2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Průběžná dlouhodobá (longitudinální) evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008-2015" (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).
Zpráva určena pro:
Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
Zprávu předkládají:
Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2
Verze dokumentu: č. 1.4 (návrh) ze dne 10. 11. 2011
2
Obsah 1.
Manažerské shrnutí ......................................................................................................................... 6
2.
Úvod ................................................................................................................................................ 9
3.
Výsledky analýzy ............................................................................................................................ 11 3.1
Základní informace ................................................................................................................ 11
3.1.1
Informace o realizovaných projektech v rámci OP LZZ ................................................. 11
3.1.2
Základní informace o organizacích ................................................................................ 16
3.1.3
Finanční zdroje organizací ............................................................................................. 19
3.1.4
Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace ......................................... 24
3.2
Vliv projektů na organizaci .................................................................................................... 26
3.2.1
Fungování organizace .................................................................................................... 26
3.2.2
Počet zaměstnanců ....................................................................................................... 28
3.2.3
Poskytované služby ....................................................................................................... 29
3.2.4
Další vzdělávání zaměstnanců ....................................................................................... 30
3.2.5
Administrativní zátěž ..................................................................................................... 31
3.3
Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů ................................................ 33
3.3.1
Finanční zdroje .............................................................................................................. 33
3.3.2
Lidské zdroje v organizacích .......................................................................................... 33
3.3.3
Fungování organizace .................................................................................................... 35
3.3.4
Cílová skupina ................................................................................................................ 36
3.3.5
Externí faktory ............................................................................................................... 38
3.3.6
Spolupráce s dalšími aktéry ........................................................................................... 41
3.3.7
Účast v dalších projektech ............................................................................................. 42
3.3.8
Další faktory ................................................................................................................... 43
3.3.9
Provázanost jednotlivých faktorů .................................................................................. 44
3.4
Zapojení cílových skupin........................................................................................................ 45
3
3.5
Negativní dopady projektů .................................................................................................... 46
3.6
Nerealizované projekty ......................................................................................................... 47
3.7
Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ ......................................................................... 49
3.7.1
Znalost OP LZZ ............................................................................................................... 49
3.7.2
Smysluplnost OP LZZ...................................................................................................... 51
3.7.3
Nastavení OP LZZ ........................................................................................................... 52
3.7.4
Budoucí zaměření OP LZZ .............................................................................................. 56
4.
Hlavní zjištění................................................................................................................................. 63
5.
Evaluační otázky ............................................................................................................................ 68
6.
Závěr .............................................................................................................................................. 84
7.
Technické detaily ........................................................................................................................... 87 7.1
Dotazníkové šetření ............................................................................................................... 87
7.1.1
Cíle dotazníkového šetření ............................................................................................ 87
7.1.2
Výběrový soubor (vzorek) pro první vlnu dotazníkového šetření ................................. 88
7.1.3
Způsob sběru dat ........................................................................................................... 89
7.1.4
Problémy při sběru dat .................................................................................................. 91
7.2
Následující fáze evaluace....................................................................................................... 91
7.2.1
Harmonogram zakázky .................................................................................................. 92
7.2.2
Kvalitativní výzkumné šetření ........................................................................................ 93
7.2.3
Kvantitativní výzkumné šetření ..................................................................................... 96
8.
Zdroje............................................................................................................................................. 97
9.
Seznamy......................................................................................................................................... 97 9.1
Seznam tabulek ..................................................................................................................... 97
9.2
Seznam grafů ......................................................................................................................... 97
10. 10.1
Přílohy...................................................................................................................................... 100 Příloha č. 1: Dotazník ........................................................................................................... 100
4
10.2
Příloha č. 2: Informace o projektech (z MONIT7+) .............................................................. 112
10.2.1 Shoda v prioritních osách deklarovaných respondenty a získaných z databáze MONIT7+ 114 10.3
Příloha č. 3: Připomínkový list ke 2. průběžné zprávě ......................................................... 118
5
1. Manažerské shrnutí „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ je konceptuálně ukotvena ve strategických cílech České republiky „Konkurenceschopná česká ekonomika“ a „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“, ze kterých vychází i nastavení OP LZZ. OP LZZ je vícecílovým programem, jehož aktivity mají systémovou povahu a jejich realizace tedy ovlivňuje celé území České republiky. Globálním cílem OP LZZ vycházejícím z Národního strategického referenčního rámce (NSRR) je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. Studie se soustřeďuje na první tři prioritní osy, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Cílem této fáze evaluace, jejíž dosavadní výsledky shrnuje tato 2. průběžná zpráva, je poskytnout souhrnný pohled příjemců podpory z OP LZZ na dopady programu na cílové skupiny, a to na základě kvantitativních dat získaných v rámci první vlny online dotazníkového šetření, které bylo realizováno v červnu až červenci 2011. Kvantitativní šetření zjišťující názory příjemců podpory je nezbytnou fází předcházející terénnímu kvalitativnímu šetření mezi cílovými skupinami programu, které je realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin v říjnu až prosinci 2011. Návratnost již realizovaného dotazníkového šetření byla velmi vysoká, odpovědělo téměř 50 % zástupců organizací (tj. 1 018 z 2 182 oslovených). Zkoumaný soubor tvořilo 869 respondentů, kteří odpověděli kladně na otázku, zda jejich organizace v současné době realizuje nebo v nedávné době ukončila realizaci alespoň jednoho projektu z OP LZZ. Z hlediska prioritních os je pak zřejmé, že v první a druhé prioritní ose i při kombinaci projektů z více prioritních os dominují společnosti s ručením omezeným, ve třetí prioritní ose je pak nejvyšší zastoupení různých sdružení a kategorie „ostatní“. Podle závěrů dotazníkového šetření téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ situace cílových skupin zhoršila). Tento názor nejčastěji projevují zástupci organizací, kteří realizují projekt v druhé nebo třetí prioritní ose.
6
Příjemci podpory pozitivně hodnotí i podobu, nastavení a zaměření OP LZZ. Většina respondentů (84 %) se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin. Kritické názory respondentů na OP LZZ se výrazně liší podle prioritní osy, ve které realizují projekty. Zástupci organizací s projekty v třetí prioritní ose a organizací s projekty ve více prioritních osách častěji uvádějí, že činnosti podporované v rámci OP LZZ neodpovídají potřebám cílových skupin. Potřeby cílových skupin, na které by se měl OP LZZ podle respondentů zejména zaměřit, jsou vytváření nových pracovních míst, podpora rekvalifikací, podpora dalšího profesního vzdělávání a podpora flexibilních forem práce. Program by měl být také koncepčněji propojen se systémem sociálních služeb, neboť nepropojenost na této úrovni znemožňuje některým cílovým skupinám (např. osobám s duševním onemocněním) zapojení do projektů. Někteří respondenti (11 %) také upozorňují na negativní dopady nastavení OP LZZ na cílové skupiny, zejména zdůrazňují možný negativní vliv nastavení OP LZZ na motivaci cílových skupin vzhledem k získání služeb zdarma, což může být demotivujícím faktorem. Vzhledem k plošnému vlivu krize bylo dále upozorněno na možný negativní dopad výběrovosti intervencí podle cílových skupin, resp. na možný negativní postoj veřejnosti vůči některým podpořeným cílovým skupinám získávajícím tímto „neoprávněné výhody“. Změny, ke kterým v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ dochází, můžeme sledovat v několika oblastech. Podle 60 % respondentů dochází k pozitivním změnám ve fungování organizace v důsledku realizace projektu z OP LZZ. S tím souhlasí zejména zástupci organizací realizující projekt/y z třetí prioritní osy. V organizacích realizujících projekt/y ve třetí prioritní ose dochází také nejčastěji k nárůstu počtu zaměstnanců. Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ výrazné zvýšení administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný, a polovina ho hodnotí jako značný. Nárůst administrativní zátěže jako neúnosný hodnotí nejčastěji zástupci organizací, které realizují projekty v druhé prioritní ose. Účast v dalších projektech ale podle sedmi z desíti dotázaných nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ. Přibližně čtvrtina zástupců organizací uvádí, že účast v dalších projektech pozitivně přispívá realizaci projektu z OP LZZ, pouze 6 % se pak domnívá, že tyto projekty realizaci projektů z OP LZZ brání.
7
Přímý vliv na cílové skupiny má změna počtu poskytovaných služeb, která je výrazně častější u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy (58 %) a u kombinace více prioritních os (60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Čtyři z pěti respondentů přiznávají, že díky projektům OP LZZ je možné zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. 42 % respondentů rovněž uvádí, že projekt z OP LZZ jim umožnil zaměřit se na novou cílovou skupinu. Podle vyjádření zástupců organizací ve většině případů nedochází k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k zapojení do projektu, přesto se ale v některých případech tyto problémy vyskytují (obtíže připustilo 24 % respondentů). Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k prioritní ose – zástupci organizací realizující projekt/y z druhé a třetí prioritní osy je tato skutečnost označována jako problematická častěji než zástupci organizací realizujících projekt/y z první prioritní osy. 60 % respondentů uvádí, že zdroje z projektů z OP LZZ tvoří více než 50 % financí, které organizace využívá pro řešení situace cílové skupiny, a celá pětina respondentů přiznává, že OP LZZ je jediným využívaným zdrojem. I z tohoto důvodu bude nutné v dalších fázích výzkumného šetření analyzovat a porovnat pohledy zástupců organizací a zástupců cílových skupin na dopady projektů a problémy při realizaci projektů, protože lze do jisté míry předpokládat optimismus na straně realizátorů projektů z důvodu závislosti na finančních zdrojích.
8
2. Úvod 2. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu poskytuje informace o postupu projektu a představuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ. 2. průběžná zpráva navazuje na výstupy 1. průběžné zprávy projektu, která srovnávala cíle OP LZZ v rámci prvních tří os programu, problémy v dílčích oblastech a problémy cílových skupin, na které se program zaměřuje. První průběžná zpráva na základě rozhovorů s experty poskytla informace o tom, ve kterých konkrétních oblastech pociťují cílové skupiny problémy a bariéry pro uplatnění na trhu práce. Tyto problémy a bariéry byly porovnány s vytyčenými cíli programu a byla nalezena „bílá místa“, v nichž se problémy cílových skupin a cíle programu nesetkávají. První z nezasažených problémů představuje legislativní rámec problematiky, který se v některých případech pro danou situaci a cílovou skupinu ukázal jako nevyhovující (ze strany OP LZZ jej ovšem nelze nijak ovlivnit). Jedná se např. o nedostatečný tlak legislativy na zaměstnavatele, aby zaměstnávali znevýhodněné uchazeče a poskytovali jim k tomu potřebné podmínky, dále o nemotivující nastavení nástrojů sociálního státu a o legislativu celkově ovlivňující postavení a situaci cílových skupin. Jako další nezasažené problémy lze označit problémy vzdělávacího systému, celkovou situaci cílových skupin, která může představovat bariéru pro vstup jedinců z této cílové skupiny na legální trh práce, a dostatečnou dostupnost, kvalitu a provázanost sociálních služeb. Poslední oblastí jsou nedostatečná informovanost, předsudky a diskriminace, jež zaměstnavatelům brání přijímat určité skupiny uchazečů znevýhodněných na trhu práce. Tuto oblast lze v rámci OP LZZ účinně zasáhnout (a rámci některých oblastí ji i zasahuje). Lze shrnout, že problémy cílových jsou většinou programem pokryty a ty problémy, které program opomíjí, do něj ani není možné zahrnout, protože souvisí s širšími aspekty dané problematiky a OP LZZ do nich nemá možnost zasahovat. Nicméně se potvrdilo, že problémy cílových skupin jsou širší, než je oblast intervence OP LZZ. Ze závěrů 1. průběžné zprávy vycházela další fáze výzkumu, která představovala online dotazníkové šetření, jehož závěry jsou předmětem 2. průběžné zprávy projektu. Dotazníkové šetření bylo zacílené na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tj. na zástupce organizací realizujících projekty z OP LZZ v prvních třech osách programu. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu z OP LZZ, o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů, a o názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, na smysluplnost OP LZZ jako
9
nástroje pro řešení situace cílových skupin, na možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a pro cílové skupiny, a také na limity a bariéry úspěšné realizace projektů. Názory respondentů na jednotlivé oblasti je nutné analyzovat podle různých aspektů, jako jsou prioritní osa, v rámci které organizace projekt realizuje, velikost a právní forma organizace, které jsou s faktorem prioritní osy spjaté atd. Faktor prioritní osy a s ní spojených specifik organizací se při analýze ukázaly jako zásadní aspekty.
10
3. Výsledky analýzy 3.1 Základní informace 3.1.1 Informace o realizovaných projektech v rámci OP LZZ V rámci dotazníkového šetření byli s žádostí o vyplnění dotazníku osloveni všichni úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ v prioritních osách 1 až 3 (podle údajů dostupných v systému MONIT7+ ke dni 7. 6. 2011). Celkem se jednalo o 2 182 organizací. Tyto organizace (ve všech případech příjemci podpory v prioritních osách 1 až 3) tvořily základní soubor výzkumu. Soubor respondentů, kteří odpověděli na dotazník, tvořilo 1 018 zástupců organizací, z nichž 869 odpovědělo kladně na otázku, zda jejich organizace v současné době realizuje nebo v nedávné době ukončila realizaci alespoň jednoho projektu z OP LZZ1. Výběrový soubor výzkumu (neboli vzorek) tvoří těchto 869 respondentů. Pokud budeme dále v textu mluvit o organizacích, máme tím na mysli pouze organizace, které na tuto otázku odpověděly kladně, a tedy byly zahrnuty do další analýzy2. Většina (83 %) dotazovaných zástupců organizací uvedla, že v současnosti jejich organizace realizuje pouze jeden projekt z OP LZZ. Zhruba 11 % organizací uvádí dva projekty, asi 6 % dotazovaných organizací pak zpracovává tři a více projektů. Základní soubor, který představuje všechny oslovené, tj. všechny úspěšné žadatele podpory z OP LZZ, se v počtu projektů od výběrového souboru liší pouze velmi nepatrně. Většina organizací (90 %) rovněž realizuje pouze jeden projekt z OP LZZ, méně organizací dva projekty (8 %) a tři a více projektů (2 %), jak dokládá graf 1.
1
Do šetření tak nebyly zahrnuty ty organizace, které projekt/y realizovaly na úplném začátku programového období a od té doby nové projekty nezískaly. Důvodem byla zejména snaha získat informaci o současném vnímání a dopadech OP LZZ, bez zkreslení prvních let implementace. Zároveň bylo třeba zohlednit dlouhodobý charakter studie, kdy bude dotazníkové šetření s odstupem více než jednoho roku opakováno, a kde by mohly externí vlivy na organizaci, na již ukončené projekty a na jejich manažery způsobit zásadní změny ve struktuře odpovědí. Dále byly odfiltrováni úspěšní žadatelé, kteří realizaci žádného projektu vůbec nezahájili (např. kvůli posunu termínů). Zaměření se pouze na ukončené projekty by nebylo možné, to by znamenalo neúměrné zmenšení základního souboru, neboť ukončených projektů je v současné době malé množství. V příloze č. 2 jsou uvedeny informace o projektech získané z databáze MONIT7+. 2 Všechny kontingenční tabulky jsou analyzovány se statisticky významným vztahem na základě chí-kvadrát testu (na hladině významnosti 0,05).
11
Graf 1: Počet realizovaných projektů ve výběrovém souboru a v základním souboru (v %)
Zástupci organizací, ve kterých v současnosti probíhá alespoň jeden projekt z OP LZZ, dále měli uvést, ve kterých prioritních osách jsou projekty realizovány. Vybrány přitom mohly být všechny relevantní prioritní osy. Výběrový soubor3 a základní soubor si odpovídají i z hlediska prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Ve výběrovém souboru je 67 % organizací, které realizují projekt v prioritní ose 1 (Adaptabilita). Prioritní osa 2 (Aktivní politiky trhu práce) je zastoupena pouze u 7 % dotazovaných organizací. V prioritní ose 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti) jsou pak realizovány projekty v přibližně 20 % organizací. Realizaci projektů ve více prioritních osách uvádí 6 % organizací. V základním souboru (všichni úspěšní žadatelé) z hlediska zastoupení prioritních os rovněž převažují organizace realizující projekt v prioritní ose 1 (celkem 70 %), dále se vyskytují organizace realizující projekt v prioritní ose 3 (celkem 20 %) a nejméně je organizací s projektem v prioritní ose 2 (1 %). 9 % organizací realizuje projekt ve více prioritních osách (viz graf 2). Lze shrnout, že ve výběrovém souboru jsou více zastoupeny organizace realizující projekt v prioritní ose 2 a méně organizace realizující projekt v prioritní ose 1, ovšem celkově struktura výběrového souboru z hlediska prioritních os odpovídá základnímu souboru.
3
V příloze č. 2 je uvedeno srovnání údajů deklarovaných respondenty a údajů z databáze MONIT7+.
12
Graf 2: Projekty podle prioritní osy ve výběrovém souboru a v základním souboru
Pokud organizace realizuje více projektů, děje se tak v naprosté většině v rámci jedné prioritní osy (109 organizací, tj. 77 % z organizací, které mají více než jeden projekt z OP LZZ). 28 organizací (20 %) uvedlo kombinaci projektů ze dvou os a pouze 5 organizací (3 %) realizuje projekty ze třech os OP LZZ. Na druhou stranu však 15 organizací uvedlo, že realizuje pouze jediný projekt, nicméně jej zařadilo do více prioritních os. Podrobný popis základního souboru a výběrového souboru z hlediska počtu projektů a prioritních os poskytují tabulky 1 a 2. Tabulka 1: Počet projektů a prioritní osy (výběrový soubor)
Absolutní počet Prioritní osa
Počet projektů 1
2
3 a více
Celkový součet
1
458 (61 %)
49 (7 %)
10 (1 %)
517 (69 %)
2
46 (6 %)
2 (0 %)
3 (0 %)
51 (7 %)
3
110 (15 %)
23 (3 %)
19 (3 %)
152 (20 %)
4 (1 %)
1 (0 %)
2 (0 %)
7 (1 %)
1 (0 %)
1 (0 %)
1 (0 %)
2 (0 %)
7 (1 %)
9 (1 %)
8 (1 %)
17 (2 %)
85 (11 %)
45 (6 %)
752 (100 %)
1+2 1+2+3 1+3
4 (1 %)
2+3 Celkový součet
622 (83 %)
13
Tabulka 2: Počet projektů a prioritní osy (základní soubor)
Absolutní počet Prioritní osa
Počet projektů 1
2
3 a více
Celkový součet
1
1447 (66 %)
74 (3 %)
3 (0 %)
1524 (70 %)
2
25 (1 %)
3
388 (18 %)
33 (2 %)
17 (1%)
438 (20 %)
1+2
3 (0 %)
1 (0 %)
1 (0 %)
5 (0 %)
1+2+3
7 (0 %)
3 (0 %)
8 (0 %)
18 (1 %)
1+3
33 (2 %)
8 (0 %)
2+3
85 (4 %)
31 (1 %)
15 (1 %)
131 (6 %)
1988 (91 %)
150 (7 %)
44 (2 %)
2182 (100 %)
Celkový součet
25 (1 %)
41 (2 %)
Respondenti, kteří realizují projekty v prioritní ose 3, byli dále dotázáni na oblasti podpory, ve kterých jsou projekty realizovány. Je patrné, že nejčastěji jsou uváděny Oblast podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb (38 %) a Oblast podpory 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce (29 %). Oblast podpory 3.4 – Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života zaujímá 23 %. Nejméně je pak zastoupena Oblast podpory 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (10 %). Přehledné shrnutí nabízí graf 3. Graf 3: Oblast podpory prioritní osy 3 (počet organizací)
14
Pro první oblast podpory (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) nás dále zajímaly cílové skupiny, na něž jsou projekty zaměřeny (viz graf 4). Z výsledků vyplývá, že projekty jsou nejčastěji zaměřeny na osoby se zdravotním postižením (50 respondentů) a na děti, mládež a mladé dospělé (34 respondentů). Dále jsou zastoupeny osoby s chronickým duševním onemocněním (24 respondentů), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (22 respondentů), osoby pečující o osobu blízkou a osoby bez přístřeší (obě 20 respondentů), osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (16 respondentů), oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané, osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách a osoby ohrožené předlužeností (všechny 15 respondentů). Graf 4: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.1 (počet organizací)
Dále nás zajímaly cílové skupiny projektů pro třetí oblast podpory (Integrace sociálně vyloučených na trhu práce). V tomto případě je nejsilněji zastoupena skupina osob se zdravotním postižením (30 respondentů), dále jsou zastoupeny fyzické osoby starší 50 let (25 respondentů), osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace (23 respondentů), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (14 respondentů) a osoby pečující o osobu blízkou
15
(10 respondentů). Ostatní skupiny (imigranti a azylanti, váleční veteráni, osoby před propuštěním ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, fyzické osoby po ukončení trestu odnětí svobody, osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin, osoby závislé na návykových látkách) jsou zástupci organizací zmiňovány méně často (viz graf 5). Graf 5: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.3 (počet organizací)
3.1.2 Základní informace o organizacích Na základě analýzy dostupných sekundárních kvantitativních dat (z ČSÚ) bylo možné provést analýzu základního souboru respondentů z hlediska velikosti a právní formy organizací a porovnat tyto údaje s organizacemi, které tvoří výběrový soubor. V základním souboru je nejčastěji zastoupeným typem právní formy společnost s ručením omezeným (47 %), dále se ve 24 % případů vyskytuje akciová společnost a ve 13 % případů se setkáváme se sdružením (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Ostatní formy jsou zastoupeny minoritně a v dalších analýzách budou zahrnuty pod položku „ostatní“. Výběrový soubor respondentů naprosto přesně odpovídá základnímu souboru. Nejčastěji zastoupeným typem organizace je rovněž společnost
16
s ručením omezeným (celkem 47 %), ve 24 % případů se jedná o akciovou společnost a v 16 % případů o sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Tabulka 3 podrobně zachycuje, kolik projektů z OP LZZ organizace různých právních forem realizují (jedná se o základní soubor). Tabulka 3: Počet projektů a právní forma organizace (základní soubor)
Absolutní počet
Počet projektů
Právní forma organizace
Celkový součet
1
2
3 a více
společnost s ručením omezeným
967
42
12
1 021
akciová společnost
485
33
1
519
sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)
231
47
13
291
Ostatní
305
28
18
351
1 988
150
44
2 182
Celkový součet
Z hlediska velikosti organizace můžeme říci, že ve výběrovém souboru jsou nejvíce zastoupeny střední podniky, tj. organizace 50 až 249 zaměstnanci (37 %), a dále následují malé podniky, tj. organizace s 10 až 49 zaměstnanci (25 %). Podobný podíl pak dosahují i velké podniky, tj. organizace se 250 a více zaměstnanci (24 %). Mikropodniky (organizace s 1 až 9 zaměstnanci) ve výběrovém souboru představují 14 %. V základním souboru jsou nejčastěji zastoupeny organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky), které představují 35 % souboru, následují organizace s 10 až 49 zaměstnanci (malé podniky; 28 %), organizace s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky; 23 %) a organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky; 14 %). Porovnání složení obou souborů názorně ukazuje graf 6.
17
Graf 6: Velikost organizace – výběrový soubor a základní soubor (údaje v %)
Tabulka 4 podrobně uvádí, kolik organizace (ze základního souboru) uspořádané podle své velikosti realizují v rámci OP LZZ projektů. Tabulka 4: Počet projektů a velikost organizace (základní soubor)
Absolutní počet
Počet projektů
Velikost podniku
1
bez zaměstnanců
4
2
3 a více
Celkový součet 4
1 - 9 zaměstnanců (mikro)
282
19
4
305
10 - 49 zaměstnanců (malé)
524
53
19
596
50 - 249 zaměstnanců (střední)
697
39
9
745
250 zaměstnanců a více (velké)
444
39
11
494
1
38
44
2 182
Neuvedeno Celkový součet
37 1 988
150
Velikost a typ organizace spolu samozřejmě úzce souvisejí. Ve výběrovém souboru, jsou akciové společnosti v naprosté většině organizace s alespoň 100 zaměstnanci (74 %), naopak sdružení jsou nejčastěji velmi malá – v 68 % s méně než 20 zaměstnanci. Z opačného pohledu pak můžeme říci, že velké organizace s alespoň 100 zaměstnanci jsou v převážné většině buď společnosti s ručením omezeným, nebo akciové společnosti.
