KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
Č. j.: JMK 102703/2011
Sp. zn.: S-JMK 102703/2011 OÚPSŘ
Brno 16.09.2011
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
ROZHODNUTÍ Městský úřad Hodonín, obecný stavební úřad, Horní Valy 2, 695 01 Hodonín (dále jen „stavební úřad“), k žádosti, kterou podalo CROSSING – bytové družstvo, se sídlem Hodonín, Příční 9/4277, IČ: 27728129, zastoupeno na základě plné moci Ing. arch. Rostislavem Maňákem, bytem Příční 4277/9, 695 01 Hodonín, vydal pod č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 (spis.zn.: 3839/2011 OSÚ) územní rozhodnutí o umístění stavby: „Novostavba rodinného dvojdomku – dům N, ul. Moravní, Hodonín“ na pozemcích parc.č. 444/8 (zahrada), 447/8 (zahrada) a 7972/6 (ostatní plocha) v k.ú. Hodonín. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 podali odvolání : 1) Ing. Pavla Kvapilová, bytem Kotlanova 2507/3, 628 00 Brno 2) Josef Dymáček, bytem J.Suka 3491/29, 695 01 Hodonín a Jitka Dymáčková, bytem Moravní 4222/11, 695 01 Hodonín. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen KrÚ) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ust. § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu takto : Odvolání 1) Ing. Pavly Kvapilové, 2) Josefa Dymáčka a Jitky Dymáčkové se z a m í t a jí a napadené rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 se p o t v r z u j e . Účastníci řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu : CROSSING – bytové družstvo, IČ: 27728129, Příční 4277/9, 695 01 Hodonín
1
Odůvodnění: Povinností KrÚ, jako odvolacího orgánu, založenou ust. § 89 odst. 2 správního řádu je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí KrÚ přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Při posouzení odvolacím orgánem se nepřihlíží pouze k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost. Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu. Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4 citovaného ustanovení, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. KrÚ se v rámci přezkoumání předloženého, odvoláním napadeného rozhodnutí prvořadě zabýval otázkou, zda je předložené odvolání řádné a podané v zákonné odvolací lhůtě, která činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 podala odvolání účastnice řízení Ing. Pavla Kvapilová, bytem Kotlanova 2507/3, 628 00 Brno. Z prvoinstančního spisu je zřejmé, že napadené územní rozhodnutí bylo Ing. Pavle Kvapilové doručeno (oznámeno) ve smyslu ust. § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) veřejnou vyhláškou dne 2.6.2011. Odvolání podala Ing. Pavla Kvapilová k poštovní přepravě dne 14.6.2011. Na podkladě uvedených údajů KrÚ dospěl k závěru, že se jedná o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Dále proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 podali společné odvolání účastníci řízení Josef Dymáček, bytem J.Suka 3491/29, 695 01 Hodonín a Jitka Dymáčková, bytem Moravní 4222/11, 695 01 Hodonín. Z prvoinstančního spisu je zřejmé, že napadené územní rozhodnutí bylo Josefu Dymáčkovi a Jitce Dymáčkové doručeno ve smyslu ust. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona veřejnou vyhláškou dne 2.6.2011. Společné odvolání podali jmenovaní ke stavebnímu úřadu dne 14.6.2011. Na podkladě uvedených údajů KrÚ dospěl k závěru, že se jedná o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Jak z předloženého spisového materiálu stavebního úřadu vyplývá dne 3.12.2010 podalo CROSSING – bytové družstvo, se sídlem Hodonín, Příční 9/4277, IČ: 27728129, zastoupeno na základě plné moci Ing. arch. Rostislavem Maňákem, bytem Příční 4277/9, 695 01 Hodonín, ke stavebnímu úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, označené jako: „rodinný dům se dvěma jednotkami“ na pozemcích parc. č. 444/8 (zahrada), 447/8 (zahrada) a 7972/6 (ostatní plocha) v k.ú. Hodonín. Stavební úřad opatřením č.j. MUHOCJ 13979/2011.Fo.ÚŘUS.Ozná ze dne 9.2.2011 oznámil všem účastníkům a dotčeným orgánům zahájení územního řízení o umístění předmětné stavby, označené jako: „Novostavba rodinného dvojdomku – dům N, ul. Moravní, Hodonín“ na pozemcích parc.č. 444/8 (zahrada), 447/8 (zahrada) a 7972/6 (ostatní plocha) v k.ú. Hodonín, a současně nařídil veřejné ústní jednání na den 22.3.2011. Zároveň upozornil, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Dále stavební úřad řádně poučil žadatele o jeho povinnosti zajistit vyvěšení informace o záměru a o tom, že podal žádost o územní rozhodnutí, na veřejně
2
přístupném místě, a to bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání. Ve stanovené lhůtě uplatnili písemné námitky účastníci řízení: Ing. Pavla Kvapilová, Jitka Dymáčková a Josef Dymáček. Z veřejného ústního jednání byl vyhotoven protokol, ze kterého je zřejmé, že stavební úřad zkontroloval, že informace o záměru byla vyvěšena, že záměr žadatele projednal s přítomnými a že námitky ostatních účastníků řízení nebyly uplatněny. Po provedeném řízení pak stavební úřad nejprve opatřením ze dne 8.4.2011, v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu, vyzval účastníky řízení, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili ke shromážděným podkladům pro vydání rozhodnutí. Poté vydal pod č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 územní rozhodnutí o umístění předmětné stavby: „Novostavba rodinného dvojdomku – dům N, ul. Moravní, Hodonín“ na pozemcích parc.č. 444/8 (zahrada), 447/8 (zahrada) a 7972/6 (ostatní plocha) v k.ú. Hodonín. Proti citovanému územnímu rozhodnutí podali odvolání: 1) Ing. Pavla Kvapilová, bytem Kotlanova 2507/3, 628 00 Brno a dále 2) Josef Dymáček, bytem J.Suka 3491/29, 695 01 Hodonín a Jitka Dymáčková, bytem Moravní 4222/11, 695 01 Hodonín. Po obdržení odvolání stavební úřad opatřením ze dne 22.6.2011 o něm v souladu s ust. 86 odst. 2 správního řádu vyrozuměl účastníky řízení a k vyjádření se k podanému odvolání jim ponechal lhůtu do 5 dnů od obdržení vyrozumění. Ze spisu je zřejmé, že k podanému odvolání se žádný z účastníků řízení nevyjádřil. Poté stavební úřad přistoupil podle ustanovení § 88 odst.1 správního řádu k předání spisu odvolacímu orgánu. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí v rámci odvolacího řízení neshledal v postupu stavebního úřadu, který vydání územního rozhodnutí č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 předcházel, rozpor s právními předpisy. Z obsahu napadeného rozhodnutí stavebního úřadu zřejmé, že stavební úřad záměr žadatele posoudil s hledisek uvedených v ust. § 90 stavebního zákona, tj. zda záměr žadatele je v souladu územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, požadavky na veřejnou a dopravní infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Ve výrokové části rozhodnutí stavební úřad specifikoval, co bylo předmětem řízení a ustanovení právního předpisu, na jehož základě ve věci rozhodoval, stanovil podmínky pro umístění stavby a projektovou přípravu stavby, uvedl účastníky, na které se vztahuje rozhodnutí správního orgánu. Do výroku též zahrnul požadavky vyplývající ze stanovisek vlastníků (správců) a rozhodnutí o uplatněných námitkách účastníků řízení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve uvedl seznam podkladů, na základě kterých rozhodoval, na základě jakých hledisek byl návrh posouzen, jak byl stanoven okruh účastníků řízení a náležitě podrobně se zabýval námitkami účastníků řízení, o kterých ve výroku rozhodnutí rozhodl. Kromě výše uvedeného se stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí náležitě zabýval souladem záměru s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a podrobným způsobem se zabýval otázkou souladu navrhované stavby s vydanou územně plánovací dokumentací. Mimo jiné uvedl, že město Hodonín má pro dotčenou lokalitu schválený „Regulační plán Hodonín – Rybáře“, včetně schválených změn č. 1 (vymezení plochy) a č. 2 (index zastavění) tohoto regulačního plánu. Dále stavební úřad konstatoval, že předmětný rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami je navržen v lokalitě pro bydlení v rodinných domech a na ploše, na kterou se vztahují výše citované změny č. 1 a č. 2 regulačního plánu. Po podrobném posouzení dospěl k závěru, že umístění předmětné stavby a její prostorové dispozice odpovídají prostorovým regulacím stanoveným v regulačním 3
