5, Brno

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí

Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Dle rozdělovníku Vaše č.j.

Naše č.j.: JMK142421/2010

Spisová značka Vyřizuje/tel.: S-JMK142421/2010 OŽP/Šk Škorpíková/515218655

Brno dne: 15.11.2010

ROZHODNUTÍ Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný správní orgán ochrany přírody a krajiny ve smyslu ust. § 29 odst. 1) a § 67 odst. 1) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, a ve smyslu ust. § 77a odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl v řízení o povolení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů takto: Městu Znojmu (IČ 293881), zastoupenému odborem rozvoje MěÚ Znojmo, Obroková 10/12, Znojmo, se pro účely realizace projektu Sanace skalních stěn v údolí řeky Dyje ve Znojmě

I. povoluje a) výjimka podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona ze zákazu poškozování rostlin a škodlivých zásahů do biotopu prorostlíku prutnatého (Bupleurum affine), pískavice thesalské = provensálské (Trigonella monspeliaca), křivatce českého (Gagea bohemica) a tařice skalní (Aurinia saxatilis) a zákazu rušení, poškozování sídel a biotopu kudlanky nábožné (Mantis religiosa), čmeláka (Bombus sp.), otakárka fenyklového (Papilio machaon) a zlatohlávka Oxythyrea funesta b) výjimka podle ustanovení § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona ze zákazu rušení, poškozování sídel a biotopu ještěrky zelené (Lacerta viridis) a užovky stromové (Elaphe longissima) - pro zajištění kritických skalních bloků pomocí svorníků a kotev, budování ochranných kamenných zídek, kamenného spárovaného zdiva, podbetonování převislých částí stěny, odtěžení skály, opravu zídek a rekonstrukci kamenného zdiva vyhlídky, odstranění uvolněných skalních bloků včetně sutě a náletu na všech lokalitách - instalaci ochranných sítí na lokalitách db. č. 2, 7, 17 a 19 dle předloženého projektu za předpokladu splnění následujících podmínek: 1. instalace svorníků a kotev, úprava stávajících zídek, podbetonování převisů, rekonstrukce vyhlídky, odtěžení skalních bloků včetně sutě a půdního pokryvu bude realizováno v období mimo zimování ještěrky zelené a užovky stromové a zároveň v mimohnízdním období, tj. od 15.7. do 30.9. 2. odstranění náletu bude provedeno v období od 15.7. do 15.11., na řezné plochy kmenů nepůvodních dřevin (trnovník akát, pajasan žláznatý, kustovnice cizí apod.) bude aplikován chemický prostředek potlačující výmladnost 3. ochranné sítě budou mít minimální velikost ok 12 x 12 cm

4. ochranné sítě budou používány jen v nezbytně nutném rozsahu, zdejší orgán ochrany přírody bude přizván k přesnému stanovení jejich lokalizace, které má předcházet vlastní instalaci 5. v období 1.9.-31.3. bude každoročně prováděna prohlídka sítí, při které budou odstraněny všechny popínavé rostliny, které síť využívají jako oporu, případně nově vzniklé ostrůvky nežádoucí vegetace

II. nepovoluje výjimka podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona ze zákazu poškozování rostlin a škodlivých zásahů do biotopu prorostlíku prutnatého (Bupleurum affine), pískavice thesalské = provensálské (Trigonella monspeliaca), křivatce českého (Gagea bohemica) a tařice skalní (Aurinia saxatilis) a zákazu rušení, poškozování sídel a biotopu kudlanky nábožné (Mantis religiosa), čmeláka (Bombus sp.), otakárka fenyklového (Papilio machaon), zlatohlávka Oxythyrea funesta, ještěrky zelené (Lacerta viridis) a užovky stromové (Elaphe longissima) pro účely pokrytí svahu zatravňovacími rohožemi na lokalitách db. č. 7, 8, 11, 15, 16, 19 a ochrannými sítěmi na lokalitách db. č. 8 a 11.

