5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Tato zpráva je výstupem ze zakázky „Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu“ financované z projektu technické spolupráce OP LZZ „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008–2015“ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Zpráva určena pro: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o.p.s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2

Verze dokumentu: č. 1.5 (finální) ze dne 12. 2. 2013

2

Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ .................................................................................................................... 5 SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................... 10 1

ÚVOD ..................................................................................................................................... 11

2

VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ...................................................................................... 14 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18

ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ...............................................................................14 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ ...................................26 DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ ....................................................................................................36 LIDÉ NAD 50 LET.......................................................................................................................45 MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET .....................................................................................................55 LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU ........63 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM..........................69 OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ .....................................................................................................75 OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI ................................................................................................80 OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ .........................................................85 OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ.................................................................................................................90 IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ).....................................................97 ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ .......................................................102 OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU ...........108 RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE ......................................................115 SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ .................................................................................................121 ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY ....................................................................................127 TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA..................................................................133

3

EVALUAČNÍ OTÁZKY ............................................................................................................. 139

4

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ....................................................................................................... 170 4.1 4.2 4.3

SHRNUTÍ DÍLČÍCH DOPORUČENÍ..................................................................................................171 SYNTÉZA DÍLČÍCH DOPORUČENÍ ..................................................................................................180 LONGITUDINÁLNÍ VÝVOJ DOPORUČENÍ.........................................................................................191

5

NAKLÁDÁNÍ S DATY ............................................................................................................. 197

6

ZDROJE ................................................................................................................................ 198

7

PŘÍLOHA Č. 1: TECHNICKÁ ČÁST ........................................................................................... 199 7.1 7.2

8

KVALITATIVNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ..............................................................................................199 HARMONOGRAM VÝZKUMU......................................................................................................213

PŘÍLOHA Č. 2: PODKLADY PRO ROZHOVORY A FOKUSNÍ SKUPINY ....................................... 215 8.1 8.2 8.3

OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY (SOUHRN) ...........................................................215 OBLASTI PRO FOKUSNÍ SKUPINY (SOUHRN) ...................................................................................215 OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI CÍLOVÝCH SKUPIN NEPODPOŘENÝCH PROGRAMEM (SOUHRN)........................................................................................................................216

3

9

PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK A HYPOTÉZ ................................................. 217

10

PŘÍLOHA Č. 4: SHRNUTÍ PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN ............................................................... 221

11

PŘÍLOHA Č. 5: SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZMĚNÁCH V PŘECHODECH MEZI CS (VYBRANÉ CS) ...... 221

12

SEZNAMY ............................................................................................................................. 221 12.1 12.2

SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................221 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................221

4

Manažerské shrnutí Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je komplexním programem, jehož globálním cílem je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“ (Národní strategický referenční rámec – NSRR). Předkládaná zpráva (5. průběžná zpráva) je součástí studie, která se zaměřuje na první tři prioritní osy OP LZZ, jejichž cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Tato zpráva zachycuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu. Zkoumány jsou okolnosti, za kterých se účastníci pro projekt rozhodli, průběh projektu a jeho dopady. Důraz je přitom kladen na subjektivní hodnocení projektu, krátkodobou i dlouhodobou efektivitu a na změny životní a pracovní situace účastníků v čase od absolvování projektu do konání rozhovorů. Zvláštní pozornost je věnována porovnání skupin zasažených programem OP LZZ a skupin zcela mimo program OP LZZ. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny1. Sběr dat probíhal v srpnu až říjnu 2012. Ve druhé vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 214 respondentů, z čehož2 168 dotazovaných respondentů bylo podpořeno z projektů OP LZZ (z toho 120 původních respondentů a 48 nových respondentů), 46 respondentů nepodpořených z projektů OP LZZ (tj. jde o skupinu tvořenou 45 původními respondenty a 1 novým respondentem)3. Celkem 57 respondentů bylo dotazováno prostřednictvím fokusních skupin, 157 respondentů prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. V jednotlivých podkapitolách druhé kapitoly uvádíme doporučení pro efektivní intervence v daných CS. Na tomto místě uvádíme pouze nejdůležitější nálezy obecnějšího charakteru. Efektivitu projektů je možné zvyšovat jejich větším přizpůsobením individuálním potřebám účastníků. Například u CS zaměstnanců je třeba usilovat o předávání takových znalostí a dovedností, které budou následně opravdu využívány v praxi na daném pracovišti. U uchazečů o zaměstnání a dlouhodobě nezaměstnaných je třeba individuálními 1

Příloha č. 2 obsahuje bodový rozpis podkladů pro rozhovory a fokusní skupiny. První vlny se účastnilo celkem 268 respondentů (minimální počet plánovaný ve Vstupní zprávě byl 200 respondentů). Ve Vstupní zprávě se počítalo s úbytkem 20 až 30 % původních respondentů, kteří měli být doplněni do počtu 200 tak, aby zastupovali typově stejné osoby. Lze identifikovat několik důvodů, proč nebylo možné oslovit stejné respondenty v obou vlnách šetření. Roli hraje např. nestálost získaných kontaktů, což platí převážně u nízkopříjmových osob bez telefonního spojení či bez přístřeší. Uvažovat lze také skutečnost, že po skončení projektu již účastníci necítí žádnou ani neformální „povinnost“ rozhovor poskytnout. Navíc se ukazuje, že formát fokusních skupin není vhodný pro longitudinální studii: Je velmi obtížné domluvit opakování fokusní skupiny ve stejném složení a ne všechny jednotlivé účastníky původních fokusních skupin se podařilo přesvědčit k individuálnímu rozhovoru, a to ani ve chvíli finanční pobídky 500 Kč za přibližně hodinový rozhovor pro některé vybrané skupiny. 3 Celkem bylo v druhé vlně kvalitativního šetření osloveno 165 původních (stejných jako v první vlně šetření) respondentů a 49 nových respondentů. 2

5

konzultacemi včas identifikovat přidružená rizika jako zadluženost nebo ztrátu bydlení a tyto okamžitě začít řešit. Individuální přístup včetně individuálních konzultací a poradenství je ale vhodné podporovat prakticky u všech cílových skupin. Další obecně platný závěr vychází ze zjištění, že prakticky všechny opakovaně identifikované problémy jako zadluženost, problémy s bydlením, špatný psychický stav a rezignace souvisí s nezaměstnaností. Respondenti napříč cílovými skupinami si stěžují na nemožnost najít zaměstnání, i když z rozmanitých důvodů (věk, etnikum, nízká kvalifikace, chybějící zkušenosti, nutnost starat se o děti, zdravotní omezení, zápis v trestním rejstříku). K nalezení zaměstnání přitom často nevede ani absolvování rekvalifikačního kurzu či práce s terénním sociálním pracovníkem. Ve světle těchto zjištění a na pozadí současné ekonomické situace, kdy uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce dalece převyšují nabídku pracovních míst, se jako vhodná strategie jeví investice do tvorby nových a zachování stávajících pracovních míst. Vzhledem ke specifickým požadavkům některých cílových skupin (samoživitelé/ky, osoby pečující o závislé osoby, osoby se zdravotním postižením aj.) lze především doporučit investice do tvorby pracovních míst na zkrácený pracovní úvazek. Zkušenosti s rekvalifikačními kurzy nejsou jednoznačné. Kladné hodnocení se objevuje spíše v situacích, kdy si respondent po absolvování kurzu nalezl práci. Naopak pokud k nalezení práce nedošlo, vyskytuje se nezřídka kritické hodnocení kurzu a jeho potenciálu vyřešit nezaměstnanost. Představa, že rekvalifikační kurzy samy o sobě povedou k výraznému zlepšení pozice na trhu práce a nalezení zaměstnání, se ukazuje jako problematická. Často tomu tak není, protože na rekvalifikační kurzy nenavazuje zajištěné pracovní místo ani praxe, kterou zaměstnavatelé zpravidla vyžadují. Rekvalifikační kurzy mají ale i nepřímá pozitiva, což potvrzují realizované rozhovory. Často vedou ke zvýšení sebevědomí a motivace, upevňování pracovních návyků a jsou také cestou ze sociální izolace. V tabulkové části manažerského shrnutí prezentujeme vybraná specifika jednotlivých cílových skupin na základě syntézy poznatků z první a druhé vlny kvalitativního šetření. Rozmanitá skupina. Společným rizikem je potenciální ztráta zaměstnání a obtíže Zaměstnanci při hledání nového. Účastníci projekty většinou oceňují, ale často se domnívají, že MSP

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a zájemci o zaměstnání

by se bez projektu mnoho nezměnilo. Pro větší dopad by bylo vhodné, aby projekty častěji zahajovaly procesy interního vzdělávání, které budou pokračovat i po skončení samotného projektu. Častými přidruženými problémy této CS jsou zhoršený psychický stav, zadluženost, problémy s bydlením a financemi. Někteří účastníci projektů nalezli zaměstnání (prokazatelnost návaznosti na projekt je různá), nicméně to nelze vnímat jako jediný dopad projektů. Vedle toho dochází k pomoci při řešení výše uvedených přidružených problémů, což je sice často na dlouho (např. zadluženost), ale samotné uvedení věcí do pohybu a pomoc s orientací v problému je hodnocena pozitivně a ceněna.

6

Dlouhodobě nezaměstnaní

Lidé nad 50 let

Mladí lidé 15 až 25 let, dobrovolníci

Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu Osoby se ZP, chronicky duševně nemocné Osoby propuštěné z vězení

Skupina je obzvlášť silně ohrožena ztrátou pracovních návyků, ztrátou víry v možnost legálního zaměstnání, rezignací a pasivitou. Jinak jsou přítomny stejné problémy jako pro CS uchazečů o zaměstnání na ÚP. Skutečnost, že u většiny dlouhodobě nezaměstnaných nevedly projekty k nalezení práce, nelze vnímat jednoznačně negativně. Projekty se totiž často soustředily na celkovou situaci jedince, nejen na zaměstnanost. Ve všech případech se začala jejich situace řešit. Sami respondenti potvrzují pozitivní efekt své účasti v projektu, s odstupem času ale optimismu někdy ubývá, když se stále nedaří nalézt práci. Mezi častá omezení lidí nad 50 let patří zdravotní problémy, neznalost ICT a jazyků. To může u některých vést k rezignaci. Většina nemá žádné profesní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání. Účastníci identifikují velké plus v psychické podpoře a v obnovení smyslu pro povinnost, i když řada po půl roce dotované zaměstnání opět ztratila. Efektivní se ukazuje rovnou zprostředkovávat kontakt s konkrétními zaměstnavateli, což by mohlo být využito i pro ostatní CS. Skupina se skládá ze studujících a hledajících zaměstnání. Ti první jsou ohroženi nízkou motivací a opětovným zažíváním neúspěchu při studiu. Mezi těmi druhými se často vyskytují mladí lidé s nízkým vzděláním a chybějící kvalifikací. Projekty pomáhají zlepšit studijní výsledky a především si ujasnit plány do budoucna. Pro řešení problému chybějící praxe by bylo vhodné nabízet praxe a stáže ve firmách v rámci projektů. Tato skupina mladých lidí je oproti ostatním lidem znevýhodněna nedostatečným sociálním kapitálem a horší orientací v běžných záležitostech. Hrozí dluhy na zdravotním pojištění. Z hlediska možnosti projektů pomoci se získáním legálního zaměstnání jsou účastníci skeptičtí. S pozitivnějším hodnocením se setkávají programy sociálního poradenství.

Osoby v této CS se v důsledku své nemoci či postižení velmi často dostávají do finanční tísně. Častý je strach z omezování dávek. Hodnocení dopadů jsou protichůdná. Velmi pozitivní, pokud vedou k nalezení zaměstnání např. v chráněné dílně, ale také skeptická, pokud projekty žádné hmatatelné výsledky nepřinášejí. Lze jednoznačně doporučit investice do chráněných pracovních míst. Kromě jiných často se vyskytujících problémů se překážkou pro tyto osoby stává samotný záznam v trestním rejstříku. Ve své situaci hodnotí účastníci často i dílčí zlepšení velmi pozitivně. Základem by měl být komplexní přístup, sociální poradenství a zajišťování pracovních míst např. v rámci veřejné služby.

7

Oběti násilí a trestné činnosti

Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Osoby bez přístřeší

Imigranti, azylanti a cizinci

Romové a osoby z odlišného sociokulturní ho prostředí

V této cílové skupině se často objevuje pocit bezmoci, nejistota a dlouhé čekání na verdikt soudu. Problémem může být také následná nevymahatelnost vysouzených pohledávek nebo ztráta zaměstnání v důsledku složitého zvládání situace poté, co se osoba stane obětí – v takovém případě by bylo vhodné nabídnout oběti intenzivní pomoc při návratu na trh práce. Pomoc projektů je především psychická. Drogová závislost vede často k podobným problémům jako u jiných CS – nezaměstnanost, finanční tíseň, problémy s bydlením. Mezi závislými osobami se ale prakticky neobjevují osoby (v našem malém výběrovém vzorku), které by se domnívaly, že mají na pomoc od státu nárok. Projekty vnímají spíše jako požehnání, které si nezaslouží, ale o to víc si ho váží. Jako zásadní se jeví nutnost navázat na pobyt v léčebně a doléčovací terapii zaměstnáním. U této cílové skupiny dochází často nejen ke kumulaci, ale také vyhrocení různých problémů a rizik. V důsledku toho řeší projekty nejpalčivější existenční problémy účastníků (jídlo, bydlení). Pro účastníky kurzů se zdá extrémně těžké nalézt si práci. Práce s osobami bez přístřeší musí být zpravidla dlouhodobá a podtrhuje tak význam prevence tohoto problému. Typickým problémem této cílové skupiny je jazyková bariéra. Dalšími zmiňovanými problémy jsou nedostatek pracovních míst a bezradnost při komunikaci s úřady. Jazykové kurzy se jeví jako efektivní řešení přispívající k integraci do většinové společnosti této CS, ale je potřeba se zaměřit také na komplexní řešení – pomoc s komunikací s úřady, vízy, zdravotním pojištěním apod. Velmi častým problémem této cílové skupiny je dlouhodobá nezaměstnanost, přičemž se obtížně odlišuje, do jaké míry za ni může diskriminace z důvodu etnika na straně zaměstnavatelů a do jaké míry ostatní rizikové faktory (věk, kvalifikace, zdravotní stav apod.). Často se objevují obavy z budoucnosti. Spolupráce s terénním sociálním pracovníkem efektivně pomáhá v řešení dluhů, výchovných a studijních problémech dětí apod. Nalézt práci se ale díky projektům příliš nedaří. Jako své problémy uvádějí osoby v této cílové skupině mj. psychickou a finanční náročnost péče a malou flexibilitu na trhu práce. Častěji než jiné CS oceňují sociální přínos projektů – setkávání se s lidmi v podobné situaci a s podobnými problémy. Této cílové skupině by nejvíce pomohla podpora zkrácených úvazků, sdílených úvazků a možnost částečné práce z domova a zajištění péče o děti, závislé osoby se zdravotním postižením a seniory.

Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku Stěžejními problémy této CS je nestabilita pracovního místa a nízké finanční TSP, ohodnocení. Při hodnocení projektů kladli účastníci velký důraz na kvalitu Zdravotní přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu. personál

8

Pedagogičtí pracovníci a pedagogičtí asistenti4 Začínající podnikatelé/ ky

Rodiče vracející se po RD na trh práce Samoživitelky samoživitelé

Stejné stěžení problémy jako u CS TSP a zdravotní personál. Účast na projektech hodnotili jen jako splnění pracovní povinnosti, s tím souvisí spíše negativní hodnocení projektů. Pomoc by si představovali spíše formou zvýšení platů. Mezi problémy této CS patří nejistoty spojené s chystanými legislativními změnami a u začínajících podnikatelek často nutnost sladit práci s péčí o rodinu. Účast na projektu znamenala pro účastnice podstatný impulz, díky kterému se do podnikání pustily. U projektů lze doporučit klást maximální důraz na detailní představení postupů z praxe. Stáž ve firmě se rovněž ukazuje jako přínosná součást projektu. Klíčovým problémem je slaďování rodičovství a pracovního života. Podobně jako u osob pečujících lze i zde doporučit vytváření a podporu zkrácených a flexibilních úvazků. Důležitá je také podpora služeb péče o děti (vč. hlídání dětí během projektů). Významným pozitivním dopadem projektu bylo získání pracovního rytmu a větší sebedůvěry, vyvázání se ze sociální izolace. V této cílové skupině se objevují podobné problémy jako u pečujících a vracejících se po RD na trh práce, ale nabývají často ještě tíživějšího rozměru. Také v této CS si účastníci na projektech chválili sociální kontakt a pravidelný režim.

Konkrétním doporučením pro práci s jednotlivými cílovými skupinami a pro projekty tří zkoumaných prioritních os je věnována celá kapitola 4 Závěry a doporučení.

4

Pro účely zprávy byli v analýze přiřazeni k CS TSP a zdravotní personál.

9

Seznam zkratek CS ČR ČSÚ DOT DPČ DPP ESF EU FS MONIT7+ MPSV MSP MV NNO NSRR NUTS OP OP LZZ OP VK OSVČ PCS PR PO PR PSE RD ŘO ÚP SAS TSP ZS

Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Dotazníkové šetření Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce European Social Fund, Evropský sociální fond European Union, Evropská unie Fokusní skupina/y Aktuální monitorovací systém OP LZZ Ministerstvo práce a sociálních věcí Malý/é a střední podnik/y Monitorovací výbor Nestátní nezisková/é organizace Národní strategický referenční rámec Nomenclature of Territorial Units for Statistics, Nomenklatura územních statistických jednotek Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Osoba samostatně výdělečně činná Primární cílová skupina Polostrukturovaný rozhovor Prioritní osa Public relations, vztahy s veřejností Pracovní skupina pro evaluace Rodičovská dovolená Řídící orgán Úřad práce Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní sociální práce, terénní sociální pracovník Zprostředkující subjekt

10

1 Úvod Předkládaná 5. průběžná zpráva „Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ shrnuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření mezi cílovými skupinami OP LZZ a analyzuje změny, ke kterým u respondentů došlo od první vlny šetření, jejíž výsledky prezentovala 3. průběžná zpráva. V rámci studie dále předcházely 5. průběžné zprávě 1. průběžná zpráva pojednávající o přípravné fázi výzkumu a "předvýzkumu" na základě sekundární analýzy dostupných dat, 2. průběžná zpráva zachycující výsledky první vlny kvantitativního dotazníkového šetření mezi příjemci podpory z OP LZZ (tj. mezi organizacemi realizujícími jednotlivé projekty) a 4. průběžná zpráva, která zachycuje výsledky druhé vlny kvantitativního dotazníkového šetření mezi příjemci podpory z OP LZZ. Kvalitativní šetření, jehož výsledky 5. průběžná zpráva shrnuje, probíhalo od srpna 2012 do října 2012. Respondenty šetření byly cílové skupiny OP LZZ, tedy účastníci jednotlivých projektů, nikoliv příjemci podpory (ti byli cílovou skupinou v obou kvantitativních vlnách dotazníkového šetření) a osoby nezasažené projekty z OP LZZ (tzv. srovnávací skupina). Pro sběr dat byly využity metody polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin, doplňkově evaluační návštěvy. Protože se jedná o průběžnou (longitudinální) studii, cílem bylo oslovit ty samé respondenty opakovaně, aby mohla být zkoumána změna jejich situace. U průběžných studií je nutno počítat s tím, že se v návazných vlnách šetření nebude dařit oslovovat všechny respondenty z vlny předchozí. V první vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 268 respondentů, z nichž 221 byli zástupci cílových skupin podpoření z OP LZZ a 47 byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ (srovnávací skupina). Přes maximální úsilí realizovat v rámci druhé vlny kvalitativního šetření co největší množství rozhovorů a fokusních skupin s respondenty z první vlny šetření se nepodařilo získat požadovaných 200 respondentů, kteří by se účastnili obou vln šetření, nýbrž 165 původních respondentů. Pro doplnění byly proto realizovány rozhovory a fokusní skupiny také s 49 novými respondenty, kteří se první vlny neúčastnili.5 Celkem tedy ve druhé vlně šetření bylo dotazováno 214 respondentů. Provedené šetření bylo zaměřeno na 22 cílových skupin OP LZZ.6 Konečný vzorek vybraných respondentů je tedy relativně složité popsat, protože do hry vstupuje několik dimenzí:

5

Při výběru nových respondentů byla zohledňována primární cílová skupina, geografická oblast, věk a přináležitost do ostatních cílových skupin. Hledání nových respondentů probíhalo dvojím způsobem. Jednak s pomocí organizace, která v první vlně poskytnula kontakt na daného nahrazovaného respondenta, což v některých případech umožnilo oslovit jiného respondenta ze stejného projektu. Druhým způsobem bylo oslovení nových respondentů na základě vlastní znalosti. 6 To je o tři více než v souhrnné tabulce v Manažerském shrnutí. To je dáno tím, že v tabulce byli sloučeni zaměstnanci MSP, zatímco v rámci podrobnějšího členění rozlišujeme tři kategorie zaměstnanců MSP – dělnické profese, kvalifikované profese a manažerské profese. V tabulce je také

11



Je třeba rozlišit, zda respondenti byli, nebo nebyli účastníci projektu podpořeného z OP LZZ,



zda byli zkoumáni osobním polostrukturovaným rozhovorem, nebo byli účastníky fokusní skupiny,



zda se účastnili obou, nebo jen jedné vlny kvalitativního šetření a nakonec



do jakých cílových skupin spadají.

Je přitom zřejmé, že cílové skupiny se v rámci každé vlny kvalitativního šetření překrývají, např. zájemce o zaměstnání v evidenci Úřadu práce může být zároveň osobou nad 50 let. Vedle toho dochází k „migraci“ respondentů mezi cílovými skupinami v období mezi oběma vlnami kvalitativního šetření, např. respondent evidovaný v první vlně na Úřadu práce je v druhé vlně již zaměstnaný. Přechod mezi cílovými skupinami přitom nemusí být změnou v pravém slova smyslu, např. rodič, který se ve druhé vlně vrací na trh práce po rodičovské dovolené, nepřestává být osobou pečující o osoby závislé. Příslušnost k cílovým skupinám se tedy u jednoho respondenta může mezi oběma vlnami šetření rozšiřovat či zužovat. Popis výběrového vzorku je tedy komplexním problémem, který je řešen následujícím způsobem: V každé podkapitole věnované určité cílové skupině je uvedeno složení dané cílové skupiny včetně vzájemného překrývání s dalším cílovými skupinami. Vedle toho jsou v příloze 5 k dispozici tabulky, které zachycují proměny počtu respondentů v jednotlivých cílových skupinách mezi rokem 2011 (první vlna) a 2012 (druhá vlna). Souhrnné údaje o přechodech respondentů mezi cílovými skupinami pro vybrané cílové skupiny jsou dostupné v příloze č. 5. Stěžejní část 5. průběžné zprávy představuje kapitola č. 2 Výstupy kvalitativního šetření. Výstupy v této kapitole jsou členěny do podkapitol podle cílových skupin. V každé podkapitole, tj. pro každou cílovou skupinu, je věnována pozornost těmto tématům: Výzkumný vzorek

Je popsán počet respondentů, jejich charakteristika, překrývání primární cílové skupiny s ostatními, změna počtu respondentů v dané cílové skupině mezi oběma vlnami šetření atd.

Problémy cílové Na základě kvalitativního šetření jsou popsány problémy a rizika, kterým skupiny daná cílová skupina čelí.

sloučena skupina mladých lidí od 15 do 25 let se skupinou dobrovolníci, které v podrobnějším členění také rozlišujeme.

12

Dopady projektů

Zvýšená pozornost je věnována analýze toho, jak se změnila situace respondentů v porovnání s první vlnou šetření. Dokázali se po projektu uplatnit na trhu práce? Měl pro ně projekt nějaké jiné pozitivní či negativní dopady? Jsou celkově spokojení? Jak hodnotí projekt s odstupem a jak vnímají své další vyhlídky?

Srovnání s Pokud je to možné, jsou srovnány osudy respondentů podpořených z OP nepodpořenými LZZ s těmi respondenty ve stejné cílové skupině, kteří z OP LZZ podpořeni nebyli. Dílčí doporučení

Jsou formulována dílčí doporučení pro danou cílovou skupinu.

Případové studie

V případových studiích jsou představeny konkrétní osoby a jejich příběhy. Snahou bylo vybrat „typické“ případy z analyzovaného vzorku a respondenty, kteří se účastnili obou vln šetření.

Analýza jednotlivých cílových skupin v kapitole č. 2 se zpravidla nejvíce opírá o respondenty, kteří do dané cílové skupiny spadali „primárně“, tj. byli přímo vybráni na základě splňování charakteristik definujících danou cílovou skupinu. Vedle toho byla ale pozornost věnována také ostatním respondentům, kteří do dané cílové skupiny spadali „sekundárně“, tedy byli původně vybráni do jiné cílové skupiny, ale svými charakteristikami spadají stejně dobře do analyzované cílové skupiny. To umožňuje založit analýzu na podstatně větším množství výpovědí. U některých cílových skupin hrají „sekundární respondenti“, kteří se často liší od těch primárních pouze formálně, nikoli věcně, poměrně významnou roli pro analýzu. Data získaná v rámci kvalitativního šetření byla pro účely studie anonymizována (jména, zaměstnavatel, místa bydliště atd.), aby nebylo možné identifikovat jednotlivé respondenty. Kapitola č. 3 Evaluační otázky zkoumá, zda a případně do jaké míry se potvrdily jednotlivé hypotézy spojené s výzkumem. Kapitola č. 4 Závěry a doporučení uvádí nejdůležitější závěry a doporučení plynoucí z výzkumu na základě syntézy jednotlivých dílčích doporučení. Další kapitoly jsou už technického rázu a jejich obsah je zřejmý z jejich názvu.

13

2 Výstupy kvalitativního šetření Tato kapitola shrnuje výstupy realizované druhé vlny kvalitativního šetření. Zjištění jsou založena na sděleních respondentů, jejich názorech a postojích k problematice. Kapitola je členěna do podkapitol podle jednotlivých cílových skupin, obsahuje informace o struktuře výzkumného vzorku, problémech CS, hlavních dopadech projektů, porovnání podpořených a nepodpořených respondentů a případové studie. Zvýšená pozornost je věnována tomu, jak se situace respondentů změnila v porovnání s první vlnou šetření.

2.1 Zaměstnanci malých a středních podniků 2.1.1

Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem primárních 32 respondentů (28 původních respondentů a 4 noví), 20 respondentů bylo dotazováno formou FS a 12 respondentů formou polostrukturovaných rozhovorů 25 podpořených respondentů z OP LZZ a 7 nepodpořených

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ

Fokusních skupin se účastnilo 12 mužů a 8 žen.

PŘEKRYV CÍLOVÝCH SKUPIN

Respondenti z CS zaměstnanci zároveň spadali do dalších CS – mladí lidé ve věku 15 až 25 let, lidé ve věku nad 50 let, pečující, Romové, samoživitelé/ky.

Polostrukturované rozhovory proběhly u 10 žen a 1 muže.

Do cílové skupiny zaměstnanců spadali i někteří respondenti z jiných cílových skupin, se kterými byl realizován rozhovor (tyto rozhovory byly v tomto kontextu analyzovány pouze okrajově, protože jsou ve většině případů specifické a projekt, kterého se účastnili v OP LZZ, byl často zcela odlišný od zde prezentovaných projektů pro zaměstnance, které byly realizovány v rámci firmy, v níž respondenti pracují). MÍRA ZAPOJENÍ RESPONDENTŮ DO PROJEKTŮ OP LZZ

Jedná se o velkou skupinu respondentů s účastí v rozličných projektech, v rámci kterých se respondenti účastnili různých aktivit. Míra zapojení respondentů byla různá, od dlouhodobé a pravidelné účasti v kurzu až po účast pouze na několika školení. 7 respondentů nebylo z OP LZZ podpořeno vůbec.

REGION

Střední Čechy, Jihozápad, Střední Morava, Severovýchod, Praha

14

Počty primárních respondentů 2011 35 podpoření 35 FS

20 podpoření 20 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

3 podpoření 11 SR

4 podpoření 12 SR

8 nepodpoření 46 CELKEM

2.1.2

2012 18 2 0 0 3 1 7 1

z toho opakovaní resp. z toho noví resp. z toho opakovaní resp. z toho noví resp. z toho opakovaní resp. z toho noví resp. z toho opakovaní resp. z toho noví resp.


Změny od první vlny kvalitativního šetření

Celkem 20 podpořených respondentů z jiných CS se stalo zaměstnanci (tj. byli zaměstnanci pouze v roce 2012, nikoli v roce 2011), 16 z nich bylo předtím uchazeči o zaměstnání na ÚP a 7 dlouhodobě nezaměstnaných. Z těchto 20 respondentů 5 je v managementu, 4 v dělnických profesích a 11 v kvalifikovaných profesích. Naopak zaměstnanci přestalo být celkem 9 respondentů (a přešlo do jiné CS). Změny, ke kterým v CS u podpořených respondentů došlo mezi první a druhou vlnou šetření, shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: CS zaměstnanci (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny zaměstnance (ze všech CS, tedy nejen se zaměstnanci za PCS zaměstnanci), tj. uvádí údaje o situaci 47 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech. Byli zaměstnanci pouze v roce 2011 (v roce 2012 přestali být zaměstnanci)

Stali se zaměstnanci v roce 2012 (v roce 2011 nebyli zaměstnanci)

Byli zaměstnanci v obou letech (nedošlo ke změně)

Zaměstnanci celkem

9

20

18

Zaměstnanci - management

2

5

2

Zaměstnanci – dělnické profese

3

4

6

Zaměstnanci – kvalifikované profese

4

11

10

Cílová skupina

Respondenti z CS Respondenti z CS Respondenti z CS zaměstnanci zaměstnanci zaměstnanci spadající do jiných CS spadající do jiných CS spadající do jiných CS pouze v roce 2011 pouze v roce 2012 v obou letech (už ne v roce 2012)

Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání

16

5

nikdo


7

1

nikdo

15

Protože výzkum zkoumal i projekty, jejichž cílem nebyla přímo zaměstnanost, nebyl systematicky zjišťován vliv projektu na zaměstnanost explicitní otázkou. Nicméně byly pokládány otázky, které zjišťovaly pozitiva projektu, dopady projektu, splnění očekávání od projektu apod. Proto je v řadě případů možné identifikovat přímou či nepřímou vazbu projektu na získání zaměstnání. Přímá příčinná souvislost vyplývá především z případů, kdy na projekt navazovalo dotované pracovní místo, které se několika respondentům podařilo udržet i po uplynutí dotované doby. V jiných případech vyplývá vazba projektu na získání zaměstnání nepřímo z výpovědí o tom, že projekt řešil nejpalčivější problémy a ze skutečnosti, že v době druhé vlny šetření měl respondent místo. Dokonce i samotná příležitost bydlet s rodinou v azylovém domě byla jedním respondentem reflektována jako velmi důležitá pro možnost hledat si práci. 2.1.2.1 Problémy cílové skupiny Cílová skupina zaměstnanců malých a středních podniků (MSP) je z hlediska dotazovaných respondentů jedna z nejrozmanitějších. Proto i jednotlivé projekty realizované v rámci prioritní osy 1 byly velmi rozmanité a vzdělávaly zaměstnance např. v jazycích, v práci na počítači, zdokonalovaly je v tzv. softskills, tedy např. komunikačních dovednostech; dále byly realizovány kurzy na vzdělávání interních lektorů, kteří by mohli zajistit udržitelnost vzdělávacích procesů ve firmě, a někteří zaměstnanci absolvovali také technická školení, např. o materiálech, které využívají při výrobě. V důsledku rozmanitosti cílové skupiny jsou v jejím rámci rozlišovány tři podskupiny: zaměstnanci MSP v dělnických profesích, zaměstnanci MSP v kvalifikovaných profesích a zaměstnanci MSP v managementu. Pro účely této studie jsou za dělnické profese považovány pouze nekvalifikované a pomocné práce typu (stavebního) dělníka, uklízečky, prodavačky apod., které nevyžadují žádné odborné vzdělání (obyčejně je možné vykonávat je pouze se základní školou). Mezi kvalifikované profese spadají ty práce, které předpokládají určitou míru odbornosti. Do kategorie kvalifikovaných profesí řadíme osoby od kvalifikovaných řemeslníků (např. instalatéra) přes asistenty managementu až po kvalifikované v konkrétním oboru vysokoškolsky vzdělané odborníky, např. účetní. Mezi management zahrnujeme ty profese, u kterých hrají nejvýznamnější roli manažerské aktivity jako řízení, organizace a plánování. Toto dělení samozřejmě není zcela ostré, což je dáno tím, že také reálně vytvářejí existující pracovní pozice spíše nepřehlednou „profesní krajinu“, než že by je bylo možné snadno roztřídit do disjunktních kategorií. Specificky se projevuje blízkost mezi kvalifikovanými a manažerskými pozicemi zejména mezi mikro a malými podniky, kde je hierarchie vedení firmy velmi plochá nebo např. projektově orientována. Přesto je následující text veden snahou o rozlišování mezi těmito třemi podskupinami. Dělnické profese U osob zaměstnaných v dělnických profesích se objevují obavy ze ztráty zaměstnání, kterým dodává na váze skutečnost, že mají v mnoha případech smlouvu pouze na dobu

16

určitou. Smlouva na dobu neurčitou pro ně představuje o něco větší jistotu a může být považována za určitou výhodu těch, kdo ji mají, oproti těm, kdo ji nemají. S obavami z možné ztráty zaměstnání se pojí obavy o schopnost zajistit bydlení a obecně rodinu a její potřeby, což přímo souvisí s výší mzdy v této podskupině. Kvalifikované profese Ani kvalifikovaným profesím se ale nevyhýbají obavy ze ztráty zaměstnání, která je reálnou hrozbou, jak dokládá např. citát respondentky s maturitním vzděláním, která v první vlně rozhovorů působila jako asistentka v kanceláři: Nejsem spokojená, protože už jsem skoro půl roku bez práce. Živí mě přítel, ale jeho mzda není příliš velká. Snažím se brigádničit, ale brigády jsou nahodilé a jednorázové. (Respondent č. 68, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených) Manažerské profese Identifikované problémy osob v manažerských profesích se týkají spíše překážek osobního rozvoje, kterými jsou nedostatek času, případně peněz. Dovedu si představit, že by mne zajímalo ještě milion věcí, pošilhávám po koučovi a těhlech věcech, ale vždy mi to na něčem zkolabuje – buď není čas, nebo nejsou peníze. (Respondent č. 69, rozhovor, Praha, projekt z PO 17) Nevyskytují se u nich závažnější existenční obavy spojené se zabezpečením rodiny a bydlení. 2.1.2.2 Dopady projektů Dopady projektu jsou hodnoceny různorodě, i když vždy spíše na pozitivní straně spektra. Někteří zaměstnanci hodnotí pozitivně dopad projektu na svůj osobní rozvoj, ale jedním dechem dodávají, že si nejsou jistí, do jaké míry dokáže jejich firma využít nabídnutou příležitost. Nemají pocit, že by ve firmě nově nabyté zkušenosti ve své práci nějak upotřebili a stali se pro firmu užitečnějšími. (…) Asi bych to také doporučila, ale zvážit, jestli je ta firma na to připravená. Tohle byl dobrý projekt pro firmu v trošku jiném stádiu. Zvážit, jak to postavit, protože ti lidé viděli jen to, jak ten člověk v ten den na tom oddělení chybí a musí to prostě zvládnout bez něj. Z hlediska rozvoje

7

Prioritní osa projektu je u podpořených respondentů doplněna bez ohledu na to, zda si byl respondent této skutečnosti vědom (v mnoha případech nebyli respondenti schopni rozlišit ani zdroj podpory, věděli např. pouze to, že jde „o projekt“). Důvodem uvedení je tedy doplnění kontextu citace pro čtenáře zprávy.

17

personálu je to skvělá příležitost. (Respondent č. 1, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Získala jsem certifikát, takže moje cena zase o něco málo stoupla, takže jsem spokojená. (Respondent č. 2, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Jiní zaměstnanci projekt oceňují a jmenují zejména zlepšení odborných PC znalostí, jazykových dovedností a softskills. Zároveň se ale často domnívají, že by se bez projektu moc nezměnilo. Pozitivum, že byl projekt hrazen a neznamenal tedy pro firmu výdaje, je někdy kaleno tím, že byl spojen s velkým množstvím administrativy a „byrokracie“. Tuto skutečnost reflektují jak projektoví manažeři, tak řadoví zaměstnanci, kteří se zapojili jen do dílčích aktivit projektu. Změny v harmonogramu běhu projektu pak často způsobovaly velké potíže, např. když se školení posunula na dobu prázdnin, kdy mají zaměstnanci hodně práce už s tím, že zaskakují za kolegy na dovolené. Významný dopad projektu na pracovní dráhu, na výkon práce nebo na fungování firmy vnímají zaměstnanci jen ojediněle. Kdybych se neúčastnil, tak v mém případě by se to neprojevilo nijak, jenom bych neuměl anglicky (…) a nezdokonalil bych se v počítačích. (Respondent č. 3, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) To, co potřebujete v práci, tak si stejně musíte zjistit, prostudovat. (Respondent č. 4, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) Přes převládající pozitivní hodnocení a shodu v tom, že projekt znamenal pro účastníky obohacení, se tedy nedá říct, že by projekt vždy splnil očekávání. Ukazuje se, že absolvování kurzu bez další práce se zaměstnanci, managementem a bez podpory používání naučených znalostí a dovedností nestačí samo o sobě k výrazným zlepšením. No, ale stejně nám tu někdy komunikace vázne, i když jsme si mysleli, že se to hodně zlepší… tohle je prostě těžký, držet se všech těch pouček. (Respondent č. 6, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1) Jak už jsem říkal, s tím počítačem mi to pomohlo, ale ostatní moc nevyužívám. (Respondent č. 7, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1) 2.1.2.3 Srovnání s nepodpořenými Dělnické profese Na základě výzkumu se ukazuje, že projekty v prioritní ose 1 nejsou příliš často zaměřeny exkluzivně na osoby v dělnických profesích, pokud jako dělnické profese chápeme obecně nekvalifikovaná nebo pomocná zaměstnání. Dělnické profese jsou zahrnuty většinou jen v rámci projektů cílících na zaměstnance podniku jako na celek. Důvodem může být i nestálost těchto zaměstnanců, resp. fluktuace spojená s prací na dobu určitou nebo na

18

dohodu, kdy se taková investice podniku nevyplatí. Přestože výzkum není v tomto smyslu reprezentativní a neklade si za cíl zhodnotit rovnoměrnost zasažení různých profesních skupin projekty z prioritní osy 1, zdá se, že zaměstnanci v dělnických profesích jsou mnohem častěji zasahováni projekty z jiných prioritních os.8 Respondentka s dělnickou profesí (prodavačka), která se zúčastnila projektu z prioritní osy 1 a kterou se podařilo v rámci výzkumu zasáhnout, se účastnila psychologicky laděných kurzů komunikace na pracovišti. Účast v kurzu byla povinná pro všechny zaměstnance firmy. Přestože někdy došlo v souvislosti s kurzem k přesunu směn a k „zmatkům v organizaci“, účast v projektu hodnotila pozitivně – řešil problémy, které se reálně řeší v práci v rámci komunikace mezi lidmi. Přesto se domnívá, že by bylo vhodné zaměřit projekt ještě více prakticky. Respondentka očekávala v měsíci následujícím po rozhovoru povýšení na vedoucí nově otevírané prodejny, s čímž souvisí také to, že by měla dostat pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Nelze přesně doložit, v jakém vztahu je účast v projektu a očekávané povýšení. Pohled na skupinu nepodpořených respondentů v dělnických pozicích zachycuje převážně osoby, u kterých není primárním zájmem osobní nebo kariérní růst, ale především udržení práce a bydlení, případně splácení dluhů. V nepodpořené skupině se objevují problémy jako zadluženost, zdravotní problémy a zkušenosti s diskriminací kvůli barvě pleti při hledání zaměstnání nebo bydlení, případně nadměrné vytížení staráním se o děti, především u samoživitelek. Kvalifikované profese Jeden z nepodpořených respondentů kvalifikované profese (muž, 34 let, VŠ vzdělání) působí ve školství, kde se v současné době musí spokojit se smlouvou na dobu určitou, která mu byla v tuto chvíli prodloužena. Od prvního kola rozhovorů absolvoval seminář na téma práce s rizikovou mládeží, takže se i bez účasti v projektu financovaném z ESF dále vzdělává. Z tohoto hlediska je jeho odlišení od podpořených z ESF spíše formální, protože pro respondenty obyčejně nehraje příliš velkou roli, z jakého zdroje je projekt, do kterého se zapojují, financován. Jiná nepodpořená respondentka (25 let, SŠ s maturitou) pracovala v první vlně šetření na administrativní pozici. Smlouva na dobu určitou jí ale nebyla prodloužena, takže se v době druhé vlny šetření nacházela mezi uchazeči o zaměstnání na ÚP a procházela rekvalifikačním kurzem na mzdové účetnictví. Je možné, že pokud by se nějakého vzdělávacího projektu zúčastnila již v době své zaměstnanosti, zkrátila by se následná doba na ÚP. Další dva nepodpoření respondenti (muž a žena, oba nad 50 let) jsou se svojí současnou pozicí spokojeni a oba chtějí ve své firmě zůstat do důchodu. Oslovená respondentka na 8

V rámci tohoto výzkumu byly zkoumány ještě prioritní osy 2 a 3.

19

jednu stranu uvádí obavy z propouštění, protože tržby v její firmě klesaly, na druhou stranu má vyhlídku na povýšení do manažerské pozice, až současná manažerka odejde do důchodu. Oslovený respondent, kvalifikovaný řemeslník, cítí sounáležitost se svojí firmou, odejít jinam nechce. Ve firmě cítí odpovědnost za učení mladých řemeslníků, kteří podle něj nepřichází příliš dobře připraveni, a také se podílí na plánování stavebních postupů u složitějších zakázek. V obou případech je na straně zaměstnavatelů zřetelný problém s investicemi do firemního vzdělávání, resp. průběžného zvyšování kvalifikace zaměstnanců, což může ve výsledku ohrozit jejich konkurenceschopnost. Manažerské profese Pro srovnání s podpořenými manažery se nepodařilo získat žádného nepodpořeného respondenta, který by byl vhodný pro srovnání. Zaměstnanci na manažerských pozicích byli nicméně zkoumáni především formou fokusních skupin, které se zaměřují převážně na samotný projekt, takže by ani v případě uskutečnění rozhovoru s nepodpořeným respondentem na manažerské pozici nebylo srovnání pravděpodobně příliš přínosné. Celkový pohled Z celkového pohledu na nepodpořené respondenty je patrné, že hranice mezi zaměstnanci, kteří s určitou mírou zdravé kritiky posuzují, nakolik jim projekty pomáhají v osobním rozvoji, kariérním růstu a efektivnějším plnění pracovních úkolů, a těmi, kteří se spíše obávají ztráty zaměstnání, „pádu na dno“ a další vzdělávání příliš neřeší, velmi často souvisí s přidruženými rizikovými faktory, které se nejčastěji týkají dělnických profesí. Zjištěné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými respondenty tak nelze příliš přičítat jejich účasti či neúčasti v projektu. I v době, nebo možná především v době, kdy míra nezaměstnanosti je relativně vysoká a nabídka pracovních míst na úřadech práce je hluboko pod počtem uchazečů o zaměstnání, jsou nejvíce ohroženými skupinami Romové, mladí lidé bez praxe, starší lidé po padesátce, lidé s nízkým vzděláním a samoživitelé. Projekty musí velmi přesně reflektovat, jakých cílů chtějí dosáhnout a pro jaké cílové skupiny jsou určeny. Tato zjištění pak odpovídají závěrům u těchto dílčích cílových skupin (viz další kapitoly). 2.1.3

Dílčí doporučení9

 Více se soustředit na implementaci a dlouhodobou udržitelnost vzdělávacích procesů a transferu informací mezi zaměstnanci než na pouhé vytržené krátkodobé kurzy. Z tohoto hlediska se nadějně tváří projekty na vzdělávání interních lektorů, nicméně je potřeba zajistit, aby na výcvik interních lektorů navazovalo jejich opravdové lektorské působení, což se zdaleka ne vždy děje.  Důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních firmy. 9

Všechna dílčí doporučení pro jednotlivé cílové skupiny jsou shrnuta na začátku Závěry a doporučení, ve které je s dílčími doporučeními následně dále pracováno a kde jsou formulována komplexní doporučení, která z dílčích doporučení vychází.

20

 Kurzy více individualizovat. Spolupracovat na přípravě kurzů s interními pracovníky, aby naučené dovednosti mohly být rovnou využity při práci v dané firmě.  Z běžně vyučovaných kurzů se osvědčily kurzy práce na počítači, především využívání běžného kancelářského softwaru.  Příležitost rozvoje personálu by měla být v rámci firem lépe vysvětlena, a to jak vedení firmy, tak také vedením firmy zbytku zaměstnanců. Zejména ve firmách, kde není školení běžnou součástí firemní kultury, totiž mohou zaměstnanci vnímat jen to, že někteří pracovníci na pracovišti chybí, což jim osobně znesnadňuje život. Malé a střední podniky pak často nedokážou využít potenciál, který jim projekty vzdělávání zaměstnanců nabízejí, pro opravdová zlepšení a dlouhotrvající změny. V tomto ohledu je potřeba jim v rámci projektů pomoct, příp. požadovat dílčí aktivitu.  Důraz na zkrácení doby od sepsání žádosti do začátku realizace (minimalizace zastarání), popř. zvýšit flexibilitu obsahu školení na úrovni projektu. Obdobně je třeba vzít v úvahu běh roku, kdy např. doba před vánočními svátky je pro prodejní odvětví pro školení neakceptovatelná. 2.1.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření, v první vlně fokusní skupina, ve druhé rozhovory se dvěma účastnicemi původní fokusní skupiny) Shrnutí z první vlny: Fokusní skupina byla prováděna s pěti zástupci (dva muži a tři ženy) středního managementu středně velké firmy zaměřující se na oblast služeb. Respondenti se v rámci projektu z OP LZZ zúčastnili různých typů školení. Dvě respondentky se zúčastnily školení pro interní lektory. Další tři respondenti absolvovali jazykové kurzy zaměřené na obchodní angličtinu a školení řidičů, jeden z nich dále absolvoval kurzy zaměřené na školení lidských zdrojů a krizový management, jeden z respondentů školení zaměřeného na motivaci týmu a na hodnocení dělnických profesí. Interní školení ve firmě pravidleně probíhá, ale jen pro zaměstnance na nižších úrovních. Projekt z OP LZZ byl vítanou možností, jak vzdělávat také management. Respondenti hodnotili velmi pozitivně kvalitu zpracování kurzů, důraz na přidanou hodnotu pro účastníky a pružnost pořadatelů v přizpůsobování probíhajících kurzů požadavkům účastníků a firmy (individuální přístup). Jako dopad školení v rámci projektu z OP LZZ označuje jeden z respondentů zahájení diskuze mezi managementem a vedením firmy o různých tématech, jako jsou řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků atd. Celkově se respondenti shodli, že projekt řešil témata a problémy, které jsou v jejich zaměstnání klíčové. Hodnocení v rámci druhé vlny: Dotazované respondentky druhé vlny působí jako interní lektorky, takže se některých aktivit účastnily v roli školených, jiné samy zajišťovaly. Jejich budoucí uplatnění se tak (především u jedné z nich) pojí s budoucím fungováním projektu:

21

„Já mám teď horizont značně omezený tím koncem toho projektu, takže já mám veškeré obavy spojené s tímhle.“ Také dnes hodnotí obě respondetnky projekt kladně. Oceňují materiály od externí firmy pro svou lektorskou činnost a domnívají se, že projekt zajístí firmě kvalitnější lidi. Při hodnocení projektu se jim těžko oddělují role – zároveň jsou účastnicemi projektu, které se vzdělávají, zároveň samy dále lektorují. Opakovaně zdůrazňují individuální přístup firmy, která u nich školení prováděla: „Velké plus bylo, že ta firma nám to šila přesně na míru.“ Jako výzvu do budoucna vidí to, aby u všech zaměstnanců firmy vzbudily o školení zájem a aby se zaměstnanci naučili na školení dívat ne jako na povinnost, ale jako na bonus. Jako překážku vnímají dlouho dobu, která uplyne od sepsání projektu do jeho schválení. Ve firemním prostředí je to problém. Také komunikace s kontaktními osobami nebyla vždy ideální. Uvítaly by, kdyby bylo kontatních osob méně a komunikace by probíhala na osobnější rovině. Samy respondetky vnímají možnost ve firmě se vzdělávat jako velmi významný bonus. Sdílejí odhodlaní dále školit zaměstnance firmy: „V těch věcech, které školíme interně, v těch budeme pokračovat i dále. Umíme to a máme na to materiály. Školit budeme stále.“ Shodují se také na tom, že výhodou projektu bylo, že se odstartoval proces, který bude trvat i po jeho skončení: „Ty systémy tu zůstanou, ty už jsou zavedené. A ti lektoři také, pokud nám neodejdou.“ Interpretace: Tato případová studie dobře ilusturuje, jak důležitým aspektem je dlouhodobost projektu. Jednorázové projekty skončí a jejich přínosy mohou být relativně brzy zapomenuty. Pokud je ale projekt podpořen (nebo nastartuje) procesy, které se stanou součástí firemní kultury a vedou tak k udržitelnosti stěžejních aktivit, také přínosy projektu jsou obnovovány a upevňovány. V případě vzdělávacích projetů ve firmách může být koncept interních lektorů funkční variantou, pokud jde ruku v ruce s vysvětlováním významu vzdělávání managementu firmy a ostatním zaměstnancům. Pokud nemají interní lektoři pro vzdělávání podporu a nepodaří se jim ze vzdělání udělat pro zaměstnance bonus, hrozí, že projekt ztroskotá. Případová studie č. 2 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. pracuje na plný pracovní úvazek jako vedoucí prodejny ve středně velké firmě prodávající spotřební zboží. U firmy je sedm let, v této prodejně rok a půl, má tři děti, dokončené středoškolské vzdělání. S prací spokojena částečně: dobrý kolektiv, ale špatný plat, rezervy v organizaci. Za svou nevýhodu na pracovním trhu označuje

22

fakt, že má tři děti („mám pocit, že se třemi dětmi je tohle můj strop“). Má obavy, že při ztrátě zaměstnání by byla nucena přijmout nižší pozici. Zúčastnila se školení z projektu z OP LZZ, která byla zaměřena na komunikaci na pracovišti (řešení problémů, zvládání konfliktů na pracovišti). Celkem absolvovala tři jednodenní školení. S obsahem školení byla spokojená, pozitivně hodnotí interaktivitu školení (např. nácvik modelových situací) i úroveň a přístup lektorů školení. Zpětně, se znalostí obsahu projektu, by byla ochotna za takový projekt i zaplatit (cca 3000 až 5000 Kč). Přišlo jí, že se naučila hodně: „Zpětně jsem si uvědomila, že jsem se někdy měla chovat jinak. Udělala jsem si pořádek sama v sobě.“ [k nácviku modelových situací] „Uvědomila jsem si, že jsem se vždy nechovala správně v každé situaci (…). Chápu to jako významnou změnu.“ Dopady projektu na svou práci nehodnotí jako zvlášť významné, ale přiznává, že k určitým problémům a situacím (např. komunikace s podřízenými) přistupuje po absolvování školení trochu jinak, vyvaruje se určitých chyb. Projekt také neřešil nejpalčivější problémy, kterými je spíše motivace zaměstnanců, dodávání zboží, reklamace. Projekt by ale každému doporučila. Hodnocení v rámci druhé vlny: Životní situace se příliš nezměnila. Stále pracuje jako vedoucí stejné prodejny, žije s manželem, mají dva příjmy a vychovávají tři děti. Děti stále považuje za překážku dalšího možného kariérního růstu, vedle toho zmiňuje špatnou znalost angličtiny a vůbec nízké vzdělání. Ve firmě by ráda zůstala, ale na rozdíl od první vlny by se nebránila dalšímu postupu. Objevila se možnost postupu na pozici regionální manažerky. S odstupem roku už nehodnotí absolvovaný projekt zdaleka tak pozitivně jako v první vlně. „Po tom školení jsem se dopracovala k tomu, že prakticky to pro mě nebylo nic nového. (…) Vzdělávání pro prodavačky a na jazyky by bylo určitě lepší.“ [o absolvovaném projektu] Už také odmítá, že by za kurz byla ochotná sama zaplatit. Připouští jen, že možná ze zvědavosti. Naopak za výuku jazyků by byla ochotná zaplatit. Projekt jí před rokem způsobil problém v přeházení směn. Dnes připouští, že pokud by projekt neabsolvovala, žádné důsledky pro její práci a život obecně by to nemělo. Interpretace: Objevuje se zde celkem obvyklý fenomén, který pozorujme u řady respondentů, že s odstupem času nadšení z projektu více či méně vymizí. V tomto konkrétním případě jde o to, že krátký projekt skládající se ze tří celodenních školení měl malou šanci přinést do života účastníka dramatické změny, které by ještě po roce byly hmatatelné. Spíše došlo k tomu, že se přínosy projektu v účastníkovi usadí, některé zmizí a účastníkova praxe se vrací ke starému. Dílčí znalosti nebo dovednosti jsou pak sice účastníkem využívány a rozvíjeny, ale účastník už tyto přínosy nerozpoznává a nepřičítá rok vzdálenému projektu, nebo jen z malé části. U paní X. X. ještě vstupuje do hry skutečnost, že pociťuje, jak ji nedostatečná znalost jazyka omezuje v pracovním posunu a získání pozice

23

regionální manažerky. Proto se více upíná k jazykovým znalostem a význam ostatních dovedností pro ni v tu chvíli není tak velký, čímž pro ni i absolvovaný projekt s ročním odstupem ztrácí hodnotu. Případová studie č. 3 (nepodpoření) Stav před rokem: Slečna X. X. (nyní 23 let, dosažené vzdělání SOU) se účastnila jen druhé vlny rozhovorů jako nová respondentka. Byla ale dotazována také ohledně její situace v době, kdy se konala první vlna rozhovorů. Tehdy byla nezaměstnaná, ještě předtím pracovala 3,5 roku v květinářství, ale odešla z důvodu nespokojenosti s pracovními podmínkami. Slečna X. X. je bezdětná, nikdo na ní není závislý. Hodnocení v rámci druhé vlny: V současné době pracuje slečna X. X. jako prodavačka se smlouvou na dobu určitou ve stejné prodejně jako paní z předchozí případové studie v této kapitole. Práci získala jako dlouhodobý záskok za zaměstnance na nemocenské. Pracuje na směny „krátký“ a „dlouhý“ týden. Podmínky jí vyhovují lépe než v minulém zaměstnání. Pořád platí, že na ní není nikdo závislý, děti v brzké době neplánuje. Nemá pocit, že by se ve své práci prodavačky potřebovala dále vzdělávat, skutečnost, že se neúčastnila projektu popsaného v předchozí případové studii, nepovažuje za problém (od svých kolegyň si zjiťovala podrobnosti o projektu). Pokud by jí byla nabídnuta rekvalifikace, udělala by si ji. Na jazykové kurzy se ale moc necítí. Interpretace: Situace slečny X. X. je pro srovnání se situací podpořeného respondenta vhodným případem, konkrétně se situací respondentky z případové studie č. 2, neboť obě respondentky pracují ve stejné firmě (na stejné prodejně) a to, že respondentka nebyla podpořena z projektu OP LZZ, je věcí spíše „náhody“, neboť do firmy nastoupila těsně po ukončení vzdělávacích kurzů (není to tedy tak, že by nebyla do projektu z nějakého důvodu vybrána). Ve sledovaných případech není patrný žádný významný rozdíl mezi situací podpořené a nepodpořené respondentky. Nepodpořená respondentka nepovažuje svou neúčast v projektu za něco, kvůli čemu by měla ve firmě nevýhodu, protože si myslí, že pro praxi jeho absolvování velký význam nemělo (což zároveň potvrzují i výpovědi podpořené respondentky, tedy alespoň ty s ročním odstupem). 2.1.5 Srovnání mezi prvním a druhým výzkumným šetřením Určitou optimistickou zprávou je skutečnost, že 16 osob, které byly v roce 2011 uchazeči o zaměstnání, našlo práci a spadalo ve druhé vlně šetření mezi zaměstnance, zatímco jen 5 osob naopak přestalo být zaměstnanci a stalo se uchazeči o zaměstnání. Na druhou stranu se řada osob, které absolvovaly projekty spadající do Prioritní osy 1 OP LZZ, domnívá, že projekt měl jen omezené dopady. Kritický postoj se přitom často objevuje především ve druhé vlně šetření, kdy už je jasnější, zda se projektem něco významně změnilo. V odstupem jednoho roku se u zaměstnanců např. objevují pochybnosti, zda byla jejich firma na projekt připravena a zda dokáže dobře využít projektem nabídnutou příležitost.

24

Příkladem dobré praxe je naopak případová studie 1, kde se zavedení procesů interního vzdělávání podařilo a fungovalo i ve druhé vlně šetření. V takových případech je potřeba povšimnout si kontextu, který úspěšný projekt provázel. Respondenti uvedli, že velkým plusem byl vysoce individuální přístup externí firmy, která projektem vzdělávací procesy v organizaci pomáhala zavádět. Projekt byl organizaci šit na míru, vzdělávaní interní lektoři dostali dostatečné množství kvalitních materiálů. Na základě těchto skutečností a syntézy v této kapitole uvedených dílčích doporučení jsou v úseku 4.2.1. formulována doporučení pro projekty Prioritní osy 1 OP LZZ.

25

2.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání 2.2.1


Celkem 31 primárních respondentů (20 původních a 11 nových), 19 dotazováno v rámci 4 FS, 12 formou rozhovorů 26 podpořených z OP LZZ, 5 nepodpořených Do CS dále spadalo dalších celkem 69 respondentů z jiných PCS, se kterými byly realizovány polostrukturované rozhovory. Současně se CS objevila i ve FS realizovaných s CS osoby ve věku nad 50 let (1 FS), mladí lidé ve věku 15 až 25 let (1 FS), dlouhodobě nezaměstnaní (dvě FS). Celkem tedy bylo analyzováno 81 rozhovorů a 8 FS.


Rozhovory se uskutečnily celkem s 42 ženami a 39 muži. 24 respondentů mělo ukončenou ZŠ, 23 respondentů SŠ bez maturity, 22 respondentů SŠ s maturitou a 12 respondentů VŠ. Ve fokusních skupinách bylo 23 žen a 13 mužů.


Překryv mezi cílovými skupinami je značný, respondenti, se kterými byli realizovány rozhovory, dále spadali do CS: 10 zaměstnanci (20), dlouhodobě nezaměstnaní (38), lidé nad 50 let (27), Romové (20), osoby pečující (29), mladí lidé ve věku 15 až 25 let (15), rodiče vracející se po RD (11), lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu (3), osoby se ZP (7, z nich 5 pobírá invalidní důchod), samoživitelky (7), osoby propuštěné z vězení (3), oběti násilí (4), osoby závislé na návykových látkách (5), osoby bez přístřeší (3), imigranti (3), pedagogičtí asistenti (1), TSP (1), začínající podnikatelé (1). Ve druhé vlně jsou 4 respondenti na RD a 2 pobírají starobní důchod. 20 respondentů přiznalo práci na černo, 25 respondentů je zadlužených.

MÍRA ZAPOJENÍ RESPONDENTŮ DO PROJEKTŮ OP LZZ

Většina respondentů byla v rámci projektu z OP LZZ zapojena do aktivit projektů pravidelně a v dlouhodobějším časovém úseku (jednalo se např. o účast na pravidelném vzdělávacím či rekvalifikačním kurzu). 20 respondentů nebylo do projektů z OP LZZ zapojeno vůbec.

10

Respondenti do CS uchazeči o zaměstnání spadali v první vlně, a pak si našli práci, proto je nutné je v rámci druhé vlny zařadit do CS zaměstnanci.

26

REGION

Jihozápad, Moravskoslezsko, Praha, Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod



0 nepodpoření

0 nepodpoření

1 podpoření

7 podpoření

6 SR

12 SR 5 nepodpoření 32 CELKEM

2.2.2

5 nepodpoření


2012 8 11 0 0 7 0 5 0

31 CELKEM


CS uchazečů o zaměstnání na ÚP a zájemců o zaměstnání je velmi různorodá a dynamická, neboť do ní spadají jak lidé, kteří si naleznou práci relativně snadno a bez cizí pomoci, tak lidé, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě11 a bez intervence nemají mnoho šancí nalézt uplatnění. Tento faktor se významně projevuje i v dopadech projektů z OP LZZ. U podpořených respondentů z CS došlo k významným změnám, 22 podpořených respondentů (13 z nich dlouhodobě nezaměstnaných), kteří byli v roce 2011 uchazeči o zaměstnání na ÚP, přešli v roce 2012 do jiné CS (16 do CS zaměstnanci a ostatní do jiných CS – např. starobní důchod, rodičovská dovolená atd.). Naopak v roce 2012 se 7 respondentů stalo nově uchazeči o zaměstnání na ÚP, 32 respondentů bylo uchazeči o zaměstnání na ÚP v obou sledovaných vlnách. Ukazuje se ale, že téměř k žádným posunům nedochází v počtu respondentů, kteří přiznali práci na černo, nebo těch, kteří jsou zadlužení. Tyto změny jsou zaznamenány v následující tabulce, podrobné posuny mezi CS v příloze 5. Tabulka 2: CS uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny uchazeče o zaměstnání na ÚP (ze všech CS, tedy nejen z PCS uchazeči o zaměstnání na ÚP), tj. uvádí údaje o situaci 61 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Byli uchazeči o Stali se uchazeči o zaměstnání na ÚP zaměstnání na ÚP pouze v roce 2011 (v v roce 2012 (v roce roce 2012 přestali 2011 nebyli uchazeči být uchazeči na ÚP) na ÚP)


22

11

7

Byli uchazeči o zaměstnání na ÚP v obou letech (nedošlo ke změně)

32

V rámci této kapitoly není věnován zvláštní prostor specifickým problémům dlouhodobě nezaměstnaných, neboť na ty je zaměřena samostatná kapitola.

27

Respondenti z CS Respondenti z CS Respondenti z CS uchazeči o uchazeči o uchazeči o zaměstnání na ÚP zaměstnání na ÚP zaměstnání na ÚP spadající do jiných CS spadající do jiných CS spadající do jiných CS pouze v roce 2011 pouze v roce 2012 v obou letech (už ne v roce 2012)

Zaměstnanci celkem

5

16

Nikdo

13

2

25

2

Nikdo

9

Nikdo

1

16

Dlouhodobě nezaměstnaní Práce na černo Zadlužení

2.2.2.1 Problémy cílové skupiny Výstupy druhé vlny kvalitativního šetření potvrzují závěry první vlny, které identifikovaly hlavní důvody a problémy, které respondentům komplikují nalezení zaměstnání. Tyto důvody mohou být velmi různorodé s ohledem na specifickou situaci respondentů - nízké vzdělání, nedostatek praxe, diskriminace za strany zaměstnavatelů na základě věku, rodičovství, etnické příslušnosti. Významně se zde projevuje i region a míra nezaměstnanosti v daném místě. V některých případech je problémem i pasivita CS. Problémy, které pak situaci některým respondentům dále komplikují, jsou např. nedostatek zkrácených či flexibilních pracovních úvazků a malé množství školek a jeslí (konkrétně u rodičů s malými dětmi). Nevýhoda je, že nejde sehnat zaměstnání, nejen na zkrácený úvazek, ale ani na jednosměnný provoz, takže když už seženu jakoukoliv prodavačku, tak všude to je krátký/dlouhý týden nebo soboty, neděle. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Významným problémem je u některých respondentů také psychický stav (celková skepse, někdy úzkosti či deprese). Kromě nezaměstnanosti se u respondentů z CS uchazeči o zaměstnání na ÚP a zájemci o zaměstnání projevuje řada dalších faktorů a problémů, se kterými se respondenti potýkají – jde např. o finanční problémy, zadluženost CS, problémy s bydlením. Ve druhé vlně lze u řady respondentů pozorovat výraznější znepokojení z celkové společenské a ekonomické situace, které je důsledkem současných politických změn a škrtů v sociální oblasti, ekonomické situace a zdražování. Respondenti z CS uchazeči o zaměstnání na ÚP mají finanční problémy, je pro ně velmi obtížné vycházet se svými příjmy (pro řadu respondentů bylo problém platit si i jízdné při dojíždění na kurz, pokud nebylo propláceno, příp. bylo propláceno až zpětně). Zhoršující finanční situace CS se potvrdila i ve výstupech druhé vlny kvantitativního šetření, kde stejnou informaci potvrzovali příjemci podpory12. 12

Podrobněji 4. průběžná zpráva Longitudinální studie.