plánu, tj. 1 podlaží s možností využití střešního prostoru (podkroví), tvar střech sklonitý, respektování navržené stavební čáry a hranice zastavění, že stanovený index zastavění 0,4 je splněn (poměr zastavěné plochy k celkové ploše parcel je v daném případě 0,342) a že tedy navržený záměr je v souladu se schváleným regulačním plánem. V posouzení stavebního úřadu z hlediska souladu záměru žadatele s požadavky stanovenými v § 90 stavebního zákona KrÚ neshledal rozpor s právními předpisy. KrÚ po přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 dospěl k závěru, že jak postup stavebního úřadu, tak napadené rozhodnutí, byly v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu, stavebního zákona a předpisů souvisejících, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Protože KrÚ není oprávněn v odvolacím řízení měnit stavebním úřadem stanovený okruh účastníků řízení, nezbývá než konstatovat, že účastníky odvolacího řízení jsou účastníci, které stavební úřad stanovil, a to : CROSSING – bytové družstvo, IČ: 27728129, Příční 4277/9, 695 01 Hodonín – jako žadatel; Město Hodonín, Masarykovo náměstí 1, 695 01 Hodonín – jako obec, na jejímž územní má být záměr uskutečněn; United Trade, spol. s r.o., Perunská 3230/4a, 695 01 Hodonín a Město Hodonín – jako vlastníci pozemků, na kterých má být stavba umístěna; dále vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich, a to : Jitka Dymáčková, Moravní 4222/11, 695 01 Hodonín; Josef Dymáček, J. Suka 3491/29, 695 01 Hodonín; Ing. Pavla Kvapilová, Kotlanova 2507/3, 628 00 Brno; MVDr. Jiří Hadámek, K Lávce 4124/9, 695 01 Hodonín; MVDr. Marcela Hadámková, K Lávce 4124/9, 695 01 Hodonín; dále vlastníci či správci sítí technické a dopravní infrastruktury, dotčené záměrem, a to: E.ON Česká republika, s.r.o., Husova 1 Hodonín; Jihomoravská plynárenská, a.s., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno; Telefónica O2 Czech Republic, a s., Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín, ELTODO-CITELUM, s.r.o., U Elektrárny 1, 695 01 Hodonín. K jednotlivým námitkám odvolatelů uvádí KrÚ následující. K námitkám Josefa Dymáčka a Jitky Dymáčkové: K námitce odvolatelů, že ze samotného označení stavby jako „dvojdomek“ je zřejmé, že se jedná o jednu stavbu, nikoliv stavby dvě, u kterých by každá z nich vyžadovala samostatné územní rozhodnutí; že je zřejmé, že za použití termínu „dvojdomek“ se mění odstupové vzdálenosti od hranic pozemků; že v případě samostatně stojících rodinných domů, kterými navrhovaná stavba ve skutečnosti je, by musely být dodrženy odstupové vzdálenosti od hranic pozemků parc.č. 444/7 a 444/8 a pozemku parc.č. 447/7 a 447/8, a to dle § 25 odst. 2 „vyhl OPVÚ“, uvádí KrÚ následné: V daném případě se jedná o umístění stavby označené jako : „Novostavba rodinného dvojdomku (A a N) – dům N, ul. Moravní, Hodonín“ na pozemcích parc.č. 444/8 (zahrada), 447/8 (zahrada) a 7972/6 (ostatní plocha) v k.ú. Hodonín, to znamená samostatné stavby rodinného domu „N“ se dvěma bytovými jednotkami, umístěného z pravé strany do hranice s pozemky parc.č. 447/7 a 444/7 k.ú Hodonín (na kterém je taktéž do této hranice navržena stavba rodinného domu „A“, projednávaná v samostatném územním řízení) a z levé strany je navržený rodinným dům „N“ umístěn ve vzdálenosti 2,5 m od hranice pozemku parc.č. 444/9 k.ú. Hodonín. Z výše uvedeného je zřejmé, že se v daném případě jedná o dvě samostatné stavby rodinných domů (dům „A“ a dům „N“), samostatně projednávaných ve správních řízeních, umístěných do společné hranice, proto označení jako tzv. „dvojdomek“.
4
Podle ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Ustanovení § 26 citované vyhlášky č. 501/2006 Sb., pak umožňuje, za podmínek stanovených stavebním zákonem, povolení výjimky z ust. § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V daném případě navržené řešení umístění rodinného domu „N“ splňuje požadavky ust. § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Pro předmětnou stavbu rodinného domu „N“, umístěnou do hranice s pozemky parc.č. 447/7 a 444/7 k.ú. Hodonín, byla pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 36966/2011.Fo.OPVU.Rozh ze dne 8.4.2011, založeným ve spise, povolena výjimka z ust. § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to v souladu s § 26 citované vyhlášky. Co se týká odstupové vzdálenosti navržené stavby rodinného domu „N“ z levé strany, tj. od hranice s pozemkem parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín (ve vlastnictví Ing. Kvapilové), je z přeložené dokumentace stavby zřejmé, že tato odstupová vzdálenost činí 2,5 m a že v protilehlé stěně navržené stavby nejsou okna z obytných místností. Vzhledem ke skutečnosti, že na sousedních pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín se doposud nenachází žádná stavba a že tyto pozemky ani nejsou zatíženy platným územním rozhodnutí o umístění stavby, je předmětná stavba rodinného domu „N“ umístěna v souladu s ust. § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Navržené umístění stavby v žádném případě neznemožňuje případnou zástavbu na sousedních pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín (ve vlastnictví Ing. Kvapilové), což vyplývá z výkresu situace stavby („koordinační výkres stavby“), který je součástí předložené dokumentace stavby pro územní řízení. K námitce odvolatelů, že se správní orgán v napadeném rozhodnutí nevypořádal s výše uvedenou námitkou a pouze odkázal na znění § 2 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., KrÚ uvádí, že s námitkou odvolatele v tom smyslu, že navrhovaná stavba je svojí podstatou bytovým domem o čtyřech bytových jednotkách, bez ohledu na to, že pro každý z nich je vedeno samostatné územní řízení, se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval dostatečně. Uvedl, že – cit.: „navržená stavba je stavbou pro bydlení, která svým charakterem a požadavky odpovídá rodinnému domu se dvěma bytovými jednotkami. Dle ust. 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území (dále jen vyhlášky OPVÚ) se rozumí stavbou pro bydlení rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Z předloženého návrhu žadatele, projektové dokumentace je zřejmé, že navržená stavba s rezervou naplňuje dikci uvedeného ust. vyhlášky OPVÚ(navržený rodinný dům má dvě bytové jednotky, jedno nadzemní podlaží a podkroví). Nejedná se tedy o bytový dům, jak uvádí ve své námitce namítající. Pro úplnost stavební úřad uvádí, že stavba je navržena tak, že je plně samostatná a není svými konstrukcemi závislá na sousední stavbě“- konec citace. K výše uvedenému KrÚ uvádí, že z přeložené dokumentace stavby, resp. výkresů řezu a půdorysu, jednoznačně vyplývá, že z hlediska dispozice se jedná o dva rodinné domy, každý se dvěma bytovými jednotkami, přístupnými ze společné chodby. Z hlediska stavebně technického jsou oba rodinné domy konstrukčně na sobě nezávislé, tzn. v místě styku (v hranici pozemků) má každý rodinný dům samostatné základy a štítovou zeď vyvedenou až nad hřeben střechy, tzv. požárně dělící stěna. Skutečnost, že se jedná o dva samostatné rodinné domy umístěné do hranice pozemků, vyplývá jednak z podaných žádostí žadatale o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu „A“ a rodinného domu „N“, a jednak z předložené dokumentace obou staveb. Pojem „dvojdomek“ není ve stavebním zákoně ani jeho
5
