4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Tato zpráva je výstupem ze zakázky „Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu“ financované z projektu technické spolupráce OP LZZ „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008–2015“ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Zpráva určena pro: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2

Verze dokumentu: č. 3.1 (návrh) ze dne 24. 7. 2012

2

Obsah 1

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ........................................................................................................................... 5

2

ÚVOD ....................................................................................................................................................... 9

3

VÝSLEDKY ANALÝZY ............................................................................................................................... 10 3.1 ÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ (POROVNÁNÍ S PRVNÍ VLNOU DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ) ............................ 10 3.1.1 Základní informace o vzorku ....................................................................................................... 10 3.1.2 Finanční zdroje organizací .......................................................................................................... 10 3.1.3 Vliv projektů na organizace ........................................................................................................ 13 3.1.3.1 3.1.3.2 3.1.3.3 3.1.3.4 3.1.3.5

3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.1.8

Fungování organizace ....................................................................................................................... 13 Počet zaměstnanců .......................................................................................................................... 13 Poskytované služby .......................................................................................................................... 14 Další vzdělávání zaměstnanců ........................................................................................................... 15 Administrativní zátěž ........................................................................................................................ 16

Externí faktory ovlivňující cílové skupiny ..................................................................................... 17 Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny ................................................................................ 18 Zapojení cílových skupin do projektů........................................................................................... 20 Nerealizované projekty............................................................................................................... 22 Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ.................................................................................... 24

3.1.8.1 3.1.8.2 3.1.8.3

Znalost OP LZZ.................................................................................................................................. 24 Smysluplnost OP LZZ......................................................................................................................... 24 Budoucí zaměření OP LZZ ................................................................................................................. 26

3.1.9 Externalizace přípravy projektů .................................................................................................. 34 3.1.10 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech ................................................. 38 3.2 NEÚSPĚŠNÍ ŽADATELÉ PODPORY Z OP LZZ ................................................................................................ 40 3.2.1 Základní informace o vzorku ....................................................................................................... 40 3.2.2 Finanční zdroje organizací .......................................................................................................... 40 3.2.3 Změny v organizacích za poslední dva roky ................................................................................. 41 3.2.3.1 3.2.3.2 3.2.3.3 3.2.3.4 3.2.3.5

3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7

Vliv projektů z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílové skupiny ....................................... 45 Zapojení cílových skupin do pořádaných aktivit ........................................................................... 46 Nerealizované projekty............................................................................................................... 46 Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ.................................................................................... 47

3.2.7.1 3.2.7.2 3.2.7.3 3.2.7.4

3.2.8 3.2.9

Fungování organizace ....................................................................................................................... 41 Počet zaměstnanců .......................................................................................................................... 41 Poskytované služby .......................................................................................................................... 42 Další vzdělávání zaměstnanců ........................................................................................................... 44 Administrativní zátěž ........................................................................................................................ 44

Znalost OP LZZ.................................................................................................................................. 47 Smysluplnost OP LZZ......................................................................................................................... 48 Nastavení OP LZZ.............................................................................................................................. 49 Budoucí zaměření OP LZZ ................................................................................................................. 53

Externalizace přípravy projektů .................................................................................................. 54 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech...................................................... 55

4

EVALUAČNÍ OTÁZKY............................................................................................................................... 56

5

HLAVNÍ ZÁVĚRY ..................................................................................................................................... 81

6

DOPORUČENÍ ......................................................................................................................................... 82

3

7

TECHNICKÁ ČÁST.................................................................................................................................... 84 7.1 KVANTITATIVNÍ ŠETŘENÍ ........................................................................................................................ 84 7.1.1 Cíle kvantitativního šetření ......................................................................................................... 84 7.1.2 Výběrový soubor pro 2. vlnu kvantitativního šetření .................................................................... 84 7.1.2.1 7.1.2.2

Srovnání výběrového souboru úspěšných žadatelů podpory z OP LZZ v první a druhé vlně šetření ...... 85 Informace o výběrovém souboru (vždy) neúspěšných žadatelů podpory z OP LZZ .............................. 87

7.1.3 Způsob sběru dat........................................................................................................................ 90 7.1.4 Problémy při sběru dat ............................................................................................................... 91 7.2 NÁSLEDUJÍCÍ FÁZE EVALUACE ................................................................................................................. 91 7.2.1 Harmonogram evaluace ............................................................................................................. 92 7.2.2 Kvalitativní výzkumné šetření ..................................................................................................... 92 7.2.3 Kvantitativní výzkumné šetření ................................................................................................... 93 8

SEZNAMY ............................................................................................................................................... 95 8.1 8.2

9

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 95 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 96

PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 97 9.1 PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍKY .................................................................................................................... 97 9.2 PŘÍLOHA Č. 2: VYJÁDŘENÍ SE RESPONDENTŮ K OP LZZ FORMOU VOLNÉHO KOMENTÁŘE ....................................... 98 9.2.1 Podpoření žadatelé .................................................................................................................... 98 9.2.1.1 9.2.1.2 9.2.1.3 9.2.1.4

9.2.2

Prioritní osa 1................................................................................................................................... 98 Prioritní osa 2................................................................................................................................. 105 Prioritní osa 3................................................................................................................................. 105 Kombinace více prioritních os ......................................................................................................... 107

Nepodpoření žadatelé .............................................................................................................. 110

9.2.2.1 9.2.2.2 9.2.2.3 9.2.2.4

Prioritní osa 1................................................................................................................................. 110 Prioritní osa 2................................................................................................................................. 112 Prioritní osa 3................................................................................................................................. 114 Kombinace více prioritních os ......................................................................................................... 117

4

1 Manažerské shrnutí „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ se zaměřuje na první tři prioritní osy programu, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. 4. průběžná zpráva navazuje na předchozí fáze projektu, konkrétně na expertní šetření, jehož výsledky byly prezentovány v 1. průběžné zprávě, na první vlnu kvantitativního šeření zaměřeného na úspěšné žadatele podpory, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva, a na první vlnu kvalitativního šetření cíleného na cílové skupiny, jehož výstupy byly prezentovány ve 3. průběžné zprávě. 4. průběžná zpráva předkládá výstupy druhé vlny dotazníkového šetření a informace o dalším průběhu projektu. Druhá vlna dotazníkového šetření se zaměřovala na tři skupiny respondentů, první skupinu představovali úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení v první vlně dotazníkového šetření, druhou skupinou byli (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, třetí skupinou byli (alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří nebyli osloveni v rámci předchozí vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) nebo rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli1. Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována od ledna 2012, kdy započaly přípravy dotazníků, do května 2012, kdy je odevzdána tato zpráva představující její výstupy. Sběr dat prováděný prostřednictvím online dotazníkového šetření byl realizován v dubnu 2012. 4. průběžná zpráva poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. V rámci 4. průběžné zprávy byly také doplněny a aktualizovány odpovědi na některé evaluační otázky na základě výstupů druhé vlny kvantitativního šetření. Z výstupů z druhé vlny dotazníkového šetření se ukazuje, že se situace příjemců podpory z OP LZZ zásadně v průběhu času nezměnila. Odpovědi respondentů ve druhé vlně šetření na otázky ohledně změn v organizaci (fungování organizace, změny v počtu zaměstnanců, změny v poskytovaných službách, změny v možnostech dalšího vzdělávání atd.) se oproti první vlně nezměnily (třídění prvního stupně2), pouze v některých případech se ukázaly změny u třídění druhého stupně podle proměnných prioritní osa, právní forma a velikost organizace. Výjimku představuje otázka týkající se administrativní zátěže organizací v důsledku realizace projektů z OP LZZ, kde respondenti potvrzují 1

Data od třetí skupiny nebyla analyzována a nejsou součástí této zprávy. Více informací o cílech a způsobu sběru dat obsahuje Technická část zprávy kapitola Kvantitativní šetření. 2 V analýze byly srovnávány hodnoty v první a druhé vlně jak podle třídění prvního stupně, tak podle třídění druhého stupně. Třídění prvního stupně znamená rozložení četností podle hodnot znaku (proměnné). Třídění druhého stupně představuje rozložení četností podle dvou znaků (podle Jeřábek, H. Úvod do sociologického výzkumu. FSV UK, Praha 1993. ISBN 80-7066-552-5. str. 110-111). Při třídění druhého stupně byly analyzovány proměnné prioritní osa, velikost organizace a právní forma organizace (zda došlo ke změně odpovědí podle prioritní osy, velikosti organizace či právní formy organizace).

5

nárůst administrativní zátěže oproti minulosti. Mezi dvěma vlnami dotazníků se ale změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využily na řešení situace cílových skupin. V druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Výrazně se nezměnily ani názory respondentů na otázky, zda je obtížné zapojit do projektů některé zástupce cílových skupin a zda existují projekty, které by organizace chtěla v rámci OP LZZ realizovat, ale nastavení programu tomu brání. K posunu názorů respondentů mezi vlnami nedošlo ani v hodnocení smysluplnosti OP LZZ (otázky, zda je OP LZZ smysluplným způsobem řešení situace cílových skupin a zda by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin). Ke změnám došlo v názorech respondentů, na co by se měl v budoucnu zaměřit OP LZZ zejména. K posunu hodnocení respondentů došlo mezi první a druhou vlnou v oblastech: podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění flexibilních forem práce (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí), podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií: spíše souhlasím, spíše nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím), podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií), podpora rovných příležitostí žen a mužů (výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch všech zbylých kategorií). Ve všech otázkách je znatelný posun od absolutního souhlasu (rozhodně souhlasím) ke zbylým kategoriím škály. Otázky, ve kterých nedošlo ke změnám (nebo došlo pouze k dílčím změnám, které nejsou statisticky významné), byly následující: tvorba nových pracovních míst, podpora dalšího profesního vzdělávání, podpora poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání, podpora zprostředkovávání zaměstnání, podpora rekvalifikací. Situace nepodpořených žadatelů se v porovnání s podpořenými žadateli v mnoha ohledech liší. Rozdíly mezi skupinami se projevují ve změnách, kterými organizace prochází. V hodnocení změn ve fungování organizace jsou nepodpoření žadatelé kritičtější, méně často se přiklánějí k hodnocení změn jako pozitivních v porovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé častěji uvádějí, že za poslední dva roky došlo v jejich organizaci ke snížení počtu zaměstnanců. Co se týká poskytovaných služeb, podpoření žadatelé častěji uvádějí, že se rozsah poskytovaných služeb zvýšil, naopak nepodpoření žadatelé častěji přiznávají snížení jejich počtu. Podpoření žadatelé také častěji uvádějí, že měli možnost zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. Skupiny respondentů se neliší v odpovědích na otázku, zda jejich organizace zasáhla novou cílovou skupinu. Podpoření žadatelé také častěji uvádí, že zaměstnanci jejich organizace mají v důsledku realizace projektu z OP LZZ větší možnosti dalšího vzdělávání, oproti tomu u nepodpořených respondentů se situace za poslední dva roky spíše nezměnila nebo jsou možnosti pro další vzdělávání menší. Není překvapivé, že podpoření žadatelé z OP LZZ dokládají větší administrativní zátěž na organizaci, než nepodpoření žadatelé.

6

Odpovědi respondentů ze skupin podpořených a nepodpořených žadatelů na otázku, zda mají problémy zapojit jednotlivce z cílových skupin do projektů, případně aktivit organizace, se téměř neliší, v obou skupinách přiznává problémy přibližně necelá třetina respondentů. Respondenti se ale liší v odpovědi na otázku, zda existují projekty, které by chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale neumožňuje jim to nastavení programu. U nepodpořených žadatelů se souhlas s výrokem objevuje častěji (40 % oproti 28 % podpořených žadatelů). Nepodpoření žadatelé jsou kritičtější v hodnocení smysluplnosti a efektivnosti OP LZZ ve srovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé méně často souhlasí s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů ale nejsou výrazně rozdílné v hodnocení výroku, že bez OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin OP LZZ. Hodnocení nastavení OP LZZ ze strany nepodpořených žadatelů není možné porovnávat s hodnocením ze strany podpořených žadatelů z druhé vlny šetření (protože tato část nebyla součástí dotazníku ve druhé vlně šetření), rámcové srovnání lze realizovat s názory podpořených respondentů z první vlny. Nepodpoření žadatelé častěji souhlasí s názorem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny programu. Mírně častěji nepodpoření žadatelé souhlasí také s výrokem, že vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje možnosti organizací podávat projekty. Nepodpoření žadatelé také méně často souhlasí s názorem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými žadateli se liší také v otázce, na které oblasti by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů nejčastěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce. Oproti tomu respondenti ze skupiny podpořených žadatelů nejčastěji vyjadřovali souhlas se zaměřením se na oblast podpory dalšího profesního vzdělávání. Nepodpoření žadatelé i podpoření žadatelé nejméně často souhlasili s podporou oblasti zprostředkování zaměstnání. Respondenti ze skupin podpoření a nepodpoření žadatelé se v určitých oblastech budoucího zaměření OP LZZ neshodovali. Nepodpoření respondenti častěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce a podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků. Naopak méně často nepodpoření žadatelé v porovnání s podpořenými žadateli souhlasili s podporou dalšího profesního vzdělávání. Podpoření a nepodpoření žadatelé byli také dotázáni, zda si jejich organizace připravovala žádost projektu sama, nebo zda si ji nechávala zpracovávat externím subjektem. Většina nepodpořených žadatelů (60 %) odpověděla, že si organizace zpracovala celý projekt sama, což je větší podíl odpovědí v porovnání s podpořenými žadateli, kde se k této odpovědi přiklonilo pouze 40 % respondentů. Obě skupiny si nejčastěji nechávaly zpracovávat části žádosti Rozpočet projektu, Popis projektu, Indikátory a jejich cílové hodnoty. V odpovědích respondentů se ukázaly významné rozdíly v odpovědích na otázku externalizace podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností.

7

Doporučení, která vyplývají ze současné fáze šetření, souvisí zejména s možným budoucím zaměřením OP LZZ. V druhé vlně dotazníkového šetření nebyl zdaleka tak absolutní souhlas s podporou jednotlivých oblastí, na které se OP LZZ zaměřuje, jako tomu bylo v předchozí vlně. Hodnocení respondentů se ve většině otázek přesunulo od absolutní podpory (rozhodně souhlasím, aby se OP LZZ v budoucnu zaměřoval zejména na…) k ostatním odpovědím škály. Oblasti, na které by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřovat jak podle podpořených žadatelů, tak podle nepodpořených žadatelů, jsou zejména podpora zavádění flexibilních forem práce, podpora dalšího profesního vzdělávání, podpora tvorby nových pracovních míst a podpora rekvalifikací. S budoucím obdobím rovněž souvisí další připomínky ze strany podpořených i nepodpořených žadatelů ohledně zaměření se na dosud opomíjené cílové skupiny (senioři, absolventi a studenti středních a vysokých škol, děti atd.). V určitých případech se ukazuje jako problematické i úzké vymezení cílových skupin (např. u skupiny osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody nelze zahrnout osoby s alternativními tresty na svobodě, i když se potýkají při integraci do společnosti s podobnými problémy). Zapojení opomíjených cílových skupin a zároveň rozvolnění definic u některých cílových skupin lze rovněž doporučit. S ohledem na výsledky dotazníkového šetření, které dokládají vysokou míru administrativní zátěže na příjemce podpory z OP LZZ spojenou s administrací projektů, ale i vysoký podíl organizací, které si nechávají externě zpracovávat žádosti projektů, je možné doporučit zjednodušení celého procesu podávání žádostí i administrace projektů. Vhodným řešením by bylo rozdělení projektů na tzv. šablonovité a inovativní. Podpoření i nepodpoření žadatelé zároveň považují za významný problém nesouměřitelné a v některých případech nekvalitní hodnocení žádostí projektů. Řídící orgán OP LZZ by se dále měl snažit o zlepšení úrovně hodnotitelů projektů a efektivní dlouhodobou spolupráci s nimi. V následující fázi projektu bude realizována druhá vlna kvalitativního šetření, v rámci které budou dotazováni zástupci cílových skupin prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin. Výstupy tohoto šetření budou prezentovány v 5. průběžné zprávě.

8

2 Úvod 4. průběžná zpráva „Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ předkládá informace o postupu evaluace a představuje výstupy druhé vlny kvantitativního šetření. 4. průběžná zpráva navazuje na výstupy předchozích fází evaluace, tzn. na výstupy předvýzkumu (prezentované v 1. průběžné zprávě), výstupy první vlny kvantitativního šetření (představené v 2. průběžné zprávě) a výstupy první vlny kvalitativního šetření (představené ve 3. průběžné zprávě). Dotazníkové šetření realizované v rámci první vlny kvantitativního šetření (sběr dat probíhal v červnu 2011) bylo zaměřeno na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tj. na zástupce organizací realizujících projekty z OP LZZ v prvních třech osách programu. Cílem první vlny dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu z OP LZZ, o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů, a o názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, na smysluplnost OP LZZ jako nástroje pro řešení situace cílových skupin, na možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a pro cílové skupiny, a také na limity a bariéry úspěšné realizace projektů. Názory respondentů byly analyzovány podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikost organizace (počet zaměstnanců) a právní forma organizace. Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována od ledna 2012, kdy započaly přípravy dotazníků, do května 2012, kdy je odevzdána tato zpráva představující její výstupy. Sběr dat prováděný prostřednictvím online dotazníkového šetření byl realizován v dubnu 2012. V rámci druhé vlny je dotazníkové šetření zacíleno na tři skupiny respondentů: 1) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení v první vlně dotazníkového šetření (tj. zástupci organizací realizujících projekt v prvních třech osách programu, kteří odpověděli na dotazník v první vlně kvantitativního šetření); 2) (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ; 3) (alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří nebyli osloveni v rámci první vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) nebo v rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli. Ve 4. průběžné zprávě byla analyzována data sebraná od prvních dvou skupin respondentů, analýza dat od třetí skupiny respondentů není součástí 4. průběžné zprávy. 4. průběžná zpráva poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. 4. průběžná zpráva v následující kapitole předkládá výsledky analýzy sebraných dat za první dvě skupiny respondentů, v další kapitole jsou představeny odpovědi na evaluační otázky aktualizované s ohledem na výstupy kvantitativního šetření. V poslední části jsou představeny hlavní závěry a doporučení ze strany evaluátora.

9

3 Výsledky analýzy 3.1 Úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ (porovnání s první vlnou dotazníkového šetření) 3.1.1

Základní informace o vzorku

V rámci druhé vlny dotazníkového šetření byl dotazník rozeslán všem (alespoň jednou) úspěšným žadatelům podpory v prvních třech osách OP LZZ (podpoření žadatelé), kteří byli osloveni v první vlně dotazníkového šetření a na dotazník odpověděli. Návratnost ve druhé vlně byla 63 % (z 823 oslovených respondentů odpovědělo 520 respondentů), přičemž 54 % respondentů dokončilo celý dotazník (celkem 441 respondentů). Porovnání vzorku respondentů odpovídajících v první a druhé vlně podle vybraných charakteristik (prioritní osa, kde organizace realizuje projekt, právní forma organizace, velikost organizace) je uvedeno v technické části zprávy. 3.1.2

Finanční zdroje organizací

Ze srovnání první a druhé vlny dotazníkového šetření vyplývá, že se mezi dvěma vlnami dotazníků změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využívají pro řešení situace cílových skupin. Ve druhé vlně šetření ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí3. Tento rozdíl je znázorněn v následujícím grafu. Graf 1: Dle Vašeho odhadu a znalostí, jak velký podíl z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin asi představují v současnosti ve Vaší organizaci prostředky z projektů OP LZZ? (srovnání první a druhé vlny)

30,0% 25,3% 23,3%

25,0% 20,0%

18,1%

15,0% 10,0%

21,1% 19,2%

15,5% 14,6%

14,8% 15,0%

17,1%

8,9%

7,2%

první vlna

5,0%

druhá vlna

0,0% méně než 5 %

6-25 %

26-50 %

51-75 %

3

více než 75 %, Na řešení ale méně než situace našich 100% cílových skupin využíváme pouze prostředky z OPLZZ.

Rozdíl mezi oběma vlnami je statisticky významný podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

10

Rozdíly mezi první a druhou vlnou dotazníkového šetření jsou významné i při srovnání odpovědí respondentů podle prioritní osy. Signifikantně významné rozdíly4 se ukazují u respondentů, jejichž organizace realizují projekt/y v prioritní ose 1 či ve více prioritních osách. Trend je přitom stejný jako v případě srovnání za celý soubor – v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Rozdíly v odpovědích respondentů v první a druhé vlně se ukázaly i podle právní formy organizace. Signifikantně významné rozdíly se ukázaly u společností s ručením omezeným a u organizací spadajících do označení ostatní5, naopak odpovědi z první a druhé vlny se neliší u akciových společností a u sdružení. Trend je stále stejný jako u třídění prvního stupně, v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Rozdíly mezi první a druhou vlnou lze najít i podle velikosti organizace. Stejný trend, tedy úbytek organizací v druhé vlně, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak nárůst organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí, je možné sledovat i u mikropodniků (1 - 9 zaměstnanců), malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) i velkých podniků (250 a více zaměstnanců). Respondenti byli dále dotázáni, které další zdroje kromě OP LZZ využívají pro řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů v první a druhé vlně byly velmi podobné. Graf 2: Další zdroje (kromě OP LZZ)

70,0%

62,7% 64,3%

60,0% 50,0%

40,0% 30,0% 20,0% 10,3%11,1% 11,5% 12,7% 10,0%

7,5%5,1% 7,9% 6,9%

první vlna druhá vlna

0,0% Dotace a Dotace a Vlastní Sponzorství granty z granty z zdroje z dalších jiných než výdělečné evropských evropských činnosti programů zdrojů (jiných než OP LZZ)

Dary

Někteří respondenti uvedli ještě v doplňující otázce další jiné zdroje, např. členské příspěvky či příspěvky od klientů, daňové výnosy přidělené obcí (vynaložené na práci sociálních pracovníků), dobrovolnictví, dotace MPSV, krajů a obcí, granty, interní systém vzdělávání, dotace od Úřadu práce. 4

Rozdíl mezi oběma vlnami je statisticky významný podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. 5 Všechny ostatní právní formy organizací kromě s.r.o., a.s. a různých forem sdružení. Všechny ostatní formy byly ve vzorku zastoupeny minoritně.

11

Respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že využívají zdroje z dotací a grantů z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ), byli dále dotázáni ze kterých. Nejčastěji využívaným programem je Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (30,1 % v první vlně, 31,4 % ve druhé vlně). Oproti první vlně dotazníkového šetření došlo k většímu nárůstu u Operačního programu přeshraniční spolupráce. Rozložení odpovědí respondentů je uvedeno v následujícím grafu. Graf 3: Evropské programy mimo OP LZZ

35,0%

30,1%

31,4% 30,1%

30,0% 25,0% 18,6%

20,0% 15,0%

11,4%

10,8% 10,0% 10,0% 8,6% 8,6% 5,0%

2,9% 1,1%

8,6% 7,5% 4,3% 3,2%

první vlna 4,3% 2,2% 1,4%

2,9% 2,2%

druhá vlna

0,0%

Respondenti dále uvedli další evropské programy, ve kterých realizují projekty. Jednalo se o: EURES, Evropský uprchlický fond, Evropský návratový fond, Evropský integrační fond, Granty MZV a zastoupení EK, IOP, Program švýcarsko-české spolupráce, Fond technické asistence, SZIF.

12

3.1.3

Vliv projektů na organizace

3.1.3.1 Fungování organizace Názor respondentů, kteří odpovídali v první a druhé vlně na otázku, zda došlo v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změnám ve fungování organizace, se mezi jednotlivými vlnami nezměnil6. Přestože v třídění prvního stupně rozdíly nejsou, byla zaznamenána změna v názorech respondentů, kteří realizují projekt/y v prioritní ose 3. Jejich názor na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů se mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn ovlivněných účastí v OP LZZ. Rozdíly mezi první a druhou vlnou u respondentů realizujících projekt/y v prioritní ose 3 znázorňuje následující graf. Graf 4: Změny ve fungování organizace – prioritní osa 3 (srovnání první a druhé vlny)

60,0% 48,8%

50,0%

45,2%

40,0%

33,3%

30,0%

26,2%

první vlna 20,2%

druhá vlna

20,0% 10,7% 10,0%

10,7%

4,8%

0,0% spíše negativní beze změn změny

spíše pozitivní změny

pozitivní změny

Signifikantní změna v názoru na tuto otázku byla také zaznamenána u skupiny respondentů, kteří náleželi k malým podnikům (10 – 49 zaměstnanců). Jejich názor na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů se mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn ovlivněných účastí v OP LZZ. Snížil se počet těch, kteří je vnímali pozitivně, ve prospěch těch, kteří změny vnímali spíše negativně. 3.1.3.2 Počet zaměstnanců Odpovědi respondentů, kteří odpovídali v první a druhé vlně dotazníkového šetření na otázku změn v počtu zaměstnanců v důsledku realizace projektů, se mezi vlnami nezměnil7. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku (změna počtu zaměstnanců v důsledku realizace projektů OP LZZ) nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Stejně jako v první vlně se ve druhé vlně nárůst počtu pracovníků týkal zejména organizací realizující projekt/y ve třetí prioritní ose, dále organizací ve druhé prioritní ose nebo realizující projekty ve více osách, podle právní formy se jedná zejména o 6 7

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

13

různé typy sdružení, podle velikosti organizace jde zejména o mikropodniky (1 – 9 zaměstnanců). Odpovědi všech respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 5: Změny v počtu zaměstnanců (srovnání první a druhé vlny)

80,0% 67,0% 65,8%

70,0% 60,0% 50,0%

40,0%

31,1% 31,7%

30,0%


20,0% 10,0%

1,9% 2,5%

0,0% stav zaměstnanců se snížil

beze změny

stav zaměstnanců se zvýšil

3.1.3.3 Poskytované služby Odpovědi respondentů na otázku, zda se změnila nabídka poskytovaných služeb pro cílové skupiny v důsledku realizace projektů z OP LZZ, kteří odpovídali v první a druhé vlně, se výrazně nezměnily8. Při porovnání odpovědí v názorech respondentů mezi první a druhou vlnou na tuto otázku nebyl nalezen ani rozdíl u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Odpovědi všech respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 6: Nabídka poskytovaných služeb pro cílové skupiny (srovnání první a druhé vlny)

60,0%

54,0% 52,8%

50,0%

45,2% 45,8%

40,0% 30,0% první vlna 20,0%

druhá vlna

10,0% 0,8% 1,4%

0,0% snížil se počet poskytovaných služeb 8

beze změn

zvýšil se počet poskytovaných služeb

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

14

V první a druhé vlně nedošlo k posunu ani v odpovědích respondentů na otázku, zda došlo ke změně v možnostech zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny v důsledku realizace projektů9. V odpovědích respondentů nebyly nalezeny rozdíly v první a druhé vlně ani ve třídění druhého stupně podle prioritních os a právní formy organizace. Signifikantně významné rozdíly se ale ukázaly pouze v odpovědích respondentů podle velikosti organizace, konkrétně u malých podniků (tzn. 10 – 49 zaměstnanců), kde se významně snížil počet těch, kteří se domnívali, že došlo ke změně možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny. Graf 7: Změny v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny v důsledku projektů OP LZZ - malé podniky (srovnání první a druhé vlny)

90,0%

84,8%

80,0% 69,2%

70,0% 60,0% 50,0%

první vlna

40,0%

druhá vlna

30,8%

30,0% 20,0%

15,2%

10,0% 0,0% ne

ano

Nezměnily se ani odpovědi respondentů v první a druhé vlně na otázku, zda došlo ke změnám v zaměření se na novou cílovou skupinu v důsledku realizace projektů10. Rozdíly nebyly nalezeny ani při třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace a velikosti organizace. Ve druhé (podobně jako v první vlně) většina respondentů odpověděla na otázku negativně (56,7 % v první vlně a 58,4 % ve druhé vlně). Stejně tak jako v první vlně, tak i ve druhé vlně se neukázal jako významný rozdíl mezi odpověďmi respondentů podle prioritní osy, právní formy organizace či velikosti organizace. 3.1.3.4 Další vzdělávání zaměstnanců V otázce, zda došlo ke změnám v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců organizace, nedošlo mezi první a druhou vlnou šetření ke změnám v odpovědích respondentů11. Ukázaly se ale rozdíly mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně. Ke změně odpovědí došlo u respondentů realizujících projekt/y v prioritní ose 1, dále u akciových společností a u organizací, u kterých není uvedena velikost organizace. Ve všech třech případech došlo k signifikantnímu poklesu těch, kteří 9

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 10 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %. 11 Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

15

tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ měli větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace, a naopak narostl počet těch, kteří tvrdili, že tyto možnosti jsou beze změn, případně že tyto možnosti jsou menší. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první i druhé vlně. Graf 8: Možnosti dalšího vzdělávání – prioritní osa 1 (srovnání první a druhé vlny)

90,0%

80,9% 75,3%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0%

první vlna

40,0%

druhá vlna

30,0%

21,3% 15,4%

20,0%

10,0%

3,7% 3,4%

0,0% menší možnosti

beze změn

větší možnosti

3.1.3.5 Administrativní zátěž Mezi první a druhou vlnou lze vysledovat rozdíly v odpovědích respondentů na otázku, zda došlo v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změnám v objemu administrativní zátěže12. Ve druhé vlně šetření se častěji vyskytoval názor, že administrativní zátěž značně či neúnosně narostla (61 % v první vlně vs. 68 % ve druhé vlně). K posunu tohoto názoru směrem k negativnějšímu vnímání administrativní zátěže mohlo také přispět toto opakované dotazníkové šetření a realizace dotazníkových šetření v rámci dalších zakázek zadavatele, neboť řada respondentů může vnímat vyplňování dotazníků jako administrativu spojenou s realizací projektů. Na negativnější vnímání druhé vlny také nepřímo ukazuje u některých otázek významný nárůst počtu respondentů, kteří neodpověděli, ve srovnání s první vlnou. V odpovědích respondentů se objevily rozdíly mezi první a druhou vlnou i při třídění druhého stupně. Na otázku odlišně v druhé vlně odpovídali respondenti realizující projekt/y v prioritní ose 1, podle právní formy se rovněž ukázaly rozdíly v první a druhé vlně šetření, konkrétně u společností s ručením omezeným, akciových společností i sdružení. Rozdíly se dále ukázaly u středních podniků (50 – 249 zaměstnanců). Ve všech případech došlo k signifikantnímu nárůstu počtu těch, kteří tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ došlo ke značnému či neúnosnému nárůstu objemu administrativní zátěže. Tento trend u prioritní osy 1 je zachycen v následujícím grafu.

12

Rozdíly jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

16

Graf 9: Změny v objemu administrativní zátěže – prioritní osa 1 (srovnání první a druhé vlny)

60,0%

53,7% 47,1%

50,0%

39,8%

40,0%

30,3% 30,0% první vlna 20,0%

druhá vlna

14,6% 11,6%

10,0% 1,5% 1,0% 0,0% neúnosně narostla

3.1.4

značně narostla

přiměřeně narostla

narostla jen velmi málo nebo vůbec

Externí faktory ovlivňující cílové skupiny

Celkem 104 respondentů (tj. 24 % respondentů z těch, kteří dokončili celý dotazník) odpovědělo na otázku, zda si všimli za poslední rok nějakých nových vlivů na cílové skupiny OP LZZ, které by se mohly dlouhodobě negativně projevit na jejich situaci. 67 % respondentů (70 respondentů) potvrdilo, že za poslední rok zaznamenali nové faktory ovlivňující cílové skupiny OP LZZ, a pouze 33 % (30 respondentů) odpovědělo, že neznamenalo žádné nové vlivy podepisující se negativně na situaci cílových skupin. Odpovědi respondentů, kteří za poslední rok zaznamenali potenciálně negativní vlivy na cílové skupiny OP LZZ, lze shrnout do několika tematických oblastí. -

-

Celkové zhoršení ekonomické situace cílových skupin (finanční problémy, zadluženost, častější využívání půjček, využívání práce „na černo“) Zvyšující se míra nezaměstnanosti, menší vstřícnost zaměstnavatelů, neochota vytvářet nová pracovní místa či stáže Neaktivita Úřadu práce, problémy s výplatou sociálních dávek Změny v legislativě (např. možnost ukončení pracovního poměru, prodloužení věku odchodu do důchodu, změna zákona přidělování kreditů vzdělávání zdravotníků) či nedostatečné ukotvení některých oblastí (např. vágní vymezení prostředí pro sociální podnikání) Důslednější potírání nelegální práce Špatná finanční situace poskytovatelů sociálních služeb pro rok 2012 Devalvace vzdělávání, přeškolenost některých pracovníků Nezájem cílové skupiny o projekty, spoléhání se na poskytované služby, pasivita, nedůvěra a demotivace cílové skupiny.

Následující citace ilustrují odpovědi respondentů.

17

Narůstající podíl nezaměstnaných v cílové skupině nad 50 let (i v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu). Přesycenost školení "měkkých dovedností". Vzdělávací společnosti poskytující tyto služby už nemají co nového nabídnout. Přílišná četnost kurzů a z toho pramenící nechuť některých zaměstnanců účastnit se vzdělávání mohlo by se negativně projevit i v budoucnu obecnou nechutí k dalšímu vzdělávání. Klienti z cílových skupin (např. nezaměstnaní na ÚP) již v podstatě prošli každý nějakým projektem či kurzem. Je potom těžké pracovat s někým, kdo je z jiného projektu zklamán, "pokažen" a přesvědčovat, že náš projekt je jiný, lepší, že každá sdělená zkušenost pro něho bude mít význam. Do kurzů, které nabízíme na trhu práce znevýhodněným ženám, se stále častěji hlásí klientky, které řeší velmi svízelné situace. Dopady finanční, nezaměstnanost, dluhy, půjčky, osobní bankroty. Jsme zaměřeni zejména na naše zaměstnance, dlouhodobě jsme spíše znepokojeni situací v ČR obecně zvyšováním životních nákladů a odvodů, které mohou vyústit v ještě menší zaměstnanost a celkové zpomalení ekonomiky. 3.1.5

Dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny

Respondenti byli dále dotázáni, zda mají podle jejich názoru projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Na tuto otázku odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 96 respondentů. Podle názoru třetiny těchto respondentů nemají projekty z OP LZZ žádné nezamýšlené dopady na cílové skupiny, většina respondentů ale identifikovala různé předem nezamýšlené dopady projektů z OP LZZ. Odpovědi respondentů lze rozčlenit do několika tematických skupin: -

Velká část respondentů uvádí jako jeden z nezamýšlených (negativních) dopadů „rozmazlení“ cílové skupiny, které je důsledkem poskytování služeb zdarma v rámci projektu. S tím často také souvisí ztráta motivace a pasivita cílové skupiny, v některých případech ale také může docházet ke zvýšení požadavků cílové skupiny na kvalitu nabízeného vzdělávání. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů.

„Bohužel“ si klienti zvykají, že služby jsou poskytovány zdarma. Ne vždy je to žádoucí, terapeuticky účinné či motivační. Klienti se stávají „rozmazlenými“. Mají pocit, že jim musíme dát, co si vymyslí, neradi přijímají navrhovaná řešení, pokud se nekryjí s jejich mnohdy přehnanými nároky. Chci dělat kosmetičku! Přitom na ÚP je dvacet nezaměstnaných kosmetiček, které vychrlila střední škola. Mají pocit, že je všechno zadarmo, neuvědomují si, že tato jedinečná pomoc bude jednou ukončena. Lidé si přestávají vážit vzdělávání, protože ho mají příliš a ve špatné kvalitě. Devalvují hodnoty, které jejich prostřednictvím CS dostávají. Protože je vše zadarmo. Řešení je jednoduché: nechat realizátorům možnost vybírat symbolickou spoluúčast a motivovat je k tomuto řešení tím, že jim vybrané prostředky zůstanou a neodečtou se od částky dotace. Stanovil bych limit v řádu vyšších stokorun na klienta a projekt. Obzvláště v případě služeb nabízených komerčním firmám dochází k jakémusi "rozmazlování" této cílové skupiny, která je pak zvyklá na to, že za vysoce odborné poradenství, školení, audity a podobně

18

nikdy nic neplatí. Dále, když většina příjemců realizuje velmi podobné aktivity (které jsou jako tip uvedené v projektových výzvách), může docházet k troušení úsilí, plagiátorství mezi jednotlivými příjemci a podobně, což, teoreticky vzato, může mít negativní dopad i na cílovou skupinu ve finále. Větší požadavky na vzdělávání včetně kvality těchto vzdělávacích aktivit (zaměstnanci jsou náročnější a nechtějí trávit čas na školeních, u kterých nevnímají jejich přínos). -

Respondenti často uvádějí, že projekty z OP LZZ se pozitivně projevují na kultuře organizace, komunikaci v organizaci, dochází ke stmelení pracovního kolektivu a větší soudržnosti skupiny, iniciaci nápadů. Zároveň respondenti zdůrazňují, že cílová skupina má díky projektům možnost získat nové kontakty i předávat si a sdílet informace. Pozitivně se projevuje i posílení sebevědomí cílové skupiny. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů.

