3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz
Tato zpráva je výstupem ze zakázky „Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu“ financované z projektu technické spolupráce OP LZZ „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008–2015“ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).
Zpráva určena pro: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2
Verze dokumentu: č. 1.6 (finální) ze dne 23. 3. 2012
2
Obsah 1
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ........................................................................................................................... 4
2
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 8
3
VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ...................................................................................................... 10 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18
ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................................................... 10 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ ................................................... 18 DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ .................................................................................................................... 23 LIDÉ NAD 50 LET....................................................................................................................................... 27 MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET ..................................................................................................................... 31 LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU ........................ 37 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM.......................................... 40 OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ ..................................................................................................................... 46 OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI ................................................................................................................ 49 OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ ......................................................................... 52 OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ................................................................................................................................. 56 IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ)..................................................................... 60 ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ ......................................................................... 63 OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU ............................. 69 RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE ........................................................................ 73 SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ ................................................................................................................... 77 ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY ...................................................................................................... 81 TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA.................................................................................... 85
4
EVALUAČNÍ OTÁZKY ............................................................................................................................... 90
5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ....................................................................................................................... 113
6
NAKLÁDÁNÍ S DATY ............................................................................................................................. 117
7
ZDROJE ................................................................................................................................................ 117
8
PŘÍLOHA Č. 1: TECHNICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 119 8.1 8.2
9
KVALITATIVNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ .............................................................................................................. 119 NÁSLEDUJÍCÍ FÁZE EVALUACE..................................................................................................................... 124
PŘÍLOHA Č. 2: PODKLADY PRO ROZHOVORY A FOKUSNÍ SKUPINY ....................................................... 126 9.1 9.2 9.3
OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY (SOUHRN) ........................................................................... 126 OBLASTI PRO FOKUSNÍ SKUPINY (SOUHRN) ................................................................................................... 126 OBLASTI PRO POLOSTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY S ZÁSTUPCI CÍLOVÝCH SKUPIN NEZASAŽENÝCH PROGRAMEM (SOUHRN) . ........................................................................................................................................................... 127
10
PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK A HYPOTÉZ ................................................................. 128
11
PŘÍLOHA Č. 4: SHRNUTÍ PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN ............................................................................... 132
3
1 Manažerské shrnutí OP LZZ je vícecílovým programem, jehož globálním cílem vycházejícím z Národního strategického referenčního rámce (NSRR) je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. Studie se zaměřuje na první tři prioritní osy programu, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. 3. průběžná zpráva navazuje na předchozí fáze projektu, konkrétně na expertní šetření, jehož výsledky byly prezentovány v 1. průběžné zprávě, a na kvantitativní dotazníkové šetření příjemců podpory, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva. 3. průběžná zpráva představuje výsledky první vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu a na jejich pohled na krátkodobé i dlouhodobé dopady projektů z OP LZZ. Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin, doplňkovou metodou byly evaluační návštěvy spojené s rozhovory s příjemci podpory (zástupci organizací). Sběr dat proběhl v říjnu 2011 až únoru 2012. Celkově bylo dotazováno 268 respondentů, z nichž 221 byli zástupci cílových skupin podpoření z OP LZZ (s 88 respondenty byl realizován rozhovor a 133 respondentů se účastnilo celkem 24 fokusních skupin) a 47 byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ (dotazovaní formou polostrukturovaných rozhovorů). Kontakt s respondenty (se zástupci cílových skupin) byl navazován přes příjemce, tj. organizace; v případě zástupců cílových skupin nezasažených programem pak přes organizace zaměřující se na tyto cílové skupiny. Výběr konkrétních respondentů probíhal na základě několikafázového procesu. V jeho v rámci bylo zohledňováno několik kritérií (příslušnost k cílové skupině, účast či neúčast v projektu z OP LZZ, u respondentů zasažených OP LZZ také region NUTS 2, v němž byl projekt realizován, typ projektu a aktivity projektu). Cílem bylo vytvořit co nejvíce diferencovaný vzorek respondentů, který by pokryl pole možných případů s nejvyšším potenciálem. Obecně je možné shrnout, že projekty z OP LZZ mají významné dopady na situaci cílových skupin. Výsledky programu se liší v jednotlivých prioritních osách. V prioritní ose 1 vedla intervence ke zvýšení kvalifikace a posílení znalostí a dovedností zaměstnanců, avšak rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu), a proto projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení. V prioritních osách 2 a 3 došlo k významnému rozvoji (z hlediska počtu, typů i rozsahu služeb) v lokálním či regionálním kontextu. U některých cílových skupin (zejména v projektech realizovaných ve druhé a třetí prioritní ose) by v případě nerealizování projektů došlo k výraznému zhoršení situace cílových skupin. Problémy cílových skupin mají velmi často komplexní povahu a dochází k jejich kumulaci, což platí zejména pro skupiny osob bez zaměstnání v kombinaci s životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Vedle nezaměstnanosti a s ní spojené materiální deprivace se osoby bez zaměstnání často potýkají se zadlužeností, s problémy s bydlením, ale i s psychickými problémy, demotivací a celkovou apatií. V některých případech je doprovodným problémem i zapojování do nelegálních forem práce. Kumulace problémů (zejména u cílových skupin ve druhé a třetí prioritní ose programu) vyžaduje komplexní řešení. Klíčovou roli hraje poradenství a přenos informací, který
4
může probíhat jak prostřednictvím formálních aktivit projektu, tak neformálně při komunikaci mezi jednotlivými účastníky projektu. Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí), ale potřebují dlouhodobé a systematické řešení. Cílové skupiny hodnotí dopady projektů různým způsobem. Odlišná perspektiva se objevuje zejména u zaměstnaných osob a u osob bez zaměstnání. Zaměstnanci, jejichž zapojení v projektu z OP LZZ představovalo rozšiřování jejich kvalifikace či vzdělání (a tím i potenciální upevňování pozice a zvyšování šancí na pracovním trhu) hodnotili celkové (krátkodobé) dopady projektů pozitivně. Pozitivní dopady spatřovali jak v oblasti rozšíření znalostí a dovedností a zvýšení kvalifikace, tak v posílení sociálních vazeb v rámci firmy a v rozvoji firemní kultury. Lidé bez zaměstnání hodnotili dopady projektu s ohledem na reálný výsledek, kterého se podařilo dosáhnout, tj. zda se jim podařilo najít práci. U osob bez zaměstnání se ovšem hodnocení dopadů velmi významně lišilo s ohledem na míru problematičnosti jejich životní situace. Projekty se často vedle nezaměstnanosti zaměřovaly na řešení dalších problémů, jako jsou dluhy, problémy s bydlením, problémy s výchovou dětí atd. Pokud se v rámci těchto projektů podařilo vyřešit některý z těchto problémů nebo tento problém alespoň začal být řešen, respondenti hodnotili danou situaci jako významný pokrok a úspěch, i když si v rámci projektu nenašli zaměstnání. Lze konstatovat, že čím je životní situace jedince komplexnější a problematičtější, tím je možné vysledovat větší dopad projektu a pozitivnější hodnocení tohoto dopadu ze strany jedince. Jako významný nezamýšlený (ale pozitivní) dopad projektů je možné hodnotit sociální rovinu projektů, tj. sociální vztahy a interakce, navázání nových kontaktů, možnost sdílení a předávání informací a zkušeností, rozvíjení kultury organizace. V rámci kvalitativní analýzy byly identifikovány i některé negativní dopady projektů na cílové skupiny, přičemž v těchto případech se objevují rozdíly mezi jednotlivými prioritními osami. U zaměstnanců se jednalo zejména o nutnost dohnat zameškanou práci, u lidí bez zaměstnání byly negativně hodnoceny menší možnosti přivydělat si během absolvování projektu či velké časové prostoje u některých aktivit projektů. Zároveň se také potvrdilo, že negativní dopady má i samotné nastavení programu a oblastí podpory. V rámci kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem dvacet cílových skupin. U jednotlivých cílových skupin jsou shrnuty hlavní problémy a bariéry, se kterými se zástupci cílové skupiny potýkají, a dále hlavní dopady projektů. Zaměstnanci malých a středních podniků (včetně specifických skupin osob nad 50 let a osob do 25 let) jsou potenciálně ohroženi obtížnou či neadekvátní uplatnitelností na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání, např. z důvodu nízké kvalifikace, zastarání znalostí a dovedností atd. Podle zaměstnanců lze najít pozitivní dopady projektů jak ve zvyšování kvalifikace a rozvoji znalostí a dovedností, tak v navázání nových kontaktů a upevnění sociálních vazeb ve firmě. Uchazeči o zaměstnání registrovaní na Úřadu práce a zájemci o zaměstnání představují širokou a ze své podstaty dynamickou cílovou skupinu, která se proměňuje s ohledem na míru uplatnitelnosti na trhu práce. Mezi problémy cílové skupiny uchazečů o zaměstnání se v některých případech řadí pasivita, celková apatie a rezignace, někdy také snaha najít „ideální práci“. Může zde také docházet
5
ke kumulaci dalších handicapů (vyšší věk, rodičovství, etnická příslušnost atd.). Lze konstatovat, že příslušníci této cílové skupiny spatřovali přínos projektů především v sociální dimenzi. Dlouhodobě nezaměstnaní se potýkají se specifickými problémy, jako jsou ztráta pracovních návyků, celková rezignace či deprese. Problémy cílové skupiny jsou často daleko komplexnější než u cílové skupiny uchazečů o zaměstnání. Problémem je zadluženost cílové skupiny, která často souvisí s problematickou finanční situací i s nedostatečnou finanční gramotností, dále se jedná o problémy s bydlením a špatný zdravotní stav. Dopady projektů jsou hodnoceny nejen s ohledem na skutečnost, zda si jedinec našel zaměstnání (tedy jako u předchozí skupiny), ale zejména s ohledem na to, zda se podařilo vyřešit další problémy komplikujícího jeho životní situaci. Lidé ve věku nad 50 let hledající zaměstnání upozorňují na diskriminaci z důvodu vyššího věku, s níž se při hledání práce setkávají ze strany zaměstnavatelů, problémem je ale i pasivita a rezignace cílové skupiny. U této cílové skupiny se častěji objevuje pozitivní hodnocení přínosu sociálních kontaktů v rámci projektu. Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let představují různorodou skupinu, do které je v kontextu OP LZZ možné zařadit studující i hledající zaměstnání. U první skupiny je největším problémem riziko předčasného ukončení počátečního vzdělávání, projekty tedy byly často zaměřeny na doučování a individuální poradenství1. Do druhé skupiny spadají zejména lidé s nízkým vzděláním či s chybějící kvalifikací – ti dopady projektů hodnotili s ohledem na možnosti svého dalšího uplatnění. Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin a osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu nejhůře pociťují zejména fázi odchodu z ústavní výchovy a důsledky, které z této fáze vyplývají. Mezi hlavní problémy této cílové skupiny patří zejména zajištění bydlení, hledání práce, ale i dokončení vzdělání či doplnění si vzdělání. Dopady projektů byly ve většině případů hodnoceny jako klíčové pro život respondentů, neboť řešily jejich akutní potřeby. Nalezení zaměstnání zde představovalo pouze jeden z možných výsledků projektu. Osoby se zdravotním postižením a osoby s chronickým duševním onemocněním jsou v uplatnění na trhu práce omezeny jednak svým zdravotním stavem, jednak se často projevují další typy handicapů či předsudky a diskriminace na straně zaměstnavatelů. Cílová skupina hodnotila dopady projektů jako podstatné pro další život i pracovní uplatnění, a to zejména v těch případech, kdy respondenti získali v rámci projektu i pracovní místo. U této cílové skupiny se častěji než u jiných cílových skupin objevovaly obavy z budoucnosti a ze situace, která nastane po skončení projektu. Osoby propuštěné z vězení jsou cílovou skupinou, u které jsou jednotlivé problémy vzájemně velmi provázané. Kromě (dlouhodobé) nezaměstnanosti jde nejčastěji o zadluženost, o problémy s bydlením či bezdomovectví a dále o špatný zdravotní stav. Nalezení zaměstnání komplikuje zejména zápis v trestním rejstříku. Dopady projektů jsou hodnoceny jako zásadní pro život respondentů, intervence v rámci projektů byly opět velmi komplexní. Kromě nezaměstnanosti se zaměřovaly na řadu dalších problémů. Oběti násilí a trestné činnosti řeší kromě obecných problémů, se kterými se potýkají i ostatní cílové skupiny (např. problémy s bydlením), i další problémy (např. psychické problémy jako důsledek domácího násilí či trestného činu). Dopady projektů byly opět hodnoceny jako klíčové pro život 1
V této skupině byly realizovány také rozhovory s dobrovolníky, kteří cílové skupině poskytují doučování.
6
jedinců, některé z projektů se kromě pomoci s hledáním zaměstnání a zvyšování zaměstnatelnosti věnovaly i dalším problematickým oblastem. Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené představují cílovou skupinu, jejíž problémy jsou komplexní a jejich příčiny se vzájemně prolínají. Hledání zaměstnání mohou ale komplikovat i předsudky ze strany zaměstnavatelů. Pro cílovou skupinu představoval projekt často zásadní životní zlom a návrat do „normálního“ života. Respondenti hodnotí dopady jednoznačně pozitivně, ať už se jim díky projektu podařilo nalézt zaměstnání či se „pouze“ vyřešily nebo se začaly řešit související problémy. Osoby bez přístřeší rovněž představují skupinu s vzájemně provázanými problémy. Vedle materiální deprivace, která je důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti, se lidé bez domova potýkají s dluhy. Problémem je i špatný zdravotní stav, případně užívání návykových látek či alkoholu. Respondenti opět oceňují „rozhýbání“ celé situace či zajištění základních potřeb. Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny se potýkají s integrací do většinové společnosti. V tomto směru je pro ně největší překážkou jazyková bariéra. Dopady projektů, jejichž součástí byly jak kurzy českého jazyka, tak individuální poradenství, jsou podle respondentů zásadní, neboť díky nim pro ně bylo zapojení do české společnosti i na trh práce jednodušší. Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí řeší často kromě (dlouhodobé) nezaměstnanosti rovněž problémy se zadlužením a problémy s bydlením. Klíčovou bariérou pro vstup na legální trh práce je podle respondentů diskriminace ze strany zaměstnavatelů a celková negativní nálada vůči Romům ve společnosti. Proto v některých případech dochází k využívání práce „na černo“. I v případě, že v rámci projektu nenalezli zaměstnání, hodnotí respondenti celkové dopady své účasti v projektu pozitivně, neboť projekty v jejich případě často přispěly k vyřešení dalších souvisejících problémů. Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku se potýkají s celou sadou problémů: nedostatek financí, psychická náročnost, obtížná komunikace s úřady a nedostatek informací, stigmatizace příjemců dávek, nedostatečná nabídka služeb, nedostatek zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Respondenti se shodli na významnosti účasti v projektu pro svůj život i pracovní uplatnění. Jako klíčová se zde opět ukázala „sociální rovina“ přínosů projektů. Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce se potýkají zejména s nedostatečnou nabídkou služeb pro děti a s nedostatečnou nabídkou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Jako dopady projektu byly kromě očekávatelných přínosů (zvýšení kvalifikace, rozvoj dovedností, získání zaměstnání atd.) opět pozitivně hodnoceny zejména sociální interakce probíhající v rámci projektů. Velmi pozitivně byla ve všech případech hodnocena i organizační část projektů (např. zajištění hlídání dětí během školení). Samoživitelky a samoživitelé řeší stejnou sadu problémů jako předešlé dvě cílové skupiny, avšak jako palčivější se zde ukazují finanční problémy a psychická náročnost situace pro jedince. Hodnocení dopadů projektů je podobné jako u skupiny rodičů po rodičovské dovolené. Začínající podnikatelé a podnikatelky oceňovali jak získání velkého množství praktických informací a zkušeností díky odborným přednáškám i individuálním konzultacím, tak také podporu a „dodání odvahy“ s podnikáním vůbec začít. Asistenti pedagoga a terénní sociální pracovníci se účastnili vzdělávání a školení v rámci své profese. Dopady projektů byly hodnoceny jako pozitivní zejména u skupiny terénních sociálních pracovníků.
7
2 Úvod 3. průběžná zpráva „Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ poskytuje informace o dalším postupu projektu a shrnuje výsledky první vlny kvalitativního šetření. 3. průběžná zpráva navazuje na výstupy 1. průběžné zprávy, která srovnávala cíle OP LZZ v rámci prvních tří os programu, problémy v dílčích oblastech a problémy cílových skupin, na které se program zaměřuje, a 2. průběžné zprávy, jež prezentovala výsledky první vlny kvantitativního šetření zaměřeného na příjemce podpory z OP LZZ. 3. průběžná zpráva obsahuje hlavní výstupy první vlny kvalitativního šetření, které bylo realizováno v srpnu 2011 až únoru 2012 (sběr dat probíhal v říjnu 2011 až únoru 2012). Kvalitativní fáze výzkumného šetření byla zaměřena pouze na cílové skupiny programu, kvalitativní výzkum tedy nebyl zacílen na příjemce podpory. Hlavními metodami kvalitativních fází výzkumu byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Další využitou metodou sběru dat byly evaluační návštěvy, které byly navázány na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci první vlny kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 268 respondentů, 221 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří byli podpořeni z OP LZZ (z nich 133 bylo dotazováno prostřednictvím 24 fokusních skupin a 88 respondentů v rámci polostrukturovaných rozhovorů) a 47 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni v rámci OP LZZ (dotazování proběhlo formou rozhovorů). Realizace kvalitativního šetření měla několik fází. V srpnu až říjnu 2011 probíhala příprava scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. V říjnu až listopadu 2011 byli následně vybíráni a oslovováni respondenti pro rozhovory a fokusní skupiny a probíhala příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření. Samotný sběr dat (realizace polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin) byl realizován v říjnu 2011 až únoru 2012; v tomto období byla zároveň získaná data analyzována. Navázání kontaktu s respondenty (se zástupci cílových skupin) bylo realizováno přes příjemce, tj. organizace v případě respondentů zasažených programem; u respondentů nezasažených programem byl kontakt navázán přes organizaci zaměřující se na tyto cílové skupiny (bez ohledu na projekty z OP LZZ). Konkrétní respondenti byli vyhledáváni a vybíráni na základě několikafázového procesu a bylo zohledňováno několik kritérií (příslušnost k cílové skupině, účast či neúčast v projektu z OP LZZ, region NUTS 2 [Český statistický úřad, 2011], v němž byl projekt realizován,, typ projektu a aktivity projektu2). Kritéria výběru vzorku byla stanovena na základě co nejvíce diferencovaného vzorku, který by pokryl pole možných případů s nejvyšším potenciálem. Zároveň realizátoři studie, tj. Navreme Boheme, s.r.o., a Člověk v tísni, o.p.s., využili své sítě a kontakty na organizace realizující projekty, u kterých se dalo předpokládat, že organizace spíše umožní zprostředkování rozhovorů či fokusních skupin. 2
V případě skupiny respondentů nepodpořených programem byla kritériem jednak příslušnost k cílové skupině podle vymezení OP LZZ, jednak nezapojení respondenta do OP LZZ.
8
Fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory byly v rámci kvalitativního výzkumného šetření zaměřeny na následující cílové skupiny (v závorce je uveden počet fokusních skupin, počet dotazovaných respondentů a počet rozhovorů v cílové skupině): - zaměstnanci malých a středních podniků (35 podpořených respondentů v sedmi fokusních skupinách a tři rozhovory, osm rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 46 respondentů); - uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání (26 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a jeden rozhovor s podpořeným respondentem, pět rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 32 respondentů); - dlouhodobě nezaměstnaní (20 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a jeden rozhovor s podpořeným respondentem, čtyři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 25 respondentů); - lidé ve věku nad 50 let (25 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách a dva rozhovory s podpořenými respondenty, pět rozhovorů s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 32 respondentů); - mladí lidé ve věku od 15 do 25 let (17 podpořených respondentů ve čtyřech fokusních skupinách, čtyři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 21 respondentů); - lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu (sedm rozhovorů s podpořenými respondenty, dva rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem devět respondentů); - osoby se zdravotním postižením nebo chronickým duševním nemocněním (devět rozhovorů s podpořenými respondenty, dva rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem jedenáct respondentů); - osoby propuštěné z vězení (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty a jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - oběti násilí a trestné činnosti (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem šest respondentů); - osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - osoby bez přístřeší (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (šest rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem sedm respondentů); - Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí (14 rozhovorů s podpořenými respondenty, tři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 17 respondentů); - osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku (deset respondentů v rámci jedné fokusní skupiny a osm rozhovorů s podpořenými respondenty, tři rozhovory s nepodpořenými respondenty, tj. celkem 21 respondentů); - rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce (čtyři rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem pět respondentů); - samoživitelky, samoživitelé (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem 6 respondentů);
9
-
začínající podnikatelé či podnikatelky (pět rozhovorů s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem šest respondentů); terénní sociální pracovníci (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, t. celkem tři respondenti); asistenti pedagoga (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem tři respondenti); dobrovolníci (dva rozhovory s podpořenými respondenty, jeden rozhovor s nepodpořeným respondentem, tj. celkem tři respondenti).
Výzkumná zpráva se v první kapitole věnuje výstupům kvalitativní analýzy, které jsou členěny podle cílových skupin. V rámci každé skupiny: je popsán výzkumný vzorek (počet respondentů, jejich charakteristika, překrývání cílových skupin atd.); jsou analyzovány problémy cílových skupin na základě dat získaných v rámci kvalitativního šetření; je popsáno zapojení cílových skupin v rámci projektů z OP LZZ a dopady projektů z pohledu respondentů a je srovnána situace podpořených respondentů s nepodpořenými respondenty; byly vytvořeny případové studie, v nichž byly představeny konkrétní případy osob spadajících do příslušné cílové skupiny, přičemž snahou bylo vybrat „typický“ případ z analyzovaného vzorku (nikoliv extrémní případy). Data získaná v rámci kvalitativního šetření byla pro účely studie anonymizována (jména, zaměstnavatel, místa bydliště atd.), aby nebylo možné identifikovat jednotlivé respondenty.
3 Výstupy kvalitativního šetření Následující kapitola shrnuje výstupy realizovaného kvalitativního šetření. Zjištění představují sdělení respondentů a jejich názorů a postojů k problematice. Expertní zhodnocení problematiky je uvedeno v kapitole Evaluační otázky, která analyzuje zjištění prezentovaná v této kapitole.
3.1 Zaměstnanci malých a středních podniků 3.1.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině zaměstnanci malých a středních podniků (MSP) bylo realizováno celkem sedm fokusních skupin (35 respondentů) a tři rozhovory s respondenty, kteří byli s různou intenzitou zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ. Cílovou skupinu zaměstnanců je možné dále rozčlenit na management, technicko-hospodářské pracovníky (THP) a dělnické profese. Do skupiny zaměstnanců
10
dále spadaly specifické skupiny zaměstnanců, byla realizována jedna fokusní skupina realizovaná se zaměstnanci nad 50 let a dále jedna fokusní skupina se zaměstnanci ve věkové skupině do 25 let. Celkem tedy bylo analyzováno devět fokusních skupin (45 respondentů) a tři rozhovory se zástupci cílové skupiny zaměstnanců MSP, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Ve výzkumném vzorku bylo celkem 18 žen a 30 mužů. Fokusní skupiny se uskutečnily v regionech Jihovýchod (tři), Severovýchod (dvě), Jihozápad (dvě), Střední Morava (jedna) a Praha (jedna). Rozhovory byly realizovány v regionu Střední Čechy. V podskupině dělnických profesí byly realizovány dvě fokusní skupiny a tři rozhovory. Se zaměstnanci managementu a THP bylo realizováno zbývajících sedm skupin. Pozice respondentů byly různé, v managementu byl zastoupen jak vyšší management (ředitel společnost, jednatel, obchodní manažer, ředitel obchodního oddělení), tak nižší management (vedoucí ekonomického úseku, mistr ve výrobě, mistr stavební výroby, směnový vedoucí haly). Na pozicích THP byli zastoupeni zaměstnanci v administrativě, účetnictví, IT, odborní pracovníci (oblast řízení kvality a konstrukce, oblast obchodu a marketingu, oblast vývoje). V malých firmách se fokusních skupin zúčastnili zároveň zástupci managementu i THP. Co se týká míry podpory a zapojení respondentů do projektů, přibližně polovina z nich byla zapojena do velké části aktivit projektů pravidelně a v dlouhodobějším časovém úseku, druhá polovina respondentů se účastnila pouze vybraných aktivit projektů (např. pouze některých školení). Do cílové skupiny zaměstnanců spadali i někteří respondenti z jiných cílových skupin, se kterými byl realizován rozhovor (tyto rozhovory ovšem nebyly v tomto kontextu analyzovány, protože jsou ve většině případů specifické, a projekt, kterého se účastnili v OP LZZ, byl odlišný od zde prezentovaných projektů pro zaměstnance, které byly realizovány v rámci firmy, v níž respondenti pracují). V rámci výzkumného šetření byly rovněž realizovány rozhovory se zaměstnanci, kteří nebyli nijak podpořeni z projektů OP LZZ (celkem osm respondentů – pět žen a tři muži). Tři rozhovory se uskutečnily v regionu Střední Čechy, jeden v regionu Praha, jeden v regionu Severovýchod a tři v regionu Severozápad. Respondenti z cílové skupiny zaměstnanců (nepodpoření z OP LZZ) zároveň spadali i do dalších cílových skupin (samoživitelky, Romové, lidé nad 50 let, mladí lidé do 25 let, osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny, osoby závislé na drogách a ohrožené závislostí). Do skupiny zaměstnanců je možné zároveň zařadit i čtyři respondenty z cílové skupiny lidí nad 50 let. 3.1.2 Problémy cílové skupiny U cílové skupiny zaměstnanců není možné vysledovat společný soubor problémů, se kterými se potýkají, neboť cílová skupina z principu „není definována společným problémem“ (jako je tomu např. u dlouhodobě nezaměstnaných), ale statusem zaměstnance. Za společné riziko cílové skupiny zaměstnanců je možné považovat (potenciálně) obtížnou či neadekvátní uplatnitelnost na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání, např. z důvodu nízké kvalifikace, zastarání znalostí a dovedností atd.
11
Někteří zaměstnanci mají obavy z toho, že by o zaměstnání mohli v budoucnu přijít a novou práci by si podle svého názoru hledali obtížně. Častěji měli obavy ze ztráty současného zaměstnání zaměstnanci, kteří jsou si vědomi svého potenciálního znevýhodnění na trhu práce, pokud by o své současné zaměstnání přišli (např. zaměstnanci nad 50 let, zaměstnanci s nízkým vzděláním či bez kvalifikace, matky s dětmi atd.). Bojím se ztráty zaměstnání. Když mám tři děti, už bych si takovou práci nenašla. Tady mi částečně vychází zaměstnavatel vstříc. Musela bych jít na nižší pozici. (RE 1, Střední Čechy, rozhovor) 3.1.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty v OP LZZ pro tuto cílovou skupinu byly zaměřeny na vzdělávání zaměstnanců, nejčastěji formou různých typů školení. Kromě nákladů na projekty byly v některých případech firmám hrazeny i mzdové náklady, což podle respondentů významně usnadnilo zaměstnavatelům možnosti realizace projektu. Firmy ve většině případů využívaly pro školení externí firmy (v některých případech současně zaměřovaly své projekty na vzdělávání interních lektorů). Kladné hodnocení školení bylo často spojeno právě s profesionalitou externích lektorů. Školení jsme dělali dříve svépomocí, pomocí interních lektorů, ale nebyla tak velká kvalita, např. vyšší a střední management bychom nezvádli svépomocí. (RE 2, Praha, fokusní skupina) V analýze realizovaných fokusních skupin a rozhovorů byly zvlášť posuzováni zaměstnanci v dělnických profesích a zvlášť zaměstnanci na pozicích managementu a THP. Ve výzkumném vzorku byly u dělnických profesí zastoupeny dva typy projektů, z nichž jeden byl zaměřen na odborné znalosti (konkrétně na výpočetní techniku) a druhý na vztahy a komunikaci na pracovišti, motivaci a řešení konfliktů (jednalo se o dva různé projekty). Odborná školení byla hodnocena jako velmi kvalitní jak po obsahové stránce, tak po stránce organizační. Respondenti zejména oceňovali fakt, že měli možnost se vzdělávat přímo ve firmě (bez tohoto školení by za odbornými kurzy museli dojíždět). Ve školeních zaměřených na komunikaci a na vztahy na pracovišti se jako klíčový faktor ukázala zejména osobnost lektora, který školení vedl. Školení zaměřená na komunikaci a na vztahy na pracovišti byla ve většině případů hodnocena jako zajímavá, ale někteří respondenti je hodnotili jako málo využitelná pro praxi (viz níže uvedený citát). Účast byla povinná. Kdybych nemusela, tak bych asi nešla na celé, možná na jednu přednášku ano, ale určitě ne na celé. Jsem radši v práci než na takových školeních. Další vzdělávání určitě nechci. Bylo to sice poučné, ale stačilo to. Člověk to stejně v praxi příliš nepoužívá. (RE 3, Střední Čechy, rozhovor) Školení určená pro management a THP byla zaměřena na různé oblasti. Jednalo se o odborné vzdělávání (např. školení v legislativě, účetnictví, jakosti, školení řidičů atd.), dále o kurzy zaměřené na výuku cizích jazyků a o kurzy zaměřené na počítače. Posledním typem byla školení orientovaná na rozvoj tzv. měkkých dovedností (soft skills), tj. na rozvoj komunikačních dovedností, na motivaci
12
týmu, hodnocení zaměstnanců a hodnocení dělnických profesí, krizový management či lidské zdroje. Zaměstnanci si uvědomují, že všechny školení jsou určitým nadstandardem a jsou pořádána díky realizaci projektu (kdyby firma nerealizovala projekt, nedisponovala by pravděpodobně dostatečnými zdroji na realizaci těchto školení). Tady to byl hrozný kus práce, co říkají lidi v minulosti, tady těch školení bylo strašně málo, tohle byla startovní čára, aby vůbec ti lidi pochopili, jak se v tom pohybovat, jak načerpat určitý informace, nejenom pro firmu, ale i pro sebe a svou kariéru, takže tohle bylo rozhodně dobrý, předtím to bylo na úplně základní úrovni, ale ty ostatní firmy jsou už jinde. (RE 4, Severovýchod, fokusní skupina 2) Tato školení jsou softskillová a na ně nejsou normálně peníze. (RE 5, Praha, fokusní skupina) A co bylo také důležité, tak při účasti na vzdělávání měli pracovníci hrazenou mzdu, což byla veliká pomoc. Bez toho by to asi nešlo, to bychom si nemohli něco takového dovolit. (RE 6, Střední Morava, fokusní skupina) My moc vzděláváni nejsme, pro nás je dotace z Unie způsob, jak vzdělávat, jinak bychom na to neměli, díky tomu máme nadstavbu těch odborných školení a měkkých dovedností. (RE 7, Severovýchod, fokusní skupina 2) Účast v projektu byla téměř pro všechny respondenty povinná. Zaměstnanci se o projektu dozvěděli ve všech případech od svého nadřízeného (v menších firmách probíhala komunikace ohledně projektu častěji neformální způsobem). Velmi pozitivně respondenti oceňovali zejména jazykové kurzy, které byly hodnoceny jako velmi přínosné, zároveň ovšem velmi často respondenti uváděli, že mají malou možnost využívat jazykové znalosti v praxi (oceňovali sice možnosti jazykových kurzů, ale uvědomovali si, že získané nové znalosti nevyužívají). Respondenti také u některých školení oceňovali, že byla připravena „na míru“ jejich firmě a že díky tomu lépe vyhovovala jejich potřebám (jednalo se zejména o školení zaměřená na rozvoj tzv. měkkých dovedností, ale i o jazykové kurzy). Bylo to na míru, měli jsme obsah a cíle, kterých chceme dosáhnout, zaměřovali jsme se na věci, které budeme opravdu potřebovat, mělo to směr, aby to vyhovovalo nám všem. (RE 8, Severovýchod, fokusní skupina 2) Jako negativní faktor respondenti hodnotí ztracený čas strávený na školení, neboť většina z nich musela dohnat zameškanou práci. V tomto hledisku se ale velmi významně podepisuje celkový přístup zaměstnanců k jejich práci a k firmě a zejména obecně přístup ke vzdělávání (zda respondenti chápou vzdělávání jako příležitost vlastního rozvoje, nebo pouze jako nutnou pracovní povinnost). Ve výzkumném vzorku se objevily oba tyto postoje, negativní přístup zde ale převažoval. Určitá omezení realizace projektů představují reálné časové a kapacitní možnosti firmy a zejména přístup nadřízených a vedení firmy, tj. zda je vzdělávání zaměstnanců vnímáno jako priorita.
13
Záleží i na podpoře nadřízených, která vždy není stoprocentní. Takže někdo by mohl chodit na školení, ale reálně nemá tu možnost. (RE 9, Severovýchod, fokusní skupina 2) Dopady projektů je možné podle respondentů najít ve dvou základních aspektech. První z nich je zlepšení a rozvoj znalostí a dovedností zaměstnanců. Určitý přínos účasti v projektu dokládají všichni respondenti, avšak někteří respondenti přiznávají, že získané informace v praxi nevyužijí a že je pro svou práci nepovažují za důležité. Já protože mám zkušenost z jiných firem, kde tohle byl standard, tak vidím, že pro ty kluky to má přínos (…) a hlavně to není vnímaný jako něco navíc, že musím být navíc v sobotu v práci, je to braný normálně, berou to jako běžnou součast zaměstnání. (RE 4, Severovýchod, fokusní skupina 2) Obecně si myslím, že u mě osobně by to nemělo žádný dopad, kdybych ty školení neabsolvovala. (RE 10, Severovýchod, fokusní skupina) Druhá oblast dopadů realizace projektů jsou dopady na vztahy na pracovišti a na kulturu fimy. Tento faktor je možné v některých případech hodnotit jako nezamýšlený dopad projektů, který je ale ze strany respondentů hodnocen jednoznačně pozitivně. Na školeních jsme vytvářeli strategie, mělo to obrovský dopad jak na nás, tak na dění ve firmě. Z jednoho z těch školení se stal určitý mezník, otevřelo to ohromnou debatu jako řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků. (RE 11, Praha, fokusní skupina) Výhodou je i to, že na školení je možnost potkat se s lidmi, které člověk běžně nepotkává. Při školeních se lidé setkávají více neformálně. (RE 12, Jihovýchod, fokusní skupina) Pro mě to byl taky exkurz do toho, co dělají ostatní, jak ta firma funguje, pro mě to zajímavý, myslím, že mi říkali i další kolegové, že si díky tomu uvědomili, co kdo dělá. (RE 13, Severovýchod, fokusní skupina 2) Respondenti pozitivně hodnotí možnost realizovat projekt, protože kdyby tuto příležitost neměli, nebylo by z finančních důvodů možné podobná školení realizovat. Obecně lze konstatovat, že s ohledem na časové omezení projektu je celkový systém vzdělávání zaměstnanců realizován většinou v krátkodobém horizontu a není zřejmé, že by došlo k zásadním posunům ve zlepšení a větší koncepčnosti vzdělávání zaměstnanců (a řízení lidských zdrojů obecně). Někteří respondenti jsou překvapeni, že vůbec stát projekty tohoto typu financuje. Objevují se i kritické názory, že forma podpory prostřednictvím projektů není efektivní a že pro firmy by byly potřebnější jiné způsoby pomoci. Firmy podle respondentů podporu z programu využívají, protože mají tu možnost, ale reálný dopad pomoci je podle nich malý. Poptávka tedy v některých případech nekoresponduje s nabídkou, projekty se realizují, protože „na ně jsou peníze“. Podle některých respondentů není systém projektů a jejich schvalování dostatečně průhledný a transparentní. Myslím, že kdybychom se nezúčastnili projektu, nic zásadního by se pro nás nezměnilo. (R3, Střední Morava, fokusní skupina)
14
Já si myslím, že kdyby se ty peníze použili na něco jinýho, pořádně.. tak by to asi bylo lepší. (RE 14, Severovýchod, fokusní skupina) Využíváme ho hlavně proto, že ta možnost tady je. (RE 15, Severovýchod, fokusní skupina) Myslím si, že by se neměly automaticky všechny firmy účastnit, protože stát by měl firmám, které se snaží dělat export, pomáhat úplně jinak. Viděl bych podporu v podpoře exportu. (R3, Střední Morava, fokusní skupina) Evropské fondy jsou pro mě obrovský matrix, umělý svět, který si přeje být klamán. Je to neuvěřitelný, hodně mi to vadí, člověk nemůže o určitých věcech přiznat něco, i když je to smysluplný, ale musí to napsat podle toho, jak to musí být na tom papíře. (RE 7, Severovýchod, fokusní skupina 2) Podle mě je tam spousta mezikroků, který tam být nemusí, mohly by se ty peníze využít smysluplněji. (RE 8, Severovýchod, fokusní skupina 2) 3.1.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Respondenti, kteří nebyli zapojeni do projektů z OP LZZ, se ve většině případů v rámci svého zaměstnání neúčastnili žádného dalšího vzdělávání, jeden z respondentů absolvoval v minulosti rekvalifikační kurz organizovaný Úřadem práce a jedna respondentka školení v zaměstnání (zakončené certifikátem). Respondenty nezapojené do projektů z OP LZZ lze podle jejich přístupu k dalšímu vzdělávání rozdělit na dvě skupiny. Někteří respondenti by se v rámci svého zaměstnání rádi školení či vzdělávacích kurzů zúčastnili, kdyby jim ho zaměstnavatel nabídl, někteří z nich ale tvrdí, že žádná školení ke své práci reálně nepotřebují. Zajímavým zjištěním je fakt, že podpoření a nepodpoření respondenti se ve většině případů neliší v tom, zda a do jaké míry mají obavy z možné ztráty zaměstnání. Znamená to, že obavy z budoucnosti se objevují u obou skupin, přičemž na ně má vliv spíše pozice respondenta na trhu práce a jeho předchozí zkušenosti s hledáním zaměstnání než účast v projektu. 3.1.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. pracuje na plný pracovní úvazek jako vedoucí prodejny ve středně velké firmě prodávající spotřební zboží. U firmy pracuje sedm let, v této prodejně je rok a půl. Má tři děti a má dokončené středoškolské vzdělání (obor prodavačka). V práci je spokojená pouze částečně. Pozitivně hodnotí kolektiv zaměstnanců. Za negativum považuje zejména výši platu a způsob odměňování zaměstnanců, který není motivační. Paní X. X. vyhovuje pozice, na které v současné době pracuje; kdyby povýšila, podle jejího názoru by se to negativně podepsalo na její rodině a na péči o děti. Do jisté míry se obává možné ztráty zaměstnání, protože se bojí, že by byla pravděpodobně nucena pracovat na nižší pracovní pozici. Za svou nevýhodu na pracovním trhu označuje fakt, že má tři děti („mám pocit, že se třemi dětmi je tohle můj strop“).
15
Školení, kterých se v rámci projektu z OP LZZ zúčastnila, byla zaměřena na komunikaci na pracovišti (řešení problémů, zvládání konfliktů na pracovišti). Celkem absolvovala tři jednodenních školení. Byla oslovena nadřízenými, její účast byla povinná. Po absolvování školení získala certifikát. S obsahem školení byla spokojená, pozitivně hodnotí interaktivitu školení (např. nácvik modelových situací) i úroveň a přístup lektorů školení. Dopady projektu na svou práci nehodnotí jako významné, ale přiznává, že k určitým problémům a situacím (např. komunikace s podřízenými) přistupuje po absolvování školení trochu jinak. Případová studie č. 2 (zasažení) Firma X. X., se kterou byla prováděna fokusní skupina, je středně velkou organizací zaměřující se na oblast služeb. Respondenti fokusní skupiny (celkem pět) byli zástupci středního managementu a kvůli účasti na fokusní skupině přijeli z celé republiky do centrály firmy. Ve fokusní skupině byli dva muži a tři ženy. Respondenti se v rámci projektu z OP LZZ zúčastnili různých typů školení. Dvě respondentky se zúčastnily školení pro interní lektory. Další tři respondenti absolvovali jazykové kurzy zaměřené na obchodní angličtinu a školení řidičů, jeden z nich dále absolvoval kurzy zaměřené na školení lidských zdrojů a krizový management, jeden z respondentů školení zaměřená na motivaci týmu a na hodnocení dělnických profesí. Respondenti se o projektu dozvěděli od svých nadřízených. Skutečnost, že získali projekt, hodnotili podle svých slov jako velkou radost, ale zároveň přiznali i obavu z realizace projektu. Školení pro zaměstnance sice ve firmě pravidelně probíhá, ale je zajišťováno interně, proto je možné reálně vzdělávat pouze zaměstnance na nižší urovních (v rámci interního vzdělávání neprobíhá vzdělávání managementu). U školení v rámci projektu z OP LZZ respondenti velmi pozitivně hodnotí kvalitní zpracování kurzů externí firmou a zejména celkový důraz na přidanou hodnotu pro zaměstnance. Jako příklad jeden z respondentu uvádí, že v případě, kdy účastníkům kurzů angličtiny nevyhovovala lektorka, došlo bez problémů k její výměně. Respondenti dále oceňují, že školení byla přizpůsobena konkrétním potřebám jejich firmy. Jako dopad školení v rámci projektu z OP LZZ označuje jeden z respondentů zahájení diskuze mezi managementem a vedením firmy o různých tématech, jako jsou řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků atd. Jako určitý problém realizace projektu respondenti hodnotí časovou prodlevu, neboť projekt byl vytvořen před třemi lety a určité potřeby firmy a požadavky zaměstnanců se postupně měnily. Tato rizika se ovšem dařilo řešit, pokud byl lektor schopen přizpůsobit školení novým potřebám, což se ve většině případů stalo. Celkově se ale respondenti shodují, že projekt řešil témata a problémy, které jsou v jejich zaměstnání klíčové. Případová studie č. 3 (nezasažení) Pan X. X. (47 let) pracuje již dva roky jako dělník v paletárně (práce na směny), dříve pracoval jako opravář. Má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem. Má dva syny, oby mají ukončenou střední školu s výučním listem. Manželka pana X. X. je v invalidním důchodu. Pan X. X. v rámci svého
16
zaměstnání neusiluje o povýšení, rozhodující je pro něj výše platu, která se v případě povýšení na vedoucího směny mění minimálně. Důvodem je i fakt, že musí splatit úvěr na stavebním spoření. Do jisté míry má obavu ze ztráty zaměstnání v důsledku celkové ekonomické situace. Pan X. X. nikdy neabsolvoval žádné kurzy nebo rekvalifikace. O žádné další vzdělávání v rámci svého zaměstnání pan X. X. ani nemá zájem. 3.1.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 10] byly formulovány aspekty, které se vztahují k problematice kvality lidských zdrojů. Příčiny spolu často souvisí a jsou vzájemně provázané. První oblastí je neefektivní a nerozvojové řízení organizace (např. absence dlouhodobé rozvojové strategie, neznalost okolních vývojových trendů, omezenost informačních zdrojů, ale i „spokojenost“ s dosaženým stavem). Vliv tohoto faktoru se v rámci kvalitativního šetření potvrdil. Zaměstnanci přiznávají, že reálné možnosti vzdělávání jsou mimo jiné omezeny přístupem jejich nadřízených. Významně se zde projevuje i neefektivní řízení rozvoje lidských zdrojů, jehož příčiny lze hledat jak v postojích a motivaci zaměstnanců, tak v nesystémovém přístupu k rozvoji lidských zdrojů ze strany vedení organizace. U cyklicky citlivých odvětví se dále projevuje krátkodobý rozvojový horizont, nákladová omezení a nízká znalostní poptávky na vstupy. Výstupy kvalitativního šetření opět potvrzují, že problém neefektivity a krátkodobého časového horizontu rozvoje lidských zdrojů ve firmách je jednou z oblastí, které se zde projevují. Ukazuje se, že ve firmách jsou často opakovaně využívány prostředky z projektů (nejen z OP LZZ). Zaměstnanci jsou tak školeni externími firmami i interními lektory v rámci organizace, omezením je ale doba trvání projektů. Navíc jsou potřeby firem pro účely projektu stanovovány během sepisování žádosti, ale samotná realizace přichází často s příliš dlouhým časovým odstupem, Projekt tak obsahově zastarává a dostatečně nereflektuje aktuální potřeby. Na základě realizovaných fokusních skupin a rozhovorů nelze potvrdit, že by důsledkem realizace projektů z OP LZZ byla vyšší koncepčnost řízení rozvoje lidských zdrojů. Negativní vliv má i neodpovídající nabídka vzdělávání a poradenství potřebám firmy z důvodů věcných, finančních i kapacitních. Toto hledisko se projevuje i v realizovaném kvalitativním šetření. Respondenti přiznávají, že kdyby neměli zdroje z OP LZZ, neměli by možnost školení realizovat nebo pouze v omezené míře (např. by byla školena pouze část zaměstnanců, a to interně). Posledními dvěma aspekty, které negativně ovlivňují kvalitu lidských zdrojů, jsou chybějící komplexní strategie rozvoje lidských zdrojů na národní, regionální a lokální úrovni včetně související podpory (chybějící sítě a partnerství, chybějící propojení s inovační politikou) a selekce vzdělávání (vyloučení méně kvalifikovaných skupin ze vzdělávání). Poslední zmiňovaný aspekt se rovněž projevoval ve výpovědích respondentů. Ukázalo se ale, že může jít o různé způsoby selektivity zaměstnanců (kromě neškolení zaměstnanců s minimální kvalifikací např. nezaměření školení na management, protože to firma není schopna zajistit svépomocí, tj. interně). Z kvantitativního šetření organizací, jehož výstupy shrnuje 2. průběžná zpráva [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 10], vyplývá, že organizace realizující projekt v první prioritní ose (firmy, jejichž
17
cílovou skupinou jsou zaměstnanci) mají menší problémy se zapojováním cílové skupiny do aktivit projektu. Jak se ukazuje v kvalitativní analýze, zaměstnanci mají často povinnost účastnit se projektu. Problematické ovšem může být zapojování zaměstnanců z managementu kvůli časovému vytížení této skupiny, což se potvrdilo jak v dotazníkovém šetření, tak v realizovaných fokusních skupinách a rozhovorech. V rámci evaluační návštěvy a rozhovorů s realizátory projektů se rovněž potvrdily výsledky 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 48] týkající se možného omezení realizace projektů, např. regionální omezení realizace projektů (vč. nemožnosti zahrnutí Prahy) či omezení realizovaných aktivit a činností v rámci projektu (např. teambuilding).