prováděcích vyhláškách definován; tento pojem značí pouze neformální označení dvou rodinných domů umístěných do společné hranice pozemků, kdy se nejedná o ucelenou řadovou zástavbu. Tvrzení odvolatelů, že se ve skutečnosti jedná o bytový dům se čtyřmi bytovými jednotkami, nemají v daném případě oporu ve spise. Správní orgán není oprávněn záměru přisuzovat jiný účel či charakter než ten, který deklaruje žadatel ve své žádosti a který vyplývá z předložené dokumentace stavby. K námitce odvolatelů, že rozhodnutí o povolení výjimky č.j. MUHOCJ 36966/2011.Fo.OPVU.Rozh ze dne 8.4.2011 z umístění z pravé strany od hranice pozemků, „nebyly splněny podmínky pro doručení“ , že toto rozhodnutí nebylo zveřejněno na úřední desce, tudíž že bylo vydáno v rozporu se zákonem, KrÚ uvádí následné: Řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu je správním řízením vedeným samostatně, tzn. nezávisle na územním řízení, i když výsledek řízení o výjimce do jisté míry ovlivňuje výsledek územního řízení. Řízení o výjimce se vede výhradně podle správního řádu (na rozdíl od územního řízení, ve kterém některé procesní postupy – zejména okruh účastníků řízení a doručování – řeší stavební zákon). V řízení o výjimce se tedy účastníkům doručuje ve smyslu §§ 20, 21 a násl. ustanovení správního řádu, tzn. jednotlivě – do vlastních rukou. Rozhodnutí o výjimce by se doručovalo veřejnou vyhláškou pouze v případě stanoveném v § 25 správního řádu, tzn. osobám, které nejsou známy nebo není znám jejich pobyt či sídlo, což není tento případ. Stavební úřad tedy postupoval správně, když rozhodnutí o povolení výjimky doručoval účastníkům řízení (tj. pouze žadateli a vlastníku sousedících parcel – United Trade s.r.o.) do vlastních rukou. S námitkou odvolatelů, že stavební úřad v napadeném rozhodnutí nedodatečně odůvodnil zamítnutí námitky č. 8, zejména v části, kde při vymezení pojmu „podkroví“ odkazuje na vyhlášku č. 26/1999 hl.m. Prahy, se KrÚ v daném případě neztotožnil. Stavební úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně zabýval zdůvodněním zamítnutí námitky č. 8, ve které odvolatelé namítali, že „projektová dokumentace i technický popis sice popisuje navrhovanou stavbu jako dům o jednom nadzemním podlaží a podkroví. Ze samotné výkresové projektové dokumentace, zejména řezů, je zřejmé, že se nejedná o podkroví, ale o plné podlaží, tomu nasvědčuje i otevřený prostor střechy a celková navržená koncepce stavby“. Uvedl, že stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy pojem podkroví nedefinují a že technická norma ČSN 734301 - Obytné budovy, definuje podkroví jako přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. Dále stavební uvedl, že shodně definuje pojem „podkroví“ čl. 3 písm. i) vyhlášky č. 26/1999 hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Obecně je krov definován jako nosná konstrukce střechy a jejím účelem je nést střešní krytinu a přenášet vznikající zatížení. Dále stavební úřad uvedl, že co se týká počtu podlaží navržené stavby, z předložené dokumentace stavby (výkresů řezu, krovu a střechy) je zřejmé, že v daném případě posledním podlažím je podkroví, jelikož je vymezeno a tvořeno v horní části rovinou konstrukcí krovu a ve spodní části konstrukcí stropu nad přízemím - výška nadezdívky v prostoru podkroví je 1,236 m a pod podkrovím se nachází plné podlaží, tj. přízemí. Na základě výše uvedeného stavební úřad dospěl k závěru, že návrh splňuje technické požadavky na podkroví. K námitce odvolatelů ohledně „otevřeného prostoru střechy“ stavební úřad uvedl, že mu není zřejmé, co konkrétně mají odvolatelé na mysli, ale že pokud se jedná o vikýř, tak že tento stavební otvor ve střešní konstrukci je zcela běžný. Dále se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí v této souvislosti zabýval otázkou dodržení prostorového regulativu 1 + p, tj. jedno plné podlaží a podkroví, stanoveném v bodě 3.5. obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, který uvádí, že : „v případě, že je udána výška objektů, je udána v počtu plných nadzemních podlaží – do plného nadzemního podlaží se započítává podkroví v případě, když více než ¾ podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má výšku požadovanou pro obytné místnosti. Do plného podlaží se započítává podlaží
6
v případě, když vystupuje 1,4 m nad úroveň průměrné výšky terénu 0,00 m“. K tomuto stavební úřad uvedl, že z předložené dokumentace záměru je zřejmé, že přízemí vystupuje více než 1,4 m nad úroveň výšky terénu, tzn. že se jedná o jedno plné podlaží, a že dalším podlažím je v daném případě podkroví, které splňuje požadavky ČSN 734301 – Obytné budovy. Dále stavební úřad konstatoval, že z přeložené dokumentace stavby, technické zprávy a výkresové části je zřejmé, že plocha podkroví, která splňuje výšku požadovanou pro obytné místnosti (tj. dle čl. 5.2.2.10 normy ČSN 734301 – Obytné budovy, světlá výška obytných místností v podkroví musí být nejméně 2,3 m), činí 99,25 m2. Plocha pod ním ležícího podlaží, tj. přízemí, činí 137,83 m2; prostým podílem ploch 99,25/137,83 dojdeme k výsledku 0,720, což je menší než 0,75. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že podkroví v daném případě nelze brát jako plné nadzemní podlaží, ale ve smyslu bodu 3.5. citované obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., jako regulativ „p“ – podkroví. Dospěl tedy k závěru, že prostorový regulativ „1 + p“ je tedy splněn. S výše uvedeným závěrem stavebního úřadu se KÚ v plném rozsahu ztotožnil. Skutečnost, že z hlediska stavebně technického se v daném případě jedná o rodinný dům s jedním nadzemním podlažím (přízemím) a podkrovím, jednoznačně vyplývá z přeložené dokumentace záměru, tj. dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, zpracované podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Navrženým záměrem na umístění rodinného domu „N“ je dodržen i závazný prostorový regulativ „1 + p“, tj. jedno plné podlaží a podkroví, obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře. S odkazem na výše uvedené KrÚ neshledal tuto námitku odvolatelů za důvodnou. K námitce odvolatelů, že s nedodržením stavební čáry se stavební úřad vypořádal zcela nedostatečně, neboť rozhodnou skutečností pro umístění stavby a dodržení stavební čáry je její soulad s územně plánovací dokumentací tak, jak „si ji“ stavební úřad v napadeném rozhodnutí dovolává, a že pokud by tedy znamenalo u navrhovaného domu umístění jinak nežli dle stavební čáry stanovené v územně plánovací dokumentaci, tato skutečnost znamená, že navrhovaný objekt je v rozporu s vymezením stavební čáry a je neumístitelný, KrÚ uvádí následné: Jak KrÚ zjistil, souladem navrhované stavby rodinného domu „N“ s jednotlivými prostorovými regulativy regulačního plánu v dané lokalitě „Rybáře“ se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval zcela dostatečně. Uvedl (str. 10 rozhodnutí), že regulační plán platný pro danou lokalitu vymezuje v rámci prostorové regulace max. výšku jednoho podlaží s možností využití střešního prostoru, tj. podkroví, dále tvar střechy sklonitý, respektování navržené stavební čáry a hranice zastavění. K výše uvedenému stavební úřad mimo jiné uvedl, že stavební čára je navržena v souladu s grafickou částí regulačního plánu, v protažení již stávajícího sousedního rodinného domu na pozemku parc. č. st. 9346 k.ú. Hodonín (ve vlastnictví odvolatelů) a respektuje tak stavební čáru navrženou regulačním plánem. S výše uvedeným závěrem stavebního úřadu se KrÚ ztotožnil. Co se týká souladu navržené stavby rodinného domu „N“ s územně plánovací dokumentací, KrÚ uvádí následující: Město Hodonín má územní plán města, který byl schválen dne 13. 3. 1997; jeho závazné části byly vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou (OZV) č. 5/97, a později schválené a vydané změny územního plánu. Plocha určená pro předmětný záměr se nachází v Hodoníně v části Rybáře. Pro lokalitu Rybáře byla pořízena zpřesňující územně plánovací dokumentace - regulační plán obytné zóny Hodonín - Rybáře (dále RP Rybáře). RP Rybáře byl schválen městským zastupitelstvem dne 21. 12. 1999 a byl vyhlášen obecně závaznou vyhláškou č. 2/2000 o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře. Vydané změny RP Rybáře nemají vliv na území dotčené záměrem. V červnu 2009 byla odborem rozvoje města (jako pořizovatelem územně plánovací dokumentace) provedena úprava směrné části č. 1 RP Rybáře a v únoru 2010 byla provedena úprava směrné části č. 2 RP Rybáře. Předložená projektová dokumentace
7