Stmelování pracovního kolektivu, posílení vnitřní komunikace ve firmě. Kromě získání nových poznatků, které jsou hlavním cílem projektu, čas strávený na školení stmeluje pracovní kolektiv a umožňuje vzájemné poznání i z jiných hledisek, než je pouze to pracovní. -

-

U cílové skupiny zaměstnanců se jako negativní nezamýšlený dopad projevuje přetížení a únava zaměstnanců a nutnost dohnat všechnu zameškanou práci (zameškanou kvůli účasti na školení). Naopak ale podle respondentů účast zaměstnanců v projektu může mít pozitivní nezamýšlené dopady, neboť v rámci projektu také probíhá vytipování leadrů týmů či vedoucích pracovníků, u některých zaměstnanců může dojít k jejich povýšení (i v důsledku jejich účasti na projektu). Nezamýšleným dopadem projektu může být i tzv. past chudoby, kdy se cílové skupině zvýší díky účasti v projektu příjem (např. podpora při rekvalifikaci), čehož důsledkem je ztráta nároku na jiné dávky. Následující citace ilustruje odpovědi respondentů.

Při rekvalifikačních kurzech mají někteří uchazeči o zaměstnání nárok na podporu při rekvalifikaci tím jim vzroste příjem a přijdou o příp. další dávky. Stalo se nám, že úředníci účastníky neinformovali a ti posléze přišli o dávky. Rekvalifikaci/zvýšení své odborné kvalifikace poté chápali jako trest. Respondenti byli dále také dotázáni, zda zaregistrovali nějaké nepředpokládané dopady projektů z OP LZZ na jejich organizaci. Na tuto otázku odpovědělo celkem 31 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 134 respondentů. Pouze 23 respondentů (17 %) si myslí, že projekty z OP LZZ nemají žádné nepředpokládané dopady na organizaci. Valná většina respondentů některé předem nezamýšlené dopady projektu vnímá, přičemž téměř všichni tito respondenti chápou jako zásadní dopad neúměrný nárůst administrativy spojený s realizací projektů a finanční problémy, které jsou projekty z OP LZZ způsobeny (cash-flow organizace). Respondenti také často upozorňují na nedostatek flexibility v rámci realizace projektu a nemožnost či obtížnost realizovat potřebné změny v projektu. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů na otázku. Sice jsme předpokládali možnosti opožděných plateb, ale nepředpokládali jsme tak velkou délku při schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu. To pak se projevuje v toku financí pro zaměstnavatele podporovaných pracovních míst (výplata mezd). Administrativní zátěž, která svazuje členy realizačního týmu a neumožní jim dostatečně aktivně

19

realizovat skutečně potřebné kroky. Administrativní zátěž, spíše šikana, než podpora ze strany poskytovatele dotace. Administrativní zátěž, zásah do cash flow firmy (řada nákladů projektu je nejdříve hrazena z firemních zdrojů, než jsou proplaceny), i když je projekt v režimu ex ante. Byrokratický přístup způsobil, že už nikdy o žádnou dotaci nebudeme žádat. Nárůst nákladů organizace - projekt je dlouhodobou finanční zátěží, vzhledem k časovým skluzům ve schvalování monitorovacích zpráv jsou prostředky dotace poukazovány nejdříve půl roku po vynaložení. Obrovská administrativní zátěž způsobuje, že jsou zaměstnankyně nuceny více času trávit úřední činností než aktivismem, což přirozeně vede k jejich frustraci. Dále velké prodlevy se schvalováním monitorovacích zpráv vedou k problémům s cash flow organizace. Oproti původnímu záměru poskytovatele (100 % podpory a pomoci podnikům) jsme byli nuceni z důvodu výrazného krácení podpory při současném striktním požadavku zachování původní skladby projektu do projektu vložit nemalé vlastní zdroje, čímž byl původní záměr projektu (pomoci firmám se zakázkovým deficitem) značně narušen a paradoxně místo pomoci v krizi jsme museli sáhnout hluboko do vlastní kapsy, což ještě zvýšilo naši zátěž. Velké administrativní zatížení. Obtížná komunikace s kontaktními osobami poskytovatele dotace. Nepružnost při realizaci některých změn v projektu. Projekt není schopen reagovat (metodiky OP LZZ) na změny v organizaci. Projekt byl podáván v roce 2009 a je realizován do roku 2012, kdy se společnost vyvíjí a jsou zapotřebí některé změny v projektu. Tyto změny jsou někdy nemožné anebo administrativně náročné. V období podávání žádosti byla situace na trhu práce naprosto rozdílná. Při zahájení realizace projektu musel projekt absolvovat mnoho podstatných změn. Velký zásah do cash flow, musíme používat na překlenutí od odeslání MZ do její schválení. Naposledy to bylo pro firmu jeden milion korun po dobu 3 měsíců, což je pro nás likvidační. Obrovský nárůst administrativy, přesto, že v projektu byly zrušené veškeré administrativní pozice. Velké finanční problémy, zadluženost, fluktuaci. Na druhé straně nové zkušenosti, které však nemohou vyvážit problémy, které jsou s tím spojeny. Pouze čtyři respondenti zmínili jako pozitivní nezamýšlený dopad projektu větší zájem cílové skupiny (a případně i vedení organizace) o problematiku vzdělávání a lidských zdrojů. 3.1.6

Zapojení cílových skupin do projektů

Odpovědi respondentů ve druhé vlně dotazníkového šetření na otázku, zda je obtížné zapojit do projektů některé jedince z cílových skupin, se neliší od odpovědí z první vlny13. V první vlně šetření odpovědělo na otázku pozitivně 26,7 % respondentů a ve druhé 27,7 % respondentů. Rozdíly se neukázaly ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Stejně jako v první vlně dotazníkového šetření, tak i v druhé vlně se odpovědi respondentů liší podle prioritní osy – obtíže se zapojením cílových skupin do projektů přiznávají častěji respondenti z druhé a třetí prioritní osy.

13

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %.

20

Na otevřenou otázku, které cílové skupiny je komplikované do projektu zařadit, odpovědělo celkem 22 % respondentů (z těch, co dokončili celý dotazník), tzn. 95 respondentů. Na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří přiznali problémy se zapojováním cílových skupin do problémů. Odpovědi respondentů na otevřenou otázku, které cílové skupiny je komplikované do projektu zařadit, jsou následující: -

Zaměstnanci (celkem 42 odpovědí), někteří respondenti z této skupiny přímo specifikovali, o jaké pracovníky se jedná: management (7 odpovědí), dělnické profese (6 odpovědí), obchodníci (4 odpovědi). Důvodem problematického zapojení těchto respondentů jsou zejména omezené časové možnosti, případně nezájem o vzdělávání ze strany některých jedinců. Příklady odpovědí respondentů jsou uvedeny v následující tabulce.

Cílová skupina vyšší a střední management z důvodu jejich pracovního vytížení a neustále mobility. Již při přípravě projektu se s určitými jedinci nepočítalo s jejich účastí v projektu. Někteří výrobní mistři - bývá těžké je přesvědčit, že po x letech se některé věci můžou dělat jinak a proč u toho bude "radit" externí vzdělávací agentura. Pomáhá zapojení a podpora nejvyššího vedení v přípravných fázích projektu. -

Nezaměstnaní (celkem 9 odpovědí), přičemž 3 odpovědi se přímo vztahovaly k cílové skupině mladých lidí 15-25 let. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů.

Bývá zejména problém s dlouhodobě nezaměstnanými, kteří si neváží něčeho, co dostanou zdarma! Přihlásí se do projektu a pak na kurzy nechodí. Museli jsme je nahrazovat dalšími jedinci, což nám neustále realizaci projektu ztěžovalo. Jedná se o osoby nezaměstnané ve věku 15-25 let se základním vzděláním. Od pracovního trhu čekají mnohem větší finanční ohodnocení. Většinou tyto osoby pochází se slabších sociálních rodin a jejich rodiče a příbuzní jsou také nezaměstnaní, chybí jim tedy vzor. Vstup do projektu je dobrovolný, nemůžeme jim to nařídit.

-

 Osoby se zdravotním postižením (8 odpovědí)  Romové (4 odpovědi) Osoby bez přístřeší (4 odpovědi), (následující citace ilustruje odpovědi respondentů).

Tato situace se vyskytla napříč našimi cílovými skupinami - osoby bez přístřeší, hlásící se k romskému etniku, zdravotně znevýhodnění. Nedokázali se odpoutat od původního stylu života a návyků a přizpůsobit se zaměstnávání.    

Zaměstnavatelé, firmy (4 odpovědi) Etnické menšiny (3 odpovědi) Osoby nad 50 let (2 odpovědi) Osoby závislé na návykových látkách (2 odpovědi)

21

3.1.7

Nerealizované projekty

Odpovědi na otázku, zda by respondenti chtěli realizovat některé projekty, ale není to možné kvůli nastavení programu, se mezi jednotlivými vlnami liší cca o 5 procentních bodů, přičemž ve druhé vlně dotazníkového šetření více respondentů odpovědělo na otázku kladně. Přesto ale nelze výsledky považovat za statisticky významné14. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou, ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Odpovědi respondentů na tuto otázku v první a druhé vlně dotazníkového šetření zachycuje následující graf. Graf 10: Existují projekty, které byste chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale není to možné kvůli nastavení programu? (srovnání první a druhé vlny)

90,0% 80,0%

76,6%

72,0%

70,0% 60,0% 50,0%

první vlna

40,0% 30,0%

23,4%

28,0%

druhá vlna

20,0% 10,0%

0,0% ne

ano

Na doplňující otázku, jaké projekty by respondenti chtěli realizovat, ale není to možné kvůli nastavení OP LZZ, odpovědělo 25 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 109 respondentů. Důvody a omezení, proč žadatelé nemohou takový projekt realizovat, je možné rozdělit do několika skupin:  Omezení žadatelů v OP LZZ o podporu (např. podle velikosti organizace, právní formy organizace, regionální omezení), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Nejsou vyhlášeny výzvy na vzdělávání a podporu rozvoje neziskových organizací - tak jako je to např. u podnikatelských subjektů. Omezení jen na mimopražské firmy - naše organizace sdružuje firmy z celé republiky. Složitost změn vynucených změnami v průběhu realizace - členská základna, nemožnost přesunout prostředky na ty subjekty, které mají zájem o vzdělávání o těch, které nemají.  Příliš úzké vymezení cílových skupin či opomenutí některých cílových skupin v OP LZZ (např. senioři, ženy nad 40 let, studenti, absolventi škol, smluvní partneři organizace - nejen zaměstnanci), následující citace ilustrují odpovědi respondentů. 14

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu (a také McNemarova testu, který je pro binární proměnnou vhodnější) na hladině významnosti 95 %.

22

Někdy příliš úzká specifikace cílových skupin: např. osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody sem již nespadají osoby vykonávající alternativní trest na svobodě (i když se potýkají s obdobnými problémy při integraci na trh práce apod.). Nemohu najít žádnou výzvu, která by nám umožnila zaměřit se na mladé absolventy škol, kteří k vůli tomu, že nemají praxi, nenajdou pracovní místo. Nemožnost zařadit určité cílové skupiny (např. aktivity pro studenty - prevence nezaměstnanosti absolventů).  Problémem je také nekorespondování potřeb cílových skupin s cíli OP LZZ a vymezení podporovaných aktivit OP LZZ (např. vymezení obecného a specifického vzdělávání), respondenti by rádi v rámci projektů realizovali následující aktivity: o jazykové vzdělávání o vzdělávání na soft skills o hlídání a výchovná péče zaměřené na cílovou skupinu matky s dětmi o realizace vzdělávání v zahraničí pro vedoucí pracovníky o periodické vzdělávání dle zákona (elektrikář, svářeč, vyhrazená technická zařízení) o podpora malých firem o podpora vzdělávání a rozvoj neziskových organizací o veřejné zdraví Následující citace ilustrují odpovědi respondentů na otázku. Cílové aktivity – rádi bychom se zaměřili na oblast Well beingu - jak ve vzdělávání tak i v oblastech, jako jsou zdravotní prohlídky a péče o zdraví. Nejsou zaměřeny na specifické vzdělávání - rádi bychom realizovali vlastní výchovu žen - řidiček autobusů. Potřebovali bychom proškolit obecné počítačové znalosti, ale výzvy, které to umožňují, mají minimální částku dotace vyšší, než potřebujeme. Podpořit finančně drobné podnikatele. Jedná se mi o podporu na zahájení vlastního podnikání každého zaměstnance můžeme podpořit příspěvkem na nové pracovní místo - vyplácet tento příspěvek zaměstnavateli, nemůžeme však stejnou částku vyplácet začínající podnikatelce - na její vlastní nové pracovní místo. Z důvodu vyšších nákladů na zřízení živnosti v začátcích by tohle byla podpora, která by mohla být účinná a přispěla by k rozhodnutí začít podnikat u mnoha žen/mužů. Byla by to jistota, že podnikatelskou činnost "rozjedou". OP LZZ nepokrývá problematiku aktivního stárnutí vč. zvyšování počítačové gramotnosti seniorů a pokud přece, tak pouze zcela okrajově, což je vzhledem k demografickému vývoji v ČR a v zemích EU neprozíravé. Tuto problematiku se nabízí řešit v rámci prioritní osy 5.1 Mezinárodní spolupráce. O počítačové kurzy pro nezaměstnané matky dětí do 15 let (nebo na mateřské dovolené) byl obrovský zájem. Bohužel další výzvy již tento typ aktivit neumožňoval. Prý se ukázalo, že tato aktivita není dostatečně přínosná. Přitom se nám pořád hlásí zájemci, i po skončení grantu.

23

3.1.8

Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ

3.1.8.1 Znalost OP LZZ V dotazníkovém šetření byly zjišťovány názory respondentů na smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ. Na tyto otázky ovšem odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotili svou znalost problematiky OP LZZ jako dobrou či výbornou (tj. ti, kteří ze čtyř možností uvedli dvě nejvíce pozitivní možnosti), ve druhé vlně šetření se jednalo celkem o 71 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 315 respondentů (36 respondentů svou znalost OP LZZ ohodnotilo 1=výborná znalost, 279 respondentů 2). Na set otázek ohledně smysluplnosti a budoucího zaměření neodpovídali respondenti, kteří svou znalost problematiky OP LZZ označily 3 (114 respondentů) či 4=minimální znalost (12 respondentů). Na otázku neodpovědělo 79 respondentů. Sebehodnocení znalostí respondentů týkající se problematiky OP LZZ lze v čase považovat za stabilní15. Mezi jednotlivými vlnami nedošlo k rozdílům ani podle prioritní osy, právní formy organizace nebo velikosti organizace. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první a druhé vlně šetření. Graf 11: Znalost OP LZZ (srovnání první a druhé vlny)

70,0%

63,4% 63,3%

60,0% 50,0% 40,0% první vlna

27,8% 25,9%

30,0%

druhá vlna 20,0% 10,0%

7,5% 8,2% 1,3% 2,7%

0,0% 1=výborná znalost

2

3

4=minimální znalost

3.1.8.2 Smysluplnost OP LZZ Názory respondentů na to, zda je OP LZZ smysluplným způsobem řešení situace cílových skupin, se mezi první a druhou vlnou nezměnily16. Ukázaly se ale rozdíly v třídění druhé stupně podle právní formy organizace (konkrétně u akciových společností a různých typů sdružení) a velikosti organizace (velké podniky, tzn. se 250 a více zaměstnanci), naopak nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou podle prioritních os. Jak v případech akciových společností a různých typů sdružení, tak v případě velkých podniků došlo k signifikantnímu poklesu podílu těch respondentů, kteří tvrdili, že OP LZZ rozhodně představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin, a naopak se zvýšil

15 16


24

podíl těch, kteří spíše či rozhodně nesouhlasili s tímto tvrzením. Následující graf znázorňuje srovnání odpovědí respondentů z první a druhé vlny u akciových společností. Graf 12: Míra souhlasu s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (srovnání první a druhé vlny)

80,0%

71,0%

70,0%

63,6%

60,0% 50,0% 40,0%

první vlna

30,7%

30,0% 20,0%

druhá vlna 17,4% 11,5% 5,7%

10,0% 0,0%

rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

spíše a rozhodně nesouhlasím

V odpovědích respondentů na otázku, zda by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin, nedošlo k zásadní změně17. Nebyly nalezeny ani rozdíly při třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů z první a druhé vlny. Graf 13: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin (srovnání první a druhé vlny)

60,0%

54,4% 47,9%

50,0%

40,0% 27,3%

30,0% 21,3% 20,3%

první vlna

21,6%

druhá vlna

20,0% 10,0%

2,7% 4,5%

0,0% rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

spíše rozhodně nesouhlasím nesouhlasím

17

Rozdíly v rozložení názorů nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

25

3.1.8.3 Budoucí zaměření OP LZZ Respondenti měli možnost v dotazníkovém šetření vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas k různým oblastem, na které by se měl zaměřit OP LZZ v budoucím období. Porovnání těchto odpovědí v první a druhé vlně šetření shrnuje následující kapitola. Odpovědi respondentů na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na tvorbu nových pracovních míst, se mezi jednotlivými vlnami nezměnily18. Rozdíly v odpovědích respondentů v první a druhé vlně se neukázaly ani při třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace nebo velikosti organizace. Rozložení odpovědí respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 14: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na tvorbu nových pracovních míst (srovnání první a druhé vlny)

60,0%

53,9% 52,5%

50,0% 37,6% 36,7%

40,0% 30,0%


20,0% 8,7% 7,9%

10,0%

0,6% 2,0% 0,0% rozhodně souhlasím

spíše souhlasím


Mezi první a druhou vlnou nedochází k významným rozdílům ani v otázce, zda by se OP LZZ měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu dalšího profesního vzdělávání19. Rozdíly v odpovědích respondentů v první a druhé vlně se neukázaly ani při třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace nebo velikosti organizace. Rozložení odpovědí respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf.

18 19


26

Graf 15: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu dalšího profesního vzdělávání (srovnání první a druhé vlny)

70,0%

66,5% 63,9%

60,0%

50,0% 40,0%

30,6% 28,7%

30,0%


20,0% 10,0%

4,5% 4,5%

0,3% 1,0%


spíše souhlasím


U rozložení odpovědí respondentů na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů, došlo mezi první a druhou vlnou ke změně20. Výrazně ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první a druhé vlně šetření. Graf 16: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů (srovnání první a druhé vlny)

50,0%

45,8%

45,0% 40,0%

47,1% 39,5%

35,3%

35,0% 30,0% 25,0%

první vlna

20,0%

druhá vlna

13,6%14,7%

15,0% 10,0%

2,9% 1,2%

5,0% 0,0% rozhodně souhlasím

spíše souhlasím


Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle prioritních os ani velikosti organizace. Signifikantní rozdíl byl nalezen pouze u právní formy organizace, a to pouze u společností s ručením omezeným, kde ubylo těch, 20

Změny v rozložení názorů jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

27

kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a naopak přibylo těch, kteří spíše souhlasí či spíše nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k danému výroku. V případě rozložení odpovědí respondentů na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu zavádění flexibilních forem práce, došlo mezi první a druhou vlnou ke změně21. Výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první a druhé vlně. Graf 17: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu zavádění flexibilních forem práce (srovnání první a druhé vlny)

50,0%

46,9%

46,8%

45,0% 40,0%

38,9%

40,4%

35,0% 30,0%

25,0%

první vlna

20,0%

12,8% 14,2%

15,0%

druhá vlna

10,0% 5,0% 0,0% rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

spíše a rozhodně nesouhlasím

Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle prioritních os. Signifikantní rozdíl byl ale nalezen podle právní formy organizace (konkrétně u společností s ručením omezeným) a podle velikosti organizace (mikropodniky). Ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a naopak přibylo těch, kteří spíše souhlasí či spíše nesouhlasí. Celkově se tedy málo, ale významně, zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. V odpovědích respondentů na otázku, jestli by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu zavádění zkrácených pracovních úvazků, byly mezi první a druhou vlnou šetření statisticky významné rozdíly22. Výrazně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí, naopak přibylo odpovědí „spíše souhlasím“, „spíše nesouhlasím“ a „rozhodně nesouhlasím“. Rozložení odpovědí respondentů v první a druhé vlně znázorňuje následující graf.

21 22

Rozdíly jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. Rozdíly jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

28

Graf 18: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu zkrácených pracovních úvazků (srovnání první a druhé vlny)

45,0% 40,0% 35,0%

40,5% 34,8%

35,1% 33,3%

30,0%

25,2% 23,4%

25,0%

první vlna

20,0%

druhá vlna

15,0% 10,0% 2,7%

5,0%

5,0%


spíše souhlasím


Při třídění odpovědí respondentů druhého stupně podle právní formy organizace nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi první a druhou vlnou šetření. Signifikantní rozdíl mezi odpověďmi respondentů v první a druhé vlně byl nalezen pouze při třídění podle prioritní osy (rozdíly se ukázaly v odpovědích respondentů v prioritní ose 3) a podle velikosti organizace (rozdíly se ukázaly u mikropodniků, tzn. organizací s 1 – 9 zaměstnanci). Významně ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a naopak přibylo těch, kteří spíše souhlasí, či těch, kteří spíše a rozhodně nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. Názory respondentů, kteří odpovídali v první a druhé vlně na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu zprostředkovávání zaměstnání, se mezi oběma vlnami změnil pouze nepatrně. O přibližně 5 procentních bodů méně respondentů odpovědělo, že rozhodně souhlasí, naopak přibylo těch, kteří spíše a rozhodně nesouhlasí. Přesto naměřené rozdíly nejsou statisticky významné23. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Následující graf porovnává odpovědi respondentů v první a druhé vlně šetření.

23


29

Graf 19: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu zprostředkovávání zaměstnání (srovnání první a druhé vlny)

45,0%

40,1% 40,3%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0%

29,5% 26,7%

28,0% 22,8%

první vlna

20,0%

druhá vlna

15,0% 10,0%

5,2%

7,4%


spíše souhlasím


Také rozložení odpovědí respondentů na otázku, jestli by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu rekvalifikací, se mezi vlnami příliš nezměnilo24, odpovědi respondentů z druhé vlny jsou velmi podobné odpovědím z první vlny šetření. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů z první a druhé vlny. Graf 20: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu zprostředkovávání zaměstnání (srovnání první a druhé vlny)

50,0% 45,0% 40,0%

45,5% 42,2% 38,9%

43,9%

35,0% 30,0% 25,0%

první vlna

20,0%

druhá vlna

14,9% 11,4%

15,0% 10,0%

0,9% 2,3%


spíše souhlasím


Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle prioritní osy. Signifikantní rozdíl byl nalezen mezi první a druhou vlnou podle právní formy (a to konkrétně u akciových společností) a u velikosti organizace (velké podniky, 24


30

tzn. organizace s 250 a více zaměstnanci). Významně ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně či spíše souhlasí, naopak více respondentů se ve druhé vlně přiklánělo k odpovědi, že spíše či rozhodně nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. Názory respondentů na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání, se mezi první a druhou vlnou změnily pouze nepatrně25. Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou ani u třídění druhého stupně podle prioritních os, právní formy organizace či velikosti organizace. Následující graf zachycuje odpovědi respondentů v první a druhé vlně šetření. Graf 21: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání (srovnání první a druhé vlny)

45,0%

41,2% 38,3%

40,0%

35,0% 30,0%

31,1% 27,6%

25,7% 24,9%

25,0%

první vlna

20,0%

druhá vlna

15,0% 10,0%

4,8%

5,0%

6,3%


spíše souhlasím


Rozložení postojů respondentů k otázce, jestli by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb, se mezi první a druhou vlnou změnilo26. Významně ubylo respondentů, kteří rozhodně souhlasí s daným výrokem, naopak přibylo respondentů, kteří spíše souhlasí, spíše nesouhlasí a rozhodně nesouhlasí. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů v první a druhé vlně šetření.

25 26

Rozdíly nejsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %. Rozdíly jsou signifikantní podle jednovýběrového Wilcoxonova testu na hladině významnosti 95 %.

31

Graf 22: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb (srovnání první a druhé vlny)

50,0% 45,0% 40,0% 35,0%

45,8% 42,8%

39,2% 31,1%

30,0% 25,0%

první vlna

18,7%

20,0%

15,4%

druhá vlna

15,0% 10,0% 2,7%

5,0%

4,3%


spíše souhlasím


Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku byl nalezen signifikantní rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle prioritní osy (konkrétně se liší odpovědi respondentů, kteří realizují projekt/y v prioritní ose 2 a ve více prioritních osách), podle právní formy organizace (rozdíly se ukázaly u společností s ručením omezením a u různých sdružení) a také podle velikosti organizace (konkrétně u mikropodniků). Ve všech případech významně ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, naopak větší část respondentů v druhé vlně odpověděla, že s výrokem spíše souhlasí nebo spíše či rozhodně nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. Odpovědi respondentů na otázku, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, se mezi oběma vlnami změnilo27. Ve druhé vlně výrazně ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a naopak přibylo respondentů, kteří s výrokem spíše souhlasí, spíše nesouhlasí a rozhodně nesouhlasí. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů z první a druhé vlny.

27


32

Graf 23: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb (srovnání první a druhé vlny)

50,0% 43,7% 41,8%

45,0% 40,0% 35,0% 30,0%

34,9% 26,3%

25,0%

25,0%

první vlna

19,8%

20,0%

druhá vlna

15,0% 10,0%

3,5% 5,0%


spíše souhlasím


Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku nebyl nalezen rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle velikosti organizace. Signifikantní rozdíl byl nalezen pouze u prioritní osy (kombinace více prioritních os) a u právní formy organizace (společnost s ručením omezeným). Významně ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, ve prospěch těch, kteří spíše souhlasí, a také těch, kteří spíše či rozhodně nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. Odpovědi respondentů v první a druhé vlně se liší také v otázce, zda by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit zejména na podporu rovných příležitostí žen a mužů 28. Stejně jako v několika předchozích případech ubylo respondentů, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a přibylo respondentů všech zbylých kategorií (spíše souhlasí, spíše nesouhlasí a rozhodně nesouhlasí). Odpovědi respondentů na tuto otázku jsou zachyceny v následujícím grafu.

28


33

Graf 24: OP LZZ by se měl v budoucnu zaměřit zejména na podporu rovných příležitostí žen a mužů (srovnání první a druhé vlny)

45,0%

41,9%

40,0% 35,0%

41,7% 38,6%

32,8%

30,0% 25,0% první vlna

18,5% 16,1%

20,0%

druhá vlna

15,0% 10,0%

7,0% 3,5%


spíše souhlasím


Při zjišťování rozdílů v názorech na tuto otázku byl nalezen signifikantní rozdíl mezi první a druhou vlnou u třídění druhého stupně podle prioritní osy (odpovědi v první a druhé vlně se lišily u respondentů, kteří realizují projekty ve více prioritních osách), podle právní formy organizace (odpovědi v první a druhé vlně se lišily u společností s ručením omezeným) a také dle velikosti organizace (rozdíly mezi vlnami byly u malých podniků a velkých podniků). Ve všech případech významně ubylo těch, kteří s výrokem rozhodně souhlasí, a přibylo respondentů, kteří spíše souhlasí a spíše či rozhodně nesouhlasí. Celkově se tedy zvýšil podíl těch, kteří zaujali negativní postoj k dané otázce. Celkem 10 % respondentů (z těch, co dokončili dotazník), tzn. 43 respondentů, odpovědělo na otevřenou otázku, na co dalšího by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit. V odpovědích respondentů se objevují jednak požadavky na větší zapojení některých opomíjených cílových skupin (např. absolventi, mladí lidé, zaměstnanci nad 50 let, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, rodiny s dětmi), ale i konkrétní aktivity, na které by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit, např. podpora drobných podnikatelů a OSVČ, podpora sociálních podniků, podpora aktivního stárnutí, zaměření se na finanční gramotnost jako prevenci zadluženosti, podpora vzdělávání v oblasti nových technologií, podpora partnerství, podpora chráněného bydlení a chráněného zaměstnávání. 3.1.9

Externalizace přípravy projektů

Respondenti ve druhé vlně odpovídali na nově zařazenou otázku, zda si projekty podávané v OP LZZ vypracovávala organizace sama, nebo zda si je nechává vypracovat externě. 60 % respondentů odpovědělo, že na přípravě projektu, který podali do OP LZZ, se podílel externí subjekt, přičemž necelých 15 % respondentů přiznává, že na přípravě nemělo žádný podíl, 22 % respondentů deklaruje pouze malý podíl na přípravě projektu. Odpovědi respondentů znázorňuje následující graf.

34

Graf 25: Externalizace přípravy projektů

45,0%

40,5%

40,0% 35,0% 30,0% 22,9%

25,0%

22,3%

20,0%

14,3%

15,0% 10,0%

5,0% 0,0% všechno realizovala organizace

většinu realizovala organizace

většina vypracována externě

všechno vypracováno externě

V odpovědích respondentů se ukázaly významné rozdíly podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností. Následující tři grafy znázorňují míru externalizace přípravy projektů podle prioritní osy, právní formy organizace a velikosti organizace. Graf 26: Míra externalizace (podle prioritní osy)

90,0%

85,0%

80,0%

71,4%

70,0%

67,4%

60,0%

všechno realizovala organizace

50,0%


40,0% 30,0%

28,7% 23,0%

29,1%

20,0%

19,3%

většina vypracována externě

všechno vypracováno externě 14,3% 14,3%

10,0%

14,0% 12,8% 5,8%

11,7% 1,7% 1,7%

0,0%

0,0% PO 1

PO 2

PO 3

kombinace více PO

35

Graf 27: Míra externalizace (podle právní formy organizace)

90,0% 77,3%

80,0% 70,0%

57,0%

60,0% 50,0%

všechno realizovala organizace

35,2% 29,6% 29,1% 30,0% 24,1% 25,7% 21,9% 17,7% 17,1% 17,1% 9,1% 20,0% 15,2% 10,1% 7,6% 10,0% 6,1%


40,0%

většina vypracována externě všechno vypracováno externě

0,0%

společnost s ručením omezeným

akciová společnost

sdružení

ostatní

Graf 28: Míra externalizace (podle velikosti organizace)

80,0% 70,0%

69,7%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

48,4% 34,2%

36,9%

28,2% 24,8% 23,5% 22,3% 19,7% 17,4% 18,9% 13,6% 13,1% 12,6% 10,6% 6,1%

všechno realizovala organizace většinu realizovala organizace většina vypracována externě všechno vypracováno externě

0,0% 1-9 10-49 50-249 250 a více zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců (mikropodniky) (malé podniky) (střední (velké podniky) podniky)

Respondenti, kteří uvedli, že si nechali část projektu zpracovat externě, byli dále dotázáni, které části žádosti konkrétně si nechali vypracovat externím subjektem. Nejčastěji externalizovanými částmi projektů (u téměř třetiny dotázaných organizací) byly Rozpočet projektu, Popis projektu a Indikátory. Méně než desetina dotázaných organizací externalizuje vypracování částí týkajících se vymezení Cílových skupin, Realizačního týmu a Identifikaci žadatele a partnerů. V následující tabulce je podíl kladných odpovědí respondentů na otázku, kterou část žádosti si nechává jejich organizace vypracovat externím subjektem.

36

Tabulka 1: Podíly kladných odpovědí na otázku externalizace přípravy projektů

Externě: Rozpočet projektu Externě: Popis projektu Externě: Indikátory a jejich cílové hodnoty Externě: Klíčové aktivity Externě: Horizontální témata Externě: Výběrová řízení Externě: Harmonogram realizace Externě: Přílohy projektu Externě: Publicita Externě: Cílové skupiny Externě: Realizační tým Externě: Identifikace žadatele a partnerů Celkem

Absolutní četnost 135 131 128 96 84 74 68 58 53 36 27 18 461

Procento odpovědí 29,3% 28,4% 27,8% 20,8% 18,2% 16,1% 14,8% 12,6% 11,5% 7,8% 5,9% 3,9% 100%

Jednotlivé typy organizací (podle prioritní osy, právní formy a velikosti organizace) se liší i v tom ohledu, které části žádosti si nechávají nejčastěji zpracovávat externím subjektem. V následující tabulce je uvedeno, které charakteristiky organizace mají vliv na to, zda si organizace nechala danou část žádosti zpracovat externě či nikoli (pokud proměnná má u dané položky vliv, je přítomno označení ANO), u ostatních kombinací se nepodařilo prokázat statisticky významné odchylky od zjištěného agregovaného podílu uvedeného v tabulce předchozí29. Tabulka 2: Souvislosti mezi typem organizace a mírou externalizace vypracování jednotlivých částí projektu

Externě: Identifikace žadatele a partnerů Externě: Popis projektu Externě: Realizační tým Externě: Klíčové aktivity Externě: Cílové skupiny Externě: Harmonogram realizace Externě: Rozpočet projektu Externě: Indikátory a jejich cílové hodnoty Externě: Výběrová řízení Externě: Horizontální témata Externě: Publicita Externě: Přílohy projektu

Právní forma

Prioritní osa

Velikost

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO ANO ANO ANO ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

ANO ANO ANO

ANO

Společnosti s ručením omezeným si častěji nechávali externě vypracovat části Popis projektu, Klíčové aktivity, Harmonogram realizace a Rozpočet projektu. Akciové společnosti si častěji nechávaly externě zpracovat části Popis projektu, Rozpočet projektu, Indikátory, Výběrová řízení a Horizontální témata. Naopak méně často (ovšem ne výrazně) u akciových společností nalezneme externí vypracování části Harmonogram realizace. Nižší míra externalizace u sdružení se potvrdila u všech částí, u nichž byla prokázána pravděpodobná souvislost s proměnnou právní forma. Podobně výše uvedené obecné zjištění odráží i bližší pohled na externalizaci jednotlivých částí u organizací určených

29

Nezávislost proměnných byla testována chí kvadrát testem na hladině významnosti 95 %

37

prioritní osou řešených projektů. U velkých podniků, tzn. s více jak 250 zaměstnanci, nalezneme častější externalizaci částí Popis projektu, Klíčové aktivity, Rozpočet, Indikátory a Výběrová řízení. 3.1.10 Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech Ve druhé vlně dotazníkového šetření byli respondenti také nově dotázáni, zda v případě, kdy jejich žádost nebyla schválena, zohledňují shrnutí věcného hodnocení v přípravě dalších projektů. 40 % respondentů odpovědělo, že v minulosti zohlednili informace ze shrnutí věcného hodnocení. Necelých 10 % respondentů přiznalo, že tyto informace nezohlednili. Polovina organizací neměla nikdy žádný neúspěšný projekt (proto pro ně otázka nebyla relevantní). Výrazněji častěji najdeme vždy úspěšné organizace mezi společnostmi s ručením omezením, akciovými společnostmi, organizacemi řešícími projekty v první prioritní ose a mezi většími organizacemi. Co se týče velikosti, můžeme říci, že existuje slabší přímá úměra mezi velikostí podniku a odpovědí „neměli žádný neúspěšný projekt“. Negativně na tuto otázku častěji odpovídali pouze zástupci sdružení a zástupci organizací řešících projekty ve třetí prioritní ose. Následující graf znázorňuje odpovědi na otázku, zda organizace zohledňují v žádostech shrnutí věcného hodnocení v případě, že jejich předchozí projekt byl neúspěšný (podle právní formy organizace). Graf 29: Zohledňování věcného hodnocení (podle právní formy organizace)

75,2%

80,0% 70,0%

71,2% 63,3%

63,0%

60,0% 50,0% 40,0%

ne

31,5%

26,6%

30,0% 16,2%

20,0%

10,0% 5,5%

8,6%

15,2% 13,6% 10,1%

ano neměli žádný neúspěšný projekt

0,0% společnost akciová sdružení s ručením společnost omezeným

ostatní

Celkem 31 % respondentů (z těch, kteří dokončili celý dotazník), tzn. 137 respondentů, dále odpovědělo na doplňující otázku, zda a jak zohledňují výsledky věcného hodnocení při přípravě dalších projektů. Valná většina respondentů odpověděla, že se při přípravě další žádosti snaží přizpůsobit hodnocení žadatelů, přepracovat nedostatky, které hodnotitelé v žádosti vytýkali, neopakovat chyby v žádostech, podrobněji popsat to, co nebylo hodnotiteli v žádosti správně pochopeno. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Poučili jsme se z popsaných nedostatků (spíše v rovině popisu než samotné povahy projektového záměru) v příští projektové žádosti. Věcné hodnocení je pro nás vodítkem, jakých chyb se máme při přípravě dalších žádostí vyvarovat. Vyvarujeme se formulací, které jsme při žádostí uvedli a které nám byly vytknuty. Podstata naší

38

práce je neměnná. Zaměříme se na vytýkanou oblast, dopracujeme téma, analyzujeme data a doplníme chybějící údaje. V další výzvě se snažíme chyby neopakovat. Zpravidla se jedná o naše chyby, které následně odstraníme. Stalo se, že nám jeden hodnotitel (moc mu děkujeme), přímo napsal, jak máme příště postupovat. To se nám vyplatilo. Grant jsme dostali. Někteří respondenti se rozhodli při přípravě další žádosti konzultovat projekt s vyhlašovatelem výzvy, případně spolupracovat s externím subjektem. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Zaměřujeme se na problémové oblasti a konzultujeme s pracovníky MPSV. V neschváleném projektu nám bylo vytknuto jako nedostatek nedodržení poměru mezi ukazateli, i když jsme to předtím konzultovali a bylo nám to na konzultaci schváleno. Proto jsme si příslušnou část nechali zpracovat externím pracovištěm. Někteří respondenti si v otevřených odpovědích stěžují na nejasné podmínky a kritéria v procesu hodnocení žádostí, nekompetentnost hodnotitelů a nesrovnatelnost jednotlivých hodnocení od různých hodnotitelů. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Absolutní chaos podmínek výběrového řízení, nejasná kritéria, nekompetentní úředníci. Snažíme se další projekty udělat bez uvedených nedostatků, což je ale marné, neboť jak hodnotitelé, tak i přístup výběrové komise je v každé výzvě jiný. Co nám jednou schválili, podruhé nám to vytkli, není tam žádná kontinuita. Občas je obtížné zohlednit připomínky hodnotitelů, které jsou často naprosto protichůdné.