3.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání 3.2.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemců o zaměstnání byly realizovány čtyři fokusní skupiny (celkem 26 respondentů) a jeden rozhovor s respondenty, kteří byli zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ. Do této skupiny ale spadá specifická podskupina dlouhodobě nezaměstnaných (viz další kapitola) a velké řada respondentů z jiných cílových skupin. Výzkumný vzorek v této cílové skupině byl pestrý, spadaly do něj i různé specifické skupiny uchazečů o zaměstnání (lidé nad 50 let, mladí lidé bez kvalifikace, rodiče s dětmi atd.). Fokusní skupiny (zaměřené přímo na tuto cílovou skupinu) byly realizovány v Praze (dvě), v regionu Severozápad (jedna) a v regionu Střední Morava (jedna). Většinu respondentů fokusních skupin tvořily ženy (různého věku, s dětmi do 15 let). Jednu fokusní skupinu tvořily pracovnice veřejné služby. Rozhovor byl realizován s respondentem v regionu Severozápad. Respondent měl dokončené základní vzdělání, měl v plánu přihlásit se na rekvalifikační svářečský kurz. Většina respondentů byla v rámci projektu z OP LZZ zapojena do velké části aktivit projektů pravidelně a v dlouhodobějším časovém úseku (jednalo se např. o účast na pravidelném vzdělávacím či rekvalifikačním kurzu). V rámci cílové skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání bylo dále realizováno pět rozhovorů s osobami nezapojenými do projektů, tj. nepodpořenými z OP LZZ (čtyři muži a jedna žena). Jeden rozhovor se uskutečnil v Praze, jeden v regionu Moravskoslezsko a tři v regionu Jihozápad. Tři respondenti současně spadali do cílové skupiny Romů, jeden do cílové skupiny lidí nad 50 let a jedna respondentka do cílové skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce. Tři respondenti měli ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, jeden středoškolské vzdělání s maturitou a jeden základní vzdělání. 3.2.2 Problémy cílové skupiny Cílová skupina uchazečů a zájemců o zaměstnání je velmi široká. Skupina uchazečů o zaměstnání se v rámci času proměňuje s ohledem na míru uplatnitelnosti, je dynamická, někteří najdou zaměstnání, část z cílové skupiny se naopak může přesunout do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných.
18
Problémy, které se zde objevují, jsou proto velmi různorodé s ohledem na specifickou situaci respondentů. Uchazeči a zájemci o zaměstnání jsou často znevýhodněni na trhu práce, a to z různých důvodů – nízkého vzdělání, věku, pohlaví, rodičovství, etnické příslušnosti, čímž spadají i do vymezení jiných cílových skupin (podle OP LZZ). Reflexe cílové skupiny, její situace a postavení na trhu práce je různá a závisí i na regionu (jiná situace je v Praze a jiná v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti). Podle respondentů se pak tato různost projektuje i v činnosti kontaktních pracovišť (resp. krajských poboček) Úřadu práce. Častým společným znakem je finanční tíseň a psychický stav cílové skupiny (apatie, deprese). Na základě realizovaných terénních návštěv a rozhovorů s realizátory projektů v rámci terénních návštěv lze konstatovat, že významným problémem je i pasivita značné části této skupiny, která je důsledkem jak psychického stavu, tak snahy najít „ideální práci“. Finanční tíseň spojená s nezaměstnaností s sebou může přinášet další problémy, které se tak kumulují. Jde zejména o zadluženost cílové skupiny nebo o problémy s bydlením. 3.2.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), jednak o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). Očekávání respondentů od projektu bylo jednoznačné – najít si práci, mít větší šance a možnosti na trhu práce. Snad nám vylepší tu pozici. Jestli [to] povede k tomu, že si najdeme tu práci, ta záruka je prostě minimální. (RE 16, Praha, fokusní skupina) Očekávání respondentů využívajících terénní sociální služby byla komplexnější. Kromě nalezení práce očekávali zejména pomoc v obtížných situacích, především při řešení exekucí, nedoplatků na energiích, při komunikaci se školou, při zajištění rekvalifikace a vyřizování složitějších úředních záležitostí. Klienti terénních sociálních služeb se také shodli na tom, že bez projektových pracovníků a služeb by byl pro ně život obtížnější a že by rádi využívali těchto služeb i nadále. Respondenti se o projektech dozvěděli třemi způsoby – prostřednictvím Úřadu práce, přes organizaci realizující projekt, se kterou spolupracovali už před začátkem projektu (přes terénní sociální pracovníky) nebo přes známé, kteří jim účast v projektu doporučili. Někteří respondenti se do projektu zapojili kvůli možnosti rekvalifikace, kterou jim Úřad práce nenabízel. Mně nabídli tento dlouhodobější projekt, protože nedisponují nabídkou rekvalifikačních kurzů v takovém rozsahu, co by se třeba mně líbil. Úřad práce nabízí velice velice omezenou možnost rekvalifikace. Tenhle projekt má daleko širší spektrum. (RE 16, Praha, fokusní skupina) Jako problém se u vzdělávacích kurzů ukázaly různé potřeby jejich účastníků. Někteří z respondentů hodnotí projekt jako po obsahové stránce velmi přínosný, protože jim přinesl velké množství nových informací, naopak jiní respondenti říkají, že některé z projektových aktivit nepotřebovali absolvovat
19
v takovém rozsahu. Dva možné pohledy nabízí následující citáty (jedná se o hodnocení stejného kurzu). Já jsem třeba neměla zkušenosti, že bych podávala životopis přes internet, nebo ten motivační dopis. Pro mě to bylo něco úplně novýho. Já když jsem si sháněla zaměstnání, tak to bylo přes Annonci, že jsem tam hned zavolala a práci jsem si takhle sehnala. (RE 17, Praha, fokusní skupina) Mě to motivování naopak rozčiluje, já se těším na to, že se něco naučím, těším se na ty počítače. Myslím si, že motivák by mi bohatě stačil tři dny, maximálně pět dní. To, co jsme tady brali těch čtrnáct dní, by se podle mě vešlo do tří dnů. (RE 16, Praha, fokusní skupina) V době konání fokusních skupin a rozhovorů nebylo možné, aby respondenti zhodnotili dopad projektu na pracovní uplatnění, protože projekty byly stále ve fázi realizace. Přesto ale někteří respondenti pozitivně hodnotili širší dopady projektu, zejména oceňovali navázání sociálních kontaktů, které jim bez zaměstnání často chybí. Pro mě je to přínosné, nejen co slyším od těch přednášejících, ale i co slyším tady vedle od děvčat, tak si to tak skládám a považuju to pro sebe za moc přínosný. I takový to povídání, co má kdo za sebou, nebo před sebou. (RE 18, Praha, fokusní skupina) Respondenti porovnávali kvalitu spolupráce a komunikace v rámci projektu s činnostmi Úřadu práce. Oceňovali zejména fakt, že v rámci projektu byl – oproti aktivitám na Úřadu práce – umožněn individuální přístup k jednotlivým účastníkům, a dále skutečnost, že jim organizace realizující projekt vycházela většinou vstříc (např. možnost uvolnění v případě, že museli něco zařídit na úřadě, měli nemocné děti atd.). Někteří z respondentů hodnotili činnost Úřadu práce negativně (nedostatek informací, problémy v komunikaci i přístupu zaměstnanců Úřadu práce). Mě negativně překvapila komunikace s Úřadem práce, protože tam vlastně nevědí, o co jde, nedají vám informace a v podstatě mi nebyli schopní ani vyřídit nějaké papíry, to mi řekli až tady. (RE 19, Praha, fokusní skupina 2) Já to svým způsobem chápu, že na tom Úřadě práce, mají tam plnou čekárnu, sekají to jak Baťa cvičky… Nemají čas se s každým vybavovat. (RE 20, Praha, fokusní skupina 2) Respondenti v některých případech považují svou účast v projektu za určitý nadstandard, který dostali navíc a na který nemá každý automaticky nárok. Zároveň ale někteří z respondentů přiznávají, že jejich účast (alespoň na úvodních schůzkách) byla povinná. Já jsem tam byla asi měsíc [na Úřadu práce], a pak mi v pátek volali, že mám v pondělí přijít, že tam jsou nějaký volný místa, aniž bych jako tušila. Ono to bylo jako takový bonus, mi to ta paní nabídla. (RE 21, Praha, fokusní skupina) 3.2.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Situace respondentů podpořených z OP LZZ je ve srovnání s respondenty nepodpořenými z OP LZZ příznivější zejména z hlediska získaných znalostí a dovedností, neboť respondenti zapojení
20
do projektů z OP LZZ v rámci projektů absolvovali kromě školení často i rekvalifikace. Naopak někteří uchazeči na Úřadu práce, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ, tvrdí, že i když se rekvalifikace chtěli účastnit, nebylo možné je z důvodu nedostatečné nabídky v rámci Úřadu práce absolvovat. Všichni respondenti nepodpoření z OP LZZ přiznávali, že využívají nebo v minulosti využívali práce „na černo“ (většinou krátkodobé brigády bez smlouvy). To se – byť v menší míře – se objevovalo i u respondentů zapojených do projektů OP LZZ. 3.2.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. (37 let) je v současné době [prosinec 2012] nezaměstnaná. V době konání rozhovoru byla dva týdny registrována na Úřadu práce, a to podruhé. Před dvěma týdny pracovala jeden den a předtím byla nezaměstnaná od poloviny září 2011. V současné době má nulové příjmy, protože ještě nedostala všechny podklady od zaměstnavatele. Veškeré její příjmy plynou z platu manžela. Vystudovala gymnázium. Před sedmi lety se začala zajímat o masáže. V minulosti měla živnostenský list a provozovala kurzy cvičení rodičů s dětmi, v současné době má ale živnost pozastavenou, aby za ni Úřad práce platil zdravotní a sociální pojištění, jelikož výdělek ze cvičení není dostatečný. Provozuje tedy kurzy cvičení a masáže „na černo“. Chtěla by pracovat na zkrácený úvazek, aby se mohla věnovat rodině a svým koníčkům. Manžel se ji ale kvůli finančním problémům snaží přesvědčit, aby si našla práci na plný úvazek. Podle paní X. X. je jejím největším problémem při hledání zaměstnání ona sama. Nedokáže se svými zájmy (cvičení, masáže) uživit, ale nechce se těchto aktivit vzdát a hledat si zaměstnání v jiné oblasti. Rekvalifikaci nezvažuje. Projekt, do kterého se paní X. X. zapojila, zahrnoval motivační část, kurzy počítačů, jazykové kurzy a rekvalifikaci (v případě paní X. X. šlo o kurz cvičitele zdravotní tělesné výchovy). Do projektu se dostala jako hlídací teta dětí rodičů, kteří projekt navštěvovali. Projektu se zúčastnila dobrovolně, zaujala ji možnost kurzu cvičitele. Očekávala, že se jí podaří zlepšit postavení na trhu práce v oboru, který ji zajímá. Pozitivně hodnotila možnost hlídání dětí během kurzů. Paní X. X. by byla ochotná zamožnost účasti v projektu i zaplatit. Dopady účasti v projektu hodnotí velmi pozitivně jak pokud se týká rozšíření kvalifikace, tak v osobní rovině, neboť díky projektu si dodala sebedůvěru i si lépe zorganizovala svůj čas. Podle paní X. X. jí projekt částečně změnil způsob myšlení, uvědomila si, co chce v životě dělat, a snaží se toho dosáhnout. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. je registrován jako uchazeč na Úřadu práce už rok, snaží se najít si zaměstnání, ale vzhledem k ekonomické situaci a nezaměstnanosti v regionu je to problematické. Pan X. X. má středoškolské vzdělání s maturitou (obor tiskař). Neabsolvoval žádná školení ani rekvalifikace. Pobírá sociální dávky, zároveň si „na černo“ přivydělává, má chovnou stanici. Finančně je částečně závislý i na manželce,
21
která je zaměstnána v administrativě. Pan X. X. odmítá, že by se měl jako uchazeč na Úřadu práce účastnit veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby. Nemá ani zájem o to účastnit se jakýchkoli kurzů či seminářů (na Úřadu práce se měl v minulosti účastnit kurzu zaměřeného na komunikační dovednosti, kde ale kvůli nemoci nebyl). Rekvalifikaci by chtěl případně absolvovat kvůli certifikátu. Pomoc Úřadu práce hodnotí jako neefektivní. Není ochoten dojíždět delší vzdálenosti do zaměstnání či se kvůli práci stěhovat. 3.2.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 16] byly expertně identifikovány komplexní problémy uchazečů a zájemců o zaměstnání. První problematickou oblast tvoří strukturální problémy trhu práce a důsledky ekonomické krize, jako jsou pomalý ekonomický růst a vysoká míra nezaměstnanosti. Tyto problémy se v některých regionech České republiky projevují výrazněji. Tento aspekt je respondenty jednoznačně reflektován („práce není“) a objevuje se jako palčivější zvláště v některých regionech. Na druhou stranu respondenti často omezeně reflektují skutečnost, že vzhledem ke svému vlastnímu profilu a vysoké míře konkurence mezi uchazeči o zaměstnání musí slevit ze svých požadavků na pracovní zařazení a ohodnocení, resp. že pro zachování stávající úrovně si musí svou kvalifikaci zvýšit. Postavení některých skupin na trhu práce je obtížnější, může docházet k jejich diskriminaci. Příkladem může být diskriminace na základě pohlaví, rodičovství, věku, etnika atd. Toto hledisko se velmi významně projevilo i v realizovaných fokusních skupinách a v rozhovorech (diskriminace při pracovním pohovoru atd.). Respondentky často upozorňovaly na diskriminaci z důvodu rodičovství, významná skupina respondentů se také setkala s diskriminací z důvodu vyššího věku či etnické příslušnosti. Tyto aspekty jsou nicméně vždy detailně rozpracovány v kapitole věnované příslušné cílové skupině. Se samotnými uchazeči souvisí problematika kvality lidských zdrojů (viz Prioritní osa 1: Adaptabilita). Kvalita lidských zdrojů je ovlivněna vzděláním, schopnostmi, zkušenostmi a motivací uchazečů o zaměstnání. Problémem určité skupiny uchazečů o zaměstnání je nízké vzdělání a chybějící kvalifikace. Tito respondenti velmi pozitivně hodnotí zejména možnost rekvalifikace, která je v řadě případů i důvodem zapojení se do projektu. Problémem kvalifikovaných, zkušených uchazečů je pak často již zmíněná neochota pracovat na nižší pozici a dále se vzdělávat. Dalšími identifikovanými oblastmi byly nedostatečně účinné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (nízký počet flexibilních pracovních úvazků a nedostatečná nabídka práce na částečný úvazek) a problémy v systémové podpoře aktivní politiky zaměstnanosti shora. Kvalitativní šetření potvrzuje, že se tento faktor významněji projevuje např. u cílové skupiny rodičů pečujících o děti do 15 let. Flexibilní a částečné pracovní úvazky jsou pak vhodným řešením i vzhledem k pozitivnímu vlivu na psychický stav a aktivizaci této skupiny. Posledními oblastmi jsou činnost Úřadu práce (otázka personálního zabezpečení služeb zaměstnanosti, vysoký počet uchazečů na jednu zprostředkovatelku či na jednoho zprostředkovatele, vzdělávání zaměstnanců Úřadu práce, nedostatečná či pouze formální individualizace služeb Úřadu
22
práce) a nedostatečná podpora OSVČ. Toto hledisko se rovněž objevilo i v kvalitativních rozhovorech a fokusních skupinách. Respondenti často nebyli spokojeni s činností Úřadu práce a naopak oceňují individuální přístup v rámci projektu. V 2. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 36–37] byly analyzovány názory příjemců podpory týkající se vlivu postoje a motivace cílové skupiny na realizaci projektů. Ve druhé prioritní ose (jejíž cílovou skupinou jsou právě uchazeči o zaměstnání) byly tyto proměnné nejčastěji hodnoceny jako bránící úspěšné realizaci projektů. Problém motivace a postojů cílové skupiny se ukázal jako klíčový i v rámci kvalitativního šetření.
3.3 Dlouhodobě nezaměstnaní 3.3.1 Popis výzkumného vzorku Ve výzkumném vzorku cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných osob podpořených z projektů z OP LZZ bylo dotazováno dvacet respondentů v rámci čtyř fokusních skupin a jeden respondent v rámci rozhovoru. Fokusní skupiny byly realizovány v regionech Střední Morava, Severozápad, Jihozápad a Moravskoslezsko. Rozhovor se uskutečnil v regionu Střední Čechy. Ve výzkumném vzorku bylo celkem šest mužů a čtrnáct žen3. Většina respondentů má dokončené základní vzdělání, tři respondenti střední vzdělání bez maturity. Délka nezaměstnanosti u jednotlivých respondentů byla různá (až dvacet let). Někteří respondenti zároveň spadají do dalších cílových skupin (lidé na 50 let, rodiče s dětmi vracející se na trh práce, samoživitelky či samoživitelé, Romové) a naopak respondenti z jiných cílových skupin (např. lidé bez domova, závislí, Romové, osoby propuštěné z výkonu trestu atd.), se kterými byl realizován rozhovor, současně spadali do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Intenzita i rozsah zapojení respondentů do projektů z OP LZZ byly různorodé, protože u většiny respondentů se odvíjely od míry spolupráce se sociálním pracovníkem v rámci individuálního poradenství; část respondentů byla zároveň v rámci projektu kromě individuální spolupráce také zapojena do rekvalifikačních kurzů. V rámci cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných byly také realizovány čtyři rozhovory s respondenty nepodpořenými z OP LZZ. Tři rozhovory se uskutečnily v regionu Jihozápad a jeden v Praze. Respondenti byli muži, tři mají ukončení středoškolské vzdělání bez maturity a jeden základní vzdělání. Dva z respondentů spadali do cílové skupiny osob propuštěných z vězení, dva respondenti do cílové skupiny Romů a jeden respondent do skupiny pečujících o osobu blízkou a závislé členy rodiny. 3.3.2 Problémy cílové skupiny Problémy cílové skupiny nezaměstnaných jsou podobné jako u předešlé skupiny uchazečů na Úřadu práce. Podle respondentů z cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných jsou největšími problémy 3
Výzkumný vzorek byl z hlediska složení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR vychýlen.
23
stav ekonomiky, strukturální problémy trhu práce a vysoká nezaměstnanost v některých regionech. Svou situaci často zdůvodňují faktem, že „práce pro ně není“. Respondenti si ve většině případů uvědomují faktory, které negativně ovlivňují pravděpodobnost jejich uplatnění na trhu práce (nízké vzdělání, chybějící kvalifikace, vyšší věk, špatný zdravotní stav atd.). Často také sami upozorňují na fakt, že dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zejména v některých regionech. Šla jsem na Úřad práce a sama jsem hledala zaměstnání. A většinou se ale nenajde. Když nemáte vzdělání a máte jenom základku, tak co s tím uděláte? (RE 22, Jihozápad, fokusní skupina) Významným faktorem je motivace cílové skupiny hledat si zaměstnání a udržet si ho, neboť s prodlužující dobou nezaměstnanosti se šance na nalezení zaměstnání snižuje. Zároveň se zhoršují i pracovní schopnosti a dovednosti dlouhodobě nezaměstnaných a dochází ke ztrátě pracovních návyků. Problémy cílové skupiny jsou ale daleko komplexnější. Kromě nezaměstnanosti je největším problémem zadluženost cílové skupiny, která často souvisí s nedostatečnou finanční gramotností, dále se jedná o problémy s bydlením a se špatným zdravotním stavem. 3.3.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Většina projektů zaměřených na tuto cílovou skupinu byla zaměřena buď na rekvalifikace, nebo na terénní sociální práci s cílovou skupinou, které zahrnovala poradenství v obtížných životních situacích (dluhy, hledání zaměstnání, komunikace s úřady, komunikace s exekutory atd.) a podpůrnou veřejnou službu (veřejná služba byla často důvodem, proč se respondenti do projektu přidali; terénní sociální služby začali využívat až následně). Respondenti oceňovali zejména aktivizaci prostřednictvím veřejné služby a dále přístup a práci terénních pracovníků. Projekty byly komplexní – byly zaměřeny na celou problematiku cílové skupiny. Řešíme tady také finanční poradenství, dluhové poradenství, problematika bydlení se tady řeší často. (RE 23, Moravskoslezsko, fokusní skupina) Většina respondentů se o projektu dozvěděla od známých, někteří také z organizace, která projekt realizovala. Většina respodnentů hodnotí svou účast v projektu jako přínosnou. Dopady projektu jsou respondenty hodnoceny s ohledem na to, v jaké konkrétní situaci se nacházejí. Přestože si většina respondentů zaměstnání nenašla, respondenti pozitivně hodnotili dílčí přínosy projektů. Respondenti se většinou shodli, že dílčí problémy projekt rozhodně dokázal řešit, nicméně že je pro ně nutné nadále spoupracovat v otázce dalších problémů, které přetrvávají (respondenti např. začali řešit problémy s dluhy, s pomocí sociálního pracovníka vytvořili splátkový kalendář, ale stále nemají zaměstnání). I když se některým respondentům podařilo práci najít, je pro ně někdy velký problém udržet si pracovní místo. Protože mně to pomohlo i v osobním životě a hodně mě to motivovalo a vedlo a drželo při tom si práci shánět i sama.(…) dvakrát se mi to povedlo, ale v současné době se to již skoro rok zase nedaří. (RE 24, Střední Čechy, rozhovor)
24
Já mám práci, baví mě a konečně můžu něco dělat. I když jsem občas unavená a je to pro mě náročné. Přes osm let jsem byla doma, je to pro mě velká změna. Snad to dlouhodobě zvládnu. (RE 25, Jihozápad, fokusní skupina) Respondenti v některých případech spontánně porovnávali aktivity a spolupráci v rámci projektu a na Úřadu práce. V projektu jednoznačně oceňují zejména přístup pracovníků a způsob komunikace, která jim vyhovuje daleko více. Respondenti hodnotí jednotlivé aktivity v rámci projektu velmi pozitivně, téměř všichni by projekt doporučili lidem v podobné situaci nebo ho přímo v době konání projektu doporučili svým známým. Doporučila, dávala jsem pravidelně telefoní čislo na pana X. X. (pozn. terénní sociální pracovník) svým známým, kteří byli v nouzi s prací. Bylo to myslím tak 5 x. (RE 24, Střední Čechy, rozhovor) Jako velmi překvapivé se u této cílové skupiny ukazuje, že někteří respondenti si i přes své omezené finanční možnosti dovedou představit, že by si za službu měli částečně platit (za jednotlivé konzultace). Tento fakt dokládá, že respondenti považují službu za potřebnou. 3.3.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ U cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných se jako významný rozdíl ukazuje zejména míra řešení (resp. neřešení) jejich celkové životní situace a problémů navazujících se na dlouhodobou nezaměstnanost (např. zadluženosti či problémů s bydlením). U respondentů podpořených z OP LZZ se začaly tyto problémy v rámci projektů řešit, naopak u respondentů nezapojených do projektů z OP LZZ lze v případě absence jiné intervence očekávat zhoršení této situace. 3.3.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. je nezaměstnaný patnáct let. Občas pracuje „na černo“. Je mu 48 let, má osm dětí a dokončenou základní školu. Pan X. X. má velké problémy s dluhy (v minulosti dlužil za nájemné, nyní už dluží pouze za odvoz odpadu) a bydlením, protože na byt, ve kterém s rodinou bydlí, nemá nájemní smlouvu. V bytě navíc není tekoucí voda ani elektřina. Má zdravotní problémy, v budoucnu bude muset jít na operaci kyčle. V současné době se účastní veřejné služby (úklid města). Projekt, do kterého se pan X. X. zapojil, zahrnoval terénní sociální práci, soustředil se na problémy s dluhy, s bydlením, se sháněním zaměstnání, na práci s dětmi. S terénním sociálním pracovníkem byl vytvořen individuální pracovní plán na šest měsíců, v němž si společně stanovili cíle, kterých chtějí v rámci dalších šesti měsíců dosáhnout, poté následně vyhodnocují jejich naplnění. Díky spolupráci s terénní sociální pracovnicí se podařilo vyřešit dluhy na nájmu a vyřízení žádosti o byt, dětem se také zlepšil prospěch ve škole. Pozitivně hodnotí i samotný fakt, že mu někdo pomáhá a že není na problémy s manželkou sám. Z výpovědí pana X. X. je patrná značná rezignace a pasivita. Přál by si, aby mu terénní sociální pracovnice našla práci a sehnala peníze na zaplacení dluhů, neuvědomuje si ale nutnost vlastního zapojení a aktivního přístupu.
25
Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. (35 let) je dlouhodobě bez stálého zaměstnání, v současné době ale není registrovaný na Úřadu práce. Pan X. X. bydlí s manželkou a čtyřmi dětmi v podnájmu. Pan X. X. byl dvakrát ve výkonu trestu odnětí svobody. V současné době pracuje „na černo“ (jako ostraha v supermarketu, smlouva je napsána na jeho tchána). Zároveň pomáhá s prací manželce, která uklízí během nočních směn tramvaje a zastávky MHD. Pan X. X. má dluhy na zdravotním pojištění a také dluhy z doby, kdy byl ve výkonu trestu. Legální zaměstnání si hledat nezkouší, protože, jak říká, vzhledem k zápisu v trestním rejstříku nemá reálnou šanci ho získat. 3.3.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti zahrnují několik oblastí. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 16] byly identifikovány hlavní aspekty této problematiky. Jedná se o strukturální a regionální problémy trhu práce a o celkový ekonomický vývoj. Tento faktor byl respondenty hodnocen jako klíčový stejně jako v cílové skupině uchazečů o zaměstnání. Významným faktorem je nízké vzdělání a kvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných a jejich nízká schopnost najít a udržet si zaměstnání. V kvalitativních rozhovorech i fokusních skupinách respondenti s nízkým vzděláním reflektují tuto skutečnost jako omezující. Většinou respondentů je ale tento aspekt vnímán jako daný fakt, pouze v některých případech respondenti dokládají zájem dále se vzdělávat či doplnit si kvalifikaci. Některé skupiny mají postavení na trhu práce komplikovanější a jsou více ohroženi sociálním vyloučením, vyloučením z trhu práce i dlouhodobou nezaměstnaností (např. lidé nad 50 let, mladí lidé bez kvalifikace, Romové). Hledisko znevýhodněného postavení na trhu práce a diskriminace ze strany zaměstnavatelů se projevovalo v analyzovaných rozhovorech a fokusních skupinách velmi často. Respondenti chápou diskriminaci ze strany zaměstnavatelů spolu se strukturálními a regionálními omezeními trhu práce jako nejvýznamnější důvody své nezaměstnanosti. Další oblast tvoří vliv legislativy, který nemusí být dostatečně motivující pro uchazeče zapojovat se do legálního trhu práce. Důsledkem je závislost na sociálních dávkách a využívání práce „na černo“. V rozhovorech a fokusních skupinách se potvrzuje, že někteří respondenti využívají zejména krátkodobých brigád „na černo“, což zdůvodňují nemožností najít si legální zaměstnání. Negativně se zde projevují i nedostatečně účinné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jako problematické je hodnoceno i fungování Úřadu práce, zejména kvůli vysokému počtu uchazečů o zaměstnání na jednu zprostředkovatelku či na jednoho zprostředkovatele; dochází tak k přetížení na některých úřadech s vysokým počtem obyvatel. Tyto faktory jsou – stejně jako u cílové skupiny uchazečů o zaměstnání – významné. Podle respondentů aktivity v projektu – na rozdíl od činnosti Úřadu práce – lépe odpovídají jejich potřebám.
26
Jak potvrzují výstupy kvalitativního šetření, významnými problémy u cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných jsou nedostatečná motivace cílové skupiny a postoje cílové skupiny k dané situaci. Významnost tohoto faktoru se potvrzuje i v rámci výsledků 2. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 36–37], v níž byl analyzován vliv postojů a motivace cílové skupiny na úspěšnost realizace projektů, postoje a motivace cílové skupiny. Postoje a motivace cílové skupiny byly v druhé prioritní ose hodnoceny nejčastěji jako faktory bránící úspěšné realizaci projektů (dlouhodobě nezaměstnaní spadají – stejně jako uchazeči o zaměstnání registrovaní na Úřadu práce – do druhé prioritní osy). Dlouhodobě nezaměstnaní byli také v rámci výstupů 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45] identifikováni jako cílová skupina, kterou je obtížné aktivně zapojit do aktivit projektů.
3.4 Lidé nad 50 let 3.4.1 Popis výzkumného vzorku Cílová skupina osob nad 50 let v sobě zahrnuje jednak uchazeče o zaměstnání, kteří spadají do této věkové kategorie, jednak specifickou skupinu zaměstnanců, která je více ohrožena ztrátou zaměstnání a nezaměstnaností než ostatní věkové kategorie zaměstnanců [Ministerstvo práce, 2009, s. 105]. V rámci podskupiny osob nad 50 let, které hledají zaměstnání (a byli zapojeni do projektů z OP LZZ), byly realizovány tři fokusní skupiny (19 respondentů) a dva rozhovory. Fokusní skupiny se uskutečnily v regionech Moravskoslezsko, Střední Čechy a Severozápad. Rozhovory byly realizovány v regionu Severozápad. Do této skupiny ale spadá i řada respondentů z jiných cílových skupin, se kterými byly realizovány rozhovory nebo fokusní skupiny (např. uchazeči a zájemci o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní, Romové, osoby se zdravotním postižením, lidé bez přístřeší atd.). V rámci podskupiny zaměstnanců nad 50 let (zapojených do projektů z OP LZZ) byla realizována jedna fokusní skupina (šest respondentů) v regionu Jihovýchod, ale do cílové skupiny zaměstnanců nad 50 let spadají i respondenti z některých fokusních skupin v cílové skupině zaměstnanců (celkem v šesti fokusních skupinách se zaměstnanci byl vždy alespoň jeden respondent nad 50 let). Přibližně polovina respondentů byla do aktivit v projektu z OP LZZ zapojena pravidelně a dlouhodobě, druhá polovina se účastnila pouze jednoho školení, míra jejího zapojení tedy byla nízká. V cílové skupině osob nad 50 let bylo zároveň realizováno pět rozhovorů s respondenty, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ (čtyři ženy a jeden muž). Dva rozhovory se uskutečnily v regionu Severozápad, dva v regionu Moravskoslezsko a jeden v regionu Praha. Čtyři respondenti z cílové skupiny lidí nad 50 let byli zaměstnanci, jeden byl nezaměstnaný. Jednu respondentku je možné zároveň zařadit do cílové skupiny Romů a pečujících o osobu blízkou. Tři z respondentů mají ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, dva vysokoškolské vzdělání. Do cílové skupiny osoby starší 50 let zároveň spadá i jeden respondent z cílové skupiny uchazečů v evidenci Úřadu práce a jeden respondent z cílové skupiny zaměstnanců.
27
3.4.2 Problémy cílové skupiny U uchazečů o zaměstnání nad 50 let je problémem zejména kumulace handicapů. Respondenti uznávají, že problémem může být i jejich nižší vzdělání a kvalifikace. Podle respondentů je ale největším problémem diskriminace ze strany zaměstnavatelů kvůli vyššímu věku. Důvodem jsou podle nich stereotypy o starších lidech (problémy se zdravotním stavem, nižší kompetence v oblasti cizích jazyků a ICT), ale i určité negativní naladění celé společnosti vůči starším lidem. Už jsem měla domluveno, že se tam přijedu podívat, a pak se mě ještě zeptala, kolik mi je, a když jsem jí to řekla, tak to ani nechoďte, to by nemělo cenu. (RE 26, Střední Čechy, fokusní skupina) Už jsme starý, myslí si, že prostě budem nemocní, neumíme počítače, jazyky.. všude je napsáno mladý dynamický kolektiv. (RE 27, Střední Čechy, fokusní skupina) Lidi potřebují hlavně práci, ale nás staré už nikdo nezaměstná. (RE 28, Moravskoslezsko, fok. sk.) Je pravda, že určité limity u této cílové skupiny reálně mohou existovat, např. v případě zdravotních problémů, nicméně problematický je zejména postoj cílové skupiny v kombinaci s malou aktivitou a rychlým upadnutím do rezignace, což se ukázalo jako klíčový problém i během rozhovorů s realizátory projektů v rámci evaluačních návštěv. U podskupiny zaměstnanců nad 50 let nebyly v rámci fokusních skupin formulovány problémy specifické pro tuto skupinu (viz skupina zaměstnanci), ale v některých případech se zde častěji než u obecné skupiny zaměstnanců objevují obavy ze ztráty zaměstnání. 3.4.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ zaměřené na uchazeče na trhu práce starší 50 let jsou zaměřeny na pracovní poradenství, rekvalifikace, motivaci a aktivizaci a zprostředkovávání zaměstnání. Respondenti se nejčastěji o projektu dozvěděli přes Úřad práce (tato skutečnost byla dána tím, že část projektů realizoval Úřad práce), někteří také přes známé, kteří jim účast v projektu doporučili. Respondenti od své účasti v projektu očekávali, že si díky němu najdou zaměstnání. Ve výpovědích některých respondentů lze vypozorovat určitou míru rezignace a pasivity, jejich očekávání jsou spojena s tím, že „jim někdo práci najde“, méně zdůrazňují vlastní aktivitu a nutnost hledat si práci aktivně sami. V podstatě se moje očekávání vyplnilo. Ale očekávám hlavně to, že mi najdou práci. Dělala jsem kurz pečovatelky, ale přesto nemám práci. (RE 29, Moravskoslezsko, fokusní skupina) Respondenti v projektech pozitivně hodnotí zejména individuální a přátelský přístup, věnování času a pozornosti jejich potřebám. Situaci srovnávají s činností a aktivitami Úřadu práce, které hodnotí jako méně efektivní a často pouze formální. Nové je to, že se tu bavíme o mých plánech a možnostech, to na úřadě moc nebylo, to bylo běžte tam a tam, tam mi dali razítko a bylo. (RE 30, Severozápad, fokusní skupina)
28
Na projektech dále respondenti oceňují zejména získání nových znalostí a dovedností v rámci realizovaných kurzů a školení i rekvalifikací. Respondenti častěji než v jiných skupinách říkají, že náplň projektů jim přinesla něco nového. Informace, jak se dnes chovat u pohovoru, že se to dnes dělá jinak než dřív, nebo životopis a motivák, že se to dnes taky píše jinak. (RE 31, Střední Čechy, fokusní skupina) Podle respondentů lze shrnout dopady projektů do dvou základních oblastí. První z nich jsou právě nové znalosti a dovednosti, které respondenti v rámci projektu získali. Druhou oblastí, kterou ale respondenti hodnotí také jako velmi podstatnou, jsou nové sociální interakce, navázání nových kontaktů a zvýšení sebevědomí. Dlouho jsem nikoho nepotkala, jak jsem furt doma, a tady je dost lidí, které jsem předtím neznala, jsem taky míň doma a mám něco svýho. Těším se sem. (RE 32, Severozápad, fokusní skupina) Já asi sebevědomí, moc jsem si nevěřila a tady se k vám chovaj jako k člověku, normálně, nekoukaj na vás svrchu jako na úřadech, že jste odepsaná. Nemám žádné stížnosti, uvidíme, jak to půjde dál. (RE 32, Severozápad, fokusní skupina) Účast v projektu je respondenty často hodnocena jako významná změna, která je spojená s velkým očekáváním, že se jim podaří nalézt práci. Respondenti také velmi pozitivně reflektují to, že jim účast v projektu dala pravidelný režim a povinnosti a že jim dodala určitou naději, že jejich šance najít si zaměstnání se díky absolvování školení zvýší. Následující citát je odpovědí respondentky na otázku, co by se stalo, kdyby se projektu neúčastnila. Já bych asi zvýšila náklady na naše zdravotnictví, protože bych si asi šla pro antidepresiva... To je o tý psychice, to nemůže pochopit někdo, kdo má práci a komu není přes padesát, skoro šedesát. (RE 33, Střední Čechy, fokusní skupina) Zaměstnanci starší 50 let, kteří se zúčastnili projektu z OP LZZ, hodnotí realizaci projektů pozitivně jak po obsahové, tak po organizační stránce. Velmi oceňují možnost účastnit se školení, která hodnotí jako přínosná a chápou je jako užitečné rozšíření obzorů. Zaměstnanci nad 50 let častěji než zaměstnanci obecně uvádějí, že jim projekt přinesl něco nového, něco, s čím se do té doby nesetkali. Dopady projektu jsou hodnoceny stejně jako v obecné skupině zaměstnanců. Ti mladší něco už znají, takže ti jsou na tom jinak, pro nás, kteří toho víme míň, to bylo určitě moc přínosný. Kluci to asi mají ze školy víc zažitý. (RE 34, Severovýchod, fokusní skupina) 3.4.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ U podskupiny osob nad 50 let hledajících zaměstnání se jako nejvýznamnější rozdíly mezi osobami podpořenými a nepodpořenými z OP LZZ ukazují rozdíly v sociální rovině projektů, neboť respondenti, kteří byli zapojeni do projektů z OP LZZ, pozitivně oceňují skutečnost, že díky projektu získali nový program a navázali nové sociální kontakty. Naopak ti, kteří do projektu z OP LZZ nebyli zapojeni, přiznávají, že se v důsledku nezaměstnanosti cítí izolováni.
29
Jako významné se ukazují i doprovodné aktivity a finanční možnosti projektů – v rámci některých projektů zaměřených na vzdělávání či rekvalifikace byla často uchazečům proplácena doprava, naopak respondent nepodpořený z OP LZZ označuje jako jeden z důvodů, proč by se do rekvalifikace Úřadu práce nemohl zapojit, vysoké náklady na dopravu, které si v současné situaci nemůže dovolit. Rozdíly mezi podskupinou zaměstnanců nad 50 let podpořených z OP LZZ a podskupinou zaměstnanců nad 50 let nepodpořených z OP LZZ jsou obdobné jako u skupiny zaměstnanců. 3.4.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Panu X. X. je 56 let. Od roku 2009 je nezaměstnaný. Je vyučený bez maturity (obor lesní pomocný dělník). V minulosti pracoval v železárnách a v pekárně, dvacet let také pracoval na dráze jako posunovač. Prodělal mozkovou příhodu, má zdravotní problémy, ale nemá nárok na invalidní důchod (ani na částečný). Podle svých slov se intenzivně snaží hledat si práci, ale jeho možnosti jsou omezené kvůli jeho zdravotnímu stavu a nízkému vzdělání. Svou situaci chápe jako nespravedlivou, protože celý život tvrdě pracoval a dnes, kdy má zdravotní problémy, po něm ještě „někdo chce“, aby pracoval. Uznává, že by mohl zvládnout třeba pozici pokladního v supermarketu, ale neví, zda by o ni vlastně stál. Kromě nezaměstnanosti jsou jeho problémem i dluhy (cca 100 tisíc Kč). O projektu, do kterého se zapojil, se dozvěděl z novin. Původně ho chtěl doporučit své přítelkyni, která má také zdravotní problémy, ale nakonec se přihlásili oba. Od své účasti si sliboval zejména to, že se mu podaří vyřešit problémy s dluhy. Součástí projektu byly roční kurzy počítačů (jednou za týden hodina a půl), kurz administrativy, ergodiagnostika. Pan X. X. pozitivně hodnotí, že získal nové znalosti a dovednosti, ale dopad kurzů nehodnotí jako významný, protože práci stejně nemá. V rámci projektu se ale také začaly řešit jeho problémy s dluhy, což hodnotí velmi pozitivně, protože to byl jeden z hlavních důvodů, proč se do projektu zapojil. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. (60 let) je nezaměstnaný rok a půl. V minulosti pracoval ve stavebnictví jako dělník. Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Nikdy neabsolvoval žádná školení ani rekvalifikace. Překážkou pro něho je, že rekvalifikace probíhají ve městě vzdáleném cca 40 km a pan X. X. nemá prostředky na dopravu. Bydlí v ubytovně, protože náklady za něj hradí město, důsledkem toho je ale určitá izolace, protože ubytovna je umístěna cca 10 km od města. Pan X. X. vidí jako jednu z hlavních překážek svého uplatnění v zaměstnání svůj věk. 3.4.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 84] byly formulovány hlavní příčiny vyloučení skupiny osob nad 50 let z trhu práce. U této cílové skupiny
30
je obecně problémem nižší úroveň vzdělání a kvalifikace (či chybějící kvalifikace). Tento faktor se jednoznačně potvrdil i v rámci kvalitativního šetření. Problémem mohou být i představy osob nad 50 let o zaměstnání a o činnostech, které z něj vyplývají (neochota vykonávat určité činnosti), a nepřizpůsobení se stylu práce, který mohou někteří zaměstnavatelé od svých zaměstnanců vyžadovat. Významným problémem je diskriminace na straně zaměstnavatelů, které jsou založeny na ageismu a zažitých stereotypech (osoby nad 50 let jsou méně flexibilní, neumí pracovat s ICT, častější se u nich objevují zdravotní potíže atd.). Ve fokusních skupinách a rozhovorech respondenti jednoznačně potvrzují diskriminaci ze strany zaměstnavatelů z důvodu věku. Problémy se objevují na straně fungování Úřadu práce. Jedná se zejména o vysoký počet uchazečů na jednu zprostředkovatelku či na jednoho zprostředkovatele. V současnosti pro cílovou skupinu osob nad 50 let neexistuje dostatečná nabídka individuálního poradenství. Respondenti z této cílové skupiny – stejně jako respondenti z předešlých cílových skupin (uchazeči o zaměstnání registrovaní na Úřadu práce a dlouhodobě nezaměstnaní) – potvrzují, že činnost Úřadu práce nedostatečně reflektuje jejich individuální potřeby. Další problémy představují nedostatečně motivující rekvalifikace, které nezaručují pracovní místo, nízká podpora zaměstnavatelů, kteří realizují vzdělávací a rekvalifikační aktivity, malá nabídka praktických zkoušek pro získání dokladu o kvalifikaci pro osoby s dlouhodobou praxí a ne vždy vyhovující kvalita rekvalifikačních kurzů. V kvalitativním šetření byly rekvalifikační kurzy hodnoceny pozitivně jako možnost změny současného stavu respondentů. Hledisko, zda rekvalifikace je dostatečnou zárukou získání pracovního místa, bylo sice zvažováno s nejistým očekáváním, přesto ale respondenti většinou vítali možnost zapojit se do projektu (jehož součástí byla často rekvalifikace), protože zapojení znamenalo nový program a nové sociální kontakty, což řada z respondentů oceňovala4. V rámci evaluačních návštěv a rozhovorů s realizátory projektů se dále jako velmi významné faktory ukázaly pasivita cílové skupiny a celkový postoj k řešení situace. Potvrzením neaktivního přístupu cílové skupiny obecně je i skutečnost, že realizátoři projektů uváděli problémy se zapojením cílové skupiny do aktivit projektu. Tento aspekt se potvrdil jak v rámci kvalitativního šetření, tak v rámci kvantitativního dotazníkového šetření mezi příjemci [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45].
3.5 Mladí lidé od 15 do 25 let 3.5.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině mladých lidí ve věku od 15 do 25 let je možné identifikovat několik podskupin respondentů. Jde o osoby, které studují (dokončují základní nebo střední vzdělání, ale dokončení 4
Z metodologického hlediska je ale nutné brát v potaz fakt, že respondenti představovali aktivnější část cílové skupiny, která se do projektů vůbec zapojila. Lze předpokládat, že zbytek cílové skupiny (lidé hledající zaměstnání nad 50 let, kteří se nezapojili do projektů) by potenciální přínos rekvalifikace a očekávání s ní spojená hodnotil odlišně.
31
jejich studia je ohroženo), o osoby, které si hledají zaměstnání, a o specifickou skupinu zaměstnanců ve věku do 25 let, která může být více ohrožena ztrátou zaměstnání než jiné věkové skupiny zaměstnanců. Ve výzkumném souboru respondentů podpořených z OP LZZ je první z podskupin (studující) zastoupena jednou fokusní skupinou (pět respondentů), druhá podskupina (hledající zaměstnání) dvěma fokusními skupinami (osm respondentů), třetí podskupina (zaměstnanci) jednou fokusní skupinou (čtyři respondenti). Ve výzkumném vzorku bylo celkem šest žen a jedenáct mužů. Fokusní skupiny byly realizovány v regionech Jihovýchod, Jihozápad, Severozápad a Střední Morava. Respondenti z podskupin studujících a hledajících si zaměstnání zároveň spadají do cílové skupiny Romové, dva respondenti do skupiny osob bez přístřeší. V rámci první podskupiny (studující) byli respondenti zapojeni do aktivit projektu velmi intenzivně (pravidelná a dlouhodobá individuální spolupráce), ve druhé podskupině (hledající si zaměstnání) byla míra zapojení respondentů rovněž vysoká. U poslední podskupiny (zaměstnanci) byli tři respondenti zapojeni do projektu relativně intenzivně (účast na několika navazujících školeních), jeden z respondentů byl zapojen pouze do dílčích aktivit projektu. V rámci cílové skupiny mladých lidí do 25 let byly také realizovány čtyři rozhovory s respondenty nepodpořenými z OP LZZ (dvě ženy a dva muži). Dva rozhovory se uskutečnily v regionu Severozápad, jeden v regionu Moravskoslezsko a jeden v regionu Praha. Dva respondenti mají ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem, jedna respondentka základní vzdělání a jedna v současné době studuje střední školu s maturitou. Ostatní tři respondenti jsou v současné době registrováni jako uchazeči na Úřadu práce (zároveň ale všichni tři příležitostně nebo dlouhodobě pracují nebo pracovali „na černo“). Do cílové skupiny zároveň spadá jedna respondentka z cílové skupiny rodičů na rodičovské dovolené vracejících se na trh práce, jedna respondentka z cílové skupiny samoživitelek a jedna respondentka ze skupiny zaměstnanců. Do cílové skupiny mladých lidí do 25 let současně spadá i skupina dobrovolníků, s níž byly realizovány dva rozhovory (v regionech Střední Morava a Jihozápad). Respondenty byly dvě ženy studující v současnosti vysokou školu (obě studují humanitně zaměřené obory, ale ani jedna obor související se sociální prací). Tyto respondentky ve srovnání s první skupinou (studujících) představují opačný úhel pohledu na tuto problematiku. Zapojení obou respondentek do aktivit bylo pravidelné a dlouhodobé. Rovněž byl realizován jeden rozhovor s dobrovolníkem spadajícím do skupiny nepodpořených z OP LZZ. Tímto respondentem byla studentka vysoké školy pedagogické, rozhovor s ní byl realizován v regionu Severozápad. Do cílové skupiny mladých lidí od 15 do 25 let spadá velké množství respondentů z jiných cílových skupin, kteří se účastnili rozhovorů nebo fokusních skupin (např. cílové skupiny uchazečů o zaměstnání, mladých lidí do 26 let vyrůstajících bez domova, osob závislých na návykových látkách, Romů, osob se zdravotním postižením). Tyto výstupy ovšem nejsou zařazeny do analýzy v této kapitole.
