživu kostí, spojení kostí vysvětlí růst kostí charakterizuje v základních rysech kostru člověka a její funkci uvede nejčastější onemocnění kostí a zranění kostí charakterizuje typy svalové tkáně popíše stavbu a funkci svalového vlákna určí polohu významných kosterních svalů a jejich význam pro pohyb objasní složení a funkci tělních tekutin charakterizuje jednotlivé složky krve popíše stavbu srdce a princip jeho činnosti vysvětlí funkci jednotlivých krevních oběhů porovná zevní a vnitřní dýchání uvede způsoby transportu dýchacích plynů v lidském těle popíše části dýchací soustavy uvede nejčastější onemocnění dýchací soustavy popíše stavbu trávicí trubice a trávicí soustavy objasní proces trávení a metabolismus cukrů, tuků a bílkovin uvede onemocnění trávicí soustavy popíše stavbu vylučovací soustavy objasní princip tvorby primární a sekundární moči uvede onemocnění ledvin charakterizuje stavbu kůže a její funkci definuje rizikové faktory ohrožující zdraví ovládá zásady zdravé výživy řeší úspěšně stresové a zátěžové situace

PT – OSV Sociální komunikace (týmová práce, diskuse, obhajoba vlastního názoru, schopnost kompromisu, přesná a srozumitelná komunikace) Mezioborový přesah OSZ PT – OSV Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů (rozhodování a řešení problémů při organizaci práce, ohleduplnost, disciplinovanost, ochota pomoci)

VO – Člověk a zdraví Výchova ke zdraví - integrováno

88

23. Soustavy regulační • soustava hormonální • žlázy s vnitřní sekrecí, hormony a jejich účinky • soustava nervová + smyslové orgány (zrakový, sluchový, čichový a chuťový orgán) • synapse, šíření nervového vzruchu, centrální nervová soustava a obvodové nervy, podmíněný a nepodmíněný reflex • stres a jeho účinek na funkci nervového systému 24. Soustava rozmnožovací • rozmnožovací soustava muže a ženy, ontogeneze člověka • zdravý způsob života a péče o zdraví • hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství • změny v životě člověka a jejich reflexe • péče o reprodukční zdraví • rizika ohrožující zdraví a jejich prevence • choroby přenosné pohlavním stylem • rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví

• • • • •

• • • • •

vyjmenuje nejdůležitější žlázy s vnitřní sekrecí objasní účinky jednotlivých hormonů charakterizuje stavbu a funkci nervové soustavy objasní stavbu a funkci smyslových orgánů vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným reflexem


popíše rozmnožovací soustavu muže a ženy popíše menstruační cyklus ženy, proces oplození, prostředky antikoncepce zná rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví vysvětlí ontogenezi člověka posoudí pozitivní a negativní faktory působící na vývoj člověka


VO – Člověk a zdraví Výchova ke zdraví - integrováno Mezioborový přesah – CHE (stavba DNA, RNA) VO – Člověk a zdraví Výchova ke zdraví - integrováno

GENETIKA 25. Molekulární a buněčné základy dědičnosti • stavba DNA, stavba a typy RNA, replikace, proteosyntéza

• • •

popíše stavbu DNA a RNA uvede typy RNA objasní princip replikace DNA a proteosyntézy z hlediska základních biologických jevů

26. Dědičnost a proměnlivost • Mendelovy zákony dědičnosti, Morganovy zákony, klonování, mutace

•

objasní princip dědičnosti kvalitativních a kvantitativních znaků charakterizuje vazbu genů zhodnotí vliv mutací na evoluci organismů uvede základní metody výzkumu člověka vyjmenuje nejčastější dědičné choroby člověka a objasní jejich podstatu charakterizuje faktory narušující genetickou rovnováhu v populaci analyzuje možnosti využití znalostí z genetiky v běžném životě

• •

27. Genetika člověka • metody výzkumu, dědičné choroby a dispozice

•

28. Genetika populací • genetická struktura populace, vliv selekce na genofond populace, vývoj genofondu

•

•

•


89

5.12 Geografie Název předmětu: Geografie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Předmět vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a kartografie. Svým charakterem přesahuje geografie do dalších vzdělávacích oborů RVP G (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní zaklad). Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova. Během studia si žák prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa. Na předmět geografie navazuje předmět Seminář z geografie, který prohlubuje získané poznatky z geografie. Seminář z geografie se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-2-0 Předmět je vyučován první tři roky s časovou dotací 6 hodin. Výuka probíhá v kmenových třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí, počítačových učebnách a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce: frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika Fyzika – vlnové vlastnosti světla Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě, globální problémy moderní společnosti Chemie – organická chemie 90

Biologie - ekologie Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České republiky Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané téma; • zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací • vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře, článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a internetu); • zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů; • získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím, mezi přírodou a působením člověka.

Kompetence k řešení problémů Učitel: • připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce s textem; • vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností, kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy týkající se řešené problematiky; • pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede k samostatnosti při řešení problematických úloh;

91

• zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto problémů. Kompetence komunikativní Učitel: • navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a tvořivost žáků; • předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace; • vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností; • umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů. Kompetence personální a sociální Učitel: • pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali; • realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a tolerují názory ostatních; • zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.

Kompetence občanská Učitel: • rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce; • pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní podněty • zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění nejen v okolí jeho bydliště.

Kompetence k podnikavosti Učitel: • umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze a tím posiluje jeho zručnost; • důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří v žácích pocit zodpovědnosti; • zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou práci; • oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a úspěšnému podnikání.

Použité zkratky: RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia ZSV: Základy společenských věd GIS: geografické informační systémy DPZ: dálkový průzkum Země GPS: globální polohové systémy 92

1. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Poznámky

Úvod do studia geografie

- posoudí význam a postavení geografie v minulosti a v dnešní společnosti - porovná postavení Země ve Vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy - objasní zatmění Slunce a Měsíce, slapové jevy a střídání ročních období - na konkrétních příkladech vysvětlí důsledky pohybů Země - určí polohu místa na Zemi pomocí zeměpisných souřadnic - objasní pojem datová mez na konkrétním příkladu - používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů - pracuje s elektronickými mapami dostupnými na internetu - určí základní kartografická zobrazení a používá je s ohledem na jejich zkreslení - převádí vzdálenosti podle měřítka - orientuje se v topografických mapách s použitím znalostí metod zobrazování polohopisu, výškopisu a popisu - interpretuje obsah map, družicových snímků, kartogramů a kartodiagramů - pracuje s turistickými mapami a buzolou a orientuje se v terénu

Náměty: - geografická hra Matematika – příklady na datovou hranici

Země jako vesmírné těleso - vznik Vesmíru - sluneční soustava a její vznik - tvar a velikost Země - zeměpisné souřadnice - pohyby Země (důsledky pohybu Země pro život lidí a organismů, střídání dne a noci, střídání ročních období) - časová pásma na Zemi, kalendář - slapové jevy Kartografie - geografická kartografie a topografie – praktické aplikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, kartogramy - geografický a kartografický vyjadřovací jazyk – obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii - geografické informační a navigační systémy – geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), globální polohový systém (GPS) a jejich praktické využití - terénní geografická výuka, praxe a aplikace – praktická topografie, terénní cvičení, orientace, geografická exkurze, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny a jejich interakce Fyzickogeografická sféra - složky fyzickogeografické sféry a vztahy a vazby mezi nimi Atmosféra - vertikální členění atmosféry - počasí a podnebí - klimatogeografičtí činitelé - všeobecná cirkulace atmosféry - klimatické pásy Země - vliv člověka na atmosféru

Hydrosféra - voda moří a oceánů - voda pevnin (vodní toky, jezera, vodní nádrže, rašeliniště, bažiny,

- rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi - objasní jevy v atmosféře - vysvětlí princip všeobecné cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů Země - porovná jednotlivé typy klimatických pásů - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na atmosféru

- objasní velký a malý oběh vody - rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině - uvede na konkrétních příkladech vliv

Zařazena samostatná práce (mapa fiktivního ostrova); terénní vyučování (práce s buzolou a mapou v areálu školy. Matematika – měřítko. Fyzika – světlo. Informatika – práce s aplikacemi (Janitor, MultiSpec). Náměty: - terénní vyučování (práce s buzolou, mapou a GPS v areálu školy) - práce s geografickými aplikacemi - samostatná práce (mapa fiktivního ostrova)

Chemie – vlastnosti plynů. Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - analýza geograficky zaměřených flashových animací Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma

93

člověka na hydrosféru

slatiniště) - podpovrchová voda - voda vázaná ve sněhu a ledu - vliv člověka na hydrosféru

Litosféra a georeliéf - složení pevného zemského tělesa - geologická historie Země - mineralogické a petrologické složení Země - zemský magnetismus - energetická bilance Země - desková tektonika, litosférické desky - vulkanismus a zemětřesení - vliv lidské činnosti na georeliéf - vnitřní a vnější geomorfologické síly a jejich konkrétní projevy na zemském povrchu - mechanické a chemické zvětrávání - rekultivace a revitalizace krajiny Pedosféra - zvětrávání a sedimentační proces - vznik a vývoj půd - půdní typy - rozložení půdních typů na Zemi - vliv člověka na pedosféru - geologická exkurze

Biosféra - hlavní biomy Země - zonální a azonální jevy

- objasní jevy v litosféře - porovná složení jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy - porovná na příkladech mechanismy působení endogenní a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí - využívá geologickou mapy ČR k objasnění geologické vývoje regionů - určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin s využitím petrografického klíče

-

objasní jevy v pedosféře charakterizuje půdní obal Země vysvětlí půdní procesy zhodnotí význam jednotlivých půdních typů a jejich rozmístění na Zemi - určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na pedosféru

- rozliší hlavní biomy Země - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na biosféru

Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - terénní výuka (hydrobiologický a hydrologický průzkum toku) Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - skupinová spolupráce při přípravě posterů - analýza flashových animací s tematikou litosféry a georeliéfu

Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - terénní vyučování (půdní profil a edafon) Biologie – botanika, zoologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - příprava referátu – vlastní projev na jednoduché téma - příprava posterů – skupinová spolupráce

94

2. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Socioekonomická sféra - složky socioekonomické sféry a vztahy a vazby mezi nimi

- objasní jevy v socioekonomické sféře

Geografie obyvatelstva a sídel - základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky - struktura obyvatelstva - světová náboženství - migrace - ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, městská sídla, geografická poloha sídel, - urbanizace, suburbanizace

- zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva - objasní rozmístění obyvatelstva na Zemi - analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa - charakterizuje a na mapě ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi - charakterizuje vývoj sídel - objasní proces urbanizace a suburbanizace, aglomerace, konurbace, megapole na makroregionech světa -

Geografie zemědělství - lokalizační faktory - rozmístění rostlinné a živočišné výroby na Zemi - vliv zemědělství na krajinu a životní prostředí

- zhodnotí rozmístění zemědělství na Zemi a vliv fyzickogeografických faktorů na toto rozmístění - charakterizuje rostlinnou a živočišnou výrobu - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv zemědělské činnosti na krajinu a životní prostředí

Geografie průmyslu - lokalizační faktory - odvětvová a sektorová struktura průmyslu - vliv průmyslu na krajinu a životní prostředí - hlavní a jádrové oblasti světa a kontinentů

- zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů - vysvětlí územní dělbu práce - zhodnotí na příkladech světového hospodářství jako otevřený dynamický systém - vymezí periferní a jádrové oblasti světa - objasní pojmy „bohatý Sever“ a „chudý Jih“, třetí svět, nově industrializované země

Geografie dopravy - lokalizační faktory - typy dopravy a dopravních sítí - vliv dopravy na krajinu a životní prostředí

- zhodnotí rozmístění dopravy - objasní rozložení jednotlivých typů dopravních sítí na Zemi - charakterizuje dopravu silniční, železniční, leteckou, vodní a

Poznámky

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - esej na problematiku vlivu obyvatelstva na krajinu a životní prostředí - vlastní projev na jednoduché téma

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - brainstorming (lokalizační faktory) - příprava vlastního projevu na téma vlivu zemědělství na krajinu a životní prostředí - práce s odbornými články a časopisy Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - brainstorming (lokalizační faktory) - příprava vlastního projevu na téma vlivu průmyslu na krajinu a životní prostředí - práce s odbornými články a časopisy Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)

95

Geografie cestovního ruchu - lokalizační faktory - hlavní světové oblasti cestovního ruchu

Integrační seskupení - integrace a dezintegrace - Evropská unie - další světová seskupení

Globální problémy - globalistka a globalizace - problémy etnické, konfesní, populační, ekologické, surovinové, energetické, problém války, nakládání s jaderným odpadem, hladu a podvýživy

potrubní - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv dopravy na krajinu a životní prostředí

Náměty: - brainstorming (lokalizační faktory) - příprava vlastního projevu na téma vlivu zemědělství na krajinu a životní prostředí - práce s odbornými články a časopisy

- vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu - porovná jejich lokalizační faktory a potenciál - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv dopravy na krajinu a životní prostředí

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - skupinová práce (příprava zájezdu)

- rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační seskupení a organizace podle jejich vzájemné podobnosti a odlišnosti - popíše evropský integrační proces a vztah ČR k EU

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) ZSV – mezinárodní organizace, Evropská unie.

- lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - objasní pojmy globalizace, Fair Trade, ohniska napětí ve světě, - objasní vliv globalizace na kulturní a hospodářské změny

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, částečně Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě) Náměty: - práce s odbornými články a časopisy - analýza filmových dokumentů (Hotel Rwanda)

Krajina a životní prostředí - krajina a její vývoj - přírodní a kulturní krajina - změny ve využívání krajiny - environmentalistika - krajinná ekologie - typy krajiny a potenciál krajiny

- objasní pojmy krajina kulturní a přírodní, environmentalistika a krajinný potenciál - zhodnotí na příkladech různé typy krajinných systémů - analyzuje krajinné složky a prvky na konkrétních typech krajiny - zhodnotí vliv přírodních i společenských faktorů na životní prostředí na lokální, regionální a globální úrovni

Politická geografie - státní zřízení - geopolitické procesy - hlavní světová ohniska napětí

- rozliší a porovnává státy světa - lokalizuje na mapě světa hlavní geopolitické problémy s přihlédnutím k historickému vývoji - rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální

Regionální geografie - úvod do regionální geografie - regionalizace fyzickogeografická a socioekonomická

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - příprava vlastního projevu na téma - práce s odbornými články a časopisy - hry zaměřené na globální problematiku - analýza filmových dokumentů (Darwin´s nightmare) ZSV - politologie

Náměty: - práce s odbornými články a časopisy

96

- makroregiony světa

Regionální geografie Afriky - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

geografickou dimenzi - vymezuje regiony na základě různých kritérií - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly v životním stylu - objasní problémy regionu a nastíní možná řešení problému - charakterizuje vybrané státy regionu

Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi)

97

3. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Poznámky

Regionální geografie Asie - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

- zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě)

Regionální geografie Ameriky - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

- zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropském životním stylu

Regionální geografie Austrálie, Oceánie a Antarktidy - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a

- zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních,

Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy. Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi) Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy. Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi) Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy.

98

dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

hospodářských a demografických charakteristik lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu


Regionální geografie Evropy - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu - regionalizace na celky západní, severní, jižní, jihovýchodní a východní Evropa - komplexní charakteristika uvedených regionů - charakteristika států Evropy

- zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě)

Regionální geografie ČR - poloha - přírodní podmínky - hospodářství – nerostné suroviny, průmyslová výroba a zemědělství - transformační a ekonomické procesy - obyvatelstvo a sídla - regiony a euroregiony - životní prostředí ČR - hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě - geografie krajů ČR - geografie místní oblasti

- zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje ČR - lokalizuje na mapách hlavní rozvojová ráda a periferní oblasti ČR - rozliší specifika jádrových a periferních oblastí - objasní demografickou strukturu obyvatelstva a sídel - zhodnotí přírodní, kulturní, politické a hospodářské možnosti ČR - objasní administrativní členění ČR - vymezí místní region na mapě podle zvolených kritérií a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům

-

-

Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy. Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi) Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy. Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů

99

5.13 Informační a komunikační technologie Název předmětu: Informační a komunikační technologie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je tvořen ze vzdělávacího oboru Informatika a Informační a komunikační technologie. Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání , zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro samostatné studium odborných informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti na příslušnou legislativu. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-0-0 Předmět je realizován jako povinný v 1. a ve 2.ročníku. Ve 3.ročníku navazuje volitelný předmět Seminář ICT (0-0-2-3), ve 4.ročníku je zařazen volitelný předmět Seminář počítačové gramotnosti (0-0-0-2), který připravuje žáky k práci s prostředky informačních a komunikačních technologií s cílem růstu jejich počítačové gramotnosti s možností získání mezinárodní certifikace ECDL. Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části, avšak pouze v případě, že žák zvolí ve 3.ročníku Seminář ICT. Výuka probíhá v odborné učebně výpočetní techniky a ve všech hodinách jsou třídy děleny tak, aby žák mohl pracovat u počítače samostatně. Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Používané metody a formy práce: Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné informace vyhledávají nejen na internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným textem. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách

100

Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie jsou integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby: si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a vytvářeli si o nich představu. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky k tomu, aby: chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů. Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi. Kompetence k učení Učitel: • zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků; • motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání a zpracování informací; • vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro samostatné studium odborných textů; • rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet) tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost. Kompetence k řešení problémů Učitel: • vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním doporučených algoritmických postupů; • podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech; • představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…); • učí žáky efektivně vyhledávat informace na internetu nácvikem využívání různých vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích.

101

Kompetence komunikativní Učitel: • vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních prostředků počítačových sítí k výměně informací; • dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace; • vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně; • rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových stránek pomocí jazyka HTML). Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu, střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační schopnosti žáků a jejich sociální chování; • diskutuje se žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede žáky k účinné ochraně osobních dat; • rozebírá s žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je k jejich dodržování; • vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich odpovědný vztah k vlastnímu zdraví. Kompetence občanská Učitel: • vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím, že diskutuje s žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a softwarových produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění zdrojů,z nichž žák čerpá informace při své práci. Kompetence k podnikavosti Učitel: • volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; • vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti vzdělávání, tak ze světa práce.

Použité zkratky: PC počítače ICT informační a komunikační technologie SW software HW hardware HTML programovací jazyk

102

Učivo 1. ročníku Opakování znalostí ze ZŠ

1. Digitální technologie 1.1 Ergonomie,hygiena a bezpečnost práce s ICT - ochrana zdraví,možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami 1.2 Informatika - vymezení teoretické a aplikované informatiky 1.3 Hardware - funkce prostředků ICT,jejich částí a periferií, technologické inovace,digitalizace 1.4 Software - funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí 1.5 Informační sítě - typologie sítí 1.6 Údržba a ochrana dat – správa souborů a složek

2. Zdroje vyhledávání informací, komunikace 2.1 Informace – data a informace, relevance, hodnota informace, informační zdroje, odborná terminologie 2.2 Informační etika

3. Zpracování a prezentace informací 3.1 Aplikační software –základy textových editorů, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, základy tabulkových kalkulátorů

Výsledky vzdělávání Žák: synchronizuje znalosti ze ZŠ

Poznámky( přesahy, průřezová témata, kompetence)

-navrhuje bezpečné PC pracoviště dle základních ergonomických pravidel -při práci s výpočetní technikou využívá teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardware a software -ovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware -řeší efektivně problémové situace na počítači

Osobnostní a sociální výchova,mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem

-využívá dostupných služeb informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci a vlastnímu vzdělávání -využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů -posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací

-zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního software

Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji Prezentace na zadané téma s využitím interaktivních prostředků Využití e-learningu Samostatná práce dle pracovních listů a návodů

Mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji

Mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji Prezentace na zadané téma s využitím interaktivních prostředků Samostatné projekty dle zadání Samostatná práce dle pracovních listů a návodů

103

Učivo 2. ročníku

1. Digitální technologie 1.1 hygiena a bezpečnost práce s ICT - ochrana zdraví 1.2 Informační sítě - typologie sítí, Internet, síťové služby a protokoly 1.3 Údržba a ochrana dat – komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat

2. Zdroje vyhledávání informací, komunikace 2.1 Informace - informační zdroje 2.2 Informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů

3. Zpracování a prezentace informací 3.1 Aplikační software – další možnosti textových editorů , další možnosti tabulkových kalkulátorů, prezentační software, grafické editory



-dodržuje hygienu a bezpečnost při práci s počítačem -ovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware -řeší efektivně problémové situace na počítači

Osobnostní a sociální výchova,mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji Využití e-learningu Samostatná práce dle pracovních listů a návodů

-využívá dostupných služeb informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci a vlastnímu vzdělávání -využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchova, propojení s jakýmkoliv předmětem Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji

-zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního software a multimediálních technologií

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchova, propojení s jakýmkoliv předmětem Náměty: Skupinová i samostatná práce s informačními zdroji Prezentace na zadané téma s využitím interaktivních prostředků Samostatné projekty dle zadání Samostatná práce dle pracovních listů a návodů

104

5.14 Výtvarná výchova Název předmětu: Výtvarná výchova Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Předmět Výtvarná výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu výuky se žáci seznámí se základními výtvarnými prostředky, postupy a technologiemi. Důležitou složkou je získání přehledu nejvýznamnějších výtvarných směrů, autorů a děl. Žák je veden k tomu, aby zejména: - chápal význam emotivních a pocitových prožitků pro život - podílel se na utváření tvůrčí atmosféry a příjemného prostředí pro práci a pobyt ve škole - v rámci svých možností se snažil vyjádřit výtvarnými prostředky - chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny - na základě poznání duchovních a kulturních hodnot současných i minulých utvářel nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím - chápal význam výtvarného díla a výtvarného umění v historickém kontextu. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: • frontální výuka • skupinová a týmová spolupráce • besedy, přednášky a diskuse s odborníky •

exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Výtvarná výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie CHE – Chemie Dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu výtvarná výchova.

105

Průřezová témata: Rozvoj schopností a poznávání,sebepoznávání a sebepojetí, kreativita , komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova Evropská a světová hudba nás zajímá v průřezovém tématu Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. Kulturní diference - průřezové téma Multikulturní výchova Vztah člověka k prostředí - průřezové téma Environmentální výchova Produktivní činnosti – tvorba mediálního sdělení - průřezové téma Mediální výchova Klíčové kompetence V rámci vyučovacího předmětu výtvarná výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • vede žáky k porozumění výtvarnému dílu, k jeho aktivnímu vnímání; • vede je k rozvoji jejich výtvarných schopností, ke správným výtvarným návykům, k aktivní výtvarné činnosti; • před návštěvou výstavy rozebere s žáky fakta o dílech, která shlédnou, uvede žáky do kontextu a rozebere s žáky obsah a provedení výstavy; • při výtvarné činnosti vytváří učitel prostředí pro tvorbu a experiment; • prostřednictvím práce s referáty dává učitel žákům příležitost naučit se vyhledávat, třídit, zpracovávat a předávat informace, uchovávat je a dále uplatňovat. Kompetence k řešení problému Učitel: • zadá samostatné práce v podobě vypracování jednoduchých výtvarných děl, společně pak hledá návod ke zpracování a určí zdroje informací; • po zpracování a předvedení výtvarného díla učitel diskutuje se žáky o obsahu a jeho provedení. Kompetence komunikativní Učitel: • vytváří prostor pro diskuzi a obhajobu vlastních názorů, např. při výtvarných činnostech a upozorňuje na nutnost vzájemné tolerance; • průběžně ověřuje schopnost žáků užívat zavedené pojmy, vyjadřovat se písemně i ústně k probíraným tématům i výtvarným dílům. Kompetence personální a sociální Učitel: • vytváří v hodinách výtvarné výchovy prostor pro společnou práci, pro práci v týmu, kde si žák hledá a nachází svou pozici, umí pomoci nebo o pomoc požádat a tím ovlivňovat kvalitu společné práce a současně vytvářet a upevňovat dobré mezilidské vztahy; 106

• vede žáka k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacení emocionálního života; • vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování. Kompetence občanské Učitel: • při výtvarných činnostech a návštěvách divadelních představení učitel uvádí nejen do povědomí žáků, ale i do jejich životní praxe pravidla chování a společenské etikety; • učitel vysvětluje žákům význam našich národních tradic a kulturního a historického dědictví a zapojuje dle možnosti žáky do kulturního dění. Kompetence podnikavosti Učitel: systematicky vede žáka k tvořivé práci a vlastním příkladem vytváří pozitivní vztah k manuální činnosti Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie VYV - Estetická výchova výtvarná PT – průřezové téma

107

Učivo 1. – 2. ročník


Poznámky

Žák:

-Umělecký proces a jeho vývoj - umělecký proces a realita - chápaní uměleckého procesu - znakové systémy jednotlivých druhů zemí - historické proměny pojetí uměleckého procesu - prezentace uměleckého díla - Role subjektu v uměleckém procesu - smyslové vnímání a jeho rozvoj - interpretace a recepce uměleckého díla - tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta - Úloha komunikace v uměleckém procesu - umění ve společnosti - role umělce - proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků - publikum a jeho role - nové technologie a jejich vliv na umělecký proces - subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané - experiment z hlediska inovace prostředků - analýza vizuálně obrazových systémů - prostředky a postupy jednotlivých výtvarných disciplín - možnost vizuálně obrazných vyjádření - technologické postupy a metody, tvorby - člověk a prostředí - architektura a její vliv na člověka v proměnách času - seznámení s aktuální situací na české výtvarné scéně - výtvarné prostředky - nová média

- proměny života - osobnost, vztahy - vnitřní krajina - studie, inspirace přírodními motivy - diskusní fórum v intencích esteticky hodnotících hledisek Vizuální kultury - individuální, kolektivní projev - práce ve skupině - akční tvorba - proměny hodnot a její odraz v umění - světonázorové, náboženské, filosofické zázemí historických slohů - hmota a materiál - kompozice, barva - tvar linie, bod - kontrast, rytmus, plocha - tvorba v ploše a prostoru, v exteriéru

- vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách - vysvětlí umělecký znakový systém vnitřně diferencovaný a rozpozná v něm umělecké znaky od objevných až po konveční - na příkladech vysvětlí roli uměleckého znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve svém významu - objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí - vysvětlí, jaké předpoklady jsou k zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti - objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického přístupu k uměleckému procesu - objasní podstatné rysy aktuálního přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku vkusu a estetických norem - rozpoznává specifičnost různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě a nově uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci - v konkrétních případech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky - vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace - interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta

- uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační

PT1 Osobnostní a sociální výchova Okruhy: Sociální komunikace, Spolupráce a soutěže Náměty: Spolupráce a soutěž – prolínají celým studiem s přiměřenou gradací v jednotlivých ročnících

CHE

DEJ

CJL

HUV, ICT

BIG

- na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná - osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě

ZSV

- na příkladech uvede vliv společenských

ZSV

kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace - pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, typy kontrastů, rozvržení tvarů a hmot v ploše a prostoru, vyjádření pohybu a změn v obraze a vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání

ZSV MAT FYZ CHE

108

- seznámení s novými médii a technikami - současné umělecké směry a jejich vliv na společnost na konci 20. století - výtvarné techniky – grafika, malba - základy fotografie - prostorová tvorba - vliv reklamy - film, fotografie - street art - užitá grafika, design - masovost a autenticita projevu - moderní umění a archetypální principy jako zdroj inspirace - archetypální souznění různých kultur - tradice, zvyky, folklór - klasická a nová média v proměnách času - proměnlivost obrazu v čase - návštěvy galerií - interpretace obsahu vizuálně obrazných vyjádření - reflexe vývoje umění v současné společnosti - umělecké směry 20. století - seznámení se současnými výtvarnými tendencemi - vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků - nestandardní postupy ve výstavbě díla - současné výstavy v kontextu společenského dění - citace, parafráze, narážka - humor ve výtvarném umění - autenticita projevu a vyprázdněnost forem - seznámení s umělecko-historickými památkami v nejbližším okolí

- využívá znalostí, aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy - charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovná výběr a způsob užití prostředků - své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci - na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot - vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií

- rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry s důrazem a umění od konce 19. století

ICT

CJL CHE

ZSV

DEJ, ZSV

GGR

- na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn DEJ uměleckých směrů a objasní širší společenské a filosofické okolnosti vzniku uměleckých děl

- na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace

CJL, GGR

109

5.15 Hudební výchova Název předmětu: Hudební výchova Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Předmět Hudební výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu výuky se žáci seznámí se základními hudebními styly, žánry a formami, s kategoriemi hudebních nástrojů i s moderními prostředky pro editaci a zpracování hudby. Důležitou složkou je přehled nejvýznamnějších hudebních skladatelů a děl. Žák je veden k tomu, aby zejména : - chápal význam emotivních a pocitových prožitků pro život - v rámci svých možností interpretoval a produkoval hudbu - našel v hudbě prostředek relaxace i duševního obohacení - chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny si na základě poznání duchovních a kulturních hodnot současných i minulých utvářel nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím, chápal význam hudby v historickém kontextu. Časové a organizační vymezení Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 2-2-0-0 Hodinová dotace podle jednotlivých tématických celků: Pěvecká činnost(15 hodin),Vokální hudba(15 hodin), Instrumentální hudba (10 hodin),Hudební nauka (15 hodin),Poslechová činnost (5 hodin) Žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu. Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená hudebními nástroji a audio-vizuální technikou. Na předmět navazuje volitelný předmět nebo seminář Dějiny kultury (od 3. ročníku). Žáci mohou dále navštěvovat nepovinný předmět Sborový zpěv, Taneční folklorní soubor a Cimbálovou muziku. Maturitní zkoušku lze skládat jako zkoušku nepovinnou. Používané metody a formy práce: Učitel: • klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních schopností - kompetence komunikativní; • organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo; • organizuje návštěvy výstav, koncertů a divadelních představení podle aktuálních možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým prožitkům a formuje jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled; • zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentace.

110

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Hudební výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd - osobnostní a sociální výchova, okruhy sociální komunikace a spolupráce,soutěž, Biologie – anatomie hlasového ústrojí,hlasová hygiena Jazyk český – vedení ke správné artikulaci, vedení ke znalosti lidových tradic a kulturního dědictví. Tělesná výchova – vedení ke správnému rytmu, pohybové a rytmické dovednosti, k tanci. Dějepis – vedení ke studiu jednotlivých historických období z hlediska hudebního myšlení Fyzika – akustika Průřezová témata: Rozvoj schopností a poznávání,sebepoznávání a sebepojetí, kreativita , komunikace, hodnoty, postoje, praktická etika z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova Evropská a světová hudba nás zajímá v průřezovém tématu Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. Kulturní diference - průřezové téma Multikulturní výchova Vztah člověka k prostředí - průřezové téma Environmentální výchova Produktivní činnosti – tvorba mediálního sdělení - průřezové téma Mediální výchova

Klíčové kompetence V rámci vyučovacího předmětu hudební výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • vede žáky k porozumění hudby, k jejímu aktivnímu vnímání; • vede je k rozvoji jejich hudebních schopností, ke správným pěveckým návykům, k aktivní hudební činnosti; • vede žáky k využívání jednoduchých hudebních nástrojů; • před návštěvou koncertu rozebere s žáky fakta o hudbě, která zazní, uvede žáky do kontextu a rozebere s žáky obsah a provedení koncertu po jeho skončení; • při hudebně – pohybových, vokálních a instrumentálních činnostech vytváří učitel prostředí pro tvorbu a experiment; • prostřednictvím práce s referáty dává učitel žákům příležitost naučit se vyhledávat, třídit, zpracovávat a předávat informace, uchovávat je a dále uplatňovat.