Odůvodnění Dne 12.10.2010 byla Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, doručena žádost Města Znojma, zastoupeného odborem rozvoje MěÚ, Obroková 10/12, Znojmo, o udělení výjimky ze základních podmínek ochrany stanovených § 49 a 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), pro 4 zvláště chráněné druhy rostlin, z nichž prorostlík prutnatý (Bupleurum affine) a pískavice thesalská = provensálská (Trigonella monspeliaca) patří do kategorie kriticky ohrožených, křivatec český (Gagea bohemica) silně ohrožených a tařice skalní (Aurinia saxatilis) ohrožených, a 6 zvláště chráněných druhů živočichů, z nichž kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ještěrka zelená (Lacerta viridis) a užovka stromová (Elaphe longissima) patří do kategorie kriticky ohrožených, čmelák (Bombus sp.), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a zlatohlávek Oxythyrea funesta do kategorie ohrožených. V případě ještěrky zelené a užovky stromové se navíc jedná o druhy, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství. Výjimka je požadována v rámci přípravy realizace akce Sanace skalních stěn v údolí řeky Dyje ve Znojmě, při níž bude sanačními opatřeními (zajištění skalních bloků pomocí svorníků, vybudování ochranných kamenných rovnanin, kamenných zídek, úprava stávajících zídek, podbetonování převisů, provedení kotev do skalních stěn, rekonstrukce kamenné vyhlídky, odtěžení uvolněných skalních bloků včetně sutě a odstranění náletů, instalace ochranných sítí a zatravňovacích rohoží) lokálně řešena nestabilita skalních svahů na parcelách č. 647/1 a 759 v k. ú. Znojmo-město. Zásah se týká osmi lokalit, které jsou v dokumentaci označeny jako dokumentační body (dále jen db.) č. 2, 7, 8, 11, 15, 16, 17 a 19. Výjimka je požadována jen pro tu část zjištěných zvláště chráněných druhů, u kterých je předpoklad porušení základních podmínek jejich ochrany a negativního zásahu do jejich přirozeného vývoje. Zdejší správní orgán považuje provedený výběr za adekvátní a správný. Řízení v dané věci je vedeno podruhé, poprvé bylo zahájeno podáním žádosti dne 17.5.2010. Až po vydání rozhodnutí bylo zjištěno, že přílohou žádosti byla neaktuální projektová dokumentace (duben 2006). Město Znojmo vzalo poté žádost zpět a řízení bylo zastaveno. Dne 12.10.2010 podalo město Znojmo novou žádost, kde je přílohou projektová dokumentace z června 2008, jen u db. č. 2 a 17 z dubna 2006. Zdejší orgán ochrany přírody další podklady doplnil z předchozí žádosti. Jedná se o orientační mapu zásahů, Odborné stanovisko k výskytu 2

chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů vypracované Jihomoravským muzeem ve Znojmě 14.12.2009 a jeho doplnění z 10.5.2010, Závěrečnou zprávu o výběru lokalit na svazích údolí Dyje a Granice ve Znojmě vyžadujících inženýrskogeologický průzkum a stabilitní posouzení (GEOtest Brno, a.s., srpen 2004) a Závěrečnou zprávu Posouzení stability skalních těles ve svahu údolí Dyje ve Znojmě (GEOtest Brno, a.s., leden 2005). Dnem doručení žádosti bylo zahájeno správní řízení v této věci. Oznámení o zahájení řízení č. j. JMK 144595/2010 OŽP/Šk ze dne 18.10.2010 bylo zasláno občanským sdružením, jejichž žádost o zasílání informací o zahajovaných řízeních zahrnuje řešenou problematiku. Žádné občanské sdružení se do řízení nepřihlásilo. Jediným účastníkem tohoto