řeší výstavbu rodinného domu „N“, umístěného do hranice pozemku tak, že s navrženou stavbou rodinného domu „A“ na sousedním pozemku bude tvořit tzv. dvojdomek. Stavba je navržena jako rodinný dům „N“ se dvěma bytovými jednotkami, nepodsklepený, přízemní s obytným podkrovím, obdélníkového půdorysu. Z hlediska posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací KrÚ uvádí, že pozemky určené pro navrhovanou stavbu se nacházejí v plochách bydlení. V úpravě směrné části č. 1 RP Rybáře se pro předmětnou plochu zrušilo upřesňující vymezení uvedené malými písmeny Br, r - individuální bydlení v nízkopodlažních rodinných domcích, případně nájemních vilách, obklopených soukromou zelení. Dále se úpravou zrušilo vymezení druhu zástavby d - dvojdomky, sk - skupiny rodinných domů (délka max. 50 m) a ř - řadové rodinné domky (délka více než 50 m). Nicméně závazné zásady uspořádání území vymezené v části II. návrhu regulativů pro územní rozvoj, vyhlášené obecně závaznou vyhláškou č. 2/2000, nejsou touto úpravou dotčeny. Dle článku 4 obecně závazné vyhlášky, dle kap. urbanistická koncepce pro dotčené území pro obytnou funkci platí, že navrženou obytnou výstavbu lze řešit formou rodinných domků o výšce max. 2 podlaží. Dle článku 6 obecně závazné vyhlášky plochy bydlení je dotčená rozvojová plocha vymezena jako návrh pro výstavbu rodinných domků v návaznosti na stávající obytnou zástavbu. Tato ustanovení závazné části nebyla úpravou č. 1 směrné části RP Rybáře dotčena. Z výše uvedeného vyplývá, že dle závazné části RP Rybáře (vymezené v návrhu regulativů a vyhlášené obecně závaznou vyhláškou č. 2/2000) je dotčená lokalita určena pro obytnou zástavbu formou rodinných domů, na základě úpravy směrné části č. 1 RP Rybáře není pro dotčenou lokalitu vymezen způsob zástavby (např. samostatně stojící RD, dvojdomky, řadová zástavba). Záměr je tedy v souladu s územně plánovací dokumentací, konkrétně s vymezenou urbanistickou koncepcí pro obytnou funkci a se závaznými podmínkami pro plochy bydlení, které jsou navrženy pro dotčené území. Námitka, že v lokalitě je přípustná pouze výstavba samostatně stojících rodinných domů, je tedy bezpředmětná. Jak je uvedeno výše, u záměru stavby se jedná ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, o stavbu rodinného domu, nikoliv o bytový dům uváděný v odvolání; požadavek na samostatně stojící rodinné domy ze žádné části platného RP Rybáře nevyplývá. Pro dotčenou lokalitu regulační plán po provedených úpravách směrné části upřesňuje v rámci prostorové regulace max. 1 nadzemní podlaží s možností využití střešního prostoru (podkroví), šikmý tvar střechy, požaduje respektování navržené stavební čáry a hranice zastavění. Podrobné posouzení souladu stavby s podlažností a konstrukcí a tvarem střechy požadovanými v RP Rybáře je uvedeno v předchozí části tohoto odůvodnění. Hranice zastavění daná grafickou částí RP Rybáře je záměrem dodržena, pokud se týká stavební čáry, tato je navržena v souladu s grafickou částí RP, v protažení sousedního rodinného domu. Stavba je navržena v lokalitě s rizikem záplav, regulačním plánem je požadován nepodsklepený objekt a doporučená minimální výška podlahy přízemí je 163 m n. m., tyto parametry jsou dokumentací respektovány. V úpravě směrné části č. 2 RP Rybáře byl upraven indexu zastavění pozemku IZP pro předmětnou lokalitu na IZP=0,4. Dle definice pojmu uvedené v RP Rybáře index IZP udává přípustný počet m2 zastavěné plochy na m2 pozemku. Navržený dům je umísťován na pozemcích p. č. 444/8 a 447/8 v k. ú. Hodonín s celkovou plochou 435 m2. Dle projektové dokumentace je uvedena zastavěná plocha 148,83m2. Vypočtený index zastavění tedy činí 0,342, což odpovídá hodnotě požadované regulačním plánem (ta činí IZP=0,4). Na základě výše uvedených dílčích závěrů je zcela jednoznačné, že předložený záměr stavby rodinného dvojdomku je v souladu s územně plánovací dokumentací – RP Rybáře. Do lokality určené v závazné části RP Rybáře pro rodinné domy je umísťován záměr rodinného dvojdomku, který dle závazných zásad uspořádání území RP Rybáře je v dané lokalitě přípustný. Záměr rovněž splňuje závazné i směrné zásady dané tímto regulačním plánem.
8
K námitce odvolatelů, že index zastavěnosti je v napadeném rozhodnutí nejasný, KrÚ uvádí, že jak zjistil, dodržením uvedeného regulativu týkajícího se stanoveného indexu zastavění IZP 0,4 se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 8 rozhodnutí) zabýval dostatečným způsobem, přičemž vycházel s předložené dokumentace záměru. Uvedl, že v textové části dokumentace stavby je uvedena zastavěná plocha navrhované stavby 148,83 m2, což odpovídá i grafické části této dokumentace. Plocha pozemků určená k zastavění je tvořena součtem ploch parcel č. 444/8 a 447/8 k.ú. Hodonín, tj. 435 m2. Poměr zastavěné plochy k celkové ploše parcel je tedy 148,83/435 = 0,342. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že index zastavění je v daném případě splněn, neboť 0,342 je méně než 0,4. S odkazem na výše uvedené považuje KrÚ tuto námitku odvolatelů za nedůvodnou. K podrobnějšímu vysvětlení ohledně idexu zastavění KrÚ odkazuje na níže uvedenou námitku Ing. Kvapilové. K námitce odvolatelů, ve které poukazují na to, že „podali návrh na zahájení spojeného územního a stavebního řízení“ na přístavbu jejich rodinného domu č.p. 4222 na pozemku parc.č. 447/5 k.ú. Hodonín, a to směrem ke společné hranici s pozemky parc.č. 444/7 a 447/7 k.ú. Hodonín (poznámka KrÚ: těchto pozemcích je umístěn rodinný dům „A“). Dle názoru odvolatelů dotčení hranic těchto pozemků má vliv i na umístění stavby rodinného domu „N“ na pozemcích prac.č. 444/8 a 447/8 k.ú. Hodonín. Namítají, že vzhledem k tomu, že doposud nebylo pravomocně rozhodnuto o žádosti žadatele (CROSSING – bytové družstvo) o umístění novostavby rodinného domu „N“, a v současné době je podaná žádost o umístění přístavby rodinného domu na pozemku odvolatelů, nelze v předmětném řízení o umístění stavby rodinného domu „N“ pokračovat, neboť je bezpodmínečně nutné, aby navrhované stavby byly posuzovány ve vzájemných souvislostech, zejména pak k odstupovým vzdálenostem, a to nejen od hranice pozemků…….., KrÚ uvádí následné: V daném případě bylo vydáním napadeného územního rozhodnutí stavebního úřadu MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 o umístění rodinného domu „N“ ukončeno územní řízení vedené stavebním úřadem pod spis. značkou MUHO 3839/2011 OSÚ. Stejně tak bylo ukončeno územní řízení o umístění stavby rodinného domu „A“, který tvoří s rodinným domem „N“ tzv. dvojdomek. Z předložené prvoinstančního spisu vyplývá, že odvolatelé podali svou žádost o umístění přístavby k rodinnému domu č.p. 4222, Hodonín, ke stavebnímu úřadu dne 14.6.2011, tedy až po vydání napadeného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění předmětné stavby rodinného domu „N“ a rodinného domu „A“. Jak KrÚ zjistil, stavební úřad při projednávání návrhu na umístění obou rodinných domů (dům „A“ a dům „N“) vycházel ze stávajícího stavu na sousedních pozemcích, tedy ze stavu, který v době do vydání obou územních rozhodnutí existoval – tzn. že na sousedním pozemku ve vlastnictví Ing. Pavly Kvapilové se žádná stavba nenachází a že na pozemku odvolatelů se nachází stávající rodinný dům ve vzdálenosti cca 6 m od společné hranice. Skutečnost, že až následně, tj. po vydání územních rozhodnutí na umístění staveb rodinných domů „A“ a „N“, odvolatelé podali žádost o umístění a povolení přístavby k rodinnému domu, již nemá vliv. Navržená přístavba odvolatelů tak bude posuzována s ohledem na již vydané územní rozhodnutí o umístění rodinného domu „A“ a potažmo rodinného domu „N“. Odvolateli uváděná skutečnost není důvodem pro přerušení územního řízení ve věci umístění předmětné stavby domu „N“ ani domu „A“, neboť tato územní řízení již byla ukončena vydáním rozhodnutí ve věci, a to územím rozhodnutím stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 47618/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 12.5.2011(dům A), které nabylo právní moci dne 2.9.2011 a územním rozhodnutím č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011, které je předmětem tohoto odvolacího řízení. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na výrok tohoto odvolacího rozhodnutí nepovažuje KrÚ tuto námitku odvolatelů za důvodnou.