39

3.2 Neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ 3.2.1

Základní informace o vzorku

Ve druhé vlně dotazníkového šetření byli osloveni (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ ve všech osách OP LZZ (alespoň jednou podávali žádost o projekt z OP LZZ, ale nikdy neuspěli), tzn. nepodpoření žadatelé. Z 2 326 oslovených organizací odpovědělo celkem 540 respondentů (23 %), přičemž 14 % respondentů vyplnilo všechny otázky dotazníku (celkem 320 respondentů). Podrobnější informace o výběrovém souboru u skupiny respondentů neúspěšných žadatelů podpory jsou uvedeny v technické části zprávy. 3.2.2

Finanční zdroje organizací

Respondenti byli dotázáni, které zdroje využívají pro řešení situace cílových skupin. Většina respondentů uvedla, že jejich organizace využívá zejména vlastní zdroje z výdělečné činnosti (62 % odpovědí). Následující tabulka uvádí rozložení odpovědí respondentů v procentech. Tabulka 3: Finanční zdroje organizací

Zdroj Vlastní zdroje z výdělečné činnosti Dary Dotace a granty z jiných než evropských zdrojů Dotace a granty z dalších evropských programů (jiných než OP LZZ) Sponzorství Jiné zdroje

Podíl využívajících respondentů v % 62 20 19 18 15 15

Žádný zdroj nevyužívá 10 % organizací. 75 % organizací využívá maximálně dva zdroje (jeden zdroj financování využívá 54 % organizací, dva zdroje využívá 21 % organizací). 15 % respondentů uvedlo, že využívá jiné zdroje financování (např. členské příspěvky, dobrovolnictví, dotace z obcí, krajů, MPSV, soukromých subjektů a nadací, veřejná služba, vlastní financování z osobních zdrojů členů vedení). V případě organizací využívajících dotace a granty z jiných evropských programů se nejčastěji jedná o Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Přehled dalších evropských programů, které respondenti využívají k financování, je uveden v tabulce níže. Tabulka 4: Další evropské programy

Zdroj Regionální operační programy (ROP) Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) Operační program Praha Konkurenceschopnost (OPPK) Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Životní prostředí (OPŽP) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) Sedmý rámcový program (RP7) Operační program Přeshraniční spolupráce Program celoživotního učení

40

Podíl využívajících respondentů 3,5 % 0% 0,5 % 4,4 % 1,9 % 8,8 % 0,6 % 0% 1,9 % 0,6 %

Zdroj Jiné 3.2.3

Podíl využívajících respondentů 2,5 % Změny v organizacích za poslední dva roky

3.2.3.1 Fungování organizace Respondenti byli dotázáni, k jakým změnám došlo v jejich organizaci za poslední dva roky. Prvním ze sledovaných parametrů byly změny ve fungování organizace, stejně jako u skupiny úspěšných žadatelů podpory. Podle většiny respondentů spadajících do skupiny nepodpořených žadatelů podpory nedošlo k žádným změnám (43,9 % respondentů) nebo spíše k pozitivním změnám (29,2 % respondentů). Lze porovnat odpovědi nepodpořených žadatelů na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně ve fungování organizace?“ s odpověďmi podpořených žadatelů na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně ve fungování organizace?“30. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů častěji uváděli, že ve fungování organizace nedošlo k žádným změnám, naopak respondenti ze skupiny podpořených uvádí jako nejčastější možnost spíše pozitivní změny (48 %). Rozložení odpovědí u obou skupin znázorňuje následující graf. Graf 30: Změna ve fungování organizace (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

60,0% 48,0%

50,0%

43,9%

40,0%

33,3% 29,2%

30,0%

nepodpoření 20,0%

10,0%

4,4% 0,5%

11,8% 6,5%

10,7%11,7%

podpoření (2. vlna)

0,0%

negativní spíše změny negativní změny

beze změn

spíše pozitivní pozitivní změny změny

3.2.3.2 Počet zaměstnanců Podpoření a nepodpoření žadatelé podpory se liší v odpovědích na otázku ohledně změny v počtu zaměstnanců organizace31. Obě skupiny sice uváděly nejčastěji možnost „beze změny“, avšak v případě podpořených žadatelů se jednalo o 65,8 % respondentů a v případě nepodpořených žadatelů o 37,8 % respondentů. Navýšení počtu zaměstnanců uvádí obě skupiny respondentů téměř 30

Vzhledem k tomu, že otázky nejsou totožné, je srovnání do značné míry problematické. Překážkou pro porovnání je rovněž nesourodost výběrových souborů respondentů (jedná se o dvě odlišné skupiny). Tento problém při srovnání je relevantní pro všechny porovnávané otázky. 31 Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v počtu zaměstnanců?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně v počtu zaměstnanců?“.

41

stejně často. Nepodpoření respondenti uváděli výrazně častěji, že se stav zaměstnanců v jejich organizaci snížil (32,2 % respondentů oproti pouze 2,5 % respondentů ze skupiny podpořených žadatelů). Rozložení odpovědí u obou skupin znázorňuje následující graf. Graf 31: Změna v počtu zaměstnanců (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

70,0%

65,8%

60,0% 50,0%

40,0%

37,8%

32,2%

30,0% 31,7%

30,0%


20,0% 10,0%

nepodpoření

2,5%

0,0% stav zaměstnanců se snížil

beze změny

stav zaměstnanců se zvýšil

3.2.3.3 Poskytované služby Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů byli dále dotázáni na změny v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny32. Podpoření žadatelé častěji oproti nepodpořeným uvádějí, že se v jejich organizaci zvýšil počet poskytovaných služeb (52,8 % u podpořených žadatelů a 36,7 % u nepodpořených žadatelů). Naopak u respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů se častěji setkáváme s odpovědí, že nedošlo k žádným změnám (51,1 % oproti 45,8 %), nebo že se počet poskytovaných služeb snížil (12,2 % oproti 1,4 %). Rozložení odpovědí u obou skupin znázorňuje následující graf.

32

Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny?“.

42

Graf 32: Změna v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

60,0%

52,8%

51,1% 50,0%

45,8% 36,7%

40,0% 30,0%

nepodpoření 20,0%


12,2% 10,0% 1,4% 0,0% snížil se počet poskytovaných služeb

beze změn

zvýšil se počet poskytovaných služeb

V oblasti poskytovaných služeb lze rovněž sledovat aspekt, zda došlo ke změnám v možnostech zasáhnout více jedinců cílové skupiny33. Respondenti ze skupiny podpořených žadatelů výrazně častěji než respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů uváděli, že měli možnost zasáhnout více jedinců z cílové skupiny (76,4 % oproti 48,4 %). Rozložení odpovědí u obou skupin znázorňuje následující graf. Graf 33: Změna v možnostech zasáhnout více jedinců z cílové skupiny (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

90,0% 76,4%

80,0% 70,0% 60,0%

51,6%

48,4%

50,0%

nepodpoření

40,0% 30,0%


23,6%

20,0% 10,0% 0,0% ne

ano

33

Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny?“.

43

Respondenti byli dále dotázáni na otázku, zda došlo v jejich organizaci k zaměření se na novou cílovou skupinu. V této otázce34 se odpovědi respondentů ze skupin podpořených a nepodpořených žadatelů nelišily, v obou skupinách přibližně 42 % respondentů potvrdilo zaměření se na novou cílovou skupinu. 3.2.3.4 Další vzdělávání zaměstnanců V odpovědích na otázku zaměřující se na možnosti dalšího vzdělávání zaměstnanců organizace35 se ukázaly mezi skupinou podpořených žadatelů a nepodpořených žadatelů rozdíly. Podpoření žadatelé výrazně častěji uvádí, že v jejich organizaci došlo k nárůstu možností dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace (62,3 % oproti 32 %). Naopak nepodpoření žadatelé častěji uvádí, že v jejich organizaci nedošlo v možnostech dalšího vzdělávání k žádným změnám (54 % oproti 34,2 %), nebo jsou možnosti vzdělávání menší (14 % oproti 3,4 %). Odpovědi na otázku u obou skupin respondentů jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 34: Změna v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

70,0% 62,3% 60,0%

54,0%

50,0% 40,0%

34,2%

nepodpoření

32,0%

30,0% 20,0% 10,0%

podpoření (2. vlna) 14,0% 3,4%

0,0% menší možnosti

beze změn

větší možnosti

3.2.3.5 Administrativní zátěž Rozdíly v odpovědích respondentů ze skupin podpořených žadatelů a nepodpořených žadatelů se ukázaly i v otázce změny v administrativní zátěži36. Podpoření žadatelé se výrazně častěji přiklání

34

Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ k zaměření se na novou cílovou skupinu?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky k zaměření se na novou cílovou skupinu?“. 35 Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně v možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace?“. 36 Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně objemu administrativní zátěže?“, nepodpoření žadatelé odpovídali na otázku „Došlo ve Vaší organizaci za poslední 2 roky ke změně objemu administrativní zátěže?“.

44

k odpovědím, že administrativní zátěž neúnosně narostla (15,8 % oproti 10,4 %) či značně narostla (52,3 % oproti 28,4 %). Rozložení odpovědí u obou skupin respondentů znázorňuje následující graf. Graf 35: Změna v objemu administrativní zátěže (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

60,0% 52,3% 50,0% 38,4%

40,0%

28,4%

30,0%

30,1% nepodpoření

22,0%

20,0%


15,8% 10,4%

10,0% 1,6% 0,7% 0,2% 0,0% neúnosně narostla

3.2.4

značně narostla

přiměřeně narostla jen snížila se narostla velmi málo nebo vůbec

Vliv projektů z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílové skupiny

Respondenti byli dotázáni, zda se setkávají s vlivem projektů OP LZZ jiných organizací na cílové skupiny jejich organizace. Na tuto otázku odpovědělo celkem 28 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 90 respondentů, přičemž respondenti se ve svých odpovědích dělí téměř přesně na dvě stejně velké skupiny. Jedna je přesvědčena, že projekty z OP LZZ, které realizují jiné organizace, na cílovou skupinu vliv mají, druhá skupina, že nikoli. V případech, že respondenti dokládají vliv projektů jiných organizací, snaží se v některých případech s danou organizací spolupracovat (např. jako partner projektu). Vybrané kladné odpovědi respondentů na otázku, zda se setkávají s vlivem projektů OP LZZ jiných organizací na cílové skupiny jejich organizace, jsou uvedeny níže. Možnost zapojení našich zaměstnanců do vzdělávacích projektů jiných příjemců. Ano, setkáváme, oslovujeme organizace, které realizují projekty. V minulých dvou letech pro naše klienty 3 vzdělávací agentury realizovaly projekty. Ano, jsou z projektů OP LZZ zvyklí na vysoký komfort služeb, např. vybavení v azylovém domě je v přímém protikladu k možnostem bydlení osob z cílové skupiny po ukončení této služby. Udržuje to klienty v závislosti na sociální službě. Ano, konkurence, která získala dotace ve stejném programu má na trhu lepší pozici a tím může nabídnout lepší pracovní podmínky zaměstnancům. Ano, občas se vyskytla duplicita služeb - zvláště když s EU projektem přišla zcela nová organizace do lokality, kde několik desítek let působí někdo jiný (vyřešeno dohodou). Ano, pozitivní. Chodí k nám lidé proškolenější než dříve a tak lépe zaměstnatelní. Celkem 17 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 53 respondentů, odpovědělo na otázku, zda mají projekty z OP LZZ realizované jinými organizacemi nějaké dlouhodobé negativní

45

dopady na jejich organizaci. Necelé dvě třetiny respondentů se domnívají, že se žádné dlouhodobé negativní dopady na jejich organizaci neprojevují. Respondenti, kteří jsou přesvědčeni, že nějaké negativní vlivy jejich organizaci ovlivňují, upozorňuji zejména na konkurenci, které tyto organizace pro ně představují. Někteří respondenti upozorňují i na problém degradování vzdělávání, neboť projekty v mnoha případech představují pouze splnění požadovaných hodnot indikátorů. 3.2.5

Zapojení cílových skupin do pořádaných aktivit

Odpovědi respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů na otázku, zda je obtížné zapojit některé jedince z cílových skupin organizace do aktivit, které pro ně organizace pořádá (případně do projektu/ů, které realizuje), jsou téměř totožné jako u skupiny podpořených žadatelů37. V obou skupinách přiznává problémy přibližně 28 % respondentů. Na doplňující otázku, o které cílové skupiny se jednalo a jak situaci organizace řešila, odpovědělo celkem 49 respondentů (odpovídali pouze ti respondenti, kteří přiznali problémy se zapojením cílových skupin). Cílové skupiny, které respondenti uváděli, jsou následující:    

Osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním (8 odpovědí) Zaměstnanci (7 odpovědí) Rodiče vracející se po RD na trh práce (6 odpovědí) Nezaměstnaní (6 odpovědi), přičemž ve dvou odpovědích se jednalo specificky o skupinu nezaměstnaných osob starších 50 let  Romové (2 odpovědi) 3.2.6

Nerealizované projekty

Celkem 40 % respondentů ze skupiny nepodpořených žadatelů uvádí, že existují projekty, které by chtěli realizovat, ale není to možné kvůli nastavení programu. U skupiny nepodpořených žadatelů se tento názor objevuje častěji, než u skupiny respondentů ze skupiny podpořených, kde kladně na otázku odpovědělo 28 % respondentů. Celkem 89 respondentů odpovědělo na doplňující otázku, v čem konkrétně nastavení OP LZZ brání realizaci projektů (na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří souhlasili s předešlým výrokem). Odpovědi respondentů lze shrnout do několika tematických oblastí:  Příliš úzké vymezení cílových skupin v OP LZZ a nezahrnutí některých cílových skupin do OP LZZ (např. děti a mládež, senioři, široká veřejnost)  Nezahrnutí některých žadatelů projektů do OP LZZ (např. státní podniky, finanční instituce), případně podmínky omezující žadatele projektů (např. „v projektech směřujících do "rovných příležitostí" požadavek na odpovědnou osobu v gender problematice - resp. specifikace odpovědné osoby“)  Nemožnost podporovat určité oblasti a aktivity, např. (příklady odpovědí respondentů): o celoživotní vzdělávání osob s mentálním postižením o komunitní práce na lokální úrovni se zaměřením na investice 37

Podpoření žadatelé odpovídali na otázku „Je obtížné některé jedince z cílových skupin projektů Vaší organizace zapojit do projektu/ů?“.

46

o o









3.2.7

neakreditované školení na míru specializovaná školení v kalkulačních programech KROS nebo jiná specializovaná školení pro stavební firmy o podpora alternativních forem ekonomiky (sociální, solidární) nejen pokud jde o zaměstnávání cílových skupin o podporované zaměstnávání handicapovaných osob v organizaci, která nemá statut sociální organizace o programy realizace pracovní, vzdělávací i volnočasové pro seniorskou skupinu pobírající důchod o projekty zaměřené na sociální bydlení, komunitní práci Nedostatek vyhlašovaných výzev zaměřených na určité oblasti (tzn., že podporované aktivity jsou sice součástí OP LZZ, avšak nejsou dostatečně zapojovány do výzev), např.: specifické vzdělávání, síťování služeb, sociální podnikání. Část respondentů upozorňovala na to, že podporované aktivity projektů jsou v některých případech definovány příliš úzce a nedovolují tak inovační řešení („Stávající úzké vymezení aktivit podporujících zaměstnanost. V podstatě podpora jen mainstreamovým opatřením, která nejsou vždy nejúčinnější. Absence podpory preventivních programů s potenciálem systémových změn, které nepatří do mainstreamu.“). Podle části respondentů jsou některé výzvy formulovány neadekvátně s ohledem na praxi, např. (příklady odpovědí respondentů): je nutno vytvořit nové pracovní místo, což u skupiny vězňů nejde, nesmyslné škatulkování na specifické a obecné vzdělávání. Velká část respondentů také upozorňuje na aspekty komplikující realizaci některých projektů, které souvisí s hodnocením projektu a nastavenými kritérii (např. „Je nutná inovace, nové projekty, přístupy, což je u některých cílových skupin téměř nemožné.“), neúměrnou administrativou spojenou s realizací projektů a vysoké riziko zadlužení organizace.

Smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ

3.2.7.1 Znalost OP LZZ V dotazníkovém šetření byly zjišťovány názory respondentů na smysluplnost a budoucí zaměření OP LZZ. Na tyto otázky ovšem odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotili svou znalost problematiky OP LZZ jako dobrou či výbornou (tj. ti, kteří ze čtyř možností uvedli dvě nejvíce pozitivní možnosti). V případě skupiny nepodpořených respondentů se jednalo o 55,5 % respondentů, tj. 146 respondentů (17 respondentů svou znalost OP LZZ ohodnotilo 1=výborná znalost, 129 respondentů 2). Na set otázek ohledně smysluplnosti a budoucího zaměření neodpovídali respondenti, kteří svou znalost problematiky OP LZZ označili 3 (89 respondentů) či 4=minimální znalost (28 respondentů). Na otázku neodpovědělo 55 respondentů. Ve skupině nepodpořených respondentů oproti skupině podpořených žadatelů větší část respondentů ohodnotila svou znalost OP LZZ hodnotami 3 a 4. Následující graf znázorňuje odpovědi respondentů z obou skupin respondentů.

47

Graf 36: Znalost OP LZZ (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

70,0%

63,3%

60,0% 49,0%

50,0% 40,0%

33,8% 25,9%

30,0%

nepodpoření podpoření (2. vlna)

20,0% 10,0%

10,6%

6,5% 8,2%

2,7%

0,0% 1 = výborná znalost

2

3

4= minimální znalost

3.2.7.2 Smysluplnost OP LZZ S výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin, vyjádřila většina respondentů souhlas. Nepodpoření žadatelé v porovnání se skupinou podpořených žadatelů méně často souhlasí s daným výrokem (rozhodně souhlasí 19 % oproti 27,7 % respondentů) a naopak s výrokem častěji spíše nesouhlasí (14,8 % oproti 5,8 % respondentů). Odpovědi respondentů znázorňuje následující graf. Graf 37: Míra souhlasu s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

70,0%

63,4% 65,3%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

nepodpoření

27,7% 19,0%

10,0%

podpoření (2. vlna) 14,8% 5,8%

2,8% 1,3%


spíše spíše rozhodně souhlasím nesouhlasím nesouhlasím

Odpovědi respondentů ze skupin podpořených a nepodpořených žadatelů na otázku, nakolik souhlasí s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, jsou téměř totožné, mezi oběma skupinami není velký rozdíl. Odpovědi jsou znázorněny v následujícím grafu.

48

Graf 38: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

60,0% 48,2% 47,9%

50,0% 40,0%

30,5% 30,0%

27,3%

nepodpoření

20,3% 20,0% 17,7%


10,0%

3,5% 4,5%

0,0%

rozhodně souhlasím

spíše spíše rozhodně souhlasím nesouhlasím nesouhlasím

3.2.7.3 Nastavení OP LZZ Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů dále odpovídali na set otázek týkající se nastavení OP LZZ (vymezení cílových skupin, podporovaných aktivit, žadatelů atd.). Tento set otázek není možné porovnávat se skupinou podpořených žadatelů, neboť nebyl součástí dotazníků ve druhé vlně šetření (v textu je pouze uvedena rámcová informace o výstupech z první vlny dotazníkového šetření). Pouze necelých 60 % respondentů si myslí, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (9,8 % respondentů s výrokem rozhodně souhlasí, 49,7 % respondentů spíše souhlasí). Nesouhlas vyjádřilo přibližně 40 % respondentů (35 % respondentů s výrokem spíše nesouhlasí a 5,6 % respondentů rozhodně nesouhlasí). V rámci první vlny zaměřené na podpořené žadatele s otázkou vyjádřilo nesouhlas pouze 16 % respondentů (11 % rozhodně souhlasí, 73 % spíše souhlasí, 15 % spíše nesouhlasí, 1 % rozhodně nesouhlasí). Odpovědi nepodpořených žadatelů jsou znázorněny v následujícím grafu.

49

Graf 39: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin

60,0% 49,7%

50,0% 40,0%

35,0%

30,0% 20,0% 10,0%

9,8% 5,6%


spíše souhlasím spíše nesouhlasím

rozhodně nesouhlasím

Podle pětiny nepodpořených respondentů má nastavení OP LZZ negativní dopad na některé cílové skupiny programu (s výrokem rozhodně souhlasí 7,1 % respondentů a spíše souhlasí 12,9 % respondentů). V první vlně šetření zjišťující názory podpořených žadatelů se opět rozložení odpovědí liší, s výrokem souhlasí pouze 11 % respondentů, spíše nesouhlasí 66 %, rozhodně nesouhlasí 23 % respondentů. Odpovědi nepodpořených žadatelů jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 40: Míra souhlasu s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílových skupin programu

57,1%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

22,9%

20,0% 10,0%

12,9% 7,1%




Na doplňující otázku, na které cílové skupiny konkrétně má nastavení OP LZZ negativní dopad, odpovědělo celkem 18 respondentů. Respondenti zmiňovali následující cílové skupiny: osoby s duševním onemocněním, osoby se zdravotním postižením, Romové, senioři (nejsou do OP LZZ zapojeni), zaměstnanci, závislí na návykových látkách. Negativní dopad respondenti spatřují zejména v „zlenivění“ cílové skupiny, případně respondenti upozorňují na neefektivitu a nekoncepčnost OP

50

LZZ obecně. Tato zjištění odpovídají i pro skupinu podpořených žadatelů. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Cílová skupina Romové a příslušníci vyloučených lokalit, neboť tyto výzvy jsou a budou čerpány zejména těmi, kteří jsou schopni projekty zpracovat, realizovat, správně vyhodnotit a vyúčtovat, zřídka však poskytnou dlouhodobou příležitost (déle než 6 měsíců) osobám z cílové skupiny. Negativní dopad pro CS vnímám v konečném kladném hodnocení projektů (a efektivním vynaložení dotačních prostředků), přičemž v konečném důsledku se konkrétní pomoc CS příliš netýká. Tyto a podobné informace podsouvané v médiích pouze zhoršují vztahy CS s většinovou populací, neboť ta neshledává tuto CS legitimně znevýhodněnou, nesouhlasí tudíž ani s pozitivní diskriminací (která však ve skutečnosti ani nebyla naplněna). Deformuje trh vzdělávacích potřeb. Inflace velkého množství školení díky dotaci zdarma, jejichž kvalita není vždy optimální. "Tlačení" žen do zaměstnání díky obrovskému množství finančních prostředků uvolňovanému na jejich zapojení na trh práce může z dlouhodobého pohledu negativně ovlivnit demografický vývoj a stabilitu společnosti. Je důležité prosazovat rovnost příležitostí, bořit mýty a paradigmata, velice úzké pojetí těchto aktivit ze strany MPSV je však kontraproduktivní. Na lidi platící daně, protože jsou prostředky vkládány do lidí, kteří se vyhýbají práci, do firem s neschopným managementem a do taky poradců cizopasících na projektech, jejich vedení, kontrolování. Firmy proplýtvávají stonásobky dotací, které dostávají. Neřekl bych negativní dopad, ale svým nastavením (upřednostňování některých projektů zaměřených na Konkrétní cílové skupiny předem vybrané) "diskriminuje" jiné cílové skupiny (např. jsou minimálně podporovány projekty zaměřené na podporu mladých do 25 let - protože jsou zdraví atd.). Je to můj názor vypozorovaný z dostupných výsledků jednotlivých výzev. Vymezení žadatelů v OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty podle názoru více než poloviny organizací, 17 % respondentů s výrokem rozhodně souhlasí a 37,6 % respondentů s výrokem spíše souhlasí. V první vlně šetření zjišťující názory podpořených žadatelů se rozložení odpovědí mírně liší, s výrokem souhlasí přibližně polovina respondentů. Rozložení odpovědí u nepodpořených žadatelů znázorňuje následující graf. Graf 41: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení žadatelů v OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty

45,0%

37,6%

40,0%

39,7%

35,0%

30,0% 25,0% 20,0%

17,0%

15,0% 10,0%

5,7%

5,0%



51


S názorem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti, souhlasí jen dvě třetiny organizací (10,1 % respondentů rozhodně souhlasí a 57,2 % respondentů spíše souhlasí). V první vlně šetření zjišťující názory podpořených žadatelů se mírně rozložení odpovědí liší, s výrokem souhlasí 75 % respondentů (4 % rozhodně souhlasí a 71 % spíše souhlasí). Rozložení odpovědí u nepodpořených žadatelů znázorňuje následující graf. Graf 42: Míra souhlasu s výrokem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti

70,0% 57,2%

60,0% 50,0%

40,0% 30,0%

23,9%

20,0% 10,1%

8,7%




Na doplňující otázku, které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá, odpovědělo celkem 26 respondentů. Respondenti nejčastěji uváděli cílovou skupinu senioři (celkem 7 odpovědí). Druhou nejčastěji uváděnou skupinou byli různé skupiny zaměstnanců (zaměstnanci malých organizací, zaměstnanci podniků, které jsou nevlastní vinou v dluzích vůči státu, zaměstnanci velkých podniků) či OSVČ (celkem 5 odpovědí). Třetí souhrnnou skupinu představují osoby s různou formou zdravotního či mentálního postižení (osoby s duševním onemocněním, osoby s mentálním postižením a kombinovaným postižením, osoby po mozkové mrtvici) a osoby pečující o tyto skupiny. Dva respondenti dále uvedli cílovou skupinu dětí. Mezi odpověďmi se dále objevily sociálně slabé rodiny (nikoli pouze jednotlivci), náhradní rodinná péče, učňovské školství a odborné vzdělávání. Jeden z respondentů uvedl také cílovou skupinu poskytovatelů sociálních služeb, kontaktních pracovníků veřejné správy a pracovníků neziskových organizací (odpověď je uvedena níže). Potřeby pracovníků v oblasti práce s lidmi: poskytovatelé sociálních služeb, kontaktní pracovníci veřejné správy, pracovníci neziskových organizací (i mimo systém sociálních služeb). Na projekty psychické a morální podpory těchto pracovníků je vymezen velice malý prostor, přitom na dopady na primární cílové skupiny má právě osobnostní a odborná erudice kontaktních pracovníků zásadní vliv. Oblasti podpory pro vzdělávání těchto pracovníků nyní slouží spíše jako zdroj peněz pro některé aktivní vzdělávací agentury s minimálními dopady na cílové skupiny. V odpovědích respondentů se také objevilo upozornění, že sice mohou být různé cílové skupiny zahrnuty v OP LZZ (v celém operačním programu), avšak reálně se ne vždy objevují ve vyhlašovaných výzvách.

52

3.2.7.4 Budoucí zaměření OP LZZ Respondenti byli dále dotázáni, na co by se podle nich měl OP LZZ zejména v budoucnu zaměřit. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů nejčastěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce. Oproti tomu respondenti ze skupiny podpořených žadatelů nejčastěji vyjadřovali souhlas se zaměřením se na oblast podpory dalšího profesního vzdělávání. Nepodpoření žadatelé i podpoření žadatelé nejméně často souhlasili s podporou v oblasti zprostředkování zaměstnání. Respondenti ze skupin podpoření a nepodpoření žadatelé se v určitých oblastech budoucího zaměření OP LZZ neshodovali. Nepodpoření respondenti častěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce a podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků. Naopak méně často nepodpoření žadatelé v porovnání s podpořenými žadateli souhlasili s podporou dalšího profesního vzdělávání. Následující tabulka zachycuje podíl souhlasných odpovědí celkem (rozhodně souhlasím a spíše souhlasím) za skupiny nepodpořených i podpořených žadatelů. Tabulka 5: Budoucí zaměření OP LZZ (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

Podíl odpovědí celkem za „rozhodně souhlasím“ a „spíše souhlasím“ v % Oblasti Podpora tvorby nových pracovních míst Podpora dalšího profesního vzdělávání Podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů Podpora zavádění flexibilních forem práce Podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků Podpora zprostředkování zaměstnání Podpora rekvalifikací Podpora poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb Podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Podpora rovných příležitostí žen a mužů

Nepodpoření 86 81 82 93 78 61 82

Podpoření 90 95 82 86 70 63 83

71 75

69 77

74 73

70 75

Na otázku, na co dalšího by se měl OP LZZ zaměřit, odpovědělo celkem 10 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 31 respondentů. Některé odpovědi byly zaměřeny na zapojení opomíjených cílových skupin (např. absolventi, senioři). Dále byly uvedeny následující oblasti a aktivity, na které by se OP LZZ měl v budoucnu zaměřit:     

Možnost školit společnost jako systém, nezaměřovat se podle lokalit Vzdělávání zaměřené na soft skills Odstraňování forem diskriminace (sexuální menšiny, etnické menšiny apod.). Podpora financování sociálních služeb Podpora některých forem zájmového vzdělávání jako možnost získání kladného vztahu ke vzdělávání a pracovních návyků  Podpora zaměstnání národních menšin a tělesně postižených  Podpora zaměstnavatelů při zaměstnávání lidí 50+, slaďování generací (50+ a mladí) na pracovišti

53

 Podpora při zahájení vlastního podnikání (nejen založení sociální firmy), více se zaměřit na podporu samostatné výdělečné činnosti a podporu malých firem  Síťování služeb  Větší podpora rodiny s malými dětmi, podpora vzniku nových školek  Podporu vzniku zařízení a zajištění odpovídající a dlouhodobé péče o děti již od 1 roku Odpovědi respondentů jsou v souladu s odpověďmi na některé předchozí otázky (např., které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá atd.). Jeden z respondentů upozornil na zásadní hledisko pro celou oblast, a to na samotné vymezení podpory v určitých oblastech, neboť je zde nebezpečí, aby nezůstalo pouze u deklarace podpory. 3.2.8

Externalizace přípravy projektů

Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů byli dotázáni, zda jejich organizace vypracovávala podávané žádosti sama, či zda si je nechala zpracovat externě. Většina nepodpořených žadatelů (60,1 %) odpověděla, že si organizace zpracovala celý projekt sama, což je větší podíl odpovědí v porovnání s podpořenými žadateli, kde se k této odpovědi přiklonilo pouze 40,5 % respondentů. Odpovědi respondentů ze skupin podpořených i nepodpořených žadatelů znázorňuje následující graf. Graf 43: Externalizace přípravy projektu (porovnání podpořených a nepodpořených žadatelů)

70,0% 60,1% 60,0% 50,0% 40,5% 40,0% 30,0% 20,0%

22,9% 12,0%

nepodpoření

22,3% 15,1%

12,7% 14,3%


10,0% 0,0% všechno většinu většina všechno realizovala realizovala vypracována vypracováno organizace organizace externě externě

Nepodpoření respondenti byli dotázáni, které části žádosti si nechávají vypracovat externě. Nejčastěji se jednalo o části: Rozpočet projektu, Popis projektu, Indikátory (stejně jako u skupiny podpořených žadatelů).

54

Tabulka 6: Části žádosti vypracované externě (podíl respondentů)

Části žádosti vypracované externě Rozpočet projektu Popis projektu (cíle projektu, potřebnost, rizika, inovativnost, udržitelnost) Indikátory a jejich cílové hodnoty Horizontální témata Harmonogram realizace Klíčové aktivity Přílohy projektu Výběrová řízení Publicita Cílové skupiny Realizační tým Identifikace žadatele a partnerů (adresy, kontakty apod.) 3.2.9

Podíl využívajících respondentů v % 16,4 15,1 14,5 10,1 9,7 9,7 7,2 6,3 6,3 4,7 3,1 1,9

Zohledňování závěrů věcného hodnocení v dalších žádostech

V případě neschválení předložené žádosti je zasíláno shrnutí věcného hodnocení. Respondentům byla položena otázka, jestli zohledňují tyto informace při přípravě dalších projektů. Téměř dvě třetiny dotázaných organizací (64 %) informace ze shrnutí zohledňují. Celkem 46 % respondentů (z těch, kteří vyplnili celý dotazník), tzn. 147 respondentů, dále odpovědělo na doplňující otevřenou otázku, jakým způsobem zohledňují závěry věcného hodnocení v dalších žádostech (odpovídali pouze ti, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně). Většina respondentů uvedla, že v nově podávané žádostí se snaží zejména zapracovat výtky hodnotitelů a podrobněji a precizněji vypracovávat části, které jsou hodnotitelem označeny jako problematické (např. preciznější charakteristika cílových skupin). Řada respondentů upozorňuje na to, že se zejména snaží zpracovat žádost tak, aby byla pro hodnotitele celkově srozumitelnější. Spíše výjimečně respondenti mění v další žádosti obsah projektu (úprava aktivit) či více přizpůsobují projekt cílům OP LZZ. Větší část respondentů naopak uvedla, že jejich organizace další žádost již nepodala a ani v budoucnu neplánuje podávat. Někteří respondenti také uvedli, že při další žádosti využijí externího subjektu pro zpracování či alespoň kontrolu nebo konzultaci. Objevuje se i řada kritických názorů na celý proces hodnocení a kvalitu hodnotitelů („Celý proces hodnocení vyvolával řadu pochybností. Výsledky hodnocení jsou pro naši činnost irelevantní.“). Objevili se také čtyři respondenti, kteří nedostali výsledek věcného hodnocení.

55

4 Evaluační otázky V rámci předchozích fází evaluace byly formulovány hypotézy k jednotlivým evaluačním otázkám, druhá vlna kvantitativního šetření umožnila doplnit, upravit a rozšířit některé z těchto hypotéz (doplněno červenou barvou). K rozšiřování a doplňování hypotéz ale bude pravděpodobně docházet ještě v dalších fázích šetření. Na základě dalších výstupů budou i zodpovězeny evaluační otázky. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

1

Jakým způsobem a do jaké míry zodpovídá program za (anebo je příčinou) pozorovaných (pozorovatelných) výsledků?







1.1 Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory? 1.2 Jaké další faktory mohly ovlivnit pozorovatelné výsledky pozitivně/negativně programu? 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu?

