KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno __________________________________________________________________________________ Č.j.: JMK 124940/2013 Sp.zn.: S - JMK 124940/2013 OÚPSŘ Brno 28.5.2014
VEŘEJNÁ
VYHLÁŠKA
Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce na dobu nejméně 15ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:
ROZHODNUTÍ Městský úřad Hustopeče, stavební úřad, Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče vydal dne 30.8.2013 územní rozhodnutí č. 45/13, č.j. MUH/33914/13/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 27.8.2013. Tímto rozhodnutím povolil dle ust. § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“) umístění stavby označené jako „dostavba a nástavba bývalé svářečské školy + parkoviště za účelem změny na školící středisko a kanceláře“ na poz. parc. č. 620/1, 598/1, 494/1, 475/2, 475/3 a 475/4 k.ú. Hustopeče u Brna, ul. Jiráskova 490/5. Rozhodnutí bylo vydáno na žádost společnosti M.S.QUATRO, s.r.o., IČO 26219182, sídlem Na Hradbách 424/3, 693 01 Hustopeče, zastoupené společností INTERPLAN-CZ s.r.o., IČO 60722061, sídlem Purkyňova 79a, 621 00 Brno. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu byla podána tato odvolání: dne 15.9.2013 odvolání paní Ivany Bundilové, Svatopluka Čecha 628/26, Hustopeče, zastoupené na základě plné moci Mgr. Martinem Pisarovičem, advokátem, nám. T.G.Masaryka 17, 690 02 Břeclav; odvolání doplnila paní Bundilová dne 25.9.2013; dne 27.9.2013 společné odvolání Drahomíry Šillingové a Zoltána Šillinga, Kurdějovská 5, 693 01 Hustopeče; dne 27.9.2013 odvolání občanského sdružení Za pohodu bydlení, IČO 01630351, se sídlem Kurdějovská 3/266, 693 01 Hustopeče, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kazbundou, advokátem, ČAK 13534, sídlem Bohunická 67, 619 00 Brno. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“), jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ust. § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem.
1
I. KrÚ ve smyslu ust. § 92 odst. 1 správního řádu rozhodl takto: Odvolání občanského sdružení Za pohodu bydlení, IČO 01630351, se sídlem Kurdějovská 3/266, 693 01 Hustopeče se jako nepřípustné z a m í t á. II. Zároveň KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu takto: Odvolání Bc. Ivany Bundilové, nar. 11.5.1978, Svatopluka Čecha 628/26, 693 01 Hustopeče s e z a m í t á, Odvolání Drahomíry Šillingové, nar. 7.8.1945, a Zoltána Šillinga, nar. 19.6.1947, Kurdějovská 5, 693 01 Hustopeče se zamítá a napadené rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Hustopeče, Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče, č.j. MUH/33914/13/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 27.8.2013, vydané dne 30.8.2013 s e p o t v r z u j e.
Účastník řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: - M.S.QUATRO, s.r.o., IČ 26219182, sídlem Na Hradbách 424/3, 693 01 Hustopeče
Odůvodnění Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který v Čl.II. Přechodné ustanovení, v odstavci 14, mimo jiné upravuje, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Územní řízení bylo zahájeno dne 5.1.2012, kdy byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Odvolací řízení tvoří s řízením prvoinstančním jeden celek, proto KrÚ v odvolacím řízení pokračoval a výše specifikované rozhodnutí stavebního úřadu přezkoumával z hlediska zákonnosti dle znění stavebního zákona účinného do 31.12.2012. Podle ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu může odvolání proti rozhodnutí podat pouze účastník řízení, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolací lhůta činí dle ust. § 83 odst. 1 správního řádu 15 dnů od oznámení rozhodnutí. KrÚ se proto v rámci přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí v první řadě zabýval otázkou, zda je předložené odvolání řádné a podané v zákonné odvolací lhůtě. KrÚ na základě zjištění ze spisového materiálu k jednotlivým odvoláním uvádí: 2
Ad I.: Jak vyplývá z protokolu z ústního jednání, sepsaného dne 7.6.2013, zástupce občanského sdružení Za pohodu bydlení (dále jen „OS“) cit.: „požádal o statut účastníka řízení“. Stavební úřad do protokolu konstatoval, že OS přiznal postavení účastníka řízení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že OS bylo účastníkem řízení podle ust. § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení jsou účastníky územního řízení osoby, o kterých tak stanoví zvláštní předpis. Stavební úřad neuvedl, podle kterého zvláštního předpisu posoudil žádost o přiznání postavení účastníka řízení jako oprávněnou. V případě občanských sdružení jsou takovým zvláštním předpisem zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v případech, kdy jsou zájmy, chráněné těmito zákony, dotčeny. Jak vyplývá z vyjádření dotčeného orgánu – odboru životního prostředí MěÚ Hustopeče č.j. MUH/59798/11/I, sp. zn. OZP/8159/11/I ze dne 29.11.2011, nedotýká se stavba zájmů chráněných dle ust. § 12 odst. 2, § 37 odst. 2 a § 45g zákona č. 114/1992 Sb. Záměry, které podléhají posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb. jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto zákona. Navrhovaná stavba není záměrem, který by posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., vyžadoval. Zájmy, chráněné zákony č. 114/1992 Sb. a č. 100/2001 Sb., tedy nejsou navrhovanou stavbou dotčeny. Jak již bylo uvedeno, občanskému sdružení lze přiznat postavení účastníka řízení podle ust. § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona výhradně na základě zvláštního právního předpisu. V tomto případě však zájmy chráněné předpisem, na základě kterého by OS mohlo být účastníkem územního řízení, nebyly stavbou dotčeny. Dle ust. § 28 odst. 1 správního řádu je za účastníka v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. KrÚ konstatuje, že vzhledem k nesplnění podmínek právního předpisu, na základě kterého by OS mohlo být účastníkem územního řízení, pochybnosti o tom, zda OS je či není účastníkem řízení, nemohly nastat. Na této skutečnosti nic nemění ani nesprávný postup stavebního úřadu, který s OS jako s účastníkem řízení jednal. Odvolání OS tak KrÚ vyhodnotil jako odvolání podané subjektem, jemuž nenáleželo postavení účastníka řízení, a jako nepřípustné bylo proto zamítnuto. Ad II. Bc. Ivana Bundilová byla účastníkem řízení za základě ust. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Napadené rozhodnutí bylo Bc. Bundilové doručeno v souladu s ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou dne 14.9.2013; posledním dnem odvolací lhůty byl 29.9.2013, resp. s ohledem na ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu nejbližší následující pracovní den, tzn. 30.9.2013. Odvolání bylo na podatelnu Městského úřadu Hustopeče doručeno dne 15.9.2013. Jedná se tedy o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Drahomíra a Zoltán Šillingovi, oba bytem Kurdějovská 5, 693 01 Hustopeče, byli účastníky řízení podle ust. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Napadené rozhodnutí bylo odvolatelům doručeno v souladu s ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou dne 14.9.2013; posledním dnem odvolací lhůty byl 29.9.2013, resp. s ohledem na ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu nejbližší následující pracovní den, tzn. 30.9.2013. Odvolání bylo na podatelnu Městského úřadu Hustopeče doručeno dne 27.9.2013. Jedná se tedy o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. KrÚ v souladu s ust. § 92 odst. 1 správního řádu zamítl nepřípustné odvolání a na základě přípustných a včasných odvolání přistoupil k přezkoumání napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení. Vzhledem 3