28

Ztrácím kontakt s lidma a hlavně profesně zaostávám, i když se doma snažím držet krok; ale praxe je praxe. (Respondent č. 9, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) 2.2.2.2 Dopady projektů Projekty z OP LZZ byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), dále o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). U vzdělávacích kurzů, jejichž součástí byla často rekvalifikace a motivační a psychologická podpora, bylo cílem zlepšení situace respondentů na trhu práce a získání zaměstnání. U některých projektů byly rovněž součástí praxe ve firmách a vytvoření dotovaného pracovního místa. Naopak u projektů zaměřených na terénní sociální práci byly cíle obecně širší, projekty se soustředily na komplexní řešení situace CS, tzn. nejen na problematiku nezaměstnanosti, ale i na dluhovou problematiku či řešení problémů s bydlením atd. Dopady projektů tedy nelze posuzovat pouze v kontextu toho, zda si uchazeči o zaměstnání nalezli práci či nikoli, neboť pro některé respondenty mohly být zásadním dopadem i změny v dalších oblastech. První oblast dopadů projektů na CS lze tedy hodnotit v hledisku, zda si respondenti našli práci a nakolik jim v tom účast v projektu pomohla (viz podkapitola Změny od první vlny kvalitativního šetření). Celkem 16 respondentů si ve sledovaném období mezi první a druhou vlnu šetření nalezlo práci, tj. lze u nich pozorovat změnu z CS uchazeči o zaměstnání na ÚP na CS zaměstnanci13. Tuto změnu u respondentů ilustrují následující citace. Já jsem doufala, že bych si mohla udělat kurz, který by mě mohl nějakým způsobem posunout a pomoct při získávání práce, a to se v podstatě povedlo. (Respondent č. 10, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Nastoupila jsem od ledna v rámci toho projektu, bylo to dotované místo z Ministerstva nebo z ÚP na půl roku. Nejdříve jsem tam tedy nastoupila na toho půl roku na dotované místo a potom mi to prodloužili o ten rok. Předtím jsem byla rok na ÚP. (Respondent č. 11, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 3) Některým dalším respondentům se díky projektu podařilo nalézt dotované místo (většinou na půl roku), které si ale po skončení dotace neudrželi, neboli smlouva jim dále nebyla prodloužena. Pozitivním dopadem je ale i samotná pracovní zkušenost, kterou respondenti hodnotí velmi kladně. Někteří respondenti získali díky projektu možnost podílet se na

13

Ovšem je nutné brát v potaz skutečnost, že ne u všech respondentů muselo dojít k této změně pouze díky jejich účasti v projektu.

29

veřejné službě, případně nalezli alespoň krátkodobou brigádou (což opět nemusí být důsledkem pouze projektu, ale i dalších faktorů). Následně po projektu, že by mi úřad práce pomáhal, to se říct nedá; že by mi samotná rekvalifikace pomohla v rámci práce se taky říct nedá, ale našla jsem si aspoň brigádně práci v personální agentuře. Jsem tam jako akvizitátor, takže obvolávám nové a staré firmy, abysme se domluvili na nějaké spolupráci. Tam jsem od dubna. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Častou motivací k účasti v projektu bylo získání rekvalifikace, neboť projekt představoval reálně jedinou možnost, jak ji získat (přes ÚP tato možnost nebyla a platit si ji ze svých zdrojů je pro respondenty nereálné). To, zda měla rekvalifikace přímý vliv na možnost získat zaměstnání, je ale podle respondentů diskutabilní. Jsou respondenti, kteří hodnotí získání rekvalifikace kladně (zejména ti, kteří si po jejím absolvování našli zaměstnání, což ale nemuselo být dopadem samotné rekvalifikace), objevují se ale i negativní hodnocení. Příčinou negativního hodnocení mohla být v některých případech špatně zvolená rekvalifikace (např. respondent absolvoval rekvalifikaci na obor, ve kterém v minulosti pracoval, a to i přes to, že si měl rekvalifikaci možnost sám vybrat, a rekvalifikace mu tak nepřináší nic nového). V některých případech podle respondentů byla rekvalifikace příliš krátká, než aby měla nějaký reálný dopad pro zvýšení možností uplatnění se na trhu práce. Jako stežejní se ukazuje zejména přizpůsobení rekvalifikací (ale i obecně vzdělávacích kurzů) individuálním potřebám klientů, úrovni jejich znalostí a dovedností, délce praxe a návazně realistickému odhadu stavu a příležitostí na trhu práce. Negativní hodnocení respondentů jsou uvedena v následujících citacích. No, to právě nevím, já fakt chci moc práci, ale nemyslím si, že se to zlepší. Rekvalifikace, na které jsem byl loni, byla k ničemu. Tudy cesta asi nepovede. (Respondent č. 13, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Celá ta rekvalifikace mi přišla, z mýho pohledu, strašně slabá. Nesplnila vůbec moje očekávání. Pro mě osobně byla přínosem, jakoby profesně vůbec a přínosem teda za prvné tím psychickým… (…) Kdybych dopředu věděla, co opravdu to obnáší, tak bych se toho neúčastnila vůbec. A kdybych si měla něco platit, tak už tuplem vůbec. (Respondent č. 14, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Ten kurz byl dobrý, lepší pocit po něm mám. Ale je škoda, že to není dotažené. ÚP to zprostředkoval, ale kdybych třeba chtěla tu kadeřnici dělat normálně na sebe, tak musím mít rok nějakého garanta. Takže je škoda, že oni nemají nějaké jedno kadeřnictví, kde by po tom kurzu ty kadeřnice získaly ještě rok praxi, protože vás zase nikde nezaměstnají, když nemáte praxi. Tak by to chtělo alespoň za nějaký minimální plat získat rok praxi. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2)

30

Další dopady a přínosy projektů se projevují i v tom, že jsou respondenti vytrženi ze stereotypu a díky projektu získají stálý program a pracovní rytmus, dochází tak k rozvoji, příp. znovuobnovení pracovních návyků. Řada respondentů také dokládá, že se jim díky účasti v projektu zvýšilo sebevědomí, což se projevilo zejména u těch, kteří jsou bez zaměstnání již delší dobu a dostali se díky nezaměstnanosti do sociální izolace. Člověk má pocit, že něco dělá. I když ještě tu práci nemá, má pocit, že dělá něco pro to, aby tu práci sehnal. To nám všem hodně zvedlo seběvědomí. (Respondent č. 15, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Jako je to posun; bylo to každopádně nějaký jakoby nastartování, že prostě kdyby člověk, já nevím, ten projekt neměl a furt hledal a hledal, tak by možná ani nezískal jakoby tu nějakou dravost nebo energii, prostě vůbec se tam nějak jakoby projevit. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Jako nezamýšlený dopad (ale pozitivně hodnocený ze strany respondentů) lze označit sdílení a výměnu informací, ke které díky účasti na kurzech docházelo, dále i navázání nových sociálních kontaktů (využitelných jak v pracovním, tak osobním životě). Řada respondentů také uvádí, že účast v projektu pro ně představovala i psychickou pomoc, jak v rovině možného sdílení zkušeností a podělení se s někým dalším o své dojmy a starosti (občas podle respondentů pomůže i to, že mohli srovnat vlastní situaci s někým jiným a zjistili, že v podobné situaci nejsou zdaleka sami, příp. že na tom nejsou tak špatně), dále jasné deklarování snahy o nalezení práce před svými blízkými. V případě některých projektů byla součástí i odborná pomoc ze strany psychologa, což respondenti hodnotili velmi pozitivně. Ono se to nabaluje i jako doma, jak s váma jakoby partner jedná, protože jsem taky x-krát slyšela, že jsem X-let doma a že on to všechno táhne, že takhle to nejde. Takže pak se začnou bortit i parnerský vztahy, pak to začne být mezi váma špatný, pak i to dítě do toho zatahujete. Takže říkám, jsem ráda, že prostě aspoň takhle je tam nějaká jakoby snaha, že vidí… (Respondent č. 12, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Respondenti pozitivně oceňovali výhody proplácení přímých výdajů, které u některých projektů respondentům umožňují zapojit se do projektů, např. proplácením jízdného (příp. stravného), což může být pro lidi s finančními problémy motivací pro zapojení se do projektu (naopak v případě, že propláceny tyto náklady nejsou, mohou se stát překážkou v účasti respondenta v projektu). Zapojila jsem se proto, protože se (…) ráda vzdělávám, takže jsem doufala, že tam získám nějaké nové informace, které se mi budou hodit tím, že jsem byla už určitou dobu nezaměstnaná. A ještě navíc nám tam slibovali stravenky atd., proplácení jízdného, takže to bylo to výhodné, že jsem se

31

mohla dostat z baráku a dostat se mezi lidi, kteří jsou na tom stejně a kteří mají pochopení. (Respondent č. 11, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 3) 2.2.2.3 Srovnání s nepodpořenými Podstatným rozdílem mezi podpořenými a nepodpořenými uchazeči o zaměstnání na ÚP je fakt, že podpoření respondenti měli možnost zúčastnit se rekvalifikace (naopak nepodpoření respondenti tuto možnost od ÚP reálně neměli). Potvrdily se závěry z 3. průběžné zprávy, že nepodpoření respondenti častěji než podpoření využívají práce na černo (konkrétně to přiznává 11 z 20 nepodpořených, zatímco mezi podpořenými pouze 9 z 61). Důvodem tohoto rozdílu je pravděpodobně fakt, že podpoření respondenti účastnící se projektů nemají na jednorázové brigády reálně tolik času jako ti, kteří se projektů neúčastní. V případě účasti na rekvalifikaci navíc často dostávali účastníci jako motivaci finanční příspěvek, což se také mohlo projevit v jejich snaze a motivaci shánět si práci na černo). 2.2.3


 Pokračovat ve vzdělávacích kurzech a rekvalifikacích (zejména dlouhodobých), avšak u kurzů, kde je to relevantní (např. počítačové) rozdělit kurzy podle úrovně.  Klást důraz také na získání kvalitní závěrečné certifikace (na rozpoznání kvalifikace), přičemž příkladem může být ECDL u počítačových kurzů.  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů, podpora individuálních konzultací a poradenství.  Důraz na časové sladění aktivit projektů, aby nedocházelo k časovým prostojům a „plýtvání časem“ účastníků projektů. Je nutné si uvědomit, že účastníci jsou ve většině případů v době nezaměstnanosti ve (zhoršujících se) finančních problémech.  Důraz na podporu a motivaci cílové skupiny, a to také po skončení vlastního projektu. To je asi reálně možné zajistit jen u projektů, v jejichž rámci dojde u příjemce podpory k nalezení práce – v takovém případě lze význam správného motivování do té doby nezaměstnaného člověka vysvětlit zaměstnavateli. Využít motivaci vzbuzenou projektem intenzivní snahou o zapojení do pracovního procesu.  Podpora praxí/stáží ve firmách, příp. ve veřejném sektoru, se ukazuje jako efektivní a přínosná součást projektu právě kvůli možnosti prokázat pracovní zkušenost, ne „pouze“ teoretické proškolení (rekvalifikaci). Navíc se zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa ve firmě poskytující praxi/stáž.

14


32

 Jako nutnou součástí podpory se ukazuje proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, stravné, zřízení živnostenského listu). Důvodem je zejména velmi špatná finanční situace dílčích cílových skupin, pro které je tento typ nákladů zásadní bariérou účasti. 2.2.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (37 let, vystudovala gymnázium): v době prvního rozhovoru (prosinec 2012) nezaměstnaná (registrována na ÚP), měla nulové příjmy, protože ještě nedostala všechny podklady od zaměstnavatele. Finančně závislá na manželovi, mají dva syny. V minulosti měla živnostenský list a provozovala kurzy cvičení rodičů s dětmi, v době rozhovoru měla ale živnost pozastavenou, aby za ni Úřad práce platil zdravotní a sociální pojištění, jelikož výdělek ze cvičení nebyl dostatečný. Nechce si ale hledat práci v jiné oblasti, o rekvalifikaci neuvažuje. Provozuje tedy kurzy cvičení a masáže „na černo“. Preferovala by práci na zkrácený úvazek. Projekt, do kterého se paní X. X. zapojila, zahrnoval motivační část, kurzy počítačů, jazykové kurzy a rekvalifikaci (v případě paní X. X. šlo o kurz cvičitele zdravotní tělesné výchovy). Očekávala, že se jí podaří zlepšit postavení na trhu práce v oboru, který ji zajímá. Dopady účasti v projektu hodnotí velmi pozitivně jak pokud se týká rozšíření kvalifikace, tak v osobní rovině, neboť díky projektu si dodala sebedůvěru i si lépe zorganizovala svůj čas. Podle paní X. X. jí projekt částečně změnil způsob myšlení, uvědomila si, co chce v životě dělat, a snaží se toho dosáhnout. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. si od první vlny rozhovorů našla práci uklízečky ve sportovním centru na částečný úvazek. Tam měla ale akorát končit a brzy po druhém rozhovoru nastoupit jako asistentka pedagoga, opět na zkrácený úvazek. Vedle toho si přivydělává uklízením v rehabilitačním centru a vedením kurzů cvičení rodičů s dětmi a masáží pro děti (na DPP). Práci asistentky pedagoga získala díky tomu, že je podle svých slov po absolvování kurzů (projektu OP LZZ) „oprsklejší“. Z nové práce má trochu obavy, zejména z toho, aby vše zvládla. Momentálně je absolutně spokojená. Získala práci, o kterou stála, a má ji na částečný úvazek, takže se zároveň může věnovat i svým koníčkům. Navíc, pokud by přišla o jeden příjem, ještě jí zůstává příjem z jiných aktivit. Zvažuje, že by si dodělala i pedagogické minimum, aby mohla v budoucnosti učit, ale ještě není rozhodnutá. Také se rozhodla, že si po dvaceti letech udělá řidičský průkaz. K dalšímu vzdělávání se v zaměstnání je ochotna a nakloněna, bude ráda, když se bude moci i nadále vzdělávat a v budoucnosti pracovat třeba jako učitelka v MŠ. Finančně je spokojená, dokonce zvažují koupi domu.

33

Interpretace: Dopady projektu lze v tomto případě hodnotit pozitivně. Paní X. X. sama uvádí, že to bylo právě díky účasti v kurzech, že si našla nové zaměstnání. Se zaměstnáním a svojí současnou pozicí na trhu práce je spokojena, dokonce je motivována k dalšímu vzdělávání. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (60, SŠ s maturitou) je už rok registrován na ÚP, snaží se najít si zaměstnání, ale vzhledem k ekonomické situaci a nezaměstnanosti v regionu je to problematické. Pan X. X. po škole již neabsolvoval žádná školení ani rekvalifikace. Pobírá sociální dávky, zároveň si „na černo“ přivydělává, má chovnou stanici. Finančně je částečně závislý i na manželce, která je zaměstnaná v administrativě. Pan X. X. odmítá, že by se měl jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce účastnit veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby. Nemá ani zájem o to účastnit se jakýchkoli kurzů či seminářů (na Úřadu práce se měl v minulosti účastnit kurzu zaměřeného na komunikační dovednosti, kde ale kvůli nemoci nebyl). Rekvalifikaci by chtěl případně absolvovat kvůli certifikátu. Pomoc Úřadu práce hodnotí jako neefektivní. Není ochoten dojíždět delší vzdálenosti do zaměstnání či se kvůli práci stěhovat. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. je dále registrován na ÚP. „Žádná změna tady není. Občasně brigádničím, ale načerno, protože prý nemůžu mít žádny přivýdělek, když jsem na pracáku.“ Za své nevýhody považuje svůj věk, vzhled a barvu pleti, kromě toho se v mezidobí zhoršil jeho zdravotní stav, nemůže příliš došlapovat na levou nohu. Proto by teď zvládnul akorát nějakou „sedavou práci“, na kterou ale podle svých slov nemá vzdělání. Obává se také toho, jak bude zvládat chození pěšky do města na úřady a k lékaři. „Teď jsem úplně bezradný, nevím co mám dělat. Ani na ty melouchy už mě nevezmou.“ Pan X. X. využívá poradenských služeb neziskové organizace, jejichž cílem je mj. pomoct s hledáním zaměstnání. To se ale nedaří. Interpretace: Také pan X. X., ač respondent nezasažený z OP LZZ, využívá služeb neziskové organizace při hledání práce, čímž se hranice mezi zasažením a nezasažením respondenta stírá. Na rozdíl od podpořené respondentky výše je ale u pana X. X. deklarovaný nezájem o rekvalifikaci a nedůvěra, že by mohl zaměstnání někdy dostat. Situaci mu v současné době navíc komplikují zdravotní problémy. 2.2.5

Srovnání mezi prvním a druhým výzkumným šetřením

Někteří uchazeči o zaměstnání (16 osob) si od první vlny šetření našli práci, většina však byla uchazeči o zaměstnání i během druhé vlny šetření (32 osob). Přestože nalezení práce nebylo jediným cílem projektů, respondenti si účast v projektu nejčastěji spojovali právě

34

s perspektivou nalezení práce. To souvisí i s tím, že jejich hodnocení projektu v rámci druhé vlny šetření je silně závislé na úspěchu či neúspěchu při dosahování tohoto cíle. Případová studie 1 dobře ilustruje příklad toho, kdy respondentka práci získala. V takovém případě se zdá, že je pro respondenty snazší identifikovat pozitivní dopady projektu a přisoudit jim určitý podíl za úspěch. Na druhou stranu i v úspěšných případech, ve kterých k nalezení práce došlo, se objevuje nový zdroj stresu, kterým je obava, že by člověk o práci mohl přijít. Pod vlivem zpráv o stagnující ekonomice a propouštění se pak lidé drží každé práce i v případě, že je plně neuspokojuje, protože nemají jistotu, že by si našli jinou.

35

2.3 Dlouhodobě nezaměstnaní 2.3.1


Celkem 20 primárních respondentů (13 původních a 7 nových), s 10 byl realizován rozhovor, s 10 fokusní skupiny, 17 respondentů bylo podpořených, 3 nepodpoření z projektů OP LZZ. Do skupiny dále spadalo celkem 54 respondentů z jiných PCS, se kterými byl realizován polostrukturovaný rozhovor, a 4 fokusní skupiny (3 z CS uchazeči o zaměstnání na ÚP a jedna z CS osoby ve věku nad 50 let). Celkem bylo analyzováno 64 rozhovorů a šest fokusních skupin (s 29 respondenty).


Rozhovory byly realizovány s celkem 34 muži a 30 ženami, 27 respondentů mělo ZŠ, 23 respondentů SŠ bez maturity, 12 respondentů SŠ s maturitou, 2 respondenti VŠ. V analyzovaných fokusních skupinách bylo celkem 19 žen a 10 mužů.


Respondenti, se kterými byl realizován rozhovor, lze zároveň zařadit do CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP (43), osoby ve věku nad 50 let (22), Romové (21), pečující (18), mladí lidé ve věku 1525 let (9), osoby bez přístřeší (4), osoby se ZP (8, z nichž 7 pobírá invalidní důchod), imigranti (2), oběti násilí (3), osoby závislé na návykových látkách (6), samoživitelky (4), osoby vyrůstající bez rodin a opouštějící ústavní výchovu (3), osoby propuštěné z vězení (3), rodiče vracející se po RD (3), 2 respondenti začali pobírat starobní důchod a 1 respondent je na RD. Celkem 23 respondentů přiznalo, že pracuje na černo, 29 respondentů má problém se zadlužením.


Většina respondentů byla do projektů zapojena intenzivně a dlouhodobě, celkem 18 respondentů nebylo podpořeno z projektů OP LZZ vůbec.

REGION


36



0 nepodpoření

0 nepodpoření

1 podpoření 5 SR 4 nepodpoření 25 CELKEM

2.3.2

7 podpoření 10 SR 3 nepodpoření


2012 10 0 0 0 0 7 3 0

20 CELKEM


V CS dlouhodobě nezaměstnaní došlo k výrazným změnám v období mezi první a druhou vlnou kvalitativního šetření. 14 podpořených respondentů bylo dlouhodobě nezaměstnaných pouze v roce 2011, v roce 2012 už nikoli, sedm z nich bylo v čase druhé vlny šetření zaměstnanci. 30 podpořených respondentů bylo dlouhodobě nezaměstnaných v první i druhé vlně šetření. 10 respondentů z CS přiznávalo práci na černo (v první i druhé vlně), jeden respondent na černo pracovat přestal. 20 respondentů bylo jak v první, tak ve druhé vlně zadlužených. Tyto skutečnosti jsou popsány v následující tabulce, podrobnější informace jsou uvedeny v příloze 5. Tabulka 3: CS dlouhodobě nezaměstnaní (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny dlouhodobě nezaměstnané (ze všech CS, tedy nejen z PCS dlouhodobě nezaměstnaní), tj. uvádí údaje o situaci 46 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Byli dlouhodobě Stali se dlouhodobě nezaměstnaní pouze nezaměstnaní v roce v roce 2011 (v roce 2012 (v roce 2011 2012 přestali být nebyli dlouhodobě dlouhodobě nezaměstnaní) nezaměstnaní)

14


37

2

Byli dlouhodobě nezaměstnaní v obou letech (nedošlo ke změně)

30

Respondenti z CS dlouhodobě nezaměstnaní spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012)

Respondenti z CS dlouhodobě nezaměstnaní spadající do jiných CS pouze v roce 2012

Respondenti z CS dlouhodobě nezaměstnaní spadající do jiných CS v obou letech

Zaměstnanci celkem

1

7

Nikdo


9

1

30

Práce na černo

1

Nikdo

10

Nikdo

Nikdo

20

Zadlužení

2.3.2.1 Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, které identifikovaly hlavní problémy CS. Okruh problémů je podobný jako u CS uchazeči o zaměstnání na ÚP. Jednak zde hrají negativní roli faktory jako stav ekonomiky, strukturální problémy trhu práce a vysoká nezaměstnanost v některých regionech, dále se zde promítají dispozice samotné CS jako nízké vzdělání, chybějící kvalifikace, špatný zdravotní stav, omezená mobilita atd. Významným problémem je diskriminace respondentů na trhu práce (z důvodu věku, etnicity, rodičovství, resp. mateřství atd.). Problémy cílové skupiny jsou komplexní povahy, jako výrazný problém se ukazuje zejména zadluženost (problémy s dluhy přiznává ve druhé vlně 20 ze 46 podpořených respondentů, se kterými byl realizován rozhovor, a 10 z 18 nepodpořených respondentů, se kterými byl realizován rozhovor) a navazující problémy s bydlením. Ve druhé vlně kvalitativního šetření velká část respondentů upozorňuje na skutečnost, že je jejich současná situace horší, než byla situace před rokem, tento názor ilustrují následující citace. Jsem nezaměstnaný přes 20 let. Po revoluci najednou nebyla nikde práce a já nemám žádnou školu. (…) Nejsem spokojenej, protože jsme na tom ještě hůř než posledně. Bydlíme na ubytovně, jen s manželkou. (Respondent č. 16, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Když jsme v lednu dostali byt, tak jsem myslel, že to nejhorší máme za sebou. Jenže peníze ze sociálky nám nestačí a žena neplatí už pět měsíců nájem, (…) hrozí vystěhování. Dluhy rostou a nevím, co s tím. Děti nás stojí moc peněz, chtějí to, co mají ostatní. Kluk se šel teď učit na kuchaře, ale nevím jak mu budeme dávat peníze na kapesné a na cestu. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Řada respondentů uvádí, že v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti a finančních problémů mají psychické problémy, příp. deprese či úzkosti.

38

(…) špatnej psychickej stav… že tak dlouho bejt bez práce… Takže prostě tím, že nepřináším žádnej výdělek, naopak prostě musí partner vydělávat i na mě, žijeme čtyři, splácíme hypotéku, prostě ta situace je špatná. (…) největší nevýhodou je psychická stránka, hned v závěsu je finanční situace rodiny, že žijeme opravdu z ruky do huby, že člověk se snaží šetřit, kde může, aby vyžil (…)že by partnerův příjem vypadl, nebo, nedej bože, se s ním něco stalo, tak ta situace pro nás je tak katastrofální, že vůbec nevím, co bysme dělali.“ (Respondent č. 14, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Problémem u části cílové skupiny je ztráta pracovních návyků a nízká motivace respondentů nalézt si legální zaměstnání. U některých respondentů lze sledovat rezignaci a pasivitu, což se zhoršuje s délkou nezaměstnanosti. Tento problém se odráží v následující citaci. V celku jsem spokojený, na nezaměstnanost jsem si zvykl, nedovedu si představit, že bych se měl vracet do zaměstnání, což by mi stejně můj zdravotní stav nepovoloval. (Respondent č. 18, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) V CS dlouhodobě nezaměstnaní je velká část respondentů, která v podstatě rezignovala na to, že si najde legální zaměstnání, a pracuje na černo. Práci na černo ve druhé vlně šetření přiznává 10 podpořených respondentů (ze 46), se kterými byl realizován rozhovor, a 13 nepodpořených respondentů (z 18), se kterými byl realizován rozhovor. Část respondentů pak preferuje práci na černo z důvodu vysoké zadluženosti (o vydělané peníze nepřijde v exekuci) a tento způsob výdělku považují v jejich situaci za jediné přijatelné východisko. U dlouhodobě nezaměstnaných mladšího věku lze ale pozorovat specifické důvody, které je vedou k preferování práce na černo před legálním zaměstnáním. Zatímco u ostatních věkových skupin je práce na černo často volbou z nutnosti (nenašli legální zaměstnání, zadluženost jako překážka pro legální zaměstnanost atd.), mladší generace často volí práci na černo jako „výhodnější volbu“, neboť si vydělají více peněz. Důsledky a nevýhody práce na černo si připouští/uvědomují pouze někteří z nich. Teď uklízim na kolejích, studentských. Smlouva ale není na mě, vedoucí řekla, že to si nemůže dovolit, takže svojí pracovní smlouvu bych měla až za rok, teď dělám vlastně na tchýni, teda budoucí. Ona má nemocný záda, tak teď uklízet nemůže, dělám to za ní. (Respondent č. 19, rozhovor, Praha, ze skupiny nepodpořených) Tento stav mi vyhovuje. Jsem na ÚP a vydělávám si bokem. Stále bydlím s rodinou, tak se snažím jim dávat nějaké peníze. Otec je nezaměstnaný a matka také. Nevýhodou je, že asi budu mít prázdný zápočtový list. Nechci načerno dělat celý život, ale zatím mi to vyhovuje tak, jak to je. (…) Tak problém je určitě v tom, že mě můžou vyhodit z ÚP. Kdybych si sám musel platit pojištění, tak by to nebylo moc dobré. Mohl bych jít pracovat

39

legálně, ale měl bych menší peníze. (Respondent č. 20, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených) Někteří respondenti patřící zároveň do CS Romové mají zkušenost s emigrací, resp. prací v zahraničí (většinou ve Velké Británii), někteří o ní uvažují. 2.3.2.2 Dopady projektů Projekty z OP LZZ zacílené na CS dlouhodobě nezaměstnaných byly zaměřeny buď na umístění klientů na trh práce, kdy nejčastěji šlo o rekvalifikace (a na ně navazující aktivity), nebo na terénní sociální práci s cílovou skupinou, která zahrnovala poradenství v obtížných životních situacích (dluhy, problémy s bydlením, finanční problémy, komunikace s úřady, komunikace s exekutory, výchova dětí atd.) a podpůrnou veřejnou službu. Veřejná služba byla často důvodem, proč se respondenti do projektu přidali; terénní sociální služby začali využívat až následně. Respondenti přitom oceňovali zejména aktivizaci prostřednictvím veřejné služby a dále osobní přístup a práci terénních pracovníků. Z CS dlouhodobě nezaměstnaných, kteří byli podpořeni z OP LZZ, nalezlo za sledované období legální zaměstnání sedm respondentů, celkem 14 přestalo být dlouhodobě nezaměstnanými (tj. v roce 2012 je už není možné zařadit do CS dlouhodobě nezaměstnaných, protože si buď našli stálé zaměstnání, tzn. ve druhé vlně spadají do CS zaměstnanci, nebo za sebou mají krátkodobou pracovní zkušenost, např. v rámci dotovaného pracovního místa, případně přešli do jiné CS – rodiče na RD, pobírají starobní důchod atd.). Je ale nutné upozornit na skutečnost, že vliv projektů z OP LZZ představuje pouze jeden z faktorů, který k nalezení zaměstnání přispěl. Na ÚP mě natlačili do rekvalifikace na strážného. To se mi moc nelíbilo, ale poradila mi to i ta holka z XX (organizace příjemce). Teď dělám ostrahu v Tescu, zatím ne moc dlouho. Ale jsem rád i za to. (…) Stále si hledám něco jiného. Něco, kde bych si mohl i sednout, ale jsem rád, že jsem po třech letech našel tohle. (Respondent č. 21, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dlouho jsem byla na pracáku, nemohla jsem nic najít. Nakonec jsem v květnu nastoupila jako kuchařka do školky. Není to přesně to, co jsem si představovala, ale je to pořád dobré, mohlo to být horší. Už jsem musela nějakou práci mít, bylo to strašný, jediné, co mi pořád nabízeli, byl úklid tramvají nebo vykládání zboží v supermarketu. To ani jedno jsem nechtěla, hlavně kvůli tomu, že to bylo přes noc, nevim, kdo by se postaral ráno o děti. (Respondent č. 22, rozhovor, Praha, ze skupiny nepodpořených) Naopak nelze hodnotit jednoznačně negativně skutečnost, že celkem 30 podpořených respondentů zůstalo v CS dlouhodobě nezaměstnaných, neboť cíle řady projektů byly zaměřeny komplexněji a soustředily se na řešení celkové situace jedinců, nikoli pouze na

40

jejich začlenění na trh práce. V této oblasti lze jednoznačně pozorovat kladné dopady projektů z OP LZZ, neboť ačkoli nedošlo k objektivnímu posunu ve vyřešení problémů (např. respondenti, které lze v první vlně zařadit do zadlužených, tam lze zařadit i ve druhé vlně), ve všech případech se začala jejich situace řešit. Sami respondenti potvrzují pozitivní efekt své účasti v projektu. Stejná situace se potvrzuje z výstupů FS, kde si respondenti ve většině případů rovněž práci nenašli, avšak podařilo se u nich začít řešit navazující se problémy. Někteří respondenti velmi pozitivně oceňovali i fakt, že v případě největší krize jim organizace poskytovala i potraviny. Pořád jsem odkládala řešení těch dluhů a najemný no, protože jsem neměla peníze a taky…no prostě jsem na to nechtěla myslet. Nevědela jsem, jak mám napsat žádost a jak mám mluvit na úřadě. (…) Mně pomohlo, že teda ten problém musím řešit hned. A né čekat, né odkládat. Jako mám exekuce různý,… taky jak to mám formulovat, jak to mám napsat. Anebo za kým jít, kdo by mně poradil. (Respondent č. 23, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Řada respondentů také zdůrazňuje to, že účast v projektu pro ně představovala psychickou pomoc a celkové povzbuzení, že v situaci nejsou sami. Situaci ilustruje následující citace. Že jsme viděly, v tom srabu, že nejsme samy, že prostě spousta ženskejch skoro stejnejch, jako jsme my, má stejný problémy a že to není tak strašná ostuda, že nejsme takový vyvrhelové, že jsme normální lidi. (…) Asi nejvíc mi to dalo psychicky. Zaprvý teda, že jsem se dostala mezi ty lidi, zadruhý, že s tím problémem nejsem sama (...) Takže opravdu jen takový trochu psychický povzbuzení a hlavně očekávání, co bude; jako člověka to samozřejmě tak jako nakopne. (Respondent č. 14, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Jako problém se ale ukazuje, že v případě, že nedojde k úspěchu a respondent si nenalezne práci, počáteční nadšení z projektu často opadne (tento faktor se objevuje i v dalších CS). Tuto situaci ukazuje následující citace. Ze začátku jsem měla novou energii, ale teď se cítím už zoufalá. Je to tím, že stále nemám práci. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 2.3.2.3 Srovnání s nepodpořenými Potvrzují se výstupy první vlny kvalitativního šetření, rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými respondenty z CS se ukazují zejména v míře řešení (resp. neřešení) jejich celkové životní situace a problémů navazujících se na dlouhodobou nezaměstnanost (např. zadluženosti či problémů s bydlením). U respondentů podpořených z OP LZZ se začaly tyto

41

problémy v rámci projektů řešit, naopak u respondentů nezapojených do projektů z OP LZZ lze v případě absence jiné intervence očekávat zhoršení této situace. 2.3.3


U CS dlouhodobě nezaměstnaní platí stejná doporučení, jako byla formulovaná u CS uchazeči o zaměstnání na ÚP. Specificky pro CS dlouhodobě nezaměstnaní dále doporučujeme:  Podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby, podpora hledání i krátkodobých pracovních příležitostí (brigád).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů včetně dlouhodobé práce s účastníky, podpora terénní sociální práce a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.  Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa).  Komplexní řešení problémů CS – dluhové poradenství, problémy s bydlením. 2.3.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (48 let, ZŠ, Rom) je nezaměstnaný patnáct let, občas pracuje „na černo“, má osm dětí. Problémy s dluhy a bydlením (byt bez vody a elektřiny, nemá k němu nájemní smlouvu). Má zdravotní problémy, v budoucnu bude muset jít na operaci kyčle. V době prvního rozhovoru se účastnil veřejné služby (úklid města). Projekt, do kterého se pan X. X. zapojil, zahrnoval terénní sociální práci podle individuálně sestaveného plánu. Soustředil se na problémy s dluhy, bydlením, sháněním zaměstnání a na práci s dětmi. Díky spolupráci s terénní sociální pracovnicí se podařilo vyřešit dluhy na nájmu a vyřídit žádost o byt. Dětem se také zlepšil prospěch ve škole. Pozitivně hodnotí i samotný fakt, že mu někdo pomáhá a že není na problémy s manželkou sám. Z výpovědí pana X. X. je patrná značná rezignace a pasivita. Přál by si, aby mu terénní sociální pracovnice našla práci a sehnala peníze na zaplacení dluhů, neuvědomuje si ale nutnost vlastního zapojení a aktivního přístupu. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. od dubna 2012 opět vykonává veřejnou službu. Stále nemůže sehnat práci, jeho zdravotní stav se zhoršil. V lednu dostala rodina pana X. X. byt, ale protože peníze ze sociálních dávek rodině nestačí, již pět měsíců neplatí nájem

15


42

a opět jim hrozí vystěhování. Velké náklady představují děti, které chtějí to, co vidí u ostatních. „(…) žádný výhody nevidím, jsem starej a nemocnej a ještě k tomu jsem cigán. A zase o rok starší.“ Kvůli zdravotnímu stavu by si přál nějakou lehčí práci, kterou by mohl dělat z domova, ale předpokládá, že s takovou prací by rodinu také neuživil. Interpretace: V případě pana X. X. a jeho rodiny představuje velkou finanční zátěž nutnost postarat se o osm dětí. Vzhledem k věku, zdravotnímu stavu, nízkému vzdělání a příslušnosti k romské menšině se panu X. X. dlouhodobě nedaří nalézt práci. V důsledku toho je rodina závislá na dávkách a opět se jí nedaří platit své závazky. V případě vystěhování by přitom rodině mohlo hrozit odebrání některých dětí do ústavní péče, což je dramatické opatření nejen lidsky, ale také co se nákladů pro stát týče. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (romské národnosti, 35 let, ZŠ vzdělání) byl v době první vlny dotazování dlouhodobě bez stálého zaměstnání, nebyl registrovaný na Úřadu práce, bydlel s manželkou a čtyřmi dětmi v podnájmu. Pan X. X. byl dvakrát ve výkonu trestu odnětí svobody. V době první vlny dotazování pracoval „na černo“ (jako ostraha v supermarketu, smlouva byla napsána na jeho tchána). Také pomáhal s prací manželce (úklid tramvaje a zastávky MHD během nočních směn). Pan X. X. měl dluhy na zdravotním pojištění a také z doby, kdy byl ve výkonu trestu. Nepokoušel se hledat legální zaměstnání, protože vzhledem k zápisu v trestním rejstříku nevnímal reálnou šanci ho získat. Hodnocení v rámci druhé vlny: Životní situace zůstává podobná. Žije s manželkou a čtyřmi dětmi, neúspěšně sháněl rekvalifikaci, kde by mu zaplatili řidičský průkaz. Pracuje „na černo“, „kde se dá“. Bojí se, že tchýně přijde o byt a přijde i s dítětem bydlet k nim. Dluhy nesplácí a má strach z exekuce. Jako překážku vnímá záznam v trestním rejstříku, neochotu zaměstnavatelů zaměstnávat Romy a to, že nemá řidičák, který si nemůže dovolit. Uvažuje o možnosti odejít do Anglie. Při rozhovoru působí unaveně a s menší chutí do života než posledně, apaticky až rezignovaně. Interpretace: Tato případová studie ukazuje příklad respondenta, u kterého se sbíhají různé problémy a rizika, kterým tato studie věnuje pozornost. Respondent je dlouhodbě nezaměstnaný, zadlužený, má zápis v trestní rejstříku, několik závislých osob, má nízké vzdělání a je Rom. V takto komplikovaných situacích je relativně málo pravděpodobné, že by nějaký projekt vedl rychlým a razantním změnám. Práce s lidmi v takto komplikovaných situacích jim ale může kromě konkrétní pomoci dodat naději, pocit, že snažit se má smysl a že se někdo o jejich osud zajímá. V opačném případě hrozí spíše prohlubování nespokojenosti, pasivita a rezignace.

43

2.3.5


Mezi osobami, které byly v první vlně šetření dlouhodobě nezaměstnané, jich 7 našlo práci a ve druhé vlně tak už spadalo mezi zaměstnance. Naopak 30 osob bylo mezi dlouhodobě nezaměstnanými v obou vlnách šetření. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou často okolnostmi nuceni přijmout prakticky jakoukoli práci, a tak se u nich někdy objevuje situace, kdy nově nalezenou práci považují jen za nevyhovující, přechodné řešení. U skupiny dlouhodobě nezaměstnaných jde v projektech častěji než u ostatních uchazečů o zaměstnání primárně o řešení jiných problémů než nezaměstnanosti, např. pomoci s dluhy či hledáním bydlení. Jak ale dokládají případové studie 1 a 2, komplexita problémů, které osoby v této cílové skupině často řeší, je natolik velká, že výhled na výrazné změny k lepšímu je dost pesimistický. Bez nalezení zaměstnání a tím pádem zajištění dostatečných finančních prostředků se situace jeví často takřka bez východiska. Problémy se navíc bez finančního zajištění mohou vracet, jak dokládá případová studie 1, kdy se v mezidobí mezi jednotlivými vlnami šetření sice podařilo vyřešit situaci s naprosto nevyhovujícím bydlením, nicméně v době druhé vlny šetření již opět hrozí vystěhování z nově získaného bytu, protože rodina není schopna platit nájem.

44

2.4 Lidé nad 50 let 2.4.1


Celkem 23 primárních respondentů (12 původních a 11 nových), 18 respondentů bylo zapojeno do projektů z OP LZZ, 5 respondentů nebylo podpořeno z OP LZZ vůbec. 18 respondentů bylo dotazováno prostřednictvím rozhovorů, s 5 respondenty byla realizována fokusní skupina Dále do CS spadá dalších 25 respondentů z dalších PCS, se kterými byl realizován polostrukturovaný rozhovor, a zároveň se objevili respondenti spadající do CS osoby ve věku nad 50 let i ve 4 FS, celkem tedy bylo analyzováno 43 rozhovorů a 5 FS (celkem 23 respondentů).


Ve vzorku respondentů, se kterými byl realizován rozhovor, bylo celkem 23 žen a 20 mužů. 11 respondentů mělo VŠ vzdělání, 9 SŠ vzdělání s maturitou, 10 SŠ vzdělání bez maturity, 13 ZŠ. Ve fokusních skupinách bylo 10 žen a 13 mužů.


Respondenti, se kterými byl realizován rozhovor, zároveň spadali do CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP (17), dlouhodobě nezaměstnaní (11), zaměstnanci – v kvalifikovaných profesích (6), v dělnických profesích (5) a v managementu (1), osoby se ZP (8, z nichž 7 pobírá invalidní důchod), Romové (8), pečující (4), osoby bez přístřeší (3), osoby propuštěné z vězení (2), imigranti (2), oběti násilí (2), samoživitelky (1). Tři respondenti pobírají starobní důchod, tři respondenti pracují na černo, celkem devět respondentů přiznává, že má problémy s dluhy. Respondenti, se kterými byla realizována FS, zároveň spadali do CS: zaměstnanci – management, uchazeči o zaměstnání na ÚP, dlouhodobě nezaměstnaní, Romové, pečující.


Respondenti byli do projektů zapojeni ve většině případů intenzivně a dlouhodobě, celkem 7 respondentů nebylo v projektech OP LZZ zapojeno vůbec.

REGION

Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severozápad, Praha, Jihovýchod, Střední Morava, Severozápad

45


5 podpoření 5 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření


2.4.2



2012 5 0 0 0 2 11 5 0

23 CELKEM


Do CS osob ve věku nad 50 let lze zahrnout zejména skupinu hledající zaměstnání a dále specifickou skupinu zaměstnanců, která je více ohrožena ztrátou zaměstnání a nezaměstnaností než ostatní věkové kategorie zaměstnanců. V CS lidé nad 50 let došlo k některým změnám a přesunům mezi CS. Celkem 8 respondentů se stalo nově v roce 2012 zaměstnanci, 14 respondentů přestalo být v roce 2012 uchazeči o zaměstnání na ÚP. Ještě významnější posun je v kategorii dlouhodobě nezaměstnaní, 15 respondentů spadalo do této CS v roce 2011, nikoli ale už v roce 2012 (pouze 1 podpořený respondent se stal dlouhodobě nezaměstnaným a 10 jich bylo v CS v obou vlnách). Důvodem této skutečnosti je fakt, že řada respondentů měla možnost pracovat půl roku v rámci dotovaného pracovního místa. Stabilní situace je v oblasti práce na černo (v obou vlnách ji přiznávají tři respondenti) a zadluženosti (v obou vlnách devět respondentů). Tyto údaje jsou znázorněny v následující tabulce, podrobnosti ohledně posunů mezi CS u respondentů CS lidé nad 50 let jsou uvedeny v příloze 5.

46

Tabulka 4: CS osoby věku nad 50 let (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny osoby nad 50 let (ze všech CS, tedy nejen za PCS osoby ve věku nad 50 let), tj. uvádí údaje o situaci 36 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS lidé nad 50 let spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012)

Respondenti z CS lidé nad 50 let spadající do jiných CS pouze v roce 2012

Respondenti z CS lidé nad 50 let spadající do jiných CS v obou letech

5

8

4


14

4

13


15

1

10

Nikdo

Nikdo

3

2

Nikdo

9

Zaměstnanci celkem

Práce na černo Zadlužení

2.4.2.1 Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, že významným problémem skupiny osob ve věku nad 50 let hledajících zaměstnání je zejména kumulace různých handicapů – vyššího věku, často horšího zdravotního stavu, nedostatečných kompetencí v oblasti ICT či jazyků, v některých případech nízké vzdělání a kvalifikace. Nejsou pracovní příležitosti pro lidí jako já, protože neumím řeč – a navíc nemohu nikam dojíždět jinak než veřejnou dopravou. A na to, co jsem dělal, už dneska většinou chtějí vysokou školu. (Respondent č. 25, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Problémem je také v řadě případů pasivita CS a rychlé upadnutí do rezignace. Respondenti z CS se často spoléhají na pomoc zvnějšku a očekávají, že jim někdo práci najde. U řady respondentů jsou důsledkem dlouhodobá nezaměstnanost a psychické problémy. Doufám, že to [komunitní centrum] tu zůstane a bude to lepší, že tu bude i pro nás v centru práce, že ji pro nás seženou. (Respondent č. 26, fokusní skupina, Moravskoslezsko, projekt z PO 3) To jste jako ten kovboj na poušti, když pod vámi najednou ten snajper tu kobylu zastřelí. Válíte se tam v tom prachu, čekáte, jestli přijde další kulka v podobě nemoci, hádek doma… Když ne, tak se teda vydáte tou pouští, ale obzor je daleko. (Respondent č. 27, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2)

47

Všichni respondenti se zároveň odkazují na problém diskriminace ze strany zaměstnavatelů z důvodu věku, se kterou se při hledání zaměstnání setkali. Zkušenosti respondentů jsou ilustrovány v následujících citacích. I když už teď vím, jak to chodí na pohovorech, tak je to stejně k ničemu, když sem tak starej a přede mnou tam je kluk o patnáct let mladší. Je jasný, že vyberou jeho. (Respondent č. 21, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Ty personalisti si dneska vytvořili průmysl (…) to je tak něco nedůstojnýho a odpornýho. Když je vám přes padesát, vůbec nikdo se s váma nebaví. (Respondent č. 27, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Stejně jako u jiných cílových skupin osob hledajících zaměstnání se i u části CS osoby nad 50 let ukazují jako podstatné i finanční problémy, s nimi spojené problémy s bydlením a s dluhy. Tyto problémy se samozřejmě negativně podepisují i na psychice jedinců. Obava je i z toho, aby mé dluhy a má minulost neublížily tý mý rodině, z toho mám skutečně největší obavu. Z toho se i budím v noci, nespím, bojím se každý den zastavenýho auta, protože i když jsem ten návrh [na oddlužnění] podal, tak chodili ke mně takový nějaký hadi a jako různý výhružky o tom, jestli vím, jaký je to ve věžení… (Respondent č. 28, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) U podskupiny zaměstnanců nad 50 let nebyly formulovány problémy specifické pro tuto skupinu (více viz skupina zaměstnanci), ale v některých případech se zde častěji než u obecné skupiny zaměstnanců objevují obavy ze ztráty zaměstnání. 2.4.2.2 Dopady projektů Projekty zaměřené na CS osoby nad 50 let hledající zaměstnání zahrnovaly pracovní poradenství, rekvalifikace, motivaci a aktivizaci CS, zprostředkovávání zaměstnání, vytváření pracovní míst (dotace zaměstnavatelům na pracovní místo). Část respondentů byla dále zapojena do projektů zaměřených na terénní sociální práci, které nebyly primárně zaměřeny na hledání zaměstnání, ale na komplexní řešení problémů CS. Respondenti, kteří měli možnost získat dotované zaměstnání na šest měsíců v rámci projektu, oceňují jako hlavní dopad právě tuto skutečnost bez ohledu na to, zda se jim podařilo zaměstnání udržet i po skončení dotace (nebyla jim prodloužena po šesti měsících smlouva). Podle respondentů je zásadní to, že jednak získali novou pracovní zkušenost (v některých případech v oblasti rekvalifikace, kterou získali v projektu), ale i možnost opět se zapojit do „normálního“ života. Tyto názory jsou prezentovány v následujících citacích. Dalo mi to tu práci aspoň na ten půlrok, to bez diskuze, to vyznění je pro mě další jakoby bonus, který se nepovedl všem, když to tak vemu. Mně to

48

umožnilo půl roku nějakýho normálního života, nebo nějakýho nastartování zase další činnosti, ať už dopadne jakkoli. (Respondent č. 28, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Hrozná nevýhoda je těch šest měsíců a konec – ale ta firma, která vás zaměstná na šest měcíců, by vás nezaměstnala vůbec, kdyby měla povinnost si vás pak ještě nechat. A mně těch šest měsíců moc pomohlo a užila jsem si to. (Respondent č. 29, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Se skutečností, že respondenti v projektech nejvíce oceňovali možnost zapojení se do pracovního procesu díky dotovanému pracovnímu místu, koresponduje požadavek některých respondentů, aby byl v projektech kladen důraz zejména na toto hledisko, tzn. primárním cílem projektu by mělo být umístění klienta na pracovní místo, nikoli jeho podpora v rámci vzdělávacího kurzu. Myslel jsem, že to bude trošku navazovat na ten trh [práce], aby podpořili i nás v tom trhu, ale skončilo to tak, že nás jakoby vzdělali. (Respondent č. 30, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Většina respondentů nemá žádné profesní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání, kde by mohli pracovat do odchodu do důchodu (příp. předčasného důchodu, což je pro ně sice finančně nevýhodné, ale přesto o tom někteří uvažují). A dneska jsem v situaci, ve stavu, kdy si říkám, já potřebuju překlepat ty dva roky – nějakým způsobem, jakýmkoliv a jsem ochotna už jít vlastně cokoliv dělat. (Respondent č. 31, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Dalším velmi podstatným dopadem projektů se ukazuje psychická pomoc a podpora, kterou respondenti díky své účasti v projektu získali. Jak již bylo popsáno výše, část respondentů se potýká s psychickými problémy, nízkým sebevědomím a rezignací a právě účast v projektu se ukazuje jako vhodný způsob jejich opětovného včlenění do společnosti a celkové aktivizace. Dostala jsem se mezi lidi; když je člověk dlouho doma, začne se uzavírat do sebe a má pocit, že je nepotřebnej, zbytečnej. A tam jsme na tom byli všichni stejně a najednou jsme se uvolnili. (Respondent č. 32, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Celkově mě ten projekt opravdu pomohl – zvedl mi sebevědomí, viděla jsem, že podobně postižených je spoustu, a člověk si přestane klást otázky typu „proč zrovna já“, jezdili jsme do Prahy, museli jsme leccos zařídit, dostali jsme se zpátky do společnosti, to byl velký přínos. (Respondent č. 33, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2)

49

Řada respondentů, která byla dlouhodobě na ÚP, rovněž přiznává, že účast v projektu jim dodala ztracený rytmus, program a povinnosti, které museli plnit. Zkušenost jedné respondentky je popsána v citaci níže. Byla jsem donucena dodržovat určitý režim, někam chodit, musela jsem si třeba sehnat další informace, přemýšlet o tom, musela jsem klást otázky, přicházet s návrhy, učit se něco, pracovat, což já to hodnotím jako jedině plusový, mně to jedině prospělo, že člověk byl v nějakém rytmu nebo v něčem, že měl nějaký povinnosti, které musel plnit. (Respondent č. 31, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Jako další pozitivní i když nezamýšlený dopad projektů je navazování nových sociálních kontaktů mezi klienty projektů, řada respondentů tvrdí, že je s ostatními respondenty kurzu v kontaktu i po jeho skončení. Zároveň někteří respondenti upozorňují i na to, že projekt mohl pomoci částečně změnit myšlení a přístup některých lidí k sobě samým i ke způsobu hledání zaměstnání. Bylo to prospěšné v navázání kontaktů. S některými lidmi jsem v kontaktu, občas si píšeme nebo se sejdeme. (Respondent č. 34, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Pomůže těm lidem se začlenit a ztotožnit se s tím, že si zrovna nemohou sehnat práci a určitě to některé pak vede k tomu, že se zamyslí nad tím svým přístupem a trošku ho změní – umět se pochválit apod. (Respondent č. 35, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Respondenti, se kterými byla realizována fokusní skupina, absolvovali projekt, který byl zaměřen na terénní sociální práci s CS, jeho cíle tedy byly daleko širší než cíle předchozích projektů. Respondenti uvádí jako nejvýznamnější dopady následující skutečnosti: řešení problémů se zadlužením (např. vyřešení splátkového kalendáře) a bydlením, získání programu díky dobrovolnictví v komunitním centru za malý přivýdělek, u jednoho respondenta nalezení práce. Všichni respondenti hodnotí činnost komunitního centra pozitivně, vyjadřují ovšem obavy, pokud by činnost centra měla být zastavena. Dopady projektů z OP LZZ na zaměstnance starší 50 let lze hodnotit stejně jako v obecné skupině zaměstnanci, což uváděla i 3. průběžná zpráva. Jediným drobným rozdílem, který je zde možné sledovat, je skutečnost, že zaměstnanci nad 50 let častěji uváděli, že jim projekt přinesl něco nového, s čím do té doby neměli zkušenost. 2.4.2.3 Srovnání s nepodpořenými Jako klíčový rozdíl mezi podpořenými respondenty z OP LZZ a nepodpořenými respondenty se ukazuje zejména možnost získat dotované pracovní místo na omezenou dobu, což bylo podpořenými respondenty hodnoceno jako nejpřínosnější část absolvovaných projektů. Dále lze spatřit podstatné rozdíly i v dopadech v psychické a sociální rovině, neboť zapojení

50

do projektu se ukazuje z výpovědí podpořených respondentů jako velmi podstatné i v této oblasti, naopak ti, kteří do projektu z OP LZZ nebyli zapojeni, přiznávají, že se v důsledku nezaměstnanosti cítí izolováni. Významnou roli může u některých respondentů hrát i proplácení některých nákladů (např. cestovné), což se u nepodpořených respondentů naopak může ukázat jako komplikace zapojení do služeb obdobných k projektům z OP LZZ (což se ukázalo i v první vlně kvalitativního šetření). Rozdíly mezi podskupinou zaměstnanců nad 50 let podpořených z OP LZZ a podskupinou zaměstnanců nad 50 let nepodpořených z OP LZZ jsou obdobné jako u skupiny zaměstnanců. 2.4.3


 Důraz na podporu a motivaci cílové skupiny.  Spolupráce s konkrétními zaměstnavateli v rámci projektu, kde by CS mohla nastoupit nejdřív v rámci dotovaného místa (mzdové příspěvky pro zaměstnavatele).  Podpora rekvalifikací, dále podpora praxí/stáží ve firmách/příp. veřejném sektoru jako součást projektu.  Snaha o časové sladění aktivit projektů, aby nedocházelo k časovým prostojům a „plýtvání časem“ účastníků projektů.  Proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, vystavení živnostenského listu). 2.4.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (56 let): od roku 2009 nezaměstnaný, vyučený bez maturity. V minulosti pracoval v železárnách a v pekárně, dvacet let také pracoval na dráze jako posunovač. Prodělal mozkovou příhodu, má zdravotní problémy, ale nemá nárok na invalidní důchod (ani na částečný). Podle svých slov se intenzivně snaží hledat si práci, ale jeho možnosti jsou omezené kvůli jeho zdravotnímu stavu a nízkému vzdělání. Svou situaci chápe jako nespravedlivou, protože celý život tvrdě pracoval a dnes, kdy má zdravotní problémy, po něm ještě „někdo chce“, aby pracoval. Uznává, že by mohl zvládnout třeba pozici pokladního v supermarketu, ale neví, zda by o ni vlastně stál. Kromě nezaměstnanosti jsou jeho problémem i dluhy (cca 100 tisíc Kč). O projektu, do kterého se zapojil, se dozvěděl z novin. Přihlásil se i s přítelkyní, která má také zdravotní problémy. Od své účasti si sliboval zejména to, že se mu podaří vyřešit problémy 16


51

s dluhy. Součástí projektu byly roční kurzy počítačů (jednou za týden hodina a půl), kurz administrativy, ergodiagnostika. Pan X. X. pozitivně hodnotí, že získal nové znalosti a dovednosti, ale dopad kurzů nehodnotí jako významný, protože práci stejně nemá. V rámci projektu se ale také začaly řešit jeho problémy s dluhy, což hodnotí velmi pozitivně. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. v současné době pracuje jako noční hlídač. Doktorovi to raději neříkal, ale je rád, že má alespoň nějakou práci. V nové práci využije některé dovednosti práce na počítači, které v projektu získal. Situaci s dluhy nadále řeší: „No, pořád mám dluhy a vůbec netuším, kolik těch dluhů vlastně mám. Ale dělám, tak snad něco splatím, něco mi teď strhávají z platu. Netuším, co by bylo, kdybych neměl práci. Stále to řeším se sociální pracovnicí, je to na dlouho.“ Do budoucna zvažuje možnost osobního bankrotu. Protože stále navštěvuje sociální pracovnici, nerozlišuje, že projekt už skončil. Zvlášť velké nadšení z projektu na jevo nedává, spíše se domnívá, že by bylo lepší, kdyby rovnou dostal peníze, které se za projekt utratí, aby je mohl použít na splacení dluhů a živobytí. Celkově svoji situace nehodnotí příliš pozitivně: „Ano, našel jsem si konečně práci. To je dobré. Jinak je to pořád stejná bída.“ Co by se tedy dělo, kdyby se projektu vůbec neúčastnil: „No, asi bych se nenaučil na počítači. To fakt pomohlo. Hodně jsem se naučil. A taky bych možná neměl práci. Jinak nevím.“ Interpretace: Přestože pan X. X. je v jakémkoli nadšení opatrný, zdá se, že projekt mu pomohl. Není zcela jasné, v jak silné návaznosti na projekt bylo nalezení práce, ale je jisté, že dovednosti z projektu může v práci využít. Také se řeší situace s dluhy, což je dobrá zpráva. Dopady projektu lze hodnotit spíše kladně. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: S paní X. X. byl proveden rozhovor v obou vlnách šetření, pro případovou studii byla ale vybrána jako náhradnice teprve pro tuto zprávu, protože respondenta nezasaženého z OP LZZ, který byl pro případovou studii vybrán ve 3. průběžné zprávě, se ve druhé vlně šetření nepodařilo oslovit. Paní X. X. (59 let, VŠ ekonomický obor) byla v době prvního rozhovoru 7 let nezaměstnaná. Žádné dávky nepobírala, živil ji druh, u kterého bydlela. Vypomáhala dceři s péčí o její těžce nemocnou dceru (hemofilie). Měla v plánu zažádat o předčasný důchod. Po 25 letech praxe ekonomky na krajském a později okresním úřadě skončila nezaměstnaná po zrušení okresních úřadů. Prošla "Job clubem" a tréninkem komunikačních dovedností na ÚP. Nelíbilo se jí, že je tam měli učit o generaci mladší lektorky („Holčinky o dvacet třicet let mladší než já. Já to nebudu raděj ani komentovat.“) Uvedla, že pro lidi jako ona postrádaly kurzy jakýkoli smysl a dále že za celou dobu nezaměstnanosti nedostala nabídku na práci, která by

52

odpovídala jejímu vzdělání a praxi. Spokojená není a domnívá se, že stát by měl být schopen zajistit lidem jako ona práci. Je vidět, že při dělání práce nechtěla slevovat ze svých standardů: „Ano, pokud by mě byla nabídnuta odpovídající pozice, pak bych samozřejmě ihned nastoupila do práce. Zametat ulice ale nepůjdu, ani účetní někam do fabriky. Já jsem vedla celé ekonomické oddělení, dvacet let!“ Obávala se, aby po ní stát nepožadoval výkon veřejné služby. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. je nyní v předčasném důchodu, jiné příjmy nemá. Může se věnovat vnoučatům. Jinak nedošlo k žádným změnám. „Jsem ráda, že jsem tu žebračenku [předčasný důchod] dostala. Moc se z toho vyžít nedá, ale aspoň mám pokoj.“ Paní X. X. už žádné zaměstnání nehledá, od toho chce mít podle svých slov klid. Obává se, aby se ekonomická situace nezhoršila natolik, že by stát neměl na vyplácení důchodů. Interpretace: Na případu paní X. X. je dobře vidět několik problémů, které se v cílové skupině lidí nad 50 let často objevují. Jednak se po dlouhé době na relativně vysoké pozici v úřadě nechce spokojit s výrazným snížením standardu při hledání zaměstnání, což vedlo k tomu, že si po propoštění žádné další zaměstnání za cca 7 let až do předčasného důchodu nenašla. (Je otázka, jak moc by své standardy musela snížit, aby si nějaké zaměstnání našla. Tento rys ale není pro danou cílovou skupinu zase tak typický, častěji jsou respondenti ochotní přijmout téměř jakoukoli práci.) Dalším typickým problém je těžké přijímání skutečnosti, že by měla absolvovat kurz vedený někým o desítky let mladším. Celkově je u paní X. X. cítit nespokojenost s tím, jaké podmínky tato společnost pro lidi bez zaměstnání v jejím věku nabízí. 2.4.5


Jedním typem projektu, kterého se lidé nad 50 let zúčastnili, byl aktivačně-vzdělávací projekt specifický tím, že účastníkům zprostředkoval na půl roku zaměstnání s dotovanou mzdou. Díky druhé vlně šetření je možné konstatovat, že přestože po uplynutí doby, po kterou byla zaměstnanci vyplácena dotovaná mzda, si pracovní místo udrželi jen někteří, tato skutečnost se neprojevila na negativnějším hodnocení projektu. Také účastníci, kteří s koncem dotované mzdy o práci opět přišli, hodnotí projekt často velmi pozitivně a vyzdvihují, že díky projektu mohli půl roku zase vést normální život a že jim projekt poskytl velkou psychickou podporu. Projekt byl ale zaměřen na lidi nad 50 let s ukončeným středoškolským, popř. vyšším vzděláním a s cca 5 lety praxe v oblasti řízení. V důsledku tohoto výběru se u této skupiny tak často neobjevují další rizikové faktory, jako jsou dluhy či problémy s bydlením. Problémy jiných respondentů jsou ale více komplexní a vyžadují dlouhodobou spolupráci. Za ilustraci je možno vzít případovou studii 1. Respondent, v první vlně nezaměstnaný, sice získal pozici

53

nočního hlídače, ale stále musí řešit svoji dluhovou situaci. Dále přitom spolupracuje se sociální pracovnicí.

54

2.5 Mladí lidé od 15 do 25 let 2.5.1


Celkem 16 primárních respondentů (10 původních a 6 nových), 12 respondentů bylo podpořeno z OP LZZ a 4 respondenti nebyli podpořeni. Se 13 respondenty byly realizovány rozhovory, 3 respondenti byli zapojeni ve FS. V rámci kapitoly jsou rovněž analyzovány rozhovory se 3 dobrovolníky (kteří do CS spadají i z hlediska věku), kteří pracují s CS. Do skupiny dále spadá dalších 14 respondentů z jiných PCS, se kterými byl realizován rozhovor, a rovněž se CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let objevila v jedné FS (s CS uchazeči o zaměstnání na ÚP). Celkem tedy bylo analyzováno 30 rozhovorů a 2 FS.


Ve vzorku respondentů, kteří se účastnili rozhovorů, bylo 19 žen a 11 mužů. 7 respondentů mělo ukončeno ZŠ, 8 respondentů SOU a 6 respondentů SŠ s maturitou. V současné době studují 3 respondenti SOU, 1 respondent ZŠ a 1 respondent SŠ s maturitou. Tři respondenti studují VŠ (jedná se o dobrovolníky, kteří byli rovněž zahrnuti do analýzy v této kapitole).


Respondenti, se kterými byly realizovány rozhovory, zároveň spadali do následujících CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP (10), dlouhodobě nezaměstnaní (9), zaměstnanci - dělnické profese (5), management (2) a kvalifikované profese (1), lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu (5), osoby se ZP (3, z nichž 2 pobírají invalidní důchod), osoby závislé na návykových látkách (5), Romové (8), osoby pečující (4), rodiče vracející se po RD (3 a 2 respondenti jsou v současné době na RD), začínající podnikatel (1), samoživitelky (1). 10 respondentů přiznává, že pracuje na černo. 8 respondentů studuje. 5 respondentů je zadlužených. Respondenti, kteří se účastnili FS, dále spadali do CS uchazeči o zaměstnání na ÚP, dlouhodobě nezaměstnaní a Romové.


Míra zapojení respondentů do projektů byla různá a záležela na jednotlivých aktivitách projektů, velká část respondentů se ale účastnila projektů dlouhodobě a intenzivně. Celkem 9 respondentů nebylo do projektů z OP LZZ zapojeno vůbec.

REGION

Severozápad, Střední Morava, Jihovýchod, Severovýchod, Moravskoslezsko, Praha

55

Jihozápad,


3 podpoření 3 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření


2.5.2



2012 3 0 0 0 3 6 4 0

16 CELKEM


CS mladých lidí ve věku od 15 do 25 let je velmi různorodá a zahrnuje větší množství skupin – studující, hledající zaměstnání a zaměstnance. Zároveň do ní věkově patří i dobrovolníci, kteří pracují s CS v rámci realizovaných projektů. Problémy těchto podskupin v rámci CS se výrazně liší, stejně tak jako typy projektů, do kterých byli zapojeni. V CS mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, kteří byli podpořeni z projektů OP LZZ, došlo k drobným změnám v posunu mezi CS. 3 respondenti se stali v roce 2012 zaměstnanci (3 respondenti přestali být uchazeči o zaměstnání na ÚP). Celkem 6 respondentů bylo uchazeči o zaměstnání na ÚP a 6 dlouhodobě nezaměstnaných v obou vlnách šetření. 7 respondentů přiznává, že pracuje na černo (v obou vlnách, nedošlo tedy u nich k žádné změně), 4 respondenti jsou v obou vlnách zadlužení. Údaje o posunu respondentů mezi CS obsahuje následující tabulka, podrobnější údaje jsou obsaženy v příloze 5.