Metody  dotazník  expertní metody  kvalitativní výzkum

Výsledky programu lze alespoň částečně odhalit z otázek týkajících se změn v organizaci (např. zapojení více jedinců do poskytované služby, rozšíření poskytovaných služeb atd.). Zodpovědnost programu za pozorované (pozorovatelné) výsledky je nutné hodnotit v kontextu dalších faktorů, které ovlivňují situaci organizací i cílových skupin. H1 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti; existující nabídka sociálních služeb). H5 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor spolupráce s dalšími institucemi (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou a existující nabídka sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). H6 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti v dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). Tyto hypotézy se potvrdily částečně. Některé faktory byly hodnoceny jako pozitivně ovlivňující realizaci projektů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace; fungování organizace; motivace a postoje cílové skupiny). Některé faktory byly hodnoceny jako spíše neutrální, tj. podle respondentů k realizaci projektů ani nepřispívají, ale ani jí nebrání (legislativní podmínky v ČR; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu; spolupráce

56

s místní státní správou; spolupráce s místní samosprávou; existující nabídka sociálních služeb; účast v dalších projektech). H7 (1): Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Tato hypotéza se ve většině případů potvrdila. Největší rozdíly v hodnocení faktorů se projevují v první prioritní ose, kde např. došlo k signifikantnímu nárůstu počtu těch, kteří v rámci druhé vlny dotazníkového šetření tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ došlo ke značnému či neúnosnému nárůstu objemu administrativní zátěže, ke stagnaci nebo zmenšení možnosti vzdělávání zaměstnanců ad. Zároveň lze konstatovat, že se odlišuje např. prioritní osa 3, kdy se názor respondentů na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn. H8 (1): Výrazným negativním faktorem ovlivňujícím výsledky programu jsou externality vyvolané „krizí“ (výsledky programu byly negativně ovlivněny dopady krize). Tato hypotéza se potvrzuje. Krize vedla kromě zvýšení počtu nezaměstnaných z důvodu propouštění i např. k menší ochotě riskovat, co se týče přijímání nových zaměstnanců. Nabídek práce je tedy méně a s relativně vyššími nároky na kvalifikaci a větší konkurencí mezi žadateli. Zcela rozdílnou situaci na trhu práce by bylo možné sledovat v případě, že by byl očekáván např. trvalý růst ekonomiky. Tato skutečnost je ale podrobně a komplexně analyzována v rámci jiných studií, a to včetně ROV OP LZZ. H9 (1): Existují rozdíly v pozorovaných výsledcích programu u cílových skupin zaměstnanců a cílových skupin nezaměstnaných (ať již v kombinaci s jakoukoli životní situací komplikující nalezení zaměstnání vyjádřenou v rámci OP LZZ přiřazením do specifické cílové skupiny). Tato hypotéza se potvrzuje. Zaměstnanci si v rámci školení zvyšují kvalifikaci (včetně rozvoje tzv. měkkých dovedností) a jejich pozice je silně závislá na hospodářských výsledcích jejich podniků (zaměstnavatele), zjednodušeně řečeno na tom, zda přistoupí k propouštění nebo nikoli. U nezaměstnaných je – v souvislosti s předchozí hypotézou – situace odlišná. Pro ty je odpovídající kvalifikace (zaměstnatelnost) předpokladem, nevede však automaticky k získání zaměstnání. Lze tedy konstatovat, že existují silné bariéry vstupu na trh práce, které se samozřejmě nejvíce projevují u těch cílových skupin, jejichž životní situace jim možnosti uplatnění na trhu práce dále komplikuje. H10 (1): Problémy cílových skupin programu se kumulují, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci se životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Tato hypotéza se potvrzuje. Cílové skupiny programu bez zaměstnání se často dostávají do problémů zejména se zadlužením, které dále implikuje řadu možných souvisejících negativních jevů (demotivace, psychické problémy, zapojení se do nelegální činnosti). Finanční gramotnost a její posilování je v tomto případě důležitým aspektem, nicméně není dostačujícím řešením. I v případech, kdy k zadlužení z různých důvodů nedochází (např. díky dostatečnému příjmu v rámci rodiny apod.), dochází k výraznému poklesu motivace a sebevědomí, což dále výrazně přispívá k dlouhodobému setrvání ve stavu nezaměstnanosti. Projekty (resp. jejich dílčí aktivity) jsou přitom schopny efektivně řešit identifikované problémy konkrétních lidí, a to včetně problémů komplexních (viz následující hypotéza H11 (1)). Výrazně menší úspěšnost ale mají při řešení příčin těchto problémů, což se může

57

výrazně projevit v dlouhodobém horizontu a udržitelnosti situace respondentů a bude dále zkoumáno v další fázi šetřením v rámci longitudinálního hodnocení dopadů. Zároveň se v rámci dotazníkového šetření objevily informace, že zapojení do projektů může vyvolat i negativní (nezamýšlené) dopady, např. past chudoby, kdy se cílové skupině zvýší díky účasti v projektu příjem (např. podporou při rekvalifikaci), čehož důsledkem je ztráta nároku na jiné dávky a v důsledku zhoršení životní situace. Tuto skutečnost je nutné při realizaci projektů zohlednit. H11 (1): Kumulace problémů cílových skupin programu ve třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, dílčí intervence omezené na řešení jednoho typu problémů nejsou úspěšné. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že není nutné, aby intervence byly komplexní „samy o sobě“ (tj. projekt je zaměřen na řešení všech možných problémů); jako klíčová se ukazuje schopnost v rámci daného projektu (řešení dílčího problému) kvalifikovaně informovat a dále nasměrovat. V prioritní ose 3 se ukazuje, že tyto mechanismy „propojených informačních sítí“ již fungují, a to na úrovni příjemců (organizací). Naopak role Úřadu práce jako zprostředkovatele informací pro cílové skupiny byla hodnocena spíše negativně. Nezanedbatelnou roli také hraje výměna informací a „mimoděčný“ přenos zkušeností mezi cílovými skupinami zapojenými do projektů i osob do projektů nezapojených. Řada respondentů ocenila zejména možnost prodiskutovat svou situaci s někým, kdo je v situaci podobné, porovnat možná řešení a zkušenosti, a to nejen kvůli získání praktických informací, ale i morální podpory. Zároveň se u některých cílových skupin dařilo přenášet získané informace i mimo projekt, a to nejen formou faktického šíření informací, ale i ve formě upozornění na možnost do projektu se zapojit (např. v dalším běhu). V rámci šetření je pak již nyní možné vyslovit hypotézu, že osoby nezasažené, tj. nezapojené do žádného z projektů OP LZZ, ve většině případů postrádají tento „kvalitní“ sociální kontakt a výměnu informací a zkušeností v rámci životní situace dané cílové skupiny. Neznamená to nutně, že by ve svém okolí neměli nikoho s podobnou životní situací; stačí, aby tyto zdroje byly již vyčerpány a nepřinášely dostatečnou přidanou hodnotu. Absence nových podnětů pak jen podporuje pasivitu nezasažené cílové skupiny. Výjimku ale patrně tvoří ti, kteří sice nejsou zasaženi projekty OP LZZ, nicméně využívají služeb mimo jejich rámec (např. jsou klienty příjemců, ale v rámci jejich běžné činnosti na komerční nebo na bezplatné bázi). V návaznosti na předchozí hypotézu H10 (1) je nicméně zřejmé, že prostřednictvím projektů jsou poskytovány sociální služby (v širším slova smyslu, ne striktně podle zákona o sociálních službách). Uživatelé těchto služeb pak jsou vzhledem k projektu pouze v pasivní roli – nabídky projektu využijí či nikoliv, případně v rámci možností a rozsahu, který jim je nabídnut. Nestávají se tedy spolutvůrci a spolurealizátory projektů, nemohou ovlivnit jeho obsah a ani se aktivně zapojit. Míra identifikované inovativnosti projektů co do práce s cílovými skupinami je tedy de facto nulová a může vést i ke „zlenivění“ cílové skupiny a ztráty motivace, zejména pokud má dlouhodobě projektové aktivity zdarma a nehrozí žádná sankce za předčasné ukončení nebo jejich nepravidelné navštěvování. Nejde přitom o nepodloženou spekulaci, ale o vyjádření příjemců, kterým takto vznikají problémy s realizací projektů (zejména vykázání aktivit a úspěšnosti). Odpovědi na evaluační podotázky s ohledem na hypotézy uvedené výše a dosavadní průběh šetření:

58

1.1 Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory?  Intervence v první prioritní ose vedla k posílení kvalifikace zaměstnanců a vzdělávacích aktivit v rámci organizací zapojených do projektů. Pro zapojené zaměstnance proškolené v měkkých dovednostech to bylo často vůbec poprvé, co se měli možnost s těmito dovednostmi (resp. jejich reflexí a praktickým nácvikem) setkat, a to zejména v případě, že byli starší (ovšem nejen ve skupině osob nad 50 let). Tato oblast tedy evidentně nepatřila a nepatří v rámci vzdělávacích plánů firem mezi prioritní, a to patrně i s ohledem na nejasnou vazbu na zisk (resp. přidanou hodnotu získanou tím, že budou tyto dovednosti zlepšovány), což potvrzuje šetření mezi nezasaženými. Naopak získávání kvalifikace v odborných oblastech (včetně získání certifikátů) patří při zaškolování zaměstnanců nebo v případě jejich přeřazení či povýšení mezi běžnější postupy. Zde projekty umožnily plošnější zvýšení kvalifikace s ohledem na možnost nechat proškolit celé skupiny zaměstnanců, ne pouze vybrané jedince (viz též další odpovědi na evaluační otázky). V současné době, po ukončení intervence, vnímají organizace tento pokles možností dalšího profesního vzdělávání a skutečnost jsou schopny reflektovat; to ale může mít ve výsledku i pozitivní dopady ve smyslu tlaku na management a na přiměřené dlouhodobé výdaje do této oblasti.  Intervence ve třetí prioritní ose je výrazně různorodá co do cílových skupin i podporovaných aktivit. Přesto došlo v této oblasti díky projektům OP LLZ k výraznému rozvoji, a to zejména co do počtu, typu a rozsahu služeb, které nabízejí příjemci v konkrétním lokálním či regionálním kontextu. S odkazem na hypotézu 11 (1) výše zároveň dochází k vytvoření sítí organizací a služeb, které mohou efektivněji docílit jak zapojení cílových skupin, tak jejich kvalifikované informování v případě nutnosti zajistit komplexní pomoc. Dlouhodobější lokální působení pak vede i k vyšší viditelnosti (a tedy i dostupnosti) aktivit a služeb poskytovaných v rámci projektů. Co se týče typu podporovaných činností je třeba zmínit zejména jejich individuální charakter, tj. soustředění se v rámci konkrétní cílové skupiny na jednotlivce v jeho specifickém kontextu, a to i dlouhodobě. V současné době totiž téměř neexistuje žádný jiný nástroj, který by tímto způsobem intervenoval, nepočítáme-li sociální služby podle zákona a služby čistě komerčního charakteru orientované na jiné cílové skupiny. Přesto lze tyto intervence vnímat jako „záchranné“, jako rozšíření portfolia služeb. Základním problémem je skutečnost, že samy o sobě (až na výjimky) pracovní příležitosti pro cílovou skupinu netvoří, že často směřují k posílení zaměstnatelnosti, ale ne zaměstnanosti. Jako zásadní zjištění se pak ukazuje deklarovaná ochota osob nezaměstnaných a zapojených do projektů zaměstnání nejen hledat, ale hlavně najít (pracovat), tj. na jedné straně ochota participovat na projektu slibujícím nalezení práce a na straně druhé očekávání cílových skupin, že zaměstnání respektující konkrétní omezení jednotlivců (od zdravotních po časová) povede k vyřešení problémů. Projekty lze tedy považovat za nástroje vhodné k nasměrování na trh práce zejména tehdy, když nejde pouze o poskytnutí služby. Na straně druhé je třeba vzít v úvahu skutečnost, že i dlouhodobé (vy)užívání pouze podpůrných nástrojů – např. pomoc při hledání zaměstnání – může vést na straně cílových skupin k nárůstu pasivity nebo bezdůvodnému pře-školení a pře-rekvalifikaci; vyjádření příjemců tuto dílčí hypotézu potvrzuje.

59

1.2 Jaké další faktory mohly pozitivně/negativně ovlivnit pozorovatelné výsledky programu?  Kromě celkové proměny socioekonomického prostředí působením krize (viz hypotézy 8 (1) a 9 (1)) lze za klíčové faktory považovat zejména – často související – legislativní změny, a to zejména v působnosti zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách, zákona o Úřadu práce ČR atd., tj. celkového nastavení sociálního systému v ČR. Přestože se jedná o externí vliv mimo dosah implementační struktury OP LZZ, na úrovni cílových skupin, a to zejména těch, které jsou bez zaměstnání, je každá změna legislativy spojena s 1) nejistotou, 2) nutností (pro)aktivně zjišťovat důsledky těchto změn na osobu/jednotlivce a porozumění charakteru těchto změn. Přílišné množství změn (resp. i jejich nezachycení a/nebo neporozumění) pak dále negativně působí zejména na motivaci cílových skupin.  Z dalších vlivů je možné uvést špatnou finanční situaci některých poskytovatelů sociálních služeb a neziskových organizací poskytujících obdobné služby v roce 2012. U nepodpořených organizací, které lze použít jako kontrolní skupinu, resp. indikátor stavu v oblasti sociálních služeb a lidských zdrojů v předmětné oblasti OP LZZ, výsledky šetření přímo poukazují na pokles počtu zaměstnanců, tj. na jejich propouštění. Vlastní výdělečná činnost (označovaná jako hlavní příjem) tedy zřejmě nestačí pro pokrytí nákladů. U podpořených pak ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových výdajů na práci s cílovými skupinami. Nepodařilo se ovšem dostatečně prokázat, že by tyto organizace zároveň získaly lepší pozici na trhu, kvalitnější zázemí a nebo zvýšili kvalitu svých lidských zdrojů. Naopak, zejména z otevřených odpovědí vyplývá, že se řada příjemců díky realizaci projektů potýkají s finančními problémy. Dlouhá zdržení mezi předpokládanými termíny obdržení platby a skutečným termínem platby vyvolávají zásadní problémy s cash-flow organizací, nositelů projektů, které de facto nelze operativně řešit (zejména s ohledem na stav bankovního sektoru a obtížnost získání úvěru či nalezení jiného řešení). Tyto problémy se pak přímo promítají do fungování organizací a realizace projektů, mají tedy přímý vliv na pozorovatelné výsledky programu.  Dalším faktorem, který často nepřímo ovlivňuje pozorovatelné výsledky, je administrativní zátěž a s ní spojené náklady (zejména časové). Ta je přitom vnímána nejen respondenty z řad příjemců, ale i zástupci cílových skupin v případě zapojení do projektových aktivit. Např. na problémy při administraci (resp. v procesu schvalování) monitorovacích zpráv je přitom opakovaně upozorňováno a jsou navrhována doporučení již několik let (viz např. Závěrečné zprávy Ročních operačních hodnocení 2010 a 2011). V rámci šetření této evaluace se ve volných odpovědích podpořených organizací, které jsou uvedeny v příloze 9.2.1, ve všech prioritních osách opět objevují sdělení kritizující tento proces, např. viz: 9.2.1.1 Prioritní osa 1 Největší výhrady máme k administraci projektů, kdy externí administrátoři najatí např. MPSV se dožadují podkladů, které nejsou relevantní a mají být předmětem kontroly na místě (výpisy z bankovních účtů apod.), často si tito pracovníci svými názory odporují, kdy jeden vyžaduje nějaký podklad, po jeho zaslání Vám druhý oznámí, že to není potřeba apod. Takže shrnuto administrátorské firmy mají ve svých řadách často neptofesionální pracovníky, kteři dokáží svými rozporuplnými požadavky znepříjemnit vykazování a dokladování projektu.

60

Nelíbí se mi časté střídání kontaktní osoby na straně externího administrátora, dále to, že dílčí části monitorovacích zpráv zpracovávají různé osoby a dochází tak k tomu, že jeden něco potvrdí a druhý vyvrátí, nebo si vyžádají materiály, které už jim byly zaslány apod. Naopak oceňuji poměrně rychlou reaktivitu na zaslané dotazy. Prosím urychleně vyměňte osazenstvo agentury, které hodnotí monitorovací zprávy za jiné. Stávající je nekompetentní, až by se dalo hodnotit, že vůbec svou práci nezvládá a jen svou hloupostí a neznalostí škodí celé OP LZZ. 9.2.1.2 Prioritní osa 2 Při hodnocení monitorovacíh zpráv externími subjekty dochází zejména při posuzování položek čerpání rozpočtu k odlišným výkladům než byly prezentovány přímými manažery projektů z MPSV. příliš dlouhá doba při hodnocení monitorovacích zpráv a příloš dlouhá doba při zasílání plateb, neziskové organizace si nemohou dovolit předfinancovat projekt než přijdou schválené peníze!!!! 9.2.1.3 Prioritní osa 3 Administrativní zátěž neúměrně ztěžuje průběh a realizaci projektu, odčerpává pracovní síly, které by bylo možné věnovat cílové skupině. … Poté pak dochází k tomu, že realizátorům dá hodně úsilí, aby dodrželi všechny podmínky a MPSV má zase problémy s termíny, jelikož nestíha kontrolovat MZ apod. Chtělo by to celý systém zjednodušit. Prosím o zmírnění administrativní zátěže, o větší důvěru v realizátory, o slušné zacházení ze strany administrátorů na řídících orgánech a o chytré a vzdělané administrátory, o stabilitu na pozicích administrátorů (v některých projektech se nám za dobu realizace vystřídaly 4 projektové manažerky MPSV). mašinérie - úřadování - komplikace - zaměřenost na cestui, mikoliv na cíl - ministerské úředníky naprosto nezajímá výsledek (prospěch cílové skupiny), soustře´dují se na naprosto marginální administrativní záležitosti a "týrají" příjemce, místo aby jim pomáhali a něco řešili Navzdory zavedení externích administrátorů pro realizační fázi projektů, mám pocit, že proces průběžné kontroly monitoringu je stále komlikovanější, pomalejší a více svazující ruce samotné realizaci klíčových aktivit projektu.



Shrneme-li výhrady, jde zejména o časté personální změny, nekonzistence v názoru a požadavcích (vč. strany externích administrátorů) a celkově dlouhá doba schvalování. Všechny tyto faktory pak mají přímý vliv na výsledky programu, protože odčerpávají lidské zdroje organizací příjemců z předmětných oblastí jejich zájmu (práce s cílovou skupinou). I kdyby byly skutečnosti uvedené v předchozím bodě pouze důsledkem práce nedostatečně proškolených osob na straně příjemců (a z toho plynoucí reálné neschopnosti dodržet stanovená pravidla), lze konstatovat, že současný systém řízení projektů není k chybám

61

tolerantní. Řídící orgán (a přeneseně implementační struktura jako celek) tak na jedné straně vyžaduje striktní přesnost, dochvilnost, bezdlužnost a etické chování příjemce vůči podpořeným (vč. svých zaměstnanců), na straně druhé nastavil velmi rigidní a neflexibilní systém s nulovou tolerancí k chybám, což neodpovídá skutečnosti a realitě implementace projektů, kde ke změnám zákonitě dochází a docházet musí, aby bylo dosaženo deklarovaných cílů ve vymezeném čase a s limitovanými prostředky. Větší flexibilita by patrně umožnila dosáhnout lepších výsledků programu, resp. vyšší efektivity práce díky snížení tenze a stresu na straně realizátorů. 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu? Další faktory nebyly v současné chvíli prokazatelně identifikovány. Komplexní zpracování a doplnění předpokládáme po provedení druhé vlny kvalitativního šetření a jejím porovnáním s vlnou první. Nicméně, jeden z uvažovaných dalších faktorů je vliv medií a obsahu jimi šířených zpráv na vnímání OP LZZ konkrétními osobami z cílových skupin. S ohledem na řadu kauz první poloviny roku 2012 spojené s (údajnou) korupcí a prokazatelně omezenou schopnost respondentů rozlišovat mezi operačními programy lze dílčí vliv předpokládat. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

2

Do jaké míry odpovídají  pozorované výsledky předpokládaným výsledkům? 

Metody  expertní metody 2.1 Jaké byly předpokládané  kvalitativní výsledky a cíle programu? Jaké výzkum indikátory tyto cíle/výsledky měří? 2.2 Nakolik byly naplněny vymezené cíle programu?

Evaluační otázka č. 2 se soustředí na skutečnost, nakolik bylo dosaženo výsledků, které si program vytyčil. Na základě výsledků analýzy srovnávání cílů OP LZZ a identifikovaných problémů cílových skupin (1. průběžná zpráva) lze konstatovat, že stanovené cíle programu dostatečně pokrývají danou problematiku. V rámci kvalitativního šetření nebyly zjištěny skutečnosti, které by výrazným způsobem výsledky této analýzy zpochybnily, nicméně je třeba upozornit na následující hypotézy: H1 (2): Rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu) a projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že v podnicích jsou čerpány prostředky z projektů (včetně projektů z OP LZZ) na rozvoj lidských zdrojů, a to i opakovaně. Kromě jednorázových školení externími firmami jsou v jejich rámci také zřizovány nebo posilovány interní kapacity školitelů a management lidských zdrojů obecně. Nicméně s ohledem na časové omezení trvání projektu je pro udržení těchto aktivit třeba buď získat další projekt, nebo dostatečné prostředky vyčlenit přímo managementem firmy s jasným vědomím investice do rozvoje lidských zdrojů. V opačném případě je budoucnost těchto aktivit (a zejména jejich rozsahu) diskutabilní. Na základě analýzy cílové skupiny zaměstnanců přitom není zřejmé, že by došlo k zásadním dopadům směrem k vyšší koncepčnosti řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích (zejména u MSP). Pociťovaný úbytek možnosti školení zmíněný v odpovědi na EO 1.1 nicméně může pomoci tlak na dlouhodobé plánování RLZ zvýšit.

62

H2 (2): Důležitým aspektem pro odstranění zejména dlouhodobé nezaměstnanosti je práce s motivací těchto osob. Hypotéza se potvrdila částečně. Potvrdilo se, že motivace (a s ní související sebedůvěra) je důležitým aspektem ve snaze hledat zaměstnání – stejně důležitá je ale i v případě nalezení (ekonomicky) nejvýhodnější varianty, jak zvýšit svoje šance na uplatnění na trhu práce (např. zvýšení kvalifikace) nebo i jak získat různé formy podpory. Změna pozice na trhu práce vyžaduje intenzivní práci s informacemi, ať již v jakékoli podobě (elektronicky, telefonicky, osobně), přičemž při složitosti a komplexnosti systému a nutnosti pochopit dílčí principy a vazby nutně vyvolává spíše opačné tendence, tedy demotivuje, lidé se stávají pasivními. Na straně druhé lze konstatovat, že do obdobné situace se dostávají i lidé v životních situacích s kombinovanými problémy, a to i působením stresu, kdy se snaží řešit nejnaléhavější problém, přičemž problémy se kumulují (např. řeší zdravotně postižené dítě a upadá do dluhů apod.). Institut Úřadu práce ani Státní správy sociálního zabezpečení v tomto případě nenabízejí výraznější individualizovanou pomoc, zaměřují se na plošné instrumentální a jednorázové nástroje. Nezasažení projekty OP LZZ (nebo aktivitami obdobného charakteru) tedy musí své specifické a komplexní problémy řešit svépomocí, k čemuž většinou nemají dostatečné informace, znalosti ani finanční zdroje pro vyhledání pomoci komerčního charakteru (např. právní služby, služby finančního poradce atd.). Jejich situace se pak, např. bez pomoci širšího okruhu rodiny, stává rychle krizovou včetně vlivu na motivaci. Situace ohrožených cílových skupin se přitom, i ve vazbě na předmětné změny legislativy, zdá se, zhoršuje, a to jak po stránce ekonomické, tak psychické. H3 (2): Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí). Hypotéza se částečně potvrdila. Jako problematické se ukazuje řešení cílů ve třetí prioritní ose pomocí krátkodobých projektů. Jako jednoznačně pozitivní se ukazuje samotná možnost takový projekt iniciovat, nabídnout konkrétní služby a činnosti apod. Respondenti z řad organizací i cílových skupin jednoznačně oceňují existenci projektů (i když z potenciálně různých důvodů). Nicméně projekt je ze své podstaty „jedinečná časově omezená intervence s jasně definovaným cílem, nositelem a zdroji vedoucí ke změně“ a v případě současného pojetí maximální délky projektů (průměrně dva roky trvání) je zřejmé, že v rámci takové intervence jsou možnosti zásadně omezené. Případný argument (a také častá praxe), že je zde možnost podat další projekt, je mylný, neboť 1) projekt nemusí vyjít, 2) projekt může navazovat na výstupy a výsledky jiného projektu, ale jeho existence či neexistence vyvolává externality mezi cílovými skupinami (včetně zaměstnanců daných organizací). Jednou z identifikovaných externalit je nejistota na trhu práce právě u zaměstnanců organizací (časově omezená pracovní smlouva), na straně uživatelů služeb pak vnímaná diskontinuita, která se projeví např. tím, že některé činnosti najednou skončí a všechna doporučení směřující k zapojení i dalších osob (šíření informací o projektu a dobré praxe) jsou znehodnocena. Též může dojít ke ztrátě motivace cílové skupiny projektu, vychladnutí navázaných vztahů a vazeb a/nebo ztrátě přehledu o situaci, zejména pokud je velmi dynamická. Tento aspekt bude nicméně dále zkoumán v dalších fázích šetření. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

Metody

63

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

3

Jaký lze identifikovat dopad  zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? 

Metody  dotazník 3.1 Jaké dopady má nastavení  expertní metody programu a oblastí podpory?  kvalitativní 3.2 Jaké konkrétní dopady pociťují výzkum cílové skupiny programu?

Respondenti potvrzují dopady nastavení programu a oblastí podpory na cílové skupiny. Hypotézy týkající se dopadů nastavení programu, možných negativních dopadů projektů a nezamýšlených dopadů projektů jsou podrobně rozpracovány v následujících evaluačních otázkách. Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

4

Jakým způsobem cílové  skupiny samy subjektivně vnímaly poskytnutou podporu? 

 

Metody  kvalitativní 4.1 V čem cílové skupiny vidí výzkum hlavní přínosy a limity projektu/ů realizovaných v rámci OP LZZ? 4.2 V čem konkrétně vidí cílové skupiny pozitiva a negativa nastavení programu? 4.3 Jaké přináší program konkrétní přínosy a ztráty? 4.4 Měl by být v něčem program nastaven jinak?

Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

5

Jaké lze nalézt  doklady/důkazy objektivně kladných a přínosných dopadů na cílové skupiny? 

Metody  dotazník 5.1 Jaké lze nalézt doklady/důkazy  expertní objektivně kladných a přínosných metody dopadů programu na cílové skupiny?  kvalitativní 5.2 Jaké lze nalézt doklady/důkazy výzkum negativních dopadů programu na cílové skupiny?

Dotazníkové šetření v předchozí fázi poskytlo informace o názorech zástupců organizací na přínosy programu na cílové skupiny. Jednalo se tedy o zprostředkovaný pohled. Respondenti hodnotili smysluplnost a účinnost OP LZZ jako nástroje řešení situace cílových skupin (viz evaluační otázka č. 13). Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

Metody

64

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

6

Jaké jsou příčiny těchto  dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány  kladně, resp. kým a za  jakých podmínek jsou vnímány kladně?

Metody  dotazník 6.1 Jaké jsou pozitivní dopady  expertní programu? metody 6.2 Kteří aktéři je hodnotí kladně?  kvalitativní 6.3 Za jakých konkrétních podmínek výzkum jsou dopady projektu hodnoceny kladně?

Evaluační otázka č. 6 se soustředí na pohledy jednotlivých aktérů na dopady programu, hlavní pozornost je ovšem nutné soustředit na cílové skupiny programu (nikoli na příjemce či experty na danou problematiku), otázku proto bude možné plně zodpovědět až v dalších fázích výzkumu. Z dotazníkového šetření je možné konstatovat, že zástupci organizací hodnotí podporu z OP LZZ a její účinky velmi pozitivně. H1 (6): Pohledy zástupců organizací a respondentů z řad cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. Hypotéza se potvrdila částečně. Odlišnosti lze hledat zejména u projektů první prioritní osy, u kterých je odlišně hodnocen přínos jednotlivých konkrétních školení pro každého jednotlivého respondenta z cílové skupiny. Hodnocení dopadů se liší zejména co do využitelnosti v praxi, v rámci pracovního zařazení a procesů v podniku. To je ovšem předpokládatelný výsledek. Při aproximaci výsledků je zřejmé, že pohled na pozitivní dopady projektů se výrazně neliší, a to s ohledem na skutečnost, že projekty (zejména ve třetí prioritní ose) mají charakter „poskytování služeb k řešení problémů“ a nevyžadují aktivní zapojení cílových skupin (viz též hypotéza H11 (1)). H2 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila. Tato hypotéza se potvrzuje částečně. Respondenti hodnotí OP LZZ jako smysluplný nástroj řešení situace cílových skupin, bez kterého by se situace zhoršila (podrobnosti jsou k dispozici ve 2. průběžné zprávě). Nicméně přestože celkový trend zůstává pozitivní, u sdružení a velkých podniků došlo k signifikantnímu poklesu podílu těch respondentů, kteří tvrdili, že OP LZZ „rozhodně představuje smysluplný způsob řešení“ a nárůstu počtu opatrnějších odpovědí („spíše souhlasí“). Respondenti také častěji upozorňují na nezamýšlené (negativní) dopady „rozmazlení“ cílové skupiny, které je důsledkem poskytování služeb zdarma v rámci projektu. S tím často také souvisí ztráta motivace a pasivita cílové skupiny, která jim komplikuje práci. Zároveň se častěji vyskytuje názor, že administrativní zátěž značně či přímo neúprosně roste, což může spojeno i se snahou podat více žádostí, tj. zajistit si dostatečné příjmy. Na straně druhé reflektují i pozitivní aspekty, které se projevují na kultuře organizace, komunikaci v organizaci, kdy dochází ke stmelení pracovního kolektivu a větší soudržnosti skupiny, iniciaci nápadů. H2a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami je pozitivní. Hypotéza se potvrdila částečně. Podrobnosti podle cílových skupin lze najít v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše). Lze nicméně shrnout, že hodnocení je dáno u každého respondenta (i cílové skupiny) zejména tím, zda se podařilo dosáhnout očekávaného dopadu. Přitom individuální očekávaný dopad se může lišit od deklarovaných dopadů projektu (včetně jejich vnímání příjemcem).

65

Hodnocení se zároveň liší podle prioritní osy. Tato hypotéza je tedy dále rozebrána níže (viz hypotéza 3a (6)). H2b (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle typu a velikosti organizace, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se jednoznačně potvrdila s ohledem na zjištění v rámci hypotézy H2 (6) H3 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se potvrdila částečně. Respondenti se neliší v hodnocení výroku, že OP LZZ je smysluplný nástroj řešení cílových skupin, ale jsou zde rozdíly v hodnocení výroku, že situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla poskytována intervence, se kterým častěji souhlasí zástupci ze třetí prioritní osy. H3a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami se liší podle prioritní osy, ve které byl realizován projekt, do kterého se zapojili. Hypotéza se potvrdila částečně. Rozdílnost se projevila zejména mezi cílovými skupinami zaměstnaných a bez zaměstnání. V návaznosti na evaluační otázku 1 je zřejmé, že hodnocení dopadů zaměstnanci je veskrze pozitivní, nicméně je třeba nepřehlížet i výtky směrem k přetížení a únavě často školených zaměstnanců vzhledem k nutnosti dohnat zameškanou práci (zameškanou kvůli účasti na školení). Např. zvyšování kvalifikace považují téměř bez výjimky za dlouhodobě pozitivní, i když v různé míře vzhledem k tomu, zda vedlo (nebo jsou přesvědčeni, že vedlo) k udržení práce, změně pozice nebo k povýšení. Naproti tomu u nezaměstnaných je de facto jediným kritériem skutečnost, zda se jim prostřednictvím projektu (resp. díky jeho absolvování a realizaci aktivit v rámci projektu) povedlo najít práci. V případě, že nedošlo k nalezení práce, je dopad hodnocen méně pozitivně až negativně. Je zde samozřejmě nutné brát v úvahu, že se často jedná o hodnocení spíše výsledků zapojení do projektu než dopadu, nicméně dlouhodobější informace jsou v rámci tohoto programového období OP LZZ ještě těžko zachytitelné a budou zjišťovány v dalších fázích výzkumu. Hodnocení se dále liší podle míry problematičnosti životní situace zástupců cílových skupin, což může (ale nemusí) zohledňovat status zaměstnání. Pokud je cílem projektů řešit nebo pomoci řešit problematickou životní situaci, pak jakýkoliv – byť sebemenší – úspěch je hodnocen jako pozitivní včetně jeho dopadů. Příkladem může být situace nezaměstnané matky postiženého dítěte nebo zaměstnance nelegálně šikanovaného ze strany zaměstnavatele, kterým se díky projektům dostalo odborné konzultace (např. právní). Lze konstatovat, že čím komplikovanější a komplexnější je životní situace, tím větší dopad a pozitivnější hodnocení dopadů lze nalézt. Tuto hypotézu potvrzuje i srovnání s respondenty nezasaženými projekty v obdobně problematických životních situacích. Nelze ale tvrdit, že by tyto osoby nebyly schopny své problémy řešit, resp. že projekty z OP LZZ jsou jedinou možností intervence. Otázkou tedy spíše je, zda intervence z OP LZZ vedla k dlouhodobému řešení problémů (byla udržitelná) a zda se podpořené osoby po skončení projektu opět nedostaly zpět do situace, ve které byly před intervencí. V rámci dalších šetření bude této problematice věnována zvýšená pozornost. H4 (6): Kladné hodnocení dopadů cílovými skupinami je dáno bezplatností získaných služeb.

66

Hypotéza se potvrdila částečně. Bezplatnost získaných služeb je vnímána různě s ohledem na míru povědomí o procesech „za službami“, tedy o projektu a programu. Část cílových skupin si např. vůbec není vědoma toho, že by šlo o činnosti v rámci projektu, resp. nedokáží „projekt“ identifikovat jako něco svým charakterem jiného od ostatních podobných nabízených služeb, přestože jsou např. dodržena pravidla publicity. Na úrovni podniků se zaměstnancům pletou školení placená zaměstnavatelem, školení z projektů z OP LZZ a případně z jiných projektů – vždy jde o „bezplatná školení v rámci zaměstnání“. Na úrovni poradenských služeb (zejména ve třetí prioritní ose) je situace obdobná; klienti často zaměňují aktivity projektu se sociálními službami podle zákona, a to proto, že je vše realizováno „s jednou paní“, resp. v rámci jedné instituce. To ale opět nelze připisovat nedostatečné publicitě nebo informovanosti – jde spíše o zbytnou administrativní formalitu v kombinaci s neznalostí ESF, OP LZZ a projektového řízení obecně. Aspekt bezplatnosti je tedy v tomto případě bezpředmětné zkoumat. Na straně druhé lze konstatovat, že u „informovaných zaměstnanců“ je zřetelně vnímána možnost proškolení většího množství kolegů, popř. že se dostalo i na něj samotného, a výjimečnost takovéto příležitosti, zejména pak v případech, kdy je v rámci organizace realizován první podobný projekt (tj. jde o výjimku). Hodnocení dopadů pak může být ovlivněno pozitivním způsobem. Zejména u respondentů hledajících práci (a tedy potenciálně i s problémy s dluhy) je pak evidentní, že bezplatnost je pro ně důležitý aspekt, a to zejména proto, že žádné prostředky nemají, a tedy nic zaplatit nemohou, a nejsou ochotni, což se potvrzuje v případech osob nezasažených. Jakékoli forma přímé podpory (např. proplacení cestovného na rekvalifikační kurz) je vítána a z pochopitelných důvodů hodnocena kladně. Z dlouhodobého hlediska ale hrozí, že případné opakované školení a získávání služeb zdarma povede ke ztrátě motivace a příp. i disciplíny co do plnění závazků, viz výše např. odpověď na EO1.1 Přesto platí hodnocení dopadů podle hypotézy 3a (6) výše a bezplatnost je jen jedním z faktorů. Č.

Evaluační otázka

7

Jaké lze negativní jednotlivých podpory?

Podotázky

identifikovat  dopady oblastí  

Metody  dotazník 7.1 Jaké lze identifikovat negativní  expertní dopady toho, jak byl nastaven metody OP LZZ a jednotlivé oblasti  kvalitativní podpory? výzkum 7.2 Kteří aktéři je hodnotí jako negativní? 7.3 Jaké mohou být negativní dopady projektů?