k této skutečnosti nebyl uplatněn postup dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu, stanovující, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne a jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro zahájení přezkumného řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí ve věci. Povinností odvolacího orgánu, založenou ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí pak odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu, v opačném případě odvolání ve smyslu ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. KrÚ z předloženého spisového materiálu zjistil tyto skutečnosti: dne 5.1.2012 obdržel stavební úřad žádost společnosti M.S.QUATRO, s.r.o., Na Hradbách 424/3, 693 01 Hustopeče, zastoupené společností INTERPLAN-CZ s.r.o., Purkyňova 79a, 621 00 Brno, o vydání rozhodnutí o změně stavby označené jako „stavební úpravy, dostavba 2.NP a nástavba 3.NP školícího střediska a parkoviště na pozemcích parc. č. 620 a 475/3 vše k.ú. Hustopeče u Brna. Po provedeném územním řízení vydal stavební úřad územní rozhodnutí č. 18/12, č.j. MUH/17598/12/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 19.4.2012, které bylo v odvolacím řízení zrušeno rozhodnutím KrÚ č.j. JMK 78098/2012 ze dne 20.8.2012. Dne 25.9.2012 byly doloženy dílčí části upravené projektové dokumentace a další podklady. Usnesením č.j. MUH/45958/12/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 1.11.2012 stavební úřad přerušil řízení a opatřením č.j. MUH/45982/12/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 1.11.2012 vyzval žadatele k doplnění podkladů. Citované usnesení bylo napadeno odvoláním a v odvolacím řízení potvrzeno rozhodnutím KrÚ č.j. JMK 6495/2013, sp. zn. 6495/2013 OÚPSŘ ze dne 15.2.2013. Dne 10.12.2012 doplnil žadatel požadované podklady a rovněž doplnil žádost o další dotčené pozemky, na kterých jsou jednotlivé stavební objekty umístěny – jednalo se o pozemky parc. č. 598/1, 475/2, 475/3, 457/4 k.ú. Hustopeče u Brna. Pozemek parc. č. 620 k.ú. Hustopeče u Brna byl geometrickým plánem č. 3059-27/2012 ze dne 14.2.2012 rozdělen na parc. č. 620/1 a 620/3. Po doplnění požadovaných dokladů stavební úřad opatřením č.j. MUH/17633/13/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 24.4.2013 oznámil pokračování územního řízení a nařídil veřejné ústní jednání na den 7.6.2013. V oznámení stavební úřad upozornil, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti lze uplatnit nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto (tzv. koncentrační zásada, daná ust. § 89 odst. 1 stavebního zákona). Pro možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu stavební úřad stanovil v oznámení lhůtu ke dni 7.6.2013. Dále stavební úřad v oznámení v souladu s ust. § 87 odst. 2 stavebního zákona upozornil žadatele na povinnost zajistit, aby informace o tom, 4
že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla vyvěšena na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit. V souladu s ust. § 87 odst. 1 stavebního zákona oznámil stavební úřad zahájení územního řízení účastníkům řízení, stanoveným podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Ve stanovené lhůtě uplatnila písemným podáním námitky vůči umístění stavby účastník řízení Ivana Bundilová; přílohou podání bylo vyjádření Urbanistického střediska Brno ze dne 20.6.2012. Při ústním jednání byly předány písemné námitky Drahomíry a Zoltána Šillingových, a písemné stanovisko občanského sdružení Za pohodu bydlení, které požádalo do protokolu o statut účastníka řízení a uplatnilo námitky vůči umístění stavby. Zároveň OS předložilo své stanovy. Dne 7.6.2013 bylo na podatelnu MěÚ Hustopeče doručeno písemné podání občanského sdružení Za pohodu bydlení (dále jen „OS“), zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kazbudnou, advokátem, obsahující námitky, a dále téhož dne jejich doplnění - sdělení, že oznámení o záměru nebylo vyvěšeno na místě stavby. K podání byly doloženy fotografie budovy školícího střediska jako celku a detail vstupních kovových vrat. Fotografie nebyly datované. Podáním doručeným dne 20.6.2013 se k námitkám účastníků řízení vyjádřil žadatel. K námitce OS o nevyvěšení záměru na místě stavby uvedl, že fotografie nezachycují celou budovu, a že na nich chybí datum. Své vyjádření doložil fotodokumentací, dokládající vyvěšení záměru na stavbě s daty 29.4.2013, 7.5.2013, 14.5.2013 a 28.5.2013. Stavební úřad vyhodnotil situaci tak, že informace o záměru nebyla řádně vyvěšena na místě stavby, a opatřením č.j. MUH/25654/13/13, sp. zn. výst/922/12/13 ze dne 21.6.2013 nařídil opakované veřejné ústní jednání na den 26.7.2013. V souladu s ust. § 87 odst. 1 stavebního zákona oznámil stavební úřad opakování veřejného ústního jednání účastníkům řízení, stanoveným podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. V oznámení stavební úřad znovu upozornil, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti lze uplatnit nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Podáním, doručeným na podatelnu MěÚ Hustopeče ze dne 24.7.2013 uplatnili námitky Drahomíra a Zoltán Šillingovi, a podáním doručeným tamtéž dne 24.7.2013 uplatnila námitky Ivana Bundilová. O ústním jednání byl sepsán protokol. Z protokolu vyplývá, že účastníci řízení byli seznámeni se záměrem investora, s doloženými podklady a s uplatněnými námitkami. Po provedeném územním řízení vydal stavební úřad dne 30.8.2013 rozhodnutí o umístění stavby. V rozhodnutí mimo výroku o umístění stavby a stanovení podmínek pro umístění stavby rozhodl o námitkách účastníků řízení tak, že všechny námitky zamítl. Nesprávně stavební úřad rozhodl i o připomínkách OS, k tomuto pochybení viz další text. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podali přípustná odvolání dne 15.9.2013 Ivana Bundilová a dne 27.9.2013 Drahomíra a Zoltán Šillingovi. V odvolání Bc. Ivany Bundilové bylo uvedeno: stavební úřad se nevypořádal s námitkami, uplatněnými v řízení, a upřel odvolatelce procesní práva. (KrÚ pro lepší přehlednost odvolací námitky očísloval jak dále patrno):
5
1) K námitkám odvolatelka doložila znalecký posudek soudního znalce Milana Tesaře, z něhož vyplývá, že oslunění obytných místností domu č.p. 266 se realizací záměru dostane pod limitní hodnoty neodpovídající požadavku ČSN 734301; stavební úřad nepřihlédl k tomuto posudku s odkazem na to, že se v protilehlé stěně rodinného domu nenachází okna obytných místností, aniž by proved šetření, při kterém by zjistil, že je zde okno obývacího pokoje a kuchyně; dále stavební úřad uvedl, že se posouzení vztahuje k pozemkům pro rekreaci, avšak dle evidence z katastru nemovitostí se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří; stavební úřad se spokojil se závěry odborného posudku předloženého navrhovatelem, který nemůže dosahovat kvality a objektivnosti jako posudek znalecký; pokud byl součástí spisu znalecký posudek a odborné vyjádření s protichůdnými závěry, bylo třeba objasnit rozpor např. vyžádáním znaleckého posudku ustanoveného znalce; dokazování nebylo provedeno v takovém rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí ve věci; stavební úřad chybně vyložil obsah posudku Milana Tesaře ohledně zastínění dvorní části pozemku parc. č. 617 k.ú. Hustopeče u Brna, sloužícímu k rekreaci; to znalec s odkazem na dikci aplikovaného právního předpisu neměl na mysli, když v daném případě není rozhodující, zda je nezastavěná část pozemku související s obytnou budovou evidována v katastru nemovitostí jako rekreační plocha či jako jiný druh pozemku, je nepochybně třeba posoudit faktický stav; posudek Milana Tesaře se zabývá otázkou zastínění dvora domu odvolatelky, který nepochybně je „pozemkem v okolí obytné budovy sloužícím k rekreaci obyvatel budovy“. 