18
Je zřejmé, že typ i velikost organizace poměrně silně souvisí s prioritními osami OP LZZ, v nichž organizace realizuje projekty. Ve výběrovém souboru společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti v převážné většině realizují projekty v prioritní ose 1 (72 % a 87 %), naproti tomu různá sdružení obvykle realizují projekty v prioritní ose 3 (56 % případů), méně často pak v prioritní ose 1 (23 % případů) a častější je u nich i kombinování více prioritních os (11 % případů). Z hlediska prioritních os je pak zřejmé, že v první a druhé prioritní ose i při kombinaci projektů z více prioritních os dominují společnosti s ručením omezeným (55 %, 53 % a 34 %), ve třetí prioritní ose je pak nejvyšší zastoupení různých sdružení a kategorie „ostatní“ (po 39 %). Jak již bylo zmíněno výše, velikost organizace souvisí s jejím typem, a tedy i s prioritními osami, v nichž organizace realizují projekty. Projekty z třetí i druhé prioritní osy jsou realizovány zejména mikropodniky, tj. organizacemi s 1 až 9 zaměstnanci (u těchto organizací převažují projekty ve třetí prioritní ose). Naproti tomu pro první prioritní osu jsou typické organizace s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky) a organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky). Kombinace více prioritních os je pak nejčastější u organizací s 10 až 49 zaměstnanci (malé podniky). 3.1.3 Finanční zdroje organizací Předmětem analýzy byly i odpovědi na otázky týkající se finančních zdrojů, které organizace využívají k řešení situace cílových skupin. Pokud se týká podílů financí, které pro organizaci představují prostředky z projektů OP LZZ, největší část zástupců se domnívá, že tvoří více než tři čtvrtiny finančních prostředků, ale méně než 100 % (24 % organizací) prostředků určených na řešení situace cílových skupin. Pro 18 % organizací představují prostředky OP LZZ mezi polovinou a třemi čtvrtinami veškerých prostředků. Téměř pětina organizací uvádí, že využívá pouze prostředky z OP LZZ. Podíl mezi 6–25 % a 26–50 % pak udává shodně vždy 16 % organizací. Pouze pro zhruba 8 % organizací pak představují prostředky z OP LZZ méně než 5 % celkových zdrojů financí (viz graf 7). Rozdíly mezi různými prioritními osami, ve kterých organizace realizují své projekty, nejsou statisticky významné.
19
Graf 7: Podíl zdrojů z OP LZZ z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin
Kromě financí z projektů OP LZZ získávají organizace prostředky převážně z vlastní výdělečné činnosti. Tento typ zdrojů uvádí zhruba 50 % zástupců organizací. Ostatní zdroje jsou uváděny méně často. 8 % organizací využívá dotace a granty z dalších evropských programů, 9 % pak dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Sponzorství jako zdroj svých financí uvádí 6 % organizací a dary 6 % organizací (viz graf 8). Graf 8: Další zdroje financí určených na řešení situace cílových skupin
20
Dotace a granty z dalších evropských programů využívají častěji organizace, které realizují projekt ve třetí prioritní ose (14 %) nebo mají projekt ve více prioritních osách (21 %). Oproti tomu granty z dalších evropských programů využívá jen 9 % organizací realizující projekt v první prioritní ose a 8 % organizací ve druhé prioritní ose. Rozdíly mezi organizacemi podle prioritních os se ukazují i v tom, jestli organizace využívá dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Ve využívání dotací a grantů z jiných než evropských zdrojů výrazně převažují organizace ve třetí prioritní ose (40 %), dále následují organizace mající projekty ve více prioritních osách (23 %) a organizace v druhé prioritní ose (18 %). Naopak organizace, které realizují projekt v první prioritní ose, využívají tento zdroj pouze ve 3 %. Vlastní zdroje z výdělečné činnosti naopak častěji využívají organizace v první prioritní ose (70 %), dále v druhé prioritní ose (59 %) a organizace mající projekty ve více prioritních osách (48 %). Organizace ve třetí prioritní ose využívají vlastní zdroje z výdělečné činnosti méně často (34 %). Sponzorství jako zdroj financí uvádějí organizace ve třetí prioritní ose (26 %) častěji než organizace s projekty ve druhé prioritní ose (10 %), ve více osách (13 %) či v první ose (2 %)4. Podobně tomu je i u odpovědí na otázku týkající se darů jako finančního zdroje organizací. Nejčastěji (ve 29 % případů) je využívají organizace s projekty ve třetí prioritní ose, naopak nejméně často organizace v první prioritní ose (1 %). Ve druhé prioritní ose je využívá 6 % organizací a 15 % organizací mající projekty ve více prioritních osách5 (viz graf 9).
4 5
Pozn.: málo respondentů v kategorii „ano“, chí-kvadrát test není spolehlivý. Pozn.: málo respondentů v kategorii „ano“, chí-kvadrát test není spolehlivý.
21
Graf 9: Finanční zdroje podle prioritních os
Další zdroje, které organizace využívá k řešení situace cílových skupin, respondenti uvedli ve 43 případech, a to v rámci odpovědi na otevřenou otázku. Mezi odpověďmi se vyskytovaly např. zdroje z rozpočtu měst a obcí, krajů, státního rozpočtu či úřadu práce. Respondenti dále uváděli vlastní zdroje (podpora ze strany mateřské organizace, rozpočet organizace, členské organizace). Zástupci organizací, kteří uvedli, že využívají dotace a granty z dalších evropských programů, byli dále dotázáni, o které konkrétní programy se jedná. Největšího zastoupení dosáhl Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), který byl uveden třetinou respondentů, a Operační program Podnikání a inovace (OPPI), uvedený také ve třetině odpovědí. Dále byl zastoupen Regionální operační program (ROP), zaznamenaný u 11 % zástupců organizací, a Operační program Praha Adaptabilita (OPPA), který zmínilo 10 % respondentů (viz graf 10).
22
Graf 10: Dotace a granty z dalších evropských programů
Další evropský program uvedlo pouze 14 respondentů (jednalo se o odpověď na otevřenou otázku). Nejčastější odpovědí byl Integrovaných operační program (IOP), zaměřený na řešení regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Počet projektů, které organizace realizuje, do určité míry souvisí s tím, zda má organizace k dispozici další zdroje nebo pouze prostředky z OP LZZ. Lze shrnout, že čím více projektů organizace realizuje, tím více má i různých typů zdrojů (viz graf 11). Graf 11: Počet realizovaných projektů a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ
23
3.1.4 Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace Počet zdrojů, které má vedle zdrojů z OP LZZ organizace k dispozici, je do určité míry závislý na její velikosti. Zatímco organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji nedisponují žádným dalším zdrojem, organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) častěji uvádějí jeden jiný zdroj (viz graf 12). Graf 12: Velikost organizace a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ
Hlavním diferencujícím faktorem jsou v tomto případě zdroje z vlastní výdělečné činnosti. Tento faktor byl zástupci organizací nejčastěji uváděn jako zdroj dalších financí pro organizaci. Častěji je tento faktor uváděn organizacemi s 50 až 249 zaměstnanci a organizacemi s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky). Naopak ostatní formy zdrojů (sponzorství, dotace a granty a dary) jsou více využívány organizacemi s 1 až 9 zaměstnanci a organizacemi s 10 až 49 zaměstnanci (mikro a malé podniky). Velké organizace se při zajišťování financí tedy častěji spoléhají na vlastní síly, menší organizace jsou více závislé na financích přicházejících zvenčí (viz graf 13).
24
Graf 13: Velikost organizace a další zdroje
Zaměříme-li se na tři hlavní formy organizací, které realizují projekty z OP LZZ, pak společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti nejčastěji – kromě financí získaných z OP LZZ – uvádějí jeden další zdroj. Sdružení oproti tomu vykazuje větší podíl dvou či více zdrojů. U různě velkých organizací je také různý podíl, který pro organizaci představují zdroje získané z OP LZZ. Pro organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) jsou finance určené na realizaci projektů v rámci OP LZZ častěji jediným zdrojem financí (viz graf 14).
25
Graf 14: Velikost organizace a podíl prostředků z OP LZZ
3.2 Vliv projektů na organizaci Cílem analýzy bylo zjistit, zda v organizacích realizujících projekty z OP LZZ došlo k nějakým změnám v důsledku realizace projektů. V této kapitole jsou prezentovány výsledky jednotlivých sledovaných otázek, jež se týkají vlivu projektů na organizaci zejména v závislosti na prioritní ose, ve které organizace realizuje projekty, dále podle typu a velikosti organizace a v závislosti na podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. 3.2.1 Fungování organizace V rámci odpovědi na první otázku měli respondenti zhodnotit, zda v jejich organizaci došlo ke změně ve fungování organizace. Většina z nich hodnotí působení projektů OP LZZ jako pozitivní či spíše pozitivní (60 %) nebo neutrální (36 %). Pouze zhruba 4 % respondentů spatřují proběhlé změny jako negativní či spíše negativní (viz graf 15).
26
Graf 15: Změny ve fungování organizace
Častější pozitivní hodnocení změn ve fungování organizace lze nalézt u organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) a u organizací s projekty ve třetí prioritní ose. Naopak negativní či spíše negativní změny jsou o něco častěji spatřovány u organizací, které mají projekty ve více prioritních osách. Pozitivní změny ve fungování organizace byly signifikantně častěji uváděny u zástupců různých sdružení, kteří také méně často uváděli hodnocení „beze změn“, které bylo naopak častější u akciových společností. Z pohledu podílu finančních zdrojů z OP LZZ nacházíme nejpozitivnější hodnocení u organizací, u nichž OP LZZ představuje 76–99 % zdrojů, naopak nejméně často se pozitivní hodnocení vyskytuje u organizací, které OP LZZ využívají pouze okrajově, konkrétně do 25 % financí (viz graf 16).
27
Graf 16: Změny ve fungování organizace podle právní formy organizace
3.2.2 Počet zaměstnanců Změna počtu zaměstnanců vlivem realizace projektů OP LZZ nebyla zaznamenána u dvou třetin dotázaných organizací. Přibližně ve 30 % případů je uváděno zvýšení počtu zaměstnanců. Snížení počtu zaměstnanců je uváděno pouze ve 2 % případů. Nárůst pracovníků je výraznější zejména ve třetí prioritní ose, nicméně i organizace s projekty v druhé prioritní ose či s kombinací více prioritních os udávaly zvýšení počtu ve více než polovině případů. Zvýšení počtu zaměstnanců v souvislosti s realizací projektů OP LZZ se týkalo zejména různých typů sdružení (79 %). U společností s ručením omezeným a akciových společností se obvykle počet zaměstnanců nezměnil, což samozřejmě souvisí s tím, že tyto organizace realizují převážně projekty v první prioritní ose. Z hlediska velikosti organizace se signifikantně vyšší nárůst zaměstnanců projevil u organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky, viz graf 17). Naopak statistická závislost se neprokázala pro objem finančních zdrojů z OP LZZ.
28
Graf 17: Změny v počtu zaměstnanců podle právní formy organizace
3.2.3 Poskytované služby Vliv realizace projektů OP LZZ na změny v nabídce poskytovaných služeb organizace je hodnocen ve většině případů pozitivně, 54 % zástupců uvádí, že se počet služeb zvýšil. Pro téměř polovinu organizací nepředstavovaly projekty z OP LZZ žádnou změnu v počtu služeb. Snížení počtu služeb bylo zaznamenáno pouze u necelého procenta dotázaných organizací. Zvýšení počtu poskytovaných služeb bylo výrazně častější opět u různých sdružení, což opět souvisí s tím, že tento typ organizace nejčastěji realizuje projekty třetí prioritní osy, v níž rovněž bylo rozšíření služeb deklarováno nejčastěji (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy (58 %) a v případě kombinace více prioritních os (60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Pozitivní dopad OP LZZ na rozšíření nabídky deklarují opět zejména organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky). Související vztah se pak prokázal i pro objem finančních zdrojů z OP LZZ a změny v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny – více zdrojů z OP LZZ znamená zvýšení počtu služeb (viz graf 18).
29
Graf 18: Změny v počtu poskytovaných služeb podle právní formy organizace
Čtyři z pěti respondentů kladně odpověděli na otázku, zda došlo ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny. V případě hodnocení možnosti zasáhnout větší část cílové skupiny se statisticky signifikantní rozdíly v jednotlivých prioritních osách neprokázaly, rozdíly se neprojevily ani při porovnání odpovědí podle typu a velikosti organizace. Naopak se prokázala závislost na podílu finančních zdrojů z OP LZZ. V tomto případě souhlas s tvrzením nejčastěji vyslovili zástupci organizací, v nichž OP LZZ tvoří 26–50 % financí určených na řešení situace cílových skupin (91 %). Naproti tomu nejméně souhlasili zástupci organizací, v nichž je OP LZZ jediným zdrojem financí (75 %). Značná část zástupců organizací dále uvádí, že v důsledku realizace projektů OP LZZ bylo umožněno se zaměřit na novou cílovou skupinu. Týká se to 42 % respondentů. Tento fakt však může být vysvětlen i rigiditou vymezení cílových skupin v OP LZZ. V této položce nebyl prokázán statisticky signifikantní vztah pro žádný ze čtyř zkoumaných faktorů. 3.2.4 Další vzdělávání zaměstnanců Realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací také přinesla v mnoha případech větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance (69 %). Necelá třetina respondentů (28 %) pak uvádí, že nedošlo k žádným změnám. Zhoršení možností dalšího vzdělávání pak spatřuje pouze 3 % zástupců organizací. Větší možnosti dalšího vzdělávání zaměstnanců uváděli zejména zástupci společností s ručením omezeným (73 %) a akciových společností (86 %), což samozřejmě souvisí s tím, že tyto společnosti z velké části realizovaly projekty v první prioritní ose – v této ose uvedlo větší možnosti vzdělávání celých 82 % organizací, zatímco ve druhé a třetí prioritní ose a v kombinaci více os převažovala vždy
30
odpověď „beze změn“. Zástupci organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji než zástupci ostatních organizací (nad 10 zaměstnanců) tvrdí, že situace se nezměnila, naopak v organizacích s 10 a více zaměstnanci většina respondentů deklaruje nárůst možností vzdělávat se (viz graf 19). Pro podíl finančních zdrojů z OP LZZ se statistická závislost neprokázala. Graf 19: Změny v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců podle právní formy organizace
3.2.5 Administrativní zátěž Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ zvýšení objemu administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný. Polovina respondentů pak hodnotí nárůst jako značný a 37 % jako přiměřený (viz graf 20).
31
Graf 20: Změny v objemu administrativní zátěže
Statisticky signifikantní vztah pro změnu objemu administrativní zátěže se ukázal z hlediska prioritní osy a typu organizace. Neúnosná administrativní zátěž je jednoznačně nejvíce pociťována u organizací, jež realizují své projekty ve druhé prioritní ose (viz graf 21). Značný nárůst administrativní zátěže pociťují zejména různá sdružení (75 %). Jako nepřiměřený jej však hodnotí pouze 12 % zástupců sdružení (vypočteno ze 100 % zástupců sdružení zahrnutých do šetření) a 14 % společností s ručením omezeným (taktéž vypočteno ze 100 % zástupců tohoto typu). Graf 21: Změna v objemu administrativní zátěže podle prioritní osy
32
3.3 Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů Dalším zkoumaným okruhem témat jsou faktory přispívající k úspěšné realizaci projektů z OP LZZ a naopak bariéry, které realizaci projektů brání. Odpovědi na jednotlivé otázky jsou testovány v závislosti na prioritní ose OP LZZ, ve které organizace realizuje projekty, dále podle velikosti a typu organizace. 3.3.1 Finanční zdroje První faktor, ke kterému se respondenti vyjadřovali, byl objem finančních prostředků. Tento faktor je v naprosté většině případů (96 %) respondenty nahlížen jako rozhodně či spíše přispívající k realizaci projektů organizace (viz graf 22). Graf 22: Vliv objemu finančních prostředků z OP LZZ
Objem finančních prostředků rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu především podle zástupců organizací, jež realizují projekty ve třetí prioritní ose (80 %) a zástupců různých sdružení (80 %). Celkový vztah mezi prioritní osou a tímto faktorem však není statisticky signifikantní, stejně je tomu i u vztahu mezi prioritní osou a velikostí organizace. 3.3.2 Lidské zdroje v organizacích Podle 69 % zástupců organizací odpovídající personální zabezpečení projektu (ve smyslu alokace lidských zdrojů organizace na realizaci konkrétní projektové aktivity) přispívá k účinné realizaci projektů. Pro pětinu organizací pak tento faktor nemá na řešení projektů vliv. Zhruba desetina dotázaných pak tento faktor spatřuje jako překážku. Lidské zdroje alokované v organizacích tedy podle významné části respondentů ovlivňují realizaci projektů, ve svém důsledku se podepisují na
33
cílových skupinách i na tom, jaký účinek mají projekty realizované v rámci OP LZZ. Toto zjištění je podstatné v kontextu OP LZZ a jeho účinků na cílové skupiny zejména kvůli budoucímu nastavení systému podpory např. v oblasti míry financování personálního zabezpečení realizace projektu. Lze předpokládat, že nedostatečné zdroje na „administraci“ projektu negativně ovlivní jeho dopady. Personální zabezpečení projektu je považováno za důležité zejména u zástupců různých sdružení, naproti tomu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti častěji volily odpověď „nemá vliv“ (23 % a 26 %) a zhruba osmina z nich se dokonce domnívala, že účinné realizaci spíše či rozhodně brání (viz graf 23). Tyto výsledky pak samozřejmě korespondují i s analýzou podle prioritních os. Sdružení totiž z velké části realizují projekty ve třetí prioritní ose, zatímco zbylé dva typy organizací nejčastěji v první prioritní ose. Určitý slabší vztah lze pak prokázat i v souvislosti s velikostí organizace, kdy s klesajícím počtem zaměstnanců je personálnímu zabezpečení projektu připisován vyšší přínos. Graf 23: Vliv personálního zabezpečení projektu podle prioritní osy
Obdobné hodnocení bylo zaznamenáno také pro vliv personálních podmínek v rámci celé organizace (organizace jako celku) na účinnou realizaci projektu/ů.56 % zástupců organizací na něj nahlíží jako na faktor přispívající k realizaci projektu, 36 % jej hodnotí jako neutrální a asi 9 % se domnívá, že personální podmínky brání realizaci projektů OP LZZ. Zcela analogické výsledky jako v předchozí otázce (personální zabezpečení projektů) nacházíme i při hodnocení personálních podmínek v rámci celé organizace s jediným rozdílem, kdy celé hodnocení je více posunuto ke středové hodnotě „nemá vliv“. Personální podmínky organizace jsou považovány za důležitější zejména ve třetí prioritní ose,
34
kde byla zároveň zjištěna vyšší závislost na zdrojích z projektů OP LZZ, tj. kde jsou činnosti více spjaty s konkrétními projekty. Jako méně podstatné je chápáno zástupci z první prioritní osy. To znamená, že u zástupců různých sdružení (hlavně třetí prioritní osa) je chápáno jako významnější, naopak zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností častěji hodnotí faktor jako neovlivňující. Určitý vliv zde hraje (stejně jako u předchozí otázky) i velikost organizace – s klesajícím počtem zaměstnanců je připisován personálním podmínkám organizace vyšší přínos (viz graf 24). Graf 24: Vliv personálních podmínek v organizaci podle prioritní osy
3.3.3 Fungování organizace Faktor fungování organizace v sobě zahrnuje efektivní fungování managementu organizace, strukturu organizace, formální i neformální způsoby komunikace v organizaci, rozdělení kompetencí a odpovědností v organizaci, nastavení vnitřních norem a pravidel pro zaměstnance atd. Také faktor fungování organizace vykazuje podobnou strukturu odpovědí, která je podobná jako u předchozí otázky. Jeho vliv hodnotí zástupci organizací v 57 % případů pozitivně, v 35 % neutrálně a 9 % jako spíše či rozhodně bránící realizaci projektů. Deklaraci, že efektivní fungování organizace rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu, nalezneme signifikantně více opět u zástupců různých sdružení (35 %) a u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (34 %). Hodnocení „nemá vliv“ či „spíše/rozhodně brání“ pak nejčastěji nalezneme u organizací s projekty ve druhé prioritní ose (viz graf 25). Žádný vztah tohoto faktoru se neprokázal k velikosti organizace.
35
Graf 25: Vliv fungování organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace) podle prioritní osy
3.3.4 Cílová skupina Motivace cílové skupiny je většinou zástupců organizací hodnocena jako faktor přispívající k realizaci projektů, označili ho tak čtyři z pěti respondentů. Podle 15 % respondentů tento faktor nemá žádný výrazný vliv a pouze 4 % jej hodnotí jako překážku pro realizaci projektů organizace. I v tomto případě zástupci různých sdružení nejčastěji hodnotí faktor jako rozhodně přispívající (36 %), zástupci akciových společností uvádějí signifikantně často hodnocení „spíše přispívá“, zatímco u společností s ručením omezeným je častější odpovědí „nemá vliv“ či dokonce „spíše brání“. Podobný vzorec nacházíme i z pohledu prioritních os: organizace s projekty ve třetí prioritní ose uvádějí signifikantně častěji odpověď „rozhodně přispívá“, v první prioritní ose odpověď „spíše přispívá“ a konečně ve druhé prioritní ose odpověď „nemá vliv/spíše brání“. Vztah pak nacházíme i pro velikost organizace, kdy zástupci organizací s méně zaměstnanci jsou spíše přesvědčeni, že motivace cílové skupiny rozhodně přispívá k účinné realizaci projektů (viz graf 26).
36
Graf 26: Vliv faktoru motivace cílové skupiny podle prioritní osy
Postoje cílové skupiny přispívají k realizaci projektů podle názoru 70 % zástupců organizací. Pro 22 % z nich je tento faktor spíše neutrální a pouze 7 % ho vidí jako bránící organizaci v úspěšné realizaci projektů. Postoje cílové skupiny jsou označovány za faktor, jenž rozhodně přispívá účinné realizaci projektů, významně častěji zástupci různých sdružení, naopak odpověď „spíše/rozhodně brání“ je signifikantně častější u zástupců společností s ručením omezeným. Z pohledu prioritních os je více zastoupena odpověď „rozhodně přispívá“ u třetí prioritní osy, „spíše přispívá“ u první prioritní osy a „spíše/rozhodně brání“ u druhé prioritní osy. Významný vztah nacházíme i pro velikost organizace, kde organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily jak odpověď „rozhodně přispívá“, tak i „spíše/rozhodně brání“ (viz graf 27).
