5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Tato zpráva je výstupem ze zakázky „Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu“ financované z projektu technické spolupráce OP LZZ „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008–2015“ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Zpráva určena pro: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o.p.s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2

Verze dokumentu: č. 1.5 (návrh) ze dne 25. 2. 2013 – verze pro veřejnost

2

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................................... 4 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................................................... 7 1

VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ................................................................................................... 8 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18

2

ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................................................ 8 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ ................................................ 9 DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ ............................................................................................................... 11 LIDÉ NAD 50 LET.................................................................................................................................. 12 MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET ................................................................................................................ 14 LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU ................... 15 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM..................................... 16 OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ ................................................................................................................ 17 OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI ........................................................................................................... 18 OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ .................................................................... 18 OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ............................................................................................................................ 19 IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ)................................................................ 20 ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................... 21 OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU ........................ 22 RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE ................................................................... 22 SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ .............................................................................................................. 23 ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY ................................................................................................. 24 TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA............................................................................... 25

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................................................... 26 2.1

KOMPLEXNÍ DOPORUČENÍ ...................................................................................................................... 26

3

Úvod Předkládaná zkrácená verze 5. průběžné zprávy je součástí longitudinální studie, která se zaměřuje na první tři prioritní osy Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), jejichž cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. V případě zájmu je nezkrácená verze 5. průběžné zprávy k dispozici na www.esfcr.cz stejně jako všechny předchozí zprávy. Tato zpráva zachycuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu (CS). Zkoumány jsou okolnosti, za kterých se účastníci pro účast v aktivitách projektu rozhodli, průběh projektu a jeho dopady na životy účastníků. Důraz je přitom kladen na subjektivní hodnocení projektu1, krátkodobou i dlouhodobou efektivitu a na změny životní a pracovní situace účastníků v čase od absolvování projektu do konání rozhovorů. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny.2 Sběr dat probíhal v srpnu až říjnu 2012. Ve druhé vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 214 respondentů, z čehož 168 dotazovaných respondentů bylo podpořeno z projektů OP LZZ (z toho 120 původních respondentů a 48 nových respondentů) a 46 respondentů z projektů OP LZZ podpořeno nebylo (z toho 45 původních respondentů a 1 nový respondent). V následující tabulce prezentujeme v přehledu vybraná specifika jednotlivých cílových skupin (CS) na základě syntézy poznatků z první a druhé vlny kvalitativního šetření. Detailnější informace o jednotlivých CS se nacházejí v kapitole 1 Výstupy kvalitativního šetření. Závěry a doporučení, která z analýzy jednotlivých CS vyplývají, shrnujeme v kapitole 2 Komplexní doporučení. Společným rizikem je potenciální ztráta zaměstnání a obtíže při hledání nového. Zaměstnanci Účastníci projekty většinou oceňují, ale často se domnívají, že by se bez projektu MSP

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (ÚP) a zájemci o zaměstnání

mnoho nezměnilo. Pro větší dopad by bylo vhodné, aby projekty častěji zahajovaly procesy interního vzdělávání, které budou pokračovat i po skončení projektu. Častými přidruženými problémy CS jsou zhoršený psychický stav, zadluženost, problémy s bydlením a financemi. Někteří účastníci projektů nalezli zaměstnání (prokazatelnost návaznosti na projekt je různá), nicméně to nelze vnímat jako jediný dopad projektů. Vedle toho dochází k pomoci při řešení výše uvedených přidružených problémů, což je sice často na dlouho (např. zadluženost), ale samotné uvedení věcí do pohybu a pomoc s orientací v problému je hodnocena pozitivně a ceněna.

1

Protože dotazovaní lidé se účastnili aktivit nabízených v rámci projektu, bylo by také přesnější říct, že v rozhovorech hodnotí aktivity projektu, nikoliv projekty jako takové. Pro jednoduchost ale používáme v celém textu jen pojem „projekt“ s tím, že ve vztahu k účastníkům jsou myšleny právě aktivity projektu. 2 Ve zkrácené verzi mezi rozhovorem a fokusní skupinou (jako formou skupinového rozhovoru) nerozlišujeme. Odlišení je provedeno v nezkrácené verzi 5. průběžné zprávy.

4

Dlouhodobě nezaměstnaní

Lidé nad 50 let

Mladí lidé 15 až 25 let, dobrovolníci

Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu Osoby se ZP, chronicky duševně nemocné Osoby propuštěné z vězení Oběti násilí a trestné činnosti

Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené

Skupina je obzvlášť silně ohrožena ztrátou pracovních návyků, ztrátou víry v možnost legálního zaměstnání, rezignací a pasivitou. Skutečnost, že u většiny dlouhodobě nezaměstnaných nevedly projekty k nalezení práce, nelze vnímat negativně. Projekty se totiž často soustředily na celkovou situaci jedince, nejen na zaměstnanost. Ve všech případech se začala jejich situace řešit. Respondenti potvrzují pozitivní efekt své účasti v projektu, s odstupem času ale optimismu někdy ubývá, když se stále nedaří nalézt práci. Mezi častá omezení lidí nad 50 let patří zdravotní problémy, neznalost ICT a jazyků. To může u některých vést k rezignaci. Většina nemá velké kariérní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání. Účastníci identifikují velké plus v psychické podpoře a v obnovení smyslu pro povinnost. Efektivní se ukazuje rovnou zprostředkovávat kontakt s konkrétními zaměstnavateli, což by mohlo být využito i pro ostatní CS. Skupina se skládá ze studujících a hledajících zaměstnání. Ti první jsou ohroženi nízkou motivací a opětovným zažíváním neúspěchu při studiu. Mezi těmi druhými se často vyskytují mladí lidé s nízkým vzděláním a chybějící kvalifikací. Projekty pomáhají zlepšit studijní výsledky a především si ujasnit plány do budoucna. Pro řešení problému chybějící praxe by bylo vhodné nabízet praxe či stáže ve firmách. Tato skupina mladých lidí je oproti ostatním lidem znevýhodněna nedostatečným sociálním kapitálem a horší orientací v běžných záležitostech. Hrozí dluhy na zdravotním pojištění, např. v důsledku toho, že se lidé v této CS v problematice zdravotního pojištění nevyznají. Z hlediska možnosti projektů pomoci se získáním legálního zaměstnání jsou účastníci skeptičtí. S pozitivnějším hodnocením se setkávají programy sociálního poradenství.

Osoby v CS se v důsledku své nemoci či postižení velmi často dostávají do finanční tísně. Častý je strach z omezování dávek. Hodnocení dopadů jsou protichůdná. Velmi pozitivní, pokud vedou k nalezení zaměstnání např. v chráněné dílně, ale také skeptická, pokud projekty k žádným změnám k lepšímu přímo nevedou. Lze jednoznačně doporučit investice do chráněných pracovních míst. Kromě jiných často se vyskytujících problémů se překážkou pro tyto osoby stává záznam v trestním rejstříku. Ve své situaci hodnotí účastníci často i dílčí zlepšení velmi pozitivně. Základem by měl být komplexní přístup, sociální poradenství a zajišťování pracovních míst např. v rámci veřejné služby. V CS se často objevuje pocit bezmoci, nejistota a dlouhé čekání na verdikt soudu. Problémem může být také následná nevymahatelnost vysouzených pohledávek nebo ztráta zaměstnání v důsledku složitého zvládání situace poté, co se osoba stane obětí – v takovém případě by bylo vhodné nabídnout oběti intenzivní pomoc při návratu na trh práce. Pomoc projektů je především psychická. Drogová závislost vede často k podobným problémům jako u jiných CS – nezaměstnanost, finanční tíseň, problémy s bydlením. Mezi závislými osobami se ale prakticky neobjevují osoby (v našem malém výběrovém vzorku), které by se domnívaly, že mají na pomoc od státu nárok. Projekty vnímají spíše jako požehnání, které si nezaslouží, ale o to víc si ho váží. Jako zásadní se jeví nutnost navázat na pobyt v léčebně a doléčovací terapii zaměstnáním.

5

Osoby bez přístřeší

Imigranti, azylanti a cizinci

Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku TSP, Zdravotní personál Pedagogičtí pracovníci a pedagogičtí asistenti3 Začínající podnikatelé/ ky

Rodiče vracející se po RD na trh práce

Samoživitelky samoživitelé

3

U CS dochází často nejen ke kumulaci, ale také vyhrocení různých problémů a rizik. V důsledku toho řeší projekty nejpalčivější existenční problémy účastníků (jídlo, bydlení). Pro účastníky kurzů se zdá extrémně těžké nalézt si práci. Práce s osobami bez přístřeší musí být zpravidla dlouhodobá a podtrhuje tak význam prevence tohoto problému. Typickým problémem CS je jazyková bariéra. Dalšími zmiňovanými problémy jsou nedostatek pracovních míst a bezradnost při komunikaci s úřady. Jazykové kurzy se jeví jako efektivní řešení přispívající k integraci do většinové společnosti této CS, ale je potřeba se zaměřit také na komplexní řešení – pomoc s komunikací s úřady, vízy, zdravotním pojištěním apod. Velmi častým problémem CS je dlouhodobá nezaměstnanost, přičemž se obtížně odlišuje, do jaké míry za ni může diskriminace z důvodu etnika na straně zaměstnavatelů a do jaké míry ostatní rizikové faktory (věk, kvalifikace, zdravotní stav apod.). Často se objevují obavy z budoucnosti. Spolupráce s terénním sociálním pracovníkem efektivně pomáhá v řešení dluhů, výchovných a studijních problémech dětí apod. Nalézt práci se ale díky projektům příliš nedaří. Jako své problémy uvádějí osoby v CS mj. psychickou a finanční náročnost péče a malou flexibilitu na trhu práce. Častěji než jiné CS oceňují sociální přínos projektů – setkávání se s lidmi v podobné situaci a s podobnými problémy. Této cílové skupině by nejvíce pomohla podpora zkrácených úvazků, sdílených úvazků a možnost částečné práce z domova a zajištění péče o děti, závislé osoby se zdravotním postižením a seniory. Stěžejními problémy CS je nestabilita pracovního místa a nízké finanční ohodnocení. Při hodnocení projektů kladli účastníci velký důraz na kvalitu přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu. Stejné stěžení problémy jako u CS TSP a zdravotní personál. Účast na projektech hodnotili jen jako splnění pracovní povinnosti, s tím souvisí spíše negativní hodnocení projektů. Pomoc by si představovali spíše formou zvýšení platů. Mezi problémy CS patří nejistoty spojené s chystanými legislativními změnami a u začínajících podnikatelek často nutnost sladit práci s péčí o rodinu. Účast na projektu znamenala pro účastnice podstatný impulz, díky kterému se do podnikání pustily. U projektů lze doporučit klást maximální důraz na detailní představení postupů z praxe. Stáž ve firmě se rovněž ukazuje jako přínosná součást projektu. Klíčovým problémem je slaďování rodičovství a pracovního života. Podobně jako u osob pečujících lze i zde doporučit vytváření a podporu zkrácených a flexibilních úvazků. Důležitá je také podpora služeb péče o děti (vč. hlídání dětí během projektů). Významným pozitivním dopadem projektu bylo získání pracovního rytmu a větší sebedůvěry, vyvázání se ze sociální izolace. V CS se objevují podobné problémy jako u pečujících a vracejících se po RD na trh práce, ale nabývají často ještě tíživějšího rozměru. Také v této CS si účastníci na projektech chválili sociální kontakt a pravidelný režim.