2) Stavební úřad se nedostatečně vypořádal s námitkou, že je třeba respektovat obecně závaznou vyhlášku Města Hustopeče č. 1/2001 o závazných částech změny č. 2 územního plánu města, podle které poskytovaná ochrana prostorových kvalit města dopadá na lokalitu ulice Na Hradbách; rozsahem stavby a její výškou dojde k narušení urbanistické struktury zástavby a prostoru, narušení průhledů a rozhledů; stavební úřad zamítl námitku s odkazem na územně plánovací informaci, vydanou MěÚ Hustopeče, a souhlas Města Hustopeče, měl si však sám učinit úsudek o tom, zda je stavba v souladu s historickými, urbanistickými a architektonickými hodnotami místa, jak vyžaduje ust. § 23 odst. 3, 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; negativní vliv stavby vysoké 12 m v území určeném prioritně jako zóna bydlení je zřejmý pouhým laickým posouzením. 3) Stavební úřad opomíjí požadavek ust. § 24 odst. 3 byhl. Č. 501/2006 Sb., podle kterého se parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, umísťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, kromě staveb garáží; záměr je s tímto požadavkem v rozporu, když poměrně rozsáhlé parkoviště bezprostředně přiléhá k hranici pozemku odvolatelky; s tím souvisí námitka zvýšení hlučnosti a prašnosti provozu parkoviště, s níž se stavební úřad nevypořádal uspokojivě, když konstatoval, že zvýšení hlučnosti a prašnosti je málo pravděpodobné; takový závěr nemá oporu v dokazování a nevylučuje, že k takovému zhoršení může dojít. 4) Stavební úřad se mýlí, když konstatuje, že stavební zákon neřeší otázku kvality bydlení a ztráty soukromí v obytných místnostech, kdy okna směřují ke stavbě navrhovatele. Podle ust. § 25 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb. musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Stavební úřad se nevypořádal s námitkou o narušení dosavadní kvality prostředí bydliště odvolatelky; stavba nesplňuje požadavky § 25 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., 6
5)
6)
7)
8)
9)
podle kterého musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, a obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. Tento požadavek není splněn, neboť výška stavby je 12 m a dům odvolatelky je od stavby vzdálen 6 m. Stavební úřad se nevypořádal řádně s tím, jaké úvahy ho vedly k závěru, že je stavba v souladu s územním plánem města Hustopeče; k záměru se vyjádřilo Urbanistické středisko Brno v tom smyslu, že stavba nerespektuje regulativy územního plánu a nerespektuje charakter okolní zástavby Stavební úřad nesprávně rozhodl o námitce, že odvolatelka má věcné právo k pozemku stavby, když odvolatelka doložila, že je v této věci vedeno soudní řízení, rozsah vlastnického práva žadatele je z důvodu podané žaloby zpochybněn a oslaben; za této situace dle § 89 odst. 5 stavebního zákona si nemůže stavební úřad učinit úsudek o námitce týkající se existence vlastnických práv. Stavební úřad se nevypořádal s námitkou nedostatečného počtu parkovacích míst; odvolatelka se podrobně vyjádřila k rozhodnutí o výjimce z ust. § 20 odst. 5a vyhl. č. 501/2006 Sb., a uvedla, že stavební úřad při rozhodování o výjimce nerozhodoval v souladu se zákonem. Stavební úřad se nevypořádal s námitkou o tom, že v usnesení o přerušení řízení uložil navrhovateli předložit územní studii schválenou zastupitelstvem jako součást platného územního plánu, spokojil se však s vyjádřením Odboru regionálního rozvoje MěÚ Hustopeče; to souvisí s otázkou souladu záměru s ÚPD; k odvolání bylo doloženo posouzení souladu záměru s platnou územně plánovací dokumentací, zpracované Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR. Stavební úřad se nevypořádal s námitkou o přítomnosti azbestu ve stávající stavbě, když se spokojil s tvrzením navrhovatele, že dle stanoviska projektanta budova neobsahuje azbest; dokumentace neobsahuje takové stanovisko jako listinný důkaz; vzhledem k použitým stavebním prvkům stávající stavby a stáří stavby bylo povinností stavebního úřadu se námitkou zabývat a vyžadovat předložení odborného vyjádření či znaleckého posudku, který by osvědčoval tvrzenou nepřítomnost azbestu.
K odvolání Bc. Bundilové bylo doloženo posouzení souladu záměru s platnou územně plánovací dokumentací, zpracované Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR (dále jen „Posouzení“). Asociace není dotčeným orgánem v procesu územního řízení – toto postavení náleží orgánům na základě příslušených zákonů na ochranu veřejných zájmů. KrÚ proto Posouzení vyhodnotil jako další odvolací námitky Bc. Bundilové. V Posouzení je citována vyhláška Města Hustopeče č. 1/2001 o závazných částech změny č. 2 územního plánu města. Zpracovatel konstatoval, že posuzovaná lokalita je součástí území, vymezeného jako Území doprovodného významu, pro nějž stanovené regulativy uvádějí požadavky na respektování stávající stavební čáry, výšky a tvaru střechy (šikmá střecha a její sklon), objemové podmínky při využití půdního prostoru a v případech narušení stavebních čar u obytných objektů nebo proluk také podmínku obnovy původní historické stopy. Dále je zde uvedeno, že výše uvedené regulativy jsou v rozporu s ust. § 43 odst. 3 stavebního zákona, jsou vyjmenovány předpisy, týkající se regulačního plánu, a citována ust. §§ 76, 78 a 79 stavebního zákona. Z citovaných předpisů autor dovodil, že územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující dokumentaci (regulační plán) nebo navazujícím stavebně správním řízením (územní rozhodnutí, územní souhlas), a dospěl k závěru, že jelikož původní územní plán tyto podrobnosti obsahuje, nelze 7
jej po 1.1.2013 použít. Dále zpracovatel konstatoval, že v Prostorových regulativech pro plochy funkčního typu Od je stanoveno, že ve stávajících stabilizovaných zónách občanského vybavení je nutno při dostavbách respektovat charakter okolní zástavby. V Posouzení je citován návrh Územního plánu Hustopeče s komentářem, že posuzovaný záměr by měl koncepčně reagovat na nově zpracovávaný Územní plán Hustopeče a neměl by s ním být v zásadním rozporu, a měl by také být v souladu se záměrem vytváření podmínek pro revitalizaci ploch přiléhajících k historickému jádru města. V další části je uvedena plná citace z textové části Územní studie zástavby plochy „Hustopeče – Bývalá svářečská škola“, doplněná o komentář autora Posouzení. V komentáři k Územní studii zpracovatel Posouzení vyjádřil úvahy, že stavební úřad pochybil, když v protokolu z 3.5.2013 uvedl, že odbor regionálního rozvoje MěÚ schválil Územní studii, nebo uvedl záměrně zavádějící nebo účelové tvrzení, neboť odbor regionálního rozvoje MěÚ mohl pouze schválit možnost jejího využití jako podkladu pro rozhodování v území. Komentář k Územní studii dále zahrnuje obsáhlou polemiku s tvrzeními, jež Územní studie obsahuje. Autor formuloval své závěry, které – jak je uvedeno, vyplývají z analýzy platné i připravované územně plánovací dokumentace. Autor Posouzení v závěru shrnul, že realizace navrhované zástavby by byla řetězením chyb, které byly učiněny výstavbou původní svářečské školy, že dané území je příliš malé pro záměr, že dojde k významnému zvýšení dopravní zátěže a s tím spojených negativních účinků (hluk, emise, četnost pohybu vozidel), že realizací dojde k „zabetonování“ celého území, že bytům chybí zelené zázemí, které je nahrazeno parkovišti, jichž je pro polyfunkční dům a svářečskou školu málo, že zmenšení stávajících zelených ploch může ovlivnit mikroklima v dané lokalitě (přehřívání území), ztížit provětrávání (takové vyhodnocení chybí v Územní studii), že dojde k fyzickému i optickému zúžení vstupu (vjezdu) do východní části Jiráskovy ulice, že bude potlačen průhled z ulice Jiráskovy a naopak do průhledu z ulice Mrštíkova se dostane nároží nového objektu, že nedojde k optimálnímu navázání na stávající obytnou zástavbu a doplnění urbanistické a prostorové struktury, ani ke zvýšení