Evaluační otázku č. 7 lze hodnotit jednak v kontextu dopadu projektů na cílové skupiny, jednak v kontextu dopadů nastavení programu a oblastí podpory. Respondenti byli v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci dotázáni, zda mají projekty OP LZZ nějaké negativní dopady na účastníky projektů a na jejich organizaci. V rámci kvalitativního šetření byly hypotézy rozšířeny. H1 (7): Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. Hypotéza se potvrdila. Otázka týkající se negativní dopadů projektů na cílové skupiny a organizace byla v rámci dotazníkové šetření otevřená, její odpovědi je tedy nutné analyzovat kvalitativně. Lze shrnout, že respondenti identifikují určité dopady projektů, které hodnotí jako negativní jak

67

v kontextu situace cílových skupin (např. negativní vliv na motivaci jedinců), tak v kontextu fungování organizace (např. nárůst administrativy). V rámci kvalitativních šetření se tyto negativní dopady (resp. opět v některých případech spíše negativní výsledky) projevily zejména u zaměstnanců, a to v případech, kdy jim projektové aktivity (školení) kolidovaly s pracovními povinnostmi. Přitom se očekávalo, že „odvedou svou běžnou práci“ a ještě se zúčastní školení. Tento jev je ale možné generalizovat na jakékoli školicí aktivity či obecně aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojů, není specifický pro projekty z OP LZZ. Výjimkou by samozřejmě byla situace, kdy je školení v rámci projektu zdarma a provádí se, ale nemá pro zaměstnance žádnou přidanou hodnotu, jde pouze o „projekt pro projekt“, případně zbytečné přetěžování školením. Dále byla jako negativum u různých cílových skupin uváděna skutečnost, že si v době běhu kurzu (resp. jejich zapojení do projektu) nemohou přivydělat, což je nutné pokládat za výrazný problém, a to zejména, když jde o uchazeče o práci. Dále byly – i v tomto kontextu – jako negativní hodnoceny prostoje a zdržení, které neúměrně prodloužily dobu zapojení do kurzu (projektu). Přitom očekávání byla prostá – rychlé zapojení, rychlé získání (re)kvalifikace, rychlé nalezení nové práce. Opět hodnotíme tento negativní dopad jako klíčový, kdy je třeba i nezaměstnané vnímat jako osoby s nedostatkem času a kde jakýkoli signál tohoto typu minimálně snižuje motivaci. Z dlouhodobého pohledu je nyní nejasné, zda zapojení do projektu s „plným financováním“ (např. jízdné na kurz a domů, jídlo po celý den, kurz zdarma) povede v budoucnu k nechuti zapojit se do jiných činností (i neprojektových), které tuto přímou podporu nenabídnou. Z kvalitativního šetření nicméně vyplývá, že zejména u skupiny žadatelů o práci bez dalších příjmů je každý výdaj vnímán negativně (resp. jako „nemožný“), takže jde o pravděpodobný dopad, který bude ale nutné dále zkoumat v dalších fázích výzkumu. Nezasažené osoby se přitom ve vnímání výdajů od zasažených neliší. Rozdíl je možné najít pouze v důsledcích této „nechuti k investici“ – nezasažení díky tomu často silněji vnímají situaci jako bezvýchodnou, výdaje jako bariéry a v kombinaci s např. (vnímanou) nemožností nalezení uplatnění na trhu práce upadají do pasivity, rezignace a izolace. Určité vodítko dávají i odpovědi respondentů dotazníkového šetření (příjemců podpory) týkající se nastavení OP LZZ, konkrétně zda podle respondentů má nastavení programu a oblastí podpory nějaké negativní dopady na cílové skupiny a zda vymezení podporovaných aktivit odpovídá potřebám cílových skupin. V nastavení programu jsou spatřovány určité problémy (vymezení cílových skupin, vymezení žadatelů), nicméně ty nebyly u cílových skupin a priori vnímány, a to až na případ, kdy striktní vymezení cílových skupin u projektů znemožnilo participovat i jiným skupinám (do projektu pro osoby nad 50 let se nemohli zapojit uchazeči o práci jen o málo nižšího věku). H2 (7): Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Menší část respondentů dotazníkového šetření souhlasí s tím, že vymezení cílových skupin má negativní dopad na cílové skupiny, vymezení podporovaných činností neodpovídá potřebám cílových skupin a vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje organizace při podávání projektů. Tuto skutečnost se nepodařilo v rámci kvalitativního šetření potvrdit, a to až na skutečnosti uvedené v hypotéze H1 (7) výše, které jsou částečně dány nastavením programu, ne projektu. Z pohledu nezasažených je pak nastavení programu a oblastí podpory irelevantní, resp. projevit se

68

může pouze zprostředkovaně, a to v (ne)existenci a (ne)dostupnosti služeb poskytovaných v rámci projektu příjemce, se kterým se nezasažený dostal do styku. H3 (7): Hodnocení negativního dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. Mezi respondenty dotazníkového šetření z různých prioritních os existují statisticky významné rozdíly ve vymezení podporovaných činností, které mají negativní dopad na cílové skupiny, a ve vymezení žadatelů, které omezuje organizace. Neprokázaly se ale statisticky významné rozdíly v tvrzení, že vymezení cílových skupin v OP LZZ má negativní dopad na cílové skupiny. V rámci kvalitativního šetření byl zjištěn rozdíl mezi prioritními osami, nicméně ten je opět odvozen od pozice zaměstnanec vs. žadatel o práci, tedy od projektových aktivit. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

8

Jaké jsou příčiny těchto  dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány  negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou  vnímány negativně? 

Metody  dotazník 8.1 Jaké jsou negativní dopady  expertní jednotlivých oblastí podpory? metody 8.2 Jaké jsou příčiny těchto  kvalitativní negativních dopadů? výzkum 8.3 Kteří aktéři je hodnotí negativně? 8.4 Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny negativně?

Tato evaluační otázka bude zodpovězena podrobněji v dalších fázích šetření, v současné době byly hypotézy spojeny s otázkou č. 7. Č.

Evaluační otázka

9

Jaké lze nezamýšlené jednotlivých podpory?

Podotázky

identifikovat  dopady oblastí 

Metody  dotazník 9.1 Jaké lze identifikovat  expertní nezamýšlené dopady toho, jak byl metody nastaven OP LZZ a jednotlivé oblasti  kvalitativní podpory? výzkum 9.2 Za jakých podmínek dochází k těmto nezamýšleným dopadům?

Na evaluační otázku č. 9 bylo možné částečně odpovědět na základě výstupů z dotazníkového šetření. Nezamýšlené dopady programu můžeme vysledovat ve změnách, ke kterým dochází v organizaci v důsledku realizace projektu z OP LZZ. Dále byly hypotézy rozšířeny o zjištění z kvalitativního šetření. H1 (9): V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Příkladem může být skutečnost, že v organizacích realizujících projekty dochází k navýšení počtu zaměstnanců, i když to není původně zamýšleným cílem programu. H2 (9): Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt.

69

Tato hypotéza byla potvrzena. Změny, které se projevují v organizacích (zamýšlené i nezamýšlené), se většinou liší podle prioritní osy programu (podrobně viz kapitola Vliv projektů na organizaci ve 2. průběžné zprávě). H3 (9): Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Hypotézy se potvrdily. Byl identifikován minimálně jeden nezamýšlený dopad, a to u různých cílových skupin. Jde o „sociální kontakt“, resp. možnost sdílet informace a zkušenosti ve skupině se stejnou charakteristikou. Většina respondentů se dostala do situace, kdy měla nejen možnost mluvit o svých problémech, o svých osudech a zkušenostech, ale i vyslechnout cizí životní osudy. Vzájemným porovnáním pak byli schopni jednak získat nové „návody jak na to“ (know-how, příklady dobré praxe, resp. jejich přenos), ale také získali potřebnou jistotu v tom, že ve stejné či podobné situaci nejsou sami (a v neposlední řadě případně i to, že na tom nejsou nejhůř). V případě zaměstnanců byly zmiňovány případy, kdy se lidé v rámci velké firmy měli vůbec možnost setkat (jinak by neměli příležitost) nebo kdy – zejména v rámci kurzů měkkých dovedností v menších podnicích – měli možnost své kolegy poznat „jinak“, tj. v jiném než čistě pracovním kontextu, což bylo hodnoceno pozitivně. Tyto sociální kontakty, resp. jejich posilování, jsou přitom jednou ze základních charakteristik sociální inovace, což potvrzuje pozitivní charakter dopadu. Pozitivní (nezamýšlený) efekt zaměstnanci spatřovali také ve zlepšení vztahů na pracovišti a kultury firmy. Tento aspekt je přitom možné vysledovat ve většině skupin se společnou charakteristikou, ať již jde o skupiny fyzicky se scházející nebo komunikující v rámci různých tematicky zaměřených webových portálů (např. zaměřených na dílčí zdravotní problémy, životní situace, hobby apod.). Jeho nezamýšlenost je tedy ve vztahu k definovaným a popsaným cílům projektu, obecně ho lze předpokládat a příjemci s ním jsou často srozuměni a/nebo s ním počítají; je tedy „nezamýšleným, ale předpokládatelným“ dopadem. Poslední z identifikovaných nezamýšlených dopadů se projevil v cílové skupině dlouhodobě nezaměstnaných. V některých projektech došlo ke spolupráci s dalšími institucemi (obce, Úřad práce), takže respondenti se v rámci projektu např. zapojovali do institutu veřejné služby (došlo k aktivizaci cílové skupiny). V případě osob nezasažených je přitom častým jevem právě absence tohoto „sociálního kontaktu“, která se často projevuje rezignací na řešení problémové situace (a jejím následným zhoršením). Opět ale nelze tvrdit, že by projekty byly jediným možným řešením. Jejich ve většině případů velmi individuální a zároveň skupinový přístup se ale ukazuje jako velmi efektivní řešení, a to minimálně z krátkodobého pohledu (udržitelnost bude třeba zkoumat v další fázi šetření). H3a (9): Projekty v OP LZZ mají rozdílné nezamýšlené dopady na cílové skupiny podle prioritní osy. Hypotéza se potvrdila částečně. Identifikované rozdíly vycházejí z povahy projektů a jejich aktivit, nicméně mají společnou charakteristiku – jde o sociální kontakt a přenos know-how a dobré praxe. H4 (9): Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na cílové skupiny. V návaznosti na předchozí hypotézu lze generalizovat, že díky programu se v rámci projektů tvoří „sociální mikroklima“ s různou „trvanlivostí“ (udržitelností) a že obdobné procesy probíhají na úrovni žadatelů (organizací). Tato skutečnost je markantní zejména u třetí prioritní osy, kde má přímou vazbu na rozvoj a budování kapacit neziskového sektoru v ČR. V této souvislosti by v rámci této studie bylo zajímavé zohlednit výstupy zakázky Ministerstva pro místní rozvoj zaměřené na nestátní neziskové organizace v ČR, jejíž výstupy by měly být minimálně zadavateli k dispozici zhruba

70

v 1. čtvrtletí roku 2012. Z pohledu nezasažených může být důležitá skutečnost, že příjemci (organizace) v případě rozšíření kapacit a množství nabízených služeb mohou uspokojit větší počet osob z cílových skupin a – v případě zajištění dodatečných zdrojů – zahrnout tak i osoby, které jinak do projektu zahrnout nemohou (např. z důvodů nesplnění kritérií pro zapojení do projektových aktivit). Č.

Evaluační otázka

Podotázky

10

Jak lze tyto nezamýšlené  dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich  lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory?  

Metody  dotazník 10.1 Které z nezamýšlených dopadů lze  expertní hodnotit pozitivně a které negativně? metody 10.2 Jak dopady nastavení podpory  kvalitativní hodnotí jednotliví aktéři (kým jsou výzkum hodnoceny jako pozitivní/negativní) a za jakých specifických okolností? 10.3 Jaké byly příčiny nezamýšlených dopadů nastavení podpory? 10.4 Jaké z toho lze vyvodit závěry a doporučení pro budoucí poskytování veřejné podpory?

Evaluační otázka č. 10 se soustředí na nezamýšlené dopady programu a navazuje na otázku č. 9. Částečně je na ni možné nalézt odpověď ve výstupech z dotazníkového šetření, ovšem ty poskytují informace pouze o příjemcích podpory a o jejich pohledu na problematiku. V otázce změn v organizacích je hodnocení různé, převažuje ale pozitivní hodnocení (např. změny ve fungování organizace). Je pravděpodobné, že hodnocení nezamýšlených dopadů projektů se bude lišit mezi zástupci organizací a zástupci cílových skupin, dále i podle prioritních os. H1 (10): Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Zástupci organizací v různých prioritních osách se liší v hodnocení změn, ke kterým došlo v důsledku realizace projektů. Podle prioritních os se dají vysledovat i určité tendence v odpovědích na otevřené otázky týkající se negativních dopadů projektů na organizace a cílové skupiny, určitá témata se ale objevují napříč prioritními osami (nárůst administrativy jako negativní dopad na organizace, motivace cílových skupin jako negativní dopad projektů). Na tuto evaluační otázku bylo v této fázi výzkumu odpovězeno v návaznosti na hypotézy u otázky č. 9. Č. 11

Evaluační otázka

Podotázky  11.1 Jakou konkrétní změnu pociťují Jakou přinesl program organizace poskytující podporu? konkrétní změnu?  11.2 Jakou změnu pociťují cílové skupiny?  11.3 Jak se změnila jejich situace po

71


Č.

Evaluační otázka

Podotázky využití podpory z programu?

12

Jak se ve výsledku změnily  životy účastníků projektů? Lze u těchto změn najít  podobnosti (a uspořádat je podle nich do skupin, typů) nebo společného jmenovatele (kromě samotné pomoci z ESF  prostřednictvím programu OP LZZ)?

Metody

 12.1 Jaké změny pociťují cílové skupiny  a pracovníci organizací? 12.2 Co se konkrétně díky projektu změnilo v jejich životě (nalezení práce, změna zaměstnavatele, změna pracovní pozice či pracovního zaměření, nová náplň práce atd.)? 12.3 Jak jednotliví účastníci projektů hodnotí tuto změnu?

dotazník kvalitativní výzkum

Evaluační otázky č. 11 a 12 se soustřeďují na konkrétní změny, které program přinesl v životech jeho účastníků. Respondenti v rámci dotazníkového šetření odpovídali na otázky, jakým způsobem mění projekty z OP LZZ situaci organizací, které realizují projekty. Respondenti odpovídali na blok otázek, v čem konkrétně došlo v jejich organizaci ke změně v důsledku realizace projektu. H1 (11, 12): V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti tvrdí, že dochází k určitým změnám ve fungování organizace, počtu zaměstnanců organizace, nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny, možnostech organizace zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny a zaměřit se na novou cílovou skupinu, možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace a objemu administrativní zátěže pro organizaci. Srovnání nikdy v OP LZZ nepodpořených žadatelů (organizací) s organizacemi příjemců je uvedeno v kapitole 3.2. H2 (11, 12): Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. Tato hypotéza se většinou potvrdila a ve většině otázek se odpovědi organizací liší podle jejich velikosti, právní formy, prioritní osy, ve které projekt realizují, a podílu finančních zdrojů z OP LZZ. Srovnání nikdy v OP LZZ nepodpořených žadatelů (organizací) s organizacemi příjemců je uvedeno v kapitole 3.2. Otázky týkající se konkrétních změn na cílové skupiny jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. Průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

13

Nakolik účinně dosaženo výsledků?

Podotázky  13.1 Jaká je reálná účinnost výsledků bylo programu?  13.2 Bylo dosaženo vytyčených cílů programu?

72


Respondenti z řad příjemců se v rámci dotazníkového šetření vyjadřovali k tomu, nakolik pokládají OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj pro řešení situace cílových skupin a nakolik odpovídá nastavení OP LZZ potřebám organizací a cílových skupin. H1 (13): Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. Tuto hypotézu výsledky dotazníkového šetření potvrzují, respondenti ve valné většině s tímto tvrzením souhlasí. V návaznosti na změnu u hypotézy H2 (6) je možné potvrdit tuto hypotézu jen částečně, a to vzhledem ke zjištění, že u sdružení a velkých podniků došlo k signifikantnímu poklesu podílu těch respondentů, kteří tvrdili, že OP LZZ „rozhodně představuje smysluplný způsob řešení“ a nárůstu počtu opatrnějších odpovědí („spíše souhlasí“). H2 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi zástupci organizací realizujícími projekty v různých prioritních osách. Tato hypotéza se nepotvrdila. V hodnocení výroku nejsou statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. Rozdíly byly identifikovány na úrovni typu a velikosti organizace. H3 (13): Respondenti z cílových skupin považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení své situace. Tato hypotéza se potvrdila částečně. Mezi respondenty byla identifikována relativně velká skupina těch, kteří „evropské projekty“ včetně těch v OP LZZ považují za neúčinný a neefektivní mechanismus. Jde ve většině případů o „ideový rozpor“, kdy je zároveň vyjadřován nesouhlas s přerozdělováním veřejných financí. Svou roli hraje též přesvědčení, že výběr projektů není transparentní (resp. je netransparentní). Častěji se s touto kritikou setkáváme u dvou cílových skupin: 1) u zaměstnanců, zejména managementu podniků, kteří vnímají tyto vázané zdroje sice jako přínos pro firmu, ale dokázali by si je představit lépe investované, např. i vzhledem k výhradám vůči zpožděním projektů a jejich striktnímu nastavení (zejména kvůli sepsání žádostí před velmi dlouhou dobou a posunech v prioritách podniku v mezidobí) a 2) u žadatelů o práci a nezaměstnaných, kteří věcně konstatují, že „by ty peníze měli dostat oni“; jsou si sice vědomi projektového záměru a směřování aktivit např. k získání kvalifikace, projekt většinou hodnotí jako úspěšný (z tohoto pohledu), ale přesto by uvítali přímou podporu nebo získání pracovního místa než tento zprostředkovaný servis. U ostatních cílových skupin je smysluplnost a účinnost primárně navázána na výsledek a dopady, tj. pokud pomůže řešit jejich problémy (a nikdo jiný je neřešil), jde o účinné řešení (a tedy i projekt). H4 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi respondenty z cílových skupin v různých prioritních osách. Tato hypotéza se potvrdila. Rozdíly lze identifikovat (v návaznosti na zjištění viz hypotéza 3 (13)) zejména mezi zaměstnanci podniků a respondenty ve třetí prioritní ose. Otázky týkající se účinnosti u cílové skupiny jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. Průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

Metody

73

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

14

Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak?



  

14.1 Jaká je udržitelnost výsledků? 14.2 Jaké jsou nutné podmínky pro to, aby byly výsledky udržitelné? 14.3 Je možné nějak udržitelnost zvýšit? 14.4 Jaké jsou bariéry pro udržitelnost výsledků?


Téma udržitelnosti výsledků bylo zmíněno v souvislosti s evaluační otázkou č. 2 (hypotézy v otázce naplnění cílů programu), a to jak v souvislosti s oblastí rozvoje lidských zdrojů, tak sociálního začleňování a integrace. Kromě těchto dvou aspektů lze nepřímo využít i zjištění z dotazníku mezi příjemci i nepodpořenými. Respondenti z řad příjemců zejména ve třetí prioritní ose odpověděli, že bez projektů OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, což ukazuje na nutnost kontinuální intervence a nízkou udržitelnost minimálně v této oblasti. Otázky týkající se udržitelnosti jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. Průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

15

Bylo by možné výsledků  dosáhnout účinněji jinými prostředky?  

Metody  expertní 15.1 Představuje OP LZZ účinný metody a efektivní nástroj řešení situace  kvalitativní cílových skupin? výzkum 15.2 Existují jiné nástroje využitelné pro řešení situace cílových skupin? 15.3 Byly by účinnější a efektivnější?

Tato evaluační otázka přímo navazuje na otázku č. 13 a je v současné fázi výzkumu řešena společně s touto otázkou. Otázky týkající se účinnosti jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. Průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

16

Co by se stalo, pokud by  nebyla intervence realizována? Co je u intervence klíčové, bez čeho by tato negativní změna byla největší?

Metody  dotazník 16.1 V čem konkrétně by se  expertní u cílových skupin/organizací metody projevilo neposkytování podpory  kvalitativní z OP LZZ? V čem nejvíce? výzkum

Dopady nerealizování intervence lze sledovat jednak u konkrétních cílových skupin (jednotlivců), jednak u organizací poskytujících intervenci. Na dopady nerealizování intervence na cílové skupiny

74

dává dotazníkové šetření částečně odpověď v otázce smysluplnosti OP LZZ. Respondenti se vyjadřovali k tvrzení, zda by se zhoršila situace cílových skupin, pokud by nebyly realizovány projekty z OP LZZ. Hypotézy byly dále rozšířeny o zjištění z kvalitativní části šetření. H1 (16): Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. Tato hypotéza se potvrdila. Z pohledu zástupců organizací jsou projekty z OP LZZ zásadní, pokud se situace cílových skupin nemá zhoršit. Na tom se shodnou jak podpořené, tak nepodpořené organizace. Dopady na organizaci lze odhadnout zejména ze skutečnosti, jaký podíl představují finance z OP LZZ v celkovém objemu zdrojů určených pro řešení situace cílové skupiny (viz dále hypotéza H4 (16). Z pohledu cílových skupin není závěr jednoznačný vzhledem k rozdílům podle prioritních os, nicméně lze konstatovat, že by se (v různé míře) zhoršila. H2 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména respondenti, jejichž projekt je realizován ve třetí prioritní ose. Zde je také možné vysledovat největší změny v charakteru příjemců co do jejich velikosti (více zaměstnanců), rozvoje kapacit organizace, změn ve struktuře organizace apod. Obdobná zjištění přineslo i kvalitativní šetření. U zaměstnanců je častěji realizace projektu vnímána jako „nice-to-have“ (je skvělé to mít), a tedy případná nerealizace neznamená (s výjimkami) okamžitě např. propuštění nebo zásadní změnu. Přitom z pohledu managementu je samozřejmě role rozvoje lidských zdrojů vnímána intenzivněji a role projektu jako důležitější, a to zejména s ohledem na nutnost do oblasti rozvoje lidských zdrojů ve firmě investovat, byť i jen v minimální míře. Na straně uchazečů o práci je možné rozpoznat jistou „mentální provázanost“ se státem garantovaným balíkem služeb pro nezaměstnané, tj. že v případě nerealizace projektů by byly jiné nástroje, které by zajistily něco podobného, i když v jiném rozsahu nebo kvalitě. Zcela odlišně je možné vnímat postoje ve třetí prioritní ose, v níž minimálně na úrovni vzniklých lokálních sítí (zejména) neziskových organizací neexistuje alternativa. Případné nefinancování z OP LZZ by v tomto případě mohlo vést k závažným sociokulturním dopadům (především pokud by šlo o rychlou změnu způsobu financování, a to vzhledem ke struktuře financování organizací v této prioritní ose, kde kromě financí z OP tvoří vysoké procento dary a sponzorství a menší část vlastní zdroje z výdělečné činnosti, viz 2. průběžná zpráva). Tato skutečnost je artikulována i respondenty z těchto cílových skupin, a to v návaznosti na dílčí životní situace a dopady projektů/intervencí na ně. Při zohlednění výsledků šetření mezi nezasaženými projekty z OP LZZ je pak nutné zdůraznit, že zejména u skupin vymezených konkrétním problémem (např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby bez přístřeší, drogově závislí ad.) dochází při neřešení problému včas ke zhoršení vždy. Důvodem je kumulace problémů, zejména pak postupné zadlužování a zhoršování zdravotního stavu včetně psychické stránky a motivace. Jakákoli intervence je pak nutně krokem pozitivním směrem, minimálně pak oddálením, když ne přímo vyřešením, kritické životní situace dané osoby. I krátkodobé zlepšení může tedy být hodnoceno jako úspěch intervence. H3 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace.

75

Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména zástupci malých organizací a sdružení (projevuje se zde souvislost s prioritní osou, ve které organizace realizuje projekt). H4 (16): Činnost organizací v řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. Hypotéza 4 (16) se jednoznačně potvrdila. Z výpovědí respondentů lze usuzovat, že organizace jsou často finančně naprosto závislé na zdrojích z programu. Ze srovnání první a druhé vlny dotazníkového šetření ale vyplývá, že se mezi dvěma vlnami dotazníků změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využívají pro řešení situace cílových skupin. Ve druhé vlně šetření ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí . To znamená, že se podíl prostředků z OP LZZ snížil. H5 (16): Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Tato hypotéza se nepotvrdila. V oblasti činností zaměřené na cílovou skupinu není statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými osami. Mezi osami ovšem existují ovšem rozdíly v tom, zda a jaké další zdroje mají organizace k dispozici. Tato hypotéza se potvrdila porovnáním dvou vln dotazníkových šetření, kdy byly zjištěny signifikantně významné rozdíly u respondentů, jejichž organizace realizují projekt/y v prioritní ose 1 či ve více prioritních osách. Trend je přitom stejný jako v případě srovnání za celý soubor (viz hypotéza H4 (16)) – v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. H6 (16) V případě nerealizace intervencí by si organizace nebyly schopny zajistit jiné prostředky na práci s cílovými skupinami. Hypotéza se nepotvrdila. Většina nepodpořených v rámci dotazníkového šetření uvedla, že jejich organizace využívá zejména vlastní zdroje z výdělečné činnosti (62 % odpovědí), dále pak dary, různé dotace z jiných zdrojů, sponzorství a jiné zdroje. 75 % nepodpořených organizací využívá maximálně dva zdroje (jeden zdroj financování využívá 54 % organizací, dva zdroje využívá 21 % organizací). Je tedy pravděpodobné, že by byly schopny zajistit si (dílčí) financování. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

17

Jsou v programu zahrnuty  všechny cílové skupiny? 

18

Neexistují skupiny, které  jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je  do OP LZZ zapojit? Nakolik  by to bylo účelné a účinné?

Metody  dotazník 17.1 Jsou v OP LZZ všechny cílové  expertní skupiny, které potřebují podporu na metody trhu práce?  kvalitativní 17.2 Chybí některé cílové skupiny? výzkum 18.1 Na jaké skupiny OP LZZ  nesměřuje?  18.2 Je možné je dodatečně zapojit? 18.3 Nakolik by to pomohlo řešit jejich  situaci a problémy?

dotazník expertní metody kvalitativní výzkum

Na základě výstupů z dotazníkového šetření bylo možné již v rámci 2. průběžné zprávy odpovědět na evaluační otázky č. 17 a 18 z pohledu zástupců organizací. Respondenti byli přímo dotázáni,

76

zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti a které skupiny v OP LZZ případně chybí. V rámci kvalitativního šetření byly tyto hypotézy dále zpřesněny a rozšířeny. H1 (17, 18): Ve společnosti existují cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací identifikovali některé skupiny, které jsou z jejich pohledu v OP LZZ opomíjeny (senioři, děti a mládež, osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, lidé středního věku od 30 do 40, krátkodobě nezaměstnaní atd.). V rámci kvalitativního šetření se potvrdilo, že dílčí životní situace nejsou rozpoznány formou cílové skupiny v rámci OP LZZ, což může znesnadňovat jejich podporu. Jako jednu z těchto skupin lze uvažovat zadlužené, přičemž zdaleka nejde pouze o vzdělávání ve finanční gramotnosti nebo o právní poradenství. Ze seznamu vzešlého z dotazníkového šetření výše je možno zmínit zejména skupinu dětí a mládeže (do 15 let), která je již nyní de facto cílovou skupinou OP LZZ, a to prostřednictvím podpory směřované na jejich rodiče, nicméně zejména ve třetí prioritní ose (sociální integrace a začleňování) je význam této skupiny nedoceněn. Obdobně skupina absolventů (nejen vysokých škol) je potenciálně pokryta uchazeči o práci, nicméně má speciální potřeby, a skupina dobrovolníků by zase mohla vytvořit komplementární prvek pro rozvoj sociálního podnikání, kde je jejich účast na chodu sociálního podniku vyžadována (viz definice sociálního podniku ve výzvě č. 30 OP LZZ [Výzva pro předkládání]). V rámci dotazníkového šetření mezi nepodpořenými byly identifikovány následující skupiny: senioři, různé skupiny zaměstnanců (zaměstnanci malých organizací, zaměstnanci podniků, které jsou nevlastní vinou v dluzích vůči státu, zaměstnanci velkých podniků) či OSVČ; třetí souhrnnou skupinu představují osoby s různou formou zdravotního či mentálního postižení (osoby s duševním onemocněním, osoby s mentálním postižením a kombinovaným postižením, osoby po mozkové mrtvici) a osoby pečující o tyto skupiny; dále byla uvedena cílová skupina dětí. Identifikované cílové skupiny se částečně překrývají, jako celek pak dále potvrzují hypotézu. H2 (17, 18): Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle toho, v jaké ose realizují projekt. Tato hypotéza se v dotazníkovém šetření nepotvrdila, neukázaly se statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. Tomuto tématu se ale částečně věnovala i otevřená otázka, zda jsou nějaké projekty, které nejsou v rámci OP LZZ realizovatelné. Někteří respondenti uváděli jako důvod právě vymezení cílových skupin. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

19

Jaké jsou příčiny toho, že se  některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec a nebo že se zapojí, ale brzy odpadají? Za jakých  podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro  ně OP LZZ přínosné ve

Metody  dotazník 19.1 Jaké jsou příčiny  expertní nezapojení/odpadnutí jedinců metody z cílových skupin z programu (resp.  kvalitativní projektu)? výzkum 19.2 Jaké by musely být podmínky, aby se tyto skupiny zapojily/udržely se v OP LZZ? Jak by to bylo pro tyto skupiny přínosné v porovnání se zapojenými

77

Č.

Evaluační otázka Podotázky srovnání s ostatními skupinami? skupinami příjemců pomoci z OP LZZ?

Metody

V evaluační otázce č. 19 byla v rámci dotazníkového šetření věnována pozornost pouze v rovině zaměřující se na cílové skupiny a jejich nezapojení se do programu či odpadnutí z něj. Zástupci organizací byli dotazováni, zda měli problémy s některými cílovými skupiny a jejich zapojením do projektu, o jaké konkrétní skupiny se jednalo, jaké byly důvody jejich nezapojení a jak danou situaci organizace řešila. Na základě kvalitativního šetření (rozhovory, fokusní skupiny) byly dále rozšířeny hypotézy, a to zejména s ohledem na doplnění zkušeností respondentů na bázi „peer-topeer“. H1 (19): Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací potvrzují, že v některých případech je obtížné cílové skupiny do projektu zapojit. Výsledky druhé vlny se od první neliší. H2 (19): Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. Tato hypotéza se potvrdila, větší problémy zapojit jedince do projektů mají organizace realizující projekty ve druhé a v třetí prioritní ose, což je pochopitelné, neboť v první prioritní ose jde většinou o firmy, jejichž cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, u kterých lze předpokládat vyšší motivaci. H3 (19): Zapojení do projektu vyžaduje získání informace o projektu a jeho obsahu. Tato hypotéza se potvrdila. Jako problematické se u některých respondentů ukázalo zejména získání informací o existenci takového projektu. V mnoha případech vypověděli, že kdyby o takové možnosti věděli dříve, že by ji určitě využili, a to zejména respondenti ve třetí prioritní ose (viz hypotéza 2 (19) výše). Obdobně reagují i nezasažení projekty z OP LZZ, i když řada z nich zároveň otevřeně prohlašuje, že např. o další vzdělávání nebo rekvalifikaci vlastně nemá zájem a aktivně si tedy informace nezjišťovali. Zlepšení povědomí o projektech a schopnost informovat veřejnost (ve smyslu „každého“ v dosahu projektu, s ohledem na šíření informací i mezi známými, v rodině apod.) je tedy jistě téma, které je možné dále rozvíjet i na úrovni podpory ze strany řídicího orgánu či zprostředkujícího subjektu. Návodné je pak zcela nevinný dotaz jedné respondentky, jestli si může někde najít všechny projekty, do kterých by se mohla (v rámci dané problematiky) zapojit, získat pomoc a podporu. Seznam projektů nebo mapu projektů na webu ESFCR.cz ji přitom opravdu nelze doporučit. Identifikace subjektu, který se danou problematikou zabývá, a případně zapojení se do dílčího projektu jeho prostřednictvím, je tedy jeden z mála možných postupů, jak se lze proaktivně zapojit. Cílové skupiny tak byly často překvapeny, od koho informaci získaly, resp. od koho ne, přestože by ji tam očekávaly. Z opačné strany lze samozřejmě identifikovat různé postupy a informační kanály, kterými se snaží příjemci cílové skupiny oslovit, od letáků až po dlouhodobé kontakty např. na úrovni nemocnic a jiných institucí (včetně Úřadu práce, na jehož schopnost informovat ale byly spíše negativní reakce). Zmapování šíření informací o projektech by ale vyžadovalo oddělené šetření v rámci jiné zakázky (např. v rámci publicity).

78

H4 (19): Zapojení do projektu vyžaduje motivaci a očekávání cílové skupiny. Hypotéza se potvrdila částečně. Motivace a očekávání, která prvotní informace naplní, jsou důležitým prvním krokem pro zapojení se do projektu; negativní roli ale může hrát restriktivní pojetí cílových skupin. Zejména skupina osob nad 50 let může negativně reagovat na projekt zaměřený pouze na ně (z prostých psychologických důvodů) nebo naopak znemožní zapojení osob, kterým je 49 let. Obdobně negativně mohou působit projekty „pouze pro Romy“, a to i s ohledem na krizí vyvolanou vyšší nezaměstnanost a tím i na vyšší citlivost na tzv. „pozitivní diskriminaci“. Obecně ale platí, že je mimo jiné nutné překonat případné prvotní obavy „říci si o pomoc“, což je bariérou např. u projektů zaměřených na poradenství. Obdobně jsou na tom ale i projekty nabízející individualizované vzdělávací programy. V případě nezájmu cílové skupiny (např. kvůli rezignaci na řešení vlastní situace a na možnost změny) je zapojení nemožné, což ve svých výpovědích dokladují i nezasažení respondenti. Problémy se zapojením samozřejmě nejsou významné u zaměstnanců (viz hypotéza 2 výše), a to s jednou výjimkou: tou je management, zejména vyšší až střední (podle velikosti podniku). Opakovaně se ukázalo, že se aktivit projektu zaměřeného na školení (rozvoj lidských zdrojů) nakonec nezúčastnilo vedení společnosti a vyšší management, a to prostě proto, že „měli důležitější práci“, resp. nepovažovali dané školení za dostatečně prioritní. Podle sdělení cílové skupiny zaměstnanců pak mohlo dojít až k paradoxní situaci, kdy byl proškolen nižší management s cílem být schopen zefektivnit procesy nebo lépe vést své podřízené, ale jejich nadřízení školením neprošli, nezískali stejný vhled a tím skončil celý proces rozvoje lidských zdrojů de facto bez zásadních výsledků (popř. i dopadů) na firmu. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

20

Do jaké míry je vhodně  nastaven systém monitorování,  sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve  vztahu ke zjištění skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?

Metody  expertní 20.1 Jak vhodně je nastaven systém metody monitorování programu?  dotazníkové 20.2 Jak vhodně je nastaven systém šetření sebehodnocení programu? 20.3 Jak vhodně je nastaven systém externího hodnocení programu?

Na základě dílčích zjištění z kvalitativního šetření lze konstatovat, že základním nedostatkem monitorovacího systému je úplná absence vazby mezi řídicím orgánem a cílovou skupinou na úrovni podpořených osob. Jestliže příjemci (organizace) jsou nuceni vykazovat a prokazovat vykazování každé účasti každé jednotlivé osoby (v některých případech včetně uzavření smlouvy s danou osobou), pak je ve 21. století zcela nepochopitelné, že se tak děje bez provázání na monitorovací systém. Existence papírových záznamů u příjemců je zcela nepoužitelná pro monitorování „životních osudů“ podpořených osob, a tedy i pro evaluaci dopadů programu. Přitom ve vazbě na databáze státní správy a přístup k nim (zejména databáze Státní správy sociálního zabezpečení nebo databáze informací o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu veřejně dostupné v IS CEDR), by pak bylo možné minimálně statisticky zpracovat např. úspěšnost (rekvalifikačních) kurzů a školení směřujících ke zvýšení kvalifikace. H1 (19) Žadatelé si vypracovávají žádosti do OP LZZ sami.