37
Graf 27: Vliv postojů cílové skupiny podle prioritní osy
3.3.5 Externí faktory Dalším vlivem podepisujícím se na realizaci projektů jsou externí faktory. V rámci předvýzkumu byly identifikovány externí faktory, které mohou být pro realizaci projektů podstatné, a vliv těchto faktorů byl následně ověřován v rámci dotazníkového šetření. Jedná se o obecné nastavení OP LZZ, o legislativní podmínky v ČR, o postoje veřejnosti k dané problematice a cílové skupině, o stav ekonomiky a míru nezaměstnanosti v regionu a o existující nabídky sociálních služeb. Nastavení OP LZZ obecně představuje podmínky, které program nastavuje pro splnění svých cílů a pro realizaci konkrétních projektů, tedy např. podporované činnosti, které je možné v rámci projektů realizovat, cílové skupiny, na něž lze projekty zaměřit, a žadatele, kteří mohou projekty podávat. Nastavení OP LZZ je oproti ostatním faktorům častěji hodnoceno jako faktor bránící realizaci projektů. Takto na něj nahlíží téměř 30 % zástupců organizací. Neutrálně je hodnocen 27 % respondentů a 43 % respondentů vnímá jeho přínos pro realizaci projektů jako pozitivní. Nicméně, 84 % respondentů zároveň vypovědělo, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (viz kapitola 3.7.3) Lze tedy usuzovat, že negativní hodnocení vychází např. z přesvědčení respondentů o nedostatečné alokaci výzev, nevhodném vymezení cílových skupin nebo náročnosti přípravy žádosti. V rámci této otázky ale nebyla kvalitativní stránka ani pozitivních ani negativních hodnocení dále dotazována, cílem bylo pouze zjistit míru kritičnosti respondenta vůči OP LZZ. Na dílčí relevantní aspekty pak bylo dotazováno samostatně (např. negativní dopady OP LZZ, problémy implementace apod.). Tento faktor bude pravděpodobně
38
hodnocen odlišně zástupci organizací, kteří žádali o podporu z OP LZZ neúspěšně a na které se výzkum soustředí v druhé kvantitativní fázi šetření (viz kapitola Následné fáze evaluace). Vztah sledovaných faktorů s touto položkou se prokázal pouze pro typ organizace, a to pouze velmi nevýrazný (rozdíl se ukázal jen v častějším uvedení odpovědi „rozhodně přispívá“ v typu organizace „ostatní“). Vliv legislativních podmínek v České republice je respondenty považován za malý, polovina respondentů je hodnotí neutrálně. Přibližně třetina respondentů (34 %) hodnotí legislativní podmínky negativně a pouze podle 16 % přispívají k účinné realizaci projektů. Rozdíly v hodnocení vlivu legislativních podmínek v ČR na účinnou realizaci projektu se prokázaly pouze podle prioritní osy. Zatímco organizace s projekty ve třetí prioritní ose je signifikantně častěji hodnotí jako prospěšné, organizace s projekty v první ose jako bez vlivu a organizace s kombinací projektů z více prioritních os jako bariéru (viz graf 28). Graf 28: Vliv legislativních podmínek v ČR podle prioritní osy
Co se týká postojů veřejnosti, většina respondentů (68 %) je pro realizaci projektu nepovažuje za významné, tj. hodnotí je neutrálně. Dalších 25 % respondentů je vnímá jako rozhodně či spíše přispívající. Překážkou jsou pouze pro zhruba 7 % respondentů. Postoje veřejnosti považují za nerelevantní zejména zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností, naproti tomu zástupci různých sdružení častěji volí jiné než neutrální hodnocení – ať již pozitivní, či negativní. Analogické výsledky pak nacházíme i při třídění podle
39
prioritních os: pro organizace s projekty v první prioritní ose je charakteristické neutrální hodnocení vlivu postojů veřejnosti, naproti tomu organizace s projekty ve třetí prioritní ose (a částečně též i s kombinací projektů z různých os) uvádějí signifikantně více jak pozitivní, tak i negativní hodnocení; konečně v druhé prioritní ose je častější pouze pozitivní hodnocení (viz graf 29). Vztah se v tomto případě prokázal i pro velikost organizace, kde organizace s více než 250 zaměstnanci (velké podniky) častěji uvádějí neutrální hodnocení, zatímco organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) volily častěji pozitivní i negativní hodnocení. Graf 29: Vliv postojů veřejnosti podle prioritní osy
Stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu nemá podle respondentů výraznější vliv na realizaci projektů přibližně v polovině případů. Podle dalších 40 % pak tento faktor spíše či rozhodně přispívá cílům organizace a desetina ho hodnotí jako překážku. Zástupci jak společností s ručením omezeným, tak akciových společností hodnotili tento faktor významně častěji jako faktor bez vlivu na účinnou realizaci projektu, zatímco zástupci různých sdružení častěji volili některou z pozitivních či negativních odpovědí. Tomu odpovídá i vztah podle velikosti organizace – organice s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) vykazují stejný vzorec jako různá sdružení, zatímco organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) tendují spíše k neutrální variantě. Z pohledu prioritních os je častější odpověď „rozhodně přispívá“ u organizací s projekty ve druhé a třetí prioritní ose – v ní však se častěji objevuje i odpověď „spíše/rozhodně brání“. Organizace s projekty v první ose nejčastěji volí neutrální variantu, zatímco organizace realizující projekty z různých os pak častěji odpověď „spíše přispívá“ (viz graf 30).
40
Graf 30: Vliv stavu ekonomiky a míry nezaměstnanosti v regionu podle prioritní osy
Jako faktor bez výrazného vlivu je hodnocen faktor existující nabídky sociálních služeb – celých 81 % respondentů jej označuje jako neutrální. Jako pozitivní se jeví 17 % respondentů, zatímco jako bránící realizaci projektů ho spatřují pouze 2 % zástupců organizací. Jako neutrální označují vliv tohoto faktoru častěji zástupci organizací realizujících projekty v první prioritní ose; z hlediska právní formy jde nejčastěji o společnosti s ručením omezeným a o akciové společnosti a z hlediska velikosti zejména o organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky). Naopak jako pozitivní či negativní chápou vliv tohoto faktoru respondenti s projekty ze třetí prioritní osy nebo s projekty z více os, zástupci sdružení a zástupci organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky). 3.3.6 Spolupráce s dalšími aktéry Pozitivně (28 %) či neutrálně (67 %) hodnotí zástupci organizací také vliv spolupráce s místní státní správou (úřady práce, sociálně právní ochrana dětí apod.). Pouze 5 % zástupců organizací se tento faktor jeví jako faktor bránící realizaci projektů. Význam spolupráce s místní státní správou byl opět akcentován zejména zástupci různých sdružení, zatímco u zástupců společností s ručením omezeným a akciových společností jednoznačně převažovala neutrální odpověď „nemá vliv“. Analogický vzorec opět najdeme pro velikost organizace, kde organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily variantu „přispívá“, zatímco organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) považovaly tento faktor za faktor bez vlivu. Spolupráce s místní státní správou pak byla považována za přispívající faktor významně častěji u zástupců organizací s projekty ve třetí a druhé prioritní ose a u organizací realizujících projekty ve více prioritních osách.
41
Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose volily téměř výhradně odpověď „nemá vliv“ (viz graf 31). Graf 31: Vliv spolupráce s místní státní správou podle prioritní osy
Obdobně jako v předchozím případě nepředstavuje ani faktor spolupráce s místní samosprávou (např. starosta, radní, zastupitelé) pro většinu zástupců organizací faktor s vlivem na realizaci projektů organizace (76 %). Pro 22 % respondentů má tato spolupráce pozitivní vliv, negativně je hodnocen pouze 2 % respondentů. Rovněž v případě spolupráce s místní samosprávou nacházíme podobné výsledky jako u předchozího faktoru. I přesto je ale zřejmé, že společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti volí nejčastěji neutrální variantu, zatímco u sdružení je častější jak pozitivní, tak i negativní odpověď. Obdobně tomu je i u velikosti organizace, kdy organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) vykazují stejný vzorec odpovědí jako sdružení. U organizací s 50 až 249 zaměstnanci a organizací s 250 a více zaměstnanci (středních a velkých podniků) nacházíme významně častěji neutrální odpověď. Z hlediska prioritních os je spolupráce s místní samosprávou hodnocena neutrálně u organizací s projekty v první prioritní ose, organizace realizující projekty ve třetí prioritní ose nebo ve více osách současně vykazují významně častěji jak pozitivní, tak i negativní hodnocení tohoto faktoru. 3.3.7 Účast v dalších projektech Účast v dalších projektech nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ podle sedmi z desíti dotázaných. Přibližně čtvrtina zástupců organizací ho hodnotí jako faktor přispívající k realizaci projektů z OP LZZ,
42
pouze 6 % respondentů se pak domnívá, že tyto projekty realizaci projektů OP LZZ naopak brání. Účast v dalších projektech byla považována za neovlivňující účinnou realizaci projektů z OP LZZ častěji zástupci akciových společností. Zástupci společností s ručením omezeným ji častěji než ostatní považovali za překážku, zástupci různých sdružení naopak za faktor přispívající k realizaci projektů z OP LZZ. Z pohledu velikosti organizace opět organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) spíše označovaly tento faktor za přispívající. Konečně organizace realizující projekty v první prioritní ose měly tendenci častěji volit neutrální odpověď, zatímco organizace s projekty ve třetí ose účast v dalších projektech častěji vnímaly jako faktor přispívající k účinné realizaci projektů (viz graf 32). Graf 32: Vliv účasti v dalších projektech podle prioritní osy
Na hodnocení účasti na dalších projektech se projevuje také významný vliv zdrojů, jimiž organizace – vedle zdrojů z projektu z OP LZZ – disponuje. Podle organizací disponujících více zdroji financování účast v dalších projektech častěji přispívá k účinné realizaci projektů OP LZZ. 3.3.8 Další faktory Na otevřenou otázku, jejímž cílem bylo identifikovat další faktory, které ovlivňují realizaci projektů, odpovědělo celkem 38 respondentů. Jako výrazně nejčastější bariéra realizace projektů byly označeny technické aspekty realizace – konkrétně pak např. neúměrně velká administrativní zátěž, nepružnost administrátora projektu, neefektivní komunikace s administrátorem projektu, neúměrně dlouhá doba schvalování monitorovacích zpráv a z toho vyplývající ekonomické problémy organizace, neúměrně dlouhá doba mezi podáním žádosti o změnu a jejím schválením (více než rok) a tím ohrožení plnění cílů, zpoždění při zasílání finančních prostředků, nedostupnost administrátorů pro
43
poradenství nebo konzultace ze strany MPSV (konzultační hodiny o rozsahu dvou hodin, které jsou poskytovány dvakrát týdně, jsou nedostatečné, jak dokládá přetíženost linek). Všechny výše uvedené příklady byly uvedeny pouze jednou. Mezi další bariéry identifikované respondenty patří např. časové omezení projektů a nutnost udržitelnosti, neexistence koncepce návaznosti dalšího financování či spolupráce s centrální správou. 3.3.9 Provázanost jednotlivých faktorů Odpovědi na otázky zaměřené na jednotlivé faktory a jejich vliv na účinnou realizaci projektu se vyznačují značnou homogenitou. Vliv většiny faktorů byl zástupci organizací hodnocen pozitivně či neutrálně. Výjimku tvoří především faktor nastavení OP LZZ a dále legislativní podmínky v ČR, které mají poměrně vysoké procento odpovědí hodnotící jejich vliv pro realizaci projektů jako negativní. Mezi těmito faktory je potvrzena statisticky významná souvislost. Respondenti, kteří tvrdí, že nastavení OP LZZ brání úspěšné realizaci projektů, častěji také souhlasí s tvrzením, že legislativní podmínky v ČR komplikují realizaci projektů. Hodnocení vlivu nastavení OP LZZ dále souvisí s posouzením změny objemu administrativní zátěže. Zástupci organizací, kteří se domnívají, že nastavení OP LZZ spíše brání účinné realizaci projektů, mají tendenci vyjadřovat názor, že objem administrativní zátěže značně či neúnosně narostl. Obdobně lze pozorovat souvislost mezi hodnocením vlivu nastavení OP LZZ a posouzením změn ve fungování organizace, které realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací přinesla. Respondenti hodnotící vliv nastavení OP LZZ jako negativní častěji vyjadřují přesvědčení, že projekty OP LZZ přinesly negativní změny ve fungování organizace. Stejně tak zástupci organizací hodnotící negativně vliv nastavení OP LZZ mají tendenci posuzovat záporněji také vliv spolupráce s místní státní správou.
44
3.4 Zapojení cílových skupin Podle vyjádření respondentů ve většině případů nedochází k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Přesto se v některých případech tyto problémy vyskytují, obtíže připustilo 202 zástupců organizací (24 %). Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k řešené prioritní ose. V první prioritní ose není zapojení obtížné podle názoru 78 % respondentů, ve druhé prioritní ose podle názoru 62 % respondentů a ve třetí prioritní ose podle názoru 61 % respondentů (viz graf 33). Toto zjištění velmi pravděpodobně souvisí s tím, že v rámci prioritní osy realizují projekty firmy a podniky a cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, proto zapojování není vnímáno tak problematicky. Graf 33: Problémy se zapojením cílových skupin do projektu podle prioritní osy
Na doplňující (otevřenou) otázku, o které jedince se jedná a proč, reagovalo 176 ze zmíněných 202 zástupců, tedy 87 %. Mezi nejčastěji identifikovanými cílovými skupinami se vyskytovali: -
lidé ze sociálně vyloučených lokalit, etnické menšiny, lidé bez přístřeší, osoby ve výkonu trestu, osoby závislé na návykových látkách, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé nad 50 let, osoby se základním vzděláním, mladí do 25 let bez kvalifikace, management, obchodní zástupci, odborní pracovníci – z důvodu pracovní vytíženosti.
45
3.5 Negativní dopady projektů Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na cílové skupiny, poskytlo odpověď celkem 291 respondentů (33 %). Velká část respondentů přitom odpověděla, že v projektech dlouhodobé negativní dopady nevidí. Jako případný negativní dopad bylo označeno nejčastěji „rozmazlení“ cílové skupiny, neboť si díky projektu snadno zvykne na to, že má určitou službu zdarma (důsledkem je i nižší motivace cílové skupiny). Ukázka konkrétní citace je uvedena níže kurzivou.
Myslím si, že negativní dopad to má především na očekávání lidí z cílových skupin. Obecně mají pocit, že pokud je něco financované z OPLZZ (z jejich pohledu je to z Evropské unie), tak to znamená, že je na všechno dost peněz a že jim musíme všechno dát a zaplatit. Mají příliš vysoké nároky a odbouralo to u většiny lidí tu pokoru a vděčnost za to, že se mohou školit zdarma a že s nimi budeme pracovat, aniž bychom po nich chtěli nějaké peníze. Nedochází jim, že pokud by tyto projekty nebyly, tak si musejí vše zaplatit a na to by 99 % z nich nemělo prostředky.
Dlouhodobá podpora některých skupin může v těchto vyvolávat pocit, že na takovou podporu mají "nárok", že jim ji musíme poskytnout. Současně si nechtějí uvědomit, že každý je zodpovědný za to, jakým způsobem žije nebo pracuje. Někteří příslušníci CS si zvykají, že jim je záchranná síť vždy poskytnuta.
Jako častý problém je také uváděno zhoršení situace po skončení projektu z důvodu ukončení financování, neboť projektem je často řešena absence sociální služby.
Vyvolávají velké riziko z vakua, které může nastat, až realizace projektu skončí. Projektem je často řešena absence sociální služby, jejíž následné kontinuální financování z národních či krajských zdrojů je nereálné (vzhledem k významnému objemu, který ESF na úrovni sociálních služeb saturuje).
OP LZZ řeší krátkodobé problémy, ale ne dlouhodobé.
Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na organizace, odpovědělo 360 respondentů (41 % respondentů). Velká část opět odpověděla, že projekty žádné negativní dopady nemají. Respondenti, kteří identifikovali negativní dopady projektů na organizaci, uváděli nejčastěji problémy s velkým nárůstem administrativy a negativní vliv tohoto nárůstu na chod organizace, neúměrně dlouhou dobu schvalování monitorovacích zpráv a problémy vzniklé kvůli zpožděnému financování.
46
Negativní nárůst administrativy. Více papírujeme, než školíme… Poměr je 60 % administrativy spojené s projektem vůči 40 % školení…
Ano, mají. Především nepružný schvalovací a změnový proces, neumožňuje reagovat na potřebné změny v nastavení projektu. Ukazuje se především, že tato cílová skupina živnostníků a malých podnikatelů má jistá specifika, na která je nutno v průběhu trvání projektu reagovat. Jedná se především mít možnost obměny účastníků projektu za vyloženě pasivní členy, mít možnost pružněji reagovat na případná upřesnění školících témat, která toto poněkud nesourodé společenství požaduje. Jde o skutečnosti, které se projeví až v průběhu realizace projektu.
Největší problém máme s riziky spojenými s cash flow (zpožďování kontrol monitorovacích zpráv a průběžné vyplácení prostředků), případně neúměrné dlouhá nejistota, zda určité oblasti realizace projektu administrujeme správně.
Ano, prodlení se schvalováním MZ pro nás znamená prodlení s obdržením dalších záloh na projekt. Financovali jsme tak projekt donedávna z vlastních zdrojů - nyní už to není možné, proto jsme realizaci některých částí projektu museli zastavit.
3.6 Nerealizované projekty Čtvrtina respondentů uvedla, že existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné. Názor respondentů na možnosti realizace projektů v rámci OP LZZ a omezení z něj vyplývající souvisí se skutečností, ve které prioritní ose organizace své projekty realizuje. Nejvyšší míru souhlasu s tvrzením uváděly organizace, které realizují projekty ve více prioritních osách (46 %) a organizace s projekty ve třetí prioritní ose (36 %). Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose byly s nastavením OP LZZ spokojeny nejvíce (viz graf 34).
47
Graf 34: Existence nerealizovatelných projektů podle prioritní osy
Ti, kteří odpověděli na otázku, zda existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné, kladně, byli dotázáni, v čem konkrétně brání nastavené OP LZZ realizaci některých projektů. Na otevřenou otázku odpovědělo celkem 172 respondentů (20 %). Odpovědi lze rozdělit do pěti základních okruhů. První okruh omezení představuje vymezení cílových skupin (např. nejsou vyhlašovány výzvy pro cílové skupiny dětí ve věku 6 až 15 let, seniorů, studentů, nezaměstnaných matek s dětmi do 15 let atd.). Druhou oblastí je vymezení podporovaných aktivit, do kterého se nemusí „vejít“ unikátní a originální nápady (v rámci vymezených aktivit není nemožné podporovat jazykové vzdělávání, specifické kurzy, teambuilding, účast na zahraničních školeních v případech, kdy potřebná školení nejsou v České republice dostupná, či investice). Do třetího okruhu spadá vymezení žadatelů (např. v oblastech sociálního podnikání, sociálním dialogu). Jako čtvrtá omezující oblast nastavení OP LZZ bylo identifikováno regionální omezení (nemožnost zahrnutí Prahy, nemožnost celorepublikového nastavení projektu). Do posledního okruhu lze shrnout administrativní omezení a omezené možnosti flexibilních změn v projektu. Ukázka konkrétní citace je opět uvedena níže kurzivou.
Výzvy pro rovné příležitosti již bohužel nejsou přímo zaměřeny na vzdělávání rodičů na RD. Přitom podle našich zkušeností např. komunikační dovednosti, pracovně-právní informace, time-management, prezentační dovednosti, nácvik přijímacího pohovoru a další tzv. soft skills významně přispívají opětovnému zapojení žen do práce po RD, případně k nalezení nového zaměstnání. A ženám usnadňují prosadit si svá práva i v rodinné sféře.
48
Nelze realizovat projekty zaměřené na širokou veřejnost, na vzdělávání cílových skupin, které nejsou definovány jako výslovně sociálně ohrožené, chybí problematika zdraví jako základního předpokladu pro uplatnění na trhu práce.
Problém - vymezení cílové skupiny - mládež od 15 let do 26 let -> logické cílení na trh práce. Vysvětlení - u některých cílových skupin musí začít podpora už u malých dětí/OSPOD. Je to sice dlouhodobá záležitost, ale naprosto nezbytná ve smyslu "starý strom už nepřesadíš". Navíc je "narušena" návaznost podpory a komunikace mezi mládeží. Řešení - posílení práce s rodinou, více možností zaměřit se na sanaci rodin (což je sice v tomto momentě možno přes sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, ale převážně se zaměřením na rodiče)+ speciální programy pro děti ve spolupráci se základní školou a rodiči.
3.7 Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ 3.7.1 Znalost OP LZZ V dotazníkovém šetření byly také zjišťovány názory respondentů na smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ. Na tento okruh otázek odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotili svou znalost problematiky OP LZZ jako dobrou či výbornou (tj. ti, kteří ze čtyř možností uvedli dvě nejvíce pozitivní možnosti). Celkově na tento blok otázek odpovídalo 541 respondentů (71 %). Podrobnosti nabízí graf 35. Graf 35: Znalost OP LZZ
49
Jisté odlišnosti lze u sebehodnocení míry znalostí problematiky OP LZZ zaznamenat podle příslušnosti respondentů k jednotlivým prioritním osám. Zatímco u organizací s projekty z první prioritní osy dvě nejvíce pozitivní možnosti odpovědí zvolilo 69 % respondentů, v případě druhé prioritní osy se jednalo o 77 % a v případě třetí prioritní osy pak o 83 % respondentů (viz graf 36). Graf 36: Znalost OP LZZ podle prioritní osy
Další rozdíly lze pak nalézt i v závislosti na velikosti organizace. Nejlepší znalost OP LZZ deklarují organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky), které významně častěji uváděly výbornou znalost, naopak nejhorší hodnocení své znalosti OP LZZ lze identifikovat u organizací s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky, viz graf 37).
50
Graf 37: Znalost OP LZZ podle velikosti organizace
3.7.2 Smysluplnost OP LZZ Téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (s výrokem rozhodně souhlasí 33 % a spíše souhlasí 61 % respondentů). Názor respondentů na smysluplnost OP LZZ se s ohledem na příslušnost k jednotlivým prioritním osám prakticky neliší. Podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin. S tímto výrokem rozhodně souhlasí 23 % respondentů a spíše souhlasí 55 % respondentů. Názor respondentů se liší podle prioritní osy, v níž realizují projekt. V první prioritní ose souhlasí s daným výrokem pouze 70 % respondentů, zatímco v případě druhé a třetí prioritní osy vyjádřilo souhlas 88 % a 90 % respondentů (viz graf 38). Rozhodný souhlas s tímto tvrzením nacházíme rovněž významně častěji u zástupců organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky, viz graf 39).
51
Graf 38: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle prioritní osy
Graf 39: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle velikosti organizace
3.7.3 Nastavení OP LZZ Respondenti rovněž pozitivně hodnotí otázky nastavení OP LZZ. 84 % respondentů se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (11 % rozhodně souhlasí, 73 % spíše souhlasí, 15 % spíše nesouhlasí, 1 % rozhodně nesouhlasí). V odpovědích na tuto otázku se ukazují rozdíly podle prioritních os, ve kterých organizace realizují projekty. Častěji s výrokem souhlasí zástupci organizací z první a třetí prioritní osy (87 % a 83 %).
52
Naopak méně často s výrokem souhlasí respondenti z organizací, jejichž projekt je realizován ve druhé prioritní ose (67 %) a ve více prioritních osách (70 %), jak názorně dokládá graf 40. Graf 40: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin, podle prioritní osy
Celkem 11 % respondentů souhlasí s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny. Většina respondentů s výrokem nesouhlasí (rozhodně nesouhlasí 23 % a spíše nesouhlasí 66 %). V odpovědích na tuto otázku nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Pouze 27 respondentů odpovědělo na otevřenou otázku, na které konkrétní skupiny má nastavení OP LZZ negativní dopad (na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří souhlasili s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny). Odpovědi respondentů lze shrnout do tří základních oblastí. Prvním okruhem je obecně motivace (všech) cílových skupin, která může být negativně ovlivněna nastavením projektu (tento aspekt souvisí také s negativním vlivem projektů na cílové skupiny). Ukázka konkrétní citace je uvedena níže kurzivou.
Přímo na účastníky projektu. Bohužel necítí potřebu motivace. Potvrzují se nízké obecné znalosti malých a středních podnikatelů. Tím spíše, jsou projekty OP LZZ přínosem, ale bohužel odezva ze strany účastníků není adekvátní.
Na lidi, kteří mají sklon si myslet, že za ně jejich život vyřeší někdo jiný (např. stát). A místo, aby zvedli zadek a začali něco dělat, jenom natáhnou ruku. V tomto směru mi přijde např. úplně ulítlé bonusovat v hodnocení projekty, které využívají co nejvíce doprovodných opatření.
53
Nadužívaná doprovodná opatření (tj. zadarmo doslova nacpu CS ještě proplacené jízdenky, jídlo, ubytování, atd.) ještě více a zcela zbytečně podporují v klientech pocit, že na podporu mají nárok, že se tak nemusí snažit, když je to zadarmo a že to vlastně není "jejich úspěch". Druhý okruh negativního dopadu nastavení OP LZZ mohou představovat averze a negativní pohled veřejnosti na cílovou skupinu (tento okruh je respondenty zmiňováno zejména v případě etnických menšin).
Vymezení sociokulturních (etnických) menšin jako cílové skupiny, která dostává podporu bez ohledu na jiná kritéria, vede v některých případech ke zvyšování nevraživosti mezi menšinami a majoritní společností.