32
3.5.2 Problémy cílové skupiny Problémy jednotlivých podskupin mladých lidí do 25 let se výrazně liší. První z podskupin (studující) mají největší problémy s dokončením vzdělání (základní nebo střední školy). Škola je často nebaví, nejsou ve studiu úspěšní. Problémem může být i způsob trávení volného času a zkušenost se sociálně patologickými jevy. U druhé podskupiny respondentů (hledající zaměstnání) dochází v některých případech ke kumulaci dalších problémů, jako jsou zadluženost a problémy s bydlením. Jejich situaci ve vztahu k nalezení pracovního místa komplikují zejména nízké vzdělání a chybějící kvalifikace. Důsledkem je využívání práce „na černo“ (jak v rámci příležitostných brigád, tak dlouhodobě). U skupiny zaměstnanců do 25 let je možné identifikovat větší riziko ztráty pracovního místa a vyšší pravděpodobnost ohrožení nezaměstnaností (stejně jako u skupiny zaměstnanců nad 50 let). 3.5.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Prvním typem projektů směřujících k mladým lidem od 15 let do 25 let, kteří studují, byly sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které byly zaměřeny na podporu vzdělávání, především na doučování, individuální konzultace, motivační aktivity, prevenci sociálně patologických jevů. Respondenti se o projektu dozvěděli buď od svých známých, nebo přímo ve škole, kterou navštěvují (v některých případech jim byla spolupráce doporučena učitelkou školy). Respondenti pozitivně hodnotí, že se jim díky doučování podařilo zlepšit prospěch ve škole nebo se dostat na školu (dopady projektu), ale oceňují i kamarádský přístup dobrovolníků, kteří se jim věnovali. Dobrovolnice mi hodně pomohla s přípravou na závěrečné zkoušky. Pomohla mi pochopit pojmy, které mi nebyly jasné a nechtěla jsem se ptát před celou třídou. (RE 35, Jihozápad, fokusní skupina) Bylo to k něčemu dobrý. Pomáhali tam i s úkolama. Překvapilo mě akorát to, že lidi, kteří tam pracovali, byli hodně ochotní. Dalo se s nima o všem mluvit, byli dost v pohodě, to mě překvapilo, sem to nečekal. (RE 36, Střední Morava, fokusní skupina) Téměř všichni respondenti doporučili doučování svým kamarádům ve škole nebo ve svém okolí, někteří z nich jej také využili. Z analyzovaných rozhovorů s dobrovolnicemi do 25 let vyplývá, že respondentky hodnotí velmi pozitivně právě dopady projektu, konkrétně pokrok, kterého jejich klienti díky doučování dosáhli (zlepšení prospěchu ve škole, úspěšné dokončení základní školy a studium na střední škole). Klientka je na střední a má se fajn, to je úspěch. Když jsem ji potkala poprvé, nevěděla ani, jestli na střední chce, natož pak na jakou. Ale to je i její zásluha, je strašně šikovná. (RE 37, Jihozápad, rozhovor) Obě dobrovolnice upozorňují na určité limity, které jejich práci komplikují. Jednak jde o velký počet rodin, které by měly zájem o tuto službu, a o nízký počet dobrovolníků, jednak o finance, neboť není
33
možné proplácet všechny aktivity, které s klienty realizují a které jsou v některých případech nuceny platit ze svého (např. občerstvení v restauraci atd.). Limity jsou asi jen v tom, že dobrovolníků je málo. A taky v tom, že peněz je málo a já musela platit něco ze svého. Nejdou prý proplatit, třeba to, když jsem s klientkou na čaji někde v restauraci. A to je důležitý třeba i proto, aby se ta holčina koukla taky někam, kde to nezná, uměla si objednat a zaplatit, poznala to naše normální prostředí. (RE 37, Jihozápad, rozhovor) Respondentky také poukazují na skutečnost, že dobrovolnictví zaměřené na Romy mnohdy u většinové společnosti vzbuzuje negativní reakce. Na můj život to mělo vliv v tom, že někteří lidé se na mě dívají skrz prsty, že doučuju Romáky. (RE 38, Střední Morava, rozhovor) Druhou skupinou jsou mladí lidé, kteří hledají zaměstnání. Ve výzkumném vzorku měli všichni respondenti dokončené pouze základní vzdělání, jeden z respondentů v současné době začíná znovu studovat střední odborné učiliště (spadá tedy i do předchozí skupiny studujících). Projekty, kterých se účastnili zástupci cílové skupiny, byly zaměřené na služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (podobná služba jako u předchozí skupiny) a na program na podporu integrace sociálně vyloučených Romů, jejich cílem je zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny a zvýšení úspěšnosti ve vzdělávání. Všichni respondenti se k projektu dostali přes některého ze svých známých, který byl v projektu už zapojen. Většina z nich neměla s podobnými aktivitami zkušenost (jeden z respondentů disponoval pouze zkušeností s rekvalifikačním kurzem zprostředkovaným Úřadem práce). Respondenti oceňovali individuální formu pomoci v krizových životních situacích, kterou díky projektu měli možnost získat. Respondenti pozitivně hodnotí pomoc s řešením některých problémů, např. s dluhy či s bydlením. Někteří z respondentů také velmi oceňovali možnost zapojit se do institutu veřejné služby. Za klíčové považují zejména samotné terénní pracovníky a jejich přístup k nim. Dopady projektu jsou hodnoceny s ohledem na konkrétní situaci respondentů, většina z nich ale velmi pozitivně hodnotí vyřešení dílčích souvisejících problémů, i když si někteří z dotazovaných díky projektu zaměstnání nenašli. Kdyby tu nebyl pan X. X. (pozn.: terénní sociální pracovník), bylo by to mnohem horší, nikam bysme se nedostali, ani hodiny bysme nenapracovali kvůli větším dávkám, 550 Kč jsou dobrý. Nikam bysme se nepodívali, ničeho bysme se neúčastnili. (RE 39, Severozápad, fokusní skupina) Pomohli mi najít bydlení, jinak bych byl venku na ulici. Možná si najdu i stálé zaměstnání. (RE 39, Severozápad, fokusní skupina) Poslední skupinou jsou zaměstnanci ve věku do 25 let. Projekt pro tuto skupinu byl zaměřen na vzdělávání zaměstnanců. V jeho rámci byly realizovány jazykové kurzy, kurzy počítačů, odborná školení a školení zaměřená na rozvoj tzv. měkkých dovedností (soft skills). Tato skupina se v hodnocení výrazně neliší od obecné skupiny zaměstnanců, pouze jsou v určitých ohledech kritičtější, např. pokud absolvovaná školení neodpovídají jejich potřebám v praxi (naopak velmi
34
pozitivně hodnotí, pokud mají možnost informace získané v absolvovaném školení využít v praxi). Hodnocení dopadů projektu odpovídá obecné skupině zaměstnanců. 3.5.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ U podskupiny mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, kteří studují, se mohou objevovat zásadní rozdíly zejména s ohledem na jejich konkrétní životní situaci. Výchozí situace respondentů (rodinné a sociální zázemí atd.) podpořených z OP LZZ, a respondentky, která nebyla z OP LZZ podpořena, není zcela srovnatelná. Respondenti, kteří byli do projektů z OP LZZ zapojeni, měli totiž ve všech případech horší sociokulturní zázemí. Přesto lze na některých případech ilustrovat částečné vyrovnání této situace, z určité části díky zapojení do projektu z OP LZZ (viz případové studie popisující studium podpořené a nepodpořené respondentky). Rozdíly mezi situací osob podpořených a nepodpořených z OP LZZ v podskupině mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, kteří hledají zaměstnání, se v některých případech ukazují jako zásadní. Mladí lidé, kteří nebyli zapojeni do projektu z OP LZZ, ve všech případech přiznávají, že pravidelně či alespoň příležitostně pracují „na černo“ (zároveň jsou registrováni jako uchazeči na Úřadu práce). Související problémy, např. zadluženost, se objevují jak u podpořených respondentů, tak u respondentů nezapojených do projektů z OP LZZ; u nich lze ale v případě absence jiného typu intervence očekávat zhoršení či eskalaci problémů. U obou podskupin cílové skupiny (studující a hledající zaměstnání) lze jako významný hodnotit i sociální a psychologický efekt účasti v projektu, tj. vliv projektu na život respondentů. To se rovněž projevilo při porovnání situace podpořených a nepodpořených osob. U podskupiny zaměstnanců ve věku do 25 let jsou rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými osobami podobné jako u skupiny zaměstnanců. 3.5.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Slečnu X. X. (16 let) má v péči její babička, protože její matka se jí zřekla a dlouhodobě se věnuje prostituci. Studuje obchodní akademii, je cílevědomá, absolvovala dvouměsíční motivační program. Nízkoprahový klub navštěvuje přibližně rok a dlouhodobě na sobě pracuje v rámci doučování a individuálních konzultací. Během studia na střední škole jí byla sjednána stipendijní podporu. Slečna X. X. nemá problémy s žádnými patologickými jevy; říká, že za žádnou cenu nechce dopadnout jako její matka. Má v plánu jít na vysokou školu, jejím cílem je studovat práva. Má problémy zapadnout mezi své vrstevníky, na základní škole zažila šikanu a byla vyčleněna z třídního kolektivu. Na střední škole, kde je nyní v první ročníku, hodnotí vztahy se spolužáky lépe. Projekt, kterého se X. X. účastnila, byl zaměřen na mládež od 15 let, jeho cílem byla podpora v obtížných životních situacích a při vzdělávání (střední školy, střední odborná učiliště). X. X. se o projektu dozvěděla od sociální pracovnice, zapojila se do něj dobrovolně. X. X. očekávala, že se jí díky doučování v rámci projektu zlepší prospěch ve škole a že jí bude poskytnuta pomoc s výběrem
35
střední školy. V rámci projektu byly realizovány různé aktivity, např. doučování, individuální rozhovory s pracovnicí, docházka do klubu, skupiny pro mládež, doprovod do školy, taneční dílna, výlety a tábory, poznávací akce, nácvik modelových situací. Podle X. X. se jí díky účasti v projektu zvýšilo sebevědomí, našla si nové kamarády a uvědomila si, čeho chce v životě dosáhnout. Za největší přínos projektu pokládá výběr střední školy . Projekt doporučila své kamarádce, která potom také začala chodit do nízkoprahového klubu na doučování a na hodiny tance. Případová studie č. 2 (nezasažení) Slečna X. X. (17 let) je studentkou 2. ročníku střední odborné školy (obor cestovní ruch). Ve volném čase se věnuje hudbě a tanci. Má obavy z toho, jak zvládne maturitní zkoušku, protože má problémy s některými hlavními předměty. Slečna X. X. bydlí se svými rodiči. X. X. by ráda jela do zahraničí na dovolenou, aby měla možnost poznat, jak systém cestovního ruchu funguje. V budoucnu by ráda pracovala v cestovní kanceláři. 3.5.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V rámci 1. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 81–82] byly identifikovány příčiny sociálního vyloučení a vyloučení z trhu práce u cílové skupiny osob do 25 let a mladistvých do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, kteří mají dokončené pouze základní vzdělání. Problematické uplatnění této cílové skupiny na trhu práce je dáno zejména jejich nízkým vzděláním a chybějící kvalifikací a často také absencí praxe. Proto se někteří z příslušníků této cílové skupiny zapojují do nelegálního trhu práce. V rozhovorech a při fokusních skupinách respondenti potvrzují, že nízké vzdělání a chybějící kvalifikace (resp. předčasné ukončení počátečního vzdělávání) jsou klíčovými bariérami bránícími jim uplatnit se na trhu práce. Jako problematický je hodnocen zejména nesystémový přístup k učňovskému vzdělávání a selektivita vzdělávacího systému, dále je takto hodnocena absence prognózování vzdělanostních potřeb regionů s ohledem na potřeby trhu práce. V kvalitativním šetření se potvrzují i tyto faktory (byť nepřímo). Důsledkem selektivity vzdělávacího systému jsou menší šance dosáhnout vyššího vzdělání, a tedy i menší šance uplatnění na trhu práce. Důsledkem absence prognózování s ohledem na potřeby trhu práce v jednotlivých regionech je pak problematické uplatnění v některých odvětvích. Za nevyhovující byla označována i činnost Úřadu práce a nízká podpora aktivní politiky zaměstnanosti. Problémem je i nedostatek individuálního poradenství, nedostatek míst „na zkoušku“, vysoký počet uchazečů na Úřadu práce na jednu zprostředkovatelku či na jednoho zprostředkovatele. V rozhovorech a při fokusních skupinách se ukazuje, že u cílové skupiny mladých lidí do 25 let hledajících zaměstnání jsou významným problémem chybějící pracovní návyky. Tento problém odkazuje právě k nedostatku individuálního poradenství a nedostatku pracovních míst „na zkoušku“. Nedostatek individuálního poradenství rovněž souvisí s problémem nízké motivace cílové skupiny hledat si zaměstnání, který se ukázal jako klíčový i v kvalitativním šetření. Tento fakt potvrzují
36
i výsledky 2. průběžné zprávy longitudinální studie. Příjemci podpory hodnotí zapojení cílové skupiny mladých lidí do 25 let bez kvalifikace do aktivit projektu jako problematické [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45].
3.6 Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu 3.6.1 Popis výzkumného vzorku Do této cílové skupiny spadají mladí lidé odcházející z ústavní výchovy a mladí lidé z nevyhovujícího rodinného prostředí. V cílové skupině osob do 26 let věku vyrůstající bez rodin bylo realizováno celkem sedm rozhovorů s respondenty, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Tři z respondentů studovali na střední škole, tři byli uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce a jedna respondentka byla zaměstnána (na pozici dělnice). Ve výzkumném vzorku bylo pět žen a dva muži. Tři rozhovory byly realizovány v regionu Severozápad, dva v regionu Severovýchod, jeden v regionu Střední Morava a jeden v regionu Moravskoslezsko. Většina respondentů byla zapojena do projektu velmi intenzivně, což bylo často dáno charakterem aktivit projektu (např. pravidelné a dlouhodobé vzdělávání kurzy, poskytování služby, např. zajištění bydlení, a s ní spojené další aktivity). V cílové skupině byly také realizovány dva rozhovory s osobami spadajícími do cílové skupiny, které ale nebyly nepodpořeny z OP LZZ. Prvním z nepodpořených respondentů byla žena s ukončeným středoškolským vzděláním s výučním listem, která je v současné době registrována jako uchazečka na Úřadu práce. Respondentka zároveň spadá i do skupiny osob závislých na návykových látkách či závislostí ohrožených. Druhým respondentem byl muž s ukončeným středoškolským vzděláním s výučním listem, v současné době zaměstnaný. Jeden rozhovor byl realizován v regionu Střední Čechy, druhý v regionu Moravskoslezsko. 3.6.2 Problémy cílové skupiny V realizovaných rozhovorech se objevuje řada problémů, se kterými se musí potýkat osoby spadající do této cílové skupiny. Zejména se jedná o problémy se zvládnutím studia a jeho dokončením, s hledáním práce a s bydlením či o problémy v rodině. Nejsem spokojená. Já chci úplně někam jinam, na jinou školu, z ústavu prostě pryč. Jenže to nejde, protože máma mě tak, jak se chovám teďka, k sobě nechce. Musela bych změnit svoje chování. A to nejde, já nevím jak. (RE 40, Severozápad, rozhovor) Bojím se, že nenajdu práci a budu bez peněz a bez práce a budu tady vadit. Nemám kam jinam teď jít. (RE 98, Střední Čechy) Respondenti si uvědomují, jak zásadní a problematický je jejich odchod z ústavní nebo ochranné výchovy, neboť se stávají plně odpovědnými za svůj život. Bojím se toho, že tu školu nedodělám. Za rok budu dospělá a pustí mě z ústavu. A bude to už záležet jen na mě, zda to dodělám. A toho se bojím, že nebudu mít tu motivaci. (RE 41, Severozápad,
37
rozhovor) Jsem rád, že vím, jaké to je žít sám. Je to těžké. Doteď se o mě pořád někdo staral. Teď vím, že to není legrace s těma financema, je to celé težké na to přežití. (RE 42, Severovýchod, rozhovor) 3.6.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, byly zaměřeny na terénní práci (individuální práci s uchazeči o zaměstnání a jejich motivace k hledání zaměstnání), zajištění bydlení (dům na půl cesty), pracovní poradenství, motivaci, zprostředkovávání zaměstnání a vzdělávací kurzy. Respondenti v projektech oceňují konkrétní znalosti a dovednosti, které díky projektu získali. [Zmiňuje konkrétní zařízení poskytující časově omezené ubytování]. Bydlím tady. (…) tady mi pomohli s informacemi, jak shánět práci, kde ji hledat, jak psát životopis, a tak. (…) Naučil jsem se starat o sebe, mám představu, jak to je. Taky s penězi, vyjít. Umím si uvařit, vyprat, vyžehlit. Postarat se o tu domácnost. (RE 42, Severovýchod, rozhovor) Všichni zároveň oceňovali osobní a individuální přístup pracovníků. Někteří respondenti zdůrazňují i další aspekty, které z jejich účasti vyplývají, jako jsou např. změna prostředí a získání nových kontaktů. Po dlouhé době jsem si zase něco dokázala. Prostě jsem ten kurz doděla, i přesto, že jsem tam nějakou dobu nebyla. Věděla jsem, že mám v ruce to osvědčení a že jsem po dlouhé době zase něco dokázala. (RE 40, Severozápad, rozhovor) Podle respondentů projekty, kterých se zúčastnili, řešily jejich zásadní problémy, se kterými se potýkají. Mezi tyto problémy patří nezaměstnanost, nedostatečné vzdělání či problémy s bydlením. Dopady své účasti v projektu hodnotí jako zásadní pro další život. Myslím, že moje nejpalčivější problémy zrovna řeší (pozn.: projekt). A to vzdělání zaměstnání. (RE 43, Střední Morava, rozhovor)
a hledání
Vidím zkušenosti jiných sourozenců, jak dopadli. My jsme všichni vyšli z děcáku. Vidím, jak žijou, žádná snaha k životu a k práci. Jsem rád, že [zařízení] existuje, že jsem ho mohl využít, dopadl bych špatně. (RE 42, Severovýchod, rozhovor) 3.6.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ V cílové skupině mladých lidí do 26 let vyrůstajících bez rodin a opouštějících ústavní nebo ochrannou výchovu se ukazují významné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými jedinci zejména v aspektu zajištění bydlení. Pro tuto cílovou skupinu je zajištění bydlení klíčovým problémem; ti respondenti, kteří díky projektu z OP LZZ měli možnost získat bydlení, mají i lepší pozici při hledání zaměstnání.
38
3.6.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. (18 let) má ukončené dvouleté střední odborné učiliště (obor zedník). Od června 2011 bydlí v tzv. domě na půl cesty (v rámci projektu z OP LZZ). Do domu na půl cesty se dostal z dětského domova, pobyt zde mu pomohli zařídit vychovatelé z dětského domova. Projekt poskytuje jednak bydlení, jednak individuální i skupinové poradenství týkající se zaměstnání i dalších oblastí, pomoc s hledáním zaměstnání atd. Když se pan X. X. nastěhoval do domu na půl cesty, dostal nabídku práce, kvůli finančním nákladům na dojíždění (cca 2 000 Kč měsíčně) však s prací skončil. V současné době je registrován jako uchazeč na Úřadu práce. Chtěl by se přestěhovat za svou sestrou, kde si shání práci v supermarketu. Teoreticky má také možnost pracovat u svého švagra (pomocné práce v lese). Do budoucna uvažuje o tom, že by odjel za prací do Německa. Kromě bydlení pan X. X. oceňuje i to, že se naučil hospodařit s penězi, je schopen se postarat o domácnost, uvařit si. Navázal zde také nové kontakty a sociální vztahy, což pan X. X. rovněž hodnotí pozitivně. Oceňuje i pomoc s hledáním práce. Přestěhování do domu na půl cesty hodnotí pan X. X. jako velmi významnou změnu ve svém životě, neboť až do této doby se o něj stále „někdo staral“, ale s odchodem z dětského domova zůstal na všechno sám. Díky možnosti využít bydlení v domově na půl cesty měl daleko větší šanci tento přechod zvládnout. Případová studie č. 2 (nezasažení) Slečna X. X. (19 let) žila celkem osm let v dětském domově. V deseti letech jí zemřela matka, otec alkoholik se odmítl o ni a o jejího bratra starat. Před rokem z dětského domova odešla, ale po pár měsících se do něj opět vrátila, neboť neměla kam jít a na nějakou dobu skončila i na ulici. Slečna X. X. přiznává, že příležitostně experimentuje s drogami. V současnosti žije u své tety, sestry svého otce. Slečna X. X. má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor cukrářka). V současné době hledá zaměstnání, je registrována na Úřadu práce a zároveň využívá poradenských služeb neziskové organizace. Je ochotna pracovat i „na černo“, pokud bude mít příležitost. Slečna X. X. není se svou současnou situací spokojena a aktivně se snaží zaměstnání najít, protože chce do společné domácnosti finančně přispívat, případně se i v budoucnu osamostatnit. 3.6.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 101–102] byly identifikovány příčiny sociálního vyloučení cílové skupiny osob do 26 let věku vyrůstajících bez rodin a opouštějících ústavní nebo ochrannou výchovu. Jejich situace na trhu práce je většinou komplikována nízkým vzděláním a kvalifikací (nedokončení středoškolského nebo základního vzdělání, nedostatečné znalosti a dovednosti). Významnost těchto
39
problémů se potvrdila i při analýze realizovaných rozhovorů – bylo zjištěno, že respondenti mají často problémy s dokončením studia. Velkým problémem pro tuto cílovou skupinu je i bydlení. Tento problém je částečně řešen např. tréninkovým bydlením, azylovým bydlením či sociálními byty, avšak těchto služeb je obecně nedostatek. V kvalitativním šetření byl problém bydlení také reflektován jako klíčový. Z analýzy výpovědí respondentů vyplývá, že jako velmi zásadní a problematický je chápán zejména odchod z ústavní nebo ochranné výchovy. Nedostatek sociálních služeb (a sociálních služeb v oblasti bydlení) se tedy potvrdil i v rámci kvalitativní analýzy. Další oblastí příčin identifikovanou experty a zasahující část cílové skupiny jsou psychosociální handicapy vzniklé v důsledku ústavní péče (špatná orientace na trhu práce, nízká motivace k hledání a udržení pracovního místa, nedostatečné sociální dovednosti, psychické problémy). Významnou roli zde hraje negativní vliv nevyhovujícího nebo chybějícího rodinného prostředí. Jako poslední okruh problémů experti identifikovali nedostatek sociální rehabilitace a terapeutických programů a jejich nízkou kvalitu a obecně nedostatečnou podporu sociálních služeb. Souvisejícími problémy jsou i kriminalita, drogy atd. Všechny tyto aspekty se v rámci kvalitativního šetření ukázaly jako významné. V kontextu výsledků 2. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51] je možné potvrdit, že při nerealizaci projektů by se zhoršila situace cílové skupiny (v dotazníkovém šetření s tímto výrokem souhlasili zejména příjemci podpory ze třetí prioritní osy, kam patří i cílová skupina osob do 26 let věku vyrůstajících bez rodin a opouštějících ústavní nebo ochrannou výchovu).
3.7 Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním nemocněním 3.7.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině osob se zdravotním postižením a osob chronicky duševně nemocných bylo realizováno celkem devět rozhovorů s osobami, které byly podpořeny z projektů z OP LZZ. Dalších šest respondentů z jiných cílových skupin je ovšem možné do této cílové skupiny také zařadit. Celkově tedy bylo analyzováno patnáct rozhovorů. Ve vzorku bylo sedm žen a osm mužů. Jeden respondent má dokončené vysokoškolské vzdělání, další v současné době studuje střední školu s maturitou. Deset respondentů má ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, dva respondenti základní vzdělání a jeden z respondentů nedokončil základní školu. Čtyři respondenti pracují, někteří na částečný úvazek, případně v chráněném bydlení. Někteří ze zbylých respondentů si hledají práci a jsou registrováni jako uchazeči na Úřadu práce. Tři respondenti spadají do věkové skupiny od 15 do 25 let, pět respondentů je starších 50 let. Tři respondenti spadají do cílové skupiny pečujících osob (buď o děti, nebo o své rodiče), jedna z nich je na rodičovské dovolené a je samoživitelkou. Dva respondenti jsou v cílové skupině Romů. Jedna respondentka spadá do skupiny drogově závislých, jedna respondentka do cílové skupiny osob
40
bez přístřeší. Zdravotní postižení respondentů bylo různého typu: zrakové, sluchové, mentální (mentální retardace, Aspergerův syndrom), duševní onemocnění (schizofrenie, deprese, úzkosti), tělesné (např. srdeční vady). Rozhovory byly realizovány v regionech Střední Morava (šest respondentů), Severovýchod (tři respondenti), Severozápad (tři respondenti), Jihozápad (jeden respondent), Střední Čechy (dva respondenti). Míra zapojení respondentů do aktivit projektu byla ve většině případů velmi vysoká, což bylo dáno tím, že většina projektů v sobě zahrnovala individuální spolupráci s klientem projektu či dlouhodobé a pravidelné vzdělávací kurzy, případně bylo v rámci projektu pro respondenta vytvořeno pracovní místo. V cílové skupině byly také realizovány dva rozhovory se zástupci cílových skupin, kteří se do projektu nezapojili vůbec (tj. nebyli podpořeni z OP LZZ). Oba rozhovory byly realizovány v Praze. Oba respondenti jsou v současné době v invalidním důchodu, první z nich má cukrovku, druhý tělesné postižení. Druhý respondent zároveň spadá i do cílové skupiny Romů i do cílové skupiny obětí násilí a trestné činnosti. 3.7.2 Problémy cílové skupiny Problémy, které komplikují uplatnění na trhu práce, vidí respondenti v řadě aspektů. Respondenti v prvé řadě upozorňují na specifika svého zdravotního stavu, který ovlivňuje veškeré jejich možnosti integrace na trh práce. Moji situaci by změnilo, kdyby můj zdravotní stav byl dobrý, bez výkyvů, jako je tomu teď. Doktor tvrdí, že mám rozdvojenou osobnost, ale já to na sobě nepociťuji. Chodím na pravidelné kontroly, teď je vše v pořádku. Mám dobrou náladu. (RE 44, Severovýchod, rozhovor) Mám invalidní důchod. Mám problémy se sluchem, na jednu ucho neslyším, na druhém uchu mám naslouchátko. Také mám problémy přes psychiku, deprese. Deprese mám asi dva roky od ztráty práce. (RE 45, Střední Morava, rozhovor) Cca rok jsem na pracáku. Nikdy jsem nepracovala. Nemůžu moc těžce pracovat. Mám za sebou asi čtyři operace srdce. První operaci už někdy ve dvou letech, to si ještě vůbec nepamatuju. Další operace mě čeká asi za čtvrt roku. (RE 46, Střední Morava, rozhovor) Pokud nemohou respondenti najít zaměstnaní, vidí příčiny neúspěchu v různých aspektech. Podle některých je důvodem pouze (popř. z největší části) jejich zdravotní postižení, jiní se na celou problematiku dívají komplexněji a uvědomují si i další překážky, např. vzdělání. V podstatě jsou to ty děti, ta maturita, co mi chybí, to je hodně dneska potřeba. Jsem samoživitelka, živím sebe i děti, jsem v invalidním důchodu. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) Brání mi dosažené vzdělání, s maturitou by to bylo lepší a hlavně zdravotní stav. Když někam přijdu a zeptají se, jaké práce nemůžu dělat, tak jsem skončil, nemůžu noční, nemůžu nic zvedat, nemůžu v chladu, v horku, prostě nemůžu skoro nic. (RE 48, Střední Morava, rozhovor) Jsem v invalidním důchodu, to jsou mé jediné příjmy. V domácnosti žiju s manželkou, která má také invalidní důchod. Děti už na mně naštěstí nejsou finančně závislé. (…) Spokojený určitě nejsem. Chtěl bych nějakou práci, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůžu pracovat. (RE 49,
41
Střední Morava, rozhovor) S problémem nezaměstnanosti souvisí i nedostatek financí a u některých také problémy se zadlužeností. Mám větší dluhy. V současné době mám dluh přes sto tisíc, u exekutora to ještě není. Přišlo mi soudní rozhodnutí. Vůbec nevím, jak to budu splácet, co s tím budu dělat. Řešíme to se sociální pracovnicí, ale nevím co budu dělat, vážně netuším. (RE 50, Střední Morava, rozhovor) Beru jenom dávky a ten důchod. Potřeboval bych víc peněz, abych mohl platit půjčky. To teď nemůžu, ale do práce teď taky nemůžu. Mám psychický problémy, přepadaj mě úzkosti, nemůžu to ovládat. Chodim na psychoterapii a beru léky. Ten stres s prací bych teď nedal. (RE 51, Jihozápad, rozhovor) 3.7.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ, kterých se účastnily osoby se zdravotním postižením či osoby s chronickým duševním onemocněním, byly různého typu. Jednalo o chráněné zaměstnání zdravotně postižených, projekt zaměřený na sociální rehabilitaci, jejíž součástí byly poradenství, ergodiagnostika, pomoc s hledáním práce, kurzy počítačů a administativy, dále šlo o projekt zaměřený na nácvik pracovních dovedností, o projekty sociální integrace zaměřené na pracovní a dluhové poradenství a o projekty zaměřené na vzdělávací kurzy. Aktivity realizované v projektech byly respondenty většinou hodnoceny velmi pozitivně jak ve vztahu k možnému pracovnímu uplatnění, tak ve vztahu k individuálnímu rozvoji a osobnímu životu. Chodili jsme na výlety a dělali různé aktivity. Byla to skupinka lidí a bavila se na různá témata, třeba emoce, hospodaření s penězi, jak máme platit, aby nám vrátili dobře, jak máme jednat v různých institucích, pak tam byl klub, povídání s ostatními na různá témata, tvůrčí dílny. (RE 52, Střední Čechy, rozhovor) Spousta účastníků si tady vyzkouší modelové zaměstnání, mají zodpověnost. Děláme tu vše jako ostatní, máme stejné povinnosti, vyplňujeme stejné výkazy práce. (RE 53, Severovýchod, rozhovor) Velmi kladně jsou respondenty hodnoceny zejména ty projekty, díky kterým respondenti získali zaměstnání. Dopady projektu a změny, které byly důsledkem jejich účasti v projektu, jsou podle nich pro jejich život naprosto zásadní. Zároveň se všichni (i ti, kteří zaměstnání nezískali) shodují v tom, že projekt, kterého se zúčastnili, byl zaměřen na největší problémy, s nimiž se potýkají. Potřebovala jsem práci a tu jsem díky tomu získala. Potřebovala jsem práci, po té mateřské a ještě jako invalida, je to tady na to zaměřené, najít si práci, zařadit se do pracovního procesu, to se povedlo. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) Projekt vyřešil můj akutní stav, když jsem byla nemocná a měla deprese, tak mi zařazení do práce pomohlo. A taky možnost si vyřešit bydlení, odstěhovat se od rodičů a najít si podnájem. Hodně mi pomohli lidi, kteří jsou tu zaměstnaní se mnou. (RE 44, Severovýchod, rozhovor) Asi psychická změna, člověk si o tom s někým popovídá, ví, že na to není sám, no. Možná i malá
42
naděje, že se to zlepší. (RE 54, Severozápad, rozhovor) Ve výpovědích většiny respondentů se ale objevovaly obavy z přicházející budoucnosti. Obavy souvisely jak s přicházejícími legislativními změnami, ale zejména s ukončením projektu a s možnou ztrátou pracovního místa. Očekávám nové věci, které se týkají vlády a ministerstva, děsím se toho, co bude v novém roce následovat, ohledně příspěvků. (…) Nevím, jak to bude s důchodem, ohledně bezmocnosti, jestli si budu moci účtovat poplatek za bezmocnost, jsem totiž samostatný, zvládám sám domácnost, sám dopravu po celé republice. (RE 53, Severovýchod, rozhovor) Určitě je fajn, že mám teď práci, ale nejsem si jistá, jak to bude do budoucna, až skončí projekt. (…) Máme strach z toho, že když skončí projekt, skončí i naše pracovní místa. (RE 50, Střední Morava, rozhovor) Objevil se i názor, že potřebnější než projekty je spíše přímá finanční pomoc osobám se zdravotním postižením, resp. dostatek pracovních míst než podpora projektů. Přemýšlel jsem o tom, kolik stojí financí tyto projekty, na který jdou peníze. Spíš by tyto projekty měly být v omezené míře a peníze by měly jít hlavně do přímé podpory, přímo těm lidem, kteří je potřebují. Ty kurzy jsou hezké, ale práci stejně neseženu, takže nevím, k čemu to nakonec je. (RE 48, Střední Morava, rozhovor) Já jsem specifický, postižený člověk a my bysme měli mít něco postaveného tak, abychom se mohli bez problémů zapojit do pracovního procesu, teď je to spíše tak, že lidem, kteří zaměstnávají postižené, spíše šlapou na paty, dnes je to úplně obráceně, než by to mělo být. V EU je to jinak, tam se lidem tvoří pracovní pozice, aby se mohli zapojit do pracovního procesu, tady je to naopak, tady se ty místa rušej. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) 3.7.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Rozdíly mezi respondenty z cílové skupiny osob se zdravotním postižením či duševním onemocněním, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ, a mezi respondenty, kteří do projektu z OP LZZ naopak zapojeni nebyli, se ukazují jako zásadní. Jako nejviditelnější se ukazují příklady respondentů, kteří získali díky projektu z OP LZZ práci (např. v rámci chráněného zaměstnávání); v kontrastu vůči nim naopak stojí respondenti nepodpoření z OP LZZ, kteří práci ztratili nebo ji ani nezískali z důvodu nepříznivé ekonomické situace, nepřiznání dotace atd. Zásadním problém je ovšem udržení si pracovního místa i do budoucna. Napříč cílovou skupinou (jak mezi podpořenými, tak mezi nepodpořenými) se ukazují značné obavy z budoucnosti, ať už z ukončení projektu (u podpořených), tak ze ztráty jakýchkoli jistot garantovaných státem (u nepodpořených).
43
3.7.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. má mentální postižení. Absolvoval speciální základní školu a učební obor zahradník. V současnosti pracuje na čtyři hodiny denně v chráněném pracovišti, konkrétně v kavárně jako pomocný personál. Toto zaměstnání získal díky projektu z OP LZZ. V minulosti pracoval ve skladu, současné zaměstnání mu ale vyhovuje víc. V současné práci oceňuje zejména pracovní dobu (poloviční úvazek) a stabilitu pracovního prostředí (stejní kolegové ve službě). Pozitivně hodnotí také náplň práce (nemusí zákazníkům počítat útratu, což mu vyhovuje). Jinou práci by vykonávat nechtěl, jakoukoli změnu chápe spíše jako ohrožení než jako příležitost. Před rokem získal sociální byt, v němž žije se svou přítelkyní, do té doby bydlel se svou matkou a docházel dodenního stacionáře. Projekt, kterého se pan X. X. zúčastnil, byl zaměřen na přípravu na zaměstnání osob s handicapem. O projektu se dozvěděl v denním stacionáři, kam docházel. Pan X. X. zdůrazňuje, že zapojení se do projektu bylo jeho vlastním rozhodnutím. V rámci projektu absolvoval kurzy obecnějších pracovních návyků a dovedností, v další fázi pracoval „na zkoušku“ v kavárně, kde byl následně zaměstnán na stálý pracovní poměr. Jako hlavní přínos projektu pan X. X. vnímá získání stálého pracovního místa, avšak má určité obavy ze skončení projektu, a tedy i z možné ztráty zaměstnání. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. v současné době pobírá částečný invalidní důchod. Žije s družkou, která ho finančně podporuje. Donedávna pracoval v chráněné dílně (výroba kancelářských potřeb), avšak ta nedostala dotaci a musela omezit svůj provoz. Pan X. X. proto přišel o práci a od té doby je závislý pouze na invalidním důchodu. Pan X. X. má rovněž problémy s dluhy, stěžuje si na zdražování léků i základních potravin. Pravidelně dochází do Job klubu, což ovšem podle něj nemá výsledný efekt. Služeb Job klubu využívá, protože má díky nim zdarma přístup na internet. Velmi se obává budoucnosti a možnosti, že by mohl přijít o příjem z invalidního důchodu. 3.7.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V České republice je 1 015 548 osob se zdravotním postižením a 128 065 osob s chronickým duševním onemocněním [Český statistický úřad, 2008]. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 23] byly expertně identifikovány faktory, které přispívají k sociálnímu vyloučení těchto osob a k jejich vyloučení z trhu práce. Příčiny nezaměstnanosti je možné najít v různých oblastech. Jde například o skutečnost, že legislativa nedostatečně motivuje zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dále se na straně zaměstnavatelů projevují předsudky a neinformovanost, problematické jsou i charakter práce a pracovní prostředí. V kvalitativním šetření se potvrdil vliv těchto faktorů, respondenti většinou upozorňují na své zdravotní omezení ve vztahu k charakteru práce či k pracovnímu prostředí. Problém diskriminace
44
ze strany zaměstnavatelů není v této cílové skupině tolik akcentován jako u jiných cílových skupin (rodiče s dětmi, Romové). U samotných osob se zdravotním postižením jsou často problémem nízké vzdělání a kvalifikace, nízké sebevědomí, špatná schopnost orientace na trhu práce a nízké sociální dovednosti. Z výpovědí respondentů jednoznačně vyplývá, že projekty pozitivně ovlivňují tyto problémy. Další z oblastí ovlivňující sociální vyloučení osob se zdravotním postižením jsou sociální vztahy a dostupnost a kvalita sociálních služeb. Podle respondentů se jim díky účasti v projektu (a případnému nalezení zaměstnání) zvýšilo sebevědomí, osvojili si dovednosti potřebné pro uplatnění na trhu práce a získali i nové sociální kontakty. U osob s chronickým duševním onemocněním [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 28] se dále negativně projevuje nedostatek zkrácených úvazků a flexibilních forem práce, s tím je svázána i nízká schopnost udržet si pracovní místo, která je dána zdravotním stavem. V realizovaných rozhovorech se potvrzuje skutečnost, že vyhovující formou práce pro cílovou skupinu osob s chronickým duševním nemocněním jsou právě zkrácené pracovní úvazky, těch je však v současnosti nedostatek. U této cílové skupiny jsou problémem i značné psychosociální bariéry, nízké sebevědomí a sebehodnocení, dále sociální bariéry a výrazná citlivost na stres u velkého procenta osob s chronickým duševním onemocněním. Problém psychosociálních bariér a citlivosti na stresující prostředí se potvrzuje i v kvalitativních rozhovorech. Problematická je především značná nestabilita zdravotního stavu cílové skupiny, což se ukazuje i v realizovaných rozhovorech. Respondenti potvrzují, že možnosti pracovat jsou závislé na jejich zdravotním stavu, který je značně proměnlivý. V oblasti legislativy se negativně projevuje neprůhledný systém udělování invalidních důchodů a nejistota získání invalidního důchodu, která osoby s chronickým duševním onemocněním může často odrazovat od snahy uplatnit se na pracovním trhu. Tento problém se jednoznačně potvrdil. Respondenti se obávají ztráty příjmu z invalidního důchodu v závislosti na aktuálním zdravotním stavu, což může mít negativní vliv na jejich motivaci při hledání zaměstnání. Zároveň se respondenti obávají i ukončení projektu, a to zejména v těch případech, kdy v rámci něj získali (cvičné) pracovní místo. U cílové skupiny osob se zdravotním postižením či chronickým duševním onemocněním se potvrzuje i problém dopadu možného nerealizování projektu. Toto hledisko je v souladu se zjištěními z 2. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51], že nerealizování projektu by zhoršilo situaci cílové skupiny. Potvrzují to zejména příjemci podpory ze třetí prioritní osy, kam spadá i cílová skupina osob se zdravotním postižením či chronickým duševním onemocněním.
45
3.8 Osoby propuštěné z vězení 3.8.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody byly realizovány čtyři rozhovory, dále do skupiny spadá jeden respondent z další cílové skupiny. Celkem bylo tedy s osobami, které byly zapojeny do aktivit projektů z OP LZZ, analyzováno pět rozhovorů. Dva respondenti zároveň spadají do cílové skupiny závislých na návykových látkách nebo závislostí ohrožených, jeden respondent spadá do cílové skupiny pečujících o děti do 15 let a samoživitelů. Jeden respondent zároveň spadá do cílové skupiny Romů. Čtyři respondenti z výzkumného vzorku byli nezaměstnaní, jeden byl umístěn v chráněném zaměstnání, do kterého se dostal díky účasti v projektu. Čtyři respondenti měli ukončené základní vzdělání, jeden respondent střední vzdělání bez maturity. Do výzkumného vzorku spadali čtyři muži a jedna žena. Rozhovory byly realizovány v regionech Severovýchod, Severozápad, Střední Morava (po jednom rozhovoru) a Střední Čechy (dva rozhovory). Zároveň byl realizován rozhovor s respondentem, který nebyl podpořen z OP LZZ. Jedná se o muže se středoškolským vzděláním bez maturity, který v současné době pracuje „na černo“. Rozhovor byl realizován v regionu Jihovýchod. Do cílové skupiny osob propuštěných z vězení, které nebyly zapojeny do projektu z OP LZZ, zároveň spadají dva respondenti z cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. 3.8.2 Problémy cílové skupiny Problémy cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody je možné hodnotit jako velmi komplexní a vzájemně provázané. V analyzovaných rozhovorech byly jako problémy identifikovány zejména nezaměstnanost, zadluženost a nedostačující bydlení nebo bezdomovectví. Hledání zaměstnání respondentům komplikují zejména zápis v trestním rejstříku, nedostatečné vzdělání a špatný zdravotní stav. Mám už tři roky po tom, co jsem se vrátil z vězení, bylo to za alimenty. Teď se to snažím vyřídit, domluvil jsem se na zaplacení. Živím se brigádama a železem. Snažím se sehnat práci. Dělal jsem celej život na stavbách, ale nechtějí mě teď nikde. (RE 55, Střední Morava, rozhovor) 3.8.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ, kterých se účastnili respondenti spadající do cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, byly zaměřeny na poskytnutí azylového/chráněného bydlení, chráněného zaměstnání, dále na terénní práce zaměřené na poradenství s dluhy a na komunikaci s úřady. Posledním typem projektů bylo školení v oblasti komunikace, finanční gramotnosti, motivace a pracovní poradenství. O projektu se někteří z respondentů dozvěděli na úřadech veřejné nebo státní správy, někteří od známých, kteří jsou v podobné situaci. Respondenti tvrdí, že finanční spoluúčast v projektu (popř. vyšší spoluúčast v případě, že respondenti nějakou částku hradí, např. v azylovém bydlení) by pro ně nebyla reálná.
46
Respondenti od účasti v projektu očekávali, že se podaří vyřešit jejich problematickou situaci, tj. nalézt bydlení, zaměstnání, vyřešit problémy s dluhy atd. Ve většině případů bylo toto očekávání naplněno; respondenti oceňují i to, že se podařilo záležitost „rozhýbat“. Dopady projektu jsou většinou hodnoceny jako významné a jednoznačně pozitivní. Většina respondentů považuje svou účast v projektu za zásadní změnu pro svůj život. Podívejte, já teď vydělávám. Já se nemám špatně. A kdyby mě nepomohli, mohlo to být jinak, hůř. (RE 55, Střední Morava, rozhovor) 3.8.4 Srovnání situace s částí cílovou skupiny nezasaženou OP LZZ Pro cílovou skupinu osob opouštějících vězení je největší bariérou zápis v trestním rejstříku, který jim významně komplikuje možnost uplatnit se na trhu práce. Určitým východiskem je proto pro některé práce „na černo“ (dva ze tří respondentů, kteří spadají do této cílové skupiny a nebyli zapojení do projektu z OP LZZ, přiznávají, že pracují „na černo“). Významným rozdílem mezi osobami, které byly podpořeny z projektu z OP LZZ, a mezi osobami, které z projektu z OPL ZZ podpořeny nebyly, je jejich snaha, nebo naopak rezignace o nalezení legálního zaměstnání. Zapojení do projektu z OP LZZ umožnilo účastníkům řešit kromě nezaměstnanosti i další problémy, např. s bydlením, dluhy atd. U nepodpořených respondentů lze v případě nerealizování jiného typu intervence očekávat zhoršení či eskalaci těchto problémů. 3.8.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. má dokončené základní vzdělání, dvakrát nedokončil střední školu (obory prodavač a řezník). V současné době je nezaměstnaný, občas má příležitostné brigády. V průběhu svého života se opakovaně stával závislým na drogách a opakovaně absolvoval pobyty v různých typech zařízení (odvykací, doléčovací atd.). Již jednou delší dobu abstinoval, o práci přišel poté, kdy znovu začal brát drogy. V nedávné době se vrátil z tříletého pobytu v nápravném zařízení. Nyní abstinuje. Odešel z místa bydliště v Severočeském kraji, protože se tam vzhledem ke své pověsti dostával do konfliktů. V současnosti je v azylovém domě. Do azylového domu se s přítelkyní dostal těsně před narozením jejich dítěte v situaci, kdy neměli bydliště. Pan X. X. je zadlužený; pokud bude mít stále zaměstnání, je předpoklad, že se mu podaří dluhy splatit během pěti let. Projekt, do kterého se pan X. X. zapojil, byl zaměřen na azylové bydlení, dále individuální konzultace, na pracovní poradentství, na komunikaci s úřady. Pan X. X. hodnotí účast v projektu kladně zejména z toho důvodu, že mu umožnila získat bydlení v azylovém domě, takže může mít s přítelkyní dítě u sebe. Zároveň potvrzuje, že projekt řeší ty problémy, které jsou v jeho situaci klíčové. Další činnosti, např. kariérní poradenství a osobní konzultace, byly podle něj přínosné pouze částečně, protože ne všechny informace pro něho byly nové nebo potřebné. Překvapilo ho, že mu v organizaci nikdo nezajišťuje zaměstnání, nehledá ho za něj, ale je schopen to přijmout jako pozitivum, aby se o sebe byl schopen starat i po odchodu z azylového bydlení.