prostorových kvalit města, jak je definují prostorové regulativy ÚP. Zpracovatel posoudil záměr i z hlediska cílů územního plánování, a to dle ust. § 18 odst. 1 a odst. 2 stavebního zákona. (Pozn. KrÚ: zpracovatel uvedl odst. 1 a 2, fakticky však ocitoval rovněž znění odst. 4 uvedeného ustanovení.) zpracovatel považuje za rizikové faktory zhoršení podmínek pro životní prostředí a narušení soudržnosti společenství obyvatel, uvedl, že dojde k narušení prostorového uspořádání území a jednostrannému upřednostnění jedněch zájmů (investora) nad zájmy druhých (stávající obytné zástavby), a že záměr nezajišťuje ochranu ani nijak nerozvíjí urbanistické a architektonické hodnoty území. Dne 25.9.2013 doplnila Ivana Bundilová odvolání totožným posouzením souladu záměru s platnou územně plánovací dokumentací, zpracovaným Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, opatřeným razítkem a podpisem zpracovatele Ing. arch. Vladimíra Dujky - autorizovaného architekta. Na stanovisko KrÚ k Posouzení tato skutečnost neměla vliv. V odvolání Drahomíry a Zoltána Šillingových bylo uvedeno: stavební úřad se nevypořádal s námitkami, uplatněnými v řízení. (KrÚ pro lepší přehlednost odvolací námitky očísloval jak dále patrno): 1) Stavba je v rozporu s územním plánem města Hustopeče; stavba je navržena v ploše občanského vybavení Od, kde platí regulativy – požadavek na respektování charakteru okolní zástavby (stavební čáru, hmotnou strukturu, výšku římsy, výškovou hladinu, způsob zastřešení); v území se mimo plochu Od nachází pouze plochy individuálního bydlení v nízkopodlažních domech Br, stavba těsně sousedí s rodinnými domy, dostavbou se stavba 8
2)
3)
4)
5)
6)
má zvýšit na dvojnásobek nynější výšky (na 12 m), dlouhá má být 30 m, čímž dojde k velkému nárůstu hmoty, stavba tak výškou ani hmotovou strukturou nekoresponduje s okolní zástavbou, tudíž nerespektuje regulativy pro dané území; stavební úřad v odůvodnění záměrně vytrhl část textu územního plánu a úpravou některých slov změnil smysl daný územním plánem. Stavební úřad uvedl, že dle územního plánu se v navrhovaném území počítá s omezením výšky zástavby na max. 3 podlaží, což je v dokumentaci dodrženo; odvolatelé s tímto tvrzením nesouhlasí, neboť v územním plánu je uvedeno, že se předpokládá dodržení stávající výškové hladiny a v návrhovém území se počítá s omezením výšky zástavby na max. 3 podlaží; v tomto případě se jedná o stabilizované zastavěné území, kde územní plán nepočítá s žádnou výstavbou ani se zásadními stavebními změnami; v regulativech je také zakotveno nepřipustit využití nad stávající koeficient zastavění – i v tomto případě dochází k rozporu s územním plánem. Odvolatelé nesouhlasí s tím, že se stavební úřad odvolává jen na územní studii, kterou si nechal vypracovat investor podle svých představ; odvolatelé uvedli další výhrady proti územní studii, KrÚ je zde neuvádí, neboť územní studie nebyla předmětem odvolacího řízení. Návrh nesplňuje nároky stavebního zákona na začlenění stavby do území, nástavba je nepřípustná, pokud by navrhovanými úpravami mohlo dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa; výškově předimenzovaná budova by působila jako rušivý, do okolí nezapadající kvádr. Stavbou dojde k narušení bydlení v kvalitním prostředí, pro které je třeba nízká hladina hluku, čistota ovzduší, přiměřené množství zeleně, nízké emise prachu a pachů, oslunění; pohoda bydlení, na kterou odvolatelé podle svého názoru nárok, musí být nejen ve stavbě, ale i na pozemku ke stavbě patřícím; konstatování stavebního úřadu o tom, že se nezvýší počet parkujících a projíždějících vozidel, je mylné, plánované dvojnásobné zvýšení kapacity školy způsobí zvýšení provozu aut a tím i nárůst hluku a kouřových zplodin, a tyto emise budou směřovat do obytných místností a dvorů přilehlých rodinných domů. Odbor životního prostředí se tímto nezabýval dostatečně, když nevzal v potaz negativní dopady dálnice D2, která probíhá souběžně s ul. Kurdějovskou a ovlivňuje území hlukem a exhalacemi, dopady proto měly být řešeny i z hygienického hlediska. Stavba má nedostatek parkovacích míst, která musí být umístěna na pozemku stavby. stavební úřad při udělování výjimky vyšel z prohlášení investora k řešení parkovacích míst, jestliže podmínka strpění průchodu cizích osob a zachování parkovacích míst pro svářečskou školu není zakotvena jako věcné břemeno, nemusí být dodržena; vlivem nedostatku parkovacích míst budou návštěvníci parkovat na přilehlých ulicích, čímž dojde k ohrožení bezpečnosti ochrany zdraví a života osob, což vyhláška č. 501/2006 Sb. nepřipouští.
Dne 9.12.2013 doplnila paní Ivana Bundilová prostřednictvím paní Marie Bundilové odvolání. Paní Marie Bundilová předložila zmocnění k jednání na KrÚ. Sepsané doplnění odvolání bylo následně zaevidováno na podatelně Krajského úřadu. I když je paní Ivana Bundilová v řízení zastupována advokátem, KrÚ akceptoval úkon, učiněný paní Marií Bundilovou na základě popsaného zmocnění. Paní Ivana Bundilová doplnila odvolání tak, že požadovala přezkoumání závazných stanovisek odboru životního prostředí MěÚ Hustopeče a Krajské hygienické stanice a přezkoumání pravomocného rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Hustopeče.
9
V souladu s ust. § 149 odst. 4 správního řádu požádal KrÚ příslušné nadřízené orgány správním orgánům, které vydaly k věci stanoviska, o potvrzení nebo změnu stanoviska. Opatřením sp. zn. S-JMK 124940/2013 (bez č.j.) ze dne 10.12.2013 KrÚ požádal odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „OŽP KrÚ“) o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska č.j. MUH/59798/11/1 ze dne 29.11.2011, vydaného odborem životního prostředí MěÚ Hustopeče. Dne 9.1.2014 obdržel KrÚ sdělení OŽP KrÚ, že vyjádření nemá povahu závazného stanoviska a jedná se pouze o zhodnocení, zda jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy, což nebylo zjištěno. Opatřením č.j. JMK 140824/2013 ze dne 11.12.2013 KrÚ požádal Ministerstvo zdravotnictví o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska č.j. KHSJM 52514/2011/BV/HOK, sp. zn. S-KHSJM 51859/2011, ze dne 23.11.2011, vydaného Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje. Dne 30.4.2014 obdržel KrÚ závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR č.j. 48305/2013-OVZ ze dne 23.4.2014, kterým bylo změněno závazné stanovisko KHS tak, že byl doplněn požadavek na předložení hlukové studie v dalším stupni projektové dokumentace. Opatřením sp. zn. S-JMK 124940/2013 (bez č.j.) ze dne 11.12.2013 KrÚ postoupil odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „OD KrÚ“) podnět k přezkoumání rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Hustopeče č.j. MUH/64535/11/393, sp. zn. dop/8793/11/393 ze dne 21.12.2011. Dne 14.1.2014 obdržel KrÚ sdělení OD KrÚ, že uplynula zákonná lhůta pro přezkoumání rozhodnutí a přezkumné řízení proto nelze provést. O postoupení závazných stanovisek dotčených orgánů k přezkoumání a o tom, že po dobu vyřizování věci nadřízenými správními orgány jednotlivých dotčených orgánů neběží lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci odvolání informoval KrÚ účastníky řízení opatřením č.j. JMK 140877/2013, sp. zn. S-JMK 124940/2013 ze dne 11.12.2013. Po shromáždění stanovisek příslušných nadřízených správních orgánů (naposled obdržel KrÚ dne 30.4.2014 stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR) KrÚ opatřením č.j. JMK 51611/2014, sp. zn. SJMK 124940/2013 ze dne 30.4.2014 uvědomil účastníky řízení v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu o možnosti vyjádřit se ke shromážděným podkladům. K podaným odvoláním KrÚ konstatuje, že odvolání jednotlivých účastníků řízení se z části ve svých námitkách shodují. KrÚ proto posoudil shodné odvolací námitky společně.