111

Kompetence k řešení problému Učitel: • zadá samostatné práce v podobě jednoduchých poslechových referátů, společně pak hledá návod ke zpracování a určí zdroje informací; • po zpracování a předvedení referátu učitel diskutuje se žáky o obsahu a jeho provedení. Kompetence komunikativní Učitel: • vytváří prostor pro diskuzi a obhajobu vlastních názorů, např. při poslechových činnostech a upozorňuje na nutnost vzájemné tolerance; • průběžně ověřuje schopnost žáků užívat zavedené pojmy, vyjadřovat se písemně i ústně k probíraným tématům i hudebním dílům. Kompetence personální a sociální Učitel: • vytváří v hodinách hudební výchovy při instrumentálních , vokálních i hudebněpohybových činnostech prostor pro společnou práci, pro práci v týmu, kde si žák hledá a nachází svou pozici, umí pomoci nebo o pomoc požádat a tím ovlivňovat kvalitu společné práce a současně vytvářet a upevňovat dobré mezilidské vztahy; • vede žáka k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacení emocionálního života; • vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování. Kompetence občanské Učitel: • při výchovných koncertech a návštěvách divadelní představení učitel uvádí nejen do povědomí žáků, ale i do jejich životní praxe pravidla chování a společenské etikety; • učitel vysvětluje žákům význam našich národních tradic a kulturního a historického dědictví a zapojuje dle možnosti žáky do kulturního dění. Kompetence podnikavosti Učitel: • systematicky vede žáka k tvořivé práci a vlastním příkladem vytváří pozitivní vztah k manuální činnosti.

112

Poznámky

Učivo

Výsledky vzdělávání - žák

• Umělecký proces a jeho vývoj • umělecký proces a realita • chápání uměleckého procesu • znakové systémy jednotlivých druhů umění • historické proměny pojetí uměleckého procesu • prezentace uměleckého díla • Role subjektu v uměleckém procesu • smyslové vnímání a jeho rozvoj • interpretace a recepce uměleckého díla • tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta • Úloha komunikace v uměleckém procesu • umění ve společnosti • role umělce • proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků • publikum a jeho role • nové technologie a jejich vliv na umělecký proces • subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané • Téma prolíná celým učivem HUV

• vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních Osobnostní a sociální výchova okruhy aktivitách, objasní její význam v procesu Sociální komunikace a Spolupráce a soutěž - prolíná celým studiem HUV umělecké tvorby i v životě i jako základního faktoru rozvoje své osobnosti • vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a rozpozná v něm umělecké znaky od objevných až po konvenční • na příkladech vysvětlí roli uměleckého znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve svém významu; vysvětlí vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci • objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí • vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti • objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, rozpozná je v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu • objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu" a „estetických norem" • vystihne nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvede jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu

• hlasová výchova • správné dýchání • hlasová hygiena • rozezpívání • správné tvoření tónů • artikulace • hlavový tón • zpěv • jednohlasé písně lidové a umělé • kánony lidové a umělé • úpravy lidových i umělých písní, trojhlas • intonace • zpěv hudebních motivů • imitace • intonační výcvik

• uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě • využívá svého individuálního pěveckého potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje • zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový dvojhlas, trojhlas (na základě hudebních schopností a dovedností, a rozložení hlasů ve třídě) • reprodukuje zpívaný (hraný) vzor na základě svých individuálních schopností a dovedností • dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, provádí jednoduché hudební improvizace na zákl. svých individ. schopností a dovedností • vytváří tonální představu dur, moll, ale i intervalovou 1 - 8 • rytmizuje jednoduché texty

BIG CJL TEV

113

• zhudebnění •přísloví, pořekadel • vlastního textu • vytvoření vlastních drobných skladeb • intervaly • opěrné písně • základ harmonie (T, D, S) • rytmický výcvik • hra na tělo • rytmizace textů a písní rytmickými nástroji

• hra na hudební nástroje • tvorba instrumentálních doprovodů • jednoduchá aranžmá • nauka o hudebních nástrojích • partitura • vývoj notace

• tanec • pohyb na hudbu • dobové • hudební myšlení v období • rytmicko-monomelodickém (starověk) • polymelodickém (středověk renesance) • melodicko-harmonickém (baroko) • (rytmus, melodie, výrazové prostředky, tónina; hudební formy: organum, kánon, moteto, mše, madrigal)

• užívá i některých melodických nástrojů při individuálních i společných hudebních aktivitách přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem • orientuje se v notovém zápise jednoduchých, příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních skladeb

• •reaguje na hudbu pohybem a ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím

TEV

• •vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku

CJL DEJ VYV

• tvůrce hudby a interpret • •popíše a na příkladech ukáže • tvůrce a interpret jako jedna osoba, důležité znaky tvorby a řecké hudební umění, ranný interpretace hudebního díla, středověk, skladatelé Ars antiqua a vysvětlí, v čem tkví originální a Ars nova a jejich služba idejím, nezaměnitelný přínos skladatele a nizozemští skladatelé a přísná interpreta imitace, Palestrina, Lasso; čeští skladatelé -Vodňanský, Kryštof Harant, Adam Michna, B. M. Černohorský; • dále pak např. Bach, Mozart, Chopin, Schumann, Liszt

CJL DEJ VYV

114

• periodizace hudebního vývoje • hudba vokální a instrumentální • hudební formy • charakteristické znaky slohů

• •orientuje se ve vývoji hudebního CJL umění; uvědomuje si rozdílnost DEJ hudebního myšlení v jednotlivých VYV etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků. na základě historických, společenských a kulturních kontextů, popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla

115

• hledisko historické a kulturní • hudba česká a světová • Pravěk • Starověk • Ars antiqua • Ars nova • Renesance a humanismus • Baroko

h u d e b n í ž á n r y • estetická a umělecká hodnota hudebního díla • komplexní popis a interpretace hudebního díla, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní • populární hudbareflexe • jazz- konce 19. stol. • 20. léta • 30. léta - swing • 40. léta - bop, blues, country western, zpěvácké hvězdy • 50. léta – rokenrol • hudba jako kulturní statek a jako zboží • hudební průmysl • hudba a její využití v běžném životě • akustika • hlasové ústrojí • sluchové ústrojí • tvorba tónu • vyrovnáván í vokálů • hlasové rejstříky • hlavový tón • zpěv •

• odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích

CJL DEJ

• interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě, které dokáže v diskusi obhájit

DEJ

• přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému poselství; na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností toto poselství dešifruje a interpretuje • uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout

CJL DEJ ZSV

• uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě • uplatňuje zásady sluchové hygieny v běžném životě • využívá svého individuálního pěveckého potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje • zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový dvojhlas, trojhlas, čtyřhlas (na základě hudebních schopností a dovedností, a rozložení hlasů ve třídě) • dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, provádí jednoduché hudební improvizace na zákl. svých individ. schopností a dovedností • zpívá z not v rozsahu 1 - 5 v daných toninách • vytváří vlastní rytmické modely, které

FYZ, BIG, CJL, TEV

116

• úpravy lidových i umělých písní, trojhlas, čtyřhlas • individuální tvorba • melodie rytmizuje, podkládá textem a zapisuje do not • intervaly • opěrné písně • harmonické cítění • rytmický výcvik • hra na tělo • vytváření drobných rytmických etud, jejich rytmický zápis • hra na hudební nástroje • tvorba instrumentálních doprovodů • jednoduchá aranžmá • improvizace, stylizace • partitura • nástroje symfonického orchestru • orientace v notovém zápise • moderní hudební nástroje

• využívá jednoduché, příp. složitější hudební nástroje (např. elektronické) při individuálních či společných hudebních aktivitách • orientuje se v notovém zápise jednoduchých, příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních skladeb; na základě svých individ. hudebních schopností tyto skladby realizuje (účastní se jako vokalista nebo instrumentalista)

• taneční hudba • techno, disco, hip hop, reggae, house, break, trance, rap

• •pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů

TEV

• hudební myšlení v období • melodicko-harmonickém (klasicismus, romantismus, impresionismus) • sonické období (hudba 20. stol.) • (rytmus, melodie, výrazové prostředky, hudební formy)

• •vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku

C J L

• tvůrce hudby a interpret • tvůrce a interpret jako jedna osoba • Divadla malých forem • Britský rock - Beatles • Folk music - Bob Dylan • Folkrock - Simon & Garfunkel • Underground - Frank Zappa • Big Beat u nás - Miki Volek, Olympic, Matadors, Petr Novák

• periodizace hudebního vývoje • hudba vokální a instrumentální • hudební formy

• popíše a na příkladech ukáže důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta

D E J C J L D E J

• •orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů, popíše podmínky a okolnosti

C J L D E J V Y V

117

• charakteristické znaky slohů • hledisko historické a kulturní • hudba česká a světová • Baroko • Rokoko • Klasicismus • Romantismus impresionismus • Další směry 20. století • hudební styly a žánry, funkce hudby • hudba a její využití v běžném životě • hudba jako kulturní statek a jako zboží • hudební průmysl • hudba vážná a populární - převádění stylů, úpravy, transkripce ve 20. století (u nás např. Jiří Stivín, Tomáš Víšek, Jiří Hlaváč, Michael Kocáb, ve světě např. Sting, ERA)

vzniku hudebního díla

• •odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích

• estetická a umělecká hodnota hudebního • •interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; díla ve 20. stol. vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě, • pojem kýč které dokáže v diskusi obhájit • hudba jako zboží • pojem komerce • hudba na objednávku • kvalita uměleckého díla • přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově bludiště stylů ve 20. století reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované • Volná atonalita pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému • Dodekafonie a surealismus poselství; na základě svých schopností, znalostí i • Modální hudba získaných zkušeností toto poselství dešifruje a • Neoklasicismus interpretuje • Neofolklorismus • uvědomuje si roli hudebního průmyslu v • Témbrová hudba • Elektroakustická a elektronická hudba a mi současném světě; popíše možnosti využití hudby • uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých lidí kro intervaly A. Háby k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob • Minimalismus prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a • Stylové syntézy, fúze a „nezařaditelní" názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se • využití hudby s hudbou ztotožnit či ji odmítnout • Muzikály • upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou • Festivaly nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se • Divadla od takové hudby distancovat • Nahrávací studia, CD, DVD • Masová média, reklama, znělka • moderní populární hudba 70. a 80. let u nás i ve světě

D E J Z S V

ZSV

Z S V D E J Z S V

118

• Hard rock • Heavy metal • Art rock • Pompézní rock • Pop rock • Disco • Punk a nová vlna • Nový romantismu s a neorock • Střední proud • např. R. Wagner Židovstvo v hudbě • Protestsong y • neonacistické metalové kapely

119

5.16 Tělesná výchova Název předmětu: Tělesná výchova Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět tělesná výchova vychází z RVP G a realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Žáci jsou vedeni k pravidelnému celoživotnímu provádění pohybových činností, k uvědomění si důležitosti tělesného pohybu pro kompenzaci negativních vlivů způsobů života, ke zdravému životnímu stylu, k pozitivnímu a radostnému vnímání pohybu, který by se měl stát důležitou a vítanou součástí jejich života. Pohybové aktivity vedou k povzbuzování pocitu sounáležitosti a ke spolupráci s kolektivem žáků, ke správnému rozhodování a chování se v duchu fair play, k toleranci, respektu a vzájemné pomoci. Žáci si osvojují účelné chování a zásady poskytnutí nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a při nebezpečí. Cílem tělesné výchovy je uvědomit si své vlastní pohybové možnosti a zájmy, vliv pohybu na zdraví a duševní pohodu, rozvíjet schopnosti komunikace a navazovat dobré vztahy. Škola se pravidelně účastní sportovních soutěží v nejrůznějších odvětvích a účast je otevřená všem zájemcům z řad žáků školy. Časové a organizační vymezení: ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 - 2 - 2 -2 V hodinách tělesné výchovy je většinou oddělena výuka dívek a chlapců, na lyžařském a sportovně turistickém kurzu je společná. Výuka tohoto předmětu probíhá podle možností školy a možností počasí v prostorách: tělocvična, posilovna, sportovní hala, atletický ovál, travnaté hřiště, přírodní prostředí. Zdravotní tělesná výchova je integrována do běžných hodin, pro žáky se zdravotním omezením je užíván individuální přístup. Součástí výuky jsou : Lyžařský a snowboardový kurz v 1. ročníku Sportovně turistický kurz ve 2. ročníku Výběrový kurz lyžování a snowboarding v Alpách (dle zájmu) Podle zájmu žáků nabízíme sportovní kroužky různých zaměření. Používané metody a formy práce: Vyučovací hodina, závod, soutěž, turnaj, kurz, beseda, přednáška, referát, Metody: podle fáze vyučování – motivace, fixace,diagnostika. Podle počtu žáků – skupinová práce, individuální práce. Podle pramene žákova poznání – slovní: výklad, přednáška, rozhovor; názorně demonstrační: ukázka, pozorování; dovednostně-praktické: napodobování, experimentování. Aktivizující metody: diskuse, řešení problému, hry.

120

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět tělesná výchova má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Biologie – znalosti o lidském těle Fyzika – zákonitosti pohybu Hudební výchova – rytmus Výtvarná výchova – estetika Informatika – možnost využití při získávání informací Dějepis – historie sportů a olympijské hry Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu tělesná výchova jsou integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova: -poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - sociální komunikace - morálka všedního dne - spolupráce a soutěž Multikulturní výchova:- pochopení, že všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními zvláštnostmi, bez ohledu na svůj původ, uplatňovat základní morální normy. Environmentální výchova:- člověk a životní prostředí, uvědomění si postavení člověka v přírodě, ochrana přírody, uvědomění si zodpovědnosti za její současný a budoucí stav. Mediální výchova: využití při získávání a zpracování znalostí.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu tělesná výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Žák: Využívá ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí (referát, ročníková práce, beseda). Sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímá hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí (pohybové testy, měření výkonů, výsledky závodů a soutěží). Učitel: Vlastní aktivitou a příkladem, správným metodickým vedením povzbuzuje žáky k aktivnímu přístupu k osvojování pohybových dovedností a návyků, informací a vědomostí o zdravém životním stylu.

121

Kompetence k řešení problému Žák: Volí prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve (vhodný oděv pro různé pohybové činnosti, řešení herních situací, vhodná řešení při sestavování pohybových sestav). Spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení, spolupráce při sportovních hrách, při pobytu v horském prostředí, v přírodě). Učitel: podporuje žáky v tvůrčím řešení problémů při sestavování pohybových sestav, řešení herních situací, přípravě sportovních akcí , užití vhodného oděvu a pomůcek či náčiní pro sportovní činnost. Vytváří představu o správném složení vyučovací jednotky TV pro využití při pohybové činnosti ve volném čase nebo při výstupu ve vyučování. Pomáhá nalézat spojitosti s vědomostmi či dovednostmi získanými dříve či v jiných předmětech a využívat je pro zvládnutí nových úkolů. Podporuje týmovou práci a řešení problémů. Směřuje správným směrem při řešení vzájemných vztahů mezi spolužáky, spoluhráči, spoluaktéry pohybových činností. Kompetence komunikativní Žák: Vyjadřuje se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci. V projevech používá správné názvosloví a odbornou terminologii. Formuluje své myšlenky srozumitelně, souvisle a jazykově správně. Vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování . Učitel: Správným používáním terminologie a názvosloví vede žáky k jejich osvojování. Vlastním příkladem a kultivovaným projevem vede žáky k dovednostem komunikačním a vyjadřovacím. Hodnocením výstupů a referátů vede žáky ke správným formulacím a prezentacím svých prací. Zařazováním skupinových aktivit provokuje nutnost vzájemné komunikace, spolupráce a tolerance. Kompetence personální a sociální Žák: Posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, odhaduje důsledky svého jednání a chování v různých situacích (při výběru pohybových aktivit, sportovních terénů a prostředí, při záchraně a dopomoci, při první pomoci, při volbě pohybové zátěže, relaxaci a regeneraci, při zdravotním oslabení). Stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek (při výběru pohybových aktivit, sportovních terénů a prostředí, při záchraně a dopomoci, při první pomoci, při volbě pohybové zátěže, relaxaci a regeneraci, při zdravotním oslabení). Reaguje adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímá radu i kritiku (při pohybových testech, měření výsledků, hodnocení výsledků závodů a soutěží i osobního výkonu jednotlivce).

122

Ověřuje si získané poznatky, kriticky zvažuje názory, postoje a jednání jiných lidí (při samostatném plnění úkolů, vedení pohybových aktivit). Má odpovědný vztah ke svému zdraví, pečuje o svůj fyzický i duševní rozvoj, je si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí (při besedách, prezentaci referátů, výběru pohybových aktivit). Pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných pracovních a jiných činností, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly (při pohybových hrách, pobytu v přírodě, v horském prostředí, přípravě turistické akce, vedení pohybových aktivit). Podněcuje práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažuje návrhy druhých (při hledání vhodné sportovní taktiky a strategie, přípravě sportovní akce). Přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předchází osobním konfliktům, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým (při týmové spolupráci, sportovních soutěžích a utkáních). Učitel: Vysvětlením individuálních zvláštností každého jedince vede žáky k stanovení jejich vlastních reálných cílů. Na příkladech uvede možné důsledky jednání a chování v různých situacích, krizích a extrémních podmínkách, vysvětluje důležitost záchrany a dopomoci a respektování zásad bezpečnosti při cvičení. Vysvětluje důležitost první pomoci a právní důsledky jejího neposkytnutí. Pravidelným hodnocením, důslednou, ale přiměřenou kritikou vede žáky k přijetí a nápravě nedostatků. Provádí testování, měření a hodnocení výkonů .Umožňuje žákům ověřovat si vlastní výkonnost, zdokonalování či ztrátu tělesné kondice . Zapojuje všechny žáky do pohybových aktivit, her, soutěží s tím, že jim pomůže nalézt v nich jejich místo a uplatnění. Dává žákům prostor pro vlastní nápady a návrhy týkající pohybových aktivit, sportovních akcí a soutěží. Vlastním příkladem, včasným a přiměřeným zásahem ovlivňuje vztahy mezi žáky.

Kompetence občanská Žák: Jedná odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu. Chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje (při pobytu na horách a v přírodě, organizaci sportovních akcí, sportovních utkáních). Učitel: Vede žáky k angažovanosti při přípravě a realizaci sportovních akcí ve škole i v místě bydliště. Z vlastních zkušeností a při besedách s odborníky vede k pochopení významu životního prostředí, uvědomění si, že pořádání venkovních sportovních akcí ho může poškozovat. Povinností je tedy se chovat ohleduplně a popřípadě napravit škody. Kompetence k podnikavosti Žák: Má odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, tedy i ke vzdělávání. Uvědomuje si význam celoživotního učení a je připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám

123

Učitel: Vede žáky k zodpovědnosti za vlastní zdraví. Vysvětluje výhody tělesně zdatného a zdravého člověka v souvislosti s menší absencí, větší výkonností, psychickou odolností. Použité zkratky: RVP G – Rámcový vzdělávací plán pro gymnázia KK1 – kompetence k učení KK2 – kompetence k řešení problémů KK3 – kompetence komutativní KK4 – kompetence sociální personální KK5 - kompetence občanská KK6 – kompetence k podnikavosti PT – průřezové téma PT1 - Osobnostní a sociální výchova PT2 - Multikulturní výchova PT4 - Mediální výchova

1. – 4. ročník UCIVO

Činnosti ovlivňující zdraví: Význam pohybu pro zdraví - rekreační a výkonnostní sport - duševní hygiena Zdravý způsob života a péče o zdraví - denní režim - otužování Pravidla bezpečnosti a hygieny Základy první pomoci

Výstup ŠVP, žák Činnosti ovlivňující zdraví: - aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem - usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti - odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se zdravím a sportem - uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu - předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost - žák volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj)odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat -respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů - dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých - usiluje v rámci svých možností o aktivní podporu zdraví - samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu,překonávání únavy a předcházení stresovým situacím - usiluje o správné držení těla - projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při

poznámky

Do tělesné výchovy je z části integrován obor Výchova ke zdraví, který vhodně doplňuje praktické pohybové činnosti. PT1,2,4 KK1 –KK6 Náměty: Hry, soutěže, samostatná cvičení, skupinová cvičení, přednáška, beseda, měření výkonů

124

mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc

1. – 4. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností: Rozvoj pohybových schopností - posilovací a protahovací cvičení - cvičení na rozvoj rychlosti - cvičení na rozvoj vytrvalosti Pohybové hry Gymnastika - akrobacie - přeskoky a cvičení na nářadí Estetické a kondiční cvičení s hudbou - aerobik Úpoly - základy sebeobrany Atletika - běhy na dráze - běhy v terénu - skok do dálky nebo výšky - hody a vrhy Sportovní hry - volejbal, basketbal,florbal, kopaná - herní činnosti jednotlivce - herní kombinace - průpravné hry - hra se zjednodušenými pravidly a s menším počtem hráčů - pravidla Netradiční hry: - ringo, ultimate, stolní tenis, softtenis, další hry 2. ročník Turistika a pobyt v přírodě: Sportovně turistický kurz, Cykloturistika, turistika -výzbroj, výstroj -organizaze turistické/ cyklistické tůry -zásady první pomoci

1. ročník Lyžování a snowboarding - výzbroj, výstroj, údržba, nošení lyží - pravidla bezpečného chování, nebezpečí na horách - základní postoj, obraty, pády, bruslení,odšlapování - brzdění a zastavování - jízda na vleku - oblouky

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností: - zvládá osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů a dokáže je aplikovat ve hře,soutěži - zná základní postupy rozvoje pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalování - posoudí kvalitu pohybové činnosti, označí zjevné příčiny nedostatků

- respektuje zásady bezpečnosti při pobytu v přírodě a při cyklistice, turistice - zná základy první pomoci -zvládá turistickou/ cyklistickou tůru

- respektuje zásady bezpečnosti při lyžování a snowboardingu a pravidla bezpečného pohybu na sjezdových tratích - projevuje odpovědné chování na sjezdových tratích, na vleku, řídí se pokyny správce areálu, horské služby instruktorů - zvládá podle svých předpokladů a možností techniku lyžování, snowboardingu

Hloubka a náplň učiva se může výrazně lišit v závislosti na tom, zda jde o chlapeckou či dívčí skupinu. Učivo je zařazováno průběžně s přiměřenou gradací. PT1 KK1 – KK4 Náměty: Hry, soutěže, samostatná cvičení, skupinová cvičení, přednáška, beseda, měření výkonů

Žák si volí buď turistiku nebo cyklistiku. - integrován obor Výchova ke zdraví PT1 KK1 – KK5 Náměty: Hry, soutěže, skupinová cvičení, beseda, přednáška

Žák si volí výuku snowboardingu nebo lyžování. - integrován obor Výchova ke zdraví PT1 KK1 –KK5 Náměty: Hry, soutěže, skupinová cvičení, beseda, přednáška

125

- klasická technika běhu na lyžích, bruslení 1. – 4. ročník Činnosti podporující pohybové učení: Komunikace v TV - názvosloví, gesta, signály, povely a vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech Sportovní výzbroj a výstroj - funkčnost, výběr, ošetřování Historie a současnost sportu - úspěchy našeho sportu - významní sportovci a soutěže Pravidla osvojovaných pohybových činností - základní pravidla her, soutěží, závodů Zásady jednání a chování v různém prostředí a v různých činnostech, fair play jednání Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností - měření, evidence, vyhodnocování

1. – 4. ročník Zdravotní tělesná výchova Zdravotně orientovaná zdatnost, prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí - testy - kompenzační, relaxační a vyrovnávací cvičení - posilovací cvičení - nevhodná cvičení - prevence oslabení - regenerace organismu

Činnosti podporující pohybové učení: - žák užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence,rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu - naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky-fair play jednání, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu - dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji - rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora - sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí - zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje,závody - spolurozhoduje osvojované hry a soutěže - zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách.

Zdravotní tělesná výchova - žák uplatňuje odpovídající vytrvalost při korekci zdravotních oslabení - zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybové ho režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením - aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení

PT1,2,4 KK1 - KK Náměty: Hry, soutěže, samostatná cvičení, skupinová cvičení, přednáška, beseda, měření výkonů

Osobnostní rozvoj: - sebepoznání - psychohygiena Náměty: Individuální cvičení

126

5.17 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY (SEMINÁŘE)

5.17.1 Konverzace z německého jazyka Název předmětu: Konverzace z německého jazyka Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka realizuje obsah vzdělávací oblasti Další cizí jazyk RVP G. Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 0-0-2-3 Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Výuka probíhá ve třetím a čtvrtém ročníku. Ve třetím ročníku s dvouhodinovou týdenní dotací a ve čtvrtém ročníku s tříhodinovou týdenní dotací. Ve všech hodinách týdně se třída dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku třetího ročníku. Výuka předmětu probíhá v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách. Používané metody a formy práce: Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem, poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině. Vazby a přesahy: Volitelný předmět německý jazyk má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů společenských věd, českého jazyka a literatury. Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky. Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících zemí. Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je používána základní slovní zásoba. Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti, spolupráci. Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy. 127

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu německý jazyk jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - tematický okruh Sociální komunikace - tematický okruh Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme v Evropě Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce Klíčové kompetence V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí, s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/; - nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/; - zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji; - pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť; - systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných předmětů; - zadává domácí cvičení a kontroluje je.

Kompetence k řešení problémů Učitel: - vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např. odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení příběhu či znalost gramatického jevu; - zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí; - vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení problémů či problémové situace; - zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.

Kompetence komunikativní Učitel: - vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace ve dvojici, ve skupině; 128

-

připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími; vede žáky k reprodukci slyšenému; při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií.

Kompetence personální a sociální Učitel: - procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce; - do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách; - zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit; - diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních situacích.

Kompetence občanská Učitel: - opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných, komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/; - zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i v německy mluvících zemích; - zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem; - zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a hodnotami jiné země. Kompetence k podnikavosti formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ŠVP - Školní vzdělávací program

129

Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: 3. Zvuková stránka jazyka výslovnost, přízvuk, intonace Mluvnice Podstatná jména: určenost a neurčenost, skloňování a jeho zvláštnosti Přídavná jména: skloňování, stupňování, srovnávání Zájmena: druhy zájmen a zájmeno „es“ Číslovky: základní, řadové Příslovce: druhy, stupňování Předložky: se 3., 4. pádem, se 3. a 4. pádem Částice: „doch“ v odpovědi na zápornou otázku Slovesa: časování, tvary různých časů Větná skladba: větný rámec, věta jednoduchá, souvětí Komunikační situace vyprávění rozhovor popis vyjádření problému diskuse Tematické okruhy Vzdělání, budoucí plány Zábava, kultura Práce a povolání Rodina Počasí a roční období Životní prostředí Německy mluvící země 4. Zvuková stránka jazyka výslovnost, přízvuk, intonace Mluvnice Podstatná jména: vlastní jména, zeměpisné názvy Přídavná jména: zpodstatnělá přídavná jména Zájmena: neurčitá, „wenig“ a „viel“, „einig-, einzeln-, ander-„ Číslovky: neurčité Příslovce: zájmenná Předložky: se 2. pádem, v časových údajích Částice: modální a jejich použití Slovesa: infinitiv přítomný, minulý, závislý

Porozumění a poslech rozumí klíčovým informacím a pracuje s nimi chápe hlavní smysl autentické konverzace rozezná různé názory a stanoviska

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů

Čtení čte i delší texty a upravenou beletrii čte denní tisk a orientuje se v něm

Interaktivní řečové dovednosti adekvátně se vyjadřuje k tematickým okruhům vyjádří subjektivní názor vyjádří toleranci vyjádří spokojenost vyjádří nespokojenost porovná výhody-nevýhody popíše možné problémy diskutuje

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí

Psaní napíše esej napíše osobní i úřední dopis napíše odpověď na dopis napíše krátké sdělení /e-mail/

Porozumění a poslech rozumí běžné konverzaci rozlišuje různé mluvčí rozumí titulkům a podstatě textům ve sděl. prostředcích Čtení Čte srozumitelně a plynule i delší texty čte i texty s abstraktní tematikou vyhledá v textu detailní informace

Interaktivní řečové dovednosti

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Mediální výchova Média a mediální

130

Větná vazba: infinitivní konstrukce Tvoření slov Komunikační situace vyprávění rozhovor popis vyjádření problému diskuse Tematické okruhy Česká republika + Praha Cestování Literatura Bydlení Volný čas a fitnes Nakupování a konsum Sdělovací prostředky

vysvětlí problém vypráví zážitky při rozhovoru a diskusi reaguje adekvátně a gramaticky správně, odůvodní svůj názor vede aktivně i odborný rozhovor na základě tematických okruhů

Produkce

Psaní napíše krátké sdělení i delší vyprávění popíše osobu, věc i situaci napíše blahopřání, dopisy napíše a písemné zdůvodní svůj názor

131

5.17.2 Konverzace z jazyka německého Název předmětu: Konverzace z jazyka německého Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka realizuje obsah vzdělávací oblasti Další cizí jazyk RVP G. Cílová úroveň B1 podle Společenského evropského referenčního rámce. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: např.: 0-0-0-3 Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Výuka probíhá ve čtvrtém ročníku s tříhodinovou týdenní dotací. Ve všech hodinách týdně se třída dělí na skupiny, přičemž rozdělení je provedeno na začátku třetího ročníku. Výuka předmětu probíhá v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách. Používané metody a formy práce: Při výuce je používána práce s učebnicí, kdy ale učitelé nepostupují podle jednotné učebnice, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály /pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba, slovníky, autentické materiály/. Výuka je doplněna žákovským výměnným pobytem, poznávacími zájezdy do německy mluvících zemí a konverzační soutěží v němčině. Vazby a přesahy: Volitelný předmět Konverzace z německého jazyka má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy ze zeměpisu, dějepisu, biologie, základů společenských věd, českého jazyka a literatury. Z geografie se jedná o geografii německy mluvících zemí a České republiky. Z dějepisu se jedná o nejdůležitější historické události novodobých dějin německy mluvících zemí. Z biologie se jedná o základní orgány lidského těla a environmentální výchovu. Ve výuce je používána základní slovní zásoba. Ze základů společenských věd jde o sociální vztahy, komunikaci, rozvoj osobnosti, spolupráci. Z českého jazyka a literatury jde o využití znalostí z jazykovědy.

132

Průřezová témata: Do volitelného předmětu Konverzace z německého jazyka jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - tematický okruh Sociální komunikace - tematický okruh Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematický okruh Žijeme v Evropě Multikulturní výchova – tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova – tematický okruh Člověk a životní prostředí Mediální výchova – tematický okruh Média a mediální produkce

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu německý jazyk vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - nechává prostor pro pracovní činnost a vlastní postupy práce /práce s učebnicí, s pracovním sešitem, práce s textem, problémové situace/; - nechává zpracovat úkoly do forem prezentací, referátů a krátkých přednášek /využití různých zdrojů informací – internet, tisk, literatura/; - zařazuje do výuky práci se slovníkem, s mapou a s jinými informačními zdroji; - pravidelně zařazuje poslech zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť; - systematicky opakuje slovní zásobu a gramatiku pravidelným ústním i písemným zkoušením, systematicky zadává testy. V těchto testech žáci prokáží schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v němčině s využitím poznatků i z jiných předmětů; - zadává domácí cvičení a kontroluje je.