Pro účely zprávy byli v analýze přiřazeni k CS TSP a zdravotní personál.

6

Seznam zkratek CS ČR MSP OP OP LZZ OSVČ PCS PO RD ŘO ÚP TSP ZS

Cílová skupina Česká republika Malý/é a střední podnik/y Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Osoba samostatně výdělečně činná Primární cílová skupina Prioritní osa Rodičovská dovolená Řídící orgán Úřad práce Terénní sociální práce, terénní sociální pracovník Zprostředkující subjekt

7

1 Výstupy kvalitativního šetření Tato kapitola shrnuje výstupy realizované druhé vlny kvalitativního šetření. Zjištění jsou založena na sděleních respondentů, jejich názorech a postojích k problematice. Kapitola je členěna do podkapitol podle jednotlivých cílových skupin. Pozornost je věnována problémům cílových skupin a otázce, zda a jak se situace respondentů změnila v porovnání s první vlnou šetření (dopady projektů).

1.1 Zaměstnanci malých a středních podniků Pro účely analýzy CS zaměstnanců byly provedeny rozhovory se 32 respondenty, z čehož 25 se účastnilo projektu podpořeného z OP LZZ, zbylých 7 respondentů z OP LZZ podpořeno nebylo. 1.1.1

Problémy cílové skupiny

Cílová skupina zaměstnanců malých a středních podniků (MSP) je z hlediska dotazovaných respondentů jedna z nejrozmanitějších. Proto i jednotlivé projekty realizované v rámci prioritní osy 1 byly velmi rozmanité a vzdělávaly zaměstnance např. v jazycích, v práci na počítači, zdokonalovaly je v tzv. softskills, tedy např. komunikačních dovednostech; byly také realizovány kurzy na vzdělávání interních lektorů, kteří by mohli zajistit udržitelnost vzdělávacích procesů ve firmě, a někteří zaměstnanci absolvovali také technická školení, např. o materiálech, které využívají při výrobě. V důsledku rozmanitosti CS jsou v jejím rámci rozlišovány tři podskupiny: zaměstnanci MSP v dělnických profesích, zaměstnanci MSP v kvalifikovaných profesích a zaměstnanci MSP v managementu.4 Dělnické profese U osob zaměstnaných v dělnických profesích se objevují obavy ze ztráty zaměstnání, kterým dodává na váze skutečnost, že mají v mnoha případech smlouvu pouze na dobu určitou. Smlouva na dobu neurčitou pro ně představuje o něco větší jistotu a může být považována za určitou výhodu těch, kdo ji mají, oproti těm, kdo ji nemají. S obavami z možné ztráty zaměstnání se pojí obavy o schopnost zajistit bydlení a obecně rodinu a její potřeby, což přímo souvisí s výší mzdy v této podskupině. Kvalifikované profese Ani kvalifikovaným profesím se ale nevyhýbají obavy ze ztráty zaměstnání, která je reálnou hrozbou, jak dokládá např. citát respondentky s maturitním vzděláním, která v první vlně rozhovorů působila jako asistentka v kanceláři: Nejsem spokojená, protože už jsem skoro půl roku bez práce. Živí mě přítel, ale jeho mzda není příliš velká. Snažím se brigádničit, ale brigády jsou nahodilé a jednorázové. (Respondent č. 68, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených)

4

O rozdělení do podskupin je více v nezkrácené verzi zprávy.

8

Manažerské profese U této podskupiny se nevyskytují závažnější existenční obavy spojené se zabezpečením rodiny a bydlení. Identifikované problémy osob v manažerských profesích se týkají spíše překážek osobního rozvoje, kterými jsou nedostatek času, případně peněz. Dovedu si představit, že by mne zajímalo ještě milion věcí, pošilhávám po koučovi a těhlech věcech, ale vždy mi to na něčem zkolabuje – buď není čas, nebo nejsou peníze. (Respondent č. 69, rozhovor, Praha, projekt z PO 15) 1.1.2

Dopady projektů

Přes převládající pozitivní hodnocení a shodu v tom, že projekt znamenal pro účastníky obohacení, se nedá říct, že by projekt vždy splnil očekávání. Pozitivně bylo hodnoceno zejména zlepšení odborných PC znalostí, jazykových dovedností a „softskills“. Ukazuje se ale, že absolvování kurzu bez další práce se zaměstnanci, managementem a bez podpory používání naučených znalostí a dovedností nestačí samo o sobě k výrazným zlepšením, což ilustrují následující citáty: (…) Asi bych to také doporučila, ale zvážit, jestli je ta firma na to připravená. Tohle byl dobrý projekt pro firmu v trošku jiném stádiu. Zvážit, jak to postavit, protože ti lidé viděli jen to, jak ten člověk v ten den na tom oddělení chybí a musí to prostě zvládnout bez něj. Z hlediska rozvoje personálu je to skvělá příležitost. (Respondent č. 1, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) No, ale stejně nám tu někdy komunikace vázne, i když jsme si mysleli, že se to hodně zlepší… tohle je prostě těžký, držet se všech těch pouček. (Respondent č. 6, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1)

1.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání Rozhovor byl proveden s 31 primárními6 respondenty a do CS dále spadalo minimálně 69 sekundárních respondentů, tj. respondentů z jiných primárních cílových skupin (PCS). Z těchto 100 respondentů se 20 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ, a tvořili tedy srovnávací skupinu.7

6

Jako primární respondenti jsou označeni ti, kteří byli pro rozhovor vybráni na základě přináležitosti k dané CS. Jako sekundární respondenti pro danou CS jsou označováni ti, u kterých vyšlo během rozhovoru najevo, že spadají také do dané CS, přestože byli původně vybráni jako zástupci jiné CS. Obě skupiny jsou analyzovány společně. U předchozí cílové skupiny – u zaměstnanců MSP – byli analyzováni jen respondenti, kteří do skupiny byli vybráni primárně, protože ti se účastnili specifických projektů pro zaměstnance v rámci prioritní osy 1. Proto nejsou v předchozí podkapitole pojmy primární a sekundární respondenti použity. 7 Srovnávání podpořených a nepodpořených respondentů je prováděno pouze v nezkrácené verzi 5. průběžné zprávy.

9

1.2.1


Výstupy druhé vlny kvalitativního šetření potvrzují závěry první vlny. Důvody, které respondentům komplikují nalezení zaměstnání, mohou být velmi různorodé s ohledem na specifickou situaci respondentů - nízké vzdělání, nedostatek praxe, diskriminace za strany zaměstnavatelů na základě věku, rodičovství, etnické příslušnosti. Významně se zde projevuje i region a míra nezaměstnanosti v daném místě. V některých případech je problémem i pasivita CS. Problémy, které pak situaci některým respondentům dále komplikují, jsou např. nedostatek zkrácených či flexibilních pracovních úvazků a malé množství školek a jeslí (konkrétně u rodičů s malými dětmi). Nevýhoda je, že nejde sehnat zaměstnání, nejen na zkrácený úvazek, ale ani na jednosměnný provoz, takže když už seženu jakoukoliv prodavačku, tak všude to je krátký/dlouhý týden nebo soboty, neděle. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Významným problémem je u některých respondentů také psychický stav (celková skepse, někdy úzkosti či deprese). Kromě nezaměstnanosti se projevuje řada dalších faktorů a problémů – jde např. o finanční problémy, zadluženost CS, problémy s bydlením. Ve druhé vlně lze pozorovat výraznější znepokojení z celkové společenské a ekonomické situace, které je důsledkem současných politických změn a škrtů v sociální oblasti, ekonomické situace a zdražování. Respondenti mají finanční problémy, je pro ně velmi obtížné vycházet se svými příjmy. Zhoršující se finanční situace CS se potvrdila i ve výstupech druhé vlny kvantitativního šetření, kde stejnou informaci potvrzovali příjemci podpory.8 1.2.2

Dopady projektů

Projekty byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), dále o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). U vzdělávacích kurzů, jejichž součástí byla často rekvalifikace a motivační a psychologická podpora, bylo cílem zlepšení situace respondentů na trhu práce a získání zaměstnání. Hodnocení rekvalifikačních kurzů s ročním odstupem je často závislé na tom, zda se respondentovi podařilo v mezidobí nalézt práci. Vedle vyloženě negativních hodnocení v případě přetrvávající nezaměstnanosti se objevuje také konstruktivní kritika projektů ze strany respondentů: Ten kurz byl dobrý, lepší pocit po něm mám. Ale je škoda, že to není dotažené. ÚP to zprostředkoval, ale kdybych třeba chtěla tu kadeřnici dělat normálně na sebe, tak musím mít rok nějakého garanta. Takže je škoda, že oni nemají nějaké jedno kadeřnictví, kde by po tom kurzu ty kadeřnice získaly ještě rok praxi, protože vás zase nikde nezaměstnají, když nemáte praxi. Tak by to chtělo alespoň za nějaký minimální plat získat rok praxi. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) 8

Podrobněji 4. průběžná zpráva Longitudinální studie; jako příjemci podpory jsou označovány organizace, které dostávají dotace na uskutečňování projektů pro cílové skupiny.