56

Tabulka 5: CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny mladé osoby ve věku 15-25 let (ze všech CS, tedy nejen z PCS mladí lidé ve věku 15 až 25 let), tj. uvádí údaje o situaci 21 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS mladí lidé ve věku od 15 do 25 let spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012)

Respondenti z CS mladí lidé ve věku od 15 do 25 let spadající do jiných CS pouze v roce 2012

Respondenti z CS mladí lidé ve věku od 15 do 25 let spadající do jiných CS v obou letech

Nikdo

3

2

Studující

2

Nikdo

6


3

1

6


1

1

6

Práce na černo

Nikdo

Nikdo

7

Zadlužení

Nikdo

Nikdo

4

Zaměstnanci celkem

2.5.2.1 Problémy cílové skupiny První z podskupin CS jsou studující, kteří dokončují základní nebo střední školu, ale jejich studium je z různých důvodů ohroženo. Potvrzují se výstupy 3. Průběžné zprávy, že největším ohrožením nedokončení školy je zejména nízká motivace a opětovné zažívání neúspěchu, což se velmi negativně projevuje na jejich školních výsledcích. Problémem může být i způsob trávení volného času a zkušenost se sociálně patologickými jevy. Druhou podskupinou CS jsou osoby hledající zaměstnání, u nichž dochází ke kumulaci různých handicapů. Jako zásadní se ukazuje nízké vzdělání a chybějící kvalifikace, nedostatek praxe atd. CS se v některých případech potýká také s problémy s bydlením a s dluhy. Charakteristické je využívání práce na černo, což se u velké části CS ukazuje jako preferovaná varianta. Někteří respondenti uvádí, že pracovat na černo se jim vyplatí více a nepřipouští si přitom žádné obavy z budoucnosti. Všichni kolem mě jsou bez práce. Když vidím, kolik lidí by chtělo pracovat a nemůžou získat práci, tak už skoro ani nedoufám, že si nějakou stálou práci najdu. Ale zase nechci dělat každou práci za málo peněz. To už se mi skoro vyplatí dělat míň na brigádách. (Respondent č. 20, rozhovor, Severozápad)

57

Ty brigády se teď shánějí ještě dobře, protože je sezóna, co ale budu dělat v zimě zase, to nevím. (Respondent č. 36, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Do CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let spadá i specifická skupina zaměstnanců, která může být více ohrožena ztrátou zaměstnání než jiné věkové skupiny zaměstnanců (podobně jako specifická skupina zaměstnanců starších 50 let). 2.5.2.2 Dopady projektů Respondenti často neznají jméno projektu a ani „neví“, že jsou vůbec do projektu zapojeni, neboť poskytované služby nevnímají projektovou optikou, ale spojují si je výhradně s organizací příjemce podpory, příp. konkrétním terénním pracovníkem. Projekty zaměřené na podskupinu studujících, které představovaly sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zahrnující aktivity jako doučování, individuální konzultace, motivační aktivity nebo prevenci sociálně patologických jevů byly ze strany respondentů hodnoceny velmi pozitivně. Respondenti, kteří využívali doučování, se ve škole zlepšili, a díky tomu se udrželi ve studiu. Někteří pouze nejsou spokojení se s tím, že doučování je časově omezené a do budoucna se bez něj budou muset obejít. Díky spolupráci s některými klienty v rámci projektů se dokonce podařil jejich návrat ke studiu střední školy (viz citace respondenta níže). Na učiliště jsem nastoupil už dvakrát předtím, ale vždy jsem to v prvním ročníku ukončil. (…) První ročník jsem prošel bez problémů, jen v matice to bylo jen tak tak. Na praxi si mě chválí. Teď se těším na praxe ještě víc, protože už budeme v plné výrobě a budeme dostávat nějaké peníze za to. (…)Změnilo se to, že jsem nemusel být na pracáku a můžu chodit do školy na obor, který mě zatím baví. (Respondent č. 37, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) V rozhovorech s dobrovolníky se pozitivní dopady doučování a dalších aktivit (zlepšení prospěchu, udržení klienta na škole atd.) rovněž potvrzují, což ilustrují následující citace. Dobrovolníci zároveň oceňují dobrovolnictví jako pro ně přínosnou a smysluplnou činnost a doufají, že bude mít pozitivní vliv až si budou sami hledat stále zaměstnání (což lze hodnotit jako nezamýšlený pozitivní dopad projektů). Určitě se povedlo to, že vidím u dětí určité zlepšení. Nevím o ničem, co by se nepovedlo. (Respondent č. 38, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Klientka nastupuje už do 2. ročníku na učilišti! Povedlo se ji dostat od mámy feťačky k prarodičům. (Respondent č. 39, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3)

58

Pozitivní hodnocení lze pozorovat i v případě docházení klientů do tzv. nízkoprahových klubů (do nízkoprahových klubů nechodí/nechodili pouze klienti, kteří studují, ale i ti, kteří se studiem přestali a jsou na ÚP). Respondenti z CS se dále účastnili projektů zaměřených na terénní sociální práci komplexně řešících situaci respondentů, zejména problémy s bydlením a dluhy atd. Respondenti pozitivně hodnotí dílčí úspěchy a změny své situace, pozitivně oceňována je často možnost zapojit se do veřejné služby. Jako klíčová se zda ukazuje role TSP a individuální přístup k jednotlivým klientům. Někteří respondenti měli možnost využít i rekvalifikaci (přes ÚP). Že mi pomáhali s hledáním ubytování, vystřídal jsem řadu ubytoven a moh jsem se zapojit do veřejné služby. (Respondent č. 40, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Po skončení jsem měl v ruce alespoň nějaký papír, ale ani to nestačí pro to, aby člověk dostal nějakou pořádnou práci. (Respondent č. 36, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Poslední podskupinou je specifická skupina zaměstnanců ve věku do 25 let, která se účastnila vzdělávacích kurzů ve firmách. U této podskupiny lze potvrdit výstupy 3. průběžné zprávy. Respondenti kladli důraz zejména na využitelnost získaných poznatků a dovedností v praxi. Hodnocení dopadů projektu se neliší od obecné skupiny zaměstnanců. 2.5.2.3 Srovnání s nepodpořenými Potvrzují se závěry prezentované ve 3. průběžné zprávě, že u podskupin studujících a hledajících zaměstnání, mají projekty na podpořené respondenty významné dopady v sociální a psychologické rovině (celková podpora, dodání sebedůvěry, zvýšení motivace atd.). U podpořených respondentů z podskupiny studujících lze také sledovat významné dopady projektů z hlediska studijních úspěchů (zlepšení prospěchu, přihlášení se na SŠ atd.), které u nepodpořených respondentů (v případě, že by nebyla přítomná jiná intervence, tzn. z jiných zdrojů, než je OP LZZ) byly nepravděpodobné (u nepodpořené studující respondentky je ale také pozitivní vývoj situace, neboť se rovněž účastní doučování). Nepodpoření respondenti hledající zaměstnání využívají velmi často práci na černo, ačkoli je tento trend pozorovatelný i u podpořených respondentů. U podskupiny zaměstnanců ve věku do 25 let jsou rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými osobami podobné jako u skupiny zaměstnanců.

59

2.5.3


Podskupina uchazeči o zaměstnání:  Podpora praxí/stáží ve firmách/příp. veřejném sektoru jako součást projektu. Spolupráce s konkrétními zaměstnavateli v rámci projektu, kde by CS mohla nastoupit nejdřív v rámci dotovaného místa (mzdové příspěvky pro zaměstnavatele).  Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (snaha o udržení si pracovního místa).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů. Podskupina studující:  Podpora služeb zaměřených na práci s celými rodinami - TSP a SAS, podpora doučování dětí, důraz na motivaci.  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů.  Podpora dobrovolnictví v rámci projektů (včetně náhrad dílčích nákladů), jelikož se ukazuje jako přínosný jak pro klienty služeb, tak pro dobrovolníky samotné. 2.5.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Stav před rokem: Pan X. X. (nyní 15 let, navštěvuje 9. třídu ZŠ) se účastnil jen druhé vlny rozhovorů jako nový respondent. Byl ale dotazován také k situaci v době, kdy se konala první vlna rozhovorů. Tehdy chodil do 8. třídy stejné ZŠ. Učení ho nebavilo, přes prázdniny se musel učit na reparát z matematiky. „Nudil jsem se, nic mě moc nebavilo. Chodil jsem ven s klukama a „zlobil“. Chodil jsem na pohovory k sociálnímu kurátorovi.“ Absolvoval dvouměsíční motivační program „It´s In U2“, ze kterého získal osvědčení. V rámci OP LZZ absolvoval program sociální integrace, do kterého se přihlásil na radu terénní sociální pracovnice. V rámci projektu navštěvoval nízkoprahový klub, chodil do divadelního kroužku a byl na táboře zaměřeném na rozvíjení žádoucích životních strategií a hospodaření s penězi. TSP jej také navštěvovala doma, kde informovala také matku respondenta. Pan X. X. je s absolvoáním programu velmi spokojen a z rozhovoru je patrný silný vztah, který si vytvořil k TSP (ta s ním spolupracuje již asi 5 let). Do projektu přivedl přítelkyni a kamaráda.

17


60

Hodnocení v rámci druhé vlny: Svoji současnou situaci hodnotí jako podstatné zlepšení oproti minulému roku. Uvědomil si, že už nechce muset dělat reparát a zaroveň se rozhodl, že se vyučí malířem interiérů. Má věci v hlavě mnohem srovnanější, což vnímá on sám i to o něm trvdí jeho TSP. „Co se týče chování, hodně jsem se změnil k lepšímu. Když teď někoho vidím, kdo se mě snaží vyprovokovat k rvačce, snažím se si ho moc nevšímat a jdu si svojí cestou. Nechci už mít problémy. Víc jsem se teď zklidnil. Do budoucna se plánuju vyučit a sehnat si nějakou práci. (…) Teď se plánuju učit víc pravidelně, jeden dva dny a pak si dát den oraz na psaní písniček a pak se zase učit.“ V projektu podle svých slov i nadále pokračuje. Líbí se mu „podpůrné skupiny“, kde si s vrstevníky povídají o nějakém tématu, které pro ně TSP připraví. Účast v projektu je podle něj dobrou průpravou do života, ujasnil si svoje životní cíle. „Prostě bych dělal venku kraviny a chytil bych se party. Pozdějš bych se naučil hulit trávu a brát fety a to já právě nechci.“ [kdyby se neúčastnil projektu] Obavy mu způsobuje jeho zdravotní stav (následkem autonehody má trvalé následky a obává se, aby mohl vykonávat práci malíře interiérů). Interpretace: V případě pana X. X. je znát veliký posun v myšlení a sebehodnocení za poslední rok. S přechodem do deváté třídy začal více uvažovat nad svojí budoucností a přehodnotil své priority. Začal se více zajímat o učení a rozhodl se jít se vyučit. Nechce už připustit, aby musel dělat reparát, naopak chce rodině dokázat, že má na to školu zvládnout a najít si zaměstnání. Je cítit velký vliv projektu a dlouhobé práce s respondetem na jeho měnící se postoje. Dopady spolupráce s TSP opakovaně zdůrazňuje i on sám. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Slečna X. X. (17 let): studentka 2. ročníku střední odborné školy (obor cestovní ruch), koníčky flétna, tanec, ráda chodí na procházky se psem. Má obavy z maturitní zkoušky, protože má problémy s některými hlavními předměty. Bydlí se svými rodiči, ráda by jela do zahraničí na dovolenou, aby měla možnost poznat, jak systém cestovního ruchu funguje. V budoucnu by ráda pracovala v cestovní kanceláři. Hodnocení v rámci druhé vlny: Slečna X. X. úspěšně zahájila druhou polovinu studia. Od první vlny se zapojila do projektu financovaného z OP LZZ (Sociální integrace), v jehož rámci byla doučována anglický jazyk. O projektu se dozvěděla ve škole, kde jí možnost doučování zdarma nabídli. Dopady projektu hodnotí pozitivně, protože jí hrozilo propadnutí z angličtiny a díky projektu dostala na konci roku na vysvědčení trojku. Vedle toho oceňuje přístup dobrovolnice, která byla i lidsky příjemná a naučila ji vyhledávat učební materiál na internetu. Dříve chtěla na jazykový kurz, který jí matka kvůli vysoké ceně nemohla zaplatit. Možnost doučování zdarma pro ni byla významnou pomocí. V současné době nepokračuje,

61

protože její lektorka odjela studovat do zahraničí. Ptala se na další možnost doučování, ale ta prý není možná. Interpretace: Slečna X. X. se mezi první a druhou vlnou výzkumu přesunula ze skupiny nepodpořených do skupiny podpořených. To lze v jejím případě hodnotit jednoznačně pozitivně. Kromě subjektivního kladného hodnocení zapojení do projektu ze strany slečny X. X. došlo i k „objektivnímu“ zlepšení školních výsledků. 2.5.5


Mladí lidé od 15 do 25 let procházejí v tomto období řadou změn, jejich postoje a životní směřování jsou ještě relativně ovlivnitelné, takže je to vhodná doba pro sociální prevenci. Dobrou ilustrací pozitivních změn, kterých může projekt dosáhnout, je případová studie 1. Díky sociální práci s respondentem došlo oproti první vlně šetření k výraznému posunu myšlení a sebehodnocení. Respondent alespoň v deklarativní rovině více přijímá odpovědnost, reflektuje své dřívější problémové chování a distancuje se od něj. Také v jiných případech byly projekty spojeny s výraznými pozitivními změnami, respondent se například v důsledku projektu rozhodl vrátit ke studiu na střední škole.

62

2.6 Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu 2.6.1


Celkem šest respondentů – pět původních respondentů, jeden nový respondent Čtyři respondenti podpoření a dva nepodpoření z projektů OP LZZ


Tři muži a tři ženy


Tři respondenti zároveň spadají do CS uchazeči o zaměstnání na ÚP, tři respondenti do CS dlouhodobě nezaměstnaných, dva respondenti do CS zaměstnanci v dělnických profesích. Dva respondenti ve vzorku byli Romové, jeden respondent spadal do CS závislí na návykových látkách. Čtyři respondenti věkem ve druhé vlně spadali do kategorie 15 – 25 let. Tři respondenti pracují na černo, jeden respondent má problémy s dluhy.


Čtyři respondenti byli zapojeni do projektu velmi intenzivně, což bylo často dáno charakterem aktivit projektu (např. pravidelné a dlouhodobé vzdělávání kurzy, poskytování služby, např. zajištění bydlení, a s ní spojené další aktivity), dva respondenti nebyli do projektů z OP LZZ zapojeni vůbec.

REGION

Severovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava, Jihovýchod, Střední Čechy

Čtyři respondenti měli SŠ vzdělání bez maturity, jedna respondentka SŠ s maturitou a jedna respondentka základní vzdělání

63


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

7 podpoření 9 SR

2.6.2

4 podpoření 6 SR

2 nepodpoření

2 nepodpoření

9 CELKEM

6 CELKEM


2012 0 0 0 0 3 1 2 0


V cílové skupině se bohužel s odstupem jednoho roku často objevuje zklamání z toho, že rekvalifikační kurzy nevedly k nalezení zaměstnání. Respondenti pak v možnost klasického zaměstnání ztrácejí důvěru a spíše se uchylují k pracím na černo. Sociální poradenství ve věcech hledání bytu, zaměstnání a hospodaření je ale dále hodnoceno převážně pozitivně. 2.6.2.1 Problémy cílové skupiny Do této cílové skupiny spadají mladí lidé do 26 let odcházející z ústavní výchovy a mladí lidé do 26 z velmi problematického rodinného prostředí. Cílová skupina je relativně homogenní co do problémů, které respondenti řeší. Takřka univerzálním problémem jsou obtíže při hledání práce. Ty jsou pravděpodobně způsobeny nízkým vzděláním, chybějící praxí, ale také nízkou disciplínou respondentů, na kterou poukazuje předčasné ukončení účasti v projektu, na které někteří respondenti uvádějí. Často také nemají právo na podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce a naopak mají dluhy na sociálním pojištění. Romští respondenti si navíc často stěžují na diskriminaci při hledání práce. Ze všech těchto důvodů se objevuje rezignace na hledání běžného zaměstnání a respondenti spíše nalézají možnosti práce na černo, která ale slouží spíše k přežívání než stabilnímu životu. Problémy s ohledáním práce a se zkušeností s prací na černo z pohledu respondentů popisují následující citace. Pro mě už žádný normální zaměstnání není, tady teda určitě ne. Nedávno na mě vybalili, že potřebují potvrzení od doktora a hygienickej průkaz a cosi [při doptávání se práce v kuchyni]. Já ani u žádnýho doktora nejsem vedenej. (Respondent č. 41, rozhovor, Moravskoslezsko, projekt z PO 3) Vůbec nejsem spokojená. Když jdu do práce, tak mě ani nevyslechnou a hned řeknou že ne…nedají mi ani šanci. Vůbec se mi tohle nelíbí. Mám pocit, že jsem diskriminovaná. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3)

64

Dalším častým problémem jsou nesnáze při hledání bydlení způsobené špatnou finanční situací. Respondenti často uváděli, že přespávají u kamaráda či příbuzného a mají obavy z toho, že by mohli skončit na ulici. Obávám se, že nebudu mít kde bydlet, když odejdu od ségry a že neseženu nic. Moc toho taky neumím, takže nemám moc šanci. Toho se bojím. (Respondent č. 43, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) 2.6.2.2 Dopady projektů Projekty, kterých se respondenti účastnili, se týkaly uplatnění na trhu práce (psaní životopisu, motivačního dopisu), poradenství při hledání bydlení nebo zaměstnání, poradenství při zacházení s financemi nebo rekvalifikace (kurz vaření, kurz na sanitáře atp.). Při hodnocení dopadů projektů se objevují zásadní rozdíly jak mezi respondenty, tak mezi hodnocenými projekty. Zatímco v první vlně, kdy projekty probíhaly, převládala pozitivní hodnocení a respondenti oceňovali nabídnutou pomocnou ruku, s odstupem roku se častěji objevuje skepse, protože projekty nedokázaly situaci dlouhodobě řešit. To se týká hlavně vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, od kterých si respondenti slibovali nalezení práce, k čemuž často nedošlo. Také možnost bydlet v domech na půli cesty pro některé z nich skončila. S tím, že bych normálně pracoval, s tím sem se jako už rozloučil. Já si kšefty seženu sám. (…) Na nějaký rekvalifikace kašlu. Důležitý jsou lidi a kontakty. (Respondent č. 41, rozhovor, Moravskoslezsko, projekt z PO 3) Teď si myslím, že i když mám ty certifikáty z těch kurzů, moc se nezmění, protože práci mi stejně nedají, i když je mám. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) S pozitivnějším hodnocením se setkávají projekty nebo ty části projektů, které se zaměřovaly na sociální poradenství, např. při hledání zaměstnání, bydlení nebo hospodaření. Respondenti oceňují větší samostatnost, kterou jim projekty přinesly. Sama od sebe bych do kurzu už nešla, protože v tom nevidím smysl, ale jinou pomoc, kterou by mi pracovník nabídl, a to teď hlavně s tím bydlením, to ano. (…) Je to dobře, nepotřebuju v některých věcech už pomoc pracovníků. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) 2.6.2.3 Srovnání s nepodpořenými Dotazovaní respondenti spadající do cílové skupiny, kteří neprošli žádným projektem podpořeným z OP LZZ, působili relativně spokojeně. Jedna respondentka je těhotná a bydlí s přítelem u jeho rodičů, práci tedy teď nehledá, její přítel je schopen se o ni postarat a chce

65

si ji vzít. Druhý respondent pracuje stejně jako v první vlně jako kulisák v divadle, kde vidí do budoucna i možnost stát se osvětlovačem. Je ale potřeba si uvědomit, že podpoření a nepodpoření respondenti nebyli na začátku totožní, lze je proto jen obtížně srovnávat. Například právě schopnost najít si práci bez pomoci mohla být důvodem, proč se jedinec žádného projektu účastnit nemusel. 2.6.3


 Pokračovat v projektech poradenství v oblastech hledání práce, bydlení a hospodaření. Tyto kurzy zvyšují účastníkům sebedůvěru a pocit samostatnosti a kompenzují tak malou informovanost a malý rozhled, kterými osoby v cílové skupině často trpí.  Pokračovat v projektech zajišťujících bydlení CS (např. domy na půl cesty).  Pokračovat i v rekvalifikačních kurzech, byť často nevedou bezprostředně k nalezení práce, protože i tak mohou mít řadu vedlejších pozitivních efektů od zvyšování sebevědomí přes vytváření pracovních návyků (pokud má kurz takový charakter) až po navazování kontaktů. Bylo by vhodné rekvalifikační kurzy úžeji provázat s možností následného zaměstnání, např. tím, že by se již do kurzů byli zapojeni potenciální zaměstnavatelé (tj. projekt by spolupracoval s konkrétními zaměstnavateli).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (osobní konzultace, individuální poradenství).  Podpora praxí/stáží ve firmách/příp. ve veřejném sektoru jako součást projektu.  Mzdové příspěvky pro zaměstnavatele na dotovaná místa pro CS.  Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (častým problémem u CS je udržení si pracovního místa). 2.6.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (18 let): ukončené dvouleté střední odborné učiliště (obor zedník), v červnu 2011 přesun z dětského domova do tzv. domu na půl cesty (v rámci projektu z OP LZZ). Projekt poskytuje bydlení a individuální i skupinové poradenství (pomoc s hledáním zaměstnání, bydlení apod.). Po nástupu do domu na půli cesty krátká pracovní zkušenost, v době rozhovoru bez práce a registrován na ÚP, zvažoval několik alternativ: přestěhovat se za sestrou a pracovat v supermarketu nebo pomocné práce v lese, případně do budoucna odjet za prací do Německa.

18


66

Projekt hodnotí celkově pozitivně (bydlení, naučil se větší samostatnosit při hospodaření s penězi, vařit apod., také oceňuje nové sociální vztahy) . V dětském domově se o něj stále někdo staral. Díky domovu na půl cesty má větší šanci zvládnout přechod, kdy se o sebe bude muset postarat sám. Přechod do domova na půl cesty hodnotí jako významnou změnu ve svém životě. Hodnocení v rámci druhé vlny: Mezi první a druhou vlnou si našel práci v supermarketu, ale odešel, protože ho to nebavilo. Šel bydlet k sestře, kde bydlel i v době rozhovoru. Se svojí situací není spokojen, sestra ho „štve“, chtěl by práci, která by ho bavila, ale přesné představy nemá, snad vařit, případně pracovat jako vychovatel v dětském domově. Také by chtěl vlastní byt. Stále uvažuje o variantě „někam odjet“. Za hlavní překážku považuje nedostatek peněz. Zatímco v první vlně měl pocit, že umí hodně věcí, např. vařit, drobné opravy, uklízet apod., dnes situaci hodnotí naopak tak, že toho moc neumí, což omezuje jeho šance. Při pohledu zpět na bydlení v domě na půli cesty vyjmenovává řadu úspěchů: povedlo se mu sehnat práci, naučil se sám nakupovat, plánovat si peníze, vyprat si a uvařit, dále hledat pracovní nabídky na internetu, sepsat životopis apod. Za přínosné by považoval, kdyby projekt nabízel i výuku jazyků, což by usnadnilo možnost pracovat v Německu. Variantu, že by se projektu neúčastnil, hodnotí takto: „To by bylo špatný, nikdy bych se to nenaučil a nezkusil si to, dělat všechno samostatně. Je to sice těžký, ale lepší, než nic nedělat jako moji některý sourozenci.“ Interpretace: U respondenta je vidět, že počáteční nadšení a sebedůvěra, které mu projekt poskytl, sice do jisté míry utrpěly srážkou s realitou, na druhou stranu absolvování projektu stále vnímá jako značnou výhodu. Více si dnes uvědomuje, jak náročný je život pro člověka z dětského domova, kolik překážek musí překonávat, jak těžké je najít si uspokojující práci, ale pozitivní dopady se podle rozhovoru zdají stále přítomné. Respondent má zkušenost s tím, že se člověk může naučit větší samostatnosti, a to, co se v domě na půl cesty naučil, stále vnímá jako pomoc ve svém životě. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Slečna X. X. (19 let) žila celkem osm let v dětském domově. V deseti letech jí zemřela matka, otec alkoholik se odmítl o ni a o jejího bratra starat. Rok před první vlnou rozhovorů odešla z dětského domova, ale po pár měsících se do něj opět vrátila, neboť neměla kam jít a na nějakou dobu skončila i na ulici. Slečna X. X. přiznala příležitostné experimentování s drogami. V době první vlny žila u své tety, sestry svého otce, a hledala zaměstnání, byla registrována na Úřadu práce a zároveň využívala poradenských služeb neziskové organizace. Přiznala ochotu pracovat „na černo“. Slečna X. X. má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor cukrářka). Slečna X. X. nebyla v roce 2011 se svou situací spokojena a aktivně hledala zaměstnání, protože chtěla finančně přispívat do společné domácnosti, případně se i v budoucnu osamostatnit.

67

Hodnocení v rámci druhé vlny: Slečna X. X. v současné době žije u rodičů přítele T., na kterém je částečně finančně závislá. Sama uklízí na studentských kolejích na smlouvu, která je napsaná na někoho jiného, s příslibem legální smlouvy do budoucna. Ráda by našla práci jako cukrářka, ale rekvalifikačního kurzu na cukrářku, o kterém ví, se účastnit nepokusila, protože by v té době nemohla vydělávat peníze a také protože čeká dítě. Do budoucna se obává toho, že by se dítě nenarodilo zdravé a že by po mateřské nemohla najít práci a přítel by je neuživil. Po mateřské by ji opět lákala profese cukrářky, kvůli které by pak byla ochotná absolvovat rekvalifikační kurz. Interpretace: Situace slečny X. X. je v současnosti ovlivněná těhotenstvím, takže je pochopitelné, že se nepustila do rekvalifikačního kurzu před mateřskou. Zdá se, že problematickou situaci, ve které se nacházela v první vlně, v tuto chvíli řeší skutečnost, že si našla přítele, u kterého může bydlet a který ji finančně zabezpečuje. Z tohoto hlediska nelze její situaci příliš srovnávat s podpořeným respondentem.

68

2.7 Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním nemocněním 2.7.1


Celkem deset primárních respondentů, osm respondentů podpořených z OP LZZ, dva nepodpoření. Dále je možné do vzorku zařadit celkem dalších 12 respondentů z jiných PCS (konkrétně z CS Romové, oběti násilí, osoby bez přístřeší, osoby závislé, samoživitelky, osoby propuštěné z vězení, pečující, mladí lidé ve věku 15 až 25 let, dlouhodobě nezaměstnaní). Celkem byly analyzovány rozhovory s 22 respondenty.


Ve vzorku je celkem 13 mužů a 9 žen. Jedenáct respondentů má SŠ vzdělání bez maturity, devět respondentů základní vzdělání, jeden respondent SŠ vzdělání s maturitou a jeden respondent VŠ vzdělání. Zdravotní postižení respondentů bylo různého typu: zrakové, sluchové, mentální, duševní onemocnění (schizofrenie, deprese, úzkosti), tělesné (např. srdeční vady). 19 respondentů pobírá invalidní důchod.


Pět respondentů je zaměstnáno v dělnických profesích, jeden respondent jako kvalifikovaný pracovník. Pět respondentů je dlouhodobě nezaměstnaných, čtyři respondenti jsou uchazeči o zaměstnání na ÚP. Osm respondentů je ve věku nad 50 let, dva respondenti ve věku 15 až 25 let. Pět respondentů spadá do CS Romové, jeden respondent do CS imigranti, azylanti, cizinci. Šest respondentů lze zařadit do CS pečující, tři z nich zároveň do CS rodiče po RD. Tři respondenti jsou samoživiteli/kami. Dva respondenti spadali do CS oběti násilí, dva respondenti do CS osoby bez přístřeší, jedna respondentka do CS závislí na návykových látkách, tři respondenti do CS osoby propuštěné z vězení. Pět respondentů má problémy s dluhy.


Míra zapojení respondentů do aktivit projektu byla ve většině případů velmi vysoká, což bylo dáno tím, že většina projektů v sobě zahrnovala individuální spolupráci s klientem projektu či dlouhodobé a pravidelné vzdělávací kurzy, případně bylo v rámci projektu pro respondenta vytvořeno pracovní místo. V cílové skupině byly také realizovány dva rozhovory se zástupci cílových skupin, kteří se do projektu nezapojili vůbec (tj. nebyli podpořeni z OP LZZ).

69

REGION

Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Praha, jihozápad


0 FS 0 nepodpoření

0 nepodpoření

9 podpoření

8 podpoření

11 SR

10 SR 2 nepodpoření 11 CELKEM

2.7.2

0 podpoření

2 nepodpoření


2012 0 0 0 0 8 0 2 0

10 CELKEM


Situace v této cílové skupině je většinou dlouhodobého až trvalého charakteru, proto jsou změny mezi první a druhou vlnou šetření relativně malé. Pozitivní hodnocení projektu se objevuje tam, kde bylo dosaženo hmatatelného výsledku. Nejlépe jsou hodnoceny projekty, které respondentům přímo nabídli zaměstnání v chráněné dílně. Nemoc a ztráta zaměstnání jdou u této skupiny ruku v ruce a není lehké určit, co z toho považují respondenti za větší problém. Jeden respondent se ve sledovaném období stal zaměstnancem, čtyři respondenti byli zaměstnanci v obou sledovaných vlnách, naopak tři respondenty lze zařadit do CS zaměstnanci pouze v první vlně (stali se z nich uchazeči o zaměstnání na ÚP nebo přešli do jiné CS). Dva respondenti přestali být ve druhé vlně šetření dlouhodobě nezaměstnanými. Dva respondenti začali nově v roce 2012 pobírat invalidní důchod. Údaje o posunu respondentů mezi CS obsahuje následující tabulka, podrobnější údaje jsou obsaženy v příloze 5.

70

Tabulka 6: CS osoby se ZP (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny osoby se ZP (ze všech CS, tedy nejen za PCS osoby se ZP), tj. uvádí údaje o situaci 19 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS osoby se ZP spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012)

Respondenti z CS osoby se ZP spadající do jiných CS pouze v roce 2012

Respondenti z CS osoby se ZP spadající do jiných CS v obou letech

Zaměstnanci celkem

3

1

4


2

2

2


2

nikdo

4

nikdo

2

14

Pobírání invalidního důchodu

2.7.2.1 Problémy cílové skupiny Problémy cílových skupin vycházejí z jejich zdravotního stavu, který jim často neumožňuje plnohodnotné zapojení do pracovního a společenského života. Častým problém je opakovaná nemožnost najít zaměstnání a také pociťovaný strach z omezování dávek jak v obecné legislativní rovině, tak vlivem přezkoumání zdravotního stavu v individuálních případech jednotlivých respondentů. Sdíleným problémem téměř celé cílové skupiny je finanční tíseň. Někteří respondenti také těžce nesou finanční závislost na partnerovi či partnerce. I v této cílové skupině platí, že dochází ke kumulaci rizikových faktorů. Obzvlášť složitou situaci znamená zdravotní postižení pro ty respondenty, kteří spadají do více rizikových skupin, tedy např. pro Romy, osoby nad 50 let nebo pečující o závislé osoby (děti). V takových situacích se často objevuje dlouhodobá nezaměstnanost a dluhy. Myslím, že mě čekají finanční problémy, neboť se bude zase vše zdražovat. Život není vůbec snadný. K tomu, s čím se jako rodina potýkáme, ještě prohloubení nedostatku financí. (Respondent č. 18, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Bojím se, že s manželkou nebudemem mít na nájem, máme jen její důchod. Nájem je drahý. Já nic neberu, asi si budeme žádat o nějaký dávky, všechno se teď zdražuje. Já bych šel do práce, ale nikde mě nechtějí. Pro mě je teď nejdůležitější najít si práci. (Respondent č. 44, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 2.7.2.2 Dopady projektů Hodnocení dopadů projektů je v této cílové skupině velmi silně svázáno s hmatatelnými dopady projektu. V případech, že projekt vedl k nalezení práce, např. v chráněné restauraci,

71

call centru, nebo dokonce v rámci pokračování projektu, je projekt hodnocen velmi pozitivně. Dobrou zprávou také je, že jak call centrum, tak restaurace, ve kterých dva respondenti nalezli práci, pokračují ve svém fungování i po ukončení podpory z „evropských peněz“. V takovém případě měl projekt sílu zásadně stabilizovat život respondenta a poskytnout mu nový směr a smysl. Různorodějších hodnocení se dočkáváme u projektů, které se zaměřují na sociální práci, poradenství a pomoc při hledání práce v nedotovaných sférách ekonomiky. Někteří respondenti velmi oceňují lidský a příjemný přístup sociálních pracovníků a jejich snahu pomoci, a to i když nedojde k nalezení práce. Významnou pomocí může být také pomoc se zvládáním dluhové pasti, do které mnoho osob se zdravotním postižením upadá. U dalších respondentů se ale objevuje pocit frustrace a rezignace a aktivačním projektům příliš nedůvěřují. Jednou z objevujících se reakcí je, že peníze by bylo lépe rozdat přímo lidem, kteří je potřebují, než je utrácet za projekty. Spíš by tyto projekty měly být v omezené míře a peníze by měly jít hlavně do přímé podpory, přímo těm lidem, kteří je potřebují. Ty kurzy jsou hezké, ale práci stejně neseženu, takže nevím, k čemu to nakonec je. (Respondent č. 45, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Ale je to k ničemu, ty rozhovory, jako že si hrajeme na pohovor. K čemu to je? Nebo že nám tam dají ty inzeráty, stejně nás nikde nechtějí. Ale je tam ten internet, tak na tom se učím. To je dobrý, už napíšu email, otevřu to, podívám se. (Respondent č. 46, rozhovor, Praha, ze skupiny nepodpořených) 2.7.2.3 Srovnání s nepodpořenými Při srovnání se dvěma nepodpořenými respondenty nelze identifikovat jednoznačný rozdíl, který by obě skupiny odlišoval. Jeden z nepodpořených respondentů také dochází do centra, kde mu mají pomoci s hledáním práce, je zde tedy přítomen jiný zdroj intervence. 2.7.3


 Je až překvapivé, jak často si zdravotně postižení stěžují spíše na nemožnost najít práci než na samotné onemocnění nebo úraz. Zaměstnání či nějaká smysluplná činnost mohou být pro řadu zdravotně postižených tím nejlepším lékem v jejich situaci, i když to samozřejmě závisí na závažnosti postižení. Lze ale rozhodně doporučit investice do chráněných dílen a podporu zaměstnávání zdravotně postižených. Zvláště když se ukazuje, že takové projekty, ve chvíli kdy jsou úspěšně rozjety, mohou přežít i bez

19


72

intenzivní finanční podpory z „evropských peněz“. (doporučení obecně: podpora sociální ekonomiky, důraz na udržitelnost projektů).  Podpora projektů vytvářejících pracovní místa pro cílovou skupinu, možnost využití mzdových příspěvků pro zaměstnavatele na dotovaná místa pro CS.  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (individuální konzultace, poradenství).  Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa). 2.7.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (30 let): mentální postižení, absolvoval speciální základní školu a učební obor zahradník, v době prvního rozhovoru pracoval na čtyři hodiny denně v chráněné kavárně jako pomocný personál (zaměstnání získal díky OP LZZ). Předtím pracoval ve skladu, práce v kavárně mu ale vyhovuje víc: oceňuje zejména pracovní dobu (poloviční úvazek) a stabilitu pracovního prostředí (stejní kolegové ve službě). Pozitivně hodnotil také náplň práce (nemusí zákazníkům počítat útratu, což mu vyhovuje). Uvedl, že má dojem, že dosáhl maxima. Jakoukoli změnu chápe spíše jako ohrožení než jako příležitost. Před rokem získal sociální byt, v němž žije se svou přítelkyní, do té doby bydlel se svou matkou a docházel do denního stacionáře. Projekt, kterého se pan X. X. zúčastnil, byl zaměřen na přípravu na zaměstnání osob s handicapem. O projektu se dozvěděl v denním stacionáři, kam docházel. Pan X. X. zdůrazňuje, že zapojení se do projektu bylo jeho vlastním rozhodnutím. V rámci projektu absolvoval kurzy obecnějších pracovních návyků a dovedností, v další fázi pracoval „na zkoušku“ v kavárně, kde byl následně zaměstnán na stálý pracovní poměr. Jako hlavní přínos projektu pan X. X. vnímá získání stálého pracovního místa, avšak má určité obavy ze skončení projektu (konec podpory z EU), a tedy i z možné ztráty zaměstnání. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pokračuje v práci v kavárně, po prvním roce dostal trvalé zaměstnání, které plynule navazuje na projekt, ale není už financováno z EU. Přál by si, aby do ní chodilo víc lidí, ukončení provozu kavárny si nechce ani připouštět, znamenalo by pro něj zhroucení jeho světa. S kavárnou se za dobu, kdy tam pracuje, hluboce identifikoval. Uvažuje dokonce i o možnosti kasírovat díky kalkulačce, která by mu přesně ukázala, kolik má vrátit, ale spíše z toho má strach. Celkově měl projekt významný pozitivní dopad na jeho život. Negativně se vyjadřuje ke snižování příspěvků na péči, které se dotknulo i jeho. Interpretace: Případ pana X. X. jednoznačně dokládá, jak je zaměstnání důležité také pro člověka se ZP pro identifikaci, sebevědomí a celkovou spokojenost. Jeho zapojení do projektu lze hodnit jako úspěch nejen na základě jeho pozitivního hodnocení, ale také v souvislosti s tím, že v kavárně pokračuje i po ukončení podpory projektu z peněz EU.

73

Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (44) v době prvního rozhvoru pobíral částečný invalidní důchod (cukrovkář), žil s družkou, která ho finančně podporuje. Předtím pracoval v chráněné dílně, avšak ta nedostala dotaci a musela omezit svůj provoz. Pan X. X. rovněž uvedl, že má problémy s dluhy, stěžoval si na zdražování léků i základních potravin. Pravidelně dochází do Job klubu, což ovšem podle něj nemá výsledný efekt. Služeb Job klubu využívá, protože má díky nim zdarma přístup na internet. Velmi se obává budoucnosti a možnosti, že by mohl přijít o příjem z invalidního důchodu. Hodnocení v rámci druhé vlny: Od prvního rozhovoru byl na posouzení zdravotního stavu – vše zůstalo při starém, částečný invalidní důchod mu zůstal, finančně ho podporuje partnerka. Svoji situaci hodnotí negativně: „Nejsem spokojený, už jsem dlouho bez práce a cítím se hrozně, když mě musí vyživovat moje přítelkyně. Já sice nějaký ten peníz z důchodu mám, ale pořád je to strašně málo.“ Je znát rezignace a vědomí, že zdravotní situace se těžko zlepší. Jedinou šanci na zaměstnání vidí opět v chráněné dílně. Interpretace: Tento případ dobře dokresluje „štastnější“ případ podpořeného respondenta, jehož případová studie je uvedena výše. Podtrhuje, jak důležité jsou projekty chráněných dílen a pracovišť pro lidi se zdravotním postižením.

74

2.8 Osoby propuštěné z vězení 2.8.1


Celkem rozhovory s pěti primárními respondenty, tři respondenti původní a dva noví Čtyři respondenti byli podpořeni z OP LZZ, jeden nebyl podpořen Dále do CS spadají tři respondenti z jiných PCS (dva z CS dlouhodobě nezaměstnaní a jeden ze CS závislí na návykových látkách), celkem tedy bylo analyzováno osm rozhovorů


Sedm mužů a jedna žen. Sedm respondentů má ukončené základní vzdělání, jeden respondent středoškolské vzdělání.


Dva respondenti jsou zaměstnanci v dělnických profesích, jeden respondent jako kvalifikovaný pracovník, dva respondenti jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jeden je uchazečem o zaměstnání na ÚP, jeden respondent je na RD. Čtyři respondenti přiznávají, že pracují na černo. Tři respondenty je možné zařadit do CS osoby se ZP, všichni pobírají invalidní důchod. Dva respondenti ve vzorku jsou Romové. Tři respondenty lze zařadit do CS pečující, jednoho do CS osoby bez přístřeší, jednoho do CS závislí na návykových látkách. Jeden respondent je samoživitel. Dva respondenti spadají do věkové skupiny osob nad 50 let. Šest respondentů má problémy s dluhy.


Intenzita zapojení respondentů do projektů byla vysoká, jeden respondent nebyl vůbec podpořen z projektů OP LZZ.

REGION

Severovýchod, Jihozápad

Severozápad,

Střední

Morava,

Jihovýchod,


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

4 podpoření

4 podpoření

5 SR

5 SR 1 nepodpoření

1 nepodpoření

5 CELKEM

5 CELKEM

75


2012 0 0 0 0 2 2 1 0

2.8.2


U respondentů podpořených z OP LZZ se jako významné dopady projektů ukazuje zejména vyřešení souvisejících problémů (problémy s dluhy a problémy s bydlením), na což byly projekty v OP LZZ také zaměřeny. 2.8.2.1 Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy o tom, že povaha problémů CS je velmi komplexní a vzájemně provázaná. Jako klíčové problémy se ukazuje jednak dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, problémy s bydlením, v některých případech až bezdomovectví. Největší komplikací při hledání legálního zaměstnání je zejména zápis v trestním rejstříku, často také nízké vzdělání, v některých případech i špatný zdravotní stav. Důsledkem toho je skutečnost, že CS často využívá práci na černo, když má tu příležitost. Situaci ilustruje následující citace jednoho z respondentů. Bral bych všechno, co bych dělat mohl. Mám ten záznam, že jsem byl trestán a ten zdravotní handicap. (Respondent č. 47, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) 2.8.2.2 Dopady projektů Problémy CS jsou komplexní povahy, takže i většina projektů z OP LZZ, kterých se účastnili respondenti spadající do cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, byla široce zaměřená. V rámci projektů bylo respondentům poskytováno azylové/chráněné bydlení, poradenství zaměřené na dluhy a na komunikaci s úřady. Posledním typem projektů bylo školení v oblasti komunikace, finanční gramotnosti, motivace a pracovní poradenství. O projektu se někteří z respondentů dozvěděli na úřadech veřejné nebo státní správy, někteří od známých, kteří jsou v podobné situaci. Zemřela mi žena, průběh spolupráce byl dobrej, vyřizovali jsme všechny papíry, komunikovali jsme se soudem, notářkou, sociální pracovnicí na Oddělení sociálně právní ochrany dětí, s Úřadem práce, s Hmotnou nouzí, Okresní správou sociálního zabezpečení, s Katastrálním úřadem, Státní sociální podporou, bylo toho hafo. (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dopady projektu jsou většinou hodnoceny jako významné a jednoznačně pozitivní. Většina respondentů považuje svou účast v projektu za zásadní změnu pro svůj život. Dopady projektů nelze sledovat pouze v rovině našel-nenašel zaměstnání, neboť projekty byly většinou zaměřeny na řešení souvisejících problémů respondentů (problémy s bydlením, problémy s dluhy), nalezení zaměstnání představovalo pouze jeden aspekt, na který se projekty soustředily (a to ještě ne ve všech případech, protože jeden respondent měl zaměstnání a jeden respondent byl na RD).

76

Hlavními dopady projektů je zejména vyřešení situace některých respondentů v problémech s bydlením (např. jeden respondent spolu s rodinou se z azylového bydlení, které získal v rámci projektu, přestěhoval do podnájmu, přičemž změna nastala díky projektu), dále ve vyřešení finančních problémů respondentů (např. u jednoho respondenta se v projektu podařilo vyřídit vdovský a sirotčí důchod). Jeden z respondentů sice absolvoval několik vzdělávacích seminářů, avšak práci si díky tomu nenašel, přesto svou účast v projektu hodnotí pozitivně, oceňuje zejména praktické informace, které se díky projektu dozvěděl (jak od lektorů kurzu, tak od ostatních účastníků semináře). Poslední podpořený respondent ocenil možnost získání příležitostného přivýdělku díky projektu, ale stálé zaměstnání si nenašel (viz následující citace). Práci jsem hledal. A domluvili. Ty brigády. A pomohli s papírama. Všechny papíry jsem s něma řešil a pohovory, co jsme jako zač. Taky jsme dělali životopis. To ale k ničemu nebylo. (Respondent č. 49, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) 2.8.2.3 Srovnání s nepodpořenými Podpořeným respondentům z OP LZZ se podařilo zlepšit vlastní situaci, přičemž nelze posuzovat pouze fakt, zda si respondent našel nebo nenašel legální zaměstnání, ale i další aspekty, na které se projekty zaměřovaly. Příkladem může být respondent, kterému se díky projektu OP LZZ podařilo získat pro svou rodinu vlastní podnájem bytu (tento respondent navíc práci nehledal, neboť byl a stále je zaměstnaný). Jako klíčový faktor se zde promítá i psychologická podpora a samotný fakt poskytnutí pomoci (např. svou účast v projektu velmi pozitivně oceňuje respondent, jenž potřeboval pomoc při komunikaci s úřady při vyřizování vdovského a sirotčího důchodu a dalších záležitostech). U nepodpořeného respondenta rovněž došlo ke zlepšení situace (vyřešení dluhů), avšak potvrzují se také závěry z první vlny kvalitativního šetření, že u nepodpořených respondentů lze také v případě nerealizování jiného typu intervence očekávat zhoršení či eskalaci problémů. 2.8.3


 Komplexní zaměření projektů, jejichž součástí bude individuální poradenství zaměřené na potřeby klientů, podpora terénní sociální práce (řešení problémů s bydlením, s dluhy).  Podpora projektů zajišťujících také základní potřeby (např. azylové bydlení) jako nezbytný předpoklad pro další práci s klienty. Podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby.

20


77

2.8.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: S panem X. X. byl proveden rozhovor v obou vlnách šetření, pro případovou studii byl ale vybrána jako náhradník teprve pro tuto zprávu, protože respondenta nezasaženého z OP LZZ, který byl pro případovou studii vybrán ve 3. průběžné zprávě, se ve druhé vlně šetření nepodařilo oslovit. Pan X. X. (38 let, dokončené ZŠ vzdělání) byl v době prvního rozhovoru dlouhodobě nezaměstnaný (od roku 2004) a samoživitel pečující o závislé děti. Důvody nezaměstnanosti spatřoval v zápisu v trestním rejstříku a špatném zdravotním stavu. Zdrojem příjmu mu byly sociální dávky (včetně sirotčího a vdoveckého důchodu a příspěvku na rodičovské dovolené). Před rokem 2004 byl ve výkonu trestu. Musí se starat o děti a domácnost, ale domácí práce ho nebaví. Vyjádřil touhu pracovat jako skladník. Překážkou při hledání práce je nutnost hlídání dcery a pro náročnější zaměstnání také zdravotní stav. V minulosti byl překážkou i zápis v trestním rejstříku, který má už nyní smazaný. U „práce na černo“ je zase problém s tím, že pak neumístí děti do školky. Obavy má z dluhů a možné exekuce. V rámci projektu zaměřeného na sociální prevenci mu byla poskytnuta pomoc při vyřizování záležitostí po smrti manželky, komunikaci s úřady, zařizování sirotčího a vdoveckého důchodu, dědictví apod. V době prvního rozhovoru probíhala spolupráce 3 měsíce. Všechny aktivity v rámci projektu zatím hodnotí jako úspěšné, agendu se daří vyřizovat. V době rozhovoru Pan X. X ještě čekal na vyřízení dědického řízení, životní pojistky a žádosti o svěření dětí do péče. Oceňuje, že služba byla poskytnuta bezplatně, i když by byl ochoten i finančně se spolupodílet. Také je rád, že se teď v těchto záležitostech lépe orientuje. Věci se navíc řešily rychle a nebyl na všechno sám. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. je pořád nezaměstnaný, stále má dvě závislé děti (2,5 a 11 let). Vedle toho má tři nevlastní syny, kteří jsou v podstatě nezávislí, jeden u pana X. X. přespává. Přestěhovali se do bytu do Ostrova. Plánuje ještě asi rok počkat a pak dát dceru do školky a najít si nějakou brigádu. Zatím se o to nepokoušel. Přestože má pan X. X. dokončené jen ZŠ vzdělání, uvádí, že ovládá zednické a instalatérské práce. Vše se naučil sám. Celkově je hodně spokojen, hlavně díky situaci s bydlením – přestěhování znamenalo zlepšení. Za svoji nevýhodu stále označuje špatné zdraví (revma), které mu brání ve výkonu některých povolání, a stejně jako v první vlně také nutnost starat se o dceru. Obavy má z finanční situace, až mu skončí příspěvek na rodičovské dovolené. Do žádného dalšího projektu se pan X. X. v mezidobí nezapojil. Probíhá kontakt s pracovníky státních sociálních služeb (dohled oddělení sociálně právní ochrany dětí).

78

Interpretace: Pan X. X. se v mezidobí nepokoušel shánět zaměstnání, protože musí hlídat dceru. Do budouncna ale počítá s tím, že bude přivýdělek potřebovat (až skončí rodičovská dovolená). Mezi první a druhou vlnou rozhovorů u něj nedošlo k výrazným změnám. Služby projektu hodnotil velmi kladně a snad také přispěly k současnému zvládání složité situace po smrti manželky. Za jedinou výraznou změnu lze považovat přestěhování do lepšího bytu, což také přispívá ke spokojenosti pana X. X. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (28 let) se před dvěma lety vrátil z výkonu trestu a od té doby se živí vyklízením bytů. Jedná se o práci „na černo“, což panu X. X. vyhovuje, protože dostává výplatu „na ruku“. Podle pana X. X. nemá kvůli záznamu v trestním rejstříku stejně šanci najít si legální zaměstnání, jinou (legální) práci proto ani nehledá. Pan X. X. si sice částečně uvědomuje, že nelegální práce s sebou nese riziko ztráty veškerého příjmu v případě nemoci či invalidity, je pro něho ale téměř jediným východiskem. Pan X. X. má dokončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor malíř pokojů). Žádné další vzdělání (kurzy, rekvalifikace) nemá a ani o ně nemá zájem. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. se i nadále živí vyklízením bytů „na černo“, většinou když nájemník bytu zemře a majitel nechává byt vyklidit. Nově u něj bydlí partnerka, kterou rodiče vyhodili z domova a je nezaměstnaná. Celkově je spokojen. Zvažuje, že by si zřídil živnostenský list, aby nemusel odvádět procenta „kámošovi“, který za něj v minulosti fakturoval nějaké práce. Výhodou je, že v mezidobí vyřešil své dluhy na zdravotním pojištění. V tom mu bezplatně pomohla občanská poradna, kde sepsal žádost o odpuštění penále, které bylo vyhověno. Interpretace: V případě pana X. X. vidíme za poslední rok posuny k lepšímu: splatil dluhy za zdravotní pojištění, podařilo se mu dosáhnout odpuštění penále a našel si partnerku. Také subjektivně je se svojí situací spokojen a žádné změny neplánuje. Zatímco v prvním rozhovoru odmítal legální práci s tím, že by ji se záznamem v trestním rejstříku stejně nedostal, o rok později již má plány na zařízení živnostenského listu a podnikání. Práce „na černo“ byla dost možná v jeho případě nejmenší zlo, jak se s komplikovanou životní situací po propuštění z výkonu trestu vypořádat. Při troše štěstí by v budoucnu mohla dokonce vyústit v legální zaměstnání (i kdyby jen v částečném rozsahu).

79

2.9 Oběti násilí a trestné činnosti 2.9.1


Celkem čtyři primární respondenti (jeden rozhovor proběhl se dvěma respondenty současně) Tři respondenti podpoření z OP LZZ, 1 nepodpořená respondentka Do CS ale spadali další dva respondenti z jiných PCS (konkrétně z CS Romové a osoby se ZP) Byly analyzovány rozhovory s celkem šesti respondenty


Čtyři ženy (ve věku 35 let, 55 let, 46 let a 40 let) a dva muži (ve věku 38 let a 55 let). Dvě respondentky mají SŠ vzdělání s maturitou, jeden respondent SŠ bez maturity, dvě respondentky ZŠ a jeden respondent ZŠ praktickou. Tři z respondentů byli oběťmi domácího násilí, jedna respondentka oběť trestné činnosti (přepadení), dva respondenti – manželé byli poškození v pracovně-právním vztahu (muž byl vydírán ze strany zaměstnavatele, který odmítl uznat platnost pracovní smlouvy a nezaplatil mu mzdu).


Tři respondenti spadali do CS uchazeči o zaměstnání na ÚP, tři respondenti do CS dlouhodobě nezaměstnaných, dva respondenti byli zaměstnáni v dělnických profesích. Dva respondenti zároveň spadali do CS osoby se ZP (a pobírali invalidní důchod). Dva respondenti byli ve věku nad 50 let. Dva respondenti lze zařadit do CS pečující, jednu respondentku do CS samoživitelky. Jedna respondentka zároveň patřila do CS osoby závislé na návykových látkách nebo závislostí ohrožené, jedna respondentka měla problém s dluhy. Jeden respondent zároveň spadal do CS Romové.


Intenzita zapojení respondentů do aktivit projektů byla ve všech případech vysoká. Jedna respondentka nebyla z OP LZZ podpořena vůbec.

REGION

Jihozápad, Střední Čechy, Severozápad, Praha

80


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

5 podpoření 6 SR

2.9.2

3 podpoření 4 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

6 CELKEM

4 CELKEM


2012 0 0 0 0 3 0 1 0


U respondentů lze ve sledovaném pozorovat zlepšení v psychickém stavu respondentů, které lze připisovat jak účasti v projektu, tak ale i časový odstup od zkušenosti oběti s násilím či trestným činem. Potvrzuje se skutečnost, že kromě psychických problémů jsou pro CS zásadní i přidružené problémy jako ztráta pracovního místa, finanční tíseň, problémy s bydlením. 2.9.2.1 Problémy cílové skupiny Problémem této cílové skupiny je v první řadě bezmoc obětí, nejistota, dlouhé čekání na verdikt soudu a nakonec často i nevymahatelnost vysouzených pohledávek. Tak tomu bylo např. v případě podvedených manželů, jimž vyhraný soud přinesl jen velmi omezenou satisfakci, protože vysouzené peníze jsou prakticky nevymahatelné. Mezitím už museli manželé, kteří se podvodem ocitli v tíživé situaci, prodat dům a odstěhovat se do lacinějšího domku, kde ale nemohou nalézt zaměstnání. Jiná respondentka nemohla po šoku z prožitého přepadení dále vykonávat práci v nočních směnách, takže kromě psychických následků z viktimizace skončila ještě jako uchazeč o zaměstnání na Úřadě práce. Přes šok z přepadení i pocit bezmoci z utrpěného podvodu se v cílové skupině obětí násilí a trestné činnosti nakonec dostáváme ke společnému jmenovateli, kterým je i zde velmi často ztráta zaměstnání a přidružené sociální a finanční problémy. Projekty zaměřené na pomoc obětem násilí a trestné činnosti se velmi často zaměřují na právní, případně psychologickou pomoc. To je rozhodně velmi důležité, ale návazná pomoc se začleňováním do společnosti je u jedinců, kterým trestný čin „obrátil život vzhůru nohama“, také nezbytná. 2.9.2.2 Dopady projektů Dopady projektů se obětem velmi těžko hodnotí odděleně od dopadů viktimizace na jejich život. Přesto respondenti oceňují, že takové projekty existují a pomáhají lidem zorientovat se v situace složité jak právně, tak psychicky. Jejich celková spokojenost se životní situací a emoční naladění je ale odvislé především od toho, jak stát dokáže oběti alespoň zpětně ochránit od dopadů viktimizace. V případě podvodu může být velmi závažným problémem

81

nemožnost domoci se vysouzených peněz od člověka, který oficiálně nic nemá a je na něj vypsána exekuce. Lidé pak propadají pocitu, že pravidla jsou nastavena výhodně pro "darebáky". Tento pocit může být ještě umocněn tím, když postižení mají zkušenost, že úřady včetně soudů je ignorovali, dokud se za ně nepostavila nějaká organizace. 2.9.2.3 Srovnání s nepodpořenými Nepodpořené respondentce byla po utrpěném šoku poskytnuta sezení s psycholožkou hrazená zdravotní pojišťovnou, tudíž se účastnila jiné formy pomoci. Na základě analýzy tohoto konkrétního příkladu lze ale usuzovat, že v případě neposkytnutí jiné intervence by docházelo u nepodpořených respondentů ke stagnaci, příp. zhoršení situace, což potvrzuje předběžné závěry první vlny kvalitativního šetření. 2.9.3


 V případě, že dopady trestného činu mohou vést ke ztrátě zaměstnání a sociální exkluzi, je třeba navázat na právní a psychologickou pomoc také pomocí sociální. Jinak hrozí např. upadnutí do stavu dlouhodobé nezaměstnanosti se všemi přidruženými problémy. Obzvlášť náchylné mohou být oběti, u kterých vstupují do hry ještě jiné rizikové faktory, např. věk nad 50 let.  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů, důraz na komplexní řešení problémů CS (vč. řešení problémů s bydlením, s dluhy).  Důraz na odbornou psychologickou podporu CS. 2.9.4

Případové studie

Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (55 let): registrován na ÚP, příležitostně využívá krátkodobé brigády. Zanedlouho hodlá požádat o předčasný důchod. Pan X. X. byl podveden zaměstnavatelem, který mu odmítl vyplácet mzdu, neplatil za něj sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel začal posléze tvrdit, že u něj pan X. X. vůbec nikdy nepracoval. Do zapojení realizátora projektu se panu X. X. nedařilo domoci se spravedlnosti, z čehož viní liknavost úřadů. Díky realizátorovi projektu se věc podařilo významně posunout: bylo podáno několik žalob v občanskoprávním smyslu (většina v době prvního rozhvoru prvoinstančně rozhodnuta ve prospěch klienta) a bylo připraveno trestní oznámení. Pan X. X. byl překvapen zejména razancí, s jakou vstoupil realizátor projektu do celé problematiky. Svým přístupem podle něj úplně změnil celou situaci včetně chování soudů

21


82

a ostatních institucí. Pan X. X. hodnotil své zapojení do projektu jako naprosto zásadní, podle svých slov by neměl finanční prostředky na komerční advokátní služby. Hodnocení v rámci druhé vlny: Přestože pan X. X. soudní řízení vyhrál, peněz se zatím nedomohl. Pan X. X a jeho rodina byli podvodem ze strany zaměstnavatele zásadně poškozeni. V kritické chvíli museli prodat dům a odstěhovat se (koupili laciný domek), jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Proti bývalému zaměstnavateli jsou vedeny desítky exekucí, naděje, že svoje peníze vymůžou, je pro postižené prakticky nulová. Podvodný zaměstnavatel si přitom údajně dále žije nadstandardním životem, což vede postižené k pochybnostem o společenské praxi u nás a ke zklamání z celého systému. Přestože projekt, který jim pomohol v jednání s úřady, postižení stále oceňují, domnívají se, že zákony jsou zde udělány tak, aby to vyhovovalo lumpům. S odtupem roku je znatelná narůstajícví skepse, rezignace. To se týká také marného hledání práce v případě obou manželů. Obtíže s hledáním zaměstnání přitom souvísí s nutností se přestěhovat, protože v místě nového bydliště chybí práce. Trpí tíživou finanční situací. Ve výsledku hodnotí situace s odstupem tak, že projekt očekávání nenaplnil, protože ukradených peněz se nedomohli. O realizátorech projektu ale mluví s vděčností: „hodně nám pomohli“. To, že se řešení problému po vstupu realizátora projektu rozpohybovalo, je na jednu stranu dobře, na druhou stranu to ukazuje na to, že občan sám bez podpory „silného“ subjektu, nemá u úřadů zastání. Díky projektu dosáhli alespoň morální satisfakce. V současné době zvažují, že prodají pohledávku za zlomek ceny nějaké „tvrdé“ vymahačské firmě. Projekt doporučovali i dalším podvedeným, ale nikdo z nich se na realizátora projektu údajně neobrátil. Interpretace: Z obou rozhovorů vyplývá, že projekt byl pro postižené manžele velikou pomocí, bez které by si ve složité situaci jen velmi těžko poradili. To si také uvědomují a realizátora projektu za to oceňují. Jejich současný pocit bezmoci a zklamání ze systému nelze ani v nejmenším klást za vinu projektu, je spíše důsledkem okolností, které projekt nedokáže ovlivnit. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (46): pracuje jako prodavačka na benzinové pumpě, v době první vlny šetření na nemocenské dovolené. Paní X. X. utrpěla psychický šok po loupežném přepadení, nyní si nedokáže představit, že by měla znovu pracovat ve svém současném zaměstnání. Obecně odmítá pracovat v noci. Paní X. X. má šestnáctiletou dceru, která je na ní finančně závislá. S přepadením u ní souvisí nejen psychické problémy, ale také ztráta příjmu a finanční potíže. Paní X. X. pravidelně navštěvuje psychologa a skupinové terapie. Podle vlastních slov žádná očekávání od své účasti na sezení ani terapii neměla, ale nakonec byla pozitivně překvapena.

83

Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. nakonec nepodala občansko právní žalobu na pachatele na náhradu škody za utrpěný psychický šok, kterou v době prvního rozhovoru zvažovala. Po nemocenské byla nějakou dobu na ÚP, kde jí pomohli získat práci ve výrobě (na směny). „Dá se říct, že jsem teď spokojená, mám práci, byt, zdravou dceru...“ Nerada vzpomíná na dobu, kdy byla na ÚP, protože kromě finančních potíží byla pořád doma a myslela na to, co se jí stalo. Nakonec přijala i práci na směny, přestože se pořád necítí dobře venku za tmy. Interpretace: Paní X. X. se sice neúčastnila žádného projektu z OP LZZ, nicméně po zkušenosti s loupežným přepadením využila možnost léčby u psychologa hrazenou zdravotní pojišťovnou. Subjektivně hodnotila tuto zkušenost kladně, jako prospěšnou. Je možné pozorovat také hmatatelné změny k lepšímu: Paní X. X. nakonec přijala práci na směny, kdy musí pracovat i v noci, přestože takovou možnost zpočátku nepřipouštěla. Nelze přitom rozlišit, do jaké míry je to přínos terapie, jak se na tom podepsala finanční tíseň a nutnost najít si zaměstnání a do jaké míry je to dáno působením času.

84

2.10 Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené 2.10.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem pět primárních respondentů (čtyři původní a jeden nový), čtyři podpoření a jeden nepodpořený z OP LZZ Do vzorku dále spadali čtyři respondenti z jiných PCS (konkrétně z CS oběti násilí, mladí lidé ve věku 15 až 25 let, zaměstnanci v dělnických profesích, lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu), celkem tedy byly analyzovány rozhovory s devíti respondenty


Tři respondenti měli ukončené základní vzdělání, čtyři respondenti SŠ vzdělání bez maturity a dva respondenti SŠ vzdělání s maturitou. Ve vzorku bylo sedm žen a dva muži.


Pět respondentů spadalo do CS uchazeči o zaměstnání na ÚP, zároveň čtyři do CS dlouhodobě nezaměstnaných, čtyři respondenti přiznali, že pracují na černo. Dvě respondentky jsou zaměstnanci v dělnických profesích, jedna respondentka v kvalifikovaných profesích, jedna respondentky je na RD (zároveň spadala do CS pečující). Pět respondentů bylo ve věku 15 až 25 let. Dvě respondentky spadaly do CS osoby se ZP a pobíraly invalidní důchod. Jedna respondentka byla zároveň v CS oběti násilí, jedna respondentka v CS osoby propuštěné z vězení, jedna respondentka v CS lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu. Dva respondenti byli Romové. Čtyři respondenti měli problémy s dluhy.


Míra zapojení respondentů do aktivit projektů byla ve všech případech vysoká. Jeden respondent nebyl do projektů OP LZZ zapojen vůbec.