79

Hypotéza se nepotvrdila. Většina nepodpořených žadatelů (60,1 %) odpověděla, že si organizace zpracovala celý projekt sama, což je větší podíl odpovědí v porovnání s podpořenými žadateli, kde se k této odpovědi přiklonilo pouze 40,5 % respondentů. H1 (19) Zda si žadatelé nechávají vypracovávat žádosti do OP LZZ závisí na prioritní ose, do které žádají. Hypotéza se potvrdila. V odpovědích podpořených respondentů se ukázaly významné rozdíly nejen podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, ale i podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností. H2 (19) Žadatelé si nechávají vypracovávat externím subjektem pouze méně podstatné části žádosti do OP LZZ. Hypotéza se nepotvrdila. Podpoření i respondenti byli dotázáni, která části žádosti si nechávají vypracovat externě. Nejčastěji se jednalo o části: Rozpočet projektu, Popis projektu a Indikátory, tj. o klíčové části projektu. H3 (19) Žadatelé zohledňují závěry věcného hodnocení v dalších žádostech v případě neschválení žádosti. Hypotéza se potvrdila. Činí tak 40 % podpořených respondentů a téměř dvě třetiny dotázaných organizací (64 %) nikdy nepodpořených.

80

5 Hlavní závěry 4. průběžná zpráva „Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ prezentuje výstupy druhé vlny kvantitativního šetření, která poskytuje informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu a porovnává vývoj jejich situace v průběhu času (tzn. zpráva srovnává výstupy první a druhé vlny dotazníkového šetření). 4. průběžná zpráva zároveň předkládá informace o situaci skupiny (vždy) neúspěšných žadatelů o podporu z OP LZZ a poskytuje srovnání jejich situace se skupinou úspěšných žadatelů. Ze srovnání výstupů první a druhé vlny šetření zaměřené na podpořené žadatele vyplývá, že v řadě oblastí nedošlo k výrazným změnám. V oblasti změn v organizaci v důsledku realizace projektu z OP LZZ se ukázaly významné rozdíly pouze v otázce administrativní zátěže organizací, která se podle respondentu zvýšila. Mezi dvěma vlnami dotazníků se změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využily na řešení situace cílových skupin. V druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. Ke změnám došlo v názorech respondentů, na co by se měl v budoucnu zaměřit OP LZZ. K posunu hodnocení respondentů došlo mezi první a druhou vlnou v oblastech: podpora systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů, podpora zavádění flexibilních forem práce, podpora zavádění zkrácených pracovních úvazků, podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb, podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, podpora rovných příležitostí žen a mužů. Ve všech otázkách je znatelný posun od absolutního souhlasu (rozhodně souhlasím) ke zbylým kategoriím škály. Situace nepodpořených žadatelů se v porovnání s podpořenými žadateli ve většině aspektů liší. Nepodpoření žadatelé jsou kritičtější v hodnocení změn ve fungování organizace, častěji přiznávají, že došlo v jejich organizaci v posledních dvou letech ke snížení počtu zaměstnanců, dále ke snížení počtu poskytovaných služeb. Nepodpoření žadatelé také častěji tvrdí, že možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance jejich organizace se za poslední dva roky nezměnily či dokonce snížily. Nepodpoření žadatelů jsou také mírně kritičtější v hodnocení smysluplnosti a efektivnosti OP LZZ ve srovnání s podpořenými žadateli. Nepodpoření žadatelé méně často souhlasí s výrokem, že OP LZZ představuje smysluplný způsob řešení situace cílových skupin. Odpovědi respondentů ale nejsou výrazně rozdílné v hodnocení výroku, že bez OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin OP LZZ. Rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými žadateli se nacházejí také u otázky, na které oblasti by se měl OP LZZ v budoucnu zaměřit. Respondenti ze skupiny nepodpořených žadatelů nejčastěji souhlasili s podporou zavádění flexibilních forem práce. Oproti tomu respondenti ze skupiny podpořených žadatelů nejčastěji vyjadřovali souhlas se zaměřením se na oblast podpory dalšího profesního vzdělávání. Nepodpoření žadatelé i podpoření žadatelé nejméně často souhlasili s podporou oblasti zprostředkování zaměstnání. Nepodpoření žadatelé v porovnání s podpořenými žadateli častěji realizovali přípravu žádosti o projekt pouze svépomocí bez využití externího zdroje. Obě skupiny si nejčastěji nechávaly zpracovávat části žádosti Rozpočet projektu, Popis projektu, Indikátory a jejich cílové hodnoty.

81

6 Doporučení Oblast pro podporu v budoucím období  V druhé vlně dotazníkového šetření nebyl zdaleka tak velký souhlas s podporou jednotlivých oblastí, na které se OP LZZ zaměřuje, jako tomu bylo v předchozí vlně. Hodnocení respondentů se ve většině otázek přesunulo od absolutní podpory (rozhodně souhlasím) k ostatním odpovědím škály (spíše souhlasím, spíše nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím). Oblasti, na které doporučují se v budoucnu zaměřovat jak podpoření žadatelé, tak nepodpoření žadatelé, jsou zejména podpora zavádění flexibilních forem práce, podpora dalšího profesního vzdělávání, podpora tvorby nových pracovních míst a podpora rekvalifikací. Opomíjené cílové skupiny  Podpoření i nepodpoření žadatelé podpory z OP LZZ upozornili v dotazníkovém šetření na to, že některé cílové skupiny jsou v OP LZZ (či vypisovaných výzvách) opomíjeny. Lze doporučit zahrnutí i následujících cílových skupin: o Senioři o Děti o Studenti a absolventi středních a vysokých škol o Různé skupiny zaměstnanců (zaměstnanci malých organizací, zaměstnanci podniků, které jsou nevlastní vinou v dluzích vůči státu, zaměstnanci velkých podniků) či OSVČ o Osoby s různou formou zdravotního či mentálního postižení (osoby s duševním onemocněním, osoby s mentálním postižením a kombinovaným postižením, osoby po mozkové mrtvici) a osoby pečující o tyto skupiny  V určitých případech se ukazuje jako problematické i úzké vymezení cílových skupin. Konkrétně se na tento problém narazilo u skupiny osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody (do této skupiny není možné zahrnout osoby s alternativními tresty na svobodě, i když se potýkají při integraci s podobnými problémy). Dále v některých případech respondenti zmiňovali problematické hranice z hlediska věku (např. do skupiny osob nad 50 let, není možné přijmout klienta, kterému je 49 let) nebo cílové skupiny definované problémem, zejména neexistující cílová skupina „předlužení“, resp. ohrožených finančními problémy a ve finančních problémech. Zjednodušení procesu výběru a administrace projektů  S ohledem na výsledky dotazníkového šetření, které dokládají vysokou míru administrativní zátěže na příjemce podpory z OP LZZ spojenou s administrací projektů, ale i vysoký podíl organizací, které si nechávají externě zpracovávat žádosti projektů, je možné doporučit zjednodušení celého procesu podávání žádostí i administrace projektů. Vhodným řešením by bylo rozdělení projektů na tzv. šablonovité a inovativní, což je již v současné době plánováno pro programové období 2014+. Konkrétní návrhy a doporučení pro OP LZZ jsou pak uvedeny ve Strategické evaluaci, v rámci ROV 2011 a Evaluaci implementace principu inovativnosti. Z výsledků provedených šetření této evaluace poukazujeme zejména

82

na odhalené kritické místo v procesu schvalování monitorovacích zpráv, kde navrhujeme zavést stav „monitorovací zpráva schválena s výhradami“, který umožní provést platbu, ale neukončí proces vypořádávání méně závažných připomínek. S ohledem na skutečnost, že dosud nebyl zaveden žádný komplexní (informační monitorovací) systém řídící požadavky na změny38 a doplnění v těchto zprávách, a že nejsou zavedeny úrovně závažnosti těchto požadavků, je zřejmé, že kategorizace připomínek by si vyžádala cílenou analýzu. V jejímž rámci by bylo dle našeho názoru třeba zohlednit četnost výskytu (resp. pravděpodobnost výskytu) jevu a potenciální vliv na realizaci projektu – a příp. další kritéria. Mezi méně závažné připomínek by pak mohly být zahrnuty např. opravy textace v pracovních výkazech, kde předpokládáme vysoký počet výskytů, ale zanedbatelný vliv na realizaci s ohledem na jejich opravy ex-post; jde nicméně pouze o hypotézu ilustrující možnosti nasazení takového přístupu. Zároveň doporučujeme výše zmíněný informační systém řízení požadavků implementovat, resp. v prvním kroku iniciovat vznik podrobné specifikace. Zlepšení úrovně hodnotitelů projektů



Podpoření i nepodpoření žadatelé zároveň považují za významný problém nesouměřitelné a v některých případech nekvalitní hodnocení žádostí projektů. Řídící orgán OP LZZ by měl pokračovat ve snaze o zlepšení úrovně hodnotitelů projektů, efektivní dlouhodobou spolupráci s nimi a o budování hodnotitelských kapacit (vč. rozšiřování počtu hodnotitelů a přípravu na budoucí programové období). Jako důležitá se pak ukazuje nutnost vzít při výběru hodnotitelů pro danou výzvu v úvahu přesné zaměření výzvy (vč. cílových skupin), ne pouze obecné vymezení prioritní osou resp. oblastí podpory.

38

Obdobné systémy (nazývané např. „request tracker“) umožňují mimo jiné i správu a monitoring (resp. benchmarking) na straně řídícího orgánu. Je zcela zřejmé, jak dlouho trvaly jednotlivé procesy a sub-procesy, kde došlo ke zpoždění a kdo ho zapříčinil, kolikrát se změnil management a kolik osob do řešení bylo zapojeno, je možné sledovat hodinové náklady (vč. vyjádření finančního), je možné nastavit procesní model tak, aby se zabránilo duplicitám a vznášení nových požadavků tam, kde to již není vhodné apod.

83

7 Technická část 7.1 Kvantitativní šetření 7.1.1

Cíle kvantitativního šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo získat informace o dopadech podpory z OP LZZ na příjemce programu (tj. na organizace realizující projekty) a zprostředkovaně také informace o dopadech podpory OP LZZ na situaci cílových skupin programu. Díky srovnání výstupů z první a z druhé vlny dotazníkového šetření je možné formulovat závěry o vývoji dopadů podpory OP LZZ v čase. Dotazníkové šetření bylo rovněž zaměřeno na zjištění situace (vždy) neúspěšných žadatelů cílových skupin a jejich porovnání se situací (alespoň jednou) úspěšných žadatelů. 7.1.2

Výběrový soubor pro 2. vlnu kvantitativního šetření

Druhá vlna kvantitativního šetření byla realizována v lednu až květnu 2012. Hlavní metodou kvantitativní fáze sběru dat je dotazníkové šetření, dotazování proběhlo stejně jako v první vlně online. Dotazník primárně cílil na organizace, nikoli na jednotlivce (zástupce cílových skupin). V rámci druhé vlny kvantitativního šetření byly dotazovány následující skupiny respondentů: 1) Skupina 1: Úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ zapojení v první vlně dotazníkového šetření = (alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ v osách 1 až 3, kteří byli osloveni v rámci první vlny dotazníkového šetření a v tomto šetření odpověděli → upravený dotazník (vycházející z dotazníku z první vlny dotazníkového šetření) 2) Skupina 2: (Vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ = (vždy) neúspěšní žadatelé podpory z OP LZZ ve všech osách OP LZZ (alespoň jednou podávali žádost o projekt z OP LZZ, ale nikdy neuspěli), tzn. nepodpoření žadatelé → nově vytvořený dotazník (vycházející z dotazníku z první vlny dotazníkového šetření) 3) Skupina 3: (Alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří a. nebyli osloveni v rámci předchozí vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt) NEBO b. v rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli → stejný dotazník jako v první vlně dotazníkového šetření Pozn.: Data získaná od třetí skupiny nebyla v rámci analýzy vyhodnocována, je možné je zpětně analyzovat v případě potřeby. Kontaktní údaje na organizace (jak na úspěšné, tak na neúspěšné žadatele) jsou dostupné přes systém MONIT7+. Dotazníky určené pro všechny tři skupiny respondentů jsou uvedeny v příloze č. 1.

84

Tabulka 7: Návratnost v dotazníkovém šetření

Skupina Velikost respondentů základního souboru

Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3

823 2326 915

Velikost výběrového souboru

Velikost výběrového souboru v %

Počet odeslaných dotazníků 520 540 266

63 % (54 % dokončených dotazníků) 23 % (14 % dokončených dotazníků) 29 % (21 % dokončených dotazníků)

Počet dokončených dotazníků 441 320 194

7.1.2.1 Srovnání výběrového souboru úspěšných žadatelů podpory z OP LZZ v první a druhé vlně šetření Ve druhé vlně dotazníkového šetření byla početněji méně zastoupena PO 2 (a také jiné PO, které v druhé vlně vypadly), naopak více početně zastoupené byly PO 1, PO 3 a kombinace více PO. Z důvodu velmi nízkého zastoupení respondentů v PO 2 v druhé vlně nebylo možné očekávat, že by se jakékoliv rozdíly podle PO 2 v třídění druhého stupně ukázaly jako statisticky významné. Graf 44: Srovnání výběrového souboru u první a druhé vlny šetření podle prioritní osy

70,0%

66,2% 62,9%

60,0% 50,0% 40,0% první vlna

30,0%

druhá vlna

17,9% 19,0%

20,0%

12,9% 6,1%

10,0%

7,4% 1,9%

0,0%

0,0% PO 1

PO 2

5,7%

PO 3

Jiná PO

Kombinace více PO

Při srovnání výběrového souboru z první a druhé vlny podle právní formy se ukazuje, že se podařilo zachovat velmi podobnou strukturu, přičemž v každé kategorii bylo zastoupeno relativně dost respondentů a tím se naplnily podmínky, aby v závislosti na kterékoli právní formě mohly vycházet signifikantní rozdíly (nicméně to neznamená, že nutně vycházet musely).

85

Graf 45: Srovnání výběrového souboru u první a druhé vlny šetření podle právní formy organizace

50,0%

45,0%

46,7% 44,4%

40,0% 35,0% 30,0%

24,5% 24,6%

25,0% 20,0%

13,1% 13,5%

15,0%

15,7%

17,5%


10,0% 5,0% 0,0% společnost s ručením omezeným

akciová společnost

sdružení

ostatní

Stejně tak u rozložení organizací podle jejich velikosti je struktura výběrového souboru v první a druhé vlně velmi podobná. V druhém kole je zastoupeno nepatrně více malých podniků a naopak méně středních podniků. Porovnání výběrového souboru v první a druhé vlně znázorňuje následující graf. Graf 46: Srovnání výběrového souboru u první a druhé vlny šetření podle velikosti organizace

40,0%

37,1% 34,6%

35,0% 27,6% 26,1%

30,0% 25,0%

23,0% 23,7%

20,0% 15,0%

13,8% 14,1%

první vlna

druhá vlna

10,0% 5,0%

0,0% 1-9 10-49 50-249 250 a více zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců (mikropodniky) (malé podniky) (střední (velké podniky) podniky)

Samozřejmě z uvedených dat s jistotou nevíme, proč někteří respondenti byli ochotni odpovědět dvakrát a jiní ne a zda mezi nimi existují nějaké zásadní odlišnosti. Na základě výše uvedených tabulek se zdá, že zejména respondenti z PO 2 byli méně ochotní. Celkově také k určité neochotě respondentů mohla přispět zvýšená administrativní zátěž deklarovaná v jedné z otázek dotazníku v druhé vlně ve srovnání s vlnou první.

86

7.1.2.2 Informace o výběrovém souboru (vždy) neúspěšných žadatelů podpory z OP LZZ Většina organizací ze skupiny 2 (vždy neúspěšných žadatelů podpory z OP LZZ) podávala jednu až tři žádosti do OP LZZ (celkem 93 % respondentů). Graf 47: Počet podaných žádostí

70,0% 61,6% 60,0%

50,0%

40,0%

30,0% 20,8% 20,0%

10,7% 10,0% 2,8%

1,3%

1,3%

0,3%

0,3%

0,6%

0,3%

pět žádostí

šest žádostí

sedm žádostí

osm žádostí

deset žádostí

dvacet žádostí

0,0% jedna žádost

dvě žádosti

tři žádosti

čtyři žádosti

Celkem 101 respondentů podávalo projekt v rámci první prioritní osy, 73 respondentů ve druhé prioritní ose a 150 respondentů ve třetí prioritní ose. Navíc 43 respondentů uvedlo variantu podání žádosti v „jiné prioritní ose“. Zároveň v první a druhé prioritní ose podávalo projektové žádosti 17 respondentů. Zároveň v první a třetí prioritní ose podávalo projektové žádosti 16 respondentů. Zároveň v druhé a třetí prioritní ose podávalo projektové žádosti 24 respondentů. V rámci prioritní osy 3 byl největší počet žádostí podán v oblasti podpory 3.4. V následující je uvedeno zastoupení respondentů z Prioritní osy 3 podle oblastí podpory. Tabulka 8: Oblast podpory

Oblast podpory Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb Oblast podpory 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Oblast podpory 3.3: Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce Oblast podpory 3.4: Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života

Počet žádostí 34 14 55 69

V případě oblasti podpory 3.1 se neúspěšní žadatelé měli v plánu ve svých projektech nejčastěji zaměřit na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením (přehled za všechny cílové skupiny je uveden v následující tabulce).

87

Tabulka 9: Cílové skupiny v OP 3.1

Cílové skupiny osoby se zdravotním postižením osoby s chronickým duševním onemocněním děti, mládež a mladí dospělí etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí imigranti a azylanti osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo zařízení pro výkon trestu odnětí svobody oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené předlužeností osoby pečující o osobu blízkou

Počet žádostí 17 11 8 7 3 2 4 3 2 3 9

Z neúspěšných žadatelů v oblasti podpory 3.1 75 % organizací pracuje s cílovou skupinou i přes to, že jejich projekt nebyl realizován (celkem 22 žadatelů). Několik žadatelů v otevřené odpovědi popsalo, jakým způsobem se skupinou pracuje a jaké finanční prostředky k tomu využívá. Následující citace ilustrují odpovědi respondentů. Jedná se o poskytování pobytových a ambulantních sociálních služeb osobám se zdravotním postižením a chronickým duševním onemocněním. Zdroj financování: platby za pobyt a stravu, platba za příspěvek na péči, platba z veřejného zdravotního pojištění, dotace MPSV, příspěvek z ÚP, nadační příspěvky apod. Ze zdrojů MPSV. Nefinancujeme, založeno na dobrovolnictví. Poskytujeme bezplatné základní právní poradenství za účelem orientace klientů v problémech spojených se zapojením na trh práce, dluhová past. Ohrožení exekucí aj. Financování zajištěno dotacemi MPSV ČR, Magistrát. Podávaný projekt měl zajistit financování prevence, ale nebyl schválen. Pracujeme se všemi cílovými skupinami, které jsme v přechozím bodě zaškrtli. Finanční prostředky na činnost s těmito skupinami získáváme prostřednictvím státního rozpočtu a rozpočtu města. Státní dotace, nadace, dary, vlastní činnost. Z příjmů organizace. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Aktivity financujeme z příspěvků UP na postižené zaměstnance, dary a především z našich osobních a rodinných financí. Ze soukromých zdrojů jako volnočasovou aktivitu. V případě oblasti podpory 3.3 se neúspěšní žadatelé chtěli rovněž nejčastěji zaměřit na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením (přehled za všechny skupiny je uveden v tabulce).

88

Tabulka 10: Cílové skupiny v OP 3.3

Cílové skupiny osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace fyzické osoby starší 50 let etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí osoby se zdravotním postižením osoby pečující o osobu blízkou imigranti a azylanti váleční veteráni osoby před propuštěním ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody fyzické osoby po ukončení trestu odnětí svobody osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin osoby závislé na návykových látkách

Počet žádostí 20 18 10 26 15 1 0 4 6 6 5

Z neúspěšných žadatelů v oblasti podpory 3.3 přes polovinu žadatelů (konkrétně 28 žadatelů, tj. 56 %) pracuje s cílovou skupinou i bez projektu z OP LZZ. Část těchto žadatelů popsalo, jak s cílovou skupinou pracuje a s využitím jakých finančních prostředků (uvedeno v tabulce níže). 435 par. 78 - příspěvek na zam. OZP. Financujeme z příspěvků UP na postižené zaměstnance, dary a především z našich osobních a rodinných financí. Financuji to ze svých zdrojů. Fundraising, granty, dotace. Ze zdrojů MPSV. Nabízíme zaměstnání a následně zaměstnáváme, financujeme z darů, dotací a ÚP §78. Nejsme zaměřeni čistě na tuto cílovou skupinu, jedná se jen o některé klienty v rámci námi realizované soc. služby nízkoprahové zařízení pro mládež. Financováni jsme ze státního rozpočtu (MPSV) a dotací města. Oblast vzdělávání, pomoc při vyhledávání zaměstnání, chráněná pracoviště pro OZP. Finanční zdroje z MPSV. Pracujeme s osobami pečující o osobu blízkou / rodiny s dětmi. Zrovna realizujeme projekt „Společně pro rodinu“, spolufinancován z rozpočtu ČR z oblasti podpory rodiny. Tento projekt nevychází z cíle podávaného projektu v oblasti podpory 3.3, protože každý projekt má své podporované aktivity. Pracujeme s osobami s mentálním nebo kombinovaným handicapem v chráněných dílnách. Podporuje nás úřad práce a magistrát. Rekvalifikační kurzy. Sociální poradenství. Státní rozpočet, krajský rozpočet městský rozpočet. V rámci projektů OP VK. Velmi dobře, vlastní prostředky. Z dotačních titulů státní správy a samosprávy.

89

Zaměstnáváme na dohodu. Zaměstnáváme osobu se ZP. Zaměstnávání. Zdravotně postižení - vlastní financování + dobrovolnická činnost. Ze státního rozpočtu, z IP Jihomoravského kraje. 7.1.3

Způsob sběru dat

Sběr dat byl proveden během dubna 2012, jak je uvedeno podrobněji v tabulce níže. S ohledem na předpokládané vzdělání a motivaci respondentů proběhlo dotazování online, což pro respondenty představuje komfortnější způsob dotazování. Přepis dat byl proveden automaticky, díky tomu je sníženo riziko chyby vznikající při ručním přepisu dat. Tabulka 11: Jednotlivé kroky realizace dotazníkového šetření

Aktivita Příprava podkladů pro dotazníky, vytvoření návrhu nového dotazníku skupinu respondentů nepodpořených žadatelů podpory z OP LZZ, skupinu 2) a úprava dotazníku z první vlny dotazníkového šetření skupinu podpořených žadatelů, které odpovídali na dotazník v první dotazníkového šetření, tzn. skupinu 1) Připomínkování dotazníků v rámci týmu Finální podoba dotazníků Připomínkování dotazníků ze strany MPSV, zapracování připomínek

Termín (pro 20. 1. 2012 tzn. (pro vlně

Vytvoření elektronické online verze dotazníku Připomínkování online verze dotazníku v rámci výzkumného týmu Pilotáž dotazníku Zapracování výsledků pilotáže Schválení finálních verzí dotazníků ze strany MPSV Rozeslání všech dotazníků První upomenutí s upozorněním na možnost vyplnění dotazníků (u všech dotazníků) Druhé upomenutí s upozorněním na možnost vyplnění dotazníků (u všech dotazníků) Ukončení dotazníků (pro skupiny respondentů 1 a 2) Čištění dat (pro skupiny respondentů 1 a 2) Upomenutí respondentů s upozorněním na možnost vyplnění dotazníků u skupiny respondentů 3 Ukončení dotazníkového šetření (u skupiny respondentů 3) Analýza dat (u skupin respondentů 1 a 2) Interpretace dat Průběžná zpráva (návrh)

Technické zajištění sběru dat v dotazníkovém šetření:

90

10. 2. 2012 20. 2. 2012 21. 2. 2012 – 27. 2. 2012 28. 2. – 9. 3. 2012 12. – 16. 3. 2012 19. – 23. 3. 2012 24. – 27. 3. 2012 28. 3. 2012 10. 4. 2012 16. 4. 2012 18. 4. 2012 20. 4. 2012 (24:00) 21. 4 – 22. 4. 2012 24. 4. 2012 27. 4. 2012 23. 4. – 7. 5. 2012 7. – 25. 5. 2012 25. 5. 2012



Cílové skupiny byly osloveny e-mailem s průvodní motivační informací, která obsahovala www adresu, na které bylo možné dotazník vyplnit, vysvětlovala smysl dotazníku a způsob naložení s daty z něj získanými. Dopis byl zaslán e-mailem na adresy respondentů na základě údajů z databáze MONIT7+.



Dotazníky byly opatřeny krátkou úvodní informací, nikoli instrukcemi, vyplňování dotazníku bylo intuitivní bez nutnosti speciálních znalostí. Dotazníky byly distribuovány pouze v elektronické podobě, a to pomocí webové aplikace, která umožnila bezpečné a pohodlné vyplnění formuláře a jeho anonymní odeslání online. Data se přímo automaticky ukládala do databáze, což výrazně zefektivňuje jejich další zpracování.



Přehlednost a uživatelská přívětivost dotazníku byla s ohledem na nutnost využití množství filtrovacích otázek zvýšena prostřednictvím zapracování filtrů do programové báze dotazování – každý respondent tak odpovídal jen na otázky, které se ho skutečně týkaly.

Dotazník byl rozeslán respondentům s unikátním kódem, po vyplnění byla e-mailová adresa respondenta označena v databázi, upomínka tedy byla zaslána pouze těm, kteří dotazník ještě nevyplnili. Navzdory tomu bylo dotazníkové šetření anonymní, neboť neprobíhalo cílené párování kódů, adres a vyplněných dotazníků. Prostřednictvím kódů byly k odpovědím dodatečně přiřazeny i informace o organizacích získané z veřejně dostupných zdrojů (ČSÚ). 7.1.4

Problémy při sběru dat

Určité komplikace při sběru dat se projevily zejména kvůli načasování realizace dotazníkového šetření, neboť termín sběru se časově překrýval se zakázkou ROV 2011, v rámci které bylo realizováno dotazníkové šetření zaměřené na příjemce podpory z OP LZZ. Harmonogram dotazníkového šetření byl sice s ohledem na realizaci této zakázky upraven (došlo k posunu rozeslání dotazníku o dva týdny), přesto ale bylo možné u respondentů vysledovat určitou míru „únavy“ a neochoty opět odpovídat na další dotazník. Přes třicet respondentů odmítlo na zaslaný dotazník odpovědět z důvodu nespokojenosti s neefektivním fungováním OP LZZ obecně, s úrovní věcného hodnocení a nedostatečnou transparentností v procesu hodnocení.

7.2 Následující fáze evaluace V následující kapitole je předložen návrh postupu dalšího řešení zakázky. Hlavními fázemi zakázky „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ jsou kvantitativní a kvalitativní výzkumná šetření, která se v průběhu realizace zakázky opakují, a proto vzniká jejich vzájemným porovnáním srovnatelný obrázek o situaci cílových skupin a účincích podpory z OP LZZ na tyto cílové skupiny. Hlavní metodou kvantitativních fází výzkumu je online dotazník, hlavními metodami kvalitativních fází jsou polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Kvantitativní fáze se primárně zaměřují na organizace, naopak kvalitativní fáze výzkumného šetření je orientována na cílové skupiny. Organizace jsou zasaženy pouze dotazníkovým šetřením, vyjma předvýzkumu, v jehož rámci byly realizovány hloubkové rozhovory i s příjemci podpory.

91

7.2.1

Harmonogram evaluace

Longitudinální charakter studie je dán jednak srovnáním první, druhé a třetí vlny stejné skupiny respondentů v rámci kvantitativní fáze výzkumu a zároveň srovnáním první a druhé vlny kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní a kvalitativní fáze šetření se navzájem doplňují. Tabulka 12: Harmonogram evaluace

FÁZE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

předvýzkum, expertní šetření

TERMÍN SBĚRU DAT

realizováno v dubnu až květnu 2011 první vlna realizováno kvantitativního v červnu až šetření červenci 2011 první vlna realizováno kvalitativního v říjnu 2011 až šetření únoru 2012 druhá vlna duben 2012 kvantitativního šetření druhá vlna červenec až kvalitativního září 2012 šetření třetí vlna prosinec 2012 kvantitativního až leden 2013 šetření ----7.2.2

HLAVNÍ METODY

VÝSTUP

expertní rozhovory, 1. průběžná zpráva analýza dokumentů dotazník

TERMÍN ODEVZDÁNÍ VÝSTUPU (ze Vstupní zprávy) 30. 5. 2011

2. průběžná zpráva 14. 10. 2011 + brožura

polostrukturované 3. průběžná zpráva rozhovory, fokusní skupiny dotazník 4. průběžná zpráva

23. 12. 2011

polostrukturované 5. průběžná zpráva rozhovory, fokusní skupiny dotazník závěrečná evaluační zpráva

12. 10. 2012

---

15. 4. 2013

brožura

22. 6. 2012

18. 3. 2013

Kvalitativní výzkumné šetření

Druhá vlna kvalitativního výzkumného šetření bude realizována v červenci až září 2012. V dotazovaném vzorku bude celkem minimálně 200 respondentů. Hlavními metodami sběru dat budou fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory. Kvalitativní výzkumné šetření bude zacíleno na zástupce cílových skupin zapojené do projektů financovaných z OP LZZ a zároveň na zástupce cílových skupin, kteří do projektů financovaných z OP LZZ zapojeni nebyli. V rámci druhé vlny kvalitativního šetření budou osloveni stejní respondenti jako v první vlně. U druhé vlny výzkumného šetření je počítáno s neúčastí přibližně 20 % až 30 % z původních respondentů; v případě, že jich bude více, budou respondenti doplněni do počtu 200 tak, aby zastupovali typově stejné osoby (ze stejných cílových skupin).

92

Tabulka 13: Cílové skupiny pro 2. vlnu kvalitativního výzkumného šetření

Cílová skupina zaměstnanci MSP uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní lidé nad 50 let mladí lidé od 15 do 25 let lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním osoby propuštěné z vězení oběti násilí a trestné činnosti osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené osoby bez přístřeší imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku asistenti pedagoga terénní sociální pracovníci dobrovolníci začínající podnikatelé, podnikatelky rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce samoživitelky, samoživitelé všechny skupiny (počet respondentů) všechny skupiny včetně kontrolní (počet respondentů)

7.2.3

Počet respondentů 20 15 15 15 15 6 8 4 4 4 4 5 10 10 2 2 2 4 4 4 153 200

Kontrolní skupina 8 5 4 5 4 2 2 1 1 1 1 1 3 3 1 1 1 1 1 1 47

Kvantitativní výzkumné šetření

Třetí vlna kvantitativního šetření bude realizována v prosinci 2012 až lednu 2013. V rámci dotazníkového šetření bude dotazována skupina podpořených příjemců z OP LZZ (tzn. zástupců organizací), kteří odpověděli na dotazník v první a druhé vlně. Výstupy ze všech tří vln dotazníkového šetření budou porovnány. V případě že bude návratnost v rámci třetí vlny dotazníkového šetření nízká a bude to omezovat vypovídací hodnotu výstupů šetření, je možné podruhé oslovit respondenty, kteří spadali v rámci druhé vlny do skupiny 3, tzn.: (Alespoň jednou) úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ, kteří a) nebyli osloveni v rámci předchozí vlny dotazníkového šetření (tj. žadatelé, kteří v červnu 2011 ještě neměli

93

projekt, v době druhé vlny dotazníkového šetření měli nový projekt); nebo b) v rámci první vlny dotazníkového šetření osloveni byli (v červnu 2011 měli projekt), ale neodpověděli.