Kompetence k řešení problémů Učitel: - vede žáky k řešení problému zadáním úkolu, u kterého se předpokládá např. odvozování neznámých výrazů slovní zásoby z kontextu, hypotetické dokončení příběhu či znalost gramatického jevu; - zadává žákům základní komunikační úkoly, při jejichž plnění se předpokládá, že žáci použijí již dříve získané vědomosti a dovednosti a individuálně se prosadí; - vede žáky k argumentaci, k vyjádření výhod a nevýhod a k formulaci závěrů při řešení problémů či problémové situace; - zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomosti i z jiných předmětů a znalostí práce s počítačem.

133

Kompetence komunikativní Učitel: - vede žáky ke komunikaci v cizím jazyce a efektivně využívá dostupné komunikační prostředky např. řízený dialog, nácvik konkrétních a fiktivních dialogů, komunikace ve dvojici, ve skupině; - připravuje žáky ke komunikaci s rodilými mluvčími; - vede žáky k reprodukci slyšenému; - při ukázkách komunikačních situací využívá moderních informačních technologií. Kompetence personální a sociální Učitel: - procvičuje s žáky schopnost vyjádření o své osobě, o svých pocitech, schopnostech a cílech, o své rodině, o svých známých, o svém okolí v cizím jazyce; - do výuky zařazuje komunikaci ve dvojicích i ve skupinách; - zadává žákům úkoly, které směřují k samostatné prezentaci před spolužáky, přičemž prezentující vyjadřuje své názory a umí je obhájit; - diskutuje se žáky o mezilidských vztazích, toleranci a empatii, o různých životních situacích. Kompetence občanská Učitel: - opakuje a rozšiřuje se žáky slovní zásobu o věcech soukromých i veřejných, komunikaci v různých situacích /život, zdraví, pomoc/; - zařazuje do výuky informace o způsobech života, o zvycích a obyčejích u nás i v německy mluvících zemích; - zadává žákům úkoly, ve kterých žáci srovnávají způsob života u nás a v německy mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem; - zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo výměnný pobyt v některé z německy mluvících zemí a tak umožní žákům osobní setkání se životem, zvyky a hodnotami jiné země.

Kompetence k podnikavosti formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia ŠVP - Školní vzdělávací program

134

Učivo

Výstup ŠVP

Poznámky

Žák: 4. Zvuková stránka jazyka výslovnost, přízvuk, intonace

Porozumění a poslech rozumí běžné konverzaci rozlišuje různé mluvčí rozumí titulkům a podstatě textům ve sděl. prostředcích

Mluvnice Podstatná jména: vlastní jména, zeměpisné názvy Přídavná jména: zpodstatnělá přídavná jména Čtení Zájmena: neurčitá, „wenig“ a Čte srozumitelně a „viel“, „einig-, einzeln-, ander-„ plynule i delší texty Číslovky: neurčité čte i texty s abstraktní Příslovce: zájmenná tematikou Předložky: se 2. pádem, vyhledá v textu detailní v časových údajích informace Částice: modální a jejich použití Slovesa: infinitiv přítomný, minulý, závislý Interaktivní řečové Větná vazba: infinitivní konstrukce dovednosti Tvoření slov vysvětlí problém vypráví zážitky Komunikační situace při rozhovoru a diskusi vyprávění reaguje adekvátně a rozhovor gramaticky správně, popis odůvodní svůj názor vyjádření problému vede aktivně i odborný diskuse rozhovor na základě tematických okruhů Tematické okruhy Vzdělání, budoucí plány Zábava, kultura Psaní Práce a povolání napíše krátké sdělení i Rodina delší vyprávění Počasí a roční období popíše osobu, věc i situaci Životní prostředí napíše blahopřání, dopisy Německy mluvící země napíše a písemné zdůvodní svůj Česká republika + Praha názor Cestování Literatura Bydlení Volný čas a fitnes Nakupování a konsum Sdělovací prostředky

Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Žijeme v Evropě Environmentální výchova Člověk a životní prostředí Mediální výchova Média a mediální Produkce

135

5.17.3 Seminář společenskovědní Název předmětu: Seminář společenskovědní Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Cílem vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní je prohloubení a rozšíření poznatků a dovedností žáků především z oblasti psychologie a sociologie, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 0 Předmět Seminář společenskovědní je v učebním plánu gymnázia dotován 2 hodinami za týden, a to ve 3. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy společenských věd. Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář společenskovědní má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd – psychologie a sociologie Biologie – biologie člověka, vývojová stádia lidského života Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa Geografie – globalizace a globální problémy Český jazyk a literatura – komunikace KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

136

Kompetence k učení Učitel: - zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci; - prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu k informacím a k jejich tvořivému zpracování; - formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou osobnost. Kompetence k řešení problémů Učitel: - uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich řešení, rozhodují se samostatně; - formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky k jeho zvládnutí; - organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky získaných vědomostí v praxi. Kompetence komunikativní Učitel: - vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní názory; - využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným informacím; - zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou. Kompetence personální a sociální Učitel: - realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují dovednost být tolerantní k názorům druhých; - prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci. Kompetence občanská Učitel: - vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky k zájmu o společenské dění; - informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství.

137

Kompetence k podnikavosti Učitel: - prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu; - formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: ZSV – Základy společenských věd BIG – Biologie GGR - Geografie DEJ – Dějepis CJL – Český jazyk a literatura 3.ročník Učivo PSYCHOLOGIE psychologické disciplíny psychologický výzkum a metody výzkumu dějiny psychologie psychologie osobnosti vývojová psychologie psychohygiena psychopatologie

SOCIOLOGIE přehled sociologických disciplín metody sociologického výzkumu přehled hlavních sociologických směrů a teorií socializace, struktura společnosti sociální interakce a komunikace sociální deviace sociologie rodiny náboženství současná společnost

Výstup ŠVP Žák: orientuje se v základních psychologických pojmech rozliší psychologické disciplíny popíše metody psychologického výzkumu uvede příklady psychologických směrů a jejich představitelů rozliší jednotlivé psychické jevy porovná období vývoje osobnosti uvědomuje si význam psychohygieny popíše zátěžové situace rozliší druhy psychických poruch orientuje se v základních sociologických pojmech rozliší sociologické disciplíny popíše metody sociologického výzkumu uvede příklady sociologických směrů a teorií objasní proces socializace a jeho význam popíše strukturu společnosti objasní sociální interakci rozliší a uplatňuje různé způsoby komunikace rozliší sociální deviace orientuje se v možnostech prevence sociálně patologických jevů porovná funkce rodiny dříve a dnes zhodnotí význam náboženství v životě člověka a společnosti uvědomí si nebezpečí sekt rozliší stádia společenské změny orientuje se v globálních problémech rozliší přírodní prostředí a kulturu

Poznámky ZSV, BIG

ZSV, CJL, DEJ, GGR

138

5.17.4 Seminář společenskovědní 2 Název předmětu: Seminář společenskovědní 2 Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Cílem vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní je prohloubení a rozšíření poznatků a dovedností žáků především z oblasti politologie, práva, ekonomie, mezinárodních vztahů, filozofie a etiky, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Předmět Seminář společenskovědní je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy společenských věd. Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář společenskovědní má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd – politologie, právo, ekonomie, mezinárodní vztahy, filozofie a etika Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace Český jazyk a literatura – významné osobnosti filozofického myšlení KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář společenskovědní vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

139


140

Kompetence k podnikavosti Učitel: - prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu; - formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: ŠVP – Školní vzdělávací program ZSV – Základy společenských věd GGR – Geografie DEJ – Dějepis CJL – Český jazyk a literatura 4.ročník Učivo POLITOLOGIE politologie a ostatní vědní obory stát a teorie vzniku státu typy států a formy vlády politika, politické strany, ideologie Ústava ČR, legislativní proces, volební systémy, volby lidská práva a významné dokumenty k lidským právům

Výstup ŠVP Žák: - orientuje se v základních politologických termínech

Poznámky ZSV, DEJ

- popíše teorie, jak vznikl stát - uvede příklady forem vlád a států, porovná je z hlediska historie a současnosti - vysvětlí obsah politické činnosti, porovná program politických stran - rozliší charakteristické znaky ideologií, uvede konkrétní příklady - porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě - orientuje se v problematice lidských práv

PRÁVO právní věda a ostatní vědní obory právní vztahy, práva a povinnosti účastníků právních vztahů právní řád právní odvětví práva veřejného a soukromého trestní řízení, občanské soudní řízení a správní řízení typy smluv orgány právní ochrany

- orientuje se v základních právních pojmem

ZSV

- popíše prvky právních vztahů a objasní význam utváření těchto vztahů - orientuje se v hierarchickém systému právních předpisů ČR - rozliší a na konkrétních příkladech uvede, co se projednává v rámci trestního řízení, občanského soudního řízení a správního řízení - orientuje se v jednotlivých právních odvětvích - rozliší náplň činnosti vybraných orgánů právní ochrany

EKONOMIE ekonomie a ostatní vědní obory dějiny ekonomických teorií

- orientuje se v základních ekonomických termínech

ZSV, DEJ

141

tržní ekonomický systém transformace české ekonomiky po roce 1989 makroekonomičtí ukazatelé národního hospodářství zásahy státu do tržní ekonomiky státní rozpočet, daně podnikání, obchodní společnosti zaměstnání a typy mezd finanční produkty

- popíše významné ekonomické teorie a pojmenuje jejich hlavní představitele - porovná tržní a příkazový ek. systém - objasní cíle a opatření transformace české ekonomiky po roce 1989 - uvede příklady a důvody státních zásahů do tržní ekonomiky - rozliší příjmové a výdajové položky státního rozpočtu - srovná druhy obchodních společností - vysvětlí rozdíly v typech mezd - vymezí možnosti hospodaření domácnosti, formy investic, úvěrů i rizika s tím spojená

MEZINÁRODNÍ VZTAHY nadnárodní a mezinárodní organizace OSN, NATO sjednocování Evropy Rada Evropy Evropská unie členství ČR v EU další mezinárodní organizace

- orientuje se v základních pojmem týkajících se mezinárodních vztahů

ZSV, GGR, DEJ

- objasní rozdíl mezi nadnárodní a mezinárodní organizací - orientuje se v cílech, činnosti a orgánech organizací OSN a NATO i dalších mezinárodních organizacích, zejména ekonomických - pojmenuje odborné organizace OSN a popíše jejich činnosti - popíše základní ideová východiska sjednocování Evropy - na konkrétních příkladech objasní činnosti orgánů EU, jejich legislativní pravomoci a význam - vymezí a posoudí dopady členství ČR v mezinárodních organizacích

FILOZOFIE A ETIKA filozofie a etika, jejich význam v životě člověka antická filozofie, jednotlivá období filozofie v období středověku (patristika a scholastika) filozofie v období renesance filozofie v období novověku (novověký racionalismus a empirismus) filozofie v období osvícenství německá klasická filozofie filozofické směry 19. století (pozitivismus, marxismus, iracionalismus) filozofické směry 20. století (novotomismus, pragmatismus, fenomenologie, existencialismus,

- orientuje se v základních etických a filozofických termínech

DEJ, CJL

- vymezí klíčové etapy a směry filozofického myšlení, uvede jejich charakteristiku, význam a hlavní představitele - porovná filozofické myšlenky Platóna a Aristotela - zhodnotí hledání smyslu života v rámci filozofie helénismu - porovná antický a středověký obraz světa - na příkladu názorů vybraných osobností středověku popíše hledání vzájemného vztahu víry a rozumu - porovná středověký a novověký obraz

142

kritický racionalismus, hermeneutika)

světa - uvede rozdíly mezi racionalismem a empirismem - popíše význam německého idealismu - vymezí charakteristické znaky a vznik filozofických směrů 19. a 20. století

143

5.17.5 Seminář práva a logiky Název předmětu: Seminář práva a logiky Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Cílem vyučovacího předmětu Seminář práva a logiky je prohloubení a rozšíření poznatků a dovedností žáků především z oblasti práva a logiky, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Předmět Seminář práva a logiky je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy společenských věd. Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář práva a logiky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd – právo Matematika – výroková logika, prostorová představivost, numerické myšlení Český jazyk a literatura – verbální a kritické myšlení

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář práva a logiky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

144


145

Kompetence k podnikavosti Učitel: - prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu; - formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Použité zkratky: ŠVP – Školní vzdělávací program ZSV – Základy společenských věd MAT – Matematika CJL – Český jazyk a literatura 4. ročník Učivo OBČAN A PRÁVO právní vztahy – prvky právních vztahů, právní úkony, závazky dědění obchodní právo – obchodní společnosti, nekalá soutěž pracovní právo trestní právo – hmotné a procesní základy odborné terminologie řešení příkladů a psaní smluv

Výstup ŠVP Žák: - orientuje se v občanském, obchodním, pracovním a rodinném právu

Poznámky ZSV

- orientuje se v trestním právu hmotném a procesním - uvede na konkrétních příkladech, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení - rozumí základním odborným výrazům z oblasti práva

- vymezí základní principy pracovního práva a práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

LOGIKA verbální myšlení kritické myšlení analytické myšlení úsudky výroková logika prostorová představivost symbolické myšlení numerické myšlení

- orientuje se v základních pojmech výrokové logiky

ZSV, MAT, CJL

- řeší úlohy využívající verbální, kritické, analytické a numerické myšlení - rozumí krátkým odborným textům - objasní strukturu testů studijních předpokladů a způsoby řešení základních typových úloh

146

5.17.6 Seminář politologie a ekonomie Název předmětu: Seminář politologie a ekonomie Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Cílem vyučovacího předmětu Seminář politologie a ekonomie je prohloubení a rozšíření poznatků a dovedností žáků především z oblasti politologie a ekonomie, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění a zájem o aktivní zapojení se do společenského dění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Předmět Seminář politologie a ekonomie je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy společenských věd. Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Učitel také organizuje exkurze, besedy či přednášky na dané aktuální téma. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář politologie a ekonomie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd – politologie, právo, ekonomie, mezinárodní vztahy Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa Geografie – mezinárodní vztahy a globalizace Český jazyk a literatura – prezentace, rétorika Matematika – využití matematických příkladů při práci s rodinným rozpočtem

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář politologie a ekonomie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

147

Kompetence k učení Učitel: - zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci - prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu k informacím a k jejich tvořivému zpracování - formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou osobnost Kompetence k řešení problémů Učitel: - uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich řešení, rozhodují se samostatně - formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky k jeho zvládnutí a zdůvodnili je, vyhodnotili a ověřili správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky - organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky získaných vědomostí v praxi Kompetence komunikativní Učitel: - vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní názory - využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným informacím - zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou Kompetence personální a sociální Učitel: - realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují dovednost být tolerantní k názorům druhých - prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci Kompetence občanská Učitel: - vede diskuse, organizuje besedy a zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky k zájmu o společenské dění - informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství

148

Kompetence k podnikavosti Učitel: - prostřednictvím zadávaných úkolů rozvíjí u žáků dovednost získávat informace o pracovních příležitostech i možnostech dalšího studia z různých zdrojů a orientovat se v tržním prostředí, vyžaduje od žáků splnění zadaného úkolu - formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů

Použité zkratky: ZSV – Základy společenských věd GGR - Geografie DEJ – Dějepis CJL – Český jazyk a literatura MAT - Matematika 4.ročník Učivo POLITOLOGIE stát, teorie vzniku státu, znaky a funkce státu, formy států formy demokracie principy dělby státní moci v různých typech států politické strany a ideologie dějiny politických teorií politické systémy vyspělých demokracií Ústava ČR, legislativní proces, volební systémy, volby lidská práva a významné dokumenty k lidským právům orgány na ochranu lidských práv

MEZINÁRODNÍ VZTAHY subjekty mezinárodních vztahů mezinárodní smlouvy zahraniční politika, diplomacie konflikty mezi státy i uvnitř států, terorismus vývoj mezinárodních vztahů od konce 2. světové války, studená válka integrační a dezintegrační snahy v Evropě a ve světě nadnárodní a mezinárodní organizace OSN, NATO

Výsledky vzdělávání Žák: - efektivně používá pojmový aparát

Poznámky ZSV, DEJ

- vysvětlí podstatné odlišnosti mezi typy států, uvede příklady forem vlád - vymezí charakteristické znaky demokracie - vyjmenuje oblasti politické činnosti, porovná program politických stran - rozliší charakteristické znaky ideologií, uvede konkrétní příklady využití ideologií v různých oblastech společenského života - porovná klady a zápory jednotlivých způsobů delegace moci ve státě - orientuje se v problematice lidských práv, rozliší kompetence jednotlivých institucí na ochranu lidských práv - orientuje se v historických souvislostech mezinárodních vztahů

ZSV, GGR, DEJ

- objasní rozdíl mezi nadnárodní a mezivládní spoluprácí - popíše motivy mezinárodních vztahů - na konkrétních příkladech objasní cíle terorismu - popíše nejdůležitější události poválečného období a jejich dopad - odliší motivy spolupráce a konfliktů uvnitř států i mezi nimi - orientuje se v cílech, činnosti a

149

světové ekonomické organizace další významné organizace východiska sjednocování Evropy Rada Evropy významné smlouvy prohlubující spolupráci států Evropy EU, pilíře, orgány a instituce EU mechanismy rozhodování EU členství ČR v EU EKONOMIE dějiny ekonomických teorií ekonomické sektory a systémy tržní ekonomický systém monetární politika cenné papíry a burzy zásahy státu do tržní ekonomiky transformace centrálně plánovaných ekonomik postavení české ekonomiky ve světě ekonomická integrace makroekonomické ukazatele národního hospodářství státní rozpočet, daně sociální zabezpečení občanů podnikání, obchodní společnosti zaměstnání a typy mezd finanční produkty správa rodinného rozpočtu možnosti investování, úvěry

orgánech organizací OSN a NATO i dalších mezinárodních organizacích - popíše základní ideová východiska sjednocování Evropy - na konkrétních příkladech objasní činnosti orgánů EU, jejich legislativní pravomoci a význam - vymezí a posoudí dopady členství ČR v mezinárodních organizacích - orientuje se v základních ekonomických termínech

ZSV, DEJ, GGR, MAT

- popíše významné ekonomické teorie a uvede jejich hlavní představitele - rozliší a na konkrétních příkladech uvede zásady tržního a příkazového ekonomického systému - objasní cíle a opatření transformace české ekonomiky po roce 1989 - orientuje se v oblastech, kde dochází k zásahům státu do tržní ekonomiky - rozliší příjmové a výdajové položky státního rozpočtu - popíše motivy ekonomické integrace - orientuje se v problematice výkonnosti ekonomiky - objasní význam jednotlivých sociálních dávek - srovná druhy obchodních společností - vysvětlí rozdíly v typech mezd - vymezí možnosti hospodaření domácnosti, formy investic, úvěrů i rizika s tím spojená

150

5.17.7 Seminář filozofie a etiky Název předmětu: Seminář filozofie a etiky Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Cílem vyučovacího předmětu Seminář filozofie a etiky je prohloubení a rozšíření poznatků a dovedností žáků především z oblasti filozofie a etiky, a to s ohledem na požadavky k maturitní zkoušce a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Prostřednictvím tohoto volitelného předmětu si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech, upevňují svůj hodnotový systém a aplikují své poznatky v konkrétních situacích každodenního života. Předmět se zaměřuje na rozvoj kritického a tvořivého myšlení u žáků, na rozvoj samostatnosti a odpovědného přístupu k problémům a vzbuzuje v žácích touhu po vědění. Tímto se podílí na kultivaci intelektuálního, osobnostního a občanského profilu žáků. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Předmět Seminář filozofie a etiky je v učebním plánu gymnázia dotován 3 hodinami za týden, a to ve 4. ročníku. Tento volitelný předmět navazuje na vyučovací předmět Základy společenských věd. Používané metody a formy práce: Výuka je realizována jak frontálně, tak také prostřednictvím skupinové a týmové práce. Učitel zadává žákům referáty ke zpracování a následné prezentaci. Prostřednictvím diskuse na dané téma nebo samostatné práce s textem a literaturou rozvíjí u žáků jejich kompetence. Pomocí audiovizuální techniky seznamuje žáky z různými společenskými jevy. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář filozofie a etiky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Základy společenských věd – filozofie, etika Dějepis – významné historické etapy a události, osobnosti ČR i světa Geografie – zeměpisné oblasti Český jazyk a literatura – významné osobnosti filozofického myšlení Matematika – významné osobnosti vědy

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář filozofie a etiky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - zadává žákům různé úkoly a referáty, pro jejichž splnění si žáci musí vyhledat a zpracovat informace z různých zdrojů a správně si zorganizovat svou práci

151

- prostřednictvím práce s textem či s určitými dokumenty vede žáky ke kritickému přístupu k informacím a k jejich tvořivému zpracování - formou rozmluvy zhodnotí výsledky práce žáka, aby si žák uvědomil a přijal jak ocenění výsledků své práce tak možnou kritiku, poučil se ze svých chyb a dále rozvíjel svou osobnost

Kompetence k řešení problémů Učitel: - uvádí konkrétní příklady problémových situací a žáci navrhují vhodné způsoby jejich řešení, rozhodují se samostatně - formou diskuse s žáky je vede k tomu, aby analyzovali předložený problém či úkol, dívali se na něj z různého úhlu pohledu, uvedli jeho klady a zápory, popsali postupné kroky k jeho zvládnutí - organizuje besedy a přednášky na vybrané téma a vede tak žáky k uplatnění teoreticky získaných vědomostí v praxi Kompetence komunikativní Učitel: - vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali a obhajovali vlastní názory - využívá metody diskuse na vybrané téma, při které si žáci osvojují zásady efektivní komunikace, získávají dovednosti naslouchat a správně porozumět sdělovaným informacím - zadává žákům úkoly k písemnému zpracování a vede tak žáky k jasnému a srozumitelnému vyjadřování se písemnou formou Kompetence personální a sociální Učitel: - realizuje výuku ve skupinách, kdy žáci při dosahování vymezených cílů navzájem spolupracují, reflektují vlastní jednání a jeho důsledky ve vztazích s druhými, formují dovednost být tolerantní k názorům druhých - prostřednictvím audiovizuální techniky seznamuje žáky s různou společenskovědní problematikou a formuje tak u žáků jejich postoje k odpovědnosti a toleranci Kompetence občanská Učitel: - vede diskuse, zadává referáty na aktuální témata, tím podněcuje žáky k zájmu o společenské dění - informuje žáky o jejich právech a povinnostech a vede je tak k odpovědnému chování jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k celému lidskému společenství Kompetence k podnikavosti Učitel: - formou samostatné práci i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů

152

Použité zkratky: ZSV – Základy společenských věd GGR - Geografie DEJ – Dějepis CJL – Český jazyk a literatura MAT – Matematika

4.ročník Učivo ÚVOD DO FILOZOFIE A ETIKY, ANTICKÁ FILOZOFIE předmět filozofie, etiky a estetiky vztah filozofie k ostatním vědám přechod od mýtu k logu literární prameny antiky (Homér, Hésiodes) Míletská škola, Pythagorejci, Elejská škola, Atomisté, Sofisté, Sokrates, Platón, Aristoteles Kynická škola, Stoicismus, Epikureismus, Skepticismus Alexandrijská škola, Novoplatonismus

Výsledky vzdělávání Žák: - orientuje se v základních filozofických a etických pojmech

Poznámky ZSV, DEJ, GGR, CJL

- popíše význam filozofie, etiky a estetiky - rozliší pojmy mýtus a logos, vymezí důvody vzniku filozofie - uvědomuje si význam antické filozofie jako základu evropské vzdělanosti - charakterizuje myšlenky jednotlivých směrů antiky a uvede jejich hlavní představitele - vyjádří a zdůvodní vlastní názor k filozofickým myšlenkám antiky - porovná a zhodnotí názory významných myslitelů antiky

STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE období patristiky a dějinná situace ranného křesťanství raná scholastika a spor nominalismu a realismu a jejich hlavní zástupci vrcholná scholastika a její hlavní zástupci arabská filozofie středověku

- charakterizuje myšlenky raného křesťanství a scholastiky a jejich hlavních představitelů

ZSV, CJL, DEJ, GGR

- porovná základní rozdíly mezi antickou a středověkou filozofií - objasní základní myšlenky sporu mezi realismem a nominalismem - vyjádří a zdůvodní vlastní názor k filozofickým myšlenkám středověku - chápe arabskou filozofii jako alternativní směr období středověku

FILOZOFIE V OBDOBÍ RENESANCE A NOVOVĚKU, FILOZOFIE 19. A 20. STOLETÍ humanismus a renesance reformace novověký racionalismus a empirismus osvícenství německý idealismus

- vymezí a popíše charakteristické rysy období renesance a novověku

ZSV, CJL, DEJ, GGR, MAT

- uvede a zhodnotí významné renesanční myšlenky - na příkladech uvede reformační snahy - charakterizuje a porovná novověký racionalismus a empirismus - vyjmenuje významné osobnosti

153

pozitivismus marxismus voluntarismus filozofie existence významné filozofické směry 20. století

novověku, uvede a zhodnotí jejich filozofická stanoviska - popíše myšlenky osvícenství a uvede významné představitele - charakterizuje významné filozofické směry 19. a 20. století, ke každému z nich uvede představitele - vymezí hlavní rozdíly mezi jednotlivými směry 19. a 20. století - zaujme a zdůvodní vlastní názor k myšlenkám směrů 19. a 20. století

154

5.17.8 Seminář z dějepisu Název předmětu: Seminář z dějepisu Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení Volitelný předmět Seminář z dějepisu vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP GV. Je určen žákům 3. a 4. ročníku. Soustředí se zejména na klíčová období novověkých světových dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost dějinám národním. Seminář slouží k prohloubení znalostí dějepisu a systematické přípravě k přijímacím zkouškám na VŠ a univerzity do oborů s historickým, politologickým, humanitním a filozofickým zaměřením. Práce v semináři vychází ze znalostí získaných v hodinách dějepisu a soustřeďuje se na osvojování dovedností potřebných při práci s prameny, odbornou literaturou apod. Velký důraz je kladen na to, aby studenti svými výstupy byli schopni srozumitelně vyjádřit své vlastní myšlenky a názory, vedli diskusi, aby zvyšovali celkovou úroveň svého vyjadřování a chování a aby rozvíjeli intelektuální, etickou , emocionální a estetickou složku své osobnosti. Časové a organizační vymezení Hodinová dotace v jednotlivých ročnících 0-0-2-3 Celková hodinová dotace činí 160 hodin. Předmět je zařazen do třetího a čtvrtého ročníku. Posloupnost tematických celků není pro vyučujícího závazná.

Používané metody a formy práce V rámci výuky je vhodné témata propojovat kvůli poznání souvislostí, obohacovat vlastními náměty a zkušenostmi, využívat rozmanité výukové programy, materiály a informační zdroje. Poněvadž se jedná o seminář, hlavní slovo by měli mít studenti a jejich postřehy k tématům. Vyučující by měl studenty motivovat k diskusi a následně ji usměrňovat. Metodiku je vhodné doplnit zadáváním týmové i individuální práce, prací na projektech atd. Výstupem je celoročníková seminární práce, která může být základem práce pro SOČ Cílenou volbou a variabilní skladbou by studenti měli být podněcování k zájmu o předmět a k aktivitě.

155

Klíčové kompetence V rámci vyučovacího předmětu Seminář z dějepisu vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí různými metodami a strategiemi. Kompetence k učení Učitel : - pracuje se žáky tak, aby si osvojili důležitá historická fakta a na základě jejich znalostí dokázali vyložit dějinné procesy; - zadáváním samostatné práce podporuje v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace.

Kompetence k řešení problémů Učitel : - zadáváním samostatného vyhledávání informací v historických pramenech učí žáky analyzovat, srovnávat, kriticky hodnotit získaná fakta a dospívat k samostatným závěrům. Kompetence komunikativní Učitel: - při ústním prověřování znalostí a v diskusi nad nabízenými tématy učí žáky přesně a srozumitelně formulovat myšlenky, argumentovat na základě zvládnutých historických faktů, využívat všech prostředků zejména mluvené komunikace.

Kompetence občanské Učitel: - důrazem na vybrané kapitoly z historie formuje v žácích občanské postoje, vede je k pochopení zásad života v občanské společnosti, k potřebě jejího stálého kultivování i ochrany. Kompetence sociální a personální Učitel: - začleňuje žáky do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci; - učitel vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině; - učitel vede žáky k hodnocení vlastní práce i práce ostatních. Kompetence k podnikavosti formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

156

Téma/Učivo


Poznámky

1.

-

vysvětlí rozdělení světa v důsledku koloniální expanze a rozpory mezi velmocemi je schopen systematizovat historické informace diskutuje o příčinách válečných konfliktů orientuje se v průběhu první světové války popíše dopad první světové války na lidi objasní významné změny ve světě po válce posoudí první čs. odboj v souvislosti se vznikem republiky odliší státy demokratické a státy s totalitními a autoritativními režimy popíše projevy hospodářské krize a posoudí dopady zná válčící strany ve druhé světové válce, orientuje se ve vývoji války popíše cíle německé okupační politiky v Protektorátu Čechy a Morava, život lidí zde, specifika poměrů na Slovensku zhodnotí přínos druhého odboje k osvobození Československa a popíše jeho projevy a uvede významné osobnosti vysvětlí zločinnost nacismu a popíše holocaust posoudí důsledky války pro lidi, které zasáhla, a pro uspořádání poválečného světa

GGR – rozpad koloniálního systému a změny na mapě CJL – literatura 1. poloviny 20. století ZSV – volební systémy, formy vlády, národnostní otázka, nacismus, šovinismus a rasismus, lidská práva

popíše projevy a důsledky studené války charakterizuje komunistický režim v Československu v jeho vývoji a v souvislostech se změnami v celém komunistickém bloku popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa vysvětlí rozpad sovětského bloku uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století charakterizuje umění 20. století na jeho typických ukázkách

GGR – rozpad koloniálního systému a změny na mapě světa CJL – literatura 2. poloviny 20. Století ZSV – volební systémy, formy vlády, národnostní otázka, nacionalismus, šovinismus a rasismus, lidská práva

-

Moderní doba - 1. polovina 20. století vztahy mezi velmocemi, boj o rozdělení světa první světová válka, válčící strany, boje Češi za války, první odboj převrat v Rusku bilance světové války poválečné uspořádání světa a Evropy vznik a vývoj ČSR ve 20. letech vývoj v sovětském Rusku a v SSSR fašismus, nacismus světová hospodářská krize zhoršení mezinárodních vztahů ve 30. letech kultura a umění v meziválečném období druhá světová válka, strany cíle, průběh život v protektorátu, druhý čs. odboj válečné zločiny, holocaust ukončení války, porážka mocností Osy bilance, důsledky poválečné uspořádání Evropy poválečné československo a jeho vývoj

-

-

-

-

-

-

2. Soudobé dějiny - studená válka - počátek konfrontace mezi Východem a Západem, vznik supervelmocí a jejich bloků - vznik OSN, lidská práva, Norimberský soudní tribunál, mírové smlouvy - Trumanova doktrína, založení Informbyra, Marshallův plán hospodářské obnovy - období studené války, vznik SRN a NDR - NATO a Varšavská smlouva, Karibská krize - Sovětský blok za studené války, komunistický blok po Stalinově smrti, nový kurz sovětské politiky, uvolňování mezinárodního napětí - poválečná obnova ČSR, zápas

-

-

-

157

-

-

-

-

-

demokratických sil s komunismem, německý odsun únorový převrat, teror jako prostředek přeměny společnosti, politické procesy, socialistická politika vznik ČSSR a pokus o reformu socialismu v Československu v roce 1968 sovětská okupace a období normalizace, počátky disentu a jeho boj o vědomí národa „něžná revoluce“, pád komunismu počátky konce studené války, jednání o omezení strategických zbraní, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě pád totalitních režimů a rozklad Sovětského svazu sjednocení Německa, konec studené války, integrace demokratického světa globální problémy lidstva, přehled kulturního vývoje ve 20. století integrační tendence v Evropě a ve světě, mezinárodní spolupráce

158

5.17.9 Dějepisný seminář Název předmětu: Dějepisný seminář Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU SEMINÁŘ Z DĚJEPISU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis RVP G. Vyučovací předmět Dějepisný seminář přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významným způsobem zohledňuje základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Předmět Dějepisný seminář úzce souvisí s předmětem Geografie, ale také s předměty ostatními (důležité objevy a jejich význam pro rozvoj lidstva, náboženství, kultura, literatura). Žák je veden k tomu, aby zejména • chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek; • chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase; • rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; • cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 0 0 0 3 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Celková dotace 84 hodin. Používané metody a formy práce: • frontální výuka; • skupinová a týmová spolupráce; • besedy, přednášky a diskuse s odborníky; • exkurze do institucí, jejichž činnost odpovídá náplni jednotlivých témat (muzeum, architektonické památky).