REGION

Střední Čechy, Severovýchod, Střední Morava, Severozápad, Jihozápad


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

4 podpoření 5 SR

4 podpoření 5 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

5 CELKEM

5 CELKEM

85


2012 0 0 0 0 3 1 1 0

2.10.2


Cílová skupina vyžaduje intenzivní a dlouhodobou spolupráci, protože i po delší abstinenci je riziko návratu k drogám relativně vysoké. Osvědčuje se model, kdy na léčbu bezprostředně navazuje rekvalifikační kurz a poradenství v rizikových oblastech. 2.10.2.1 Problémy cílové skupiny Problémy osob závislých na drogách mají svá specifika vycházející z charakteristik drogové závislosti. Ani po několika letech abstinence se nedá říct, že by osoby jednou závislé byly zcela vyléčeny. Proto jsou i nadále považovány za osoby závislostí ohrožené. Není tak vůbec řídkým jevem, že se jednou závislé osoby k drogám opět vracejí. S drogovou závislostí jsou často spojeny problémy nezaměstnanosti, finanční tísně a dluhů, stejně jako problémy s bydlením. To vše souvisí mj. s nízkým vzděláním a absencí praxe, což souvisí s tím, že závislí často předčasně opouštějí školu. Rizikem pro závislé osoby je ztráta opory rodiny, zvláště když pokusy o léčbu opakovaně selhávají. Projekty cílené na osoby závislé usilují v první řadě o to, aby postižené osoby dostaly svoji závislost pod kontrolu a dokázaly abstinovat. K tomu slouží práce terapeutických pracovníků. Další projekty, kterých se respondenti účastnili, nabízely možnosti rekvalifikace, vzdělání v oblasti hospodaření s financemi a poradenství zaměřené na hledání práce a bydlení. 2.10.2.2 Dopady projektů Projekty jsou respondenty hodnoceny velmi pozitivně a s obrovskou dávkou vděčnosti. Respondentka, která absolvovala kurz na sanitárku a následně získala práci pomocné zdravotní sestry, uvádí, že projekt zásadním způsobem ovlivnil její život na dlouho dopředu. Vůbec nečekala, že by něco takového mohlo být a organizace příjemce, přes kterou absolvovala i zmíněný rekvalifikační kurz, pro ni znamená odpovědnost vůči těm, kteří jí pomohli. Objevují se i případy, kdy léčba není na první pokus úspěšná. Jiná respondentka byla v době prvního rozhovoru po pobytu v léčebně a ambulantně se účastnila terapeutických sezení, nicméně později opět začala užívat pervitin a z doléčovacího centra musela odejít. V době druhé vlny šetření se ale už k léčbě vrátila a účastní se stejného programu, za což je vděčná. Návrat do normálního života ale pro závislé osoby rozhodně není jednoduchý. Ztráta chráněného bydlení, která je v určitou chvíli neodvratná, uvrhá lidi do řady problémů, kdy mají potíž sehnat nové bydlení a většinou se musí spokojit s nekvalifikovanou a špatně placenou prací, pokud na terapeutickou práci nenavazuje možnost pracovní kvalifikace či rekvalifikace. Potvrzuje se také, že velmi nebezpečné je obnovení kontaktu se starými přáteli, které velmi často vede k návratu k drogám.

86

2.10.2.3 Srovnání s nepodpořenými Nepodpořený respondent z této cílové skupiny se potýká s podobnými problémy jako ostatní. Nemá praxi, bydlí u rodičů a daří se mu shánět jen krátkodobé brigády. Také už začíná dělat dluhy. Dochází za terénním pracovníkem, který mu pomáhá hledat práci, ale zatím bez dlouhodobějšího úspěchu. Podpořené osoby mají určitou výhodu v možnosti absolvovat rekvalifikační kurz (v závislosti na projektu), který spolu s poradenstvím v oblasti hledání práce zvyšuje naděje na nalezení zaměstnání. Nepodpořený respondent sice v současné době také navštěvuje rekvalifikační kurz na Úřadu práce, ale užší provázání léčby závislosti s přípravou na zaměstnání se jeví jako lepší strategie. 2.10.3


 Zdá se, že se dobře osvědčuje model, kdy na pobyt v léčebně a doléčovací ambulantní terapii navazuje nebo se s nimi prolíná rekvalifikační kurz, který vede k nalezení slušného zaměstnání. Problém vykořeněnosti, samoty a desorientace po návratu z léčby totiž osoby jednou závislé často řeší návratem k droze, což naznačuje i náš výzkum.  Podpora projektů vytvářejících pracovní místa pro cílovou skupinu, možnost využití mzdové příspěvky pro zaměstnavatele na dotovaná místa pro CS, podpora chráněného zaměstnávání.  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (osobní konzultace a poradenství), podpora TSP.  Podpora projektů zajišťujících také základní potřeby (např. azylové bydlení) jako nezbytný předpoklad pro další práci s klienty. Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa). 2.10.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (25 let) několik let užívala drogy. Kvůli krádežím se dostala do vězení, ve výkonu trestu absolvovala léčbu a ještě před propuštěním se rozhodla nevrátit se do svého prostředí a využít nabídky projektu. Paní X. X. vyrůstala v nevyhovujícím rodinném prostředí, její matka je závislá na alkoholu. Studium na středním odborném učilišti (obor prodavačka) nedokončila, protože začala brát drogy. Díky projektu má na rok zajištěné bydlení a pracovní místo na plný úvazek (v zahradnictví), dále psychologickou péči, poradenství, psychoterapii. Kromě těchto aktivit má díky projektu

22


87

možnost být v kontaktu s přírodou a se zvířaty. Díky projektu si mohla také zařídit potřebné věci na úřadech a u lékařů (v důsledku užívání drog má zdravotní problémy). V době rozhovoru byla do projektu zapojena čtyři měsíce (bydlí a pracuje po ukončení výkonu trestu). Po roce jí organizace pomůže nalézt pracovní místo a bydlení. Od začátku listopadu 2011 začala navštěvovat kurz „všeobecný sanitář“. V budoucnu by chtěla pracovat ve zdravotnictví, ale uvědomuje si, že přechod do „normálního“ života může být problematický. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. je nyní zaměstnaná v nemocnici jako pomocná sestra, získala místo, jaké chtěla a na jaké se v kvalifikačním kursu připravovala. Jako koníčky zmiňuje sport (běh a posilovna). Bere svoji situaci jako šanci, kterou vlastně vůbec nečekala a je hodně vděčná lidem, kteří jí pomohli. Velkou změnou je, že i přes spokojenost se zaměstnáním zcela samozřejmě uvažuje o variantních scénářích. Absolvovala ještě kurz sociální práce, protože podle jejích slov není možné psychicky náročnou práci zdravotní sestry na onkologii dělat dlouho. Obává se chvíle, až bude muset opustit chráněný byt, ve kterém žije s přítelem. Šetří, aby měla na kauci při následném hledání nájmu. Naštěstí jí už zbývá jen minimum dluhů z minula. Je cítit, že i v budoucnu předpokládá pomocnou ruku – je patrné přenesení části odpovědnosti na terapeutickou skupinu. Projekt pro ní byl zlomovou zkušeností. Nastoupila z prostředí vězení, kde jsou velmi tvrdé vztahy, a prostředí v léčebném centru pro ni bylo něčím, co vůbec nečekala a neznala. Šance, kterou dostala, si velmi váží. Projekt sice skončil, ale paní X. X. je stále v kontaktu s organizací, která ho provozovala. Předpokládá, že bude na podobných skupinách a organizacích závislá do konce života, minimálně proto, že v nich bude mít zázemí a možnost se „někam vrátit“. Další vzdělávání ji v tuto chvíli neláká, chce založit rodinu. Interpretace: V případě zapojení paní X. X. do projektu se jedná o nepochybný úspěch, minimálně s odstupem jednoho roku. Paní X. X. má zaměstnání, přítele, koníčky a plánuje rodinu. Přitom při snaze odhadnout, kam by se bez projektu ubíral život narkomanky propuštěné z vězení, nenapadá člověka mnoho pozitivních scénářů. Ze sdělení paní X. X. je jasné, jak se její vděčnost směrem k terapeutické organizaci přetavuje v závazek, který teď oplátkou za pomoc vnímá. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (23 let) experimentuje s drogami. V současné době je dlouhodobě nezaměstnaný, dva roky evidován na ÚP. Bydlí s rodiči, je na nich finančně závislý. Má dokončené středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru kuchař-číšník, nemá ale žádnou praxi v oboru. Snaží si shánět si práci jak přes služby ÚP, tak s pomocí terénního sociálního pracovníka. Pan X. X. má dluhy, zejména mezi svými známými. Příležitostně pracuje jako brigádník (např. na stavbách), jedná se o práci „na černo“.

88

Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. byl chvíli zaměstnán jako popelář, ale byl vyhozen ještě ve zkušební době, takže je opět registrován na ÚP, kde právě absolvuje rekvalifikační kurz na správce počítačové sítě. Také spolupracuje s terénním sociálním pracovníkem, který mu pomáhá hledat práci. To se zatím nedaří, resp. se podařilo jednou, ale o práci zase brzy přišel, ale i tak se domnívá, že ho spolupráce rozvíjí a že se učí nové věci (např. pracovní pohovory). Překvapil ho osobnější přístup terénního pracovníka, než s jakým se setkal na ÚP. Byl rád, že si má s kým popovídat o svých problémech a nemusí vše řešit s rodiči. Neziskovou organizace doporučil také přítelkyni, která má problémy s dluhy. Celkově ale spokojený není, protože se domníval, že zůstane pracovat u popelářů (po dvou měsících ale údajně vyhodili všechny nové zaměstnance). Vadí mu, že nemá jak dávat peníze rodičům, se kterými navíc moc dobře nevychází. Rád by si našel vlastní bydlení, ale brání mu v tom finance. „Stále bych chtěl dělat číšníka. Začal jsem vypomáhat v jedný hospodě, ale jen na černo. Takže mi to nebude uznaný jako praxe.“ Interpretace: Pan X. X. využívá služeb ÚP a neziskové organizace, takže v tomto se příliš neliší od osob podpořených z OP LZZ. Služby neziskové organizace a terénních pracovníků oceňuje a z rozhovorů je patrné, že mají pozitivní dopad na jeho situaci, byť v tuto chvíli stále hledá stálé zaměstnání.

89

2.11 Osoby bez přístřeší 2.11.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem čtyři primární respondenti (tři dotazováni v obou vlnách kvalitativního šetření, jedna nová respondentka) Tři respondenti podpoření z OP LZZ, jeden respondent nepodpořený z OP LZZ. Do CS osoby bez přístřeší ve druhé vlně šetření dále spadal jeden respondent z CS osoby propuštěné z vězení. Byly analyzovány rozhovory s celkem pěti respondenty.


Podpoření respondenti jsou dvě ženy (52 a 55 let) a jeden muž (46 let). Nepodpořený respondent je muž neznámého věku, bez dokladů. Respondent z CS osoby propuštěné z vězení je muž (53 let). Tři respondenti mají dokončené SŠ vzdělání bez maturity, dva respondenti ZŠ.


Celkem čtyři respondenti spadali do CS dlouhodobě nezaměstnaných, tři z respondentů do CS uchazeči o zaměstnání na ÚP. Dva respondenti byli v CS osoby nad 50 let, dva respondenti do CS osob se ZP (zároveň oba pobírali invalidní důchod). Jednu respondentku je možné zařadit do CS imigranti, azylanti, cizinci (původem byla ze Slovenska). Dva respondenti pracují „na černo“, dva respondenti mají problém s dluhy. Jeden z respondentů spadá do PCS osoby propuštěné z vězení.


Míra zapojení respondentů byla vysoká, což se odvíjelo od charakteru aktivit projektu (ubytování v azylovém domě, individuální poradenství), v jednom případě se jednalo účast ve vzdělávacím kurzu.

REGION

Střední Morava, Severovýchod, Severozápad

90


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

4 podpoření 5 SR

3 podpoření 4 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

5 CELKEM

4 CELKEM


2012 0 0 0 0 2 1 1 0

2.11.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření Zastřešujícím problémem zůstává neschopnost respondentů najít si práci. Jen občas se podaří najít krátkodobou brigádu. U cílové skupiny se problémy kumulují – kromě toho, že jsou bez přístřeší, jde často o osoby nad 50 let, cizince nebo osoby se ZP. Častým problémem je také zadluženost. Situace bývá tak složitá, že účast v projektech může pouze zabránit zhoršování situace, při nejlepším může zlepšit některé dílčí problémy, ale zcela situaci vyřešit a umožnit cílové skupině fungování ve společnosti bez potřeby pomoci se příliš nedaří. K výrazným změnám v porovnání s první vlnou šetření nedochází. 2.11.2.1 Problémy cílové skupiny V cílové skupině osob bez přístřeší dochází k silné kumulaci problémů a rizik. Často jde o osoby starší 50 let, což je věk, kdy se nalézt práci stává problémem také pro běžné občany. Mezi respondenty se objevují také cizinci a osoby se ZP. Rizikové faktory, na které se zaměřuje OP LZZ, se v této cílové skupině snoubí s problémy jako životní rezignace a zadluženost (či obecně nedostatek financí). Situaci osob bez přístřeší lze chápat jako vyhrocení celé řady problémů a rizik, na které by se měla veřejná a sociální politika soustředit. V tomto stavu již není dost dobře možné rozlišovat příčiny a důsledky, protože nezaměstnanost a neschopnost nalézt si práci, chybějící zázemí, zanedbaný vzhled, nedostatek financí, absence motivace a důvěry a životní rezignace se navzájem podporují a umocňují. Pro respondenty je téměř nemožné najít si dlouhodobější pracovní úvazek. Bydlení v azylovém domě, přespávání v noclehárně, nebo dokonce na ulici zaměstnavatele odrazuje, takže je obvykle možné najít přinejlepším jen krátkodobou brigádu. Objevuje se přitom zkušenost s tím, že za práci bez smlouvy nedostanou respondenti zaplaceno. To dále snižuje jejich ochotu pracovat. [Psychický blok], který jsem si postavil po negativních zkušenostech s neplatícími zaměstnavateli! Teď mám problém vůbec si práci hledat, když se na ně podívám, tak je mi zle. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3)

91

2.11.2.2 Dopady projektů Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, jsou orientovány v první řadě na řešení jejich nejpalčivějších existenčních problémů, tedy na poskytnutí bydlení a jídla v azylových domech. Dále jsou projekty zaměřeny na poskytování vzdělávacích a informačních seminářů a konzultací (např. pomoc s psaním životopisů, motivačních dopisů, přípravou na pracovní pohovor, ale také informační semináře o domácím násilí apod.) Pro respondenty využívající azylový dům k bydlení představovalo zapojení se do projektu na počátku především možnost složit hlavu, najíst se a využít sociální zařízení. Po roce v azylovém domě popisuje jeden respondent dopad projektu takto: Teď už chápu smysl těch jejich služeb, vím že mě to má někam dostat, ale je to na dlouhý lokte. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Projekt (bydlení v azylovém domě) je hodnocen kladně, protože poskytuje zázemí a tím i chuť do života. Respondent, který v azylovém domě stále bydlel i ve druhé vlně šetření, považuje za neúspěch akorát to, že se mu pořád nepodařilo najít práci. Pracovníci azylového domu mu však dodávají další naději. Respondentka, která už musela azylový dům opustit a v době druhé vlny přespávala v noclehárně, považuje za nevýhodu, že projekt trvá pouze jeden rok. Ambice najít práci už nemá, ani si není jistá, že by zvládla její výkon. V tomto ohledu došlo spíše k negativnímu posunu, jak vyplývá ze srovnání citátů z první a druhé vlny šetření: Citace respondentky z 1. vlny: Pořád si hledám práci, brigádu. V Kauflandu se pořád ptám, jestli mě nevezmou, nevzali mě. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Citace respondentky z 2. vlny: Jsem moc unavená, moc nespím, je to náročné, když se na mě někdo podívá, nikdo mě do práce nevezme. Už jsem hledání práce vzdala. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Respondentka, která se účastnila kurzů o psaní životopisů, vstupních pohovorech do zaměstnání a domácím násilí hodnotí projekt velmi pozitivně, kurzy považuje za srozumitelné a povedené. Přestože si díky kurzům víc věří, „hmatatelnou“ změnu v jejím životě neznamenaly: Já bych měla zájem, kdybych se po kurzech do něčeho zapojila, ale nikdo nic mi nenabídl, nikde v praxi jsem to nevyužila. (…) [Od ukončení projektu] se nic nezměnilo. (…) Je to dobře, že jsem do toho šla. Nelituji toho, i když změny zatím nejsou. (Respondent č. 52, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3)

92

2.11.2.3 Srovnání s nepodpořenými Tři podpořené respondenty z cílové skupiny „bez přístřeší“ lze srovnat s jedním nepodpořeným respondentem, dlouhodobě nezaměstnaným mužem neznámého věku bez dokladů, u kterého se podařilo realizovat rozhovor v obou vlnách šetření. Respondent je a byl nezaměstnaný, nepobírá žádné dávky a nemá ani žádné jiné příjmy. Občas se nají v Armádě spásy, jinak žebrá na ulici. Od první vlny šetření se mu naskytla příležitost přivydělat si na stavbě jako pomocný dělník. Práci si aktivně nehledá, brigádu mu nabídl známý. Od první vlny nedošlo u respondenta k žádným výrazným změnám. Můžeme u něj pozorovat odlišnou strategii a životní přístup než u podpořených respondentů. Na rozdíl od nich by svoji situaci nijak neměnil, je spokojený. Práci nehledá ani nevěří, že by nějakou jako bezdomovec našel. Navíc nemá doklady, což situaci při hledání práce ještě znesnadňuje. Dříve využíval sociální služby pro bezdomovce, to už bez dokladů nelze. Stupeň jeho exkluze naznačuje i tento jeho výrok: Nešel bych se nikam na práci zeptat, lidi se na vás divně dívají, když jste špinavej a smrdíte. (Respondent č. 53, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených) 2.11.3 Dílčí doporučení23 U osob bez přístřeší pozorujme vyhrocení a kumulaci celé řady rizik a problémů. V této situaci můžeme od časově omezených projektů očekávat většinou pouze časově omezené zmírnění některých problémů. Komplexní a trvalé vyřešení situace je extrémně obtížné a je během na dlouho trať. Po ukončení projektu hrozí opětovný pád na dno a rezignace. I krátkodobé projekty mohou být ale významné pro udržení motivace a obnovení důvěry ve společnost u osob bez přístřeší. Z těchto východisek lze formulovat následující doporučení:  Soustředit se v první řadě na prevenci mezi jedinci ohroženými ztrátou domova. Pro tento účel je důležitá jak schopnost ohrožené osoby včas identifikovat, tak je oslovit citlivou a nearogantní formou, která sama o sobě nebude vyvolávat strach oslovených ze sociální stigmatizace. Je třeba důkladně zmapovat, z jakých skupin a v důsledku jakých situací se lidé bez domova nejčastěji rekrutují a podle toho uzpůsobit preventivní opatření.  Podporovat dlouhodobou práci s jedinci bez domova, kteří svým jednáním dokazují zájem o opětovné začlenění do společnosti. Protože se často jedná o lidi s krátkodobým horizontem snažení, přizpůsobit tomu práci s nimi. Udržovat pravidelný styk s jedinci bez domova. Dodávat jim motivaci a důvěru ve společnost. 23


93

 Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů.  Podpora projektů zajišťujících také základní potřeby (např. azylové bydlení) jako nezbytný předpoklad pro další práci s klienty. Podpora terénní sociální práce, podpora organizací dlouhodobě pracujících s CS. 2.11.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (46 let) v době první vlny bez práce, registrován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, příležitostně krátkodobé brigády, ukončené středoškolské vzdělání (kompletní svářečské zkoušky, v minulosti pracoval jako svářeč). Posledních deset let bydlí po různých ubytovnách a v azylovém bydlení. Má dvě děti (19 a 26 let, obě mají ukončené středoškolské vzdělání). Od února 2011 bydlel nejdřív v ubytovně, pak přibližně pět měsíců na ulici. Přespával venku nebo ve squatech, někdy také v noclehárně zřizované NNO. Kromě toho měl pan X. X. problémy s dluhy na alimentech. Projekt, do kterého se pan X. X. zapojil, se zaměřoval na poskytnutí azylové bydlení. Mimo jiné nabízel i další aktivity (pracovní poradenství, kulturní a sportovní aktivity). Díky projektu má nárok na ubytování, ošacení, jedno teplé jídlo denně, kulturní a volnočasové aktivity. Dále má možnost odpracovat si hodiny, které potom „vymění“ za jídlo. Sociální pracovník mu pomáhá realizovat individuální plán. Pan X. X. tvrdí, že díky pobytu v azylovém bydlení mu byl umožněn nový start, našel opět chuť do života a navrácení lidské důstojnosti. Oceňuje přístup jednotlivých pracovníků, díky kterým je to možné. V době konání rozhovoru byl pan X. X. v azylovém bydlení ubytován přesně tři měsíce, normální délka pobytu je půl roku (v případě dobrého chování je možné ho prodloužit na rok). Pan X. X. si chce nejdéle do půl roku nalézt práci a vlastní bydlení. V současné chvíli oceňuje to, že nemusí být v zimě venku. Hodnocení v rámci druhé vlny: Situace se příliš neměnila, Panu X. X. se nepodařilo nalézt stálou práci, jen příležitostné brigády. Je opět registrován na ÚP. Udělal si kurz na vysokozdvižný vozík. Obecně je patrná rezignace: „Tato doba je na houby. Člověk se musí umět hodně otáčet. Mám pocit, že už na to nemám. Jen málokdy se mi zadaří, že najdu dobrou práci nebo aspon brigádu, kde je dobrý šéf a kolektiv.“ Přestože oceňuje pomoc sociálních pracovníků, je cítit frustraci, že se o sebe nedokáže postarat sám. Kamenem úrazu je přitom práce, bez které nevěří, že nalezne vlastní ubytování. Za překážky v nalezení práce považuje svůj věk, exukuci na alimentech i to, že bydlí v azylovém domě nebo na ulici, čímž se problém zacykluje. Určitou překážkou může být také jeho osobnostní nastavení: „Jsem pořád stejný. Dlouho se nikde neohřeju, myslím tím, že nic nedotáhnu do konce.“

94

Pořád využívá služeb azylového domu s tím, že se snaží dodržovat povinnosti. Oceňuje, že mu pracovníci pomohli vyřídit dávky, čímž má na živobytí. Dalším přínosem projektu je to, že mu pomáhají jednat s úřady, které se k němu pak chovají jinak. Také ho clekově povzbuzují. „Sice někdy klesám na duch a mám pocit, že už nikdy práci nenajdu, že jsem k ničemu. Pracovníci mi pomáhají dodat další naději.“ Projekt doporučil kamarádovi, který by podle něj jinak umrzl na ulici. Díky azylovému domu je na tom teď mnohem lépe. Interpretace: Přestože je pro respondeta i přes dlohodobou snahu ze strany sociálních pracovníků (projektu) obtížné najít práci, je vidět, že ho jejich podpora alespoň udržuje v naději a dodává mu sílu a důstojnost. Je si dnes vědom, že cesta ze dna není jednoduchá, ale přes určitou míru skleslosti vzhledem k neúspěchu při hledání práce nepřestává velmi silně oceňovat možnost přespávat v azylovém domě a pomoc, které se mu dostává. V podobných případech je třeba především realisticky vnímat možnosti projektů a oceňovat i malé věci, kterých se daří dosahovat. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. žije na ulici již dvanáct let, žádné příjmy kromě žebrání, nemá práci a nepobírá ani žádné dávky. Nemůže být registrován na Úřadu práce, protože nemá žádné osobní doklady totožnosti. Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor truhlář). V minulosti občas navštěvoval organizace poskytující sociální služby pro bezdomovce (noclehárna, denní centrum atd.), byl také registrován na Úřadu práce. V současné době občas využívá služeb charitativní organizace, kde dostane stravu. Pan X. X. je podle svých slov se svým životem spokojený, práci si nehledá, protože předpokládá, že by ho jako bezdomovce nikdo ani nezaměstnal. Zároveň přiznává, že neví, zda by chtěl pravidelně chodit do práce. Na současné situaci oceňuje, že je pánem svého času. Hodnocení v rámci druhé vlny: Situace se nijak nezměnila, respondent je stále nezaměsntnaný, během jara a léta se mu několikrát naskytla příležitost vydělat si na stavbě jako pomocný dělník. K žádným změnám nedošlo ani v respondentově hodnocení svého života. Je spokojen, uvítá, když mu do cesty padne nějaká menší brigáda, ale když ne, zase to tolik nevadí. Ani dnes se Pan X. X. nijak nesnaží najít trvalé zaměstnání. Nemá žádné plány ani představy o budoucnosti. Interpretace: Respondent je příkladem toho, že ne každý člověk, který se nachází na tzv. sociálním dně, se zoufale snaží vyškrábat zpět. Velkou výhodou této kvalitativní studie je její široký záběr, díky kterému podchycuje jak lidi, kteří se zoufale snaží vymanit se z pasti nezaměstnanosti (a případně dalších problémů, jako jsou dluhy, absence bydlení apod.), tak lidi, kteří o žádnou změnu neusilují a jsou spokojeni s tím, jak to je. Otázkou ale zůstává, nakolik jde o odlišné vzorce lidských životů, kdy jedni nešťastně spadli na „dno“, zatímco druzí k němu dobrovolně dlouho směřovali, a nakolik jde o různé fáze jednoho vzorce, kdy

95

někteří lidé po určité době nadobro rezignují v usilování o jakoukoli změnu a sami sebe přesvědčí, že je jim na ulici vlastně dobře.

96

2.12 Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) 2.12.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem šest respondentů, kteří byli dotazováni v pěti rozhovorech (jeden rozhovor probíhal se dvěma respondenty zároveň s manželi) Pět podpořených z OP LZZ a jeden nepodpořený, jednalo se pouze o původní respondenty z první vlny kvalitativního šetření.


Ve výzkumném vzorku byli tři muži a tři ženy. Dvě respondentky měly VŠ vzdělání, čtyři respondenti SŠ vzdělání. Tři respondenti byli původem z Ruska, jeden z Ukrajiny, dva z Mongolska. Ve výzkumném vzorku nebyl žádný respondent, který by spadal do 24 podskupiny azylantů.


Dva respondenti jsou zaměstnanci v dělnických profesích, jeden respondent uchazečem o zaměstnání na ÚP (a zároveň spadá do CS dlouhodobě nezaměstnaní), jedna respondentka studuje a jedna je na rodičovské dovolené. Jeden respondent pracuje na černo. Dvě respondentky zároveň patří do CS pečující, jeden respondent zároveň spadá do CS osoby ve věku nad 50 let. Do výzkumného vzorku spadají ještě dva respondenti z cílové skupiny osob bez přístřeší a z cílové skupiny terénních sociálních pracovníků; oba tito respondenti byli ze Slovenska. Jejich situace je ale velmi specifická, protože zde není problémem jazyková ani kulturní bariéra.


Čtyři respondenti byli do projektu zapojeni intenzivně a dlouhodobě, jeden respondent se přestal projektu po nějaké době účastnit. Jeden respondent nebyl do projektu zapojen vůbec.

REGION

Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Čechy

24

Nezahrnutí zástupce cílové skupiny azylantů je limitem výzkumu. Relevantní informace o situaci této cílové skupiny jsou zjišťovány prostřednictvím sekundárních dat (např. [BUDROVÁ HRADEČNÁ, 2008; MUHIČ, 2010, s. 2; ROMÁNKOVÁ, 2007] a konzultací s experty na danou problematiku (Selma Muhič Dizdarevič, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze).

97


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

6 podpoření 7 SR

5 podpoření 6 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

7 CELKEM

6 CELKEM


2012 0 0 0 0 5 0 1 0

2.12.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření Současně probíhající projekty lze jednoznačně hodnotit jako úspěšné. Kurzy poskytují služby, především jazykové kurzy, které cizinci potřebují a které také velmi oceňují. Jejich celková situace je ale v končeném důsledku nejvíc závislá na ekonomické situaci v zemi a schopnosti obstarat si povolení k pobytu. Práce na černo je vnímána jako nutné zlo, ne jako volba. 2.12.2.1 Problémy cílové skupiny U cílové skupiny imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) zůstává hlavním problémem začlenění do většinové společnosti, které je komplikováno jazykovou bariérou. Nicméně s odstupem roku dochází u respondentů ke zlepšení, v některých případech i výraznému zlepšení jazykových schopností. Přesto si respondenti stěžují na nedostatek přátel a často uvažují o návratu. To je stupňováno také vnímanou zhoršující se ekonomickou situací – vše je dražší, je těžší najít „vlastní kšeft“ jako přivýdělek po práci. Objevují se i problémy s oficiálními náležitostmi – jednomu respondentovi nebylo prodlouženo vízum, údajně kvůli chybě zaměstnavatele. Další respondenti pociťují přetěžování v práci za minimální mzdu z důvodu absence trvalého bydliště v ČR. 2.12.2.2 Dopady projektů Kurzy, kterých se respondenti účastnili, se zaměřují většinou na nejpalčivější problém cizinců, kterým je jazyková bariéra. I po roce oceňují všichni respondenti možnost navštěvovat jazykové kurzy a své pokroky v jazyce hodnotí zpravidla jako úspěšné. Vedle toho se kurzy v menším rozsahu zaměřovaly na sociokulturní znalosti a dovednosti a na pracovní poradenství. Také s těmito kurzy byli respondenti spokojeni, přičemž nabídku takových kurzů pro cizince ze strany státu nepovažují za samozřejmost, ale za něco, čeho si váží. Dopady projektů, tedy především jazykových kurzů jsou hodnoceny velmi pozitivně. Přesto řada respondentů uvažuje o návratu do vlasti. Na vině jsou podle respondentů nejčastěji špatné ekonomické podmínky v zemi, které neumožňují najít dostatečně placené zaměstnání, které by zajistilo důstojný život. Oproti situaci před rokem vnímají respondenti

98

situaci spíše hůře. Pozitivní hodnocení projektu se také nemusí promítnout do pozitivního hodnocení pobytu v ČR, pokud se u respondentů objevují problémy s vízy, trvalým pobytem apod. Práce na černo je přitom považována za nevýhodu, jak z důvodu určitých jistot, tak z důvodu zneužívání situace zaměstnavatelem. Cizinci ale někdy nemají jinou možnost než práci na černo přijmout, nebo opustit zemi. Má úrověň znalostí češtiny za tu chvíli (alespoň podle mého názoru) opravdu zvýšila. Do Poradny pro integraci stále chodím, ale myslím si, že teď jsem již víceméně samostatná. Práci se snažím hledat sama. (Respondent č. 54, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Je tady málo práce, je to stojatý rybník, jak říkáte. U nás v Mongolsku je teď růst velký tak to tam žije rychle. (Respondent č. 55, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) Víza mně neprodloužili, takže jsem tu na černo. Taky kamarádi pomalu odjíždí a ty nové Ukrajince, co tu jsou, ty neznám. [Uvažuje o návratu na Ukrajinu] (Respondent č. 56, rozhovor, Jihovýchod, projekt z PO 3) 2.12.2.3 Srovnání s nepodpořenými K dispozici je srovnání s jedním nepodpořeným respondentem z cílové skupiny cizinců a imigrantů. Ten se žádného vzdělávacího ani rekvalifikačního kurz účastnit nechce, protože potřebuje pracovat a živit rodinu. Přitom se také potýká s problémem časté nezaměstnanosti a nutnosti hledat si novou práci – v první vlně byl dotazován nezaměstnaný, během roka do druhé vlny šetření si práci našel, zase byl vyhozen a poté si našel novou práci, kde pracuje dodnes. Snažím se chodit do práce včas, jsem ochotný zůstat v práci déle. Nevím, co jinýho bych mohl dělat, aby mě nevyhodili. (Respondent č. 57, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 2.12.3 Dílčí doporučení25  Rozhodně pokračovat v jazykových kurzech, které nejenže vedou (podle respondentů) k výraznému zlepšení jazykových schopností a tudíž k možnosti lépe fungovat v české společnosti, ale také vyvolávají u účastníků ocenění vůči českému státu.  Podpora projektů nabízejících komplexní řešení CS – problémy spojené s vízy, zdravotním pojištěním atd.

25


99

2.12.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. původem z Ruska, v Rusku studovala všeobecné gymnázium (nostrifikace) a vysokou školu, kterou ale nedokončila. V minulosti pokojská v hotelu a práce v továrně, v době první vlny veřejně prospěšné práce (pd července 2011) Bydlí s dcerou, která studuje obchodní akademii. V rámci projektu navštěvovala kurz českého jazyka a sociokulturních dovedností, dále kurz pracovního poradenství. Kurzy trvaly tři měsíce (kurz českého jazyka měl časovou dotaci 170 hodin, kurz sociokulturních dovedností 60 hodin). Paní X. X. chválí průběh projektu i přístup a schopnosti lektorů, kteří vedli školení. Absolvování kurzu jí zlepšilo jazykové dovednosti a zároveň má díky němu větší odvahu. Přiznává, že kdyby se do kurzu nezapojila, tak by možná odcestovala zpátky do Ruska. Ráda by se účastnila kurzu českého jazyka pro pokročilé, který by navazoval na její znalosti a zaměřoval by se zejména na písemný projev a gramatiku. Chtěla bych se také více dozvědět o české kultuře a legislativě v České republice. Její dcera navštěvovala kurzy pro děti. Hodnocení v rámci druhé vlny: Úroveň češtiny se u ní zlepšila, je více seběvědomá a samostatná. V současné době si hledá práci, omezuji ji ale zdravotní stav, kvůli kterému chodí na rehabilitace. Pokud by se uzdravila, mohla by se ucházet také o zaměstnání v továrně. Do žádného nového projektu se od první vlny nezapojila, nabídka kurzů na ÚP ji neláká. Interpretace: Další z mnoha příkladů, kdy sice nedošlo k „objektivnímu“ posunu k lepšímu v tom smyslu, že by si respondentka např. našla stálé zaměstnání, ale dopady kurzu jsou respondentkou hodnoceny velmi pozitivně a sama se také do budoucna dívá optimisticky. Je pravděpodobné, že velkým omezením a důvodem přetrvávajícího stavu bez práce je špatný zdravotní stav. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (38) původem z Ruska, v České republice žije s manželkou a se dvěma dětmi, (obě studují střední odbornou školu). Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu. V minulosti absolvoval školení pro práce ve výškách od ÚP, dva měsíce před první vlnou přišel o zaměstnání, v době rozhovoru si aktivně hledal práci. I když jeho manželka práci má a společně mají našetřené úspory, výdaje rodiny se musely v důsledku ztráty jeho zaměstnání snížit. Další rekvalifikaci od ÚP odmítl, protože potřebuje chodit do práce a živit rodinu. V opačném případě se obával zadlužení. Hodnocení v rámci druhé vlny: Od první vlny si nalezl práci, byl propuštěn a po několika měsících nezaměstnanosti si opět nalezl práci. Za svoji výhodu považuje flexibilitu – nevadí mu práce na směny ani noční. Nevýhodou je, že někteří zaměstnavatelé nechtějí zaměstnat

100

cizince. Pan X. X. se obává opětovné ztráty práce v případě propoštění. Situaci by mu pomohla zlepšt smlouva na dobu neurčitou. Interpretace: Případ tohoto respondetna ukazuje na dvě možné strategie cizinců, ale potenciálně i respondentů v dalších cílových skupinách. Někteří sázejí na rekvalifikaci, o které věří, že zvýší jejich šanci na zaměstnání. Jiní se obávají období bez práce, proto nechtějí „ztrácet čas“ rekvalifikiací. Důvodem může být nutnost živit rodinu a strach ze zadlužení v případě, že by došly rodinné rezervy. Řešením může být nabídnutí rekvalifikačních programů s dostatečně pružnou dobou, aby se jedince mohl dále na plno věnovat hledání práce, případně alespoň dočasným přivýdělkům.

101

2.13 Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí 2.13.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem 17 primárních respondentů (13 původních a čtyři noví), 14 respondentů bylo podpořeno z OP LZZ, 3 respondenti nebyli podpořeni z projektů OP LZZ. Do vzorku dále spadalo celkem 25 respondentů z jiných PCS, se kterými byl realizován rozhovor. Zároveň do vzorku spadalo 13 respondentů ze tří FS (jedna FS s dlouhodobě nezaměstnanými a dvě FS s uchazeči o zaměstnání na ÚP). Celkem bylo analyzováno 42 rozhovorů a 3 FS (se 13 respondenty).


Rozhovory s celkem 18 muži a 24 ženami, 27 z nich mělo ZŠ, 13 respondentů SOU, 2 SŠ s maturitou. Ve FS bylo celkem 7 žen a 6 mužů.


Respondenti, se kterými byly realizovány rozhovory, spadaly zároveň do CS: dlouhodobě nezaměstnaní (19), uchazeči o zaměstnání na ÚP (16), pečující (19), osoby ve věku nad 50 let (8), zaměstnanci v dělnických profesích (8) a v kvalifikovaných profesích (3), mladí lidé ve věku 15-25 let (8), osoby se ZP (6, z nichž 5 pobírá invalidní důchod), samoživitelky (6), rodiče vracející se na trh práce po RD (5), osoby na RD (4), osoby propuštěné z vězení (2), oběti násilí (2), osoby závislé na návykových látkách (2), lidé do 26 let vyrůstající bez rodin (2), asistenti pedagoga (1). Jeden respondent pobírá starobní důchod a jeden studuje. 10 respondentů přiznalo, že pracuje na černo. 21 respondentů má problémy s dluhy. Respondenti, kteří se účastnili FS, spadali do CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP, dlouhodobě nezaměstnaní, část z nich do CS osoby ve věku nad 50 let a část do CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let, někteří do CS pečující.


Většina respondentů byla v projektech OP LZZ zapojena intenzivně a dlouhodobě, s organizací příjemce podpory často spolupracovala nezávisle na realizaci projektu, celkem 15 respondentů nebylo podpořeno z projektů OP LZZ.

REGION

Severozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Jihozápad, Praha, Moravskoslezsko, Severovýchod

102


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

14 podpoření 17 SR


3 nepodpoření

3 nepodpoření

17 CELKEM


2012 0 0 0 0 10 4 3 0

17 CELKEM

2.13.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření Jako významné změny u CS, které představují dopady projektu lze hodnotit zejména komplexní řešení problémů CS, na které se řada projektů zaměřovala. V CS Romové, kteří byli podpořeni z projektů OP LZZ, nedošlo v posunu mezi jednotlivými CS k výrazným změnám. 12 respondentů bylo v obou vlnách dlouhodobě nezaměstnanými, 3 respondenti byli dlouhodobě nezaměstnaní pouze v první vlně šetření. Dva uchazeči o zaměstnání na ÚP si našli práci a stali se zaměstnanci, další dva přešli do jiných CS. Velkým problémem je zadluženost CS, v obou vlnách šetření do této skupiny spadá 14 respondentů. Údaje o CS popisuje následující tabulka, podrobnosti jsou uvedeny v příloze 5. Tabulka 7: CS Romové (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny Romy (ze všech CS, tedy nejen z PCS Romové), tj. uvádí údaje o situaci 26 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS Respondenti z CS Respondenti z CS Romové spadající do Romové spadající do Romové spadající do jiných CS pouze jiných CS pouze jiných CS v obou v roce 2011 (už ne v roce 2012 letech v roce 2012)

Zaměstnanci celkem

1

2

3


4

1

9


3

nikdo

12

Práce na černo

nikdo

nikdo

4

Zadlužení

nikdo

nikdo

14

2.13.2.1 Problémy cílové skupiny Jednoznačně se potvrzují závěry první vlny kvalitativního šetření, že problémy CS jsou velmi komplexní a prolínají se do řady oblastí. Problémem je zejména dlouhodobá nezaměstnanost, dále problémy s bydlením a zadluženost CS a s ní spojená lichva.

103

Dlouhodobá nezaměstnanost je důsledkem jednak celkové situace na trhu práce, což se významně projevuje zejména v některých regionech, dále se zde projevují handicapy na straně CS jako nízké vzdělání a chybějící kvalifikace. Jako významný aspekt se zde dále ukazuje špatný zdravotní stav části CS a rodičovství (resp. mateřství), které komplikují nástup do zaměstnání. Většina respondentů dále upozorňuje na problém diskriminace na trhu práce. Velká část respondentů hodnotí celkovou vlastní situaci jako horší než před rokem. Začali jsme brát příspěvek na bydlení, ale teď když se nájem neplatí, tak není ani příspěvek. Peněz máme celkově míň i proto, že dcera je vypsaná z evidence ÚP. Dvě chodí na veřejnou službu, kde dělají chlapskou práci, snad to taky neodmarodí. Bojím se, že když se nám nepodaří nějak vyrovnat dlužné nájemné, tak nám zase hrozí vystěhování a to dětem nemůžu už udělat. Chtěl bych, aby syn vydržel na učilišti, kam v září nastoupil, ale nevím jak to finančně zvládneme. Splácíme pořád ten dluh z přídavku na dítě, ale ostatní nemůžeme. (…) Bohužel nevidím žádnou lepší budoucnost. Práce pro mě není a navíc jsem nemocnej. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 2.13.2.2 Dopady projektů Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, byly ve většině případů zaměřeny na terénní práci s klienty, jenž spočívala v osobních konzultacích s terénním sociálním pracovníkem. Terénní sociální práce byla zacílena na komplexní řešení situace klientů, ve většině případů se jednalo o problémy s dluhy, dále problémy s bydlením, problémy s výchovou dětí a jejich doučování ze strany dobrovolníků, komunikaci s úřady a vyřizování sociálních dávek či důchodů, asistence u soudního řízení atd. Součástí bylo i kariérní poradenství a pomoc při hledání zaměstnání, avšak tato oblast nebyla zdaleka klíčovým cílem projektů. Valná většina klientů spolupracuje s organizací příjemce podpory nezávisle na realizaci daných projektů z OP LZZ, řada klientů ani neví, že jsou do nějakého projektu zařazeni, klienti nevidí svět projektovou optikou, pomoc mají spojenou výhradně s osobou terénního sociálního pracovníka. Většina dotázaných respondentů ale subjektivně hodnotí tuto spolupráci velmi kladně, považují ji za přínosnou a pro svůj život za velmi potřebnou. Získání legálního zaměstnání lze ve sledovaném období pozorovat pouze u dvou respondentů, někteří další respondenti ale byli zapojeni do pracovního procesu prostřednictvím veřejné služby, což je z jejich strany hodnoceno velmi pozitivně. Hlavní dopady se u CS ukazují v oblasti řešení dluhů a bydlení, dále v komunikace s úřadu (např. díky spolupráci s TSP bylo možné vyřídit pro klienta starobní či invalidní důchod atd.). Ačkoli v oblasti zadlužení nedošlo u žádného z klientů k oddlužení (což ani není v době mezi šetřeními reálně možné), podařilo se u řady klientů celou situaci „rozhýbat“ a začít ji řešit.

104

Nejprve jsem přinesl všechny papíry, smlouvy a dopisy, který jsem doma našel a začli jsme dávat dohromady ten celkovej dluh, protože to mám u více bank. Pak jsme všude volali, nakonec mě přehodili do tý poradny, protože na to oni se specializujou. (Respondent č. 58, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Práce furt není! Byt mam. To je hlavní. Aspoň něco se změnilo. (Respondent č. 59, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Většina respondentů má velké obavy z budoucnosti, které souvisí jednak se zhoršující finanční situací či dalšími problémy, tak i s možností, že by pro ně skončila spolupráce s terénním sociálním pracovníkem, kterou si většinově velmi pochvalují a hodnotí ji jako přínosnou. 2.13.2.3 Srovnání s nepodpořenými Srovnání situace podpořených a nepodpořených respondentů z OP LZZ je obtížné, neboť nepodpoření respondenti byli ve většině případů podpořeni z jiných zdrojů (často podobným typem intervence). Situace nepodpořených respondentů je v mnoha ohledech podobná jako u podpořených respondentů – dva nepodpoření respondenti jsou dlouhodobě nezaměstnaní a jedna respondentka na rodičovské dovolené. Problémy, se kterými se nepodpoření respondenti potýkají, jsou totožné jako u podpořených respondentů – zejména finanční tíseň, zadluženost a problémy s bydlením. Lze předpokládat, že kdyby nepodpoření respondenti nespolupracovali s žádnou organizací při řešení jejich problémů (a nebyly by tak vystaveni jinému typu intervence) byla by jejich situace dramatičtější a do budoucna rizikovější než u podpořených respondentů. 2.13.3 Dílčí doporučení26  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (např. osobní konzultace, individuální poradenství), podpora terénní sociální práce a sociálních aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi.  Podpora organizací, které s cílovou skupinou dlouhodobě spolupracují, tj. často navázání na již realizované projekty a aktivity.  Podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby, podpora hledání i krátkodobých pracovních příležitostí.  Důraz na komplexní řešení problémů CS, zejména zadlužení, problémů s bydlením, podpora rodin s dětmi (doučování dětí).

26


105

 Podpora sociálních firem zaměřených na CS Romové. 2.13.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (43 let, ZŠ) je v invalidním důchodu, má nezletilé děti a opatrovnictví nad synem, který byl ve výkonu trestu a zároveň byl souzen za jiný trestný čin (syn má omezenou svéprávnost – nakládání s penězi). Jako největší problémy identifikovala nedostatek financí, nevyhovující bydlení, problémy s dluhy a skutečnost, že syn je ve vězení. Chtěla by pracovat, protože potřebuje vyšší příjmy. Paní X. X. vadí lokalita, ve které bydlí, protože podle ní má negativní vliv na její děti, chtěla by se proto odstěhovat, to je však vzhledem k její finanční situaci nemožné. Možnost účasti na projektu chápe jako něčeho vyjímečného, za co je realizátorům, se kterými se setkává, vděčná. Aktivity projektu jsou zaměřeny na terénní sociální práci s klienty (poradenství s dluhy, komunikace s úřady, pracovní poradenství). Terénní sociální pracovníci paní X. X. jednou za 14 dní navštěvují a konzultují s ní její situaci, případně poskytují další služby (doprovod k soudu, pomoc s napsáním dopisů, zprostředkování kontaktu atd.). Projekt doporučila své dceři a sestřenici, ani jedna z nich se ale nakonec nezapojila. Paní X. X. shrnuje, že ji překvapilo, že jí terénní pracovníci skutečně pomáhají (z její výpovědi je patrné, že zřejmě očekávala, že pomoc bude spíše jen formální a nepředpokládala skutečnou změnu své situace). Její očekávání ve vztahu k projektu tedy byla výrazně převýšena, řadu konkrétních věcí se v jejím životě podařilo zlepšit. V jejím uplatnění na trhu práce ale nedošlo k žádným změnám. Hodnocení v rámci druhé vlny: Situace paní X. X. se dále do značné míry pojí s osudem jejího syna, o jehož propuštění z vězení měl soud rozhodovat krátce po druhém rozhovoru. Obává se, že až se syn vrátí, bude na něj mít staré prostředí špatný vliv. Co se zapojení do projektu týče, setkávání s terénní sociální pracovnicí jednou za 14 dní pokračují. Paní X. X. hodnotí tuto spolupráci stále velmi pozitivně, projekt nepovažuje za ukončený. Bez pomoci by si údajně nebyli schopni většinu věcí vyřídit. Interpretace: V celkovém zhodnocení tohoto případu je nutno spoléhat se především na kladné hodnocení projektu ze strany respondentky. Z jejích odpovědí není sice jasné, kam přesně se věci posouvají, v čem se situace zlepšuje, ale je zřejmé, že si pomoci velmi cení a považuji ji za důležitou. Dokonce si uvědomuje, že konzultace mají hmatatelné dopady a byla by ochotna za ně i platit, kdyby na to měla peníze. Navíc zmiňuje exekuce ve svém okolí, kdy už pomoc přišla pozdě. I to poukazuje na skutečnost, že účast v projektu má na účastnici pozitivní dopady.

106

Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (34 let, ZŠ vzdělání) byla v době prvního rozhovoru v návaznosti na rodičovskou dovolenou již půl roku nezaměstnaná, finančně závislá na sociálních dávkách. Má čtyři děti, nemá partnera. V minulosti navštěvovala centrum pro matky s dětmi, kde absolvovala několik seminářů zaměřených na pracovní poradenství. Získané znalosti ale nikde neměla šanci uplatnit, protože reálné možnosti pracovat jsou v její situaci omezené. Kvůli péči o děti nemůže pracovat na plný úvazek a práci na částečný úvazek se jí nepodařilo sehnat. Respondentka se obává nárůstu cen za bydlení a za základní potraviny. Se současnými prostředky sice – i když s problémy – vychází, přesto je ale v případě nárůstu cen ohrožena zadlužeností a potenciálně i ztrátou bydlení. Respondentka nebyla se svojí situací spokojená. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. žije od začátku prázdnin s novým partnerem. Ten je sice nezaměstnaný, ale „brigádničí“, takže se příjem domácnosti zvýšil. Paní X. X. hrozí exekuce kvůli dluhům u dopravního podniku a neplaceným splátkám úvěru. Do práce chodit nechce, protože se o většinu příjmů stará partner a ona se stará o děti a domácnost. S problémem zadluženosti nyní paní X. X. pomáhá terénní sociální pracovnice, protože paní X. X. by sama problém řešit neuměla, neorientuje se v tom. Nyní doufá, že se jí s pomocí pracovnice podaří domluvit splátkový kalendář. Také si za její pomoci doplňuje finanční gramotnost. Respondentka se domnívá, že už ví, na co si dát v budoucnu pozor, kdyby opět uzavírala smlouvu o poskytnutí úvěru. „Zatím se ještě nic nepovedlo, vše trvá velmi dlouho, ale není to kvůli tomu, že bychom dělali nějaké chyby.“ [K průběhu spolupráce s teréní sociální pracovnicí.] Respondetka přiznává, že kdyby neměla u sebe někoho, kdo rozumí smlouvám a dopisům, které jí chodí, tak by nevěděla co má dělat a nejspíš by to neřešila. Interpretace: U paní X. X. došlo v mezidobí k navázání spolupráce s terénní sociální pracovnicí, takže se rozdíl mezi ní a podpořeným respondentem stírá. Navázanou pomoc si pochvaluje, i když se jí nelíbí, že vše trvá tak dlouho. Významným přínosem je nejen práce na zvládání zadluženosti, ale také lepší orientace paní X. X. v oblasti hospodaření s penězi a uzavírání smluv. Spolupráci je tedy možné vnímat nejen jako řešení akutního problému, ale také jako prevenci dalších problémů v budoucnu. 2.13.5 Srovnání mezi prvním a druhým výzkumným šetřením Hlavní dopady projektů u této cílové skupiny lze identifikovat v řešení dluhů, situace s bydlením či v pomoci s komunikaci s úřady. Dlouhodbé působení TSP má tak často spíše stabilizační charakter, jak dokresluje např. případová studie 1.

107

2.14 Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku 2.14.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem 15 primárních respondentů, 12 podpořených a 3 nepodpoření z projektů OP LZZ, se všemi respondenty byly realizovány rozhovory. Do vzorku spadá dalších 42 respondentů z jiných PCS, se kterými byl realizován rozhovor, a respondenti ze dvou FS (s CS uchazeči o zaměstnání na ÚP). Celkem bylo analyzováno 57 rozhovorů.


Mezi respondenty, se kterými byl realizován rozhovor, byli pouze čtyři muži a zbytek ženy. 19 respondentů má ukončenou ZŠ, 15 respondentů SŠ bez maturity, 16 respondentů SŠ s maturitou, 7 respondentů VŠ.


Do vzorku spadají respondenti z CS rodiče vracející se na trh práce po RD (celkem 20). Respondenti zároveň spadali do následujících CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP (18), dlouhodobě nezaměstnaní (16), zaměstnanci – v dělnických profesích (9) a v kvalifikovaných profesích (6), Romové (19), samoživitelky (12), osoby se ZP (8, 7 z nich pobírá invalidní důchod), lidé ve věku nad 50 let (4), mladí lidé ve věku 15 až 25 let (4), osoby propuštěné z vězení (2), oběti násilí (2), osoby závislé na návykových látkách (1), imigranti (2), pedagogičtí asistenti (2). 12 respondentů je na RD, jedna respondentka pobírá starobní důchod, dva respondenti studují. 19 respondentů je zadlužených, 3 respondenti přiznávají práci na černo.


Míra zapojení respondentů do projektů z OP LZZ byla různá (viz aktivity projektů). Ve většině případů ji lze hodnotit jako intenzivní a dlouhodobou, v případě aktivity výjezdního pobytu pro rodiče s dětmi s postižením se jednalo o několikadenní pobyt. Celkem 12 respondentů nebylo do projektů OP LZZ zapojeno vůbec.

REGION


108


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

8 podpoření 11 SR



3 nepodpoření


2012 0 0 0 0 12 0 3 0

15 CELKEM

2.14.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření Významnou změnou u podpořených respondentů byl zejména sociální a psychologický dopad účasti v projektech, který se ukázal pro řadu respondentů jako naprosto zásadní. V cílové skupině lze sledovat určité posuny mezi jednotlivými CS. Celkem pět podpořených respondentů spadající do CS pečujících si za sledované období našlo práci (tzn., v roce 2011 ještě nebyli zaměstnanci, v roce 2012 už ano), dva respondenti ve sledovaném období přestali být dlouhodobě nezaměstnaní. Pět respondentů bylo naopak zaměstnanci pouze v roce 2011 (a přešli do jiných CS – uchazeči o zaměstnání na ÚP nebo rodičovská dovolená atd.). Tyto údaje podrobně popisuje následující tabulka, podrobné informace o posunu respondentů v CS jsou uvedeny v příloze 5. Tabulka 8: CS Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny pečující (ze všech CS, tedy nejen z PCS pečující), tj. uvádí údaje o situaci 46 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS pečující spadající do jiných CS pouze v roce 2011 (už ne v roce 2012)

Respondenti z CS pečující spadající do jiných CS pouze v roce 2012

Respondenti z CS pečující spadající do jiných CS v obou letech

Zaměstnanci celkem

5

5

4


9

4

11


2

0

12

Uvedené údaje je nutné vnímat v kontextu cílů jednotlivých sledovaných projektů, které nebyly v řadě případů zaměřeny na návrat jedince na trh práce, ale na širší aspekty a problémy.

109

2.14.2.1 Problémy cílové skupiny Problémy CS, které byly identifikovány jak v první, tak ve druhé vlně kvalitativního šetření, jsou velmi různorodé a odvíjí se od specifické situace respondentů. Nejčastěji zmiňovanými problémy je psychická náročnost péče a riziko syndromu vyhoření, sociální izolace pečujících, nedostatek informací (ohledně dávek, služeb atd.) a obtížná komunikace s úřady, nedostatek odlehčovacích služeb pro pečující, malá nabídka služeb pro děti, seniory atd., nedostatek financí (a příp. nutnost shánět finanční prostředky na speciální pomůcky) a stigmatizace příjemců dávek. Jsem s dítětem doma a snažíme se o něj pečovat, co má matka jiného dělat? A když si zažádám o peníze, tak se na mě dívají jako kdybych byla parazit. (Respondent č. 60, rozhovr, Praha, projekt z PO 3) Nejvíc hází klacky pod nohy člověku ten stát a to tím, že ta jeho práce není finančně doceněna. Ve škole platíme navíc osobní asistenci. Snížli nyní příspěvek na mobilitu na 400,- a to bez rozdílu, jak to dítě je postižené, a se synem nemůžete cestovat MHD, i když jste v Praze, takže jezdím autem, takže měsíčně projezdímě kolem 3000,-, dále platíme čočky, implantát, takže když to sečtete je to nula od nuly. A ten čas, co mu věnuju už je zadarmo, takže ty finance tam jsou na prvním místě nehledě na to, když mu potřebujete dopřát nějakou novou pomůcku. V loni jsme dopláceli na vozík 25 000,-. (Respondent č. 61, rozhovr, Praha, projekt z PO 3) Cílová skupina osob pečujících o závislé děti do 15 let se potýká s podobnými problémy jako CS rodiče vracející se na trh práce po RD – nedostatek služeb pro děti (u CS pečující jde ale také o nedostatek služeb pro seniory a osoby s postižením), nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků, jež by umožňovaly skloubení pracovního a rodinného života, diskriminace ze strany zaměstnavatelů. Část cílové skupiny řeší rovněž problémy s bydlením a problémy s dluhy. U respondentů pečujících o jiného člena rodiny (nejčastěji rodiče) se ukazují jako klíčové problémy zejména sociální izolace pečujících, nedostatek odlehčujících služeb a malé množství služeb péče o seniory (např. denní stacionáře), dále se zde negativně projevuje i nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků. 2.14.2.2 Dopady projektů Typy projektů z OP LZZ pro tuto cílovou skupinu byly různorodé, jednalo se o výjezdní pobytu rodičů s dětmi s postižením, vzdělávací kurzy, o školení a o rekvalifikace a o terénní sociální služby (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, řešení problémů s dluhy). Projekt zahrnující výjezdní pobyt rodičů s dětmi s postižením byl hodnocen ze strany respondentů velmi kladně a jako jednoznačně přínosný a potřebný pro CS. Hlavní dopadem byla podle respondentů psychická podpora, možnost načerpat nové síly a „odpočinout si“.

110

Tento přínos je nutné vnímat v kontextu rodičů, kteří pečují o své dítě neustále, jsou sociálně izolováni a reálně nemají možnost oddechu. Respondenti díky setkání s lidmi v podobné situaci měli také možnost zjistit, že ve svých problémech nejsou sami. Respondenti velmi oceňovali možnost sdílet a předávat si podstatné informace a vlastní zkušenosti. Byla jsem naprosto spokojená. Je to skvělé že se o vás někdo stará, že ví o vašich problémech a snaží se vám s nimi pomoc. (Respondent č. 60, rozhovor, Praha, projekt z PO 3) Klíčové to bylo pro manžela, protože viděl, že nejenom my máme Elišku, do lázní s ní jezdím já, já to vidím. Tak od té doby to bere jinak. (Respondent č. 62, rozhovor, Praha, projekt z PO 3) Člověk si tam uvědomil, aby udržoval tu svou duševní hygienu, to svoje duševní zdraví. Myslím, že si to hlavně uvědomili i ty mladší maminy, že je zapotřebí někdy vypnout. (…) Člověk si tam uvědomil sám sebe a vlastně si řekl, že chce vypít to kafe – dejme tomu – a těch 5 minut, když tam dítě huláká, že to není zase takový problém. (Respondent č. 61, rozhovor, Praha, projekt z PO 3) Respondenti účastnící se projektů zaměřených na rekvalifikace a vzdělávací kurzy oceňovali zejména sociální přínos své účasti v kurzech, díky čemuž se dostali ze sociální izolace, což mělo kladný efekt i na jejich osobní život a psychiku. Tento názor ilustruje následující citace. Posunulo mě to v rámci sociální izolace, kdy jsem většinu času trávila s dětmi, z odstupu vidím, že v té době mi to velmi pomohlo. (Respondent č. 63, rozhovr, Střední Čechy, projekt z PO 2) Projekty zaměřené na terénní sociální práci s klienty věnující se rodinám v krizi a zahrnující rozličné aktivity (poradenství ohledně problémů s bydlením a dluhy, záškoláctví dětí, výchovné problémy atd.) hodnotí respondenti jako jednoznačně přínosné. Respondenti vnímají pomoc ze strany TSP jako potřebnou a nutnou, bez které by se při řešení svých problémů neobešli. Ačkoli u řady respondentů nelze sledovat objektivní vyřešení či zlepšení situace, řada respondentů oceňuje, že se jejich problémy někdo zabývá a pomáhá jim je řešit. 2.14.2.3 Srovnání s nepodpořenými Potvrzují se závěry prezentované ve 3. průběžné zprávě, že největší rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými z projektů z OP LZZ je zejména přístup k celkové životní situaci a míra hodnocení kritičnosti situace. Situaci nepodpořených respondentů (v případě, že nejsou zasaženi jinou formou intervence) lze hodnotit jako do budoucna rizikovější zejména z důvodu vysoké psychické náročnosti.

111

2.14.3 Dílčí doporučení27  Podpora služeb péče o děti, o seniory a závislé osoby se zdravotním postižením.  Podpora flexibilních a zkrácených pracovních úvazků, podpora flexibility s ohledem na místo výkonu práce (částečné vykonávání práce z domova). Cílem však nemá být pokračující izolace pečujících v domácnosti i v době výkonu práce, proto se zpravidla se osvědčuje model částečné práce z domova, než veškeré práce z domova. Podpora sdílených úvazků.  Cílená psychologická podpora pečujících osob jako prevence syndromu vyhoření (jak dlouhodobá, tak prostřednictvím jednorázových aktivit – např. několikadenní pobyt rodin s dětmi s postižením, kde je zajištěn speciální program pro rodiče a hlídání dětí).  Podpora doprovodných aktivit projektů (zejména zajištění hlídání dětí se specifickými potřebami).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (např. osobní konzultace, poradenství, psychologická podpora). 2.14.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (46 let, dokončené ZŠ vzdělání): v době prvního rozhovoru na rodičovské dovolené s dcerou, od léta 2011 navíc v pěstounské péči tři vnoučata; plně vytížena prací v domácnosti, ale tvrdí, že by ráda pracovala. V minulosti pracovala jako dělnice v továrně a jako pomocná síla v supermarketu. Největším problémem jsou dluhy. Cílem projektu OP LZZ, do kterého se zapojila, bylo především pomoci při řešení tíživé finanční situace a zadluženosti. Významným problémem paní X. X. je nízká finanční gramotnost. Aktivity terénních sociálních pracovníků byly zaměřeny na pomoc v komunikaci s úřady, se soudy a s exekutorem. Skutečnost, že se paní X. X. stará o svou dceru a zároveň o svá tři vnoučata, limituje její možnosti jak v pracovním uplatnění, tak např. v dojíždění na úřady atd. Jako velké pozitivum tedy hodnotila to, že terénní sociální pracovník ji navštěvoval přímo doma. Paní X. X. oceňovala zejména skutečnost, že se díky pomoci sociálních pracovníků podařilo začít řešit její situaci, i když v době konání rozhovoru ještě nebylo jasné, jak celá věc dopadne. Hodnocení v rámci druhé vlny: U paní X. X. ještě trvá rodičovská dovolená, pěstounská péče o vnoučata také pokračuje. Paní X. X. přemítá, jestli by se měla po skončení rodičovské 27


112

dovolené vrátit do práce, nebo se spokojit s dávkami. V práci ji ale chtějí zpátky, byli s ní spokojeni. Libuje si, že se díky projektu podařilo dostat pod kontrolu situaci s dluhy (pomoc s dokumentací a sestavováním plánu oddlužení): „No teď jenom ty splátky na to oddlužení, abychom vyřešili. Ale jinak je to klid teď, žádný exekutoři, to předtim člověk nevěděl, kdo vám zaklepe na dveře! (…) [na dotaz, zda projekt splnil očekávání:] No určitě! To bysme sami nezvládli a na právníka bysme neměli!“ Také celkově je spokojená, jen se obává, že se budou muset stěhovat, protože dům nesplňuje hygienické normy a má být zbourán. Vyjadřuje i obavu, aby nepřišla o děti. Interpretace: Příklad této respondentky je specifický, neboť výrazným problémem, se kterým se potýká je zejména zadlužnost. V případě paní X. X. došlo díky projektu očividně k velkému pokroku při řešení zadluženosti. Dluhy sice ještě nejsou splaceny, to je běh na dlouhou trať, ale život rodiny se změnil k lepšímu – nemusí se obávat exekutorů, pokud budou platit dluhy podle rozpisu. Paní X. X. má dnes vyhlídku na splacení dluhů a říká, že je spokojená. Případová studie je specifická, neboť dopady projektu lze spatřovat zejména ve zlepšení samotné situace respondentky (pomoc s dluhy), nikoli ale v sociálních dopadech projektů, které jsou typické pro řadu projektů zaměřených na CS pečujících. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (26 let, ukonečené ZŠ vzdělání) žije s manželem a dvěma dětmi, již rok evidována na ÚP. V minulosti pracovala jako dělnice v továrně v místě svého bydliště, v době první vlny hledá práci. Ani manžel paní X. X. nemá stálé zaměstnání, rodina je tedy nucena se zadlužovat, aby mohla platit základní výdaje. Paní X. X. si uvědomuje, že do budoucna by tato skutečnost mohla bý problémem, zvláště pokud se jí nepodaří nalézt rychle zaměstnání. Hodnocení v rámci druhé vlny: Jak paní X. X., tak její manžel jsou nadále bez práce. Paní X. X. od prvního rozhovru akorát několik měsíců uklízela. Současnou situaci považuje respondetka za mnohem horší než před rokem. Tíživou finanční situaci musí často řešit půjčkami. Situaci na trhu práce vnímá paní X. X. negativně – práce je málo a navíc její mladší dcera vyžaduje zvýšenou péči kvůli zdravotnímu stavu. Respondetka také začala pracovat s terénním pracovníkem, který jí pomáhá s hledáním práce a nácvikem dovedností pro jednání s potenciálním zaměstnavatelem. Právě díky této spoulupráci také získala práci jako uklízečka, která na danou dobu zlepšila rodinnou finanční situaci. Interpretace: Paní X. X. představuje příklad velmi komplikované situace, kdy dochází ke kumulaci řady rizikových faktorů – nízké vzdělání, nutnost péče o děti, dlouhodobá nezaměstnanost. Situace paní X. X. by vyžadovala komplexní a dlouhodobou pomoc. 2.14.5 Srovnání mezi prvním a druhým výzkumným šetřením Osoby v této cílové skupině často oceňují psychickou pomoc, kterou jim projekty poskytují, především si díky projektům uvědomují, že v dané situaci nejsou samy. To lze považovat za

113

jeden z hlavních dopadů projektů jak v první, tak ve druhé vlně. Další úspěchy lze ilustrovat např. případovou studií 1, kde se díky projektu podařilo dostat pod kontrolu situaci s dluhy.

114

2.15 Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce 2.15.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem 4 primární respondentky 3 respondentky podpořené z OP LZZ, 1 nepodpořená respondentka Do CS ale spadalo dalších 26 respondentů z jiných PCS, se kterými byly dělány rozhovory, a 11 respondentek, které se účastnily dvou FS. Dohromady tedy bylo analyzováno 30 rozhovorů a 2 FS.