10

U některých projektů byly rovněž součástí praxe ve firmách a vytvoření dotovaného pracovního místa. Nastoupila jsem od ledna v rámci toho projektu, bylo to dotované místo z Ministerstva nebo z ÚP na půl roku. Nejdříve jsem tam tedy nastoupila na toho půl roku na dotované místo a potom mi to prodloužili o ten rok. Předtím jsem byla rok na ÚP. (Respondent č. 11, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 3) Naopak u projektů zaměřených na terénní sociální práci byly cíle obecně širší, projekty se soustředily na komplexní řešení situace CS, tzn. nejen na problematiku nezaměstnanosti, ale i na dluhovou problematiku či řešení problémů s bydlením atd. Dopady projektů tedy nelze posuzovat pouze v kontextu toho, zda si uchazeči o zaměstnání nalezli práci, či nikoli, neboť pro některé respondenty mohly být zásadním dopadem i změny v dalších oblastech. Respondenti často oceňovali možnost sdílet informace a zkušenosti s lidmi v podobné situaci. V rámci některých projektů docházelo k navazování nových sociálních kontaktů a někteří respondenti uváděli pozitivní vliv projektu na psychiku a sebevědomí.

1.3 Dlouhodobě nezaměstnaní Rozhovor byl proveden s 20 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 54 respondentů z jiných PCS. Z těchto 74 respondentů se 18 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.3.1


Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, které identifikovaly hlavní problémy CS. Jednak zde hrají negativní roli faktory jako stav ekonomiky, strukturální problémy trhu práce a vysoká nezaměstnanost v některých regionech, dále se zde promítají dispozice samotné CS jako nízké vzdělání, chybějící kvalifikace, špatný zdravotní stav, omezená mobilita atd. Významným problémem je diskriminace respondentů na trhu práce (z důvodu věku, etnicity, rodičovství, resp. mateřství atd.). Problémy cílové skupiny jsou komplexní povahy, jako výrazný problém se ukazuje zejména zadluženost (problémy s dluhy přiznává ve druhé vlně 20 ze 46 podpořených respondentů a 10 z 18 nepodpořených respondentů)a navazující problémy s bydlením. Ve druhé vlně kvalitativního šetření velká část respondentů upozorňuje na skutečnost, že je jejich současná situace horší, než byla situace před rokem. Když jsme v lednu dostali byt, tak jsem myslel, že to nejhorší máme za sebou. Jenže peníze ze sociálky nám nestačí a žena neplatí už pět měsíců nájem, (…) hrozí vystěhování. Dluhy rostou a nevím, co s tím. Děti nás stojí moc peněz, chtějí to, co mají ostatní. Kluk se šel teď učit na kuchaře, ale nevím jak mu budeme dávat peníze na kapesné a na cestu. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Řada respondentů uvádí, že v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti a finančních problémů mají psychické problémy, příp. deprese či úzkosti. Problémem u části cílové skupiny je ztráta pracovních návyků a nízká motivace respondentů nalézt si legální zaměstnání. U některých

11

respondentů lze sledovat rezignaci a pasivitu, což se zhoršuje s délkou nezaměstnanosti. Častým jevem je práce „na černo“. 1.3.2

Dopady projektů

Projekty z OP LZZ zacílené na CS dlouhodobě nezaměstnaných byly zaměřeny buď na umístění klientů na trh práce, kdy nejčastěji šlo o rekvalifikace (a na ně navazující aktivity), nebo na terénní sociální práci s CS, která zahrnovala poradenství v obtížných životních situacích (dluhy, problémy s bydlením, finanční problémy, komunikace s úřady, komunikace s exekutory, výchova dětí atd.) a podpůrnou veřejnou službu. Veřejná služba byla často důvodem, proč se respondenti do projektu přidali; terénní sociální služby začali využívat až následně. Respondenti přitom oceňovali zejména aktivizaci prostřednictvím veřejné služby a dále osobní přístup a práci terénních pracovníků. Nelze hodnotit negativně skutečnost, že celkem 30 ze 46 podpořených respondentů zůstalo v CS dlouhodobě nezaměstnaných, neboť cíle řady projektů byly zaměřeny komplexněji a soustředily se na řešení celkové situace jedinců, nikoli pouze na jejich začlenění na trh práce. V této oblasti lze jednoznačně pozorovat kladné dopady projektů z OP LZZ, neboť ačkoli nedošlo k „objektivnímu“ posunu ve vyřešení problémů (např. respondenti, které lze v první vlně zařadit do zadlužených, tam lze zařadit i ve druhé vlně), ve všech případech se začala jejich situace řešit. Podobně jako u CS uchazečů o zaměstnání na ÚP zdůrazňuje řada respondentů také to, že účast v projektu pro ně představovala psychickou pomoc a celkové povzbuzení, že v situaci nejsou sami. Že jsme viděly, v tom srabu, že nejsme samy, že prostě spousta ženskejch - skoro stejnejch, jako jsme my - má stejný problémy a že to není tak strašná ostuda, že nejsme takový vyvrhelové, že jsme normální lidi. (…) Asi nejvíc mi to dalo psychicky. Zaprvý teda, že jsem se dostala mezi ty lidi, zadruhý, že s tím problémem nejsem sama (...) Takže opravdu jen takový trochu psychický povzbuzení a hlavně očekávání, co bude; jako člověka to samozřejmě tak jako nakopne. (Respondent č. 14, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Jako problém se ale ukazuje, že v případě, že nedojde k úspěchu a respondent si nenalezne práci, počáteční nadšení z projektu často opadne (tento faktor se objevuje i v dalších CS). Ze začátku jsem měla novou energii, ale teď se cítím už zoufalá. Je to tím, že stále nemám práci. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3)

1.4 Lidé nad 50 let Rozhovor byl proveden s 23 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 25 respondentů z jiných PCS. Z těchto 48 respondentů se 7 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.4.1


Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, že významným problémem skupiny osob ve věku nad 50 let hledajících zaměstnání je zejména kumulace různých handicapů – vyššího věku, často horšího

12

zdravotního stavu, nedostatečných kompetencí v oblasti ICT či jazyků, v některých případech nízké vzdělání a kvalifikace. Nejsou pracovní příležitosti pro lidí jako já, protože neumím řeč – a navíc nemohu nikam dojíždět jinak než veřejnou dopravou. A na to, co jsem dělal, už dneska většinou chtějí vysokou školu. (Respondent č. 25, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Problémem je také v řadě případů pasivita CS a rychlé upadnutí do rezignace. Respondenti z CS se často spoléhají na pomoc zvnějšku a očekávají, že jim někdo práci najde. U řady respondentů jsou důsledkem dlouhodobá nezaměstnanost, finanční problémy, s nimi spojené problémy s bydlením a dluhy a v neposlední řadě psychické problémy. Všichni respondenti se zároveň odkazují na problém diskriminace ze strany zaměstnavatelů z důvodu věku, se kterou se při hledání zaměstnání setkali. I když už teď vím, jak to chodí na pohovorech, tak je to stejně k ničemu, když sem tak starej a přede mnou tam je kluk o patnáct let mladší. Je jasný, že vyberou jeho. (Respondent č. 21, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 1.4.2

Dopady projektů

Mezi projekty pro osoby nad 50 let se vyskytovaly jak projekty zaměřené primárně na zapojení účastníků do pracovního procesu, tak projekty postavené především na terénní sociální práci zaměřené na komplexní řešení různých problémů (sestavení splátkového kalendáře pro řešení zadluženosti, řešení problémů s bydlením apod.). Respondenti, kteří měli v rámci projektu možnost získat dotované zaměstnání na šest měsíců, oceňují jako hlavní dopad právě tuto skutečnost bez ohledu na to, zda se jim podařilo zaměstnání udržet i po skončení dotace. Podle respondentů je podstatné to, že získali novou pracovní zkušenost, ale především možnost opět se zapojit do „normálního“ života, což má pozitivní dopad i na psychiku účastníků. Dalo mi to tu práci aspoň na ten půlrok, to bez diskuze, to vyznění je pro mě další jakoby bonus, který se nepovedl všem, když to tak vemu. Mně to umožnilo půl roku nějakýho normálního života, nebo nějakýho nastartování zase další činnosti, ať už dopadne jakkoli. (Respondent č. 28, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Z toho vyplývá, že primárním cílem projektů by mělo být umístění respondenta na trh práce, nikoliv jen podpora v oblasti vzdělávání či rekvalifikace. To podtrhuje i citát: Myslel jsem, že to bude trošku navazovat na ten trh [práce], aby podpořili i nás v tom trhu, ale skončilo to tak, že nás jakoby vzdělali. (Respondent č. 30, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Přínos projektů spatřovali účastníci také v navazování nových sociálních kontaktů. Většina respondentů nemá žádné profesní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání, kde by mohli pracovat do odchodu do důchodu. Ani to se jim ale často nedaří.