159

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Dějepis má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie VYV - Estetická výchova výtvarná dále konkretizováno v sekci poznámky v tabulce osnovy vyučovacího předmětu Dějepisný seminář

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Dějepisný seminář jsou integrována tato průřezová témata: Realizují se tématické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G a Mediální výchova RVP. KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Dějepisný seminář vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • zadává žákům referáty a vede je k samostatnému zpracovávání historických partií; • organizuje exkurze na historicky významná místa, návštěvy muzeí apod. vede tak žáky k porovnávání teoreticky získaných znalostí s realitou.

Kompetence k řešení problémů, Kompetence občanská Učitel: • klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností; • vede žáky k používání vhodné literatury internetu a vede žáky ke kritickému hodnocení pramenů. Kompetence komunikativní Učitel: • vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti.

Kompetence personální a sociální Učitel: • při skupinové práci definuje zcela jasně úkol verbální či písemnou formou a vede žáky k dodržení předem stanovených požadavků pravidel; • rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí rozvíjet týmovou práci a principy spolupráce. Kompetence k podnikavosti formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. 160

Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia CJL - Český jazyk a literatura GGR - Geografie ZSV - Základy společenských věd MAT - Matematika FYZ - Fyzika BIG - Biologie/geologie VYV - Estetická výchova výtvarná PT – průřezové téma Učivo


Poznámky

Žák: 1. Úvod do studia historie (3) • Význam historického poznání pro současnost • Práce historika, historické informace, jejich typy, účel, možnosti využití • vznik historie jako vědy • rozdělení historie • historické metody • historické prameny • pomocné vědy historické • vztah historie k ostatním vědám • periodizace dějin 2. Pravěk a starověk (3) • Doba kamenná paleolit, mezolit,

neolit, neolit • Doba bronzová • Doba železná • Staroorientální státy : • Mezopotámie • Egypt • Indie • Čína

3. Antické Řecko (3)

•charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace • vymezí rozdíl mezi historií a dějepisem • vysvětlí metody práce historika • uvede typy historických pramenů • vyjmenuje pomocné vědy historické a vysvětlí jejich obsah • objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin

• objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku • charakterizuje pojem archeologická kultura • vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti • zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku • zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace • objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské a kulturní systémy • popíše určující procesy a události,uvede významné osobnosti starověkých dějin • zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace • objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské a kulturní systémy • popíše určující procesy a události,uvede významné osobnosti starověkých dějin

Předmětové vazba ZSV

Předmětové vazba – GGR VYV BIG CJL ZSV MAT FYZ

Předmětové vazba – GGR VYV CJL ZSV MAT FYZ

161

4. Antický Řím (3) • Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

• zdůvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace • objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské a kulturní systémy • popíše určující procesy a události,uvede významné osobnosti starověkých dějin

Předmětové vazba – GGR VYV CJL ZSV MAT FYZ

5. Raně středověké evropské říše (3) • Stěhování národů • Utváření středověké Evropy • Normané a jejich vliv na vývoj západní a jižní Evropy • Počátky státních útvarů na našem území • Český přemyslovský stát • Islám a arabská říše. 5.-11. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích • Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota • Boj o investituru • křesťanství, papežství a císařství • Křížové výpravy • Vzdělanost a umění raného středověku

• objasní proces christianizace a její vliv


6. První státní útvary na našem území (3) - Slované - Sámova říše (623-658) - dějiny Velkomoravské říše (830-907) - cyrilometodějská mise, kultura a společnost doby velkomoravské - počátky českého státu (894-1055), charakteristika vlád jednotlivých panovníků - kultura a společnost v 10. a 11. století, románský sloh 7. Český stát v letech 1055 – 1306 a západní Evropa v 9. - 12. století (3) - vzestup českého státu na konci 12. a na počátku 13. století - posloupnost přemyslovských panovníků s důrazem na vládu Přemysla I. Otakara, Václava I., Přemysla II. Otakara a Václava II. - vymření Přemyslovců - objasnění vzniku a vývoje evropských státních útvarů – Anglie, Francie, normanské státy, Svatá říše římská

na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti • definuje proměny hospodářského a

politického uspořádání středověké společnosti • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území • vymezí specifika islámské oblasti • vysvětlí důsledky tatarských a nájezdů pro východní Evropu


politického uspořádání středověké společnosti 11.-15. stol. a jeho specifické projevy v našem prostředí • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území


politického uspořádání středověké společnosti 11.-14. stol. a jeho specifické projevy v našem prostředí • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území


8. Český stát za vlády Lucemburků (3) - zápas o český trůn po vymření Přemyslovců 1306 – 1310 - vláda Jana Lucemburského 1310 – 1346 a jeho význam v zahraniční politice - rodová politika Lucemburků - Karel Lucemburský – markrabě moravský - vláda císaře Karla IV. 1346 – 1378 –

162

-

domácí a říšská politika úpadek lucemburské moci za krále Václava IV. krize katolické církve gotická kultura

9. Husitské revoluční hnutí a doba pohusitská (3) - úpadek katolické církve a papežské schizma - Husův střet s církví - hlavní husitské směry a jejich charakteristika - husitský program - husitská revoluce (1419 – 1436), její průběh a důsledky - zápas o český trůn (1436 – 1458) - vláda Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) 10. Evropská reformace a renesance v zaalpských zemích (3) - luterská reformace - kalvínská reformace - reformace na britských ostrovech - katolická reformace, církevní koncily - německá selská válka - humanismus a renesance - středověká vzdělanost 11. Český stát v raném novověku (3) - politické, hospodářské, sociální a náboženské poměry v Českém království v poslední čtvrtině 15. a v 16. století za vlády Jagellonců a Habsburků - Jagellonci na českém trůně - mocenský nástup Habsburků, vláda Ferdinanda I. 1526 –1564 a jeho snaha o centralizovanou monarchii - Česká konfese 1575 - vláda Rudolfa II. 1576 – 1611 - stavovské povstání a bitva na Bílé hoře 1618 – 1620 - poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí a Obnovené zřízení zemské 12. Přechod od středověku k novověku (3) - zámořské plavby a světový obchod v 15. a 16. století - boj Nizozemí za samostatnost - třicetiletá válka (1618 – 1648), její průběh a důsledky 13. Dějiny Anglie a Francie v 16. a 17. století (3) - Anglie za Tudorovců a Stuartovců - anglická revoluce - náboženské války ve Francii a počátky

163

-

absolutismu Ludvík XIV.

14. Střední a východní Evropa v 17. a 18. století (3) - úpadek Polska a postupné rozdělování polského území mezi sousední státy - nástup dynastie Romanovců na carský trůn - vláda Petra I. Velikého - vláda Kateřiny II. Veliké - vznik Pruska a jeho přeměna v militaristický stát 15. Habsburská monarchie a země Koruny české v letech 1648 – 1790 (3) - politické a správní důsledky stavovského povstání a třicetileté války pro české země - vlády habsburských panovníků Leopolda I., Josefa I., Karla VI. a pragmatická sankce - Marie Terezie - válka o dědictví rakouské - Josef II., osvícenství, osvícenské reformy - baroko 16. Osvícenství, Velká francouzská revoluce a napoleonské války (3) - charakteristika osvícenské filozofie - situace ve Francii v předvečer VFR - průběh Velké francouzské revoluce - posouzení významu a vlivu VFR a srovnání VFR s revolucemi 16. a 17. století - charakter napoleonské vlády, napoleonských válek - příčiny Napoleonovy porážky - Vídeňský kongres a poválečné uspořádání Evropy

• určí a zhodnotí hlavní myšlenky a

principy osvícenství a rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století. • Νa konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení. • Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů.

PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy Předmětové vazba – GGR CJL ZSV

17. Dějiny USA od vzniku do konce 19. století (3) - objevení Ameriky - první osady v Severní Americe - rozdíly mezi severními a jižními koloniemi - spor kolonií s Anglií - válka za nezávislost kolonií - Prohlášení nezávislosti - válka Jihu proti Severu 1861 – 1865 - období rekonstrukce - dominance USA na americkém kontinentě 18. Revoluční vlny 20. – 40. let 19.století v Evropě a českých zemích (3) - vysvětli pojem Svatá aliance - revoluce 30. let 19. století v Evropě –

• vysvětlí emancipační úsilí národů a

jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého

164

národní hnutí - rok 1848 v Evropě, v Habsburské monarchii a v českých zemích 19. Vývoj v Evropě a českých zemích ve 2. polovině 19. století (3) - vývoj Anglie ve 2. polovině 19. století - Francie za Napoleona III. - sjednocení Itálie a Německa - politické, ekonomické a sociální poměry v Rusku v 2. polovině 19. století - Bachův absolutismus - Češi a česká politika v habsburské monarchii - vysvětli pojmy: liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus, bolševismus, anarchismus, radikalismus, demokracie

20. Evropa a svět před 1. světovou válkou a 1. světová válka (3) - vznik Dvojspolku a Trojspolku - vznik Trojdohody - vznik Balkánského bloku - mezinárodní vztahy před vypuknutím 1. světové války a příčiny válečného konfliktu - 4 fáze 1. světové války - československý odboj a jeho význam pro vznik samostatného čs. státu, čs. legie

novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů. • vysvětlí emancipační úsilí národů a

jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů. • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. • objasní tendence vývoje české společnosti ve 2. pol. 19. stol. • Vysvětlí expanzivní záměry velmocí

v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • Charakterizuje první světovou válku,

dokumentuje její sociální, hospodářské a politické důsledky.

- poválečné uspořádání – mírové konference, vznik Společnosti národů 21. Vznik ČSR a její vývoj do Mnichova 1938, druhá republika (3) - vědecké, společenské a politické působení TGM - vyhlášení republiky - mírová konference v Paříži - přijetí ústavy - národnostní struktura - zahraniční orientace - Švehlovy vládní kabinety - hospodářská konjunktura 1924 – 1929 - vliv hospodářské krize na obyvatelstvo a na stabilitu republiky - významná politická uskupení v ČSR - boj československé demokracie o přežití - Mnichov 1938 - Druhá republika

• Vysvětlí základní problémy vnitřního

22. Evropa a svět v letech 1918 – 1938 (3) - ruské revoluce 1917 a bolševická diktatura v sovětském Rusku - Výmarská republika - krach na newyorské burze 24.10. 1929 - důsledky hospodářské krize ve světě - evropské diktatury

• Uvede příčiny a projevy politického



PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy Předmětové vazba – GGR CJL ZSV

vývoje v naší zemi.

a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. • Vymezí základní znaky totalitních


165

-

nástup nacismu v Německu stalinistická diktatura v SSSR politika západních velmocí, úsilí o kolektivní bezpečnost, rozpad versailleského systému

ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie;objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit. • Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. • Popíše a zhodnotí životní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury

23. 2. světová válka (3) - zřízení Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení ve vztahu k Třetí říši, vznik Slovenského štátu - perzekuce českého národa - konečné cíle nacistů vzhledem k Protektorátu - příčiny druhé světové války - průběh války na evropských i mimoevropských bojištích včetně porážky fašistického bloku a osvobození - válečné zločiny (pojmy kolaborace, diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust Židů a Romů, konečné řešení židovské otázky, Norimberský proces) - protinacistický odboj

• Charakterizuje 2. světovou válku,

24. Vývoj Československa v letech 1945 – 1992 a vznik České republiky 1993 (3) - rozchod s politickým systémem předmnichovské republiky - únorový převrat 1948 - základy socialistické ekonomiky - politické procesy v 50. letech - pokus o reformu socialismu v Československu v roce 1968 - sovětská okupace a normalizace - Charta 77 - zhroucení komunistického režimu, 17. listopad 1989 - politická a ekonomická situace v Československu na počátku 90. let - rozdělení státu

• Vysvětlí základní problémy vnitřního

25. Studená válka, vyspělé demokracie ve 2. polovině 20. století (3) - poválečné uspořádání světa - charakteristika studené války - politický vývoj v USA, VB, Francii a SRN - Sovětský svaz a komunistický blok - válečné konflikty 2. poloviny 20. století (izraelsko-arabský konflikt, korejská válka, karibská krize, vietnamská válka, válka

• charakterizuje vznik, vývoj a

dokumentuje její sociální, hospodářské a politické důsledky.


PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy Předmětové vazba – GGR CJL ZSV FYZ

vývoje v naší zemi.

rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty • Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů

PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy PT

166

v Perském zálivu)

supervelmocí USA, SSSR a situaci ve střední Evropě.

•Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

PT • Mediální výchova

okruh Role médií v moderních dějinách

26. Globální svět (3) - konec studené války a pád železné opony - vznik, vývoj a význam významných světových a evropských organizací (OSN, NATO, EU) - zařazení České republiky do evropských a světových organizací - občanské války - terorismus - globální problémy soudobého světa

• Porovná a vysvětlí způsob života a chování

v nedemokratických společnostech a v demokraciích. • Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování. • Objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské a některé další neevropské kultury v moderním světě. • Vymezí základní problémy soudobého světa

Předmětové vazba – GGR, CJL,ZSV PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globalizační a rozvojové procesy PT •Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech okruh Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT • Mediální výchova

okruh Role médií v moderních dějinách Předmětové vazba – GGR CJL ZSV 27. Opakování (6)

167

5.17.10 Seminář z geografie I Název předmětu: Seminář z geografie I Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Předmět vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a kartografie. Svým charakterem přesahuje Seminář z geografie do dalších vzdělávacích oborů RVP G (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ). Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova. Seminář ze geografie navazuje na předmět geografie. Žák si v Semináři z geografie upevní a prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-2-3 Předmět je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku s časovou dotací 5 hodin. Výuka probíhá v kmenových třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí, počítačových učebnách a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce: frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. V průběhu 3. ročníku žáci zpracovávají celoroční projekt.

168

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: • Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika • Fyzika – vlnové vlastnosti světla • Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě, globální problémy moderní společnosti • Chemie – organická chemie • Biologie - ekologie • Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České republiky Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané téma; • zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací • vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře, článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a internetu); • zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů ; • získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím, mezi přírodou a působením člověka.

169

Kompetence k řešení problémů Učitel: • připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce s textem; • vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností, kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy týkající se řešené problematiky; • pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede k samostatnosti při řešení problematických úloh; • zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto problémů. Kompetence komunikativní Učitel: • navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a tvořivost žáků; • předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace; • vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností; • umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů. Kompetence personální a sociální Učitel: • pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali • realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a tolerují názory ostatních; • zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.

Kompetence občanská Učitel: • rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce; • pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní podněty; • zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění nejen v okolí jeho bydliště.

170

Kompetence k podnikavosti Učitel: • umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze a tím posiluje jeho zručnost; • důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří v žácích pocit zodpovědnosti; • zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou práci; • oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a úspěšnému podnikání. Použité zkratky: RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia ZSV: Základy společenských věd GIS: geografické informační systémy DPZ: dálkový průzkum Země GPS: globální polohové systémy

171

3. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Poznámky

Země jako vesmírné těleso - vznik Vesmíru, vesmírná tělesa (planety, komety, hvězdy, meteority atd.) - sluneční soustava a její vznik - tvar a velikost Země: Krasovského elipsoid - zeměpisné souřadnice - pohyby Země: precese, nutace, rotace, revoluce (důsledky pohybu Země pro život lidí a organismů, střídání dne a noci, střídání ročních období) - časová pásma na Zemi, kalendář - slapové jevy Kartografie - geografické informační a navigační systémy – geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), globální polohový systém (GPS) a jejich praktické využití - terénní geografická výuka, praxe a aplikace – praktická topografie, terénní cvičení, orientace, geografická exkurze, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny a jejich interakce

- porovná postavení Země ve Vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy - objasní různé teorie vzniku Vesmíru - charakterizuje vesmírná tělesa - objasní zatmění Slunce a Měsíce, slapové jevy a střídání ročních období - objasní příčiny pohybů Země (precese, nutace, rotace, revoluce) - na konkrétních příkladech vysvětlí důsledky pohybů Země - určí polohu místa na Zemi pomocí zeměpisných souřadnic - objasní pojem datová mez na konkrétním příkladu - používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů - pracuje s elektronickými mapami dostupnými na internetu - určí základní kartografická zobrazení a používá je s ohledem na jejich zkreslení - interpretuje obsah map, družicových snímků, kartogramů a kartodiagramů - pracuje s turistickými mapami a buzolou a orientuje se v terénu - pracuje s počítačovými programy zabývajícími se geoinformačními technologiemi - analyzuje družicový snímek s pomocí programu MultiSpec - pracuje aktivně s GISy, vytváří v prostředí GISů mapy a provádí základní analýzu těchto map

Matematika – příklady na datovou hranici

Atmosféra - vertikální členění atmosféry - počasí a podnebí - klimatogeografičtí činitelé - všeobecná cirkulace atmosféry - klimatické pásy Země - klimadiagramy - vliv člověka na atmosféru (skleníkový efekt, ozónová díra, znečištění ovzduší)

- objasní jevy v atmosféře - vysvětlí princip všeobecné cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů Země - objasní vliv jednotlivých faktorů na klima různých regionů - porovná jednotlivé typy klimatických pásů na základě studia klimadiagramů - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na atmosféru - objasní příčiny a důsledky skleníkového efektu (globálního oteplování) - objasní velký a malý oběh vody - rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině - uvede na konkrétních příkladech vliv

Hydrosféra - voda moří a oceánů - voda pevnin (vodní toky, jezera, vodní nádrže, rašeliniště, bažiny,

Zařazena samostatná práce (práce s geoinformačními technologiemi); terénní vyučování (práce s buzolou a mapou v areálu školy. Matematika – měřítko. Fyzika – světlo. Informatika – práce s aplikacemi (Janitor, MultiSpec). Náměty: - skupinová spolupráce při přípravě posterů - analýza flashových animací s tematikou litosféry a georeliéfu

Chemie – vlastnosti plynů. Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)

Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma

172

slatiniště) - podpovrchová voda - voda vázaná ve sněhu a ledu - vliv člověka na hydrosféru Litosféra a georeliéf - složení pevného zemského tělesa - geologická historie Země - mineralogické a petrologické složení Země - zemský magnetismus - energetická bilance Země - desková tektonika, litosférické desky - vulkanismus a zemětřesení - vliv lidské činnosti na georeliéf - vnitřní a vnější geomorfologické síly a jejich konkrétní projevy na zemském povrchu - mechanické a chemické zvětrávání - rekultivace a revitalizace krajiny - typy georeliéfu - endogenní a exogenní krajinotvorné pochody - vznik pohoří Pedosféra - zvětrávání a sedimentační proces - vznik a vývoj půd - půdní typy - půdní druhy - pedologické procesy - rozložení půdních typů na Zemi - vliv člověka na pedosféru - geologická exkurze

člověka na hydrosféru

- objasní jevy v litosféře - porovná složení jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy - porovná na příkladech mechanismy působení endogenní a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí - využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologické vývoje regionů - určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin s využitím petrografického klíče - určí jednotlivé typy georeliéfu a objasní jejich vznik - objasní vznik pohoří a rozezná různé typy pohoří podle původu

-

-

Biosféra - hlavní biomy Země (polární pustiny, tundra, tajga, lesy mírného pásu, pouště, polopouště, subtropická a tropická krajiny, tropické deštné lesy atd.) - zonální a azonální jevy - problémy jednotlivých biomů Geografie obyvatelstva a sídel - základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky - struktura obyvatelstva - světová náboženství - migrace - ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, městská sídla, geografická poloha sídel, - urbanizace, suburbanizace, aglomerace, konurbace, megapolis - světové populační problémy

-

objasní jevy v pedosféře charakterizuje půdní obal Země vysvětlí půdní procesy zhodnotí význam jednotlivých půdních typů a jejich rozmístění na Zemi určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na pedosféru rozliší hlavní biomy Země uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na biosféru posoudí důsledky činnosti člověka na jednotlivé biomy Země

- zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva - objasní rozmístění obyvatelstva na Zemi - analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa - charakterizuje a na mapě ukáže hlavní

Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Náměty: - skupinová spolupráce při přípravě posterů - analýza flashových animací s tematikou litosféry a georeliéfu

Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Exkurze v okolí školy.

Biologie – botanika, zoologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) ZSV – etnika, náboženství, politologie.

173

Geografie zemědělství - lokalizační faktory - rozmístění rostlinné a živočišné výroby na Zemi - vliv zemědělství na krajinu a životní prostředí - tradiční a moderní zemědělská výroba


seskupení obyvatelstva na Zemi - charakterizuje vývoj sídel - objasní proces urbanizace a suburbanizace, aglomerace, konurbace, megapole na makroregionech světa - analyzuje příčiny hlavních populačních problémů světa a nastíní jejich možná řešení a o daném problému diskutuje - zhodnotí rozmístění zemědělství na Zemi a vliv fyzickogeografických faktorů na toto rozmístění - charakterizuje rostlinnou a živočišnou výrobu - objasní rozdíl mezi intenzivním a extenzivním hospodaření - vymezí oblasti pěstování jednotlivých druhů rostlin a chovu zvířat - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv zemědělské činnosti na krajinu a životní prostředí - zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů - vysvětlí územní dělbu práce - zhodnotí na příkladech světového hospodářství jako otevřený dynamický systém - vymezí periferní a jádrové oblasti světa - objasní pojmy „bohatý Sever“ a „chudý Jih“, třetí svět, nově industrializované země

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)


174

4. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Poznámky

Geografie dopravy - lokalizační faktory - typy dopravy a dopravních sítí (silniční, železniční, letecká, potrubní a námořní doprava) - vliv dopravy na krajinu a životní prostředí

- zhodnotí rozmístění dopravy na Zemi - objasní rozložení jednotlivých typů dopravních sítí na Zemi - charakterizuje dopravu silniční, železniční, leteckou, vodní a potrubní - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv dopravy na krajinu a životní prostředí - vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu - porovná jejich lokalizační faktory a potenciál - na konkrétních příkladech charakterizuje vliv dopravy na krajinu a životní prostředí - rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační seskupení a organizace podle jejich vzájemné podobnosti a odlišnosti - popíše evropský integrační proces a vztah ČR k EU - zhodnotí důsledky vstupu ČR do EU - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - objasní pojmy globalizace, Fair Trade, ohniska napětí ve světě, - objasní vliv globalizace na kulturní a hospodářské změny - zařadí jednotlivé globální problémy do širších souvislostí a nastíní možná řešení jednotlivých globálních problémů - objasní pojmy krajina kulturní a přírodní, environmentalistika a krajinný potenciál - zhodnotí na příkladech různé typy krajinných systémů - analyzuje krajinné složky a prvky na konkrétních typech krajiny - zhodnotí vliv přírodních i společenských faktorů na životní prostředí na lokální, regionální a globální úrovni - zhodnotí vývoj krajiny místního regionu - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu


Geografie cestovního ruchu - lokalizační faktory - hlavní světové oblasti cestovního ruchu


Globální problémy - globalistika a globalizace - problémy etnické, konfesní, populační, ekologické, surovinové, energetické, problém války, nakládání s jaderným odpadem, hladu a podvýživy

Krajina a životní prostředí - krajina a její vývoj - přírodní a kulturní krajina - změny ve využívání krajiny - environmentalistika - krajinná ekologie - typy krajiny a potenciál krajiny - krajina a životní prostředí místního regionu

Regionální geografie Afriky - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika


Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) ZSV – mezinárodní organizace, Evropská unie. Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, částečně Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě)


Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou

175

obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

Regionální geografie Asie - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

Regionální geografie Ameriky - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace

- porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly v životním stylu - objasní problémy regionu a nastíní možná řešení problému - charakterizuje vybrané státy regionu - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu

- zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik

- analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi)

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy. Náměty: - příprava referátu s použitím prezentační techniky - skupinová práce - analýza geografických dat - hry s geografickou tematikou - analýza odborných filmových dokumentů - poslech krátkých cestopisně zaměřených rozhlasových pořadů - práce s cestopisnou literaturou (M. Holcová – Lidi) Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy.

176

- problémy regionu

Regionální geografie Austrálie, Oceánie a Antarktidy - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu

Regionální geografie Evropy - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu - regionalizace na celky západní, severní, jižní, jihovýchodní a východní Evropa - komplexní charakteristika uvedených regionů - charakteristika států Evropy

- lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly nejen v evropské životním stylu

Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) Dějepis – historický vývoj regionu, dekolonizace. ZSV – politologie, náboženství, etnika a jejich problémy.


177


- zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje ČR - lokalizuje na mapách hlavní rozvojová ráda a periferní oblasti ČR - rozliší specifika jádrových a periferních oblastí - objasní demografickou strukturu obyvatelstva a sídel - zhodnotí přírodní, kulturní, politické a hospodářské možnosti ČR - objasní administrativní členění ČR - vymezí místní region na mapě podle zvolených kritérií a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům


178

5.17.11 Seminář z geografie II Název předmětu: Seminář z geografie II. Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z geografie realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Předmět vzniká ze vzdělávacích oborů Geografie z RVP G a Geologie z RVP G a zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů a kartografie. Svým charakterem přesahuje Seminář z geografie do dalších vzdělávacích oborů RVP G (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ). Do předmětu jsou integrovány tematické okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tematický okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů z průřezového tématu Multikulturní výchova, průřezové téma Environmentální výchova a okruh Média a mediální komunikace z průřezového tématu Mediální výchova. Seminář ze geografie navazuje na předmět geografie. Žák si v Semináři z geografie upevní a prohloubí své znalosti o jednotlivých složkách fyzickogeografické a socioekonomické sféry na planetární a regionální úrovni, posoudí jejich vzájemné vazby a souvislosti, shody a odlišnosti vybraných regionů světa.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-0-3 Předmět je vyučován ve čtvrtém ročníku s časovou dotací 3 hodiny. Výuka probíhá v kmenových třídách, v učebnách s dataprojektorem, učebnách s interaktivní tabulí, počítačových učebnách a v terénu (vycházky do okolí, exkurze). Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií jsou používány následující formy práce: frontální a projektová výuka, skupinová práce, samostatná práce s textem, literaturou a jinými informačními zdroji, práce s audiovizuálními prostředky, besedy a přednášky a diskuse s odborníky a tematicky zaměřené exkurze do institucí a blízkého okolí. Zadáváním samostatné práce rozvijí žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. V průběhu 3. ročníku žáci zpracovávají celoroční projekt.

179

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět geografie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – matematické výpočty v kartografii, statistika Fyzika – vlnové vlastnosti světla Dějepis – pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě, globální problémy moderní společnosti Chemie – organická chemie Biologie - ekologie Občanský a společenskovědní základ – mezinárodní vztahy a globální svět

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu geografie jsou integrována tato průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - okruhy Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Multikulturní výchova - okruh Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova - okruhy Člověk a životní prostředí a Životní prostředí České republiky Mediální výchova - okruh Média a mediální komunikace

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z geografie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • zadáváním domácích úkolů a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby samostatně vyhledávali a třídili informace, které doplňují nebo rozšiřují probírané téma; • zadáváním rozborů jednoduchých geografických textů motivuje žáky k tomu, aby dokázali kriticky přistupovat ke zdrojům informací • vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací (odborné literatuře, článkům v odborných časopisech, ale i v časopisech laických, denním tisku, televizi a internetu); • zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich prezentací formou písemných prací nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků vede žáky k tomu, aby dokázali využívat informačních zdrojů; • získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí tak, že si žáci vytvářejí ucelenější představu o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím, mezi přírodou a působením člověka.

180

Kompetence k řešení problémů Učitel: • připravuje otázky, které bezprostředně souvisí s daným úkolem; žáci na základě informací, které vyhledávají (např. v textu) odpovídají na zadané otázky písemnou či ústní formou, čímž si prohlubují své geografické znalosti a schopnost orientace a práce s textem; • vytváří spolu se žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností hypotézy k problému či úkolu, které pak žáci ověřují praktickou činností, kladou otázky s geografickou tematikou a objevují další mezipředmětové vztahy týkající se řešené problematiky; • pravidelně zařazuje do vyučovacích hodin samostatnou práci žáků, která vede k samostatnosti při řešení problematických úloh; • zadává projekty realizované formou individuální či skupinové práce, ve kterých žáci srovnávají vybrané geografické problémy a tyto analyzují a hledají různá řešení těchto problémů. Kompetence komunikativní Učitel: • navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a tvořivost žáků; • předává rozšiřující poznatky formou výkladu či pomocí upřesňujících otázek a motivuje žáky k tomu, aby sami dokázali vyhledat potřebné geografické informace; • vybírá aktuální témata, k nimž žáci vyhledávají podklady k vysvětlení geografických souvislostí a tím vede žáky k uvědomění si vazeb mezi přírodou a společností; • umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky a výpočetní techniku a vede je tak k efektivnímu prezentování svých zjištění a názorů. Kompetence personální a sociální Učitel: • pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje žáky k tomu, aby tyto úkoly vypracovávali a ke stanovenému termínu úkoly odevzdávali; • realizuje výuku ve skupinách, při které žáci navzájem spolupracují, naslouchají si a tolerují názory ostatních; • zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, kdy si žáci musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat.

Kompetence občanská Učitel: • rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném úkolu, čímž se rozvíjí týmová práce a principy spolupráce; • pravidelnou debatou se žáky a jejich soustavným vybízením k vyjádření vlastního názoru či stanoviska stimuluje žáky k tomu, aby dokázali reagovat na diskusní podněty; • zadáváním referátů o událostech současného světa motivuje žáky ke sledování dění nejen v okolí jeho bydliště.

181

Kompetence k podnikavosti Učitel: • umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci terénní exkurze a tím posiluje jeho zručnost; • důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržováním pracovních povinností vytváří v žácích pocit zodpovědnosti • zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tak připravuje žáky na soustavnou práci; • oceněním samostatné i skupinové práce pěstuje v žácích pozitivní vztah k čestnému a úspěšnému podnikání.