Jako poslední okruh cílových skupin, které jsou podle vyjádření respondentů negativně ovlivněny nastavením projektu, lze označit ty skupiny, na které není OP LZZ zaměřeno, a proto nemohou být do projektu zapojeny (konkrétní skupiny viz níže). Tři čtvrtiny respondentů se ztotožňuje s tvrzením, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti (4 % rozhodně souhlasí a 71 % spíše souhlasí). V odpovědích na tuto otázku nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Na otevřenou otázku, které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá, odpovědělo celkem 51 respondentů (odpovídali pouze ti respondenti, kteří nesouhlasili s výrokem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti). V rámci odpovědí respondentů bylo identifikováno několik okruhů skupin, které OP LZZ nepokrývá (či je nepokrývá dostatečně), a tonapř.: -
senioři (12 odpovědí),
-
děti a mládež do 15 let (7 odpovědí),6
-
osoby bez přístřeší, osoby v krizi (5 odpovědí),
-
krátkodobě nezaměstnaní (4 odpovědi),
-
rodiče na mateřské dovolené (3 odpovědi),
-
lidé středního věku 30 - 40 (3 odpovědi),
6
Spekulace: patrně v souvislosti s jejich budoucí zaměstnatelností a v návaznosti např. na vysokou návratnost investic do počátečního vzdělávání (viz. např. Cunha, Flavio, James J. Heckman, Lance Lochner, Dimitriy V. Masterov (2006). Interpreting the Evidence on Life Cycle Skill Formation. Forthcoming in: Eric A. Hanushek, Finis Welch (eds.), Handbook of the Economics of Education. Amsterdam: North-Holland. Dostupný na: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.130.5862&rep=rep1&type=pdf).
54
-
dále např. osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, zaměstnanci (např. dělnické profese, zaměstnanci stravovacích úseků, agenturní zaměstnanci, zaměstnanci ve zdravotnictví), osoby závislé na návykových látkách.
Další potřebnou skupinou nedostatečně pokrytou v rámci OP LZZ byly organizace, např.: -
OSVČ a malé podniky, začínající firmy (6 odpovědí),
-
neziskové organizace (3 odpovědi),
-
žadatelé projektů – management (2 odpovědi),
-
ad hoc týmy vytvářené nad rámec oficiální organizační struktury (2 odpovědi).
Jako problematický aspekt se zde opět objevovalo regionální omezení projektů, které podle vyjádření respondentů neumožňuje podporu všech cílových skupin (někteří respondenti uvedli, že spatřují problém v nepromyšlené koncepci mezi regiony a Prahou). Statisticky významný vztah se ukazuje mezi tím, jak respondent hodnotí nastavení OP LZZ, a tím, zda měla organizace problém se zapojením cílových skupin do projektů. Míra souhlasu s tvrzením, že je obtížné některé jedince z cílových skupin zapojit do projektu, roste s kritickým pohledem na OP LZZ – nejvyšší je u respondentů, kteří se domnívají, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; dále u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny, a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Názory respondentů na nastavení OP LZZ souvisí rovněž s jejich tvrzením, zda by chtěli realizovat projekt, ale kvůli nastavení OP LZZ to není možné. Vyšší míra souhlasu s tím, že existují projekty, které by organizace rády realizovaly, ale z důvodu nastavení programu OP LZZ to není možné, se objevila u organizací, které se domnívaly, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; dále u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny, a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Přesně napůl jsou respondenti pomyslně rozděleni na dvě skupiny podle souhlasu/nesouhlasu s tvrzením, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty. Častější souhlas s tvrzením nalézáme u organizací s projekty v první prioritní ose, naopak častější nesouhlas projevují organizace s projekty ve třetí prioritní ose (viz graf 41). Statistický významný vztah pak nelze prokázat ani k typu, ani k velikosti organizace.
55
Graf 41: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty, podle prioritní osy
3.7.4 Budoucí zaměření OP LZZ Součástí dotazníkového šetření rovněž byly otázky, jejichž cílem bylo zjistit názory respondentů týkající se budoucího zaměření OP LZZ. Respondenti vybírali z předloženého seznamu (viz graf 42) a odpovídali na doplňující otevřenou otázku. Ačkoli u všech uvedených možností převážil (ve více než dvou třetinách odpovědí) souhlas s tím, aby byl OP LZZ na danou oblast v budoucnu zaměřen, nejvíce kladné hodnocení lze sledovat v případě dalšího profesního vzdělávání, naopak nejmenší míru podpory vykazuje oblast podpory zprostředkovávání zaměstnání.
56
Graf 42: Oblasti, na které by se OP LZZ mělo zaměřit
Míra souhlasu se zařazením jednotlivých oblastí do OP LZZ se u respondentů lišila podle prioritních os, v nichž jejich organizace realizují projekty. Statisticky významné rozdíly z hlediska prioritní osy se neukázaly pouze v oblastech podpory tvorby nových pracovních míst a podpory rovných příležitostí žen a mužů. S tím, aby se OP LZZ zaměřilo podporu dalšího profesního vzdělávání, více souhlasí zejména respondenti, jejichž organizace realizuje projekt v první a druhé prioritní ose (viz graf 43).
57
Graf 43: Míra souhlasu s podporou dalšího profesního vzdělávání podle prioritní osy
Zástupci organizací, které realizují projekty v první prioritní ose, častěji souhlasí s tím, aby byl OP LZZ zaměřen na podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Zástupci z ostatních os s touto oblastí podpory častěji nesouhlasí (19 % zástupců organizací s projekty ve druhé prioritní ose, 20 % ve třetí prioritní ose a 22 % ve více prioritních osách), jak dokládá graf 44. Graf 44: Míra souhlasu s podporou systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů podle prioritní osy
58
Respondenti reprezentující organizace s projekty z první prioritní osy častěji nesouhlasí s tím, aby se OP LZZ zaměřoval na podporu zavádění flexibilních forem práce. Naopak s podporou této oblasti nejčastěji souhlasí respondenti, kteří realizují projekty ve druhé prioritní ose nebo ve více osách (viz graf 45). Graf 45: Míra souhlasu s podporou zavádění flexibilních forem práce podle prioritní osy
Výrazné rozdíly se ukazují v otázce podpory zavádění zkrácených pracovních úvazků. S touto oblastí nejčastěji nesouhlasí respondenti zastupující organizace s projekty z první prioritní osy (33 %). Naopak výrazně nejčastěji s podporou souhlasí respondenti z druhé prioritní osy (viz graf 46). Graf 46: Míra souhlasu s podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků podle prioritní osy
59
Rozdíly se ukazují i v odpovědích na otázku, zda by v rámci OP LZZ mělo být podporováno zprostředkovávání zaměstnání. Jak ukazuje graf 47, s tímto cílem nejčastěji nesouhlasí respondenti, jejichž projekty jsou realizovány v první prioritní ose (34 %) a ve více prioritních osách (31 %). Graf 47: Míra souhlasu s podporou zprostředkovávání zaměstnání
S podporou rekvalifikací výrazně nejčastěji souhlasí respondenti z organizací s projekty z druhé prioritní osy (74 % rozhodně souhlasí a 26 % spíše souhlasí). Nesouhlas nejčastěji deklarují respondenti z organizací s projekty ze třetí prioritní osy (15 %) a s projekty z více prioritních os (11 %). Podrobnosti jsou uvedeny v grafu 48.
60
Graf 48: Míra souhlasu s podporou rekvalifikací podle prioritní osy
Jak dokládá graf 49, výrazně nejčastější nesouhlas s podporou poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání uvádí respondenti reprezentující organizace s projekty z první prioritní osy (34 %), a to oproti respondentům s projekty ve druhé a třetí prioritní ose (15 %) a ve více prioritních osách (19 %). Graf 49: Míra souhlasu s podporou poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání podle prioritní osy
Rozdíly mezi respondenty podle prioritních os, ve kterých realizují své projekty, je i v odpovědích na otázku, zda se má OP LZZ zaměřovat na podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb.
61
S tímto cílem nejčastěji nesouhlasí respondenti zastupující organizace s projekty z první prioritní osy (26 %), viz graf 50. Graf 50: Míra souhlasu s podporou zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb podle prioritní osy
Rozdílně je hodnoceno i zaměření OP LZZ na podporu vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. S tímto cílem výrazně nejčastěji souhlasí respondenti z organizací realizujících projekty ze třetí prioritní osy (91 %), viz graf 51. Graf 51: Míra souhlasu s podporou vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb
Na otevřenou otázku, na kterou další oblast by se v budoucnu měl OP LZZ zaměřit, odpovědělo 46 respondentů. Jako hlavní téma, které je možné v odpovědích respondentů vysledovat, můžeme
62
označit jako obecnější podmínky realizace projektů. Respondenti zdůrazňují, že projekty by měly být celkově více zaměřeny na samotnou realizaci a na věcné naplňování cílů projektů než na administraci, jak je tomu v současné chvíli. Zároveň se objevuje požadavek, aby samotná administrace projektů fungovala lépe a efektivněji.
Zaměřit se na úspěšnou realizaci a ne na administraci, projekty by měly pomáhat a ne dostávat příjemce do daleko obtížnější situace, než kdy by projekt neměli, zaměřit se na dlouhodobější podporu.
4. Hlavní zjištění Názory respondentů na OP LZZ (smysluplnost, nastavení, budoucí zaměření) Téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin. Podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin, s tímto výrokem častěji souhlasí zástupci organizací, které realizují projekt v druhé nebo třetí ose (88 % a 90 %), než zástupci organizací v první prioritní ose (70 %). 84 % respondentů se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin. Méně často s výrokem souhlasí respondenti z organizací, jejichž projekt je realizován ve druhé prioritní ose (67 %) a ve více prioritních osách (70 %). Většina respondentů nesouhlasí s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny (rozhodně nesouhlasí 23 % a spíše nesouhlasí 66 % respondentů). 11 % respondentů s výrokem souhlasí, negativní dopady nastavení OP LZZ vidí zejména v negativním vlivu na motivaci cílových skupin, v negativním vlivu na postoje veřejnosti k některým cílovým skupinám (např. etnické menšiny) a opomenutí některých skupin v OP LZZ. Tři čtvrtiny respondentů se ztotožňují s tvrzením, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Respondenti nesouhlasící s tvrzením nejčastěji zmiňovali následující cílové skupiny: senioři; děti a mládež do 15 let; osoby bez přístřeší; osoby v krizi; OSVČ a malé podniky; začínající firmy; krátkodobě nezaměstnaní; rodiče na mateřské dovolené; lidé mezi 30 a 40 lety věku; neziskové organizace. 50 % respondentů souhlasí s výrokem, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty. Častější souhlas s tvrzením nalézáme u organizací s projekty v první prioritní ose, naopak častější nesouhlas projevují organizace s projekty ve třetí prioritní ose.
63
Čtvrtina respondentů uvedla, že existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné. Názor respondentů na možnosti realizace projektů v rámci OP LZZ a omezení z něj vyplývající souvisí se skutečností, ve které prioritní ose organizace své projekty realizuje. Nejvyšší míru souhlasu s tvrzením, že existují projekty, které by chtěly realizovat, ale nemohou, uváděly organizace, které realizují projekty ve více prioritních osách (46 %), a organizace s projekty ve třetí prioritní ose (36 %). Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose byly s nastavením OP LZZ spokojeny nejvíce (v první prioritní ose souhlasilo 19 % a ve druhé 24 % respondentů). Obsah a míra souladu nerealizovaných projektů a cíli OP LZZ nebyla v rámci dotazníku zkoumána. Potřeby cílových skupin, na které by se OP LZZ podle respondentů měl zaměřit, jsou vytváření nových pracovních míst, podpora rekvalifikací, podpora dalšího profesního vzdělávání a podpora flexibilních forem práce. Program by měl být také koncepčně více propojen se systémem sociálních služeb, neboť nepropojenost na této úrovni znemožňuje některým cílovým skupinám (např. osobám s duševním onemocněním) zapojení do projektů. Změny v organizaci v důsledku realizace projektů z OP LZZ 60 % respondentů hodnotí působení projektů z OP LZZ na fungování organizace jako pozitivní, 36 % respondentů jako neutrální a 4 % respondentů jako negativní. Pozitivní změny jsou deklarovány zejména u organizací s projekty ve třetí prioritní ose, u organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) a u zástupců sdružení. Negativní změny ve fungování organizace častěji přiznávají zástupci organizací, které realizují projekty ve více prioritních osách. Změna v počtu zaměstnanců v organizaci vlivem realizace projektů OP LZZ nebyla zaznamenána u dvou třetin dotázaných organizací. Přibližně 30 % respondentů uvedlo, že došlo k zvýšení počtu zaměstnanců. Nárůst počtu pracovníků je výraznější zejména v organizacích s projekty z třetí prioritní osy, nicméně i organizace s projekty v druhé prioritní ose či s kombinací více prioritních os udávaly zvýšení počtu ve více než polovině případů. Zvýšení počtu zaměstnanců se častěji projevilo u různých sdružení a u organizací s 1 až 9 zaměstnanci. Zvýšení počtu poskytovaných služeb bylo výrazně častější u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy a u kombinace více prioritních os (58 % a 60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Čtyři z pěti respondentů přiznávají, že díky projektům je možné zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. 42 % respondentů rovněž uvádí, že projekt z OP LZZ jim umožnil zaměřit se na novou cílovou skupinu.
64
Realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací také v mnoha případech (konkrétně v 69 % případů) přinesla větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance. Necelá třetina respondentů (28 %) pak uvádí, že nedošlo k žádným změnám. Větší možnosti vzdělávání uznávají zejména organizace s projekty v první prioritní ose, podle právní formy zejména akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, což souvisí zejména se zaměřením projektů v první prioritní ose. Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ zvýšení objemu administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný. Polovina respondentů pak hodnotí nárůst jako značný a 37 % jako přiměřený. Nárůst administrativní zátěže jako neúnosný hodnotí nejčastěji zástupci organizací, které realizují projekty v druhé prioritní ose. Problémy spojené s realizací projektů Většina respondentů se domnívá, že projekty z OP LZZ nemají negativní dopady na cílové skupiny. Z kladných odpovědí bylo jako negativní dopad označeno nejčastěji „rozmazlení“ cílové skupiny, neboť si díky projektu snadno zvykne na to, že má určitou službu zdarma (důsledkem je i nižší motivace cílové skupiny). Jako častý problém je označováno také zhoršení situace po skončení projektu z důvodu ukončení financování, neboť projektem je často řešena absence sociální služby. Většina respondentů se domnívá, že projekty z OP LZZ nemají negativní dopady na organizace, které je realizují. Respondenti, kteří identifikovali negativní dopady projektů na svou organizaci, nejčastěji uváděli problémy s velkým nárůstem administrativy a negativní vliv tohoto nárůstu na chod organizace, neúměrně dlouhou dobu schvalování monitorovacích zpráv a problémy vzniklé kvůli zpožděnému financování. Podle vyjádření respondentů nedochází ve většině případů k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Přesto se v některých případech tyto problémy vyskytují, obtíže připustilo 24 % respondentů. Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k řešené prioritní ose. V první prioritní ose není zapojení obtížné podle názoru 78 % respondentů, ve druhé prioritní ose podle názoru 62 % respondentů a ve třetí prioritní ose podle názoru 61 % respondentů.
65
Faktory ovlivňující realizaci projektů z OP LZZ 95 % respondentů hodnotí finanční zdroje jako nezbytný předpoklad pro úspěšnou realizaci projektů. 69 % respondentů si myslí, že lidské zdroje v projektech významně přispívají k úspěšné realizaci projektů; podle pětiny respondentů nemají na řešení projektů vliv. Zhruba desetina dotázaných pak lidské zdroje vnímá jako překážku při realizaci projektů. 56 % zástupců organizací považuje lidské zdroje v organizacích celkově (nejen v projektu OP LZZ) za podstatné pro realizaci projektů, 36 % je hodnotí jako neutrální a asi 9 % se domnívá, že personální podmínky v organizaci brání realizaci projektů OP LZZ. Zástupci organizací hodnotí vliv fungování organizace na realizaci projektů pozitivně v 57 % případů, 35 % respondentů ho shledává neutrálním a 9 % jej hodnotí jako spíše či rozhodně bránící realizaci projektů. Většina zástupců organizací (80 %) se domnívá, že motivace cílové skupiny přispívá k úspěšné realizaci projektů. Podle 15 % respondentů motivace cílové skupiny realizaci projektu výrazně neovlivňuje a pouze 4 % respondentů ji hodnotí jako překážku. Postoje cílové skupiny přispívají k realizaci projektů podle názoru 70 % zástupců organizací. 22 % dotázaných se domnívá, že postoje cílové skupiny realizaci projektů neovlivňují, a pouze 7 % si myslí, že úspěšné realizaci brání. Téměř 30 % zástupců organizací uvedlo, že nastavení OP LZZ brání úspěšné realizaci projektů. 43 % respondentů se domnívá, že nastavení OP LZZ pozitivně přispívá k řešení projektů, neutrálně je nastavení OP LZZ hodnoceno 27 % respondentů. Přibližně polovina respondentů hodnotí legislativní podmínky neutrálně, 34 % respondentů negativně a pouze podle 16 % respondentů legislativní podmínky přispívají k účinné realizaci projektů. Postoje veřejnosti většina respondentů nepovažuje pro realizaci projektů za významné, 68 % je hodnotí neutrálně. Podle 25 % dotázaných postoje veřejnosti pozitivně ovlivňují realizace projektů. Překážkou jsou pouze pro zhruba 7 % respondentů. Přibližně polovina respondentů si myslí, že stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu nemá výraznější vliv na realizaci projektů. Podle dalších 40 % stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu pozitivně ovlivňují realizaci projektů a pro desetinu je překážkou.
66
Bez výrazného vlivu je hodnocena existující nabídka sociálních služeb. Celých 81 % respondentů uvádí, že nemá vliv na realizaci projektů. Jako pozitivní se jeví pro 17 % respondentů, zatímco jako bránící realizaci projektů ho spatřují pouze 2 % zástupců organizací. Pozitivně (28 %) či neutrálně (67 %) hodnotí zástupci organizací také vliv spolupráce s místní státní správou (úřady práce, sociálně právní ochrana dětí apod.). Pouze podle 5 % zástupců organizací spolupráce s místní státní správou brání realizaci projektů. Obdobně jako v předchozím případě nemá ani spolupráce s místní samosprávou (např. starosta, radní, zastupitelé) pro většinu zástupců organizací žádný vliv na realizaci projektů organizace (76 %). Pro 22 % respondentů má tato spolupráce pozitivní vliv, negativně ji hodnotí pouze 2 %. Účast na dalších projektech nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ podle sedmi z desíti dotázaných. Přibližně čtvrtina zástupců organizací uvádí, že účast na dalších projektech pozitivně přispívá k realizaci projektu z OP LZZ; pouze 6 % respondentů se pak domnívá, že tyto projekty realizaci projektů OP LZZ brání. Zástupci organizací realizujících projekty v první prioritní ose (podle právní formy zástupci akciových společností a společností s ručením omezeným) častěji uvádí, že výše uvedené faktory neovlivňují realizaci projektů, naopak zástupci organizací ve třetí prioritní ose (podle právní formy organizace jde o zástupce různých sdružení) si častěji myslí, že k realizaci projektů pozitivně přispívají. U některých vlivů (konkrétně se jedná o stav ekonomiky a míru nezaměstnanosti, o postoje veřejnosti, o existující nabídky sociálních služeb, o spolupráci s místní samosprávou) bylo u organizací s projekty ve třetí prioritní ose a u sdružení bylo uváděno častěji než u zástupců organizací z první prioritní osy jak pozitivní, tak negativní hodnocení.
67
5. Evaluační otázky Následující kapitola se věnuje základnímu rozboru evaluačních otázek ze zadávací dokumentace. Evaluační otázky jsou celkově zaměřeny na situaci cílových skupin a na dopady programu na cílové skupiny. Největší přínos studie by měl spočívat právě v zaměření se na samotné cílové skupiny a zejména na jejich úhel pohledu. Primárním cílem není soustředit se na názory příjemců podpory a na pohled expertů na danou problematiku, ale na názory a postoje „reálných lidí“. Z tohoto faktu jasně vyplývá, že je nutné odpovědi na evaluační otázky hledat zejména v datech získaných přímo od samotných cílových skupin, nikoli příjemců či expertů. Přesto je nutné realizovat i tento krok, neboť vytváří rámec potřebný pro další kroky výzkumu. Pohled expertů na danou problematiku byl analyzován v rámci 1. průběžné zprávy, pohled příjemců podpory představuje 2. průběžná zpráva. Z toho důvodu v této fázi nelze jednoznačně odpovědět na evaluační otázky, ale je možné předložit první hypotézy, které bude možné potvrzovat či vyvracet v rámci dalších fázích výzkumu. Rozbor evaluačních otázek v této zprávě vychází z 1. průběžné zprávy a z výstupů dotazníkového šetření. Evaluační otázky jsou doplněny o předběžné hypotézy, které je na základě již realizovaných fází šetření možné potvrdit či zamítnout. Je však nutné zdůraznit, že se jedná, o předběžné závěry. Následující kvalitativní fáze šetření přinesou další podněty, a proto lze očekávat, že seznam hypotéz se pravděpodobně rozšíří. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
1
Jakým způsobem a do jaké míry zodpovídá program za (anebo je příčinou) pozorovaných (pozorovatelných) výsledků?
Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory? Jaké další faktory mohly pozitivně/negativně ovlivnit pozorovatelné výsledky programu? Jaké další faktory ovlivnily průběh programu?
68
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se změn v organizaci otázky týkající se ovlivňujících faktorů
Na evaluační otázku č. 1 bude nutné odpovědět zejména na základě závěrů z kvalitativního šetření a pomocí expertních metod, ovšem výstupy dotazníkového šetření poskytují alespoň určité hypotézy a předběžné závěry. Výsledky programu lze alespoň částečně odhalit z odpovědí na otázky týkající se změn v organizaci (např. zapojení více jedinců do poskytované služby, rozšíření poskytovaných služeb atd.). Zodpovědnost programu za pozorované (pozorovatelné) výsledky je nutné hodnotit v kontextu dalších faktorů, které ovlivňují situaci organizací i cílových skupin. H1: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice, postoje veřejnosti, stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti, existující nabídka sociálních služeb). H5: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují faktor spolupráce s dalšími faktory (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou) a existující nabídka sociálních služeb (ve smyslu zákona o sociálních službách). H6: Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti na dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). Tyto hypotézy se potvrdily částečně. Některé faktory byly hodnoceny jako pozitivně ovlivňující realizaci projektů (personální zabezpečení projektů, personální podmínky v rámci celé organizace, fungování organizace, motivace a postoje cílové skupiny). Některé faktory byly hodnoceny jako spíše neutrální, tj. podle respondentů k realizaci projektů ani nepřispívají, ale ani jí nebrání (legislativní podmínky v ČR, postoje veřejnosti, stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu, spolupráce s místní státní správou, spolupráce s místní samosprávou, existující nabídka sociálních služeb, účast v dalších projektech). H7: Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Tato hypotéza se ve většině případů potvrdila. Největší rozdíly v hodnocení faktorů se projevují v první prioritní ose.
69
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
2
Do jaké míry odpovídají pozorované výsledky předpokládaným výsledkům?
---
Jaké byly předpokládané výsledky a cíle programu? Jaké indikátory tyto cíle/výsledky měří? Jaké jsou pozorované výsledky? Nakolik byly naplněny vymezené cíle programu?
expertní metody kvalitativní výzkum
Evaluační otázka č. 2 se soustřeďuje na míru, do které bylo dosaženo výsledků vytyčených programem. Na základě výsledků analýzy srovnávání cílů OP LZZ a identifikovaných problémů cílových skupin (1. průběžná zpráva) lze konstatovat, že stanovené cíle programu dostatečně pokrývají danou problematiku. Konkrétněji bude možné na tuto evaluační otázku odpovědět až na základě výsledků dalších fází výzkumného šetření, zejména na základě výstupů z polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
Jaký lze identifikovat dopad zvolených oblastí podpory na cílové skupiny?
otázky týkající se změn v organizaci otázky týkající se negativních dopadů projektů otázky týkající se nastavení OP LZZ Respondenti potvrzují dopady nastavení programu a oblastí podpory na cílové skupiny. Hypotézy týkající se dopadů nastavení programu, možných negativních dopadů projektů a nezamýšlených dopadů projektů jsou podrobně rozpracovány v následujících evaluačních otázkách. 3
Jaké dopady má nastavení programu a oblastí podpory? Jaké konkrétní dopady pociťují cílové skupiny programu?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Otázka týkající se konkrétních dopadů projektů na cílové skupiny bude zodpovězena až na základě kvalitativního šetření (polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin).