13

A dneska jsem v situaci, ve stavu, kdy si říkám, já potřebuju překlepat ty dva roky – nějakým způsobem, jakýmkoliv a jsem ochotna už jít vlastně cokoliv dělat. (Respondent č. 31, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2)

1.5 Mladí lidé od 15 do 25 let Rozhovor byl proveden s 16 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 14 respondentů z jiných PCS. Z těchto 30 respondentů se 9 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.5.1


První z podskupin této CS jsou studující, kteří dokončují základní nebo střední školu, ale jejich studium je z různých důvodů ohroženo. Potvrzují se výstupy 3. průběžné zprávy, že největším ohrožením nedokončení školy je zejména nízká motivace a opětovné zažívání neúspěchu, což se velmi negativně projevuje na jejich školních výsledcích. Problémem může být i způsob trávení volného času a zkušenost se sociálně patologickými jevy. Druhou podskupinou CS jsou osoby hledající zaměstnání, u nichž dochází ke kumulaci různých handicapů. Jako zásadní se ukazuje nízké vzdělání a chybějící kvalifikace, nedostatek praxe atd. CS se v některých případech potýká také s problémy s bydlením a s dluhy. Charakteristické je využívání práce „na černo“, což se u velké části CS ukazuje jako preferovaná varianta. Někteří respondenti uvádí, že pracovat „na černo“ se jim vyplatí více a nepřipouští si přitom žádné s tím související obavy z budoucnosti. Všichni kolem mě jsou bez práce. Když vidím, kolik lidí by chtělo pracovat a nemůžou získat práci, tak už skoro ani nedoufám, že si nějakou stálou práci najdu. Ale zase nechci dělat každou práci za málo peněz. To už se mi skoro vyplatí dělat míň na brigádách. (Respondent č. 20, rozhovor, Severozápad) Do CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let spadá i specifická skupina zaměstnanců, která může být ohrožena ztrátou zaměstnání více než jiné věkové skupiny zaměstnanců (podobně jako specifická skupina zaměstnanců starších 50 let). 1.5.2

Dopady projektů

Velmi pozitivně byly hodnoceny projekty sociálně aktivizačních služeb zaměřených na podskupinu studujících. Ty zahrnovaly aktivity jako doučování, individuální konzultace, motivační aktivity nebo prevenci sociálně patologických jevů. Respondenti, kteří využívali doučování, se ve škole zlepšili, a díky tomu se udrželi ve studiu. Někteří pouze vyjádřili nespokojenost s tím, že doučování je časově omezené a do budoucna se bez něj budou muset obejít. Díky spolupráci s některými klienty v rámci projektů se dokonce podařil jejich návrat ke studiu střední školy. Na učiliště jsem nastoupil už dvakrát předtím, ale vždy jsem to v prvním ročníku ukončil. (…) První ročník jsem prošel bez problémů, jen v matice to bylo jen tak tak. Na praxi si mě chválí. Teď se těším na praxe ještě víc, protože už budeme v plné výrobě a budeme dostávat nějaké peníze za to. (…)Změnilo se to, že jsem

14

nemusel být na pracáku a můžu chodit do školy na obor, který mě zatím baví. (Respondent č. 37, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Pozitivní hodnocení lze pozorovat i v případě docházení klientů do tzv. nízkoprahových klubů (do nízkoprahových klubů nechodí/nechodili pouze klienti, kteří studují, ale i ti, kteří se studiem přestali a jsou na ÚP).Respondenti z CS se dále účastnili projektů zaměřených na terénní sociální práci komplexně řešících situaci respondentů, zejména problémy s bydlením, dluhy atd. Respondenti pozitivně hodnotí dílčí úspěchy a změny své situace, pozitivně oceňována je často možnost zapojit se do veřejné služby. Že mi pomáhali s hledáním ubytování, vystřídal jsem řadu ubytoven a moh jsem se zapojit do veřejné služby. (Respondent č. 40, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Poslední podskupinou je specifická skupina zaměstnanců ve věku do 25 let, která se účastnila vzdělávacích kurzů ve firmách. U této podskupiny lze potvrdit výstupy 3. průběžné zprávy. Respondenti kladli důraz zejména na využitelnost získaných poznatků a dovedností v praxi. Hodnocení dopadů projektu se neliší od obecné skupiny zaměstnanců.

1.6 Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu Rozhovor byl proveden s celkem 6 respondenty, z nichž 4 se zúčastnili nějakého projektu podpořeného z OP LZZ. 1.6.1


Do této cílové skupiny spadají mladí lidé do 26 let odcházející z ústavní výchovy a mladí lidé do 26 z velmi problematického rodinného prostředí. Cílová skupina je relativně homogenní co do problémů, které respondenti řeší. Takřka univerzálním problémem jsou obtíže při hledání práce. Ty jsou pravděpodobně způsobeny nízkým vzděláním, chybějící praxí, ale také nízkou disciplínou respondentů, na kterou poukazuje předčasné ukončení účasti v projektu, ke kterému u některých respondentů došlo. Často také nemají právo na podporu v nezaměstnanosti od ÚP a naopak mají dluhy na sociálním či zdravotním pojištění. Romští respondenti si navíc často stěžují na rasovou diskriminaci při hledání práce. S odstupem roku od první vlny šetření se objevuje zklamání z toho, že rekvalifikační kurzy nevedly k nalezení zaměstnání. Všechny tyto důvody vedou k rezignaci na hledání běžného zaměstnání a respondenti spíše nalézají možnosti práce „na černo“, která ale slouží spíše k přežívání než stabilnímu životu. Vůbec nejsem spokojená. Když jdu do práce, tak mě ani nevyslechnou a hned řeknou že ne…nedají mi ani šanci. Vůbec se mi tohle nelíbí. Mám pocit, že jsem diskriminovaná. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Dalším častým problémem jsou nesnáze při hledání bydlení způsobené špatnou finanční situací. Respondenti často uváděli, že přespávají u kamaráda či příbuzného a mají obavy z toho, že by mohli skončit na ulici.

15

Obávám se, že nebudu mít kde bydlet, když odejdu od ségry a že neseženu nic. Moc toho taky neumím, takže nemám moc šanci. Toho se bojím. (Respondent č. 43, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) 1.6.2

Dopady projektů

Projekty, kterých se respondenti účastnili, se týkaly uplatnění na trhu práce (psaní životopisu, motivačního dopisu), poradenství při hledání bydlení nebo zaměstnání, poradenství při zacházení s financemi nebo rekvalifikace (kurz vaření, kurz na sanitáře atp.). Zatímco v první vlně, kdy projekty probíhaly, převládala pozitivní hodnocení a respondenti oceňovali nabídnutou pomocnou ruku, s odstupem roku se častěji objevuje skepse, protože projekty nedokázaly situaci dlouhodobě řešit. To se týká hlavně vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, od kterých si respondenti slibovali nalezení práce, k čemuž často nedošlo. Také možnost bydlet v domech na půli cesty pro některé z nich skončila. S tím, že bych normálně pracoval, s tím sem se jako už rozloučil. Já si kšefty seženu sám. (…) Na nějaký rekvalifikace kašlu. Důležitý jsou lidi a kontakty. (Respondent č. 41, rozhovor, Moravskoslezsko, projekt z PO 3) S pozitivnějším hodnocením se setkávají projekty nebo ty části projektů, které se zaměřovaly na sociální poradenství, např. při hledání zaměstnání, bydlení nebo hospodaření. Respondenti oceňují větší samostatnost, kterou jim projekty přinesly.

1.7 Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním nemocněním Rozhovor byl proveden s 10 primárními respondenty a do CS dále spadalo 12 respondentů z jiných PCS. Z těchto 22 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.7.1


Problémy respondentů vycházejí z jejich zdravotního stavu, který jim často neumožňuje plnohodnotné zapojení do pracovního a společenského života. Častým problém je opakovaná nemožnost najít zaměstnání a také pociťovaný strach z omezování dávek jak v obecné legislativní rovině, tak vlivem přezkoumání zdravotního stavu v individuálních případech respondentů. Sdíleným problémem téměř celé cílové skupiny je finanční tíseň (finanční závislost na partnerovi či partnerce). Myslím, že mě čekají finanční problémy, neboť se bude zase vše zdražovat. Život není vůbec snadný. K tomu, s čím se jako rodina potýkáme, ještě prohloubení nedostatku financí. (Respondent č. 18, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dochází ke kumulaci rizikových faktorů. Obzvlášť složitou situaci znamená zdravotní postižení pro ty respondenty, kteří spadají do více rizikových skupin, tedy např. pro Romy, osoby nad 50 let nebo pečující o závislé osoby (děti). V takových situacích se často objevuje dlouhodobá nezaměstnanost a dluhy.

16

1.7.2

Dopady projektů

V případech, že projekt vedl k nalezení práce, např. v chráněné restauraci, call centru, nebo dokonce v rámci pokračování projektu, je projekt hodnocen velmi pozitivně. Dobrou zprávou také je, že jak call centrum, tak restaurace, ve kterých dva respondenti nalezli práci, pokračují ve svém fungování i po ukončení podpory z „evropských peněz“. V takovém případě měl projekt sílu zásadně stabilizovat život respondenta a poskytnout mu nový směr a smysl. Různorodějších hodnocení se dočkáváme u projektů, které se zaměřují na sociální práci, poradenství a pomoc při hledání práce v nedotovaných sférách ekonomiky. Někteří respondenti velmi oceňují lidský a příjemný přístup sociálních pracovníků a jejich snahu pomoci, a to i když nedojde k nalezení práce. Významnou pomocí může být také pomoc se zvládáním dluhové pasti, do které mnoho osob se zdravotním postižením upadá. U dalších respondentů se ale objevuje pocit frustrace a rezignace a aktivačním projektům příliš nedůvěřují. Jednou z objevujících se reakcí je, že peníze by bylo lépe rozdat přímo lidem, kteří je potřebují, než je utrácet za projekty.

1.8 Osoby propuštěné z vězení Rozhovor byl proveden s 5 primárními respondenty a do CS dále spadali 3 respondenti z jiných PCS. Z těchto 8 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.8.1


Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy o tom, že povaha problémů CS je velmi komplexní a vzájemně provázaná. Jako klíčové problémy se ukazují jednak dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, problémy s bydlením, v některých případech až bezdomovectví. Největší komplikací při hledání legálního zaměstnání je zejména zápis v trestním rejstříku, často také nízké vzdělání, v některých případech i špatný zdravotní stav. Důsledkem toho je skutečnost, že CS často využívá práci „na černo“, když má tu příležitost. Bral bych všechno, co bych dělat mohl. Mám ten záznam, že jsem byl trestán a ten zdravotní handicap. (Respondent č. 47, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) 1.8.2

Dopady projektů

Problémy CS jsou komplexní povahy, takže i většina projektů byla široce zaměřená. V rámci projektů bylo respondentům poskytováno azylové/chráněné bydlení, poradenství zaměřené na dluhy a na komunikaci s úřady. Posledním typem projektů bylo školení v oblasti komunikace, finanční gramotnosti, motivace a pracovní poradenství. Zemřela mi žena, průběh spolupráce byl dobrej, vyřizovali jsme všechny papíry, komunikovali jsme se soudem, notářkou, sociální pracovnicí na Oddělení sociálně právní ochrany dětí, s Úřadem práce, s Hmotnou nouzí, Okresní správou sociálního zabezpečení, s Katastrálním úřadem, Státní sociální podporou, bylo toho hafo. (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3)

17

Dopady projektu jsou většinou hodnoceny jako významné a jednoznačně pozitivní. Většina respondentů považuje svou účast v projektu za zásadní změnu pro svůj život. Hlavními dopady projektů je zejména vyřešení situace některých respondentů v problémech s bydlením a v řešení finančních problémů respondentů (např. u jednoho respondenta se v projektu podařilo vyřídit vdovský a sirotčí důchod).