9
K námitkám Ing. Pavly Kvapilové: V podaném odvolání odvolatelka úvodem uvádí, že v daném případě se stavební úřad se zákonnými požadavky ustanovení § 90 stavebního zákona a s námitkami účastníků řízení vypořádal nesprávně, neúplně či vůbec. Nezákonnost napadeného územního rozhodnutí č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 spatřuje odvolatelka zejména v tom, že rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy; že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci; že rozhodnutí se opírá o nesprávný výklad prováděcích předpisů a že nebyly řádně vypořádány námitky účastníků řízení. S výše uvedenou argumentací odvolatelky se však KrÚ neztotožnil, přičemž odkazuje na výše uvedený text tohoto rozhodnutí (str. 3 a 4). K námitce odvolatelky, že údaj o ploše přízemí a podkroví v textové části projektové dokumentace je uveden chybně, že stavební úřad toto nezkoumal a že v grafické části dokumentace jsou tyto údaje rozdílné; že podílem ploch uvedených v grafické části se dojde k výsledku 0,863, což je větší než 0,75, tudíž že podkroví je nutno považovat za další plné podlaží, s odkazem na vyhlášku č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu, KrÚ uvádí následující: V odůvodnění napadeného rozhodnutí stavební úřad mimo jiné uvedl, že z přeložené dokumentace stavby, technické zprávy a výkresové části je zřejmé, že plocha podkroví, která splňuje výšku požadovanou pro obytné místnosti (tj. dle čl. 5.2.2.10 normy ČSN 734301 – Obytné budovy, světlá výška obytných místností v podkroví musí být nejméně 2,3 m), činí 99,25 m2. Plocha pod ním ležícího podlaží, tj. přízemí, činí 137,83 m2; prostým podílem ploch 99,25/137,83 dojdeme k výsledku 0,720, což je menší než 0,75. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že podkroví v daném případě nelze brát jako plné nadzemní podlaží, ale ve smyslu bodu 3.5. citované obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., jako regulativ „p“ – podkroví. Dospěl tedy k závěru, že prostorový regulativ „1 + p“ je tedy splněn. Jak KrÚ zjistil, stavební úřad v daném případě postupoval správně, když při posuzování splnění prostorového regulativu vycházel z textové části dokumentace (A. Průvodní zpráva), která navazuje na část grafickou, a to konkrétně na výkres označený jako: „Schéma zastavěnosti podkroví (včetně příček)“, založených ve spise. Z uvedených podkladů dokumentace záměru jednoznačně vyplývá, že prostorový regulativ „1 + p“, stanovený regulačním plánem, je tedy splněn. Jak KrÚ ujistil, odvolatelka v daném případě nesprávně spojuje dva pojmy, a to jednak součty podlahových ploch jednotlivých místností v přízemí a podkroví (vypočteno „bez příček“)- viz žlutě vyznačené plochy ve výkresech půdorysu přízemí a podkroví, a jednak plochu podkroví ve smyslu stanovení podlažnosti v návaznosti na citovanou vyhlášku č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu, jak vyplývá z textové části dokumentace (A. Průvodní zpráva) a výkresu označeném jako: „Schéma zastavěnosti podkroví (včetně příček)“. Z vedeného důvodu KrÚ nepovažuje tuto námitku odvolatelky za důvodnou. V další námitce odvolatelka namítá, že stavební úřad dospěl k nesprávnému závěru ohledně vymezení pojmu „podkroví“, že v napadeném rozhodnutí účelově argumentuje vyhláškou č. 26/1999 hl.m.Prahy, přičemž by mohl stejně tak argumentovat vymezením pojmu „podkroví“ v bodě č. 9 příl.č.1 obecně závazné vyhlášky Statutárního města Brna č. 2/2004, která uvádí, že: „Za podkroví se považuje takové podlaží, které má pouze střešní nebo vikýřová okna (kromě schodišťových, přípustných i v obvodové stěně), které má nad minimálně 33% podlažní plochy šikmý strop a jehož svislé stěny navazující na šikmý strop jsou max. 1,3 m vysoké. Podkroví se mezi plná podlaží započítává pouze v případě, když se jeho využitelná plocha (tj. ta, nad níž je světlá výška místností větší něž 1,3 m) rovná minimálně 2/3 plochy pod ním ležícího podlaží“. Dle názoru odvolatelky stavební úřad namísto toho, aby posuzoval podkroví tak, jak je
10
obecně chápáno při realizaci výstavby v dané lokalitě, vykládá tento pojem tak, že podkrovím je jakékoliv poslední podlaží, nad kterým je umístěna šikmá střecha. K výše uvedenému KrÚ sděluje: Jak je již výše popsáno, stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí mimo jiné uvedl, že stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy pojem podkroví nedefinují a že technická norma ČSN 734301 - Obytné budovy, definuje podkroví jako přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. Dále stavební úřad pouze podpůrně odkázal na shodnou definici pojmu „podkroví“, uvedenou v čl. 3 písm. i) vyhlášky č. 26/1999 hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. V obecné rovině pak konstatoval, že krov je definován jako nosná konstrukce střechy a jejím účelem je nést střešní krytinu a přenášet vznikající zatížení. Dále stavební úřad uvedl, že co se týká počtu podlaží navržené stavby, tak je z předložené dokumentace stavby (výkresů řezu, krovu a střechy) zřejmé, že v daném případě je posledním podlažím podkroví, jelikož je vymezeno a tvořeno v horní části rovinou konstrukcí krovu a ve spodní části konstrukcí stropu nad přízemím - výška nadezdívky v prostoru podkroví je 1,236 m a pod podkrovím se nachází plné podlaží, tj. přízemí. Na základě výše uvedeného stavební úřad dospěl k závěru, že návrh splňuje technické požadavky na podkroví. Dále se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí v této souvislosti zabýval otázkou dodržení prostorového regulativu 1 + p, tj. jedno plné podlaží a podkroví, stanoveném v bodě 3.5. obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, který uvádí, že : „v případě, že je udána výška objektů, je udána v počtu plných nadzemních podlaží – do plného nadzemního podlaží se započítává podkroví v případě, když více než ¾ podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má výšku požadovanou pro obytné místnosti. Do plného podlaží se započítává podlaží v případě, když vystupuje 1,4 m nad úroveň průměrné výšky terénu 0,00 m“. K tomuto stavební úřad uvedl, že z předložené dokumentace záměru je zřejmé, že přízemí vystupuje více než 1,4 m nad úroveň výšky terénu, tzn. že se jedná o jedno plné podlaží, a že dalším podlažím je v daném případě podkroví, které splňuje požadavky ČSN 734301 – Obytné budovy. Dále stavební úřad konstatoval, že z přeložené dokumentace stavby, technické zprávy a výkresové části je zřejmé, že plocha podkroví, která splňuje výšku požadovanou pro obytné místnosti (tj. dle čl. 5.2.2.10 normy ČSN 734301 – Obytné budovy, světlá výška obytných místností v podkroví musí být nejméně 2,3 m), činí 99,25 m2. Plocha pod ním ležícího podlaží, tj. přízemí, činí 137,83 m2; prostým podílem ploch 99,25/137,83 dojdeme k výsledku 0,720, což je menší než 0,75. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že podkroví v daném případě nelze brát jako plné nadzemní podlaží, ale ve smyslu bodu 3.5. citované obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., jako regulativ „p“ – podkroví. Dospěl tedy k závěru, že prostorový regulativ „1 + p“ je tedy splněn. S výše uvedeným závěrem stavebního úřadu se KÚ v plném rozsahu ztotožnil. Skutečnost, že z hlediska stavebně technického se v daném případě jedná o rodinný dům s jedním nadzemním podlažím (přízemím) a podkrovím, jednoznačně vyplývá z přeložené dokumentace záměru, tj. dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, zpracované podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Především je však navrženým záměrem na umístění rodinného domu „N“ dodržen závazný prostorový regulativ „1 + p“, tj. jedno plné podlaží a podkroví, obecně závazné vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře. S odkazem na výše uvedené KrÚ neshledal tuto námitku odvolatelky za důvodnou. K námitce odvolatelky, že stavební úřad nesprávným výpočtem a účelovým výkladem vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, potírá smysl předpisu, jehož cílem je regulace výstavby v této lokalitě s ohledem na zachování jejího stylu a charakteru a zamezit vnášení cizorodých a nevhodných prvků do tohoto území; že v daném území mohou být umístěny pouze stavby s jedním nadzemním podlažím s využitím podkroví ……. uvádí KrÚ následné:
11
Výše uvedenou problematikou regulace výstavby v dané lokalitě se zabývá citovaná vyhláška č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, a to podrobně v bodě 3.5., kde je uvedeno, že : „v případě, že je udána výška objektů, je udána v počtu plných nadzemních podlaží – do plného nadzemního podlaží se započítává podkroví v případě, když více než ¾ podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má výšku požadovanou pro obytné místnosti. Do plného podlaží se započítává podlaží v případě, když vystupuje 1,4 m nad úroveň průměrné výšky terénu 0,00 m“. KrÚ v daném případě nezjistil, že by výklad tohoto regulativu stavební úřad provedl účelově či nesprávně, jak namítá odvolatelka, naopak se s argumentací stavebního úřadu uvedenou v napadeném rozhodnutí plně ztotožnil a doplnil ji. V daném případě se jedná o umístění stavby rodinného domu se dvěma bytovými jednotkami, jedním nadzemním podlažím (přízemím) s využitím podkroví, přičemž tento záměr je dle závazných zásad uspořádání území regulačního plánu Rybáře v dané lokalitě přípustný. Dále odvolatelka namítá, že při výpočtu indexu zastavění stavební úřad odkazuje na ČSN 734055 – Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů, přičemž vychází z plochy pozemku zastavěného pouze hlavní budovou, ačkoliv zastavěná plocha je větší – nejsou vzaty v úvahu zejména terasy a parkovací stání, které jsou konstrukčně spojeny s budovou a dosahují výšky úrovně podlahy v přízemí; pokud by byl výpočet proveden v souladu s vymezením koeficientu zastavění dle vyhlášky č. 2/2000 Sb., o závazných částech regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, pak poměr zastavěné plochy k celkové ploše parcel je cca 188 m2 /435 m2 = 0,432, tudíž index zastavění 0,4 není splněn. Dále odvolatelka namítá, že požadavek na index zastavění pozemku 0,3 dle závazné části regulačního plánu obytné zóny Hodonín – Rybáře, není splněn, že údaje o zastavěné ploše jsou v textové části projektové dokumentace uvedeny chybně, nemají oporu v grafické části, že zastavěná plocha rodinného domu „N“ překračuje i index zastavění 0,4, který však je, dle názoru odvolatelky, stanoven Úpravou směrné části č.2 regulačního plánu chybně – tato úprava nebyla přijata zákonným způsobem, tj. opatřením obecné povahy a nedošlo k jejímu schválení Zastupitelstvem města Hodonín …….. uvádí KrÚ následující: Co se týká odvolatelkou zpochybněné zákonnosti provedené úpravy č. 2 regulačního plánu, týkající se změny indexu zastavění (z 0,3 na 0,4), KrÚ odkazuje na již vydané odvolací rozhodnutí č.j. JMK 109847/2010 ze dne 30.9.2010, ve kterém se KrÚ obdobnou námitkou odvolatelky podrobně zabýval na straně 10 a 11, přičemž dospěl k závěru, že tato námitka je nedůvodná. Dle KrÚ uvádí, že jak zjistil, dodržením uvedeného regulativu týkajícího se stanoveného indexu zastavění IZP 0,4 se stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 8 rozhodnutí) zabýval dostatečným způsobem, přičemž vycházel s předložené dokumentace záměru. Uvedl, že v textové části dokumentace stavby je uvedena zastavěná plocha navrhované stavby 148,83 m2, což odpovídá i grafické části této dokumentace. Plocha pozemků určená k zastavění je tvořena součtem ploch parcel č. 444/8 a 447/8 k.ú. Hodonín, tj. 435 m2. Poměr zastavěné plochy k celkové ploše parcel je tedy 148,83/435 = 0,342. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že index zastavění je v daném případě splněn, neboť 0,342 je méně než 0,4. K výše uvedenému KrÚ doplňuje, že úpravou směrné části č. 2 regulačního plánu Rybáře byl upraven index zastavění pozemku pro předmětnou lokalitu na IZP=0,4. Dle definice pojmu, uvedeném v regulačním plánu, index IZP udává přípustný počet m2 zastavěné plochy na m2 pozemku. Stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejdříve vyhodnotil v dané souvislosti pojem zastavěná plocha, který není v regulačním plánu nijak upřesněn. Uvedl, že dle ČSN 734055 – Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů, zastavěná plocha je plocha půdorysného řezu vymezeného vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejich částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. Do zastavěného území se nezapočítává plocha parkování, komunikací a teras řešená zatravňovacími panely. V daném případě je navržený rodinný dům
12
„N“ umísťován na pozemcích p. č. 444/8 a 447/8 v k. ú. Hodonín s celkovou plochou 435 m2. Dle projektové dokumentace je uvedena zastavěná plocha 148,83m2. Vypočtený index zastavění tedy činí 0,342, což odpovídá hodnotě požadované regulačním plánem (ta činí IZP=0,4). Odvolatelka dále namítá, že při výpočtu IZP stavební úřad vycházel pouze z plochy pozemku zastavěného hlavní budovou a nevzal v úvahu plánované terasy a parkovací stání, které jsou konstrukčně spojeny s těmito objekty a dosahují výšky alespoň úrovně podlahy v přízemí. V daném případě pojem „zastavěná plocha“ není v regulačním plánu Rybáře blíže upřesněn; pro posouzení, co brát jako zastavěnou plochu, je nutno vycházet z následného: Protože hodnota IZP není uváděna v obecně závazné vyhlášce č. 2/2000 o závazných částech regulačního plánu Rybáře, je nutno hodnotu IZP považovat za směrnou zásadu pro uspořádání území. Ve směrné části regulačního plánu Rybáře v části III. Směrné zásady pro uspořádání území, v bodě 2. Kapacitní údaje, je uveden mimo jiné návrh počtu nových bytových jednotek. Pokud je návrh počtu nových bytových jednotek součástí směrných zásad pro uspořádání území, musí existovat také směrné regulativy, které tento počet bytových jednotek dokážou ovlivňovat; mezi tyto regulativy patří zejména hodnota IZP a upřesňující podmínky využití území „měněné“ úpravou č. 1 směrné části regulačního plánu Hodonín – Rybáře (způsob zástavby). Takže hodnota IZP (spolu se způsobem zástavby) by měly sloužit prioritně k regulaci počtu nových bytových jednotek, tzn. počtu nadzemních hlavních staveb. Z toho plyne, že zastavěnou plochou je rozuměna plocha nadzemních staveb, nikoliv veškeré zpevněné plochy na pozemcích. S přihlédnutí k této zásadě je námitka týkající se nesplnění indexu zastavění bezpředmětná. K námitce odvolatelky, že plánovaná stavba dvojdomku dům „A“ a dům „N“ je v rozporu se závaznou částí územně plánovací dokumentace, kdy v dané lokalitě je přípustná výstavba samostatně stojících rodinných domů; že navržená stavba je svou podstatou bytovým domem a překračuje veškeré závazné regulativy…….. se snahou zastřít skutečnou podstatu a cíl zamýšlené výstavby, kterou je realizace výstavby bytů; že o této skutečnosti svědčí již ukončené územní řízení o umístění stavby „Rezidence Rybáře“, kdy KrÚ opakovaně zrušil územní rozhodnutí stavebního úřadu na tuto stavbu, a dále internetové stránky žadatele o záměru realizace šesti bytových jednotek; že vedené řízení představuje snahu o zneužití práva, kdy ze všech okolnost vyplývá, že se jedná o realizaci developerského záměru výstavby bytů, která je v dané