70
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
4
Jakým způsobem cílové skupiny samy subjektivně vnímaly poskytnutou podporu?
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Odpověď v dotazníkovém šetření
Metody
V čem cílové skupiny vidí hlavní kvalitativní --přínosy a limity projektu/ů výzkum realizovaných v rámci OP LZZ? V čem konkrétně vidí cílové skupiny pozitiva a negativa nastavení programu? Jaké přináší program konkrétní přínosy a ztráty? Měl by být v něčem program nastaven jinak? Evaluační otázka č. 4 bude zodpovězena až na základě dalších fází výzkumného šetření. Tuto otázku je možné zodpovědět pouze na základě výstupů z kvalitativního šetření, v současné fázi není možné formulovat ani předběžné hypotézy. Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
Jaké lze nalézt doklady/důkazy dotazník otázky týkající objektivně kladných expertní se a přínosných dopadů programu metody smysluplnosti na cílové skupiny? kvalitativní OP LZZ Jaké lze nalézt doklady/důkazy výzkum negativních dopadů programu na cílové skupiny? Dotazníkové šetření poskytuje informace o názorech zástupců organizací na přínosy programu pro cílové skupiny. Jedná se tedy o zprostředkovaný pohled. Respondenti hodnotí smysluplnost a účinnost OP LZZ jako nástroje pro řešení situace cílových skupin (viz evaluační otázka č. 13). Na tuto evaluační otázku poskytne odpověď až kvalitativní šetření, které se soustředí na pohled samotných cílových skupin. 5
Jaké lze nalézt doklady/důkazy objektivně kladných a přínosných dopadů na cílové skupiny?
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
6
Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány
Jaké jsou pozitivní dopady programu? Kteří aktéři je hodnotí
71
dotazník expertní metody
otázky týkající se nastavení OP LZZ
Č.
Evaluační otázka
kladně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány kladně?
Podotázky
Metody
kladně? Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny kladně?
Odpověď v dotazníkovém šetření
kvalitativní výzkum
Evaluační otázka č. 6 se soustředí na pohledy jednotlivých aktérů na dopady programu, hlavní pozornost je ovšem nutné soustředit na cílové skupiny programu (nikoli na příjemce či experty na danou problematiku), otázku proto bude možné plně zodpovědět až v rámci dalších fází výzkumu. V současné fázi je možné formulovat pouze hypotézy týkající se pohledu příjemců na danou problematiku. Celkové srovnání pohledů jednotlivých aktérů bude možné učinit až po realizaci kvalitativní fáze výzkumu. Na základě výsledků dotazníkového šetření je možné konstatovat, že zástupci organizací hodnotí podporu z OP LZZ a její účinky velmi pozitivně. H1: Pohledy zástupců organizací a příslušníků cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. Hypotézu bude možné zodpovědět až po realizaci kvalitativního šetření se zástupci cílových skupin. H2: Hodnocení účinků podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila. Respondenti hodnotí OP LZZ jako smysluplný nástroj řešení situace cílových skupin, bez kterého by se situace zhoršila. H3: Hodnocení zástupců organizací účinků podpory z OP LZZ se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se potvrdila částečně (respondenti se neliší v hodnocení výroku, že OP LZZ je smysluplný nástroj řešení cílových skupin, ale jsou zde rozdíly v hodnocení výroku, že situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla poskytována intervence; s výrokem častěji souhlasí zástupci ze třetí prioritní osy).
72
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
Jaké lze identifikovat dotazník otázky týkající negativní dopady toho, jak expertní se negativních byl nastaven OP LZZ a metody dopadů jednotlivé oblasti kvalitativní projektů podpory? výzkum otázky týkající Kteří aktéři je hodnotí jako se nastavení negativní? OP LZZ Jaké mohou být negativní dopady projektů? Evaluační otázku č. 7 lze hodnotit jednak v kontextu dopadu projektů na cílové skupiny, jednak v kontextu dopadů nastavení programu a oblastí podpory. Respondenti byli dotázáni, zda mají projekty OP LZZ nějaké negativní dopady na účastníky projektů a na jejich organizaci. Odpovědi na tuto otázku je ovšem nutné rovněž odvozovat zejména od výpovědí respondentů z cílových skupin, data získaná v rámci dotazníkového šetření představují pouze pohled příjemců podpory. 7
Jaké lze identifikovat negativní dopady jednotlivých oblastí podpory?
H1: Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. Otázka týkající se negativní dopadů projektů na cílové skupiny a organizace byla otevřená, její odpovědi je tedy nutné analyzovat kvalitativně. Lze shrnout, že respondenti identifikují určité dopady projektů, které hodnotí jako negativní jak v kontextu situace cílových skupin (např. negativní vliv na motivaci jedinců), tak v kontextu fungování organizace (např. nárůst administrativy). Určité vodítko dávají i odpovědi respondentů týkající se nastavení OP LZZ, konkrétně zda podle respondentů má nastavení programu a oblastí podpory nějaké negativní dopady na cílové skupiny a zda odpovídá vymezení podporovaných aktivit potřebám cílových skupin. V nastavení programu jsou spatřovány určité problémy (vymezení cílových skupin, vymezení žadatelů). Tato hypotéza se tedy potvrdila. H2: Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Menší část respondentů souhlasí s tím, že vymezení cílových skupin má negativní dopad na cílové skupiny, vymezení podporovaných činností neodpovídá potřebám cílových skupin a vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje organizace podávat projekty. H3: Hodnocení dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Existují statisticky významné rozdíly mezi respondenty reprezentujícími organizace s projekty z různých prioritních os ve vymezení podporovaných činností
73
má negativní dopad na cílové skupiny a vymezení žadatelů omezuje organizace. Neprokázaly se ale statisticky významné rozdíly v tvrzení, že vymezení cílových skupin v OP LZZ má negativní dopad na cílové skupiny. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
Jaké jsou negativní dotazník otázky týkající se dopady jednotlivých expertní negativních dopadů oblastí podpory? metody projektů Jaké jsou příčiny těchto kvalitativní otázky týkající se negativních dopadů? výzkum nastavení OP LZZ Kteří aktéři je hodnotí otázky týkající se negativně? ovlivňujících faktorů Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny negativně? Příčiny negativních dopadů je možné hledat jak v nastavení programu, tak v dalších vnějších faktorech. Příčiny negativních dopadů a podmínky, za kterých jsou dopady takto hodnoceny, bude možné podrobněji analyzovat až na základě výsledků dalších fází výzkumného šetření, zejména na základě poznatků z kvalitativní části výzkumu zaměřené na pohled cílových skupin. 8
Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány negativně?
H1: Názory zástupců organizací na dopady projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekty. Tato hypotéza se potvrdila. Hodnocení změn v organizaci se liší podle příslušnosti respondentů k prioritním osám (podrobnosti jsou k dispozici v kapitole Vliv projektů na organizaci). Určité rozdíly lze vysledovat i v odpovědích na otevřené otázky týkající se negativních dopadů na organizace a cílové skupiny. Dotazníkové šetření dává odpověď pouze na otázku, jak vidí situaci zástupci organizací, ve kterých aspektech vidí problémy a proč je hodnotí negativně. Lze předpokládat, že hodnocení dopadů se bude lišit mezi zástupci organizací a zástupci cílových skupin. Lze také předpokládat, že se budou lišit i názory zástupců cílových skupin podle prioritní osy, v níž je realizován projekt, se kterým mají zkušenost. H2: Pohledy zástupců organizací a příslušníků cílových skupin na dopady projektů se liší. H3: Názory zástupců cílových skupin na dopady projektů se liší podle prioritní osy. Hypotézy bude možné potvrdit nebo vyvrátit až po realizaci kvalitativního šetření se zástupci cílových skupin.
74
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
9
Jaké lze identifikovat nezamýšlené dopady jednotlivých oblastí podpory?
Jaké lze identifikovat nezamýšlené dopady toho, jak byl nastaven OP LZZ a jednotlivé oblasti podpory? Za jakých podmínek dochází k těmto nezamýšleným dopadům?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se změn v organizaci otázky týkající se negativních dopadů projektů otázky týkající se nastavení OP LZZ
Na evaluační otázku č. 9 je možné částečně odpovědět na základě výstupů z dotazníkového šetření, i když bude ještě v budoucnu řešena v rámci dalších fází výzkumného šetření. Nezamýšlené dopady programu můžeme částečně vysledovat ve změnách, ke kterým dochází v organizaci v důsledku realizace projektu z OP LZZ. H1: V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Příkladem může být skutečnost, že v organizacích realizujících projekty dochází k navýšení počtu zaměstnanců, i když navýšení jejich počtu není původně zamýšleným cílem programu. H2: Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle prioritní osy, v níž organizace realizuje projekt. Tato hypotéza byla potvrzena. Zamýšlené i nezamýšlené změny, které se projevují v organizacích, se většinou liší podle prioritní osy programu (podrobně viz kapitola Vliv projektů na organizaci). H3: Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. H4: Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Hypotézy 3 a 4 je možné považovat za potvrzené. V této fázi výzkumného šetření jsou k dispozici informace o (nezamýšlených) negativních dopadech projektů a negativních dopadech nastavení programu.
75
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
Které z nezamýšlených dotazník otázky týkající dopadů lze hodnotit expertní se změn v pozitivně a které negativně? metody organizaci Jak dopady nastavení kvalitativní otázky týkající podpory hodnotí jednotliví výzkum se negativních aktéři (kým jsou hodnoceny dopadů jako pozitivní/negativní) a projektů za jakých specifických otázky týkající okolností? se nastavení Jaké byly příčiny OP LZZ nezamýšlených dopadů nastavení podpory? Jaké z toho lze vyvodit závěry a doporučení pro budoucí poskytování veřejné podpory? Evaluační otázka č. 10 se soustředí na nezamýšlené dopady programu. Částečně je možné na ni nalézt odpověď ve výstupech z dotazníkového šetření, ovšem ty poskytují pouze informace o příjemcích podpory a jejich pohledu na problematiku. Odpověď na situaci cílových skupin a na jejich názory je nutné formulovat až na základě výstupů z kvalitativního šetření. 10
Jak lze tyto nezamýšlené dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory?
V otázce změn v organizacích je hodnocení různé, převažuje ale pozitivní hodnocení (např. změny ve fungování organizace). Je pravděpodobné, že hodnocení nezamýšlených dopadů projektů se bude lišit mezi zástupci organizací a zástupci cílových skupin, dále i podle prioritních os. H1: Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Zástupci organizací v různých prioritních osách se liší v hodnocení změn, ke kterým došlo v důsledku realizace projektů. Podle prioritních os se dají vysledovat i určité tendence v odpovědích na otevřené otázky týkající se negativní dopadů projektů na organizace a cílové skupiny, určitá témata se ale objevují napříč prioritními osami (nárůst administrativy jako negativní dopad na organizace, motivace cílových skupin jako negativní dopad projektů). H2: Zástupci cílových skupin a zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů. H3: Zástupci cílových skupin se v hodnocení nezamýšlených dopadů projektů liší podle prioritní osy, ve které je projekt realizován.
76
Hypotézy bude možné potvrdit nebo vyvrátit až po realizaci kvalitativního šetření se zástupci cílových skupin. V otázce týkající se budoucího programování veřejné podpory lze na základě výstupů dotazníkového šetření prezentovat hodnocení respondentů v potřebnosti zaměřit OP LZZ na konkrétní oblasti a cíle. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
11
Jakou přinesl program konkrétní změnu?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se změn v organizaci
dotazník kvalitativní výzkum
otázky týkající se změn v organizaci
12
Jak se ve výsledku změnily životy účastníků projektů? Lze u těchto změn najít podobnosti (a uspořádat je podle nich do skupin, typů) nebo společného jmenovatele (kromě samotné pomoci z ESF prostřednictvím programu OP LZZ)?
Jakou konkrétní změnu pociťují organizace poskytující podporu? Jakou změnu pociťují cílové skupiny? Jak se změnila jejich situace po využití podpory z programu? Jaké změny pociťují cílové skupiny a pracovníci organizací? Co se konkrétně díky projektu změnilo v jejich životě (nalezení práce, změna zaměstnavatele, změna pracovní pozice či pracovního zaměření, nová náplň práce atd.)? Jak jednotliví účastníci projektů hodnotí tuto změnu?
Evaluační otázky č. 11 a č. 12 se soustředí na konkrétní změny, které program přinesl jeho účastníkům. Z toho důvodu bude možné formulovat závěry v těchto otázkách až po realizaci kvalitativní fáze výzkumu. V rámci dotazníkového šetření je možné odpovědět pouze na část evaluačních otázek č. 11 a č. 12. Respondenti v rámci dotazníkového šetření odpovídali na otázky, jakým způsobem mění projekty z OP LZZ situaci organizací, které realizují projekty. Respondenti odpovídali na blok otázek, v čem konkrétně došlo v jejich organizaci ke změně v důsledku realizace projektu. H1: V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti tvrdí, že dochází k určitým změnám ve fungování organizace, počtu zaměstnanců organizace, nabídce služeb poskytovaným cílovým skupinám, možnostech organizace zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny a zaměřit se na novou cílovou skupinu,
77
možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace a objemu administrativní zátěže pro organizaci. H2: Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů z OP LZZ určených k řešení situace cílových skupin. Tato hypotéza se většinou potvrdila a ve většině otázek se odpovědi liší podle velikosti organizací, jejich právní formy, prioritní osy, ve které projekt realizují, a podílu finančních zdrojů z OP LZZ. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
13
Nakolik účinně bylo dosaženo výsledků?
Jaká je reálná účinnost výsledků programu? Bylo dosaženo vytyčených cílů programu?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se smysluplnosti a nastavení OP LZZ
Odpověď na evaluační otázku č. 13 bude zjišťována zejména pomocí expertních metod v rámci výzkumného šetření. Evaluační otázka tedy může být zodpovězena až na základě kvalitativního výzkumného šetření. Určité hypotézy lze ale získat už z výstupu z dotazníkového šetření. Respondenti se vyjadřovali k míře, do které pokládají OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj pro řešení situace cílových skupin, a k tomu, do jaké míry odpovídá nastavení OP LZZ potřebám organizací a cílových skupin. H1: Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. Tuto hypotézu výsledky dotazníkového šetření potvrzují, respondenti v převážné většině souhlasí s tímto tvrzením. H2: V hodnocení účinnosti OP LZZ existují rozdíly mezi zástupci organizací realizující projekty v různých prioritních osách. Tato hypotéza se nepotvrdila. V hodnocení výroku nejsou statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými prioritními osami. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
14
Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých
---
Jaká je udržitelnost výsledků? Jaké jsou nutné podmínky
78
expertní metody kvalitativní
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Odpověď v dotazníkovém šetření
Metody
podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak?
pro to, aby byly výsledky výzkum udržitelné? Je možné nějak udržitelnost zvýšit? Jaké jsou bariéry pro udržitelnost výsledků? Evaluační otázce č. 14 se budeme věnovat v rámci dalších fází výzkumného šetření, především na základě výpovědí respondentů z cílových skupin a expertního posouzení. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Odpověď v dotazníkovém šetření
Metody
15
Bylo by možné výsledků dosáhnout účinněji jinými prostředky?
Představuje OP LZZ účinný expertní --a efektivní nástroj řešení metody situace cílových skupin? kvalitativní Existují jiné nástroje výzkum využitelné pro řešení situace cílových skupin? Byly by účinnější a efektivnější? Evaluační otázce č. 15 bude věnována pozornost zejména v rámci expertních metod analýzy. Expertní pohled bude postaven zejména na datech sebraných v rámci kvalitativního šetření. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
16
Co by se stalo, pokud by nebyla intervence realizována? Co je u intervence klíčové, bez čeho by tato negativní změna byla největší?
V čem konkrétně by se u cílových skupin/organizací projevilo neposkytování podpory z OP LZZ? V čem nejvíce?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
79
otázka týkající se dopadů nerealizování intervence otázky týkající se smysluplnosti OP LZZ otázky týkající se financování organizací
Dopady nerealizování intervence lze sledovat jednak v konkrétních cílových skupinách (jednotlivcích), jednak v organizacích poskytujících intervenci. O situaci organizací nám dotazníkové šetření dává uspokojivé odpovědi, ovšem pohled cílových skupin je možné získat až z kvalitativního šetření. Dopady nerealizování intervence na cílové skupiny dává dotazníkové šetření částečně odpověď v otázce smysluplnosti OP LZZ (ovšem pouze z pohledu příjemců podpory), kdy se respondenti vyjadřovali k tvrzení, zda by se zhoršila situace cílových skupin, pokud by nebyly realizovány projekty z OP LZZ. H1: Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. Tato hypotéza se potvrdila. Z pohledu zástupců organizací jsou projekty z OP LZZ zásadní, pokud se situace cílových skupin nemá zhoršit. Dopady na organizaci lze odhadnout zejména ze skutečnosti, jaký podíl představují finance z OP LZZ v celkovém objemu zdrojů určených pro řešení situace cílové skupiny. H2: Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména respondenti, jejichž projekt je realizován ve třetí prioritní ose. H3: Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména zástupci malých organizací a sdružení. H4: Činnost organizací ve vztahu k řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. Hypotéza 4 se jednoznačně potvrdila. Z výpovědí respondentů lze usuzovat, že organizace jsou často finančně naprosto závislé na zdrojích z programu. H5: Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Tato hypotéza se nepotvrdila. V oblasti činností zaměřené na cílovou skupinu není statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými prioritními osami. Mezi osami ovšem existují ovšem rozdíly v tom, zda a jaké další zdroje mají organizace k dispozici. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
17
Jsou v programu zahrnuty všechny cílové skupiny?
Jsou v OP LZZ všechny cílové skupiny, které potřebují podporu na trhu práce? Chybí některé cílové skupiny?
80
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se nastavení OP LZZ otázky týkající se nerealizovatelných projektů
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
18
Neexistují skupiny, které jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je do OP LZZ zapojit? Nakolik by to bylo účelné a účinné?
Na jaké skupiny OP LZZ nesměřuje? Je možné je dodatečně zapojit? Nakolik by to pomohlo řešit jejich situaci a problémy?
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se nastavení OP LZZ otázky týkající se nerealizovatelných projektů
Na základě výstupů z dotazníkového šetření je možné odpovědět na evaluační otázky č. 17 a č. 18 z pohledu zástupců organizací. V dalších fázích evaluace bude věnována pozornost těmto otázkám i z pohledu cílových skupin. Respondenti byli dotázáni, zda OP LZZ pokrývá všechny potřebné cílové skupiny ve společnosti a které skupiny v OP LZZ chybí. H1: Ve společnosti existují potřebné cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací identifikovali některé skupiny, které jsou z jejich pohledu v OP LZZ opomíjeny (senioři, děti a mládež, osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, lidé ve věku 30 až 40, krátkodobě nezaměstnaní atd.). H2: Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny potřebné cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle prioritní osy, v níž realizují projekt. Tato hypotéza se v dotazníkovém šetření nepotvrdila, neukázaly se statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými prioritními osami. Tomuto tématu se ale částečně věnovala i otevřená otázka, zda jsou nějaké projekty, které nejsou v rámci OP LZZ realizovatelné. Někteří respondenti uváděli jako důvod právě vymezení cílových skupin. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
19
Jaké jsou příčiny toho, že se některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec a nebo že se zapojí, ale brzy
Jaké jsou příčiny nezapojení/odpadnutí jedinců z cílových skupin z programu (tzn. projektu)? Jaké by musely být podmínky,
81
dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
otázky týkající se zapojení jedinců z cílových skupin do
Č.
Evaluační otázka
odpadají? Za jakých podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro ně OP LZZ přínosné ve srovnání s ostatními skupinami příjemců pomoci z OP LZZ?
Podotázky
Metody
aby se tyto skupiny zapojily/udržely se v OP LZZ? Jak by to bylo pro tyto skupiny přínosné v porovnání se zapojenými skupinami?
Odpověď v dotazníkovém šetření projektů
V evaluační otázce č. 19 byla věnována pozornost pouze rovině zaměřující se na cílové skupiny a jejich nezapojení či odpadnutí z programu. Zástupci organizování byli dotazováni, zda měli problémy se zapojením některých cílových skupin do projektu, o které konkrétní skupiny se jednalo, jaké byly důvody jejich nezapojení a jak danou situaci organizace řešila. Komplexní odpověď na tuto evaluační otázku bude možné získat zodpovědět až v dalších fázích výzkumu, neboť kvantitativní šetření neposkytuje informace o pohledu cílových skupin na tuto problematiku. H1: Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací potvrzují, že v některých případech je obtížné cílové skupiny do projektu zapojit. H2: Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. Tato hypotéza se potvrdila, větší problémy zapojit jedince do projektů mají organizace realizující projekty ve druhé a třetí prioritní ose, což je pochopitelné, neboť v první prioritní ose jde většinou o firmy, jejichž cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, u kterých lze předpokládat vyšší motivaci. Neúspěšným žadatelům a potenciálním příjemcům programu (tj. organizacím, které nepodávaly projekt do OP LZZ) bude věnována pozornost v rámci dalších fází výzkumu. Č.
Evaluační otázka
Podotázky
Metody
Odpověď v dotazníkovém šetření
20
Do jaké míry je vhodně nastaven systém monitorování, sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve vztahu ke zjištění
---
Jak vhodně je nastaven systém monitorování programu? Jak vhodně je nastaven systém sebehodnocení programu?
82
expertní metody
Č.
Evaluační otázka
Podotázky
skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?
Metody
Jak vhodně je nastaven systém externího hodnocení programu?
Evaluační otázka č. 20 bude zodpovězena v dalších fázích výzkumného šetření.
83
Odpověď v dotazníkovém šetření
6. Závěr Obsahem 2. průběžné zprávy je shrnutí výsledků analýzy první vlny online dotazníkového šetření, které bylo realizováno v červnu až červenci 2011. Dotazníkové šetření bylo zacíleno na zástupce organizací, které realizují projekty z OP LZZ, tj. na úspěšné žadatele o projekty. Návratnost dotazníků dosáhla téměř 50 %, což lze hodnotit jako velmi vysokou návratnost. Dotazníkové šetření bylo realizováno na základě závěrů předvýzkumu a přípravné fáze šetření, tím 2. průběžná zpráva plynule navazuje na 1. průběžnou zprávu a její závěry. Předvýzkum umožnil identifikovat oblasti a témata, která jsou pro danou problematiku relevantní a na které je potřeba se zaměřit v rámci dalších fází výzkumu. Podstatným závěrem dotazníkového šetření je, že situace se značně liší v organizacích s projekty v různých prioritních osách. První prioritní osa, ve které dominují zejména firmy (z hlediska právní formy organizace především společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), se téměř ve všech otázkách odlišuje od ostatních prioritních os, ve kterých jsou zapojeny hlavně neziskové organizace (např. různá sdružení). Výstupy dotazníkového šetření poskytují cenné informace o samotných organizacích realizujících projekty v OP LZZ a o způsobu financování jejich činnosti zaměřené na řešení situace cílových skupin. Předmětem šetření byly také změny, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu. Tyto změny se mohou projevovat ve fungování organizací, v personálních změnách v organizacích, v počtu a rozsahu služeb, které organizace poskytují, v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců a v administrativní zátěži organizací. Některé z těchto změn představují nezamýšlené dopady programu (např. administrativní zátěž, ale mohou to být i změny ve fungování organizace či personální změny, které nebyly původně zamýšleny jako cíl projektu). Změny, ke kterým v důsledku realizace projektů dochází, se v organizacích realizujících projekty z různých prioritních os projevují rozdílně. Obdobně jako v dalších oblastech se vymykají organizace v první prioritní ose, pro které změny častěji nejsou tolik zásadní jako pro organizace s projekty v jiných prioritních osách. Příkladem mohou být změny v počtu a rozsahu poskytovaných služeb či v počtu zaměstnanců organizace. V organizacích s projekty v první prioritní ose se situace častěji nezměnila. Naproti tomu v organizacích s projekty v jiných prioritních osách došlo většinou k nárůstu počtu poskytovaných služeb, k rozšíření stávajících služeb (tj. jejich poskytování vyššímu počtu jedinců z cílových skupin) a ke zvýšení počtu zaměstnanců organizace. Výjimku představuje změna
84
v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců – v tomto případě dochází k nárůstu v organizacích s projekty z první prioritní osy (jedná se o důsledek zaměření řady projektů v této ose právě na uvedenou oblast). Zpráva rovněž poskytuje informace o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů a mají vliv na výsledky programu. Lze vysledovat jak vliv faktorů v samotné organizaci, v jejím fungování a v personálních zdrojích, tak vliv externích faktorů, mezi které patří nastavení OP LZZ, legislativní podmínky v ČR, ekonomická situace a míra nezaměstnanosti v regionu či postoje veřejnosti k problematice a cílové skupině. Pro některé organizace hraje podstatnou roli i spolupráce s dalšími aktéry, např. s místní státní správou a samosprávou, dále postoje a motivace cílové skupiny. Odpovědi respondentů se opět liší podle prioritní osy. Zástupci organizací z první prioritní osy hodnotí většinu z posuzovaných faktorů jako nevýznamné. Příkladem mohou být personální zabezpečení projektu i celé organizace, externí faktory, jako jsou legislativní podmínky v ČR, postoje veřejnosti či ekonomická situace, dále spolupráce s místní státní správou a samosprávou. V rámci dotazníkového šetření byly zjišťovány názory respondentů na smysluplnost a nastavení OP LZZ. Obecně lze shrnout, že hodnocení zástupců organizací je pozitivní v obou oblastech. Je ale nutné poukázat na skutečnost, že jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, organizace jsou velmi často značně závislé na zdrojích z projektů z OP LZZ. 60 % respondentů uvádí, že zdroje z projektu OP LZZ tvoří více než 50 % financí, které organizace využívá pro řešení situace cílové skupiny, a celá pětina respondentů přiznává, že OP LZZ je jediným využívaným zdrojem. I z tohoto důvodu bude nutné analyzovat a porovnat pohledy zástupců organizací a zástupců cílových skupin na reálné dopady projektů a problémy při realizaci projektů, protože do jisté míry lze předpokládat optimismus na straně realizátorů projektů z důvodu závislosti na finančních zdrojích. Rozdíly podle prioritních os se ukázaly i v hodnocení nastavení OP LZZ. Zatímco zástupci organizací z třetí prioritní osy a organizací s projekty z více prioritních os častěji souhlasí s tvrzením, že činnosti podporované v rámci OP LZZ neodpovídají potřebám cílových skupin, zástupci organizací z první prioritní osy častěji uvádí, že vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje organizace v možnostech podávat projekty. Výstupy dotazníkového šetření zároveň i odpovídají na otázky, jaké jsou podle respondentů negativní dopady projektů na cílové skupiny a na organizace a jaké jsou problémy při zapojování cílových skupin do projektů.
