5, Brno

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno

Váš dopis zn.: Ze dne: Č. j.: Sp. zn.: Vyřizuje: Telefon: Datum:

-----JMK 103991/2013 S – JMK 103991/2013 OŽP/Pa Ing. Margita Paličková 541 654 121 9. 09. 2013

Dle rozdělovníku

Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památky Hošťálka v nových hranicích k projednání Část I Oznámení návrhu na vyhlášení Přírodní památky Hošťálka v nových hranicích Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody v souladu s § 77a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), oznamuje v souladu s § 40 odst. 2 zákona návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Zvláště chráněné územní ponese název „Hošťálka“ ve smyslu ustanovení § 36 zákona bude vyhlášeno v kategorii přírodní památka. V případě Přírodní památky Hošťálka se jedná o zmenšení stávajícího zvláště chráněného území, tj. o jeho přehlášení v nových hranicích. Ze stávajícího zvláště chráněného území tak bude v uvedeném smyslu vypuštěn lesní pozemek p. č. 1681/2 o výměře 0,4272 ha, který má od ostatní části území zcela odlišný charakter, a na němž se tak nevyskytují porosty, které jsou předmětem ochrany území. Počátky ochrany daného území jsou datovány od roku 1949, kdy bylo zvláště chráněné území vyhlášeno vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění, pod č. 75054/49-IV/1 jako přírodní rezervace. Tato ochrana byla potvrzena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988, č. j.: 14.200/88-SÚOP, o přehlášení některých území v České socialistické republice za chráněná, oznámeným v částce 49/1988 Sbírky zákonů s účinností dnem 30. 12. 1988 (dále jen „výnos MK ČSR“). V roce 1992 bylo území na základě § 90 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, převedeno do kategorie přírodní památka. V současnosti jde o přehlášení stávajícího zvláště chráněného území Přírodní památky Hošťálka z následujících důvodů: - zmenšení a nové vymezení zvláště chráněného území v souladu se stávajícím stavem zdejšího přírodního prostředí a rozšířením předmětu ochrany - uvedení zřizovacího předpisu do souladu s platnou legislativou - změna parcelního čísla pozemku a průběhu hranice pozemku zvláště chráněného území Přírodní památka Hošťálka (dále jen „přírodní památka“) se nachází na území Jihomoravského kraje, okres Hodonín, katastrální území Skalka u Kyjova, na pozemku KN (evidence katastru nemovitostí) parcelní číslo 1681/4.