řízení je tedy žadatel. Zdejší správní orgán při vydání tohoto rozhodnutí pečlivě zvažoval míru veřejných zájmů, které se v daném řízení objevují. Na jedné straně zde stojí zájem zajistit bezpečnost lidí, vozidel i staveb v řešeném území, na druhé straně zájem chránit zvláště chráněné druhy a jejich biotopy. Předložený záměr vychází z odborných geologických podkladů, které určují a popisují základní místa nestability, není tedy pochyby o tom, že je zde objektivní potřeba hledat nějaké řešení. Výčet navržených zásahů je široký, s různou mírou vlivu na jmenované zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, kterou lze hodnotit takto (uspořádáno vzestupně od zanedbatelného až pozitivního po vliv zásadně negativní): a) odstranění náletu – botanický průzkum neprokázal výskyt chráněných či vzácných druhů dřevin, postiženy nebudou ani druhy, na které jsou vázány některé zvláště chráněné druhy živočichů (např. mahalebky jako potravní zdroj pro otakárka ovocného či místo vývoje larev zdobence Trichius sexualis) nebo dřeviny obecně v takovém rozsahu, aby to znamenalo negativní zásah do přirozeného vývoje ptačích druhů, které jsou potravně a hnízdně vázány na křoviny – např. slavík obecný, pěnice vlašská. Naopak postihne odstranění náletu především druhy nepůvodní a invazivní (trnovník akát, pajasan žláznatý, kustovnice cizí apod.) a při důsledné a správné aplikaci chemického přípravku potlačujícího výmladnost tak může mít daný zásah na prostředí dotčené mikrolokality v důsledku vliv pozitivní b) zajištění kritických skalních bloků pomocí svorníků a kotev, budování ochranných kamenných zídek a pilířů, kamenného spárovaného zdiva, podbetonování převislých částí stěny – rušivý vliv na živočichy c) odstranění uvolněných skalních bloků a kamenů, odtěžení skály, oprava zídek a rekonstrukce kamenného zdiva vyhlídky (související odstranění případné vegetace a půdního pokryvu je řešeno jinde) – zásah může negativně ovlivnit druhy živočichů, kteří hledají úkryt ve skalních štěrbinách, přičemž je-li to úkryt krátkodobý, lze předpokládat při vzniku rušivého vlivu jejich únik, je-li to však úkryt dlouhodobý (např. během zimování), může dojít k jejich jednorázové likvidaci – postiženy mohou být ještěrky zelené a užovky stromové. Provádění uvedených zásahů v hnízdním období je výrazně negativní pro hnízdící ptáky d) odstranění sutě, půdního pokryvu stěn a svahů – postižen bude půdní povrch včetně bylinné vegetace, což s sebou ponese poškození či zničení vegetativních (rostliny samé) a odstranění generativních (semena v půdě) stádií přítomných rostlin včetně všech výše jmenovaných druhů zvláště chráněných, druhotně budou ovlivněni i živočichové, kteří v tomto prostředí hledají úkryt nebo potravu (ještěrka zelená, užovka stromová, kudlanka nábožná, otakárek fenyklový) nebo jsou na ně vázáni způsobem svého rozmnožování (zlatohlávek Oxythyrea funesta, čmeláci, ptáci - hnízdění). Na druhé straně dojde k vytvoření nových ploch bez vegetace, kde se mohou uplatnit konkurenčně méně zdatné druhy. Jednorázově tedy jde o zásah negativní, z hlediska delšího časového vývoje však může mít i pozitivní důsledky e) instalace ochranných sítí – sítě budou ke svému podkladu místy plně přiléhat, místy od něj budou vzdáleny i několik centimetrů. Je reálné předpokládat, že na některých místech se 3