lokalitě nepřípustná……….., KrÚ uvádí: Z přeložené dokumentace stavby, resp. výkresů řezu a půdorysu, jednoznačně vyplývá, že z hlediska dispozice se jedná o dva rodinné domy, každý se dvěma bytovými jednotkami, přístupnými ze společné chodby. Z hlediska stavebně technického jsou oba rodinné domy konstrukčně na sobě nezávislé, tzn. v místě styku (v hranici pozemků) má každý rodinný dům samostatné základy a štítovou zeď vyvedenou až nad hřeben střechy, tzv. požárně dělící stěna. Skutečnost, že se jedná o dva samostatné rodinné domy umístěné do hranice pozemků, vyplývá jednak z podaných žádostí žadatale o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu „A“ a rodinného domu „N“, a jednak z předložené dokumentace obou staveb. Pojem „dvojdomek“ není ve stavebním zákoně ani jeho prováděcích vyhláškách definován; tento pojem značí pouze neformální označení dvou rodinných domů umístěných do společné hranice pozemků, kdy se nejedná o ucelenou řadovou zástavbu. Tvrzení odvolatelky, že se ve skutečnosti jedná o bytový dům, tak nemá v daném případě oporu ve spise. Správní orgán není oprávněn záměru přisuzovat jiný účel či charakter než ten, který deklaruje žadatel ve své žádosti a který vyplývá z předložené dokumentace stavby. Z hlediska posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací KrÚ uvádí, že pozemky určené pro navrhovanou stavbu se nacházejí v plochách bydlení. V úpravě směrné části č. 1 regulačního plánu Rybáře se pro předmětnou plochu zrušilo upřesňující vymezení uvedené malými písmeny Br, r - individuální bydlení v nízkopodlažních rodinných domcích, případně nájemních vilách, obklopených soukromou zelení. Dále se
13
úpravou zrušilo vymezení druhu zástavby d - dvojdomky, sk - skupiny rodinných domů (délka max. 50 m) a ř - řadové rodinné domky (délka více než 50 m). Nicméně závazné zásady uspořádání území vymezené v části II. návrhu regulativů pro územní rozvoj, vyhlášené obecně závaznou vyhláškou č. 2/2000, nejsou touto úpravou dotčeny. Dle článku 4 obecně závazné vyhlášky, dle kap. urbanistická koncepce pro dotčené území pro obytnou funkci platí, že navrženou obytnou výstavbu lze řešit formou rodinných domků o výšce max. 2 podlaží. Dle článku 6 obecně závazné vyhlášky plochy bydlení je dotčená rozvojová plocha vymezena jako návrh pro výstavbu rodinných domků v návaznosti na stávající obytnou zástavbu. Tato ustanovení závazné části nebyla úpravou č. 1 směrné části regulačního plánu Rybáře dotčena. Z výše uvedeného vyplývá, že dle závazné části regulačního plánu Rybáře (vymezené v návrhu regulativů a vyhlášené obecně závaznou vyhláškou č. 2/2000) je dotčená lokalita určena pro obytnou zástavbu formou rodinných domů, na základě úpravy směrné části č. 1 regulačního plánu Rybáře není pro dotčenou lokalitu vymezen způsob zástavby (např. samostatně stojící RD, dvojdomky, řadová zástavba). Záměr je tedy v souladu s územně plánovací dokumentací, konkrétně s vymezenou urbanistickou koncepcí pro obytnou funkci a se závaznými podmínkami pro plochy bydlení, které jsou navrženy pro dotčené území. Námitka, že v lokalitě je přípustná pouze výstavba samostatně stojících rodinných domů, je tedy bezpředmětná. Jak je uvedeno výše, u záměru stavby se jedná ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, o stavbu rodinného domu (viz str. 5 tohoto rozhodnutí), nikoliv o bytový dům uváděný v odvolání. Požadavek na samostatně stojící rodinné domy ze žádné části platného regulačního plánu Rybáře nevyplývá. Do lokality určené v závazné části regulačního plánu Rybáře pro rodinné domy, je umísťován záměr rodinného dvojdomku, který dle závazných zásad uspořádání území RP Rybáře je v dané lokalitě přípustný. Záměr rovněž splňuje závazné i směrné zásady dané tímto regulačním plánem. K námitce odvolatelky, že předmětná stavba je stavebním úřadem označována jako dvakrát rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami; že takový popis stavby neodpovídá skutečnosti, neboť se jedná o jednu stavbu se čtyřmi bytovými jednotkami; že se jedná o účelový popis stavby a o obcházení předpisů stavebního práva; že rozhodující je skutečný charakter stavby, nikoliv formální označení stavby v projektové dokumentaci……. KrÚ odkazuje na text k předchozí námitce odvolatelky (str. 13) a na text ke shodné námitce manž. Dymáčkových (str. 5 tohoto rozhodnutí). V dané souvislosti KrÚ zdůrazňuje, že při posuzování záměru správní orgán vychází výhradně z podané žádosti žadatele a jeho příloh, zejména pak z předložené dokumentace záměru. Správní orgán není oprávněn záměru přisuzovat jiný účel či charakter než ten, který deklaruje žadatel ve své žádosti a který vyplývá z předložené dokumentace stavby.
K námitce odvolatelky, že se jedná o nadměrnou stavbu, která nepřiměřeným způsobem zasahuje do jejích vlastnických práv a práv ostatních majitelů sousedních staveb a pozemků; že navržená stavba narušuje obytnou pohodu sousedů nad míru obvyklou a přípustnou v dané lokalitě; že dojde k zásahům nad míru přiměřenou poměrům, neboť počet obyvatel ve čtyřech bytových jednotkách bude nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny……….. a v neposlední řadě zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby, KrÚ uvádí: Jak je již výše uvedeno, stavební úřad záměr žadatele náležitě zkoumal, a to zejména z hledisek stanovených v § 90 stavebního zákona, což vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ve stanovisku k podanému odvolání stavební úřad mimo jiné uvedl, že v daném území je již částečně proveden jak řadová zástavba, tak samostatně stojící objekty rodinných domů a že navržená stavba respektuje prostorovými regulativy okolní zástavbu. Jedná se o lokalitu blíže k centru města, kde má být dle regulačního plánu spíše řadová zástavba. Po úpravě směrné části č. 1 však není vyloučena ani samostatně stojící zástavba. Dle názoru stavebního úřadu navržený záměr nijak nevybočuje s ohledem na stávající charakter zástavby v dané
14
lokalitě – např. sousední stávající rodinný dům na pozemku parc.č. 9346, k.ú. Hodonín, ve vlastnictví mnaželů Dymáčkových, má zastavěnou plochu 254 m2, oproti předloženému návrhu předmětného rodinného domu „N“ o zastavěné ploše 148,83 m2. Další stávající rodinný dům v ulici Moravní na pozemku st. 9196, k.ú. Hodonín, ve vlastnictví manželů Churých, má zastavěnou plochu 170 m2; rovněž v přilehlé ulici K Lávce jsou již stávající řadové rodinné domy se zastavěnou plochou cca 160 – 170 m2. K výše uvedenému KrÚ podotýká, že vzhledem k tomu, že se jedná o umístění dvou samostatných rodinných domů, každý se dvěma bytovými jednotkami a příslušným zázemím (terasy, parkovací stání pro 2 osobní automobily, přístupové a příjezdové komunikace apod.), umisťovaných do lokality stávajících rodinných domů buď v řadové zástavbě či samostatně stojících, nelze předpokládat, že by realizace a následné užívání těchto staveb mohlo způsobovat narušení obytné pohody sousedů nad míru obvyklou a přípustnou v dané lokalitě, nebo že by počet obyvatel ve čtyřech bytových jednotkách nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny či zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby. Jelikož navržená stavba rodinného domu „N“ se dvěma bytovými jednotkami svým prostorovým objemem ani účelem nijak nevybočuje ze stávajícího charakteru zástavby v dané lokalitě, není zde ani předpoklad možného narušení obytné pohody sousedů nad míru obvyklou a přípustnou. K námitce odvolatelky, že navrhovaná stavba by jí významným způsobem znemožnila či ztížila realizaci samostatně stojícího rodinného domu na sousedních pozemcích a významným způsobem