K námitce nesouladu stavby s Územním plánem města Hustopeče
Dle ust. § 90 písm. a) stavebního zákona stavební úřad v územním řízení posuzuje, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací, platnou v době vydání napadeného rozhodnutí. Územně plánovací dokumentací je v tomto případě územní plán města Hustopeče, schválený jako územní plán sídelního útvaru Hustopeče (dále jen ÚPN SÚ Hustopeče) ze dne 07.12.1995, včetně 15 změn. Součástí ÚPN SÚ Hustopeče, je Obecně závazná vyhláška Města Hustopeče č. 1/2001 o závazných částech změny č. 2 územního plánu města, (dále jen vyhláška ÚP), která nabyla účinnosti dne 27.01.2001. Vyhláška stanovuje v článku II, kapitole 2.2. Prostorové uspořádání, ochrana obrazu a prostoru města mj. požadavek na respektování výškového uspořádání zástavby. V současně zastavěném území se předpokládá dodržení stávající výškové hladiny, v návrhovém území se počítá s omezením výšky stavby na max. 3 nadzemní podlaží. 10
Dle ust. § 25 stavebního zákona je jedním z podkladů pro rozhodování v území územní studie. Město Hustopeče má do evidence územně plánovací činnosti vloženu mj. Územní studii zástavby plochy Hustopeče – bývalá svářečská škola (dále jen „Územní studie“). Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje řešení zástavby předmětné lokality ve větších podrobnostech než ÚPN SÚ, a objasňuje či specifikuje některé pojmy, jež ÚPN SÚ Hustopeče nedefinuje. Vložení Územní studie do evidence je jedním z aktů územního plánování, orgánem k tomu příslušným byl Odbor regionálního rozvoje MěÚ Hustopeče. KrÚ ani stavební úřad nejsou oprávněni posuzovat zásady, obsažené v Územní studii, ani proces jejího schvalování jako územně plánovacího podkladu. Pro posouzení souladu stavby s územně plánovací dokumentací z hlediska prostorového uspořádání je nezbytné vyhodnotit, z kolika podlaží stavba sestává, způsob zastřešení, výšku stavby a její rozměry. Stávající půdorysná plocha 1.NP má být zmenšena o vstupní část, ve 2.NP je navrženo zvětšení půdorysných rozměrů na úroveň půdorysu 1.NP a dále je navržena nástavba 3.NP. Navrhovaný objekt tvoří kvádr o třech nadzemních podlažích. Všeobecný požadavek ÚPN SÚ Hustopeče na „dodržení stávající výškové hladiny“ je v Územní studii vyložen tak, že úroveň stávající výškové hladiny odvozuje nikoliv pouze kopírování výšky sousedních objektů, ale ze širšího urbanistického kontextu. Územní studie stanoví podrobnější specifické podmínky na vypracování architektonické části projektové dokumentace pro stavbu „Rekonstrukce a dostavba objektu bývalé svářečské školy. Jsou to tyto požadavky: nezvětšovat stávající zastavěnou plochu objektu, výška maximálně 3 nadzemní podlaží, řešení střechy v alternativě střecha plochá nebo sedlová, přičemž pro variantu ploché střecha je stanovena maximální výška atiky 11,8 m (vztaženo k úrovni upraveného terénu u hlavního vstupu), výrazné barevné a materiálové odlišení 3.NP za účelem optického snížení objektu, náhrada „montovaného“vzhledu fasády tradičnějším pojetím – omítaná nebo obložená fasáda členěná okenními a dveřními otvory. KrÚ nezbývá než shodně se stavebním úřadem konstatovat, že umístění navrhované stavby je z hlediska prostorového uspořádání v souladu s ÚPN SÚ Hustopeče i Územní studií. Pro posouzení souladu stavby s územně plánovací dokumentací z hlediska funkčního využití území je nezbytné vyhodnotit, o jakou stavbu z hlediska účelu užívání se jedná. Stavba sestává z prostor určených k výuce (školící místnosti), z místností souvisejících s provozem školícího střediska (kanceláře atd.) a z 5 pokojů se společným nebo vlastním příslušenstvím, které mají sloužit pro přechodné ubytování školitelů. Dle funkčních regulativů je v daném území obvyklé a přípustné využití pro distribuce, komerční aktivity a drobné služby, podmínečně přípustné jsou menší kapacity ubytování, nepřípustné veškeré činnosti, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Vymezení pojmu „menší kapacity ubytování“ není v ÚPN SÚ Hustopeče přesně specifikováno, lze však konstatovat, že 5 pokojů s příslušenstvím tento požadavek nepřekračuje. KrÚ dospěl k závěru, že z hlediska funkčního využití je navržená stavba v souladu s ÚPN SÚ Hustopeče i Územní studií.
K námitce zhoršení životního prostředí v důsledku zvýšení prašnosti, hluku, exhalací
Ochranu jednotlivých složek životního prostředí zajišťují dotčené orgány dle příslušných zákonů. V řízení bylo doloženo stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany životního prostředí – odboru životního prostředí Městského úřadu Hustopeče, ze kterého vyplývá, že umístěním navrhované stavby nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, 11
v platném znění. Žadatel byl ve stanovisku poučen o nutnosti vydání povolení ke kácení stromů v případě nutnosti kácení stromů o obvodech kmenů větších než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí – jiné požadavky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nebyly uplatněny. Dále bylo uvedeno, že v případě realizace delší areálové kanalizace než 50 m je nutno pro tuto stavbu vést vodoprávní řízení – jiné požadavky dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, nebyly uplatněny. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, nebyly uplatněny připomínky. Návrh nepodléhá posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Dotčeným orgánem z hlediska ochrany veřejného zdraví (ochrana před hlukem a vibracemi) dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je Krajská hygienická stanice (KHS). V řízení bylo doloženo kladné stanovisko KHS bez jakýchkoliv podmínek, které bylo změněno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví – byl doplněn požadavek na předložení hlukové studie v dalším stupni projektové dokumentace. Jak vyplývá z výše uvedeného, stavba není zdrojem hluku, emisí, není způsobilá poškodit životní prostředí nad rámec zákonné ochrany. Správní orgány mohou v řízeních podle stavebního zákona hájit jenom ty aspekty, o nichž tak stanoví právní předpisy, a v jejich mezích. Nelze se domáhat „zakonzervování“ stávajícího stavu. Zákony obecně zhoršení existujících podmínek připouští, stanoví však limity, při jejichž překročení stavbu nelze povolit. KrÚ konstatuje, že stavba je z tohoto hlediska v souladu s právními předpisy.