1

Celková výměra navrhované přírodní památky je 0,2288 ha. Vymezení hranic přírodní památky je zakresleno v kopii katastrální mapy, která je obsažena v příloze. S podrobným zákresem hranic v katastrální mapě je možné se seznámit na Krajském úřadě Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí (viz možnost seznámit se s návrhem plánu péče). Předmětem ochrany je území bývalé pastviny s posledními zachovalými zbytky acidofilní xerotermní vegetace v podhůří Chřibů s výskytem nejbohatší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v této severní části území okresu Hodonín. Z dalších zvláště chráněných druhů rostlin jsou to lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), hvězdnice zlatohlávek (Aster linosyris), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spurium), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselium), atd. Lokalita je i refungiem řady teplomilných stepních druhů živočichů uprostřed zemědělské obdělávané krajiny. Cílem ochrany území přírodní památky je zachování posledních zbytků acidofilní xerotermní vegetace s početnými populacemi zvláště chráněných a jinak významných druhů rostlin, se záměrem zvýšení početnosti, v prostředí dlouhodobě zemědělsky využívané krajiny. Pro kategorii přírodní památky je ustanovením § 36 odst. 2 zákona dána základní ochranná podmínka, která zakazuje změny či poškozování přírodní památky. Za poškození se považují takové zásahy a činnosti, v jejichž důsledku by mohlo dojít k zániku nebo negativní změně předmětu ochrany. V uvedeném případě se jedná o veškeré činnosti, které by mohly negativně ovlivnit stávající xerotermní stepní biotop a na něj vázanou faunu a flóru, např. terénní úpravy, umísťování staveb, zřizování skládek a ukládání odpadu, vysazování geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin, přikrmování a vnadění zvěře na místech s výskytem významných rostlinných a živočišných druhů, nevhodné zemědělské hospodaření atd. Pro území přírodní památky se v souladu s § 44 odst. 3 zákona navrhují následující bližší ochranné podmínky: Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody bude možné v přírodní památce vykonávat tyto činnosti: a) provozovat aktivity spojené s narušováním půdního povrchu a poškozováním vegetace, b) pořádat hromadné kulturní, sportovní a jiné veřejné akce, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, d) provádět jiné činnosti, které by mohly vést k poškození předmětu ochrany. Předchozí souhlas se nevyžaduje, pokud je daná činnost v souladu se schváleným plánem péče o přírodní památku. Důvodem přehlášení předmětného území je jeho cennost z hlediska přírodovědného a současně zákonná povinnost příslušných orgánů ochrany přírody zabezpečit ochranu zvláště chráněných území z důvodu výskytu populace evropsky významného druhu koniklece velkokvětého (Pulstatilla grandis) zařazeného do evropského seznamu. Území přírodní památky Hošťálka leží přibližně 1,5 km severně od středu obce Skalka v nadmořské výšce 205 až 272 m. Geologický podklad tvoří paleogenní pískovce a jílovce račanské jednotky magurského flyše. Z geomorfologického hlediska náleží území do subprovincie vnějších Západních Karpat, oblasti středomoravských Karpat, která zahrnuje Chřiby, Ždánický les, Litenčické vrchy a Kyjovskou pahorkatinu. Území leží na hranicích Žádovické pahorkatiny a Vážanské vrchoviny. Žádovická pahorkatina má erozně denudační reliéf s plošinami, Vážanská vrchovina má charakter kerné vrchoviny s plošinami 2

zarovnaného povrchu a širokými údolími. Obě jednotky se liší geologií. Významným bodem Vážanské vrchoviny jsou Hačky (347m), nejvyšší bod široce zaobleného hřbetu, na jehož jižním výběžku leží území přírodní památky Hošťálka. Přírodní památka je odvodňována Skaleckým potokem a s ním dále potokem Hruškovicí, která se vlévá do Kyjovky, levobřežního přítoku Dyje. Zájmové území je řazeno do fytogeografické oblasti Termofytikum, fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, fytochorionu Jihomoravská pahorkatina (č. 20). Na území jsou zachovány poslední zbytky acidofilní xerotermní vegetace ze svazku Koelerio – Phleion phlieoides Korneck 1974, které jsou dobře vyvinuty na jz. svahu. Na vrcholové plošině se vyskytují ochuzené a ruderalizované typy ze společenstva s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a nálety křovin (šípek, akát). Pro území přírodní památky nebyl zpracován podrobný zoologický průzkum. Při terénních šetřeních realizovaných za účelem získání podkladů pro zpracování plánu péče byly pozorovány některé druhy zvláště chráněných druhů živočichů, především pak z řady obratlovců. Fauna obratlovců je zpravidla vázána na lesní porost v ochranném pásmu zvláště chráněného území. Ze zástupců plazů byla několikrát pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z avifauny byla zaznamenána žluva hajní (Oriolus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), včelojed lesní (Pernis apivorus), u žádného z těchto druhu však nebylo prokázáno hnízdění. Území se nachází v intenzivně obdělávané zemědělské krajině a je ovlivňováno obhospodařováním sousedních vinic a polních kultur, zejména v minulosti splachy hnojiv a pesticidů. Celkový charakter a druhová bohatost území bezesporu opodstatňují vyhlášení území za zvláště chráněné. Lokalitu lze označit za přírodní útvar menší rozlohy a naleziště ohrožených druhů ve fragmentech ekosystému s regionálním ekologickým, vědeckým a estetickým významem, které vedle přírody formoval svou činností člověk. Takové území může orgán ochrany přírody vyhlásit v souladu s ustanovením § 36 zákona za přírodní památku. Z přírodních zdrojů (§ 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů), se na území přírodní památky v současné době žádná složka nevyužívá. Obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje v území lze hodnotit jako nevýznamné z hlediska potenciální potřeby na jejich využití. Pro ochranu zvláště chráněného území před vnějšími vlivy vznikne dle dikce § 37 odst. 1 zákona ochranné pásmo, které tvoří území do vzdálenosti 50 m od hranice přírodní památky. Na území ochranného pásma budou vázány na souhlas orgánu ochrany přírody pouze činnosti vyplývající přímo ze zákona, dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona, tzn. souhlas je nezbytný ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku. S podrobně zpracovaným návrhem na vyhlášení Přírodní památky Hošťálka podle § 40 odst. 1 zákona a § 4 prováděcí vyhlášky č. 64/2011 Sb., včetně zákresu hranic tohoto území v katastrální mapě, je možné seznámit se a nahlédnout do něj na Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín, Štefánikova 28, vždy v úřední dny pondělí, středa od 800 do 1600 hod. nebo i v jiném termínu po předchozí telefonické domluvě (tel. č. 541654121) a na webových stránkách krajského úřadu – www.kr-jihomoravsky.cz kapitola „Krajský 3