85
2. průběžná zpráva odpovídá na některé evaluační otázky ze zadávací dokumentace a formuluje první hypotézy, z nichž některé z nich potvrzuje či vyvrací na základě výstupů z dotazníkového šetření a výstupů z 1. průběžné zprávy. Doporučení, která lze na základě výstupů z dotazníkového šetření předběžně formulovat, lze směřovat do nastavení programu a oblastí podpory (např. vymezení cílových skupin, neboť podle některých respondentů OP LZZ opomíjí určité cílové skupiny). Dalším problémem identifikovaným na straně respondentů, ke kterému je možné směřovat doporučení, je značná administrativní zátěž spojená s realizací projektů. Konkrétní doporučení budou podrobněji formulována na základě výstupů z kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu a na srovnání těchto výstupů se závěry již realizovaných fází evaluace.
86
7. Technické detaily 7.1 Dotazníkové šetření 7.1.1 Cíle dotazníkového šetření Na základě přípravné fáze výzkumu a předvýzkumu byly identifikovány základní oblasti, na které by se mělo zaměřit dotazníkové šetření organizací. Dotazník byl konkrétně zaměřen na následující oblasti: 1) Změny v organizaci jako důsledek projektů z OP LZZ Dotazník zjišťoval dopad pomoci z OP LZZ na konkrétní organizace a na jejich činnost. Vliv OP LZZ na fungování organizace byl sledován v oblastech: -
fungování organizace;
-
počet zaměstnanců organizace;
-
nabídka poskytovaných služeb pro cílové skupiny;
-
možnosti organizace zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny a zaměřit se na novou cílovou skupinu;
-
možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace;
-
objem administrativní zátěže pro organizaci.
2) Faktory a bariéry, které ovlivňují realizaci projektů Další oblastí, na kterou byl dotazník zaměřen, se staly faktory a bariéry pozitivně či negativně ovlivňující realizaci projektů v rámci OP LZZ. Na základě předvýzkumu byly identifikovány základní okruhy možných ovlivňujících faktorů a bariér. Konkrétně se jednalo o: -
objem finančních prostředků získaný z OP LZZ;
-
personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace;
-
fungování organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace);
-
motivace a postoje cílové skupiny;
-
nastavení OP LZZ;
-
legislativní podmínky v České republice;
-
postoje veřejnosti;
-
stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionech, kam cílí projekty;
-
spolupráce s místní státní správou (obecní a městské úřady, úřady práce apod.) a místní samosprávou (starosta, radní, zastupitelé);
87
-
existující nabídka sociálních služeb (ve smyslu zákona o sociálních službách);
-
účast na dalších projektech (z jiných zdrojů, než kterým je OP LZZ).
3) Obtíže a problémy při zapojování cílových skupin projektů Dotazníkové šetření se dále zaměřovalo na skutečnost, zda mají organizace problémy zapojit jedince cílových skupiny do realizovaných projektů a kterých cílových skupin se tento problém zejména týká. Snahou bylo i získat informace, jak těmto obtížím předejít. 4) Negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a na organizaci (jak je vidí žadatelé o projekty) Další oblastí, kterou se výzkumný tým snažil obsáhnout dotazníkových šetřením, jsou negativní dopady projektů na cílové skupiny i na činnost a fungování organizace. V oblasti pozitivních dopadů nelze předpokládat u respondentů dostatečnou míru objektivnosti, neboť odpověď by představovala určitou formu autoevaluace a hodnocení vlastních projektů. Na hodnocení pozitivních dopadů projektů proto bude zaměřeno zejména kvalitativní šetření, jehož respondenty budou cílové skupiny. 5) Nastavení programu OP LZZ Cílem části dotazníku „Nastavení programu OP LZZ“ bylo zjistit názory respondentů na smysluplnost OP LZZ (do jaké míry může OP LZZ efektivně řešit situaci a problémy cílových skupin), dále identifikovat, jaký je vliv OP LZZ na cílové skupiny, na které oblasti a problémy by měl být do budoucna OP LZZ zaměřen atd. Na tuto část dotazníku odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotí svou znalost OP LZZ jako dostatečnou. 7.1.2 Výběrový soubor (vzorek) pro první vlnu dotazníkového šetření První vlna dotazníkového šetření byla zacílena na úspěšné žadatele programu. Osloveni byli všichni příjemci podpory ve všech třech sledovaných prioritních osách, které byly možné kontaktovat prostřednictvím údajů získaných ze systému MONIT7+. Dotazník primárně cílil na organizace, nikoli na jednotlivce. Očekávaná návratnost dotazníkového šetření byla 7 až 10 %. Skutečná návratnost ovšem byla výrazně vyšší než předpokládaná, celkem se jednalo o téměř 50 % (výsledný soubor tvořilo celkem 1 018 zástupců organizací, z nichž 869 odpovědělo kladně na otázku, zda jejich organizace realizuje v současné době alespoň jeden projekt z OP LZZ). Další informace týkající se struktury výběrového souboru jsou uvedeny ve výstupech analýzy.
88
7.1.3 Způsob sběru dat Sběr dat byl proveden během června a července 2011, jak je uvedeno podrobněji v tabulce níže S ohledem na předpokládané vzdělání a motivaci respondentů proběhlo dotazování online, což pro respondenty představuje komfortnější způsob dotazování. Přepis dat byl proveden automaticky, díky tomu je sníženo riziko chyby vznikající při ručním přepisu dat. Jednotlivé kroky provedení dotazníkového šetření: 1) Rešerše: získání kontaktů na definované cílové skupiny (z databáze MONIT7+). 2) Stanovení klíčových parametrů metodiky: setkání expertů a metodiků k zacílení na jednotlivé skupiny, zajištění validity dat a kvality jejich zpracování, vymezení pevných hranic mezi zkoumanými podskupinami. 3) Terénní předvýzkum: a) výběr expertů na dané prioritní osy a oblasti podpory a zástupců cílových skupiny; b) provedení hloubkových (nestrukturovaných) rozhovorů s experty a zástupci skupin; c) vyhodnocení výsledků předvýzkumu. 4) Vypracování dotazníku a) vypracování základní verze dotazníku s množstvím otevřených otázek; b) diskuze nad dotazníkem a jednotlivými otázkami v sociologickém týmu, vnitřní oponentura dotazníku; c) doplnění otázek v dotazníku a uzavření možností odpovídat u většiny otázek na základě identifikace typových očekávatelných odpovědí, vnitřní i vnější oponentura; d) Vytvoření online verze dotazníku. 5) Pilotáž dotazníku: a) zaslání pilotních dotazníků k oponentuře expertům v týmu; b) zaslání dotazníku zadavateli ke konzultaci; c) provedení pilotního ověření dotazníku. 6) Finalizace sad otázek. 7) Realizace sběru dat.
89
8) Čištění a analýza dat. 9) Zpracování výstupů dotazníkového šetření. 10) Diskuze o výsledcích dotazníkového šetření v rámci celého týmu. 11) Odevzdání první verze 2. průběžné zprávy.
TERMÍN
AKTIVITA
duben/květen 2011
Předvýzkum
květen/červen 2011
příprava dotazníku
8. 6. – 17. 6. 2011
online verze dotazníku a pilotáž dotazníku
20. 6. 2011
rozeslání výzvy k vyplnění dotazníku
27. 6. 2011
opětovné rozeslání výzvy k vyplnění dotazníku
7. 7. 2011
ukončení dotazníkové šetření
červenec/srpen 2011
příprava a analýza sebraných dat
srpen 2011
interpretace dat a příprava 2. průběžné zprávy
19. 8. 2011
odevzdání prvního návrhu 2. průběžné zprávy
Technické zajištění sběru dat v dotazníkovém šetření:
Cílové skupiny byly osloveny e-mailem s průvodní motivační informací, která obsahovala www adresu, na které bylo možné dotazník vyplnit, vysvětlovala smysl dotazníku a způsob naložení s daty z něj získanými. Dopis byl zaslán e-mailem na adresy respondentů na základě údajů z databáze MONIT7+.
Dotazník byl opatřen krátkou úvodní informací, nikoli instrukcemi, vyplňování dotazníku bylo intuitivní bez nutnosti speciálních znalostí. Dotazníky byly distribuovány pouze v elektronické podobě, a to pomocí webové aplikace, která umožnila bezpečné a pohodlné vyplnění formuláře a jeho anonymní odeslání online. Data se přímo automaticky ukládala do databáze, což výrazně zefektivňuje jejich další zpracování.
90
Přehlednost a uživatelská přívětivost dotazníku byla s ohledem na nutnost využití množství filtrovacích otázek zvýšena prostřednictvím zapracování filtrů do programové báze dotazování – každý respondent tak odpovídal jen na otázky, které se ho skutečně týkaly.
Dotazník byl rozeslán respondentům s unikátním kódem, po vyplnění byla e-mailová adresa respondenta označena v databázi, upomínka tedy byla zaslána pouze těm, kteří dotazník ještě nevyplnili. Navzdory tomu bylo dotazníkové šetření anonymní, neboť neprobíhalo cílené párování kódů, adres a vyplněných dotazníků. Prostřednictvím kódů byly k odpovědím dodatečně přiřazeny i informace o organizacích získané z veřejně dostupných zdrojů (ČSÚ). 7.1.4 Problémy při sběru dat Určité komplikace při sběru dat se projevily zejména kvůli načasování realizace dotazníkového šetření. Oslovení respondentů a sběr dat byl realizován v červnu 2011, tj. těsně před letními prázdninami a časem dovolených, z toho důvodu lze předpokládat nedostupnost či časovou vytíženost některých respondentů. Zároveň lze konstatovat, že cílová skupina příjemců podpory z OP LZZ byla v této době obecně vytížena i dalšími výzkumnými šetřeními a zároveň byly vyhlášeny některé výzvy v OP LZZ a dalších operačních programech (OP PA), a proto bylo možné očekávat určitou „únavu“ cílové skupiny. I přes tyto faktory ovšem mělo dotazníkové šetření velmi vysokou návratnost – téměř 50 %. Dále je také možné konstatovat, že zde byl na straně respondentů velký zájem o samotné dotazníkové šetření a obecně o danou problematiku (lze tak usuzovat např. z toho, že respondenti poměrně aktivně odpovídali i na otevřené otázky, které jsou obecně pro respondenta „namáhavější“ a zdlouhavější).
7.2 Následující fáze evaluace Kapitola Následující fáze evaluace předkládá návrh postupu dalšího řešení zakázky. Hlavními fázemi zakázky „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ jsou kvantitativní a kvalitativní výzkumná šetření, která se v průběhu realizace zakázky opakují, a proto vzniká jejich vzájemným porovnáním srovnatelný obrázek o situaci cílových skupin a účincích podpory z OP LZZ na tyto cílové skupiny. Hlavní metodou kvantitativních fází výzkumu je online dotazník, hlavními metodami kvalitativních fází jsou polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Kvantitativní fáze se primárně zaměřují na organizace, naopak kvalitativní fáze výzkumného šetření cílí na cílové skupiny. Organizace jsou zasaženy pouze dotazníkovým šetřením, vyjma předvýzkumu, v jehož rámci byly realizovány hloubkové rozhovory i s příjemci podpory.
91
7.2.1 Harmonogram zakázky FÁZE
TERMÍN
VÝZKUMNÉHO
SBĚRU DAT
HLAVNÍ METODY
VÝSTUP
TERMÍN ODEVZDÁNÍ
ŠETŘENÍ
VÝSTUPU (ze VZ)
předvýzkum,
realizováno
expertní rozhovory,
expertní šetření
v dubnu až
analýza dokumentů
1. průběžná zpráva
30. 5. 2011
2. průběžná zpráva
14. 10. 2011
květnu 2011 první vlna
realizováno
dotazník
kvantitativního
v červnu až
šetření
červenci 2011
první vlna
plánováno na
polostrukturované
kvalitativního
říjen až
rozhovory, fokusní
šetření
listopad 2011
skupiny
druhá vlna
plánováno na
kvantitativního
únor až březen
šetření
2012
druhá vlna
+ brožura
3. průběžná zpráva
23. 12. 2011
dotazník
4. průběžná zpráva
22. 6. 2012
plánováno na
polostrukturované
5. průběžná zpráva
12. 10. 2012
kvalitativního
červenec až
rozhovory, fokusní
šetření
září 2012
skupiny
třetí vlna
plánováno na
dotazník
závěrečná
18. 3. 2013
kvantitativního
prosinec 2012
šetření
až leden 2013
---
---
evaluační zpráva
---
brožura
15. 4. 2013
Longitudinální charakter studie je dán jednak srovnáním první a třetí vlny stejné skupiny respondentů v rámci kvantitativní fáze výzkumu (více v kapitole 7.2.2 Kvantitativní výzkumné šetření) a zároveň ve srovnání první a druhé vlny kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní a kvalitativní fáze šetření se navzájem doplňují.
92
7.2.2 Kvalitativní výzkumné šetření Kvalitativní fáze výzkumného šetření jsou zaměřeny pouze na cílové skupiny programu, kvalitativní výzkum není zacílen na příjemce podpory. Hlavními metodami kvalitativních fází výzkumu jsou polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Dalšími metodami jsou terénní výzkum a evaluační návštěvy. První vlna kvalitativní části výzkumu bude realizována na podzim 2011, druhá vlna kvalitativního šetření se uskuteční v červenci až září 2012. 7.2.2.1 Fokusní skupiny Fokusní skupiny jsou spolu s polostrukturovanými rozhovory hlavní metodou kvalitativní fáze výzkumného šetření. Metodu fokusních skupin považujeme vzhledem k očekávaným výsledkům a vysoké variabilitě zkoumané látky i cílových skupin za efektivnější metodu než individuální polostrukturované rozhovory. Důvodem je zejména problematika syntézy získaných individuálně získaných informací expertem: domníváme se, že stanovení významu a variací jednotlivých zkoumaných položek bude efektivněji a validněji probíhat ve skupinách. Fokusní skupiny budou realizovány na základě předem vytvořených scénářů (okruhy témat a otázek). Fokusní skupiny budou se souhlasem všech zúčastněných respondentů nahrávány. 7.2.2.2 Polostrukturované rozhovory Metodou polostrukturovaných rozhovorů budou sbírána kvalitativní data od respondentů, u kterých z různých důvodů není vhodné využití fokusních skupin. Důvodem mohou být vážné realizační problémy (např. snížená geografická mobilita respondentů) či případy, ve kterých lze dotazované informace považovat za informace citlivé (a respondent by tudíž měl sníženou ochotu vypovídat ve skupině – např. u obětí trestných činů, závislých na návykových látkách, osobách se zdravotním postižením atp.). Rozhovory budou provedeny na základě tzv. scénářů, tedy okruhů problémů a k nim příslušných otázek. Rozhovory se s vědomím a souhlasem respondenta nahrávají a je případně pořizována další dokumentace (projektová dokumentace, kontakty na cílovou skupinu apod.). Následně budou z rozhovorů vytvářeny zápisy. 7.2.2.3 Cílové skupiny pro kvalitativní fáze výzkumu V rámci kvalitativní fáze výzkumu bude sledováno dvakrát 200 respondentů (200 respondentů v první fází výzkumného šetření a 200 respondentů v jeho druhé fázi). U druhého snímku je počítáno s odpadnutím 20 až 30 % původních respondentů, kteří budou doplněni do počtu 200 tak, aby zastupovaly typově stejné osoby. 128 respondentů bude dotazováno prostřednictvím fokusních skupin a 72 respondentů v rámci polostrukturovaných rozhovorů. Tento poměr může být mírně
93
poupraven v průběhu realizace šetření. Podrobné vymezení cílových skupin, které budou dotazovány v rámci kvalitativního šetření, znázorňuje následující tabulka. Cílová skupina zaměstnanci MSP: management zaměstnanci MSP: dělnické profese uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP a zájemci o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní lidé nad 50 let mladí lidé ve věku 15 až 25 let lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní a nebo ochrannou výchovu osoby se ZP, osoby chronicky duševně nemocné osoby propuštěné z vězení oběti násilí a trestné činnosti osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Bezdomovci imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou a nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku pedagogičtí pracovníci a pedagogičtí asistenti TSP, zdravotní personál Dobrovolníci začínající podnikatelé/lky rodiče vracející se po RD na trh práce samoživitelky, samoživitelé RESPONDENTŮ
Váha ve vzorku (%) 10 10
Metoda FS FS
Počet respondentů 4FS = 20 4FS = 20
10
FS
4FS = 20
10 10 10
FS FS FS
4FS = 20 4FS = 20 4FS = 20
3
SR
6
2 2 2 2 2
SR SR SR SR SR
4 4 4 4 4
3
SR
6
7
SR
14
4
SR
8
4 2 1 2 2 2
FS SR SR SR SR SR
8 4 2 4 4 4 FS 128+SR 72
Navázání kontaktu s respondenty (se zástupci cílových skupin) bude realizováno přes oslovené organizace. Konkrétní respondenti budou vyhledávání a vybíráni na základě několika fázového procesu. První výběrovým aspektem bude příslušnost ke specifické cílové skupině (viz tabulka výše). Druhým výběrovým aspektem bude účast na projektu z OP LZZ a region, kde je projekt realizován. Konkrétně je využíváno dělení regionů soudržnosti NUTS-II7. Ze souboru projektů (podle regionu
7
Viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/CZ-NUTS.
94
a cílové skupiny projektu) budou v další fázi projekty vybrány tak, aby jejich výsledný vzorek obsahoval co nejrůznorodější případy (typ projektu, aktivity projektu). Cílem je vytvořit vzorek, který bude co nejpestřejší. Výsledný vzorek proto bude vytvářen postupně s ohledem na již získané kontakty a sebraná data. Zároveň bude využíváno kontaktů a sítí, které mají k dispozici Navreme Boheme, s.r.o. a Člověk v tísni, o.p.s. Konkrétně se bude jednat o kontakty na organizace realizující projekty, u kterých se dá předpokládat, že organizace spíše umožní zprostředkování rozhovorů či fokusních skupin. 7.2.2.4 Harmonogram první vlny kvalitativního šetření První vlna kvalitativního výzkumného šetření je realizována v období srpna až prosince 2011, ovšem navazuje na již uskutečněné fáze výzkumu (předvýzkum a závěry kvantitativního šetření). Jednotlivé kroky realizace řízených rozhovorů (fáze kvalitativního šetření nejsou striktně odděleny, naopak, plynuje na sebe navazují a vzájemně se překrývají): 1. Příprava scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny (srpen až září 2011): -
příprava návrhu scénáře;
-
vnitřní oponentura scénáře v rámci týmu;
-
konzultace a připomínkování scénáře ze strany zadavatele;
-
pilotáž scénáře;
-
zapracování všech připomínek.
2. Identifikace respondentů rozhovorů a fokusních skupin, jejich kontaktování, organizace rozhovorů a fokusních skupin (říjen až listopad 2011): -
identifikace respondentů;
-
kontaktování respondentů;
-
samotná organizace rozhovorů.
3. Příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření: -
vyškolení tazatelů a evaluátorů, kteří budou provádět rozhovory a fokusní skupiny,
95
-
určení tazatelů pro jednotlivé rozhovory (vyloučení konfliktu zájmů apod.).
4. Realizace rozhovorů a fokusních skupin: -
organizace a řízení průběhu rozhovorů;
-
záznam průběhu rozhovorů (nahrávky, zápisy);
-
pořízení obrazového a audiovizuálního materiálu (film, dokumentace)
5. Provedení analýzy a syntézy získaných informací: -
analýza sebraných kvalitativních dat (zápisů a zvukových nahrávek z rozhovorů);
-
syntéza závěrů;
-
zhodnocení širších souvislostí vzhledem k závěrům.
6. Formulace a prezentace závěrů kvalitativní fáze šetření ve 3. průběžné zprávě
7.2.3 Kvantitativní výzkumné šetření Další vlny kvantitativního šetření budou realizovány v únoru až březnu 2012 (druhá vlna) a v prosinci 2012 až lednu 2013 (třetí vlna). Hlavní metodou kvantitativní fáze sběru dat je dotazník, dotazování proběhne stejně jako v první vlně online. Dotazník se primárně zaměřuje na organizace (na příjemce podpory a na organizace, které nezískaly podporu z programu). Druhé vlna dotazníkového šetření bude zaměřena na organizace, které nezískaly podporu z OP LZZ (kontaktní údaje na tyto organizace jsou dostupné prostřednictvím systému MONIT7+). Ve třetí vlně dotazníkového šetření budou osloveni všichni příjemci podpory ve všech třech prioritních osách, na které budou dostupné kontaktní informace prostřednictvím systému MONIT7+. Očekávaná návratnost je 7 až 10 %. Porovnání první a třetí vlny kvantitativního šetření poskytne srovnatelný snímek, druhá vlna dotazníkového šetření umožní srovnání příjemců podpory z OPOP LZZ s organizacemi, které podporu z OP LZZ nezískaly.
96
8. Zdroje -
Data ČSÚ: veřejně dostupná data (velikost organizací, právní forma organizací, NUTS).
-
Data z databáze MONIT7+.
-
Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu: 1. průběžná zpráva. Navreme Boheme, s.r.o. a Člověk v tísni, o.p.s. 21. 6. 2011.
-
Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2010: Závěrečná evaluační zpráva. IREAS centrum, s.r.o. 1. 6. 2011.