47
Kdyby měl možnost, projekt by doporučil těm, kteří by byli v podobné situaci jako on. Pan X. X. ví i o jiných organizacích poskytujících podobné služby; ve srovnání s jinou organizací pro něj bylo ale podstatné, že tento projekt byl více založen na důvěře a samostatnosti klientů. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. (28 let) se před dvěma lety vrátil z výkonu trestu a od té doby se živí vyklízením bytů. Jedná se o práci „na černo“, což panu X. X. vyhovuje, protože dostává výplatu „na ruku“. Podle pana X. X. nemá kvůli záznamu v trestním rejstříku stejně šanci najít si legální zaměstnání, jinou (legální) práci proto ani nehledá. Pan X. X. si sice částečně uvědomuje, že nelegální práce sebou nese riziko ztráty veškerého příjmu v případě nemoci či invalidity, je pro něho ale téměř jediným východiskem. Pan X. X. má dokončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor malíř pokojů). Žádné další vzdělání (kurzy, rekvalifikace) nemá a ani o ně nemá zájem. 3.8.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody jsou další skupinou ohroženou sociálním vyloučením, na kterou se zaměřuje OP LZZ. Osob ve výkonu trestu odnětí svobody je v ČR téměř 22 000 [Vězeňská služba ČR, 2010]. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 57–58] byly identifikovány hlavní problémy této cílové skupiny. Problémy je možné shrnout do několika oblastí, jednak je to nízká kvalifikace a z ní vyplývající nezaměstnanost, jednak bezdomovectví, zdravotní problémy, chybějící nebo špatné rodinné zázemí a dostupnost a kvalita sociálních služeb. S nezaměstnaností jsou spojeny zejména požadavek čistého rejstříku trestů u většiny zaměstnavatelů, neatraktivní rekvalifikační kurzy bez záruky získání práce, nedostatek prevence a nedostatek resocializačních programů, případně jejich nedostupnost v potřebnou dobu. V kvalitativním šetření se objevují všechny tyto aspekty problematiky. Problémy cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody jsou velmi komplexní, jednotlivé faktory jsou vzájemně provázané. Respondenti akcentovali zejména problémy nezaměstnanosti, zadluženosti a bezdomovectví. V oblasti bezdomovectví se zde negativně projevuje zejména nedostatek sociálních bytů a nedostatek tréninkového bydlení. Respondenti potvrzují, že bydlení je jedním z klíčových problémů, se kterými se potýkají. Pozitivně hodnotí skutečnost, že se projekty často zabývají právě touto oblastí. Zdravotní problémy cílových skupin dále souvisí s dluhy na zdravotním pojištění. Zdravotní problémy jako jedna z příčin nezaměstnanosti byly zmiňovány i v realizovaných rozhovorech. Potvrzuje se i souvislost špatného zdravotního se zadlužeností (dluhy na zdravotním pojištění). U cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody byly v rámci 2. průběžné zprávy identifikovány problémy se zapojením jedinců do aktivit projektu [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45], což se částečně potvrdilo i v rámci kvalitativního šetření. Podle příjemců podpory by se pravděpodobně na cílové skupině negativně podepsalo nerealizování
48
projektu z OP LZZ [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52]. To je akcentováno zejména příjemci podpory ve třetí prioritní ose, kam spadá i cílová skupina osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, což jednoznačně potvrzuje i kvalitativní šetření.
3.9 Oběti násilí a trestné činnosti 3.9.1 Popis výzkumného vzorku V rámci cílové skupiny obětí trestné činnosti, obětí domácího násilí, obětí obchodu s lidmi a osob komerčně zneužívaných byly realizovány celkem čtyři rozhovory (s osobami podpořenými z OP LZZ), jeden z rozhovorů byl ovšem veden se dvěma respondenty. Ve výzkumném vzorku tedy bylo celkem pět respondentů, kteří se zapojili do aktivit projektů z OP LZZ. První respondentkou byla žena, která zároveň spadala do cílové skupiny uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce a do cílové skupiny závislých na návykových látkách. Druhou respondentkou byla žena, kterou je zároveň možné zařadit do cílové skupiny samoživitelek a do cílové skupiny Romů; respondentka byla zaměstnána jako dělnice. Spolu se svým synem se stala obětí násilí ze strany svého bratra. Třetí respondentkou je žena spadající do skupiny mladých lidí do 25 let; v současné době studuje střední školu a je v péči své babičky, protože její matka, která se živí prostitucí, se o ni odmítla starat. Poslední rozhovor v této cílové skupině byl veden se dvěma respondenty – s manželi (muž byl poškozeným v pracovněprávním vztahu, byl vydírán ze strany zaměstnavatele, který odmítl uznat platnost pracovní smlouvy a nezaplatil mu mzdu). Ve výzkumném vzorku byli čtyři ženy a jeden muž. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ve výzkumném vzorku bylo u jedné respondentky základní škola, u jedné respondentky střední škola bez maturity, u jednoho respondenta a jedné respondentky střední škola s maturitou a jedna z respondentek stále studovala. Jeden rozhovor byl realizován v regionu Střední Čechy a jeden v regionu Severozápad, dva se uskutečnily v regionu Jihozápad. Intenzita zapojení respondentů do aktivit projektů byla ve všech případech vysoká (aktivity projektů jsou popsány v následující kapitole). Byl také realizován jeden rozhovor se zástupcem cílové skupiny, který nebyl z OP LZZ podpořen vůbec. Jednalo se o ženu, která byla obětí trestného činu loupežného přepadení. Respondentka měla středoškolské vzdělání s maturitou. Do skupiny obětí násilí a trestné činnosti nezapojených do projektu z OP LZZ současně spadá i jeden respondent z cílové skupiny osob se zdravotním postižením. 3.9.2 Problémy cílové skupiny Respondenti jako největší problémy označují podobná témata jako jiné cílové skupiny, tj. problém najít si a následně si udržet zaměstnání a odpovídající bydlení. Specifický okruh představují psychické problémy jako důsledek domácího násilí či trestného činu. Dalším aspektem jsou problémy spojené se sladěním péče o děti s prací. Jsem poslední dobou z práce utahaná, střídání směn je hodně náročné a moje práce je těžká i na pozornost, ale jsem ráda, že práci mám, nechtěla bych jít znovu na dávky, bylo to hrozné období. (…) Vadí mi problémy s bydlením, jsme na sociální ubytovně, chtěli bychom pryč, ale nejsou peníze
49
na kauci. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) 3.9.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ realizované pro tuto cílovou skupinu byly zaměřeny na různé typy služeb. Jednalo se mj. o projekty zaměřené na poradenství v trestním řízení. Jeden z konkrétních projektů tohoto typu zahrnoval poradenství a veškeré jednání s třetími stranami včetně nabídky smíru, tedy nejen vlastní zastupování před soudem. Respondenti hodnotí velmi pozitivně snahu organizace jim pomoci. Poskytnutá pomoc podle nich měla zásadní vliv na jejich život a vnímají ji i jako určité zadostiučinění. Respondenti dále velmi oceňují, s jakou razancí jim organizace poskytla pomoc; svým přístupem podle nich úplně změnila celou situaci včetně chování soudů a ostatních institucí. Podle respondentů byly dopady projektu na jejich osobní život naprosto zásadní. Vidím hlavní přínos v tom, že se ukázala pravda a lumpovi to neprošlo a neprojde. (RE 57, Střední Čechy, rozhovor) Další z projektů byl nízkoprahový klub zaměřený na děti a mládež, v němž měli klienti možnost individuálních konzultací a doučování. Cílem projektu byla podpora v obtížných životních situacích a při vzdělávání na střední škole. Respondentka účast v projektu hodnotí velmi pozitivně, protože jednak ji pomohl smysluplně naplnit volný čas, jednak díky němu získala i psychickou podporu, možnost seznámit se s dalšími lidmi atd. Doučování, rozhovory s pracovnicí, docházka do klubu, skupiny pro mládež, doprovod do školy, taneční dílna, výlety a tábory, poznávací akce, řešení modelovek [pozn.: nácvik modelových situací]. (…) Odnáším si svůj úspěch – vybrala jsem si dobrou školu a uvědomila jsem si díky projektu, co chci od života a co plánuji v budoucnosti. (RE 58, Severozápad, rozhovor) Další z projektů byl zaměřen na aktivizaci jedinců, na hledání práce a na kariérní poradenství. Dopad projektu je hodnocen jako velmi zásadní, protože si díky němu našla respondentka zaměstnání. Chodila jsem na konzultace podle potřeby a dohody asi jedenkrát týdně od září 2010, naučila jsem se napsat si životopis, telefonovat se zaměstnavatelem, kde vyhledávat inzeráty, jak se chovat na pohovoru. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) Možnosti spoluúčasti klientů jsou ve všech případech omezené, protože finanční situace všech respondentů je značně problematická. Asi bych na to neměla peníze, bylo období, kdy jsme se synem neměli ani na jídlo. Kdyby to nebylo bezplatné, asi bych se nezúčastnila. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) 3.9.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Vzhledem k tomu, že problémy cílové skupiny mohou být velmi různorodé a i projekty, které se zaměřují na tyto cílové skupiny, jsou různého charakteru (právní poradenství, nízkoprahový klub,
50
služby zaměřující se na aktivizaci a poradenství), nelze jednoduše porovnávat situaci podpořených a nepodpořených respondentů. Rozdílem, který lze ale chápat jako průřezový, je psychologický rozměr pomoci cílovým skupinám, který může u nepodpořených respondentů chybět (pokud nejsou k dispozici jiná forma intervence či jiný zdroj intervence). Jak již bylo zmíněno, dopady projektů z OP LZZ jsou pro podpořené respondenty ve většině případech chápány jako zásadní. V případě, že není tato podpora nahrazena jinou formou pomoci, její absence se významně podepisuje na situaci cílových skupin. 3.9.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. je v evidenci Úřadu práce, příležitostně využívá krátkodobé brigády. Zanedlouho bude moci požádat o předčasný důchod, což hodlá udělat. Kauza, kterou je pan X. X. postižen, se týká právního problému se zaměstnavatelem (přesněji s více zaměstnavateli, protože v průběhu času docházelo ke změnám právního subjektu). Zaměstnavatel odmítal panu X. X. vyplácet mzdu, neplatil za něj sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel začal posléze tvrdit, že u něj pan X. X. vůbec nikdy nepracoval. Většina kolegů pana X. X. se nebyla schopna se bránit a vzdala vedení sporu se zaměstnavatelem soudní cestou. Přestože měl pan X. X. dobrou evidenci všech potřebných dokumentů, nemohl se domoci práva. Zaměstnavatel se pokusil vytvořit dojem, šlo o práci „na černo“, kterou mu ale úřady nemohou prokázat, a správně také předpokládal jejich liknavost. Celý spor velmi zásadně zvrátilo zapojení realizátora projektu, díky němu bylo podáno několik žalob v občanskoprávním smyslu (většina již prvoinstančně rozhodnutých ve prospěch klienta) a je připraveno trestní oznámení (jakmile se pravomocně prokáže, že šlo o zaměstnání). Pan X. X. byl překvapen zejména razancí, s jakou vstoupil realizátor projektu do celé problematiky. Svým přístupem podle něj úplně změnil celou situaci včetně chování soudů a ostatních institucí. Pan X. X. hodnotí své zapojení do projektu jako naprosto zásadní, podle svých slov by neměl finanční prostředky na komerční advokátní služby. Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. pracuje jako prodavačka na benzinové pumpě, ale je v současné době je na nemocenské dovolené, kde by měla být ještě minimálně dva až tři měsíce. Paní X. X. utrpěla psychický šok po loupežném přepadení, nyní si nedokáže představit, že by měla znovu pracovat ve svém současném zaměstnání. Chtěla by si najít práci v pohostinství, podmínkou ale je, že nebude pracovat v noci. Paní X. X. má šestnáctiletou dceru, která je na ní finančně závislá. V současné situaci jsou pro ni největším problémem finanční problémy spojené se ztrátou příjmu a psychické potíže jako následek přepadení. Paní X. X. pravidelně navštěvuje psychologa a skupinové terapie. Tyto služby hodnotí paní X. X. jako přínosné; podle vlastních slov žádná očekávání od své účasti na sezení ani terapii neměla, ale nakonec byla pozitivně překvapena.
51
3.9.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Problémy cílové skupiny obětí trestné činnosti, obětí domácího násilí, obětí obchodu s lidmi a osob komerčně zneužívaných byly experty identifikovány v 1. průběžné zprávě longitudinální studie. Tato cílová skupina je ohrožena jak sociálním vyloučením, tak vyloučením z trhu práce. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 62] byly jako hlavní příčiny sociálního vyloučení této skupiny identifikovány následující faktory: nedostatek podpory při sociální integraci, stigmatizace cílových skupin, pomalý právní systém, který je dále komplikován poplatky při trestním řízení a nedostatkem speciálně vyškoleného personálu pro práci s oběťmi, dále nedostupností psychologické pomoci. Situace je dále komplikována neregulérním pobytem obětí obchodu s lidmi či komerčně zneužívaných v České republice a viktimizace obětí. Ve výzkumném vzorku patřila většina respondentů mezi oběti domácího násilí; problémy byly spojeny zejména s životní situací jedinců (nezaměstnanost, problémy s bydlením). K těmto problémům, které jsou společné i pro další cílové skupiny, se ovšem přidávaly specifické problémy pro tuto cílovou skupinu, např. špatný psychický stav oběti a psychické následky násilí. Tento faktor souvisí i s expertně identifikovanými problémy, jako jsou nedostatek speciálně vyškoleného personálu pro práci s oběťmi, nedostupnost psychologické pomoci či nízká podpora při sociální integraci. Ve výpovědích respondentů, kteří se stali obětmi trestné činnosti v pracovněprávním vztahu (ze strany bývalého zaměstnavatele), se potvrdily problémy spojené s pomalým právním systémem a s poplatky při trestním řízení. U cílové skupiny obětí trestné činnosti, obětí domácího násilí, obětí obchodu s lidmi a osob komerčně zneužívaných se v rámci kvalitativního šetření potvrdily i některé výstupy 2. průběžné zprávy, zejména skutečnost, že v případě nerealizování projektu by došlo ke zhoršení situace cílové skupiny [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.10 Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené 3.10.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině osob závislých nebo ohrožených závislostí (podpořených z OP LZZ) byly realizovány čtyři rozhovory. Do cílové skupiny je ale možné zařadit i další tři respondenty, se kterými byly realizovány rozhovory v rámci jiných cílových skupin. Celkem tedy bylo analyzováno sedm rozhovorů se zástupci cílových skupin, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Pět respondentů byli uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce, dvě respondentky byly zaměstnané (jedna na plný úvazek v zahradnictví v rámci realizovaného projektu, jedna na zkrácený úvazek jako kuchařka). Dva z respondentů zároveň spadali do skupiny propuštěných z vězení, jeden do skupiny osob bez přístřeší, jeden z respondentů do cílové skupiny osob se zdravotním postižením, jeden do cílové skupiny Romů, jeden do cílové skupiny obětí násilí a trestné činnosti. Tři z dotazovaných respondentů byli mladší 25 let. Rozhovory byly realizovány v regionech
52
Severovýchod, Střední Morava a Jihozápad (po jednom rozhovoru), Střední Čechy (dva rozhovory) a Severozápad (dva rozhovory). Čtyři z respondentů měli dokončené základní vzdělání (jeden z nich základní školu praktickou), dva měli střední vzdělání bez maturity a jeden dokončené gymnázium (nedokončené vysokoškolské). Ve vzorku byli tři muži a čtyři ženy. Míra zapojení respondentů do aktivit projektů byla ve všech případech vysoká. Zároveň byl realizován jeden rozhovor se zástupcem cílové skupiny, který nebyl podpořen z OP LZZ. Rozhovor se uskutečnil v regionu Severozápad. Respondentem byl muž, který měl dokončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor kuchař-číšník) a který zároveň spadal do cílové skupiny mladých lidí ve věku od 15 do 25 let a do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Do cílové skupiny závislých na návykových látkách a závislostí ohrožených zároveň spadá i jedna respondentka z cílové skupiny zaměstnanců a jedna respondentka z cílové skupiny lidí do 26 let vyrůstajících bez rodin, osob opouštějící ústavní a ochrannou výchovu. 3.10.2 Problémy cílové skupiny V analyzovaných rozhovorech se jako nejčastější problémy cílové skupiny osob závislých na návykových látkách a závislostmi ohrožených objevují zejména problémy s bydlením, se sháněním a udržením si zaměstnání, se zadlužeností (komerční dluhy, dluhy na zdravotním pojištění) a také se špatným zdravotním stavem. Jsem v evidenci na ÚP skoro 2 roky. Nic nedělám, živí mě ještě rodiče z dávek. (RE 59, Severozápad, rozhovor) Významným problémem jsou i obavy zaměstnavatelů zaměstnat člověka, který má zkušenost s užíváním drog. Tyto obavy ústí v diskriminaci této skupiny na trhu práce ze strany zaměstnavatelů (strach z toho, že jedinec se vrátí k drogám či se podílel na jejich distribuci). Někteří respondenti se obávají toho, že nezvládnou vyřešit své problémy, přestože jim bude nabídnuta pomoc. Já myslím, že mám někdy strach sama ze sebe, že selžu. Dluhy mám pouze u rodičů, a to mám domluvený, asi 100 tis. Asi 40 tis. je z toho, co za mě platili léčbu, a zbytek je to, co jsem jim vzala. Nevím jistě, kolik to je přesně. No a bojím se, že to zase sama poseru, že se rozfetuju. Pak by to všechno šlo do… (RE 60, Střední Morava, rozhovor) 3.10.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách nebo závislostí ohrožených jsou zaměřeny na sociální prevenci (terénní práce), na poskytování služeb, jako jsou azylové bydlení, chráněné bydlení, rekvalifikace, chráněné zaměstnávání. Služby jsou většinou doplněny psychologickou péčí, poradenstvím a asistencí (např. během trestního řízení), psychoterapií. V rámci azylového bydlení pomoc s životopisem, motivačním dopisem, vysvětlení kontextu, strategie
53
k přijímacímu pohovoru atd. většinou šlo o konzultace individuální, občas práce se skupinou. Také práce s úřady ve věci dávek hmotné nouze atd. (RE 62, Střední Čechy, rozhovor) Respondenti hodnotí dopady jejich účasti v projektu jako jednoznačně pozitivní. Zapojení do projektu podle některých z nich představovalo naprosto zásadní změnu v jejich životě a mělo na ně velmi významný vliv. Určitě jako chci říct, že mi ten program zachránil život, a ten doléčovák [pozn.: program, jehož se klientka účastní po léčbě v komunitě] je stejně důležitej jako ten začátek, takže bych se ani bez jednoho neobešla. (…) děkuju, že se starají o ztracené duše. (RE 60, Střední Morava, rozhovor) Projekt vyřešil můj akutní stav, když jsem byla nemocná a měla deprese, tak mi zařazení do práce pomohlo. A taky možnost si vyřešit bydlení, odstěhovat se od rodičů a najít si podnájem. Hodně mi pomohli lidi, kteří jsou tu zaměstnaní se mnou. (RE 64, Severovýchod, rozhovor) S realizací projektů jsou spojené také problémy úskalí přechodu do „normálního“ života (z chráněného či azylového bydlení, léčebny atd.). Pokud není jedinec během této fáze podporován, může velmi jednoduše opětovně spadnout do drogové závislosti. Je chyba, že programy typu chráněného bydlení nemají nějakou následnou fázi, kdy by právě mělo pracovní poradenství a jistá míra péče velký význam, pro ty, kdo odtud odejdou, je to velký skok a mají sklon sklouznout do starých kolejí. (RE 62, Střední Čechy, rozhovor) Jeden z respondentů ale zdůrazňuje, že i v rámci azylového bydlení leží odpovědnost pouze na něm (nikdo mu nezajišťuje zaměstnání, „nehledá ho za něj“), což je schopen chápat jako pozitivum projektu, neboť je jeho cílem, aby byl po odchodu z azylového bydlení schopen se o sebe postarat. Jedna z respondentek velmi oceňuje skutečnost, že díky zapojení se do projektu (v rámci pobytu v chráněném bydlení) se začaly řešit její zdravotní problémy (měla možnost navštívit lékaře, zubaře atd.). Většina respodnentů ale přiznala, že kdyby měla za účast v projektu platit, neúčastnila by se ho, protože by to pro ně nebylo finančně únosné. 3.10.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Rozdíly mezi respondenty podpořenými a nepodpořenými se ukazují jako naprosto zásadní, zejména z toho důvodu, že projekty z OP LZZ cílily na akutní problémy zástupců cílových skupin (absence bydlení, nezaměstnanost, chybějící vzdělání). Intervence a její dopady se proto ukazují v životě jedinců zapojených do projektu z OP LZZ jako klíčové. 3.10.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. (25 let) několik let užívala drogy. Kvůli krádežím se dostala do vězení, ve výkonu trestu absolvovala léčbu a ještě před propuštěním se rozhodla nevrátit se do svého prostředí a využít nabídky projektu. Paní X. X. vyrůstala v nevyhovujícím rodinném prostředí, její matka je závislá
54
na alkoholu. Studium na středním odborném učilišti (obor prodavačka) nedokončila, protože začala brát drogy. Díky projektu má na rok zajištěné bydlení a pracovní místo na plný úvazek (v zahradnictví), dále psychologickou péči, poradenství, psychoterapii. Kromě těchto aktivit má díky projektu možnost být v kontaktu s přírodou a se zvířaty. Díky projektu si mohla také zařídit potřebné věci na úřadech a u lékařů (přestože jí je teprve 25 let, má díky dlouhodobému užívání drog zdravotní problémy). Do projektu se přihlásila dobrovolně, dozvěděla se o něm od známé z vězení. V době rozhovoru byla do projektu zapojena čtyři měsíce (bydlí a pracuje po ukončení výkonu trestu). Po roce jí organizace pomůže nalézt pracovní místo a bydlení. Od začátku listopadu 2011 začala navštěvovat kurz „všeobecný sanitář“. V budoucnu by chtěla pracovat ve zdravotnictví, ale uvědomuje si, že přechod do „normálního“ života může být problematický. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. (23 let) experimentuje s drogami. V současné době je dlouhodobě nezaměstnaný, dva roky je evidován na Úřadu práce. Bydlí s rodiči, je na nich finančně závislý. Má dokončené středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru kuchař-číšník, nemá ale žádnou praxi v oboru. Snaží si shánět si práci jak přes služby Úřadu práce, tak s pomocí terénního sociálního pracovníka. Pan X. X. má dluhy, zejména mezi svými známými. Příležitostně pracuje jako brigádník (např. na stavbách), jedná se o práci „na černo“. 3.10.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Podle expertních odhadů je v České republice 400 000 osob závislých na alkoholu a 10 000 až 20 000 osob závislých na jiných drogách než na alkoholu a tabáku [NEŠPOR, 2002]. V 1. průběžné zprávě [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 55 a 105] byly identifikovány problémy cílové skupiny osob ohrožených závislostmi a osob závislých na návykových látkách a příčiny jejich sociálního vyloučení. Jedná se zejména o nedostatek prevence a o nedostatek podpory rodiny. Tyto aspekty se ukázaly jako podstatné i v realizovaných rozhovorech. Problémem je i nedostatek financí v sociálních službách (na odvykací zařízení, terénní služby). Respondenti potvrzují velký význam různých typů sociálních služeb, které jsou klíčové pro úspěšné opětovné začlenění jedince do většinové společnosti i na trh práce. Velkým problémem je vyloučení z trhu práce, které souvisí i s jejich nízkým vzděláním a nedostatečnou kvalifikací, problémy představují i nedostatečné bydlení a zadluženost (komerční dluhy, dluhy na zdravotním pojištění). S problematikou dále souvisí i negativní mediální obraz cílové skupiny a její stigmatizace. V kvalitativním šetření se potvrzuje, že problémem jsou předsudky na straně zaměstnavatelů a jejich neochota zaměstnávat cílovou skupinu osob ohrožených závislostmi a osob závislých na návykových látkách. Tyto předsudky jsou často důsledkem zažitých stereotypů i mediálního obrazu cílové skupiny.
55
Aspektem souvisejícím s celou problematikou i drobná kriminalita. Tento problém je potvrzen i v rámci kvalitativních rozhovorů (zejména krádeže). Problémem je i špatný zdravotní stav. Ačkoliv do cílové skupiny spadají často lidé v mladém věku, mají obvykle vážné zdravotní problémy způsobené jednak užíváním drog, jednak nedodržováním hygieny, absencí zdravotní péče kvůli dluhům na zdravotním pojištění atd. Tento faktor se potvrzuje i v realizovaných rozhovorech. V rámci 2. průběžné zprávy byla cílová skupina osob ohrožených závislostmi a osob závislých na návykových látkách při aktivním zapojování do aktivit projektu hodnocena jako problematická [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45], což se potvrdilo I v kvalitativním šetření. Zároveň se potvrdila i skutečnost, že nerealizování projektu by výrazně zhoršilo situaci cílové skupiny [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.11 Osoby bez přístřeší 3.11.1 Popis výzkumného vzorku Byly realizovány čtyři rozhovory se zástupci cílové skupiny osoby bez přístřeší zapojenými do aktivit projektů z OP LZZ. Všechny respondenty je zároveň možné přiřadit do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Jedna z respondentek zároveň spadala do cílových skupin osob se zdravotním postižením; osob starších 50 let; imigrantů, azylantů a cizinců. Další z respondentek bylo možné zařadit i do cílové skupiny závislých na drogách. Při realizaci fokusních skupin byli v jedné skupině další dva respondenti, které je možné také přiřadit do skupiny osob bez domova. Tito respondenti spadali i do cílových skupin mladých lidí do 25 let a Romů. Celkem byly tedy analyzovány čtyři rozhovory a jedna fokusní skupina s respondenty podpořenými z OP LZZ. Ve výzkumném vzorku byli celkem dva muži a čtyři ženy. Tři z respondentů dotazovaných prostřednictvím rozhovorů měli střední vzdělání bez maturity, jeden základní vzdělání a jeden nedokončenou zvláštní školu. Rozhovory byly realizovány v regionech Severovýchoda Severozápad (po jednom rozhovoru) a Střední Morava (dva rozhovory). Fokusní skupina proběhla v regionu Severozápad. Míra zapojení respondentů byla ve většině případů vysoká, což se odvíjelo od charakteru aktivit projektu (viz níže), v jednom případě byla spíše nárazová. V cílové skupině byl také proveden jeden rozhovor se zástupcem cílové skupiny, který nebyl do projektů z OP LZZ zapojen vůbec. Tento rozhovor byl realizován v regionu Severozápad a respondentem tohoto rozhovoru byl muž s ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity. Respondent zároveň spadá do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. 3.11.2 Problémy cílové skupiny Respondenti v realizovaných rozhovorech identifikovali nejzásadnější problémy, které komplikují jejich životní situaci, poměrně jednoznačně. Nejpalčivějším problémem je nedostatek financí a s ním jsou spojené problémy s bydlením a se zadlužeností. Příčinou a zároveň důsledkem těchto problémů je dlouhodobá nezaměstnanost. Komplikace představují i špatný zdravotní stav a pasivita cílové skupiny.
56
Já už ani nevěřím, že bude někdy lépe, jak se dostanete tam, kde jsem já, tak už je to asi celý na nic. Práci mi nikdo nedá a peníze na to, abych šel někam bydlet, taky nemám. Ale víte co, všechno se dá nějak přežít. (…) Já bych šel už asi makat kamkoliv, jenže nikde mě nechtěj. (RE 63, Severozápad, rozhovor) Bydlím na azyláči – někomu to vadí, někomu to nevadí, občas se někdo tváří kysele. Z dluhů mi zůstává cca 13 až 16 000 na alimentech. (RE 64, Střední Morava, rozhovor) 3.11.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, jsou zaměřeny zejména na zajištění sociálních služeb především v oblasti bydlení (konkrétně azylové bydlení), na terénní služby, na aktivizační a vzdělávací semináře, na osobní konzultace (zaměřené na finanční gramotnost, právní otázky, motivaci, rozvoj komunikačních dovedností, např. nácvik pracovního pohovoru atd.) a na pracovní poradenství (pomoc s psaním životopisů, pomoc při hledání práce). Respondenti nejvíce oceňovali konkrétní věci, které se podařilo v rámci projektu vyřešit nebo na jejichž řešení stále pracují (např. zajištění bydlení v nouzové situaci). Respondenti dále velmi oceňovali aktivizaci v zaměstnání prostřednictvím podpůrné služby (veřejná služba) v návaznosti na zlepšení pozice na trhu práce. U některých respondentů nedošlo k úplnému vyřešení problémů (nalezení práce), přesto respondenti hodnotí dopady projektu jako velmi významné pro jejich život. To, co respondenti na projektech oceňují, jsou tedy nejenom konkrétní aktivity projektu (např. zajištění azylového bydlení), ale i další související aspekty intervence, např. osobní přístup. Příklady výroků respondentů jsou uvedeny níže. Je to dobrý, když vám chce někdo pomoct, protože na nás lidi většinou kašlou. Pomohlo mi to v tom, abych se necítil tak blbě furt. (RE 63, Severozápad, rozhovor) To, že se „znovu nacházím“, to, že mám chuť znovu jít do života. Vlastně to, že žiju, nepřežívám, ale žiju. Neúspěchy mě žádné nenapadají. (…) Znovu najít v sobě důstojnost, že jsem člověk, že nejsem evidenční číslo nebo rodné číslo někde. Znovu se mě snažili pochopit, dali mi "bytost", "lidskost", pomáhali mi, ať to nevzdám. Za to jim musím moc poděkovat! (RE 64, Střední Morava, rozhovor) Měl jsem problémy, se kterými bych nevěděl, kam mám jít. (RE 65, Severozápad, fokusní skupina) Otázka spoluúčasti respondentů není relevantní, protože většina z nich nemá navíc finanční prostředky, které by bylo možné využít. Ve fokusní skupině se respondenti shodli, že by byli ochotni za poskytnutou pomoc částečně platit, pokud by to bylo nutné (uváděli většinou symbolické částky v řádu několika desítek korun za konzultaci). Zaplatil bych i 50 Kč, protože by mi to pomohlo, dověděl bych se co a jak, sám se v tom neorientuju. (RE 66, Severozápad, fokusní skupina)
57
Já žádný peníze navíc fakt nemám, takže to bych se asi toho zúčastňovat nemohl. (RE 63, Severozápad, rozhovor) 3.11.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Nejvýznamnějším rozdílem mezi respondenty, kteří byli podpořeni z OP LZZ, a respondentem, který nebyl do projektu z OP LZZ zapojen, je míra spokojenosti (resp. nespokojenosti) se současnou situací a snaha tento stav nějakým způsobem aktivně změnit. U respondenta, který nebyl podpořen z projektu z OP LZZ, je patrná značná míra rezignace, apatie a smíření se se současným stavem. 3.11.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Pan X. X. v současné době nemá práci, je registrován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Příležitostně využívá krátkodobé brigády. V minulosti pracoval jako svářeč. V únoru 2011 byl sice z evidence vyřazen (nedostavil se v dohodnutém termínu), ale nyní už opět splňuje podmínky pro zařazení. Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání (kompletní svářečské zkoušky). Panu X. X. je 46 let, má dvě děti (19 a 26 let, obě mají ukončené středoškolské vzdělání). Posledních deset let bydlí po různých ubytovnách a v azylovém bydlení. V lednu 2011 podal výpověď ze zaměstnání, protože mu zaměstnavatel dlužil cca 30 tisíc na mzdách. Pan X. X. by chtěl najít práci, kde by měl šéfa „jako za starého režimu“. S tímto výrazem si spojuje zejména sociální jistoty a stabilitu příjmu. Dlužnou částku od zaměstnavatele se panu X. X. nepodařilo získat. Od února 2011 bydlel nejdřív v ubytovně, pak přibližně pět měsíců na ulici. Přespával na venku nebo ve squatech, někdy také v noclehárně zřizované NNO. Kromě toho měl pan X. X. problémy s dluhy na alimentech. Projekt, do kterého se pan X. X. zapojil, se zaměřoval na poskytnutí azylové bydlení. Mimo jiné nabízel i další aktivity (pracovní poradenství, kulturní a sportovní aktivity). Pan X. X. tvrdí, že o organizaci poskytující azylové bydlení věděl dlouho („ulice mi to řekla“). Od azylového bydlení očekával možnost přespání, trochu jídla a sociální zařízení, ale nepředpokládal žádnou další nadstavbu, která by ho měla posunout dál. Díky projektu má nárok na ubytování, ošacení, jedno teplé jídlo denně, kulturní a volnočasové aktivity. Dále má možnost odpracovat si hodiny, které potom „vymění“ za jídlo. Sociální pracovník mu pomáhá realizovat individuální plán. Pan X. X. tvrdí, že díky pobytu v azylovém bydlení mu byl umožněn nový start, našel opět chuť do života a navrácení lidské důstojnosti. Oceňuje přístup jednotlivých pracovníků, díky kterým je to možné. V době konání rozhovoru byl pan X. X. v azylovém bydlení ubytován přesně tři měsíce, normální délka pobytu je půl roku (v případě dobrého chování je možné ho prodloužit na rok). Pan X. X. si chce nejdéle do půl roku nalézt práci a vlastní bydlení. V současné chvíli oceňuje to, že nemusí být v zimě venku.
58
Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. žije na ulici již dvanáct let. Nemá žádné příjmy, nemá práci a nepobírá ani žádné dávky. Nemůže být registrován na Úřadu práce, protože nemá žádné osobní doklady totožnosti. Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem (obor truhlář). V minulosti občas navštěvoval organizace poskytující sociální služby pro bezdomovce (noclehárna, denní centrum atd.), byl také registrován na Úřadu práce. V současné době občas využívá služeb charitativní organizace, kde dostane stravu. Pan X. X. je podle svých slov se svým životem spokojený, práci si nehledá, protože předpokládá, že by ho jako bezdomovce nikdo ani nezaměstnal. Zároveň přiznává, že neví, zda by chtěl pravidelně chodit do práce. Na současné situaci oceňuje, že je pánem svého času. 3.11.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Osoby bez přístřeší jsou další cílovou skupinou, která je ohrožena sociálním vyloučením. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 49] byly jako hlavní problémy cílové skupiny osob bez přístřeší identifikovány faktory materiální deprivace, se kterou souvisí nezaměstnanost, zadluženost (dluhy na zdravotním a sociálním pojištění, komerční dluhy) a absence dostatečného bydlení. Tyto oblasti byly považovány jako nejvýznamější i samotnými respondenty z cílové skupiny. Dalším problematickým faktorem je zdravotní stav, který je ovlivněn jednak nedostupností zdravotního systému a služeb pro cílovou skupinu, jednak životním stylem cílové skupiny (např. časté užívání alkoholu a drog atd.). Tento faktor se objevuje i v realizovaných rozhovorech. Situaci komplikují i časté dluhy cílové skupiny na zdravotním pojištění. Samostatnou skupinu faktorů představují sociální služby, neboť zde se projevují problémy velkého počtu klientů spadajících na jednoho sociálního pracovníka, a tedy i nedostatek času pro komplexní a dlouhodobou práci s klientem a zaměření pouze na krizovou pomoc, dále podfinancovaný neziskový sektor a nedostatek dat o počtech bezdomovců a dalších sociálních indikátorů týkajících se této cílové skupiny. V kvalitativních rozhovorech se potvrzuje i problém nedostatku sociálních služeb (např. azylové bydlení), což je problematické zejména v období zimních měsíců. Dalším aspektem, který byl experty identifikovaný jako problematický, je oblast legislativy, neboť v dané problematice chybí samotná definice bezdomovectví. Souvisejícím faktorem jsou i předsudky a stigmatizace ze strany většinové společnosti, což osobám bez domova snižuje možnosti najít si zaměstnání a bydlení. Sociální vyloučení je také důsledkem chybějícího sociálního kapitálu cílové skupiny, dezintegrací rodiny a podpůrné sítě přátel. Diskriminace a předsudky ze strany zaměstnavatelů i většinové společnosti se ukázaly jako významné faktory i v analyzovaných rozhovorech. Respondenti také potvrzují chybějící sociální kapitál a problematické vztahy s rodinnými příslušníky. U cílové skupiny osob bez přístřeší se rovněž potvrdily některé závěry 2. průběžné zprávy longitudinální studie. Cílová skupina byla hodnocena jako problematická při zapojování do projektu [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 45], což se ukázalo jako zásadní i v rámci kvalitativní
59
fáze šetření. Zároveň se potvrdil výrazný vliv projektů z OP LZZ na situaci cílové skupiny a případný negativní dopad nerealizování projektu na cílovou skupinu [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s.51–52].
3.12 Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) 3.12.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině imigrantů, azylantů, cizinců a etnických menšin (kromě Romů) bylo realizováno pět rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl realizován s manželi, celkem tedy do této skupiny spadalo šest respondentů, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Tři respondenti byli původem z Ruska, dva respondenti z Mongolska a jeden z Ukrajiny. Tři respondenti mají ukončené vysokoškolské vzdělání, tři středoškolské. Ve výzkumném vzorku byli tři muži a tři ženy. Rozhovory byly realizovány v regionech Severozápad, Střední Morava, Severovýchod, Jihovýchod a Střední Čechy. Ve výzkumném vzorku nebyl žádný respondent, který by spadal do podskupiny azylantů5. Respondenti byli ve všech případech do aktivit projektů zapojeni intenzivně a dlouhodobě. V cílové skupině byl současně realizován jeden rozhovor s respondentem, který nebyl vůbec zapojen do aktivit projektu z OP LZZ. Tento rozhovor byl realizován v regionu Severozápad. Respondentem byl muž původem z Ruska. Respondent měl ukončené středoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu. Respondent spadá zároveň do cílové skupiny uchazečů registrovaných na Úřadu práce. Do výzkumného vzorku spadají ještě dva respondenti z cílové skupiny osob bez přístřeší a z cílové skupiny terénních sociálních pracovníků; oba tito respondenti byli ze Slovenska. Jejich situace je ale velmi specifická, protože zde není problémem jazyková ani kulturní bariéra. 3.12.2 Problémy cílové skupiny První z problematických aspektů je adaptace do většinové společnosti, která je pro tuto cílovou skupinu komplikována zejména jazykovou bariérou. Jazyková bariéra komplikuje uplatnění cílové skupiny na legálním trhu práce. Sami Češi nemají práci a já jim nemohu konkurovat. Já nejsem taková jako oni. Bojím se, že pro mě nebude tak lehké najít práci, protože jsem cizinka. (RE 67, Severozápad, rozhovor) Určitou komplikací mohou být další aspekty spojené s hledáním práce (nutnost využívat služby agentur práce), problémy s bydlením atd. Jeden z respondentů také poukazoval na negativní postoj společnosti vůči němu z důvodu národnosti. A taky tady hodně lidí si myslí, on je Rus, je okupant, to je špatné. Dokonce i na moje kluky, kteří se tady narodili, občas pokřikují Rusáci, Rusáci. (RE 96, Střední Morava, rozhovor) 5
Nezahrnutí zástupce cílové skupiny azylantů je limitem výzkumu. Relevantní informace o situaci této cílové skupiny jsou zjišťovány prostřednictvím sekundárních dat (např. [BUDROVÁ HRADEČNÁ, 2008; MUHIČ, 2010, s. 2; ROMÁNKOVÁ, 2007] a konzultací s experty na danou problematiku (Selma Muhič Dizdarevič, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze).