1.9 Oběti násilí a trestné činnosti Rozhovor byl proveden se 4 primárními respondenty a do CS dále spadali 2 respondenti z jiných PCS. Z těchto 6 respondentů se 2 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.9.1


Problémem této cílové skupiny je v první řadě bezmoc obětí, nejistota, dlouhé čekání na verdikt soudu a nakonec často i nevymahatelnost vysouzených pohledávek. Tak tomu bylo např. v případě podvedených manželů, jimž vyhraný soud přinesl jen velmi omezenou satisfakci, protože vysouzené peníze jsou prakticky nevymahatelné. Mezitím už museli manželé, kteří se podvodem ocitli v tíživé situaci, prodat dům a odstěhovat se do lacinějšího domku, kde ale nemohou nalézt zaměstnání. Jiná respondentka nemohla po šoku z prožitého přepadení dále vykonávat práci v nočních směnách, takže kromě psychických následků z viktimizace skončila ještě jako uchazeč o zaměstnání na ÚP. Přes šok z přepadení i pocit bezmoci z utrpěného podvodu se v CS často nakonec dostáváme ke společnému problému, kterým je ztráta zaměstnání a přidružené sociální a finanční problémy. Projekty zaměřené na pomoc obětem násilí a trestné činnosti se velmi často zaměřují na právní, případně psychologickou pomoc. To je rozhodně velmi důležité, ale návazná pomoc se začleňováním do společnosti je u jedinců, kterým trestný čin „obrátil život vzhůru nohama“, také nezbytná. 1.9.2 Dopady projektů Respondenti projekty oceňují a váží si toho, že projekty lidem pomáhají zorientovat se v právně či psychicky náročné situaci. Projekty lidem usnadňují komunikaci s úřady, v některých případech měli respondenti dojem, že je úřady začaly brát vážně teprve ve chvíli, kdy se za ně postavila nějaká organizace. Celková spokojenost s životní situací a emoční naladění jsou odvislé z velké části od toho, jaké zastání najdou oběti na straně státu. Pokud s činností státu spokojeni nejsou a nabydou dojmu, že pravidla jsou nastavena výhodně pro „darebáky“, projekt může jejich zahořklost změnit jen obtížně či zčásti.

1.10 Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Rozhovor byl proveden s 5 primárními respondenty a do CS dále spadali 4 respondenti z jiných PCS. Z těchto 9 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.10.1 Problémy cílové skupiny Ani po několika letech abstinence se nedá říct, že by osoby jednou závislé byly zcela vyléčeny. Proto jsou i nadále považovány za osoby závislostí ohrožené. S drogovou závislostí jsou často

18

spojeny problémy nezaměstnanosti, finanční tísně a dluhů, stejně jako problémy s bydlením. To vše souvisí mj. s nízkým vzděláním a absencí praxe, což zase souvisí s tím, že závislí často předčasně opouštějí školu. Rizikem pro závislé osoby je ztráta opory rodiny, zvláště když pokusy o léčbu opakovaně selhávají. 1.10.2 Dopady projektů Projekty cílené na tuto CS usilují v první řadě o to, aby postižené osoby dostaly svoji závislost pod kontrolu a dokázaly abstinovat. K tomu slouží práce terapeutických pracovníků. Další projekty, kterých se respondenti účastnili, nabízely možnosti rekvalifikace, vzdělání v oblasti hospodaření s financemi a poradenství zaměřené na hledání práce a bydlení. Projekty jsou respondenty hodnoceny velmi pozitivně a s obrovskou dávkou vděčnosti. Objevují se ale i případy, kdy léčba není na první pokus úspěšná. Jiná respondentka byla v době prvního rozhovoru po pobytu v léčebně a ambulantně se účastnila terapeutických sezení, nicméně později opět začala užívat pervitin a z doléčovacího centra musela odejít. V době druhé vlny šetření se ale už k léčbě vrátila a účastní se stejného programu. Za tuto druhou šanci je vděčná. Návrat do normálního života ale pro závislé osoby rozhodně není jednoduchý. Ztráta chráněného bydlení, která je v určitou chvíli neodvratná, uvrhá lidi do řady problémů, kdy mají potíž sehnat nové bydlení a většinou se musí spokojit s nekvalifikovanou a špatně placenou prací, pokud na terapeutickou práci nenavazuje možnost pracovní kvalifikace či rekvalifikace.

1.11 Osoby bez přístřeší Rozhovor byl proveden se 4 primárními respondenty a do CS dále spadal 1 respondent z CS osob propuštěných z vězení. Z těchto 5 respondentů se 1 nezúčastnil žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.11.1 Problémy cílové skupiny V cílové skupině osob bez přístřeší dochází k silné kumulaci problémů a rizik. Často jde o osoby starší 50 let. Mezi respondenty se objevují také cizinci a osoby se ZP. Situaci osob bez přístřeší lze chápat jako vyhrocení celé řady problémů a rizik, na které by se měla veřejná a sociální politika soustředit. V tomto stavu již není dost dobře možné rozlišovat příčiny a důsledky, protože nezaměstnanost a neschopnost nalézt si práci, chybějící zázemí, zanedbaný vzhled, nedostatek financí, absence motivace a důvěry a životní rezignace se navzájem podporují a umocňují. Bydlení v azylovém domě, přespávání v noclehárně, nebo dokonce na ulici zaměstnavatele odrazuje, takže je obvykle možné najít přinejlepším jen krátkodobou brigádu. Objevuje se přitom zkušenost s tím, že za práci bez smlouvy nedostanou respondenti zaplaceno. To dále snižuje jejich ochotu pracovat. [Psychický blok], který jsem si postavil po negativních zkušenostech s neplatícími zaměstnavateli! Teď mám problém vůbec si práci hledat, když se na ně podívám, tak je mi zle. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3)

19

1.11.2 Dopady projektů Pro respondenty využívající azylový dům k bydlení představovalo zapojení se do projektu na počátku především možnost složit hlavu, najíst se a využít sociální zařízení. Vedle toho byly projekty zaměřeny na poskytování vzdělávacích a informačních seminářů a konzultací (např. pomoc s psaním životopisů, motivačních dopisů, přípravou na pracovní pohovor, ale také informační semináře o domácím násilí apod.). Respondent, který v azylovém domě stále bydlel i ve druhé vlně šetření, považuje za neúspěch akorát to, že se mu pořád nepodařilo najít práci. Pracovníci azylového domu mu však dodávají další naději. Respondentka, která už musela azylový dům opustit a v době druhé vlny přespávala v noclehárně, považuje za nevýhodu, že projekt trvá pouze jeden rok. Ambice najít práci už nemá, ani si není jistá, že by zvládla její výkon. V tomto ohledu došlo spíše k negativnímu posunu, jak vyplývá ze srovnání citátů z první a druhé vlny šetření: Citace respondentky z 1. vlny: Pořád si hledám práci, brigádu. V Kauflandu se pořád ptám, jestli mě nevezmou, nevzali mě. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Citace respondentky z 2. vlny: Jsem moc unavená, moc nespím, je to náročné, když se na mě někdo podívá, nikdo mě do práce nevezme. Už jsem hledání práce vzdala. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3)

1.12 Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Rozhovor byl proveden celkem se 6 respondenty z nichž podpořeného z OP LZZ, zbývající 1 nikoliv.

5 se zúčastnilo nějakého projektu

1.12.1 Problémy cílové skupiny U CS zůstává hlavním problémem začlenění do většinové společnosti, které je komplikováno jazykovou bariérou. Nicméně s odstupem roku dochází u respondentů ke zlepšení, v některých případech i výraznému zlepšení jazykových schopností. Přesto si respondenti stěžují na nedostatek přátel a často uvažují o návratu. To je stupňováno také vnímanou zhoršující se ekonomickou situací – vše je dražší, je těžší najít „vlastní kšeft“ jako přivýdělek po práci. Objevují se i problémy s oficiálními náležitostmi – jednomu respondentovi nebylo prodlouženo vízum, údajně kvůli chybě zaměstnavatele. Další respondenti pociťují přetěžování v práci za minimální mzdu z důvodu absence trvalého bydliště v ČR. 1.12.2 Dopady projektů Kurzy, kterých se respondenti účastnili, se zaměřují většinou na nejpalčivější problém cizinců, kterým je jazyková bariéra. I po roce oceňují všichni respondenti možnost navštěvovat jazykové kurzy a své pokroky v jazyce hodnotí zpravidla jako úspěšné. Vedle toho se kurzy v menším rozsahu zaměřovaly na sociokulturní znalosti a dovednosti a na pracovní poradenství. Také s těmito kurzy byli respondenti spokojeni, přičemž nabídku takových kurzů pro cizince ze strany státu nepovažují za samozřejmost, ale za něco, čeho si váží.

20

Má úrověň znalostí češtiny za tu chvíli (alespoň podle mého názoru) opravdu zvýšila. Do Poradny pro integraci stále chodím, ale myslím si, že teď jsem již víceméně samostatná. Práci se snažím hledat sama. (Respondent č. 54, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) U CS se objevuje práce „na černo“, která je považována za nevýhodu jak z důvodu určitých jistot, tak z důvodu zneužívání situace zaměstnavatelem. Cizinci ale někdy nemají jinou možnost než práci na černo přijmout, nebo opustit zemi.