Rozhovory byly realizovány s celkem 29 ženami a jedním mužem (9 mělo ZŠ, 8 respondentů mělo SOU bez maturity, 7 SŠ s maturitou a 6 VŠ). Ve fokusních skupinách byly všichni respondenti ženy.


Cílová skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce zároveň spadá do cílové skupiny pečujících o osobu blízkou nebo závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku. Respondentky, se kterými byly realizovány rozhovory, zároveň spadají do CS: uchazeči o zaměstnání na ÚP (8), dlouhodobě nezaměstnaní (4), 3 respondentky pracují v dělnických profesích a 4 jako kvalifikovaní pracovníci, 11 respondentů je na RD. Dvě respondentky spadají do CS začínající podnikatelky. Šest respondentů jsou Romové. Tři respondentky spadají do věkové skupiny 15 až 25 let. Tři respondentky zároveň patří do CS osoby se ZP (dvě pobírají invalidní důchod). Sedm respondentů jsou samoživitelé. Jedna respondentka je zároveň imigrantka, jeden respondent osoba opouštějící vězení. Sedm respondentů má problémy se zadlužením.


Míra zapojení respondentů do aktivit projektů byla téměř ve všech případech vysoká, respondenti se účastnili aktivit projektů dlouhodobě a pravidelně. Pět respondentek nebylo podpořeno z OP LZZ vůbec.

REGION

Střední Čechy, Severovýchod, Jihozápad, Severozápad, Praha, Střední Morava

115


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

4 podpoření 5 SR

3 podpoření 4 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

5 CELKEM

4 CELKEM


2012 0 0 0 0 3 0 1 0

2.15.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření Nejvýznamnější změny, které lze pozorovat u všech respondentů, kteří se účastnili projektů z OP LZZ, jsou jednak v samotném nalezení zaměstnání, dále v sociální a psychologické rovině, neboť řada respondentů měla díky projektům možnost vystoupit ze sociální izolace, kterou rodičovská dovolená (a následná péče o děti) často přináší. Změna je patrná u 7 respondentů, kteří byli v roce 2011 uchazeči o zaměstnání na ÚP a v roce 2012 už nikoli (tři z nich se stali zaměstnanci). Dva respondenti přestali být dlouhodobě nezaměstnaní. Údaje o posunu respondentů z CS poskytuje následující tabulka, podrobné údaje jsou uvedeny v příloze 5. Tabulka 9: CS Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce (podpoření) - tabulka shrnuje informace za všechny rodiče po RD (ze všech CS, tedy nejen z PCS rodiče vracející se na trh práce po RD), tj. uvádí údaje o situaci 25 osob (se kterými byl realizován rozhovor). První sloupec uvádí, kolik z nich bylo v dané CS (uvedena v řádku) pouze v roce 2011 (nikoli už v roce 2012), druhý sloupec uvádí, kolik jich bylo pouze v roce 2012 (nikoli v roce 2011) a třetí sloupec, kolik jich bylo v CS v obou letech.

Cílová skupina

Respondenti z CS Respondenti z CS Respondenti z CS rodiče po RD rodiče po RD rodiče po RD spadající do jiných CS spadající do jiných CS spadající do jiných CS pouze v roce 2011 pouze v roce 2012 v obou letech (už ne v roce 2012)

Zaměstnanci celkem

3

3

2


7

3

4


2

Nikdo

3

Rodičovská dovolená

3

3

6

2.15.2.1 Problémy cílové skupiny Jak se ukázalo i v první vlně výzkumného šetření, klíčovým problémem pro CS je slaďování rodičovství a pracovního života. Příčinou je zejména nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků a nedostačující počet zařízení péče o děti, což významně komplikuje reálné možnosti

116

CS nalézt si zaměstnání. Řada respondentek rovněž potvrzuje, že se setkalo s diskriminací na trhu práce z důvodu rodičovství. To vůbec nevím, jestli se dá vůbec řešit, taková ta diskriminace na trhu práce, která jako je. Spíše jsem se tam bavili o tom, jak kulantně říct, že máme děti nebo jestli to vůbec říkat. (Respondent č. 10, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Řada respondentů zmiňuje i finanční problémy, jejichž důsledkem může být zadluženost části CS či problémy s bydlením. Tyto problémy se stávají ještě palčivější, pokud se jedná o CS samoživitelek, příp. samoživitelů. Často zmiňovaným problémem je i značná psychická zátěž a psychické problémy způsobené často izolací rodiče, který je delší čas mimo pracovní trh, s tím souvisí i nízká sebedůvěra některých respondentů. 2.15.2.2 Dopady projektů Projekty, do kterých se respondentky zapojily, byly ve většině případů zaměřeny na vzdělávání, na pracovní poradenství a na rekvalifikace. Část respondentů byla zapojena v projektech zaměřených na TSP, jenž měla za cíl řešení komplexně situaci respondentů, ale nikoli pouze jejich návrat na trh práce. Za sledované období si zaměstnání z CS rodiče vracející se na trh práce po RD našli celkem tři respondenti. Část respondentů je v současné době na RD, není proto u nich relevantní hodnotit, zda si ne/našli zaměstnání. Jako významný dopad projektů z OP LZZ bylo respondenty hodnoceno zejména získání pracovního rytmu a programu po zapojení se do projektu a navázání nových sociálních kontaktů. Řada respondentů rovněž pozitivně hodnotí skutečnost, že díky absolvování projektu získali větší sebedůvěru. No určitě jakoby nějaký vnímání okolního světa, že člověk byl opravdu zavřenej s dítětem doma a když přijdete do toho kolektivu a ono to na začátku bylo na čtyři hodiny, takže jste si pomaličku jakoby zvykla, jaký by to bylo opravdu ten celý den nebýt doma a že i bez vás to jakoby jde. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Bylo to takové to nastartování. Překvapila mě profesní diagnostika, protože jsem si myslela, že moje výsledky budou mnohem, mnohem horší. Byla jsem mile překvapena, že v člověku ty informace zůstávají a že si toho mnoho pamatuji. Dále pocit zvýšeného sebevědomí, noví lidé, nové prostředí. (Respondent č. 64, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3)

117

Pozitivně byl hodnocen fakt, že je možné v rámci projektů uplatňovat individuální přístup ke klientům (ve srovnání se službami ÚP). Rovněž se potvrdil poznatek získaný už v první vlně šetření, že v důsledku zapojení rodiče (resp. téměř ve všech případech matky) do projektu dochází v rodině a v domácnosti i k přeorganizování péče o děti a větší pomoc v hlídání dětí ze strany manžela či širší rodiny. 2.15.2.3 Srovnání s nepodpořenými Rozdíly mezi respondenty podpořenými a nepodpořenými z projektů OP LZZ lze pozorovat zejména v samotných výpovědích respondentů, nikoli v objektivních skutečnostech, zda si respondent našel či nenašel zaměstnání, srovnání je navíc komplikováno skutečností, že respondenti nepodpoření z OP LZZ většinou absolvovali jinou formu podpory, v případě její absence lze ale předpokládat zhoršující se vývoj. V osobní rovině respondenti zapojení do projektů získali díky projektu nový program i náplň času, tím byla zmírněna jejich sociální izolace, v jejich domácnosti často také došlo k přerozdělení péče o děti atd., tento efekt není u nepodpořených respondentů tolik patrný. 2.15.3 Dílčí doporučení28  Podpora služeb péče o děti.  Podpora flexibilních a zkrácených pracovních úvazků, podpora flexibility s ohledem na místo výkonu práce (částečné vykonávání práce z domova). Cílem však nemá být pokračující izolace pečujících v domácnosti i v době výkonu práce, proto se zpravidla se osvědčuje model částečné práce z domova, než veškeré práce z domova. Podpora sdílených úvazků.  Podpora doprovodných aktivit projektů, hlídání dětí jako jedna z aktivit projektu (v době, kdy se rodiče účastní kurzů nabízet bezplatné hlídání dětí).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (např. osobní konzultace). 2.15.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (36 let): vyučená v oboru kuchařka-číšnice, v minulosti pracovala jako číšnice a prodavačka, má tři děti (3, 11, 15 let). Od 31. 1. 2011, kdy jí skončila rodičovská dovolená, byla do září 2011 registrována na ÚP. Kvůli zdravotním problémům a péči o děti se nechtěla vrátit ke svému původnímu zaměstnání. V projektu nejdříve absolvovala základní motivační kurz, dále rekvalifikační kurz Pracovník v sociálních službách, kurz němčiny a kurz základů obsluhy PC. Od září 2011 pracuje 28


118

v návaznosti na projekt na částečný úvazek jako asistentka pedagoga v mateřské škole, kde se stará o těžce zdravotně postiženou dívku. Do práce denně dojíždí 20 km. Paní X. X. vydělává 5 500 Kč hrubého měsíčně (ráda by vydělávala více), dalším jejím příjmem jsou alimenty na děti a příjmy z manželova zaměstnání. Zvažovala dodělání si maturity, ale má strach, že by selhala. Hlavní změna byla v tom, že opravdu získala novou práci. Navíc se jí splnil sen, že mohla skutečně pracovat s dětmi, a získala místo v mateřské škole. Projekt hodnotí velmi kladně. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pracuje pořád jako asistentka pedagoga v mateřské škole za stejných podmínek (4 hodiny denně), ale teď už nemusí dojíždět. Od absolvování projektu z OP LZZ neprošla žádným dalším kurzem. Protože se bude rozvádět, chtěla by si ke svému zaměstnání najít jěště nějakou brigádu. Do maturity se jí nechce. „Možná bych potřebovala někoho, kdo by mě do toho kopal, ale sama do toho určitě nepůjdu, na to jsem srab.“ Za problémy své životní situace vedle chybějící maturity považuje, že zůstane sama na tři děti a navíc má zdravotní problémy. Projektu je vděčná, že jí pomohl najít práci která ji baví a naplňuje, ale jistotu stálého zaměstnání určitě nemá a ani neočekává, protože jako asistentka pedagoga nikdy nebude mít práci na dobu neurčitou. Se svou situací na trhu práce je vcelku spokojená, horší je to v osobním životě. Interpretace: Také po roce hodnotí paní X. X. svoji pracovní situaci pozitivně. Pomohlo by jí sice, kdyby byla lépe placena, ale je především ráda, že si díky projektu nalezla práci na zkrácený úvazek, kterou může skloubit s péčí o tři děti a svým zdravotním stavem. Navíc práci v oblasti, kde chtěla dělat. Účast paní X. X. v projektu je možné označit za úspěch. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (24 let, SŠ s výučním listem) má tři malé děti. V době konání prvního rozhovoru byla na rodičovské dovolené, ta jí ale za čtyři měsíce měla skončit, hledá proto zaměstnání. Před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala v továrně jako dělnice, toto pracovní místo ale už není volné. Pracovat v její původní profesi kadeřnice je podle paní X. X. problematické, protože pro zaměstnavatele není jako matka malých dětí příliš atraktivním uchazečem, navíc má velmi omezenou praxi. Samostatné podnikání v oboru nezvažuje kvůli finančním nákladům, které jsou se startem podnikání spojené. Za největší překážky paní X. X. označuje fakt, že má malé děti. Ráda by pracovala na snížený úvazek, aby mohla skoubit pracovní život s péčí o děti. V minulosti respondentka využívala služeb Úřadu práce a agentur práce. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. získala práci na částečný úvazek v kosmetickém salónu. Má uzavřenou smlouvu na dobu určitou, ale v tuto chvíli stálý příjem. Prošla kursem na modelování gelových nehtů. Respondetka se domnívá, že je teď díky kombinaci výučního listu a komsetického kurzu pro potenciálního zaměstnavatele celkem zajímavá. Paní X. X. je

119

nyní spokojená, protože rodina má dva stálé příjmy, takže jsou schopni včas platit nájem. Navíc si přivydělává mezi přáteli. „To co jsem vždy chtěl dělat teď dělám, navíc mi vyšel i ten částečný úvazek, takže panuje spokojenost.“ Paní X. X. se nejvíce obává neproudložení pracovní smlouvy, kterou má uzavřenou do konce kalendářního roku. Zvažuje absolvování dalšího kosmetického kurzu, aby zvýšila svoji atraktivitu na trhu práce. Interpretace: Paní X. X. se i bez zapojení do projektu podařilo najít práci, která odpovídá jejím představám. Celkové pozitivní hodnocení životní situace je možné přičítat zaměstnání jako takovému, které opět potvrzuje svoji roli nejen v zajištění potřebných financí, ale také ve zvýšení sebevědomí.

120

2.16 Samoživitelky, samoživitelé 2.16.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem 3 primární respondentky, dvě podpořené a jedna nepodpořená z OP LZZ Do CS ale spadalo dalších sedm respondentů z jiných PCS, se kterými byl realizován rozhovor (čtyři podpoření respondenti a tři nepodpoření z projektů OP LZZ). Zároveň dvě respondentky z CS samoživitelky byly respondentkami dvou FS (CS uchazeči o

zaměstnání na ÚP). Celkem bylo analyzováno 10 rozhovorů a 2 FS. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ

Ve vzorku respondentů, se kterými byl realizován rozhovor, bylo devět žen a jeden muž. Sedm respondentů mělo SOU, tři respondenti ZŠ. Respondentky FS byly obě ženy.


Všichni respondenti, kteří patří do CS samoživitelky, zároveň spadají i do CS pečující. Tři respondenti jsou v současné době na RD, další tři lze označit jako rodiče vracející se na trh práce po RD. Ve vzorku je celkem šest uchazečů o zaměstnání na ÚP, z čehož čtyři jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Tři respondentky pracují v dělnických profesích, jeden respondent pracuje na černo. Šest respondentů ve vzorku jsou Romové. Tři respondenti spadají do CS osoby se ZP, dva z nich pobírají invalidní důchod. Jeden respondent spadá do CS osoby propuštěné z vězení, jedna do CS oběti násilí. Jedna respondentka je ve věkové skupině nad 50 let, jedna ve věku 15 – 25 let.


Respondenti byli do projektů z OP LZZ zapojeni ve většině případů dlouhodobě a intenzivně. Čtyři respondentky nebyly z projektů OP LZZ podpořeny vůbec.

REGION

Severozápad, Střední Morava, Střední Čechy, Praha, Severovýchod


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

5 podpoření

2 podpoření

6 SR


1 nepodpoření

6 CELKEM

3 CELKEM

121


2012 0 0 0 0 2 0 1 0

2.16.2 Změny od první vlny kvalitativního šetření I u cílové skupiny samoživitelů/ek se ukazují jako klíčová změna zejména řešení návazných problémů (problémy s bydlením, zadlužeností), což podpořené respondentky jednoznačně oceňují. Jako klíčový se zde ukazuje i sociální a psychologický efekt projektů a fakt, že se díky nim řada respondentů dostala ze sociální izolace. 2.16.2.1 Problémy cílové skupiny Problémy cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů zůstávají stále stejné – finanční nouze, těžkosti s hledáním práce, které jsou způsobené jednak nedostatečnou nabídkou zkrácených nebo flexibilních úvazků, nedostatečnou nabídkou služeb péče o děti, dále často i omezenou mobilitou samoživitelek a samoživitelů. V důsledku toho se objevují problémy se zajištěním bydlení a zadluženost. Situaci u některých respondentů/ek ještě komplikuje vnímaná diskriminace kvůli etnickému původu a zdravotní problémy. Asi jsem omezená synem, nemůžu si hledat práci daleko od bydliště a na směny. (Respondent č. 65, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dluhy jsme vyřešila tak, že jsme si půjčila peníze v rodině. Čekám, jesti mi dají nějakou rekvalifikci, teď když jsem zaevidovaná, zatím mi nic nenabídli. Možná si někdo myslí, že nechci pracovat, ale já o práci stojím, ale nikde mě nechtějí vzít. (Respondent č. 65, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Velmi ráda bych pracovala v kanceláři, na jakékoliv práci. To by mě bavilo. Nebo prostě jakoukoliv práci, skutečně cokoliv. (Respondent č. 66, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Starosti o děti přitom neznamená jen zvýšené požadavky na flexibilitu pracovní doby, ale také znesnadňují možnosti vzdělávání samoživitelů a samoživitelek. Problémem je to, že nemám maturitu. Mám sice zkušenosti v administrativě, ale nemám maturitu. Přemýšlela jsem, že bych si jí dodělala, ale s dvěma dětmi je to obtížné. (Respondent č. 67, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 2) 2.16.2.2 Dopady projektů Respondenti/ky se účastnili rozmanitých projektů od rekvalifikačních kurzů v oblasti počítačů a účetnictví až po pracovní poradenství a pomoc při zvládání dluhů. Hodnocení projektů je i po roce převážně pozitivní. Účastníci projektů oceňují bezplatnost projektů, nabytou samostatnost i denní režim, který museli kvůli projektu zpravidelnit. Některé překvapilo, že projekty tohoto typu vůbec existují. Shodují se na tom, že bez zapojení do projektu by se jim dařilo ještě hůř. Cílem projektů koneckonců není jen pomoct

122

lidem nalézt práci, ale také je uchránit před spirálou dluhů, ztrátou ubytování z důvodu neplacení nájemného apod. Byla to změna, že má člověk zase nějaký program. Změna k lepšímu. Bylo to vidět i na těch ženských, že jsou rády, že se někam dostanou. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Měla jsem pravidelný režim, naučila jsem se pravidelně sledovat nabídky práce. Nekašlat na to. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Já myslel, že se za to platí [za poradenství], překvapilo mě, že se za to neplatí. Víc se teď orientuju, už bych si věděl víc rady, trochu. (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Asi bych na tom byla hůř. Víc si půjčovala peníze a bůh ví co ještě. A to by byl ten začarovanej kruh. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Naučila jsem se řešit své věci, monohem rychleji a také si umím sama pomoci. (Respondent č. 66, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) S odstupem roku se ale u některých jedinců objevuje také skepse a rozčarování. To se týká především těch, kteří díky projektu nedokázali vyřešit své problémy, nejčastěji nalézt vhodnou práci. Ze začátku jsem měla novou energii, ale teď se cítím už zoufalá. Je to tím, že stále nemám práci. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Musela jsem se odstěhovat, skončila mi nájemní smlouva a dům převzal nový majitel. Nyní bydlím v azylovém centru pro svobodné rodiče s dětmi, kde budu max. 1 rok, potom nevím jak to bude dál. (Respondent č. 66, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) V cílové skupině samoživitelek a samoživitelů nejsou jen svobodné matky, ale také vdovy a vdovci. Ti se mohou po smrti partnera ocitnout v situaci tíživé nejen psychicky a emocionálně, ale také finančně, protože nějakou dobu trvá, než se zorientují a zažádají o vdovský a sirotčí důchod, případně mateřskou, a než vyřídí dědictví. Také v tomto ohledu projekty pomáhaly a úspěšně alespoň trochu zlehčovaly situaci postižených. Že to šlo všechno rychle a že jsem v tom nebyl sám, že se mi ulevilo. [Reakce na pomoc při komunikaci s úřady po smrti manželky] (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3)

123

2.16.2.3 Srovnání s nepodpořenými Srovnání situace podpořených a nepodpořených respondentů je poněkud komplikované, protože jejich výchozí situace nebyla v řadě aspektů totožná, navíc u nepodpořených respondentů dochází často k jiné intervenci, než jsou projekty z OP LZZ. Stejně jako u ostatních skupin i u nepodpořených samoživitelek by se dalo v případě absence jiné intervence předpokládat podstatné zhoršení celkové situace. 2.16.3 Dílčí doporučení29  Podpora služeb péče o děti.  Podpora flexibilních a zkrácených pracovních úvazků, podpora flexibility s ohledem na místo výkonu práce (částečné vykonávání práce z domova). Cílem však nemá být pokračující izolace pečujících v domácnosti i v době výkonu práce, proto se zpravidla se osvědčuje model částečné práce z domova, než veškeré práce z domova.  Podpora doprovodných aktivit projektů, hlídání dětí jako jedna z aktivit projektu (v době, kdy se rodiče účastní kurzů nabízet bezplatné hlídání dětí).  Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (např. osobní konzultace).  Proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, vystavení živnostenského listu). 2.16.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (36 let, SŠ s nástavbou bez maturity): v době prvního rozhovoru na rodičovské dovolené, dvě děti (3 a 17 let), v invalidním důchodu. Jejími příjmy jsou rodičovský příspěvek a invalidní důchod. V minulosti pracovala v administrativě. Jejími nevýhodami jsou nutnost péče o dvě děti (samoživitelka) a chybějící maturitu. Velkým problémem je podle ní zejména zajištění hlídání dítěte a omezené možnosti umístit dítě do školky. V lednu 2012 skončí paní X. X. rodičovská dovolená. V rámci projektu absolvovala kurzy zaměřené na základy PC a účetnictví. Dále využívala pracovní poradenství. Organizaci, která projekt realizuje, zná již dlouho, už v minulosti využívala jejích služeb. Původně se o ní dozvěděla od své kamarádky. Na projektu oceňuje zejména individuální přístup (na rozdíl od Úřadu práce) a bezplatné hlídání dětí. Paní X. X. doporučila účast v kurzech několika svým kamarádkám, ovšem ne všechny se do kurzu mohly zapojit, neboť poptávka po nich zdaleka převažuje možnou nabídku. Díky kurzu si paní X. X. rozšířila vzdělání a zlepšila svoji uplatnitelnost na trhu práce. Jako další významný 29


124

dopad hodnotí i to, že se jí díky kurzu zvýšilo sebevědomí a celkově si víc věří. V době konání rozhovoru paní X. X. měla nalezenou práci (zatím před podpisem pracovní smlouvy). Hodnocení v rámci druhé vlny: V mezidobí došlo u paní X. X. opravdu k podepsání pracovní smlouvy, pracuje v administrativě na „částečně hrazené pozici“. V prací je spokojená, pozici měnit nechce. Stále považuje za svoji nevýhodu chybějící maturitu, ale i dnes se jí její dodělání jeví jako obtížné. Absolvovaný projekt hodnotí i s ročním odstupem velmi kladně: „Z mého pohledu (…) se vše povedlo. Zaměstnanci byli velice precizní, mělo to úroveň. Já jsem byla spokojená.(…) Konkrétně [organizátoři projektu] by zasloužili hvězdičku, je to poctivě odvedená práce o pravdu s velkým nasazením.“ Oceňuje, že projekt měl přesah od pouhé výuky k opravdovému zájmu lektorů o účastníky. Změny, které v rámci projektu nastaly, hodnotí jako pozitivní v první řadě proto, že si našla práci. Projevuje také zájem dále se vzdělávat, zajímaly by ji pokročilejší kurzy účetnictví. Opět zmiňuje také aspekt zvýšeného sebevědomí a vytržení ze života jen s dětmi: „Zvýšila jsem si kvalifikaci, dostala jsem se mezi jiné lidi a naučila jsem se komunikovat na jiné úrovni, ne jen na úrovni malých dětí.“ Interpretace: Zapojení paní X. X. do projektu bylo jednoznačně úspěšné. To je patrné nejen z hmatatelných změn (zaměstnání), ale také ze subjektivního hodnocení (zvýšení sebevědomí, vytržení z izolace, kdy komunikovala převážně jen s amlými dětmi). Velkým pozitivem je, že všechny pozitivní dopady trvají i po uplynutí přiblžně roku od absolvování projektu. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (22 let): samoživitelka, Romka, má dvě děti, před rokem jí skončila rodičovská dovolená, od té doby je nezaměstnaná, pobírá sociální dávky a občas si přivydělává krátkodobými brigádami. Za největší problém označuje nepříznivou finanční situaci, v minulosti si už musela několikrát vypůjčit peníze na nájem bytu. Paní X. X. se nedaří sehnat si stálou práci, jako velkou bariéru označuje zejména to, že je na péči o děti sama. Respondentka využívá služeb ÚP, agentur práce a neziskových organizací (terénní sociální pracovník) v lokalitě. Díky tomu se jí podařilo najít krátkodobé brigády, kvůli situaci na trhu práce ale nenalezla stálé zaměstnání. Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. byla v době druhého rozhovoru stále nezaměstnaná a využívala stejných služeb jako před rokem. Také u paní X. X. narážíme na častý problém srovnávání podpořených a nepodpořených respondentů. Přestože respondentka nebyla podpořena z OP LZZ, využívala pomoci jiných subjektů. Tato pomoc ale nevedla k nalezení stáleho zaměstnání, maximálně se daří nacházet krátkodobé přivýdělky. Paní X. X. čeká na nějaký zajímavý kurz, podle svých slov kurz na personalistku nebo mzdovou účetní dělat nechce.

125

V mezidobí přišla o byt a musela se přestěhovat na ubytovnu. Velkou překážkou hledání práce je stále povinnost starat se sama o děti a s tím spojená nemožnost pracovat na směny. V současné době jí také hrozí odebrání dětí do ústavní péče. Paní X. X. proto shání peníze na vratnou kauci, aby mohla odejít bydlet opět do podnájmu, ale nedaří se. Navíc jí nikdo nepůjčí, protože už má dluhy, a půjčovat si od úvěrových společností nechce. Interpretace: Zád se, že situace paní X. X. se za poslední rok nijak nezlepšila, spíše se zhoršila (ztráta bytu, hrozba odebrání dětí do ústavní péče). Nelze jednoznačně posoudit, nakolik by absolvování intenzivnějšího projektu mohlo situaci zlepšit, ale protože paní X. X. patří hned do několika rizikových skupin (samoživitelky, Romové, dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé do 25 let), spadá pravděpodobně spíše mezi jedince, kteří vyžadují dlouhodobou pomoc preventivního charakteru. V tomto případě by bylo nutné zaměřit se především na prevenci pádu do dluhové spirály a odebrání dětí (to generuje další rizikovou skupinu a navíc je pro stát nákladnější než programy prevence).

126

2.17 Začínající podnikatelé, podnikatelky 2.17.1 Popis výzkumného vzorku POČET RESPONDENTŮ

Celkem 5 primárních respondentek 4 respondentky podpořené z OP LZZ (3 původní respondentky a 1 nová respondentka), 1 respondentka nepodpořená (původní) Do CS ale spadal další (z OP LZZ nepodpořený) respondent z cílové skupiny mladí lidé ve věku 15 až 25 let, byly tedy analyzovány rozhovory s celkem šesti respondenty.


Pět žen a jeden muž Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů bylo základní (1), středoškolské bez maturity (2), středoškolské s maturitou (2), vyšší odborné (1) a vysokoškolské (1) Oblasti, ve kterých respondenti podnikají, případně chtějí začít podnikat, jsou: sociální služby (konkrétně služby pro seniory), účetnictví, škola kolečkového bruslení, masérské služby, rehabilitace a zdravotnictví, grafika a webové stránky.


Čtyři respondentky zároveň spadaly do cílové skupiny pečujících o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku, dvě z respondentek byly současně na rodičovské dovolené. Jedna respondentka byla zároveň s podnikáním zaměstnána na hlavní pracovní poměr (CS zaměstnanci – kvalifikované profese). Jeden respondent spadal do CS mladí lidé 15 až 25 let.


Zapojení respondentek do aktivit projektu bylo ve všech případech intenzivní a dlouhodobé. Dva respondenti nebyli do projektu OP LZZ zapojeni vůbec.

REGION

Praha, Střední Čechy, Severovýchod, Jihozápad, Střední Morava, Severozápad, Jihovýchod


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

5 podpoření

4 podpoření

6 SR


1 nepodpoření

6 CELKEM

5 CELKEM

127


2012 0 0 0 0 3 1 1 0

2.17.2 Současný stav cílové skupiny a změny od první vlny výzkumného šetření Situace respondentek se v porovnání vln výzkumného šetření výrazně nezměnila, tři z respondentek (dvě podpořené z projektů OP LZZ a nepodpořená respondentka) pokračují v podnikání, dvě respondentky jsou na RD, mají ale v plánu v průběhu RD podnikání začít. Hlavním dopadem projektů z OP LZZ zaměřených na CS začínajících podnikatelů/podnikatelek je samotné zahájení podnikání, respondentky popisují svou účast v projektu jako významnou změnu pro jejich život, která je „nakopnula“ k aktivitě a zahájení podnikatelské činnosti. Jako další dopady projektů lze hodnotit získání nových informací, osvojení nových dovedností, kontakt s praxí, vytržení ze sociální izolace a umožnění kontaktu s lidmi (v případě že se jednalo o respondentky na RD). 2.17.2.1 Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy longitudinální studie, která identifikovala problémy CS ve dvou základních oblastech. První z nich je celková ekonomická situace, podmínky nastavené pro podnikatele a malé živnostníky ze strany státu a chystané legislativní změny a nejistota s nimi spojená (např. zvýšení DPH). Respondentky upozorňují jednak na problém získat půjčku při začátku podnikání, ale i na další náklady s tím spojené (např. nutnost platit si jako OSVČ zdravotní a sociální pojištění). Druhá oblast problémů je důsledkem osobní situace respondentek, konkrétně těch, které musí sladit práci s rodinou a péčí o děti. Problémem je zejména nedostatek služeb pro děti. Jedna z respondentek chápe práci jako OSVČ jako možnost, jak reálně skloubit práci s rodinou, protože jí nabízí potřebnou flexibilitu. 2.17.2.2 Dopady projektů Projekty pro cílovou skupinu začínajících podnikatelů a podnikatelek byly zaměřeny zejména na vzdělávání (např. v oblasti účetnictví, marketingu, jednalo se i o kurzy PC atd.), jejich součástí bylo dále individuální poradenství, a to včetně přípravy a následné osobní konzultace podnikatelských záměrů. V jednom z projektů byla součástí i pracovní praxe ve firmách. Pro tuto cílovou skupinu se ukázala jako klíčová zejména osobní aktivita jedinců. Nároky na jedince jsou v této oblasti daleko vyšší než na ty, kteří hledají pracovní uplatnění v zaměstnaneckém poměru. Jako nejvýznamnější dopad projektu je respondenty hodnoceno zejména samotné zahájení podnikatelské činnosti. Tři z respondentek (dvě podpořené z projektů OP LZZ a nepodpořená respondentka) pokračují ve svém podnikání, dvě zbývající respondentky jsou v současné chvíli na RD, jedna z nich si přivydělává (obě dvě ale plánují v průběhu RD s podnikáním začít). Účast v projektu podle respondentek často znamenala podstatný impulz, díky kterému se do podnikání pustily. Jako další zásadní dopady projektů bylo respondentkami hodnoceno získání nových informací, osvojení nových dovedností, kontakt s praxí (ať už v rámci praxí,

128

které byly realizovány jako jedna z aktivit projektu nebo prostřednictvím osobních konzultací s odborníky z praxe). Jako významný faktor se pro začínající podnikatelky, které jsou/byly na rodičovské dovolené, ukázalo vytržení ze sociální izolace a umožnění kontaktu s lidmi. U respondentek nedošlo mezi první a druhou vlnou k žádným významným změnám, situace respondentek se ukazuje jako stabilní. 2.17.2.3 Srovnání s nepodpořenými Respondentka spadající do cílové skupiny začínajících podnikatelek, která ale nebyla podpořena z projektů z OP LZZ, byla v první vlně výzkumného šetření v podobné situaci jako respondentky, které byly do projektů z OP LZZ zapojeny, neboť rovněž absolvovala kurz zaměřený na rozvoj podnikání (jednalo se o kurz zprostředkovaný Úřadem práce a spojený s rekvalifikací). Nepodpořená respondentka měla ale v porovnání s podpořenými respondentkami větší obavy ze zvládnutí podnikání a s ním spojených náležitostí a povinností. Důvodem může být fakt, že projekty realizované v rámci OP LZZ byly zaměřeny právě na tuto oblast a jejich cílem byla co největší podpora a informovanost účastníků ve všech aspektech spojených se začátkem podnikání (naproti tomu projekt Úřadu práce byl primárně zaměřen na rekvalifikaci samotnou a školení pro začínající podnikatele bylo doplňkem k této aktivitě). Ve druhé vlně výzkumného šetření se neukazují významné změny v porovnání podpořených respondentek a nepodpořené respondentky. Nepodpořená respondentka pokračuje ve svém podnikání stejně jako respondentky podpořené z OP LZZ. Jako významný faktor je zde ale nutné brát v potaz aktivitu nepodpořené respondentky, která si plně uvědomuje rizika spojená s podnikáním, a proto si prostřednictvím komerčních kurzů průběžně doplňuje kvalifikaci o další služby, které může v rámci svého podnikání klientům poskytovat. 2.17.3 Dílčí doporučení30  Hlídání dětí jako jedna z aktivit projektu (v době, kdy se rodiče účastní kurzů nabízet bezplatné hlídání dětí).  Praxe/stáže ve firmách/příp. veřejném sektoru jako efektivní a přínosná součást projektu.  Důraz na kvalitu lektorů kurzů (přednášek, workshopů, individuálních konzultací), podstatné jsou jejich zkušenosti z praxe.  Proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, vystavené živnostenského listu). 30


129

2.17.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (30 let, VOŠ): v době prvního rozhovoru na rodičovské dovolené, má dceru (2,5 roku) a čeká druhé dítě. Bydlí s přítelem, zajímá se o sociální služby a dobrovolnictví. Na rodičovské dovolené je spokojená, ale říká, že potřebuje ještě nějakou aktivitu, kterou by mohla smysluplně vyplnit čas. To je pro ni důležité jak kvůli přivýdělku k rodičovskému příspěvku, tak kvůli kontaktu s lidmi (sociální izolace je problém). Paní X. X. v době prvního rozhovoru pracovala dvě dopoledne v týdnu v mateřském centru jako asistentka. Paní X. X. chtěla začít podnikat v oblasti sociálních služeb pro seniory (např. běžný úklid, nákupy, pochůzky atd.). Výhody viděla v tom, že by se řada činností dala skloubit s péčí o dítě. Podstatným kritériem jsou i nízké prvotní náklady do podnikání, protože v její situaci je podle ní nemožné získat půjčku. Komplikace viděla zejména v tom, že by musela práci skloubit s péčí o dítě (v blízké budoucnosti o dvě děti). Paní X. X. se zapojila do projektu, jehož cílovou skupinou byly ženy s malými dětmi a který se zaměřoval na usnadnění začátků podnikání. Projekt měl čtyři fáze, první z nich představovala obecnější úvod do problematiky podnikání (přednášky o základech podnikání, ekonomice, marketingu, účetnictví). Navazující fází byla specifičtější školení, která se vázala už na konkrétní oblasti, ve kterých chtěly účastnice začít podnikat. Třetí fází byla pracovní praxe ve vybraných organizacích. Poslední fázi představovaly individuální konzultace s odborníky ("face to face", telefonické, po e-mailu). Významným přínosem bylo bezplatné zajištění hlídání pro děti v době konání školení. Jako pozitivum paní X. X. hodnotila i skutečnost, že pro absolvování projektu byla nutná pouze padesátiprocentní účast, takže nebyla stresovaná, jak situaci řešit, když byla její dcera nemocná atd. Za účast v kurzu nemusela nic platit. Pokud by to bylo v jejích finančních možnostech, byla by ochotná si kurz částečně zaplatit, ovšem v tom případě by požadovala, aby byl zakončen nějakým certifikátem. Paní X. X. oceňuje, že díku kurzu měla možnost získat konkrétní informace od právníků, daňové poradkyně, což bych si normálně nemohla finančně dovolit. Významnou změnou pro ní bylo i smysluplné trávení času, protože projekt pro ni představoval nový program. Jako jediný negativní důsledek chápe skutečnost, že kurz jí zabere čas, v rámci kterého by si mohla přivydělat. Hodnocení v rámci druhé vlny: Druhé dítě vedlo k odsunutí plánů. Paní X. X. přecházela v době druhého rozhovoru z mateřské dovolené na rodičovskou. S podnikáním by chtěl začít právě během rodičovské dovolené, kdy to považuje za finančně výhodné. „V průběhu toho projektu jsem otěhotněla. Začínala jsem s tím, že chci začít podnikat a skončila jsem s tím, že ještě ne.“

130

„Chtěla bych se do toho pustit do roka, záleží na tom, jak bude fungovat hlídání dcery.“ Od absolvování projektu OP LZZ se účastnila akorát kurzu na poskytování první pomoci zaměřený na malé děti. V současné době považuje za nevýhodu omezený sociální kontakt, ale na druhou stranu je ráda, že se může věnovat rodině a domácnosti, aniž by měla stres z práce. Od prvního kola rozhvorů se její pozornost posunula z oblasti sociálních služeb pro seniory hlavně k péči o děti, které by se v budoucnu při svém podnikání ráda věnovala. „Chvilku jsem dělala v rámci mateřské centra pomocné hlídání ve školce a byl tam chlapeček, který měl formu autismu, a dělala jsem mu osobní asistenci. V rámci toho mateřeského centra nabízeli další osobní asistenci a já jsem byla hrozně nadšená, protože to bych chtěla dělat, bohužel s malý dítětem to teď dělat nemůžu.“ Jako překážku vnímá, že nemá pro starší dceru místo ve školce. Další překážkou je kojení mladší dcery, kterou nemůže dát v tuto chvíli na hlídání. Problém by mohl být i sehnat si po třech letech na mateřské a rodičkovské dost klientů, aby ji to uživilo. Projekt každopádně hodnotí i s odtupem roku velmi pozitivně, nedokáže vyjmenovat žádné slabé stránky, jen řadu výhod: sociální kontakt, informace od odborníků, proplacení poplatku za vystavení živnostenského listu a motivace do podnikání se pustit, což má pořád v plánu. Interpretace: Účast v kurzu měla bezpochyby pozitivní dopad na život účastnice. Ta má dnes živnostenský list a je připravena začít v budoucnu podnikat. Že k tomu ještě nedošlo je podle jejích slov dáno skutečností, že během kurzu otěhotněla. Už tak měl ale kurz řadu pozitivních dopadů – paní X. X. přinesl rozptýlení, sociální kontakt a odhodlání. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (35 let) začíná v době prvního rozhovoru podnikat v oboru masérských služeb, předtím byla dva roky nezaměstnaná. Respondentka má dvě děti a partnera, na kterém je finančně závislá. Přestože není podpořena z OP LZZ, paní X. X. absolvovala rekvalifikační kurz zaměřený na masérské služby a poradenství pro začínající podnikatele, které zajišťoval Úřad práce. Respondentka si uvědomuje, že v daném oboru je velká konkurence, proto se snaží získat zákazníky prostřednictvím zaváděcích cen a letáků. Paní X. X. se obává možnosti neúspěchu, neboť musí splatit půjčku, kterou si vzala, aby mohla otevřít provozovnu. V budoucnu by paní X. X. ráda absolvovala další kurzy, aby mohla rozšířit nabídku služeb (např. o kosmetické služby). Hodnocení v rámci druhé vlny: Paní X. X. se stále živí jako masérka, zatím si nevydělá tolik, kolik si představovala, ale zákazníci i práce přibývají. V mezidobí absolvovala několik specializačních kurzů na různé druhy masáží. Paní X. X. je ráda, že se jí podařilo rozjet podnikání. Potřebovala by však více zákazníků, protože kdyby neměli jako rodina příjem manžela, podnikání by její rodinu neuživilo. Je dále rozšiřovat doplňovat svoji kvalifikaci. Domnívá se, že díky rekvalifikaci a ročním zkušenostem s podnikáním má do budoucna lepší šance na uplatnění na trhu práce, než tomu bylo předtím. Paní X. X. se njevíce obává, že se jí

131

nepodaří vytvořit stálou klientelu, a tudíž jistý pravidelný zdroj příjmu. Pokud by se jí to nepodařilo byla by nucena salon zavřít a přestat podnikat. Problémem je také nájem, který musí platit. Pomohlo by jí, kdyby měla vlastní prostory, kde by nájem platit nemusela. Některé kurzy rozšiřující kvalifikaci jsou také moc drahé a paní X. X. si je nemůže dovolit. Interpretace: Paní X. X. sice nebyla podpořena přímo z OP LZZ, nicméně absolvovala podobný rekvalifikační kurz, jaké projekty financované z OP LZZ také často nabízely. Přestože ještě není zcela jasné, zda se paní X. X. podaří vytvořit dostatečně početnou pravidelnou klientelu, zatím se její podnikání rozvíjí slibně a je třeba ocenit také její aktivitu a ochotu dále rozšiřovat svoji kvalifikaci v oboru. Její případ jde v tuto chvíli označit za úspěšný. Můžeme se také ztotožnit s myšlenkou paní X. X., že i kdyby se podnikání nakonec nevydařilo, zkušenost, kterou získala, by jí mohla významně pomoci při hledání další práce.

132

2.18 Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga31 2.18.1 Popis výzkumného vzorku 2.18.1.1 Terénní sociální pracovníci POČET RESPONDENTŮ

Celkem 3 primární respondenti 2 respondenti podpoření z OP LZZ, 1 respondent nepodpořený Do CS ale spadala ještě jedna respondentka z PCS lidé nad 50 let (respondentka pracuje jako zdravotní personál), ta ovšem nebyla do analýzy zařazena.


Dvě ženy a jeden muž


Všechny respondenty je možné zařadit do CS zaměstnanci – kvalifikované profese

Všichni respondenti vysokoškolské vzdělání (obory psychologie, pedagogika a sociální práce)

Jedna respondentka spadala i do CS pedagogičtí pracovníci a asistenti pedagoga Jedna z respondentek zároveň pocházela ze Slovenska, spadala tedy i do cílové skupiny imigrantů, azylantů a cizinců MÍRA ZAPOJENÍ RESPONDENTŮ DO PROJEKTŮ OP LZZ

Dva respondenti zapojeni v rámci krátkodobých školení

REGION

Střední Morava, Severozápad

Jeden respondent nezapojen

31

Tyto dvě cílové skupiny (terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga) byly zpracovatelem zařazeny do šetření nad rámec původního zadání v zadávací dokumentaci. Záměrem bylo pokrýt i ty osoby, které s cílovými skupinami pracují.

133


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

2 podpoření 3 SR

2 podpoření 3 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

3 CELKEM

3 CELKEM


2012 0 0 0 0 2 0 1 0

2.18.1.2 Asistenti pedagoga POČET RESPONDENTŮ

Celkem 2 primární respondenti 1 podpořený respondent z OP LZZ, 1 nepodpořený respondent Do CS ale spadali další tři respondenti z jiných PCS (konkrétně z CS pečující, rodiče vracející se po RD a TSP) Byly analyzovány rozhovory s celkově pěti respondenty


Dva muži, tři ženy


Všechny respondenty je možné zařadit do CS zaměstnanci – kvalifikované profese

Čtyři respondenti měli SŠ vzdělání (jeden z respondentů zároveň studuje VŠ v kombinovaném studiu), jedna žena VŠ vzdělání

Dvě respondentky spadaly zároveň do CS pečující, jedna respondentka do CS rodiče po RD, jedna respondentka do TSP, jeden z respondentů byl zároveň Rom MÍRA ZAPOJENÍ RESPONDENTŮ DO PROJEKTŮ OP LZZ

Respondenti zařazeni do CS asistenti pedagoga jako PCS: Jeden respondent byl do projektu zapojen v rámci krátkodobých školení, jeden nebyl zapojen vůbec

REGION

Jihovýchod, Severozápad, Střední Morava

134


0 podpoření 0 FS

0 nepodpoření

0 nepodpoření

2 podpoření 3 SR

1 podpoření 2 SR

1 nepodpoření

1 nepodpoření

3 CELKEM

2 CELKEM


2012 0 0 0 0 1 0 1 0

2.18.2 Současný stav cílové skupiny a změny od první vlny výzkumného šetření V situaci TSP a asistentů pedagoga se neukázaly významné rozdíly mezi první a druhou vlnou šetření. Jako stěžejní problémy CS se ukazuje nestabilita pracovního místa a nízké finanční ohodnocení. 2.18.2.1 Problémy cílové skupiny Potvrdily se výstupy první vlny kvalitativního šetření, kde se jako problematická ukázala zejména nestabilita pracovního místa, která je dána jak zaměstnaneckými smlouvami uzavíranými na dobu určitou (např. v rámci projektů), ale i celkovou situací v sociální oblasti a způsobem financování neziskových organizací (opět ve spojitosti s časově omezenými projekty). Dalším problémem, který byl rovněž potvrzen i ve druhé vlně šetření, je podle respondentů nízké finanční ohodnocení. U asistentů pedagoga jsou problémy obdobné, zejména se jedná o nestabilitu pracovního místa (smlouvy na dobu určitou) a o nízké platové ohodnocení. Významné změny mezi první a druhou vlnou se u CS neukázaly. 2.18.2.2 Dopady projektů Projekty realizované z OP LZZ, kterých se respondenti zúčastnili, byly zaměřené na vzdělávání cílových skupin. Respondenti z cílové skupiny terénní sociálních pracovníků i asistentů pedagoga absolvovali školení zaměřená na různé oblasti problematiky, ve které pracují. Školení pro asistenty pedagoga byla více zaměřena na vlastní individuální rozvoj a na supervizi. Hodnocení a celkový přístup k projektu se ale u těchto skupin lišil, ačkoli v jednotlivých CS zůstalo hodnocení projektu v první a druhé vlně stabilní (hodnocení ze strany respondentů se v první a ve druhé vlně nelišilo). Obecně asistenti pedagoga vnímali svou účast v projektu pouze jako splnění pracovní povinnosti, nikoli jako příležitost k dalšímu vzdělávání a rozvoji. S tím souvisí i negativnější hodnocení projektů respondenty z CS asistenti pedagoga oproti respondentům z CS TPS. Asistenti pedagoga by si formu pomoci představovali jiným způsobem (např. by se mohlo jednat o zvýšení platů asistentů či o finanční příspěvky rodinám s dětmi atd.).

135

Jako hlavní dopady projektů OP LZZ hodnotí respondenti v obou CS osvojení nových poznatků a dovedností, které je možné využít v praxi při práci s klienty. Respondenti kladli také důraz na podstatný faktor kvality přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu. Jedna z respondentek (z CS TPS) upozornila na skutečnost, že ačkoli měla velký zájem se do jednotlivých kurzů v projektu dále zapojovat, nebylo možné se dalších aktivit účastnit pro nedostatečnou nabídku a kapacitu kurzů. Důvodem podle ní byl i netransparentní výběr účastníků kurzu (dokonce na něj podala v průběhu stížnost), z tohoto důvodu tedy hodnotila projekt v druhé vlně výrazně negativněji. Obecně došlo u CS mezi první a druhou vlnou k některým změnám. Do CS bylo možné ve druhé vlně zahrnout dvě respondentky z jiných CS, které do ní v první vlně nespadaly (tzn. v průběhu posledního roku dvě respondentky získaly zaměstnání jako asistentky pedagoga). Situace původních respondentů v PSC asistenti pedagoga se ale ukazuje jako stabilní, nedošlo u nich k žádným změnám. 2.18.2.3 Srovnání s nepodpořenými U podpořených, stejně jako u nepodpořených respondentů z OP LZZ z CS asistenti/asistentky pedagoga a TSP se ukazují jako nejvýznamnější problémy nestabilita pracovního místa související s uzavíráním smluv na dobu určitou a nízké platové ohodnocení. Tyto problémy jsou stejně akutní jak u skupiny podpořených, tak u skupiny nepodpořených z OP LZZ a nedochází zde k výrazným změnám ani v čase (mezi jednotlivými vlnami šetření). Potvrdila se informace s první vlny šetření, situace mezi podpořenými a nepodpořenými je srovnatelná, neboť respondenti nepodpoření z OP LZZ vyhledali a účastnili se vzdělávání financovaného z jiných prostředků. 2.18.3 Dílčí doporučení32  Zajištění dostatečné nabídky a kapacity kurzů, transparentní výběr účastníků (v případě, že je účast v kurzu otevřena odborné veřejnosti)  Důraz na kvalitu lektorů kurzů (přednášek, workshopů, individuálních konzultací), podstatné jsou jejich zkušenosti z praxe  Podpora workshopů a interaktivních forem kurzů spíše než tradičních forem výuky jako jsou přednášky, důraz na aktivní zapojení účastníků kurzů

32


136

2.18.4 Případové studie Případová studie č. 1 (podpoření) Shrnutí z první vlny: Paní X. X. (28 let, VŠ) začala po studiu pracovat jako sociální pracovnice v domově pro osoby se zdravotním postižením, kde byly cílovou skupinou ženy starší 26 let. V současnosti paní X. X. pracuje na plný úvazek jako terénní sociální pracovnice, na této pozici je cca rok a půl. Organizace, ve které paní X. X. působí, poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, součástí služeb jsou práce s dětmi, podpora rodin, dluhové poradenství, podpora při hledání zaměstnání, nového bydlení atp. V rámci své dosavadní kariéry prošla řadou školení. Paní X. X. je ve své práci spokojená, jako negativum vidí problém nestálosti svého pracovního místa (smlouva na dobu určitou). Paní X. X. se v rámci projektu zúčastnila dvou školení: Návštěva v bytě klienta a Řízení konfliktů s klientem. Každý z kurzů trval osm hodin. Celkově hodnotí paní X. X. kurzy jako přínosné a zajímavé, avšak někdy málo poutavé a kurz na řízení konfliktů mohl být více interaktivní. Získané informace hodnotí jsou přínosné pro každodenní praxi, některé dokonce využitelné v osobním životě. Podle paní X. X. absolvovaná školení nijak zásadně její práci neovlivnila, ale získala díky nim nové a podnětné informace o problematice, na kterou se zaměřuje. Školení byla bezplatná. Pokud by si za kurzy měla paní X. X. zaplatit, zajímala by se více jak o téma školení, tak o lektora, který školení povede. Paní X. X. doporučila účast na kurzech i svým kolegům, někteří z nich se na kurz skutečně přihlásili. Hodnocení v rámci druhé vlny: Situace u paní X. X. je po roce víceméně beze změny. Pracuje na stejné pozici, snaží se dále vzdělávat a rozšiřovat svoji kvalifikaci na další oblasti sociální práce. Vedle toho se jí podařilo zapojit do přednáškové činnosti, takže své zkušenosti předává dále. Přestože stále vnímá práci v oboru jako nestabilní, cítí už se se svými zkušenostmi klidnější. Navíc si mapuje terén u dalších organizací v případě, že by si musela hledat práci. Své příležitosti vidí v dalším vzdělávání, uvažuje u studiu jazyků a absolvování mediačního kurzu. V rámci projektu OP LZZ se jí už dalších kurzů účastnit nepodařilo. „S kolegyněmi jsme se chtěli do dalších kurzů přihlásit, přihlášky se měly přijímat ráno v 8:00, v 8:01 jsme vyplněné přihlášky na další kurzy odeslaly, nicméně následně nám bylo sděleno, že kurz už je naplněn.“ Pochybuje o rovných podmínkách v možnosti přihlásit se do kurzu a mrzí ji, že organizátoři kurz nezareagovali na velkou poptávku po kurzech: „Byla tam zajímavá témata i zajímaví lektoři, takže by bylo zajímavé se účastnit, i kdyby kurz byl placený. Nicméně realizátory projektu už další (placené) kurzy nebyly vypsány.“ Interpretace: Veskrze pozitivní zkušenosti s projektem byly u paní X. X. poněkud zkaleny nemožností absolvovat kurzy, o které měla zájem. Mrzelo ji, že realizátoři pružněji

137

nereagovali na zvýšenou poptávku a nenabídli některé kurzy alespoň v placené verzi. To je možné vnímat jako podnět do budoucna pro další projekty zaměřené na TSP. Případová studie č. 2 (nepodpoření) Shrnutí z první vlny: Pan X. X. (28 let, VŠ v oboru sociální práce) pracuje jako terénní sociální pracovník necelé dva roky. Jako největší nevýhody ve svém zaměstnání vidí zejména nestabilitu pracovního místa, nedostatečné finanční ohodnocení a velkou psychickou zátěž spojenou s výkonem profese. Pan X. X. je sice v současném zaměstnání spokojený, ale předpokládá, že až bude v budoucnu zakládat rodinu, bude si hledat jiné zaměstnání, které bude poskytovat vyšší finanční ohodnocení. Pan X. X. se podle vlastních slov neustále ve svém oboru vzdělává, absolvoval například školení týkající se práce se zátěžovým klientem, komunikace s klientem a motivačních rozhovorů. Některé z absolvovaných kurzů si respondent sám (částečně) hradil. Absolvovaná školení hodnotí pan X. X. velmi pozitivně, neboť díky nim získal praktické znalosti a dovednosti nutné pro výkon své profese. Hodnocení v rámci druhé vlny: Pan X. X. pracuje stále na stejné pozici. V mezidobí absolvoval kurz zaměřený na práci s rodinou a sociálně –právní ochranu dětí (kurzy akreditované MPSV). Kurz mu hradil zaměstnavatel a hodnotí ho kladně, protože poznatky z něj mohl dobře uplatnit v práci. „Práce teréňáka je poměrně psychicky náročná, nedá se dělat dlouho. Navíc vzhledem k tomu, že v brzké budoucnosti očekávám potomka, budu muset asi vzhledem k nedostatečnýmu ohodnocení pracovníků v sociálních službách hledat práci v jiným oboru.“ [Jinak ho ale práce v oboru baví.] Už v současné době proto pan X. X. sleduje pracovní nabídky v komerční sféře, ale zatím ho nic neoslovilo. Přijatelnější se mu jeví varianta najít si ke svému současnému zaměstnání nějaký vedlejší příjem. Interpretace: Na případě pana X. X. se ukazuje, že nízké finanční ohodnocení terénních sociálních pracovníků (TSP) může vést k jejich odchodu v souvislosti se zakládáním rodiny. To v praxi znamená odchod pracovníků, kteří už za sebou mají řadu zkušeností a absolvovali řadu kurzů rozšiřujících jejich kvalifikaci, tedy potenciálně těch nejschopnějších. Je sice asi pravdou, že psychicky náročnou práci TSP nemůže většina lidí dělat velmi dlouho, ale odchod pracovníků již po krátké mezeře mezi dokončením školy a zakládáním rodiny může vést k předčasným ztrátám zkušeného personálu.

138

3 Evaluační otázky V rámci předchozích fází evaluace byly formulovány hypotézy k jednotlivým evaluačním otázkám, druhá vlna kvantitativního šetření umožnila doplnit, upravit a rozšířit některé z těchto hypotéz (doplněno červenou barvou). Obdobně bylo postupováno i s ohledem na druhou vlnu kvalitativního šetření (doplněno zelenou barvou). V rámci závěrečné zprávy budou hypotézy zcela nahrazeny odpověďmi na evaluační otázky. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

1

Jakým způsobem a do jaké míry zodpovídá program za (anebo je příčinou) pozorovaných (pozorovatelných) výsledků?







1.1 Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory? 1.2 Jaké další faktory mohly ovlivnit pozorovatelné výsledky pozitivně/negativně programu? 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu?

Metody  dotazník  expertní metody  kvalitativní výzkum

Výsledky programu lze alespoň částečně odhalit z otázek týkajících se změn v organizaci (např. zapojení více jedinců do poskytované služby, rozšíření poskytovaných služeb atd.). Zodpovědnost programu za pozorované (pozorovatelné) výsledky je nutné hodnotit v kontextu dalších faktorů, které ovlivňují situaci organizací i cílových skupin. H1 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti; existující nabídka sociálních služeb). H5 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor spolupráce s dalšími institucemi (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou a existující nabídka sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). H6 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti v dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). Tyto hypotézy se potvrdily částečně. Některé faktory byly hodnoceny jako pozitivně ovlivňující realizaci projektů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace; fungování organizace; motivace a postoje cílové skupiny). Některé

139

faktory byly hodnoceny jako spíše neutrální, tj. podle respondentů k realizaci projektů ani nepřispívají, ale ani jí nebrání (legislativní podmínky v ČR; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu; spolupráce s místní státní správou; spolupráce s místní samosprávou; existující nabídka sociálních služeb; účast v dalších projektech). H7 (1): Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Tato hypotéza se ve většině případů potvrdila. Největší rozdíly v hodnocení faktorů se projevují v první prioritní ose, kde např. došlo k signifikantnímu nárůstu počtu těch, kteří v rámci druhé vlny dotazníkového šetření tvrdili, že v důsledku podpory z OP LZZ došlo ke značnému či neúnosnému nárůstu objemu administrativní zátěže, ke stagnaci nebo zmenšení možnosti vzdělávání zaměstnanců ad. Zároveň lze konstatovat, že se odlišuje např. prioritní osa 3, kdy se názor respondentů na změny ve fungování organizace v důsledku realizace projektů mezi vlnami signifikantně posunul ke spíše negativnímu vnímání těchto změn. Na základě výsledků kvalitativních šetření (rozhovory a fokusní skupiny) byly kromě vlivu prioritní osy identifikovány zejména vlivy podle postavení cílové skupiny na vůči realizátorovi, resp. zda se 1) jedná o cílení na zaměstnance, kde intervence míří dovnitř (vlastní) organizace, nebo 2) na účastníky jiných cílových skupin bez společného institucionálního zaštítění, příp. dokonce 3) na jednotlivce. Tato charakteristika je důležitá zejména kvůli diametrálně odlišnému postavení realizačního týmu projektu vůči účastníkům (konečným příjemcům), zda jde o vztah nadřízený - podřízený nebo rovnocenné partnerství. Toto zjištění je dále artikulováno i v hypotéze H9 (1) vzhledem k dělení účastníků na zaměstnané a nezaměstnané (což není totožné dělení). H8 (1): Výrazným negativním faktorem ovlivňujícím výsledky programu jsou externality vyvolané „krizí“ (výsledky programu byly negativně ovlivněny dopady krize). Tato hypotéza se potvrzuje. Krize vedla kromě zvýšení počtu nezaměstnaných z důvodu propouštění i např. k menší ochotě riskovat, co se týče přijímání nových zaměstnanců. Nabídek práce je tedy méně a s relativně vyššími nároky na kvalifikaci a větší konkurencí mezi žadateli. Zcela rozdílnou situaci na trhu práce by bylo možné sledovat v případě, že by byl očekáván např. trvalý růst ekonomiky. Tato skutečnost je ale podrobně a komplexně analyzována v rámci jiných studií, a to včetně ROV OP LZZ. H9 (1): Existují rozdíly v pozorovaných výsledcích programu u cílových skupin zaměstnanců a cílových skupin nezaměstnaných (ať již v kombinaci s jakoukoli životní situací komplikující nalezení zaměstnání vyjádřenou v rámci OP LZZ přiřazením do specifické cílové skupiny). Tato hypotéza se potvrzuje. Zaměstnanci si v rámci školení zvyšují kvalifikaci (včetně rozvoje tzv. měkkých dovedností) a jejich pozice je silně závislá na hospodářských výsledcích jejich podniků (zaměstnavatele), zjednodušeně řečeno na tom, zda přistoupí k propouštění nebo nikoli. U nezaměstnaných je – v souvislosti s předchozí hypotézou – situace odlišná. Pro ty

140

je odpovídající kvalifikace (zaměstnatelnost) předpokladem a nutností, nevede však automaticky k získání zaměstnání. Lze tedy konstatovat, že existují silné bariéry vstupu na trh práce, které se samozřejmě nejvíce projevují u těch cílových skupin, jejichž životní situace jim možnosti uplatnění na trhu práce dále komplikuje. H10 (1): Problémy cílových skupin programu se kumulují, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci se životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Tato hypotéza se potvrzuje. Cílové skupiny programu bez zaměstnání se často dostávají do finančních problémů, roste jejich zadlužení, a to dále může implikovat řadu souvisejících negativních jevů (problémy s udržením, resp. se ztrátou bydlení, rozpad rodiny nebo ztráta podpory rodiny, demotivace, pasivita, psychické problémy, zapojení se do nelegální činnosti vč. práce na černo ad.). Finanční gramotnost a její posilování je v tomto případě důležitým aspektem, nicméně není dostačujícím řešením. I v případech, kdy k zadlužení z různých důvodů nedochází (např. díky dostatečnému příjmu v rámci rodiny apod.), dochází k výraznému poklesu motivace a sebevědomí, což dále výrazně přispívá k dlouhodobému setrvání ve stavu nezaměstnanosti. Vhodně připravené projekty (resp. jejich dílčí aktivity) společně se systémem sociálních služeb by měly být schopny efektivně řešit identifikované problémy konkrétních lidí, a to včetně problémů komplexních (viz následující hypotéza H11 (1)). Výrazně menší úspěšnost ale mají při řešení příčin těchto problémů (prevence), což se projevuje až v dlouhodobém horizontu a v udržitelnosti situace respondentů. Zároveň se v rámci dotazníkového šetření objevily informace, že zapojení do projektů může vyvolat i negativní (nezamýšlené) dopady, např. past chudoby, kdy se cílové skupině zvýší díky účasti v projektu příjem (např. podporou při rekvalifikaci), čehož důsledkem je ztráta nároku na jiné dávky a v důsledku zhoršení životní situace. Tuto skutečnost je nutné při realizaci projektů (intervence) zohlednit. H11 (1): Kumulace problémů cílových skupin programu ve třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, dílčí intervence omezené na řešení jednoho typu problémů nejsou úspěšné. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že není nutné, aby intervence byly komplexní „samy o sobě“ (tj. že není nutné projekt zaměřit na řešení všech možných problémů); jako klíčová se ukazuje schopnost v rámci daného projektu (řešení dílčího problému) kvalifikovaně informovat a dále nasměrovat. V prioritní ose 3 se ukazuje, že tyto mechanismy „propojených informačních sítí“ již fungují, a to na úrovni příjemců (organizací). Naopak role Úřadu práce jako zprostředkovatele informací pro cílové skupiny byla hodnocena spíše negativně. Nezanedbatelnou roli také hraje výměna informací a „mimoděčný“ přenos zkušeností mezi cílovými skupinami zapojenými do projektů i osob do projektů nezapojených. Řada respondentů kromě faktické pomoci ocenila zejména možnost prodiskutovat svou situaci s někým, kdo je v situaci obdobné, porovnat vzájemně osudy, zkušenosti a možná řešení, a to nejen kvůli získání praktických informací, ale i kvůli pocitu sounáležitosti a vzájemné

141

(peer-to-peer) morální podpory. Zároveň se u některých cílových skupin dařilo přenášet získané informace i mimo projekt, a to nejen formou faktického šíření informací, ale i ve formě upozornění na možnost do projektu se zapojit (např. v dalším běhu). V rámci šetření bylo zjištěno, že osoby nezasažené, tj. nezapojené do žádného z projektů OP LZZ, často postrádají tento „kvalitní“ sociální kontakt a výměnu informací a zkušeností v rámci životní situace dané cílové skupiny. Důvodem je např. postupné upadání do izolace a pasivity vzhledem k dlouhotrvajícímu neúspěšnému hledání práce. Neznamená to ala, že by ve svém okolí neměli nikoho s podobnou životní situací; stačí, aby tyto (lidské) zdroje byly již vyčerpány a nepřinášely dostatečnou přidanou hodnotu. Absence nových podnětů pak jen podporují pasivitu nezasažené cílové skupiny. Výjimku ale tvoří ti, kteří sice nejsou zasaženi projekty OP LZZ, nicméně využívají služeb mimo jejich rámec (např. jsou klienty příjemců, ale v rámci jejich běžné činnosti na komerční nebo na bezplatné bázi atp.). V návaznosti na předchozí hypotézu H10 (1) je nicméně zřejmé, že prostřednictvím projektů jsou poskytovány sociální služby (v širším slova smyslu, ne striktně podle zákona o sociálních službách). Uživatelé těchto služeb pak jsou vzhledem k projektu pouze v pasivní roli – nabídky projektu využijí či nikoliv, případně v rámci možností a rozsahu, který jim je nabídnut. Nestávají se tedy spolutvůrci a "spolurealizátory" projektů, nemohou ovlivnit jeho obsah a ani se aktivně zapojit. Míra identifikované inovativnosti projektů co do práce s cílovými skupinami je tedy až na výjimky de facto nulová a může vést i ke „zlenivění“ cílové skupiny a ztráty motivace, zejména pokud má dlouhodobě projektové aktivity zdarma a nehrozí žádná sankce za předčasné ukončení nebo jejich nepravidelné navštěvování. Nejde přitom o nepodloženou spekulaci, ale o vyjádření příjemců, kterým takto vznikají problémy s realizací projektů (zejména vykázání aktivit a úspěšnosti). Odpovědi na evaluační podotázky s ohledem na hypotézy uvedené výše a dosavadní průběh šetření: 1.1 Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory?  Intervence v první prioritní ose vedla minimálně ve střednědobém horizontu k posílení kvalifikace zaměstnanců a vzdělávacích aktivit v rámci organizací zapojených do projektů. Pro zapojené zaměstnance proškolené v měkkých dovednostech to bylo často vůbec poprvé, co se měli možnost s těmito dovednostmi (resp. jejich reflexí a praktickým nácvikem) setkat, a to zejména v případě, že byli starší (ovšem nejen ve skupině osob nad 50 let). Tato oblast tedy evidentně nepatřila a nepatří v rámci vzdělávacích plánů firem mezi prioritní, a to patrně i s ohledem na nejasnou vazbu na zisk (resp. přidanou hodnotu získanou tím, že budou tyto dovednosti zlepšovány), což potvrzuje šetření mezi nezasaženými. Naopak získávání kvalifikace v odborných oblastech (včetně získání certifikátů) patří při zaškolování zaměstnanců nebo v případě jejich přeřazení či povýšení mezi běžnější postupy. Zde projekty umožnily plošnější zvýšení kvalifikace s ohledem na možnost nechat proškolit celé skupiny zaměstnanců, ne pouze vybrané jedince (viz též další odpovědi na evaluační otázky). V současné době, po ukončení intervence,

142



vnímají organizace tento pokles možností dalšího profesního vzdělávání a skutečnost jsou schopny reflektovat; to ale může mít ve výsledku i pozitivní dopady ve smyslu tlaku na management a na přiměřené dlouhodobé výdaje do této oblasti. Z dlouhodobého pohledu jsou výsledky (a dopady) závislé na udržitelnosti systému vzdělávání a vzdělávacích procesů uvnitř firem. Za ideální lze považovat stav, kdy projektové aktivity vedly k vytvoření profesionálního zkušeného a v rámci firmy ceněného a pravidelně využívaného týmu interních školitelů. Často je však udržitelnost projektů omezena tím, že šlo o (jednorázovou) dodávku externích služeb za úplatu, tj. že nebyl žádný interní školící tým vytvořen ani to nebylo cílem. U těchto projektů je pak případné opakování ovlivněno dostupností finančních zdrojů a získaná přidaná hodnota je fixována „pouze“ v proškolených zaměstnancích. Z pohledu trhu práce v ČR jako celku jde i v tomto případě o pozitivní výsledek, z pohledu konkrétní firmy ale může jít ve výsledku o ztrátu (např. pokud je nucena zaměstnance propustit nebo pokud sám odejde). Intervence ve třetí prioritní ose je výrazně různorodá co do cílových skupin i podporovaných aktivit. Proto došlo v této oblasti díky projektům OP LLZ k výraznému rozvoji, a to zejména co do počtu, typu a rozsahu služeb, které nabízejí příjemci v konkrétním lokálním či regionálním kontextu. S odkazem na hypotézu 11 (1) výše zároveň dochází k vytvoření sítí organizací a služeb, které mohou efektivněji docílit jak zapojení cílových skupin, tak jejich kvalifikované informování v případě nutnosti zajistit komplexní pomoc. Dlouhodobější lokální působení pak vede i k vyšší viditelnosti (a tedy i dostupnosti) aktivit a služeb poskytovaných v rámci projektů. Co se týče typu podporovaných činností, je třeba zmínit zejména jejich individuální charakter, tj. soustředění se v rámci konkrétní cílové skupiny (nebo řešeného problému) na jednotlivce v jeho specifickém kontextu, a to i dlouhodobě. V současné době totiž téměř neexistuje žádný jiný nástroj, který by tímto způsobem intervenoval, nepočítáme-li sociální služby podle zákona a služby čistě komerčního charakteru orientované převážně na jiné cílové skupiny. Přesto lze tyto intervence vnímat jako „záchranné“, jako rozšíření portfolia služeb. Základním problémem je skutečnost, že samy o sobě (až na výjimky) pracovní příležitosti pro cílovou skupinu netvoří, že často směřují k posílení zaměstnatelnosti, ale ne zaměstnanosti. Jako zásadní zjištění se pak ukazuje opakovaně deklarovaná ochota osob nezaměstnaných a zapojených do projektů zaměstnání nejen hledat, ale hlavně najít (pracovat), tj. na jedné straně ochota participovat na projektu slibujícím nalezení práce a na straně druhé očekávání cílových skupin, že zaměstnání respektující konkrétní omezení jednotlivců (od zdravotních po časová) povede k vyřešení problémů. V této souvislosti je důležité zjištění, že i krátkodobé získání práce vede (až na výjimky) k výraznému posílení pozice zaměstnané osoby ve všech směrech – jak po stránce psychické, tak po stránce motivační a samozřejmě finanční. Na rozdíl od toho rekvalifikace a školení, zejména opakovaná a bez vazby na reálný stav trhu práce v konkrétním regionu, resp. lokalitě, přinášejí jen omezené výsledky. Teprve v pracovním procesu totiž dochází

143

k udržení, resp. posilování pracovních návyků, k získání praxe (pracovní zkušenosti), k nutnosti (sebe)organizace a organizace času. Zároveň jde o cestu k vytváření sociálních vazeb a opuštění sociální izolace. Projekty lze v této souvislosti považovat za nástroje vhodné k uplatnění na trhu práce, a to i za cenu vytváření krátkodobých a tréninkových míst (vč. formy flexibilních úvazků) a samozřejmě za podpory sociálního podnikání. Dále je třeba vzít v úvahu skutečnost, že dlouhodobé (vy)užívání pouze podpůrných nástrojů – např. pomoc při hledání zaměstnání – může vést na straně cílových skupin k nárůstu pasivity nebo bezdůvodnému přeškolení a pře-rekvalifikaci; vyjádření příjemců i podpořených osob tuto dílčí hypotézu potvrzuje. 1.2 Jaké další faktory mohly pozitivně/negativně ovlivnit pozorovatelné výsledky programu?  Kromě celkové proměny socioekonomického prostředí působením krize (viz hypotézy 8 (1) a 9 (1)) lze za klíčové faktory považovat zejména – často související – legislativní změny, a to zejména v působnosti zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách, zákona o Úřadu práce ČR atd., tj. celkového nastavení sociálního systému v ČR. Přestože se jedná o externí vliv mimo dosah implementační struktury OP LZZ, na úrovni cílových skupin, a to zejména těch, které jsou bez zaměstnání, je každá změna legislativy spojena s 1) nejistotou, 2) nutností (pro)aktivně zjišťovat důsledky těchto změn na osobu/jednotlivce a porozumění charakteru těchto změn. Přílišné množství změn (resp. i jejich nezachycení a/nebo neporozumění) pak dále negativně působí zejména na motivaci cílových skupin.  Z dalších vlivů je možné uvést špatnou finanční situaci některých poskytovatelů sociálních služeb a neziskových organizací poskytujících obdobné služby v roce 2012. U nepodpořených organizací, které lze použít jako srovnávací skupinu, resp. indikátor stavu v oblasti sociálních služeb a lidských zdrojů v předmětné oblasti OP LZZ, výsledky šetření přímo poukazují na pokles počtu zaměstnanců, tj. na jejich propouštění. Vlastní výdělečná činnost (označovaná jako hlavní příjem) tedy zřejmě nestačí pro pokrytí nákladů. U podpořených pak ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových výdajů na práci s cílovými skupinami. Nepodařilo se ovšem dostatečně prokázat, že by tyto organizace zároveň získaly lepší pozici na trhu, kvalitnější zázemí nebo zvýšily kvalitu svých lidských zdrojů. Naopak, zejména z otevřených odpovědí vyplývá, že se řada příjemců díky realizaci projektů potýkají s finančními problémy. Dlouhá zdržení mezi předpokládanými termíny obdržení platby a skutečným termínem platby vyvolávají zásadní problémy s cash-flow organizací, nositelů projektů, které de facto nelze operativně řešit (zejména s ohledem na stav bankovního sektoru a obtížnost získání úvěru či nalezení jiného řešení). Tyto problémy se pak přímo promítají do fungování organizací a realizace projektů, mají tedy přímý vliv na pozorovatelné výsledky programu.