Použité zkratky: RVP G: rámcový vzdělávací program pro gymnázia ZSV: Základy společenských věd GIS: geografické informační systémy DPZ: dálkový průzkum Země GPS: globální polohové systémy

182

4. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák:

Poznámky

Země jako vesmírné těleso - vznik Vesmíru, vesmírná tělesa (planety, komety, hvězdy, meteority atd.) - tvar a velikost Země: Krasovského elipsoid - geografiené souřadnice - pohyby Země: precese, nutace, rotace, revoluce a jejich důsledky - čas a časová pásma - slapové jevy Kartografie - geografické informační a navigační systémy – geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), globální polohový systém (GPS) a jejich praktické využití - terénní geografická výuka, praxe a aplikace – praktická topografie, terénní cvičení, orientace, geografická exkurze, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny a jejich interakce

- porovná postavení Země ve Vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy - objasní různé teorie vzniku Vesmíru - charakterizuje vesmírná tělesa - objasní zatmění Slunce a Měsíce, slapové jevy a střídání ročních období - objasní příčiny pohybů Země (precese, nutace, rotace, revoluce) - objasní pojem datová mez na konkrétním příkladu

Matematika – příklady na datovou hranici

- používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů - pracuje s elektronickými mapami dostupnými na internetu - určí základní kartografická zobrazení a používá je s ohledem na jejich zkreslení - interpretuje obsah map, družicových snímků, kartogramů a kartodiagramů - pracuje s turistickými mapami a buzolou a orientuje se v terénu - pracuje s počítačovými programy zabývajícími se geoinformačními technologiemi - analyzuje družicový snímek s pomocí programu MultiSpec - pracuje aktivně s GISy, vytváří v prostředí GISů mapy a provádí základní analýzu těchto map

Zařazena samostatná práce (práce s geoinformačními technologiemi); terénní vyučování (práce s buzolou a mapou v areálu školy.

- objasní jevy v atmosféře - vysvětlí princip všeobecné cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů Země - objasní vliv jednotlivých faktorů na klima různých regionů - porovná jednotlivé typy klimatických pásů na základě studia klimadiagramů - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na atmosféru - objasní příčiny a důsledky skleníkového efektu (globálního oteplování) - objasní velký a malý oběh vody - rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině - uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na hydrosféru

Chemie – vlastnosti plynů.

Atmosféra - vertikální členění atmosféry - počasí a podnebí - klimatogeografičtí činitelé - všeobecná cirkulace atmosféry - klimatické pásy Země - klimadiagramy - vliv člověka na atmosféru (skleníkový efekt, ozónová díra, znečištění ovzduší)

Hydrosféra - voda moří a oceánů - voda pevnin (vodní toky, jezera, vodní nádrže, rašeliniště, bažiny, slatiniště) - podpovrchová voda - voda vázaná ve sněhu a ledu

Náměty: - skupinová spolupráce při přípravě posterů - analýza flashových animací s tematikou litosféry a georeliéfu

Matematika – měřítko. Fyzika – světlo. Informatika – práce s aplikacemi (Janitor, MultiSpec). Náměty: - skupinová spolupráce při přípravě posterů - analýza flashových animací s tematikou litosféry a georeliéfu


Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí

183

- vliv člověka na hydrosféru Litosféra a georeliéf - složení pevného zemského tělesa - geologická historie Země - mineralogické a petrologické složení Země - zemský magnetismus - energetická bilance Země - desková tektonika, litosférické desky - vulkanismus a zemětřesení - vliv lidské činnosti na georeliéf - vnitřní a vnější geomorfologické síly a jejich konkrétní projevy na zemském povrchu - mechanické a chemické zvětrávání - rekultivace a revitalizace krajiny - typy georeliéfu - endogenní a exogenní krajinotvorné pochody - vznik pohoří Pedosféra - zvětrávání a sedimentační proces - vznik a vývoj půd - půdní typy - půdní druhy - pedologické procesy - rozložení půdních typů na Zemi - vliv člověka na pedosféru - geologická exkurze

- objasní jevy v litosféře - porovná složení jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy - porovná na příkladech mechanismy působení endogenní a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí - využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologické vývoje regionů - určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin s využitím petrografického klíče - určí jednotlivé typy georeliéfu a objasní jejich vznik - objasní vznik pohoří a rozezná různé typy pohoří podle původu

-

-

Biosféra - hlavní biomy Země (polární pustiny, tundra, tajga, lesy mírného pásu, pouště, polopouště, subtropická a tropická krajiny, tropické deštné lesy atd.) - zonální a azonální jevy - problémy jednotlivých biomů Geografie obyvatelstva a sídel - základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky - struktura obyvatelstva - světová náboženství - migrace - ekumena, sídelní struktura, venkovská sídla, městská sídla, geografická poloha sídel, - urbanizace, suburbanizace, aglomerace, konurbace, megapolis - světové populační problémy

-

objasní jevy v pedosféře charakterizuje půdní obal Země vysvětlí půdní procesy zhodnotí význam jednotlivých půdních typů a jejich rozmístění na Zemi určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na pedosféru rozliší hlavní biomy Země uvede na konkrétních příkladech vliv člověka na biosféru posoudí důsledky činnosti člověka na jednotlivé biomy Země

- zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva - objasní rozmístění obyvatelstva na Zemi - analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa - charakterizuje a na mapě ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi - charakterizuje vývoj sídel - objasní proces urbanizace a

regionu a ČR) Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)

Integrace vzdělávacího oboru Geologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) Exkurze v okolí školy.

Biologie – botanika, zoologie Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR)

Průřezové téma Environmentální výchova (částečně Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a ČR) ZSV – etnika, náboženství, politologie.

184

-

Geografie zemědělství - lokalizační faktory - rozmístění rostlinné a živočišné výroby na Zemi - vliv zemědělství na krajinu a životní prostředí - tradiční a moderní zemědělská výroba

-

-


-

-

-


-

-

Globální problémy - globalistika a globalizace - problémy etnické, konfesní, populační, ekologické, surovinové, energetické, problém války, nakládání s jaderným odpadem, hladu a podvýživy

-

-

Krajina a životní prostředí - krajina a její vývoj - přírodní a kulturní krajina - změny ve využívání krajiny - environmentalistika - krajinná ekologie - typy krajiny a potenciál krajiny - krajina a životní prostředí místního regionu

-

-

suburbanizace, aglomerace, konurbace, megapole na makroregionech světa analyzuje příčiny hlavních populačních problémů světa a nastíní jejich možná řešení a o daném problému diskutuje zhodnotí rozmístění zemědělství na Zemi a vliv fyzickogeografických faktorů na toto rozmístění charakterizuje rostlinnou a živočišnou výrobu objasní rozdíl mezi intenzivním a extenzivním hospodaření vymezí oblasti pěstování jednotlivých druhů rostlin a chovu zvířat na konkrétních příkladech charakterizuje vliv zemědělské činnosti na krajinu a životní prostředí zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů vysvětlí územní dělbu práce zhodnotí na příkladech světového hospodářství jako otevřený dynamický systém vymezí periferní a jádrové oblasti světa objasní pojmy „bohatý Sever“ a „chudý Jih“, třetí svět, nově industrializované země rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační seskupení a organizace podle jejich vzájemné podobnosti a odlišnosti popíše evropský integrační proces a vztah ČR k EU zhodnotí důsledky vstupu ČR do EU lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji objasní pojmy globalizace, Fair Trade, ohniska napětí ve světě, objasní vliv globalizace na kulturní a hospodářské změny zařadí jednotlivé globální problémy do širších souvislostí a nastíní možná řešení jednotlivých globálních problémů objasní pojmy krajina kulturní a přírodní, environmentalistika a krajinný potenciál zhodnotí na příkladech různé typy krajinných systémů analyzuje krajinné složky a prvky na konkrétních typech krajiny zhodnotí vliv přírodních i společenských faktorů na životní prostředí na lokální, regionální a



Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (částečně Žijeme v Evropě) ZSV – mezinárodní organizace, Evropská unie. Průřezové téma Výchova k myšlení v globálních souvislostech (Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, částečně Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Žijeme v Evropě)


185

Regionální geografie Afriky, Ameriky, Austrálie, Oceánie, Antarktidy, Evropy (regiony severní, západní, jižní, jihovýchodní a východní Evropa) - poloha regionu - fyzickogeografická charakteristika (charakteristika povrchu, podnebí, vodstva, rostlinstva a živočišstva) - socioekonomická charakteristika regionu (charakteristika obyvatelstva, hospodářství a dopravy) - integrační tendence regionu - regionalizace - problémy regionu


globální úrovni - zhodnotí vývoj krajiny místního regionu - zhodnotí polohu regionů, územní vývoj států v regionu - zhodnotí přírodní poměry a zdroje regionu - lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice - rozliší jádrové a periferní oblasti regionu - porovnává jednotlivé regiony na základě jejich přírodních, hospodářských a demografických charakteristik - lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji - zhodnotí rozmístění jednotlivých složek krajinné sféry v regionu - čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky - analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje - zhodnotí shody a rozdíly v životním stylu - objasní problémy regionu a nastíní možná řešení problému - charakterizuje vybrané státy regionu - zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje ČR - lokalizuje na mapách hlavní rozvojová ráda a periferní oblasti ČR - rozliší specifika jádrových a periferních oblastí - objasní demografickou strukturu obyvatelstva a sídel - zhodnotí přírodní, kulturní, politické a hospodářské možnosti ČR - objasní administrativní členění ČR - vymezí místní region na mapě podle zvolených kritérií a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům



186

5.17.12 Seminář z matematiky Název předmětu: Seminář z matematiky Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z matematiky realizuje vzdělávací oblast Matematika a její aplikace. Předmět Seminář z matematiky (dále jen SMA) je určen žákům, kteří mají hlubší zájem o matematiku a uvažují o vykonání vyšší úrovně maturitní zkoušky z matematiky a také těm, kteří chtějí po ukončení střední školy studovat na vysoké škole technického nebo ekonomického směru. Úkolem je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol matematiky. Žáci prezentují a obhájí řešení náročnějšího problému. Očekává se vysoká aktivita a zodpovědnost. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace. Vyučovací předmět SMA se zařazuje do učebního plánu jako povinně volitelný vyučovací předmět

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 - 0 - 2 - 3. Seminář z matematiky navazuje na povinnou výuku matematiky. Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny vyučovány v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně. Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: Je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody a formy: výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení), simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce, planimetrie, stereometrie), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod řešení problému jinou než předem připravenou cestou), žákovské soutěže, kroužky

187

Vazby a přesahy: Do vyučovacího předmětu seminář z matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: - fyzika - chemie - geografie - biologie - estetická výchova Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu seminář z matematiky jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G: Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž

Klíčové kompetence: V rámci vyučovacího předmětu Seminář z matematiky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - ve výuce se zaměřuje na aktivní osvojování poznatků, vede žáky k jejich třídění, systematizaci, využívání a ověřování rozmanitými způsoby; - umožňuje žákům ve vyučovacích hodinách experimentovat, vytvářet vlastní hypotézy, vysvětlovat je a vyvozovat závěry; - učí žáky pracovat s chybou; - vybízí žáky plánovat si, organizovat a vyhodnocovat vlastní činnost; - systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost, koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu; - vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně formulovat své postupy; - vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání informací, využívá žákovy znalosti práce s informačními technologiemi; - rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním vztahů mezi nimi; - pěstuje v žácích přirozenou soutěživost; - podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).

188

Kompetence k řešení problému Učitel: -




Kompetence občanská Učitel: • • • •

podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu; vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných; vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti světa; dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské činnosti.

Kompetence sociální a personální Učitel: • • • •



189

Používané zkratky: Osobnostní a sociální výchova - OaSV Učivo 3. ročník Komplexní čísla - obor komplexních čísel a základní vlastnosti - Gaussova rovina - algebraický tvar komplexního čísla - absolutní hodnota komplexního čísla - čísla komplexně sdružená, komplexní jednotky - operace s komplexními čísly v algebraickém tvaru - goniometrický tvar komplexního čísla - Moivreova věta a její užití - řešení rovnic v množině komplexních čísel - binomické rovnice

Rovnice a nerovnice

Analytické geometrie lineárních útvarů v prostoru - soustava souřadnic v prostoru - parametrické vyjádření přímky v prostoru - parametrické vyjádření roviny, obecná rovnice roviny, normálový vektor roviny - vzájemná poloha bodů, přímek a rovin vzdálenost a odchylky


Poznámky

Žák: - chápe zavedení pojmu komplexní číslo v návaznosti na ostatní číselné obory - provádí operace s komplexními čísly v algebraickém i goniometrickém tvaru - graficky znázorňuje komplexní čísla v Gaussově rovině - chápe geometrický význam absolutní hodnoty - upravuje výrazy s komplexními čísly - řeší lineární, kvadratické a binomické rovnice v množině komplexních čísel - provádí umocňování komplexních čísel pomocí Moivreovy věty

OaSV fyzika

Žák: - řeší složitější lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, - iracionální rovnice a nerovnice, - rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, řeší složitější soustavy rovnic, - rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy, řeší lineární a kvadratické rovnice s parametrem - složitější exponenciální rovnice - logaritmické rovnice - goniometrické rovnice Žák: - umí graficky zaznačit body v kartézské soustavě souřadnic v prostoru - umí vyjádřit různými způsoby přímku a rovinu v prostoru - řeší polohové a metrické úlohy v prostoru

OaSV Mezipředmětové vztahy: Fyzika - řešení fyzikálních úloh pomocí soustavy rovnic Fyzika, Chemie, Biologie – modelování reálných dějů pomocí funkčních závislostí

OaSV

190

4. ročník Souhrnné opakování - Číselné množiny - Algebraické výrazy a jejich úpravy - Množinové operace a výroková logika - Rovnice a nerovnice - Funkce - Planimetrie - Stereometrie - Analytická geometrie - Kombinatorika a pravděpodobnost - Statistika - Posloupnosti a řady

Žák: si zopakuje, doplní a utřídí dosavadní znalosti a získá komplexní přehled středoškolské matematiky

OaSV

191

5.17.13 Seminář z vyšší matematiky Název předmětu: Seminář z vyšší matematiky Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové vymezení: Předmět vznikl ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Úkolem předmětu je seznámit studenty se základními poznatky z diferenciálního počtu, integrálního počtu, matic a determinantů a umožnit jim nahlédnout do partií vyšší matematiky. Absolventi semináře využijí získané poznatky při následném vysokoškolském studiu řady technických i přírodovědných oborů.

Časové a organizační vymezení: Seminář z vyšší matematiky si volí žáci, kteří mají hlubší zájem o matematiku ve 4. ročníku, týdenní dotace je 3 hodiny.

Používané metody a formy práce: V semináři z vyšší matematiky je využíváno tradičních metod i moderních výukových metod: výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení), simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), laterární myšlení (hledání alternativních metod řešení problému jinou než předem připravenou cestou). Vazby a přesahy: V semináři z vyšší matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy s fyzikou. Průřezová témata: Do semináře z vyšší matematiky jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G: Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti a spolupráce informační a komunikační technologie. KLÍČOVÉ KOMPETENCE: V rámci vyučovacího předmětu seminář z vyšší matematiky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

192

Kompetence k učení Učitel: • • • • • • • •

• • •

uspořádá učivo v čase, respektuje návaznosti a vztahy uvnitř učiva, dbá na rovnoměrné zatížení žáků v průběhu školního roku; zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje žákům kontrolovat vlastní úspěšnost; seznamuje žáky s učivem živým způsobem, motivuje žáky vhodnými otázkami a problémovými úlohami; vytváří ve třídě atmosféru podporující soustředěnou práci; systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost, koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu; vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně formulovat své postupy; vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání informací; rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním vztahů mezi nimi; pěstuje v žácích přirozenou soutěživost; podporuje nadané žáky v účasti v matematických soutěžích a ve vzdělávacích aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.).

Kompetence k řešení problému Učitel: • • • • • •




Kompetence občanská Učitel: • •

podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu; vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných;

193

•

vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti světa; dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské činnosti.

•

Kompetence sociální a personální Učitel: • • •

vybízí žáky k aktivní diskusi, obhajobě svého stanoviska a sebekritice; oceňuje žáky, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či problém; organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny; oceňuje projevy úcty k práci druhých

•

Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Používané zkratky: Osobnostní a sociální výchova - OaSV 4. ročník

Učivo


Diferenciální počet

-

-

-

Integrální počet -

-

Matice a determinanty -

vysvětluje pojem limita funkce, používá věty o limitách na konkrétních příkladech rozumí definici derivace funkce a aplikuje geometrický význam derivace využívá znalostí limit a derivací při vyšetřování průběhu funkce rozumí pojmům primitivní funkce, neurčitý integrál používá základní integrační vzorce a pravidla, metodu per partes a substituční metodu aplikuje znalosti výpočtu určitého integrálu v praktických úlohách rozumí pojmům matice, determinant používá početní operace s maticemi, úpravy matic, výpočet determinantu řeší soustavy lineárních rovnic

Poznámky

Mezipředmětová vazba s fyzikou OaSV

Mezipředmětová vazba s fyzikou OaSV

OaSV

194

5.17.14 Cvičení z matematiky Název předmětu: Cvičení z matematiky Kód a název oboru vzdělání: 79 – 41 K/ 41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z matematiky realizuje vzdělávací oblast Matematika a její aplikace. Předmět Cvičení z matematiky je určen žákům, kteří uvažují o vykonání základní úrovně maturitní zkoušky z matematiky. Úkolem je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol matematiky. Studenti si utřídí dosavadní znalosti a naučí se řešit uzavřené i otevřené testové úlohy. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i v běžném životě, v pěstování schopnosti aplikace. Vyučovací předmět Cvičení z matematiky se zařazuje do učebního plánu jako povinně volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 - 0 - 0 - 3. Cvičení z matematiky navazuje na povinnou výuku matematiky. Výuka probíhá zpravidla v kmenových třídách, dle aktuální potřeby jsou některé hodiny vyučovány v učebně s interaktivní tabulí nebo v počítačové učebně. Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%.

Používané metody a formy práce: Je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce s PC). Je nutné zohlednit vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšené motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody a formy: výklad, vysvětlování, rozhovor, diskuse (zhodnocení možností, přístupu, metod řešení), simulace (slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru např. funkce, planimetrie, stereometrie), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, hromadná práce, samostatná práce (individuální procvičování získaných dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh).

195

Vazby a přesahy: Do vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: - fyzika - chemie - geografie - biologie

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky jsou částečně integrována tato průřezová témata RVP G: Osobnostní a sociální výchova, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, spolupráce a soutěž KLÍČOVÉ KOMPETENCE: V rámci vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: • ve výuce se zaměřuje na aktivní procvičování poznatků, vede žáky k jejich třídění, systematizaci, využívání a ověřování; • umožňuje žákům ve vyučovacích hodinách vytvářet vlastní postupy, vysvětlovat je a vyvozovat závěry; • učí žáky pracovat s chybou; • vybízí žáky plánovat si, organizovat a vyhodnocovat vlastní činnost; • systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost, koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu; • vyžaduje slovní komentář při objasnění postupu řešení úloh, žák se naučí srozumitelně formulovat své postupy a myšlenky; • vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, zaměřuje se na aktivní osvojování poznatků, seznamuje žáky s různými zdroji pro získávání informací, využívá žákovy znalosti práce s informačními technologiemi; • rozvíjí u žáků logické myšlení správným užíváním matematických pojmů, nalézáním vztahů mezi nimi; • pěstuje v žácích přirozenou soutěživost. Kompetence k řešení problému Učitel: - navozuje problémové situace z praxe, dává prostor pro aktivní řešení problémů, oceňuje více možností řešení; - směřuje k řešení problému nácvikem řešení úloh s postupným stupňováním jejich náročnosti;

-

vysvětluje na příkladech induktivní, deduktivní přístup k řešení problému; 196

-

rozebírá příčiny vzniku logické chyby v postupu řešení; poskytuje prostor k prezentaci řešení problému; nechá žáky najít a opravit chybný krok.

Kompetence komunikativní Učitel: -


Kompetence občanská Učitel: - podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu; - vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných; - vede žáky k vnímání matematiky jako součásti kulturního dědictví a nedílné součásti světa; - dává představu o využití nabytých znalostí a dovedností v různých oborech lidské činnosti. Kompetence sociální a personální Učitel: -


Kompetence k podnikavosti Učitel: - formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

197

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Učivo


Souhrnné opakování - Číselné obory - Algebraické výrazy a jejich úpravy - Množinové operace a výroková logika - Rovnice a nerovnice - Funkce - Planimetrie - Stereometrie - Analytická geometrie - Kombinatorika a pravděpodobnost - Statistika - Posloupnosti a finanční matematika

Žák: - naučí se řešit otevřené a uzavřené testové úlohy - provádí operace s čísly, mocninami, odmocninami, výrazy - řeší úlohy s využitím rovnic lineárních, kvadratických, s neznámou ve jmenovateli, exponenciálních, logaritmických, goniometrických - určí a definuje funkci lineární, kvadratickou, mocninnou, exponenciální, logaritmickou, goniometrickou - objasní význam parametrů v předpisech funkcí - určí základní vlastnosti funkcí - rozliší geometrické útvary v rovině, užívá jejich vlastností při řešení úloh - vypočítá objem a povrch jednotlivých těles - provádí operace s vektory - užívá různých typů rovnic přímky při řešení úloh - využívá kombinatorická pravidla v reálných situacích - vypočítá pravděpodobnost náhodného jevu - užívá vzorce pro aritmetickou a geometrickou posloupnost - řeší úlohy finanční matematiky

Poznámky

198

5.17.15 Seminář a cvičení z fyziky Název předmětu: Seminář a cvičení z fyziky Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Seminář a cvičení z fyziky navazuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP GV. Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol fyziky tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z fyziky, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách. Získávání teoretických vědomostí je podpořeno praktickými cvičeními, při kterých si žáci ověří některé fyzikální zákonitosti a získají praktické dovednosti při používání laboratorní techniky. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 3 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 3. ročníku, pokračuje ve 4. ročníku.

Používané metody a formy práce: Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů, modelů, multimédií a praktická měření. Zejména při procvičování a praktických cvičeních se uplatňuje skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář a cvičení z fyziky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita Biologie – biologie člověka (sluch, zrak), botanika (výživa rostlin – kapilární jevy) Geografie – gravitační a magnetické pole Země Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky jsou částečně integrována tato průřezová témata: Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich

199

využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě významní evropští vědci Mediální výchova – Média a mediální produkce vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize)

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi. Kompetence k učení Učitel: • pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí; • zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat; • formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry; • zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat, organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při učeni, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy. Kompetence k řešení problémů Učitel: • demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry; • zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry; • pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni obdobných problémových situaci. Kompetence komunikativní Učitel: • zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely; • formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog; • ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a jiným informačním a komunikačním prostředkům.

200

Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci. Kompetence občanská Učitel: • formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se současnou ochranou životního prostředí; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých povinností; • diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka; • umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými životopisy významných fyziků. Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 3. ročník

Výstup ŠVP Žák:

Učivo 1.

-

-

-

-

Pohyb těles a jejich vzájemné působení úlohy o pohybu z kinematického a dynamického hlediska skládání pohybů a rychlostí gravitační pole pohyby těles v homogenním tíhovém poli, v centrálním gravitačním poli vrh svislý, vodorovný, šikmý Zákon zachování mechanické energie a jeho využití moment síly, výslednice momentů sil, momentová věta skládání sil působících v různých bodech tuhého tělesa, rozklad síly na dvě složky kinetická energie tuhého tělesa Archimédův zákon, plování těles ustálené proudění ideální kapaliny, rovnice kontinuity,

-

-

-

-

-

používá s porozuměním základní veličiny a jednotky a jejich značky užívá kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných, rovnoměrně zrychlených i zpomalených řeší početně i graficky úlohy o skládání pohybů a rychlostí určuje v konkrétní situaci síly působící na těleso a jejich výslednici využívá Newtonovy zákony při popisu fyzikálních dějů, při řešení úloh a k předvídání pohybu těles využívá zákony zachování hybnosti při řešení problémů a úloh posoudí vliv tření na pohyb těles řeší úlohy o pohybu těles v homogenním poli – vrh svislý, vodorovný, šikmý využívá zákon zachování mechanické energie při řešení problémů a úloh sestrojí výslednici různoběžných sil, rozloží sílu na dvě složky

Poznámka

Matematika – převody jednotek, zaokrouhlování, výpočty s kalkulátorem Matematika – grafy lineárních a kvadratických funkcí, čtení z grafu, goniometrické funkce ostrého úhlu, výpočet neznámé ze vzorce, řešení rovnic, oblouková míra Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití

201

Bernouliova rovnice

-

-

2.

-

Stavba a vlastnosti látek teplota, teplo, kalorimetrická rovnice stavová rovnice ideálního plynu normálové napětí, Hookův zákon teplotní roztažnost pevných těles teplotní objemová roztažnost kapalin změny skupenství látek

-

-

-

3.

-

-

-

-

Elektromagnetické jevy 3.1.Elektřina elektrické napětí, elektrický potenciál práce sil elektrického pole. kapacita vodiče, kondenzátor elektrický proud v látkách Ohmův zákon pro celý obvod voltampérová charakteristika rezistoru spojování rezistorů vnitřní odpor zdroje, svorkové napětí Kirchhoffovy zákony elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu polovodičová dioda, tranzistor elektrický proud v kapalinách elektrolýza, využití 3.2..Magnetické pole vzájemné silové působení mezi vodičem s proudem a magnetem a mezi vodiči s proudem Faradayův zákon a Lenzův zákon elektromagnetické indukce indukčnost 3.3. Střídavý proud harmonické střídavé napětí a proud, frekvence

-

-

-

-

-

-

určí v konkrétních situacích momenty sil působících na těleso a vypočítá výsledný moment síly vypočítá kinetickou energii rotujícího tělesa řeší úlohy užitím Pascalova a Archimédova zákona využívá rovnice kontinuity při řešení úloh uplatňuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší úlohy na její použití aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles porovnává zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů řeší úlohy s využitím rovnice pro teplo při fázové přeměně objasní podmínky vzniku stejnosměrného elektrického proudu a jeho vedení v kovovém vodiči užívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů vypočítá proud a napětí v jednotlivých částech obvodu aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, v kapalinách, polovodičích a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech objasní model vedení elektrického proudu v polovodičích uvádí základní vlastnosti magnetického pole a pomocí nich řeší úlohy určí směr a velikost magnetické síly vysvětlí funkci magnetických zařízení a magnetické vlastnosti materiálu využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení řeší úlohy užitím Faradayova zákona objasní vznik střídavého proudu, popíše jeho charakteristiky rozlišuje okamžitou, maximální, efektivní hodnotu napětí a proudu řeší úlohy na výpočet činného výkonu

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí – přenos energie Chemie – molární veličiny, stavová rovnice Práce s MFCH tabulkami

Člověk a svět práce – zásady bezpečnosti práce s elektrickým proudem Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí negativní důsledky elektrolýzy, třídění nebezpečných odpadů; zdroje elektrické energie Biologie – účinky elektrického proudu na lidské tělo Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí zdroje energie a vliv na životní prostředí

202

-

efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí obvody střídavého proudu s R, L, C obvody s RLC v sérii, impedance

-

řeší úlohy se sériovým zapojením R, L, C, vypočítá impedanci, fázový rozdíl a určí podmínky rezonance v obvodu střídavého proudu

-

vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních měření a experimentů měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření zpracuje protokol o tématu, průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimž dospěl vyhledá v dostupných informačních zdrojích podklady, pro splnění daného úkolu vyhledá potřebné informace o fyzikálních veličinách, jednotkách nebo konstantách v MFCHT. Vyjádří graficky závislost příslušných fyzikálních veličiny

-

-

4. Praktická cvičení mechanika elektrický proud v látkách magnetické pole střídavý proud optika

-

-

-

4. ročník Učivo

Výstup ŠVP Žák: -

5. Základní poznatky teorie relativity a astrofyziky - prostor a čas v klasické mechanice, vznik speciální teorie relativity - relativistická kinematika a dynamika - vznik a vývoj hvězd, zdroje energie ve hvězdách, stavba a vývoj vesmíru

-

-

6. Mechanické kmitání a vlnění - harmonický kmitavý pohyb, rovnice okamžité výchylky - energie kmitání a její přeměny - interference vlnění, stojaté vlnění - zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost a intenzita - Infrazvuk a ultrazvuk - Dopplerův jev

-

-

Vysvětlí základní postuláty STR a jejich důsledky Řeší jednoduché úlohy z relativistické kinematiky a dynamiky charakterizuje Slunce jako hvězdu popíše objekty ve sluneční soustavě zná příklady základních typů hvězd. charakterizuje kmitavý pohyb z hlediska kinematiky a dynamiky popíše přeměny energie v mechanickém oscilátoru objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění uvede základní vlastnosti zvuku vysvětlí vznik ozvěny a dozvuk uvede vlastnosti a využití

Poznámka

Geografie - vesmír


203

7.

Elektromagnetické záření a optika 7.1. Elektromagnetické kmitání a vlnění - oscilační obvod a jeho parametry - vlastní a nucené kmitání - rezonance, rezonanční křivka - elektromagnetická vlna, její vznik, složky a vlastnosti - šíření elektromagnetického vlnění - vysílač a přijímač - elektromagnetické záření a jeho energie - spektrum elektromagnetického záření

-

-

-

7.2. Vlnové vlastnosti světla - světlo jako elektromagnetické vlnění - rychlost, frekvence a vlnová délka světla, index lomu - odraz a lom světla, zákon lomu - rozklad světla, optické spektrum - interference, ohyb, polarizace světla - Interference na tenké vrstvě a na optické mřížce 7.3. Zobrazování optickými soustavami - zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle, zobrazovací rovnice - zobrazení lomem na tenkých čočkách, zobrazovací rovnice - zorný úhel - zobrazení okem, lupou mikroskopem, dalekohledem

-

-

-

-

8.Fyzika mikrosvěta 8.1. Základní poznatky kvantové fyziky

fotoelektrický jev, Einsteinova teorie tohoto jevu korpuskulární a vlnová povaha částic a záření vlnové vlastnosti částic Fyzika elektronového obalu (atomová fyzika) elektronový obal, kvantování energie elektronů v atomu atom vodíku emisní a absorpční spektra 8.3. Jaderná fyzika - atomové jádro, jaderné síly - hmotnostní úbytek a vazebná energie - stabilita jader, radioaktivita. - zákon radioaktivní přeměny - jaderné reakce - štěpení a syntéza jader atomů

-

-

-

-

infrazvuku a ultrazvuku vysvětlí vznik elektromagnetického kmitání a vlnění stanoví podmínky rezonance v LC obvodu popíše základní vlastnosti elektromagnetického záření porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích uvede rozdíl mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním předvídá na základě vlastností světla jeho chování v daném prostředí popíše základní vlnové vlastnosti světla využívá zákona odrazu a zákona lomu při řešení úloh objasní ohyb a interferenci světla na tenké vrstvě využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy využívá základy paprskové optiky k řešení praktických problémů při řešení úloh využívá zobrazovací rovnici a vztah pro příčné zvětšení vysvětlí princip jednoduchých optických přístrojů využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů popíše a vysvětlí podstatu fotoefektu vymezí základní charakteristické vlastnosti fotonu, vysvětlí duální podstatu částic vypočítá energii fotonu popíše kvantově mechanický model atomu vysvětlí zákonitosti jaderných přeměn rozliší přirozenou a umělou radioaktivitu využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek vysvětlí principy využití jaderné energie



Myšlení v evropských a globálních souvislostech – významní evropští učenci Chemie – stavba atomu Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí výhody a nevýhody jaderné energetiky, ochrana před radioaktivním zářením


204

-

řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná energetika ochrana před škodlivými účinky jaderného záření

-

-

posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy zářen

205

5.17.16 Seminář z fyziky Název předmětu: Seminář z fyziky Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z fyziky navazuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP GV. Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol fyziky tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z fyziky, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.