1.13 Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí Rozhovor byl proveden se 17 primárními respondenty a do CS dále spadalo 38 respondentů z jiných PCS. Z těchto 55 respondentů se 15 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.13.1 Problémy cílové skupiny Jednoznačně se potvrzují závěry první vlny kvalitativního šetření, že problémy CS jsou velmi komplexní a navzájem se prolínají. Problémem je zejména dlouhodobá nezaměstnanost, dále problémy s bydlením a zadluženost CS a s ní spojená lichva. Dlouhodobá nezaměstnanost je důsledkem jednak celkové situace na trhu práce, což se významně projevuje zejména v některých regionech, dále se zde projevují handicapy na straně CS jako nízké vzdělání a chybějící kvalifikace. Jako významný aspekt se zde dále ukazuje špatný zdravotní stav části CS a rodičovství (resp. mateřství), které komplikují nástup do zaměstnání. Většina respondentů dále upozorňuje na problém rasové diskriminace na trhu práce. Velká část respondentů hodnotí celkovou vlastní situaci jako horší než před rokem, objevují se obavy z budoucnosti. 1.13.2 Dopady projektů Projekty byly ve většině případů zaměřeny na terénní práci s klienty, která spočívala v osobních konzultacích s terénním sociálním pracovníkem. Terénní sociální práce byla zacílena na komplexní řešení situace klientů, ve většině případů se jednalo o problémy s dluhy, dále problémy s bydlením, problémy s výchovou dětí a jejich doučování ze strany dobrovolníků, komunikaci s úřady a vyřizování sociálních dávek či důchodů, asistence u soudního řízení atd. Součástí bylo i kariérní poradenství a pomoc při hledání zaměstnání, avšak tato oblast nebyla klíčovým cílem projektů. Většina dotázaných respondentů hodnotí spolupráci v projektech velmi kladně, považují ji za přínosnou a pro svůj život za velmi potřebnou. Hlavní dopady se u CS ukazují v oblasti řešení dluhů a bydlení, dále v komunikaci s úřady (např. díky spolupráci s TSP bylo možné vyřídit pro klienta starobní či invalidní důchod atd.). Ačkoli v oblasti zadlužení nedošlo u žádného z klientů k oddlužení (což ani není v době mezi šetřeními reálně možné), podařilo se u řady klientů celou situaci „rozhýbat“ a začít ji řešit. Nejprve jsem přinesl všechny papíry, smlouvy a dopisy, který jsem doma našel a začli jsme dávat dohromady ten celkovej dluh, protože to mám u více bank. Pak

21

jsme všude volali, nakonec mě přehodili do tý poradny, protože na to oni se specializujou. (Respondent č. 58, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3)

1.14 Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku Rozhovor byl proveden s 15 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 42 respondentů z jiných PCS. Z těchto 57 respondentů se 5 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. 1.14.1 Problémy cílové skupiny Nejčastěji zmiňovanými problémy je psychická náročnost péče a riziko syndromu vyhoření, sociální izolace pečujících, nedostatek informací (ohledně dávek, služeb atd.) a obtížná komunikace s úřady, nedostatek odlehčovacích služeb pro pečující, malá nabídka služeb pro děti, seniory atd., nedostatek financí (a příp. nutnost shánět finanční prostředky na speciální pomůcky) a stigmatizace příjemců dávek. Negativně projevuje i nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků. 1.14.2 Dopady projektů Projekty byly různorodé. Jednalo se o výjezdní pobyty rodičů s dětmi s postižením, vzdělávací kurzy, školení a rekvalifikace a o terénní sociální služby (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, řešení problémů s dluhy apod.). Projekt zahrnující výjezdní pobyt rodičů s dětmi s postižením byl hodnocen ze strany respondentů velmi kladně a jako jednoznačně přínosný a potřebný pro CS. Hlavní dopadem byla podle respondentů psychická podpora, možnost načerpat nové síly a „odpočinout si“. Tento přínos je nutné vnímat v kontextu rodičů, kteří pečují o své dítě neustále, a jsou tudíž sociálně izolováni. Respondenti díky setkání s lidmi v podobné situaci měli mj. možnost zjistit, že ve svých problémech nejsou sami, a sdílet zkušenosti. Klíčové to bylo pro manžela, protože viděl, že nejenom my máme Elišku, do lázní s ní jezdím já, já to vidím. Tak od té doby to bere jinak. (Respondent č. 62, rozhovor, Praha, projekt z PO 3) Projekty zaměřené na terénní sociální práci s klienty věnující se rodinám v krizi a zahrnující rozličné aktivity (poradenství ohledně problémů s bydlením a dluhy, záškoláctví dětí, výchovné problémy atd.) hodnotí respondenti také jako jednoznačně přínosné. Respondenti vnímají pomoc ze strany TSP jako potřebnou a nutnou, bez které by se při řešení svých problémů neobešli. Ačkoli u řady respondentů nelze sledovat „objektivní“ vyřešení či zlepšení situace, řada respondentů oceňuje, že se jejich problémy někdo zabývá a pomáhá jim je řešit.

1.15 Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce Rozhovor byl proveden se 4 primárními respondenty a do CS dále spadalo 37 respondentů z jiných PCS. Z těchto 41 respondentů se 5 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ. Mezi respondenty převažovaly ženy.

22

1.15.1 Problémy cílové skupiny Bylo potvrzeno zjištění z první vlny šetření, že klíčovým problémem pro CS je slaďování rodičovství a pracovního života. Příčinou je zejména nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků a nedostačující počet zařízení péče o děti, což významně komplikuje reálné možnosti CS nalézt si zaměstnání. Řada respondentek rovněž potvrzuje, že se setkala s diskriminací na trhu práce z důvodu rodičovství. Objevují se také finanční problémy, jejichž důsledkem může být zadluženost části CS či problémy s bydlením. Tyto problémy se stávají ještě palčivější, pokud se zároveň jedná o CS samoživitelek, příp. samoživitelů. Často zmiňovaným problémem je i značná psychická zátěž a psychické problémy způsobené často izolací rodiče, který je delší čas mimo pracovní trh. S tím souvisí i nízká sebedůvěra některých respondentů. 1.15.2 Dopady projektů Projekty, do kterých se respondentky zapojily, byly ve většině případů zaměřeny na vzdělávání, pracovní poradenství a rekvalifikace. Část byla zapojena do projektů postavených na terénní sociální práci, které měly za cíl komplexní řešení životní situace účastníků a účastnic projektu, nejen jejich návrat na trh práce. Jako významný dopad projektů bylo respondenty hodnoceno zejména získání pracovního rytmu a pravidelného programu a také navázání nových sociálních kontaktů. Řada respondentek rovněž pozitivně hodnotí skutečnost, že díky absolvování projektu získaly větší sebedůvěru. Bylo to takové to nastartování. Překvapila mě profesní diagnostika, protože jsem si myslela, že moje výsledky budou mnohem, mnohem horší. Byla jsem mile překvapena, že v člověku ty informace zůstávají a že si toho mnoho pamatuji. Dále pocit zvýšeného sebevědomí, noví lidé, nové prostředí. (Respondent č. 64, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) Potvrdil se též poznatek získaný už v první vlně šetření, že v důsledku zapojení rodiče (resp. téměř ve všech případech matky) do projektu dochází v rodině a v domácnosti i k přeorganizování péče o děti a větší pomoci při hlídání dětí ze strany manžela či širší rodiny.

1.16 Samoživitelky, samoživitelé Rozhovor byl proveden se 3 primárními respondentkami a do CS dále spadalo 9 respondentů z jiných PCS. Z těchto 12 respondentů se 4 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. Mezi respondenty převažovaly ženy. 1.16.1 Problémy cílové skupiny Problémy CS zůstávají stále stejné – finanční nouze, těžkosti s hledáním práce, které jsou způsobené jednak nedostatečnou nabídkou zkrácených nebo flexibilních úvazků, nedostatečnou nabídkou služeb péče o děti, dále často i omezenou mobilitou samoživitelek a samoživitelů. V důsledku toho se objevují problémy se zajištěním bydlení a zadluženost. Situaci u některých respondentů/ek ještě komplikuje vnímaná diskriminace kvůli etnickému původu a zdravotní

23

problémy. Starosti o děti přitom neznamená jen zvýšené požadavky na flexibilitu pracovní doby, ale také znesnadňují možnosti vzdělávání samoživitelů a samoživitelek. Problémem je to, že nemám maturitu. Mám sice zkušenosti v administrativě, ale nemám maturitu. Přemýšlela jsem, že bych si jí dodělala, ale s dvěma dětmi je to obtížné. (Respondent č. 67, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 2) 1.16.2 Dopady projektů Respondenti/ky se účastnili rozmanitých projektů od rekvalifikačních kurzů v oblasti počítačů a účetnictví až po pracovní poradenství a pomoc při zvládání dluhů. Hodnocení projektů je i po roce převážně pozitivní. Účastníci projektů oceňují bezplatnost projektů, nabytou samostatnost i denní režim, který museli kvůli projektu zpravidelnit. Některé překvapilo, že projekty tohoto typu vůbec existují. Shodují se na tom, že bez zapojení do projektu by se jim dařilo ještě hůř. S odstupem roku se ale u některých jedinců objevuje také skepse a rozčarování. To se týká především těch, kteří díky projektu nedokázali vyřešit své problémy, nejčastěji nalézt vhodnou práci. V cílové skupině samoživitelek a samoživitelů jsou také vdovy a vdovci. Ti se mohou po smrti partnera ocitnout v situaci tíživé nejen psychicky a emocionálně, ale také finančně, protože nějakou dobu trvá, než se zorientují a zažádají o vdovský a sirotčí důchod, případně mateřskou, a než vyřídí dědictví. Některé projekty pomáhaly účastníkům v takové situaci zorientovat se. Já myslel, že se za to platí [za poradenství], překvapilo mě, že se za to neplatí. Víc se teď orientuju, už bych si věděl víc rady, trochu. (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3)

1.17 Začínající podnikatelé, podnikatelky Rozhovor byl proveden s 5 primárními respondentkami a do CS spadal také 1 respondent z CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let. Z těchto 6 respondentů se 2 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ. Všech pět podpořených osob byly ženy. 1.17.1.1 Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. Průběžné zprávy, která identifikovala problémy CS ve dvou základních oblastech. První z nich je celková ekonomická situace, podmínky nastavené pro podnikatele a malé živnostníky ze strany státu a chystané legislativní změny a nejistota s nimi spojená (např. zvýšení DPH). Respondentky upozorňují jednak na problém získat půjčku při začátku podnikání, ale i na další náklady s tím spojené (např. nutnost platit si jako OSVČ zdravotní a sociální pojištění). Druhá oblast problémů je důsledkem osobní situace respondentek, konkrétně těch, které musí sladit práci s rodinou a péčí o děti. Problémem je zejména nedostatek služeb pro děti. Jedna z respondentek chápe práci jako OSVČ jako možnost, jak reálně skloubit práci s rodinou, protože jí nabízí potřebnou flexibilitu.