60
V určitých profesích může být problémem také fakt, že respondent nemá české občanství, na tuto skutečnost upozorňuje respondentka ze Slovenska pracující jako terénní sociální pracovnice. V budoucnu bych chtěla dělat policejní psychologii, ale zatím to nejde, nemám české občanství. Zajímala by mě práce s oběťmi trestné činnosti. Ale je těžké se na takovou pozici dostat. (RE 95, Střední Morava, rozhovor) 3.12.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty v OP LZZ byly zaměřeny na výuku českého jazyka, dále na rozvoj sociokulturních dovedností, komunikace s úřady, na kurzy pracovního poradenství, zprostředkování práce a kurzy podnikání. Většina respondentů se o projektu dozvěděla od svých známých, jedna respondentka přímo prostřednictvím organizace realizující projekt. Někteří z respondentů kurzy absolvovali bezprostředně po příjezdu do Čech. Všichni dotazovaní respondenti hodnotí význam účasti v projektu jako zásadní, projekt měl podle nich významné dopady na jejich život i na možnosti integrace do většinové společnosti. Podle výpovědí respondentů většina informací a dovedností, které si během projektu osvojili, pro ně byly nové. Všechno nové. Já jsem o ČR věděla jen české sklo, Škoda, Praha, Karel Gott. Naučila jsem se psát životopis. (RE 67, Severozápad, rozhovor) Respondenti velmi kladně hodnotí zejména jazykové kurzy, protože jsou podle nich pro jejich zapojení do většinové společnosti nejpodstatnější. Zároveň ale respondenti poukazují i na širší dopady; díky znalostem a dovednostem, které v projektu získali, si našli snadněji práci, bydlení, získali nové kontakty. Znalost, spokojenost sama ze sebe, komunikační dovednosti. Poznala jsem lidi, který můžu všechno říct. Teď umím jazyk a můžu pracovat. Já už mám práci, byt. Já jsem spokojená. (RE 67, Severozápad, rozhovor) Nikdo z respondentů nechápal poskytovanou pomoc jako samozřejmost, na kterou má automaticky právo, všichni ale tuto formu pomoci jednoznačně oceňovali. Podle některých respondentů je možné, že kdyby neměli tuto možnost, byli by nuceni opustit Českou republiku. Respondenti si dovedou představit, že by se finančně spolupodíleli na kurzech, ale často přiznávají, že to není v jejich finančních možnostech. 3.12.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Srovnání respondentů zapojených do projektu z OP LZZ a respondenta, který nebyl podpořen z OP LZZ, je v cílové skupině imigrantů, azylantů a cizinců problematické, neboť situace respondenta se významně odvíjí od současného stavu a míry jeho zapojení do většinové společnosti. Respondent, který nebyl zapojen do projektu z OP LZZ, v České republice žije a do nedávné doby zde i pracoval. Jeho potřeby a problémy se proto v současné době primárně vztahují k nalezení nového zaměstnání,
61
nikoli ale např. k právnímu poradenství či jazykovým kurzům, jako tomu bylo u respondentů, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ. 3.12.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. je původem z Ruska. V Rusku studovala všeobecné gymnázium (nostrifikace) a vysokou školu, kterou ale nedokončila. V minulosti pracovala jako pokojská v hotelu a v továrně. Bydlí s dcerou, která studuje obchodní akademii. Od července 2011 pracuje na veřejně prospěšných pracech. O projektu se dozvěděla v organizaci, která projekt realizovala. Navštěvovala kurz českého jazyka a sociokulturních dovedností, dále kurz pracovního poradenství. Kurzy trvaly tři měsíce (kurz českého jazyka měl časovou dotaci 170 hodin, kurz sociokulturních dovedností 60 hodin). Paní X. X. chválí průběh projektu i přístup a schopnosti lektorů, kteří vedli školení. Absolvování kurzu jí zlepšilo jazykové dovednosti a zároveň má díky němu větší odvahu. Přiznává, že kdyby se do kurzu nezapojila, tak by možná odcestovala zpátky do Ruska. Ráda by se účastnila kurzu českého jazyka pro pokročilé, který by navazoval na její znalosti a zaměřoval by se zejména na písemný projev a gramatiku. Chtěla bych se také více dozvědět o české kultuře a legislativě v České republice. Účast v kurzu nikomu nedoporučila, protože neznala nikoho v situaci, kdy by podobné školení potřeboval. Její dcera navštěvovala kurzy pro děti. Případová studie č. 2 (nezasažení) Pan X. X. je původem z Ruska, v České republice žije s manželkou a se svými dvěma dětmi, které obě studují střední odbornou školu. Pan X. X. má ukončené středoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu. V minulosti také absolvoval školení pro práce ve výškách, které poskytoval Úřad práce v rámci rekvalifikace. Pan X. X. před dvěma měsíci přišel o zaměstnání. V současné době si aktivně hledá práci. I když jeho manželka práci má a společně mají našetřené úspory, výdaje rodiny se musely v důsledku ztráty jeho zaměstnání snížit. Na Úřadu práce sice panu X. X. nabídli možnost zapojit se do rekvalifikace, tu však odmítl, protože, jak říká, potřebuje především „pracovat a živit rodinu a ne chodit na kurz“. Doplnění nebo rozšíření kvalifikace nechápe jako příležitost najít si zaměstnání, ale jako omezení možností si v současné situaci vydělat peníze, což by mohlo vést k zadlužení. 3.12.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V rámci 1. průběžné zprávy longitudinální studie byly expertně identifikovány problémy, se kterými se potýkají cílové skupiny imigrantů, azylantů, cizinců a etnických menšin (kromě Romů, na které se vztahuje samostatná Oblast podpory 3.2). V cílové skupině imigrantů bylo formulováno několik aspektů. Prvním z nich byly chaotické a často se měnící právní předpisy regulující pobyt cizinců, dále vysoká míra korupce na Cizinecké policii a zastupitelstvích ČR v některých zemích. Problémem je i nízká úroveň poskytování informací
62
o předpisech a nízká jazyková vybavenost pracovníků Cizinecké policie a státní správy řešících agendu cizinců. Legálnímu pracovnímu uplatnění často brání neuznání kvalifikace ze země původu a nákladný a složitý proces nostrifikace. Jako problematická byla označena i určitá diskriminující opatření (požadavek několikanásobně vyššího finančního zajištění u cizinců než u většinové populace a diskriminační přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění). Problémem je i nerozvinutá spolupráce mezi státem a neziskovým sektorem [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 41]. Počet cizinců dlouhodobě žijících v České republice (s trvalým a dlouhodobým pobytem) byl v roce 2010 438 000 [CJD Eutin, 2010]. V cílové skupině cizinců byly jako hlavní problémy identifikovány vyloučení z legálního trhu práce, konkrétně nelegální zaměstnanost cílové skupiny, dále omezení u určitých kvalifikací ze země původu, která ztěžuje uplatnění na legálním trhu práce, a projevy diskriminace na pracovním trhu [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 36–37]. Situaci cizinců někdy dále komplikuje problematická adaptace do většinové společnosti. V rámci kvalitativního šetření se ukázaly jako nejvýznamnější aspekty možnosti adaptace do většinové společnosti, které jsou závislé na jazykové vybavenosti cílové skupiny. Na tento problém se ve většině případů zaměřují i projekty z OP LZZ (jazykové kurzy, školení usnadňující adaptaci jedinců atd.). V kvalitativním šetření se potvrdil i problém diskriminace ze strany většinové společnosti. Potvrdily se i komplikace s omezení u určitých kvalifikací ze země původu, která ztěžuje uplatnění na legálním trhu práce (nutnost mít v některých profesích české občanství). V kvalitativním šetření se zároveň potvrdily závěry 2. průběžné zprávy o negativním dopadu na cílovou skupinu a zhoršení její situace v případě nerealizování projektu [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.13 Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí 3.13.1 Popis výzkumného vzorku Bylo realizováno 13 rozhovorů zaměřených na cílovou skupinu Romů a osob z odlišného sociokulturního prostředí, kteří byli podpořeni z OP LZZ. Dalších pět respondentů, se kterými byl prováděn rozhovor v jiných cílových skupinách, byli také Romové. V analyzovaných rozhovorech bylo celkem dvanáct žen a pět mužů. Čtyři respondentky byly zaměstnané, jedenáct respondentů/respondentek bylo dlouhodobě nezaměstnaných, jedna respondentka pobírala plný invalidní důchod a jedna byla na rodičovské dovolené. Ve výzkumném vzorku mělo celkem pět respondentů ukončené střední vzdělání bez maturity, jedna respondentka nedokončila základní školu, ostatní měli dokončené základní vzdělání (někteří zvláštní, resp. praktickou základní školu). Osm respondentů spadalo do cílové skupiny pečujících o osobu blízkou nebo o děti do 15 let, tři z nich do cílové skupiny samoživitelek. Pět dotazovaných respondentů bylo starších 50 let, tři respondenti spadali do kategorie mladých lidí od 15 do 25 let. Jedna z respondentek spadala i do cílové skupiny obětí násilí a jeden respondent do cílové skupiny závislých na návykových látkách. Rozhovory byly realizovány v regionech Severozápad
63
(čtyři rozhovory), Střední Čechy (dva rozhovory), Jihozápad (pět rozhovorů), Moravskoslezsko (jeden rozhovor), Severovýchod (jeden rozhovor), Střední Morava (pět rozhovorů). Zároveň do toho vzorku spadají i čtyři fokusní skupiny, protože někteří z účastníků byli Romové. Dvě z fokusních skupin byly zaměřené na uchazeče na Úřadu práce, jedna na dlouhodobě nezaměstnané a jedna na mladé lidi ve věku od 15 do 25 let. Fokusní skupiny byly realizovány v regionech Severozápad (tři) a Moravskoslezsko (jedna). Zapojení respondentů do aktivit projektů bylo různě intenzivní, neboť se ve většině případů jednalo o individuální spolupráci s terénními sociálními pracovníky odvislou od zájmu klienta (k aktivitám projektu viz níže). Z výpovědí respondentů ovšem vyplývá, že zájem respondentů o aktivity projektu byl poměrně vysoký, a většinou tedy i míra jejich zapojení. Celkem tedy bylo analyzováno 18 rozhovorů s osobami podpořenými z OP LZZ, doplňkově byly analyzovány i čtyři fokusní skupiny. V cílové skupině byly realizovány tři rozhovory s osobami, které nebyly vůbec podpořeny z OP LZZ. Tyto rozhovory se uskutečnily v regionu Severozápad. Dva z respondentů byly ženy, jedna z nich byla na rodičovské dovolená, druhá nezaměstnaná. Třetím respondentem byl muž, přibližně pět let průběžně nezaměstnaný, s příležitostnými pracovními zkušenostmi, které ale ve všech případech skončily ještě ve zkušební době. Všichni tři respondenti měli pouze základní vzdělání. Do cílové skupiny Romů spadají ještě respondenti z jiných cílových skupin, konkrétně se jedná o cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, uchazečů na Úřadu práce, osob se zdravotním postižením, zaměstnanců atd. 3.13.2 Problémy cílové skupiny Z analyzovaných rozhovorů jednoznačně vyplývá, že problémy cílové skupiny jsou velmi komplexní a zasahují do řady oblastí. Klíčovým problémem je samozřejmě nezaměstnanost, dále se jedná o s ní spojené problémy s bydlením a o zadluženost cílové skupiny. Komplikací může být i špatný zdravotní stav. Komplexnost problémů ilustruje následující citát. Nemám žádné přijmy, jsem závislá na mé dceři a sestře. Dcera má mateřskou a sestra invalidní důchod a je nesvéprávná, jsem její opatrovník, tak si od ní občas půjčím. Je to špatné s penězi, donedávna jsem byla i pěstoun dcery mojí sestry, ona je nevidomá, tak jsem měla příjem jako z ní, že ji vychovávám, ale teď šla na školu do Prahy a musím jí všechno dávat, to je jasné, takže teď nemám nic a teprve si vyřizuji Úřad práce a dávky, zatím nic nemám. Nezaměstnaná jsem už čtyři roky, před tím jsem měla krátkodobou práci a pečovala jsem o ně. Mám zdravotní problémy, jsem hemofilik a mám silné deprese po tom, co se mi zabila moje první dcera. (RE 68, Jihozápad, rozhovor) Významným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost cílové skupiny. Respondenti potvrzují, že někdy pracují „na černo“, to však jejich problém reálně neřeší. Jsem bez práce více jak 2,5 roku, dříve jsem pracoval jako pomocný chemik – laborant (…) nemohu sehnat práci, nejdříve jsem ji hledal v oboru, to však je nemožné, tento typ průmyslu tady není, pak jsem hledal i jinde, bez úspěchu. Jsem v evidenci ÚP, bydlím s matkou, která je v důchodu. (…)
64
Už mám svůj věk, je mi 54 let, navíc jsem pracoval celý život jen v jedné továrně, nemám jiné zkušenosti, práce taky v místě není, nemám řidičák, jsem závislý na autobusech a vlacích, což je velká nevýhoda. A nabídek práce je tak málo, že bez auta nebo známostí nemám šanci. (RE 69, Jihozápad, rozhovor) Jsem nezaměstnaný už hodně dlouho, asi 15 let. Občas mám práci „na černo“, ale špatně platí. Peníze bere žena ze sociálky, máme doma 8 dětí, s náma teda 10 osob. Já bych rád pracoval, ale práce není! (RE 70, Severozápad, rozhovor) Jako častou příčinu nezaměstnanosti respondenti uvádí diskriminaci ze strany zaměstnavatelů. Tento aspekt se objevuje téměř ve všech rozhovorech. Většina respondentů uvádí, že byla diskriminováni při ucházení se o zaměstnání (při pracovním pohovoru), nebo ani nebyla k pohovoru přizvána kvůli diskriminaci (a zaměstnavatel jim řekl, že pozici už obsadil). Spoustě zaměstnavatelů vadilo, že jsem „černá“, když jsem se ptala na místo po telefonu, řekli ať přijdu na pohovor, když jsem přišla, řekli, že už místo obsadili, ale inzerát přitom měli dál. Jenom málokdo mi to řekl do očí, že mě jako servírku nemůže zaměstnat, že by neměli klientelu. Potom už jsem se rovnou do telefonu ptala, jestli mají problém s tím, že jsem Romka. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) Já myslim, že je to i tim, že sem cikán. Třeba po telefonu řeknou, že mám přijít, že místo maj, a když tam příjdu, tak už je to vobsazený. (RE 51, Jihozápad, rozhovor) Jako největší nevýhodu na pracovním trhu vidím, že jsem Romka, takže když jdu někam žádat o práci, tak mě vyhodí už rovnou vrátný a najednou práce není. Potom vezmou někoho jiného. (…) Určitě mým největším problémem je vzdělání, s výučním listem to dnes moc nejde. A druhý problém je časová tíseň, jelikož se musím starat o zdravotně postižené dítě, které potřebuje větší péči než jiné děti. (RE 71, Střední Morava, rozhovor) Mám se špatně, jako každý bez práce. (…) Pracovních nabídek je ale málo a zaměstnavatelé si vybírají nejen podle toho, kdo co umí, ale i jak kdo vypadá. Romy málokdo zaměstná, mají špatnou pověst. To v Anglii se na to nikdo nekouká. (RE 72, Severozápad, rozhovor) Souvisejícím jevem jsou podle respondentů také obecně negativní postoje vůči Romům ve společnosti, které jsou poslední dobu vyostřené i kvůli situaci v Severních Čechách. Nejvíce sleduji vnímání majority na Romy, je to neustále v televizi, v novinách, co se děje a jak se na nás dívají skrz prsty. Takže se bojím špatné nálady společnosti. Taky se bojím změny po novém roce v oblasti sociálního systému, co to pro nás bude znamenat. (RE 71, Střední Morava, rozhovor) Kdyby si všichni přestali myslet, že co Rom, to flákač, který chce jen žít z dávek, ono ty dávky získat, taky není jednoduché. A ještě na vás koukají skrz prsty. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) Kvůli situaci na severu Čech jsou Romové více středem pozornosti. Bojím se rasismu a toho, že už mě nikdo nikdy nezaměstná, jenom proto, že jsem Romka. Bojím se, že moje děti nebudou mít dobrou budoucnost. (RE 72, Severozápad, rozhovor)
65
Dalším problémem, který úzce souvisí s nezaměstnaností a nedostatkem financí, je zadluženost cílové skupiny. Zástupci cílové skupiny v rozhovorech potvrzují, že tento aspekt negativně ovlivňuje jejich životní situaci. Problémem je také lichva, která respondenty uzavírá v kruhu půjček a jejich splácení s vysokým úrokem, případně vede k ilegálnímu podnikání. Tak štve mě to no, ale nenadělám s tím nic. Tak teď se jen modlím, aby mě nevyhodili z práce a snad tam někdo zůstane, kdo i ještě pomůže s těma dluhama, no. (RE 73, Střední Čechy, rozhovor) Můj nejpalčivejší problém jsou finance, mám dluhy a bojím se, že díky tomu, že poplatím všechno, nezbyde mi na elektriku a nájem, a půjčovat si už nechci a nebudu (…) To dcera si takhle blbě půjčila jen 5 000 Kč, ale nazpátek musí dát dvakrát tolik. (RE 74, Jihozápad, rozhovor) Bojím se kriminálu. Musím zaplatit mámě výživný na syna a bojím se, že to nesplatím. Kdybych mohla pracovat, bylo to to jednodušší. Teď budu bez práce, bez financí. (RE 75, Severozápad, rozhovor) V některých rozhovorech je jako další problém hodnoceno neodpovídající a nedostatečné bydlení, které může mít dále negativní vliv na zdravotní stav. Jak jsem říkala, nejvíc se bojím, že přijdu o byt, nevím, kde bych pak bydlela, syn je taky nezaměstnaný a k dcerám taky nemůžu. (…) Radši budu bydlet takto chvíli bez elekřiny a nebudu jíst. Bojím se, aby to nebylo ještě horší. (RE 76, Jihozápad, rozhovor) Nemám se dobře, musím živit děti a ty stojí plno peněz. Máme dluhy, v loni jsem vydělal v Praze dost peněz, ale to šlo všechno na zaplacení dlužného nájemného, ještě zbývá zaplatit dluh za odpad, potom snad už dostaneme nájemní smlouvu. Podívejte se, jak bydlíme, nemáme elektřinu a ani vodu. (RE 77, Severozápad, rozhovor) 3.13.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, byly zaměřeny zejména na terénní práci s klienty, která představovala zejména osobní konzultace s terénním pracovníkem, zaměřené na různé problematické oblasti. Nejčastěji se jednalo o problémy s dluhy, problémy s bydlením, o kariérní poradenství, o doučování dětí, o asistence u soudního řízení, o vyřízení sociálních dávek nebo důchodu atd. Přišli, sepsali jsme společně problémy, které musím řešit a postupně to se mnou řeší. A po asi měsíci mi sehnali dobrovolníka na doučování. (RE 71, Střední Morava, rozhovor) Respondenti se k projektu OP LZZ dostali různým způsobem. Většina z nich byla oslovena pracovníky organizací, se kterou dlouhodobě spolupracují oni nebo jiní obyvatelé lokality. Některým respondentům byl projekt doporučen pracovníky veřejné správy. O službě mi řekla paní na sociálce, dala mi kontakt a paní přijela k nám domů. Jsem za to ráda, jako my potřebujeme takovou pomoc, nemáme moc peněz na dojíždění a prostě my se nevyznáme v paragrafech, jako umím číst a psát, ale to je všechno… (RE 74, Jihozápad, rozhovor)
66
Na otázku, zda projekt řešil skutečně ty největší problémy, se kterými se respondenti potýkají, odpovídali respondenti většinou kladně, v tomto ohledu tedy zaměření projektu hodnotí kladně. Podle většiny respondentů byly dopady jejich účasti v projektu na jejich život velmi významné, a to i v případech, kdy se jim nepodařilo nalézt zaměstnání, protože došlo k řešení dalších problémů (např. s dluhy, bydlením atd.). Můj největší problém byly dluhy a ty jsme řešili. Takže vše bylo v pořádku. Chvíli jsme řešili invalidní důchod. (RE 49, Střední Morava, rozhovor) Respondenti oceňují zejména skutečnost, že je pomoc poskytována bezplatně. Většina z nich tvrdí, že pokud by se museli spolupodílet na financování aktivit, nemohli by si účast v projektu dovolit, někteří z nich tvrdí, že by byli ochotní za služby určitou část zaplatit. Respondenti nepovažují poskytovanou pomoc za samozřejmost, na kterou mají automaticky nárok, ale podle většiny z nich by stát měl tyto formy pomoci podporovat. 3.13.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Vzhledem k tomu, že u cílové skupiny Romů dochází ke kumulaci různých handicapů, většina projektů z OP LZZ byla zaměřena kromě nezaměstnanosti i na další problémy této cílové skupiny. U respondentů, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ, se jako zásadní jeví, že u nich došlo (oproti nepodpořeným) často k výraznému celkovému zlepšení jejich situace (vyřešení nebo řešení problémů s bydlením, zadlužení apod.). Naopak situaci osob, které nebyly zapojeny do projektu z OP LZZ, lze hodnotit jako statickou, resp. zhoršující se a bez změn k lepšímu. 3.13.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. (43 let) je v invalidním důchodu. Má nezletilé děti a opatrovnictví nad synem, který je ve výkonu trestu a zároveň je souzen za jiný trestný čin (syn má omezenou svéprávnost – nakládání s penězi). Paní X. X. má ukončenou základní školu. Má přirozenou autoritu mezi svými známými a sousedy. Jako největší problémy vidí nedostatek financí, nevyhovující bydlení, problémy s dluhy a skutečnost, že syn je ve vězení (mimo domov, rodina tak není pohromadě). Paní X. X. tvrdí, že by chtěla pracovat, protože potřebuje vyšší příjmy. Paní X. X. vadí lokalita, ve které bydlí, protože podle ní má negativní vliv na její děti, chtěla by se proto odstěhovat, to je však vzhledem k její finanční situaci nemožné. Paní X. X. si nepamatuje název projektu, v aktivitách vnímá pouze konkrétní osoby, se kterými spolupracuje. Možnost této pomoci ale chápe jako něčeho vyjímečného, za co je realizátorům, se kterými se setkává, vděčná. Paní X. X. byla oslovena pracovníky organizace realizující projekt, zda se chce zapojit do projektu. Aktivity projektu jsou zaměřeny na terénní sociální práci s klienty (poradenství s dluhy, komunikace s úřady, pracovní poradenství). Terénní sociální pracovníci paní X. X. pravidelně (jednou za 14 dní) navštěvují a konzultují s ní její situaci, případně poskytují další služby (doprovod k soudu, pomoc
67
s napsáním dopisů, zprostředkování kontaktu atd.). Paní X. X. tvrdí, že kdyby byla v lepší finanční situaci, byla by ochotná si za služby terénních sociálních pracovníků platit. Z jejích výpovědí lze vyvodit, že si uvědomuje, že pomoc terénních sociálních pracovníků jí přináší vyčíslitelné hodnoty a pokládá za normální ze tyto služby zaplatit (naopak ji překvapuje, že jsou služby zdarma). Projekt doporučila své dceři a sestřenici, ani jedna z nich se ale nakonec nezapojila. Paní X. X. shrnuje, že ji překvapilo, že jí terénní pracovníci skutečně pomáhají (z její výpovědi je patrné, že zřejmě očekávala, že pomoc bude spíše jen formální a nepředpokládala skutečnou změnu své situace). Její očekávání ve vztahu k projektu tedy byla výrazně převýšena, řadu konkrétních věcí se v jejím životě podařilo zlepšit. V jejím uplatnění na trhu práce ale nedošlo k žádným změnám. Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. (34 let) před půl rokem skončila rodičovská dovolená, v současné době je nezaměstnaná. Má čtyři děti, nemá partnera. Je finančně závislá na sociálních dávkách. Respondentka má ukončenou pouze základní školu, žádné další vzdělání (např. rekvalifikace) nemá. V minulosti navštěvovala centrum pro matky s dětmi, kde absolvovala několik seminářů zaměřených na pracovní poradenství. Získané znalosti ale nikde neměla šanci uplatnit, protože reálné možnosti pracovat jsou v její situaci omezené. Kvůli péči o děti nemůže pracovat na plný úvazek a práci na částečný úvazek se jí nepodařilo sehnat. Respondentka se obává nárůstu cen za bydlení a za základní potraviny. Se současnými prostředky sice – i když s problémy – vychází, přesto je ale v případě nárůstu cen ohrožena zadlužeností a potenciálně i ztrátou bydlení. 3.13.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Odhady počtu Romů v České republice jsou problematické, jejich počet se odhaduje na 160 až 200 000, někdy až na 300 000 (OP LZZ 2007–2013). U této cílové skupiny se kloubí celý komplex problémů, ve kterých je zaměstnanost jen jedním z aspektů. V 1. průběžné zprávě longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 76] byly expertně identifikovány hlavní okruhy a příčiny problému. Zásadním problémem je vysoká nezaměstnanost cílové skupiny, její příčiny lze nalézt zejména v nízkém vzdělání, které je částečně i důsledkem selektivity vzdělávacího systému, dále v nízké kvalifikaci. Problém nízkého vzdělání a chybějící kvalifikace je klíčový a uvědomuje si ho i řada respondentů z této cílové skupiny. Problémem jsou i demotivující systém sociálních dávek a využívání nelegálních forem zaměstnávání. Využívání nelegálních forem zaměstnávání (zejména krátkodobých brigád) potvrzují i výpovědi některých respondentů. Většina z nich avšak poukazuje na to, že i možnosti využívat nelegální formy práce jsou v současné době omezené. Dalším klíčovým problémem je vysoká míra zadluženosti, která souvisí jednak s vysokou nezaměstnaností, jednak (a to především) se špatnou finanční gramotností. Problémem je i špatná úroveň bydlení. Příčinou je také neaktivita cílové skupiny při řešení životní situace. Problémy
68
s bydlením a vysoká zadluženost jsou naprosto klíčovými oblastmi, což dokládají i realizované rozhovory. Další oblastí jsou i diskriminace ze strany zaměstnavatelů a předsudky a stereotypy zakořeněné ve většinové společnosti. Tento faktor považují respondenti za klíčový, projevy diskriminace ze strany zaměstnavatelů jako příčina nezaměstnanosti byly zmiňovány ve všech rozhovorech. Jako poslední aspekt byla identifikována nedostatečná dostupnost a kvalita sociálních služeb pro danou cílovou skupinu. Respondenti v rámci rozhovorů potvrzují, že by podobných sociálních služeb mělo být více a obávají se skončení projektu. Z analyzovaných rozhovorů naprosto jednoznačně vyplývá skutečnost, že v případě nerealizování projektů by došlo k výraznému zhoršení situace cílové skupiny. Potvrzují se tedy závěry 2. průběžné zprávy, že nerealizování projektu by mělo negativní dopady na cílové skupiny [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.14 Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku 3.14.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině osob pečujících o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku (podpořených z OP LZZ) bylo realizováno celkem osm rozhovorů a jedna fokusní skupina (deset respondentů). Někteří z respondentů spadají zároveň i do cílové skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce. Dva respondenti pečovali o svého rodiče, zbytek respondentů pečoval o své děti. Ve výzkumném vzorku respondentů, se kterými byl realizován rozhovor, měli tři respondenti jako nejvyšší dosažené vzdělání základní školu, dva respondenti střední školu bez maturity, dva střední s maturitou a jeden vysokou školu. Tři respondenti spadali do cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů. Ve výzkumném vzorku bylo sedm žen a jeden muž. Rozhovory byly realizovány v regionech Jihozápad (tři respondenti), Severovýchod (dva respondenti), Severozápad (dva respondenti) a Střední Čechy (jeden respondent). Ve fokusní skupině bylo celkem devět matek a jedna babička, které pečují o děti se zdravotním nebo mentálním postižením (např. autismus, mentální retardace, problémy s motorikou, vozíčkáři, poruchy učení, mozková obrna). Fokusní skupina se odehrávala v regionu Jihozápad, kde se konal výjezd v rámci pobytu respondentek z různých regionů, ale organizace realizující projekt, jejímž prostřednictvím byl navázán kontakt s respondenty, byla z Prahy. Vzhledem k tomu, že cílová skupina pečujících je velmi heterogenní, spadá do ní velké množství respondentů z jiných cílových skupin (15 rozhovorů a dvě fokusní skupiny s uchazeči na Úřadu práce). Míra zapojení respondentů do projektů z OP LZZ byla různá (aktivity projektu viz níže). Ve většině případů ji lze hodnotit jako intenzivní a dlouhodobou, v případě aktivity výjezdního pobytu pro rodiče se jednalo o několikadenní pobyt, který je možné v průběhu času opakovat (pouze někteří
69
z respondentů se ho účastnili poprvé). V cílové skupině byly dále realizovány tři rozhovory s osobami, které nebyly zapojeny do OP LZZ. Respondenty byly ženy, jedna z nich je v současné době na rodičovské dovolené (současně tedy spadá i do cílové skupiny rodičů na rodičovské dovolené vracejících se na trh práce) a dvě jsou nezaměstnané. Dvě respondentky mají ukončené základní vzdělání, jedna respondentka je vyučená v oboru kuchař-číšník. Rozhovory byly realizovány v regionu Severozápad. Do cílové skupiny (nepodpořených z OP LZZ) spadají i respondenti z cílových skupin zaměstnanců, rodičů na rodičovské dovolené vracejících se na trh práce, samoživitelek, uchazečů na Úřadu práce, dlouhodobě nezaměstnaných atd. 3.14.2 Problémy cílové skupiny Problémů, které identifikovali respondenti, je možné uvést velké množství a jsou poměrně různorodé. Jedním ze společných problémů zmiňovaných téměř ve všech rozhovorech byl nedostatek financí. Někteří respondenti v tomto kontextu zmiňovali i problém stigmatizace příjemců dávek a obtížnou komunikaci s úřady. Nejhorší je to, že si člověk připadá trochu jako žebrák, který neustále někam chodí, o něco žádá, doprošuje se, dohledává. (RE 78, Praha, fokusní skupina) Významným problémem je i nedostatek informací o tom, na které služby a dávky mají rodiny nárok, na které instituce je možné se obrátit atd. Člověk se neustále dozvídá, jak to, že máš tohle, já to nemám, to musíš tam a tam. Člověk o to třeba přijde, protože o tom neví. (RE 78, Praha, fokusní skupina) Významným problémem je také psychická náročnost péče, nebezpečí vyčerpání a vyhoření. Psychická náročnost v úvodních fázích péče má přitom přímý vliv na výše zmíněný nedostatek informací, protože úsilí a čas jsou věnovány závislé osobě a péči o ní, ne „obcházení úřadů“. Respondenti často zmiňovali jako zásadní problém také určitou sociální izolaci, do které se pečující člověk dostane, když přestane pracovat. 3.14.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Typy projektů z OP LZZ pro tuto cílovou skupinu byly různorodé, jednalo se o vzdělávací kurzy, o školení a o rekvalifikace, o terénní služby (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) a o výjezdní pobyt rodičů s dětmi s postižením. Projekty zaměřené na vzdělávání a rekvalifikaci hodnotili respondenti jako přínosné, co se týká obsahu i formy školení. Doprovodným efektem projektu byly u některých respondentek i změny v organizaci času a rozvržení péče o dítě s manželem (větší zapojení manžela). Jedna z respondentek hodnotila absolvovaný kurz pozitivněji než kurzy na Úřadu práce. Tyto projekty jsou účinější než kurzy pod Úřadem práce, lidé sem chodí více dobrovolně. (RE 79, Jihozápad, rozhovor)
70
Projekty zaměřené na terénní práci s klienty se věnovaly zejména rodinám v krizi, které měly problémy v různých oblastech (zadluženost, problémy s bydlením, záškoláctví dětí, výchovné problémy atd.). Práce s těmito rodinami byla individuální a odvíjela se od potřeb rodiny. Projekty se zaměřovaly např. na doučování dětí, pomoc v soudním řízení, pomoc při komunikaci s úřady atd. Rozhodně bych doporučila službu SAS [pozn. sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi], pomáhá rodině komplexně, pracuje se na individuálním plánu rodiny, kde se postupuje podle jasně stanovených cílů. Dále i propojování s ostatníma službama, jako je doučování dětí v rodinách, volnočasové aktivity, to všechno vede nepochybně ke zkvalitnění života rodiny, která žije v mizerných podmínkách s ještě mizernějším rodinným rozpočtem. (RE 80, Severovýchod, rozhovor) Posledním z typů projektů byl projekt, v jehož rámci byl realizován výjezdní pobyt rodičů s dětmi s postižením. Respondentky projekt hodnotily jako výrazně přínosný. Oceňovaly informace, které díky účasti v projektu získaly a ke kterým by bylo problematické se jinak dostat. Za velmi významné ale respondentky považují i určitý proces sdílení problémů, možnost konzultovat svou situaci s ostatními, kteří mají podobný problém a uvědomění si skutečnosti, že „člověk není na problém sám“. V dlouhodobějším kontextu respondentky oceňují, že se naučily odpočívat a relaxovat, ale i to, že dokázaly přehodnotit určité postoje a priority ve svém životě. Odpočinek, s tím, že děti si vezmou asistenti. Taky jsem si slibovala, že budu moct poznat lidi, kteří mají podobé problémy. Což se mi teda splnilo. (RE 81, Praha, fokusní skupina) Je to otázka priorit, já jsem si po tom jarním kurzu ty priority hodně přehodnotila. (RE 82, Praha, fokusní skupina) Dopady projektu jsou podle respondentů pro jejich osobní život velmi významné, přičemž jako podstatné (byť nezamýšlené) se zde ukazují efekty projektu v sociální rovině. Respondenti ze všech typů projektů se shodují, že by projekt doporučili všem, kteří jsou v podobné situaci jako oni. Někteří z nich účast v projektu doporučili někomu ze svého okolí. O své účasti mluvila s dalšími ženami, které znám především ze svých aktivit cvičení rodičů s dětmi a z masáží. Část z nich se do projektu zapojila a část se na to prý chystá. (…) Doporučila bych jej zejména kvůli získání odborných poznatků a zájmu o rekvalifikaci. (RE 79, Jihozápad, rozhovor) 3.14.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ U cílové skupiny pečujících podpořených a nepodpořených z OP LZZ se ukazují rozdíly v jejich celkové životní situaci a míře kritičnosti situace (finanční problémy a zadluženost, problémy s bydlením, psychický stav respondentů a sociální izolace atd.). Dá se předpokládat, že – stejně jako u jiných cílových skupin vymezených problematikou – může dojít ke gradaci těchto problémů a ke zhoršení životní situace cílové skupiny u respondentů nepodpořených z projektů OP LZZ, a to v případě, že nebude realizována intervence. Situace v případě pečujících osob je přitom odlišná zejména v tom smyslu, že na jedné straně „zaměstnává“ a limituje možnosti uplatnění na trhu práce, na druhé straně nepřináší dostatečné finanční ani společenské ocenění. Zejména psychická náročnost pak
71
může vést k sekundárním jevům, např. k rozpadu rodinného zázemí, popř. může dojít k sekundárním zdravotním problémům nebo např. k zadlužení domácnosti. 3.14.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. (46 let) je v současné době na rodičovské dovolené s dcerou. Dále má od léta 2011 v pěstounské péči tři vnoučata. Paní X. X. je v současnosti plně vytížena prací v domácností, ale tvrdí, že by ráda pracovala. Paní X. X. má dokončenou základní školu, v minulosti pracovala jako dělnice v továrně a jako pomocná síla v supermarketu. Největším problémem jsou v současné době dluhy. Paní X. X. se zapojila do projektu z OP LZZ zaměřujícího se na terénní sociální práci. Cílem bylo zejména vyřešit problematickou finanční situaci rodiny a zadluženost. Paní X. X. byla oslovena pracovníky organizace realizující projekt. Významným problémem paní X. X. je nízká finanční gramotnost. Aktivity terénních sociálních pracovníků byly zaměřeny na pomoc v komunikaci s úřady, se soudy a s exekutorem. Skutečnost, že se paní X. X. stará o svou dceru a zároveň o svá tři vnoučata, limituje její možnosti jak v pracovním uplatnění, tak např. v dojíždění na úřady atd. Jako velké pozitivum tedy hodnotí to, že terénní sociální pracovník ji navštěvoval přímo doma. Paní X. X. hodnotí zejména skutečnost, že se díky pomoci sociálních pracovníků podařilo začít řešit její situaci, i když v době konání rozhovoru ještě nebylo jasné, jak celá věc dopadne. Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. (26 let) žije s manželem a se svými dvěma dětmi. Je již rok evidována jako uchazeč na Úřadu práce. V minulosti pracovala jako dělnice v továrně v místě svého bydliště. Paní X. X. má ukončené základní vzdělání, nemá žádné další kurzy či rekvalifikaci. V současné době se paní X. X. snaží najít zaměstnání přes Úřad práce i svépomocí. Vzhledem k tomu, že manžel paní X. X. nemá stálé zaměstnání, rodina je nucena se zadlužovat, aby mohla platit základní výdaje. Paní X. X. si uvědomuje, že do budoucna by tato skutečnost mohla bý problémem, zvláště pokud se jí nepodaří nalézt rychle zaměstnání. 3.14.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V rámci 1. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 67] byly expertně identifikovány problémy cílové skupiny osoby pečující o osobu blízkou a pečující o děti do 15 let. Významným problémem je nedostatečná nabídka zkrácených pracovních úvazků a flexibilních forem práce, zároveň nedostatečná nabídka služeb (denních a týdenních stacionářů, terénních služeb atd.). Tyto dva aspekty se ukazují jako naprosto zásadní i v realizovaných rozhovorech a fokusní skupině. Osoby pečující o osobu blízkou se také potýkají s problémem nedostatku financí, neboť musejí pokrývat vysoké náklady na péči (speciální pomůcky, léky atd.), což se potvrdilo i v kvalitativních rozhovorech. Problém nedostatku financí souvisí s nezaměstnaností cílové skupiny, což opět odkazuje k nedostatku zkrácených úvazků a nedostatečné nabídky sociálních služeb. Jako
72
problematická byla také experty hodnocena chybějící strategická koncepce na lokální a regionální úrovni (v některých oblastech České republiky). Dalším problémem je syndrom vyhoření a nedostatek psychologické a terapeutické podpory, která by byla směřována na tuto cílovou skupinu. Tento faktor se ukázal jako naprosto klíčový u cílové skupiny pečujících o osobu blízkou (např. o dítě s postižením), ovšem potřebnost navazování sociálních kontaktů byla zmiňována i v rozhovorech s rodiči pečujícími o děti do 15 let. Stejně jako u předchozích skupin ve třetí prioritní ose se i zde potvrdil možný negativní dopad a zhoršení situace cílové skupiny v případě nerealizování projektu [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.15 Rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce 3.15.1 Popis výzkumného vzorku Cílová skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce zároveň spadá do cílové skupiny pečujících o osobu blízkou nebo závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku. V rámci cílové skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce (podpořených z OP LZZ) bylo realizováno pět rozhovorů, do této skupiny ale spadalo dalších šest respondentů z jiných cílových skupin. Čtyři respondenti patří zároveň do cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů, dva respondenti do cílové skupiny Romů, jeden respondent do cílové skupiny mladých lidí od 15 do 25 let a jeden respondent do cílové skupiny pedagogických pracovníků a asistentů. Ve výzkumném vzorku mělo pět respondentů ukončené základní vzdělání, dva respondenti střední vzdělání bez maturity, jeden respondent střední vzdělání s maturitou a tři respondenti vysokoškolské vzdělání. Rozhovory byly realizovány v regionech Střední Morava (tři respondenti), Severovýchod (tři respondenti), Severozápad (dva respondenti), Střední Čechy (dva respondenti) a Jihozápad (jeden respondent). Ve výzkumném vzorku byly jenom ženy. Dále do této skupiny spadali i respondenti z cílové skupiny uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadu práce, se kterými byly realizovány dvě fokusní skupiny v Praze (celkem 16 respondentů). Míra zapojení respondentů do aktivit projektů byla ve všech případech vysoká, respondenti se účastnili aktivit projektů dlouhodobě a pravidelně. V rámci cílové skupiny byl realizován i rozhovor s respondentem, který nebyl z OP LZZ podpořen vůbec. Jednalo se o ženu, která zároveň spadala do cílové skupiny mladých lidí do 25 let. Respondentka měla středoškolské vzdělání bez maturity (obor kadeřnice). Rozhovor byl realizován v regionu Severozápad. Dále do této skupiny spadala i jedna respondentka z cílové skupiny uchazečů registrovaných na Úřadu práce. 3.15.2 Problémy cílové skupiny Respondentky vidí jako klíčový problém možnosti sladění péče o děti a práce. Příčinou je podle nich zejména nedostatek zkrácených úvazků a nedostačující počet zařízení péče o děti. Tento faktor se ukazuje jako klíčový zejména na venkově, kde nemusí být k dispozici školka, popř. počet míst pro děti je omezený (kvůli vysokému počtu nepřijímají děti z jiných vesnic) a jiné zařízení není dostupné.
73
Jako významný problém identifikují respondentky ztrátu příjmu a s tím spojené finanční problémy (jako ještě významnější se tento problém ukazuje u cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů). Manžel má v práci velké problémy, poklesly objednávky, takže si vydělává méně. I on se poohlíží po další práci. Takže máme strach, jak to finančně utáhneme do budoucna. (RE 83, Střední Morava, rozhovor) Podle respondentek je kromě ztráty finančních prostředků významným problémem i určitá izolace rodiče, který je doma s dítětem. Na rodičovské dovolené jsem v celku spokojená, ale potřebuji k tomu mít ještě další aktivitu. Jednak je to důležité kvůli přivýdělku, ale i kvůli kontaktu s lidmi. Do budoucna bych to chtěla rozšiřovat (cca 0,5 úvazku). Problémem na rodičovské dovolené je samozřejmě izolace od lidí, také výrazná ztráta finančních prostředků. (RE 84, Praha, rozhovor) Mně to pomohlo i po psychický stránce, docházím sem, řešíme tu, mám pocit, že alespoň něco dělám, předtím jsem odvedla dítě do školky a celé to dopoledne seděla sama doma. (RE 85, Praha, fokusní skupina) 3.15.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty, do kterých se respondentky zapojily, byly ve většině případů zaměřeny na vzdělávání, na pracovní poradenství a na rekvalifikace. Většina respondentek se o projektu dozvěděla přes někoho dalšího (kamarádky, známí, někdo z rodiny). Pouze jedna respondentka věděla o projektu z Úřadu práce, tři přes organizaci, která projekt realizovala, a jedna respondentka z médií. Očekávání respondentek ve vztahu k jejich účasti v projektu byla dvojího typu, jednak se jednalo o očekávání v pracovní oblasti (nalezení práce, rozšíření si znalostí), jednak o očekávání v sociální oblasti (navázání nových kontaktů, nový program, zvýšení sebevědomí). Já jsem očekávala, že mě to nastartuje. Protože vy když jste po mateřský, vy si nevěříte, vy nevěříte, že jste stejně dobrá jako třeba ta adeptka, která skončí školu. I tím, že chodíme sem, tak si zavedeme takový ten rytmus, že člověk musí ráno vstát, někam jít. Ja to taková síla seberealizace, že už jste zase někdo. (…) Tím, že jste tady, dostanete se mezi lidi, najdete si přátele, vyměníte si zkušenosti, jako mě to pomohlo hrozně. (RE 86, Praha, fokusní skupina) Školení a individuální konzultace byly hodnoceny velmi kladně. V rámci jednotlivých aktivit respondentky oceňovaly například rozvoj dovedností, mj. praktický nácvik pracovního pohovoru. Velký význam respondentky spatřují v tom, že účast v projektu je „vytáhne“ z určitého stereotypu. Významnou změnu pro většinu respondentek bylo i přeorganizování péče o děti a větší pomoc v hlídání dětí ze strany manžela či širší rodiny. Dopady projektu jsou respondenty hodnoceny jako jednoznačně pozitivní, a to jak v oblasti pracovní, tak v oblasti sociální. Některé z respondentek si dovedou představit, že by se finančně spolupodílely na placení za účast v projektu. Účast v projektu jim dala určitý pracovní rytmus, program a nové povinnosti. Respondentky se většinou shodují, že by tento projekt doporučily i ostatním v podobné situaci.
74
Já vím, že bych to doporučila jedné své kamarádce, která asi bude řešit to samé co já za rok, protože nejspíš přijde stejným způsobem o zaměstnání. Tak si myslím, že pro ní zrovna ta motivace je dobrá, protože si málo věří. Jí by třeba ta část o té seberealizaci a sebehodnocení, myslím, že by jí to prospělo. (RE 87, Praha, fokusní skupina) 3.15.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Dopady projektů z OP LZZ na cílovou skupinu jsou velmi významné jak v pracovním životě, tak v životě osobním. Rozdíly mezi respondenty podpořenými z OP LZZ a respondentkou, která nebyla do projektu z OP LZZ zapojena, se projevují v obou těchto oblastech. V pracovní oblasti mají respondenti zapojení do projektu z OP LZZ lepší pozici při hledání zaměstnání, a to díky absolvovaným školením zaměřeným na rozvoj dovedností i doplnění či rozšíření kvalifikace v rámci rekvalifikace. V osobní rovině respondenti zapojení do projektů získali díky projektu nový program i náplň času, tím byla zmírněna jejich sociální izolace, v jejich domácnosti často také došlo k přerozdělení péče o děti atd. Dá se přitom usuzovat, že i u skupiny nezapojených do projektu by došlo k některým z těchto změn, ale patrně až v krizovém okamžiku – projekty minimálně umožnily situaci předjímat, připravit se na ni, resp. ji řešit. 3.15.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. je vyučená v oboru kuchařka-číšnice, v minulosti pracovala jako číšnice a prodavačka. Paní X. X. má tři děti ve věku tří, jedenácti a patnácti let. Od 31. 1. 2011, kdy jí skončila rodičovská dovolená, byla až do září 2011 registrována na Úřadu práce. Kvůli zdravotním problémům a péči o děti se nechtěla vrátit ke svému původnímu zaměstnání. O projektu se dozvěděla od své babičky, která o něm četla v novinách. V inzerátu psali, že pomáhá matkám na rodičovské dovolené v uplatnění na pracovním trhu, což ji oslovilo, a tak se do projektu zapojila. Nejdříve absolvovala základní motivační kurz a další kurzy si pak mohla vybrat podle svého zájmu. Motivační kurz trval měsíc a probíhal každý den dopoledne. Dále si mohla vybrat rekvalifikační kurz, o který by měla dlouhodobě zájem. V rámci projektu absolvovala rekvalifikační kurz Pracovník v sociálních službách, kurz němčiny a kurz základů obsluhy PC. Od září 2011 pracuje na částečný úvazek jako asistentka pedagoga v mateřské škole, kde se stará o těžce zdravotně postiženou dívku. Do práce denně dojíždí 20 km. Paní X. X. vydělává 5 500 Kč hrubého měsíčně, dalším jejím příjmem jsou alimenty na děti a příjmy z manželova zaměstnání. S pracovním zařazením je spokojená, ale chtěla by lepší finanční ohodnocení. Dostala lepší pracovní nabídku za stejné finanční ohodnocení, ale blíž svého domova, takže je pro ni nová nabídka finančně výhodnější. Paní X. X. v současné době zvažuje, jak práci změnit, aby nikomu neublížila. Zvažovala dodělání si maturity, ale má strach, že by selhala. Hlavní změna byla v tom, že opravdu získala novou práci. Navíc se jí splnil sen, že mohla skutečně pracovat s dětmi, a získala místo v mateřské škole.
75
Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. (24 let) má tři malé děti. V současné době je na rodičovské dovolené, ta jí ale za čtyři měsice skončí, potřebuje si proto v dohledné době najít zaměstnání. Má ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru kadeřnice. Před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala v továrně jako dělnice. Tato pozice je ale nyní už obsazena, musí si proto hledat jiné zaměstnání. Pracovat ve její původní profesi kadeřnice je podle paní X. X. problematické, protože pro zaměstnavatele není jako matka malých dětí příliš atraktivním uchazečem a navíc s velmi omezenou praxí. Samostatné podnikání v oboru nezvažuje kvůli finančním nákladům, které jsou se startem podnikání spojené. Za největší překážky paní X. X. označuje fakt, že má malé děti. Ráda by pracovala na snížený úvazek, aby mohla skoubit pracovní život s péčí o děti. V minulosti respondentka využívala služeb Úřadu práce a agentur práce. 3.15.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V rámci 1. průběžné zprávy longitudinální studie [Průběžná dlouhodobá, 1. průběžná, 2011, s. 108– 109] byly popsány problémy, se kterými se potýkají cílové skupiny, které spadají do Oblasti podpory 3.4 Rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života. Expertně bylo identifikováno několik tematických oblastí, které se ukazují jako problematické. Nejvýznamnějším problémem je oblast služeb, zejména nedostatek zařízení a míst péče o děti (např. velkým problémem je nedostatek zařízení a míst pro děti na venkově). Tento faktor byl potvrzen jako naprosto klíčový i v realizovaných rozhovorech. Projevují se zde i neefektivní služby Úřadů práce a jejich neznalost a nezájem o genderovou problematiku obecně. Nespokojenost s činností Úřadů práce se objevovala i v realizovaných rozhovorech. Naopak u projektů respondenti oceňují individuální přístup, možnosti hlídání dětí během školení atd. Jako další příčiny byly identifikovány nefungující celoživotní vzdělávání (vzdělávání, tréning a rekvalifikace) a špatná dopravní dostupnost v některých regionech (cesty do zaměstnání, hledání zaměstnání). Omezené možnosti dostupnosti a nedostatečná nabídka kurzů a školení zaměřených na tuto cílovou skupinu se potvrzuje i v realizovaných rozhovorech. Možnosti uplatnění komplikují zejména časové možnosti a nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků. Tento problém je zmiňován jako klíčový i v rozhovorech. Posledním identifikovaným aspektem jsou diskurzy ve společnosti o genderových rolích (rozdělení péče a práce, podpora tradiční dělby práce, která znevýhodňuje ženy na trhu práce a demotivuje muže od péče), dále postoje a vliv okolí. Respondenti v tomto kontextu upozorňují zejména na diskriminaci z důvodu rodičovství ze strany zaměstnavatelů. Mezi (nezamýšlené) dopady projektů je pak možné v tomto kontextu zařadit zejména často zmiňované změny v organizaci času a v rozvržení péče o dítě s druhým rodičem, většinou manželem, a širší rodinou.