-
Evropský sociální fond v ČR:. http://www.esfcr.cz/
-
Operační programy 2007 – 2013: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz
-
Fórum Evropského sociálního fondu v ČR: https://forum.esfcr.cz/
-
MPSV ČR: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. Září 2007. Dostupný na: http://www.esfcr.cz/file/4976_1_1/
-
MPSV ČR, 2011: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, číslo revize 9, 16. 3. 2011. Dostupný na: http://www.esfcr.cz/file/7297_11_1/
9. Seznamy 9.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Počet projektů a prioritní osy (výběrový soubor) ................................................................ 13 Tabulka 2: Počet projektů a prioritní osy (základní soubor) ................................................................. 14 Tabulka 3: Počet projektů a právní forma organizace (základní soubor) .............................................. 17 Tabulka 4: Počet projektů a velikost organizace (základní soubor) ...................................................... 18
9.2 Seznam grafů Graf 1: Počet realizovaných projektů ve výběrovém souboru a v základním souboru (v %) ................ 12 Graf 2: Projekty podle prioritní osy ve výběrovém souboru a v základním souboru ............................ 13 Graf 3: Oblast podpory prioritní osy 3 (počet organizací) ..................................................................... 14 Graf 4: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.1 (počet organizací) ........................................................... 15 Graf 5: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.3 (počet organizací) ........................................................... 16 Graf 6: Velikost organizace – výběrový soubor a základní soubor (údaje v %) ..................................... 18
97
Graf 7: Podíl zdrojů z OP LZZ z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin ............. 20 Graf 8: Další zdroje financí určených na řešení situace cílových skupin ............................................... 20 Graf 9: Finanční zdroje podle prioritních os .......................................................................................... 22 Graf 10: Dotace a granty z dalších evropských programů ..................................................................... 23 Graf 11: Počet realizovaných projektů a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ ......... 23 Graf 12: Velikost organizace a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ ........................ 24 Graf 13: Velikost organizace a další zdroje............................................................................................ 25 Graf 14: Velikost organizace a podíl prostředků z OP LZZ ..................................................................... 26 Graf 15: Změny ve fungování organizace .............................................................................................. 27 Graf 16: Změny ve fungování organizace podle právní formy organizace ............................................ 28 Graf 17: Změny v počtu zaměstnanců podle právní formy organizace ................................................. 29 Graf 18: Změny v počtu poskytovaných služeb podle právní formy organizace ................................... 30 Graf 19: Změny v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců podle právní formy organizace ........ 31 Graf 20: Změny v objemu administrativní zátěže ................................................................................. 32 Graf 21: Změna v objemu administrativní zátěže podle prioritní osy ................................................... 32 Graf 22: Vliv objemu finančních prostředků z OP LZZ ........................................................................... 33 Graf 23: Vliv personálního zabezpečení projektu podle prioritní osy ................................................... 34 Graf 24: Vliv personálních podmínek v organizaci podle prioritní osy.................................................. 35 Graf 25: Vliv fungování organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace) podle prioritní osy ........................................................................................................................................... 36 Graf 26: Vliv faktoru motivace cílové skupiny podle prioritní osy ........................................................ 37 Graf 27: Vliv postojů cílové skupiny podle prioritní osy ........................................................................ 38 Graf 28: Vliv legislativních podmínek v ČR podle prioritní osy .............................................................. 39 Graf 29: Vliv postojů veřejnosti podle prioritní osy .............................................................................. 40 Graf 30: Vliv stavu ekonomiky a míry nezaměstnanosti v regionu podle prioritní osy......................... 41 Graf 31: Vliv spolupráce s místní státní správou podle prioritní osy..................................................... 42
98
Graf 32: Vliv účasti v dalších projektech podle prioritní osy ................................................................. 43 Graf 33: Problémy se zapojením cílových skupin do projektu podle prioritní osy ................................ 45 Graf 34: Existence nerealizovatelných projektů podle prioritní osy ..................................................... 48 Graf 35: Znalost OP LZZ ......................................................................................................................... 49 Graf 36: Znalost OP LZZ podle prioritní osy ........................................................................................... 50 Graf 37: Znalost OP LZZ podle velikosti organizace............................................................................... 51 Graf 38: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle prioritní osy ................................................................................................................................. 52 Graf 39: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle velikosti organizace ..................................................................................................................... 52 Graf 40: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin, podle prioritní osy ...................................................................................... 53 Graf 41: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty, podle prioritní osy .................................................................................. 56 Graf 42: Oblasti, na které by se OP LZZ mělo zaměřit ........................................................................... 57 Graf 43: Míra souhlasu s podporou dalšího profesního vzdělávání podle prioritní osy ....................... 58 Graf 44: Míra souhlasu s podporou systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů podle prioritní osy ....... 58 Graf 45: Míra souhlasu s podporou zavádění flexibilních forem práce podle prioritní osy .................. 59 Graf 46: Míra souhlasu s podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků podle prioritní osy ....... 59 Graf 47: Míra souhlasu s podporou zprostředkovávání zaměstnání .................................................... 60 Graf 48: Míra souhlasu s podporou rekvalifikací podle prioritní osy .................................................... 61 Graf 49: Míra souhlasu s podporou poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si zaměstnání podle prioritní osy ............................................................................................... 61 Graf 50: Míra souhlasu s podporou zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb podle prioritní osy ............................................................................................................................................................... 62 Graf 51: Míra souhlasu s podporou vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ............ 62
99
10. Přílohy 10.1 Příloha č. 1: Dotazník Vážená paní, vážený pane, následující dotazník se věnuje hodnocení dopadů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu. Vaše odpovědi poskytnou cenou zpětnou vazbu o možnostech a limitech projektů v rámci OP LZZ a pomohou tak v dalších fázích realizace programu (např. při formulování a vyhlašování dalších výzev programu). Dotazníkové šetření je ANONYMNÍ - získané informace budou zpracovány souhrnně, nebudou analyzovány na individuální úrovni. Vyplnění dotazníku Vám zabere maximálně 10 minut. Předem Vám moc děkujeme za spolupráci! Navreme Boheme, s.r.o. Člověk v tísni, o.p.s. Průzkum obsahuje 33 otázek. Úvodní otázka 1 [ot1]1. Realizuje Vaše organizace v současné době projekt/y z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne V případě, že byla realizace Vašeho projektu či projektů ukončena v nedávné době, vyberte prosím odpověď "Ano". Volbu "Ano" zvolte prosím také tehdy, pokud jste již realizovali všechny aktivity projektu, ale po formální stránce ještě Váš projekt ukončen nebyl.
Základní informace 2 [nP]2. Kolik projektů z OPLZZ Vaše organizace v současnosti realizuje? Prosím napište svou odpověď zde:
100
3 [PO]3. Ve kterých prioritních osách realizujete projekt/y? Prosím zvolte vše, co je relevantní: Prioritní osa 1 (Adaptabilita) Prioritní osa 2 (Aktivní politiky trhu práce) Prioritní osa 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti) jiná
4 [PO3]4. Uvedl/a jste, že Vaše organizace realizuje nějaké projekty v prioritní ose 3, můžete nám prosím sdělit, ve kterých oblastech podpory je realizujete? Prosím zvolte vše, co je relevantní: 1 - Podpora sociální integrace a sociálních služeb 2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3 - Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 4 - Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života
5. Uvedl/a jste, že realizujete nějaké projekty v oblastech podpory 3.1. Označte prosím všechny skupiny, na něž tyto projekty Vaší organizace míří. Prosím zvolte vše, co je relevantní: osoby se zdravotním postižením osoby s chronickým duševním onemocněním děti, mládež a mladí dospělí etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí imigranti a azylanti osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách
101
osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo zařízení pro výkon trestu odnětí svobody oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené předlužeností osoby pečující o osobu blízkou
5. Uvedl/a jste, že realizujete nějaké projekty v oblastech podpory 3.3. Označte prosím všechny skupiny, na něž tyto projekty Vaší organizace míří. Prosím zvolte vše, co je relevantní: osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace fyzické osoby starší 50 let etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí osoby se zdravotním postižením osoby pečující o osobu blízkou imigranti a azylanti váleční veteráni osoby před propuštěním ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody fyzické osoby po ukončení trestu odnětí svobody osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin osoby závislé na návykových látkách
7 [o6]6. Dle Vašeho odhadu a znalostí, jak velký podíl z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin asi představují v současnosti ve Vaší organizaci prostředky z projektů OP LZZ? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: méně než 5 %
102
6-25 % 26-50 % 51-75 % více než 75 %, ale méně než 100% Na řešení situace našich cílových skupin využíváme pouze prostředky z OPLZZ
8 [o7]7. Které další zdroje kromě OP LZZ využíváte k řešení situace cílových skupin? Prosím zvolte vše, co je relevantní: Dotace a granty z dalších evropských programů Dotace a granty z jiných než evropských zdrojů Vlastní zdroje z výdělečné činnosti Sponzorství Dary Jiné zdroje (jaké?):
8. Uvedl/a jste, že k řešení situace cílových skupiny využíváte dotace a granty z evropských programů. Ve kterých evropských programech (mimo OP LZZ) realizujete projekt/y? Prosím zvolte vše, co je relevantní: Regionální operační programy (ROP) Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) Operační program Praha Konkurenceschopnost (OPPK) Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Životní prostředí (OPŽP) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) Sedmý rámcový program (RP7)
103
Operační program Přeshraniční spolupráce Program celoživotního učení Jiné:
Projekty - vliv na organizaci 10 [o9a]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně ve fungování organizace? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Negativní změny Spíše negativní změny Beze změn Spíše pozitivní změny Pozitivní změny
11 [o9b]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v počtu zaměstnanců? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Stav zaměstnanců se snížil Beze změn Stav zaměstnanců se zvýšil
12 [o9c]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Snížil se počet poskytovaných služeb Beze změn
104
Zvýšil se počet poskytovaných služeb
13 [o9d]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne
14 [o9e]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ k zaměření se na novou cílovou skupinu? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne
15 [o9f]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně v možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Menší možnosti Beze změn Větší možnosti
16 [o9g]Došlo ve Vaší organizaci v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ ke změně objemu administrativní zátěže? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Neúnosně narostla Značně narostla
105
Přiměřeně narostla Narostla jen velmi málo nebo vůbec
Projekty - faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů 17 [o10]10. Přispívají, nebo naopak brání následující faktory účinné realizaci projektu/ů Vaší organizace? Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: Rozhodně Spíše přispívá Objem finančních prostředků získaný z OP LZZ Personální zabezpečení projektu/ů Personální podmínky v rámci celé Vaší organizace Fungování Vaší organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace) Motivace cílové skupiny Nastavení OP LZZ Legislativní podmínky v České republice Postoje veřejnosti Postoje cílové skupiny Stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionech, kam cílí Vaše projekty Spolupráce s místní státní správou (úřady práce, sociálně právní ochrana dětí apod.) Spolupráce s místní samosprávou (starosta,
106
Nemá
přispívá vliv
Spíše
Rozhodně
brání
brání
Rozhodně Spíše přispívá
Nemá
přispívá vliv
Spíše
Rozhodně
brání
brání
radní, zastupitelé) Existující nabídka sociálních služeb (ve smyslu zákona o sociálních službách) Účast na dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ)
18 [o10o]Jiné faktory? Prosím, vypište které a jak Prosím napište svou odpověď zde:
Projekty - zapojení cílových skupin 19 [o11a]11. Je obtížné některé jedince z cílových skupin projektů Vaší organizace zapojit do projektu/ů? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne 20 [o11b]11b. O které jedince se jednalo a ze které cílové skupiny byli? Můžete říci, proč se podle vás nezapojili, resp. jak jste tuto situaci řešili? Prosím napište svou odpověď zde:
Projekty - negativní dopady projektů 21 [o12]12. Mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na cílové skupiny? Pokud ano, napište, prosím jaké: Prosím napište svou odpověď zde:
107
22 [o13]13. Mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na Vaši organizaci? Pokud ano, napište, prosím jaké: Prosím napište svou odpověď zde:
Projekty - nerealizovatelné či alternativní projekty 23 [o14a]14. Existují projekty, které byste chtěli v rámci OP LZZ realizovat, ale není to možné kvůli nastavení programu? Prosím zvolte pouze jednu z následujících možností: Ano Ne
24 [o14b]14b. V čem konkrétně brání nastavení OP LZZ realizaci takových projektů? Prosím napište svou odpověď zde:
Znalost OP LZZ 15. Jak hodnotíte svou znalost OP LZZ? Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: 1 – výborná znalost
2
3
4 – minimální znalost
Má znalost je:
Smysluplnost OP LZZ 26 [o16]16. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: Rozhodně
Spíše
Spíše
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím nesouhlasím
108
Rozhodně
Rozhodně
Spíše
Spíše
Rozhodně
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím nesouhlasím
OP LZZ představuje smysluplný způsob, jak řešit situaci cílových skupin programu. Kdyby nebyly realizovány projekty z OP LZZ, zhoršila by se situace cílových skupin.
Nastavení OP LZZ 27 [o17a]17a. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: Rozhodně
Spíše
Spíše
Rozhodně
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím nesouhlasím
Vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin. Nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny.
28 [o17c]17. Na které konkrétní cílové skupiny má nastavení OP LZZ negativní dopad? Prosím napište svou odpověď zde:
29 [o17d]17. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: Rozhodně
Spíše
Spíše
Rozhodně
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím
nesouhlasím
Vymezení žadatelů v OP LZZ příliš omezuje
109
Rozhodně
Spíše
Spíše
Rozhodně
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím
nesouhlasím
možnosti organizací podávat projekty. OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti.
30 [o17f]17f. Které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá? Prosím napište svou odpověď zde:
Budoucnost OP LZZ 31 [o18]18. Do budoucna by se OP LZZ měl podle Vašeho názoru zaměřit zejména na: Prosím zvolte vhodnou odpověď pro každou z položek: Rozhodně
Spíše
Spíše
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím nesouhlasím
Podporu tvorby nových pracovních míst Podporu dalšího profesního vzdělávání Podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů Podporu zavádění flexibilních forem práce Podporu zavádění zkrácených pracovních úvazků Podporu zprostředkovávání zaměstnání Podporu rekvalifikací Podporu poradenských služeb vedoucích k aktivizaci a motivaci hledat si a udržet si
110
Rozhodně
Rozhodně
Spíše
Spíše
Rozhodně
souhlasím
souhlasím
nesouhlasím nesouhlasím
zaměstnání Podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb Podporu vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Podporu rovných příležitostí žen a mužů
32 [o18k] Zaměřit se na něco dalšího, prosím uveďte Prosím napište svou odpověď zde:
Závěrečná otázka Můžete prosím uvést emailový kontakt na osobu z Vaší organizace, která má na starosti přípravu projektů z OP LZZ?
Rádi bychom tento kontakt využili v další fázi tohoto dlouhodobého šetření, přičemž by šlo opět o zapojení do anonymního dotazníku (tzn. nám sdělený kontakt bude vložen do databáze respondentů a ti budou následně hromadně osloveni s prosbou o anonymní vyplnění dotazníku). Předem děkujeme. Prosím napište svou odpověď zde:
Děkujeme za čas, který jste dotazníku věnovali. Vaše odpovědi jsou pro nás cenné. za tým Navreme Boheme, s.r.o. a Člověka v tísni, o.p.s.
Jakub Štogr jednatel Navreme Boheme, s.r.o.
111
10.2 Příloha č. 2: Informace o projektech (z MONIT7+) Vedle údajů přímo od respondentů byla analyzována také data z databáze MONIT7+, které se týkají analyzovaného vzorku respondentů. Z dat vyplývá, že převážná většina respondentů (čtyři pětiny) má zkušenost s jednou nebo dvěma podávanými žádostmi. Počet žádostí
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
1
619
60,8
61,1
61,1
hodnoty
2
200
19,6
19,7
80,8
3
81
8,0
8,0
88,8
4
38
3,7
3,8
92,6
5
25
2,5
2,5
95,1
6
13
1,3
1,3
96,3
7
5
,5
,5
96,8
8
9
,9
,9
97,7
9
3
,3
,3
98,0
10
7
,7
,7
98,7
11
5
,5
,5
99,2
12
3
,3
,3
99,5
15
1
,1
,1
99,6
17
1
,1
,1
99,7
21
1
,1
,1
99,8
29
1
,1
,1
99,9
30
1
,1
,1
100,0
1013
99,5
100,0
5
,5
1018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
112
Se svou žádostí uspělo 85 % respondentů, přes 10 % respondentů pak uspělo se dvěma se dvěma žádostmi a pouze minimum respondentů s více projekty. Úspěšné žádosti
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
1
861
84,6
85,0
85,0
hodnoty
2
113
11,1
11,2
96,2
3
21
2,1
2,1
98,2
4
6
,6
,6
98,8
5
5
,5
,5
99,3
6
3
,3
,3
99,6
7
1
,1
,1
99,7
8
2
,2
,2
99,9
19
1
,1
,1
100,0
1013
99,5
100,0
5
,5
1018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
Většina respondentů ještě nemá za sebou ukončené projekty. Ukončené projekty
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
0
935
91,8
92,3
92,3
hodnoty
1
74
7,3
7,3
99,6
2
4
,4
,4
100,0
1013
99,5
100,0
5
,5
1018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
113
Počet deklarovaných běžících projektů x počet běžících projektů dle databáze MONIT7+.
Tabulka ukazuje shodu deklarovaných běžících projektů (řádky) a projektů běžících podle databáze MONIT7+ (sloupce). Červeně vyznačené hodnoty jsou hodnoty odpovídajících počtů, všechny ostatní hodnoty nekorespondují. Znamená to, že z celku 1 013 dotázaných organizací podle této tabulky zhruba pětina neuvedla odpovídající počet projektů. (Čísla byla překontrolována s podobným výsledkem na populaci těch, kteří odpověděli alespoň na druhou otázku, tedy otázku počtu projektů.). 10.2.1 Shoda v prioritních osách deklarovaných respondenty a získaných z databáze MONIT7+ V rámci analýzy byla provedena kontrola informace o prioritní ose, ve které organizace realizuje projekty, údaj od respondentů byl porovnán s daty dostupnými z databáze MONIT7+. Lze shrnout, že shoda je problematická zejména u organizací, které mají deklarovanou nebo faktickou spojitost s PO2 (viz následující tabulky).
114
Frekvence kontrolních údajů (údaje z MONIT7+): PO1_k Prioritní osa1
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
293
28,8
28,9
28,9
hodnoty
Ano
720
70,7
71,1
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
PO2_k Prioritní osa2
Frekvence Platné
Ne
hodnoty
Ano Total
Chybějící Neuvedeno
Procenta
923
90,7
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
91,1
91,1 100,0
90
8,8
8,9
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
hodnoty Celkem
PO3_k Prioritní osa3
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
702
69,0
69,3
69,3
hodnoty
Ano
311
30,6
30,7
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
OP31_k Oblast podpory 3.1
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
140
13,8
13,8
13,8
hodnoty
Ano
171
16,8
16,9
30,7
netýká se
702
69,0
69,3
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
115
OP32_k Oblast podpory 3.2
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
279
27,4
27,5
27,5
hodnoty
Ano
32
3,1
3,2
30,7
702
69,0
69,3
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
netýká se Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
OP33_k Oblast podpory 3.3
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
176
17,3
17,4
17,4
hodnoty
Ano
135
13,3
13,3
30,7
netýká se
702
69,0
69,3
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
OP34_k Oblast podpory 3.4
Frekvence
Procenta
Validní
Kumulativní
procenta
procenta
Platné
Ne
207
20,3
20,4
20,4
hodnoty
Ano
104
10,2
10,3
30,7
netýká se
702
69,0
69,3
100,0
1 013
99,5
100,0
5
,5
1 018
100,0
Total Chybějící Neuvedeno hodnoty Celkem
116
Porovnání deklarovaných a ověřovaných údajů – jen PO: PO1 - Adaptabilita * PO1_k Prioritní osa1 Crosstabulation PO1_k Prioritní osa1 ne PO1 - Adaptabilita ne - odpověď nezvolena Ano Celkem
ano
Celkem
253
109
362
8
534
542
261
643
904
PO2 - Aktivní politiky trhu práce * PO2_k Prioritní osa2 Crosstabulation PO2_k Prioritní osa2 ne PO2 - Aktivní politiky trhu práce
ne - odpověď nezvolena Ano
Celkem
ano
Celkem
790
33
823
34
47
81
824
80
904
PO3 - Sociální integrace a rovné příležitosti * PO3_k Prioritní osa3 Crosstabulation PO3_k Prioritní osa3 ne PO3 - Sociální integrace a ne - odpověď nezvolena rovné příležitosti
Ano
Celkem
117
ano
Celkem
624
99
723
3
178
181
627
277
904
10.3 Příloha č. 3: Připomínkový list ke 2. průběžné zprávě Připomínky – 1. část ČÍSLO 1
2
3
4
5
STRANA, KAPITOLA CELÝ DOKUMENT
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
Cílem Longitudinální evaluace bylo zjistit situaci cílových skupin, a to pokud možno přímo od nich (nikoliv skrze to, co nám o nich říkají příjemci), a sledovat ji po dobu běhu tohoto projektu. Ani jedna z průběžných zpráv toto zatím neobsahuje, druhá průběžná zpráva popisuje pouze to, co nám o cílových skupinách říkají příjemci. CELÝ Dle Vstupní zprávy str. 10 tab. 4 bod. 2 má existovat DOKUMENT přesně definovaná struktura standardizované části průběžné zprávy, kde bude v jednotlivých průběžných zprávách přinášen porovnatelný obrázek situace cílových skupin. Toto srovnání, které má být hlavním dlouhodobým přínosem ve zprávě obsaženo není. První průběžná zpráva obsahuje expertní pohled na problémy cílových skupina a jejich příčiny dle prioritních os. Druhá průběžná zpráva prezentuje pohled příjemců – organizací realizujících projekty v OPLZZ. Kde je porovnatelný obrázek situace cílových skupin z terénu, abychom na konci získali longitudinální sledování dopadů? MANAŽERSK Manažerské shrnutí by mělo obsahovat nejvýznamnější É SHRNUTÍ data/čísla a konkrétní potvrzená zjištění – tedy informace, s kterými lze dále pracovat, nikoliv pouze to, co bylo zkoumáno. (Jeho povolený max. rozsah je 4 A4, nyní je na 2A4.) MANAŽERSK Tvrzení: „Podstatným závěrem dotazníkového šetření É SHRNUTÍ, s. je, že situace se značně liší v organizacích v různých 6 + jeho další prioritních osách (…) Z toho důvodu lze OP LZZ hodnotit opakování jako nekonzistentní“. Domníváme se, že hodnotit OP LZZ jako nekonzistentní jen na základě zjištění, že firmy a neziskové organizace se liší v odpovědi na otázky, je nekorektní. Takové výroky pak vedou k vytrhávání z kontextu a působí potíže s věrohodností evaluace jakožto vědního oboru. Nemluvě o tom, že toto považovat za podstatné zjištění nepřináší nic, co bychom nevěděli i bez dotazníkového šetření. Koncipovat operační program ve stylu „one size fits all“, aby byl „konzistentní“ asi není nejlepší nápad. Kromě toho, zajímá nás situace cílových skupin, nikoliv jen názory organizací. CELÝ Dle Vstupní zprávy str. 11 tab. 4 bod 3. Mají mít DOKUMENT průběžné zprávy v sobě obsaženu: Verzi zprávy pro odbornou veřejnost v rozsahu do 30 stran (tato zpráva má po část 6. Technické detaily cca 70 stran a není přizpůsobena tomu, aby byla hlavním šiřitelným výstupem mezi programové manažery,
118
Sběr dat přímo od cílových skupin bude realizován v rámci kvalitativní fáze výzkumu (podrobně viz kapitola „Následující fáze evaluace“). Výzkum zaměřující se na příjemce (a expertní šetření, na které se zaměřovala 1. průběžná zpráva) jsou nezbytné fáze, které kvalitativnímu šetření předchází. V 1. průběžné zprávě byla stanovena struktura průběžných zpráv. 2. průběžná zpráva se této struktury rámcově drží (pouze metodologická část výzkumného šetření je zařazena spolu s dalším postupem analýzy v kapitole „Technické detaily“). Longitudinální charakter studie je dán jednak srovnáním první a třetí vlny stejné skupiny respondentů v rámci kvantitativní fáze výzkumu (více v kapitole „Kvantitativní výzkumné šetření“) a zároveň ve srovnání první a druhé vlny kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní a kvalitativní fáze šetření se navzájem doplňují. Manažerské shrnutí bylo přepracováno.
Manažerské shrnutí bylo přepracováno.
Byla vytvořená verze pro odbornou veřejnost.
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA
PŘIPOMÍNKA
-
6
CELÝ DOKUMENT
7
Str.80/kap.6. 2.