K námitce nedostatečného počtu parkovacích stání
Ust. § 20 odst. 5 písm. a) vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „OPVÚ“) stanoví, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy. Součástí Souhrnné technické zprávy je výpočet počtu parkovacích stání dle ČSN 73 6110, ze kterého vyplývá, že celkový potřebný počet parkovacích stání je 34. V řízení žadatel doložil pravomocné rozhodnutí č.j. MUH/14505/13/13, sp. zn. Výst/5760/12/13 ze dne 29.3.2013 o udělení výjimky z ust. § 20 odst. 5 písm. a) vyhl. OPVÚ. Samotné rozhodnutí o udělení výjimky nebylo předmětem tohoto odvolacího řízení a KrÚ tak nebyl oprávněn je přezkoumat. Konstatuje proto pouze, že citovaným rozhodnutím bylo povoleno cit.: „výjimka…pro umístění 15 parkovacích stání pro stavbu školícího střediska, která nejsou zajištěna v objektu nebo na pozemku stavby“, tzn. snížení počtu potřebných parkovacích míst o 15. Na pozemku stavby je navrženo 26 parkovacích stání. Skutečný deficit počtu parkovacích stání oproti vypočtené hodnotě je 8. Není zřejmé, z jakého důvodu požadoval stavebník udělení výjimky v rozsahu 15 míst, avšak jak již bylo uvedeno, tato otázka, stejně jako důvody, které vedly k udělení výjimky, KrÚ nebyl oprávněn přezkoumat. 26 parkovacích stání včetně jednoho stání pro invalidy je dle projektové dokumentace umístěno na pozemku parc. č. 620/1 k.ú. Hustopeče u Brna, pro zbývající počet byla udělena výše specifikovaná výjimka. Toto řešení je tedy zcela v souladu s požadavky platných právních předpisů. Pro úplnost KrÚ uvádí, že výjimka opravňuje žadatele snížit počet potřebných parkovacích stání. Skutečnost, kolik bude náhradních parkovacích stání a kde budou umístěna, tak byla pouze podpůrným argumentem pro udělení výjimky a s napadeným rozhodnutím již nesouvisí.
K námitce nesouladu stavby s požadavky § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území
12
K posouzení splnění požadavků vyhlášky je třeba vycházet s těchto údajů: stavba bude půdorysně zmenšena z původních maximálních rozměrů 40,5 x 14,90 na rozměry 29,90 x 14,90 m. 2.NP, které bylo původně pouze nad částí půdorysu 1.NP, bude zvětšeno na rozměry 29,90 x 14,90 m a bude tak shodných rozměrů jako upravené 1.NP. Nově bude vybudováno 3.NP. Původní výška stavby byla v jednopodlažní části + 6,0 m nad přilehlým terénem, ve dvoupodlažní části (výškově osazené o 1,20 m výše než nižší část) + 8,10 až + 9,30 m nad přilehlým terénem. Navrhovaná stavba je výšky + 12 m nad přilehlým terénem. Odstupová vzdálenost od hranice s pozemky parc. č. 617, 618 a 619 k.ú. Hustopeče u Brna se nemění. Z jednotlivých odstavců ust. § 25 OPVÚ, regulujícího vzájemné odstupy staveb, lze uplatnit odstavec 1, podle kterého musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Posouzení urbanistických a architektonických požadavků bylo součástí posouzení souladu stavby s ÚPN SÚ Hustopeče a Územní studií. Splnění požadavků hygienických, požární ochrany a životního prostředí bylo prokázáno stanovisky příslušných dotčených orgánů. Podle ust. § 25 odst. 4 OPVÚ jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn; obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. Ve znaleckém posudku Milana Tesaře, soudního znalce, zpracovaného na objednávku odvolatelky paní Ivany Bundilové, je na str. 8 uvedeno, že RD Kurdějovská 3 má pouze 2 obytné místnosti s okny na SV uliční stranu (pozn. KrÚ: tj. směrem do ul. Kurdějovské). Okna obytných místností jsou ve 3.NP navrhované stavby. Podle § 1 odst. 2 OPVÚ se při rozhodování o nástavbách a stavebních úpravách podle vyhlášky postupuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. V tomto případě je stavba navržena tak, že obvodové stěny 3. NP lícují se stěnami obou nižších podlaží. Takto navržená změna stavby byla předmětem zaevidované Územní studie. Za této situace nebylo možno požadavek § 25 odst. 4 OPVÚ aplikovat. Vzhledem k uvedenému nelze dojít k jinému závěru než je ten, že stavba není v rozporu s ust. § 25 OPVÚ. K odvolacím námitkám KrÚ v obecné rovině uvádí: dle ust. § 89 odst 1 stavebního zákona musí být námitky účastníků řízení uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto skutečnost upozorněni. Tento požadavek byl splněn, stavební úřad upozornil na koncentrační zásadu v oznámení o zahájení územního řízení. Odvolací řízení tvoří s prvoinstančním řízením jeden celek. Námitky, uplatněné teprve v odvolání, tak nelze zohlednit. Ust. § 89 odst 4 stavebního zákona vymezuje věcný rozsah námitek účastníků řízení - vlastníci sousedních nemovitostí mohou uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je jejich právo přímo dotčeno. K námitkám, které nesplňují tento požadavek, nemusí stavební úřad přihlížet a ani o nich rozhodovat. K odvolacím námitkám Bc. Bundilové KrÚ uvádí: Ad 1) Žadatel v průběhu řízení doložil odborný posudek zastínění – proslunění, zpracovaný společností Enving s.r.o. Obsahem posudku bylo mj. posouzení proslunění obytné místnosti rodinného domu č.p. 266, se závěrem, že proslunění bytu bude po realizaci navržené stavby vyhovovat požadavkům stanoveným vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a ČSN 73 4301 Obytné budovy. Obsahem znaleckého posudku Milana Tesaře nebylo posouzení 13
zastínění oken obytných místností, ale oslunění dvora rodinného domu č.p. 266 - Kurdějovská 3. Jednalo se tudíž o posouzení dvou rozdílných otázek, nikoliv o znalecký posudek a odborné vyjádření s protichůdnými závěry. V posudku Milana Tesaře je uvedeno, že u dvora rodinného domu č.p. 266 dojde po realizaci stavby ke snížení jeho proslunění. Zachování hodnoty proslunění pozemků stavební zákon ani související vyhlášky nepředepisují. Čl. 4.3.5 ČSN 73 4301 Obytné budovy je pouze doporučující a neopravňuje tak stavební úřad k zamítnutí žádosti v případě, že uvedené doporučení není splněno. Ad 2) Otázkou souladu stavby s územně plánovací dokumentací se stavební úřad zabýval při zdůvodňování zamítnutí námitek a podrobněji při vlastním posouzení. I když lze souhlasit s tím, že zdůvodnění zamítnutí námitky je poměrně stručné, názor stavebního úřadu je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmý. I když je odvolatelka opačného názoru, z průběhu řízení je zřejmé, že negativní vliv stavby (přesahující zákonné limity) nebyl prokázán. Ad 3) Požadavek ust. § 24 odst. 3 OPVÚ na umístění parkovacích stání mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, se netýká parkovací stání, jejichž potřeba je vyvolána povolovanou stavbou. Naopak podle § 20 odst. 5 písm. a) OPVÚ je třeba na pozemku vyřešit umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy, a podle ust. § 5 odst. 2 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění, se odstavná a parkovací stání řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby. Tento požadavek byl splněn, jak bylo popsáno v předchozím textu. Umístění parkovacích stání na pozemku stavby není platnými předpisy regulováno a obecně je tak lze umístit na hranici pozemku (takové umístění je zcela obvyklé). Formulace stavebního úřadu, uvedená v odůvodnění – a to že cit.: „Zvýšení hlučnosti a prašnosti v okolí stavby je málo pravděpodobné“ nevystihuje zcela přesně důvod zamítnutí námitky. Tím je skutečnost, že stavba není způsobilá generovat hlukovou a emisní zátěž tak, aby byla předmětem posouzení podle zvláštních právních předpisů, jak vyplynulo ze stanovisek příslušných dotčených orgánů. Ad 4) Stavební úřad zamítl námitku o znečištění ovzduší s odkazem na stanovisko OŽP MěÚ Hustopeče a námitku o narušení soukromí a intimity absencí těchto pojmů ve stavebním zákoně. S tímto tvrzením se KrÚ ztotožnil a pro úplnost uvádí: pohoda či kvalita bydlení je dána souhrnem činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. V tomto případě stavba nemá potenciál na žádnou z uvedených složek negativně působit. K námitce tzv. „imise pohledem“ KrÚ odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7As 13/2010 ze dne 12. 