úřad/Dokumenty odborů krajského úřadu/ OŽP Odbor životního prostředí/ Projednávané návrhy na vyhlášení přírodních památek a přírodních rezervace na Obecním úřadě v Skalce u Kyjova. Podle § 40 zákona má vlastník nemovitosti dotčené navrhovanou územní ochranou a dotčené obce právo uplatnit k návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, a to do 90 dnů od doručení tohoto oznámení. Námitky se uplatňují písemně u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, který včas uplatněné námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, a to do 60 dnů od uplynutí lhůty k uplatnění námitek a s rozhodnutím seznámí podatele námitek. K námitkám uplatněným po výše stanovené lhůtě nebude přihlédnuto. Plán péče o přírodní památku Hošťálka byl již samostatně projednán v roce 2009 a schválen na období 2009 - 2019. Po vyhlášení přírodní památky bude na základě výstupu výše uvedených prací zvláště chráněné území oznámeno k evidenci v katastru nemovitostí. Část II Oznámení o možnosti seznámit s projednaným plánem péče o Přírodní památku Hošťálka Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody v souladu s § 77a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) oznamuje, že v souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona byl již návrh plánu péče pro navrhovanou Přírodní památku Hošťálka projednán a schválen v roce 2009 na období 2009-2019. Plán péče s platností pro období 2009-2019 je jedním z výchozích podkladů pro vyhlášení Přírodní památky Hošťálka v pozměněných hranicích. Obsahuje popis opatření na zachování nebo zlepšení předmětů ochrany v tomto zvláště chráněném území. Do schváleného plánu péče je možno nahlédnout na Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, detašované pracoviště Hodonín, Štefánikova 28, vždy v úřední dny pondělí, středa od 800 do 1600 hod. nebo i v jiném termínu po předchozí telefonické domluvě (tel. č. 541 654 121) a na Obecním úřadě ve Skalce u Kyjova. Dotčenou obec (obec Skalka u Kyjova) žádáme v souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona o zveřejnění tohoto oznámení (bez příloh) na úřední desce po dobu 15 dnů bezodkladně po jejím obdržení.

otisk razítka

Ing. Bc. Anna Hubáčková vedoucí odboru životního prostředí v z. Ing. Jiří Hájek v. r. vedoucí oddělení posuzování vlivů na životní prostředí Za správnost vyhotovení: Anna Foltová IC 70888337

DIČ CZ 70888337

Telefon 541654121

Fax 541651579

E-mail [email protected]

4

Internet www.kr-jihomoravsky.cz

Rozdělovník: 1. Vlastník nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí dotčených navrhovanou PP Hošťálka 1. Obec Skalka, 696 48 Skalka 69

Přílohy: 1. Kopie základní mapy České republiky s orientačním zákresem navrhovaných hranic zvláště chráněného území 1. Kopie základní mapy České republiky s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území 2. Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stávajících hranic zvláště chráněného území

5

6

7

8