pod nimi bude zachytávat různý materiál přinášený sem větrem či vodou (listy, větvičky, části rostlin..), vznikne zde časem živinami bohatý substrát vhodný pro klíčení semen, která by jinak neměla šanci se na holé skále nebo mělkém, chudém půdním podkladu uchytit, a charakter lokality se dlouhodobě výrazně změní. Jiným mechanismem změny podmínek na lokalitě je rozrůstání popínavých rostlin, které síť využívají jako oporu a díky ní jsou schopny přerůst velké plochy skal. Povrch terénu pod sítí je pak trvale zastíněný a mnohem vlhčí, původní druhy rostlin a živočichů jsou vytlačeny. Postiženi mohou být především pískavice thesalská, křivatec český a tařice skalní, ale i živočichové f) instalace zatravňovacích rohoží – důsledkem bude zásadní změna stávající rozvolněné suchomilné a teplomilné vegetace ve směru vzniku souvislého bylinného porostu, což je z hlediska předmětných zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů vliv výrazně negativní Z hlediska stupně negativního ovlivnění jednotlivých zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jeho přijatelnosti a odůvodněnosti ve vztahu k výše uvedeným zásahům vycházel zdejší orgán ochrany přírody z následujících úvah: Ad a) Zásah může být ve svém důsledku pro zjištěné zvláště chráněné druhy rostlin i živočichů pozitivní. Aby tomu tak bylo, je však nutno bránit výmladnosti odstraňovaných nepůvodních dřevin správným načasováním zásahu zároveň s důslednou aplikací vhodného chemického přípravku, což je zakotveno v podmínce 2 výroku I tohoto rozhodnutí. Ad b) Realizace uvedených zásahů bude pro živočichy, kteří na dané lokalitě žijí, rušivá, ale vzhledem k jejich pohyblivosti se dá předpokládat, že nedojde k jejich zraňování nebo likvidaci – důležité je respektovat časové omezení prací, viz podmínka 1 výroku I. Pro stabilizaci skalních bloků jde o činnosti zásadního významu, míra veřejného zájmu zde výrazně převažuje nad zájmem na ochraně přírody. Ad c) Tento typ zásahu bude mít při vhodném načasování na zvláště chráněné druhy živočichů obdobný vliv jako zásah předchozí. Problém by mohl nastat při jeho realizaci v období zimování ještěrky zelené a užovky stromové (viz BARUŠ & OLIVA 19921), které tuto roční dobu tráví ukryté mj. i ve skalních štěrbinách. V této době jsou jejich životní pochody omezeny na minimum, nejsou schopny reagovat na vnější vlivy útěkem a mohlo by docházet k jejich likvidaci. Jedná se o druhy kriticky ohrožené, chráněné navíc i podle legislativy Evropské unie, je tedy nutno negativní ovlivnění maximálně eliminovat. Dále by zásah neměl probíhat v období hnízdění ptáků (v biotopech daného typu cca od 15.3. do 15.7.) Toho lze dosáhnout vhodným načasováním prací - viz podmínka 1 výroku I rozhodnutí. Ad d) Z hlediska ochrany zjištěných druhů rostlin a živočichů se jedná o zásah s výrazným krátkodobým negativním dopadem. Na druhé straně však jde o opatření, která doprovázejí nebo předcházejí další plánované sanační zásahy a zároveň mají zásadní a nesporný vliv na bezpečnost v daném území. Ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti v tomto případě výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně předmětných druhů rostlin a živočichů. Navíc z hlediska dlouhodobého vývoje vegetace může mít realizace zásahu i vliv pozitivní. Ad e) Ochranné sítě patří k nejkontroverznějším částem záměru. Mechanismus negativního ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin je popsán výše. Problém plyne z toho, že sítě mají zakrývat nejex1ponovanější, skalnaté, odkryté části svahu, což je na jedné straně z hlediska jejich funkčnosti logické, na druhé straně však tento zásah postihuje místa z hlediska ochrany rostlin nejcennější. Orgán ochrany přírody proto tomuto prvku věnoval zvláštní pozornost a zabýval se jak obecně otázkou opodstatněnosti jejich instalace, tak konkrétně podmínkami na jednotlivých lokalitách (dokumentačních bodech). Ze shromážděných podkladů plyne, že překrytí svahů sítěmi jako jeden z prvků navržených k řešení nestability skalních bloků nebylo v úvodní fázi 1