144



Dalším faktorem, který často nepřímo ovlivňuje pozorovatelné výsledky, je administrativní zátěž a s ní spojené náklady (zejména časové). Ta je přitom vnímána nejen respondenty z řad příjemců, ale i zástupci cílových skupin v případě zapojení do projektových aktivit. Např. na problémy při administraci (resp. v procesu schvalování) monitorovacích zpráv je přitom opakovaně upozorňováno a jsou navrhována doporučení již několik let (viz např. Závěrečné zprávy Ročních operačních hodnocení 2010 a 2011). V rámci šetření této evaluace se ve volných odpovědích podpořených organizací, které jsou uvedeny v příloze 9.2.1, ve všech prioritních osách opět objevují sdělení kritizující tento proces, např. viz:

9.2.1.1 Prioritní osa 1 Největší výhrady máme k administraci projektů, kdy externí administrátoři najatí např. MPSV se dožadují podkladů, které nejsou relevantní a mají být předmětem kontroly na místě (výpisy z bankovních účtů apod.), často si tito pracovníci svými názory odporují, kdy jeden vyžaduje nějaký podklad, po jeho zaslání Vám druhý oznámí, že to není potřeba apod. Takže shrnuto - administrátorské firmy mají ve svých řadách často neprofesionální pracovníky, kteří dokážou svými rozporuplnými požadavky znepříjemnit vykazování a dokladování projektu. Nelíbí se mi časté střídání kontaktní osoby na straně externího administrátora, dále to, že dílčí části monitorovacích zpráv zpracovávají různé osoby a dochází tak k tomu, že jeden něco potvrdí a druhý vyvrátí, nebo si vyžádají materiály, které už jim byly zaslány apod. Naopak oceňuji poměrně rychlou reaktivitu na zaslané dotazy. Prosím urychleně vyměňte osazenstvo agentury, které hodnotí monitorovací zprávy za jiné. Stávající je nekompetentní, až by se dalo hodnotit, že vůbec svou práci nezvládá a jen svou hloupostí a neznalostí škodí celé OP LZZ. 9.2.1.2 Prioritní osa 2 Při hodnocení monitorovacích zpráv externími subjekty dochází zejména při posuzování položek čerpání rozpočtu k odlišným výkladům, než byly prezentovány přímými manažery projektů z MPSV. příliš dlouhá doba při hodnocení monitorovacích zpráv a příliš dlouhá doba při zasílání plateb, neziskové organizace si nemohou dovolit předfinancovat projekt, než přijdou schválené peníze!!!! 9.2.1.3 Prioritní osa 3 Administrativní zátěž neúměrně ztěžuje průběh a realizaci projektu, odčerpává pracovní síly, které by bylo možné věnovat cílové skupině. … Poté pak dochází k tomu, že realizátorům dá hodně úsilí, aby dodrželi všechny

145

podmínky a MPSV má zase problémy s termíny, jelikož nestíhá kontrolovat MZ apod. Chtělo by to celý systém zjednodušit. Prosím o zmírnění administrativní zátěže, o větší důvěru v realizátory, o slušné zacházení ze strany administrátorů na řídících orgánech a o chytré a vzdělané administrátory, o stabilitu na pozicích administrátorů (v některých projektech se nám za dobu realizace vystřídaly 4 projektové manažerky MPSV). mašinérie - úřadování - komplikace - zaměřenost na cestu, nikoliv na cíl - ministerské úředníky naprosto nezajímá výsledek (prospěch cílové skupiny), soustřeďují se na naprosto marginální administrativní záležitosti a "týrají" příjemce, místo aby jim pomáhali a něco řešili Navzdory zavedení externích administrátorů pro realizační fázi projektů, mám pocit, že proces průběžné kontroly monitoringu je stále komplikovanější, pomalejší a více svazující ruce samotné realizaci klíčových aktivit projektu. Shrneme-li výhrady, jde zejména o časté personální změny, nekonzistence v názoru a požadavcích (vč. strany externích administrátorů) a celkově dlouhá doba schvalování. Všechny tyto faktory pak mají přímý vliv na výsledky programu, protože odčerpávají lidské zdroje organizací příjemců z předmětných oblastí jejich zájmu (práce s cílovou skupinou).  I kdyby byly skutečnosti uvedené v předchozím bodě pouze důsledkem práce nedostatečně proškolených osob na straně příjemců (a z toho plynoucí reálné neschopnosti dodržet stanovená pravidla), lze konstatovat, že současný systém řízení projektů není k chybám tolerantní. Řídící orgán (a přeneseně implementační struktura jako celek) tak na jedné straně vyžaduje striktní přesnost, dochvilnost, bezdlužnost a etické chování příjemce vůči podpořeným (vč. svých zaměstnanců), na straně druhé nastavil velmi rigidní a neflexibilní systém s nulovou tolerancí k chybám, což neodpovídá skutečnosti a realitě implementace projektů, kde ke změnám zákonitě dochází a docházet musí, aby bylo dosaženo deklarovaných cílů ve vymezeném čase a s limitovanými prostředky. Větší flexibilita by patrně umožnila dosáhnout lepších výsledků programu, resp. vyšší efektivity práce díky snížení tenze a stresu na straně realizátorů. 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu? Další faktory nebyly v současné chvíli prokazatelně identifikovány. Jeden z uvažovaných faktorů byl vliv medií a obsahu jimi šířených zpráv na vnímání OP LZZ konkrétními osobami z cílových skupin. Tato skutečnost se na úrovni OP LZZ neprokázala, nicméně potvrdila se často velmi omezená schopnost respondentů rozlišovat mezi zdroji intervencí, a to dokonce i na úrovni poskytovatelů. Přes evidentní dodržování pravidel publicity a dalších povinností na straně příjemců je zejména na úrovni NNO častým jevem, že je dílčí typ činnosti (např. poradenství

146

ke konkrétní problematice, terénní práce atd.) poskytován dlouhodobě a v dané lokalitě v čase kontinuálně; často i stejnou osobou nebo týmem. Naproti tomu podpora je časově omezená a pouze na vymezené služby nebo aktivity. Tato skutečnost je pak samozřejmě mimo rozlišovací schopnost klientů a ve výsledku vede k nižší rozpoznatelnosti výstupů a výsledků programu (resp. programů jako celku). Č.

Evaluační otázka

Podotázky

2

Do jaké míry odpovídají  pozorované výsledky předpokládaným výsledkům? 

Metody  expertní metody 2.1 Jaké byly předpokládané  kvalitativní výsledky a cíle programu? Jaké výzkum indikátory tyto cíle/výsledky měří? 2.2 Nakolik byly naplněny vymezené cíle programu?

Evaluační otázka č. 2 se soustředí na skutečnost, nakolik bylo dosaženo výsledků, které si program vytyčil. Na základě výsledků analýzy srovnávání cílů OP LZZ a identifikovaných problémů cílových skupin (1. průběžná zpráva) lze konstatovat, že stanovené cíle programu dostatečně pokrývají danou problematiku. V rámci kvalitativního šetření nebyly zjištěny skutečnosti, které by výrazným způsobem výsledky této analýzy zpochybnily, nicméně je třeba upozornit na následující hypotézy: H1 (2): Rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu) a projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že v podnicích jsou čerpány prostředky z projektů (včetně projektů z OP LZZ) na rozvoj lidských zdrojů, a to i opakovaně. Kromě jednorázových školení externími firmami jsou v jejich rámci také zřizovány nebo posilovány interní kapacity školitelů a management lidských zdrojů obecně. Nicméně s ohledem na časové omezení trvání projektu je pro udržení těchto aktivit třeba buď získat další projekt, nebo dostatečné prostředky vyčlenit přímo managementem firmy s jasným vědomím investice do rozvoje lidských zdrojů. V opačném případě je budoucnost těchto aktivit (a zejména jejich rozsahu) diskutabilní. Na základě analýzy cílové skupiny zaměstnanců přitom není zřejmé, že by došlo k zásadním dopadům směrem k vyšší koncepčnosti řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích (zejména u MSP). Výjimku pak tvoří některé projekty, které byly zacíleny kromě samotného budování interní lektorské kapacity také na organické začlenění vzdělávacích procesů do firemního prostředí (firemní kultury), a to již za běhu projektu. Zde je předpokládaná udržitelnost výrazně vyšší. Pociťovaný úbytek možnosti školení zmíněný v odpovědi na EO 1.1 nicméně může v některých MSP pomoci tlak na dlouhodobé plánování RLZ zvýšit.

147

H2 (2): Důležitým aspektem pro odstranění zejména dlouhodobé nezaměstnanosti je práce s motivací těchto osob. Hypotéza se potvrdila částečně. Potvrdilo se, že motivace (a s ní související sebedůvěra) je důležitým aspektem ve snaze hledat zaměstnání – stejně důležitá je ale i v případě nalezení (ekonomicky) nejvýhodnější varianty, jak zvýšit svoje šance na uplatnění na trhu práce (např. zvýšení kvalifikace) nebo i jak získat různé formy podpory. Změna pozice na trhu práce ale vyžaduje intenzivní práci s informacemi, ať již v jakékoli podobě (elektronicky, telefonicky, osobně), přičemž při složitosti a komplexnosti systému a nutnosti pochopit dílčí principy a vazby nutně vyvolává spíše opačné tendence, tedy demotivuje, lidé se stávají pasivními. Na straně druhé lze konstatovat, že do obdobné situace se dostávají i lidé v životních situacích s kombinovanými problémy, a to i působením stresu, kdy se snaží řešit nejnaléhavější problém, přičemž problémy se kumulují (např. řeší zdravotně postižené dítě a upadá do dluhů apod.). Institut Úřadu práce ani Státní správy sociálního zabezpečení v tomto případě nenabízejí výraznější individualizovanou pomoc, zaměřují se na plošné instrumentální a jednorázové nástroje. Nezasažení projekty OP LZZ (nebo aktivitami obdobného charakteru) tedy musí své specifické a komplexní problémy řešit svépomocí, k čemuž většinou nemají dostatečné informace, znalosti ani finanční zdroje pro vyhledání pomoci komerčního charakteru (např. právní služby, služby finančního poradce atd.). Jejich situace se pak, např. bez pomoci širšího okruhu rodiny, stává rychle krizovou včetně vlivu na motivaci. Situace ohrožených cílových skupin se přitom, i ve vazbě na předmětné změny legislativy, zdá se, zhoršuje, a to jak po stránce ekonomické, tak psychické. H3 (2): Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí). Hypotéza se částečně potvrdila. Jako problematické se ukazuje řešení cílů ve třetí prioritní ose pomocí krátkodobých projektů. Jako jednoznačně pozitivní se ukazuje samotná možnost takový projekt iniciovat, nabídnout konkrétní služby a činnosti apod. Respondenti z řad organizací jednoznačně oceňují existenci takových projektů. Respondenti z cílových skupin pak většinou hodnotí ne projekty, ale konkrétní aktivity, do kterých se zapojili nebo opakovaně zapojují, a to z pochopitelných důvodů odlišně aktuální výsledky (většinou pozitivně) a dopady (s větším názorovým rozptylem, viz kapitola 2). Nicméně projekt je ze své podstaty „jedinečná časově omezená intervence s jasně definovaným cílem, nositelem a zdroji vedoucí ke změně“ a v případě současného pojetí maximální délky projektů (průměrně dva roky trvání) je zřejmé, že v rámci takové intervence jsou možnosti zásadně omezené. Důvodem je i skutečnost, že po skončení projektu není efektivně pracováno s auto-evaluací, resp. nejsou k dispozici žádné dodatečné zdroje na interní vyhodnocení dopadů; externí evaluace má pak pro příjemce jen omezenou přidanou hodnotu. Případný argument (a také častá praxe), že je zde možnost podat další projekt, je mylný, neboť 1) projekt nemusí vyjít, 2) projekt může navazovat na výstupy a výsledky jiného projektu, ale jeho existence či neexistence vyvolává externality mezi cílovými skupinami

148

(včetně zaměstnanců daných organizací). Tato identifikovaná externalita tak vede k nejistotě pozice na straně zaměstnanců organizací (časově omezená pracovní smlouva); na straně uživatelů služeb pak jde o vnímanou diskontinuitu, která se projeví např. tím, že některé činnosti najednou skončí a všechna doporučení směřující k zapojení i dalších osob (šíření informací o projektu a dobré praxe) jsou znehodnocena. Též může dojít ke ztrátě motivace cílové skupiny projektu, vychladnutí navázaných vztahů a vazeb a/nebo ztrátě přehledu o situaci, zejména pokud je velmi dynamická. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

3

Jaký lze identifikovat dopad  zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? 

Metody  dotazník 3.1 Jaké dopady má nastavení  expertní metody programu a oblastí podpory?  kvalitativní 3.2 Jaké konkrétní dopady pociťují výzkum cílové skupiny programu?

Respondenti potvrzují dopady nastavení programu a oblastí podpory na cílové skupiny. Hypotézy týkající se dopadů nastavení programu, možných negativních dopadů projektů a nezamýšlených dopadů projektů jsou podrobně rozpracovány v následujících evaluačních otázkách. Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 2. Výstupy kvalitativního šetření této 5. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

4

Jakým způsobem cílové  skupiny samy subjektivně vnímaly poskytnutou podporu? 

 

Metody  kvalitativní 4.1 V čem cílové skupiny vidí výzkum hlavní přínosy a limity projektu/ů realizovaných v rámci OP LZZ? 4.2 V čem konkrétně vidí cílové skupiny pozitiva a negativa nastavení programu? 4.3 Jaké přináší program konkrétní přínosy a ztráty? 4.4 Měl by být v něčem program nastaven jinak?

149

Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 3. Výstupy kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy a v kapitole 2. Výstupy kvalitativního šetření této 5. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

5

Jaké lze nalézt  doklady/důkazy objektivně kladných a přínosných dopadů na cílové skupiny? 

Metody  dotazník 5.1 Jaké lze nalézt doklady/důkazy  expertní objektivně kladných a přínosných metody dopadů programu na cílové skupiny?  kvalitativní 5.2 Jaké lze nalézt doklady/důkazy výzkum negativních dopadů programu na cílové skupiny?

Dotazníkové šetření v předchozí fázi poskytlo informace o názorech zástupců organizací na přínosy programu na cílové skupiny. Jednalo se tedy o zprostředkovaný pohled. Respondenti hodnotili smysluplnost a účinnost OP LZZ jako nástroje řešení situace cílových skupin (viz evaluační otázka č. 13). Přímo se k této skutečnosti vyjadřovali respondenti v rámci kvalitativních šetření a v konkrétní podobě jsou prezentovány např. formou případových studií. Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny byly zodpovězeny v kapitole 3. Výstupy kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy a v kapitole 2. Výstupy kvalitativního šetření této 5. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

6

Jaké jsou příčiny těchto  dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány  kladně, resp. kým a za  jakých podmínek jsou vnímány kladně?

Metody  dotazník 6.1 Jaké jsou pozitivní dopady  expertní programu? metody 6.2 Kteří aktéři je hodnotí kladně?  kvalitativní 6.3 Za jakých konkrétních podmínek výzkum jsou dopady projektu hodnoceny kladně?

Evaluační otázka č. 6 se soustředí na pohledy jednotlivých aktérů na dopady programu, hlavní pozornost je ovšem nutné soustředit na cílové skupiny programu (nikoli na příjemce či experty na danou problematiku). H1 (6): Pohledy zástupců organizací a respondentů z řad cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. Hypotéza se potvrdila částečně. Odlišnosti lze hledat zejména u projektů první prioritní osy, u kterých je odlišně hodnocen přínos jednotlivých konkrétních školení pro každého jednotlivého respondenta z cílové skupiny. Hodnocení dopadů se liší zejména co do využitelnosti v praxi, v rámci pracovního zařazení a procesů v podniku. To je ovšem předpokládatelný výsledek. Při aproximaci výsledků je zřejmé, že pohled na pozitivní dopady projektů se výrazně neliší, a to s ohledem na skutečnost, že projekty (zejména ve

150

třetí prioritní ose) mají charakter „poskytování služeb k řešení problémů“ a primárně nevyžadují aktivní zapojení cílových skupin (viz též hypotéza H11 (1)). H2 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila. Tato hypotéza se potvrzuje částečně. Respondenti hodnotí OP LZZ jako smysluplný nástroj řešení situace cílových skupin, bez kterého by se situace zhoršila (podrobnosti jsou k dispozici ve 2. průběžné zprávě). Nicméně přestože celkový trend zůstává pozitivní, u sdružení a velkých podniků došlo k signifikantnímu poklesu podílu těch respondentů, kteří tvrdili, že OP LZZ „rozhodně představuje smysluplný způsob řešení“ a nárůstu počtu opatrnějších odpovědí („spíše souhlasí“). Respondenti také častěji upozorňují na nezamýšlené (negativní) dopady „rozmazlení“ cílové skupiny, které je důsledkem poskytování služeb zdarma v rámci projektu. S tím často také souvisí ztráta motivace a pasivita cílové skupiny, která jim komplikuje práci. V kombinaci se zjištěními z kvalitativních šetření je ale zřejmé, že se toto může dít v rámci zapojení do dílčího projektu. „Celková“ osobní ztráta motivace a pasivita pak nejsou ve většině případů spojeny se ziskem podpory/služby zdarma, ale s opakovanou demotivující zkušeností, jakou může být opakovaný neúspěch při hledání práce (při pohovorech) nebo naopak finanční bariéra neumožňující změnu stavu (např. příliš drahé každodenní dojíždění do případné práce). Příčiny tedy mohou být příjemci (organizacemi) špatně odhadnuty. Zároveň se častěji vyskytuje názor, že administrativní zátěž organizace (příjemce) značně či přímo neúprosně roste, což může být spojeno i se snahou podat více žádostí, tj. zajistit si dostatečné zdroje. Na straně druhé organizace reflektují i pozitivní aspekty, které se projevují na kultuře organizace, komunikaci v organizaci, kdy dochází ke stmelení pracovního kolektivu a větší soudržnosti skupiny, iniciaci nápadů. H2a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami je pozitivní. Hypotéza se potvrdila částečně. Podrobnosti podle cílových skupin lze najít v kapitole 2 Výstupy kvalitativního šetření (viz výše). Lze nicméně shrnout, že hodnocení je dáno u každého respondenta (i cílové skupiny) zejména tím, zda se podařilo dosáhnout očekávaných výsledků; šetření přitom ukazují, že základním očekávaným výsledkem je získání (nebo udržení) „odpovídající práce“, která dále slouží jako katalyzátor pro další hodnocení dopadů. Individuální očekávaný dopad se tak většinou liší od deklarovaných dopadů projektu (včetně jejich zacílení příjemcem). Hodnocení se ale samozřejmě liší podle prioritní osy. H2b (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle typu a velikosti organizace, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se jednoznačně potvrdila s ohledem na zjištění v rámci hypotézy H2 (6)

151

H3 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se potvrdila částečně. Respondenti se neliší v hodnocení výroku, že OP LZZ je smysluplný nástroj řešení cílových skupin, ale jsou zde rozdíly v hodnocení výroku, že situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla poskytována intervence, se kterým častěji souhlasí zástupci ze třetí prioritní osy. H3a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami se liší podle prioritní osy, ve které byl realizován projekt, do kterého se zapojili. Hypotéza se potvrdila částečně. Rozdílnost se projevila zejména mezi cílovými skupinami zaměstnaných a bez zaměstnání. V návaznosti na evaluační otázku 1 je zřejmé, že hodnocení dopadů zaměstnanci je veskrze pozitivní, nicméně je třeba nepřehlížet i výtky směrem k přetížení a únavě často školených zaměstnanců vzhledem k nutnosti dohnat zameškanou práci (zameškanou kvůli účasti na školení). Např. zvyšování kvalifikace považují téměř bez výjimky za dlouhodobě pozitivní, i když s časovým odstupem je jeho dopad hodnocen jako pozitivní zejména podle praktické využitelnosti na pracovišti, příp. toho, zda vedlo (nebo jsou respondenti přesvědčeni, že vedlo) k udržení práce, změně pozice nebo k povýšení. Naproti tomu u nezaměstnaných je de facto jediným kritériem skutečnost, zda se jim prostřednictvím projektu (resp. díky jeho absolvování a realizaci aktivit v rámci projektu) povedlo najít práci. V případě, že nedošlo k nalezení práce, je dopad hodnocen méně pozitivně až negativně, přičemž je ze strany konečných příjemců s různou mírou razance upozorňováno na skutečnost, že by prostředky určené na rekvalifikaci nebo školení mohly být místo toho cíleny na vznik pracovního místa pro účastníka samotného. Je zde ale nutné brát v úvahu, že se často jedná o hodnocení spíše výsledků zapojení do projektu než dopadu, protože dlouhodobé informace jsou v rámci tohoto programového období OP LZZ ještě těžko zachytitelné. Hodnocení se dále liší podle míry problematičnosti životní situace zástupců cílových skupin, což může (ale nemusí) zohledňovat status zaměstnání. Pokud je cílem projektů řešit nebo pomoci řešit problematickou životní situaci, pak jakýkoliv – byť sebemenší – úspěch je hodnocen jako pozitivní včetně jeho dopadů. Příkladem může být situace nezaměstnané matky postiženého dítěte nebo zaměstnance nelegálně šikanovaného ze strany zaměstnavatele, kterým se díky projektům dostalo odborné konzultace (např. právní). Lze konstatovat, že čím komplikovanější a komplexnější je životní situace, tím větší dopad a pozitivnější hodnocení dopadů je možné nalézt. Tuto hypotézu potvrzuje i srovnání s respondenty nezasaženými projekty v obdobně problematických životních situacích. Nelze ale tvrdit, že by tyto osoby nebyly schopny své problémy řešit, resp. že projekty z OP LZZ jsou jedinou možností intervence. Otázkou spíše je, zda intervence z OP LZZ vedla k dlouhodobému řešení problémů (byla udržitelná) a zda se podpořené osoby po skončení projektu opět nedostaly zpět do situace, ve které byly před intervencí. V této souvislosti lze konstatovat, že zdaleka ne ve všech případech došlo v rámci implementaci dílčích projektů k dlouhodobě udržitelné intervenci. Důvodem ale nemusí být jen délka projektu a jeho

152

zdroje (tj. omezená možná doba poskytování dílčí činnosti), vliv může mít komplexnost celé problematiky u konkrétní osoby přesahující rámec projektu, a s ní spojená náročnost při hledání řešení. V celé řadě případů je pak dopad zpětně hodnocen pouze jako dílčí zlepšení v určitém úžeji vymezeném časovém úseku nebo problematice. H4 (6): Kladné hodnocení dopadů cílovými skupinami je dáno bezplatností získaných služeb. Hypotéza se potvrdila částečně. Bezplatnost získaných služeb je vnímána různě s ohledem na míru povědomí o procesech „za službami“, tedy o projektu a programu. Část cílových skupin si např. vůbec není vědoma toho, že by šlo o činnosti v rámci projektu, resp. nedokážou „projekt“ identifikovat jako něco svým charakterem jiného od ostatních podobných nabízených služeb, přestože jsou např. dodržena pravidla publicity. Na úrovni podniků se zaměstnancům pletou školení placená zaměstnavatelem, školení z projektů z OP LZZ a případně z jiných projektů – vždy jde o „bezplatná školení v rámci zaměstnání“. Na úrovni poradenských služeb (zejména ve třetí prioritní ose) je situace obdobná; klienti často zaměňují aktivity projektu se sociálními službami podle zákona, a to proto, že je vše realizováno „s jednou paní“, resp. v rámci jedné instituce. To ale opět nelze připisovat nedostatečné publicitě nebo informovanosti – jde spíše o zbytnou administrativní formalitu v kombinaci s neznalostí ESF, OP LZZ a projektového řízení obecně. Aspekt bezplatnosti je tedy v tomto případě bezpředmětné zkoumat. Na straně druhé lze konstatovat, že u „informovaných zaměstnanců“ je zřetelně vnímána možnost proškolení většího množství kolegů, popř. že se dostalo i na něj samotného, a výjimečnost takovéto příležitosti, zejména pak v případech, kdy je v rámci organizace realizován první podobný projekt (tj. jde o výjimku). Hodnocení dopadů pak může být ovlivněno pozitivním způsobem. Zejména u respondentů hledajících práci (a tedy potenciálně i s problémy s dluhy) je pak evidentní, že bezplatnost je pro ně důležitý aspekt, a to zejména proto, že žádné prostředky nemají, a tedy nic zaplatit nemohou, a nejsou ochotni, což se potvrzuje v případech osob nezasažených. Jakékoli forma přímé podpory (např. proplacení cestovného na rekvalifikační kurz) je vítána a z pochopitelných důvodů hodnocena kladně. Z dlouhodobého hlediska ale hrozí, že nadbytečné opakované školení a získávání služeb zdarma bez vlivu na situaci samotnou (např. bez konečného získání zaměstnání) povede ke ztrátě motivace a příp. i disciplíny co do plnění závazků, viz výše např. odpověď na EO1.1 Přesto platí hodnocení dopadů podle hypotézy 3a (6) výše a bezplatnost je jen jedním z faktorů. Č.

Evaluační otázka

7

Jaké lze negativní jednotlivých podpory?

Podotázky

identifikovat  dopady oblastí  

Metody  dotazník 7.1 Jaké lze identifikovat negativní  expertní dopady toho, jak byl nastaven metody OP LZZ a jednotlivé oblasti  kvalitativní podpory? výzkum 7.2 Kteří aktéři je hodnotí jako negativní? 7.3 Jaké mohou být negativní

153

Č.

Evaluační otázka

Podotázky dopady projektů?

Metody

Evaluační otázku č. 7 lze hodnotit jednak v kontextu dopadu projektů na cílové skupiny, jednak v kontextu dopadů nastavení programu a oblastí podpory. Respondenti byli v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci dotázáni, zda mají projekty OP LZZ nějaké negativní dopady na účastníky projektů a na jejich organizaci. V rámci kvalitativního šetření byly hypotézy rozšířeny. H1 (7): Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. Hypotéza se potvrdila. Otázka týkající se negativní dopadů projektů na cílové skupiny a organizace byla v rámci dotazníkové šetření otevřená, její odpovědi je tedy nutné analyzovat kvalitativně. Lze shrnout, že respondenti identifikují určité dopady projektů, které hodnotí jako negativní jak v kontextu situace cílových skupin (např. negativní vliv na motivaci jedinců), tak v kontextu fungování organizace (např. nárůst administrativy). V rámci kvalitativních šetření se tyto negativní dopady (resp. opět v některých případech spíše negativní výsledky) projevily zejména u zaměstnanců, a to v případech, kdy jim projektové aktivity (školení) kolidovaly s pracovními povinnostmi. Přitom se očekávalo, že „odvedou svou běžnou práci“ a ještě se zúčastní školení. Tento jev je ale možné generalizovat na jakékoli školicí aktivity či obecně aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojů, není specifický pro projekty z OP LZZ. Výjimkou by samozřejmě byla situace, kdy je školení v rámci projektu zdarma a provádí se, ale nemá pro zaměstnance žádnou přidanou hodnotu, jde pouze o „projekt pro projekt“, případně zbytečné přetěžování školením. Dále byla jako negativum u různých cílových skupin uváděna skutečnost, že si v době běhu kurzu (resp. jejich zapojení do projektu) nemohou přivydělat, což je nutné pokládat za výrazný problém, a to zejména, když jde o uchazeče o práci. Dále byly – i v tomto kontextu – jako negativní hodnoceny prostoje a zdržení, které neúměrně prodloužily dobu zapojení do kurzu (projektu). Přitom očekávání byla prostá – rychlé zapojení, rychlé získání (re)kvalifikace, rychlé nalezení nové práce. Tento negativní dopad hodnotíme jako klíčový, protože platí, že je třeba i nezaměstnané vnímat jako osoby s nedostatkem času a kde jakýkoli signál tohoto typu minimálně snižuje motivaci. Z dlouhodobého pohledu se nepodařilo prokázat, že by zapojení do projektu s „plným financováním“ (např. jízdné na kurz a domů, jídlo po celý den, kurz zdarma) vedlo v budoucnu k nechuti zapojit se do jiných činností (i neprojektových), které tuto přímou podporu nenabídnou. Z kvalitativního šetření nicméně vyplývá, že zejména u skupiny žadatelů o práci bez dalších příjmů je každý výdaj vnímán negativně (resp. jako „nemožný“). Nezasažené osoby se přitom ve vnímání výdajů od zasažených neliší. Rozdíl je možné najít pouze v důsledcích této „nechuti k investici“ – nezasažení díky tomu často silněji vnímají situaci jako bezvýchodnou, výdaje jako bariéry a v kombinaci s např. (vnímanou) nemožností nalezení uplatnění na trhu práce upadají do pasivity, rezignace a izolace rychleji.

154

Určité vodítko dávají i odpovědi respondentů dotazníkového šetření (příjemců podpory) týkající se nastavení OP LZZ, konkrétně zda podle respondentů má nastavení programu a oblastí podpory nějaké negativní dopady na cílové skupiny a zda vymezení podporovaných aktivit odpovídá potřebám cílových skupin. V nastavení programu jsou spatřovány určité problémy (vymezení cílových skupin, vymezení žadatelů), nicméně ty nebyly u cílových skupin a priori vnímány, a to až na případ, kdy striktní vymezení cílových skupin u projektů znemožnilo participovat i jiným skupinám (do projektu pro osoby nad 50 let se nemohli zapojit uchazeči o práci jen o málo nižšího věku). H2 (7): Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Menší část respondentů dotazníkového šetření souhlasí s tím, že vymezení cílových skupin má negativní dopad na cílové skupiny, vymezení podporovaných činností neodpovídá potřebám cílových skupin a vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje organizace při podávání projektů. Tuto skutečnost se nepodařilo v rámci kvalitativního šetření potvrdit, a to až na skutečnosti uvedené v hypotéze H1 (7) výše, které jsou částečně dány nastavením programu, ne projektu. Z pohledu nezasažených je pak nastavení programu a oblastí podpory irelevantní, resp. projevit se může pouze zprostředkovaně, a to v (ne)existenci a (ne)dostupnosti služeb poskytovaných v rámci projektu příjemce, se kterým se nezasažený dostal do styku. H3 (7): Hodnocení negativního dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. Mezi respondenty dotazníkového šetření z různých prioritních os existují statisticky významné rozdíly ve vymezení podporovaných činností, které mají negativní dopad na cílové skupiny, a ve vymezení žadatelů, které omezuje organizace. Neprokázaly se ale statisticky významné rozdíly v tvrzení, že vymezení cílových skupin v OP LZZ má negativní dopad na cílové skupiny. V rámci kvalitativního šetření byl zjištěn rozdíl mezi prioritními osami, nicméně ten je opět odvozen od pozice zaměstnanec vs. žadatel o práci, tedy od projektových aktivit. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

8

Jaké jsou příčiny těchto  dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány  negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou  vnímány negativně? 

Metody  dotazník 8.1 Jaké jsou negativní dopady  expertní jednotlivých oblastí podpory? metody 8.2 Jaké jsou příčiny těchto  kvalitativní negativních dopadů? výzkum 8.3 Kteří aktéři je hodnotí negativně? 8.4 Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny negativně?

155

Tato evaluační otázka bude zodpovězena podrobněji v dalších fázích šetření, v současné době byly hypotézy spojeny s otázkou č. 7. Č.

Evaluační otázka

9

Jaké lze nezamýšlené jednotlivých podpory?

Podotázky

identifikovat  dopady oblastí 

Metody  dotazník 9.1 Jaké lze identifikovat  expertní nezamýšlené dopady toho, jak byl metody nastaven OP LZZ a jednotlivé oblasti  kvalitativní podpory? výzkum 9.2 Za jakých podmínek dochází k těmto nezamýšleným dopadům?

Na evaluační otázku č. 9 bylo možné částečně odpovědět na základě výstupů z dotazníkového šetření. Nezamýšlené dopady programu můžeme vysledovat ve změnách, ke kterým dochází v organizaci v důsledku realizace projektu z OP LZZ. Dále byly hypotézy rozšířeny o zjištění z kvalitativního šetření. H1 (9): V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Příkladem může být skutečnost, že v organizacích realizujících projekty dochází k navýšení počtu zaměstnanců, i když to není původně zamýšleným cílem programu. H2 (9): Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt. Tato hypotéza byla potvrzena. Změny, které se projevují v organizacích (zamýšlené i nezamýšlené), se většinou liší podle prioritní osy programu (podrobně viz kapitola Vliv projektů na organizaci ve 2. průběžné zprávě). H3 (9): Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Hypotézy se potvrdily. Byl identifikován minimálně jeden nezamýšlený dopad, a to u různých cílových skupin. Jde o „sociální kontakt“, resp. možnost sdílet informace a zkušenosti ve skupině se stejnou charakteristikou. Většina respondentů se dostala do situace, kdy měla nejen možnost mluvit o svých problémech, o svých osudech a zkušenostech, ale i vyslechnout cizí životní osudy. Vzájemným porovnáním pak byli schopni jednak získat nové „návody jak na to“ (know-how, příklady dobré praxe, resp. jejich přenos), ale také získali potřebnou jistotu v tom, že ve stejné či podobné situaci nejsou sami (a v neposlední řadě případně i to, že na tom nejsou nejhůř). V případě zaměstnanců byly zmiňovány případy, kdy se lidé v rámci velké firmy měli vůbec možnost setkat (jinak by neměli příležitost) nebo kdy – zejména v rámci kurzů měkkých dovedností v menších podnicích – měli možnost své kolegy poznat „jinak“, tj. v jiném než čistě pracovním kontextu, což bylo hodnoceno pozitivně. Tyto sociální kontakty, resp. jejich posilování, jsou přitom jednou ze základních charakteristik sociální inovace, což potvrzuje pozitivní charakter dopadu. Pozitivní (nezamýšlený) efekt zaměstnanci spatřovali také ve zlepšení

156

vztahů na pracovišti a kultury firmy. Tento aspekt je přitom možné vysledovat ve většině skupin se společnou charakteristikou, ať již jde o skupiny fyzicky se scházející nebo komunikující v rámci různých tematicky zaměřených webových portálů (např. zaměřených na dílčí zdravotní problémy, životní situace, hobby apod.), i když se liší jak intenzita komunikace, tak dlouhodobost takto navázaného kontaktu. Jeho nezamýšlenost je tedy ve vztahu k definovaným a popsaným cílům projektu, obecně ho lze předpokládat a příjemci s ním jsou často srozuměni a/nebo s ním počítají; je tedy „nezamýšleným, ale předpokládatelným“ dopadem. Poslední z identifikovaných nezamýšlených dopadů se projevil v cílové skupině dlouhodobě nezaměstnaných. V některých projektech došlo ke spolupráci s dalšími institucemi (obce, Úřad práce), takže respondenti se v rámci projektu např. zapojovali do institutu veřejné služby (a došlo k aktivizaci cílové skupiny). V případě osob nezasažených je přitom častým jevem právě absence kontaktu obou typů (osobní i institucionální) příčinou, která se následně projeví rezignací na řešení problémové situace (a jejím následným zhoršením). Opět ale nelze tvrdit, že by projekty byly jediným možným řešením. Jejich ve většině případů individuální a zároveň skupinový přístup se sice ukazuje jako velmi efektivní řešení, a to minimálně z krátkodobého pohledu. Dlouhodobě by ale v daném kontextu měl socializační roli hrát nad rámec rodiny a přátel zejména zaměstnanecký kolektiv, aktivní participace v rámci občanské společnosti a na úrovni dostupnosti informací i fungující veřejná správa (vč. služeb e-governmentu). K (sociální) izolaci by tedy nemělo docházet např. díky možnosti rychlého nalezení pracovnímu zařazení vhodného typu (např. i díky podpoře projektů poskytujících flexibilní úvazky a tréninkové pozice). H3a (9): Projekty v OP LZZ mají rozdílné nezamýšlené dopady na cílové skupiny podle prioritní osy. Hypotéza se potvrdila částečně. Identifikované rozdíly vycházejí z povahy projektů a jejich aktivit, nicméně mají společnou charakteristiku – jde o sociální kontakt, přenos know-how a dobré praxe a aktivizaci. H4 (9): Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na příjemce podpory (organizace). V návaznosti na předchozí hypotézu lze generalizovat, že díky programu se v rámci projektů tvoří „sociální mikroklima“ s různou „trvanlivostí“ (udržitelností) a že obdobné procesy probíhají na úrovni žadatelů (organizací). Tato skutečnost je markantní zejména u třetí prioritní osy, kde má přímou vazbu na rozvoj a budování kapacit neziskového sektoru v ČR, a u kapacity v oblasti sociálního podnikání, kde je zřejmé, že takto vzniklý podnik bude využívat všech dostupných finančních zdrojů (vč. implementace projektů). Z pohledu nezasažených může být důležitá skutečnost, že příjemci (organizace) v případě rozšíření kapacit a množství nabízených služeb mohou uspokojit větší počet osob z cílových skupin a – v případě zajištění dodatečných zdrojů – zahrnout tak i osoby, které jinak do projektu zahrnout nemohou (např. z důvodů nesplnění kritérií pro zapojení do projektových aktivit).

157

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

10

Jak lze tyto nezamýšlené  dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich  lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory?  

Metody  dotazník 10.1 Které z nezamýšlených dopadů lze  expertní hodnotit pozitivně a které negativně? metody 10.2 Jak dopady nastavení podpory  kvalitativní hodnotí jednotliví aktéři (kým jsou výzkum hodnoceny jako pozitivní/negativní) a za jakých specifických okolností? 10.3 Jaké byly příčiny nezamýšlených dopadů nastavení podpory? 10.4 Jaké z toho lze vyvodit závěry a doporučení pro budoucí poskytování veřejné podpory?

Evaluační otázka č. 10 se soustředí na nezamýšlené dopady programu a navazuje na otázku č. 9. Částečně je na ni možné nalézt odpověď ve výstupech z dotazníkového šetření, ovšem ty poskytují informace pouze o příjemcích podpory a o jejich pohledu na problematiku. V otázce změn v organizacích je hodnocení různé, převažuje ale pozitivní hodnocení (např. změny ve fungování organizace). Je pravděpodobné, že hodnocení nezamýšlených dopadů projektů se bude lišit mezi zástupci organizací a zástupci cílových skupin, dále i podle prioritních os. H1 (10): Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Zástupci organizací v různých prioritních osách se liší v hodnocení změn, ke kterým došlo v důsledku realizace projektů. Podle prioritních os se dají vysledovat i určité tendence v odpovědích na otevřené otázky týkající se negativních dopadů projektů na organizace a cílové skupiny, určitá témata se ale objevují napříč prioritními osami (nárůst administrativy jako negativní dopad na organizace, motivace cílových skupin jako negativní dopad projektů). H1 (10a): Respondenti cílových skupin hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti cílových v různých prioritních osách se liší v hodnocení změn/dopadů, ke kterým došlo v důsledku realizace projektů. Na tuto evaluační otázku bylo v této fázi výzkumu odpovězeno v návaznosti na hypotézy u otázky č. 9.

158

Č. 11

12

Evaluační otázka

Podotázky  11.1 Jakou konkrétní změnu pociťují Jakou přinesl program organizace poskytující podporu? konkrétní změnu?  11.2 Jakou změnu pociťují cílové skupiny?  11.3 Jak se změnila jejich situace po využití podpory z programu? Jak se ve výsledku změnily  životy účastníků projektů? Lze u těchto změn najít  podobnosti (a uspořádat je podle nich do skupin, typů) nebo společného jmenovatele (kromě samotné pomoci z ESF  prostřednictvím programu OP LZZ)?


 12.1 Jaké změny pociťují cílové skupiny  a pracovníci organizací? 12.2 Co se konkrétně díky projektu změnilo v jejich životě (nalezení práce, změna zaměstnavatele, změna pracovní pozice či pracovního zaměření, nová náplň práce atd.)? 12.3 Jak jednotliví účastníci projektů hodnotí tuto změnu?

dotazník kvalitativní výzkum

Evaluační otázky č. 11 a 12 se soustřeďují na konkrétní změny, které program přinesl v životech jeho účastníků. Respondenti v rámci dotazníkového šetření odpovídali na otázky, jakým způsobem mění projekty z OP LZZ situaci organizací, které realizují projekty. Respondenti odpovídali na blok otázek, v čem konkrétně došlo v jejich organizaci ke změně v důsledku realizace projektu. H1 (11, 12): V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti tvrdí, že dochází k určitým změnám ve fungování organizace, počtu zaměstnanců organizace, nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny, možnostech organizace zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny a zaměřit se na novou cílovou skupinu, možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace a objemu administrativní zátěže pro organizaci. Srovnání nikdy v OP LZZ nepodpořených žadatelů (organizací) s organizacemi příjemců je uvedeno ve 4. průběžné zprávě v kapitole 3.2. H2 (11, 12): Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. Tato hypotéza se většinou potvrdila a ve většině otázek se odpovědi organizací liší podle jejich velikosti, právní formy, prioritní osy, ve které projekt realizují, a podílu finančních zdrojů z OP LZZ. Srovnání nikdy v OP LZZ nepodpořených žadatelů (organizací) s organizacemi příjemců je uvedeno ve 4. průběžné zprávě v kapitole 3.2.

159

Otázky týkající se konkrétních změn na cílové skupiny jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výstupy kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy a v kapitole 2. Výstupy kvalitativního šetření této 5. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

13

Nakolik účinně dosaženo výsledků?

Podotázky  13.1 Jaká je reálná účinnost výsledků bylo programu?  13.2 Bylo dosaženo vytyčených cílů programu?


Respondenti z řad příjemců se v rámci dotazníkového šetření vyjadřovali k tomu, nakolik pokládají OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj pro řešení situace cílových skupin a nakolik odpovídá nastavení OP LZZ potřebám organizací a cílových skupin. Dále byly zpracovány údaje z kvalitativní části šetření. H1 (13): Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. Tuto hypotézu výsledky dotazníkového šetření potvrzují, respondenti ve valné většině s tímto tvrzením souhlasí. V návaznosti na změnu u hypotézy H2 (6) je možné potvrdit tuto hypotézu jen částečně, a to vzhledem ke zjištění, že u sdružení a velkých podniků došlo k signifikantnímu poklesu podílu těch respondentů, kteří tvrdili, že OP LZZ „rozhodně představuje smysluplný způsob řešení“ a nárůstu počtu opatrnějších odpovědí („spíše souhlasí“). H2 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi zástupci organizací realizujícími projekty v různých prioritních osách. Tato hypotéza se nepotvrdila. V hodnocení výroku nejsou statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. Rozdíly byly identifikovány na úrovni typu a velikosti organizace. H3 (13): Respondenti z cílových skupin považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení své situace. Tato hypotéza se potvrdila částečně. Mezi respondenty, kteří jsou vůbec schopni projekty OP LZZ odlišit od jiných intervencí, byla identifikována relativně velká skupina těch, kteří „evropské projekty“ včetně těch v OP LZZ považují za neúčinný a neefektivní mechanismus. Jde ve většině případů o „ideový rozpor“, kdy je zároveň vyjadřován nesouhlas s přerozdělováním veřejných financí. Svou roli hraje též přesvědčení, že výběr projektů není transparentní (resp. je netransparentní). Častěji se s touto kritikou setkáváme u dvou cílových skupin: 1) u zaměstnanců, zejména managementu podniků, kteří vnímají tyto vázané zdroje sice jako přínos pro firmu, ale dokázali by si je představit lépe investované, např. i vzhledem k výhradám vůči zpožděním projektů a jejich striktnímu nastavení (zejména kvůli sepsání žádostí před velmi dlouhou dobou a posunech v prioritách podniku v mezidobí) a 2) u žadatelů o práci a nezaměstnaných, kteří věcně konstatují, že „by ty peníze měli dostat oni“; jsou si sice vědomi projektového záměru a směřování aktivit např.

160

k získání kvalifikace, projekt většinou hodnotí jako úspěšný (z tohoto pohledu), ale přesto by uvítali přímou podporu nebo získání pracovního místa než tento zprostředkovaný servis. Tato skutečnost se výrazně potvrdila v návaznosti na zkoumání dopadů v rámci kvalitativního šetření. U ostatních cílových skupin je smysluplnost a účinnost primárně navázána na výsledek a dopady, tj. pokud pomůže řešit jejich problémy (a nikdo jiný je neřešil), jde o účinné řešení (a tedy i projekt). H4 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi respondenty z cílových skupin v různých prioritních osách. Tato hypotéza se potvrdila. Rozdíly lze identifikovat (v návaznosti na zjištění viz hypotéza 3 (13)) zejména mezi zaměstnanci podniků a respondenty ve třetí prioritní ose. Otázky týkající se účinnosti u cílové skupiny jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření 3. Průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

14

Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak?



  

Metody  dotazník 14.1 Jaká je udržitelnost výsledků?  expertní metody 14.2 Jaké jsou nutné podmínky pro to,  kvalitativní aby byly výsledky udržitelné? výzkum 14.3 Je možné nějak udržitelnost zvýšit? 14.4 Jaké jsou bariéry pro udržitelnost výsledků?

Téma udržitelnosti výsledků bylo zmíněno v souvislosti s evaluační otázkou č. 2 (hypotézy v otázce naplnění cílů programu), a to jak v souvislosti s oblastí rozvoje lidských zdrojů, tak sociálního začleňování a integrace. Kromě těchto dvou aspektů lze nepřímo využít i zjištění z dotazníku mezi příjemci i nepodpořenými. Respondenti z řad příjemců zejména ve třetí prioritní ose odpověděli, že bez projektů OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, což ukazuje na nutnost kontinuální intervence a nízkou udržitelnost minimálně v této oblasti. Otázky týkající se udržitelnosti jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výstupy kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

15

Bylo by možné výsledků  dosáhnout účinněji jinými prostředky?  

Metody  expertní 15.1 Představuje OP LZZ účinný metody a efektivní nástroj řešení situace  kvalitativní cílových skupin? výzkum 15.2 Existují jiné nástroje využitelné pro řešení situace cílových skupin? 15.3 Byly by účinnější a efektivnější?

161

Tato evaluační otázka přímo navazuje na otázku č. 13 a je v současné fázi výzkumu řešena společně s touto otázkou. V návaznosti na výsledky kvalitativní šetření je nicméně prezentována následující hypotéza: H1 (15): Výsledků by bylo možné dosáhnout účinněji tím, že by byla intervence realizována pouze na úrovni projektů vytvářejících a udržujících pracovní místa. Tuto hypotézu se nepodařilo prokázat. Z výsledků kvalitativního šetření nepřímo vyplývá, že nezaměstnaní (a případně i ztrátou zaměstnání ohrožení) zástupci cílových skupin jsou ochotni pracovat, pokud najdou odpovídající pracovní místo. Tato místa nicméně nejsou v dostupné lokalitě k dispozici, resp. volná místa parametry neodpovídají profilu a možnostem žadatelů (kvalifikace, časové rozložení pracovní doby, fyzická omezení ad.). Přesto ze závěrů nevyplývá, že by bylo pro dosažení výsledků dostačující, aby byla pouze zřizována pracovní místa, tj. aby byly omezeny současné oblasti intervencí. Otázky týkající se účinnosti jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výstupy kvalitativního šetření 3. průběžné zprávy. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

16

Co by se stalo, pokud by  nebyla intervence realizována? Co je u intervence klíčové, bez čeho by tato negativní změna byla největší?

Metody  dotazník 16.1 V čem konkrétně by se  expertní u cílových skupin/organizací metody projevilo neposkytování podpory  kvalitativní z OP LZZ? V čem nejvíce? výzkum

Dopady nerealizování intervence lze sledovat jednak u konkrétních cílových skupin (jednotlivců), jednak u organizací poskytujících intervenci. Na dopady nerealizování intervence na cílové skupiny dává dotazníkové šetření částečně odpověď v otázce smysluplnosti OP LZZ. Respondenti se vyjadřovali k tvrzení, zda by se zhoršila situace cílových skupin, pokud by nebyly realizovány projekty z OP LZZ. Hypotézy byly dále rozšířeny o zjištění z kvalitativní části šetření. H1 (16): Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. Tato hypotéza se potvrdila. Z pohledu zástupců organizací jsou projekty z OP LZZ zásadní, pokud se situace cílových skupin nemá zhoršit. Na tom se shodnou jak podpořené, tak nepodpořené organizace. Dopady na organizaci lze odhadnout zejména ze skutečnosti, jaký podíl představují finance z OP LZZ v celkovém objemu zdrojů určených pro řešení situace cílové skupiny (viz dále hypotéza H4 (16). Z pohledu cílových skupin není závěr jednoznačný vzhledem k rozdílům v intervencích podle prioritních os, viz též H2 (16), nicméně lze konstatovat, že by se (v různé míře závažnosti) zhoršila, pokud by obdobné mechanismy podpory nebyly implementovány na úrovni nástrojů veřejné správy (např. pomocí nástrojů APZ).

162

H2 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména respondenti, jejichž projekt je realizován ve třetí prioritní ose. Zde je také možné vysledovat největší změny v charakteru příjemců co do jejich velikosti (více zaměstnanců), rozvoje kapacit organizace, změn ve struktuře organizace apod. Obdobná zjištění přineslo i kvalitativní šetření. U zaměstnanců je častěji realizace projektu vnímána jako „nice-to-have“ (je skvělé to mít), a tedy případná nerealizace neznamená (s výjimkami) okamžitě např. propuštění nebo zásadní změnu. Přitom z pohledu managementu je samozřejmě role rozvoje lidských zdrojů vnímána intenzivněji a role projektu jako důležitější, a to zejména s ohledem na nutnost do oblasti rozvoje lidských zdrojů ve firmě investovat, byť i jen v minimální míře. Na straně uchazečů o práci je možné rozpoznat jistou „mentální provázanost“ se státem garantovaným balíkem služeb pro nezaměstnané, tj. že v případě nerealizace projektů by byly jiné nástroje, které by zajistily něco podobného, i když v jiném rozsahu nebo kvalitě. Zcela odlišně je možné vnímat postoje ve třetí prioritní ose, v níž minimálně na úrovni vzniklých lokálních sítí (zejména) neziskových organizací neexistuje alternativa. Případné nefinancování z OP LZZ by v tomto případě mohlo vést k závažným sociokulturním dopadům (především pokud by šlo o rychlou změnu způsobu financování, a to vzhledem ke struktuře financování organizací v této prioritní ose, kde kromě financí z OP tvoří vysoké procento dary a sponzorství a menší část vlastní zdroje z výdělečné činnosti, viz 2. průběžná zpráva). Tato skutečnost je artikulována i respondenty z těchto cílových skupin, a to v návaznosti na dílčí životní situace a dopady projektů/intervencí na ně. Při zohlednění výsledků šetření mezi nezasaženými projekty z OP LZZ je pak nutné zdůraznit, že zejména u skupin vymezených konkrétním problémem (např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby bez přístřeší, drogově závislí ad.) dochází při neřešení problému včas ke zhoršení vždy. Důvodem je kumulace problémů, zejména pak postupné zadlužování, přidržené problémy s bydlením a následný častý rozpad rodinného zázemí, zhoršování zdravotního stavu včetně psychické stránky a motivace. Jakákoli intervence je pak nutně krokem pozitivním směrem, minimálně pak oddálením, když ne přímo vyřešením, kritické životní situace dané osoby. I krátkodobé zlepšení může tedy být hodnoceno jako úspěch intervence. H3 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména zástupci malých organizací a sdružení (projevuje se zde souvislost s prioritní osou, ve které organizace realizuje projekt). H4 (16): Činnost organizací v řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. Hypotéza 4 (16) se jednoznačně potvrdila. Z výpovědí respondentů lze usuzovat, že organizace jsou často finančně naprosto závislé na zdrojích z programu. Ze srovnání první a

163

druhé vlny dotazníkového šetření ale vyplývá, že se mezi dvěma vlnami dotazníků změnil podíl zdrojů z OP LZZ, které jednotlivé organizace využívají pro řešení situace cílových skupin. Ve druhé vlně šetření ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. To znamená, že se podíl prostředků z OP LZZ snížil. H5 (16): Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Tato hypotéza se nepotvrdila. V oblasti činností zaměřené na cílovou skupinu není statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými osami. Mezi osami ovšem existují ovšem rozdíly v tom, zda a jaké další zdroje mají organizace k dispozici. Tato hypotéza se potvrdila porovnáním dvou vln dotazníkových šetření, kdy byly zjištěny signifikantně významné rozdíly u respondentů, jejichž organizace realizují projekt/y v prioritní ose 1 či ve více prioritních osách. Trend je přitom stejný jako v případě srovnání za celý soubor (viz hypotéza H4 (16)) – v druhé vlně ubylo organizací, které využívaly výhradně prostředky OP LZZ, a naopak přibylo organizací, které z OP LZZ pokryly méně než 5 % z celkových financí. H6 (16) V případě nerealizace intervencí by si organizace nebyly schopny zajistit jiné prostředky na práci s cílovými skupinami. Hypotéza se nepotvrdila. Většina nepodpořených v rámci dotazníkového šetření uvedla, že jejich organizace využívá zejména vlastní zdroje z výdělečné činnosti (62 % odpovědí), dále pak dary, různé dotace z jiných zdrojů, sponzorství a jiné zdroje. 75 % nepodpořených organizací využívá maximálně dva zdroje (jeden zdroj financování využívá 54 % organizací, dva zdroje využívá 21 % organizací). Je tedy pravděpodobné, že by byly schopny zajistit si (dílčí) financování. Č.

Evaluační otázka

Podotázky

17

Jsou v programu zahrnuty  všechny cílové skupiny? 

18

Neexistují skupiny, které  jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je  do OP LZZ zapojit? Nakolik  by to bylo účelné a účinné?

Metody  dotazník 17.1 Jsou v OP LZZ všechny cílové  expertní skupiny, které potřebují podporu na metody trhu práce?  kvalitativní 17.2 Chybí některé cílové skupiny? výzkum 18.1 Na jaké skupiny OP LZZ  nesměřuje?  18.2 Je možné je dodatečně zapojit? 18.3 Nakolik by to pomohlo řešit jejich  situaci a problémy?

dotazník expertní metody kvalitativní výzkum

Na základě výstupů z dotazníkového šetření bylo možné již v rámci 2. průběžné zprávy odpovědět na evaluační otázky č. 17 a 18 z pohledu zástupců organizací. Respondenti byli přímo dotázáni, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti a které skupiny v OP LZZ případně chybí. V rámci kvalitativního šetření byly tyto hypotézy dále zpřesněny a rozšířeny.

164

H1 (17, 18): Ve společnosti existují cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací identifikovali některé skupiny, které jsou z jejich pohledu v OP LZZ opomíjeny (senioři, děti a mládež, osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, lidé středního věku od 30 do 40, krátkodobě nezaměstnaní atd.). V rámci kvalitativního šetření se potvrdilo, že dílčí životní situace nejsou rozpoznány formou cílové skupiny v rámci OP LZZ, což může znesnadňovat jejich podporu. Jako jednu z těchto skupin lze uvažovat zadlužené, přičemž zdaleka nejde pouze o vzdělávání ve finanční gramotnosti nebo o právní poradenství. Ze seznamu vzešlého z dotazníkového šetření výše je možno zmínit zejména skupinu dětí a mládeže (do 15 let), která je již nyní de facto cílovou skupinou OP LZZ, a to prostřednictvím podpory směřované na jejich rodiče, nicméně zejména ve třetí prioritní ose (sociální integrace a začleňování) je význam této skupiny nedoceněn. Obdobně skupina absolventů (nejen vysokých škol) je potenciálně pokryta uchazeči o práci, nicméně má speciální potřeby, a skupina dobrovolníků by zase mohla vytvořit komplementární prvek pro rozvoj sociálního podnikání, kde je jejich účast na chodu sociálního podniku vyžadována (viz definice sociálního podniku ve výzvě č. 30 OP LZZ [Výzva pro předkládání]). V rámci dotazníkového šetření mezi nepodpořenými byly identifikovány následující skupiny: senioři, různé skupiny zaměstnanců (zaměstnanci malých organizací, zaměstnanci podniků, které jsou nevlastní vinou v dluzích vůči státu, zaměstnanci velkých podniků) či OSVČ; třetí souhrnnou skupinu představují osoby s různou formou zdravotního či mentálního postižení (osoby s duševním onemocněním, osoby s mentálním postižením a kombinovaným postižením, osoby po mozkové mrtvici) a osoby pečující o tyto skupiny; dále byla uvedena cílová skupina dětí. Identifikované cílové skupiny se částečně překrývají, jako celek pak dále potvrzují hypotézu. Obecně lze konstatovat, že OP LZZ trpí zejména nedostatečnou reflexí kumulace (mnohonásobnosti) zařazení do cílových skupin, resp. to, že současný výčet cílových skupin netvoří pevně provázaný a konzistentní systém. „Systém“ cílových skupin, tak jak je povinně sleduje i tato studie, směšuje aspekt vazby na zaměstnání s aspekty příslušnosti k etnické skupině, stářím, omezením i ekonomickým potenciálem (např. začínající podnikatelé/ky). To sice umožňuje jednoduše cílové skupiny přidávat, nicméně vede k obtížím při snaze s nimi dále pracovat, analyzovat je a v neposlední řadě je těžko uchopitelné žadateli a příjemci. H2 (17, 18): Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle toho, v jaké ose realizují projekt. Tato hypotéza se v dotazníkovém šetření nepotvrdila, neukázaly se statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. Tomuto tématu se ale částečně věnovala i otevřená otázka, zda jsou nějaké projekty, které nejsou v rámci OP LZZ realizovatelné. Někteří respondenti uváděli jako důvod právě vymezení cílových skupin.

165

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

19

Jaké jsou příčiny toho, že se  některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec anebo že se zapojí, ale brzy odpadají? Za jakých  podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro  ně OP LZZ přínosné ve srovnání s ostatními skupinami příjemců pomoci z OP LZZ?