3. 2010, který konstatoval, že je třeba přihlížet k oprávněným zájmům všech osob. Pokud se nejedná o obtěžování (imisí pohledem) mimořádné, převyšující míru přiměřenou poměrům, je přednostně na tom, kdo se cítí být obtěžován, aby provedl opatření, která by tomuto obtěžování zabránila. Vzhledem k charakteru povolované stavby (školící středisko) je KrÚ shodně se
14
stavebním úřadem názoru, že k nepřiměřenému obtěžování pohledem nemůže dojít. K odstupovým vzdálenostem se KrÚ vyjádřil v předchozím textu. Ad 5) S tvrzením odvolatelky, že se stavební úřad nevypořádal řádně s tím, jaké úvahy ho vedly k závěru, že je stavba v souladu s územním plánem města Hustopeče, se nelze ztotožnit – stavební úřad v odůvodnění své úvahy popsal. K namítanému vyjádření Urbanistického střediska Brno KrÚ konstatuje, že se jedná o soukromý názor, byť názor zpracovatele územního plánu. Urbanistické středisko Brno není dotčeným orgánem, příslušným k posouzení souladu stavby s územně plánovací dokumentací. Tím je výhradně stavební úřad. Ad 6) Pouhé dosud neprokázané tvrzení existence věcného břemene k pozemku parc. č. 620 (resp. po oddělení pozemek parc. č. 620/1) k.ú. Hustopeče neznemožňuje vydání územního rozhodnutí. I v případě, že by soud vyhověl žalobě a určil existenci věcného břemene, nebylo by toto břemeno stavbou dotčeno, neboť průchod i průjezd by bylo možno zachovat. Stávající vstup je v situačním výkrese respektován. V místě případného vstupu a vjezdu je navržena zpevněná plocha areálové komunikace s vjezdem, resp. 1 parkovací stání. Vzhledem k navýšenému počtu parkovacích stání (viz text k námitce nedostatečného počtu parkovacích stání – na pozemku stavby by bylo umístěno 25 parkovacích stání a na deficit 15 parkovacích stání byla udělena výjimka) by případná absence či jiné využití jednoho parkovacího místa neměla vliv na zákonnost územního rozhodnutí. Ad 7) Rozhodnutí o udělení výjimky z ust. § 20 odst. 5a OPVÚ nebylo předmětem tohoto odvolacího řízení. KrÚ tuto námitku vyhodnotil jako podnět k přezkoumání rozhodnutí dle ust. § 94 správního řádu. Důvody k zahájení nezkumného řízení však KrÚ neshledal. Ad 8) Ust. § 89 odst 4 stavebního zákona vymezuje věcný rozsah námitek účastníků řízení - vlastníci sousedních nemovitostí mohou uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je jejich právo přímo dotčeno. Námitka o tom, že stavební úřad v usnesení o přerušení řízení uložil navrhovateli předložit územní studii schválenou zastupitelstvem jako součást platného územního plánu, spokojil se však s vyjádřením Odboru regionálního rozvoje MěÚ Hustopeče, nesplňuje výše specifikovaný formální požadavek (nepřísluší vlastníkům sousední nemovitosti). KrÚ k tomu pouze konstatuje, že požadavek na předložení Územní studie, obsažený ve výzvě stavebního úřadu č.j. MUH/45982/12/13 ze dne 1.11.2012 neměl oporu v zákoně. Stavební úřad je povinen dle § 90 stavebního zákona posoudit záměr s vydanou územně plánovací dokumentací – tedy s takovými podklady, které má v době vydání rozhodnutí k dispozici. Na tom nic nemění skutečnost, že Územní studie byla ještě před vydáním napadeného rozhodnutí zaevidována a bylo tudíž třeba podle ní záměr posoudit. K posouzení souladu záměru s platnou územně plánovací dokumentací, zpracovanému Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, se KrÚ vyjádří v dalším textu. Ad 9) Problematika přítomnosti azbestu není předmětem posuzování v územním řízení. Posouzení, které bylo doloženo spolu s odvoláním, a které KrÚ vyhodnotil jako další odvolací námitky, představuje soukromý názor zpracovatele. K závěrům, uvedeným v Posouzení, KrÚ uvádí: tvrzení zpracovatele, že ÚPN SÚ Hustopeče nelze po 1.1.2013 použít, nemá oporu v zákoně. Názor, že posuzovaný záměr by měl koncepčně reagovat na nově zpracovávaný Územní plán Hustopeče, nemá oporu v právních předpisech. Zpochybňování zásad, obsažených v Územní studii, je v územním řízení zcela irelevantní. K možným negativním vlivům, uvedeným v Posouzení, KrÚ odkazuje na text, týkající se námitek o zhoršení životního prostředí. K tvrzení, že stavbou dojde k fyzickému i optickému zúžení 15
vstupu (vjezdu) do východní části Jiráskovy ulice KrÚ uvádí, že v řízení bylo doloženo kladné stanovisko dotčeného orgánu na úseku dopravy na pozemních komunikacích - odboru dopravy MěÚ Hustopeče. Optické zúžení vstupu, pokud by k němu došlo, není důvodem pro zamítnutí žádosti. S konstatováním o absenci zeleně lze souhlasit. Žádný právní předpis však nestanoví povinnost zajištění zeleného zázemí pro navrhovanou stavbu. Posouzení záměru z hlediska cílů územního plánování dle § 18 odst. 1 a 2 (resp. 4, jak bylo výše uvedeno) stavebního zákona se týká územního plánování, nikoliv územního rozhodování, a KrÚ nezbývá než opakovaně konstatovat, že se nejedná o posouzení dotčeného orgánu, ale o soukromý názor (i když názor autorizovaného architekta). K odvolacím námitkám Drahomíry a Zoltána Šillingových KrÚ uvádí: Ad 1) K rozporu stavby s Územním plánem města Hustopeče se KrÚ podrobně vyjádřil na str. 10 v odstavci nazvaném K námitce nesouladu stavby s Územním plánem města Hustopeče, na jehož text odkazuje. Ad 2) K tvrzení, že stavba je ve stabilizovaném území, kde územní plán nepočítá s žádnou výstavbou ani se zásadními stavebními změnami, KrÚ rovněž odkazuje na text na str. 10 v odstavci nazvaném K námitce nesouladu stavby s Územním plánem města Hustopeče. Ad 3) Jak již bylo uvedeno, dle ust. § 25 stavebního zákona je Územní studie jedním z podkladů pro rozhodování v území, a stavební úřad je tak povinen k ní přihlížet. Proces schvalování a obsah územní studie není předmětem územního řízení. KrÚ pro úplnost konstatuje, že dle ust. § 30 odst. 2 stavebního zákona se územní studie pořizuje mj. i z cizího podnětu. S názorem, že obsahem Územní studie je totožná dokumentace, jako byla dokumentace předložená k územnímu řízení, lze souhlasit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem však na takovém postupu nelze shledat nezákonnost. Ad 4) Skutečností, zda stavba zapadá do charakteru daného území či nikoliv, nemohou být dotčena vlastnická nebo jiná věcná práva vlastníků sousedních nemovitostí. Námitka tak nesplňuje předpoklady, dané ust. § 89 odst 4 stavebního zákona. To však nic nemění na tom, že posouzení souladu stavby s charakterem daného území je stavební úřad povinen učinit dle § 90 písm. b) stavebního zákona. KrÚ konstatuje, že stavební úřad tak v odůvodnění napadeného rozhodnutí učinil. Ad 5) Ohledně problematiky snížení pohody bydlení odkazuje KrÚ na text na str. 11 v odstavci s názvem K námitce zhoršení životního prostředí v důsledku zvýšení prašnosti, hluku, exhalací, a rovněž na text k odvolací námitce Bc. Bundilové č. 4. Ad 5) K namítanému nedostatku parkovacích míst se KrÚ vyjádřil na str. 12