Používané metody a formy práce: Základní metodou je frontální výuka s využitím příkladů z praxe, schémat, grafů, modelů, multimédií Zejména při procvičování a opakování se uplatňuje skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z fyziky má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – převody jednotek, řešení rovnic, vyjádření neznámé ze vzorce, práce s grafy funkcí, zaokrouhlování výsledků, vektorová algebra, kuželosečky Chemie – stavba atomu a jádra, molární veličiny, chemická vazba, elektrolýza, radioaktivita Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z fyziky jsou částečně integrována tato průřezová témata: Environmentální výchova - Člověk a životní prostředí jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě

206

významní evropští vědci Mediální výchova – Média a mediální produkce vznik, princip a typy masových médií (rozhlas, televize) KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář a cvičení z fyziky vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a na jejich základě poznávali význam a přínos fyziky pro život a činnosti člověka, pro rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí; • zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat a měřit, získané výsledky porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat; • formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry; • zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat, organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při učeni, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy. Kompetence k řešení problémů Učitel: • demonstraci fyzikálního jevu nebo děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry; • zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry; • pomoci zkoušeni a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni obdobných problémových situaci. Kompetence komunikativní Učitel: • zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely; • formou diskuse na dané téma rozviji schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog; • ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a jiným informačním a komunikačním prostředkům. Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci.

207

Kompetence občanská Učitel: • formou referátů zjišťuje, zda žáci sleduji aktuální dění nejen ve vědě a technice a chápou potřebu využiti vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se současnou ochranou životního prostředí; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých povinností; • diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka; • umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznámí je se stručnými životopisy významných fyziků. Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.


Učivo

Výstup ŠVP Žák:

1. Základní poznatky teorie relativity a astrofyziky -

-

2. -

prostor a čas v klasické mechanice, vznik speciální teorie relativity relativistická kinematika a dynamika vznik a vývoj hvězd, zdroje energie ve hvězdách, stavba a vývoj vesmíru Mechanické kmitání a vlnění harmonický kmitavý pohyb, rovnice okamžité výchylky energie kmitání a její přeměny interference vlnění, stojaté vlnění zvuk a jeho vlastnosti, hlasitost a intenzita Infrazvuk a ultrazvuk Dopplerův jev

Elektromagnetické záření a optika Elektromagnetické kmitání a vlnění oscilační obvod a jeho parametry vlastní a nucené kmitání rezonance, rezonanční křivka - elektromagnetická vlna, její vznik, složky a vlastnosti - šíření elektromagnetického vlnění - vysílač a přijímač - elektromagnetické záření a jeho energie

-

-

-

-

-

Vysvětlí základní postuláty STR a jejich důsledky Řeší jednoduché úlohy z relativistické kinematiky a dynamiky charakterizuje Slunce jako hvězdu popíše objekty ve sluneční soustavě zná příklady základních typů hvězd. charakterizuje kmitavý pohyb z hlediska kinematiky a dynamiky popíše přeměny energie v mechanickém oscilátoru objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění uvede základní vlastnosti zvuku uvede vlastnosti a využití infrazvuku a ultrazvuku vysvětlí vznik elektromagnetického kmitání a vlnění stanoví podmínky rezonance v LC obvodu popíše základní vlastnosti elektromagnetického záření porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích uvede rozdíl mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním

Poznámka

Geografie - vesmír



-

208

3.1. Vlnové vlastnosti světla světlo jako elektromagnetické vlnění - rychlost, frekvence a vlnová délka světla, index lomu - odraz a lom světla, zákon lomu - rozklad světla, optické spektrum - interference, ohyb, polarizace světla - Interference na tenké vrstvě a na optické mřížce 3.2. Zobrazování optickými soustavami - zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle, zobrazovací rovnice - zobrazení lomem na tenkých čočkách, zobrazovací rovnice - zorný úhel - zobrazení okem, lupou mikroskopem, dalekohledem 4. Fyzika mikrosvěta 4.1. Základní poznatky kvantové fyziky fotoelektrický jev, Einsteinova teorie tohoto jevu korpuskulární a vlnová povaha částic a záření Fyzika elektronového obalu (atomová fyzika) elektronový obal, kvantování energie elektronů v atomu atom vodíku emisní a absorpční spektra 4.3. Jaderná fyzika - atomové jádro, jaderné síly - hmotnostní úbytek a vazebná energie - stabilita jader, radioaktivita. - zákon radioaktivní přeměny - jaderné reakce - štěpení a syntéza jader atomů - řetězová reakce, jaderný 5. Pohyb těles a jejich vzájemné působení - úlohy o pohybu z kinematického a dynamického hlediska - skládání pohybů a rychlostí - gravitační pole - pohyby těles v homogenním tíhovém poli, v centrálním gravitačním poli - vrh svislý, vodorovný, šikmý - Zákon zachování mechanické energie a jeho využití - moment síly, výslednice momentů sil, momentová věta - skládání sil působících -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

předvídá na základě vlastností světla jeho chování v daném prostředí popíše základní vlnové vlastnosti světla využívá zákona odrazu a zákona lomu při řešení úloh objasní ohyb a interferenci světla na tenké vrstvě využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy využívá základy paprskové optiky k řešení praktických problémů při řešení úloh využívá zobrazovací rovnici a vztah pro příčné zvětšení vysvětlí princip jednoduchých optických přístrojů využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů popíše a vysvětlí podstatu fotoefektu vymezí základní charakteristické vlastnosti fotonu, vysvětlí duální podstatu částic vypočítá energii fotonu vysvětlí zákonitosti jaderných přeměn rozliší přirozenou a umělou radioaktivitu využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek vysvětlí principy využití jaderné energie posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance používá s porozuměním základní veličiny a jednotky a jejich značky užívá kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných, rovnoměrně zrychlených i zpomalených řeší početně i graficky úlohy o skládání pohybů a rychlostí určuje v konkrétní situaci síly působící na těleso a jejich výslednici využívá Newtonovy zákony při popisu fyzikálních dějů, při řešení úloh a k předvídání pohybu těles využívá zákony zachování


Myšlení v evropských a globálních souvislostech – významní evropští učenci Chemie – stavba atomu Environmentální výchova Člověk a životní prostředí výhody a nevýhody jaderné energetiky, ochrana před radioaktivním zářením


Matematika – převody jednotek, zaokrouhlování, výpočty s kalkulátorem Matematika – grafy lineárních a kvadratických funkcí, čtení z grafu, goniometrické funkce ostrého úhlu, výpočet neznámé ze vzorce, řešení rovnic, oblouková míra Environmentální výchova Člověk a životní prostředí energie proudící vody, využití

209

-

v různých bodech tuhého tělesa, rozklad síly na dvě složky kinetická energie tuhého tělesa Archimédův zákon, plování těles ustálené proudění ideální kapaliny, rovnice kontinuity, Bernouliova rovnice

-

-

-

-

6. Stavba a vlastnosti látek teplota, teplo, kalorimetrická rovnice stavová rovnice ideálního plynu normálové napětí, Hookův zákon teplotní roztažnost pevných těles teplotní objemová roztažnost kapalin změny skupenství látek

-

-

-

-

-

-

7. Elektromagnetické jevy 3.1.Elektřina Elektrické napětí, elektrický potenciál Práce sil elektrického pole. kapacita vodiče, kondenzátor elektrický proud v látkách Ohmův zákon pro celý obvod voltampérová charakteristika rezistoru Spojování rezistorů vnitřní odpor zdroje, svorkové napětí Kirchhoffovy zákony Elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu elektrický proud v polovodičích Polovodičová dioda, tranzistor Elektrický proud v kapalinách elektrolýza, využití 3.2..Magnetické pole Vzájemné silové působení mezi vodičem s proudem a magnetem a mezi vodiči s proudem

-

-

-

-

hybnosti a mechanické energie při řešení problémů a úloh řeší úlohy o pohybu těles v homogenním poli – vrh svislý, vodorovný, šikmý sestrojí výslednici různoběžných sil, rozloží sílu na dvě složky určí v konkrétních situacích momenty sil působících na těleso a vypočítá výsledný moment síly vypočítá kinetickou energii rotujícího tělesa řeší úlohy užitím Pascalova a Archimédova zákona využívá rovnice kontinuity při řešení úloh uplatňuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší úlohy na její použití aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles porovnává zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů řeší úlohy s využitím rovnice pro teplo při fázové přeměně užívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů vypočítá proud a napětí v jednotlivých částech obvodu aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, v kapalinách, polovodičích a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech objasní model vedení elektrického proudu v polovodičích určí směr a velikost magnetické síly vysvětlí funkci magnetických zařízení a magnetické vlastnosti materiálu využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení řeší úlohy užitím Faradayova zákona objasní vznik střídavého proudu, popíše jeho charakteristiky rozlišuje okamžitou, maximální,

Environmentální výchova Člověk a životní prostředí – přenos energie Chemie – molární veličiny, stavová rovnice Práce s MFCH tabulkami

Člověk a svět práce – zásady bezpečnosti práce s elektrickým proudem Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí negativní důsledky elektrolýzy, třídění nebezpečných odpadů; zdroje elektrické energie Biologie – účinky elektrického proudu na lidské tělo Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí zdroje energie a vliv na životní prostředí

210

-

-

Faradayův zákon a Lenzův zákon elektromagnetické indukce Indukčnost 3.3. Střídavý proud harmonické střídavé napětí a proud, frekvence efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí obvody střídavého proudu s R, L, C obvody s RLC v sérii, impedance

-

efektivní hodnotu napětí a proudu řeší úlohy na výpočet činného výkonu řeší úlohy se sériovým zapojením R, L, C, vypočítá impedanci a určí podmínky rezonance v obvodu střídavého proudu

-

211

5.17.17 Chemický seminář Název předmětu: Chemický seminář Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Chemický seminář prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí získaných v jiných předmětech. Seminář je zaměřen na aplikaci chemického názvosloví a obecných zákonitosti stavby látek a průběhu chemických dějů na problematiku chemie anorganické, organické a biochemie. V kombinaci se seminářem Chemické výpočty nabízí druhou alternativu přípravy žáků k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením. Časové a organizační vymezení: Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky.

Používané metody a formy práce: Dle aktuálních možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy práce. Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování formou testů po každém tematickém celku. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Chemický seminář má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus, biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda)

212

Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita), elektromagnetické jevy (elektrochemie) Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování informací Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární, funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul) Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – profesní volba Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Chemický seminář jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinové práce) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh Žijeme v Evropě (významní vědci) Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací, kritické čtení, reklama)

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Chemický seminář vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a opakování; - motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka; - využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií; - zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí; - pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné zdroje informací; - vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků; - průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost. Kompetence k řešení problémů Učitel: - uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci;

213

-

ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení obdobných úloh; konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh; zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti.

Kompetence komunikativní Učitel: - realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek; - uplatňuje práci frontální a skupinovou; - vyžaduje správné používání chemické terminologie; - vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu. Kompetence personální a sociální Učitel: - vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání; - vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou pomoc, toleranci; - uplatňuje individuální přístup; - podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací. Kompetence občanská Učitel: - zadává úkoly formou skupinové práce; - vede žáky k ochraně životního prostředí; - kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností; - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám. Kompetence k podnikavosti Učitel: - hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

Použité zkratky: BIO – Biologie ČSP – Člověk a svět práce FYZ – Fyzika IVT – Informační a výpočetní technika MAT – Matematika PT – průřezové téma RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia VKZ – Výchova ke zdraví GGR – Geografie

214

Učivo

Výstup

Poznámky

• využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii • zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii

BIO, ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR PT1 PT2 PT4 PT5

• objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech • charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v biochemii

BIO, IVT, MAT, VKZ PT1 PT2 PT4 PT5

Žák: ANORGANICKÁ CHEMIE • vodík, kyslík, vzácné plyny • halogeny • chalkogeny • prvky 15. skupiny • prvky 14. skupiny • prvky 13. skupiny • prvky s • přechodné prvky

ORGANICKÁ CHEMIE • úvod do organické chemie (klasifikace, reakce, izomerie, názvosloví) • uhlovodíky (nasycené, nenasycené, aromatické) • deriváty uhlovodíků (halogenderiváty, kyslíkaté, dusíkaté, sirné deriváty) • heterocyklické sloučeniny, alkaloidy • organokovové sloučeniny • syntetické makromolekulární látky • léčiva, potravinářská aditiva, detergenty, pohonné látky

BIOCHEMIE • proteiny • lipidy a isoprenoidy • sacharidy • nukleové kyseliny • enzymy, vitamíny a hormony • základní biochemické děje (látkový a energetický metabolismus)

BIO, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR PT1 PT2 PT4 PT5

215

5.17.18 Seminář z chemie Název předmětu: Seminář z chemie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z chemie prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí získaných v jiných předmětech. Seminář je zaměřen na chemické výpočty, chemické názvosloví, obecné zákonitosti stavby látek a průběhu chemických dějů a jejich aplikaci při studiu chemie anorganické. V kombinaci se Seminářem z vyšší chemie nabízí první alternativu komplexní přípravy žáků k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením.

Časové a organizační vymezení: Předmět je dvouletý, je určen žákům třetího a čtvrtého ročníku. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 2 – 3 Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky.

Používané metody a formy práce: Dle aktuální potřeby a možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy práce. Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování formou testů po každém tematickém celku.

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty:

216

Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus, biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda) Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita), elektromagnetické jevy (elektrochemie) Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování informací Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární, funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul) Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři, civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické laboratoři, profesní volba Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z chemie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinové práce), Spolupráce a soutěž (chemická olympiáda) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh Žijeme v Evropě (významní vědci) Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací, kritické čtení, reklama)

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z chemie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a opakování; - motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka; - využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií; - zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí; - pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné zdroje informací; - vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků; - průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.

217

Kompetence k řešení problémů Učitel: - uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci; - ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení obdobných úloh; - konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh; - zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti; Kompetence komunikativní Učitel: - realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek; - uplatňuje práci frontální a skupinovou; - vyžaduje správné používání chemické terminologie; - vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu. Kompetence personální a sociální Učitel: - vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání; - vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou pomoc, toleranci; - uplatňuje individuální přístup; - podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací; - zdůrazňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví a tím vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních. Kompetence občanská Učitel: - zadává úkoly formou skupinové práce; - vede žáky k ochraně životního prostředí; - kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností; - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám; - zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři. Kompetence k podnikavosti Učitel: - hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.


218

3. ročník Učivo

Výstup

Poznámky

Žák: CHEMICKĚ VÝPOČTY • základní výpočty • výpočty roztoků • výpočty z chemické rovnice • zákony plynů • výpočet pH • výpočty chemických rovnováh CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ • anorganických sloučenin • koordinačních sloučenin • organických sloučenin CHEMICKÉ REAKCE • úprava redoxních rovnic • reakce organických sloučenin STRUKTURA LÁTEK • elektronová konfigurace prvků • teorie hybridizace • izomerie

• provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

FYZ, MAT, ČSP PT1

• využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů • aplikuje znalosti stavby atomů a chemických vazeb k popisu struktury látek • podle struktury látek vyvozuje typické vlastnosti

IVT PT1 PT2 PT5

MAT PT1 FYZ, MAT PT1

219

4. ročník Učivo

Výstup

Poznámky

Žák: OBECNÁ CHEMIE • látky a soustavy látek (prvek, sloučenina, směsi) • stavba atomu (elektronový obal, kvantová čísla, elektronová konfigurace, radioaktivita) • periodická soustava prvků (skupiny, periody, periodické vlastnosti) • struktura a vlastnosti prvků a sloučenin (kovalentní, iontová, kovová, slabé vazebné interakce, struktura látek) • chemické reakce a chemické rovnice • chemický děj (reakční kinetika, termochemie) • chemická rovnováha (protolytické reakce, redoxní reakce, elektrochemie) • bezpečnost práce a ochrana zdraví při nakládání s chemickými látkami • základy chemické analýzy ANORGANICKÁ CHEMIE • vodík, kyslík, vzácné plyny • halogeny • chalkogeny • prvky 15. skupiny • prvky 14. skupiny • prvky 13. skupiny • prvky s • přechodné prvky

• využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů • předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků • využívá znalosti o chemických vazbách k předvídání některých vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích • uvede příklady dodržování principů bezpečné a hygienické práce • charakterizuje základní metody chemické analýzy

ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ PT1 PT2 PT4 PT5

• využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii

BIO, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR PT1 PT2 PT4 PT5

220

5.17.19 Seminář z vyšší chemie Název předmětu: Seminář z vyšší chemie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení:Vyučovací předmět Seminář z vyšší chemie prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí získaných v jiných předmětech. Seminář je zaměřen na aplikaci chemického názvosloví a obecných zákonitosti stavby látek a průběhu chemických dějů na problematiku chemie organické a biochemie. V kombinaci se Seminářem z chemie nabízí první alternativu komplexní přípravy žáků k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením.

Časové a organizační vymezení: Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky.

Používané metody a formy práce: Dle aktuální potřeby a možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy práce. Základní metodou je frontální výuka založená na výkladu a vysvětlování, kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, multimediálními technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování formou testů po každém tematickém celku.

221

Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z vyšší chemie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Biologie – látkové složení organismů, mikroorganismy (bakterie, houby), metabolismus, biokatalyzátory, molekulární dědičnost, ekologie (voda, ovzduší, půda) Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita), elektromagnetické jevy (elektrochemie) Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování informací Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární, funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul) Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – profesní volba Geografie – hydrosféra, atmosféra, litosféra (surovinové zdroje)

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z vyšší chemie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinová práce) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh Žijeme v Evropě (významní vědci) Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací, kritické čtení, reklama)

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z vyšší chemie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a opakování; - motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka; - využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií; - zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí; - pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné zdroje informací; - vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků;

222

-

průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost.

Kompetence k řešení problémů Učitel: - uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci; - ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení obdobných úloh; - konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh; - zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti. Kompetence komunikativní Učitel: - realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek; - uplatňuje práci frontální a skupinovou; - vyžaduje správné používání chemické terminologie; - vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu. Kompetence personální a sociální Učitel: - vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání; - vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou pomoc, toleranci; - uplatňuje individuální přístup; - podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací. Kompetence občanská Učitel: - zadává úkoly formou skupinové práce; - vede žáky k ochraně životního prostředí; - kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností; - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám. Kompetence k podnikavosti Učitel: - hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.


223

Učivo

Výstup

Poznámky

ORGANICKÁ CHEMIE • úvod do organické chemie (klasifikace, reakce, izomerie, názvosloví) • uhlovodíky (nasycené, nenasycené, aromatické) • deriváty uhlovodíků (halogenderiváty, kyslíkaté, dusíkaté, sirné deriváty) • heterocyklické sloučeniny, alkaloidy • organokovové sloučeniny • syntetické makromolekulární látky • léčiva, potravinářská aditiva, detergenty, pohonné látky

• zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii

BIO, ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ, GGR PT1 PT2 PT4 PT5

BIOCHEMIE • proteiny • lipidy a isoprenoidy • sacharidy • nukleové kyseliny • enzymy, vitamíny a hormony • základní biochemické děje (látkový a energetický metabolismus)

• objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech • charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v biochemii

BIO, IVT, MAT, VKZ PT1 PT2 PT4 PT5

Žák:

224

5.17.20 Chemické výpočty Název předmětu: Chemické výpočty Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Chemické výpočty prohlubuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Chemie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Navazuje na předmět Chemie, který je realizován v prvním až třetím ročníku. Seminář umožní žákům s hlubším zájmem o chemii systematizovat, prohloubit a rozšířit svoje vědomosti a dovednosti, které získali v povinném vyučovacím předmětu. Žáci řeší úlohy opakující učivo, aplikují známé postupy při studiu náročnějších úloh a při podrobnějším studiu vlastností látek. Přispívá k pochopení nových souvislostí a ke sjednocení vědomostí získaných v jiných předmětech. Seminář je zaměřen především na chemické výpočty, chemické názvosloví a obecné zákonitosti stavby látek a průběhu chemických dějů, které lze aplikovat při studiu dalších chemických oborů. V kombinaci se seminářem Chemický seminář nabízí druhou alternativu přípravy žáků k maturitní zkoušce z Chemie v rámci společné části maturitní zkoušky jako zkoušce nepovinné a v rámci profilové části maturitní zkoušky jako zkoušce profilové. Dalším cílem je příprava žáků k přijímacím zkouškám na vysoké školy s přírodovědným zaměřením. Časové a organizační vymezení: Předmět je určen žákům čtvrtého ročníku. Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Výuka je vedena v kmenových třídách. Dle potřeby lze využít třídy s multimediální technikou nebo učebnu výpočetní techniky. Používané metody a formy práce: Dle aktuálních možností jsou průběžně využívány různé klasické i moderní metody a formy práce. Základní metodou je frontální výuka založená na kladení otázek a diskusi, spojená se zápisem na tabuli. Využívá dosavadních zkušeností a znalostí žáků z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií. Ve výuce se uplatňuje frontální, samostatná i skupinová práce. Žáci pracují s učebnicí, textem, vyhledávají informace, řeší problémové úkoly, procvičují, sestavují modely látek. Výuka může být doplněna názornými ukázkami vzorků chemických látek, modelů, demonstračními pokusy, multimediálními technologiemi. Pro upevnění učiva je shrnutí a opakování zařazováno průběžně, písemné opakování formou testů po každém tematickém celku. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Chemické výpočty má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Fyzika – fyzikální veličiny a jednotky, zákon zachování hmotnosti a energie, stavba a vlastnosti látek (skupenství, termochemie), atomy (kvantová čísla, radioaktivita), elektromagnetické jevy (elektrochemie)

225

Informační a výpočetní technika – informační zdroje, ochrana autorských práv, zpracování informací Matematika – výrazy s proměnnými, rovnice, kombinatorika (izomerie), funkce lineární, funkce logaritmické (pH), geometrie v prostoru a rovině (tvary molekul) Tělesná výchova (Výchova ke zdraví) – zdravá výživa, první pomoc v chemické laboratoři, civilizační choroby, návykové látky, únik nebezpečných látek Základy společenských věd (Člověk a svět práce) – bezpečnost práce v chemické laboratoři, profesní volba Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Chemické výpočty jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (PT1) – tematický okruh Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (metody učení), Sociální komunikace (skupinová práce) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT2) – tematický okruh Žijeme v Evropě (významní vědci) Environmentální výchova (PT4) – tematický okruh Člověk a životní prostředí, (surovinové a energetické zdroje, voda, půda, ovzduší, rychlý růst lidské populace, zdraví člověka, globální ekologické problémy), tematický okruh Životní prostředí ČR Mediální výchova (PT5) – tematický okruh Mediální produkty a jejich významy (zdroje informací, kritické čtení, reklama) KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Chemické výpočty vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel: - plánuje časový harmonogram probíraných témat, jejich návaznost, shrnutí a opakování; - motivuje žáky názornými pomůckami, zdůrazňováním souvislostí s běžným životem každého člověka; - využívá dosavadních znalostí a dovedností z předcházejících témat, z jiných předmětů nebo informací z médií; - zadává domácí úkoly k procvičení a upevnění nových znalostí; - pro samostudium probíraných témat doporučuje žákům vhodnou literaturu i jiné zdroje informací; - vede žáky k aktivnímu používání periodické soustavy prvků; - průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich úspěšnost. Kompetence k řešení problémů Učitel: - uplatňuje frontální, skupinovou a samostatnou práci; - ověřuje, zda žáci vysvětlená pravidla, algoritmy a postupy aplikují při řešení obdobných úloh; - konzultuje se žáky problémy vzniklé při řešení úloh; - zadává úlohy, při kterých žáci aplikují teoretické znalosti a dovednosti

226

Kompetence komunikativní Učitel: - realizuje metody rozhovoru, diskuse, kladení otázek; - uplatňuje práci frontální a skupinovou; - vyžaduje správné používání chemické terminologie; - vede žáky ke srozumitelnému mluvenému i psanému projevu. Kompetence personální a sociální Učitel: - vede žáky k zodpovědnosti za důsledky svého chování a jednání; - vede žáky k aktivní spolupráci při řešení skupinových úloh, podporuje vzájemnou pomoc, toleranci; - uplatňuje individuální přístup; - podporuje vytváření vlastního úsudku na základě získaných informací; - zdůrazňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví a tím vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních. Kompetence občanská Učitel: - zadává úkoly formou skupinové práce; - vede žáky k ochraně životního prostředí; - kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění povinností; - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám; - zdůrazňuje zásady poskytnutí první pomoci v případě úrazu v chemické laboratoři. Kompetence k podnikavosti Učitel: - hodnocením výsledků práce žáků vede k zodpovědnému rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

Použité zkratky: ČSP – Člověk a svět práce FYZ – Fyzika IVT – Informační a výpočetní technika MAT – Matematika PT – průřezové téma RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia VKZ – Výchova ke zdraví

227

Učivo

Výstup

Poznámky

Žák: CHEMICKĚ VÝPOČTY • základní výpočty • výpočty roztoků • výpočty z chemické rovnice • zákony plynů • výpočet pH • výpočty chemických rovnováh CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ • anorganických sloučenin • koordinačních sloučenin • organických sloučenin OBECNÁ CHEMIE • látky a soustavy látek (prvek, sloučenina, směsi) • stavba atomu (elektronový obal, kvantová čísla, elektronová konfigurace, radioaktivita) • periodická soustava prvků (skupiny, periody, periodické vlastnosti) • struktura a vlastnosti prvků a sloučenin (kovalentní, iontová, kovová, slabé vazebné interakce, teorie hybridizace, struktura látek, izomerie) • chemické reakce a chemické rovnice (klasifikace, úprava redoxních rovnic, reakce organických látek) • chemický děj (reakční kinetika, termochemie) • chemická rovnováha (protolytické reakce, redoxní reakce, elektrochemie) • bezpečnost práce a ochrana zdraví při nakládání s chemickými látkami • základy chemické analýzy

• provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů

ČSP, FYZ, MAT, PT1

• využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů • předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků • využívá znalosti o chemických vazbách k předvídání některých vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích • aplikuje znalosti stavby atomů a chemických vazeb k popisu struktury látek • podle struktury látek vyvozuje typické vlastnosti • uvede příklady dodržování principů bezpečné a hygienické práce • charakterizuje základní metody chemické analýzy

IVT PT1 PT2 PT5

ČSP, FYZ, IVT, MAT, VKZ PT1 PT2 PT4 PT5

228

5.17.21 Seminář z biologie Název předmětu: Seminář z biologie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Předmět „Seminář z biologie“ (dále jen SBI) je volitelným seminářem ve 3. ročníku. V návaznosti na poznatky získané žáky v průběhu studia 2. a 3. ročníku v předmětu biologie si klade za cíl podrobněji seznámit žáky s problematikou stavby, funkce a fylogenezí jednotlivých orgánových soustav živočichů a člověka. Předmět je koncipován tak, aby rozšířil a upevnil znalosti druhého ročníku předmětu biologie – zoologie a třetího ročníku předmětu biologie – stavba lidského těla. Svou obecnou charakteristikou a cíli volitelný seminář SBI nevybočuje od charakteristiky a cílů jež si klade předmět biologie. Snahou je pouze jeho rozšíření a prohloubení. Žák je veden k tomu, aby • popsal podrobně stavbu lidského těla na biologických modelech a nákresech; • objasnil fylogenezi jednotlivých orgánových soustav živočichů a člověka; • získal přehled o funkcích lidských orgánů; • zdůvodnil význam správné životosprávy a zdravého životního stylu; • řešil příklady dědičnosti kvalitativních znaků na základě znalostí Mendelových zákonů. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. hodinová dotace -

2. -

3. 2

4. -


Používané metody a formy práce: • frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální používání didaktické techniky); • skupinová a týmová spolupráce; • samostatná práce; • přednášky a diskuse s odborníky; • laboratorní cvičení (mikroskopování tkání, orgánů). Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CHE – chemie Průřezová témata:

229

Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova RVP Sociální komunikace Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Mediální výchova RVP Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:: Kompetence k učení Učitel • zadáním samostatné práce rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a vybírat informace; • zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury a dalších informačních zdrojů /internet/ motivuje žáky k dalšímu studiu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky při učení a vlastní přípravě. Kompetence k řešení problémů Učitel: • zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů. Kompetence komunikativní Učitel: • formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na hodnocení druhých; • zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium; • vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů. Kompetence sociální a personální Učitel: • zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke spolupráci, k spoluzodpovědnosti. Kompetence občanská Učitel: • organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního prostředí a přírody; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění povinností. Kompetence k podnikavosti Učitel: 230

•

formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia PT – průřezové téma OSV – Osobnostní a sociální výchova MV – Mediální výchova Učivo 3. ročník 1.Vznik života na Zemi a metabolismus organismů

Výsledky vzdělávání •

definuje silné a slabé stránky jednotlivých hypotéz na vznik života na Zemi

• •

charakterizuje řád Primates popíše evoluci člověka na jednotlivých vývojových zástupcích charakterizuje lidská plemena na základě morfologických znaků pozná základní typy tkání a epitelů

- hypotézy na vznik života, obecné vlastnosti organismů, Oparinova evoluční teorie abiogeneze

2. Původ a vývoj člověka - podmínky rozvoje řádu nehetnatců - charakteristika lidských předchůdců – Proconsul, Ramapithecus, Australopithecus africanus - důsledky procesu hominizace a sapientace - fylogeneze rodu HOMO - zástupci rodu HOMO, pozůstatky – malby a artefakty předvěkých společenstev 3. Kosterní a svalová tkáň - fylogeneze opěrné soustavy - stavba a tvorba kostní tkáně, spojení kostí - růst kostí, kostra člověka - fylogeneze pohybové soustavy - typy svalové tkáně, princip stahu nervosvalové ploténky, stavba sarkomery - svaly lidského těla, rudimenty a atavismy - bílé a červené vlákna - svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení - fylogeneze opěrné a pohybové soustavy 4. Tělní tekutiny a soustava vylučovací - fylogeneze oběhové soustavy - krev, míza, tkáňový mok – složení a funkce - obrana leukocytů proti infekci - srdce, cévy – stavba, funkce - fylogeneze vylučovací soustavy - stavba nefronu, ledvin a odvodných cest močových - choroby a poruchy činnosti ledvin, hormonální řízení činnosti ledvin

Poznámky

Žák:

• •

• • • • • • • • • • • • • • •

popíše stavbu a výživu kostí, spojení kostí vysvětlí proces osifikace charakterizuje kostru člověka a její funkci uvede nejčastější onemocnění kostí a zranění kostí a proces léčby charakterizuje typy svalové tkáně popíše stavbu a funkci svalového vlákna určí polohu významných kosterních svalů a jejich význam pro pohyb objasní složení a funkci tělních tekutin charakterizuje jednotlivé složky krve popíše stavbu srdce a princip jeho činnosti změří krevní tlak, srdeční puls rozeznává poslechem srdeční ozvy vysvětlí funkci jednotlivých krevních oběhů popíše stavbu vylučovací soustavy objasní princip tvorby primární a sekundární moči

PT – OSV Sociální komunikace (týmová práce, diskuse, obhajoba vlastního názoru, schopnost kompromisu, přesná a srozumitelná komunikace) Mezioborový přesah CHE PT – OSV Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů (rozhodování a řešení problémů při organizaci práce, ohleduplnost, disciplinovanost, ochota pomoci) /latinské označení některých kostí a kosterních svalů/ PT – MV (příprava vlastních materiálů – PP prezentace, výukové texty, materiály a jejich prezentace a obhajoba)

231

5. Dýchací a trávící soustava člověka - fylogeneze trávící soustavy, stavba a části trávící trubice - žlázy s vnější sekrecí a enzymy trávení, metabolismus cukrů, tuků a bílkovin - fylogeneze dýchací soustavy, dýchací cesty, výměna plynů - nervové řízení dýchání a nemoci dýchací soustavy

•

uvede onemocnění ledvin

•

popíše stavbu trávicí trubice a trávicí soustavy objasní proces trávení a metabolismus cukrů, tuků a bílkovin uvede onemocnění trávicí soustavy vypočítá Body mast index porovná zevní a vnitřní dýchání uvede způsoby transportu dýchacích plynů v lidském těle popíše části dýchací soustavy uvede nejčastější onemocnění dýchací soustavy změří vitální kapacitu plic a dechovou frekvenci vyjmenuje nejdůležitější žlázy s vnitřní sekrecí objasní účinky jednotlivých hormonů charakterizuje stavbu a funkci nervové soustavy vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným reflexem vysvětlí rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem

• • • • • • • •

6. Nervové a látkové řízení lidského těla - fylogeneze nervové soustavy, stavba neuronu, princip šíření a přenosu nervového vzruchu - stavba mozku, typy obvodových nervů, míšní reflex, I. a II. signální soustava, reflexy - žlázy s vnitřní sekrecí, hormony – jejich funkce, choroby způsobené špatnou činností žláz s vnitřní sekrecí

• • • • •

7. Funkce smyslových orgánů - fylogeneze smyslových orgánů - zrakový orgán, sluchový orgán, čich a chuť - stavba a funkce - poruchy vidění

•

8. Stavba rozmnožovací soustavy muže a ženy - fylogeneze pohlavní soustavy muže, stavba a funkce - fylogeneze pohlavní soustavy ženy, stavba a funkce - hormonální řízení menstruačního cyklu, pohlavní choroby, prostředky antikoncepce

•

•

• • • •

9. Stavba a funkce kůže a ontogeneze člověka - stavba kůže, funkce kůže, barva kůže - ontogeneze člověka – prenatální a postnatální vývoj

• • •

10. Molekulární základy dědičnosti, podstata Mendelových zákonů - princip mitózy a meiózy, stavba DNA, proces replikace a proteosyntézy - mechanismy mikroevoluce a makroevoluce - Mendelových zákonů – příklady a praktický význam

• • • • • • •

objasní stavbu a funkci smyslových orgánů vysvětlí možnosti korekce poruch vidění popíše rozmnožovací soustavu muže a ženy popíše menstruační cyklus ženy, proces oplození, prostředky antikoncepce zná rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví vysvětlí ontogenezi člověka posoudí pozitivní a negativní faktory působící na vývoj člověka popíše stavbu a funkci kůže vysvětlí ontogenezi člověka posoudí pozitivní a negativní faktory působící na vývoj člověka objasní proces mitózy a meiózy popíše stavbu DNA a RNA uvede typy RNA objasní princip replikace DNA a proteosyntézy z hlediska základních biologických jevů objasní princip dědičnosti kvalitativních a kvantitativních znaků charakterizuje vazbu genů zhodnotí vliv mutací na evoluci organismů

Mezioborový přesah CHE

232

5.17.22 Seminář z biologie Název předmětu: Seminář z biologie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z biologie je volitelným seminářem ve 4. ročníku. Navazuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Biologie, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP G. Cílem výuky vyučovacího předmětu Seminář z biologie je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol biologie tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z biologie, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 – 0 – 0 – 3 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.