Str. 44/kap. 3.6 CELÝ DOKUMENT
Str.5/kap.1 Str.9/kap.3
Str.9/kap. 3.1.1.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
realizátory projektů a další zájemce.) Technickou verzi zprávy pro zadavatele (tato část zprávy je naopak velmi stručná a k předešlé kapitole nepřináší mnoho nových poznatků, spíše pouze stručně opakuje již uvedené). Zpracování dokumentu by nemělo sledovat otázky dotazníku, ale spíše využitelnost informace. Např. uvedení Negativních dopadů je v samostatné kapitole 3.5. a pak následně opět v kap. 3.7.3 Zcela nedostatečně je zpracována kapitola „Následující fáze evaluace.“ Tato kapitola má dle Nabídky i Vstupní zprávy obsahovat návrh postupu dalšího řešení zakázky. Vzhledem k tomu, že Studie má v plánu provést 3x dotazníkové šetření a to na příjemcích a podpořených osobách 2x snímek u cílových skupin mimo dotazník metodou strukturovaného rozhovoru 7x fokusní skupiny k oblastem zaměření studie 28 evaluačních návštěv v rámci terénního výzkumu s polostrukturovanými rozhovory monitoring tisku a další… bylo by vhodné podrobněji rozepsat další postup prací – podle kterého bude také jasný obsah další průběžné zprávy a jeho návaznost a uvedení porovnatelného obrázku situace cílových skupin. Očekávaný je také přesný popis způsobu výběru příjemců pro terénní šetření, tj. ze kterých projektů a jakým způsobem budou vybráni. Toto je důležité také z důvodu koordinace terénních šetření prováděných několika evaluačními týmy (tj. mimo LONGI také týmem realizujícím evaluace ROV 2011 a Inovativnost). Citace z textu: …(do vymezení se nemusí „vejít“ unikátními a originální nápady, v rámci vymezených aktivit není nemožné podporovat jazykové vzdělávání, specifické kurzy, teambuilding, nemožnost účastnit se vzdělávacích aktivit…)“ Citace z textu:…(str. 59) „ Hlavní téma, které je možné v odpovědích respondentů vysledovat, můžeme označit jako obecnějším podmínky realizace projektů.“ Celý dokument vyžaduje formální úpravy, neboť se text s chybami často stává matoucím. Doplnit k návratnosti dotazníků i reálné číslo, kolik jich bylo. Prosím o sjednocení terminologie a jasné vysvětlení, kdo/co je „základní vzorek“ „výzkumný vzorek“ „zkoumaný soubor“ „základní soubor.“ Proč byly do další analýzy zahrnuty pouze zástupci 869 organizací, které mají projekt nyní v realizaci?
119
Ve verzi pro veřejnost byla upravena původní struktura.
Kapitola „Následující fáze evaluace“ byla doplněna.
Překlepy na uvedených stranách opraveny.
Doplněno. Sjednocena a vysvětlena terminologie (v textu i v grafech používány pojmy „základní soubor“ a „výběrový soubor“). Do analýzy byly zahrnuty organizace, které v rámci šetření odpověděly, že v současné době mají
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
Str.16/kap.3. 1.2
Podle jaké metodiky byly rozděleny organizace podle své „velikosti“? V OPLLZ jsou obvykle užívány u žadatelů definice „malých podniků – do 50 zaměstnanců“ a „středních - podniků do 250 zaměstnanců“. Dále dle tohoto Nařízení Komise 364/2004 existují mikropodniky – do 10 zaměstnanců. Faktory a Z popisu v analýze není často poznat, na co respondenti bariéry, např. odpovídají, tj. např. „Pozitivně je hodnoceno také str.29/kap. personální zabezpečení projektů, které hodnotí jako 3.3.2. přispívající k realizaci projektů 69% zástupců organizací“. Dohledala jsem i otázku v dotazníku 17[o10]10. Zástupci organizací zde tedy odpověděli, že personální zabezpečení projektu je faktorem, který přispívá k účinné realizaci projektů organizace. Jaký je zde vztah k OPLZZ a k cílovým skupinám OPLZZ? Nebo v 3.3.5. „Nastavení OPLZZ je oproti ostatním faktorům častěji hodnoceno jako bránící v realizaci projektů, nahlíží ho tak téměř 30% organizací.“ Kde je specifikováno, co myslel zadavatel a co respondenti „nastavením OPLZZ,“ kde je vztah k dopadům cílové skupiny programu? Jak toto tvrzení koresponduje s tvrzením z bodu 3.7.3. kde „Respondenti rovněž pozitivně hodnotí otázky nastavení OPLZZ. 84% respondentů se domnívá….“ Str.42 /kap. Studie v kap. 3.5 krátce zpracovává „Negativní dopady 3.5 projektů.“ Kde budou zpracované „Pozitivní dopady projektů“?
Str.72 versus str.41
Na str. 41 v kap 3.4. je uvedeno: „Podle vyjádření respondentů nedochází ve většině případů k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Obtíže připustilo pouze 202 zástupců (24 %).“ Na str. 72 je uvedeno:
120
projekty v realizaci nebo byly jejich projekty v nedávné době ukončeny, viz Příloha 1, text otázky 1 a poznámky k ní. Nebyly tak zahrnuty pouze organizace, které projekt/y realizovaly na úplném začátku programového období a od té doby nové projekty nezískaly. Důvodem byla zejména snaha získat informaci o současném vnímání OP LZZ, bez zkreslení prvních let implementace. Zároveň zaměření se pouze na ukončené projekty by znamenalo neúměrné zmenšení základního souboru, neboť ukončených projektů je v současné době malé množství. Kategorie v proměnné „velikost organizace“ byly přerozděleny podle původního návrhu ze Vstupní zprávy. Analýza vlivu této proměnné i grafy znázorňující tyto vztahy byly v celé zprávě přepracovány. Doplněno vysvětlení vztahu mezi proměnnou a OP LZZ a jeho účincích na cílové skupiny. Doplněno vysvětlení pojmu „nastavení OP LZZ“ a jeho vztahu k dopadům na cílové skupiny. Obecně je nastavení OP LZZ respondenty hodnoceno pozitivně, přičemž zde existují rozdíly podle prioritních os. V porovnání s dalšími faktory je však nastavení OP LZZ hodnoceno jako spíše „bránící – komplikující faktor“.
Pozitivní dopady projektů budou hodnoceny zejména prostřednictvím kvalitativního šetření. Lze předpokládat, že hodnocení pozitivních dopadů projektů ze strany příjemců podpory bude silně ovlivněno faktem, že je o „sebehodnocení vlastní práce“. Z toho důvodu bude téma hodnocení pozitivních faktorů projektů zpracováno na základě kvalitativní fáze šetření. První formulace na str. 41 (kap. 3.4) je mírně přeformulována: „Podle vyjádření respondentů nedochází ve většině případů k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Přesto se v některých případech tyto problémy vyskytují, obtíže
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
„H1: Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací potvrzují, že v některých případech je obtížné cílové skupiny do projektu zapojit.“ S jakým odůvodněním můžeme, které z těch dvou proti řečících si tvrzení, prakticky použít? Str.73 Závěry Závěry a doporučení, jsou, stejně jako Manažerské a doporučení shrnutí, velmi obecné. Vzhledem k tomu, že dle Vstupní zprávy měly být k dispozici“ konkrétní operativní doporučení reagující na aktuální problémy cílových skupin“ znamená to, že ze současného výzkumu žádná taková doporučení nevzešla?
připustilo 202 zástupců (24 %).“ Klíčovým zjištěním je zejména to, že přítomnost problémů se zapojením jedinců do projektů se liší podle prioritních os. Hypotéza H1 předpokládá, že u některých organizací takového problémy vznikají, což potvrzují i sebraná data. Upravena kapitola „Manažerské shrnutí“ a přidána kapitola „Souhrn hlavních zjištění“, kde jsou konkrétní výstupy vyplývající z dotazníkového šetření. Konkrétní doporučení budou podrobněji formulována na základě výstupů z kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu a na základě srovnání těchto výstupů se závěry již realizovaných fází evaluace.
Připomínky – 2. část ČÍSLO 1
STRANA, KAPITOLA CELÝ DOKUMENT
2
CELÝ DOKUMENT
3
s. 6, 2. Odst.
4
s. 9
5
s. 12
6
CELÝ DOKUMENT
7 8
Str. 15 CELÝ DOKUMENT
9
Str. 19, str.
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
Celá 2. PZ je velmi deskriptivní. Na úvod chybí zasazení do kontextu, v němž bude souhrnně řečeno, za jakým účelem bylo dotazníkové šetření realizováno, na kom, jak velký vzorek byl, a především jaké byly hlavní hypotézy a jaké jsou souhrnné závěry. V celé zprávě je nutno přepracovat trochu chaotické pojetí velikosti podniků. Připomínám, že identifikaci podniků dle velikosti jste již učinili ve VZ na s. 22 a toto rozdělení je nutné dodržovat. Vyvarujte se prosím vlastnímu pojmosloví jako větší podniky apod. Toto je nutné přepracovat napříč celou zprávou. Zástupci organizací ze třetí prioritní osy a organizací s projekty ve více prioritních osách se častěji ztotožňují s tvrzením, že činnosti podporované v rámci OP LZZ neodpovídají potřebám cílových skupin. A jaké jsou potřeby CS? Prosím zmínit. V rámci dotazníkového šetření byli osloveni s žádostí o vyplnění dotazníku všichni úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ … Zakázka se týká jen PO 1-3, prosím tedy o doplnění informace. Jsou citovány oblasti podpory, prosím o doplnění i čísla oblastí podpory. Na několika místech zprávy (např. s. 12) je nesoulad mezi textem popisující graf a samotným grafem (v textu jsou procenta, v grafu počty) – prosím o opravu. Prosím o úpravu formátu tabulky („rozjeté“ sloupce). Celkově – grafy: Prosím o úpravu formátu – doplnit popisky os, popisky u sloupcových grafů se překrývají, apod. Str. 19: Rozdíl organizacemi … Doplnit mezi a čeho se
Upravena kapitola „Manažerské shrnutí“. Do úvodu doplněny požadované informace.
121
Kategorie v proměnné „velikost organizace“ byly přerozděleny podle původního návrhu ze Vstupní zprávy. Analýza vlivu této proměnné i grafy znázorňující tyto vztahy byly v celé zprávě přepracovány. Doplněny příklady potřeb cílových skupin, na které by se měl OP LZZ více zaměřit.
Doplněno.
Doplněno. Opraveno.
Upraveno. Grafy byly opraveny.
Str. 19: doplněno.
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA 27-28
10
Str. 31
11
Str. 34
12
Str. 51
13
Str. 60
14
Str. 73
15
Str. 80
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
rozdíl týká. Str. 27: … přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný a na s. 28: Značný nárůst administrativní zátěže pociťují zejména různá sdružení (75 %), i když jako nepřiměřený jej hodnotí pouze 12 %, což je o něco méně než u společností s ručením omezeným (14 %). Znamená to tedy, že 12 % zástupců organizací, kteří takto odpověděli, byli všichni v rámci sdružení? „fungování organizace“ – Prosím o bližší vysvětlení tohoto pojmu, pod tímto si lze představit spoustu věcí. Uvést na začátek, co vše je zahrnuto pod pojem externí faktory (POZN: postoj veřejnosti k čemu?). Je uveden výčet skupin a zároveň, že 51 respondentů zmínilo některé z uvedených skupin – jaká je váha, ptám se, kolikrát byla která skupina zmíněna v rámci těchto 51 odpovědí? Obecně od s. 60 k evaluačním otázkám: Se zpracováním pro zpracování této části dodavatelem nejsme spokojeni. Evaluační otázky v zadání se zaměřují především na CS programu a projektů a rozhodně je nelze zjednodušeně interpretovat tak, že nám je zodpovědí otázky v dotazníku na změny v organizacích. Tato informace nám pomůže jen částečně, ale obrázek, který nám o CS podají příjemci je notně jiný, než jaký získáme od samotných CS. Takto navrhované řešení by se minulo samotným účelem zakázky a nebylo by možné akceptovat. Prosím tedy o celkové přepracování této části tak, abychom si mohli být jisti, že získáme obraz o změně situace cílových skupin, nejen příjemců podpory. Některé z těchto změn představují nezamýšlené dopady programu. Jaké to jsou? následující fáze evaluace: Podobně jako připomínka od kolegů – tuto část je potřeba podrobně rozepsat, zajímá nás i postup, prosím zmínit případové studie. Chceme mít jasný přehled co, jak, kdy, kdo a k čemu to bude.
Str. 27–28: Tyto dva údaje nejsou totožné. První údaj představuje 12 % za všech organizací (není rozlišena jejich právní forma). Druhý údaj představuje 12 % pouze ze zástupců sdružení. Každý z údajů vychází z jiného základu („z jiných 100 %“). (Pozn.: pod tabulkou připomínek uvádíme podrobnou tabulku o této proměnné).
Doplněno vysvětlení pojmu „fungování organizace“. V úvodu kapitoly byly explicitně vyjmenovány posuzované externí faktory. Doplněny počty odpovědí u jednotlivých cílových skupin.
Evaluační otázky jsou v současné fázi výzkumného šetření zodpovězeny pouze částečně. 2. průběžná zpráva rozpracovává pouze hypotézy na základě kvantitativního šetření, které poskytlo informace o názorech příjemců podpory. Cílem je poskytnout obrázek o situaci a názorech cílových skupin, proto bude možné formulovat odpovědi na evaluační otázky až na základě výstupů kvalitativního šetření.
Doplněno. Viz předchozí část připomínek.
Pozn.: Tab.: Proměnná změna objemu administrativní zátěže (podle právní formy):
122
Připomínky – 3. část ČÍSLO 1
STRANA, KAPITOLA CELÝ DOKUMENT kap. 3.3.5 Externí faktory
str. 125 (připomínka 3.1.1, s.9 připomínka č. 9 na str. 129. CELÝ DOKUMENT
CELÝ DOKUMENT CELÝ DOKUMENT
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
Prosím přepracovat manažerské shrnutí. Konkrétní připomínky jsou vloženy u textu,…. Text je navíc v blocích bez struktury… Myslíme si, že „Nastavení OPLZZ obecně“ (viz. str. 3.3.5 Externí faktory) nám jako ŘO OPLZZ nedává vůbec žádnou nosnou informaci. Z údaje, že 30% zástupců organizací nahlíží na nastavení OPLZZ negativně, nevíme nic – nevíme, jestli jim chybí podporované činnosti a které, nebo jestli jim chybí cílová skupina a která, kdo jsou ti žadatelé, kteří si nemohou projekty podávat. Názor žadatelů je nutno VŽDY porovnat s globálním cílem OPLZZ, tj. zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti v ČR – pokud žadatelé chtějí něco, co by k naplnění tohoto cíle nepřispělo je velmi pozitivní zprávou, že to takto 30% organizací „negativně“ vnímá. Informace uvedená v tomto místě a tímto způsobem je ale pouze zavádějící a nicneříkající. Prosím vysvětlit.
Manažerské shrnutí bylo výrazně zkráceno, ponechána byla jen významná zjištění.
Na str. 125 (připomínka 3.1.1, s.9) – vypořádání prosím vysvětlit, proč nelze použít ukončené projekty Prosím uvést i do textu zprávy, aby čtenář nebyl zmaten (např. poznámka pod čarou) vysvětlení k připomínce č. 9 na str. 129. V celé zprávě prosím důsledně provázat text a grafy, často se v textu hovoří o výsledcích za OP a graf reflektuje danou situaci dle jednotlivých PO, do textu tedy minimálně vložit odkaz na graf. Prosím rovněž neupouštět od názvosloví „malé, střední, velké podniky“ (dle přepracovaného rozdělení dle počtu zaměstnanců). Na závěr velmi apeluji na důslednou kontrolu informací uváděných v textu vs. číselné údaje v grafech
123
Jedním z důvodů zařazení této otázky (faktoru) je zjištění míry „spokojenosti“ a „splnění očekávání“ organizací od OP LZZ. Souhlasíme s tím, že sám o sobě nepodává konkrétní informaci o tom, co přesně vyvolává případné pozitivní či negativní hodnocení; dokonce ani netestuje soulad očekávání s globálním cílem. Tyto odpovědi jsou ale zjišťovány v jiných otázkách, např. otázka 17 (souhlas s výroky ohledně vymezení žadatelů a pokrytím cílových skupin, ad.). Zároveň je faktem, že globální cíl je (ze své podstaty) obecný a nutně nevypovídá o konkrétním způsobu implementace samotné; negativní hodnocení tedy může souviset s nesouhlasem s implementačními mechanismy a minimálně pro další období může být klíčové. Uvedené informace byly ponechány i ze statistických důvodů. Vypořádáno upravením původního textu vypořádání i změnou textu ve zprávě. Doplněno přímo do textu.
Doplněno.
Doplněno.
Kontrola byla provedena.
CELÝ DOKUMENT
Jazykové korektury (a, v apod. na konci řádku, rozdělení Kontrola byla provedena. „OP LZZ“ na konci řádku).
Připomínky – 4. část ČÍSLO 1
STRANA, KAPITOLA Str. 6 dole (dokument v revizích)
2
Str. 14 (dokument v revizích)
3 4
Graf 10/ str. 25 Grafy
5
Str.41/
6
3.3.8.( str. Další faktory
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
Prosíme doplnit typické příjemce (organizace) u jednotlivých prioritních os – 1x v textu . (Již připomínkováno, bylo doplněno do textu, který je nyní přeškrtnutý na str. 10). Vhodné také na konec str. 13 Opětovně žádáme o doplnění stručného (1 věta) zdůvodnění, proč bude dále pracováno s 869 a ne s 1018 organizacemi. Je jasné, že dlouhodobá evaluace např. nemůže sledovat další vliv na realizaci již ukončených projektů, přesto by to tam mělo být uvedeno a již jsme o toto doplnění dvakrát žádali. V grafu není uvedena jednotka (%, koruny, eura…)
Informace byla doplněna, k jejímu vypuštění došlo během přepracovávání shrnutí v rámci připomínky předchozí vlny.
Sjednocen sdělení informace – některé grafy obsahují popisky u konkrétních hodnot, jiné nikoliv. (např. hodnoty grafu č. 13 nejsou ani v grafu ani v textu u grafu) Externí faktory: „nastavení OPLZZ“ Žádáme o reakci / uvedení přímo do textu zprávy (např. poznámkou pod čarou) na předchozí opakované připomínky k této informaci, která obsahuje nepodložené spekulace, např. „Postoje příjemců podpory k nastavení OP LZZ se mohou negativně projevovat na dopadech programu na cílové skupiny. Pokud příjemci podpory chápou nastavení OP LZZ jako problematické, ovlivňuje to podobu a podávání jejich projektů.“ Nikde není zmíněno, že OPLZZ je nastaven tak, aby plnil svůj hlavní cíl, tedy zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na průměr EU 15. Jak z realizovaného dotazníku získáme informaci, že nebylo příjemcům umožněno realizovat takový projekt, který by podporoval činnosti a cílové skupiny, které by k tomuto cíli přispěli? Pokud příjemci podpory nemohou podat všechny projekty, které sem jim zachce, ale pouze takové projekty, které plní cíl OPLZZ, je správné, že byly takové žádosti odmítnuty nebo na takové činnosti vůbec nebyly vyhlášeny výzvy. A dále, jak výše uvedené informace odpovídají informacím z kapitoly 3.7.3. Nastavení OPLZZ „84 % respondentů se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (11 % rozhodně souhlasí, 73 % spíše souhlasí, 15 % spíše nesouhlasí, 1 % rozhodně nesouhlasí).”? U uvedených „dalších faktorů“ z 38 odpovědí by bylo vhodné napsat, kolikrát byl tento faktor uveden (např. (1x) (2x), protože v současném zpracování to vyznívá
124
Do textu byla do poznámky pod čarou vložena informace o důsledcích a důvodech provedení omezujícího kroku.
Jednotka byla v grafu doplněna, provedena i kontrola u všech ostatních grafů. U všech grafů byly konkrétní hodnoty doplněny přímo do grafů.
Text označený za spekulativní (doplněný v rámci připomínek v předchozí verzi) byl vypuštěn. Dále doplněna informace o možném vysvětlení hodnot, limitu dotazování a návaznosti na zmíněnou otázku a další části šetření.
Doplněno tak, aby bylo zřejmé, že jde o příklady jednorázového výskytu.
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA
PŘIPOMÍNKA
7
3.5 str. 50
8
3.6. str. 52
9
4. str. 69
10
4. str. 69
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
tak, že např. „schválení žádosti o změnu běžně trvá více než rok“ a to pro víc jak 99% projektů není pravda. Zavádějící formulace informace: „Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na cílové skupiny, odpovědělo celkem 291 respondentů (33 %). Velká část z nich odpověděla, že v projektech dlouhodobé negativní dopady nevidí.” Nerealizované projekty – text nereflektuje naše předchozí připomínky! Prosím uveďte vysvětlení, proč by OPLZZ mělo umožňovat projekty např. pro skupinu děti 6-15let, pokud je globálním cílem OPLZZ zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost. Stále jsem pevně přesvědčena o tom, že český zákoník práce dětskou práci zakazuje. Z textu evaluace by toto tedy nemělo vyznívat jako chyba v realizaci OPLZZ! Bylo by vhodné před uvedených pět okruhů explicitně uvést, že se jedná o názory respondentů, které ale nemusí být vždy relevantní a slučitelné s cíli programu. (Stejně str. 69 Hlavní shrnutí a obdobně str. 92 Doporučení!) Překlepy ….. (46 %), %) a organizace s projekty ve třetí prioritní ose (36 %). Naproti%), naproti tomu organizace….. Proč jsou procenta v této odrážce jako jediná seřazena zpřeházeně? Všechny ostatní odrážky začínají nejvyšším procentem a klesají k nižším hodnotám. Cílem evaluace má být co možná nejobjektivnější vyhodnocení, nikoliv hledání negativní senzace. Téměř 30 % zástupců organizací uvedlo, že nastavení
Přeformulováno tak, aby byla jasná vazba mezi získanými odpověďmi a charakterem odpovědí.
Část duplicitního odstavce vypuštěna. Věta byla dále přeformulována tak, aby bylo zcela zřejmé, že jde o názory respondentů. Nicméně, na výslovný požadavek zadavatele v rámci této připomínky byl (pozn.: zcela spekulativně a bez opory v odpovědi respondenta) doplněn odkaz na studii prokazující vysokou míru návratnosti investic do počátečního vzdělávání, což přímo souvisí se zaměstnatelností. Dětská práce nebyla nikde v textu požadována ani zmíněna. Zároveň lze uvést, že děti a mládež jsou v rámci OP LZZ nepřímo podporovány již nyní, a to s ohledem na cílové skupiny rodiče, matky, samoživitelé/ky apod. Opraveno.
Jedná se o prostou nekonzistenci, ne úmysl. Hledání negativní senzace není součástí zadání ani v intencích zpracovatele. Pořadí změněno.
OP LZZ brání úspěšné realizaci projektů. Neutrálně je nastavení OP LZZ hodnoceno 27 % respondentů a 43 % respondentů se domnívá, že nastavení OP LZZ pozitivně přispívá k řešení projektů. 11
6. Závěr str. 90
Tvrzení: „Podstatným závěrem dotazníkového šetření je, že situace se značně liší v organizacích v různých prioritních osách (…) Z toho důvodu lze OP LZZ hodnotit jako nekonzistentní“. JAK JSME JIŽ DŘÍVE PŘIPOMÍNKOVALI, domníváme se, že hodnotit OP LZZ jako nekonzistentní jen na základě zjištění, že firmy a neziskové organizace se liší v odpovědi na otázky, je nekorektní. Takové výroky pak vedou k vytrhávání z kontextu a působí potíže s věrohodností evaluace jakožto vědního oboru. Nemluvě o tom, že toto považovat za podstatné zjištění nepřináší nic, co bychom nevěděli i bez
125
Jde o nesprávnou formulaci – byla míněna nekonzistence z pohledu charakteru odpovědí respondentů jako celku, ne OP (viz kontext daného odstavce). Věta vypuštěna.
ČÍSLO
STRANA, KAPITOLA
PŘIPOMÍNKA
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNKY
dotazníkového šetření. Koncipovat operační program ve stylu „one size fits all“, aby byl „konzistentní“ asi není nejlepší nápad – Operační program je rozdělen na jednotlivé osy z logických důvodů.
126