Ustanovení § 82 odst. 1 správního řádu stanoví, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat mimo jiné i údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí, resp. řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. KrÚ dospěl k závěru, že se všichni odvolatelé domáhají zrušení napadeného rozhodnutí stavebního úřadu v celém jeho rozsahu. Dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací orgán přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám 16
řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. KrÚ se ve smyslu citovaného ustanovení zabýval souladem napadeného rozhodnutí i řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy, a dospěl k závěru, že stavební úřad v řízení ani při vydání napadeného rozhodnutí nepostupoval v rozporu se správním řádem či stavebním zákonem. Pokračování územního řízení bylo oznámeno v souladu s ust. § 87 odst. 1 stavebního zákona účastníkům řízení dle § 85 odst. 1 stavebního zákona do vlastních rukou, ostatním účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce MěÚ H ustopeče v souladu s § 25 odst. 2 správního řádu. Lhůta, daná ust. § 87 odst. 1 stavebního zákona, byla dodržena. K žádosti byly doloženy veškeré doklady, požadované ust. § 86 odst. 2 stavebního zákona. Dokumentace byla vypracována autorizovanou osobou a je v souladu s požadavky přílohy č. 4 k vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Záměr žadatele stavební úřad posoudil dle ust. § 90 stavebního zákona. V řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, KrÚ neshledal nezákonnost. Napadené rozhodnutí obsahuje náležitosti dle ust. § 68 správního řádu a je v souladu s požadavky ust. § 79 odst. 1 stavebního zákona a § 9 vyhl. č. 503/2006 Sb., s výjimkou požadavku na uvedení druhu pozemků podle katastru nemovitostí. Absence těchto údajů však nemá na správnost napadeného rozhodnutí vliv. Ve výrokové části je uvedeno, jakým způsobem a podle kterých ustanovení stavební úřad rozhodl o žádosti. V odůvodnění napadeného rozhodnutí stavební úřad zrekapituloval průběh provedeného řízení a specifikoval podklady, ze kterých při posuzování předmětu řízení vycházel. Stavební úřad konstatoval soulad stavby s ÚPN SÚ Hustopeče i Územní studií. Dále stavební úřad rozhodl o námitkách a své rozhodnutí odůvodnil, a to i v případě námitek, které nebyly v souladu s ust. § 89 odst. 4 stavebního zákona, a rovněž v případě námitek občanského sdružení Za pohodu bydlení, které chybně považoval za účastníka řízení (viz odůvodnění tohoto rozhodnutí str. 3. KrÚ konstatuje, že přestože o některých námitkách účastníků řízení a o námitkách občanského sdružení Za pohodu bydlení nebylo třeba rozhodovat, ale postačovalo si o nich učinit úsudek, nejedná se o pochybení, které by zásadním způsobem ovlivnilo povahu rozhodnutí. Stavební úřad rovněž specifikoval ustanovení, podle kterých postupoval při stanovení okruhu účastníků územního řízení. Okruh účastníků řízení stavební úřad v textu konkretizoval. Neuvedl však konkrétně, podle jakého „zvláštního právního předpisu“ přiznal postavení účastníka řízení občanskému sdružení Za pohodu bydlení. Jak KrÚ odůvodnil v zamítnutí jeho odvolání, právní předpis, který by umožnil OS postavení účastníka řízení, nebyl dotčen. Toto pochybení stavebního úřadu však nemělo vliv na věcnou správnost rozhodnutí. KrÚ považuje odůvodnění napadeného rozhodnutí s výjimkou části týkající se posouzení námitek za poměrně stručné s tím, že však podstatné skutečnosti, zejména posouzení souladu navrhované stavby s územním plánem, stanovení okruhu účastníků řízení, specifikace doložených stanovisek dotčených orgánů a konstatování jejich splnění, v něm uvedeny jsou. Po přezkoumání předloženého spisového materiálu a napadeného rozhodnutí dospěl KrÚ k závěru, že napadené rozhodnutí stavebního úřadu není v rozporu s právními předpisy, rovněž ho KrÚ neshledal nesprávným. V postupu stavebního úřadu nebyly zjištěny takové vady, které by měly vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. KrÚ zvažoval, zda výše popsané nedostatky – zejména ne zcela vyčerpávající podrobnost odůvodnění, mohou oprávnit zrušení napadeného rozhodnutí, 17
které je jinak věcně správné a v souladu se zákonem. Dospěl k závěru, že tomu tak není. V případě zrušení rozhodnutí a nového projednání v první instanci by nemohlo za stávajících okolností rozhodnuto jinak. Podstatný vliv na rozhodnutí má existence Územní studie, vložené do evidence územně plánovací činnosti. Z výše popsaných důvodů rozhodl KrÚ tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení Toto rozhodnutí je konečné. Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo doručeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v ust. 27 odst. 1 správního řádu.
„otisk úředního razítka“
Ing. arch. Eva Hamrlová, v.r. vedoucí odboru
Rozdělovník: Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst. 1 stavebního zákona (doručit jednotlivě) Žadatel: M.S.QUATRO, Na Hradbách 424/3, 693 01 Hustopeče, zast. společností INTERPLAN-CZ s.r.o., Purkyňova 79a, 621 00 Brno Obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn: Město Hustopeče, Dukelské Nám. 2/2, 693 17 Hustopeče Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona (doručit veřejnou vyhláškou) - QUATRO development, s.r.o., Na Hradbách 424/3, 693 01 Hustopeče Ivana Bundilová, Svatopluka Čecha 628/26, Hustopeče, zast. Mgr. Martinem Pisarovičem, advokátem, nám. T.G.M 17, 690 02 Břeclav Zdeněk Grbavčic, Kollárova 271/8, 693 01 Hustopeče Eva Grbavčicová, Jevišovka 24, 691 83 Drnholec Drahomíra Šillingová, Kurdějovská 5, 693 01 Hustopeče Zoltán Šilling, Kurdějovská 5, 693 01 Hustopeče E.ON Česká republika s. r..o., F.A. Gestnera 2151/6, 370 49 České Budějovice JMP DS, s.r.o., Plynárenská 499/1, 602 00 Brno Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., Čechova 23, 690 11 Břeclav - ČEZ Energetické služby, s.r.o., Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava Telefónica Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha itself s.r.o., Pálavské nám. 4343/11, 628 00 Brno
18
Odvolatel – nepříp. odv. (doručit jednotlivě) - Sdružení za pohodu bydlení. Občanské sdružení, Kurdějovská 366/3, 693 01 Hustopeče, zastoupené Mgr. Jaroslavem Kazbundou, advokátem, sídlem Bohunická 67, 619 00 Brno Dotčené orgány - HZS JMK ÚO Břeclav - KHS JmK ÚO Břeclav - Městský úřad Hustopeče, odbor životního prostředí - Městský úřad Hustopeče, odbor regionálního rozvoje - Městský úřad Hustopeče, odbor dopravy Obdrží pro vyvěšení (dle ust. § 25 správního řádu): - KrÚ, odbor správní a organizační – zde - Městský úřad Hustopeče Obdrží na vědomí: - Městský úřad Hustopeče, stavební úřad
19