76
Stejně jako u předchozích skupin by se i u cílové skupiny rodičů vracejících se po rodičovské dovolené negativně projevilo nerealizování projektu. Kvalitativní šetření tedy potvrzuje závěry 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.16 Samoživitelky, samoživitelé 3.16.1 Popis výzkumného vzorku V cílové skupině samoživitelek a samoživitelů (podpořených z OP LZZ) bylo realizováno pět rozhovorů, ale do této skupiny spadá dalších osm respondentů z jiných cílových skupin, celkem tedy bylo analyzováno 13 rozhovorů s respondenty podpořenými z OP LZZ. Respondenti, kteří spadali do cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů, zároveň logicky spadali do cílových skupin osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku a rodičů vracejících se po rodičovské dovolené na trh práce. Dalšími skupinami, do kterých je možné zařadit respondenty ve výzkumném vzorku, byly např. dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči na Úřadu práce, Romové, oběti násilí a trestné činnosti, osoby propuštěné z vězení, osoby se zdravotním postižením. Mezi respondenty byl pouze jeden muž. Tři z respondentů měli dokončeno základní vzdělání, pět středoškolské vzdělání a jedna respondentka vzdělání vysokoškolské. Rozhovory byly uskutečněny v regionech Jihozápad (dva rozhovory), Severozápad (tři rozhovory), Střední Čechy, Střední Morava (dva rozhovory) a Severovýchod. Z výzkumného vzorku jsou dvě respondentky zaměstnané na plný úvazek (obě získaly zaměstnání díky projektu), pět respondentek je nezaměstnaných, jedna respondentka a jeden respondent jsou na rodičovské dovolené. Zapojení respondentů do aktivit projektu bylo ve všech případech dlouhodobé. V rámci cílové skupiny byl realizován i rozhovor s respondentkou, která nebyla do projektů z OP LZZ zapojena vůbec. Tento rozhovor se uskutečnil v regionu Severozápad. Respondentka měla ukončené základní vzdělání a v současné době je nezaměstnaná. Respondentku je možné současně zařadit i do skupiny mladých lidí do 25 let. Dále do cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů spadá jedna respondentka z cílové skupiny zaměstnanců. 3.16.2 Problémy cílové skupiny Jako základní problém pro tuto cílovou skupinu se ukazuje existenční zajištění a nedostatečné příjmy. S tímto problémem se pojí jednak nezaměstnanost respondentů, resp. respondentek, v některých případech ale i neposkytování výživného od otce dítěte či dětí. Příčiny nezaměstnanosti a obtíží při hledání práce vidí respondenti v nepříznivé ekonomické situaci a zejména v nedostatečné nabídce flexibilních pracovních míst a zkrácených úvazků, které by byly pro respondentky vhodným řešením, neboť jsou nuceny slaďovat práci s péčí o děti. Dalším klíčovým problémem je nedostatečná mobilita a s tím související problémy s dojížděním za prací. Největší nevýhoda na trhu práce je, že mám děti. Jsem osamělá matka, nejsem přímo z XY a nemám auto. Nevýhodou v dojíždění jsou vysoké náklady a delší doba, než se dostanu domů, dle spojů až 2,5 hodiny rozdíl. (RE 88, Střední Morava, rozhovor) Z hlediska samoživitelky by bylo potřeba mít školky pro děti nebo možnost, kam dát děti, více
77
zařízení, které se o ně postarají, jinak samy maminky nemají absolutně šanci pracovat. (…) Co je skvělé tady v oblasti těch kurzů, že vám tady dítě bezplatně hlídají, když sem chodíte na kurz. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) Dalšími okolnostmi, které podle některých respondentek jejich situaci komplikují, jsou například špatný zdravotní stav nebo diskriminace ze strany zaměstnavatelů (z důvodu mateřství, etnicity atd.). Z důvodu nutnosti pečovat o děti většina respondentů zavrhuje možnost práce „na černo“. Avšak z existenčních důvodů by někteří z respondentů volili tuto alternativu, pokud by se jim podařilo práci „na černo“ skloubit s péčí o děti. No ale potom mi nevemou děti do školky, když budu chodit na černo, všude chtěj potvrzení od zaměstnavatele, ale možnosti tu jsou. (RE 89, Severozápad, rozhovor) Nevidím výhody, jsem velmi nespokojena, nebráním se případné možnosti pracovat na černo, stát se nestará o mě, já se nebudu starat o stát. (RE 88, Střední Morava, rozhovor) Příslušníci této skupiny se častěji než příslušníci ostatních skupin obávají budoucnosti a problémů, se kterými se budou muset vyrovnávat. Samoživitelky a samoživitelé si dobře uvědomují, že finanční situace rodiny závisí pouze na nich, proto častěji akcentují obavy ze ztráty zaměstnání či existenčních problémů. Bojím se spíš zdražování a dluhů, v práci se hodně snažím, abych o ni nepřišla, myslím, že jsou se mnou spokojení, občas mě i pochválí, nechci zase spadnout do toho, že nemám na jídlo, bydlení, nemůžu nic koupit dítěti a jsem závislá na tom, jestli mi dají něco na dávkách. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) 3.16.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty, jejichž cílovou skupinou byla i skupina samoživitelek a samoživitelů, byly zaměřeny na řadu aktivit. Jednou z klíčových aktivit bylo poradenství zaměřené na individuální problémy klientů, jako jsou dluhy, problémy s bydlením, nezaměstnanost, problémy s výchovou dětí atd. Všichni respondenti oceňovali v těchto projektech zejména individuální přístup a zaměření na jejich reálné problémy. Respondenti se dále shodují, že bez poskytnuté pomoci by nebyli sami schopní svou situaci řešit. Zemřela mi žena, průběh spolupráce byl dobrej, vyřizovali jsme všechny papíry. (…) Očekávání se splnily, že všechno vyšlo, že všechno je jako vyřízený a už jenom čekáme. (RE 89, Severozápad, rozhovor) Druhou oblast realizovaných aktivit představovaly kariérní poradenství, motivační aktivity a pomoc se sháněním zaměstnání. Na tuto oblast byly v některých projektech navázány i vzdělávací kurzy (přednášky, semináře, školení). V rámci kurzů bylo většinou zajištěno i bezplatné hlídání dětí, což respondentky velmi oceňovaly. Vzdělávací kurzy byly ve všech případech hodnoceny jako velmi kvalitní.
78
Když jsem přišla, byla jsem moc spokojená, když to srovnám například s Úřadem práce, nedá se to vlastně srovnat, tady to má mnohem větší perspektivu, je to perspektivní, je to tu malé, je tu možnost se lidem individuálně věnovat, ten přístup je tu úplně skvělý. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) Hlavními dopady projektů jsou pro respondentky úplné či částečné vyřešení jejich problematické situace. Dvě respondentky si díky účasti v projektech našly práci, což hodnotí jako hlavní pozitivum. Respondentky, které si práci zatím nenašly, označují jako pozitivum alespoň získání nových zkušeností, osvojení si pravidelného režimu a získání celkové psychické podpory. Potřebovala jsem práci a tu jsem díky tomu získala. Potřebovala jsem práci po té mateřské a ještě jako invalida, je to tady na to zaměřené, najít si práci, zařadit se do pracovního procesu, to se povedlo. (RE 47, Severovýchod, rozhovor) Pro mě byla největší změna nástup do zaměstnání po takové dlouhé době. (…) Jsem samostatnější, vím, že spoustu věcí dokážu sama, vím, že i já můžu najít slušnou práci, i když to bylo těžké. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) Zatím nepřinesl nic nového – možná podporu, pocit, že vám někdo pomůže, oceňuji snahu někoho pomoci mi. (RE 90, Střední Morava, rozhovor) Jsem samostatnější. (…) Měla jsem pravidelný režim, naučila jsem se pravidelně sledovat nabídky práce. Nekašlat na to. (…) Ze začátku jsem měla novou energii, ale teď se cítím už zoufalá. Je to tím, že stále nemám práci. (RE 72, Severozápad, rozhovor) Změny, které by respodenti navrhli, se netýkaly samotných projektů, ale zejména reálných možností získat pracovní místo a možností služeb péče o děti, protože jinak není pro pečujícího rodiče reálné najít si zaměstnání. Aby přímo v projektu byla napsaná pracovní místa pro účastníky projektu, pro nás, realizace dostupných rekvalifikací, přímo dohodnutí pracovních míst u zaměstnavatelů. (…) V našem městě se neřešilo hlídání dětí v době, kdy si hledám práci, nebo mám brigádu, chybí volnočasové aktivity pro děti ze sociálně slabších rodin. (RE 90, Střední Morava, rozhovor) Můj problém je, že nemám práci, když nemáte práci, nemáte peníze a to je život špatnej. To je každý den starost. Projekt mě nezaměstná, to musí nějaký majitel firmy. (RE 72, Severozápad, rozhovor) Někteří z respondentů byli překvapeni, že za účast v projektu nemusí platit. Zároveň přiznávají, že kdyby se museli nějak finančně podílet, tak by se projektu nezúčastnili. Ti, kteří by byli ochotni svou účast financovat, uvádí částky v řádu několika stovek korun. Ačkoli byli někteří respondenti překvapeni, že se nemusí nijak finančně na projektových aktivitách podílet, vyjadřují názor, že na podobnou pomoc by měli mít lidé automaticky nárok a stát by měl tyto činnosti zajišťovat. Naopak druhá část respondentů pomoc sice vítá, ale nemyslí si, že na pomoc má nárok „automaticky“. Respondenti ve většině případů nereflektují, „odkud“ poskytovaná pomoc přichází. Poskytnutou pomoc si spojují většinou pouze s konkrétními lidmi, se kterými v rámci projektu měli možnost přijít do kontaktu, jim osobně jsou za pomoc vděční.
79
3.16.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Při hodnocení dopadů projektů a srovnávání situace podpořených respondentů a respondentky nezapojené do projektu z OP LZZ se u cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů jako klíčové ukazují rozdíly jak v pracovní rovině, tak v sociální rovině dopadů. Sociální rovina je ze strany respondentů z této cílové skupiny – oproti jiným respondentům z jiných cílových skupin – akcentována jako velmi podstatná. Důvodem je vysoká míra sociální izolace této cílové skupiny a psychická náročnost (obavy z budoucnosti, existenční problémy atd.), což projekty z OP LZZ pomáhaly částečně řešit (i když to bylo jejich nezamýšleným efektem, který lze ale hodnotit jednoznačně pozitivně). 3.16.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. (36 let) je v současné době na rodičovské dovolené, má dvě děti ve věku tří a sedmnácti let. Současně je v invalidním důchodu. Jejími příjmy tedy jsou rodičovský příspěvek a invalidní důchod. Nejvyšší ukončené vzdělání paní X. X. je střední odborné učiliště a dvouletá ekonomická nástavba bez maturity. V minulosti pracovala v administrativě. Za své největší nevýhody na trhu práce považuje paní X. X. zejména to, že má dvě děti, o které se musí starat sama, a dále chybějící maturitu. Uvažuje o tom, že by si maturitu dodělala, ale vzhledem ke své situaci to považuje za nemožné. Velkým problémem je podle ní zejména zajištění hlídání dítěte a omezené možnosti umístit dítě do školky. V lednu 2012 skončí paní X. X. rodičovská dovolená. V rámci projektu absolvovala kurzy zaměřené na základy PC a účetnictví. Dále využívala pracovní poradenství. Organizaci, která projekt realizuje, zná již dlouho, už v minulosti využívala jejích služeb. Původně se o ní dozvěděla od své kamarádky. Na projektu oceňuje zejména individuální přístup (např. na rozdíl od Úřadu práce). Jako velmi užitečné označuje i to, že během kurzů je možné bezplatné hlídání dětí. Pokud musela, byla by ochotná si za účast v projektu platit. Paní X. X. doporučila účast v kurzech několika svým kamarádkám, ovšem ne všechny se do kurzu mohly zapojit, neboť poptávka po nich zdaleka převažuje možnou nabídku. Dopady svého zapojení do projektu shrnuje tak, že si v rámci absolvovaných školení rozšířila vzdělání, a díky tomu má i větší šance se uplatnit na trhu práce. Jako významný dopad hodnotí i to, že se jí díky kurzu zvýšilo sebevědomí a celkově se víc věří. V době konání rozhovoru paní X. X. měla nalezenou práci (zatím před podpisem pracovní smlouvy). Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. (22 let) žije se dvěma svými dětmi. Před rokem paní X. X. skončila rodičovská dovolená, od té doby je nezaměstnaná, pobírá sociální dávky a občas si přivydělává krátkodobými brigádami. Za největší problém označuje nepříznivou finanční situaci, v minulosti si už musela několikrát vypůjčit peníze na nájem bytu. Paní X. X. se nedaří si sehnat stálou práci, jako velkou bariéru označuje zejména to, že je na péči o děti sama (např. nemůže pracovat na směny, protože to by nemohla zajistit péči o děti). Respondentka využívá služeb Úřadu práce, agentur práce a neziskových organizací
80
v lokalitě. Díky tomu se jí podařilo najít krátkodobé brigády, kvůli situaci na trhu práce ale nenalezla stálé zaměstnání. 3.16.6 Vazba na výstupy longitudinální studie V cílové skupině samoživitelek a samoživitelů se vyskytují podobné problémy jako u cílových skupin pečujících osob o osobu blízkou a děti do 15 let a rodičů vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené. Problémy, které se zde podle odborníků vyskytují v daleko větší intenzitě, jsou zejména finanční problémy a psychická náročnost pro jedince. I u této skupiny se ukazuje jako problematická oblast služeb, zejména nedostatek zařízení a míst péče o děti. Možnosti uplatnění komplikují hlavně časové možnosti a nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků. Tyto závěry potvrzují i realizované rozhovory s respondenty z cílové skupiny. Stejně jako u předchozích skupin lze konstatovat, že nerealizování projektu by se negativně projevilo situaci cílové skupiny samoživitelek a samoživitelů. Kvalitativní šetření tedy potvrzuje závěry 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52].
3.17 Začínající podnikatelé, podnikatelky 3.17.1 Popis výzkumného vzorku V rámci cílové skupiny začínajících podnikatelů a podnikatelek (podpořených z OP LZZ) bylo realizováno celkem pět rozhovorů (v regionech Praha, Střední Čechy, Severovýchod, Jihozápad a Střední Morava), ve všech případech šlo o ženy (začínající podnikatelky). Tři respondentky zároveň spadaly do cílové skupiny pečujících o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku. Jedna z respondentek byla současně na rodičovské dovolené, další byla zároveň s podnikáním zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek ve zkoumaném vzorku bylo středoškolské bez maturity, dvakrát středoškolské s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské. Oblasti, ve kterých respondentky podnikají, případně chtějí začít podnikat, jsou sociální služby (konkrétně služby pro seniory), oční optika, škola kolečkového bruslení, rehabilitace. Jedna z dotazovaných respondentek se rozhodla s podnikáním nezačít (i když absolvovala projekt pro tuto cílovou skupinu). Zapojení respondentek do aktivit projektu bylo ve všech případech intenzivní a dlouhodobé. V rámci cílové skupiny byl realizován jeden rozhovor s respondentkou, která nebyla zapojena do projektů z OP LZZ. Respondentka měl ukončené základní vzdělání, podnikala na živnostenský list v oboru masérských služeb. Rozhovor byl realizován v regionu Severozápad. 3.17.2 Problémy cílové skupiny Problémy, které respondentky identifikovaly jako hlavní překážky pro své uplatnění, spadají do dvou základních oblastí. První z nich představuje ekonomická situace a podmínky nastavené
81
pro podnikatele. Respondentky upozorňují jednak na problém získat půjčku při začátku podnikání, ale i na další náklady s tím spojené (např. nutnost platit si jako OSVČ zdravotní a sociální pojištění). Respondentky dále negativně hodnotí současnou ekonomickou situaci a chystané legislativní změny (zvýšení DPH). Konkrétní citáty z realizovaných rozhovorů ilustrují problematiku této cílové skupiny. Kdybych to měla mít na hlavní pracovní poměr, tak to pro mě není možné, musela bych platit zdravotní a sociální pojištění atd. Chtěla bych to dělat na vedlejší pracovní poměr nebo tak alespoň začít, mít to k rodičovské dovolené. Dalším problémem je získat půjčku, což je téměř nemožné. (RE 84, Praha, rozhovor) Nejvíce se obávám změn legislativy ohledně zvýšení DPH. Hodně i zavedených podniků se ruší. Očekávám, že budu muset optiku zavřít, protože to finančně nezvládnu. Následně mám obavu z toho, že opět bude muset hledat práci jako zaměstnanec. (RE 91, Severovýchod, rozhovor) Druhá oblast problémů je důsledkem osobní situace respondentek, konkrétně těch, které musí sladit práci s rodinou a péčí o děti. Jedna z respondentek chápe práci jako OSVČ jako možnost, jak reálně skloubit práci s rodinou, protože jí nabízí potřebnou flexibilitu. Také musí být práce skloubitelná s péčí o dítě, musím z něčeho zaplatit školku, hlídání. Teď když dělám v mateřském centru, tak je výhoda, že tam mám dceru s sebou. (…) Podle mě je nereálné, abych byla s malým dítětem zaměstnaná, nikdo mě nezaměstná. Nebo by to muselo být na úkor dětí. Pro mě je tato forma podnikání podle mě jediným východiskem. (RE 84, Praha, rozhovor) 3.17.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty pro cílovou skupinu začínajících podnikatelů a podnikatelek byly zaměřeny zejména na vzdělávání (např. v oblasti účetnictví, marketingu, jednalo se i o kurzy PC atd.), jejich součástí bylo dále individuální poradenství, a to včetně přípravy a následné osobní konzultace podnikatelských záměrů. V jednom z projektů byla součástí i pracovní praxe ve firmách. Pro tuto cílovou skupinu se ukázala jako klíčová zejména osobní aktivita jedinců. Nároky na jedince jsou v této oblasti daleko vyšší než na ty, kteří hledají pracovní uplatnění v zaměstnaneckém poměru. Respondentky hodnotily projekty, do kterých se zapojily, velmi pozitivně. Respondentky oceňovaly hlavně možnost získat velké množství potřebných praktických informací, osvojení si nových znalostí i dovedností, dále individuální přístup a možnost věnovat se přímo oblasti, na kterou se chtějí v podnikání zaměřit. Dopady projektu byly hodnoceny jako významné pro život respondentek. Ve čtyřech rozhovorech byla účast v projektu dokonce označována jako naprosto zásadní změna, díky které se vůbec respondentky odhodlaly s podnikáním začít. Nastartoval mě, povzbudil mě k tomu, abych se učila stále nové věci. Jít do rizikových věcí, aniž bych věděla vše, rychle se rozhodovat, pracovat i s rizikem. (RE 92, Střední Morava, rozhovor) Bylo to takové poradenství, profesní kurz. Bylo to takové období, kdy jsem byla na vážkách,
82
nespokojená tam na té ambulanci a měla jsem strach z nějakého nového kroku. (…) Bylo to přínosné, protože to poradenství bylo zaměřené velice prakticky, kam mám jít s jakým papírem apod. Taky povzbuzování. (RE 91, Severovýchod, rozhovor) Jedna z respondentek měla drobné výhrady k obsahu projektu, konkrétně by ocenila větší zaměření na praxi, například v oblasti financí, možností půjček pro podnikatele atd. Další z respondentek negativně hodnotila časový rozvrh školení, který jí nevyhovoval z důvodu dalších aktivit. Naopak ostatní respondentky tento faktor hodnotily pozitivně (v projektech byla možnost vybrat si čas kurzů, dále bylo možné nahrazování zameškaných lekcí). Velmi kladně byla hodnocena možnost hlídání dětí během výuky, které bylo součastí některých z projektů. U respondentky, která byla současně na rodičovské dovolené, byl projekt zároveň hodnocen jako smysluplná náplň času a příležitost dostat se do nového prostředí, přijít do styku s novými lidmi a možnost „odpočinout si od dítěte“. Další z respondentek také oceňuje možnost setkat se s novými lidmi a nutnost učit se, v důsledku toho se podle vlastního soudu stala komunikativnější a sebevědomější. Významnou změnou bylo uplatnění času. Matky na rodičovské bojují s tím, že se „plácají, co dělat“, jak zabavit sama sebe i dítě. Projekt představuje nový program. Pro osobní život jsem se dozvěděla i konkrétní užitečné informace, např. bankovnictví. (RE 84, Praha, rozhovor) Většina respondentek zpětně tvrdí, že by byly ochotné si účast v projektu zaplatit. Některé z nich ale zdůrazňují, že by pravděpodobně do projektu nevstoupily, kdyby ho měly hradit, protože neočekávaly, že bude pro ně projekt tolik přínosný, aby se jim finanční spoluúčast vyplatila. 3.17.4 Srovnání situace s částí cílové skupiny nezasaženou OP LZZ Respondentka spadající do cílové skupiny začínajících podnikatelek, která ale nebyla podpořena z projektů z OP LZZ, je v podobné situaci jako respondentky, které byly do projektů z OP LZZ zapojeny, neboť rovněž absolvovala kurz zaměřený na rozvoj podnikání (jednalo se o kurz zprostředkovaný Úřadem práce a spojený s rekvalifikací). Nepodpořená respondentka má ale v porovnání s podpořenými respondentkami větší obavy ze zvládnutí podnikání a s ním spojených náležitostí a povinností. Důvodem může být fakt, že projekty realizované v rámci OP LZZ byly zaměřeny právě na tuto oblast a jejich cílem byla co největší podpora a informovanost účastníků ve všech aspektech spojených se začátkem podnikání (naproti tomu projekt Úřadu práce byl primárně zaměřen na rekvalifikaci samotnou a školení pro začínající podnikatele bylo doplňkem k této aktivitě). Další srovnání bude možné až na základě posouzení dalšího vývoje situace respondentek. 3.17.5 Případové studie Případová studie č. 1 (zasažení) Paní X. X. je v současné době na rodičovské dovolené, má dceru (2,5 roku) a čeká druhé dítě. Bydlí s přítelem. Paní X. X. vystudovala obchodní akademii a vyšší odbornou školu (obor prevence
83
kriminality). Po ukončení školy začala pracovat jako pomocná účetní v hotelu. Zajímá se o sociální služby a dobrovolnictví. V minulosti absolvovala školení pro dobrovolníky (v organizaci pro osoby se zrakovým postižením). Na rodičovské dovolené je spokojená, ale říká, že potřebuje ještě nějakou aktivitu, kterou by mohla smysluplně vyplnit čas. To je pro ni důležité jak kvůli přivýdělku k rodičovskému příspěvku, tak kvůli kontaktu s lidmi. Podle paní X. X. je velkým problém pro rodiče na rodičovské dovolené kromě ztráty finančních prostředků také sociální izolace. Paní X. X. současně pracuje dvě dopoledne v týdnu v mateřském centru jako asistentka. Hlavní výhody vidí v tom, že se „dostane mezi lidi“ a může mít dceru sebou. Paní X. X. by chtěla začít podnikat v oblasti sociálních služeb pro seniory (např. běžný úklid, nákupy, pochůzky atd.). Výhody vidí v tom, že by se řada činností dala skloubit s péčí o dítě. Podstatným kritériem jsou i nízké prvotní náklady do podnikání, protože v její situaci je podle ní nemožné získat půjčku. Paní X. X. by ráda začala s podnikání ještě na rodičovské dovolené, což zdůvodňuje zejména nižšími náklady (není nutné si platit zdravotní a sociální pojištění, pokud bude provádět činnost na vedlejší pracovní poměr). Komplikace vidí zejména v tom, že bude muset práci skloubit s péčí o dítě (v blízké budoucnosti o dvě děti), což může být v praxi velmi náročné (náklady na hlídání, školku atd.). Podle názoru paní X. X. je ale tato forma podniká pro ni téměř jediným východiskem, aby se mohla věnovat rodině a současně pracovat (důvodem jsou malé možnosti nalézt práci na zkrácený úvazek). Paní X. X. se zapojila do projektu, jehož cílovou skupinou byly ženy s malými dětmi a který se zaměřoval na usnadnění začátků podnikání. Projekt měl čtyři fáze, první z nich představovala obecnější úvod do problematiky podnikání (přednášky o základech podnikání, ekonomice, marketingu, účetnictví). Navazující fází byla specifičtější školení, která se vázala už na konkrétní oblasti, ve kterých chtěly účastnice začít podnikat. Třetí fází byla pracovní praxe ve vybraných organizacích. Poslední fázi představovaly individuální konzultace s odborníky (face to face, telefonické, po e-mailu). Paní X. X. se o projektu dozvěděla v mateřském centru, kde jí byly kurzy nabídnuty. Významným přínosem bylo bezplatné zajištění hlídání pro děti v době konání školení. Jako pozitivum paní X. X. hodnotila i skutečnost, že pro absolvování projektu byla nutná pouze padesátiprocentní účast, takže nebyla stresovaná, jak situaci řešit, když byla její dcera nemocná atd. Navíc byla možnost nahradit si některé lekce (přednášky běžely jak dopoledne, tak odpoledne). Za účast v kurzu nemusela nic platit, naopak jim byla proplácena doprava (pokud účastnice využívaly MHD). Pokud by to bylo v jejích finančních možnostech, byla by ochotná si kurz částečně zaplatit, ovšem v tom případě by požadovala, aby byl zakončen nějakým certifikátem. Paní X. X. oceňuje, že díku kurzu měla možnost získat konkrétní informace od právníků, daňové poradkyně, což bych si normálně nemohla finančně dovolit. Pozitivně hodnotí také zajištění hlídání během školení. Významnou změnou pro ní bylo i smysluplné uplatnění času, protože projekt pro ni představoval nový program. Jako jediný negativní důsledek chápe skutečnost, že kurz jí zabere čas, v rámci kterého by si mohla přivydělat. V době konání rozhovoru ještě nebyl projekt ukončen. Paní X. X. si myslí, že díky účasti v projektu si vytvořila jasnější harmonogram a zejména získala větší odvahu začít; kdyby projekt neabsolvovala, tak by se pravděpodobně k ničemu neodhodlala.
84
Případová studie č. 2 (nezasažení) Paní X. X. (35 let) začíná v současné době podnikat v oboru masérských služeb. Živnostenský list získala před několika měsíci, předtím byla dva roky nezaměstnaná. Respondentka má dvě děti, před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala jako pomocná síla v kuchyni. Respondentka absolvovala rekvalifikační kurz zaměřený na masérské služby a poradenství pro začínající podnikatele, které zajišťoval Úřad práce. Paní X. X. se velmi obává, zda sama zvládne všechny povinnosti spojené s podnikáním a provozem salónu. Respondentka si uvědomuje, že v daném oboru je velká konkurence, proto se snaží získat zákazníky prostřednictvím zaváděcích cen. Nechala si také vyrobit reklamní letáky, které distribuuje po celém městě. Celkové obavy z neúspěchu jsou u paní X. X. značné, neboť bude muset splatit půjčku, kterou si vzala, aby mohla otevřít provozovnu. V budoucnu by paní X. X. ráda absolvovala další kurzy, aby mohla rozšířit nabídku služeb (např. o kosmetické služby). 3.17.6 Vazba na výstupy longitudinální studie Situace začínajících podnikatek a podnikatelů je v mnoha ohledech obdobná jako situace skupiny rodičů vracejících se na trh práce a osob pečujících o osobu blízkou nebo o děti do 15 let věku. Tato problematika z pohledu expertů byla již rozebrána v předcházejících kapitolách (týkajích se cílových skupin osob pečujících o osobu blízkou a děti do 15 let a rodičů vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené). Situace začínajících podnikatelek a podnikatelů v sobě ale kloubí problémy spojené se začátkem podnikání a nutnost sladění práce s rodinou. Předpokladem projektů zaměřených na tuto cílovou skupinu je kromě opatření umožňujících skloubení pracovního a rodinného života (dostupnost zařízení pro děti) také dlouhodobější příprava začínajících podnikateleků v problematice a individuální asistence a poradenství. Významnou bariérou může být potřeba základního kapitálu. Všechny oblasti identifikované v rámci expertní fáze byly zmiňovány i v rámci rozhovorů s respondentkami z cílové skupiny. Stejně jako u předchozích skupin závěry kvalitativního šetření potvrzují výstupy 2. průběžné zprávy [Průběžná dlouhodobá, 2. průběžná, 2011, s. 51–52], že v případě nerealizování projektu by došlo ke zhoršení situace cílové skupiny.
3.18 Terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga 3.18.1 Popis výzkumného vzorku V rámci specifické skupiny terénních sociálních pracovníků6 (podpořených z OP LZZ) byly realizovány dva rozhovory. Respondenty byly v obou případech ženy a obě měly ukončené vysokoškolské vzdělání (v jednom případě obor psychologie, ve druhém obor pedagogika a sociální práce). Oba rozhovory byly realizovány v regionu Střední Morava. Jedna z respondentek zároveň pocházela ze Slovenska, spadala tedy i do cílové skupiny imigrantů, azylantů a cizinců. Dále byl realizován jeden 6
Tyto dvě cílové skupiny (terénní sociální pracovníci a asistenti pedagoga) byly zpracovatelem zařazeny do šetření nad rámec původního zadání v zadávací dokumentaci. Záměrem bylo pokrýt i ty osoby, které s cílovými skupinami pracují.
85
rozhovor s terénním sociálním pracovníkem, který nebyl zapojen do aktivit projektů z OP LZZ. Respondentem byl muž s vysokoškolským vzděláním (obor sociální práce). Rozhovor byl realizován v regionu Severozápad. V cílové skupině asistentů pedagoga (podpořených z OP LZZ) se uskutečnily dva rozhovory. Do výzkumného vzorku ještě spadá jeden respondent z cílové skupiny rodičů. Celkem tedy byly analyzovány tři rozhovory. Jeden z respondentů má dokončené středoškolské vzdělání s maturitou, dva respondenti mají dokončené středoškolské vzdělání bez maturity. Ve výzkumném vzorku v této cílové skupině byl jeden muž a dvě ženy, dva respondenti zároveň spadali do cílové skupiny Romů. Dva rozhovory byly realizovány v regionu Jihovýchod, jeden v regionu Jihozápad. Současně byl také proveden jeden rozhovor se zástupcem cílové skupiny nepodpořeným z OP LZZ. Respondentem byl muž s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (zaměření na pedagogiku). Rozhovor byl realizován v regionu Severozápad. 3.18.2 Problémy cílové skupiny Respondenti se shodují, že v jejich životě je velmi problematická zejména nestabilita pracovního místa, což je dáno jednak tím, že mají uzavřené smlouvy na dobu určitou (např. v rámci projektů), jednak celkovou situací v sociální oblasti a způsobem financování neziskových organizací (opět ve spojitosti s časově omezenými projekty). Dalším problémem je nízké finanční ohodnocení. Spousta míst v sociální službách se ruší, nevznikají nová zařízení, peněz v sociální sféře je čím dál tím méně. Projekty u neziskových organizací jsou také hodně omezené a nepružné. (RE 93, Střední Morava, rozhovor) Hrozí dost možná ztráta zaměstnání díky konci projektu a s tím dále souvisí i bydlení a další jistoty. Problematika smluv na dobu určitou a neurčitou a zístkat smlouvu na dobu neurčitou je skoro nereálné, takže to mě také trochu ohrožuje. Ohledně dluhů, chtěla bych hypotéku, ale díky smlouvě na dobu určitou nejsem pro banky bonitní klient. (RE 93, Střední Morava, rozhovor) Respondenti také zmiňují výhody své profese, zejména velké možnosti seberealizace ve své práci. Oceňují i to, že se ve své práci neustále musí učit novým věcem a že má jejich práce smysl, je potřebná. U asistentů pedagoga jsou problémy obdobné, zejména se jedná o nestabilitu pracovního místa (smlouvy na dobu určitou) a o nízké platové ohodnocení. Chtěla bych normální smlouvu na dobu neurčitou. Ne každý rok novou. Normální práci, žádné projekty. (RE 94, Jihovýchod, rozhovor) 3.18.3 Zkušenost s projektem z OP LZZ Projekty realizované z OP LZZ, kterých se respondenti zúčastnili, byly zaměřené na vzdělávání cílových skupin. Respondenti z cílové skupiny terénní sociálních pracovníků i asistentů pedagoga absolvovali školení zaměřená na různé oblasti problematiky, ve které pracují. Školení pro asistenty
86
pedagoga byla více zaměřena na vlastní individuální rozvoj a na supervizi. Hodnocení a celkový přístup k projektu se ale u těchto skupin lišil. Respondenti z cílové skupiny terénních sociálních pracovníků se o projektu dozvěděli od svých nadřízených. Jejich účast v projektu byly dobrovolná (ale obecně mají povinnost dalšího vzdělávání) a měli možnost si vybrat, který z nabízených kurzů absolvují. Respondenti od své účasti v projektu očekávali, že si zejména rozšíří své znalosti a získají nové informace z oboru. Tato očekávání respondenti hodnotí jako naplněná. Opět nejvíce oceňují praktickou využitelnost získaných poznatků. Z větší části naplnily moje očekávání, hlavně v tom, že jsem se dozvěděla nové informace. Např. kurz návštěva v bytě klienta - např. jak posuzovat člověka podle jeho bydlení. Barvy bytu, atmosféra bytu, co všechno to může o tom člověku. Ke klientům běžně docházím, takže to je pro mě hodně užitečné. (RE 93, Střední Morava, rozhovor) Respondenti z cílové skupiny terénních sociálních pracovníků byli velmi spokojení s obsahem kurzů, zdůrazňovali zejména význam toho, že některé kurzy byly zaměřené na praxi, takže je možné získané informace a dovednosti ve práci dále využívat. Jedna respondentka měla výhrady k formě kurzu (frontální způsob) a stylu lektorovy výuky. Velmi se mi líbil ten kurz, na kterém jsem byla, byl hodně prakticky zaměřený, určitě z toho budu dál těžit. (RE 95, Střední Morava, rozhovor) Ty kurzy se hodně odvíjely od lektorů. Některé kurzy byly úspěšné, líbily se mi, některé kurzy byly trošku slabší. Lektor byl odborník, ale neuměl moc předat informace lidem, neuměl učit. (…) Například kurz Řízení konfliktů s klientem byl příliš teoretický, přičemž by tam byl veliký prostor na praktické nácviky. (RE 93, Střední Morava, rozhovor) Respondenti oceňovali skutečnost, že školení byla zaměřena na témata, se kterými jsou nuceni se ve své práci setkávat a denně je řešit. Díky tomu se podle nich absolvování školení projevuje i v jejich práci s klienty i celkovém přístupu k nim (dopady projektu). V pracovním životě jsou ty informace hodně užitečné. Takže změna – rozšířila jsem si znalosti, vědomosti. Díky těm kurzům jsou věci, kterých si teď všimnu, přeorganizuju svou práci s klientem, využívám některé nové postupy a zařadím je do své práce. (RE 93, Střední Morava, rozhovor) Respondentky v cílové skupině terénních sociálních pracovníků mají velmi dobrý přehled o nabídce dalšího vzdělávání ve svém kraji a jsou schopny srovnání s podobnými typy školení. Obě si dovedou představit, že by se finančně spolupodílely na některém z kurzů, i když vzhledem ke svým finančním možnostem vítají skutečnost, že školení byla zdarma. Obě respondentky doporučovaly svým kolegům, aby se školení zúčastnili, někteří z nich se na základě těchto doporučení opravdu přihlásili. Asistenti pedagoga chápali svou účast v projektu – častěji než respondenti z cílové skupiny terénních sociálních pracovníků – jako pracovní povinnost, které se musejí v rámci svého zaměstnání účastnit. Častěji je také překvapoval fakt, že školení se zaměřovalo přímo na ně a na jejich práci, méně už na konkrétní aktivity, které by mohli s dětmi realizovat.
87
Myslel jsem, že to bude víc o aktivitách s dětmi. Ale bylo to spíše o nás a našich schopnostech. (RE 97, Jihovýchod, rozhovor) Tak já tam aspoň jim řekla, že bysme se víc měli soustředit na ty děcka, a ne na sebe. Aby jim zaplatili výlet, svačinu, pomůcky. Dyť ty rodiče na to nemajou peníze. (…) Všechno bych to změnila. Dala bych ty peníze na projekt děckám a asistentům. (RE 94, Jihovýchod, rozhovor) Asistenti pedagoga v porovnání s terénními sociálními pracovníky nepovažují absolvovaná školení za přínos pro svou práci, dopady projektu podle nich nejsou příliš významné. Formu pomoci by si představovali jiným způsobem (např. by se mohlo jednat o zvýšení platů asistentů či o finanční příspěvky rodinám s dětmi atd.). 3.18.4 Srovnání situace s částí cílovou skupinou nezasaženou OP LZZ U obou cílových skupin (terénních sociálních pracovníků a asistentů pedagoga) se jako největší problémy ukazují nestabilita pracovního místa (pracovní smlouva na dobu určitou, u které není záruka, že bude prodloužena) a nízké finanční ohodnocení. Tyto problémy jsou stejně akutní u respondentů, kteří byli podpořeni z OP LZZ, i u těch, kteří do projektů z OP LZZ nebyli zapojeni. Obě skupiny považují vzdělávání za příležitost ke zlepšení vlastní pozice na trhu práce. Respondenti, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ, využívali jiné příležitosti ke vzdělávání (aktivně je sami vyhledávali i o nich byli informováni od svých nadřízených). Situace podpořených a nepodpořených z OP LZZ je tedy v těchto cílových skupinách obdobná, neboť zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ, vyhledali v obou případech jiné formy vzdělávání. 3.18.5 Případové studie Případová studie č. 1 Paní X. X. (28 let) vystudovala obor pedagogika a sociální práce. Po studiu paní X. X. začala pracovat jako sociální pracovnice v domově pro osoby se zdravotním postižením, kde byly cílovou skupinou ženy starší 26 let. V této organizaci pracovala rok a půl. V současnosti paní X. X. pracuje na plný úvazek jako terénní sociální pracovnice, na této pozici je cca rok a půl. Organizace, ve které paní X. X. působí, poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, součástí služeb jsou práce s dětmi, podpora rodin, dluhové poradenství, podpora při hledání zaměstnání, nového bydlení atp. Práce pro ni představuje hlavní zdroj příjmu, žádným jiným způsobem si nepřivydělává. V rámci své dosavadní kariéry prošla řadou školení (jednání s lidmi s mentálním postižením, rizika práce s lidmi s mentálním postižením, alternativní komunikace, kurzy zaměřené na dluhovou problematiku – exekuce, insolvence atd.). Paní X. X. je ve své práci spokojená, jako negativum vidí problém nestálosti svého pracovního místa (smlouva na dobu určitou). Paní X. X. se zapojila do projektu, který se zaměřoval na vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb. Zúčastnila se dvou školení, konkrétně školení pro sociální pracovníky Návštěva v bytě klienta a Řízení konfliktů s klientem. Každý z kurzů trval osm hodin, zahrnoval teoretickou část, kazuistiky, příklady z praxe lektorů i účastníků, praktické nácviky modelových situací. Paní X. X.
88
hodnotí kurzy jako přínosné a zajímavé, avšak jejich kvalita se odvíjela od kvality konkrétních lektorů. Jeden z lektorů byl podle paní X. X. sice odborník, ale nebyl schopen srozumitelně a poutavě předat informace účastníkům školení. Paní X. X. by dále uvítala interaktivnější formu výuky, kurz zaměřený na řízení konfliktů s klientem byl podle ní příliš teoretický. Paní X. X. oceňuje zejména skutečnost, že se dozvěděla nové informace, kterou jsou přínosné její pro každodenní praxi. Podle paní X. X. jsou některé informace, které se dozvěděla na školení, využitelné i v osobním životě (způsoby komunikace atd.). Podle paní X. X. absolvovaná školení nijak zásadně její práci neovlivnila, ale získala díky nim nové a podnětné informace o problematice, na kterou se zaměřuje. Školení byla bezplatná, paní X. X. neměla ani žádné další náklady, protože se kurzy odehrávaly v místě jejího pracoviště. Pokud by si za kurzy měla paní X. X. zaplatit, zajímala by se více jak o téma školení, tak o lektora, který školení povede. Pravděpodobně by se nezúčastnila školení zaměřeného na řízení konfliktů s klientem (nevyhovující lektor a příliš teoretický obsah školení). Za kurz Návštěva v bytě klienta by byla ochotna zaplatit cca 1 000 až 1 500 Kč (za jednodenní workshop). Paní X. X. doporučila účast na kurzech i svým kolegům, někteří z nich se na kurz skutečně přihlásili. Případová studie č. 2 Pan X. X. (28 let) pracuje jako terénní sociální pracovník necelé dva roky. Má ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru sociální práce a do současného zaměstnání nastoupil ihned po ukončení vysoké školy. Má uzavřenu smlouvu na dobu určitou. Jako největší nevýhody ve svém zaměstnání vidí zejména nestabilitu pracovního místa, nedostatečné finanční ohodnocení a velkou psychickou zátěž spojenou s výkonem profese. Pan X. X. je sice v současném zaměstnání spokojený, ale předpokládá, že až bude v budoucnu zakládat rodinu, bude si hledat jiné zaměstnání, které bude poskytovat vyššího finanční ohodnocení. Pan X. X. se podle vlastních slov neustále ve svém oboru vzdělává, absolvoval například školení týkající se práce se zátěžovým klientem, komunikace s klientem a motivačních rozhovorů. Některé z absolvovaných kurzů si respondent sám (částečně) hradil. Informace o možnostech vzdělávání dostává jak od svých nadřízených, tak si je sám aktivně vyhledává. Absolvovaná školení hodnotí pan X. X. velmi pozitivně, neboť díky nim získal praktické znalosti a dovednosti nutné pro výkon své profese.
89
4 Evaluační otázky Následující kapitola se věnuje rozboru evaluačních otázek ze zadávací dokumentace s přihlédnutím k hypotézám stanoveným v předcházejících fázích výzkumu. Pohled expertů na danou problematiku byl již analyzován v rámci 1. průběžné zprávy, pohled příjemců podpory (organizací) získaný pomocí rozsáhlého dotazníkového šetření představila 2. průběžná zpráva. Nyní je tedy doplněn pohled samotných respondentů z řad cílových skupin. Nicméně s ohledem na longitudinální (dlouhodobý) charakter výzkumu, který je nyní zhruba v polovině, zatím ani s využitím výše uvedených zjištění na evaluační otázky nelze jednoznačně odpovědět. Je ale již možné předložit nové hypotézy ověřené (resp. triangulované) různými typy šetření – tyto jsme v textu dále odlišili modrou barvou společně s těmi hypotézami, které byly dále upravovány a rozšiřovány. Následující fáze šetření přesto přinesou další podněty a seznam hypotéz se proto pravděpodobně rozšíří.
Č. 1
Evaluační otázka Podotázky Jakým způsobem a do jaké 1.1 Jaké jsou pozorované / míry zodpovídá program za pozorovatelné výsledky programu? (anebo je příčinou) Jaké měl program konkrétní účinky pozorovaných a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé (pozorovatelných) indikátory? výsledků? 1.2 Jaké další faktory mohly ovlivnit pozorovatelné výsledky pozitivně/negativně programu? 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Výsledky programu lze alespoň částečně odhalit z otázek týkajících se změn v organizaci (např. zapojení více jedinců do poskytované služby, rozšíření poskytovaných služeb atd.). Zodpovědnost programu za pozorované (pozorovatelné) výsledky je nutné hodnotit v kontextu dalších faktorů, které ovlivňují situaci organizací i cílových skupin. H1 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti; existující nabídka sociálních služeb).
90
H5 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor spolupráce s dalšími institucemi (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou a existující nabídka sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). H6 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti v dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). Tyto hypotézy se potvrdily částečně. Některé faktory byly hodnoceny jako pozitivně ovlivňující realizaci projektů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace; fungování organizace; motivace a postoje cílové skupiny). Některé faktory byly hodnoceny jako spíše neutrální, tj. podle respondentů k realizaci projektů ani nepřispívají, ale ani jí nebrání (legislativní podmínky v ČR; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu; spolupráce s místní státní správou; spolupráce s místní samosprávou; existující nabídka sociálních služeb; účast v dalších projektech). H7 (1): Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Tato hypotéza se ve většině případů potvrdila. Největší rozdíly v hodnocení faktorů se projevují v první prioritní ose. H8 (1): Výrazným negativním faktorem ovlivňujícím výsledky programu jsou externality vyvolané „krizí“ (výsledky programu byly negativně ovlivněny dopady krize). Tato hypotéza se potvrzuje. Krize vedla kromě zvýšení počtu nezaměstnaných z důvodu propouštění i např. k menší ochotě riskovat, co se týče přijímání nových zaměstnanců. Nabídek práce je tedy méně a s relativně vyššími nároky na kvalifikaci a větší konkurencí mezi žadateli. Zcela rozdílnou situaci na trhu práce by bylo možné sledovat v případě, že by byl očekáván např. trvalý růst ekonomiky. Tato skutečnost je ale podrobně a komplexně analyzována v rámci jiných studií, a to včetně ROV OP LZZ. H9 (1): Existují rozdíly v pozorovaných výsledcích programu u cílových skupin zaměstnanců a cílových skupin nezaměstnaných (ať již v kombinaci s jakoukoli životní situací komplikující nalezení zaměstnání vyjádřenou v rámci OP LZZ přiřazením do specifické cílové skupiny). Tato hypotéza se potvrzuje. Zaměstnanci si v rámci školení zvyšují kvalifikaci (včetně rozvoje tzv. měkkých dovedností) a jejich pozice je silně závislá na hospodářských výsledcích jejich podniků (zaměstnavatele), zjednodušeně řečeno na tom, zda přistoupí k propouštění nebo nikoli. U nezaměstnaných je – v souvislosti s předchozí hypotézou – situace odlišná. Pro ty je odpovídající kvalifikace (zaměstnatelnost) předpokladem, nevede však automaticky k získání zaměstnání. Lze tedy konstatovat, že existují silné bariéry vstupu na trh práce, které se samozřejmě nejvíce projevují u těch cílových skupin, jejichž životní situace jim možnosti uplatnění na trhu práce dále komplikuje.