94

8 Seznamy 8.1 Seznam grafů GRAF 1: DLE VAŠEHO ODHADU A ZNALOSTÍ, JAK VELKÝ PODÍL Z CELKOVÝCH FINANCÍ URČENÝCH NA ŘEŠENÍ SITUACE CÍLOVÝCH SKUPIN ASI PŘEDSTAVUJÍ V SOUČASNOSTI VE VAŠÍ ORGANIZACI PROSTŘEDKY Z PROJEKTŮ OP LZZ? (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) . 10 GRAF 2: DALŠÍ ZDROJE (KROMĚ OP LZZ) .................................................................................................................. 11 GRAF 3: EVROPSKÉ PROGRAMY MIMO OP LZZ ........................................................................................................... 12 GRAF 4: ZMĚNY VE FUNGOVÁNÍ ORGANIZACE – PRIORITNÍ OSA 3 (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ......................................... 13 GRAF 5: ZMĚNY V POČTU ZAMĚSTNANCŮ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY)....................................................................... 14 GRAF 6: NABÍDKA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PRO CÍLOVÉ SKUPINY (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ......................................... 14 GRAF 7: ZMĚNY V MOŽNOSTI ZASÁHNOUT VÍCE JEDINCŮ V RÁMCI CÍLOVÉ SKUPINY V DŮSLEDKU PROJEKTŮ OP LZZ - MALÉ PODNIKY (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ................................................................................................................... 15 GRAF 8: MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – PRIORITNÍ OSA 1 (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................. 16 GRAF 9: ZMĚNY V OBJEMU ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE – PRIORITNÍ OSA 1 (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................... 17 GRAF 10: EXISTUJÍ PROJEKTY, KTERÉ BYSTE CHTĚLI V RÁMCI OP LZZ REALIZOVAT, ALE NENÍ TO MOŽNÉ KVŮLI NASTAVENÍ PROGRAMU? (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ................................................................................................................... 22 GRAF 11: ZNALOST OP LZZ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ....................................................................................... 24 GRAF 12: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE OP LZZ PŘEDSTAVUJE SMYSLUPLNÝ ZPŮSOB ŘEŠENÍ SITUACE CÍLOVÝCH SKUPIN (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY)................................................................................................................................... 25 GRAF 13: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE BEZ PROJEKTŮ Z OP LZZ BY SE ZHORŠILA SITUACE CÍLOVÝCH SKUPIN (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 25 GRAF 14: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA TVORBU NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ....................................................................................................................................................... 26 GRAF 15: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 27 GRAF 16: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ A ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY)................................................................................................................................... 27 GRAF 17: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ZAVÁDĚNÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ........................................................................................................................................... 28 GRAF 18: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ZKRÁCENÝCH PRACOVNÍCH ÚVAZKŮ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 29 GRAF 19: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ZPROSTŘEDKOVÁVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 30 GRAF 20: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ZPROSTŘEDKOVÁVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 30 GRAF 21: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU PORADENSKÝCH SLUŽEB VEDOUCÍCH K AKTIVIZACI A MOTIVACI HLEDAT SI A UDRŽET SI ZAMĚSTNÁNÍ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ........................................................ 31 GRAF 22: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI A KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ................................................................................................................... 32 GRAF 23: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ POSKYTOVATELŮ A ZADAVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) .......................................................................................................... 33 GRAF 24: OP LZZ BY SE MĚL V BUDOUCNU ZAMĚŘIT ZEJMÉNA NA PODPORU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŽEN A MUŽŮ (SROVNÁNÍ PRVNÍ A DRUHÉ VLNY) ............................................................................................................................................. 34 GRAF 25: EXTERNALIZACE PŘÍPRAVY PROJEKTŮ ........................................................................................................... 35 GRAF 26: MÍRA EXTERNALIZACE (PODLE PRIORITNÍ OSY)................................................................................................ 35 GRAF 27: MÍRA EXTERNALIZACE (PODLE PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACE).............................................................................. 36 GRAF 28: MÍRA EXTERNALIZACE (PODLE VELIKOSTI ORGANIZACE) .................................................................................... 36

95

GRAF 29: ZOHLEDŇOVÁNÍ VĚCNÉHO HODNOCENÍ (PODLE PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACE) ........................................................ 38 GRAF 30: ZMĚNA VE FUNGOVÁNÍ ORGANIZACE (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ............................. 41 GRAF 31: ZMĚNA V POČTU ZAMĚSTNANCŮ (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ)................................... 42 GRAF 32: ZMĚNA V NABÍDCE POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PRO CÍLOVÉ SKUPINY (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ................................................................................................................................................ 43 GRAF 33: ZMĚNA V MOŽNOSTECH ZASÁHNOUT VÍCE JEDINCŮ Z CÍLOVÉ SKUPINY (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ................................................................................................................................................ 43 GRAF 34: ZMĚNA V MOŽNOSTECH DALŠÍCH VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) .............................................................................................................................................................. 44 GRAF 35: ZMĚNA V OBJEMU ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ................... 45 GRAF 36: ZNALOST OP LZZ (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ..................................................... 48 GRAF 37: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE OP LZZ PŘEDSTAVUJE SMYSLUPLNÝ ZPŮSOB ŘEŠENÍ SITUACE CÍLOVÝCH SKUPIN (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) .................................................................................. 48 GRAF 38: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE BEZ PROJEKTŮ Z OP LZZ BY SE ZHORŠILA SITUACE CÍLOVÝCH SKUPIN (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) ................................................................................................... 49 GRAF 39: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE VYMEZENÍ PODPOROVANÝCH ČINNOSTÍ V RÁMCI OP LZZ ODPOVÍDÁ POTŘEBÁM CÍLOVÝCH SKUPIN ..................................................................................................................................................... 50 GRAF 40: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE NASTAVENÍ OP LZZ MÁ NEGATIVNÍ DOPAD NA NĚKTERÉ CÍLOVÝCH SKUPIN PROGRAMU .. 50 GRAF 41: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE VYMEZENÍ ŽADATELŮ V OP LZZ PŘÍLIŠ OMEZUJE MOŽNOSTI ORGANIZACÍ PODÁVAT PROJEKTY .................................................................................................................................................. 51 GRAF 42: MÍRA SOUHLASU S VÝROKEM, ŽE OP LZZ POKRÝVÁ VŠECHNY POTŘEBNÉ SKUPINY VE SPOLEČNOSTI ............................. 52 GRAF 43: EXTERNALIZACE PŘÍPRAVY PROJEKTU (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) .............................. 54 GRAF 44: SROVNÁNÍ VÝBĚROVÉHO SOUBORU U PRVNÍ A DRUHÉ VLNY ŠETŘENÍ PODLE PRIORITNÍ OSY .............. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. GRAF 45: SROVNÁNÍ VÝBĚROVÉHO SOUBORU U PRVNÍ A DRUHÉ VLNY ŠETŘENÍ PODLE PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACE ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. GRAF 46: SROVNÁNÍ VÝBĚROVÉHO SOUBORU U PRVNÍ A DRUHÉ VLNY ŠETŘENÍ PODLE VELIKOSTI ORGANIZACE ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. GRAF 47: POČET PODANÝCH ŽÁDOSTÍ .......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

8.2 Seznam tabulek TABULKA 1: PODÍLY KLADNÝCH ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU EXTERNALIZACE PŘÍPRAVY PROJEKTŮ ................................................... 37 TABULKA 2: SOUVISLOSTI MEZI TYPEM ORGANIZACE A MÍROU EXTERNALIZACE VYPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ PROJEKTU .......... 37 TABULKA 3: FINANČNÍ ZDROJE ORGANIZACÍ ................................................................................................................ 40 TABULKA 4: DALŠÍ EVROPSKÉ PROGRAMY .................................................................................................................. 40 TABULKA 5: BUDOUCÍ ZAMĚŘENÍ OP LZZ (POROVNÁNÍ PODPOŘENÝCH A NEPODPOŘENÝCH ŽADATELŮ) .................................... 53 TABULKA 6: ČÁSTI ŽÁDOSTI VYPRACOVANÉ EXTERNĚ (PODÍL RESPONDENTŮ) ....................................................................... 55 TABULKA 7: NÁVRATNOST V DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ .................................................................................................. 85 TABULKA 8: OBLAST PODPORY ................................................................................................................................ 87 TABULKA 9: CÍLOVÉ SKUPINY V OP 3.1 ..................................................................................................................... 88 TABULKA 10: CÍLOVÉ SKUPINY V OP 3.3 ................................................................................................................... 89 TABULKA 11: JEDNOTLIVÉ KROKY REALIZACE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................. 90 TABULKA 12: HARMONOGRAM EVALUACE ................................................................................................................. 92 TABULKA 13: CÍLOVÉ SKUPINY PRO 2. VLNU KVALITATIVNÍHO VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................ 93

96

9 Přílohy 9.1 Příloha č. 1: Dotazníky Samostatná příloha ve formátu xls.

97

9.2 Příloha č. 2: Vyjádření se respondentů k OP LZZ formou volného komentáře Respondenti reagovali na otázku: Děkujeme za Vaše odpovědi. Na závěr máte možnost vyjádřit se otevřeně a anonymně k OP LZZ, a to formou volného komentáře. Vybraná sdělení budou zprostředkována odpovědným osobám na řídícím orgánu a zprostředkujícímu subjektu OP LZZ a mohou mít vliv na nastavení dalšího programového období. Odpovědi byly ponechány v původním znění, nebyly dále upravovány a neprošly jazykovou korekturou. 9.2.1

Podpoření žadatelé

9.2.1.1 Prioritní osa 1 Rozhodně zjednodušit administraci projektů - administrativní zátěž je neúnosná a navíc se neustále mění v průběhu realizace projektu pravidla pro výpočty VP apod. větší rychlost vyřizování žádostí a zpráv a následně plateb (lepší provázanost s realitou) 70-80% prostředků dotace je přes poradenské a školící organizace odváděno mimo Firma která nese veškerou odpovědnost nemůže během projektu pružně měnit témata dle potřeb na znalosti zaměstnanců je v tu chvíli jsou zaměstnanci školeni na něco co nevidí perspektivně a většinou se na školení nedostaví a to jsou zbytečné ztráty. Pravdě podobně celý projekt nebudeme realizovat protože podle projektu který poradenská firma zpracovala by jsme museli dofinancovávat v objemu 600 až 8OOtis. a to si bohužel nemůžeme dovolit.Doporučoval bych aby firmy které projekty staví na zakázku žadatelů měli nějakou formu certifikace ( jako např stavební projektanti) a zároveň předkládali ceník svých služeb a totéž pro školící firmy. S pozdravem Milan Kašpar Administrace je velmi administrativně náročná a odrazuje od využití projektů. Plnění publicity by mělo na propagaci programu negativní vliv. Administrativa během projektu je velmi časově náročná, příručky jsou zbytečně komplikované a celá tato mašinerie se nejeví jako smysluplná (nebo není její smysl jasně vysvětlen). Často máme pocit, že jejím cílem je odrazení dalších potenciálních zájemců od dotací... Celkově hodnotím projekt jako velmi užitečný. Přes veškeré problémy a překážky ze strany hodnotitelů MZ Ministerstva práce a sociálních věcí bych podobný projekt zopakovala, protože má velký dlouhodobý vliv na vzdělanostní úroveň zaměstnanců a to se odráží v kvalitě poskytovaných služeb naší firmou. Jsme malá firma s 55 zaměstnanci a schválený projekt je pro nás velmi užitečný, připravovala jsem ho cíleně na každého zaměstnance. Časté střídání administrátorů, nelogické připomínky k MZ a obrovská administrativa však přináší velký stres pro mě, jako manažera projektu. Dále financování až po schválení MZ - které jsou nám schvalovány i tři měsíce je velmi náročné. Peníze musí být z provozního účtu zaplaceny, aby mohly být uplatněny v MZ, ale poslední částka přichází až po schválení celého projektu - v našem případě je to milion czk. Na toto není dopředu nikdo upozorněn a v průběhu projektu už s tím pak musí počítat.

98

Cítíme se podvedeni, záměrem programu bylo pomoci podnikům v krizi, když mají pokles zakázek, aby místo propouštění poslali zaměstnance na školení s tím, že budou uhrazeny náklady na školení a mzda pracovníkům po dobu školení. Cena jednotlivých školení nebyla nijak omezena. Do zpracování žádosti projektu jsme vložili nemalé prostředky a projekt nám byl sice schválen, nicméně podpora větší části školení byla zkrácena na 50 %. Přitom se jednalo o standardní školení a ceny z katalogů poskytovatelů takovýchto školení. Bohužel odborná školení v oblasti IT, která jsme potřebovali, jsou dražší a nevešly se zřejmě do tabulek, postavených na běžná všeobecná školení. Abychom neztratili již vložené prostředky do žádosti, nezbylo nám, než tyto podmínky přijmout a cenu (50 % ceny) části nakupovaných školení dotovat z vlastních zdrojů. Tím byl celý záměr programu obrácen naruby a místo podpory jsme museli oproti běžné činnosti bez projektu vydat nemalé prostředky navíc z vlastní "kapsy". Navíc systém zálohování plateb je postaven tak nešikovně, že jsme byli nuceni si vzít překlenovací úvěr na zaplacení nakoupených kurzů do doby, než nám bude zaplaceno poskytovatelem. Navíc výrazně až neúměrně narostla administrativní zátěž účetních atd. Rovněž vyhodnocování monitorovacích zpráv je problematické, přístup k němu je z hlediska administrátorů velice pedantský a neflexibilní, navíc se osoby administrátorů neustále mení a proto nastávají situace, že jejich názory se liší a nutí nás opravovat co předchozí administrátor akceptoval nebo dokonce vyžadoval, což vede k řadě oprav, protahování termínů a dalšímu navýšení administrativní zátěže příjemců. Děkujeme za možnost účastnit se výzkumů. Dle mého názoru by bylo smysluplnější směřovat prostředky do sociální oblasti - školení sociálního a zdravotního personálu, kurzy pro skupiny ohrožené nezaměstnaností (dlouhodobě nezaměstnaní, kategorie 50 let a výše, matky s malými dětmi a na mateřské, handicapovaní). Dle příruček OP LZZ nejsou zřejmé některé postupy k administraci monitorovacích zpráv, nejsou sjednoceny postupy administrátorů pro posuzování monitorovacích zpráv, především, co se týče nepodstatných změn projektu Dlouhé schvalování monitorovacích zpráv a z toho vyplývající zpoždění s proplacením nákladů. Časté změny kontaktních osob. Změny požadavků na zpracování monitorovacích zpráv. Domnívám se, že OPLZZ skutečně přispěl k ovlivnění cílových skupin. Za nedostatek považuju velkou administrativní náročnost, časté komplikované změny v programu a při kontrole pak jednostranný důraz na plnění i nevýznamných detailů, a to na úkor sledování dosažení cílů programu v organizaci. Doporučoval bych zjednodušit administrativu a hlavně ji lépe popsat, aby byla jednoznačná a pro držitele pochopitelná. Přeji všem aktérům, aby se jim práce dařila. Doporučuji zohlednit stejný přístup EA k žadatelům jak to mají v OPPI. Změnit princip MZ, umožnit širší konzultace a pomoc při vyplňování zpráv. Za administrativní chýby by neměl byt poskytovatel pokutován. hodnocení monitorovacích zpráv by mělo být kompaktnější, názory posuzovatelů se někdy výrazně liší, keriéria by se neměla v čase měnit.

99

hodnocení projektů formou monitorovacích zpráv je hlavně o papírování, v některých částech je zdlouhavé. I přes byrokraticky řízené projekty s nedostatečnou kontrolou a dle mého názoru také z důvodu převýšené kvantity a opomíjené kvality se domnívám, že projekty OP LZZ jsou silně korupční záležitostí a obroský business nekompetentních vzdělávacích organizací a konzultačních agentur. Je vhodné zřadit informační semináře pro oblast administrace realizovaných projektů a sjednotit názory administrátorů. Jsme rádi, že jsme mohly se zařadit mezi aktivní účastníky OP LZZ, ale jednou z negativních stránek je rozsáhlá administrativa. Každou MZ jsme minimálně 3 x opravovali s tím, že opravenou MZ vždy četl někdo jiný a nacházeli nové a nové "chyby". ZMZ opravujeme po páté a v poslední výzvě k opravě se objevily požadavky, se kterými jsme se zatím nesetkali. Každý týden vyplňujeme ca. 1 - 2 dotazníky. Nezjistil jsem k čemu to je. Máme zatím jen jeden projekt, myslím, že v dotazníku bylo popsáno vše důležité Méně byrokracie a více zaměření na účelnost a smysluplnost projektu. Např.: je-li školení, které je potřebné a účelné napadeno pouze proto, že v popisu KA nebo v rozpočtu je jinak uvedena jednotková cena - rozumněj osobodny atd. a je bazírováno na přesném dodržení počtu dní hodin i osob (a to i v případě, že se jedná o navýšení!!!!) tak to skutečně nechápu a docela to člověku ubírá sílu se snažit. Myslím, že je to především vynosný business pro různá školící střediska a kvalita kurzů nebývá příliš vysoká. MZ posuzují pokaždé jiné osoby a pokaždé nám vytýkají jiné chyby. MZ tak přepracováváme několikrát. Ze strany administrátorů je přitom věnována pozornost nesmyslným detailům. Při jednání s administrátory má člověk pocit, jako kdyby peníze z EU kradl a ne využíval k rozvoji firmy. Za naprosto nesmyslné považuji zejména lpění na publicitě. Ale i jiná pravidla jsou strašně svazující. Momentálně využívále dotaci z programu Vzdělávejte se pro růst! Jakákoliv změna projektu je provázena neúměrnou administrativní zátěží. Peníze z ESF jsou peníze získané na úkor neúměrné psychické i fyzické zátěže zaměstnanců, kteří administrují projekty. Negativa tohoto programu: - dlouhé schvalování monitorovacích zpráv a tím zbrždění finančních prostředků, zbytené časové proluky mezi jednotlivými školeními - nejednotné řešení stejných situací velmi vysoká administrativní zátěž. Nejsem si jista, zda podobné studie jsou užitečné. Pozitivní změny projektů a přístupů poskytovala jsme si nevšimli. Největší výhrady máme k administraci projektů, kdy externí administrátoři najatí např. MPSV se dožadují podkladů, které nejsou relevantní a mají být předmětem kontroly na místě (výpisy z bankovních účtů apod.), často si tito pracovníci svými názory odporují, kdy jeden vyžaduje nějaký

100

podklad, po jeho zaslání Vám druhý oznámí, že to není potřeba apod. Takže shrnuto administrátorské firmy mají ve svých řadách často neptofesionální pracovníky, kteři dokáží svými rozporuplnými požadavky znepříjemnit vykazování a dokladování projektu. Největším problémem našeho projektu jsou nejasná pravidla a jejich neustálá změna - externí administrátor, respektivě jeho zástupci nám poskytují informace, kterou jsou často protichůdné a pokaždé je všechno jinak -co osoba, to názor a jiná pravidla! Monitorovací zprávy jsme pak nuceni přepracovávat třeba třikrát, čtyřikrát a pokud si s něčím externí administrátor neví rady, pokrátí vše například u nás mzdové náhrady účastníků školení - ve druhé monitorovací zprávě bylo vše shledáno v pořádku, ve třetí nám všechny náhrady pokrátili, ale do dnešního dne (cca 4 měsíce), mí nikdo nedal jasná pravidla, jak máme postupovat, působí to na mne tak, že sami externí adminitrátoři neví, co a jak mají dělat. Nelíbí se mi časté střídání kontaktní osoby na straně externího administrátora, dále to, že dílčí části monitorovacích zpráv zpracovávají různé osoby a dochází tak k tomu, že jeden něco potvrdí a druhý vyvrátí, nebo si vyžádají materiály, které už jim byly zaslány apod. Naopak oceňuji poměrně rychlou reaktivitu na zaslané dotazy. Neskutečná, někdy až absurdní byrokracie. Nepružnost mezičlánku mezi MPSV a uživatelem. Nesystémovost komunikace s poskytovatelem; dlouhé lhůty na schvalování změn, MZ; nekonzistentnost informací od poskytovatele. neúnosná byrokracie, nesmyslné požadavky kontrolního orgánu, nekompetentnost osob provádějících kontrolu na místě, neustále se měnící podmínky - celkově vědět, co nás čeká za problémy, žádný projekt tohoto typu bychom nerealizovali. V jiných grantech EU, které jsme získali, je minimální náročnost ve zpracování. Nevím, co přesně napsat, ale osobně s dotacemi na vzdělávání ve firmě nemáme dobré skušenosti a nikdy bych se do nového projektu nevrhala. OP LZZ je pro praxi jednoznačně velice důležitý operační program. Naší společnosti se především týká profesní vzdělávání, které nám opravdu pomáhá. Rozhodně bychom uvítali možnost vzdělávání v oblasti měkkých dovedností, které nám profesně pomohlo, stejně tak jako odborné vzdělávání. Co se týče administrace ze strany řídícího orgánu, jsou neúnosné délky kontrol monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, střídání externích administrátorů vede k chaosu v administraci, jelikož ne všichni administrátoři rozumí jedné věci stejně, dochází k zbytečným opakovaným opravám. Dále celková administrativní náročnost v porovnání s jinými operačními programy je vysoká. Systém Benefit7 zbytečně složitý, což uznal i náš firemní IT specialista. OP LZZ je užitečný nástroj pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců ve firmách a společnostech. OP LZZ je výborná myšlenka. Vstupovali jsme do něj z důvodu zvýšení odborných znalostí zaměstnanců a tím zvýšení kvality námi poskytovaných služeb. Vzdělávání zaměstnanců probíhalo i nezávisle na poskytnutých dotací, nicméně nepostihlo takové množství zaměstnanců. Máme jednu výhradu a tou je administrace dotací, která je složitá, komplikovaná a leckdy nesrozumitelná.

101

OP LZZ splnil naše očekávání. Uvítáme další možnosti investovat do vzdělávání našich zaměstnanců, které zvýší naši konkurenceschopnost a přispějí k udržení popř. zvýšení zaměstnanosti. OP LZZ, které jsou zaměřeny na konkrétní problematiku požadovanou firmami mají velký smysl. OPLZZ je odstrašujícím příkladem byrokratického přístupu. Není to program ani pro lidi, ani pro firmy. Je to jen program pro program. Hodnotím jej zcela negativně a přesvědčil mě o tom, že nemá význam do budoucna o cokoliv žádat a o cokoliv se snažit. Na všechny je hleděno jako na potenciální podvodníky a zloděje. Kritika a represe převládá nad spoluprácí, lidskostí a rozumem. OPLZZ má jednu velkou nevýhodu - mohou si jej dovolit jen bohaté firmy, které v případě prodloužení doby schvalování monitorovacích zpráv a zúčtování žádostí o platbu, dokáží projekt dotovat z vlastních zdrojů!!! OPLZZ představuje smysluplnou formu řešení situace vybraných cílových skupin, nicméně samotný proces fungování, rozhodování a schvalování ze strany poskytovatele dotace je pro nás "nevyhovující". Dlouhé reakční doby, častá fluktuace externích administrátorů, dlouhý proces schvalování čehokoliv, nepružnost ve změnách projektu, často nesrozumitelné Metodiky a Pokyny, které dávají možnost různým výkladům (i ze strayn poskytovatele dotace). Pro naši organizaci je to velká zkušenost, nicméně v budoucnu již o čerpání dalších grantů z EU neuvažujeme. Osobně se domnívám, že program není dobře nastaven a administrace je zbytečně komplikovaná. Projekty se podávají účelově. Poskytování prostředků z OP LZZ hodnotím kladně. Pro obchodní firmu jsou takto získané prostředky velkým přínosem a určitě splní svůj účel, zejména při posílení konkurenceschopnosti. Přivítali bychom pouze větší flexibilitu při realizaci projektu. Dobře fungující firma je živý organismus, a proto je zde vetší potřeba změn. Pro vzdělávání cílových skupin je tento projekt užitečný. Pro živnostníky malé a střední podnikatele, je realizace těchto prohejtů důležitá a potřebná. O tom svědčí i pozitivní ohlasy. Nicméně realizaci těchto projektů, jejich nastavení a řízení je nutné upravit podle specifičnosti školených subjektů, což v současné době není a zbytečně to komplikuje organizaci a řízení projektu a jeho efektivitu. Program OP LZZ je dobře nastavený a pro příjemce dotace přívětivý i z pohledu administrace projektu. Mohu přitom srovnat např. s administrací projektů v rámci OP VK, které mají v tomto směru hodně co dohánět. Program OPLZZ hodnotím jako velmi přínosný pro zaměstnance i pro zaměstnavatele v oblasti umožnění realizace vzdělávacích aktivit a nastavení vzdělávacíh plánů ve společnosti - rozvoj lidských zdrojů. Tyto možnosti by bez programu OPLZZ byly pro společnost minimální nebo byly zaměřeny pouze na povinné vzdělávání s ohledem na ekonomickou situaci v ČR. Bohužel program OPLZZ je nepřiměřeně administrativně náročný. Kontaktní pracovníci se neustále mění, metodiky nejsou jasné, nekonkrétní, nesrozumitelné a jsou nejednotně vykládány jednotlivými pracovníky. Současně se

102

neustále upravují a mění podmínky pro administraci - zpracování monitorovacích zráv, bez toho aniž by příjemce byl předem o těchto změnách informován. Metodiky OPLZZ jsou příliš obsáhlé a nejednoznačené. V tomto směru je vhodná inspirace metodikou a programem OPPA, který pružně reaguje na potřeby příjemce a současně je zajištěna jednotnost a stručnost výkladu metodik pro úspěšnou realizaci projektu. Projekt v naší firmě splnil očekávání, přispěl k rozvoji zaměstnanců, větší kvalitě práce a organizaci. Administrativa projektu je příliš složitá, některá pravidla se v době od žádosti po ukončení projektu se měnila, monitorovací zprávy jsme vždy několikrát opravovali, realizace projektu je sice ukončena, ale čeká nás závěrečná zpráva. Finanční prostředky dostaneme po schválení zprávy, ale dodavatelům jsme zaplatili včas. projekt znamená pro firmy obrovskou administrativní zátěž, nevyhovující nastavení systému koordinace spolupráce mezi řídícím orgánem a příjemcem dotace Prosím urychleně vyměňte osazenstvo agentury, které hodnotí monitorovací zprávy za jiné. Stávající je nekompetentní, až by se dalo hodnotit, že vůbec svou práci nezvládá a jen svou hloupostí a neznalostí škodí celé OP LZZ. Prosím, urychlete vyhodnocení MZ a žádostí o platbu. Ráda bych touto formou poděkovala Všem, jenž dovolují čerpat českým společnostem peníze na vzdělávání z těchto programů. Naši společnosti přinesla zvýšení gramotnosti zaměstnanců v oblasti IT a cizích jazyků, zvýšla odbornost a týmovou komunikaci. Děkujeme, jen více takových Rozhodně sjednocení kontrolních mechanismů - neboli při průběžné kontrole projektu pomocí monitorovacích zpráv se setkáváme s jevem, že každý řídící administrátor má o náležitostech monitorovací zprávy svůj názor - jsme stále vyzýváni k opravám či doplněním dalších náležitostí, ne však najednou, ale třeba několikrát za sebou, pokaždé od jiného pracovníka, a tato stanoviska příslušných pracovníků řídícího orgánu jsou příliš rozdílná - nám to tak výrazně stěžuje administrativní náročnost a způsobuje vleklost projektu. Skutečně si nepamatuji zda jsem na nějaký dotazník odpovídala téměř před rokem. A pokud se bude podobný dotazník opakovat v příštím roce, obávám se, že si to opět nebudu pamatovat. Složité, neodborné, často zmatečné hodnocení Monitorovacích zpráv. Systém je velmi zkostnatělý a administrativně náročný. Dle mého názoru by prospěl větší prostor pro změny v projektu, které vyplyvají ze změn v ekonomice a potřebách firmy. Od procesu zpracování projektu, schválení a realizace uplyne"hodně vody" a změny projektu podléhají dlouhému administrativnímu procesu. Systém průběžného financování projektu je na velmi nedomyšlený a nedostatečný.Finance nebyly poskytovány včas a dle potřeby organizace. Tuto aktivitu velmi schvaluji, jenom administrace tohoto projektu mi přijde velmi náročná, i když pro následující kontrolu je asi velmi nutná.

103

Už jsem to napsal jednou, ale situace mne nutí zopakovat stav, jaký v této oblasti vnímám. Systém je administrativně velmi náročný, zátěž se stupňuje a mám obavu, že odhadem 70% prostředků slouží k administraci projektů. Pouhých cca 30% prostředků je těch, které přinášejí nějaký efekt. Obávám se, že i parní stroj měl efektivitu vyšší. To vnímám jako velký nedostatek. Druhou výtkou je to, že správu projektů mají na starosti mnohdy lidé, kteří nemají žádné praktické zkušenosti a jen posuzují soulad se základními pravidly. Jakákoliv odchylka je pro ně nesoulad ne z podstaty věci, ale jen proto, že tomu nerozumí, neznají legislativu. Dokola vysvětlujeme věci, které vyplývají ze zákona a každý průměrný personalista nebo účetní je zná. Úředníci bohužel nikoliv. V posledních měsících vyplňuji 5. dotazník pro potřeby OP LZZ. Program EDUCA je nesmyslně omezen specifickým vzděláváním, toto je stejně obcházeno. Děkuji všem, kteří svoji práci vykonávají dobře. Velmi častá změna kontaktních osob administrátora není zrovně nejlepší. Zejména se jedná o požadavcích třeba již odsouhlasených a znovu opravovaných atd.. Velmi náročná administrace - bylo by dobré zjednodušení. Velmi nekvalitní, nepružná a zdlouhavá práce externího administrátora, neosobní a byrokratický přístup k řešení všech problémů. Prostě hrůza. Oproti bezchybné práci v rámci OPPA. Velmi pomalá reakce na zasílané monitorovací zprávy a nepřiměřené zadržování plateb.Dodatečně požadované dokumenty mimo logiku problematiky. Velmi pozitivně hodnotím podporu vzdělávání pomocí OP LZZ, ke smysluplnému využití prostředků musí být na straně firem jasná strategie firmy v oblasti řízení lídských zdrojů. velmi složitý a nejasný proces schvalování monitorovacích zpráv Více se věnovat potřebám a dotazům příjemců dotací, např. na vzdělávání - máme položen zásadní dotaz na MPSV, resp. EA, již cca rok a dostali jsme odpověď až teď. to je vzhledem k celkové době realizace projektu velmi negativní pro úspěšnou administraci projektu. Protichůdné informace od EA, protiřečící si, často v čase různé pokyny, několikrát přepracováváme ty stejné údaje podle různých lidí, to neúměrně zvyšuje administrativní zátěž příjemců a zcela zbytečně. Častá změna příruček, která dopadá i na ty projekty, které se dávno řídí jinými příručkami. Dělat více seminářů a zvýšit množství konzultačních hodin u EA. Všechny cílové skupiny: vrchní sestry, staniční sestry i primáři jsou se školením spokojeny; hodnocení je jednoznačně kladné - všichni se na další školení těší. Všichni administrátoři OP LZZ, se kterými naše společnost komunikovala a nadále komunikuje, byli vždy ochotní a vstřícní při řešení našich otázek. Z důvodu finanční zátěže na společnost bych již žádný projekt nerealizoval!!! Zaměřit by se mělo na ceny vzdělávacích akcí a služeb kolem vzdělávání. Tyto projekty jsou živnou půdou pro velké vzdělávací agentury, což mnohdy nejde ruku v ruce s kvalitou. Myslím, že se na

104

těchto projektech utratí podstatně více peněz, než je ve skutečnosti potřeba. Obráceně řečeno - za ty prostředky, které do projektů mnohdy jdou, by se dalo pořídit podstatně více hodnot. Zkvalitnit a hlavně zrychlit kontrolu MZ ze strany ministerstva. Zavést postihy také na nedodržování smluvního vztahu ze strany poskytovatele dotace. Pro administraci předložených MZ a pro kontrolu projektu využívat kvlifikovaných odborníků, ne absolventů, kteří nemají přehled o konrolovaných sutečnostech. Sjednotit metodiku před podáním žádosti o dotaci a ne ji měnit v průběhu realizace projektu. Doplnit destaero o podrobnosti k vyplňování MZ, ne do nich příjemce zasvědcovat až vracením MZ k opravě. Zlepšit komunikaci mezi externím administrátorem a příjemcem dotace. 2 x týdně možnost zavolat či čekat na mailové zodpovězení je nedostatečné při náročnosti projektu. Zrychlit vyhodnocování monitorovacích zpráv a včas zasílat schválené a naplánované fin. prostředky za provedené služby ze strany externích dodavatelů v rámci projektu. 9.2.1.2 Prioritní osa 2 Představy "úředníků" o tom co se skutečně děje v podnikatelské sféře, jak lze umístit některé skupiny jsou naprosto NEREÁLNÉ. Myslím si, že by si každý z těchto úředníků měl v rámci svého kariérního růstu zkusit práci v terénu. Navíc jsem přesvědčena, že podstatná část prostředků z těchto fondů je vynakládána naprosto neefektivně, bez hmatatelných výsledků a bez účinku na cílovou skupinu. Při hodnocení monitorovacíh zpráv externími subjekty dochází zejména při posuzování položek čerpání rozpočtu k odlišným výkladům než byly prezentovány přímými manažery projektů z MPSV. příliš dlouhá doba při hodnocení monitorovacích zpráv a příloš dlouhá doba při zasílání plateb, neziskové organizace si nemohou dovolit předfinancovat projekt než přijdou schválené peníze!!!! 9.2.1.3 Prioritní osa 3 Administrace je zbytečně náročná. Kontrolní mechanizmy jsou velmi podrobné a tvrdě vyžadovány, avšak bez znalosti konkrétní práce s cílovou skupinou - takže některé aspekty jsou přehnané a jiné zcela opomenuty. Administrace OP LZZ je velmi administrativně náročná. Stálo by za to zvážit zjednodušení a rychlejší proplácení dotací. Minimálně žádám o to, aby se nestávalo, že po kontrole monit.zprávy jsou zaslány připomínky, které jsou vypořádány a následně přijdou další, nové, po další kontrole a tak jsou i 2 kola připomínek a proplácení se oddaluje. Dochází také k časté výměně projektových manažerů co je s jedním vyřešeno, začíná se řešit s druhým nanovo... Vše pak vede k průtahům v proplácení dotací, které komplikují život příjemcům dotací. Administrativní zátěž neúměrně ztěžuje průběh a realizaci projektu, odčerpává pracovní síly, které by bylo možné věnovat cílové skupině. Diky OP LZZ žijeme:). Jen aby bylo vice možnosti využití... Do projektů OP LZZ by se určitě zapojilo více schopných organizací, především z oblasti neziskového sektoru, avšak odrazuje je administrativa spojená s vedením projektů.

105

Doporučoval bych se zaměřit na kvalitu výběru hodnotitelů!!!! U některých je zoufalá. Nastavení podmínek financování nám příliš nevyhovovalo, když v rámci stanovených pravidel jsme si "museli" pořizovat materiální vybavení (notebook, dataprojektor), které jsme nezbytně nutně nepotřebovali (ale možná je to tím, že jsme poměrně dobře a moderně vybavený Domov pro seniory a v jiných organizacích tuto možnost uvítají)a naopak byla vypuštěna možnost refundace mzdových nákladů cílové skupiny (účastníků) projektu. Dalším velmi nepříjemným jevem v souvislosti s realizovaným projektem je enormí nárůst administrativy (včetně spotřeby papíru a tonerů). Je velkou škodou, že se obecně z projektů OP LZZ udělala velká bublina - spousta zbytečných papírů, příliš tvrdé podmínky, minimální volnost, velká kontrola. Ano, jsou zde subjekty, které mají tendenci tyto zdroje zneužít, ale jsou zde i subjekty, které to myslí dobře. Poté pak dochází k tomu, že realizátorům dá hodně úsilí, aby dodrželi všechny podmínky a MPSV má zase problémy s termíny, jelikož nestíha kontrolovat MZ apod. Chtělo by to celý systém zjednodušit. Kompetence pracovníků v řídících orgánech, ale i dalších pracovních postech zajišťující kontrolu a vedení projektu pro příjemce, jsou neprosto nedostatečné. Někteří úředníci jsou mimo mísu a jen tím komplikují a ztěžují vlastní realizaci projektu. Jenže úředník i mimo mísu ve své nabubřelosti donutí příjemce realizovat projekt podle něho i přesto, že dojde ke snížení efektivity Naše organizace má pozitivní zkušenost s administrací projektu ze strany MPSV. Projektová manažerka z MPSV, která měla na starosti naše projekty, nám vždy v případě potřeby poradila a zpočátku nám pomohla s prvními monitorovacími zprávami. Pouze systém Benefit nepovažuji za příliš šťastné řešení. Nejsem spokojen s posuzovateli projektů. Měli by osobně jednat s předkladateli projektů.V rámci podání shodných projektů obcí a neziskovou organizací, vždy bude brát ohled na obec. Nelíbí se mi totální odtažitost administrativního vedení projektu od reality fungování projektu. Pro naši organizaci jsou projekty velkým přínosem. Prosím o zaslání výsledků šetření na [email protected] DĚKUJI!!!!! Prosím o zmírnění administrativní zátěže, o větší důvěru v realizátory, o slušné zacházení ze strany administrátorů na řídících orgánech a o chytré a vzdělané administrátory, o stabilitu na pozicích administrátorů (v některých projektech se nám za dobu realizace vystřídaly 4 projektové manažerky MPSV). Realizovali jsme projekt v rámci podpory sociálního podnikání a musím pochválit všechny úřednice MPSV, které nám pomáhaly v průběhu realizace celého projektu, konkrétně Mgr. Svatavu Škantovou a Mgr. Jitku Podplešskou. Uvítali bychom více informací o dalším období. Také více informací o připravovaných konkrétních výzvách dopředu, abychom měli více času na přípravu - některé podmínky výzev jsou dost limitující.

106

V současné době má dojít k přesunu kompetencí hodnocení MZ z MPSV na agenturu, která dle našeho názoru nebude znát naši problematiku jako tomu bylo na straně MPSV, se kterými konzultujeme již od psaní žádosti. Obáváme se posuzování pouze striktně podle daných kritérií bez ohledu na specifika projektu. Oceňujeme přístup pracovnic na MPSV, které nás provázely ochotně i mimo rámec svých povinností a byly ochotny s námi individuálně řešit naše otázky a problémy při realizaci OP LZZ. vadí mi zdlouhavý a neprůhledný proces výběru a hodnocení předkládaných projektů více jednotnosti mezi operačními programy Vyměnit systém Benefit 7, je zastaralý, pomalý a zcela bez nápověd k euroúřednickému ptydepe Zrušit žádosti o platbu. Nerozumí jim téměř nikdo, částky se přitom mohou vygenerovat samy Prodloužit lhůtu pro monitorovací zprávy u náročnějších projektů Stopnout firemní vzdělávání pro podnikatelský sektor, mnoho aktivit se zde dělá beztak pouze "tužkou" Kontrolovat opravdu odborně obsah projektů, ne pouze administrativu a nepodstatnou publicitu. Děkujizjednodušení administrativy, dodržování termínů ze strany poskytovatele dotace- dlouhé doba než je schválena MZ. 9.2.1.4 Kombinace více prioritních os administrace projektů OPLZZ je velmi náročná. Často se setkáváme s tím, že podmínky čerpání dotace a metodika týkající se financí, monitorovacích zpráv, atd. jsou v rozporu s reálným fungováním neziskových organizací a domníváme se, že tím nijak pozitivně nepřispívají k naplňování cílů projektů a programu jako takového. Doporučuji lépe nastavit financování projektů - zaplatit dostatčený počet administrátorů tak, aby nedoicházelo k prodlení v platbách. Zpřehlednit příručky, zařadit do nich konkrétní situace, abychom se nemuseli na spoustu zcela běžných požadavků a dodávaných dokladů doptávat. chybí vyšší možnost osobních konzultací jako tomu je např. v OPVK K řízení: Uvítali bychom jednoznačné a konkrétní a přehledné informace k vyplňování MZ, především na webových stránkách esf.cr. K programu: peníze by se měly dostat hlavně k cílovým skupinám,na které je opklzz zaměřen, projekty by si měla z hlavní části zpracovávat organizace žadatele, Na projektech se živí firmy, které s cílovou skupinou už nemají vůbec nic společného - externí kontroloři a poradci, firmy, které nabízejí zajištění publicity, auditu, zpracování proj. žádostí a MZ. Máme problémy s administrativní zátěží, zejména s délkou a způsobem kontroly monitorovacích zpráv a dlouhou dobou, která uplyne od podání zprávy do platby (nutnost půjček na průběžné financování projektu). Řada připomínek k MZ administrativního charakteru na nás často působí až jako šikana ze strany externích administrátorů. mašinérie - úřadování - komplikace - zaměřenost na cestui, mikoliv na cíl - ministerské úředníky naprosto nezajímá výsledek (prospěch cílové skupiny), soustře´dují se na naprosto marginální administrativní záležitosti a "týrají" příjemce, místo aby jim pomáhali a něco řešili Měla by se rozhodně zásadním způsobem změnit administrace projektů. Současní administrátoři postrádají flexibilitu, přístupnost, individuální znalost projektů a někteří dokonce ochotu cokoliv řešit.