Metody  dotazník 19.1 Jaké jsou příčiny  expertní nezapojení/odpadnutí jedinců metody z cílových skupin z programu (resp.  kvalitativní projektu)? výzkum 19.2 Jaké by musely být podmínky, aby se tyto skupiny zapojily/udržely se v OP LZZ? Jak by to bylo pro tyto skupiny přínosné v porovnání se zapojenými skupinami?

V evaluační otázce č. 19 byla v rámci dotazníkového šetření věnována pozornost pouze v rovině zaměřující se na cílové skupiny a jejich nezapojení se do programu či odpadnutí z něj. Zástupci organizací byli dotazováni, zda měli problémy s některými cílovými skupiny a jejich zapojením do projektu, o jaké konkrétní skupiny se jednalo, jaké byly důvody jejich nezapojení a jak danou situaci organizace řešila. Na základě kvalitativního šetření (rozhovory, fokusní skupiny) byly dále rozšířeny hypotézy, a to zejména s ohledem na doplnění zkušeností respondentů na bázi „peer-to-peer“. H1 (19): Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací potvrzují, že v některých případech je obtížné cílové skupiny do projektu zapojit. Výsledky druhé vlny se od první neliší. H2 (19): Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. Tato hypotéza se potvrdila, větší problémy zapojit jedince do projektů mají organizace realizující projekty ve druhé a v třetí prioritní ose, což je pochopitelné, neboť v první prioritní ose jde většinou o firmy, jejichž cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, u kterých lze předpokládat vyšší motivaci. H3 (19): Zapojení do projektu vyžaduje získání informace o projektu a jeho obsahu. Tato hypotéza se potvrdila. Jako problematické se u některých respondentů ukázalo zejména získání informací o existenci takového projektu. V mnoha případech vypověděli, že kdyby o takové možnosti věděli dříve, že by ji určitě využili, a to zejména respondenti ve třetí prioritní ose (viz hypotéza 2 (19) výše). Obdobně reagují i nezasažení projekty z OP LZZ, i když řada z nich zároveň otevřeně prohlašuje, že např. o další vzdělávání nebo rekvalifikaci vlastně nemá zájem a aktivně si tedy informace nezjišťovali. Zlepšení povědomí o projektech a schopnost informovat veřejnost (ve smyslu „každého“ v dosahu projektu, s ohledem na šíření informací i mezi známými, v rodině apod.) je tedy jistě téma,

166

které je možné dále rozvíjet i na úrovni podpory ze strany řídicího orgánu či zprostředkujícího subjektu. Návodný je pak zcela nevinný dotaz jedné respondentky, jestli si může někde najít všechny projekty, do kterých by se mohla (v rámci dané problematiky) zapojit, získat pomoc a podporu. Seznam projektů nebo mapu projektů na webu ESFCR.cz ji přitom opravdu nelze doporučit. Identifikace subjektu, který se danou problematikou zabývá, a případně zapojení se do dílčího projektu jeho prostřednictvím, je tedy jeden z mála možných postupů, jak se lze proaktivně zapojit. Cílové skupiny tak byly často překvapeny, od koho informaci získaly, resp. od koho ne, přestože by ji tam očekávaly. Z opačné strany lze samozřejmě identifikovat různé postupy a informační kanály, kterými se snaží příjemci cílové skupiny oslovit, od letáků až po dlouhodobé kontakty např. na úrovni nemocnic a jiných institucí (včetně Úřadu práce, na jehož schopnost informovat ale byly spíše negativní reakce). Zmapování šíření informací o projektech by ale vyžadovalo oddělené šetření v rámci jiné zakázky (např. v rámci publicity). H4 (19): Zapojení do projektu vyžaduje motivaci a očekávání cílové skupiny. Hypotéza se potvrdila částečně. Motivace a očekávání, která prvotní informace naplní, jsou důležitým prvním krokem pro zapojení se do projektu; negativní roli ale může hrát restriktivní pojetí cílových skupin. Zejména skupina osob nad 50 let může negativně reagovat na projekt zaměřený pouze na ně (z prostých psychologických důvodů) nebo naopak znemožní zapojení osob, kterým je 49 let. Obdobně negativně mohou působit projekty „pouze pro Romy“, a to i s ohledem na krizí vyvolanou vyšší nezaměstnanost a tím i na vyšší citlivost na tzv. „pozitivní diskriminaci“. Obecně ale platí, že je mimo jiné nutné překonat případné prvotní obavy „říci si o pomoc“, což je bariérou např. u projektů zaměřených na poradenství. Obdobně jsou na tom ale i projekty nabízející individualizované vzdělávací programy. V případě nezájmu cílové skupiny (např. kvůli rezignaci na řešení vlastní situace a na možnost změny) je zapojení de facto nemožné, což ve svých výpovědích dokladují i nezasažení respondenti. Problémy se zapojením samozřejmě nejsou významné u zaměstnanců (viz hypotéza 2 výše), a to s jednou výjimkou: tou je management, zejména vyšší až střední (podle velikosti podniku). Opakovaně se ukázalo, že se aktivit projektu zaměřeného na školení (rozvoj lidských zdrojů) nakonec nezúčastnilo vedení společnosti a vyšší management, a to prostě proto, že „měli důležitější práci“, resp. nepovažovali dané školení za dostatečně prioritní. Podle sdělení cílové skupiny zaměstnanců pak mohlo dojít (a docházelo) až k paradoxní situaci, kdy byl proškolen nižší management s cílem být schopen zefektivnit procesy nebo lépe vést své podřízené, ale jejich nadřízení školením neprošli, nezískali stejný vhled a tím skončil celý proces rozvoje lidských zdrojů de facto bez zásadních výsledků (popř. i dopadů) na firmu.

167

Č.

Evaluační otázka

Podotázky

20

Do jaké míry je vhodně  nastaven systém monitorování,  sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve  vztahu ke zjištění skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?

Metody  expertní 20.1 Jak vhodně je nastaven systém metody monitorování programu?  dotazníkové 20.2 Jak vhodně je nastaven systém šetření sebehodnocení programu? 20.3 Jak vhodně je nastaven systém externího hodnocení programu?

Na základě dílčích zjištění z kvalitativního šetření lze konstatovat, že základním nedostatkem monitorovacího systému je úplná absence vazby mezi řídicím orgánem a cílovou skupinou na úrovni podpořených osob. Jestliže příjemci (organizace) jsou nuceni vykazovat a prokazovat vykazování každé účasti každé jednotlivé osoby (v některých případech včetně uzavření smlouvy s danou osobou), pak je ve 21. století zcela nepochopitelné, že se tak děje bez provázání na monitorovací systém. Existence papírových záznamů u příjemců je zcela nepoužitelná pro monitorování „životních osudů“ podpořených osob, a tedy i pro evaluaci dopadů programu. Přitom ve vazbě na databáze státní správy a přístup k nim (zejména databáze Státní správy sociálního zabezpečení nebo databáze informací o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu veřejně dostupné v IS CEDR), by pak bylo možné minimálně statisticky zpracovat např. úspěšnost (rekvalifikačních) kurzů a školení směřujících ke zvýšení kvalifikace. H1 (20) Žadatelé si vypracovávají žádosti do OP LZZ sami. Hypotéza se nepotvrdila. Většina nepodpořených žadatelů (60,1 %) odpověděla, že si organizace zpracovala celý projekt sama, což je větší podíl odpovědí v porovnání s podpořenými žadateli, kde se k této odpovědi přiklonilo pouze 40,5 % respondentů. H1 (20) Zda si žadatelé nechávají vypracovávat žádosti do OP LZZ závisí na prioritní ose, do které žádají. Hypotéza se potvrdila. V odpovědích podpořených respondentů se ukázaly významné rozdíly nejen podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt, ale i podle právní formy organizace a velikosti organizace. Výrazně častěji si projekt vytvářely úplně samy organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose a ve více prioritních osách. Výrazně častěji si rovněž připravovaly projekt samy různé typy sdružení, naopak obecně vyšší míru externalizace je možné vysledovat u společností s ručením omezeným a akciových společností.

168

H2 (20) Žadatelé si nechávají vypracovávat externím subjektem pouze méně podstatné části žádosti do OP LZZ. Hypotéza se nepotvrdila. Podpoření i respondenti byli dotázáni, která části žádosti si nechávají vypracovat externě. Nejčastěji se jednalo o části: Rozpočet projektu, Popis projektu a Indikátory, tj. o klíčové části projektu. H3 (20) Žadatelé zohledňují závěry věcného hodnocení v dalších žádostech v případě neschválení žádosti. Hypotéza se potvrdila. Činí tak 40 % podpořených respondentů a téměř dvě třetiny dotázaných organizací (64 %) nikdy nepodpořených.

169

4 Závěry a doporučení Projekty financované z OP LZZ jsou většinou respondentů hodnoceny pozitivně. Otázkou však zůstává, v čem je možné projekty nastavit lépe, které projekty mají největší přínos a jak zajistit, že dopady projektů budou pokud možno dlouhodobé. Hodnocení přitom musí balancovat mezi dvěma potenciálně chybnými přístupy. První chybou by bylo hodnotit projekty jen podle jejich schopnosti dosahovat „hmatatelných“ nebo „objektivních“ výsledků, např. zaměstnání nebo oddlužení konkrétního respondenta. Projekty totiž musí reagovat na mnohem jemnější a pestřejší problémy, než jaké je možné vyjádřit „tvrdými“ ukazateli. Těžko např. oddlužit dlužníka za rok, ale je velký rozdíl mezi tím, když se dlužník dále zadlužuje, nebo když se dohodne s věřitelem na splátkovém kalendáři, který začne plnit. Jinými slovy, nebylo vždy cílem, natož jediným cílem projektu najít účastníkovi zaměstnání. Do hry také vstupuje to, „co se nestalo“. Je zřejmé, že i skutečnost, že situace zůstala v podstatě stejná, může být velkým přínosem oproti tomu, kdyby se jedinec projektu nezúčastnil a situace se dále zhoršovala. To, „co se nestalo“, samozřejmě nedokážeme nijak spolehlivě ukázat, změřit nebo popsat, ale nemělo by se zapomínat, že i tato dimenze existuje. Druhou chybou by bylo naopak vystačit si s tím, že většina respondentů vyjádřila s projekty jistou míru spokojenosti, a konstatovat, že projekty byly úspěšné. Veskrze pozitivní hodnocení bezplatné služby ještě nemůže být kritériem její kvality. Kromě samotné analýzy dat získaných z rozhovorů a fokusních skupin se tedy tato studie opírá také o konzultace s odborníky se znalostí předmětné problematiky podloženou dlouholetými zkušenostmi. Přesto je třeba výstupy dále poměřovat s novými zjištěními a zkušenostmi z praxe a přizpůsobovat je konkrétním případům a novým okolnostem. V této kapitole jsou nejprve zopakována všechna dílčí doporučení objevující se ve zprávě s tím, že je uvedeno, kterých cílových skupin se doporučení týká a pro které prioritní osy (PO) je relevantní. U některých dílčích doporučení je uveden ilustrační citát. Následuje syntéza dílčích doporučení do několika málo komplexních doporučení. U každého z komplexních doporučení je uveden odkaz na dílčí doporučení, ze kterých dané komplexní doporučení vychází. Dále je pozornost zaměřena na longitudinální vývoj doporučení, ve kterém se pracuje s doporučeními z 3. PZ, která jsou aktualizována ve světle nových zjištění. Všechna dílčí doporučení (a z nich vyplývající komplexní doporučení) vznikla na základě analýzy získaných dat respondentů, provedené způsobem popsaným v technické části zprávy, a syntézou provedenou evaluátorem.

170

4.1 Shrnutí dílčích doporučení33  (1) Více se soustředit na implementaci a dlouhodobou udržitelnost vzdělávacích procesů a transferu informací mezi zaměstnanci než na pouhé krátkodobé kurzy bez návaznosti. Z tohoto hlediska se jako vhodné ukazují projekty na vzdělávání interních lektorů, nicméně je potřeba zajistit, aby na výcvik interních lektorů navazovalo jejich opravdové lektorské působení, což se ne vždy děje. (PO1, CS Zaměstnanci MSP)  (2) Důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních firmy. (PO 1, CS Zaměstnanci MSP)  (3) Kurzy více individualizovat. Spolupracovat na přípravě kurzů s interními pracovníky, aby naučené dovednosti mohly být rovnou využity při práci v dané firmě. (PO1, CS zaměstnanci) o

No, ale stejně nám tu někdy komunikace vázne, i když jsme si mysleli, že se to hodně zlepší… tohle je prostě těžký, držet se všech těch pouček. (Respondent č. 6, fokusní skupina, Jihozápad)

o

To, co potřebujete v práci, tak si stejně musíte zjistit, prostudovat. (Respondent č. 4, fokusní skupina, Severovýchod)

o

Velké plus bylo, že ta firma nám to šila přesně na míru. (Zaměstnanci MSP, případová studie č. 1)

 (4) Z běžně vyučovaných kurzů se osvědčily kurzy práce na počítači, především využívání běžného kancelářského softwaru. (PO 1, CS Zaměstnanci) o

Jak už jsem říkal, s tím počítačem mi to pomohlo, ale ostatní moc nevyužívám. (Respondent č. 7, fokusní skupina, Jihozápad)

 (5) Příležitost, kterou pro rozvoj personálu představuje realizace projektu, by měla být v rámci firem lépe vysvětlena, a to jak vedení firmy, tak také vedením firmy zbytku zaměstnanců. Zejména ve firmách, kde není školení běžnou součástí firemní kultury, totiž mohou zaměstnanci vnímat jen to, že někteří pracovníci na pracovišti chybí, což jim osobně znesnadňuje život. Malé a střední podniky pak často nedokážou využít potenciál, který jim projekty vzdělávání zaměstnanců nabízejí, pro opravdová zlepšení a dlouhotrvající změny. Možnost nastartování významné změny je třeba ve znění výzvy (a např. i v rámci školení pro příjemce a žadatele) vyzdvihnout, příp. požadovat dílčí aktivitu zaměřenou na šíření povědomí o projektu dovnitř organizace. (PO1, CS zaměstnanci)

33

V návaznosti na shrnutí dílčích doporučení v kap. 4. 1 následuje jejich syntéza do podoby komplexních doporučení v kap. 4.2 a v kap. 4.3 je potom pojednán longitudinální vývoj doporučení.

171

o

(…) Asi bych to také doporučila, ale zvážit, jestli je ta firma na to připravená. Tohle byl dobrý projekt pro firmu v trošku jiném stádiu. Zvážit, jak to postavit, protože ti lidé viděli jen to, jak ten člověk v ten den na tom oddělení chybí a musí to prostě zvládnout bez něj. Z hlediska rozvoje personálu je to skvělá příležitost. (Respondent č. 1, fokusní skupina, Severovýchod)

 (6) Klást důraz na zkrácení doby od sepsání žádosti do začátku realizace projektu (tj. na minimalizaci zastarání žádostí). Poskytovatel by tedy měl mít předem zajištěny dostatečné administrativní a hodnotitelské kapacity pro zvládnutí výzvy. V případě posunu harmonogramu projektu je pak třeba umožnit změny v obsahu školení a vzít v úvahu běh roku, kdy např. doba před vánočními svátky je pro prodejní odvětví pro školení neakceptovatelná. (PO 1, CS Zaměstnanci)  (7) Pokračovat ve vzdělávacích kurzech a rekvalifikacích (zejména dlouhodobých), avšak u kurzů, kde je to relevantní (např. počítačové) rozdělit kurzy podle úrovně. (PO2, CS Uchazeči o zaměstnání)  (8) Klást důraz také na získání kvalitní závěrečné certifikace (na rozpoznání kvalifikace), přičemž příkladem může být ECDL u počítačových kurzů. (PO2, CS Uchazeči o zaměstnání)  (9) Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů, podpora individuálních konzultací a poradenství. (PO1-3, všechny CS) 

(10) Důraz na časové sladění aktivit projektů, aby nedocházelo k časovým prostojům a „plýtvání časem“ účastníků projektů. Jde o dílčí doporučení aplikovatelné na všechny projekty. Jeho důležitost ale stoupá tam, kde se může situace účastníků projektu v průběhu času výrazně zhoršovat, protože díky zapojení do projektu nemají nárok na finanční podporu a příp. se zhoršují jejich finanční problémy. (všechny PO; identifikováno zejména u CS Uchazeči o zaměstnání, Lidé nad 50 let)

 (11) Důraz na podporu a motivaci cílové skupiny, a to i po skončení vlastního projektu v rámci jeho udržitelnosti, příp. povinnou realizací aktivity zaměřené na práci s cílovou skupinou po nástupu na pracovní pozici a během doby zaměstnání. Využít motivaci vzbuzenou projektem intenzivní snahou o zapojení do pracovního procesu. (PO2, CS Uchazeči o zaměstnání) o

Následně po projektu, že by mi úřad práce pomáhal, to se říct nedá; že by mi samotná rekvalifikace pomohla v rámci práce se taky říct nedá, ale našla jsem si aspoň brigádně práci v personální agentuře. Jsem tam jako akvizitátor, takže obvolávám nové a staré firmy, abysme se domluvili na nějaké spolupráci. Tam jsem od dubna. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha)

o

Jako je to posun; bylo to každopádně nějaký jakoby nastartování, že prostě kdyby člověk, já nevím, ten projekt neměl a furt hledal a hledal, tak by možná

172

ani nezískal jakoby tu nějakou dravost nebo energii, prostě vůbec se tam nějak jakoby projevit. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha)  (12) Podpora praxí/stáží ve firmách, příp. ve veřejném sektoru, se ukazuje jako efektivní a přínosná součást projektu právě kvůli možnosti prokázat pracovní zkušenost, ne „pouze“ teoretické proškolení (rekvalifikaci). Navíc se zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa ve firmě poskytující praxi/stáž. (PO2, CS Uchazeči o zaměstnání, CS Lidé nad 50 let)



o

Nastoupila jsem od ledna v rámci toho projektu, bylo to dotované místo z Ministerstva nebo z ÚP na půl roku. Nejdříve jsem tam tedy nastoupila na toho půl roku na dotované místo a potom mi to prodloužili o ten rok. Předtím jsem byla rok na ÚP. (Respondent č. 11, rozhovor, Střední Čechy)

o

Ten kurz byl dobrý, lepší pocit po něm mám. Ale je škoda, že to není dotažené. ÚP to zprostředkoval, ale kdybych třeba chtěla tu kadeřnici dělat normálně na sebe, tak musím mít rok nějakého garanta. Takže je škoda, že oni nemají nějaké jedno kadeřnictví, kde by po tom kurzu ty kadeřnice získaly ještě rok praxi, protože vás zase nikde nezaměstnají, když nemáte praxi. Tak by to chtělo alespoň za nějaký minimální plat získat rok praxi. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha)

(13) Jako nutnou součástí podpory se ukazuje proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, stravné, zřízení živnostenského listu). Důvodem je zejména velmi špatná finanční situace dílčích cílových skupin, pro které je tento typ nákladů zásadní bariérou účasti. (PO2, CS Uchazeči o zaměstnání, Lidé nad 50 let, CS Samoživitelky, samoživitelé)

 (14) Podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby, podpora hledání i krátkodobých pracovních příležitostí (brigád). (PO2, CS Dlouhodobě nezaměstnaní, CS Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí)  (15) Důraz na individuální přístup k účastníkům projektů včetně dlouhodobé práce s účastníky, podpora terénní sociální práce a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. (PO3, CS Dlouhodobě nezaměstnaní, CS Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí)  (16) Podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa). (PO2, CS Dlouhodobě nezaměstnaní, CS Mladí lidé od 15 do 25 let, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči, CS Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním, CS Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené)

173

 (17) Komplexní řešení problémů CS – dluhové poradenství, problémy s bydlením. (PO23, CS Dlouhodobě nezaměstnaní) o

Když jsme v lednu dostali byt, tak jsem myslel, že to nejhorší máme za sebou. Jenže peníze ze sociálky nám nestačí a žena neplatí už pět měsíců nájem, (…) hrozí vystěhování. Dluhy rostou a nevím, co s tím. Děti nás stojí moc peněz, chtějí to, co mají ostatní. Kluk se šel teď učit na kuchaře, ale nevím jak mu budeme dávat peníze na kapesné a na cestu. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad)

 (18) Důraz na podporu a motivaci cílové skupiny. (PO2-3, CS Lidé nad 50 let) o

To jste jako ten kovboj na poušti, když pod vámi najednou ten snajper tu kobylu zastřelí. Válíte se tam v tom prachu, čekáte, jestli přijde další kulka v podobě nemoci, hádek doma… Když ne, tak se teda vydáte tou pouští, ale obzor je daleko. (Respondent č. 27, rozhovor, Střední Čechy)

o

Celkově mě ten projekt opravdu pomohl – zvedl mi sebevědomí, viděla jsem, že podobně postižených je spoustu, a člověk si přestane klást otázky typu „proč zrovna já“, jezdili jsme do Prahy, museli jsme leccos zařídit, dostali jsme se zpátky do společnosti, to byl velký přínos. (Respondent č. 33, rozhovor, Střední Čechy)

 (19) Spolupráce s konkrétními zaměstnavateli v rámci projektu, kde by CS mohla nastoupit nejdřív v rámci dotovaného místa (mzdové příspěvky pro zaměstnavatele). (PO2, CS Lidé nad 50 let) o

Dalo mi to tu práci aspoň na ten půlrok, to bez diskuze, to vyznění je pro mě další jakoby bonus, který se nepovedl všem, když to tak vemu. Mně to umožnilo půl roku nějakýho normálního života, nebo nějakýho nastartování zase další činnosti, ať už dopadne jakkoli. (Respondent č. 28, rozhovor, Střední Čechy)

 (20) Podpora praxí/stáží ve firmách/příp. veřejném sektoru jako součást projektu. Spolupráce s konkrétními zaměstnavateli v rámci projektu, kde by CS mohla nastoupit nejdřív v rámci dotovaného místa (mzdové příspěvky pro zaměstnavatele). (PO2, CS Mladí lidé od 15 do 25 let) o

Všichni kolem mě jsou bez práce. Když vidím, kolik lidí by chtělo pracovat a nemůžou získat práci, tak už skoro ani nedoufám, že si nějakou stálou práci najdu. Ale zase nechci dělat každou práci za málo peněz. To už se mi skoro vyplatí dělat míň na brigádách. (Respondent č. 20, rozhovor, Severozápad)

174

 (21) Podpora služeb zaměřených na práci s celými rodinami - TSP a SAS, podpora doučování dětí, důraz na motivaci. (PO3, CS Mladí lidé od 15 do 25 let) o

Klientka nastupuje už do 2. ročníku na učilišti! Povedlo se ji dostat od mámy feťačky k prarodičům. (Respondent č. 39, rozhovor, Jihozápad)

o

„Prostě bych dělal venku kraviny a chytil bych se party. Pozdějš bych se naučil hulit trávu a brát fety a to já právě nechci.“ [kdyby se neúčastnil projektu] (Mladí lidé od 15 do 25 let, případová studie č. 1)

 (22) Podpora dobrovolnictví v rámci projektů (včetně náhrad dílčích nákladů), jelikož se ukazuje jako přínosný jak pro klienty služeb, tak pro dobrovolníky samotné. (PO3, CS Mladí lidé 15 až 25 let) o

Určitě se povedlo to, že vidím u dětí určité zlepšení. Nevím o ničem, co by se nepovedlo. (Respondent č. 38, rozhovor, Střední Morava)

 (23) Pokračovat v projektech poradenství v oblastech hledání práce, bydlení a hospodaření. Tyto kurzy zvyšují účastníkům sebedůvěru a pocit samostatnosti a kompenzují tak malou informovanost a malý rozhled, kterými osoby v cílové skupině často trpí. (PO3, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči) o

Pro mě už žádný normální zaměstnání není, tady teda určitě ne. Nedávno na mě vybalili, že potřebují potvrzení od doktora a hygienickej průkaz a cosi [při doptávání se práce v kuchyni]. Já ani u žádnýho doktora nejsem vedenej. (Respondent č. 41, rozhovor, Moravskoslezsko)

o

Obávám se, že nebudu mít kde bydlet, když odejdu od ségry a že neseženu nic. Moc toho taky neumím, takže nemám moc šanci. Toho se bojím. (Respondent č. 43, rozhovor, Severovýchod)

 (24) Pokračovat v projektech zajišťujících bydlení CS (např. domy na půl cesty). (PO3, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči)  (25) Pokračovat i v rekvalifikačních kurzech, byť často nevedou bezprostředně k nalezení práce, protože i tak mohou mít řadu vedlejších pozitivních efektů od zvyšování sebevědomí přes vytváření pracovních návyků (pokud má kurz takový charakter) až po navazování kontaktů. Bylo by vhodné rekvalifikační kurzy úžeji provázat s možností následného zaměstnání, např. tím, že by již do kurzů byli zapojeni potenciální zaměstnavatelé (tj. projekt by spolupracoval s konkrétními zaměstnavateli). (PO2, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči)

175

 (26) Podpora praxí/stáží ve firmách/příp. ve veřejném sektoru jako součást projektu. (PO2, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči) o

Vůbec nejsem spokojená. Když jdu do práce, tak mě ani nevyslechnou a hned řeknou, že ne…nedají mi ani šanci. Vůbec se mi tohle nelíbí. Mám pocit, že jsem diskriminovaná. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava)

 (27) Mzdové příspěvky pro zaměstnavatele na dotovaná místa pro CS. (PO2, CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou péči, CS Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním)  (28) Je až překvapivé, jak často si zdravotně postižení stěžují spíše na nemožnost najít práci než na samotné onemocnění nebo úraz. Zaměstnání či nějaká smysluplná činnost mohou být pro řadu zdravotně postižených tím nejlepším lékem v jejich situaci, i když to samozřejmě závisí na závažnosti postižení. Lze ale rozhodně doporučit investice do podpory zaměstnávání zdravotně postižených, obecně pak podporu sociální ekonomiky a důraz na udržitelnost těchto projektů. Ukazuje se přitom, že tyto projekty mohou, ve chvíli kdy jsou úspěšně rozjety, přežít i bez intenzivní projektově orientované finanční podpory, i když jsou v rámci vícezdrojového financování často dále podporovány z veřejných prostředků. (PO2-3, CS Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním)  (29) Komplexní zaměření projektů, jejichž součástí bude individuální poradenství zaměřené na potřeby klientů, podpora terénní sociální práce (řešení problémů s bydlením, s dluhy). (PO3, CS Osoby propuštěné z vězení, CS Oběti násilí a trestné činnosti)  (30) Podpora projektů zajišťujících služby ve vazbě na základní potřeby (např. na azylové bydlení) jako nezbytný předpoklad pro další práci s klienty. (PO3, CS Osoby propuštěné z vězení, CS Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené, CS Osoby bez přístřeší)  (31) Podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby. (PO2, CS Osoby propuštěné z vězení) o

Bral bych všechno, co bych dělat mohl. Mám ten záznam, že jsem byl trestán a ten zdravotní handicap. (Respondent č. 47, rozhovor, Severovýchod)

 (32) V případě, že dopady trestného činu mohou vést ke ztrátě zaměstnání a sociální exkluzi, je třeba navázat na právní a psychologickou pomoc také pomocí sociální. Jinak hrozí např. upadnutí do stavu dlouhodobé nezaměstnanosti se všemi přidruženými problémy. Obzvlášť náchylné mohou být oběti, u kterých vstupují do hry ještě jiné rizikové faktory, např. věk nad 50 let. (PO3, CS Oběti násilí a trestné činnosti)

176

 (33) Důraz na odbornou psychologickou podporu CS. (PO3, CS Oběti násilí a trestné činnosti)  (34) Zdá se, že se dobře osvědčuje model, kdy na pobyt v léčebně a doléčovací ambulantní terapii navazuje nebo se s nimi prolíná rekvalifikační kurz, který vede k nalezení slušného zaměstnání. Problém vykořeněnosti, samoty a desorientace po návratu z léčby totiž osoby jednou závislé často řeší návratem k droze, což naznačuje i náš výzkum. (PO2-3, CS Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené)  (35) Podpora projektů vytvářejících pracovní místa pro cílovou skupinu, možnost využití mzdové příspěvky pro zaměstnavatele na dotovaná místa pro CS, podpora chráněného zaměstnávání. (PO2-3, CS Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené)  (36) Soustředit se v první řadě na prevenci mezi jedinci ohroženými ztrátou domova. Pro tento účel je důležitá jak schopnost ohrožené osoby včas identifikovat, tak je oslovit citlivou a nearogantní formou, která sama o sobě nebude vyvolávat strach oslovených ze sociální stigmatizace. Je třeba důkladně zmapovat, z jakých skupin a v důsledku jakých situací se lidé bez domova nejčastěji rekrutují a podle toho uzpůsobit preventivní opatření. (PO3, CS Osoby bez přístřeší)  (37) Podporovat dlouhodobou práci s jedinci bez domova, kteří svým jednáním dokazují zájem o opětovné začlenění do společnosti. Protože se často jedná o lidi s krátkodobým horizontem snažení, přizpůsobit tomu práci s nimi. Udržovat pravidelný styk s jedinci bez domova. Dodávat jim motivaci a důvěru ve společnost. (PO3, CS Osoby bez přístřeší) o

[Psychický blok], který jsem si postavil po negativních zkušenostech s neplatícími zaměstnavateli! Teď mám problém vůbec si práci hledat, když se na ně podívám, tak je mi zle. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava)

o

Teď už chápu smysl těch jejich služeb, vím, že mě to má někam dostat, ale je to na dlouhý lokte. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava)

o

Nešel bych se nikam na práci zeptat, lidi se na vás divně dívají, když jste špinavej a smrdíte. (Respondent č. 53, rozhovor, Severozápad)

 (38) Podpora terénní sociální práce, podpora organizací dlouhodobě pracujících s CS. (PO3, CS Osoby bez přístřeší, CS Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí) o

Sice někdy klesám na duch a mám pocit, že už nikdy práci nenajdu, že jsem k ničemu. Pracovníci mi pomáhají dodat další naději. (Osoby bez přístřeší, případová studie č. 1)

 (39) Rozhodně pokračovat v jazykových kurzech, které nejenže vedou (podle respondentů) k výraznému zlepšení jazykových schopností a tudíž k možnosti lépe

177

fungovat v české společnosti, ale také vyvolávají u účastníků ocenění vůči českému státu. (PO3, CS Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) o

Má úrověň znalostí češtiny za tu chvíli (alespoň podle mého názoru) opravdu zvýšila. Do Poradny pro integraci stále chodím, ale myslím si, že teď jsem již víceméně samostatná. Práci se snažím hledat sama. (Respondent č. 54, rozhovor, Severozápad)

 (40) Podpora projektů nabízejících komplexní řešení CS – problémy spojené s vízy, zdravotním pojištěním atd. (PO3, CS Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů)  (41) Důraz na komplexní řešení problémů CS, zejména zadlužení, problémů s bydlením, podpora rodin s dětmi (doučování dětí). (PO3, CS Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí) o

Začali jsme brát příspěvek na bydlení, ale teď když se nájem neplatí, tak není ani příspěvek. Peněz máme celkově míň i proto, že dcera je vypsaná z evidence ÚP. Dvě chodí na veřejnou službu, kde dělají chlapskou práci, snad to taky neodmarodí. Bojím se, že když se nám nepodaří nějak vyrovnat dlužné nájemné, tak nám zase hrozí vystěhování a to dětem nemůžu už udělat. Chtěl bych, aby syn vydržel na učilišti, kam v září nastoupil, ale nevím jak to finančně zvládneme. Splácíme pořád ten dluh z přídavku na dítě, ale ostatní nemůžeme. (…) Bohužel nevidím žádnou lepší budoucnost. Práce pro mě není a navíc jsem nemocnej. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad)

 (42) Podpora sociálních firem zaměřených na CS Romové. (PO2-3, CS Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí)  (43) Podpora služeb péče o děti, o seniory a závislé osoby se zdravotním postižením. (PO3, CS Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí ve věku do 15 let, CS Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce, CS Samoživitelky, samoživitelé) o

Asi jsem omezená synem, nemůžu si hledat práci daleko od bydliště a na směny. (Respondent č. 65, rozhovor, Severozápad)

 (44) Podpora flexibilních a zkrácených pracovních úvazků, podpora flexibility s ohledem na místo výkonu práce (částečné vykonávání práce z domova). Cílem však nemá být pokračující izolace pečujících v domácnosti i v době výkonu práce, proto se zpravidla se osvědčuje model částečné práce z domova než veškeré práce z domova. Podpora sdílených úvazků. (PO2, CS Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí ve věku do 15 let, CS Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce, CS Samoživitelky, samoživitelé)

178

o

No určitě jakoby nějaký vnímání okolního světa, že člověk byl opravdu zavřenej s dítětem doma a když přijdete do toho kolektivu a ono to na začátku bylo na čtyři hodiny, takže jste si pomaličku jakoby zvykla, jaký by to bylo opravdu ten celý den nebýt doma a že i bez vás to jakoby jde. (Respondent č. 12, rozhovor, Praha)

o

Byla to změna, že má člověk zase nějaký program. Změna k lepšímu. Bylo to vidět i na těch ženských, že jsou rády, že se někam dostanou. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha)

o

Měla jsem pravidelný režim, naučila jsem se pravidelně sledovat nabídky práce. Nekašlat na to. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad)

 (45) Cílená psychologická podpora pečujících osob jako prevence syndromu vyhoření (jak dlouhodobá, tak prostřednictvím jednorázových aktivit – např. několikadenní pobyt rodin s dětmi s postižením, kde je zajištěn speciální program pro rodiče a hlídání dětí). (PO3, CS Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí ve věku do 15 let) o

Klíčové to bylo pro manžela, protože viděl, že nejenom my máme Elišku, do lázní s ní jezdím já, já to vidím. Tak od té doby to bere jinak. (Respondent č. 62, rozhovr, Praha)

o

Posunulo mě to v rámci sociální izolace, kdy jsem většinu času trávila s dětmi, z odstupu vidím, že v té době mi to velmi pomohlo. (Respondent č. 63, rozhovor, Střední Čechy)

 (46) Podpora doprovodných aktivit projektů (zejména zajištění hlídání dětí se specifickými potřebami). (PO1-3, CS Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí ve věku do 15 let)  (47) Podpora doprovodných aktivit projektů, hlídání dětí jako jedna z aktivit projektu (v době, kdy se rodiče účastní kurzů nabízet bezplatné hlídání dětí). (PO1-3, CS Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce, CS Samoživitelky, samoživitelé, CS Začínající podnikatelé, podnikatelky)  (48) Praxe/stáže ve firmách/příp. veřejném sektoru jako efektivní a přínosná součást projektu. (PO2, CS Začínající podnikatelé, podnikatelky)  (49) Důraz na kvalitu lektorů kurzů (přednášek, workshopů, individuálních konzultací), podstatné jsou jejich zkušenosti z praxe. (PO1-2, CS Začínající podnikatelé, podnikatelky, CS Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga)  (50) Proplácení některých nákladů účastníkům projektů (např. cestovné, vystavené živnostenského listu). (PO2, CS Začínající podnikatelé, podnikatelky).

179

 (51) Zajištění dostatečné nabídky a kapacity kurzů, transparentní výběr účastníků (v případě, že je účast v kurzu otevřena odborné veřejnosti). (PO3, CS Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga) o

„S kolegyněmi jsme se chtěli do dalších kurzů přihlásit, přihlášky se měly přijímat ráno v 8:00, v 8:01 jsme vyplněné přihlášky na další kurzy odeslaly, nicméně následně nám bylo sděleno, že kurz už je naplněn.“ (TSP a asistenti pedagoga, případová studie č. 1)

 (52) Podpora workshopů a interaktivních forem kurzů spíše než tradičních forem výuky jako jsou přednášky, důraz na aktivní zapojení účastníků kurzů. (PO3, CS Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga)

4.2 Syntéza dílčích doporučení V této kapitole je uvedena syntéza dílčích doporučení do čtyř bloků (podkapitol) komplexních doporučení. První tři bloky představují doporučení pro jednotlivé prioritní osy 1 až 3, čtvrtý blok uvádí obecná doporučení platná pro všechny tři prioritní osy. U každého bloku je také poznamenáno, ze kterých dílčích doporučení vychází. V závěru každé podkapitoly (za každým blokem) je ještě uvedeno grafické shrnutí doporučení, včetně specifikace, co z daného doporučení plyne pro práci ŘO a co pro příjemce podpory. 4.2.1 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 1 Založeno na dílčích doporučeních: 1 až 6 „Cílem prioritní osy 1 je předcházení nezaměstnanosti prostřednictvím podpory investic do rozvoje lidských zdrojů a moderních systémů jejich řízení“.34 Typickou formou investice do lidských zdrojů jsou rozmanité programy vzdělávání zaměstnanců. V rámci nich doporučujeme zaměřit se na dlouhodobost a udržitelnost. Za nadějné je možné označit projekty na vzdělávání interních lektorů, nicméně je potřeba vyvinout mechanismy, které zajistí, aby na výcvik interních lektorů navazovalo jejich opravdové lektorské působení ve firmě. Tyto mechanismy by bylo vhodné provázat se školením pokud možno co největšího počtu zaměstnanců na všech úrovních firmy. V rámci výzkumu se nepodařilo identifikovat případ interního lektorství, o kterém by šlo s konečnou platností prohlásit, že se jedná o příklad dobré praxe, podle kterého by se mělo postupovat. Tato skutečnost dokresluje, že problematika je relativně nová a ne zcela zvládnutá. Nejblíže k příkladu dobré praxe měl projekt představený v případové studii č. 1 v podkapitole 2.1.4. Z něho vyplývá význam vzájemné komunikace a spolupráce obou firem: té, která procesy pomáhá zavádět zvenčí, a té, do které jsou zaváděny. Kromě tohoto „šití na míru“ hraje velkou roli komunikace smyslu vzdělání na všech úrovních firmy.

34

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-1-adaptabilita

180

To souvisí s potřebou propojit vzdělávání s kulturou firmy. Zejména u firem, kde školení není běžnou součástí firemní kultury, je třeba zaměřit se také na vysvětlování benefitů a potenciálu vzdělávání, a to včetně podpory těchto aktivit v rámci projektu (např. v rámci povinné aktivity zaměřené na šíření povědomí o projektu a posilování image projektu v rámci organizace). Přitom je vhodné pracovat jak s vedením firmy, tak se zaměstnanci, aby vzdělávání bylo společným úkolem, jehož cílům všichni ve firmě rozumí. V deklaratorní rovině tomu může dopomoct zapracování vzdělávací mise do firemních hodnot či (etického) kodexu, ale zásadní je upevňování této hodnoty v každodenním životě firmy. Samotné zavádění procesů (interního) vzdělávání může být ve firmě podpořeno např. rozšířením příběhu dobré praxe (třeba ze zahraničí) po firmě, kterému by mělo být cílem se přiblížit. To ale vyžaduje existenci skutečně otevřených komunikačních kanálů a platforem v rámci firmy (od týmových a skupinových aktivit po např. interní periodika), jejichž realizaci by bylo možné také zahrnout mezi podporované projektové aktivity. Za účelem zvýšení důvěryhodnosti vzdělávacích cílů lze přemýšlet o propojení vzdělávání zaměstnanců se vzděláváním jejich dětí: je možné si představit např. kurz počítačů nebo jazyků (třeba i mimo pracovní dobu), který bude postaven na pravidle, že každý zaměstnanec si s sebou smí přivést svoje děti. Tyto konkrétní možnosti jsou ale pouze návrhy, jejichž funkčnost by bylo třeba ověřit v praxi konkrétních firem. S tím souvisí i další doporučení, které se týká důrazu na individualizaci projektů. Aby mohlo být vzdělávání vnímáno jako legitimní součást firemní kultury, je dobré zaměřit se na takové vzdělávání (školení), které bude přímo využitelné v praxi firmy. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodná strategie zapojit do plánování projektů interní pracovníky firmy (odborníky či lidi z vedení), kteří budou schopni jasně specifikovat požadavky firmy a společně s odborníky na vzdělávání vyjednat konkrétní podobu projektů. Využitelnost souvisí také s aktuálností. Z toho důvodu doporučujeme minimalizovat dobu od podání žádosti do začátku realizace projektu. Přes existenci specifických požadavků různých firem se podařilo identifikovat takřka univerzálně využitelné a pozitivně hodnocené kurzy, kterými jsou kurzy práce na počítači (využívání kancelářského softwaru apod.). Ze strany zpracovatele se jako nejvhodnější jeví formulovat ve výzvě (či její příloze) některá velmi konkrétní doporučení jako pouhé tipy či rady, jejichž využití by měli příjemci podpory alespoň zvážit, případně se pokusit přijít s nějakými vlastními zlepšeními. V tomto smyslu by měli být žadatelé o dotace přizváni jako partneři k řešení otevřeného problému. Na co bude vyhlašovatelem výzvy kladen důraz, je přitom klíčové, protože žadatelé se minimálně pokusí výše zmíněné tipy do žádosti (a pak tedy i do realizace projektu) zahrnout. Problémy s udržitelností by pak bylo možné řešit např. tím, že bude projekt obsahovat povinnou závěrečnou aktivitu v délce 1 roku, kdy bude možné čerpat prostředky již pouze na plat interních lektorů. To umožní monitorovat jejich aktivity a na straně organizace k posílení vědomí stálého běhu projektu. Následující tabulka shrnuje, co jednotlivá doporučení v tomto úseku (4.2.1) znamenají z hlediska řídícího orgánu a co z hlediska příjemce podpory. Jak bylo naznačeno na několika

181

příkladech v textu v tomto úseku, jednotlivá doporučení lze dále konkretizovat, pak ale ztrácejí svou obecnou platnost a není je možno použít jako požadavky při formulaci výzvy, aniž by tím byla omezena možnost jednotlivé projekty individualizovat dle specifických potřeb. 1 Projekty je třeba založit na principu dlouhodobosti a udržitelnosti. Co to znamená z hlediska… … ŘO

 

… ŘO



Podporovat projekty vzdělávání interních lektorů. Podporovat mechanismy, které zajistí jejich následné lektorské působení … příjemce podpory  Nutnost přesvědčivě doložit, jak bude na vzdělávací projekt navázáno v budoucnu, jak bude zajištěna jeho udržitelnost 2 Propojit vzdělávání s kulturou firmy Co to znamená z hlediska… … ŘO  Podporovat vzdělávání zaměstnanců na všech úrovních  Požadovat koncepci implementace vzdělávání do firemní kultury (jak na úrovni deklaratorní, tak na úrovni každodenního života firmy) … příjemce podpory  Vysvětlovat vedení i zaměstnancům smysl, přínos a potenciál vzdělávání (jako součást projektu)  Usilovat o začlenění trvalého vzdělávání mezi sdílené cíle firmy, jimž každý ve firmě rozumí 3 Individualizovat projekty (šít projekty na míru) + zajistit aktuálnost Co to znamená z hlediska…

   … příjemce podpory



Požadovat, aby příjemci podpory vycházeli z aktuálních vzdělávacích potřeb firmy Požadovat koncepci, jak se naučené promítne do praxe firmy Univerzálně podporovat kurzy práce na počítači (kancelářský software apod.) Umožnit minimalizaci doby od podání žádosti po realizaci projektu Nutnost spolupracovat s interními pracovníky a lidmi, kteří znají procesy ve firmě, při utváření projektů

4.2.2 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 2 Založeno na dílčích doporučeních: 7 až 14, 16, 18 až 20, 25 až 28, 31, 35, 48, 50 „Cílem prioritní osy 2 je zlepšení přístupu k zaměstnání, trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a prevence nezaměstnanosti skupin ohrožených na trhu práce“.35 Za typickou formu projektů spadajících do Prioritní osy lze považovat rekvalifikační kurzy. Ty sice mají své pozitivní dopady, ale nelze je přeceňovat ani považovat za řešení, které by bylo 35

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-2-aktivni-politiky-trhu-prace

182

dostatečné samo o sobě. Rekvalifikační kurzy sice lze doporučit i nadále k podpoře, ale je třeba reflektovat několik skutečností. Zaprvé, je třeba kurzy dále individualizovat, aby se zvyšoval pocit smysluplnosti z participace. To zahrnuje jednak odlišení kurzů dle úrovně (zejména u počítačových kurzů), jednak důraz na individuální konzultace a poradenství. Zadruhé, doporučujeme udělování kvalitní certifikace jako doklad o absolvování rekvalifikace. Ta může mít vliv nejen na potenciálního zaměstnavatele, ale také na sebevědomí účastníka. Zatřetí, je vhodné vnímat situaci z pohledu účastníka kurzu. Ta sice může být individuálně odlišná, ale společným rysem účastníků je ztížená finanční situace v době nezaměstnanosti. Projekty by proto měly dbát na časové sladění aktivit, aby se zbytečně nenatahovaly. Během projektu totiž účastníci nemohou pracovat často ani na příležitostných brigádách, takže roste riziko prohloubení finančních potíží, pokud se kurz příliš protahuje. S tím souvisí také doporučení proplácet alespoň některé náklady spojené s projektem (např. jízdné), aby se projekt co nejvíce zpřístupnil. Samotná rekvalifikace sice často zvyšuje motivaci a sebevědomí účastníků, k rychlému nalezení práce ale vede jen v omezeném počtu příkladů. Postupem doby motivace opět upadá a objevuje se skepse. Proto je potřeba zaměřit se také na podporu stáží a praxí jako příležitostí k získání pracovních zkušeností. Je vhodné využít motivace nabyté v rekvalifikačním kurzu a intenzivně usilovat o následné brzké zapojení do pracovního procesu. K tomu se váže i obecné doporučení k podpoře vytváření pracovních míst. V některých případech může být vhodné udržovat s účastníkem kurzu kontakt i po získání zaměstnání, aby docházelo k obnovování motivace. To se týká především CS Dlouhodobě nezaměstnaných, CS Mladých lidí od 15 do 25 let, CS Lidí do 26 let vyrůstajících bez rodin, CS Osob ZTP a CS Osob závislých na drogách. Z hlediska výše uvedeného se jako žádoucí jeví intenzivnější spolupráce s potenciálními zaměstnavateli během projektu. Ideální by pochopitelně bylo domluvit u těchto zaměstnavatelů záruku zkušebního zaměstnání určitého počtu účastníků projektu, případně poskytnou pobídku, která zkušební zaměstnání učiní velmi pravděpodobným (např. dotovanou mzdu). 4 Ujasnit požadavky na ideální rekvalifikační kurz Co to znamená z hlediska… … ŘO

   

Požadovat odlišení rekvalifikačních kurzů podle úrovně vstupních znalostí, kde to je relevantní (hlavně počítačové a jazykové kurzy) Zvýhodňovat rekvalifikační kurzy, které nabízejí kvalitní certifikaci jako doklad úspěšného absolvování kurzu Upřednostňovat časově kompaktní kurz, který bude zohledňovat potřeby účastníků (např. vyzvedávání dětí ze školky) a zároveň minimalizovat časové prostoje Umožňovat proplácení některých nákladů za účelem větší

183

přístupnosti kurzu … příjemce podpory  Nutnost koncipovat projekt tak, aby zohledňoval potřeby účastníků, i za cenu větší organizační náročnosti 5 Provázat rekvalifikaci s praxí či stáží Co to znamená z hlediska… … ŘO  Především u rekvalifikačních kurzů na zaměstnání, jejichž výkon požaduje nějakou praxi, požadovat poskytnutí nebo zprostředkování této praxe jako součást kurzu  Zvýhodňovat projekty, které nabízejí praxi či stáž … příjemce podpory  Orientovat se více na kontakt se zaměstnavateli  Po ukončení vlastního rekvalifikačního kurzu „předat“ účastníka dál, nikoli ho pouze „nechat jít“ svou cestou 6 Využít motivace získané rekvalifikací k zintenzivnění snahy o zapojení do pracovního procesu Co to znamená z hlediska… … ŘO

 

… příjemce podpory

 

Podporovat projekty, které se aktivně snaží o zprostředkování pracovního místa pro účastníky Napřímit síly do období, kdy účast v projektu často zvyšuje motivaci a sebevědomí účastníka – propojit toto období např. se zintenzivněnou spoluprací s ÚP Orientovat se více na kontakt se zaměstnavateli Po ukončení vlastního rekvalifikačního kurzu „předat“ účastníka dál, nikoli ho pouze „nechat jít“ svou cestou

4.2.3 Komplexní doporučení pro Prioritní osu 3 Založeno na dílčích doporučeních: 21 až 24, 29 až 30, 32 až 34, 36 až 45 „Cílem prioritní osy 3 je pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a zavedení opatření vedoucích ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob včetně prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce“.36 Vedle důrazu na zaměstnanost je dobrou prevencí sociálního vyloučení fungující rodina a komunita. Proto lze v integračních programech doporučit práci s celou rodinou, obzvlášť při řešení problémů mládeže. K podpoře komunity potom mohou přispívat programy dobrovolnictví, u kterých lze také předpokládat, že z dlouhodobého hlediska vedou k výchově angažovaných a uvědomělých občanů a posilování občanské společnosti. Dobrovolnictví je také velmi levným prostředkem pomoci a jeho potenciál j se zdá v současné době teprve objevován. Lze doporučit hledání nových způsobů využití dobrovolnictví. Častým problémem je malá sebedůvěra a nesamostatnost oslovených respondentů. Projektové poradenství je nutno zaměřovat tak, aby vedlo k osvojení některých základních dovedností, jako je vyhledávání na internetu a komunikace s úřady apod., které potom vedou ke zvýšení samostatnosti i sebedůvěry. Protože u lidí ohrožených sociální exkluzí 36

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-3-socialni-integrace-a-rovne-prilezitosti

184

mají různé problémy silnou tendenci se kumulovat, je zapotřebí podporovat projekty, které dokážou zajistit komplexní pomoc. Jako vhodná strategie se jeví motivovat spolupráci různých organizací v regionu, jejichž know-how se může doplňovat: Některé organizace např. dokážou lépe navázat vztah s ohroženou skupinou, jiné mají hlubší know-how v oblasti oddlužování. Spolupráce v projektu také může vést ke sdílení příkladů dobré praxe a ke vzájemnému učení organizací zajišťující projekty sociální integrace. K tématu oddlužování je třeba konstatovat, že je ve všech případech během na velmi dlouhou trať. Z toho důvodu doporučujeme intenzivnější investice do zvyšování finanční gramotnosti a prevence zadlužování. Především u některých cílových skupin (Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu, CS Osoby propuštěné z vězení, CS Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené, CS Osoby bez přístřeší, Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí) je nejpalčivější problémy potřeba řešit také zajištěním základních potřeb, jako je azylové bydlení. Ukazuje se nutnost uspokojit nejprve základní životní potřeby, než se pozornost může upřít na další problémy, jako je např. hledání zaměstnání. Také při preventivním působením je důležité včas identifikovat případnou hrozbu ztráty bydlení a v řešení se zaměřit prioritně na ni. Sociální vyloučení je velmi často spojeno s nezaměstnaností. Z toho důvodu je vhodné prakticky všechny integrační projekty propojovat s pracovním poradenstvím a prevencí dlouhodobé nezaměstnanosti. Jako nadějnou strategií se jeví podpora sociálního podnikání a podpora zkrácených a flexibilních úvazků. V kombinaci s podporou služeb péče o závislé osoby (děti, seniory, závislé osoby se zdravotním postižením), kterou doporučujeme zintenzivnit, může tato strategie pomoci zmírnit dopady vyřazení rodičů, především žen, z trhu práce, které se jinak projevují obtížnou zaměstnatelností v budoucnu. Specifickou cílovou skupinou z hlediska integrace je CS Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů), u kterých je zásadním momentem integrace zvládnutí českého jazyka. Nabídka výhodných kurzů (nejlépe zdarma) je ze strany cílové skupiny vnímána jako vstřícný postoj ČR, což vnímáme jako důležitý dopad podpory. Ukazuje se také, že účastníci projektů 3. prioritní osy se často nacházejí již v tak závažné situaci, že je zapotřebí dlouhodobá a trpělivá spolupráce, přičemž nelze očekávat převratné hmatatelné výsledky. Naopak je třeba se smířit s pomalým dosahováním výsledků a i stabilizace situace může být dobrým výsledkem. Vhodným prostředkem dlouhodobé a trpělivé spolupráce jsou projekty využívající terénní sociální pracovníky, jejichž cílem je navázat vztah s klientem a vzbudit jeho důvěru. To je důležité, protože právě malá důvěra ve společnost a její instituce je častým průvodním znakem sociálního vyloučení.

185

7 Opírat se o rodinu a komunitu Co to znamená z hlediska… … ŘO



V projektech integrace mládeže podporovat práci s celou rodinou  Podporovat dobrovolnictví jako projev posilování komunity a v konečném důsledku občanské společnosti … příjemce podpory  V projektech integrace mládeže spolupracovat s celou rodinou – k tobě jsou dobře uzpůsobeni např. terénní sociální pracovníci  Hledat nové způsoby využití dobrovolnictví pro projekty sociální integrace  Rozšiřovat fungující způsoby využívající dobrovolnictví  Spolupracovat se středními školami a univerzitami jako potenciálním zdrojem dobrovolníků 8 Zvyšovat základní kompetence (vyhledávání na internetu, komunikace s úřady apod.) jako nástroj zvyšování samostatnosti a sebedůvěry Co to znamená z hlediska… … ŘO

 


 

Podporovat ty projekty, které vedou účastníky k samostatnosti zvyšováním jejich kompetencí použitelných v běžném životě U CS Imigranti, azylanti a cizinci to znamená také podporu výuky českého jazyka (pokud možno zdarma) Nevykonávat za účastníky to, co je snadné je naučit, aby to mohli vykonávat sami Koncipovat projekty tak, aby jejich výstupem byl co největší nárůst samostatnosti

186

9 Podporovat komplexní projekty s individuálním přístupem a motivovat spolupráci různých organizací Co to znamená z hlediska… … ŘO






 

Protože u osob ohrožených sociální exkluzí hrozí kumulace různých problémů, je vhodné motivovat propojování knowhow jednotlivých organizací (příjemců podpory) a podporovat jejich spolupráci Umožňovat dostatek projektů zaměřených na řešení základních potřeb a nejpalčivějších problémů, jako je poskytnutí azylového bydlení Sdílet navzájem zkušenosti, otevřít se vzájemnému učení Integrovat do projektů následné méně intenzivní aktivity, které budou pokračovat i v případě dílčích úspěchů. To se týká např. nalezení práce, kdy osoby z některých cílových skupin mohou mít problém zvyknout si na novou životní rutinu a potřebují občasné dodání motivace. Při vhodné spolupráci mohou tyto osoby posloužit jako dobrý příklad úspěchu pro osoby v jiné fázi projektu.

10 Zaměřit se na prevenci Co to znamená z hlediska… … ŘO



Podporovat projekty prevence (také na úrovni spolupráce různých státních institucí)  Poptávat projekty na zvyšování finanční gramotnosti … příjemce podpory  Včas identifikovat hrozbu ztráty bydlení, např. spoluprací s pronajímateli v rizikových oblastech či soudy provádějícími rozvodová řízení  Nabízet projekty na zvyšování finanční gramotnosti 11 Provázat integrační projekty s projekty zaměstnanosti Co to znamená z hlediska… … ŘO

 




Podporovat sociální podnikání Požadovat pracovní poradenství jako integrální součást většiny (všech) integračních projektů Provázat integrační projekty s projekty zaměstnanosti

187

12 Opírat projekty o práci terénních sociálních pracovníků Co to znamená z hlediska… … ŘO



 




Podporovat projekty využívající práci zkušených terénních sociálních pracovníků, kteří mají šanci obnovovat často pošramocenou důvěru účastníků projektu ve společnost a její instituce. TSP mohou dále zajistit dlouhodobou spolupráci s klientem včetně poskytování opory v případě dílčích úspěchů, např. nalezení práce. Konzultovat zkušené terénní sociální pracovníky jako zdroj informací z oblasti problematiky sociálního vyloučení Motivační programy pro zkušené terénní sociální pracovníky jako prevence jejich odchodu z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení Opírat projekty o práci terénních sociálních pracovníků a jejich zkušenosti

4.2.4 Obecná komplexní doporučení Doporučení 1: Projekty je třeba více individualizovat a umožnit flexibilitu. Pro dosažení maximálního efektu je důležité, aby správní lidé absolvovali ty správné projekty. Například na rozhovorech se zaměstnanci, kteří absolvovali nějaký projekt z OP LZZ, se často ukazovalo, že přestože projekt byl příjemné zpestření a „něco se i naučili“, zdaleka ne vždy to pak využili v praxi ve své firmě. Individuální přístup je ale zásadní i u ostatních skupin. Některé oběti trestné činnosti vyžadují spíše pomoc v jednání s úřady, jiné potřebují psychologickou pomoc, dalším by nejvíce prospěla pomoc ve snaze vrátit se na trh práce (řada obětí může v souvislosti s následky trestného činu ztratit zaměstnání). Pro některé respondenty bylo nejdůležitější co nejrychleji najít práci, jiní potřebovali urychleně řešit dluhy, další najít bydlení, aby jim v následku vystěhování nebyly odebrány děti. Toto jsou přitom jen některé příklady ze zachycených případů. Projekty tedy musí mít možnost (a být připraveny) průběžně identifikovat nejpalčivější problémy v předmětné oblasti intervence a soustředit se na jejich flexibilní řešení. Projekt sám o sobě přitom nemusí zahrnovat všechny myslitelné nástroje a aktivity, cílem je podpora spolupráce mezi existujícími subjekty na úrovni lokality či regionu a umožnění alokovat část získaných prostředků pro účely řešení vzniklé neočekávané situace. K tomu je potřeba jednak individuální přístup příjemce (organizace) ke konečnému příjemci (beneficientovi), na straně druhé ale i dostatečně flexibilní přístup k vymezení rozsahu a konkrétní náplně projektu a v případě potřeby k možnosti jeho rychlého přizpůsobení ze strany ŘO/ZS, tj. toleranci k opodstatněným změnám, která by měla deklarována již při vypisování projektu.

188

Doporučení 2: Více investovat do vzniku nových a zachování stávajících pracovních míst. Také (resp. především) těch na zkrácený pracovní úvazek. Většina nejčastěji identifikovaných problémů, které lidé ve sledovaných cílových skupinách řeší, má společný jmenovatel v nezaměstnanosti. Týká se to jak finanční tísně, dluhů a problémů s bydlením, tak i řady dalších problémů včetně sociální stigmatizace a postupného utváření komplexních zacyklených konstelací, které prohlubují krizi např. na úrovni rodiny a mají tak zásadní vliv na další generaci. Šetření přitom ukazuje, že ani rekvalifikační kurzy, ani intenzivní pomoc terénního sociálního pracovníka většinou nevede k nalezení zaměstnání. Tyto aktivity ve výsledku působí jako prevence, jako nástroj stabilizace situace, nebo dokážou dílčí situaci (dlouhodobě) zlepšovat, ale bez vazby na pracovní zařazení a související sociokulturní vazby nevedou k nezávislosti na systému podpory, ať již financovaného z jakéhokoli zdroje. Celá řada respondentů přitom deklaruje ochotu k takřka jakékoli práci; jsou pak sice svázáni např. zdravotními nebo výkonnostními omezeními, ale zároveň nemívají vysoké nároky. V takové situaci se jeví jako vhodná strategie investovat do tvorby nových a zachování stávajících pracovních míst, případně propojovat možnosti rekvalifikace s okamžitou a návaznou možností zaměstnání, i kdyby na zkušební období. Jako klíčová se pak ukazuje podpora částečných úvazků. Důvodem je jednak získání více pracovních míst pro více osob (a tedy i více pracovních zkušeností) za jinak stejné prostředky, na straně druhé právě tyto typy úvazků umožňují zapojení cílových skupin, které jsou vzhledem k rodinné situaci v roli osob pečujících (např. jako rodiče). Případně lze doporučit důslednou a dlouhodobou kombinaci aktivit zaměřených na tvorbu pracovních míst se zajištěním služeb péče o tyto závislé osoby (děti, seniory, ZTP atd.). Podpora by přitom neměla být navázána pouze na model sociálního podnikání, i když je vhodné, aby byl tento typ projektů kontinuálně podporován. Důvodem je neslučitelnost tohoto přístupu s některými relevantními typy příjemců (typy organizací), zejména pak kvůli formálním požadavkům na status organizace (viz podmínky ve výzvě č. 30 OP LZZ). Podporovány by měly být přednostně ty projekty, které zajistí kontakt účastníků a potenciálních zaměstnavatelů. Úspěšnost v přechodu účastníků projektu do zaměstnání by mohla sloužit jako kritérium pro prodloužení či neprodloužení finanční podpory dané organizace (příjemce podpory), ale jen v případě, že by organizace sama nerozhodovala o výběru účastníků kurzu. V opačném případě by toto kritérium mohlo vést ke stejnému typu diskriminace, se kterou se příslušníci cílových skupin setkávají již na trhu práce. Doporučení 3: V rámci projektů je třeba klást důraz na podporu doprovodných aktivit. Nejen pro projekty přímo cílené na účastníky z CS Osoby pečující o osobu blízkou platí, že jejich účast v projektu je často podmíněna schopností zabezpečit po dobu účasti na projektu závislé osoby, nejčastěji děti. V podkapitole 4.2.3 bylo formulováno doporučení podporovat služby péče o závislé obecně jakožto nástroj umožňující alespoň částečný návrat pečujících osob na trh práce. Vedle toho je vhodné spojit všechny projekty,

189

u kterých lze očekávat účastníky pečující o závislou osobu, s nabídkou bezplatné péče o tyto závislé osoby v době konání projektu. Uvažovat lze ale také o celé řadě dalších doprovodných aktivit. Například častým problém, který vnímají matky na rodičovské dovolené, je sociální izolace a „vypadnutí ze světa dospělých“. Je proto možné koncipovat projekty tak, aby účastníkům nabídly dobrovolné rozšiřující aktivity zaměřené především na neformální či „poloformální“ sociální kontakt. Uvažovat lze např. o diskusi se zajímavou osobností. 13 Projekty je třeba více individualizovat a umožnit flexibilitu. Co to znamená z hlediska… … ŘO



Flexibilní přístup k vymezení rozsahu a konkrétní náplně projektu  Toleranci k opodstatněným změnám … příjemce podpory  Dostatečná vstupní diagnostika problémů  Potenciál adresovat různé problém  Účinná by mohla být spolupráce dvou či více organizací, které budou ochotné sdílet know-how za jasně vymezených odpovědností 14 Více investovat do vzniku nových a zachování stávajících pracovních míst. Také (resp. především) těch na zkrácený pracovní úvazek. Co to znamená z hlediska… … ŘO  Podporovat projekty rekvalifikace s okamžitou návazností na zaměstnání (nebo alespoň dostatečnou praxi)  Podporovat investice do tvorby nových a zachování starých pracovních pozic  Podpora zkrácených časových úvazků  Motivace zaměstnavatelů k náboru (s obezřetností vůči možnému zneužití)  Hodnocení projektů (a jejich další podpora) na základě úspěšného přechodu účastníků do zaměstnání (za podmínky, že příjemce podpory nemůže ovlivňovat výběr účastníků) … příjemce podpory  Zaměřit se na kontakty se zaměstnavateli  Zprostředkovat kontakt potenciálního zaměstnavatele a účastníka kurzu  Povinnost pokračovat v propojování zaměstnavatelů a účastníků projektu i po skončení např. rekvalifikačního kurzu

190

15 V rámci projektů je třeba klást důraz na podporu doprovodných aktivit. Co to znamená z hlediska… … ŘO  U projektů, kde to má opodstatnění, požadovat zajištění bezplatné péče o děti účastníků jako podmínku, nikoliv jen jako možnost  Podporovat další (dobrovolné) doprovodné aktivity, např. neformální či „poloformální“ sociální kontakt … příjemce podpory  Nutnost dívat se na problémy cílových skupin očima účastníků a vnímat je v jejich komplexitě

4.3 Longitudinální vývoj doporučení Cílem této podkapitoly je reflektovat, jak se mezi 3. a 5. PZ vyvinul stav poznání problematiky a zda to má nějaké dopady na doporučení formulovaná ve 3. PZ. Po aktualizaci některých obecnějších tvrzení následuje aktualizace doporučení podle jednotlivých cílových skupin, což mj. umožňuje nahlédnout doporučení 5. PZ opět v trochu jiné perspektivě (oproti dříve použité perspektivě prioritních os v perspektivě jednotlivých cílových skupin). 4.3.1 Komplexní povaha problémů Ve 3 PZ bylo formulováno následující tvrzení: „Výstupy kvalitativního šetření zároveň potvrzují, že problémy cílových skupin OP LZZ mají velmi komplexní povahu a kumulují se, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci se životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Hlavními problémy vedle nezaměstnanosti jsou zejména zadluženost, problémy s bydlením, psychické problémy, demotivace, negativní dopad na sebevědomí jedince, zapojení do nelegálních forem práce.“ (3. Průběžná zpráva, s. 113) Toto zjištění se dále potvrdilo i na základě druhé vlny kvalitativního šetření. Navíc je možné specifikovat, že takto kumulované problémy se navzájem umocňují a jejich řešení se stává během na dlouhou trať. To je ilustrováno např. tím, že u všech 29 podpořených osob, u kterých bylo v rámci první vlny zjištěno zadlužení, trval tento stav i v rámci druhé vlny.37 Z tohoto důvodu byla v rámci 5. PZ formulována následující doporučení: Podporovat komplexní projekty a motivovat spolupráci různých organizací. (viz podkapitola 4.2.3) 

Odůvodnění: Různé organizace mají různé know-how, jsou specializovány na řešení různých problémů. Ve spolupráci mohou snáze nabídnout komplexní řešení komplexních problémů.