91
H10 (1): Problémy cílových skupin programu se kumulují, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci se životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Tato hypotéza se potvrzuje. Cílové skupiny programu bez zaměstnání se často dostávají do problémů zejména se zadlužením, které dále implikuje řadu možných souvisejících negativních jevů (demotivace, psychické problémy, zapojení se do nelegální činnosti). Finanční gramotnost a její posilování je v tomto případě důležitým aspektem, nicméně není dostačujícím řešením. I v případech, kdy k zadlužení z různých důvodů nedochází (např. díky dostatečnému příjmu v rámci rodiny apod.), dochází k výraznému poklesu motivace a sebevědomí, což dále výrazně přispívá k dlouhodobému setrvání ve stavu nezaměstnanosti. Projekty (resp. jejich dílčí aktivity) jsou přitom schopny efektivně řešit identifikované problémy konkrétních lidí, a to včetně problémů komplexních (viz následující hypotéza H11 (1)). Výrazně menší úspěšnost ale mají při řešení příčin těchto problémů, což se může výrazně projevit v dlouhodobém horizontu a udržitelnosti situace respondentů a bude dále zkoumáno v další fázi šetřením v rámci longitudinálního hodnocení dopadů. H11 (1): Kumulace problémů cílových skupin programu ve třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, dílčí intervence omezené na řešení jednoho typu problémů nejsou úspěšné. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že není nutné, aby intervence byly komplexní „samy o sobě“ (tj. projekt je zaměřen na řešení všech možných problémů); jako klíčová se ukazuje schopnost v rámci daného projektu (řešení dílčího problému) kvalifikovaně informovat a dále nasměrovat. V prioritní ose 3 se ukazuje, že tyto mechanismy „propojených informačních sítí“ již fungují, a to na úrovni příjemců (organizací). Naopak role Úřadu práce jako zprostředkovatele informací pro cílové skupiny byla hodnocena spíše negativně. Nezanedbatelnou roli také hraje výměna informací a „mimoděčný“ přenos zkušeností mezi cílovými skupinami zapojenými do projektů i osob do projektů nezapojených. Řada respondentů ocenila zejména možnost prodiskutovat svou situaci s někým, kdo je v situaci podobné, porovnat možná řešení a zkušenosti, a to nejen kvůli získání praktických informací, ale i morální podpory. Zároveň se u některých cílových skupin dařilo přenášet získané informace i mimo projekt, a to nejen formou faktického šíření informací, ale i ve formě upozornění na možnost do projektu se zapojit (např. v dalším běhu). V rámci šetření je pak již nyní možné vyslovit hypotézu, že osoby nezasažené, tj. nezapojené do žádného z projektů OP LZZ, ve většině případů postrádají tento „kvalitní“ sociální kontakt a výměnu informací a zkušeností v rámci životní situace dané cílové skupiny. Neznamená to nutně, že by ve svém okolí neměli nikoho s podobnou životní situací; stačí, aby tyto zdroje byly již vyčerpány a nepřinášely dostatečnou přidanou hodnotu. Absence nových podnětů pak jen podporuje pasivitu nezasažené cílové skupiny. Výjimku ale patrně tvoří ti, kteří sice nejsou zasaženi projekty OP LZZ, nicméně využívají služeb mimo jejich rámec (např. jsou klienty příjemců, ale v rámci jejich běžné činnosti na komerční nebo na bezplatné bázi). V návaznosti na předchozí hypotézu H10 (1) je nicméně zřejmé, že prostřednictvím projektů jsou poskytovány sociální služby (v širším slova smyslu, ne striktně podle zákona o sociálních službách). Uživatelé těchto služeb pak jsou vzhledem k projektu pouze v pasivní roli – nabídky projektu využijí
92
či nikoliv, případně v rámci možností a rozsahu, který jim je nabídnut. Nestávají se tedy spolutvůrci a spolurealizátory projektů, nemohou ovlivnit jeho obsah a ani se aktivně zapojit. Míra identifikované inovativnosti projektů co do práce s cílovými skupinami je tedy de facto nulová. Odpovědi na evaluační podotázky s ohledem na hypotézy uvedené výše a dosavadní průběh šetření: 1.1 Jaké jsou pozorované / pozorovatelné výsledky programu? Jaké měl program konkrétní účinky a dopady? Jak jsou naplněny jednotlivé indikátory? Intervence v první prioritní ose vedla k posílení kvalifikace zaměstnanců a vzdělávacích aktivit v rámci organizací zapojených do projektů. Pro zapojené zaměstnance proškolené v měkkých dovednostech to bylo často vůbec poprvé, co se měli možnost s těmito dovednostmi (resp. jejich reflexí a praktickým nácvikem) setkat, a to zejména v případě, že byli starší (ovšem nejen ve skupině osob nad 50 let). Tato oblast tedy evidentně nepatřila a nepatří v rámci vzdělávacích plánů firem mezi prioritní, a to patrně i s ohledem na nejasnou vazbu na zisk (resp. přidanou hodnotu získanou tím, že budou tyto dovednosti zvyšovány), což potvrzuje šetření mezi nezasaženými. Naopak získávání kvalifikace v odborných oblastech (včetně získání certifikátů) patří při zaškolování zaměstnanců nebo v případě jejich přeřazení či povýšení mezi běžnější postupy. Zde projekty umožnily plošnější zvýšení kvalifikace s ohledem na možnost nechat proškolit celé skupiny zaměstnanců, ne pouze vybrané jedince (viz též další odpovědi na evaluační otázky). Intervence ve třetí prioritní ose je výrazně různorodá co do cílových skupin i podporovaných aktivit. Přesto došlo v této oblasti díky projektům OP LLZ k výraznému rozvoji, a to zejména co do počtu, typu a rozsahu služeb, které nabízejí příjemci v konkrétním lokálním či regionálním kontextu. S odkazem na hypotézu 11 (1) výše zároveň dochází k vytvoření sítí organizací a služeb, které mohou efektivněji docílit jak zapojení cílových skupin, tak jejich kvalifikované informování v případě nutnosti zajistit komplexní pomoc. Dlouhodobější lokální působení pak vede i k vyšší viditelnosti (a tedy i dostupnosti) aktivit a služeb poskytovaných v rámci projektů. Co do typu podporovaných činností je třeba zmínit zejména jejich individuální charakter, tj. soustředění se v rámci konkrétní cílové skupiny na jednotlivce v jeho specifickém kontextu, a to i dlouhodobě. V současné době totiž téměř neexistuje žádný jiný nástroj, který by tímto způsobem intervenoval, nepočítáme-li sociální služby podle zákona a služby čistě komerčního charakteru orientované na jiné cílové skupiny. Přesto lze tyto intervence vnímat jako „záchranné“, jako rozšíření portfolia služeb. Základním problémem je skutečnost, že samy o sobě (až na výjimky) pracovní příležitosti pro cílovou skupinu netvoří, že často směřují k posílení zaměstnatelnosti, ale ne zaměstnanosti. Jako zásadní zjištění se pak ukazuje deklarovaná ochota osob nezaměstnaných a zapojených do projektů zaměstnání nejen hledat, ale hlavně najít (pracovat), tj. na jedné straně ochota participovat na projektu slibujícím nalezení práce a na straně druhé očekávání cílových skupin, že zaměstnání respektující konkrétní omezení jednotlivců (od zdravotních po časová) povede k vyřešení problémů. Projekty lze tedy považovat za nástroje vhodné k nasměrování na trh práce zejména tehdy, když nejde pouze o poskytnutí služby.
93
1.2 Jaké další faktory mohly pozitivně/negativně ovlivnit pozorovatelné výsledky programu? 1.3 Jaké další faktory ovlivnily průběh programu? Kromě celkové proměny socioekonomického prostředí působením krize (viz hypotézy 8 (1) a 9 (1)) lze za klíčové faktory považovat zejména – často související – legislativní změny, a to zejména v působnosti zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách, zákona o Úřadu práce ČR atd., tj. celkového nastavení sociálního systému v ČR. Přestože se jedná o externí vliv mimo dosah implementační struktury OP LZZ, na úrovni cílových skupin, a to zejména těch, které jsou bez zaměstnání, je každá změna legislativy spojena s 1) nejistotou, 2) nutností (pro)aktivně zjišťovat důsledky těchto změn na osobu/jednotlivce a porozumění charakteru těchto změn. Přílišné množství změn (resp. i jejich nezachycení a/nebo neporozumění) pak dále negativně působí zejména na motivaci cílových skupin.
Č. 2
Evaluační otázka Podotázky Metody Do jaké míry odpovídají 2.1 Jaké byly předpokládané expertní metody pozorované výsledky výsledky a cíle programu? Jaké kvalitativní předpokládaným indikátory tyto cíle/výsledky měří? výzkum výsledkům? 2.2 Nakolik byly naplněny vymezené cíle programu?
Evaluační otázka č. 2 se soustředí na skutečnost, nakolik bylo dosaženo výsledků, které si program vytyčil. Na základě výsledků analýzy srovnávání cílů OP LZZ a identifikovaných problémů cílových skupin (1. průběžná zpráva) lze konstatovat, že stanovené cíle programu dostatečně pokrývají danou problematiku. V rámci kvalitativního šetření nebyly zjištěny skutečnosti, které by výrazným způsobem výsledky této analýzy zpochybnily, nicméně je třeba upozornit na následující hypotézy: H1 (2): Rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu) a projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení. Hypotéza se potvrdila částečně. Ukazuje se, že v podnicích jsou čerpány prostředky z projektů (včetně projektů z OP LZZ) na rozvoj lidských zdrojů, a to i opakovaně. Kromě jednorázových školení externími firmami jsou v jejich rámci také zřizovány nebo posilovány interní kapacity školitelů a management lidských zdrojů obecně. Nicméně s ohledem na časové omezení trvání projektu je pro udržení těchto aktivit třeba buď získat další projekt, nebo dostatečné prostředky vyčlenit přímo managementem firmy s jasným vědomím investice do rozvoje lidských zdrojů. V opačném případě je budoucnost těchto aktivit (a zejména jejich rozsahu) diskutabilní. Na základě analýzy cílové skupiny zaměstnanců přitom není zřejmé, že by došlo k zásadním dopadům směrem k vyšší koncepčnosti řízení rozvoje lidských zdrojů v podnicích (zejména u MSP).
94
H2 (2): Důležitým aspektem pro odstranění zejména dlouhodobé nezaměstnanosti je práce s motivací těchto osob. Hypotéza se potvrdila částečně. Potvrdilo se, že motivace (a s ní související sebedůvěra) je důležitým aspektem ve snaze hledat zaměstnání – stejně důležitá je ale i v případě nalezení (ekonomicky) nejvýhodnější varianty, jak zvýšit svoje šance na uplatnění na trhu práce (např. zvýšení kvalifikace) nebo i jak získat různé formy podpory. Změna pozice na trhu práce vyžaduje intenzivní práci s informacemi, ať již v jakékoli podobě (elektronicky, telefonicky, osobně), přičemž při složitosti a komplexnosti systému a nutnosti pochopit dílčí principy a vazby nutně vyvolává spíše opačné tendence, tedy demotivuje, lidé se stávají pasivními. Na straně druhé lze konstatovat, že do obdobné situace se dostávají i lidé v životních situacích s kombinovanými problémy, a to i působením stresu, kdy se snaží řešit nejnaléhavější problém, přičemž problémy se kumulují (např. řeší zdravotně postižené dítě a upadá do dluhů apod.). Institut Úřadu práce ani Státní správy sociálního zabezpečení v tomto případě nenabízejí výraznější individualizovanou pomoc, zaměřují se na plošné instrumentální a jednorázové nástroje. Nezasažení projekty OP LZZ (nebo aktivitami obdobného charakteru) tedy musí své specifické a komplexní problémy řešit svépomocí, k čemuž většinou nemají dostatečné informace, znalosti ani finanční zdroje pro vyhledání pomoci komerčního charakteru (např. právní služby, služby finančního poradce atd.). Jejich situace se pak, např. bez pomoci širšího okruhu rodiny, stává rychle krizovou včetně vlivu na motivaci. H3 (2): Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí). Hypotéza se částečně potvrdila. Jako problematické se ukazuje řešení cílů ve třetí prioritní ose pomocí krátkodobých projektů. Jako jednoznačně pozitivní se ukazuje samotná možnost takový projekt iniciovat, nabídnout konkrétní služby a činnosti apod. Respondenti z řad organizací i cílových skupin jednoznačně oceňují existenci projektů (i když z potenciálně různých důvodů). Nicméně projekt je ze své podstaty „jedinečná časově omezená intervence s jasně definovaným cílem, nositelem a zdroji vedoucí ke změně“ a v případě současného pojetí maximální délky projektů (průměrně dva roky trvání) je zřejmé, že v rámci takové intervence jsou možnosti zásadně omezené. Případný argument (a také častá praxe), že je zde možnost podat další projekt, je mylný, neboť 1) projekt nemusí vyjít, 2) projekt může navazovat na výstupy a výsledky jiného projektu, ale jeho existence či neexistence vyvolává externality mezi cílovými skupinami (včetně zaměstnanců daných organizací). Jednou z identifikovaných externalit je nejistota na trhu práce právě u zaměstnanců organizací (časově omezená pracovní smlouva), na straně uživatelů služeb pak vnímaná diskontinuita, která se projeví např. tím, že některé činnosti najednou skončí a všechna doporučení směřující k zapojení i dalších osobám (šíření informací o projektu a dobré praxe) jsou znehodnocena. Též může dojít ke ztrátě motivace cílové skupiny projektu, vychladnutí navázaných vztahů a vazeb a/nebo ztrátě přehledu o situaci, zejména pokud je velmi dynamická. Tento aspekt bude nicméně dále zkoumán v dalších fázích šetření.
95
Č. 3
Evaluační otázka Podotázky Jaký lze identifikovat dopad 3.1 Jaké dopady má nastavení zvolených oblastí podpory programu a oblastí podpory? na cílové skupiny? 3.2 Jaké konkrétní dopady pociťují cílové skupiny programu?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Respondenti potvrzují dopady nastavení programu a oblastí podpory na cílové skupiny. Hypotézy týkající se dopadů nastavení programu, možných negativních dopadů projektů a nezamýšlených dopadů projektů jsou podrobně rozpracovány v následujících evaluačních otázkách. Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 4
Evaluační otázka Podotázky Metody Jakým způsobem cílové 4.1 V čem cílové skupiny vidí kvalitativní skupiny samy subjektivně hlavní přínosy a limity projektu/ů výzkum vnímaly poskytnutou realizovaných v rámci OP LZZ? podporu? 4.2 V čem konkrétně vidí cílové skupiny pozitiva a negativa nastavení programu? 4.3 Jaké přináší program konkrétní přínosy a ztráty? 4.4 Měl by být v něčem program nastaven jinak?
Otázky týkající se vnímání podpory cílovými skupinami jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 5
Evaluační otázka Podotázky Metody Jaké lze nalézt 5.1 Jaké lze nalézt doklady/důkazy dotazník doklady/důkazy objektivně objektivně kladných a přínosných expertní kladných a přínosných dopadů programu na cílové skupiny? metody dopadů na cílové skupiny? 5.2 Jaké lze nalézt doklady/důkazy kvalitativní negativních dopadů programu na výzkum cílové skupiny?
Dotazníkové šetření v předchozí fázi poskytlo informace o názorech zástupců organizací na přínosy programu na cílové skupiny. Jednalo se tedy o zprostředkovaný pohled. Respondenti hodnotili smysluplnost a účinnost OP LZZ jako nástroje v řešení situace cílových skupin (viz evaluační otázka č. 13).
96
Otázky týkající se konkrétních dopadů na cílové skupiny jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 6
Evaluační otázka Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány kladně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány kladně?
Podotázky 6.1 Jaké jsou pozitivní dopady programu? 6.2 Kteří aktéři je hodnotí kladně? 6.3 Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny kladně?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Evaluační otázka č. 6 se soustředí na pohledy jednotlivých aktérů na dopady programu, hlavní pozornost je ovšem nutné soustředit na cílové skupiny programu (nikoli na příjemce či experty na danou problematiku), otázku proto bude možné plně zodpovědět až v dalších fázích výzkumu. Z dotazníkového šetření je možné konstatovat, že zástupci organizací hodnotí podporu z OP LZZ a její účinky velmi pozitivně. H1 (6): Pohledy zástupců organizací a respondentů z řad cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. Hypotéza se potvrdila částečně. Odlišnosti lze hledat zejména u projektů první prioritní osy, u kterých je odlišně hodnocen přínos jednotlivých konkrétních školení pro každého jednotlivého respondenta z cílové skupiny. Hodnocení dopadů se liší zejména co do využitelnosti v praxi, v rámci pracovního zařazení a procesů v podniku. To je ovšem předpokládatelný výsledek. Při aproximaci výsledků je zřejmé, že pohled na pozitivní dopady projektů se výrazně neliší, a to s ohledem na skutečnost, že projekty (zejména ve třetí prioritní ose) mají charakter „poskytování služeb k řešení problémů“ a nevyžadují aktivní zapojení cílových skupin (viz též hypotéza H11 (1)). H2 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila. Respondenti hodnotí OP LZZ jako smysluplný nástroj řešení situace cílových skupin, bez kterého by se situace zhoršila (podrobnosti jsou k dispozici ve 2. průběžné zprávě). H2a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami je pozitivní. Hypotéza se potvrdila částečně. Podrobnosti podle cílových skupin lze najít v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše). Lze nicméně shrnout, že hodnocení je dáno u každého respondenta (i cílové skupiny) zejména tím, zda se podařilo dosáhnout očekávaného dopadu. Přitom individuální očekávaný dopad se může lišit od deklarovaných dopadů projektu (včetně jejich vnímání příjemcem). Hodnocení se zároveň liší podle prioritní osy. Tato hypotéza je tedy dále rozebrána níže (viz hypotéza 3a (6)).
97
H3 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Hypotéza se potvrdila částečně (respondenti se neliší v hodnocení výroku, že OP LZZ je smysluplný nástroj řešení cílových skupin, ale jsou zde rozdíly v hodnocení výroku, že situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla poskytována intervence, se kterým častěji souhlasí zástupci ze třetí prioritní osy. H3a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami se liší podle prioritní osy, ve které byl realizován projekt, do kterého se zapojili. Hypotéza se potvrdila částečně. Rozdílnost se projevila zejména mezi cílovými skupinami zaměstnaných a bez zaměstnání. V návaznosti na evaluační otázku 1 je zřejmé, že hodnocení dopadů zaměstnanci je veskrze pozitivní. Např. zvyšování kvalifikace považují téměř bez výjimky za dlouhodobě pozitivní, i když v různé míře vzhledem k tomu, zda vedlo (nebo jsou přesvědčeni, že vedlo) k udržení práce, změně pozice nebo k povýšení. Naproti tomu u nezaměstnaných je de facto jediným kritériem skutečnost, zda se jim prostřednictvím projektu (resp. díky jeho absolvování a realizaci aktivit v rámci projektu) povedlo najít práci. V případě, že nedošlo k nalezení práce, je dopad hodnocen méně pozitivně až negativně. Je zde samozřejmě nutné brát v úvahu, že se často jedná o hodnocení spíše výsledků zapojení do projektu než dopadu, nicméně dlouhodobější informace jsou v rámci tohoto programového období OP LZZ ještě těžko zachytitelné a budou zjišťovány v dalších fázích výzkumu. Hodnocení se dále liší podle míry problematičnosti životní situace zástupců cílových skupin, což může (ale nemusí) zohledňovat status zaměstnání. Pokud je cílem projektů řešit nebo pomoci řešit problematickou životní situaci, pak jakýkoliv – byť sebemenší – úspěch je hodnocen jako pozitivní včetně jeho dopadů. Příkladem může být situace nezaměstnané matky postiženého dítěte nebo zaměstnance nelegálně šikanovaného ze strany zaměstnavatele, kterým se díky projektům dostalo odborné konzultace (např. právní). Lze konstatovat, že čím komplikovanější a komplexnější je životní situace, tím větší dopad a pozitivnější hodnocení dopadů lze nalézt. Tuto hypotézu potvrzuje i srovnání s respondenty nezasaženými projekty v obdobně problematických životních situacích. Nelze ale tvrdit, že by tyto osoby nebyly schopny své problémy řešit, resp. že projekty z OP LZZ jsou jedinou možností intervence. Otázkou tedy spíše je, zda intervence z OP LZZ vedla k dlouhodobému řešení problémů (byla udržitelná) a zda se podpořené osoby po skončení projektu opět nedostaly zpět do situace, ve které byly před intervencí. V rámci dalších šetření bude této problematice věnována zvýšená pozornost. H4 (6): Kladné hodnocení dopadů cílovými skupinami je dáno bezplatností získaných služeb. Hypotéza se potvrdila částečně. Bezplatnost získaných služeb je vnímána různě s ohledem na míru povědomí o procesech „za službami“, tedy o projektu a programu. Část cílových skupin si např. vůbec není vědoma toho, že by šlo o činnosti v rámci projektu, resp. nedokáží „projekt“ identifikovat jako něco svým charakterem jiného od ostatních podobných nabízených služeb, přestože jsou
98
např. dodržena pravidla publicity. Na úrovni podniků se zaměstnancům pletou školení placená zaměstnavatelem, školení z projektů z OP LZZ a případně z jiných projektů – vždy jde o „bezplatná školení v rámci zaměstnání“. Na úrovni poradenských služeb (zejména ve třetí prioritní ose) je situace obdobná; klienti často zaměňují aktivity projektu se sociálními službami podle zákona, a to proto, že je vše realizováno „s jednou paní“, resp. v rámci jedné instituce. To ale opět nelze připisovat nedostatečné publicitě nebo informovanosti – jde spíše o zbytnou administrativní formalitu v kombinaci s neznalostí ESF, OP LZZ a projektového řízení obecně. Aspekt bezplatnosti je tedy v tomto případě bezpředmětné zkoumat. Na straně druhé lze konstatovat, že u „informovaných zaměstnanců“ je zřetelně vnímána možnost proškolení většího množství kolegů, popř. že se dostalo i na něj samotného, a výjimečnost takovéto příležitosti, zejména pak v případech, kdy je v rámci organizace realizován první podobný projekt (tj. jde o výjimku). Hodnocení dopadů pak může být ovlivněno pozitivním způsobem. Zejména u respondentů hledajících práci (a tedy potenciálně i s problémy s dluhy) je pak evidentní, že bezplatnost je pro ně důležitý aspekt, a to zejména proto, že žádné prostředky nemají, a tedy nic zaplatit nemohou a nejsou ochotni, což se potvrzuje v případech osob nezasažených. Jakékoli forma přímé podpory (např. proplacení cestovného na rekvalifikační kurz) je vítána a z pochopitelných důvodů hodnocena kladně. Přesto platí hodnocení dopadů podle hypotézy 3a (6) výše a bezplatnost je jen jedním z faktorů.
Č. 7
Evaluační otázka Podotázky Jaké lze identifikovat 7.1 Jaké lze identifikovat negativní negativní dopady dopady toho, jak byl nastaven OP jednotlivých oblastí LZZ a jednotlivé oblasti podpory? podpory? 7.2 Kteří aktéři je hodnotí jako negativní? 7.3 Jaké mohou být negativní dopady projektů?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Evaluační otázku č. 7 lze hodnotit jednak v kontextu dopadu projektů na cílové skupiny, jednak v kontextu dopadů nastavení programu a oblastí podpory. Respondenti byli v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci dotázáni, zda mají projekty OP LZZ nějaké negativní dopady na účastníky projektů a na jejich organizaci. V rámci kvalitativního šetření byly hypotézy rozšířeny. H1 (7): Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. Hypotéza se potvrdila. Otázka týkající se negativní dopadů projektů na cílové skupiny a organizace byla v rámci dotazníkové šetření otevřená, její odpovědi je tedy nutné analyzovat kvalitativně. Lze shrnout, že respondenti identifikují určité dopady projektů, které hodnotí jako negativní jak v kontextu situace cílových skupin (např. negativní vliv na motivaci jedinců), tak v kontextu fungování organizace (např. nárůst administrativy). V rámci kvalitativních šetření se tyto negativní dopady (resp. opět v některých případech spíše negativní výsledky) projevily zejména u zaměstnanců, a to v případech, kdy jim projektové aktivity (školení) kolidovaly s pracovními povinnostmi. Přitom se očekávalo, že „odvedou svou běžnou práci“
99
a ještě se zúčastní školení. Tento jev je ale možné generalizovat na jakékoli školicí aktivity či obecně aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojů, není specifický pro projekty z OP LZZ. Dále byla jako negativum u různých cílových skupin uváděna skutečnost, že si v době běhu kurzu (resp. jejich zapojení do projektu) nemohou přivydělat, což je nutné pokládat za výrazný problém, a to zejména když jde o uchazeče o práci. Dále byly – i v tomto kontextu – jako negativní hodnoceny prostoje a zdržení, které neúměrně prodloužily dobu zapojení do kurzu (projektu). Přitom očekávání byla prostá – rychlé zapojení, rychlé získání (re)kvalifikace, rychlé nalezení nové práce. Opět hodnotíme tento negativní dopad jako klíčový, kdy je třeba i nezaměstnané vnímat jako osoby s nedostatkem času a kde jakýkoli signál tohoto typu minimálně snižuje motivaci. Z dlouhodobého pohledu je nyní nejasné, zda zapojení do projektu s „plným financováním“ (např. jízdné na kurz a domů, jídlo po celý den, kurz zdarma) povede v budoucnu k nechuti zapojit se do jiných činností (i neprojektových), které tuto přímou podporu nenabídnou. Z kvalitativního šetření nicméně vyplývá, že zejména u skupiny žadatelů o práci bez dalších příjmů je každý výdaj vnímán negativně (resp. jako „nemožný“), takže jde o pravděpodobný dopad, který bude ale nutné dále zkoumat v dalších fázích výzkumu. Nezasažené osoby se přitom ve vnímání výdajů od zasažených neliší. Rozdíl je možné najít pouze v důsledcích této „nechuti k investici“ – nezasažení díky tomu často silněji vnímají situaci jako bezvýchodnou, výdaje jako bariéry a v kombinaci s např. (vnímanou) nemožností nalezení uplatnění na trhu práce upadají do pasivity, rezignace a izolace. Určité vodítko dávají i odpovědi respondentů dotazníkového šetření (příjemců podpory) týkající se nastavení OP LZZ, konkrétně zda podle respondentů má nastavení programu a oblastí podpory nějaké negativní dopady na cílové skupiny a zda vymezení podporovaných aktivit odpovídá potřebám cílových skupin. V nastavení programu jsou spatřovány určité problémy (vymezení cílových skupin, vymezení žadatelů), nicméně ty nebyly u cílových skupin a priori vnímány, a to až na případ, kdy striktní vymezení cílových skupin u projektů znemožnilo participovat i jiným skupinám (do projektu pro osoby nad 50 let se nemohli zapojit uchazeči o práci jen o málo nižšího věku). H2 (7): Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Menší část respondentů dotazníkového šetření souhlasí s tím, že vymezení cílových skupin má negativní dopad na cílové skupiny, vymezení podporovaných činností neodpovídá potřebám cílových skupin a vymezení žadatelů v OP LZZ omezuje organizace při podávání projektů. Tuto skutečnost se nepodařilo v rámci kvalitativního šetření potvrdit, a to až na skutečnosti uvedené v hypotéze H1 (7) výše, které jsou částečně dány nastavením programu, ne projektu. Z pohledu nezasažených je pak nastavení programu a oblastí podpory irelevantní, resp. projevit se může pouze zprostředkovaně, a to v (ne)existenci a (ne)dostupnosti služeb poskytovaných v rámci projektu příjemce, se kterým se nezasažený dostal do styku. H3 (7): Hodnocení negativního dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. Mezi respondenty dotazníkového šetření z různých prioritních os existují statisticky významné rozdíly ve vymezení podporovaných činností, které mají negativní dopad
100
na cílové skupiny, a ve vymezení žadatelů, které omezuje organizace. Neprokázaly se ale statisticky významné rozdíly v tvrzení, že vymezení cílových skupin v OP LZZ má negativní dopad na cílové skupiny. V rámci kvalitativního šetření byl zjištěn rozdíl mezi prioritními osami, nicméně ten je opět odvozen od pozice zaměstnanec vs. žadatel o práci, tedy od projektových aktivit.
Č. 8
Evaluační otázka Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány negativně?
Podotázky 8.1 Jaké jsou negativní dopady jednotlivých oblastí podpory? 8.2 Jaké jsou příčiny těchto negativních dopadů? 8.3 Kteří aktéři je hodnotí negativně? 8.4 Za jakých konkrétních podmínek jsou dopady projektu hodnoceny negativně?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Tato evaluační otázka bude zodpovězena podrobněji v dalších fázích šetření, v současné době byly hypotézy spojeny s otázkou č. 7.
Č. 9
Evaluační otázka Podotázky Jaké lze identifikovat 9.1 Jaké lze identifikovat nezamýšlené dopady nezamýšlené dopady toho, jak byl jednotlivých oblastí nastaven OP LZZ a jednotlivé oblasti podpory? podpory? 9.2 Za jakých podmínek dochází k těmto nezamýšleným dopadům?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Na evaluační otázku č. 9 bylo možné částečně odpovědět na základě výstupů z dotazníkového šetření. Nezamýšlené dopady programu můžeme vysledovat ve změnách, ke kterým dochází v organizaci v důsledku realizace projektu z OP LZZ. Dále byly hypotézy rozšířeny o zjištění z kvalitativního šetření. H1 (9): V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Příkladem může být skutečnost, že v organizacích realizujících projekty dochází k navýšení počtu zaměstnanců, i když to není původně zamýšleným cílem programu.
101
H2 (9): Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt. Tato hypotéza byla potvrzena. Změny, které se projevují v organizacích (zamýšlené i nezamýšlené), se většinou liší podle prioritní osy programu (podrobně viz kapitola Vliv projektů na organizaci ve 2. průběžné zprávě). H3 (9): Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Hypotézy se potvrdily. Byl identifikován minimálně jeden nezamýšlený dopad, a to u různých cílových skupin. Jde o „sociální kontakt“, resp. možnost sdílet informace a zkušenosti ve skupině se stejnou charakteristikou. Většina respondentů se dostala do situace, kdy měla nejen možnost mluvit o svých problémech, o svých osudech a zkušenostech, ale i vyslechnout cizí životní osudy. Vzájemným porovnáním pak byli schopni jednak získat nové „návody jak na to“ (know-how, příklady dobré praxe, resp. jejich přenos), ale také získali potřebnou jistotu v tom, že ve stejné či podobné situaci nejsou sami (a v neposlední řadě případně i to, že na tom nejsou nejhůř). V případě zaměstnanců byly zmiňovány případy, kdy se lidé v rámci velké firmy měli vůbec možnost setkat (jinak by neměli příležitost) nebo kdy – zejména v rámci kurzů měkkých dovedností v menších podnicích – měli možnost své kolegy poznat „jinak“, tj. v jiném než čistě pracovním kontextu, což bylo hodnoceno pozitivně. Tyto sociální kontakty, resp. jejich posilování, jsou přitom jednou ze základních charakteristik sociální inovace, což potvrzuje pozitivní charakter dopadu. Pozitivní (nezamýšlený) efekt zaměstnanci spatřovali také ve zlepšení vztahů na pracovišti a kultury firmy. Tento aspekt je přitom možné vysledovat ve většině skupin se společnou charakteristikou, ať již jde o skupiny fyzicky se scházející nebo komunikující v rámci různých tematicky zaměřených webových portálů (např. zaměřených na dílčí zdravotní problémy, životní situace, hobby apod.). Jeho nezamýšlenost je tedy ve vztahu k definovaným a popsaným cílům projektu, obecně ho lze předpokládat a příjemci s ním jsou často srozuměni a/nebo s ním počítají; je tedy „nezamýšleným, ale předpokládatelným“ dopadem. Poslední z identifikovaných nezamýšlených dopadů se projevil v cílové skupině dlouhodobě nezaměstnaných. V některých projektech došlo ke spolupráci s dalšími institucemi (obce, Úřad práce), takže respondenti se v rámci projektu např. zapojovali do institutu veřejné služby (došlo k aktivizaci cílové skupiny). V případě osob nezasažených je přitom častým jevem právě absence tohoto „sociálního kontaktu“, která se často projevuje rezignací na řešení problémové situace (a jejím následným zhoršením). Opět ale nelze tvrdit, že by projekty byly jediným možným řešením. Jejich ve většině případů velmi individuální a zároveň skupinový přístup se ale ukazuje jako velmi efektivní řešení, a to minimálně z krátkodobého pohledu (udržitelnost bude třeba zkoumat v další fázi šetření). H3a (9): Projekty v OP LZZ mají rozdílné nezamýšlené dopady na cílové skupiny podle prioritní osy. Hypotéza se potvrdila částečně. Identifikované rozdíly vycházejí z povahy projektů a jejich aktivit, nicméně mají společnou charakteristiku – jde o sociální kontakt a přenos know-how a dobré praxe.
102
H4 (9): Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na cílové skupiny. V návaznosti na předchozí hypotézu lze generalizovat, že díky programu se v rámci projektů tvoří „sociální mikroklima“ s různou „trvanlivostí“ (udržitelností) a že obdobné procesy probíhají na úrovni žadatelů (organizací). Tato skutečnost je markantní zejména u třetí prioritní osy, kde má přímou vazbu na rozvoj a budování kapacit neziskového sektoru v ČR. V této souvislosti by v rámci této studie bylo zajímavé zohlednit výstupy zakázky Ministerstva pro místní rozvoj zaměřené na nestátní neziskové organizace v ČR, jejíž výstupy by měly být minimálně zadavateli k dispozici zhruba v 1. čtvrtletí roku 2012. Z pohledu nezasažených může být důležitá skutečnost, že příjemci (organizace) v případě rozšíření kapacit a množství nabízených služeb mohou uspokojit větší počet osob z cílových skupin a – v případě zajištění dodatečných zdrojů – zahrnout tak i osoby, které jinak do projektu zahrnout nemohou (např. z důvodů nesplnění kritérií pro zapojení do projektových aktivit).
Č. 10
Evaluační otázka Jak lze tyto nezamýšlené dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory?
Podotázky 10.1 Které z nezamýšlených dopadů lze hodnotit pozitivně a které negativně? 10.2 Jak dopady nastavení podpory hodnotí jednotliví aktéři (kým jsou hodnoceny jako pozitivní/negativní) a za jakých specifických okolností? 10.3 Jaké byly příčiny nezamýšlených dopadů nastavení podpory? 10.4 Jaké z toho lze vyvodit závěry a doporučení pro budoucí poskytování veřejné podpory?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Evaluační otázka č. 10 se soustředí na nezamýšlené dopady programu a navazuje na otázku č. 9. Částečně je na ni možné nalézt odpověď ve výstupech z dotazníkového šetření, ovšem ty poskytují informace pouze o příjemcích podpory a o jejich pohledu na problematiku. V otázce změn v organizacích je hodnocení různé, převažuje ale pozitivní hodnocení (např. změny ve fungování organizace). Je pravděpodobné, že hodnocení nezamýšlených dopadů projektů se bude lišit mezi zástupci organizací a zástupci cílových skupin, dále i podle prioritních os. H1 (10): Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Zástupci organizací v různých prioritních osách se liší v hodnocení změn, ke kterým došlo v důsledku realizace projektů. Podle prioritních os se dají vysledovat i určité tendence v odpovědích na otevřené otázky týkající se negativních dopadů projektů na organizace a cílové skupiny, určitá témata se ale objevují napříč prioritními osami (nárůst
103
administrativy jako negativní dopad na organizace, motivace cílových skupin jako negativní dopad projektů). Na tuto evaluační otázku bylo v této fázi výzkumu odpovězeno v návaznosti na hypotézy u otázky č. 9. Č. Evaluační otázka Podotázky Metody 11 Jakou přinesl program 11.1 Jakou konkrétní změnu pociťují dotazník konkrétní změnu? organizace poskytující podporu? expertní 11.2 Jakou změnu pociťují cílové metody skupiny? kvalitativní 11.3 Jak se změnila jejich situace po výzkum využití podpory z programu? 12 Jak se ve výsledku změnily 12.1 Jaké změny pociťují cílové skupiny dotazník životy účastníků projektů? a pracovníci organizací? kvalitativní Lze u těchto změn najít 12.2 Co se konkrétně díky projektu výzkum podobnosti (a uspořádat je změnilo v jejich životě (nalezení práce, podle nich do skupin, změna zaměstnavatele, změna pracovní typů) nebo společného pozice či pracovního zaměření, nová jmenovatele (kromě náplň práce atd.)? samotné pomoci z ESF 12.3 Jak jednotliví účastníci projektů prostřednictvím programu hodnotí tuto změnu? OP LZZ)? Evaluační otázky č. 11 a 12 se soustřeďují na konkrétní změny, které program přinesl v životech jeho účastníků. Respondenti v rámci dotazníkového šetření odpovídali na otázky, jakým způsobem mění projekty z OP LZZ situaci organizací, které realizují projekty. Respondenti odpovídali na blok otázek, v čem konkrétně došlo v jejich organizaci ke změně v důsledku realizace projektu. H1 (11, 12): V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti tvrdí, že dochází k určitým změnám ve fungování organizace, počtu zaměstnanců organizace, nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny, možnostech organizace zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny a zaměřit se na novou cílovou skupinu, možnostech dalšího vzdělávání pro zaměstnance organizace a objemu administrativní zátěže pro organizaci. H2 (11, 12): Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. Tato hypotéza se většinou potvrdila a ve většině otázek se odpovědi organizací liší podle jejich velikosti, právní formy, prioritní osy, ve které projekt realizují, a podílu finančních zdrojů z OP LZZ.
104
Otázky týkající se konkrétních změn na cílové skupiny jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 13
Evaluační otázka Nakolik účinně dosaženo výsledků?
Podotázky bylo 13.1 Jaká je reálná účinnost výsledků programu? 13.2 Bylo dosaženo vytyčených cílů programu?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Respondenti z řad příjemců se v rámci dotazníkového šetření vyjadřovali k tomu, nakolik pokládají OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj pro řešení situace cílových skupin a nakolik odpovídá nastavení OP LZZ potřebám organizací a cílových skupin. H1 (13): Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. Tuto hypotézu výsledky dotazníkového šetření potvrzují, respondenti ve valné většině s tímto tvrzením souhlasí. H2 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi zástupci organizací realizujícími projekty v různých prioritních osách. Tato hypotéza se nepotvrdila. V hodnocení výroku nejsou statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. H3 (13): Respondenti z cílových skupin považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení své situace. Tato hypotéza se potvrdila částečně. Mezi respondenty byla identifikována relativně velká skupina těch, kteří „evropské projekty“ včetně těch v OP LZZ považují za neúčinný a neefektivní mechanismus. Jde ve většině případů o „ideový rozpor“, kdy je zároveň vyjadřován nesouhlas s přerozdělováním veřejných financí. Svou roli hraje též přesvědčení, že výběr projektů není transparentní (resp. je netransparentní). Častěji se s touto kritikou setkáváme u dvou cílových skupin: 1) u zaměstnanců, zejména managementu podniků, kteří vnímají tyto vázané zdroje sice jako přínos pro firmu, ale dokázali by si je představit lépe investované, např. i vzhledem k výhradám vůči zpožděním projektů a jejich striktnímu nastavení (zejména kvůli sepsání žádostí před velmi dlouhou dobou a posunech v prioritách podniku v mezidobí) a 2) u žadatelů o práci a nezaměstnaných, kteří věcně konstatují, že „by ty peníze měli dostat oni“; jsou si sice vědomi projektového záměru a směřování aktivit např. k získání kvalifikace, projekt většinou hodnotí jako úspěšný (z tohoto pohledu), ale přesto by uvítali přímou podporu nebo získání pracovního místa než tento zprostředkovaný servis. U ostatních cílových skupin je smysluplnost a účinnost primárně navázána
105
na výsledek a dopady, tj. pokud pomůže řešit jejich problémy (a nikdo jiný je neřešil), jde o účinné řešení (a tedy i projekt). H4 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi respondenty z cílových skupin v různých prioritních osách. Tato hypotéza se potvrdila. Rozdíly lze identifikovat (v návaznosti na zjištění viz hypotéza 3 (13)) zejména mezi zaměstnanci podniků a respondenty ve třetí prioritní ose. Otázky týkající se účinnosti u cílové skupiny jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 14
Evaluační otázka Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak?
Podotázky 14.1 Jaká je udržitelnost výsledků? 14.2 Jaké jsou nutné podmínky pro to, aby byly výsledky udržitelné? 14.3 Je možné nějak udržitelnost zvýšit? 14.4 Jaké jsou bariéry pro udržitelnost výsledků?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Téma udržitelnosti výsledků bylo zmíněno v souvislosti s evaluační otázkou č. 2 (hypotézy v otázce naplnění cílů programu), a to jak v souvislosti s oblastí rozvoje lidských zdrojů, tak sociálního začleňování a integrace. Kromě těchto dvou aspektů lze nepřímo využít i zjištění z dotazníku mezi příjemci. Respondenti zejména ve třetí prioritní ose odpověděli, že bez projektů OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, což ukazuje na nutnost kontinuální intervence a nízkou udržitelnost minimálně v této oblasti. Otázky týkající se udržitelnosti jsou dále zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 15
Evaluační otázka Podotázky Metody Bylo by možné výsledků 15.1 Představuje OP LZZ účinný expertní dosáhnout účinněji jinými a efektivní nástroj řešení situace metody prostředky? cílových skupin? kvalitativní 15.2 Existují jiné nástroje využitelné výzkum pro řešení situace cílových skupin? 15.3 Byly by účinnější a efektivnější?
Tato evaluační otázka přímo navazuje na otázku č. 13 a je v současné fázi výzkumu řešena společně s touto otázkou.
106
Otázky týkající se účinnosti jsou zodpovězeny v kapitole 3. Výsledky kvalitativního šetření (viz výše).
Č. 16
Evaluační otázka Podotázky Co by se stalo, pokud by 16.1 V čem konkrétně by se nebyla intervence u cílových skupin/organizací realizována? Co je projevilo neposkytování podpory u intervence klíčové, bez z OP LZZ? V čem nejvíce? čeho by tato negativní změna byla největší?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
Dopady nerealizování intervence lze sledovat jednak u konkrétních cílových skupin (jednotlivců), jednak vu organizací poskytujících intervenci. Na dopady nerealizování intervence na cílové skupiny dává dotazníkové šetření částečně odpověď v otázce smysluplnosti OP LZZ. Respondenti se vyjadřovali k tvrzení, zda by se zhoršila situace cílových skupin, pokud by nebyly realizovány projekty z OP LZZ. Hypotézy byly dále rozšířeny o zjištění z kvalitativní části šetření. H1 (16): Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. Tato hypotéza se potvrdila. Z pohledu zástupců organizací jsou projekty z OP LZZ zásadní, pokud se situace cílových skupin nemá zhoršit. Dopady na organizaci lze odhadnout zejména ze skutečnosti, jaký podíl představují finance z OP LZZ v celkovém objemu zdrojů určených pro řešení situace cílové skupiny. Z pohledu cílových skupin není závěr jednoznačný vzhledem k rozdílům podle prioritních os, nicméně lze konstatovat, že by se (v různé míře) zhoršila. H2 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména respondenti, jejichž projekt je realizován ve třetí prioritní ose. Zde je také možné vysledovat největší změny v charakteru příjemců co do jejich velikosti (více zaměstnanců), rozvoje kapacit organizace, změn ve struktuře organizace apod. Obdobná zjištění přineslo i kvalitativní šetření. U zaměstnanců je častěji realizace projektu vnímána jako „nice-to-have“ (je skvělé to mít), a tedy případná nerealizace neznamená (s výjimkami) okamžitě např. propuštění nebo zásadní změnu. Přitom z pohledu managementu je samozřejmě role rozvoje lidských zdrojů vnímána intenzivněji a role projektu jako důležitější, a to zejména s ohledem na nutnost do oblasti rozvoje lidských zdrojů ve firmě investovat, byť i jen v minimální míře. Na straně uchazečů o práci je možné rozpoznat jistou „mentální provázanost“ se státem garantovaným balíkem služeb pro nezaměstnané, tj. že v případě nerealizace projektů by byly jiné nástroje, které by zajistily něco podobného, i když v jiném rozsahu nebo kvalitě. Zcela odlišně je možné vnímat postoje ve třetí prioritní ose, v níž minimálně na úrovni vzniklých lokálních sítí (zejména) neziskových organizací neexistuje alternativa. Případné nefinancování z OP LZZ by v tomto případě mohlo vést k závažným sociokulturním dopadům (především pokud by šlo o rychlou změnu způsobu financování, a to vzhledem ke struktuře financování organizací v této prioritní ose, kde kromě financí z OP tvoří vysoké procento dary a sponzorství a menší část vlastní zdroje z výdělečné
107
činnosti, viz 2. průběžná zpráva). Tato skutečnost je artikulována i respondenty z těchto cílových skupin, a to v návaznosti na dílčí životní situace a dopady projektů/intervencí na ně. Při zohlednění výsledků šetření mezi nezasaženými projekty z OP LZZ je pak nutné zdůraznit, že zejména u skupin vymezených konkrétním problémem (např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby bez přístřeší, drogově závislí ad.) dochází při neřešení problému včas ke zhoršení vždy. Důvodem je kumulace problémů, zejména pak postupné zadlužování a zhoršování zdravotního stavu včetně psychické stránky a motivace. Jakákoli intervence je pak nutně krokem pozitivním směrem, minimálně pak oddálením, když ne přímo vyřešením, kritické životní situace dané osoby. I krátkodobé zlepšení může tedy být hodnoceno jako úspěch intervence. H3 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace. Tato hypotéza se potvrdila. S výrokem souhlasí zejména zástupci malých organizací a sdružení (projevuje se zde souvislost s prioritní osou, ve které organizace realizuje projekt). H4 (16): Činnost organizací v řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. Hypotéza 4 (16) se jednoznačně potvrdila. Z výpovědí respondentů lze usuzovat, že organizace jsou často finančně naprosto závislé na zdrojích z programu. H5 (16): Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Tato hypotéza se nepotvrdila. V oblasti činností zaměřené na cílovou skupinu není statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými osami. Mezi osami ovšem existují ovšem rozdíly v tom, zda a jaké další zdroje mají organizace k dispozici.
Č. 17
Evaluační otázka Podotázky Jsou v programu zahrnuty 17.1 Jsou v OP LZZ všechny cílové všechny cílové skupiny? skupiny, které potřebují podporu na trhu práce? 17.2 Chybí některé cílové skupiny?
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum 18.1 Na jaké skupiny OP LZZ dotazník nesměřuje? expertní 18.2 Je možné je dodatečně zapojit? metody 18.3 Nakolik by to pomohlo řešit jejich kvalitativní situaci a problémy? výzkum
18
Neexistují skupiny, které jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je do OP LZZ zapojit? Nakolik by to bylo účelné a účinné?
Na základě výstupů z dotazníkového šetření bylo možné již v rámci 2. průběžné zprávy odpovědět na evaluační otázky č. 17 a č. 18 z pohledu zástupců organizací. Respondenti byli přímo dotázáni,
108
zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti a které skupiny v OP LZZ případně chybí. V rámci kvalitativního šetření byly tyto hypotézy dále zpřesněny a rozšířeny. H1 (17, 18): Ve společnosti existují cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací identifikovali některé skupiny, které jsou z jejich pohledu v OP LZZ opomíjeny (senioři, děti a mládež, osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, lidé středního věku od 30 do 40, krátkodobě nezaměstnaní atd.). V rámci kvalitativního šetření se potvrdilo, že dílčí životní situace nejsou rozpoznány formou cílové skupiny v rámci OP LZZ, což může znesnadňovat jejich podporu. Jako jednu z těchto skupin lze uvažovat zadlužené, přičemž zdaleka nejde pouze o vzdělávání ve finanční gramotnosti nebo o právní poradenství. Ze seznamu vzešlého z dotazníkového šetření výše je možno zmínit zejména skupinu dětí a mládeže (do 15 let), která je již nyní de facto cílovou skupinou OP LZZ, a to prostřednictvím podpory směřované na jejich rodiče, nicméně zejména ve třetí prioritní ose (sociální integrace a začleňování) je jejich význam nedoceněn. Obdobně skupina absolventů (nejen vysokých škol) je potenciálně pokryta uchazeči o práci, nicméně má speciální potřeby, a skupina dobrovolníků by zase mohla vytvořit komplementární prvek pro rozvoj sociálního podnikání, kde je jejich účast na chodu sociálního podniku vyžadována (viz definice sociálního podniku ve výzvě č. 30 OP LZZ [Výzva pro předkládání]). H2 (17, 18): Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle toho, v jaké ose realizují projekt. Tato hypotéza se v dotazníkovém šetření nepotvrdila, neukázaly se statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými osami. Tomuto tématu se ale částečně věnovala i otevřená otázka, zda jsou nějaké projekty, které nejsou v rámci OP LZZ realizovatelné. Někteří respondenti uváděli jako důvod právě vymezení cílových skupin.
Č. 19
Evaluační otázka Jaké jsou příčiny toho, že se některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec a nebo že se zapojí, ale brzy odpadají? Za jakých podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro ně OP LZZ přínosné ve srovnání s ostatními skupinami příjemců pomoci z OP LZZ?