Používané metody a formy práce: Výuka je realizována převážně formou frontálního výkladu s nutnou demonstrací obrazového i dokladového materiálu. Zejména při výuce poznávání živočichů a rostlin se uplatňuje skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. V průběhu výkladu v učebně je prosazována snaha o maximální využití didaktické techniky. Vlastní výuka i samostatná práce žáků se opírá o rozsáhlou odbornou knihovnu a videotéku. Nedílnou součástí předmětu jsou exkurze s přírodovědným či kombinovaným obsahem zařazená, v závislosti na organizaci školního roku. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Chemie – látkové složení živé hmoty, osmotické jevy, fotosyntéza, dýchání, základy biochemie, biotechnologické využití mikroorganismů, metabolismus, alkaloidy, vitaminy, hormony Geografie – vznik a vývoj Země, vznik života na Zemi, rozšíření organismů na Zemi, ochrana přírody a životního prostředí Fyzika – fyziologie rostlin (vodní režim rostlin, pohyby rostlin), smyslové orgány živočichů (oko, ucho), nervová soustava živočichů (nervové vzruchy) Tělesná výchova – péče o vlastní zdraví

233

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - celková péče o vlastní zdraví Morálka všedního dne- morálka ve vztahu k přírodě Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě - významní evropští vědci Environmentální výchova –Člověk a životní prostředí - pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, ochrana organismů, příčiny a řešení globálních ekologických problémů KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a na jejich základě poznávali význam a přínos biologie pro život a činnosti člověka, pro rozvoj moderních technologii a ochranu životního prostředí; • zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat, získané výsledky porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat; • formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry; • zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat, organizovat a řídit pracovní činnost vlastni i kolektivu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožní posoudit jejich pokroky při učení, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy. Kompetence k řešení problémů Učitel: • řešením složitějšího biologického děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry; • zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten nejefektivnější, svá tvrzení dokazovat a formulovat podložené závěry; • pomocí zkoušení a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešení obdobných problémových situací.

234

Kompetence komunikativní Učitel: • zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely; • formou diskuse na dané téma rozvíjí schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog; • ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a jiným informačním a komunikačním prostředkům. Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopení potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci. Kompetence občanská Učitel: • formou referátů zjišťuje, zda žáci sledují aktuální dění nejen ve vědě a technice a chápou potřebu využití vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se současnou ochranou životního prostředí; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých povinností; • vede žáky na základě předložených informací z oblasti biologie člověka k uvědomování a respektování biologické různorodosti lidské populace a odmítání xenofobií nebo rasistických názorů; • na základě předložených informací z oblasti ekologie vede žáky k správnému postoji k environmentálním problémům v globálním i lokálním měřítku; • umožňuje žákům poznat historii biologických objevů, seznámí je se stručnými životopisy významných biologů.


235


Učivo 4. ročník


-

1. Obecná biologie vznik a vývoj živých soustav biochemická evoluce života znaky života hierarchie výstavba živé hmoty klasifikace živých soustav

-

-

-

-

2. Biologie virů stavba virionu, klasifikace virů funkce virů – virová infekce přehled významných zástupců

-

3.

-

Biologie bakterií a sinic stavba prokaryotní buňky fyziologie a rozmnožování bakterií přehled významných zástupců bakterií biologie sinic

4. Biologie rostlin 4.1 Rostlinná buňka - chemické složení a stavba rostlinné buňky - příjem a výdej látek buňkou - osmotické jevy v buňce - buněčný cyklus - mitóza, meióza 4.2 Rostlinná pletiva typy rostlinných pletiv systém rostlinných pletiv (dělivá, vodivá, krycí, základní)

-

-

-

-

odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností porovná významné hypotézy o vzniku a vývoji živých soustav na Zemi objasní strukturu a funkci organel prokaryotních a eukaryotních buněk a jejich životní projevy vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy popíše strukturu základní jednotky viru objasní průběh a formy virové infekce u různých skupin organismů vyjmenuje příklady virových onemocnění, zhodnotí způsob ochrany a metody jejich léčby zhodnotí pozitivní a negativní význam virů objasní strukturu a funkci organel prokaryotní buňky popíše rozmnožování bakterií a sinic zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby vyjmenuje významné zástupce bakterií a sinic charakterizuje bakterie a sinice z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska popíše rostlinnou buňku jako základní stavební a funkční jednotku života; vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou; uvede rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňku; vysvětlí fyziologii rostlinné buňky

Poznámky

Chemie– látkové složení hmoty Geografie-vznik života na zemi Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě významní evropští vědci Environmentální výchova – postavení člověka v přírodě

Osobnostní a sociální výchova- – péče o vlastní zdraví (TEV)

Osobnostní a sociální výchova- – péče o vlastní zdraví (TEV) Chemie –biotechnologiké využití mikroorganismů

Chemie– látkové složení hmoty

přehledně rozdělí rostlinná pletiva a zdůvodní kritéria klasifikace charakterizuje jednotlivé typy rostlinných pletiv a systémů, jejich funkce

236

4.2 Rostlinné orgány vegetativní orgány a jejich metamorfózy generativní orgány

-

popíše stavbu a funkci vegetativních i generativních rostlinných orgánů, zhodnotí jejich význam a využitelnost člověkem

Chemie-osmotické jevy, fotosyntéza, dýchání, metabolismus, hormony, vitaminy, alkaloidy

4.3 -

-

objasní způsoby výživy rostlin charakterizuje příjem, vedení a výdej vody rostlinou vysvětlí princip fotosyntézy, její význam, dýchání charakterizuje ontogenezi rostlin – fáze, faktory ovlivňující růst a vývin rostlin charakterizuje pohyby rostlin objasní princip nepohlavního a pohlavního rozmnožování uvede příklady rozšiřování plodů a semen

Fyzika-vodní režim rostlin, pohyby

Fyziologie rostlin minerální výživa rostlin vodní režim rostlin fotosyntéza, dýchání růst a ontogeneze rostlin pohyby rostlin rozmnožování rostlin

-

4.4 -

Systém a evoluce rostlin nižší rostliny mechorosty kapraďorosty nahosemenné krytosemenné rostliny a prostředí

-

-

-

5. -

Biologie hub stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků přehled významných zástupců

-

charakterizuje znaky řas, významné skupiny, jejich využití a zástupce porovná společné a rozdílné vlastnosti „nižších“ a „vyšších“ rostlin popíše stavbu těla, rozmnožování a význam zástupců uvedených skupin pozná a pojmenuje významné rostlinné druhy vybraných skupin; uvede jejich ekologické nároky posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany

Geografie-rozšíření rostlin na Zemi, ochrana přírody a životního prostředí

Environmentální výchova – Člověk a životní prostředí ochrana organismů Osobnostní a sociální výchova – morálka ve vztahu k přírodě

vymezí společné a rozdílné znaky hub a ostatních organismů charakterizuje stavbu těla, způsob výživy a rozmnožování hub popíše stavbu těla lišejníků rozpozná významné zástupce hub a lišejníků posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

Chemie –biotechnologiké využití kvasinek Osobnostní a sociální výchova – péče o vlastní zdraví (TEV)

6. Biologie živočichů 6.1 Jednobuněční – prvoci

-

charakterizuje prvoky, pozná jejich významné zástupce, posoudí jejich význam

Osobnostní a sociální výchova- – péče o vlastní zdraví (TEV)

6.2 mnohobuněční - bezobratlí - morfologie, anatomie a fyziologie - systém a evoluce (houby, žahavci, ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši, členovci, ostnokožci, polostrunatci) - bezobratlí a prostředí

-

charakterizuje hlavní taxonomické jednotky bezobratlých živočichů a jejich zástupce porovnává orgánové soustavy u různých systematických skupin objasní principy základních způsobů rozmnožování živočichů pozná a pojmenuje významné živočišné druhy; uvede jejich ekologické nároky

Geografie-rozšíření živočichů na Zemi, ochrana přírody a životního prostředí

-

Fyzika-smyslové orgány (oko, ucho), nervová soustava

Osobnostní a sociální výchova

237

-

-

posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti charakterizuje pozitivní i negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany

– morálka ve vztahu k přírodě

238

5.17.23 Cvičení z biologie Název předmětu: Cvičení z biologie Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Cvičení z biologie je volitelným seminářem ve 4. ročníku. Navazuje a rozšiřuje obsah vzdělávacího oboru Biologie, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v RVP G. Cílem výuky vyučovacího předmětu Cvičení z biologie je doplnit a rozšířit poznatky z vybraných kapitol biologie tak, aby byli žáci připraveni nejen k maturitní zkoušce z biologie, ale i k přijímacím zkouškám a studiu na vysokých školách. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0 -0- 0-3 Hodinová dotace je rozčleněna v učební osnově podle jednotlivých tematických celků. Učitel má možnost úpravy hodinové dotace mezi jednotlivými tematickými celky v rozsahu 20%. Předmět je zařazen mezi povinně volitelné ve 4. ročníku.

Používané metody a formy práce: Výuka je realizována převážně formou frontálního výkladu s nutnou demonstrací obrazového i dokladového materiálu. Zejména při výuce poznávání živočichů a rostlin se uplatňuje skupinová práce, společné vyvozování a sdílení znalostí a informací. V průběhu výkladu v učebně je prosazována snaha o maximální využití didaktické techniky. Vlastní výuka i samostatná práce žáků se opírá o rozsáhlou odbornou knihovnu a videotéku. Nedílnou součástí předmětu jsou exkurze s přírodovědným či kombinovaným obsahem zařazená v závislosti na organizaci školního roku. Zadáváním samostatné práce rozviji žáci schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů. Pomocí diskuse se učí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář z biologie má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Chemie – základy biochemie, metabolismus, replikace DNA, proteosyntéza, léčiva, drogy, vitaminy, hormony, enzymy, alkaloidy, složení kostí Geografie – lidská plemena, rozšíření organismů na Zemi, geochemické cykly, biomy světa, globální problémy lidstva, ochrana přírody a životního prostředí Fyzika – smyslové orgány živočichů (oko, ucho), nervová soustava živočichů (nervové vzruchy) Dějepis – původ a vývoj člověka Matematika – výpočet genetických příkladů

239

Základy společenských věd – nervová soustava (lidská psychika, osobnost člověka), globální problémy Tělesná výchova: Člověk a zdraví - zdravá výživa, hygiena pohlavního styku, hygiena těhotenství, první pomoc, psychohygiena, partnerské vztahy, manželství, rodičovství, změny v období adolescence, péče o reprodukční zdraví, sexuální život, civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy, rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství, první pomoc. Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z biologie jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - celková péče o vlastní zdraví, zdravý a bezpečný životní styl Morálka všedního dne- morálka ve vztahu k přírodě Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě významní evropští vědci Environmentální výchova – Problematika vztahů a organismů prostředí tok energie a látek v biosféře a v ekosystému Člověk a životní prostředí jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí; pochopení postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; vliv člověka na životní prostředí, ochrana organismů, příčiny a řešení globálních ekologických problémů KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Cvičení z biologie vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • pracuje s žáky tak, aby si osvojili důležité poznatky z vybraných tematických okruhů a na jejich základě poznávali význam a přínos biologie pro život a činnosti člověka, pro rozvoj moderních technologií a ochranu životního prostředí; • zadáním samostatné práce rozvíjí v žácích schopnost vyhledávat a získávat informace z různých informačních zdrojů, samostatně pozorovat, získané výsledky porovnávat, zpracovávat a vyhodnocovat; • formou diskuse žáky nutí informace kriticky hodnotit a ověřovat z různých hledisek, ze získaných výsledků vyvozovat závěry; • zadáním skupinové práce či termínovaného úkolu podporuje schopnost žáků plánovat, organizovat a řídit pracovní činnost vlastní i kolektivu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožni posoudit jejich pokroky při učení, ujasnit si obtíže a rezervy své přípravy.

240

Kompetence k řešení problémů Učitel: • řešením složitějšího biologického děje vede žáky k tomu, aby na základě pozorování a stávajících vědomosti a zkušenosti vyslovili hypotézu a vyvodili závěry; • zadáním samostatné práce, skupinové práce nebo během výkladu vytváří problémové situace, které žáky nutí o problému přemýšlet a řešit jej, vybrat z možných postupů ten nejefektivnější, svá tvrzeni dokazovat a formulovat podložené závěry; • pomoci zkoušení a testů ověřuje, zda žáci osvědčené postupy aplikují při řešeni obdobných problémových situací. Kompetence komunikativní Učitel: • zadáním samostatné práce motivuje žáky k využívání multimedií pro studijní účely; • formou diskuse na dané téma rozvíjí schopnost žáků jasně a logicky formulovat svůj názor či hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog; • ústním prověřováním nabytých vědomostí zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, rozumí různým typům textů, obrazovým materiálům a jiným informačním a komunikačním prostředkům. Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáním skupinového úkolu vede žáky k respektování zájmů skupiny, k pochopeni potřeby efektivní spolupráce pro úspěšnou práci. Kompetence občanská Učitel: • formou referátů zjišťuje, zda žáci sledují aktuální dění nejen ve vědě a technice a chápou potřebu využití vědeckých poznatků ku prospěchu jedince i celé společnosti se současnou ochranou životního prostředí; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky k zodpovědnému plnění svých povinností; • vede žáky na základě předložených informací z oblasti biologie člověka k uvědomování a respektování biologické různorodosti lidské populace a odmítání xenofobií nebo rasistických názorů; • na základě předložených informací z oblasti ekologie vede žáky k správnému postoji k environmentálním problémům v globálním i lokálním měřítku; • umožňuje žákům poznat historii biologických objevů, seznámí je se stručnými životopisy významných biologů.


241


Učivo 4. ročník


1. Biologie živočichů 1.1 mnohobuněční - strunatci - morfologie, anatomie a fyziologie strunatců - systém a evoluce strunatců (pláštěnci, bezlebeční, obratlovci – kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) - strunatci a prostředí

-

-

-

-

-

2. Biologie člověka - fylogenetický vývoj člověka, lidská plemena - stavba a funkce opěrné a pohybové soustavy - soustavy látkové přeměny - regulační soustavy - rozmnožovací soustavy - ontogeneze člověka - životní styl a zdraví - péče o reprodukční zdraví - antikoncepce - partnerský a sexuální život - základy lékařských věd a zdravovědy

-

-

-

-

-

charakterizuje hlavní taxonomické jednotky strunatců a jejich zástupce porovnává orgánové soustavy u různých systematických skupin objasní principy základních způsobů rozmnožování živočichů pozná a pojmenuje významné živočišné druhy; uvede jejich ekologické nároky posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti charakterizuje pozitivní i negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany popíše a vysvětlí fylogenetický vývoj člověka objasní problematiku rasového složení současného lidstva, vysvětlí pojem rasa a jednotlivé typy charakterizuje popíše stavbu a typy kostí, typy spojení popíše kostru člověka a její funkce popíše stavbu kosterní, hladké a srdeční svaloviny, porovná jejich význam a funkci určí polohu významných kosterních svalů popíše stavbu a funkci jednotlivých orgánů a orgánových soustavoběhová soustava a imunitní systém, dýchací soustava, trávicí soustava a metabolismus, vylučovací soustava a kůže vysvětlí vztahy mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle popíše stavbu a funkci jednotlivých částí nervové soustavy, popíše stavbu a funkci neuronu vysvětlí proces synapse, charakterizuje typy reflexů popíše stavbu a funkci smyslových orgánů charakterizuje žlázy s vnitřní sekrecí a hormony, popíše vzájemnou provázanost nervové a hormonální regulace popíše stavbu a funkci rozmnožovací soustavy muže a ženy

Poznámky

Osobnostní a sociální výchova- – péče o vlastní zdraví Geografie-rozšíření živočichů na Zemi, ochrana přírody a životního prostředí Fyzika-smyslové orgány (oko, ucho), nervová soustava

Osobnostní a sociální výchova- – morálka ve vztahu k přírodě Dějepis – původ a vývoj člověka Chemie – složení kostí, metabolismus, hormony, enzymy, vitaminy, alkaloidy, léčiva, drogy Základy společenských vědpsychika, osobnost člověka Fyzika-nervová soustava, smyslové orgány Geografie – lidská plemena Osobnostní a sociální výchova – péče o vlastní zdraví zdravý a bezpečný životní styl

Výchova k myšlení v

242

-

-

-

-

-

-

3. Genetika a proměnlivost - molekulární základy dědičnosti - dědičnost a proměnlivost - genetika člověka - genetika populací

-

-

4. Environmentální výchova - základní ekologické pojmy - podmínky života - biosféra a její členění

-

-

popíše ovulaci, menstruační cyklus ženy, proces oplození, průběh těhotenství charakterizuje jednotlivá období života člověka uvede příčiny pohlavně přenosných nemocí a možnosti jejích prevence zhodnotí antikoncepční metody orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu usiluje o pozitivní změny ve svém životě, související s vlastním zdravím a zdravím druhých popíše stavbu a funkci nukleových kyselin, průběh replikace objasní základní genetické pojmy objasní princip proteosyntézy využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů řeší genetické příklady vysvětlí Mendlovy zákony na příkladech vysvětlí podstatu dědičnosti znaků vázaných na pohlaví popíše genetické zákonitosti v autogamické a panmiktické populaci charakterizuje faktory narušující rovnováhu v populaci uvede základní metody výzkumu genetiky člověka analyzuje možnosti využití znalostí z oblastí genetiky v běžném životě používá správně ekologické pojmy objasňuje základní ekologické vztahy odůvodní výlučné postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě analyzuje složitou propojenost přírodních systémů objasní, jak ovlivňuje prostředí organismy, které v něm žijí, a které biotické/biotické vlivy na organismus působí zhodnotí zdroje energie a surovin , které člověk na Zemi využívá zhodnotí příčiny a důsledky globálních ekologických problémů

evropských a globálních souvislostech – Žijeme v Evropě -významní evropští vědci

Chemie-základy biochemie, replikace DNA, proteosyntéza Matematika-výpočty genetických příkladů Osobnostní a sociální výchova- – péče o vlastní zdraví

Geografie-geochemické cykly, biomy světa, globální problémy lidstva, ochrana přírody a životního prostředí Základy společenských vědglobální problémy Osobnostní a sociální výchova – morálka ve vztahu k přírodě Environmentální výchova – organismy a prostředí, tok energie a látek v biosféře, zdroje energie a surovin, postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, přehled o používání technologických nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje;

243

vliv člověka na životní prostředí, ochrana organismů, příčiny a řešení globálních ekologických problémů

244

5.17.24 Fyziologie lidského těla Název předmětu: Fyziologie lidského těla Kód a název oboru vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Předmět „Fyziologie lidského těla“ (dále jen FLT) je volitelným seminářem ve 4. ročníku. V návaznosti na poznatky získané žáky v průběhu studia v předmětu biologie si klade za cíl podrobněji seznámit žáky s problematikou stavby, funkce a fylogenezí jednotlivých orgánových soustav člověka. Objasňuje příčiny a projevy některých onemocnění a možnosti jejich prevence a léčby. Předmět je koncipován tak, aby rozšířil a upevnil znalosti třetího ročníku předmětu biologie – stavba lidského těla. Svou obecnou charakteristikou a cíli volitelný seminář FLT nevybočuje od charakteristiky a cílů jež si klade předmět biologie. Snahou je pouze jeho rozšíření a prohloubení. Žák je veden k tomu, aby • popsal podrobně stavbu lidského těla na biologických modelech a nákresech; • získal přehled o funkcích lidských orgánů a naučil se je pozorovat a měřit jejich činnost; • získal přehled o funkcích lidských orgánů a naučil se je pozorovat a měřit jejich činnost; • zdůvodnil význam správné životosprávy a zdravého životního stylu.

Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: ročník 1. hodinová dotace -

2. -

3. -

4. 3


Používané metody a formy práce: • frontální výuka (demonstrace obrazového výukového materiálu a snaha o maximální používání didaktické techniky); • skupinová a týmová spolupráce; • samostatná práce; • přednášky a diskuse s odborníky; • laboratorní cvičení (mikroskopování tkání, orgánů). Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Fyziologie lidského těla má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: CHE – chemie

245

Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Fyziologie lidského těla jsou částečně integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova RVP Sociální komunikace Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Mediální výchova RVP Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Fyziologie lidského těla vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení Učitel • zadáním samostatné práce rozvíjí schopnost žáků vyhledávat, třídit a vybírat informace; • zadáním problematických úloh a doporučováním biologické literatury a dalších informačních zdrojů /internet/ motivuje žáky k dalšímu studiu; • průběžným hodnocením výsledků práce žáků jim umožňuje posoudit jejich pokroky při učení a vlastní přípravě. Kompetence k řešení problémů Učitel: • zadáním samostatné práce a během výkladu vede žáky k přemýšlení o problémech a otázkách, k dokazování a formulování závěrů. Kompetence komunikativní Učitel: • formou diskuse o daném problému rozvíjí schopnost žáků formulovat své myšlenky, vhodně argumentovat, vyslechnout jiné názory, reagovat na hodnocení druhých; • zadáním samostatné práce podporuje žáky ve využívání multimédií pro studium; • vyžadováním slovního komentáře upevňuje znalost odborných pojmů. Kompetence sociální a personální Učitel: • zadáním skupinové práce vede žáky k respektování zájmu skupiny, ke spolupráci, k spoluzodpovědnosti. Kompetence občanská Učitel: • organizací výuky i mimoškolních akcí vede žáky k dodržování pravidel slušného chování, k zodpovědnosti za zdraví své i zdraví ostatních, k ochraně životního prostředí a přírody; • důslednou kontrolou zadaných úkolů vede žáky ke zodpovědnosti při plnění 246

Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. povinností. Použité zkratky: RVP - Rámcový vzdělávací program RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia PT – průřezové téma OSV – Osobnostní a sociální výchova MV – Mediální výchova Učivo 4. ročník 1.Vznik života na Zemi a metabolismus organismů

Výsledky vzdělávání Žák: •

definuje silné a slabé stránky jednotlivých hypotéz na vznik života na Zemi

• •

charakterizuje řád Primates popíše evoluci člověka na jednotlivých vývojových zástupcích charakterizuje lidská plemena na základě morfologických znaků pozná základní typy tkání a epitelů

- hypotézy na vznik života, obecné vlastnosti organismů, Oparinova evoluční teorie abiogeneze

2. Původ a vývoj člověka - podmínky rozvoje řádu nehetnatců - charakteristika lidských předchůdců – Proconsul, Ramapithecus, Australopithecus africanus - důsledky procesu hominizace a sapientace, - fylogeneze rodu HOMO - zástupci rodu HOMO, pozůstatky – malby a artefakty předvěkých společenstev

•

3. Kosterní a svalová tkáň

•

- stavba a tvorba kostní tkáně, spojení kostí, - růst kostí, kostra člověka - typy svalové tkáně, princip stahu nervosvalové ploténky, stavba sarkomery - svaly lidského těla, rudimenty a atavismy - bílé a červené vlákna - svaly s tendencí ke zkrácení a oslabení - fylogeneze opěrné a pohybové soustavy

• •

•

• • • •

4. Tělní tekutiny a soustava vylučovací - krev, míza, tkáňový mok – složení a funkce - obrana leukocytů proti infekci - srdce, cévy – stavba, funkce - fylogeneze vylučovací soustavy - stavba nefronu, ledvin a odvodných cest močových

Poznámky

• • • • •

popíše stavbu a výživu kostí, spojení kostí vysvětlí proces osifikace charakterizuje kostru člověka a její funkci uvede nejčastější onemocnění kostí a zranění kostí a proces léčby charakterizuje typy svalové tkáně popíše stavbu a funkci svalového vlákna určí polohu významných kosterních svalů a jejich význam pro pohyb objasní složení a funkci tělních tekutin charakterizuje jednotlivé složky krve popíše stavbu srdce a princip jeho činnosti změří krevní tlak, srdeční puls rozeznává poslechem srdeční ozvy

PT – OSV Sociální komunikace (týmová práce, diskuse, obhajoba vlastního názoru, schopnost kompromisu, přesná a srozumitelná komunikace) Mezioborový přesah CHE PT – OSV Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů (rozhodování a řešení problémů při organizaci práce, ohleduplnost, disciplinovanost, ochota pomoci) /latinské označení některých kostí a kosterních svalů/

PT – MV (příprava vlastních materiálů – PP prezentace, výukové texty, materiály a jejich prezentace a obhajoba)

247

- choroby a poruchy činnosti ledvin, hormonální řízení činnosti ledvin

• • • •

5. Dýchací a trávící soustava člověka - fylogeneze trávící soustavy, stavba a části trávící trubice - žlázy s vnější sekrecí a enzymy trávení, metabolismus cukrů, tuků a bílkovin - fylogeneze dýchací soustavy, dýchací cesty, výměna plynů - nervové řízení dýchání a nemoci dýchací soustavy

• • • • • • • • •

6. Nervové a látkové řízení lidského těla - fylogeneze nervové soustavy, stavba neuronu, princip šíření a přenosu nervového vzruchu - stavba mozku, typy obvodových nervů, míšní reflex, I. a II. signální soustava, reflexy - žlázy s vnitřní sekrecí, hormony – jejich funkce, choroby způsobené špatnou činností žláz s vnitřní sekrecí

• • • • •

7. Funkce smyslových orgánů - zrakový orgán, sluchový orgán, čich a chuť - stavba a funkce - poruchy vidění

•

8. Stavba rozmnožovací soustavy muže a ženy - fylogeneze pohlavní soustavy muže, stavba a funkce - fylogeneze pohlavní soustavy ženy, stavba a funkce - hormonální řízení menstruačního cyklu, pohlavní choroby, prostředky antikoncepce

•

•

• • • •

9. Stavba a funkce kůže a ontogeneze člověka - stavba kůže, funkce kůže, barva kůže - ontogeneze člověka – prenatální a postnatální vývoj

• • •

10. Molekulární základy dědičnosti, podstata Mendelových zákonů - princip mitózy a meiózy, stavba DNA, proces replikace a proteosyntézy - mechanismy mikroevoluce a makroevoluce - Mendelových zákonů – příklady a praktický

• • • •

vysvětlí funkci jednotlivých krevních oběhů popíše stavbu vylučovací soustavy objasní princip tvorby primární a sekundární moči uvede onemocnění ledvin popíše stavbu trávicí trubice a trávicí soustavy objasní proces trávení a metabolismus cukrů, tuků a bílkovin uvede onemocnění trávicí soustavy vypočítá Body mast index porovná zevní a vnitřní dýchání uvede způsoby transportu dýchacích plynů v lidském těle popíše části dýchací soustavy uvede nejčastější onemocnění dýchací soustavy změří vitální kapacitu plic a dechovou frekvenci vyjmenuje nejdůležitější žlázy s vnitřní sekrecí objasní účinky jednotlivých hormonů charakterizuje stavbu a funkci nervové soustavy vysvětlí rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným reflexem vysvětlí rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem objasní stavbu a funkci smyslových orgánů vysvětlí možnosti korekce poruch vidění popíše rozmnožovací soustavu muže a ženy popíše menstruační cyklus ženy, proces oplození, prostředky antikoncepce zná rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví vysvětlí ontogenezi člověka posoudí pozitivní a negativní faktory působící na vývoj člověka popíše stavbu a funkci kůže vysvětlí ontogenezi člověka posoudí pozitivní a negativní faktory působící na vývoj člověka objasní proces mitózy a meiózy popíše stavbu DNA a RNA uvede typy RNA objasní princip replikace DNA a proteosyntézy z hlediska základních biologických jevů

Mezioborový přesah CHE

248

význam

• • •

objasní princip dědičnosti kvalitativních a kvantitativních znaků charakterizuje vazbu genů zhodnotí vliv mutací na evoluci organismů

249

250

5.17.25 FCE – First Certificate in English Název předmětu: FCE – First Certificate in English, ANJ – Anglický jazyk Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět příprava na anglickou zkoušku FCE realizuje obsah vzdělávacího oboru příprava na anglickou zkoušku FCE RVP G. Jednoletý seminář – zaměření na konverzaci, gramatiku a slovní zásobu Žáci si prohlubují jazykové dovednosti v hodinách anglického jazyka. Důraz je kladen na přípravu a procvičování na zkoušku FCE, na slovní zásobu a mluvení. Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů jako jsou například témata každodenního života, ale i obtížnějších, specializovaných témat. Při takto koncipované látce dochází k postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní zásoby potřebné k úspěšnému provedení zkoušky. Tento předmět nabízí také poučení, strategie a vhodné techniky ke zkoušce. Časové vymezení předmětu Jednoletý volitelný předmět (4.ročník) – 3 hodiny týdně Organizační vymezení předmětu: Příprava na anglickou zkoušku FCE se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné jazykové úrovně. Výuka probíhá v učebnách určených pro výuku cizích jazyků vybavených audio a video technikou. Používané formy a metody práce Kooperativní a týmová práce, olympiáda v AJ, úlohy testového typu a strategie jejich řešení, dopisy a e-maily do zahraničí, skupinová práce, projekty, prezentace. Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Český jazyk a literatura Anglický jazyk Dějepis Základy společenských věd Geografie Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE jsou integrována tato průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

251

Výchovné a vzdělávací strategie: Základní kompetence, které jsou v tomto volitelném předmětu rozvíjeny, jsou kompetence komunikativní, k učení a řešení problémů. Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k sehrávání simulovaných situací, k reprodukování informací získaných ze zvukových i tištěných médií, získávání informací pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky, píší formální dopisy a e-maily. Předmět má také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglofonního světa a upevňovat vědomí existence rozlišných kultur. Cílová skupina žáků: Předmět je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit veškeré dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o přihlášení ke zkoušce FCE a o pozdějším studiu anglického jazyka. V rámci vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku FCE vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení: Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich zpracování. Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení. Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale i v rámci společné diskuze s ostatními žáky. Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při tvorbě ročníkových prací. Kompetence k řešení problému: Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj. Kompetence komunikativní: Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet). Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci. Kompetence sociální a personální: Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny. Kompetence občanská: Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu. Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

252

Učivo Lidé, člověk, vztahy a emoce /popis, povaha, charakter.rysy, vztahy v rodině, ve skupině, povaha národa,odlišnosti, společné prvky příslušníků různých společenství a národů/ Život na Zemi /rozdíly v životním stylu v různých zemích, v různých kulturách; společenské zvyky, svátky, oslavy a tradice/

Školní výstup, žák:

Poslech a čtení Rozumí delšímu souvislému projevu. Identifikuje různé styly jazykového projevu. Zachytí specifické informace i v nespisovném projevu.Rozliší citové zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí hlavní dějovou linii filmu v původním znění.