24

1.17.1.2 Dopady projektů Projekty pro cílovou skupinu začínajících podnikatelů a podnikatelek byly zaměřeny zejména na vzdělávání (např. v oblasti účetnictví, marketingu, jednalo se i o kurzy PC atd.), jejich součástí bylo dále individuální poradenství, a to včetně přípravy a následné osobní konzultace podnikatelských záměrů. V jednom z projektů byla součástí i pracovní praxe ve firmách. Hlavním dopadem projektů z OP LZZ zaměřených na CS začínajících podnikatelů/podnikatelek je samotné zahájení podnikání, respondentky popisují svou účast v projektu jako významnou změnu pro svůj život, která je „nakopnula“ k aktivitě a zahájení podnikatelské činnosti. Jako další dopady projektů lze hodnotit získání nových informací, osvojení nových dovedností, kontakt s praxí a také vytržení ze sociální izolace a umožnění kontaktu s lidmi (především u matek po RD).

1.18 Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga9 Pro CS terénních sociálních pracovníků byl rozhovor proveden s celkem 3 respondenty, z nichž 2 se zúčastnili projektu podpořeného z OP LZZ, 1 nikoliv. Pro CS asistentů pedagoga byl rozhovor proveden se 2 primárními respondenty a do CS dále spadali 3 respondenti z jiných PCS. Z těchto 5 respondentů z CS asistentů pedagoga se jeden nezúčastnil žádného projektu podpořeného z OP LZZ. Pro účely analýzy byly obě CS sloučeny. 1.18.1 Problémy cílové skupiny Potvrdily se výstupy první vlny kvalitativního šetření, kde se jako problematická ukázala zejména nestabilita pracovního místa, která je dána jak zaměstnaneckými smlouvami uzavíranými na dobu určitou (např. v rámci projektů), tak i celkovou situací v sociální oblasti a způsobem financování neziskových organizací (opět ve spojitosti s časově omezenými projekty). Dalším problémem, který byl rovněž potvrzen i ve druhé vlně šetření, je podle respondentů nízké finanční ohodnocení. 1.18.2 Dopady projektů Projekty byly zaměřeny na vzdělávání. Hodnocení a celkový přístup k projektům se u obou CS lišil, ačkoli v jednotlivých CS zůstalo hodnocení projektu v první a druhé vlně stabilní. Asistenti pedagoga vnímali svou účast v projektu spíše jen jako splnění pracovní povinnosti, nikoli jako příležitost k dalšímu vzdělávání a rozvoji. S tím souvisí i negativnější hodnocení projektů respondenty z CS asistenti pedagoga oproti TPS. Asistenti pedagoga by si formu pomoci představovali jiným způsobem (např. by se mohlo jednat o zvýšení platů asistentů či o finanční příspěvky rodinám s dětmi). Vzhledem k malému počtu respondentů ale není možné tento rozdíl mezi oběma skupinami zobecňovat. Jako hlavní dopady projektů OP LZZ hodnotí respondenti v obou CS osvojení nových poznatků a dovedností, které je možné využít v praxi při práci s klienty. Respondenti kladli také důraz na podstatný faktor kvality přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu.

9

Tyto dvě cílové skupiny (terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga) byly zpracovatelem zařazeny do šetření nad rámec původního zadání v zadávací dokumentaci. Záměrem bylo pokrýt i ty osoby, které s cílovými skupinami pracují.

25

2 Závěry a doporučení Projekty financované z OP LZZ jsou většinou respondentů hodnoceny pozitivně. Otázkou je, v čem je možné projekty nastavit lépe, které projekty mají největší přínos a jak zajistit, že dopady projektů budou pokud možno dlouhodobé. Hodnocení přitom musí balancovat mezi dvěma potenciálně chybnými přístupy. První chybou by bylo hodnotit projekty jen podle jejich schopnosti dosahovat „hmatatelných“ nebo „objektivních“ výsledků, např. zaměstnání nebo oddlužení konkrétního respondenta. Projekty totiž musí reagovat na mnohem jemnější a pestřejší problémy, než jaké je možné vyjádřit „tvrdými“ ukazateli. Těžko např. oddlužit dlužníka za rok, ale je velký rozdíl mezi tím, když se dlužník dále zadlužuje, nebo když se dohodne s věřitelem na splátkovém kalendáři, který začne plnit. Jinými slovy, nebylo vždy cílem, natož jediným cílem projektu najít účastníkovi zaměstnání. Do úvah je nutné zahrnout také to, „co se nestalo“. Je zřejmé, že i skutečnost, že situace zůstala v podstatě stejná, může být velkým přínosem oproti tomu, kdyby se jedinec projektu nezúčastnil a situace se dále zhoršovala. Druhou chybou by bylo naopak vystačit si s tím, že většina respondentů vyjádřila s projekty jistou míru spokojenosti, a konstatovat, že projekty byly úspěšné. Veskrze pozitivní hodnocení bezplatné služby ještě nemůže být kritériem její kvality. Kromě samotné analýzy dat získaných z rozhovorů a fokusních skupin se tedy tato studie opírá také o konzultace s odborníky se znalostí předmětné problematiky podloženou dlouholetými zkušenostmi. Nutno je také připomenout, že kvalitativní studie je z povahy věci především explorativní, tedy nemá sloužit ani tak k vynášení konečných závěrů, ale spíše k tematizaci rozmanitých problémů a k vyhledávání nových skutečností.

2.1 Komplexní doporučení Doporučení v následujícím textu nazýváme komplexními, protože navazují na dílčí doporučení pro jednotlivé CS, která jsou uvedena v nezkrácené verzi 5. průběžné zprávy. 2.1.1 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 1 „Cílem prioritní osy 1 je předcházení nezaměstnanosti prostřednictvím podpory investic do rozvoje lidských zdrojů a moderních systémů jejich řízení“.10 Typickou formou investice do lidských zdrojů jsou programy vzdělávání zaměstnanců. U nich doporučujeme zaměřit se na dlouhodobost a udržitelnost. Za nadějné je možné označit projekty na vzdělávání interních lektorů, nicméně je potřeba vyvinout mechanismy, které zajistí, aby na výcvik interních lektorů navazovalo jejich opravdové lektorské působení ve firmě. Tyto mechanismy by bylo vhodné provázat se školením pokud možno co největšího počtu zaměstnanců na všech úrovních firmy. To souvisí s potřebou propojit vzdělávání s kulturou firmy. Zejména u firem, kde školení není běžnou součástí firemní kultury, je třeba zaměřit se také na vysvětlování benefitů a potenciálu vzdělávání, a to včetně podpory těchto aktivit v rámci projektu. Přitom je vhodné pracovat jak s vedením firmy, tak se zaměstnanci, aby vzdělávání bylo společným úkolem, jehož cílům všichni ve firmě rozumí. Samotné zavádění procesů (interního) vzdělávání může být ve firmě podpořeno 10

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-1-adaptabilita

26

např. rozšířením příběhu dobré praxe (třeba ze zahraničí) po firmě, kterému by mělo být cílem se přiblížit. To ale vyžaduje existenci skutečně otevřených komunikačních kanálů a platforem v rámci firmy (od týmových a skupinových aktivit po např. interní periodika), jejichž realizaci by bylo možné také zahrnout mezi podporované projektové aktivity. Další doporučení, které se týká důrazu na individualizaci projektů. Aby mohlo být vzdělávání vnímáno jako legitimní součást firemní kultury, je dobré zaměřit se na takové vzdělávání (školení), které bude přímo využitelné v praxi firmy. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodná strategie zapojit do plánování projektů interní pracovníky firmy (odborníky či lidi z vedení), kteří budou schopni jasně specifikovat požadavky firmy a společně s odborníky na vzdělávání vyjednat konkrétní podobu projektů. Využitelnost souvisí také s aktuálností. Z toho důvodu doporučujeme minimalizovat dobu od podání žádosti do začátku realizace projektu. Přes existenci specifických požadavků různých firem se podařilo identifikovat takřka univerzálně využitelné a pozitivně hodnocené kurzy, kterými jsou kurzy práce na počítači (využívání kancelářského softwaru apod.). V rámci umožnění individualizace projektů se jako nejvhodnější jeví formulovat ve výzvě (či její příloze) některá konkrétní doporučení jako pouhé tipy či rady, jejichž využití by měli příjemci podpory alespoň zvážit, případně se pokusit přijít s nějakými vlastními zlepšeními. V tomto smyslu by měli být žadatelé o dotace přizváni jako partneři k řešení otevřeného problému. Problémy s udržitelností by pak bylo možné řešit např. tím, že by projekt obsahoval povinnou závěrečnou aktivitu v délce 1 roku, kdy bude možné čerpat prostředky již pouze na plat interních lektorů. To umožní monitorovat jejich aktivity a na straně organizace povede k posílení vědomí stálého běhu projektu. 2.1.2 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 2 „Cílem prioritní osy 2 je zlepšení přístupu k zaměstnání, trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a prevence nezaměstnanosti skupin ohrožených na trhu práce“.11 Za typickou formu projektů spadajících do prioritní osy 2 lze považovat rekvalifikační kurzy. Rekvalifikační kurzy sice lze doporučit i nadále k podpoře, ale je třeba reflektovat několik skutečností. Zaprvé, je třeba kurzy dále individualizovat, aby se zvyšoval pocit smysluplnosti z participace. To zahrnuje jednak odlišení kurzů dle úrovně (zejména u počítačových kurzů), jednak důraz na individuální konzultace a poradenství. Zadruhé, doporučujeme udělování kvalitní certifikace jako doklad o absolvování rekvalifikace. Ta může mít vliv nejen na potenciálního zaměstnavatele, ale také na sebevědomí účastníka. Zatřetí, je vhodné vnímat situaci z pohledu účastníka kurzu. Ta sice může být individuálně odlišná, ale společným rysem účastníků je ztížená finanční situace v době nezaměstnanosti. Projekty by proto měly dbát na časové sladění aktivit. Během projektu totiž účastníci nemohou pracovat často ani na příležitostných brigádách, takže roste riziko prohloubení finančních potíží, pokud se kurz příliš protahuje. Samotná rekvalifikace sice často zvyšuje motivaci a sebevědomí účastníků, k rychlému nalezení práce ale vede jen v omezeném počtu případů. Postupem času motivace opět upadá a objevuje se skepse. Proto je potřeba zaměřit se také na podporu stáží a praxí jako příležitostí k získání 11