by snížila využitelnost a hodnotu jejich pozemků ………., a že navržený objem stavby (délka, výška, tvar střechy) negativně omezuje a předurčuje jakoukoli budoucí stavbu na jejich pozemcích, KrÚ uvádí následující: Co se týká odstupové vzdálenosti navržené stavby rodinného domu „N“ z levé strany, tj. od hranice s pozemkem parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín ve vlastnictví odvolatelky, je z přeložené dokumentace stavby zřejmé, že tato odstupová vzdálenost činí 2,5 m a že v protilehlé stěně navržené stavby nejsou okna z obytných místností. Vzhledem ke skutečnosti, že na sousedních pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín se doposud nenachází žádná stavba a že tyto pozemky ani nejsou zatíženy platným územním rozhodnutí o umístění stavby, je předmětná stavba rodinného domu „N“ umístěna v souladu s ust. § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Navržené umístění stavby v žádném případě neznemožňuje případnou zástavbu na sousedních pozemcích ve vlastnictví odvolatelky, což lze dovodit z výkresu situace stavby („koordinační výkres stavby“), který je součástí předložené dokumentace stavby pro územní řízení. V případě budoucího záměru odvolatelky na výstavbu samostatně stojícího rodinného domu na sousedních pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín, musí být respektovány odstupové vzdálenosti stavby ve smyslu ust. § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jak tomu bylo i při umisťování předmětné stavby rodinného domu „N“. To však neznamená, že splněním zákonem stanovených požadavků na odstupové vzdálenosti, zejména co se týká umístění oken obytných místností směrem k hranicím pozemku, by mělo docházet k „předurčení či omezení jakékoliv zástavby“ na sousedních pozemcích, jak namítá odvolatelka. Nově navrhovaná stavba se musí vždy do určité míry „přizpůsobit“ stavbám na sousedním pozemku, a to jak stavbám stávajícím, tak i stavbám umístěným již vydaným územním rozhodnutím. S odkazem na výše uvedené považuje KrÚ tuto námitku odvolatelky za nedůvodnou. K námitce odvolatelky, ve které poukazuje na to, že podala návrh na zahájení řízení na novostavbu rodinného domu na pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín, přičemž namítá, že předmětná stavba rodinného domu „N“ na sousedním pozemku nesplňuje zákonné požadavky na odstupové vzdálenosti; že jelikož o žádosti žadatele (CROSSING – bytové družstvo) o umístění novostavby rodinného domu „N“ nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a současně je podán její návrh na umístění novostavby rodinného domu na sousedních pozemcích, nelze v předmětném řízení o umístění stavby rodinného domu „N“ pokračovat, neboť je bezpodmínečně nutné, aby navrhované stavby byly posuzovány ve vzájemných
15
souvislostech, zejména pak k odstupovým vzdálenostem, a to nejen od hranice pozemků…….., KrÚ uvádí následné: V daném případě bylo vydáním napadeného územního rozhodnutí stavebního úřadu MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011 o umístění rodinného domu „N“ ukončeno územní řízení vedené stavebním úřadem pod spis. značkou MUHO 3839/2011 OSÚ. Stejně tak bylo ukončeno územní řízení o umístění stavby rodinného domu „A“, který tvoří s rodinným domem „N“ tzv. dvojdomek. Z předložené prvoinstančního spisu vyplývá, že odvolatelka podala svou žádost o umístění novostavby rodinnému domu na pozemcích parc.č. 444/9 a 447/9 k.ú. Hodonín, ke stavebnímu úřadu dne 14.6.2011, tedy až po vydání napadeného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění předmětné stavby rodinného domu „N“ a rodinného domu „A“. Jak KrÚ zjistil, stavební úřad při projednávání návrhu na umístění obou rodinných domů (dům „A“ a dům „N“) vycházel ze stávajícího stavu na sousedních pozemcích, tedy ze stavu, který v době do vydání obou územních rozhodnutí existoval – tzn. že na sousedním pozemku ve vlastnictví Ing. Pavly Kvapilové se žádná stavba nenachází a že na pozemku odvolatelů se nachází stávající rodinný dům ve vzdálenosti cca 6 m od společné hranice. Skutečnost, že až následně, tj. po vydání územních rozhodnutí na umístění předmětné stavby rodinného domů „A“ a „N“, odvolatelka podala žádost o umístění novostavby rodinnému domu na sousedních pozemcích, již nemá vliv na předmět tohoto odvolacího řízení. Navržená stavba odvolatelky tak bude posuzována s ohledem na již vydané územní rozhodnutí o umístění rodinného domu „N“ a potažmo rodinného domu „A“. Odvolatelkou uváděná skutečnost není důvodem pro přerušení územního řízení ve věci umístění předmětné stavby domu „N“ ani domu „A“, neboť tato územní řízení již byla ukončena vydání rozhodnutí ve věci, a to územím rozhodnutím stavebního úřadu č.j. MUHOCJ 47618/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 12.5.2011(dům A), které nabylo právní moci dne 2.9.2011 a územním rozhodnutím č.j. MUHOCJ 49728/2011.Fo.ÚŘUS.Rozh ze dne 16.5.2011, které je předmětem tohoto odvolacího řízení. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na výrok tohoto odvolacího rozhodnutí nepovažuje KrÚ tuto námitku odvolatelky za důvodnou. K námitkám odvolatelky uváděným v „doplnění odvolání“, ve kterých se domáhá toho, aby se odvolací orgán vypořádal se všemi důvody jejího odvolání, neboť stavební úřad toto v postupujícím dopisu odvolacímu orgánu neučinil, a to zejména odvolatelkou namítaného nesouladu navržené stavby s územním plánem, neboť nejsou splněny regulativy funkčního ani prostorového uspořádání a nejsou splněny mezní hodnoty využití území, KrÚ odkazuje na výše uvedený text tohoto rozhodnutí, kde se jednotlivými námitkami odvolatelky podrobně zabýval. Proto KrÚ rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení Toto rozhodnutí je konečné. Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo doručeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v ust. 27 odst. 1 správního řádu.
Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru
16
Počet listů rozhodnutí:
17
Počet příloh/listů příloh:
0/0
Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15–ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňující dálkový přístup:
Rozdělovník: Účastníci územního řízení Doručí se do vlastních rukou na doručenku: CROSSING – bytové družstvo, se sídlem Hodonín, Příční 9/4277- zastoupeno na základě plné moci Ing. arch. Rostislavem Maňákem, bytem Příční 4277/9, 695 01 Hodonín Město Hodonín, Masarykovo náměstí 1, 695 01 Hodonín Doručí se veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce KrÚ: United Trade, spol. s r.o., Perunská 3230/4a, 695 01 Hodonín a Město Hodonín Ing. Pavla Kvapilová, Kotlanova 2507/3, 628 00 Brno Josef Dymáček, J.Suka 3491/29, 695 01 Hodonín Jitka Dymáčková, Moravní 4222/11, 695 01 Hodonín MVDr. Jiří Hadámek, K Lávce 4124/9, 695 01 Hodonín MVDr. Marcela Hadámková, K Lávce 4124/9, 695 01 Hodonín Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín Jihomoravská plynárenská, a.s., Plynárenská 499, 657 02 Brno E.ON Česká republika, s.r.o., Husova 1, 695 42 Hodonín Telefónica O2 Czech Republic, a.s., PO BOX 134, 130 11 Praha ELTODO-CITELUM, s.r.o., U Elektrárny 1, 695 01 Hodonín. JUDr. Ilona Chladová, AK Rybníček 4, 602 00 Brno – jako zástupce odvolatelů v odvolacím řízení Obdrží na vědomí: Městský úřad Hodonín, stavební úřad, Horní Valy 2, 695 01 Hodonín - s tím, že správní spisy budou vráceny až po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí Krajský úřad Jihomoravského kraje, oddělení organizační – zde (s žádostí o vyvěšení na úřední desce) Městský úřad Hodonín, Masarykovo náměstí 1, 695 01 Hodonín (s žádostí o vyvěšení na úřední desce)
17
18