Přesahy a vazby, poznámky Kompetence komunikativní Kompetence řešení problémů Kompetence k učení Osobnostní a sociální výchova

Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Jídlo a stravování / tradiční kuchyně anglická, americká a česká, stravovací zvyklosti, recepty, stolování, restaurace, školní jídelny, kuchyňské vybavení, zdravá strava/ Zdraví a lidské tělo / části lidského těla, fungování lidského těla, nemoci, návštěva lékařská zařízení, zdravý životní styl/ Technologie a masmédia / vynálezy a objevy v každodenním životě, počítače, telefony, rádio, televize, technologie v domácnosti, převratné vynálezy a objevy, Nobelova cena, vynálezci a objevitelé/

Člověk a příroda / krajina, město, venkov, životní prostředí, zásahy do životního prostředí a jejich důsledky, ochrana životního prostředí/

Ústní a písemný projev Srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže formulovat vlastní názory a myšlenky, předat nebo získávat informace. Reaguje v běžných komunikačních situacích. Je schopen sestavit formální i neformální dopis na aktuální téma – snaží se o logické uspořádání textu.

Mediální výchova

Environmentální výchova

Bydlení /dům, byt,

253

zahrada, domácí práce, venkov,město – výhody a nevýhody života v nich/ Škola a vzdělávání / systém českého školství, systém anglického školství, docházka, organizace školního roku, vyučování, školní den, předměty, povinnosti a práva žáků/

Prázdniny a cestování /dopravní prostředky, cestovní doklady, příprava na cesty, doprava ve městě a na vesnici, ubytování, cestování různými dopravními prostředky, turistické destinace/ Zaměstnání a finance / druhy povolání, předpoklady, požadavky, nezaměstnanost, pracovní podmínky, kolektiv, mzda, životopis - osobní preference, měna, banky, finanční operace

254

5.17.26 PET - Preliminary English Test Název předmětu: Preliminary English Test Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět příprava na anglickou zkoušku PET realizuje obsah vzdělávacího oboru příprava na anglickou zkoušku PET RVP G. Jednoletý seminář – zaměření na konverzaci, gramatiku a slovní zásobu Žáci si prohlubují jazykové dovednosti v hodinách anglického jazyka. Důraz je kladen na přípravu a procvičování na zkoušku PET, na slovní zásobu a mluvení. Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů jako jsou například témata každodenního života, ale i obtížnějších, specializovaných témat. Při takto koncipované látce dochází k postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní zásoby potřebné k úspěšnému provedení zkoušky. Tento předmět nabízí také poučení, strategie a vhodné techniky ke zkoušce Časové vymezení předmětu Jednoletý volitelný předmět (4.ročník) – 3 hodiny týdně Organizační vymezení předmětu: Příprava na anglickou zkoušku PET se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné jazykové úrovně. Výuka probíhá v učebnách určených pro výuku cizích jazyků vybavených audio a video technikou. Používané formy a metody práce Kooperativní a týmová práce, olympiáda v AJ, úlohy testového typu a strategie jejich řešení, dopisy a e-maily do zahraničí, skupinová práce, projekty, prezentace Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET jsou mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Český jazyk a literatura Anglický jazyk Dějepis Základy společenských věd Geografie Do vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET jsou integrována tato průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova 255

Výchovné a vzdělávací strategie: Základní kompetence, které jsou v tomto volitelném předmětu rozvíjeny, jsou kompetence komunikativní, k učení a řešení problémů. Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k sehrávání simulovaných situací, k reprodukování informací získaných ze zvukových i tištěných médií, získávání informací pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky, píší formální dopisy a e-maily. Předmět má také prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglofonního světa a upevňovat vědomí existence rozlišných kultur. Cílová skupina žáků: Předmět je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit veškeré dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o přihlášení ke zkoušce PET a o pozdějším studiu anglického jazyka. V rámci vyučovacího předmětu příprava na anglickou zkoušku PET vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi:

Kompetence k učení: Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich zpracování. Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení. Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale i v rámci společné diskuze s ostatními žáky. Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při tvorbě ročníkových prací. Kompetence k řešení problému: Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj. Kompetence komunikativní: Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet) Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci. Kompetence sociální a personální: Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny. Kompetence občanská: Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu. Kompetence k podnikavosti

256

Učitel:formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Učivo Lidé, člověk, vztahy a emoce /popis, povaha, charakter.rysy, vztahy v rodině, ve skupině, povaha národa,odlišnosti, společné prvky příslušníků různých společenství a národů/ Život na Zemi /rozdíly v životním stylu v různých zemích, v různých kulturách; společenské zvyky, svátky, oslavy a tradice/

Přesahy a vazby, poznámky Kompetence komunikativní Kompetence řešení problémů Kompetence k učení

Školní výstup, žák: Poslech a čtení Rozumí delšímu souvislému projevu. Identifikuje různé styly jazykového projevu. Zachytí specifické informace i v nespisovném projevu.Rozliší citové zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí hlavní dějovou linii filmu v původním znění.

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova Environmentální výchova

Jídlo a stravování / tradiční kuchyně anglická, americká a česká, stravovací zvyklosti, recepty, stolování, restaurace, školní jídelny, kuchyňské vybavení, zdravá strava/ Zdraví a lidské tělo / části lidského těla, fungování lidského těla, nemoci, návštěva lékařská zařízení, zdravý životní styl/ Technologie a masmédia / vynálezy a objevy v každodenním životě, počítače, telefony, rádio, televize, technologie v domácnosti, převratné vynálezy a objevy, Nobelova cena, vynálezci a objevitelé/

Ústní a písemný projev Srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže formulovat vlastní názory a myšlenky, předat nebo získávat informace. Reaguje v běžných komunikačních situacích. Je schopen sestavit formální i neformální dopis na aktuální téma – snaží se o logické uspořádání textu.

Člověk a příroda / krajina, město, venkov, životní prostředí, zásahy do životního prostředí a jejich důsledky, ochrana životního prostředí/

257

Bydlení /dům, byt, zahrada, domácí práce, venkov,město – výhody a nevýhody života v nich/ Škola a vzdělávání / systém českého školství, systém anglického školství, docházka, organizace školního roku, vyučování, školní den, předměty, povinnosti a práva žáků/

Prázdniny a cestování /dopravní prostředky, cestovní doklady, příprava na cesty, doprava ve městě a na vesnici, ubytování, cestování různými dopravními prostředky, turistické destinace/ Zaměstnání a finance / druhy povolání, předpoklady, požadavky, nezaměstnanost, pracovní podmínky, kolektiv, mzda, životopis - osobní preference, měna, banky, finanční operace

258

5.17.27 Seminář z anglického jazyka Název předmětu: Seminář z anglického jazyka Kód a název oboru: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

Charakteristika volitelného předmětu Seminář z anglického jazykaObsahové vymezení předmětu: Jednoletý seminář – konverzační zaměření Dvouletý seminář – komplexní zaměření Žáci si prohlubují jazykové dovednosti získané v hodinách anglického jazyka. Důraz je kladen na rozvíjení dovedností receptivních – poslech i produktivních – psaní, mluvení. Práce vychází z tradičních konverzačních okruhů, které jsou řazeny tak, aby se nejdříve probírala témata každodenního života a později následovala témata specializovaná. Při takto koncipované látce dochází k postupnému prohlubování a fixování běžné i specifické slovní zásoby. Každý z konverzační okruhů obsahuje řadu témat, z nichž je možno vybrat konverzační náměty odpovídající jazykové úrovni konkrétní skupiny žáků. Komplexní dvouletý seminář je navíc rozšířen o procvičování a upevňování různých gramatických struktur a frazeologie. K rozvíjení jazykových dovedností je využívána škála audio i video materiálů, tištěných materiálů z anglosaského prostředí, filmů v původním znění. Realizovaná průřezová témata: Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Časové vymezení předmětu: Jednoletý volitelný předmět /3. nebo 4. ročník/ : 3. roč. – 2 hod./týden, 4. roč. – 3 hod./týden Dvouletý volitelný předmět / 3. a 4. ročník/ : 3. roč. – 2 hod./týden a 4. roč. – 3 hod./týden Organizační vymezení předmětu: Seminář v jazyce anglickém se vyučuje ve skupinách čítajících asi 16 studentů stejné jazykové úrovně.Výuka probíhá v učebnách určených pro výuku cizích jazyků vybavených audio a video technikou. Cílová skupina žáků: Seminář je vhodný pro motivované žáky, kteří si chtějí upevnit a prohloubit komunikační dovednosti v jazyce anglickém, případně uvažují o pozdějším studiu anglického jazyka. Výchovné a vzdělávací strategie: Základní kompetencí, která je v tomto volitelném předmětu rozvíjena, je kompetence komunikativní. Učitel vede žáky k sehrávání simulovaných situací, k reprodukování informací získaných ze zvukových i tištěných médií, získávání informací pro splnění úkolů. V písemných projevech žáci sdělují informace, názory, zážitky. Volitelný předmět: Seminář z anglického jazyka (jednoletý) Ročník: třetí nebo čtvrtý ročník Téma: Školní výstup - žák: Učivo: (PT, TO, INT, PRO)

259

Poslech Rozumí i delšímu souvislému projevu. Identifikuje různé styly jazyk projevu. Zachytí specifické informace i v nespisovném projevu.Rozliší citové zabarvení. Pochopí text písně. Zachytí hlavní dějovou linii filmu v původním znění.

Ústní a písemný projev Srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text. Plynule dokáže formulovat vlastní názory a myšlenky, předat nebo získávat informace. Reaguje v běžných komunikačních situacích. Je schopen sestavit formální i neformální dopis na aktuální téma – snaží se o logické uspořádání textu. Lidé a člověk / popis, povaha, charakter.rysy, vztahy v rodině, ve skupině, nár. povaha,odlišnosti, společné prvky příslušníků. různých společenství a národů/ Svátky a oslavy / veřejné, soukromé, rodinné, společenské zvyky v ČR a VB a USA, zásady slušného chování a vystupování / Zdraví a lidské tělo / části lidského těla, fungování lid.těla, nemoci, lék. zařízení, zdravý živ. styl/ Práce a profesní zařazení / druhy povolání, předpoklady, požadavky, nezaměstnanost, prac. podmínky, kolektiv, mzda, osobní preference/ Bydlení /dům, byt, zahrada, dom.práce, venkov, město/ Jídlo a stravování / tradiční kuchyně anglická a česká, stravovací zvyklosti, recepty, restaurace, šk.jídelny, kuchyň. vybavení, zdravá strava/ Volný čas / sport, koníčky, záliby, čtení , hudba, film, divadlo, výtvarné umění/ Média /televize, rozhlas, tisk, internet, vliv na život společnosti i jednotlivce, zábava, informace, vzdělání, propaganda, manipulace/ PT: Multikulturní výchova TO: Základní problémy sociokulturních rozdílů - jak se slušně chovat při různých formálních i neformálních událostech v anglicky mluvících zemích - co je a co není společensky přijatelné PT: Mediální výchova TO: Mediální produkty a jejich význam- ovlivňují média váš život?

V rámci vyučovacího předmětu Seminář z anglického jazyka vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Kompetence k učení: Učitel vede žáky k samostatnému objevování při získávání nových poznatků a jejich zpracování. Učíme žáky organizovat a řídit vlastní učení a motivovat se pro další učení. Žáci se učí stanovovat si dostupné cíle a hodnotit míru jejich dosažení jednak sami sebou, ale i v rámci společné diskuze s ostatními žáky. Žáci se naučí orientovat se v širší nabídce informačních zdrojů a využívat tuto skutečnost při tvorbě ročníkových prací. Kompetence k řešení problému: Učitel pomáhá žákovi pochopit propojenost jednotlivých oborů, rozlišit problémy a hledat jejich příčiny a aplikuje herní formy řešení problémů vzájemným zadáváním a hodnocením úkolů např. pomocí PC, internetu, e-mailu, časopisu, nástěnných zpráv aj. Kompetence komunikativní: Učitel směřuje žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, internet). Učitel učí žáka používat přesná vyjádření adekvátních situaci.

260

Kompetence sociální a personální: Učitel vede žáka ke schopnosti společně tvořit a vyhodnocovat, vytváří podmínky při praktických cvičeních pro práci ve skupině a dodržování základních pravidel skupiny. Kompetence občanská: Učitel vede žáky k přijetí pravidel platných při realizaci praktických činností ve škole a k poznávání zásad bezpečnosti a zdravého životního stylu. Kompetence k podnikavosti Učitel: formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů.

261

5.17.28 Seminář z francouzského jazyka Název předmětu: Seminář z francouzského jazyka Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“ Charakteristika vyučovacího předmětu: Seminář z francouzského jazyka Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář z francouzského jazyka pokrývá vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk RVP G. Obsahem předmětu je výuka francouzského jazyka na úroveň: základní : B1 podle Společného evropského referenčního rámce - CEF

Časové a organizační vymezení: Výuka francouzského semináře se realizuje v 3.až 4 .ročníku v časové dotaci: 0-0-2-3. Na výuku jsou žáci rozděleni do skupin. K výuce využívají speciálních jazykových učeben vybavených multimediální technikou nebo svých kmenových tříd. Ve vyšších ročnících mohou žáci s hlubším zájmem o francouzský jazyk rozšiřovat své vědomosti také v rámci volitelných předmětů a seminářů.

Používané metody a formy práce: Ve výuce jsou využívány nejrůznější metody a formy práce, jako např. Frontální výuka, projektové vyučování, skupinová práce, samostatná práce, dialogy, komunikační situace, popis obrázku, práce s textem, poslechová cvičení. Při výuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály ( prospekty, letáčky, plánky, francouzský tisk, fotografie, pohlednice). Výuka je doplněna každoroční školní prezentací o zahraničních výjezdech pořádaných školou v rámci Dne jazyků a také každoroční konverzační soutěží ve francouzštině.

Vyučovací předmět seminář z francouzského jazyka má mezipředmětové vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Do předmětu jsou integrována témata z oblasti Základy společenských věd, dějepis,zeměpis, matematika, biologie. Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář z francouzského jazyka jsou integrována tato průřezová témata RVP G: Poznávání a rozvoj osobnosti,Sociální komunikace,Evropský intergační proces,Základní problémy sociokulturních problémů,Životní prostředí regionu a České republiky,Mediální výchova.

262

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář z francouzského jazyka vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi: Vyučovací předmět plní dané cíle RVP G tím, že vede žáky k: • využívání různých způsobů přístupů ke studiu jazyka a jejich aktivnímu využívání; • hledání souvislostí mezi jednotlivými jazykovými strukturami a slovní zásobou; • k samostatnému vyhledávání a zpracovávání informací z textů; • k samostatné práci se slovníkem, práci s multimediálním jazykovým softwarem a internetem; • k samostatnému řešení jazykových situací; • k simulaci modelových situací, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě( psaní dopisů, mailů,rozhovory v různých kontextech,poslech neznámých mluvčí); • ke konverzaci na různá témata; • k dovednosti argumentace při vyjadřování postojů a názorů; • k rozvoji dovedností spojených s psaním, čtením, mluveným projevem a gramatickými strukturami; • k přesnosti při vyjadřování, identifikaci podstatných informací; • ke skupinovému a párovému řešení úkolů; • k rozvoji schopnosti spolupracovat. Kompetence k učení Učitel: • nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním sešitem, řešení problémoví situace, najdi, zjisti, reaguj...); • vede žáky ke zpracování úkolů do podoby referátů, zpráv, prezentací; • zařazuje do výuky práci se slovníky , jazykovými zdroji a informačními technologiemi; • zadává žákům testy, ve kterých prokáží svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti ve francouzštině s využitím poznatků i z jiných předmětů; • pravidelným ústním zkoušením a kontrolou domácích úkolů systematicky opakuje slovní zásobu a ověřuje znalost gramatických struktur; • pravidelným poslechem zvukových nahrávek a prodlužováním vyslechnutých i opakovaných celků cvičí žákovu sluchovou paměť a schopnost porozumění slyšenému textu.

Kompetence k řešení problému Učitel: • vede žáky k uplatňování dosud osvojené zásoby a logických úvah při odvozování neznámých výrazů z textu; • zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci projevit své získané znalosti a individuálně se projevit (domluvit čas schůzky,získat určitou informaci,zjistit čas...); • zadává žákům i časově náročnější úkoly, při kterých žáci využívají vědomostí z jiných předmětů.

263

Kompetence komunikativní Učitel: • vede řízeným dialogem žáka ke komunikaci v cizím jazyce; • vede žáka k reprodukci slyšeného; • vede žáka ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogů); • vede žáka k aktivní komunikaci. Kompetence občanská Učitel: • zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a ve francouzsky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem; • diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemích. Kompetence sociální a personální Učitel: • zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách ( dialogy na určité téma, dotazníky, shromaždování argumentů pro a proti, soutěže na procvičování slovní zásoby a gramatických jevů...); • dává žákovi příležitost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska hájit; • procvičuje se žáky hájení stanovisek a názorů( v diskuzi, v rozhovoru, přidělí konkrétní role...). Kompetence k podnikavosti Učitel: • formou samostatné práce i práce v týmu rozvíjí u žáků jejich vlastní tvořivost a iniciativu při plnění zadaných úkolů. Obsah učiva v předmětu Seminář z francouzského jazyka 3.ročník Gramatika: passé composé avoir/ etre zvratná slovesa v přítomném a minulém čase vazba: faire +infinitif vazba : pour + infinitif osobní zájmena v předmětu přímém future simple pravidelných a nepravidelných sloves osobní zájmena v předmětu nepřímém záporky : personne, jamais, rien verba. Recevoir, revenir,ouvrir,devoir, rire,voir, dire, sortir,lire Slovní zásoba, četba, poslechové texty a témata k mluvenému projevu: • vacances, langues étrangeres • régions de la France • ma région, ma ville • loisirs et activités de la journée

264

• • • • • • •

Prague nature grands personnages, modeles culture, art littérature francais dans le monde symboles

4.ročník Gramatika: • vztažná zájmena • tout, autre, meme,chacun, puisque- parce que • příslovce, stupňování příslovcí • postavení dvou zájmenných předmětů • shoda příčestí s předmětem • imparfait • conditionnel présent • les phrases conidtionnelles • voix passive • etre en train de + infinitif Slovní zásoba, četba, poslechové texty a témata k mluvenému projevu: • médias • on habite • santé, maladies • République tcheque • transport, voyages • Paris • fetes • gastromonie • France • école, la vie des étudiants • famille, déscriprion de personnes 4.ročník Seminář DELF - příprava na mezinárodní státní jazykové zkoušky • vzorové testy • poslechové texty • četba • rozšiřování a prohlubování slovní zádoby • konverzace a mluvený projev

265

5.17.29 Seminář ICT Název předmětu: Seminář ICT Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU SEMINÁŘ ICT Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář ICT je tvořen ze vzdělávacího oboru Informatika a Informační a komunikační technologie. Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání , zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro samostatné studium odborných informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti na příslušnou legislativu. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-2-3 Používané metody a formy práce: Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné informace vyhledávají nejen na internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným textem. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář ICT má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic, Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář ICT jsou integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby: si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a vytvářeli si o nich představu.

266

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky k tomu, aby: chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů. Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům. KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář ICT vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků; • motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání a zpracování informací; • vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro samostatné studium odborných textů; • rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet) tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost. Kompetence k řešení problémů Učitel: • vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním doporučených algoritmických postupů; • podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech; • představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…); • učí žáky efektivně vyhledávat informace na Internetu nácvikem využívání různých vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích. Kompetence komunikativní Učitel: • vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních prostředků počítačových sítí k výměně informací; • dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace; • vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně; • rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových stránek pomocí jazyka HTML).

267

Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu, střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační schopnosti žáků a jejich sociální chování; • diskutuje s žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede žáky k účinné ochraně osobních dat; • rozebírá s žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je k jejich dodržování; • vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich odpovědný vztah k vlastnímu zdraví. Kompetence občanská Učitel: • vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím,že diskutuje s žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a softwarových produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění zdrojů,z nichž žák čerpá informace při své práci. Kompetence k podnikavosti Učitel: • volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; • vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti vzdělávání, tak ze světa práce.

Použité zkratky: PC počítače ICT informační a komunikační technologie SW software HW hardware HTML programovací jazyk

268

Učivo Semináře ICT 3.ročníku 1. Digitální technologie 1.1 hygiena a bezpečnost práce s ICT - ochrana zdraví 1.2 Digitální svět – moderní technologie a možnosti jejich využití

2. Zdroje vyhledávání informací, komunikace 2.1 Informace – data a informace, relevance, hodnota informace, informační zdroje, odborná terminologie 2.2 Sdílení odborných informací – diskusní skupiny, elektronické konference, elearning 2.3 Informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů – aktualizace a rozšíření

3. Zpracování a prezentace informací 3.1 Aplikační software – databáze, jazyk HTML, editory HTML



-dodržuje hygienu a bezpečnost při práci s počítačem -využívá teoretických i praktických poznatků o funkcích moderních technologií k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh -ovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku


-využívá dostupných služeb informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci a vlastnímu vzdělávání -využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů -posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací

-zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního software a multimediálních technologií

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchova, osobnostní a sociální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem


269

Učivo Semináře ICT 4.ročníku 1. Digitální technologie 1.1 Ergonomie,hygiena a bezpečnost práce s ICT ochrana zdraví 1.2 Digitální svět – opakování a aktualizace teoretických znalostí prvního až třetího ročníku s ohledem na nové moderní technologie

2. Zpracování a prezentace informací 2.1 Aplikační software – textové editory, tabulkové kalkulátory, prezentační software, grafické editory, databáze, editory HTML – opakování v praktických úlohách 2.2 Základy algoritmizace a programování – základní informace o tvorbě počítačových programů,programování 2.3Animace - základy ovládání vektorové animace



-navrhuje bezpečné PC pracoviště dle základních ergonomických pravidel -při práci s výpočetní technikou využívá nové teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardware a software -ovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku -řeší efektivně problémové situace na počítači


-zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního software a multimediálních technologií - aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů -zvládá základy vyjadřování pomocí programovacího jazyka pro realizaci jednoduchých úloh -zvládá základy ovládání vektorové animace


270

5.17.30 Seminář počítačové gramotnosti Název předmětu: Seminář počítačové gramotnosti Kód a název oboru vzdělávání: 79-41-K/41 Gymnázium Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium zpracován podle RVP G „Cesta vzhůru“

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Seminář počítačové gramotnosti je tvořen ze vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační technologie. Obsah předmětu je zaměřen na získání a prohloubení znalostí práce s PC, zejména na zvládnutí pokročilých funkcí textového editoru a tabulkového kalkulátoru, získávání, zpracovávání a prezentování informací.Žáci jsou vedeni k tomu aby se mohli bez problémů přizpůsobovat změnám v oblasti ICT, přičemž důraz je kladen na samostatnost při ovládání prostředků ICT, na osvojení odborné terminologie a teoretických znalostí potřebných pro samostatné studium odborných informací z internetové sítě, k užívání Internetu ke komunikaci při respektování zásad etiky a k prezentaci výsledků své práce na webových stránkách. Nedílnou součástí předmětu je výuka etiky a ochrany autorských práv v návaznosti na příslušnou legislativu. Časové a organizační vymezení: Hodinová dotace v jednotlivých ročnících: 0-0-0-3 Používané metody a formy práce: Stěžejní formou výuky je samostatná práce žáka s počítačem a to v podobě řešení praktických úkolů nebo komplexních úloh. Po výkladu učiva, vysvětlení postupů, zobecnění řešeného problému žáci řeší úkoly převážně z praktického života. Samostatně nebo ve skupině vypracovávají zadaná témata, projekty. Žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali více způsobů řešení a vybírali nejvhodnější variantu v závislosti na konkrétním příkladu. Další potřebné informace vyhledávají nejen na Internetu, ale i studiem odborné literatury, prací s odborným textem. Vazby a přesahy: Vyučovací předmět Seminář počítačové gramotnosti má vazby a přesahy s těmito vyučovacími předměty: Matematika – binární soustava, využití tabulkového editoru při výpočtech,editory rovnic, Fyzika a Chemie - zpracování výsledků měření v tabulkách Ostatní všeobecné předměty – zjišťování informací pro danou oblast vzdělávání, využití informací z různých oborů poznání při vypracování úkolů a projektů Průřezová témata: Do vyučovacího předmětu Seminář počítačové gramotnosti jsou integrována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) - učitel vede žáky k tomu, aby: si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivování k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře;

271

vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a vytvářeli si o nich představu. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) – učitel vede žáky k tomu, aby: chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů. Mediální výchova (MV) - dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu k ostatním složkám i předmětům.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V rámci vyučovacího předmětu Seminář počítačové gramotnosti vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami a strategiemi Kompetence k učení Učitel: • zadává úkoly s využitím výukového SW nebo e-learningových systémů k samostatnému studiu a k ověření znalostí žáků; • motivuje žáky k využití digitální techniky jako prostředku efektivnějšího vyhledávání a zpracování informací • vyžaduje od žáků znalost odborné terminologie jako nezbytný předpoklad pro samostatné studium odborných textů; • rozvíjí kritičnost žáků k informacím získaným digitálními technologiemi (Internet) tím, že je vede k nutnosti vyhledávat informace z různých zdrojů a následně porovnávat jejich kvalitu, aktuálnost a pravdivost. Kompetence k řešení problémů Učitel: • vede žáky k efektivnímu ovládání hardwaru i softwaru důsledným aplikováním doporučených algoritmických postupů; • podporuje samostatnost žáků při práci se SW i HW: učí je orientovat se v programech; • představuje možnosti SW a HW, které motivují žáky k využití digitální techniky při zpracování úkolů z jiných vzdělávacích předmětů (tvorba prezentací a dokumentů,řazení a filtrace dat při systemizaci vědomostí,zpracování výsledků měření v tabulkách, transformace informací do digitální podoby,…); • učí žáky efektivně vyhledávat informace na Internetu nácvikem využívání různých vyhledávacích portálů a postupů na vhodně volených modelových situacích. Kompetence komunikativní Učitel: • vytváří příležitosti, při kterých žáci využívají e-mailu a on-line komunikačních prostředků počítačových sítí k výměně informací; • dbá při ústním i písemném projevu žáka na jeho jasné a odborné formulace; • vede žáky k dodržování základních typografických pravidel v dokumentech důsledným rozborem a hodnocením nejen jejich obsahové, ale i formální úrovně;

272

• rozvíjí u žáků schopností používat neverbálních a symbolických vyjadřovacích prostředků (ovládání programů pomocí piktogramů a ikon, vytvoření webových stránek pomocí jazyka HTML). Kompetence personální a sociální Učitel: • zadáváním skupinových úkolů (projekty, prezentace) rozvíjí dovednost práce v týmu, střídáním rolí žáků ve skupině a hodnocením jejich úspěšnosti usměrňuje organizační schopnosti žáků a jejich sociální chování; • diskutuje se žáky o nebezpečí zneužití informací při elektronické komunikaci a vede žáky k účinné ochraně osobních dat; • rozebírá se žáky dohodnutá pravidla etikety při elektronické komunikaci a vede je k jejich dodržování; • vyžaduje od žáků dodržování zásad bezpečnosti při práci a tím formuje jejich odpovědný vztah k vlastnímu zdraví. Kompetence občanská Učitel: • vede žáky k respektování autorských práv a legislativy při práci s informacemi tím,že diskutuje se žáky o legálních a nelegálních postupech při používání SW a softwarových produktů a o jejich důsledcích a také důsledně vyžaduje uvádění zdrojů,z nichž žák čerpá informace při své práci. Kompetence k podnikavosti Učitel: • volí takové metody a formy práce, aby žáky vedl k odpovědnému postoji k jejich profesní budoucnosti, uvědomování si významu celoživotního vzdělávání a k připravenosti přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; • vede žáky k získávání a vyhodnocování informací o pracovních a vzdělávacích příležitostech a k využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti vzdělávání, tak ze světa práce. Použité zkratky: PC počítače ICT informační a komunikační technologie SW software HW hardware HTML programovací jazyk

273

Učivo Semináře počítačové gramotnosti 4.ročníku 1. Digitální technologie 1.1 Ergonomie,hygiena a bezpečnost práce s ICT ochrana zdraví 1.2 Informatika - vymezení teoretické a aplikované informatiky 1.3 Hardware - funkce prostředků ICT,jejich částí a periferií, technologické inovace,digitalizace 1.4 Software - funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí 1.5 Informační sítě typologie sítí, 1.6 Údržba a ochrana dat

2. Zdroje vyhledávání informací, komunikace 2.1 Informace – data a informace, informační zdroje, odborná terminologie 2.2 Informační etika

3. Zpracování a prezentace informací 3.1 Aplikační software – textové editory, tabulkové kalkulátory, prezentační software, databáze



-navrhuje bezpečné PC pracoviště dle základních ergonomických pravidel -při práci s výpočetní technikou využívá teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardware a software -ovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware -řeší efektivně problémové situace na počítači


-využívá dostupných služeb informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci a vlastnímu vzdělávání -využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů

Mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem

-zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního software

Mediální výchova propojení s jakýmkoliv předmětem

274

5. UČEBNÍ OSNOVY. 5.1 Český jazyk a literatura. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie

Recommend Documents