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-2-aktivni-politiky-trhu-prace

27

pracovních zkušeností. Je vhodné využít motivace nabyté v rekvalifikačním kurzu a intenzivně usilovat o následné brzké zapojení do pracovního procesu. K tomu se váže i obecné doporučení k podpoře vytváření pracovních míst. V některých případech může být vhodné udržovat s účastníkem kurzu kontakt i po získání zaměstnání, aby docházelo k obnovování motivace. To se týká především CS Dlouhodobě nezaměstnaných, CS Mladých lidí od 15 do 25 let, CS Lidí do 26 let vyrůstajících bez rodin, CS Osob ZTP a CS Osob závislých na drogách. Z hlediska výše uvedeného se jako žádoucí jeví intenzivnější spolupráce s potenciálními zaměstnavateli během projektu. Ideální by pochopitelně bylo domluvit u těchto zaměstnavatelů záruku zkušebního zaměstnání určitého počtu účastníků projektu, případně poskytnou pobídku, která zkušební zaměstnání učiní velmi pravděpodobným (např. dotovanou mzdu). 2.1.3 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 3 „Cílem prioritní osy 3 je pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a zavedení opatření vedoucích ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob včetně prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce“.12 Vedle důrazu na zaměstnanost je dobrou prevencí sociálního vyloučení fungující rodina a komunita. Proto lze v integračních programech doporučit práci s celou rodinou, obzvlášť při řešení problémů mládeže. K podpoře komunity potom mohou přispívat programy dobrovolnictví, u kterých lze také předpokládat, že z dlouhodobého hlediska vedou k výchově angažovaných a uvědomělých občanů a posilování občanské společnosti. Dobrovolnictví je také velmi levným prostředkem pomoci a jeho potenciál j se zdá v současné době teprve objevován. Lze doporučit hledání nových způsobů využití dobrovolnictví. Projektové poradenství je nutno zaměřovat tak, aby vedlo k osvojení některých základních dovedností, jako je vyhledávání na internetu a komunikace s úřady apod., které potom vedou ke zvýšení samostatnosti i sebedůvěry. Protože u lidí ohrožených sociální exkluzí mají různé problémy silnou tendenci se kumulovat, je zapotřebí podporovat projekty, které dokážou zajistit komplexní pomoc. Jako vhodná strategie se jeví motivovat spolupráci různých organizací v regionu, jejichž know-how se může doplňovat: Některé organizace např. dokážou lépe navázat vztah s ohroženou skupinou, jiné mají hlubší know-how v oblasti oddlužování. Spolupráce v projektu také může vést ke sdílení příkladů dobré praxe a ke vzájemnému učení organizací zajišťující projekty sociální integrace. Doporučujeme dále investice do zvyšování finanční gramotnosti a prevence zadlužování. Sociální vyloučení je velmi často spojeno s nezaměstnaností. Z toho důvodu je vhodné prakticky všechny integrační projekty propojovat s pracovním poradenstvím a prevencí dlouhodobé nezaměstnanosti. Jako nadějnou strategií se jeví podpora sociálního podnikání a podpora zkrácených a flexibilních úvazků. V kombinaci s podporou služeb péče o závislé osoby (děti, seniory, závislé osoby se zdravotním postižením), kterou doporučujeme zintenzivnit, může tato strategie pomoci zmírnit dopady vyřazení rodičů, především žen, z trhu práce, které se jinak projevují obtížnou zaměstnatelností v budoucnu. Specifickou cílovou skupinou z hlediska 12

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-3-socialni-integrace-a-rovne-prilezitosti

28

integrace je CS Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů), u kterých je zásadním momentem integrace zvládnutí českého jazyka. Nabídka výhodných kurzů (nejlépe zdarma) je ze strany cílové skupiny vnímána jako vstřícný postoj ČR, což vnímáme jako důležitý dopad podpory. Ukazuje se také, že účastníci projektů 3. prioritní osy se často nacházejí již v tak závažné situaci, že je zapotřebí dlouhodobá a trpělivá spolupráce, přičemž nelze očekávat převratné výsledky. Naopak je třeba se smířit s pomalým dosahováním výsledků a i stabilizace situace může být dobrým výsledkem. Vhodným prostředkem dlouhodobé a trpělivé spolupráce jsou projekty využívající terénní sociální pracovníky, jejichž cílem je navázat vztah s klientem a vzbudit jeho důvěru. To je důležité, protože právě malá důvěra ve společnost a její instituce je častým průvodním znakem sociálního vyloučení. 2.1.4 Obecná komplexní doporučení Doporučení 1: Projekty je třeba více individualizovat a umožnit flexibilitu. Na rozhovorech se zaměstnanci se často ukazovalo, že přestože projekt byl příjemné zpestření a „něco se i naučili“, zdaleka ne vždy to pak využili v praxi ve své firmě. Odpovědí na to by měly být projekty individualizované pro potřeby dané firmy. Individuální přístup je ale důležitý i u ostatních CS. Některé oběti trestné činnosti např. vyžadují spíše pomoc v jednání s úřady, jiné potřebují psychologickou pomoc, dalším by nejvíce prospěla pomoc ve snaze vrátit se na trh práce. Pro některé respondenty bylo nejdůležitější co nejrychleji najít práci, jiní potřebovali urychleně řešit dluhy, další najít bydlení, aby jim v následku vystěhování nebyly odebrány děti. Projekty tedy musí být připraveny průběžně identifikovat nejpalčivější problémy cílových skupin a soustředit se na jejich flexibilní řešení. Projekt sám o sobě přitom nemusí zahrnovat všechny myslitelné nástroje a aktivity, cílem může být podpora spolupráce mezi existujícími subjekty na úrovni lokality či regionu a umožnění alokovat část získaných prostředků pro účely řešení vzniklé neočekávané situace. K tomu je potřeba jednak individuální přístup příjemce podpory (organizace) ke konečnému příjemci (beneficientovi z CS), na straně druhé ale i dostatečně flexibilní přístup k vymezení rozsahu a konkrétní náplně projektu a v případě potřeby k možnosti jeho rychlého přizpůsobení ze strany ŘO/ZS, tj. toleranci k opodstatněným změnám, která by měla deklarována již při vypisování projektu. Doporučení 2: Více investovat do vzniku nových a zachování stávajících pracovních míst. Také (resp. především) těch na zkrácený pracovní úvazek. Většina nejčastěji identifikovaných problémů, které lidé ve sledovaných cílových skupinách řeší, má společný jmenovatel v nezaměstnanosti. Týká se to jak finanční tísně, dluhů a problémů s bydlením, tak i řady dalších problémů včetně sociální stigmatizace a postupného utváření komplexních zacyklených soustav rizik, které prohlubují krizi např. na úrovni rodiny a mají tak vliv i na další generaci. Šetření přitom ukazuje, že ani rekvalifikační kurzy, ani intenzivní pomoc terénního sociálního pracovníka většinou nevede k nalezení zaměstnání. Tyto aktivity ve výsledku působí jako prevence, jako nástroj stabilizace situace, nebo dokážou dílčí problémy (dlouhodobě) zlepšovat, ale bez vazby na pracovní zařazení a související sociokulturní vazby nevedou k nezávislosti na systému podpory, ať již financovaného z jakéhokoli zdroje.

29

Celá řada respondentů přitom deklaruje ochotu k takřka jakékoli práci; jsou pak sice svázáni např. zdravotními nebo výkonnostními omezeními, ale zároveň nemívají vysoké nároky. V takové situaci se jeví jako vhodná strategie investovat do tvorby nových a zachování stávajících pracovních míst, případně propojovat možnosti rekvalifikace s okamžitou a návaznou možností zaměstnání, i kdyby na zkušební období. Klíčová je také podpora částečných úvazků. Důvodem je jednak získání více pracovních míst pro více osob (a tedy i více pracovních zkušeností) za jinak stejné prostředky, na straně druhé právě tyto typy úvazků umožňují zapojení cílových skupin, které jsou vzhledem k rodinné situaci v roli osob pečujících (např. jako rodiče). Případně lze doporučit důslednou a dlouhodobou kombinaci aktivit zaměřených na tvorbu pracovních míst se zajištěním služeb péče o tyto závislé osoby (děti, seniory, ZTP atd.). Podpora by přitom neměla být navázána pouze na model sociálního podnikání, i když je vhodné, aby byl tento typ projektů nadále podporován. Důvodem je neslučitelnost tohoto přístupu s některými relevantními typy příjemců (typy organizací), zejména pak kvůli formálním požadavkům na status organizace (viz podmínky ve výzvě č. 30 OP LZZ). Podporovány by měly být přednostně ty projekty, které zajistí kontakt účastníků a potenciálních zaměstnavatelů. Úspěšnost v přechodu účastníků projektu do zaměstnání by mohla sloužit jako kritérium pro prodloužení či neprodloužení finanční podpory dané organizace (příjemce podpory), ale jen v případě, že by organizace sama nerozhodovala o výběru účastníků kurzu. V opačném případě by toto kritérium mohlo vést ke stejnému typu diskriminace, se kterou se příslušníci cílových skupin setkávají již na trhu práce. Doporučení 3: V rámci projektů je třeba klást důraz na podporu doprovodných aktivit. Je vhodné spojit všechny projekty, u kterých lze očekávat účastníky pečující o závislou osobu, s nabídkou bezplatné péče o tyto závislé osoby v době konání projektu. Uvažovat lze ale také o celé řadě dalších doprovodných aktivit. Například častým problém, který vnímají matky na rodičovské dovolené, je sociální izolace a „vypadnutí ze světa dospělých“. Je proto možné koncipovat projekty tak, aby účastníkům nabídly dobrovolné rozšiřující aktivity zaměřené především na neformální či „poloformální“ sociální kontakt.

30

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)

Recommend Documents