Podotázky 19.1 Jaké jsou příčiny nezapojení/odpadnutí jedinců z cílových skupin z programu (resp. projektu)? 19.2 Jaké by musely být podmínky, aby se tyto skupiny zapojily/udržely se v OP LZZ? Jak by to bylo pro tyto skupiny přínosné v porovnání se zapojenými skupinami?
109
Metody dotazník expertní metody kvalitativní výzkum
V evaluační otázce č. 19 byla v rámci dotazníkového šetření věnována pozornost pouze v rovině zaměřující se na cílové skupiny a jejich nezapojení se do programu či odpadnutí z něj. Zástupci organizací byli dotazováni, zda měli problémy s některými cílovými skupiny a jejich zapojením do projektu, o jaké konkrétní skupiny se jednalo, jaké byly důvody jejich nezapojení a jak danou situaci organizace řešila. Na základě kvalitativního šetření (rozhovory, fokusní skupiny) byly dále rozšířeny hypotézy, a to zejména s ohledem na doplnění zkušeností respondentů na bázi „peer-topeer“. H1 (19): Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. Tato hypotéza se potvrdila. Zástupci organizací potvrzují, že v některých případech je obtížné cílové skupiny do projektu zapojit. H2 (19): Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. Tato hypotéza se potvrdila, větší problémy zapojit jedince do projektů mají organizace realizující projekty ve druhé a v třetí prioritní ose, což je pochopitelné, neboť v první prioritní ose jde většinou o firmy, jejichž cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, u kterých lze předpokládat vyšší motivaci. H3 (19): Zapojení do projektu vyžaduje získání informace o projektu a jeho obsahu. Tato hypotéza se potvrdila. Jako problematické se u některých respondentů ukázalo zejména vůbec získání informací o existenci takového projektu. V mnoha případech vypověděli, že kdyby o takové možnosti věděli dříve, že by ji určitě využili, a to zejména respondenti ve třetí prioritní ose (viz hypotéza 2 (19) výše). Obdobně reagují i nezasažení projekty z OP LZZ, i když řada z nich zároveň otevřeně prohlašuje, že např. o další vzdělávání nebo rekvalifikaci vlastně nemá zájem a aktivně si tedy informace nezjišťovali. Zlepšení povědomí o projektech a schopnost informovat veřejnost (ve smyslu „každého“ v dosahu projektu, s ohledem na šíření informací i mezi známými, v rodině apod.) je tedy jistě téma, které je možné dále rozvíjet i na úrovni podpory ze strany řídicího orgánu či zprostředkujícího subjektu. Návodné je pak zcela nevinný dotaz jedné respondentky, jestli si může někde najít všechny projekty, do kterých by se mohla (v rámci dané problematiky) zapojit, získat pomoc a podporu. Seznam projektů nebo mapu projektů na webu ESFCR.cz ji přitom opravdu nelze doporučit. Identifikace subjektu, který se danou problematikou zabývá, a případně zapojení se do dílčího projektu jeho prostřednictvím, je tedy jeden z mála možných postupů, jak se lze proaktivně zapojit. Cílové skupiny tak byly často překvapeny, od koho informaci získaly, resp. od koho ne, přestože by ji tam očekávaly. Z opačné strany lze samozřejmě identifikovat různé postupy a informační kanály, kterými se snaží příjemci cílové skupiny oslovit, od letáků až po dlouhodobé kontakty např. na úrovni nemocnic a jiných institucí (včetně Úřadu práce, na jehož schopnost informovat ale byly spíše negativní reakce). Zmapování šíření informací o projektech by ale vyžadovalo oddělené šetření v rámci jiné zakázky (např. v rámci publicity).
110
H4 (19): Zapojení do projektu vyžaduje motivaci a očekávání cílové skupiny. Hypotéza se potvrdila částečně. Motivace a očekávání, která prvotní informace naplní, jsou důležitým prvním krokem pro zapojení se do projektu; negativní roli ale může hrát restriktivní pojetí cílových skupin. Zejména skupina osob nad 50 let může negativně reagovat na projekt zaměřený pouze na ně (z prostých psychologických důvodů) nebo naopak znemožní zapojení osob, kterým je 49 let. Obdobně negativně mohou působit projekty „pouze pro Romy“, a to i s ohledem na krizí vyvolanou vyšší nezaměstnaností a tím i na vyšší citlivost na tzv. „pozitivní diskriminaci“. Obecně ale platí, že je mimo jiné nutné překonat případné prvotní obavy „říci si o pomoc“, což je bariérou např. u projektů zaměřených na poradenství. Obdobně jsou na tom ale i projekty nabízející individualizované vzdělávací programy. V případě nezájmu cílové skupiny (např. kvůli rezignaci na řešení vlastní situace a na možnost změny) je zapojení nemožné, což ve svých výpovědích dokladují i nezasažení respondenti. Problémy se zapojením samozřejmě nejsou významné u zaměstnanců (viz hypotéza 2 výše), a to s jednou výjimkou: tou je management, zejména vyšší až střední (podle velikosti podniku). Opakovaně se ukázalo, že se aktivit projektu zaměřeného na školení (rozvoj lidských zdrojů) nakonec nezúčastnilo vedení společnosti a vyšší management, a to prostě proto, že „měli důležitější práci“, resp. nepovažovali dané školení za dostatečně prioritní. Podle sdělení cílové skupiny zaměstnanců pak mohlo dojít až k paradoxní situaci, kdy byl proškolen nižší management s cílem být schopen zefektivnit procesy nebo lépe vést své podřízené, ale jejich nadřízení školením neprošli, nezískali stejný vhled a tím skončil celý proces rozvoje lidských zdrojů de facto bez zásadních výsledků (popř. I dopadů) na firmu.
Č. 20
Evaluační otázka Do jaké míry je vhodně nastaven systém monitorování, sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve vztahu ke zjištění skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?
Podotázky Metody 20.1 Jak vhodně je nastaven systém expertní monitorování programu? metody 20.2 Jak vhodně je nastaven systém sebehodnocení programu? 20.3 Jak vhodně je nastaven systém externího hodnocení programu?
Na základě dílčích zjištění z kvalitativního šetření lze konstatovat, že základním nedostatkem monitorovacího systému je úplná absence vazby mezi řídicím orgánem a cílovou skupinou na úrovni podpořených osob. Jestliže příjemci (organizace) jsou nuceni vykazovat a prokazovat vykazování každé účasti každé jednotlivé osoby (v některých případech včetně uzavření smlouvy s danou osobou), pak je ve 21. století zcela nepochopitelné, že se tak děje bez provázání na monitorovací systém. Existence papírových záznamů u příjemců je zcela nepoužitelná pro monitorování „životních osudů“ podpořených osob, a tedy i pro evaluaci dopadů programu. Přitom ve vazbě na databáze státní správy a přístup k nim (zejména databáze Státní správy sociálního zabezpečení nebo databáze informací o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu veřejně dostupné v IS CEDR),
111
by pak bylo možné minimálně statisticky zpracovat např. úspěšnost (rekvalifikačních) kurzů a školení směřujících ke zvýšení kvalifikace. Hledáním odpovědi na tuto evaluační otázku se budeme podrobně věnovat až v dalších fázích výzkumu.
112
5 Závěry a doporučení 3. průběžná zpráva „Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ navazuje na předchozí fáze projektu, expertní šetření, jehož výsledky byly prezentovány v 1. průběžné zprávě a kvantitativní dotazníkové šetření příjemců podpory, jehož výsledky předkládala 2. průběžná zpráva. 3. průběžná zpráva shrnuje výstupy první vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v prioritních osách 1 až 3. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou fokusních skupin a polostrukturovaných rozhovorů; celkem bylo dotazováno 221 respondentů. Další využitou metodou sběru dat byly evaluační návštěvy, které se vázaly na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci kvalitativního šetření se potvrdilo, že projekty z OP LZZ mají významné dopady na situaci cílových skupin a v případě nerealizování projektů z OP LZZ by došlo ke zhoršení situace některých cílových skupin (zejména se to týká projektů realizovaných v druhé a třetí prioritní ose). Výstupy kvalitativního šetření zároveň potvrzují, že problémy cílových skupin OP LZZ mají velmi komplexní povahu a kumulují se, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci se životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. Hlavními problémy vedle nezaměstnanosti jsou zejména zadluženost, problémy s bydlením, psychické problémy, demotivace, negativní dopad na sebevědomí jedince, zapojení do nelegálních forem práce. Kumulace problémů cílových skupin programu v třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, které ovšem není nutné (a v řadě případů ani možné) zajišťovat v rámci jednoho projektu. Jako klíčová se ale ukazuje schopnost v rámci daného projektu (řešení dílčího problému) kvalifikovaně informovat a dále nasměrovat na další instituce, služby atd. V tomto kontextu hrál významnou roli i přenos zkušeností, předávání a sdílení informací mezi jednotlivci. Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ je cílovými skupinami vnímáno rozdílně. Odlišné pohledy lze identifikovat zejména mezi zaměstnanci a obecně lidmi bez zaměstnání. Zaměstnanci, kteří si v rámci projektu rozšiřovali vzdělání či kvalifikaci, a tím i potenciálně upevňovali svou pozici na trhu práce, hodnotili dopady projektů pozitivně a to jak v oblasti zlepšení a rozvoji znalostí a dovedností, tak v pozitivním vlivu na vztahy na pracovišti a kulturu firmy (dopady v sociální rovině je možné označit jako nezamýšlené). Na druhou stranu lidé bez zaměstnání spojovali dopady projektu jednoznačně se skutečností, zda se jim podařilo najít práci. Hodnocení se ale velmi liší podle míry problematičnosti životní situace jedinců. V případě, že je snahou projektů řešit nebo pomoci řešit problematickou životní situaci, pak jsou i dílčí úspěchy hodnoceny jako pozitivní a často i zásadní pro život jedince. Lze tedy shrnout, že čím komplikovanější a komplexnější je životní situace jedince, tím vyšší dopad a pozitivnější hodnocení dopadů lze nalézt.
113
Podle respondentů se projevují i určité negativní dopady projektů. U zaměstnanců byla problémem nutnost dohnat zameškanou práci, u osob bez zaměstnání to byly ztížené možnosti si při absolvování projektů přivydělávat či v některých případech časové prostoje u některých aktivit projektů a zdržení, která omezovala možnosti rychlého zapojení, rychlého získání (re)kvalifikace a rychlého nalezení nové práce. V rámci analýzy byly identifikovány i nezamýšlené dopady projektů. Napříč cílovými skupinami jde zejména o „sociální kontakt“ v rámci cílové skupiny, možnost sdílet informace a zkušenosti ve skupině se stejnou charakteristikou. Jako přínos bylo u všech skupin hodnoceno i navázání nových kontaktů. Dopady hodnocené respondenty v rámci studie představují vzhledem ke krátkému časovému odstupu spíše „výsledky“ projektů, které budou dále zkoumány v dalších fázích šetření (druhá vlna kvalitativního šetření, se kterou bude možné srovnávat výstupy první vlny, bude realizována v červenci až září 2012). Na základě výše uvedených zjištění je možné formulovat dílčí doporučení uvedená níže a rozdělená podle cílových skupin programu. Doporučení jsou dále ve formě obsáhlejší a podrobnější tabulky součástí samostatné přílohy č. 4. Všechna zde uvedená doporučení vyžadují systémové zapracování např. do textů výzev, jde tedy o doporučení střednědobé povahy (není-li v konkrétním případě uvedeno jinak).
Zaměstnanci: o Jako klíčové doporučení vnímáme důraz na budování udržitelných interních školicích kapacit. Neznamená to ale, že by neměla být podporována externí školení. Externí kapacity jsou nutnou součástí přenosu znalostí a „know-how“, a to zejména u specializovaných školení nebo školení pro management. Neměla by ale být jedinou aktivitou projektů. o Důraz by měl být kladen na školení všech zaměstnanců na všech úrovních organizace, případně by měl být výběr dobře zdůvodněn (např. v případech, kdy by vzhledem k velikosti organizace náklady na proškolení všech zaměstnanců přesahovaly finanční možnosti projektu). Důraz by měl být kladen na využitelnost získaných znalostí a dovedností v praxi, a to právě ve vazbě na školení všech úrovní zaměstnanců. Jako nevhodné se ukazuje např. školení nižšího managementu na moderní metody řízení v okamžiku, kdy obdobné školení neproběhne na úrovni vyššího managementu. o Jako klíčové se ukazuje též zkrácení doby od sepsání žádosti do začátku realizace projektu, a to s ohledem na minimalizaci zastarání projektu. V případě školení pro zaměstnance jde o prioritu zejména s ohledem na turbulentní povahu trhu. Možností je též programová a dobře komunikovaná podpora flexibility projektu co do změny obsahu školení v rámci již schváleného projektu (např. formou nepodstatné změny).
Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání o Doporučujeme klást důraz na individuální přístup k účastníkům projektů, resp. pokračovat v podpoře tohoto zacílení, a to s ohledem na nenahraditelnost
114
tohoto typu služeb. S tím úzce souvisí i důraz na časové sladění aktivit projektů tak, aby nedocházelo k časovým prostojům a „plýtvání“ časem účastníků projektů, u kterých je třeba vnímat každý den bez práce jako nemalé finanční náklady. Případně je vhodné umožnit takto vzniklé prostoje financovat formou přímé podpory. o Zároveň doporučujeme explicitně povolit aktivity spojené s motivací cílové skupiny, vč. team-buildingových aktivit u projektů, kde se skupinami dlouhodobě (za dobu běhu projektu) pracuje, samozřejmě v přiměřeném rozsahu. Tato doporučení je pak třeba vzít v úvahu zejména u lidí na 50 let, u kterých je zkušenost s diskriminací na trhu práce častým demotivačním faktorem.
Dlouhodobě nezaměstnaní o Kromě doporučení, která byla uvedena u uchazečů o práci výše, doporučujeme zaměřit se na dlouhodobou práci s účastníky. Dlouhodobá nezaměstnanost podle našich zjištění vyžaduje kromě samotného nalezení práce také návazné aktivity v oblasti aktivizace, práce s motivací, vyřešení finančních problémů apod., což nelze realizovat krátkodobou intervencí. Důraz je tedy třeba klást i na podporu a motivaci cílové skupiny. o Doporučujeme také další podporu vytváření pracovních míst, a to včetně tréninkových míst a míst v rámci veřejné služby. Cílem by měla být také podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání pro zajištění udržení si pracovního místa. Bez tohoto prvku je udržitelnost intervence diskutabilní.
Mladí lidé 15 až 25 let o Doporučujeme zvážit zvýhodnění projektů zahrnujících dobrovolníky, a to jak z řad cílových skupin OP LZZ (např. studující mladí od 15 do 25 let), tak mimo ně (bez ohledu na věkovou skupinu). Institucionální podpora dobrovolnictví a možnost financování nákladů spojených s výkonem dobrovolnictví (de facto formou přímé podpory cílové skupiny, viz příklad nákladů na občerstvení při setkání dobrovolníka s účastníkem projektu mimo domov účastníka apod.) přitom přináší výrazné synergie. Na jedné straně získává dobrovolník zkušenosti (praxi), na straně druhé jde o výrazné posílení kapacity příjemce (organizace).
Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu; osoby propuštěné z vězení; osoby bez přístřeší; Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí o Doporučujeme – obdobně jako u cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných – zaměřit se na vysoce individuální práci s těmito cílovými skupinami, a to v kombinaci s podporou projektů zajišťujících základní potřeby, zejména pak nalezení bydlení
115
(např. domy na půl cesty) a práce, a to včetně tréninkové. I zde považujeme za nutnou dlouhodobou práci s účastníky projektů, tj. i po nástupu do zaměstnání.
Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku; rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce; samoživitelky, samoživitelé; začínající podnikatelé, podnikatelky o U všech těchto cílových skupin doporučujeme zaměřit se na jim společný prvek, kterým je podpora doprovodných aktivit projektů, zajištění hlídání (dítěte, resp. závislého člena rodiny) a následně osobní konzultace v předmětné oblasti. Jako klíčová se ukazuje nutnost zajistit, aby se účastníci a účastnice mohli plně věnovat projektovým aktivitám. Takto získaný „volný čas“ je následně silným motivačním faktorem pro jeho maximální využití, včetně reorganizace vlastního nakládání s časem a rolí.
Jako průřezové doporučení lze uvést zejména podporu tvorby pracovních míst, a to především flexibilních forem práce a částečných úvazků. Opakovaně se u různých cílových skupin objevuje jako problém zapojení do aktivit projektu, které nevyústí v zaměstnání (i kdyby tréninkové nebo pouze krátkodobé s cílem získat praxi a vylepšit si tak pozici na trhu práce). Realizátoři projektů přitom takovou potřebu mohou identifikovat až v průběhu běhu projektu, zejména v konkrétním případě konkrétního účastníka projektu, nicméně nemají pak nástroj ani zdroje, jak tuto práci sami nabídnout. Navrhujeme vyzvat realizátory již běžících projektů OP LZZ, že pokud by chtěli v rámci svých projektů a v návaznosti na projektové aktivity vytvořit nová pracovní místa (nebo prodloužit stávající), mohou tak učinit formou „šablonového projektu“ v rámci speciální výzvy. Tato výzva by tedy byla určena pouze pro příjemce OP LZZ, náklady na takto zřízená místa by byly (byť např. v režimu veřejné podpory) plně hrazeny a v maximální možné míře by byla zjednodušena administrativa spojená s přípravou žádosti, jejím vyhodnocením a monitoringem. V ideálním případě by žadatel uvedl pouze charakteristiku pracovního místa (zejména délku), výši nákladů (vč. možnosti využití tabulkových hodnot), projekt, ke kterému má být místo navázáno, a po odeslání žádosti by mohl tyto kapacity v řádu dní začít využívat. Šlo by tedy o jakýsi komplementární prvek k projektům v realizaci, který by bylo možné začít realizovat de facto ihned (resp. v krátkodobém horizontu).
116
6 Nakládání s daty Zpracovatel se zavázal zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přišel do styku při realizaci zakázky. Seznam oslovených organizací, seznam organizací, které umožnily oslovení respondentů, ani kontakty na jednotlivé respondenty nejsou zveřejněny a nebude k nim poskytován přístup třetí osobě. Se souhlasem respondentů byly realizované rozhovory a fokusní skupiny nahrávány, v případě nesouhlasu nahrávání neprobíhalo. Po vytvoření zápisů z rozhovorů a fokusních skupin byly všechny nahrávky smazány. Všechna data získaná v rámci kvalitativního šetření byla anonymizována. Citáty respondentů byly očištěny od osobních údajů (např. jméno zaměstnavatele, místo zaměstnání, jméno dítěte atd.).
7 Zdroje -
BUDROVÁ HRADEČNÁ, Pavla. 2008. Postavení cizinců [online]. Praha: Český helsinský výbor [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2009042107
-
CJD Eutin. 2010. Moving societies towards integration [online]. [cit. 2011-04-28]. 187 s. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/708/Moving_societies.pdf
-
Český statistický úřad. 2008. Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online]. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08
-
Český statistický úřad. 2011. 2011: Klasifikace územních statistických jednotek (CZ – NUTS 2011) [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_uzemnich_statistickych_jednotek_(cz_nuts) _2011
-
Dopis Senátu Parlamentu České republiky k novele zákona o pobytu cizinců [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: http://www.zapravamigrantu.cz/index.php/tiskove-zpravy/76dopis-senatorum
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2009. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007–2013 [online]. Praha: MPSV, poslední aktualizace 5. 1. 2009 [cit. 201201-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6018
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 2011. Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. Číslo revize 9. Praha: MPSV, 16. 3. 2011 [cit. 2012-0128]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/7297_11_1/
117
-
MUHIČ DIZDAREVIČ, Selma, VALEŠ, František. Rasismus a diskriminace v České republice 2009/2010 [online]. [2012-01-28]. Dostupné z: http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011032101
-
NEŠPOR, Karel. 2002. Závislost na návykových látkách a související poruchy. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Turkyně [cit. 2011-04-28]. Dostupné z: http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/farmakologie/zavislosti-guidelines.rtf
-
Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu: 1. průběžná zpráva. Finální verze. Navreme Boheme, 21. 6. 2011.
-
Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu: 2. průběžná zpráva. Finální verze. Navreme Boheme, 14. 11. 2011.
-
ROMÁNKOVÁ, Gabriela. 2007. Role nevládních neziskových organizací v procesu integrace azylantů v České republice. Nepublikovaná diplomová práce. Praha: FHS UK.
-
Texty jednotlivých výzev v prioritních osách 1,2 a 3. OP LZZ.
-
Vězeňská služba ČR. 2010. Statistická ročenka vězeňské služby [online]. [cit. 2011-04-29]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statist ick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/rocenka_2010_v7.pdf
-
Výzva pro předkládání grantových projektů OP LZZ „Sociální ekonomika“ [online]. ESF ČR, 16. únor 2009 [cit. 2012-02-01] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladani-grantovych-projektu-op-lzz-socialni
118
8 Příloha č. 1: Technická část Technická část výzkumné zprávy předkládá podrobný popis průběhu výzkumného šetření, tj. popis metod využívaných ke sběru dat v rámci kvalitativního šetření, popis výzkumného vzorku (podle jednotlivých cílových skupin, typu metody dotazování a regionu) a podrobný harmonogram kvalitativního šetření. Dále je v kapitole uveden popis následujících fází evaluace a harmonogram celé zakázky. Část zprávy určená pro veřejnost je delší než předpokládaných 30 stran textu, avšak zpracovatel zprávy považuje za nutné uvést i ve verzi zprávy pro veřejnost skutečnosti týkající se popisu výzkumného vzorku respondentů v jednotlivých cílových skupinách, které by svým obsahem mohly spadat do technické části zprávy. Vhledem k tomu, že u řady cílových skupin dochází k „prolínání“ (respondent spadá do více cílových skupin), byla by v případě neuvedení charakteristik respondentů u jednotlivých cílových skupin předkládaná zjištění vytržena z kontextu.
8.1 Kvalitativní výzkumné šetření Kvalitativní fáze výzkumného šetření byla zaměřena pouze na cílové skupiny vymezené podle OP LZZ, kvalitativní výzkum nebyl zacílen na příjemce podpory. Hlavními metodami kvalitativní fáze výzkumu byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Dalšími metodami byly evaluační návštěvy, které se vázaly na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci kvalitativního šetření byli dotazováni jak zástupci cílových skupin, kteří byli zapojeni do aktivit projektů z OP LZZ, tak respondenti spadající docílových skupin podle vymezení OP LZZ, kteří ale nebyli podpořeni z OP LZZ. První vlna kvalitativní části výzkumu byla realizována v říjnu 2011 až únoru 2012 (její výsledky předkládá tato zpráva), druhá vlna kvalitativního šetření se uskuteční v červenci až září 2012. 8.1.1 Fokusní skupiny Fokusní skupiny byly spolu s polostrukturovanými rozhovory hlavní metodou kvalitativní fáze výzkumného šetření. Fokusní skupiny byly realizovány na základě předem vytvořených scénářů (okruhů témat a otázek7). Fokusní skupiny byly se souhlasem všech zúčastněných respondentů nahrávány. Fokusní skupinu vedli vždy dva lidé – moderátor/ka a zapisovatel/ka. Z každé fokusní skupiny byl vytvořen zápis. Polostrukturované rozhovory Metodou polostrukturovaných rozhovorů byla sbírána kvalitativní data od respondentů, pro které z různých důvodů není vhodné využití fokusních skupin. Důvodem mohly být vážné realizační problémy (např. snížená geografická mobilita respondentů) či případy, ve kterých lze dotazované informace považovat za informace citlivé (a respondent by tudíž měl sníženou ochotu vypovídat ve skupině – např. u obětí trestných činů, závislých na návykových látkách, osobách se zdravotním postižením atp.). Rozhovory byly provedeny na základě tzv. scénářů8, tedy okruhů problémů a k nim 7 8
Tematické oblasti scénáře k fokusním skupinám jsou k dispozici v příloze č. 2. Tematické oblasti scénáře k rozhovorům jsou k dispozici v příloze č. 2.
119
příslušných otázek. Rozhovory byly s vědomím a souhlasem respondenta nahrávány a byla případně pořizována další dokumentace (projektová dokumentace, kontakty na cílovou skupinu apod.). Následně byl z každého rozhovoru vytvořen zápis. 8.1.3 Evaluační návštěvy V rámci kvalitativního šetření se uskutečnily tzv. evaluační návštěvy, které byly navázány na samotnou realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci téměř všech rozhovorů a fokusních skupin proběhly konzultace se zástupci organizace (příjemců podpory), kteří zajišťovali kontakt s cílovou skupinou. 8.1.4 Cílové skupiny pro kvalitativní fázi výzkumu V rámci kvalitativní fáze výzkumu bylo sledováno celkem 268 respondentů (minimální počet plánovaný ve Vstupní zprávě byl 200 respondentů). 221 respondentů bylo zapojeno do aktivit projektů z OP LZZ, 47 respondentů nebylo podpořeno v rámci žádného projektu z OP LZZ (jednalo se o kontrolní skupinu). Z podpořených respondentů jich bylo 133 dotazováno prostřednictvím 24 fokusních skupin a 88 respondentů bylo dotazováno formou polostrukturovaných rozhovorů. Všech 47 nepodpořených respondentů z OP LZZ bylo dotazováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Tento poměr byl od údajů ze Vstupní zprávy poupraven v průběhu realizace šetření. Podrobné vymezení cílových skupin, které byly dotazovány v rámci kvalitativního šetření, a počty dotazovaných respondentů, znázorňuje následující tabulka (pro fokusní skupinu je v tabulce používána zkratka FS, pro strukturovaný rozhovor pak zkratka SR). Cílová skupina
Metoda
zaměstnanci MSP zaměstnanci MSP uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní dlouhodobě nezaměstnaní lidé nad 50 let lidé nad 50 let mladí lidé od 15 do 25 let mladí lidé od 15 do 25 let
FS SR FS
Počet respondentů 7 FS = 35 3 4 FS = 26
SR
1
FS SR FS SR FS SR
4 FS = 20 1 4 FS = 25 2 4 FS = 17 0
4
lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním osoby propuštěné z vězení
SR
7
2
SR
9
2
SR
4
1
120
Kontrolní skupina 8 5
5 4
Cílová skupina
Metoda
oběti násilí a trestné činnosti osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené osoby bez přístřeší imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou a nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku
SR SR SR SR
Počet respondentů 5 4 4 6
SR SR
14 8
3 3
osoby pečující o osobu blízkou a nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku
FS
1 FS = 10
--
asistenti pedagoga terénní sociální pracovníci dobrovolníci začínající podnikatelé, podnikatelky rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce samoživitelky, samoživitelé všechny skupiny
SR SR SR SR SR SR jen FS
všechny skupiny všechny skupiny (počet respondentů) všechny skupiny včetně kontrolní (počet respondentů)
jen SR
2 2 2 5 4 5 2 4FS = 133 respondentů 88 221 268
Kontrolní skupina 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1
47
Navázání kontaktu s respondenty (se zástupci cílových skupin) bylo realizováno přes oslovené organizace (v případě respondentů podpořených z OP LZZ se jednalo o příjemce podpory, v případě osob nepodpořených z OP LZZ šlo o organizace zaměřující se na dané cílové skupiny). Konkrétní respondenti byli vyhledáváni a vybíráni na základě několikafázového procesu. Prvním výběrovým kritériem byla příslušnost ke specifické cílové skupině (viz tabulka výše). Druhým výběrovým aspektem byla účast či neúčast v projektu z OP LZZ; dále se jednalo o region, v němž je projekt realizován. Konkrétně je využíváno dělení regionů soudržnosti NUTS 2 [Český statistický úřad, 2011]. Ze souboru projektů (podle regionu a cílové skupiny projektu) byly v další fázi vybrány projekty podle toho, aby výsledný vzorek projektů obsahoval co nejrůznější případy (typ projektu, aktivity projektu). Cílem bylo vytvořit co nejpestřejší vzorek. Výsledný vzorek proto byl vytvářen postupně s ohledem na již získané kontakty a sebraná data. Zároveň realizátoři studie, tj. Navreme Boheme, s.r.o., a Člověk v tísni, o.p.s., využili své sítě a kontakty na organizace realizující projekty, u kterých se dalo předpokládat, že organizace spíše umožní zprostředkování rozhovorů či fokusních skupin. Následující tabulka znázorňuje regionální rozdělení respondentů podpořených z OP LZZ (podle regionu, v němž byl realizován projekt).
121
Cílová skupina
Praha
zaměstnanci MSP uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní lidé nad 50 let
5
Střední Čechy 3
16
1
1
terénní pracovníci dobrovolníci
Severozápad
5
9
mladí lidé od 15 do 25 let lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním osoby propuštěné z vězení oběti násilí a trestné činnosti osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené osoby bez přístřeší imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí osoby pečující o osobu blízkou a nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku asistenti pedagoga
Jihozápad 10
5
Střední Morava 5
5
5
5
5
7
6
3
4
2
3
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
2
1
4
3
1
1
3
2
2
1
1
4
2 2 1 1
1
1
1
1
5
5
1
2
Moravsko slezsko
5
2
sociální
začínající podnikatelé/lky
Jihovýchod 5
3
2
10
Severovýchod 10
1
1
1
122
1
1
Cílová skupina rodiče vracející se po rodičovské dovolené na trh práce samoživitelky, samoživitelé Celkem
Praha
Střední Čechy
Jihozápad
Severozápad
1
32
24
Severovýchod
Jihovýchod
1
1
2
1
33
38
25
Střední Morava
Moravsko slezsko
2
18
38
13
8.1.5 Harmonogram kvalitativního šetření První vlna kvalitativního výzkumného šetření byla realizována v období od srpna 2011 do února 2012, ovšem navazovala na již uskutečněné fáze výzkumu (předvýzkum a závěry kvantitativního šetření). Jednotlivé kroky realizace řízených rozhovorů/fokusních skupin (fáze kvalitativního šetření nebyly striktně odděleny, naopak plynule na sebe navazovaly a vzájemně se překrývaly): 1. Příprava scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny (srpen až říjen 2011): - příprava návrhu scénáře; - vnitřní oponentura scénáře v rámci týmu; - konzultace a připomínkování scénáře ze strany zadavatele; - pilotáž scénáře; - zapracování všech připomínek. 2. Identifikace respondentů rozhovorů a fokusních skupin, jejich kontaktování, organizace rozhovorů a fokusních skupin (říjen až listopad 2011): - identifikace respondentů; - kontaktování respondentů; - samotná organizace rozhovorů. 3. Příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření (říjen až listopad 2011): - vyškolení tazatelů a evaluátorů, kteří budou provádět rozhovory a fokusní skupiny; - určení tazatelů pro jednotlivé rozhovory (vyloučení konfliktu zájmů apod.). 4. Realizace rozhovorů a fokusních skupin (listopad 2011 až únor 2012): - organizace a řízení průběhu rozhovorů; - záznam průběhu rozhovorů (nahrávky, zápisy); - pořízení obrazového a audiovizuálního materiálu (film, dokumentace). 5. Analýza a syntéza získaných informací: - analýza sebraných kvalitativních dat (zápisů a zvukových nahrávek z rozhovorů); - syntéza závěrů; - zhodnocení širších souvislostí vzhledem k závěrům. 6. Formulace a prezentace závěrů kvalitativní fáze šetření ve 3. průběžné zprávě
123
8.2 Následující fáze evaluace V následující kapitole je předložen návrh postupu dalšího řešení zakázky. Hlavními fázemi zakázky „Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu“ jsou kvantitativní a kvalitativní výzkumná šetření, která se v průběhu realizace zakázky opakují, a proto vzniká jejich vzájemným porovnáním srovnatelný obrázek o situaci cílových skupin a účincích podpory z OP LZZ na tyto cílové skupiny. Hlavní metodou kvantitativních fází výzkumu je online dotazník, hlavními metodami kvalitativních fází jsou polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Kvantitativní fáze se primárně zaměřují na organizace, naopak kvalitativní fáze výzkumného šetření je orientována na cílové skupiny. Organizace jsou zasaženy pouze dotazníkovým šetřením, vyjma předvýzkumu, v jehož rámci byly realizovány hloubkové rozhovory i s příjemci podpory. 8.2.1 Harmonogram zakázky FÁZE TERMÍN VÝZKUMNÉHO SBĚRU DAT ŠETŘENÍ
předvýzkum, expertní šetření
realizováno v dubnu až květnu 2011 první vlna realizováno kvantitativního v červnu až šetření červenci 2011 první vlna realizováno kvalitativního v říjnu 2011 až šetření únoru 2012 druhá vlna únor až březen kvantitativního 2012 šetření druhá vlna červenec až kvalitativního září 2012 šetření třetí vlna prosinec 2012 kvantitativního až leden 2013 šetření -----
HLAVNÍ METODY
VÝSTUP
expertní rozhovory, 1. průběžná zpráva analýza dokumentů dotazník
TERMÍN ODEVZDÁNÍ VÝSTUPU (ze Vstupní zprávy) 30. 5. 2011
2. průběžná zpráva 14. 10. 2011 + brožura
polostrukturované 3. průběžná zpráva rozhovory, fokusní skupiny dotazník 4. průběžná zpráva
23. 12. 2011
polostrukturované 5. průběžná zpráva rozhovory, fokusní skupiny dotazník závěrečná evaluační zpráva
12. 10. 2012
---
15. 4. 2013
brožura
22. 6. 2012
18. 3. 2013
Longitudinální charakter studie je dán jednak srovnáním první a třetí vlny stejné skupiny respondentů v rámci kvantitativní fáze výzkumu a zároveň ve srovnání první a druhé vlny kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní a kvalitativní fáze šetření se navzájem doplňují.
124
8.2.2 Kvantitativní výzkumné šetření Další (druhá) vlna kvantitativního šetření bude realizována v únoru až březnu 2012. Hlavní metodou kvantitativní fáze sběru dat je dotazník, dotazování proběhne stejně jako v první vlně online. Dotazník se primárně zaměřuje na organizace (příjemce podpory a organizace, které nezískaly podporu z programu). Druhé vlna dotazníkového šetření bude zároveň směřovat na organizace, které nezískaly podporu z OP LZZ (kontaktní údaje na tyto organizace jsou dostupné přes systém MONIT7+). Ve třetí vlně dotazníkového šetření budou osloveni všichni příjemci podpory ve všech třech prioritních osách, na které budou v systému MONIT7+ dostupné kontaktní údaje. Očekávaná návratnost je 7 až 10 %. Porovnání první a třetí vlny kvantitativního šetření poskytne srovnatelný snímek, druhá vlna dotazníkového šetření zároveň umožní srovnání příjemců podpory z OP LZZ s organizacemi, které podporu z OP LZZ nezískaly. 8.2.3 Kvalitativní výzkumné šetření Druhá vlna kvalitativního výzkumného šetření bude realizována v červenci až září 2012. V dotazovaném vzorku bude celkem 200 respondentů. Hlavními metodami sběru dat budou fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory. U druhé vlny výzkumného šetření je počítáno s neúčastí přibližně 20 % až 30 % z původních respondentů; ti budou doplněni do počtu 200 tak, aby zastupovali typově stejné osoby (ze stejných cílových skupin).
125
9 Příloha č. 2: Podklady pro rozhovory a fokusní skupiny 9.1 Oblasti pro polostrukturované rozhovory (souhrn) 1. Pracovní a životní situace respondenta (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.) – bude se odvíjet od cílové skupiny, do které respondent spadá: o situace respondenta na pracovním trhu a její změny v čase; o konkrétní problémy na pracovním trhu; o příčiny problémů, faktory ovlivňující situaci respondenta; o úspěšné i neúspěšné pokusy o řešení problémů, možnosti řešení. 2. Projekt/y v OP LZZ, kterého se respondent účastnil – bude se odvíjet od projektu/ů, do kterého se respondent zapojil (typ aktivit, délka trvání, apod.): o popis projektu; o důvody (ne)zapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění; o změny v životě jedince v důsledku účasti na projektu; o přínosy, pozitivní stránky projektu, pozitivní dopady projektu; o ztráty, negativní stránky projektu, negativní dopady projektu; o faktory ovlivňující průběh projektu, změny v projektu, ke kterým by mělo dojít; o dlouhodobost účinků projektu (udržitelnost); o možné dopady neintervence.
9.2 Oblasti pro fokusní skupiny (souhrn) 1. Projekt/y v OP LZZ, kterého se účastníci FS účastnili – bude se odvíjet od projektu/ů, do kterého zapojili (typ aktivit, délka trvání, apod.): o průběh projektu; o důvody zapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění; o změny v životě jedince v důsledku účasti na projektu; o přínosy, pozitivní stránky projektu, pozitivní dopady projektu; o ztráty, negativní stránky projektu, negativní dopady projektu; o faktory ovlivňující průběh projektu, změny v projektu, ke kterým by mělo dojít; o dlouhodobost účinků projektu (udržitelnost); o možné dopady neintervence. 2. Průřezově (na úrovni výpovědí jednotlivých účastníků během fokusních skuupin): o pracovní a životní situace (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.).
126
9.3 Oblasti pro polostrukturované rozhovory se zástupci cílových skupin nezasažených programem (souhrn) Pracovní a životní situace respondenta (problematická pozice na trhu práce – nezaměstnanost, ohrožení nezaměstnaností, potřeba dalšího vzdělávání atd.) – bude se odvíjet od cílové skupiny, do které respondent spadá: o situace respondenta na pracovním trhu a její změny v čase; o konkrétní problémy na pracovním trhu; o příčiny problémů, faktory ovlivňující situaci respondenta; o úspěšné i neúspěšné pokusy o řešení problémů, možnosti řešení; o důvody nezapojení do projektu, očekávání o projektu a jejich naplnění (objektivní/subjektivní); o účast na jiných aktivitách.
127
10 Příloha č. 3: Seznam evaluačních otázek a hypotéz Evaluační otázka č. 1: Jakým způsobem a do jaké míry zodpovídá program za (anebo je příčinou) pozorovaných (pozorovatelných) výsledků? H1 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor fungování organizace. H2 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor lidských zdrojů (personální zabezpečení projektu/ů, personální podmínky v rámci celé organizace). H3 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor motivace a postoje cílové skupiny. H4 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňují externí faktory (legislativní podmínky v České republice; postoje veřejnosti; stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti; existující nabídka sociálních služeb). H5 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor spolupráce s dalšími institucemi (spolupráce s místní státní správou a místní samosprávou a existující nabídka sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). H6 (1): Realizaci projektu v OP LZZ významně ovlivňuje faktor účasti na dalších projektech (z jiných zdrojů, než je OP LZZ). H7 (1): Existují rozdíly v hodnocení vlivu faktorů na základě prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. H8 (1): Výrazným negativním faktorem ovlivňujícím výsledky programu jsou externality vyvolané „krizí“ (výsledky programu byly negativně ovlivněny dopady krize). H9 (1): Existují rozdíly v pozorovaných výsledcích programu u cílových skupin zaměstnanců a cílových skupin nezaměstnaných (ať již v kombinaci s jakoukoli životní situací komplikující nalezení zaměstnání). H10 (1): Problémy cílových skupin programu se kumulují, a to zejména u cílových skupin bez zaměstnání v kombinaci s životní situací komplikující možnost uplatnění na trhu práce. H11 (1): Kumulace problémů cílových skupin programu ve třetí prioritní ose vyžaduje komplexní intervence, dílčí intervence omezené na jeden typ problémů nejsou úspěšné. Evaluační otázka č. 2: Do jaké míry odpovídají pozorované výsledky předpokládaným výsledkům? H1 (2): Rozvoj lidských zdrojů v podnicích, zejména pak ve středních a malých (MSP), je prováděn na krátkodobé bázi (bez dlouhodobého konceptu) a projekty OP LZZ nepřinášejí dlouhodobé řešení.
128
H2 (2): Důležitým aspektem pro odstranění zejména dlouhodobé nezaměstnanosti je práce s motivací těchto osob. H3 (2): Sociální začleňování a integrace jsou dlouhodobé procesy, které nelze řešit krátkodobými projekty (intervencemi) ani sériemi opakujících se krátkodobých projektů (intervencí). Evaluační otázka č. 3: Jaký lze identifikovat dopad zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? Evaluační otázka č. 4: Jakým způsobem cílové skupiny samy subjektivně vnímaly poskytnutou podporu? Evaluační otázka č. 5: Jaké lze nalézt doklady/důkazy objektivně kladných a přínosných dopadů na cílové skupiny? Evaluační otázka č. 6: Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány kladně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány kladně? H1 (6): Pohledy zástupců organizací a respondentů z řad cílových skupin na pozitivní dopady projektů se liší. H2 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací je pozitivní. H2a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami je pozitivní. H3 (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ zástupci organizací se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. H3a (6): Hodnocení dopadů podpory z OP LZZ cílovými skupinami se liší podle prioritní osy, ve které byl realizován projekt, do kterého se zapojili. H4 (6): Kladné hodnocení dopadů cílovými skupinami je dáno bezplatností získaných služeb. Evaluační otázka č. 7: Jaké lze identifikovat negativní dopady jednotlivých oblastí podpory? H1 (7): Existují nějaké negativní dopady projektů z OP LZZ na cílové skupiny a organizace. H2 (7): Nastavení programu a oblastí podpory má v některých případech negativní dopady na cílové skupiny a organizace. H3 (7): Hodnocení negativního dopadu nastavení programu a oblastí podpory se liší podle prioritní osy, ve které respondent realizuje projekt. Evaluační otázka č. 8: Jaké jsou příčiny těchto dopadů a jaké jsou příčiny toho, že jsou vnímány negativně, resp. kým a za jakých podmínek jsou vnímány negativně? Evaluační otázka č. 9: Jaké lze identifikovat nezamýšlené dopady jednotlivých oblastí podpory?
129
H1 (9): V organizacích dochází k určitým nezamýšleným změnám v důsledku realizace projektů z OP LZZ. H2 (9): Změny, ke kterým v organizacích dochází, se liší podle toho, v jaké prioritní ose organizace realizuje projekt. H3 (9): Projekty v OP LZZ mají nezamýšlené dopady na cílové skupiny. H3a (9): Projekty v OP LZZ mají rozdílné nezamýšlené dopady na cílové skupiny podle prioritní osy. H4 (9): Nastavení OP LZZ má nezamýšlené dopady na cílové skupiny. Evaluační otázka č. 10: Jak lze tyto nezamýšlené dopady hodnotit, jaké měly příčiny a jaké z nich lze vyvodit závěry pro budoucí programování takto zaměřené veřejné podpory? H1 (10): Zástupci organizací hodnotí rozdílně nezamýšlené dopady projektů podle prioritních os, ve kterých jsou jejich projekty realizovány. Evaluační otázka č. 11: Jakou přinesl program konkrétní změnu? Evaluační otázka č. 12: Jak se ve výsledku změnily životy účastníků projektů? Lze u těchto změn najít podobnosti (a uspořádat je podle nich do skupin, typů) nebo společného jmenovatele (kromě samotné pomoci z ESF prostřednictvím programu OP LZZ)? H1 (11, 12): V organizacích dochází k řadě změn v důsledku realizace projektů z OP LZZ. H2 (11, 12): Změny v organizacích se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt, velikosti a právní formy organizace a podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ. Evaluační otázka č. 13: Nakolik účinně bylo dosaženo výsledků? H1 (13): Zástupci organizací považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení situace cílových skupin. H2 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi zástupci organizací realizující projekty v různých prioritních osách. H3 (13): Respondenti z cílových skupin považují OP LZZ za smysluplný a účinný nástroj řešení své situace. H4 (13): V hodnocení účinnosti OP LZZ jsou rozdíly mezi respondenty z cílových skupin v různých prioritních osách. Evaluační otázka č. 14: Jakou lze odhadovat udržitelnost těchto výsledků a za jakých podmínek budou tyto dosažené výsledky udržitelné? Lze udržitelnost výsledků zvýšit? Jak?
130
Evaluační otázka č. 15: Bylo by možné výsledků dosáhnout účinněji jinými prostředky? Evaluační otázka č. 16: Co by se stalo, pokud by nebyla intervence realizována? Co je u intervence klíčové, bez čeho by tato negativní změna byla největší? H1 (16): Situace cílových skupin by se zhoršila, kdyby nebyla realizována intervence z programu. H2 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle prioritní osy, ve které organizace realizuje projekt. H3 (16): Názory na tvrzení, že situace cílových skupin by se zhoršila v případě nerealizování projektů z OP LZZ, se liší podle velikosti a právní formy organizace. H4 (16): Činnost organizací v řešení situace cílových skupin je značně závislá na zdrojích z OP LZZ. H5 (16): Závislost organizace na zdrojích z OP LZZ se liší podle prioritní osy. Evaluační otázka č. 17: Jsou v programu zahrnuty všechny cílové skupiny? Evaluační otázka č. 18: Neexistují skupiny, které jsou vyloučené i z OP LZZ? Pokud ano, jak je možné je do OP LZZ zapojit? Nakolik by to bylo účelné a účinné? H1 (17, 18): Ve společnosti existují cílové skupiny, které OP LZZ nepokrývá. H2 (17, 18): Názory zástupců organizací, zda OP LZZ pokrývá všechny cílové skupiny ve společnosti, se budou lišit podle toho, v jaké ose realizují projekt. Evaluační otázka č. 19: Jaké jsou příčiny toho, že se některé skupiny nezapojí do OP LZZ vůbec a nebo že se zapojí, ale brzy odpadají? Za jakých podmínek by tyto dvě skupiny zůstaly do OP LZZ zapojené a jak by bylo pro ně OP LZZ přínosné ve srovnání s ostatními skupinami příjemců pomoci z OP LZZ? H1 (19): Některé organizace mají problémy se zapojením jedinců do projektů. H2 (19): Problémy se zapojováním jedinců do projektů se liší podle prioritní osy, ve které organizace projekt realizuje. H3 (19): Zapojení do projektu vyžaduje získání informace o projektu a jeho obsahu. H4 (19): Zapojení do projektu vyžaduje motivaci a očekávání cílové skupiny. Evaluační otázka č. 20: Do jaké míry je vhodně nastaven systém monitorování, sebehodnocení a externího hodnocení OP LZZ ve vztahu ke zjištění skutečných účinků pomoci z OP LZZ na cílové skupiny?
131
11 Příloha č. 4: Shrnutí podle cílových skupin Příloha je dostupná samostatně (ve formátu MS Excel).
132