107

na MPSV je strašný chaos a promítá se to v práci projektových a finančních manažerů Navzdory zavedení externích administrátorů pro realizační fázi projektů, mám pocit, že proces průběžné kontroly monitoringu je stále komlikovanější, pomalejší a více svazující ruce samotné realizaci klíčových aktivit projektu. Největší problémy v rámci OP LZZ: 1)výběr projektů a jejich hodnocení 2)spolupráce s externími administrátory !!! 3)neúměrná administrativní zátěž Některé věci jsem napsal do komentářů k otázkám. Shrnu-li to: 1. Méně, a to výrazně, administrativní buzerace. Kontrolujte skutečné výsledky a míru naplnění plánů. Neřešte tolik, jak k tomu realizítor dospěl. Zaměřte se na kvalitu a skutečné výsledky, ne na bezduchou kontroku tabulek a vymyšlených výkazů práce. 2. Dejte možnost cílové skupině spolupodílet se finančně na hodnotách, které dostávají. Zmenšíte tak dramatické pokřivení společenského a tržního prostředí, které současné projekty přinášejí. Tato možnost musí dát přidanou hodnotu realizátorům (byť třeba regulovanou nějakým stropem) a pro CS musí být přiměřená, někdy spíše symbolická. Ale musí být! 3. Vyhlašte program s volným tématem. Omezte ho jenom technicky - výší grantu, dobou trvání, kdo může žádat (vylučte ale komerční subjekty) a obecně formulovaným cílem. Zdůrazněte, že aktivity výrazně se překrývající se s jinými výzvami nebudou podpořeny. Uvidíte, co netušených nápadů se objeví. 4. Podporujte návaznosti na úspešné projekty. Dejte možnost kontinuity. Netrvejte slepě na tom, že každý projekt a každá výzva musí být inovativní. Podporujte projekty, které prokazatelně nastarutjí trvalejsí vztah realizátora s CS. 5. Zrovnoprávněte realizátory a stát. Dejte možnost reflexe, když například výběrová komise udělá chybu. Současné nastavení je netransparentní s prostorem pro korupci. Zásadním způsobem omezte nebo zpřísněte možnosti, kdy může výběrová komise "přeskočit projekt". Nebo VK zrušte úplně. Nastavte závazné časové přiměřené limity pro kontroly administrátorů. Zflexibilněnte možnost poskytnutí zálohových plateb i v průběhu realizace projektu, pokud se opozdí kontrola Monitorovacíh zrpáv ze strany administrátorů. 6. Pokud projekt obsahuje mobilní aktivity, kdy služby přicházejí za klienty, akceptujte tyto náklady v přímých nákladech. 7. Zrušte výkazy práce a většinu podstatných a nepodstatných změn. Zaměřte se silně na kontrolu skutečných výstupů, na přínos pro CS, běžte se podívat za realizátorem, navštivte v terénu klienty projektů. Nepamatuji se, jestli jsem odpovídala na dotazník v červnu 2011, tato možnost nebyla v nabídce. Hodnotíme jako velké negativum obrovskou administrativní zátěž. Obrovská administrativní zátěž Nejednotné pokyny externích administrátorů Zpožděné úhrady žádostí o platbu Často nekvalitní posudky hodnotitelů žádostí Netransparentní postup výběrových komisí při finálním výběru OP LZZ a ESF disponuje značnými zdroji.Při využívání vidím dva základní problémy a)nejsou posuzovány již realizované projekty a jejich skutečné přínosy, dochází k multiplicitám, některá témata jsou řešena opakovaně b)kontrolní a administrativní systém je nefunkční bez věcného hodnocení obsahové stránky (nejsou k dispozici zkušení odborníci), kontrolují se většinou podružné věci (loga, formality, nepodstatné malé výdaje). OP LZZ už vyčerpalo svůj rozvojový potenciál a stagnuje ve formách.

108

Problém s dlouho trvající administrací, dlouhá doba schvalování monitorovacích zpráv, neflexibilní a strnulý přístup MPSV. Obtížnost získání závazného rozhodnutí, kterým bychom se mohli řídit!! Program komplexně bychom jako příjemci dotace hodnotili kladně, ovšem komunikace s externími administrátory v mnoha případech není úplně optimální. I když máme přidělenu externí administrátorku, tak každou MZ řešíme s nějakým jiným,každou opravu MZ s námi vyřizuje jiná osoba a každý má jiné požadavky, takže se po roce a půl trvání projektu stále točíme v bludném kruhu, protože není možné zpracovat MZ tak, aby vyhovovala všem. Neustálá změna procesů a postupů zbytečně časově zatěžuje administrativně realizační tým, který by se mohl místo toho věnovat spíše realizaci jednotlivých klíčových aktivit. Prosím, aby ŘO zorganizoval vlastní školení - jak vyplnit správně žádost. Jedná se mi o výtky hodnotitelů - není dostatečně popsaná KA rekvalifikace, nejsou definovány kurzy, nejsou uvedeny výstupy, není obsah jednotlivých kurzů, není uvedena vazba na rozpočet...apod. Prosím, ukažte nám,jak má být vzorově vyplněno (my to píšeme např. do přílohy, pak jsou z toho hodnotitelé otrávení, protože musejí informace hledat a není to součástí rozhodnutí) děkuji Přestože bylo slibováno, že se administrativní náročnost projektů sníží, opak je pravdou. Kažýd státní úředník (příp. externí administrátor), který se k projektu dostane, požaduje spoustu odlišných dokladů, stanovisek, oprav a vyjádření, než ten původní. Ty hory papírů, které byly vyplněn, likvidují naše lesy a neslouží ničemu jinému, než alibismu. V soukromé firmě našeho typu si málokdo dokáže představit zneužití prostředů OP LZZ tak, jak se to děje jinde. Přivítali bychom jednotný výklad pravidel projektů ESF pro všechny administrátory, hodnotitele, projektové manažery i externí kontrolory. Nejednotnost a individuální přístup a požadavky jsou při administraci realizovaných projektů velmi zatěžující. Realizovali jsme dva výborné projekty, které měly podle mého názoru výrazný dopad na cílovou skupinu. Bohužel naši projektovou managerku nikdy nezajímala skutečná realizace projektu ale pouze a jedině správně vyplněné formuláře. Což se ne vždy podařilo. Obzvlášť v okamžiku, kdy jsme musely na základě konkrétní realizace měnit některé předem naplánované věci z projektu.(například otěhotněla naše vedoucí vzdělávacího centra - obrovský problém) Několikrát jsem zvala projektovou managerku, aby vykonala kontrolu na místě a mluvila přímo s účastníky projektu. (Měla to ze své kanceláře 10 minut chůze do našeho výukového střediska) A zvlášť v době, kdy mě žádala o potvrzení, že tento činžovní dům opravdu stojí a chtěla ode mě potvrzení, že dům byl opravdu v roce 1946 zkolaudován ! Teď už vím, že vůbec není nutné projekt opravdu realizovat, stačí pouze dobře vyplňovat monitorovací zprávy a na všech fakturách doplnit povinné věty ! Naopak pokud projekt realizujeme a máme dotazy k projektové managerce, neustále ji tím obtěžujeme. I 6ti členná kontrola z ministerstva byla v kanceláři, nikdy nikdo nemluvil přímo z účastníky projektu. Přesto za finanční podporu děkuji a stále mám pocit, že tyto peníze byly vynaloženy účelně. Toto už je alespoň 3. dotazník za poslední 3 měsíce. Kolikátý dotazník je to za poslední 3 roky, to už nedokážu spočítat. Je opravdu nutné obtěžovat žadatele a realizátory projektů stále s novými dotazníky? Jsou toto efektivně vynaložené prostředky? Nestačil by jeden projekt zaměřený na hodnocení OPLZZ?

109

V případě našeho grantu OP LZZ udělal mnoho dobrého. Mrzí mne, že další peníze jdou už jen na různé studie proveditelnosti, motivační kurzy a podobné nekonkrétní aktivity, které jsou veřejností hodnoceny jako plýtvání peněz. A naprosto neuvěřitelné jsou projekty, kde jsou náklady na jednu podpořenou osobu v částkách blížících se platu. A vykazování stovek zaměstnaných osob, které jsou však po skončení podpory pracovního místa opět nezaměstnané. Nebylo by lepší ty peníze směrovat na skutečně kvalitní rekvalifikační kurzy. Tedy kurzy, kde bude kritériem i kvalita a ne jen hon za nejnižší cenou? Vadí nám, že projekty, které dosáhnou nejvíce bodů, nakonec nejsou doporučeeny a přeskočí je ty, které dostaly bodů mnohem méně. Nejsou přesně a předem stanovena kritéria, proč tomu tak je. vyčíslí někdo, kolik finančních prostředků se vynaložilo na šikanující úředníky, kteří svými mnohdy nesmyslnými požadavky ohrožují proplácení výdajů projektu a kolik finančních prostředků šlo na přímou podporu ohrožených skupin? výrazně omezit administrativní zátěž Zaměřit se při kontrolách na obsahovou stránku projektu, co přináší CS a ne na administrativu. Paradoxem je, že při kontrolách někdo vytkne, že nemáte kromě povinných log také vše napsané na PC, ale neprohlédnou si provoz, nepopovídají si s účastníky projektu, nezkoumají v reálu co projekt přinesl účastníkům. Značné množství dotazníků, které chodí v poslední době způsobuje, že jako respondenti nejsme ochotni zabývat se odpověďmi na ně déle než je nutné, což ovlivňuje kvalitu průzkumů. 9.2.2

Nepodpoření žadatelé

9.2.2.1 Prioritní osa 1 bez komentáře, nemá to smysl, stejně si to pražáci rozeberou Celý systém nám připadá zmanipulovaný a neprůhledně vyhodnocováný. Žádosti může podávat každý, to je sice pravda. Pokud však neznáte správné lidi nic se nevýří, všechno se zamítá na formální chyby, nic se nechválí. S vyplnění žádosti je mnoho práce, když tomu zpočátku věříte a myslíte si, že to může fungovat. Opak je pravdou, bez dobré agentury se dnes nic nevyřídí! Dnes se musí každý postarat sám o sebe. Doporučuji zrušit úplně a zaměřit se jen na několik málo operačních programů investičního charakteru, zejména pokud jde o veřejnou infrastrukturu. došlo k negativnímu vývoji v hodnocení, jsou vyřazovány žádosti k vůli drobným nedostatkům, které dříve byly řešeny výzvou k doplnění. Po odeslání žádosti je ticho, nikde se nedozvíte, zda a kdy bude hodnocení, po ohodnocení žádosti je sice na internetu výsledek, ovšem zdůvodnění přijetí/nepřijetí má velkou časovou prodlevu Důrazná nespokojenost s výraznou odlišností v posuzování projektů hodnotiteli v různých regionech

110

Hodnocení podaných projektu je subjektivní, mnohdy jsou stejně zaměřené žádosti jedné společnosti podpořeny jiné nikoli, hodnocení je naprosto neprůhledné. Investice do vzdělání lidí, kteří jsou mnoho let vedeni na Úřadech práce (a nebyli roky schopni si najít jakoukoli práci)postrádá smysl je to jen vyhazování peněz, které se v podstatě utratí jen za administraci takových projektů. Jako smysluplnější se mi zdá investice do vzdělání nebo zvýšení kvalifikace lidí, kteří o to skutečně stojí, a jejichž uplatnění na trhu práce se tím zlepší. LZZ vyžaduje spoustu nesmyslných teoretických "bla bla bla" na téma "rovné příležitosti", "horizontální témata" atd - je to zbytečné - to má nastavit sám vyhlašovatel již při tvorbě výzvy - aby jako splňovala automaticky pro všechny a ne vymýšlet hromadu nesmyslných zdůvodnění. Malá podpora menších firem kde je třeba odborné znalosti řemeslné nebo velmi specifické. mělo by docházet k větší podpoře malých a středních firem. Měly by se více zjišťovat potřeby malých a středních podniků jakožto hlavních garantů zaměstnanosti v regionech. Myslím, že by bylo možné u mikrofirem sloučit v případě totožného zaměření více firem pod 1 subjekt a tímto umožnit dosažení dotace více firmám. 1 lektor většinou zvládne vyškolit více než 4 lidi najednou. Navrhujeme zjednodušit administrativní náročnost programu a zvýšit důraz na exaktní vyčíslení dopadů projektů. Eliminace obecně zaměřených projektů na úkor jasně zdůvodněných projektů a zároveň se zaměřit na průběžné řízení zaměření aktivit ve vazbě na reálný vývoj v území. Možnost redefinice podmínek OP ve vazbě na jeho zaměření. Obecně považuji vzdělávání formou dotací ať už z ESF nebo z jiných zdrojů za neúměrné plýtvání penězi daňových poplatníků. Velmi dobře se na tom živí poradenské firmy připravující žádosti, stejně jako řada vzdělávacích institucí, které by za standardních tržních podmínek nepřežily kvůli nekvalitě svých služeb. Protože sám školím, vím jak jsou účastníci z řady poskytnutých vzdělávacích aktivit znechuceni, jak nekvalitní bývá výuka poskytovaná "zdarma", jak minimální je reálný převod získaných informací do praxe. Nehledě na to, kolik desítek procent z prostředků určených na dotace stojí jen administrování dotací. Z větší části považuji prostředky věnované do OP LZZ za vyhozené peníze. OP LZZ je podle našich dosavadních zkušeností při porovnání s jinými programy nejvíce "na vodě". Podle mého osobního názoru zdaleka nesplní cíle a očekávání, která jsou do něho vkládána. Pokud se neobrátíte na "správné instituce" nemáte šanci získat dotace. Potřebovali bychom bližší, ale přitom přehledné a stručné seznámení s možnostmi čerpání doatcí o OP LZZ. Děkujeme za zaslání výše uvedeného. Ivana Zachovalová , jednatelka IMP real s.r.o. Pro nás neprůhledné hodnocení žádosti o projekt. Příliš vysoká režie projektů,díky administrativní složitosti a formalitám.

111

Proč, když dva hodnotitelé podpoří projekt, vezme se třetí hodnotitel, který projekt neschválí ? Když jsme si prohlíželi projekty, které podporu získaly, dost jsme se divili, na co všechno je možné peníze uvolnit. Dost často to bylo pro firmy, které ani finance nepotřebují a firmy, kterým by to dost pomohlo v rozvoji neobdržely nic. Připadá mi, že pravidla v programech jsou administrativně zbytečně složitá. Schvalovací proces je tak dlohý, že než je schválen původní hodnoty jsou takřka neplatné. Zpracování žádosti tak komplikované a vedení projektu tak administrativně náročné, že brzdí aktivitu. spíše dotaz - jak budou "rozděleny" pravomoci mezi MPSV a MPO v dalším období v oblasti projektů/programů ke vzdělávání? subjektivní hodnocení a posuzování projektů, neprokazatelnost důvodu vyřazení žádosti. Šokující délka vyhodnocení žádostí v tomto programu. V jednoduchosti je síla. Pamatujte na to prosím ve všech krocích řízení, kontroly a vyhodnocování. Všichni mají dotazníků, vlaječek EU, příruček a dodatků plné zuby. Na práci s cílovou skupinou a na to podstatné pak zbývá méně času, než před projekty EU. Za možnost toto napsat děkuji. V privátní sféře převládá názor, že kdo nemá vyšlapáno (kontakty a konexe), ten dotaci nedostane... Pracnost projektu, jeho účelnost a potřebnost jsou až zcela na posledním místě. V programu OP LZZ byla změněna kritéria posouzení ukazatelů pro připuštění firem do programu (myslím tím kritéria růstu firmy podle základny v posledních dvou, resp. třech letech), což považuji za hrubý faul. 9.2.2.2 Prioritní osa 2 Bylo by dobré všechny tyto projekty zaměřit na lidi, kteří si chtějí zvýšit kvalifikaci. Ne na občany, kteří jdou do těchto projektů jen pro získání sociálních dávek. nejslabsim clankem je neodbornost hodnotitelu, nerozumi reseni dane problematiky,nezajima je vecne projekt ale spise hodnoceni, stalo se ze nektere hodnoceni bylo kopirovane a vubec nebylo k hodn.projektu dále jsou i připomínky tytu projekt neobsahuje a přitom daná věc je v projektu napsána, dále pak bývá časté protiřečení si v rámci hodnocení 1 hodnotitele. nesouhlasím, aby MPSV vymýšlelo nové a nové amdministrativní náležitosti k relizaci projektů. A utrácelo tak neadekvátně vysoké částky na zavádění a pak vymáhání a kontrolu této administrativy. Finance by měli směřovat z 95% na PŘÍMOU podporu znevýhodněných skupin a k jejich integraci do společnosti a na trh práce. Vytvářením metodik, příruček apod. k zaměstnání lidí se znevýhodněním nevede. Jediným měřítkem hodnocení projektů má být dodržení celkového rozpočtu a naplnění indikátorů ve vymezeném čase. Obecně je forma důležitější než obsah, centrálně je řízení projektů nepružné, pomalé, málo flexibilní, nepřehledné!!!

112

Po zamítnutí žádosti jsme byli osloveni firmou, která nám nabídla zpracování další žádosti. Teprve po následných konzultacích jsme pochopili, proč náš projekt nemohl uspět (nedovolená podpora). Pokud by to bylo jasněji vysvětleno v podmínkách, mohli jsme si ušetřit hodně zbytečné práce. Rozdělování vzdělávání do kategorií na občanské, zájmové, profesní, formální, neformální je sice praktické pro administraci, ale v praxi se kategorie prolínají. Podporu si zaslouží vzdělávání jako celek. To je velmi příjemné, podnikám 15 rokem, začínala jsem s výdělkem v řádu stokorun měsíčně. Své podnikání jsem budovala bez jakých koliv podpor od státu i EU. Po třetí zamítnuté žádosti, která byla velice dobře zpracována a druhá žádost již dokonce podle pokynů první žádosti, ve které jsem byla na místě, na kterém již nezbyly peníze, jsem se přesvědčila, že i v této záležitosti, tak jako ve všem v ČR vládně veliká korupce a to se mi také potvrdilo, aniž bych nějak zvlášť pátrala. Proto jsem také rozhodnutá, že to nevzdát, protože je opravdu hodně lidí v této zemi, kteří potřebují pomoc a získat důvěru, že má ještě smysl něco dělat i když to, co jsme si zvolili do vlády, nám to spíše vyvrací. Já své podnikání vedu v pozitvních číslech a nepotřebuji na dotacích vydělávat, tedy půjdu určitě do konfrontace. Děkuji za možnost sdělit své zkušenosti s OP LZZ To, co již někdy bylo někde podporováno neznamená, že všude funguje. Zdá se mi příliš povrchní, poukazovat na to, že "to se podporovalo v minulých výzvách", bez ohledu na skutečnost v daném regionu, požadavky konkrétního trhu. Pohled "zeshora" je dobré doplnit i pohledem "zespoda". Udržitelnost projektů i po jeho ukončení nelze garantovat, pokud nebudou úřady práce financovat aktivní politiku zaměstnanosti. Veškeré aktivity vlády na pokutování nelegální práce (tzv. "švarc-systém") ve firmách povedou ke strachu zaměstnavatelů o zaměstnání nových a nezkušených pracovníků při získávání jejich praxe. Z mého pohledu není ještě zcela uživatelsky příjemná práce s programem Benefit 7, kde celá řada drobných nedostatků komplikuje práci s programem. Např.: korektně nefunguje možnost kopírovat části textů z dokumentů .doc přímo do žádosti. Další komplikací je nemožnost založení nové monitorovací zprávy, pokud není předchozí zpráva schválena, což vede často k výrazným komplikacím v okamžiku, kdy by se připomínkování a oprava stávající zprávy protáhla. K zamyšlení je dále nová povinnost vzdělávacích a poradenských organizací (např. ve výzvě 2.1) k prokázání předmětu činnosti prostřednictvím daňového přiznání. Daňové přiznání primárně NESLOUŽÍ k jednoznačnému prokázání předmětu činnosti firmy dle CZ NACE, přestože tuto informaci mimo jiné finanční úřad na DP požaduje. Pokud na daňové přiznání uvedu neúplný nebo zcela chybný výčet předmětů činností firmy, bude mé DP přijato a schváleno bez připomínek. Z tohoto důvodu nelze DP považovat za jednoznačný a nezpochybnitelný doklad (tím spíš, pokud mám možnost tuto informaci účelově upravit). Nehledě na to, že pořízení ověřeného DP ze strany FÚ je finančně velmi náročné – v rámci našeho FÚ je to 50,- Kč za jednu stranu opisu. Toto rozhodnutí považujeme proto za velmi nešťastné a svým způsobem i diskriminační (postihuje právě a jen vzdělávací a poradenské organizace). Jako jednodušší a průkaznější řešení se nám jeví například opis z Administrativního registru ekonomických subjektů http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/, kde je tato informace k dispozici on-line, zcela průkazně (bez možnosti přímého ovlivnění) a bezplatně…

113

9.2.2.3 Prioritní osa 3 Administrativa projektů OP LZZ se mi zdá neúměrně náročná a zbytečná v porovnání s jinými neevropskými dotacemi. Považuji to za zbytečné plýtvání penězi na administrativní práce. Další proškolování hodnotitelů - např. v našem neúspěšném projektu jeden hodnotitel spatřoval rozpočet přiměřený a druhý zcela nepřiměřený - přitom s ohledem na požadavky moderní doby (šlo o technické vybavení přiměřených cen dle nabídky na trhu)byly dle našeho rozpočtové plány reálné. Externí hodnotitelé by neměli vkládat do hodnocení subjektivní názor. Program by měl být více zaměřen na podporu sebezaměstnávání. Hodnocení projektů komisí MPSV je nesystémové a předpojaté, dokonce se někdy rozchází s hodnocením hodnotitelů a to výrazně. hodnotitelé by měli více hledět na prospěch cílových skupin I přes dobrou snahu mnoha pracovníků MPSV je stávající systém značně netransparentní, chaotický, administrativně nepřehledný. Při hlubší analýze potřeb v organizacích, které přímo pracují s primárními cílovými skupinami OPLZZ by se dala zjistit celá řada podnětů jak mnohem jednoduššeji a účinněji systém podpory nastavit, aby nedošlo k obohacení několika málo jednotlivců, ale aby se pomocí podpory ESF skutečně zavedly systémové změny v uplatňování osob na trhu práce. Je dobře ,že existuje OP LZZ je škoda, že magistrál hlm. prahy nebyl sto použít finanční prostředky z individuálních plánů. jsou administrativně příliš náročné K podpoře by měly být vybírány projekty s větším procentem přímé podpory cílové skupiny. Méně příruček a návodů a více podpory při vytvářené a udržení pracovních míst! Když jsem chyslala projekt pro zapojení rodičů po rodičovské do pracovního trhu, opravdu jsem chtěla profesionálně připravit profesionální OSVČ, ale celé dotace jsou velké mrhání peněz, které se nám, naší republice, vymstí. Protéká tím obrovská síla peněz, ale efekt není vidět. Co se bude dít, až se kohoutek zavře? Nevěřím, že můj názor budete brát vážně. Kdyby náhou ano, tady je moje elektronická adresa [email protected] MÁM VÝHRADY K HODNOTÍCÍ KOMISI, NECHÁPU, PROČ SE PROJEKTY BODUJÍ, KDYŽ VE FINÁLE PODPORU DOSTANOU PROJEKTY S MENŠÍM POČTEM BODŮ. NÁŠ PROJEKT DOSÁHL 98,2 BODŮ, PODPORU NEDOSTAL, ALE DOSTALY JI PROJEKTY, KTERÉ MĚLY O 10 BODŮ MÉNĚ. VELMI PODIVNÉ. Měli jsme velmi dobre zpracovaný projekt na vzdělávání žen matek a otců a nedostali jsme dotace, nedomnívám se, že je výběr vždycky objektivní. Menší znalost OP LZZ jsem vyznačil proto, že nepřipravuji další projekt a nevyhledávám pravidelně změny v OP LZZ. Vznikly by však podmínky pro sestavení projektu, dokázal bych se vrátit do skupiny výborného znalce.

114

Některé organizace si neuvěřitelně polepšily- ale na krátkou dobu (vynechám absurditu využití dotací skoro na "cokoli" hlavně, ať se to utratí). I MPSV si zvyklo, že soc. služby platí někdo jiný. Jak to bude potom? Už teď víme, že stát tvrdí, že nemá peníze. Šetří na špatných místech. Sociální dávky se po rádoby sociální reformě začaly zneužívat ještě více, protože noví úředníci staré "pokušitele systému" neznají. A NNO mohou křičet s plných plic... Malé neziskovky nemají šanci do dalších období přežít. Už teď kulháme s prostřeleným kolenem... a také bych raději viděla peníze v přímé péči, než v expertních skupinách a výzkumech. Nemám co dodat jen jsme byli velice zklamání že priorita 3 a výzva 81 jestli se nemýlím byla uzavřena vyčerpání dotací,jsme romové a psali jsme sami projekt,chybělo nám pár bodu asi 6 a nedostali jsme se nikam projekt byl zamítnuty jmenoval se mládež kupředu!Trvalo mi to tříčtvrtě roku než jsem ho sama napsala jinak jsem romské národnosti tak to mě opravdu bylo líto,protože jsem tady chtěla pár věcí změnit.S pozdravem Dirdová. nepodmiňovat další výzvy tím, že podpořen může být projekt jen tam, kde se již podobný uskutečnil Neuspěli jsme, přestože naše myšlenka byla a stále je jedinečná. Bohužel si myslím, že uspěli jiní s méně zajímavými a smysluplnými projekty, protože "v tom umí chodit" nebo to mají zaplacené. Obecně bych uvítala širší variabilitu tak, aby mohl uspět i projekt cílený na další sociální služby konkrétně základní právní poradenství pro sociálně vyloučené skupiny, jejich vzdělávání, osvětové aktivity, důraz na prevenci,tzv. minimální právní gramotnost a násl. OP LZZ je veden s velkou administrativou a velmi centralizovným způsobem komunikace s žadateli. Není flexibilní a zaměstnanci nejsou vždy dobře informováni. OP LZZ v ČR bude mít smysl pouze v případě rovného zacházení se žadateli. V rámci každé výzvy a všech metodik by velmi usnadnila všem žadatelům jasně a přehledně vymezená pravidla a omezení. Osobně zpracovávám projekty na kraj, MPSV, město, nadace a další instituce. Pro projekty do OP LZZ je potřeba širších znalostí, příprava je velice náročná. Už jen pravidla při lepení obálky jsou náročná a kritéria pro vyřazení z formálních nedostatků příliš přísná. Podání žádosti mne stálo spoustu zbytečně investovaného času. času, ve kterém jsem mohl vyřídit mnohem více smysluplné práce. Podaání žádosti je tak akorát pro parazity (právníci a zlodějský politici), protože normální člověk nemá šanci vyplnit ty desítky stránek tak, aby to těm Vašim ouřadům sedělo do písmenka a do čárky, kromě toho, že normální člověk tomu ani nemůže rozumět. Naši žádost po měsících porad, shánění informací, údajů a.j. byla vyřazena údajně proto, protože v jednom horním levém rohu měl chybět můj podpis jednatele a na kterési předposlední stránce měla chybět věta, že se ztotožňujeme se sociální politikou státu s tím, že tyto dvě jednoduché blbosti nelze doplnit dodatečně. A´t žije byrokracie. Smutné pro dva uchazeče, o které jsme sami měli zájem. Tak holt ležej dál stoprocentně na dávkách státu (tedy nás všech). Ať jdou ty ouřadové do prdele. Kromě toho, že stát žádnou sociální politiku neprovozuje - tedy ne pro potřebné. Protože Vondra s Promomprem, Topolánek, Gross, Kalousek a další zloději řídící tento stát provozují sociální politiku pouze do vlastní kapsy. Jděte do piči. Komunisty na Vás.........

115

Podle mého názoru hodnotící komise často nerozumí problematice, která je v projektech popisovaná a hodnotí velmi subjektivně pouze dle vlastních zkušeností. Nebere se ohled na tok, že předkládající organizace zpravidla zná nejlépe svou cílovou skupinu, pro kterou projekt tvoří a ví, co daná cílová skupina (byť třeba úzká) potřebuje. Pokud jsem se zúčastnila školících programů, které pořádaly jiné organizacev rámci OP LZZ neměly potřebnou kvalitu, nic nového nepřineslyškolitelé často nebyli vůbec připraveni. Poněkud nám chyběly informace o průběhu schvalování projektu. Bylo pro nás trochu překvapením, že firma, která je schopná souběžně s OPLZZ vložit prostředky do programu byla vyřazena. je to škoda, protože to zřejmě dál zmenšuje šance na pozitivní vnímání změn středním managementem. Pořád to samé, vzdělávat lidi v sociálních službách je nutnost. Ale taky je tu skupina lidí, kteří většinu svého času tráví péčí o osobu blízkou a jsou z toho naprosto na umžení. Na ně se nikdo nezaměřuje, jim nikdo nepomůže, spíš naopak. Sociální služby jim poradit neumí a ještě jim komplikujou život. Vlastní zkušenost. Proces hodnocení projektů byl dle našeho názorů neprůhledný a budil podezření z manipulace. Měli jsme též pocit, že hodnotitelé nečetli projekt důkladne Pozitivně hodnotím - vstřícnost a kompetenci pracovníků, kteří zajišťují školení, odpovědi v ESF foru, výborně zpracované Desatero pro vyplňování žádostí, které např. OP VK nemá, věcné připomínky hodnotitelů, umístění hodnocení žádosti poměrně bez zdržení do Benefitu, možnost osobní konzultace před podáním žádosti. Negativně hodnotím - celkové neúměrně velké administrativní zatížení organizace při čerpání z fondů obecně, dle mého zařazování dalších poměrně složitých prvků, které jsou hodnoceny v žádosti - např. logický rámec, změny podmínek výzev v jednotlivých kolech ve stejných oblastech, místy pro "laiky" v oblasti ESF fondů poměrně těžce srozumitelný jazyk výzev i metodik, který řadu organizací, které nemají prostředky na to, aby si zpracování žádosti zadaly profesionálům, odradí od toho, aby se o podání žádosti vůbec pokoušely. V kolika sociálních ústavech, školách a neziskovkách mají někoho, kdo je ochoten ve svém volném čase z čistého entuziazmu a s nejasnou šancí na úspěch žádosti nastudovat veškerou problematiku čerpání a pak opět s nejasnou šancí na úspěch mimo své běžné profesní povinnosti zpracovat a podat žádost? Nebylo by alespoň pro sociální ústavy vhodné zpracovat něco podobného, jako jsou šablony typu Peníze školám v OP VK ? překvapila mě skutečnost, že při hodnocení se nejen liší názory hodnotitelů a přímo si odporují Při hodnocení žádostí dát rovné podmínky bez ohledu na místo realizace projektu, posuzovat kvalitu a přínos projektu, i v malé organizaci, začínající organizaci lze uskutečnit velký projekt Při každé vyhlašované výzvě by bylo vhodné uspořádat veřejné připomínkové řízení. Tato aktivita probíhá, ale není pravidlem. Potencionální žadatelé by tak své projektové záměry mohli dopracovat v souladu s plánovanou výzvou a naopak pro poskytovatele dotace by připomínky od potencionálních žadatelů mohly být podmětné. Mnohdy nastává situace, že nastavení výzvy donutí žadatele projekt nerealizovat z důvodu dalších podmínek ve výzvě uvedených nebo z důvodu časové náročnosti na splnění podmínek, pokud se je dozvědí až z vyhlášené výzvy.

116

příliš složitá a příliš přísná pravidla programu a projektů neumožňují vkládat do jejich realizace momentální změny potřeb organizací, a to ani v minimální míře. Jde o lidi, ne o stroje! Příliš složité dostávat se k informacím o nabídkách OP LZZ. Jejich sledování a studium je práce pro 1 osobu na plný úvazek. V obecné rovině by bylo dobré se zamyslet nad výběrem externích hodnotitelů žádostí o fin. podporu. Často dochází ke střetu zájmů (hodnotitel hodnotí činnost, ve které pracuje a současně i organizace, ve které pracuje žádá nebo čerpá fin. ze stejného OP). Současně dochází k nerovným podmníkám u žadatelů v rámci individuálních projektů - jsou podporovány projekty, které nemají dostatečný počet bodů, nesplňují cíle výzvy apod. - přesto jsou podpořeny. Také je nutné se zaměřit na poskytování VP. V rámci hodnocení při schvalování projektů jsem nespokojená s tím, že výsledky dosažené při hodnocení externími hodnotilteli, nemají v konečném důsledku potřebný efekt. projektové žádosti, které dosáhnou velmi bysokého bodového ohodnocení nejsou v konečném důsledku podpořeny, dle mého názoru by toto hodnocení mělo mít vysokou hodnotu. Věcná hodnocení u projektu byla protichůdná (doporučení k podpoře projektu jednoho hodnotitele s upozorněním na drobné nedostatky,oproti nedoporučení projektu k podpoře u druhého komentáře z věcného hodnocení s většími nedostatky).I když jsme doplnili - upravili a tedy i odstranili nedostatky z obou věcných hodnocení, stejně došlo k tomu, že jiný hodnotitel nalezl jiné nedostatky, na které původní hodnotitelé neupozornili.Došlo tedy k tomu, že náš projekt nebyl podpořen.Bylo by vhodné, aby stejný projekt, hodnotili vždy ti samí hodnotitelé, v návaznosti na tom, co v předcházejícím věcných hodnoceních uvedli jako nedostatečné (zda tedy došlo již k úpravě projektu v jejich kontextu, nebo nikoliv), nebo aspoň aby měli k dispozici původní věcná hodnocení z projektu ti noví hodnotitelé, ze kterých by mohli čerpat...případně avízovat, zda došlo na základě věcných hodnoceních ke změně. Velká administrativní zátěž při žádostech OP LZZ Velký nedostatek OP LZZ vidíme v kvalitě hodnotitelů. Dva různí hodnotitelé hodnotí v nejednom případě stejný projekt diametrálně odlišně. Podporu rovných příležitostí redukují na otázku zajištění služby péče o děti. Velmi slozita agenda, ktera nuti spustu organizaci najimat si externi firmy pro zpracovani zadosti. Coz samozrejme uplne zbytecne navysuje naklady, ktere se musi nekde zapocitat :( A kdo to pak plati v pripade schvaleni zadosti... Zjednodušit, zjednodušit, zjednodušit a nevymýšlet nové a nové podmínky a přílohy, které rozšiřují již dané směrnice EU. Zřejmě to bez úplatků nejde - ostatně jako všechno v naší republice. Byl to omyl, který mě opět poučil. 9.2.2.4 Kombinace více prioritních os Finanční zdroje z programu OP LZZ jsou prioritně použity na krytí finančního deficitu rozpočtu ve státní správě v oblasti poskytování sociálních služeb. Teprve zbylé finanční prostředky jsou přerozdělovány na financování projektových žádostí, podávaných soukromými subjekty. Na základě

117

získaných zkušeností jme se rozhodli dále neusilovat o dotační podpory, protože máme důvodné podězření, že projekty nejsou hodnoceny objektivně podle jejich kvality a přidané hodnoty, ale podle potřeb státu a subjektivního hlediska hodnotitele resp. poskytovatele. Korupční prostředí, nulová invence zadavatelů, strach hodnotitelů ze skutečně nového. Podpora dílčích, formálních a nefunkčních softskills školení, nezájem podpořit a vyžadovat systémové změny v hospodaření firem se zdroji. Podpora dlouhodobých povalečů v evidenci úřadů práce. Subkultura uměle zaměstnaných lidí jen a jen díky ESF. Naše sdružení bude v rámci OP LZZ projekt teprve nyní poprvé realizovat. Smysl některých otázek mi nebyl jasný tj. např. změny v chodu organizace za poslední 2 roky..zřejmě to mělo být se vztahem k projektu, ale ten teprve bude začínat. občas je třeba vyzkoušet i novější a nevyzkoušené organizace. Obec podal již několikrát žádost , vždy vycházela s připomínek , která pak uplatnila v další žádosti, poslední žádost již dosáhla potřebné body v hodnocení a stejně nabyl ve výsledku podpořen . Je to divné a nevíme jestli se máme ještě pokoušet o další projekt. OP LZZ trpí těžkými neduhy: - než je projekt schálen a začne realizace, podmínky se natolik změní, že výsledek je diskutabilní - odbornost manažerů občas pokulhává - vyhlašte výzvu raději 3x do roka, at se stihne zadministrovat včas - časté bazírování na maličkostech V programu bych se spíše zaměřila na kvalitu hodnotitelů a jejich znalost programu a podmínek. Není mi zcela jasné, proč hodnotitelé kritizují inovativní prvek s odůvodněním, že se prvek používá v práci s jinými cílovými skupinami a proto není vhodné ho používat i jinde. Závěrečné schvalování a výběr projektů k realizaci - vždy se spravedlivě zaměřit na jednotlivé kraje v ČR

118

4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Recommend Documents