37

Je přitom pravděpodobné, že vzorek obsahoval více zadlužených než těchto 29 osob, jen tuto skutečnost nesdělili.

191

Zaměřit se na prevenci. (viz podkapitola 4.2.3) 

Odůvodnění: Protože řešení kumulovaných problémů je velmi náročnou a vleklou záležitostí, doporučujeme zintenzivnění investic do prevence. Pro dosažení nejlepší efektivity je třeba rozvinout spolupráci na úrovni různých státních institucí – např. spolupráce se ministerstvem školství při výuce finanční gramotnosti, spolupráce se soudy, které by mohly v rámci rozvodového řízení automaticky všem účastníkům distribuovat leták informující o možnostech prevence ztráty bydlení, apod. Klíčová je existence dostatečného množství projektů a zároveň včasná identifikace problémů.

Provázat integrační projekty s projekty zaměstnanosti. (viz úsek 4.2.3) 

Odůvodnění: Nezaměstnanost je velmi častým spojujícím jevem různých problémů.

Opírat projekty o práci terénních sociálních pracovníků. (viz úsek 4.2.3) 

Odůvodnění: Protože řešení komplexních problémů je dlouhodobé a musí vycházet z navázání důvěry, jeví se jako vhodná forma dlouhodobá spolupráce s TSP.

4.3.2 Nezamýšlené dopady projektů Dále bylo ve 3. PZ uvedeno: „V rámci analýzy byly identifikovány i nezamýšlené dopady projektů. Napříč cílovými skupinami jde zejména o „sociální kontakt“ v rámci cílové skupiny, možnost sdílet informace a zkušenosti ve skupině se stejnou charakteristikou.“ (3. Průběžná zpráva, s. 113) Z longitudinálního hlediska se ukazuje, že sociální kontakt s ostatními účastníky získaný během projektů zřídka přetrvává po konci projektu. Přesto je ale i s odstupem roku často uváděn jako jeden z hlavních přínosů účasti v kurzu. Respondenti to často vysvětlují tím, že vidět, že v dané situaci nejsou sami, jim velmi pomohlo. Proto doporučujeme nadále nezamýšleného dopadu v podobě sociálního kontaktu vědomě využívat a podporovat doprovodné aktivity projektu, které pro sociální kontakt poskytnou prostor, viz doporučení: V rámci projektů je třeba klást důraz na podporu doprovodných aktivit. (viz úsek 4.2.3) Poznámka: Toto doporučení je sice uvedeno u Prioritní osy 3, ale týká se i řady projektů v rámci Prioritní osy 2, které mají za cíl pozitivně působit na sebevědomí účastníků, typicky rekvalifikační kurzy pro rodiče vracejí se po rodičovské dovolené, ale i jiné rekvalifikační kurzy. Následuje aktualizace doporučení podle jednotlivých cílových skupin. Zmenšený text cituje doporučení uvedené v 3. PZ v kapitole 5, za ním následuje aktualizace daného doporučení.

192

4.3.3

Zaměstnanci A. Jako klíčové doporučení vnímáme důraz na budování udržitelných interních školicích kapacit. Neznamená to ale, že by neměla být podporována externí školení. Externí kapacity jsou nutnou součástí přenosu znalostí a „know-how“, a to zejména u specializovaných školení nebo školení pro management. Neměla by ale být jedinou aktivitou projektů.

Toto doporučení se potvrdilo a zůstává aktuální. V 5. PZ je zobecněno následujícím doporučením: Projekty je třeba založit na principu dlouhodobosti a udržitelnosti. (viz úsek 4.2.1 pro konkrétní významy tohoto doporučení) Aktualizace: Vedle toho se ukázalo, že projekty vzdělávání je potřeba lépe propojit s firemní kulturou. Toho lze dosáhnout např. vzděláváním co největšího počtu zaměstnanců na všech úrovních firmy (viz doporučení níže) a lepším vysvětlováním přínosů a potenciálu vzdělávání nejen vedení, ale i všem zaměstnancům. (konkrétněji viz úsek 4.2.1) B.

Důraz by měl být kladen na školení všech zaměstnanců na všech úrovních organizace, případně by měl být výběr dobře zdůvodněn (např. v případech, kdy by vzhledem k velikosti organizace náklady na proškolení všech zaměstnanců přesahovaly finanční možnosti projektu). Důraz by měl být kladen na využitelnost získaných znalostí a dovedností v praxi, a to právě ve vazbě na školení všech úrovní zaměstnanců. Jako nevhodné se ukazuje např. školení nižšího managementu na moderní metody řízení v okamžiku, kdy obdobné školení neproběhne na úrovni vyššího managementu.

Toto doporučení lze také považovat za stále platné. Doporučení využitelnosti získaných znalostí a dovedností v praxi bylo v 5. PZ specifikováno formulací: Individualizovat projekty (šít projekty na míru) + zajistit aktuálnost (viz úsek 4.2.1) Aktualizace: V konkrétní podobě to znamená např. spolupráci s interními pracovníky firmy při vývoji obsahu projektu, požadování koncepce toho, jak se obsah projektu může promítnout do konkrétní praxe ve firmě, nebo zajištění aktuálnosti tím, že bude minimalizována doba od podání žádosti po realizaci projektu, viz již také doporučení z 3. PZ níže: C. Jako klíčové se ukazuje též zkrácení doby od sepsání žádosti do začátku realizace projektu, a to s ohledem na minimalizaci zastarání projektu. V případě školení pro zaměstnance jde o prioritu zejména s ohledem na turbulentní povahu trhu. Možností je též programová a dobře komunikovaná podpora flexibility projektu co do změny obsahu školení v rámci již schváleného projektu (např. formou nepodstatné změny).

Obecně lze konstatovat, že doporučení týkající se CS Zaměstnanci MSP se rámcově potvrdila, došlo jen k částečným upřesněním a konkretizacím doporučení.

193

4.3.4

Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání D. Doporučujeme klást důraz na individuální přístup k účastníkům projektů, resp. pokračovat v podpoře tohoto zacílení, a to s ohledem na nenahraditelnost tohoto typu služeb. S tím úzce souvisí i důraz na časové sladění aktivit projektů tak, aby nedocházelo k časovým prostojům a „plýtvání“ časem účastníků projektů, u kterých je třeba vnímat každý den bez práce jako nemalé finanční náklady. Případně je vhodné umožnit takto vzniklé prostoje financovat formou přímé podpory.

Toto doporučení se potvrdilo a zůstává i nadále v platnosti. Požadavek individuálního přístupu k účastníkům přitom byl v rámci 5. PZ promítnut jednak do obecného doporučení důrazu na individualizaci a flexibilitu projektů (viz úsek 4.2.4), jednak do doporučení Ujasnit požadavky na ideální rekvalifikační kurz (viz úsek 4.2.2), které je konkretizováno např. doporučením požadovat odlišení rekvalifikačních kurzů podle úrovně vstupních znalostí, kde to je relevantní. E.

Zároveň doporučujeme explicitně povolit aktivity spojené s motivací cílové skupiny, vč. team-buildingových aktivit u projektů, kde se skupinami dlouhodobě (za dobu běhu projektu) pracuje, samozřejmě v přiměřeném rozsahu. Tato doporučení je pak třeba vzít v úvahu zejména u lidí na 50 let, u kterých je zkušenost s diskriminací na trhu práce častým demotivačním faktorem.

Toto doporučení nebylo v rámci projednávání aktualizace Veřejného plánu řešení evaluačních doporučení (VPŘED) o nová doporučení akceptováno. Nicméně i ve druhé vlně šetření se především u lidí nad 50 let potvrdilo, že team-buildingové aktivity pomohli pozvednout jejich ducha a motivovat je. Často to byla nejpozitivněji hodnocená část projektu. „Team-buildingové“ aktivity přitom chápeme jako formu práce s lidmi, nikoli nutně snahu utvořit tým, který by měl přežít samotný projekt. Aktualizace: Na základě druhé vlny kvalitativního šetření se dále ukázalo, že projekty pro Uchazeče o zaměstnání jsou sice v jejich průběhu nebo bezprostředně po skončení hodnoceny převážně pozitivně, nicméně s odstupem se hodnotícím hlediskem stává především to, zda došlo k nalezení práce. Vlna počáteční motivace může brzy opadnout, pokud k tomu nedojde. Z tohoto důvodu klademe v doporučeních důraz nově také na provázání rekvalifikačních kurzů s praxí či stáží a využití motivace pramenící z rekvalifikace v zintenzivněné pomoci při hledání práce (konkrétněji viz úsek 4.2.2).

194

4.3.5

Dlouhodobě nezaměstnaní F. Kromě doporučení, která byla uvedena u uchazečů o práci výše, doporučujeme zaměřit se na dlouhodobou práci s účastníky. Dlouhodobá nezaměstnanost podle našich zjištění vyžaduje kromě samotného nalezení práce také návazné aktivity v oblasti aktivizace, práce s motivací, vyřešení finančních problémů apod., což nelze realizovat krátkodobou intervencí. Důraz je tedy třeba klást i na podporu a motivaci cílové skupiny.

Toto doporučení se potvrdilo. Kromě dlouhodobé práce a důrazu na motivaci je třeba zdůraznit komplexitu řešení. Je třeba identifikovat možné další problémy nebo jejich hrozby u této cílové skupiny a v případě kontinuálního zhoršování situace usilovat o její stabilizaci. Toto doporučení nebylo v rámci projednávání aktualizace Veřejného plánu řešení evaluačních doporučení (VPŘED) o nová doporučení akceptováno s odůvodněním, že tato problematika je už řešena. Doporučení je však nutno chápat tak, že komplexní řešení situace dlouhodobě nezaměstnaných včetně prevence přidružených problémů by mělo být součástí každého projektu usilujícího o úspěšnou intervenci u dlouhodobě nezaměstnaných. G. Doporučujeme také další podporu vytváření pracovních míst, a to včetně tréninkových míst a míst v rámci veřejné služby. Cílem by měla být také podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání pro zajištění udržení si pracovního místa. Bez tohoto prvku je udržitelnost intervence diskutabilní.

Doporučení orientovat se na vytváření nových a zachování starých pracovních míst považujeme ve světle druhé vlny kvalitativního šetření a současné situace na pracovním trhu stagnující české ekonomiky za doporučení, které přesahuje rámec cílové skupiny, a lze zobecnit na prakticky celý program OP LZZ. Podporu cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání lze doporučit především v případě, kdy se u osoby objevují také další rizikové faktory, které mohou být vyjádřeny např. přináležitostí do CS Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu; Osoby propuštěné z vězení; Osoby bez přístřeší; Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí. 4.3.6

Mladí lidé 15 až 25 let H. Doporučujeme zvážit zvýhodnění projektů zahrnujících dobrovolníky, a to jak z řad cílových skupin OP LZZ (např. studující mladí od 15 do 25 let), tak mimo ně (bez ohledu na věkovou skupinu). Institucionální podpora dobrovolnictví a možnost financování nákladů spojených s výkonem dobrovolnictví (de facto formou přímé podpory cílové skupiny, viz příklad nákladů na občerstvení při setkání dobrovolníka s účastníkem projektu mimo domov účastníka apod.) přitom přináší výrazné synergie. Na jedné straně získává dobrovolník zkušenosti (praxi), na straně druhé jde o výrazné posílení kapacity příjemce (organizace).

195

Toto doporučení nebylo v rámci projednávání aktualizace VPŘED akceptováno. Je třeba upřesnit, že dobrovolnictví bylo v rámci rozhovorů zkoumáno relativně okrajově, takže doporučení k němu se vztahující je třeba zakládat spíše na expertních názorech a na vhledu lidí z praxe. V současné době se nicméně zdá, že dobrovolnictví se osvědčuje jako levný způsob sociální intervence a lze doporučit jeho další institucionální podporu, stejně jako průzkum dalšího potenciálu dobrovolnictví v nových tematických oblastech či kontextech. Potřeba je zvážit také případné pozitivní dopady dobrovolnictví na samotné dobrovolníky, kteří se rekrutují především mezi mladými lidmi. Díky dobrovolnictví získají zkušenosti, ale také smysl pro odpovědnost a angažovanost ve společnosti. Aktualizace: S podporou dobrovolnictví souvisí obecnější doporučení týkající se této cílové skupiny, a to je podpora praxí a stáží. Mladí lidé při vstupu na pracovní trh často trpí nedostatečnými pracovními zkušenostmi, v čemž by jim projekty měly být schopny pomoci. Pokud se jedná o práci s mládeží s výchovnými problémy, osvědčuje se model práce terénního sociálního pracovníka, přičemž doporučujeme zároveň klást důraz na spolupráci s celou rodinou, pokud je to možné a rodina projevuje zájem. (viz také úsek 4.2.3) 4.3.7

Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu; osoby propuštěné z vězení; osoby bez přístřeší; Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí I. Doporučujeme – obdobně jako u cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných – zaměřit se na vysoce individuální práci s těmito cílovými skupinami, a to v kombinaci s podporou projektů zajišťujících základní potřeby, zejména pak nalezení bydlení (např. domy na půl cesty) a práce, a to včetně tréninkové. I zde považujeme za nutnou dlouhodobou práci s účastníky projektů, tj. i po nástupu do zaměstnání.

V rámci aktualizace tohoto doporučení (viz úseku 4.2.3) považujeme za možný způsob zvládání kumulovaných problémů podporu spolupráce různých organizací se specializací na různé problémy a obecně podporu vzájemného učení organizací dlouhodobě působících v oblasti řešení různých problémů sociální exkluze. V rámci dlouhodobosti spolupráce je možné do projektů integrovat následné méně intenzivní aktivity, které budou pokračovat i v případě dílčích úspěchů. To se týká např. nalezení práce, kdy osoby z výše uvedených cílových skupin mohou mít problém zvyknout si na novou životní rutinu a potřebují občasné dodání motivace. Zároveň mohou posloužit jako příklad úspěchu pro lidi v jiné fázi projektu. 4.3.8

Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku; rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce; samoživitelky, samoživitelé; začínající podnikatelé, podnikatelky J.

U všech těchto cílových skupin doporučujeme zaměřit se na jim společný prvek, kterým je podpora doprovodných aktivit projektů, zajištění hlídání (dítěte, resp. závislého člena rodiny) a následně osobní konzultace v předmětné oblasti. Jako klíčová se ukazuje nutnost

196

zajistit, aby se účastníci a účastnice mohli plně věnovat projektovým aktivitám. Takto získaný „volný čas“ je následně silným motivačním faktorem pro jeho maximální využití, včetně reorganizace vlastního nakládání s časem a rolí.

Toto doporučení nebylo v rámci projednávání aktualizace VPŘED akceptováno s odůvodněním, že podpora doprovodných aktivit projektů je již běžně podporována. V tomto smyslu tedy ztrácí doporučení na aktuálnosti, ke zvážení případně zbývá, zda by doprovodné aktivity typu hlídání dětí měly být pouze možné, nebo u určitých typů projektů požadované. Doporučení lze dále rozšířit v tom smyslu, že za vhodné doprovodné aktivity projektů lze považovat vedle zajištění hlídání také další aktivity orientované přímo na účastníky, např. neformální či „poloformální“ společenské aktivity. Ty umožní rozvinout prostor pro některé původně nezamýšlené přínosy projektů, jako je nabytí sebevědomí či motivace v kontaktu s lidmi v podobné situaci. Především pro tyto cílové skupiny je také vhodné soustředit se na podporu pracovních míst na zkrácený úvazek, případně flexibilních míst na plný úvazek.

5 Nakládání s daty Zpracovatel se zavázal zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přišel do styku při realizaci zakázky. Seznam oslovených organizací, seznam organizací, které umožnily oslovení respondentů, ani kontakty na jednotlivé respondenty nejsou zveřejněny a nebude k nim poskytován přístup třetí osobě. Se souhlasem respondentů byly realizované rozhovory a fokusní skupiny nahrávány, v případě nesouhlasu nahrávání neprobíhalo. Po vytvoření zápisů z rozhovorů a fokusních skupin byly všechny nahrávky smazány. Všechna data získaná v rámci kvalitativního šetření byla anonymizována. Citáty respondentů byly očištěny od osobních údajů (např. jméno zaměstnavatele, místo zaměstnání, jméno dítěte atd.).

197

6 Zdroje -

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2009. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007–2013 [online]. Praha: MPSV, poslední aktualizace 5. 1. 2009 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6018

-

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2011. Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. Číslo revize 9. Praha: MPSV, 16. 3. 2011 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/7297_11_1/

-

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu: 1. průběžná zpráva. Finální verze. Navreme Boheme, 21. 6. 2011.

-


-


-


198

7 Příloha č. 1: Technická část Technická část výzkumné zprávy předkládá podrobný popis průběhu výzkumného šetření, tj. popis metod využívaných ke sběru dat v rámci druhé vlny kvalitativního šetření, popis výzkumného vzorku (podle jednotlivých cílových skupin včetně překrývání skupin, podle typu metody dotazování) a podrobný harmonogram kvalitativního šetření. Dále je v kapitole uveden popis následujících fází evaluace a harmonogram celé zakázky.

7.1 Kvalitativní výzkumné šetření Kvalitativní fáze výzkumného šetření byla zaměřena pouze na cílové skupiny vymezené podle OP LZZ, kvalitativní výzkum nebyl zacílen na příjemce podpory ve smyslu organizací, které projekty pořádaly. Hlavními metodami kvalitativní fáze výzkumu byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Doplňkovými metodami byly evaluační návštěvy, které se vázaly na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci kvalitativního šetření byli dotazováni jak zástupci cílových skupin, kteří byli zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ (tj. podpoření respondenti), tak respondenti spadající do cílových skupin podle vymezení OP LZZ, kteří se ale nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ (tj. srovnávací skupina). 7.1.1

Metody sběru dat

7.1.1.1 Polostrukturované rozhovory V rámci druhé vlny kvalitativního šetření byla využívána zejména metoda polostrukturovaných rozhovorů (PR). Polostrukturované rozhovory se ukázaly jako technicky výhodnější metodou sběru dat, neboť prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů bylo možné respondenty jednodušeji a flexibilněji kontaktovat i po čase (naopak zorganizování fokusních skupin ve stejném složení se ukázalo jako technicky náročné či dokonce nemožné kvůli vysokému úbytku respondentů z první vlny). Zároveň lze polostrukturované rozhovory hodnotit jako informačně přínosnější ve srovnání s FS, neboť rozhovory byly zaměřeny nejen na hodnocení absolvovaného projektu, ale i na celkovou situaci respondenta, poskytly tedy větší množství informací o reálných dopadech projektů na životy konkrétních respondentů. Rozhovory byly provedeny na základě tzv. scénářů38, tedy okruhů problémů a k nim příslušných otázek. Otázky ve scénářích měly formu „navrhovaného znění“, nebyly tedy nutně vždy pokládány slovo od slova stejně, jak je to ostatně v souladu s metodologií polostrukturovaných rozhovorů. Tazatelé byli naopak instruováni, aby se v případě potřeby dále doptávali, pokud respondent neodpověděl dostačujícím způsobem nebo se jeho odpovědí otevřelo nové téma. Rozhovory byly s vědomím a souhlasem respondenta 38

Tematické oblasti scénáře k rozhovorům jsou k dispozici v příloze č. 2.

199

nahrávány a byla případně pořizována další dokumentace (projektová dokumentace, kontakty na cílovou skupinu apod.). V případě, že nebyl poskytnut souhlas s nahráváním, byl namísto toho tazatelem zpracován podrobný zápis rozhovoru. Takové řešení není ideální, protože tazatel si musí dělat poznámky během rozhovoru, což zaměstnává jeho pozornost, a zároveň musí poznámky po skončení rozhovoru doplnit, což klade zvláštní nároky na jeho paměť. Vzniklý zápis pak v některých případech může být méně podrobný a výtěžek pro analýzu z něj může být menší. V této studii to ale vzhledem k relativně velkému počtu rozhovorů a využití zkušených proškolených tazatelů nepředstavovalo zásadní problém. Zároveň to často umožnilo získat autentické výpovědi a informace, které by respondenti nebyli ochotni sdělit při jejich záznamu (např. informace o práci na černo). Z každého nahraného rozhovoru byl následně vytvořen zápis ve formě shrnutí jednotlivých odpovědí a doslovných přepisů vybraných citací. 7.1.1.2 Fokusní skupiny Fokusní skupiny (FS) byly spolu s polostrukturovanými rozhovory hlavní metodou kvalitativní fáze výzkumného šetření. Fokusní skupiny byly realizovány na základě předem vytvořených scénářů (okruhů témat a otázek)39. Fokusní skupiny byly se souhlasem všech zúčastněných respondentů nahrávány. Fokusní skupinu vždy vedl/-a moderátor/ka, průběh byl zaznamenáván zapisovatelem/-kou. Z každé fokusní skupiny byl vytvořen zápis ve formě shrnutí jednotlivých odpovědí a doslovných přepisů vybraných citací. 7.1.1.3 Evaluační návštěvy V rámci kvalitativního šetření se uskutečnily tzv. evaluační návštěvy, které byly navázány na samotnou realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci téměř všech prováděných rozhovorů a fokusních skupin proběhly konzultace se zástupci organizace (příjemců podpory), kteří zajišťovali kontakt s cílovou skupinou nebo poskytly součinnost, např. formou poskytnutí prostor pro konání fokusních skupin. Tyto evaluační návštěvy měly povahu pouze doplňkové metody a sloužily především pro lepší orientaci výzkumníků ve zkoumaném prostředí a příp. k získání informací o projektu, kterého se respondenti zúčastnili. Předkládaná 5. průběžná zpráva ale neobsahuje žádné výstupy vyvozené z rozhovorů se zástupci organizací. 7.1.2

Realizace kvalitativního šetření

První vlna kvalitativní části výzkumu byla realizována v říjnu 2011 až únoru 2012 (její výsledky byly předloženy ve 3. průběžné zprávě), druhá vlna kvalitativního šetření se uskutečnila v červenci až listopadu 2012 a její výstupy předkládá tato zpráva (sběr dat se uskutečnil v srpnu až říjnu 2012). V první vlně kvalitativního šetření byli osloveni respondenti na základě jejich příslušnosti ke konkrétní jedné cílové skupině (tj. primární cílové skupině respondenta – PCS). Sktruktura 39

Tematické oblasti scénáře k fokusním skupinám jsou k dispozici v příloze č. 2.

200

respondentů podle primárních cílových skupin vychází z výčtu cílových skupin uvedeného již v nabídce a Vstupní zprávě, přičemž celkem bylo osloveno 268 unikátních respondentů formou polostrukturovaných rozhovorů nebo fokusních skupin. Zvolená metoda vycházela opět z nabídky a z příslušnosti k primární cílové skupině, tj. FS byly prováděny primárně s respondenty z PCS: zaměstnanci MSP, uchazeči o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nad 50 let, mladí lidé od 15 do 25 let; u zbývajících PCS byly prováděny primárně individuální rozhovory.40 První vlna kvalitativního šetření potvrdila, že téměř všichni respondenti spadají do více cílových skupin, průměrně pak do dvou až tří. To znamená, že jejich výpověď musíme zohlednit nejen v PCS, přes kterou byli kontaktováni, ale i při analýze dalších cílových skupin. Tuto skutečnost jsme nazvali mnohonásobné zařazení do cílových skupin, zkráceně mnohonásobnost. Tato mnohonásobnost se pak projevuje i napříč metodami – u cílových skupin, kde byly prováděny FS, bylo třeba zohlednit i informace od těch respondentů, kteří spadají do dané cílové skupiny, ale byly s nimi uskutečněny rozhovory. Ve 3. průběžné zprávě, která shrnovala získané poznatky, byla tomuto problému věnována pozornost u každé cílové skupiny zvlášť, a to vždy v úvodu dílčí podkapitoly, kde byl zkoumaný vzorek popisován. V rámci druhé vlny kvalitativního šetření byli znovu osloveni všichni respondenti z první vlny výzkumného šetření, kromě respondentů, u kterých nebyl kontakt získaný v rámci první vlny aktuální, příp. respondenti odmítli na sebe kontakt v první vlně poskytnout. V rámci druhé vlny kvalitativního šetření byla snaha znovu oslovit všechny respondenty z první vlny výzkumného šetření a dosáhnout toho, aby s nimi byly opětovně provedeny fokusní skupiny a/nebo rozhovory. Prvotní oslovení respondentů probíhalo buď přímo ze strany zpracovatelů (Navreme Boheme, Člověk v tísni), nebo byly osloveny organizace, které respondenty dříve doporučily pro účast v první vlně šetření (podpoření i nepodpoření respondenti z OP LZZ, celkem 268 unikátních respondentů). Tam, kde bylo třeba získat respondenty podpořené z OP LZZ navázané na konkrétní projekt a účast v něm, byl zprostředkovaný postup volen častěji. Zprostředkovaný kontakt přitom probíhal dvěma formami: buď nám byl organizací umožněn kontakt s respondentem/y a bylo na našem jednání a uvážení respondenta, zda nám své osobní údaje poskytne (varianta 2 v obrázku 1), nebo jsme kontakt přímo získali a mohli postupovat obdobně jako u přímého oslovení (varianta 3). V případě fokusních skupin jsme postupovali obdobně, i když mohlo dojít ke kombinaci postupů v rámci vytváření skupiny (tj. část respondentů mohla být oslovena přímo, část přes organizace).

40

Toto rozdělení neplatí ve všech případech, s některými zástupci PCS zaměstnanci MSP, uchazeči o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nad 50 let, mladí lidé od 15 do 25 let byly realizovány kromě FS i individuální rozhovory, naopak s některými zástupci ostatních PCS byly realizovány FS (konkrétně CS pečující).

201

Obrázek 1: Obecné schéma získávání respondentů Přímé oslovení na základě (osobní) znalosti respondenta

1 Zpracovatel (Navreme Boheme, Člověk v tísni)

2

3

Oslovení organizace

Organizace (realizátor projektu, poskytovatel služby, firma apod.)

Oslovení respondenta(ů)

Oslovení organizace….. a získaní kontaktů na respondenta(y)

Významnou roli zde tedy hrála: 1) otázka ochrany osobních údajů (zejména souhlas s jejich poskytnutím ze strany organizace), 2) zejména u některých cílových skupin značná nestálost získaných kontaktů41 (typicky osoby získané prací v terénu terénními pracovníky, např. osoby nízkopříjmové nemající mobilní ani pevné telefonní spojení, osoby bez přístřeší atd.); v neposlední řadě je podstatná i 3) příslušnost k projektu, resp. reakce respondenta v rámci 2. vlny šetření ve chvíli, kdy se již projektu neúčastí a nemusí tedy „cítit povinnost“ se rozhovoru či fokusní skupiny zúčastnit. I přes např. nabídnutí motivační odměny tedy nebylo zcela zajištěno, že bude respondent ochoten se opět setkat. Zvolený postup, který zahrnoval kromě respondentů, na které byl získán přímý kontakt, také respondenty, které bylo nutné kontaktovat zprostředkovaně, považujeme sice za složitější a rizikovější, ale ve výsledku za jediný možný vedoucí k získání relevantní odpovědi od všech cílených skupin. V případě, že by bylo zadavatelem požadováno, aby byl vzorek v první vlně šetření sestaven pouze s těch respondentů, u kterých by byla možnost oslovení v druhé vlně (téměř) 100%, nebylo by vůbec možné provést šetření zejména u rizikových skupin s vysokou mírou geografické fluktuace (změna bydliště) a/nebo u skupin nízkopříjmových, zadlužených či v jiných vážných problémech (např. s drogami), které vyvolávají změny majetkových i rodinných poměrů a žádný kontakt nemusí být relevantní. V případě použití metod zaměřených na získání odpovědí stejného respondenta s časovým odstupem bude vždy nutné získat maximum informací o respondentovi (přímých i zprostředkovaných kontaktů) a v případě rizikových cílových skupin půjde až na výjimky s časovým odstupem v první fázi o „detektivní pátrání“. To je také jeden z důvodů, proč se tato metoda („panel“) používá výjimečně.

41

Za kontakt přitom nelze považovat pouze např. telefonní číslo na respondenta; jde obecně o soubor informací, které povedou k možnosti respondenta opětovně kontaktovat.

202

165 opakovaných respondentů: (účastnících se 1. i 2. vlny šetření)

Zpracování získaných dat kvalitativní části šetření probíhalo formou analýzy zápisů obsahujících shrnutí jednotlivých odpovědí respondentů tazateli a doslovných přepisů vybraných citací. Samotné zápisy byly již od začátku strukturovány tak, aby ulehčily jak realizaci dotazování, tak následné zpracování. Scénáře obsahují vždy celkem 3 informace ke každé dotazované otázce: 1. Směřování otázky (kategorie, širší kontext otázky) 2. Otázka ve znění, ve kterém je třeba hledat a následně sepsat odpověď (širší obsahové vymezení otázky) 3. Návrh znění otázky (příklad otázek, které je možné položit respondentovi, přičemž na tazateli je, aby zvolil odpovídající znění)

Zpracování dále probíhalo v několika krocích: 







 



Nejprve byly zápisy roztříděny a byly spárovány zápisy pro jednotlivé respondenty (rozhovor z první vlny s rozhovorem z vlny druhé a obdobně fokusní skupiny a fokusní skupiny s rozhovory s účastníky fokusních skupin42); zároveň byly vygenerovány informace o zastoupení v cílových skupinách a další statistiky; Pro každou kategorii a její otázky byly pro každou CS vytvořeny seznamy identifikovaných položek odpovídajících tématům otázek (např. „problémy CS“, které tvoří i samostatnou podkapitolu u každé cílové skupiny); Přitom zůstal zachycen kontext odpovědi vazbou na respondenta, a to zejména co se týče 1) typu původce, tj. zda šlo o podpořeného či nepodpořeného a 2) do jakých CS byl zatříděn (primárně i sekundárně); pokud byla k dispozici citace, byla přiřazena k položce; Položky byly následně pro každou CS seskupeny do skupin podle vzájemné podobnosti (tematických klastrů), a to s přihlédnutím v první řadě k zatřídění do primární skupiny, teprve následně do skupin sekundárních; velikost skupiny dále vyjadřuje četnost zastoupení ve vzorku; Následně bylo přistoupeno k interpretaci získaných klastrů v užším týmu pro danou cílovou skupinu a byl formulován předběžný text zjištění (a dílčích doporučení); Verifikace předběžných zjištění proběhla křížovou metodou, resp. bylo ověřeno, zda souhrn jednotlivých životních osudů respondentů dané CS odpovídá získaným klastrům a případně byly provedeny korekce; výsledkem byl konečný text zjištění (a dílčích doporučení); V případě druhé vlny šetření bylo postupováno obdobně, nicméně v závěru byla navíc provedena komparace klastrů v rámci dané CS mezi oběma vlnami a verifikace proběhla nad všemi dostupnými informacemi o životních osudech

42

V případě, kdy nebylo možné v druhé vlně šetření provést fokusní skupinu (např. kvůli úbytku respondentů), byly provedeny se zbývajícími respondenty rozhovory.

203

respondentů (tedy vždy z obou zápisů43); tomu předcházela analýza vývoje životních osudů, a to jak na úrovni statistické (viz první krok), tak na úrovni jednotlivých respondentů (jak se změnila jejich situace mezi dvěma šetřeními). Ve finální fázi bylo z existujících případů použitých pro verifikaci u každé cílové skupiny vybráno několik z nich tak, aby představovaly na konkrétních případech typické životní osudy dané CS (ve vazbě na zjištění a dílčí doporučení);

43

Pokud byl respondent ve druhé vlně nový, sloužily informace o něm pouze jako doplňkový zdroj informací, resp. zápisy byly vytěženy pro seznamy položek (např. pro zjištění, zda jeho problémy odpovídají problémům zachycených v ostatních zápisech), ale nemohl být ale použit pro verifikaci. Obdobně u respondenta, který neodpovídal v druhé vlně – opět nemohl být použit pro verifikaci,

204

1. vlna z roku 2011

Obrázek 2: Postup šetření longitudinální studie zahrnující první i druhou vlnu šetření

1.vlna : Cílové skupiny roztříděné ve Vstupní zprávě podle počtu respondentů (výchozí stav)

Předpoklad: 200 unikátních respondentů

1. vlna: Nalezení respondentů splňujících zatřídění do dané cílové skupiny + provedení PR/FS

Provedeno: 268 unikátních resp. (221+47 nepdpř.)

1. vlna: Analýza provedených PR/FS – výsledkem mnohonásobné zatřídění do více cílových skupin (CS)

Mnohonásobnost: většina resp. spadá do 2-3 CS

1. vlna: Vypracování 3. PZ, ve které je explicitně uvedeno, kdo z respondentů byl zahrnut

…. 2012

2. vlna: Oslovení všech respondentů z 1. vlny (ty samé osoby)

I.Varianta: „ta samá osoba, ta samá metoda“

II.Varianta: „ta samá osoba, jiná metoda“ (FS->PR)

Neprovede ní (v rámci úbytku)

V případě nutnosti: osoba dle primární cílové skupiny (nový respondent)

Předpoklad: min. 200 unikátních respondentů

Obtíže s realizací FS v identickém složení jako v roce 2011, resp. dohledání osob jako takových (emigrace, práce vs. nezaměstnaní; neochota) vs. existence rezervy.

2. vlna: Analýza provedených PR/FS – výsledkem (opět) mnohonásobné zatřídění do více CS

(Hypotéza: dojde ke změnám v příslušnosti k CS)

2. vlna: Vypracování 5. PZ, ve které bude explicitně uvedeno, kdo z resp. byl zahrnut + ZMĚNY v CS

Longitudinální princip: porovnání snímků v čase

Tou samou osobou se rozumí zcela identický respondent (např. pan Jan Novák). Obdobnou osobou jiný respondent se stejnou nebo velmi podobnou charakteristickou.

205

7.1.2.1 Úprava metodiky ve druhé vlně šetření Úprava metodiky 1 – úprava CS zaměstnanců malých a středních podniků (MSP) 

Ve výčtu cílových skupiny bylo uvažováno o zaměstnancích MSP ve dvou skupinách, a to management a dělnické profese. Se znalostí respondentů a jejich výpovědí se ukazuje toto dělení jako příliš hrubé; i v případě, že managementem rozumíme nižší, střední i vysoký management, jsme nuceni do druhé skupiny zařadit příliš různorodé pozice. Pro účely šetření jsme tedy přidali třetí skupinu zaměstnanců, a to kvalifikované profese (kam spadají např. účetní či asistentky apod.). Toto rozšíření CS si vyžádalo přetřídění u respondentů 1. vlny44, nicméně umožnilo lépe pracovat s daty o respondentech.

Úprava metodiky 2 – doplnění cílových skupin 

Výčet primárních cílových skupin by rozšířen o několik aspektů/charakteristik, které nám umožní lépe zachytit profil respondenta. Konkrétně jde o skupiny: studující (soustavně se připravující na budoucí povolání), pracující „na černo“, osoby na mateřské/rodičovské dovolené, starobní a invalidní důchodci, zadlužení. Obdobně jako u Úpravy metodiky 1, i zde si doplnění vyžádalo přetřídění u respondentů 1. vlny, nicméně tyto dodatečné informace nám umožnili lépe porovnat změny v rámci dvou vln a plastičtěji popsat zkoumaný vzorek. Tyto CS přitom nejsou používány jako primární cílové skupiny, tj. nebyli oslovováni noví respondenti do těchto CS spadající.

Úprava metodiky 3 – fokusní skupiny 

V rámci oslovení respondentů, kteří se zapojili do FS, bylo zjištěno, že značnou část těchto respondentů nebude možné v rámci 2. vlny kvalitativního šetření do FS zapojit. Důvody jsou různé, mezi nejčastější patří: o

U cílových skupin uchazeči o zaměstnání na ÚP, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby nad 50 let, mladí lidé 15 až 25 let: nedostupnost respondenta (nemožnost osobu kontaktovat, a to ani pomocí kontaktů získaných v 1. vlně, ani např. přes organizace, kde se zapojil do projektu, viz schéma výše) či neochota respondentů znovu se zapojit do FS, dovolená a sezónní práce vč. práce v zahraničí, emigrace (odstěhování se z ČR).

o

U cílové skupiny zaměstnanců: zejména neochota FS realizovat z důvodů vytíženosti.

44

Dodavatel má dostatečné množství požadovaných informací od respondentů z první vlny šetření. Vyjádření respondentů ve fokusní skupině v 1. vlně jsme schopni zohlednit v rámci provádění rozhovoru ve 2. vlně. Longitudinální charakter studie vnímáme obdobně jako zadavatel jako naprosto zásadní.

206

o

7.1.3

U cílové skupiny pečující: realizace polostrukturovaných rozhovorů a ne jedné fokusní skupiny, protože respondentky jsou rozmístěny po celé ČR. Realizace FS byla v první vlně možná (všechny respondentky se účastnily výjezdního pobytu), v druhé vlně ale tato varianta technicky možná není (kromě toho, že respondentky jsou z různých regionů, situaci ztěžuje i fakt, že se jedná o CS pečujících matek o děti s postižením, jejichž časové možnosti jsou tedy omezené).

Cílové skupiny pro kvalitativní fázi výzkumu

7.1.3.1 První vlna kvalitativního šetření V rámci první vlny výzkumu bylo sledováno celkem 268 respondentů (minimální počet plánovaný ve Vstupní zprávě byl 200 respondentů). 221 respondentů bylo zapojeno do aktivit projektů z OP LZZ, 47 respondentů nebylo podpořeno v rámci žádného projektu z OP LZZ. Z podpořených respondentů jich bylo 133 dotazováno prostřednictvím 24 fokusních skupin a 88 respondentů bylo dotazováno formou polostrukturovaných rozhovorů. Všech 47 nepodpořených respondentů z OP LZZ bylo dotazováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Tyto četnosti jsou výsledkem drobných úprav oproti údajům ze Vstupní zprávy, které bylo vhodné podstoupit v průběhu realizace šetření. Podrobné vymezení cílových skupin, které byly dotazovány v rámci kvalitativního šetření, a počty dotazovaných respondentů, znázorňuje následující tabulka (pro fokusní skupinu je v tabulce používána zkratka FS, pro polostrukturovaný rozhovor pak zkratka PR).

Tabulka 10: Respondenti v první vlně kvalitativního šetření Očekávaná účast osob z primárních cílových skupin na FS a PR v 2. vlně kvalitativního šetření Cílové skupiny

Podpoření

Nepodpoření

Celkem

FS

PR

PR

zaměstnanci MSP

35 (7 FS)

3

8

46

uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP a zájemci o zaměstnání

26 (4 FS)

1

5

32

dlouhodobě nezaměstnaní

20 (4 FS)

1

4

25

lidé nad 50 let

25 (4 FS)

2

5

32

mladí lidé od 15 do 25 let

17 (4 FS)

0

4

21

0

7

2

9

0

9

2

11

osoby propuštěné z vězení

0

4

1

5

oběti násilí a trestné činnosti

0

5

1

6

lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu osoby se ZP, osoby s chronickým duševním onemocněním

207

Očekávaná účast osob z primárních cílových skupin na FS a PR v 2. vlně kvalitativního šetření Cílové skupiny

Podpoření

Nepodpoření

Celkem

FS

PR

PR

osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené

0

4

1

5

osoby bez přístřeší

0

4

1

5

0

6

1

7

0

14

3

17

10 (1 FS)

8

3

21

asistenti pedagoga

0

2

1

3

terénní sociální pracovníci

0

2

1

3

dobrovolníci

0

2

1

3

0

5

1

6

0

4

1

5

0

5

1

6

133 (24 FS)

88

47

268

47

268

imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku

začínající podnikatelé, podnikatelky rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce samoživitelky, samoživitelé všechny skupiny (počet respondentů) Počet respondentů celkem

221

7.1.3.2 Druhá vlna kvalitativního šetření Ne všechny oslovené respondenty z první vlny šetření se podařilo ve druhé vlně opět zapojit do výzkumného šetření, a proto bylo nutné přidat do vzorku i některé nové respondenty (tzn. ty, kteří nebyli zapojeni v první vlně kvalitativního šetření probíhající na podzim 2011). Ve druhé vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 214 respondentů, z čehož bylo 165 původních (účastnících se obou vln šetření) a 49 nových respondentů. 168 dotazovaných respondentů bylo podpořeno z projektů OP LZZ, 46 respondentů nebylo podpořeno. Celkem 57 respondentů bylo dotazováno prostřednictvím fokusních skupin, 157 respondentů prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Podrobné rozdělení podle jednotlivých cílových skupin je uvedeno v následující tabulce.

208

Tabulka 11: Respondenti ve druhé vlně kvalitativního šetření

Cílové skupiny

Očekávaná účast osob z primárních cílových skupin na FS a PR v 2. vlně kvalitativního šetření Celkem Podpoření Nepodpoření FS

PR

PR

Opakovaní

Noví

Opakovaní

Noví

Opakovaní

Noví

zaměstnanci MSP

18

2

3

1

7

1

32

uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP a zájemci o zaměstnání

8

11

7

0

5

0

31

dlouhodobě nezaměstnaní

10

0

0

7

3

0

20

lidé nad 50 let

5

0

2

11

5

0

23

mladí lidé od 15 do 25 let

3

0

3

6

4

0

16

0

0

3

1

2

0

6

0

0

8

0

2

0

10

osoby propuštěné z vězení

0

0

2

2

1

0

5

oběti násilí a trestné činnosti

0

0

3

0

1

0

4

osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené

0

0

3

1

1

0

5

osoby bez přístřeší

0

0

2

1

1

0

4

0

0

5

0

1

0

6

0

0

10

4

3

0

17

0

0

12

0

3

0

15

asistenti pedagoga

0

0

1

0

1

0

2

terénní sociální pracovníci

0

0

2

0

1

0

3

dobrovolníci

0

0

2

0

1

0

3

0

0

3

1

1

0

5

0

0

3

0

1

0

4

samoživitelky, samoživitelé

0

0

2

0

1

0

3

všechny skupiny (počet respondentů)

44

13

76

35

45

1

214

lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu osoby se ZP, osoby s chronickým duševním onemocněním

imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku

začínající podnikatelé, podnikatelky rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce

Počet respondentů celkem

168

209

46

214

V následující tabulce jsou noví respondenti, kteří byli do výzkumného šetření zařazeni až ve druhé vlně šetření (podle PCS). Tabulka 12: Podrobná charakteristika nových respondentů Primární CS

Metoda

Počet respondentů

Specifikace charakteristiky respondentů, podobnost s respondenty z 1. Vlny

Projekt, příjemce

Zaměstnanci MSP

SR, FS

2+2

2 rozhovory se zaměstnanci (nahrazující neuskutečněné rozhovory):

V obou případech (jak SR, tak noví respondenti v rámci FS) se jedná o stejné projekty jako v první vlně.

-

-

Zaměstnankyně firmy na stejné pracovní pozici jako původní respondentka (účastníce se stejného projektu), stejná věková kategorie, stejné vzdělání, obě respondentky bezdětné, oba rozhovory region Střední Čechy Zaměstnankyně firmy na stejné pracovní pozici jako původní respondentka, stejná věková kategorie, stejné vzdělání, oba rozhovory region Střední Čechy, avšak jedná se o respondentku neúčastnící se projektu (skupina NEPODPOŘENÝCH – v době kdy byl realizován projekt, respondentka ještě ve firmě nepracovala)

V jedné FS byli zapojeni dva noví respondenti (místo dvou původních respondentů): -

Dva noví respondenti byli zařazeni do jedné z realizovaných FS (jednalo se o zaměstnance firmy realizující projekt, kteří se projektu zúčastnili, pouze se z časových důvodů nemohli zúčastnit FS v rámci první vlny, zaměstnanci na stejné pracovní pozici jako respondenti původní, stejný region - Severovýchod).


FS

11

CS uchazeči o zaměstnání na ÚP, se stejnými (dalšími) charakteristikami, jako respondenti, kteří se nezúčastnili 2. vlny (konkrétně charakteristiky: rodiče po RD, pečující), jedná se opět o ženy ve stejné věkové kategorii. Respondentky jsou ze stejného regionu (Praha). Další charakteristikou je sociální izolace respondentek, neboť v důsledku dlouhodobé péče o děti v rámci RD ztratily kontakt s trhem práce.

Stejný projekt jako v první vlně.


SR

7

Respondenti se stejnými charakteristikami jako v první vlně, konkrétně: dlouhodobě nezaměstnaní, Romové, pečující. Čtyři respondenti měli ukončené základní vzdělání, jeden respondent středoškolské vzdělání (pouze výuční list - bez maturity), dva respondenti SŠ vzdělání s maturitou. Budou dotázány tři ženy a čtyři muži. Další charakteristikou je zadluženost cílové skupiny (všichni respondenti).


Lidé nad 50 let

SR

11

Respondenti se stejnými charakteristikami jako v první vlně, konkrétně: lidé nad 50 let, uchazeči o zaměstnání na ÚP, dlouhodobě nezaměstnaní a zároveň se bude jednat o klienty stejné organizace (jiný projekt, stejný příjemce jako FS v první vlně). Stejný

Jiný projekt než v první vlně (původní projekt skončil),

210

Primární CS

Metoda

Počet respondentů


Projekt, příjemce

region jako v první vlně výzkumného šetření (Střední Čechy).

ale stejný příjemce podpory.

Mladí lidé od 15 do 25 let

SR

6

V rámci druhé vlny budou osloveni dva respondenti spadající do CS mladí lidé od 15 do 25 let. Čtyři respondenti jsou zároveň studující (jeden respondent ZŠ, tři respondenti středního odborného učiliště), jeden respondent hledá zaměstnání a jedna respondentka je zaměstnaná v dělnické profesi. Respondenti jsou z regionu Severozápad a Jihozápad.


Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu

SR

1

Hlavní kritéria pro výběr respondenta byly následující: absolvování stejného projektu u stejného příjemce podpory, zároveň stejný region (Severovýchod). Nová respondentka je žena (21 let) se středoškolským vzděláním, zaměstnaná a pracující jako dělnice (stejně jako původní respondentka).


Osoby propuštěné z vězení

SR

2

Hlavní kritéria pro výběr respondentů byly následující: absolvování stejného projektu u stejného příjemce podpory, zároveň stejný region. Noví respondenti jsou muži (40 let a 53 let), uchazeči o zaměstnání na ÚP (zároveň práce na černo), oba nedokončené SŠ vzdělání. Problémy s bydlením a zadlužením.


Osoby bez přístřeší

SR

1

Hlavní kritéria pro výběr respondentky byly následující: absolvování stejného projektu u stejného příjemce podpory, zároveň stejný region (Severovýchod). Novým respondentem je opět žena (52 let), dlouhodobě nezaměstnaná, zároveň registrovaná jako uchazeč o zaměstnání na ÚP.


Romové

SR

4

Respondenti se stejnými charakteristikami jako v první vlně, konkrétně: uchazeči o zaměstnání na ÚP a dlouhodobě nezaměstnaní. Další určující charakteristikou je zadluženost CS. Šlo o osoby ze stejného regionu (konkrétně Jihozápad – 2 respondenti, dále Severozápad – 2 respondenti) a o stejný projekt (příp. stejného příjemce podpory).


211

Primární CS

Metoda

Počet respondentů


Projekt, příjemce

Začínající podnikatelky

SR

1

Hlavním kritériem pro výběr respondentky bylo absolvování stejného projektu u stejného příjemce podpory, zároveň stejný region (Střední Čechy). Nová respondentka (30 let) má rovněž následující stejné charakteristiky jako původní respondentka: středoškolské vzdělání s maturitou a podobné pracovní zkušenosti (administrativa).


7.1.4

Harmonogram kvalitativního šetření

Druhá vlna kvalitativního výzkumného šetření byla realizována v období od července do listopadu 2012, ovšem navazovala na již uskutečněné fáze výzkumu, zejména na první vlnu kvalitativní fáze šetření. Jednotlivé kroky realizace řízených rozhovorů/fokusních skupin (fáze kvalitativního šetření nebyly striktně odděleny, naopak plynule na sebe navazovaly a vzájemně se překrývaly): 1. Úprava a aktualizace scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny (červenec 2012): - příprava návrhu úprav a aktualizace scénáře; - vnitřní oponentura scénáře v rámci týmu; - konzultace a připomínkování scénáře ze strany zadavatele; - zapracování všech připomínek. 2. Identifikace respondentů rozhovorů a fokusních skupin, jejich kontaktování, organizace rozhovorů a fokusních skupin (srpen až říjen 2012): - identifikace respondentů; - kontaktování respondentů; - samotná organizace rozhovorů. 3. Příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření (srpen 2012): - vyškolení tazatelů a evaluátorů, kteří budou provádět rozhovory a fokusní skupiny; - určení tazatelů pro jednotlivé rozhovory (vyloučení konfliktu zájmů apod.). 4. Realizace rozhovorů a fokusních skupin (srpen až říjen 2012): - organizace a řízení průběhu rozhovorů; - záznam průběhu rozhovorů (nahrávky, zápisy); - pořízení obrazového a audiovizuálního materiálu (film, dokumentace). 5. Analýza a syntéza získaných informací (září až listopad): - analýza sebraných kvalitativních dat (zápisů a zvukových nahrávek z rozhovorů); - syntéza závěrů; - zhodnocení širších souvislostí vzhledem k závěrům. 6. Formulace a prezentace závěrů kvalitativní fáze šetření v 5. průběžné zprávě

212

7.2 Harmonogram výzkumu Zakázka „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ je realizována prostřednictvím longitudinální kombinace kvantitativního a kvalitativního přístupu. Účelem opakování a porovnávání snímků na kvantitativní a kvalitativní rovině analýzy je pak vytvoření komplexního obrazu role OP LZZ v situaci cílových skupin a účincích podpory z OP LZZ na tyto cílové skupiny. Hlavní metodou kvantitativního přístupu je statistická analýza dat získaných prostřednictvím online dotazování, hlavní metodou kvalitativního přístupu je analýza výpovědí získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin. Fáze výzkumného šetření využívající kvantitativní metodologii se primárně zaměřují na organizace, naopak fáze využívající kvalitativní přístup je orientována na cílové skupiny. Organizace jsou zasaženy pouze dotazníkovým šetřením, vyjma "předvýzkumu", v jehož rámci byly realizovány hloubkové rozhovory i s příjemci podpory (podrobněji viz 1. průběžná zpráva longitudinální studie). Tabulka 13: Harmonogram zakázky

FÁZE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

TERMÍN SBĚRU DAT

HLAVNÍ METODY

VÝSTUP

TERMÍN ODEVZDÁNÍ VÝSTUPU (ze Vstupní zprávy)

předvýzkum, expertní šetření

realizováno v dubnu až květnu 2011

expertní rozhovory, analýza dokumentů

1. průběžná zpráva

30. 5. 2011

první vlna kvantitativního šetření

realizováno v červnu až červenci 2011

dotazník

2. průběžná zpráva + brožura

14. 10. 2011

první vlna kvalitativního šetření

realizováno v říjnu 2011 až únoru 2012

polostrukturované rozhovory, fokusní skupiny


23. 12. 2011

druhá vlna kvantitativního šetření

duben 2012

dotazník


22. 6. 2012

druhá vlna kvalitativního šetření

červenec až říjen 2012

polostrukturované rozhovory, fokusní skupiny


19. 11. 2012

213

FÁZE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

TERMÍN SBĚRU DAT

HLAVNÍ METODY

VÝSTUP

TERMÍN ODEVZDÁNÍ VÝSTUPU (ze Vstupní zprávy)

třetí vlna kvantitativního šetření

leden 2013

dotazník

závěrečná evaluační zpráva

18. 3. 2013

---

---

---

Brožura

15. 4. 2013

7.2.1

Další fáze evaluace – 3. vlna kvantitativní fáze výzkumného šetření

Poslední fáze výzkumného šetření, tzn. třetí vlna kvantitativního šetření, bude realizována v lednu až únoru 2012. Z důvodu zachování podmínek porovnatelnosti snímků proběhne třetí vlna kvantitativního šetření stejným způsobem, jako první a druhá vlna. Vzhledem k nižšímu časovému rozsahu danému vstupní zprávou projektu očekáváme nižší návratnost (7-10 %) z důvodu únavy respondentů. Porovnání první, druhé a třetí vlny kvantitativního šetření poskytne srovnatelný snímek, druhá vlna dotazníkového šetření zároveň umožnila srovnání příjemců podpory z OP LZZ s organizacemi, které podporu z OP LZZ nezískaly. Třetí vlna kvantitativního šetření bude zaměřena na zjišťování situace příjemců podpory (nikoli na nepodpořené organizace).

214

8 Příloha č. 2: Podklady pro rozhovory a fokusní skupiny 8.1 Oblasti pro polostrukturované rozhovory (souhrn) 1. Pracovní a životní situace respondenta (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.) a změny oproti situaci na podzim 2011 (tzn. oproti stavu zjišťovaném v předchozí vlně kvalitativního šetření) – bude se odvíjet od cílové skupiny, do které respondent spadá o Situace respondenta na pracovním trhu a její změny v čase o Konkrétní problémy na pracovním trhu a jejich vývoj v čase o Příčiny problémů, faktory ovlivňující situaci respondenta a jejich vývoj v čase o Úspěšné i neúspěšné pokusy o řešení problémů, možnosti řešení 2. Projekt/y v OP LZZ, kterého se respondent účastnil – bude se odvíjet od projektu/ů, do kterého se respondent zapojil (typ aktivit, délka trvání, apod.) o Popis projektu o Důvody (ne)zapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění o Změny v životě jedince v důsledku účasti na projektu a vývoj těchto změn od podzimu 2011 o Přínosy, pozitivní stránky projektu, pozitivní dopady projektu o Ztráty, negativní stránky projektu, negativní dopady projektu o Faktory ovlivňující průběh projektu, změny v projektu, ke kterým by mělo dojít o Dlouhodobost účinků projektu (udržitelnost) o Možné dopady neintervence o Zapojení do dalších projektů (od podzimu 2011)

8.2 Oblasti pro fokusní skupiny (souhrn) 1. Projekt/y v OP LZZ, kterého se účastníci FS účastnili – bude se odvíjet od projektu/ů, do kterého zapojili (typ aktivit, délka trvání, apod.), tj. projekt hodnocený v rámci 1. vlny o Průběh projektu o Důvody zapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění o Změny v životě jedince v důsledku účasti na projektu o Přínosy, pozitivní stránky projektu, pozitivní dopady projektu o Ztráty, negativní stránky projektu, negativní dopady projektu o Faktory ovlivňující průběh projektu, změny v projektu, ke kterým by mělo dojít o Dlouhodobost účinků projektu (udržitelnost) o Možné dopady neintervence

215

2. Projekty, do kterých se respondenti nově zapojili (od podzimu 2011), pokud je relevantní 3. Průřezově (na úrovni výpovědí jednotlivých účastníků během FS): o pracovní a životní situace (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.) a vývoj této situace v čase (za poslední rok)

8.3 Oblasti pro polostrukturované rozhovory se zástupci cílových skupin nepodpořených programem (souhrn) Pracovní a životní situace respondenta (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.) a změny oproti situaci na podzim 2011 (tzn. oproti stavu zjišťovaném v předchozí vlně kvalitativního šetření)– bude se odvíjet od cílové skupiny, do které respondent spadá o o o o o o

Situace respondenta na pracovním trhu a její změny v čase Konkrétní problémy na pracovním trhu a jejich vývoj v čase Příčiny problémů, faktory ovlivňující situaci respondenta a jejich vývoj v čase Úspěšné i neúspěšné pokusy o řešení problémů, možnosti řešení Důvody nezapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění (objektivní/subjektivní) Účast na jiných aktivitách a zapojení do dalších aktivit (od podzimu 2011)

216

9 Příloha č. 3: Seznam evaluačních otázek a hypotéz Evaluační otázka č. 1: Jakým způsobem a do jaké míry zodpovídá program za (anebo je příčinou) pozorovaných (pozorovatelných) výsledků? H1 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti; existující nabídka sociálních služeb). H5 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor spolupráce s dalšími institucemi (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou a existující nabídka sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). H6 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti na dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). H7 (1): Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. H8 (1): Výrazným negativním faktorem ovlivňujícím výsledky programu jsou externality vyvolané „krizí“ (výsledky programu byly negativně ovlivněny dopady krize). H9 (1): Existují rozdíly v pozorovaných výsledcích programu u cílových skupin zaměstnanců a cílových skupin nezaměstnaných (ať již v kombinaci s jakoukoli životní situací komplikující nalezení zaměstnání). H10 (1): Problémy cílových skupin programu se kumulují, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci s životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. H11 (1): Kumulace problémů cílových skupin programu ve třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, dílčí intervence omezené na jeden typ problémů nejsou úspěšné. Evaluační otázka č. 2: Do jaké míry odpovídají pozorované výsledky předpokládaným výsledkům? H1 (2): Rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu) a projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení.

217

H2 (2): Důležitým aspektem pro odstranění zejména dlouhodobé nezaměstnanosti je práce s motivací těchto osob. H3 (2): Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí). Evaluační otázka č. 3: Jaký lze identifikovat dopad zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? Evaluační otázka č. 4: Jakým způsobem cílové skupiny samy subjektivně vnímaly poskytnutou podporu? Evaluační otázka č. 5: Jaké lze nalézt doklady/důkazy objektivně kladných a přínosných dopadů na cílové skupiny? Evaluační otázka č. 6: Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány kladně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány kladně? H1 (6): Pohledy zástupců organizací a respondentů z řad cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. H2 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. H2a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami je pozitivní. H3 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. H3a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami se liší podle prioritní osy, ve které byl realizován projekt, do kterého se zapojili. H4 (6): Kladné hodnocení dopadů cílovými skupinami je dáno bezplatností získaných služeb. Evaluační otázka č. 7: Jaké lze identifikovat negativní dopady jednotlivých oblastí podpory? H1 (7): Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. H2 (7): Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. H3 (7): Hodnocení negativního dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Evaluační otázka č. 8: Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány negativně?

218

Evaluační otázka č. 9: Jaké lze identifikovat nezamýšlené dopady jednotlivých oblastí podpory? H1 (9): V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. H2 (9): Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt. H3 (9): Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. H3a (9): Projekty v OP LZZ mají rozdílné nezamýšlené dopady na cílové skupiny podle prioritní osy. H4 (9): Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Evaluační otázka č. 10: Jak lze tyto nezamýšlené dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory? H1 (10): Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. H1 (10a): Respondenti cílových skupin hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Evaluační otázka č. 11: Jakou přinesl program konkrétní změnu? Evaluační otázka č. 12: Jak se ve výsledku změnily životy účastníků projektů? Lze u těchto změn najít podobnosti (a uspořádat je podle nich do skupin, typů) nebo společného jmenovatele (kromě samotné pomoci z ESF prostřednictvím programu OP LZZ)? H1 (11, 12): V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. H2 (11, 12): Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. Evaluační otázka č. 13: Nakolik účinně bylo dosaženo výsledků? H1 (13): Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. H2 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi zástupci organizací realizující projekty v různých prioritních osách. H3 (13): Respondenti z cílových skupin považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení své situace.

219

H4 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi respondenty z cílových skupin v různých prioritních osách. Evaluační otázka č. 14: Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak? Evaluační otázka č. 15: Bylo by možné výsledků dosáhnout účinněji jinými prostředky? H1 (15): Výsledků by bylo možné dosáhnout účinněji tím, že by byla intervence realizována pouze na úrovni projektů vytvářejících a udržujících pracovní místa. Evaluační otázka č. 16: Co by se stalo, pokud by nebyla intervence realizována? Co je u intervence klíčové, bez čeho by tato negativní změna byla největší? H1 (16): Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. H2 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. H3 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace. H4 (16): Činnost organizací v řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. H5 (16): Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Evaluační otázka č. 17: Jsou v programu zahrnuty všechny cílové skupiny? Evaluační otázka č. 18: Neexistují skupiny, které jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je do OP LZZ zapojit? Nakolik by to bylo účelné a účinné? H1 (17, 18): Ve společnosti existují cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. H2 (17, 18): Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle toho, v jaké ose realizují projekt. Evaluační otázka č. 19: Jaké jsou příčiny toho, že se některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec anebo že se zapojí, ale brzy odpadají? Za jakých podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro ně OP LZZ přínosné ve srovnání s ostatními skupinami příjemců pomoci z OP LZZ? H1 (19): Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů.

220

H2 (19): Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. H3 (19): Zapojení do projektu vyžaduje získání informace o projektu a jeho obsahu. H4 (19): Zapojení do projektu vyžaduje motivaci a očekávání cílové skupiny. Evaluační otázka č. 20: Do jaké míry je vhodně nastaven systém monitorování, sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve vztahu ke zjištění skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?

10 Příloha č. 4: Shrnutí podle cílových skupin Příloha je dostupná samostatně (ve formátu MS Excel).

11 Příloha č. 5: Souhrnné údaje o změnách v přechodech mezi CS (vybrané CS) Příloha je dostupná samostatně (ve formátu MS Excel).45

12 Seznamy 12.1 Seznam obrázků OBRÁZEK 1: OBECNÉ SCHÉMA ZÍSKÁVÁNÍ RESPONDENTŮ .................................................................................202 OBRÁZEK 2: POSTUP ŠETŘENÍ LONGITUDINÁLNÍ STUDIE ZAHRNUJÍCÍ PRVNÍ I DRUHOU VLNU ŠETŘENÍ .........................205

12.2 Seznam tabulek TABULKA 1: CS ZAMĚSTNANCI (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY ZAMĚSTNANCE (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN SE ZAMĚSTNANCI ZA PCS ZAMĚSTNANCI), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 47 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. ......................................................15 TABULKA 2: CS UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚP (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚP), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 61 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. ..................................................................................................27 45

Oproti 3. PZ byly původně nadefinované cílové skupiny rozšířeny o několik dalších charakteristik, konkrétně „práce na černo“, „rodičovská dovolená“, „starobní důchod“, „invalidní důchod“, „zadlužení“, „studující“. Toto rozšíření bylo dohodnuto se zadavatelem v rámci interní komunikace (viz. interní dokument Flash report č. 18).

221

TABULKA 3: CS DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 46 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH....................................37 TABULKA 4: CS OSOBY VĚKU NAD 50 LET (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY OSOBY NAD 50 LET (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN ZA PCS OSOBY VE VĚKU NAD 50 LET), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 36 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. ......................................................47 TABULKA 5: CS MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 AŽ 25 LET (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY MLADÉ OSOBY VE VĚKU 15-25 LET (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 AŽ 25 LET), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 21 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH................57 TABULKA 6: CS OSOBY SE ZP (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY OSOBY SE ZP (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN ZA PCS OSOBY SE ZP), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 19 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. .....................................................................................71 TABULKA 7: CS ROMOVÉ (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY ROMY (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS ROMOVÉ), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 26 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. ......................................................................................................................103 TABULKA 8: CS OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY PEČUJÍCÍ (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS PEČUJÍCÍ), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 46 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. .........................................................................................................................................109 TABULKA 9: CS RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE (PODPOŘENÍ) - TABULKA SHRNUJE INFORMACE ZA VŠECHNY RODIČE PO RD (ZE VŠECH CS, TEDY NEJEN Z PCS RODIČE VRACEJÍCÍ SE NA TRH PRÁCE PO RD), TJ. UVÁDÍ ÚDAJE O SITUACI 25 OSOB (SE KTERÝMI BYL REALIZOVÁN ROZHOVOR). PRVNÍ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK Z NICH BYLO V DANÉ CS (UVEDENA V ŘÁDKU) POUZE V ROCE 2011 (NIKOLI UŽ V ROCE 2012), DRUHÝ SLOUPEC UVÁDÍ, KOLIK JICH BYLO POUZE V ROCE 2012 (NIKOLI V ROCE 2011) A TŘETÍ SLOUPEC, KOLIK JICH BYLO V CS V OBOU LETECH. ..............................................................................................................................116 TABULKA 10: RESPONDENTI V PRVNÍ VLNĚ KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ..................................................................207 TABULKA 11: RESPONDENTI VE DRUHÉ VLNĚ KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ...............................................................209 TABULKA 12: PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA NOVÝCH RESPONDENTŮ .................................................................210 TABULKA 13: HARMONOGRAM ZAKÁZKY ......................................................................................................213

222

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Recommend Documents