BARUŠ V. & OLIVA O. (eds.), 1992: Fauna ČSFR. Plazi – Reptilia. Academia. Praha

4

přípravy předmětné akce vůbec navrženo – viz kap. 6 Doporučená sanační opatření zprávy „Posouzení stability skalních těles ve svahu údolí Dyje ve Znojmě“ (GEOtest Brno, a.s., leden 2005). Objevuje se až v projektu zpracovaném společností Fundos, Brno, v r. 2006 a 2008, přičemž technické parametry sítí nejsou patrné a jejich rozsah má být stanoven až na základě konkrétních podmínek na lokalitě během realizace projektu. Dále je podstatné, že instalace sítí nemá řešit zásadní problémy nestability svahů (k tomu slouží razantnější zásahy, viz výše), ale je opatřením spíše podpůrným, které má především zabránit padání uvolněných kamenů. I to však může být nebezpečné, míra této nebezpečnosti je ale na různých lokalitách záměru různá. Vysoká je na db. č. 2, kde je skála situována nad silnicí s chodníkem a zahradou (navíc zde výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, které by zásah mohl ohrozit, nebyl prokázán) a db. č. 17, kde se pod skalní stěnou nachází obývaný domek se zahrádkou. Obdobně u db. č. 7 a 11 – jedná se o dominantní skalní útvary nad frekventovanou silnicí, resp. pěšinou, kde má otázka bezpečnosti nesporně velký význam. Míra veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví je zde vysoká a opodstatněná, negativní dopady instalace sítí budou zmírněny respektováním podmínek 3 a 5 výroku I rozhodnutí – čím větší budou oka sítí, tím menší bude pravděpodobnost usazování organického materiálu a následná změna typu vegetace, pravidelné odstraňování vzniklých problematických prvků (popínavé rostliny, ostrůvky nežádoucí vegetace - při pochybnostech je nutná konzultace se zdejším orgánem ochrany přírody) negativní dopad instalace sítí dále omezí. Zdejší správní orgán navíc požaduje, aby byl přizván ke konečnému rozhodování o umístění a rozsahu sítí, kde se bude snažit prosadit, aby jejich použití nepřesáhlo nejmenší nutnou míru. Velmi nízké je nebezpečí plynoucí z opadu kamenů na db. č. 8, kde je skalní svah nízký, odkloněný od silnice, která je od jeho paty vzdálená min. 1 m, většinou více, přičemž tento prostor je navíc zarostlý keřovou i stromovou vegetací. Nadto zde projekt počítá s vybudováním stupňovité kamenné zídky o celkové výšce 1,7 m a 2 kamenných pilířů vysokých 3,65 m. Také na db. č. 19 mohou být padající kameny významným nebezpečím jen výjimečně, protože přímo pod skálou nevede žádná silnice nebo pěšina, není zde ani obývaný objekt - ty jsou od skály odděleny skalnatým pásem mírnějšího sklonu s ostrůvky hustých keřů či mladých stromů. Je zde tedy předpoklad, že případně uvolněný kámen na místo, kde by mohl způsobit nějakou škodu nebo někoho ohrozit, ani nedoletí, příp. ztratí razanci, takže nebude nebezpečný. Lze zde také uplatnit další opatření k zajištění bezpečnosti jako např. hustou výsadbu keřů k patě svahu, častější prohlídku skal k odhalení problematických míst a jejich včasnou sanaci apod. Obě lokality (db. č. 8 a 19) patří v řešeném území spolu s lokalitami db. č. 7 a 11 z hlediska ochrany přírody k nejcennějším a nejperspektivnějším. Zdejší správní orgán došel v tomto případě k závěru, že míra veřejného zájmu na ochraně zdraví a bezpečnosti, příp. majetku, nepřevyšuje míru veřejného zájmu na ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ad f) zatravňovací rohože jsou prvkem, který násobí negativní vliv sítí na přítomné zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, zároveň však nemá jejich pozitivní potenciál z hlediska ochrany zdraví a majetku. Do projektu jsou zakomponovány většinou jako opatření doplňující sítě bez vysvětlení předpokládaného příznivého vlivu z hlediska řešené problematiky. Zdejší orgán ochrany přírody považuje v daném případě použití zatravňovacích rohoží za nežádoucí a zbytečné. Udělenou výjimkou je povolováno 90 % navržených zásahů, z nichž některé jsou pro předmětné zvláště chráněné druhy vysoce negativní, jen částečně bude tento jejich dopad zmírněn respektováním stanovených podmínek. Zbývajících 10 % (ochranné sítě na 2 lokalitách a zatravňovací rohože) jsou opatření, která jsou směrována proti méně závažným situacím (opad drobnějšího materiálu, jednotlivých kamenů), které budou ošetřeny zároveň jinými technickými prvky a postupy (kamenné zídky a pilíře, odstranění volných skalních bloků a rozvolněného pokryvu stěn apod.) a jejich potenciální nebezpečnost lze navíc omezit pravidelnou údržbou vybraných míst a organizačními kroky. Zdejší správní orgán v tomto případě vyhodnotil situaci 5

tak, že veřejný zájem výrazně nepřevažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody a výjimku nepovoluje. U druhů zvláště chráněných, které jsou navíc chráněny podle práva Evropského společenství (ještěrka zelená a užovka stromová), bylo posuzováno splnění dalších podmínek nutných pro udělení výjimky podle ustanovení § 56 zákona. Tyto druhy mohou být dotčeny některými zásahy přímo (odstraňování uvolněných skalních bloků, oprava zídek apod. – v době zimování) nebo nepřímo (rušením a zásahem do míst dočasných úkrytů a potravních stanovišť). Ze shromážděných podkladů plyne, že veřejný zájem na realizaci jmenovaných zásahů je odůvodněný, jiné uspokojivé řešení těžko představitelné. Vzhledem ke způsobu života předmětných druhů a jejich rozšíření na dotčeném území i dále v údolí Dyje proti proudu řeky, lze očekávat, že povolovaná činnost nebude mít vliv na příznivý stav druhů z hlediska ochrany, protože při respektování stanovených podmínek nedojde k přímé likvidaci jedinců, jejich biotopy budou dotčeny jen krátkodobě a v malém rozsahu. Z výše prezentovaných důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. P o u č e n í o o d v o l á n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání k Ministerstvu životního prostředí ČR podáním u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno. Odvolání se podává v takovém počtu stejnopisů, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jedno vyhotovení zůstalo správnímu orgánu otisk úředního razítka

Ing. Bc. Anna Hubáčková vedoucí odboru životního prostředí

Doručuje se: a) účastníci řízení 1. Město Znojmo, odbor rozvoje, Obroková 10/12, 669 02 Znojmo (DS) b) na vědomí 2. Město Znojmo, odbor životního prostředí, nám. Armády 1213/8, 669 02 Znojmo 2 (DS) 3. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo (DS)

IČ 70888337

DIČ CZ70888337

Telefon Fax 515218655 515218654

E-mail [email protected].

6

Internet www.kr-jihomoravsky.cz