KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
Č. j.: JMK 130542/2016
Sp. zn.: S - JMK 110489/2016 OÚPSŘ
Brno 24.08.2016
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15-ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“) jako příslušný nadřízený správní orgán ve smyslu ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, z moci úřední s využitím ustanovení § 98 správního řádu rozhodl takto: Opatření obecné povahy č. 1/2016, vydané Radou městyse Drásov, (územní opatření o stavební uzávěře pro celé katastrální území městyse Drásov) se podle § 97 odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 2 správního řádu ruší. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají dle ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu ode dne jeho právní moci.
Odůvodnění: Dne 15.07.2016 obdržel KrÚ podnět Městského úřadu Tišnov, odboru stavebního řádu (dále jen „stavební úřad“), k provedení přezkumného řízení ve věci Opatření obecné povahy č. 1/2016 (dále jen „OOP č. 1/2016“), vydaného Radou městyse Drásov, kterým bylo vyhlášeno územní opatření o stavební uzávěře pro celé katastrální území městyse Drásov. Stavební úřad v podnětu vyslovil zejména, že dle jeho názoru existuje důvodná pochybnost o souladu uvedeného OOP č. 1/2016 s právními předpisy, neboť při jeho vydání se rada obce neřídila příslušnými právními ustanoveními, tj. § 97 až 99 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 171 až 174 správního řádu. Konkrétně stavební úřad odkázal
1
na pravidlo zakotvené v § 97 stavebního zákona, dle kterého je možné vydat opatření o stavební uzávěře a jejím prostřednictvím omezit nebo zakázat stavební činnost v nezbytném rozsahu tehdy, pokud by tato činnost mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území dle připravované územně plánovací dokumentace, o jejímž pořízení bylo rozhodnuto. Uvedl, že dle textu odůvodnění OOP č. 1/2016 rozhodla o pořízení nového územního plánu Rada městyse Drásov, což je v rozporu s § 44 stavebního zákona, dle kterého je tato pravomoc svěřena zastupitelstvu obce. Dále, že návrh opatření obecné povahy musí být projednán s dotčenými orgány, které k návrhu uplatňují svá stanoviska a též s veřejností, a že rozhodnutí o námitkách uplatněných dotčenými osobami musí být součástí opatření obecné povahy. Stavební úřad uvedl, že v daném případě k projednání návrhu opatření obecné povahy nedošlo. V návaznosti na citovaný podnět přistoupil KrÚ, za účelem objektivního posouzení důvodnosti skutečností v podnětu uvedených, k vydání opatření č.j. JMK 113344/2016 ze dne 21.07.2016, kterým vyzval městys Drásov k předložení správního spisu vedeného v dané věci a stanoviska k obsahu podnětu. Dne 01.08.2016 byly KrÚ doručeny kopie písemností ze spisu vedeného městysem Drásov v souvislosti s OOP č. 1/2016. Dne 02.08.2016 obdržel KrÚ prostřednictvím shora jmenovaného stavebního úřadu (opatření č.j. MUTI 19748/2016 ze dne 02.08.2016), kopii přípisu paní Vlasty Urbánkové, čp. 42, Drásov (adresovaný městysu Drásov), podaný u stavebního úřadu dne 25.07.2016, nazvaný „Námitky vlastníka pozemku proti návrhu opatření obecné povahy č. 1/2016, kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře“. Originál podnětu Vlasty Urbánkové předal stavební úřad (opatření č.j. MUTI 20076/2016 ze dne 05.08.2016) KrÚ dne 09.08.2016. Na podkladě zhodnocení obsahu uvedeného přípisu Vlasty Urbánkové dospěl KrÚ k závěru, že se i v daném případě jedná o podnět na přezkoumání zákonnosti předmětného opatření obecné povahy v přezkumném řízení. Vlasta Urbánková ve svém podnětu prohlásila zejména, že „veřejná vyhláška nebyla vydána jako opatření obecné povahy, jelikož nebyly splněny zákonné požadavky na její vydání“. Uvedla s odkazem na konkrétní ustanovení správního řádu, že nejprve je nutné vydat návrh opatření obecné povahy s odůvodněním, který správní orgán po projednání s dotčenými orgány doručí veřejnou vyhláškou a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu podaly připomínky nebo námitky, a že tato podmínka nebyla splněna, neboť Rada městyse Drásov žádný návrh nevypracovala a rovnou byla vydána vyhláška s OOP č. 1/2016. Dále konstatovala, že pokud stavební zákon připouští, aby územním opatřením o stavební uzávěře byla omezena stavební činnost, pak „není možné zakázat parcelaci pozemků, jelikož se nejedná o stavební činnost.“ Vyslovila, že pokud opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky, pak bylo-li OOP č. 1/2016 vyvěšeno dne 28.06.2016, pak prvním dnem účinnosti je až 13.07.2016, nikoli 28.06.2016, jak v něm bylo stanoveno. Prohlásila, že OOP č. 1/2016 bylo vydáno zcela účelově, aby bylo zabráněno výstavbě na pozemku v jejím vlastnictví, když rada městyse Drásov již dne 27.06.2016 projednala žádost konkrétní osoby o vyjádření k zastavitelnosti parcely č. 1838/7 s usnesením, kterým „neschválila požadovanou přeparcelaci a záměr výstavby domů na p.č. 1838/7 s odkazem na schválenou veřejnou vyhlášku o stavební uzávěře.“ Vyslovila též názor, že „v městyse Drásov není potřeba vydávat nový územní plán“, neboť současný územní plán z roku 2009 (včetně jeho tří změn) „je v souladu s aktuálně účinným stavebním zákonem“, a že „důvodem pořízení nového územního plánu je likvidace zastavitelnosti předmětného pozemku.“ S ohledem na skutečnost, že městys Drásov předložil KrÚ pouze kopie písemností ze spisu OOP č. 1/2016 (konkrétně: kopii veřejné vyhlášky - opatření obecné povahy č. 1/2016 včetně kopie připojeného leteckého snímku území, doklad o zveřejnění uvedené veřejné vyhlášky na elektronické úřední desce a kopii výpisu ze zasedání Rady městyse Drásov), přistoupil KrÚ k vydání opatření č.j. JMK 121550/2016 ze dne
2
05.08.2016, kterým opakovaně vyzval městys Drásov k předložení originálu kompletního správního spisu vedeného v dané věci (s dovětkem, že neexistují-li v dané věci kromě předložených kopií žádné další písemnosti, je třeba tuto skutečnost KrÚ sdělit) a ke sdělení stanoviska k obsahu podnětu stavebního úřadu. Zároveň byl městys Drásov vyzván k předložení stanoviska k obsahu podnětu Vlasty Urbánkové. Vyžádané podklady a stanovisko předložil městys Drásov KrÚ dne 10.08.2016 opatřením č.j. MEDR 1050/2016 ze dne 09.08.2016. Současně sdělil, že „originál kompletního správního spisu neexistuje“, čemuž KrÚ, s ohledem na doložené podklady, rozumí tak, že správní spis vedený ve věci OOP č. 1/2016 neobsahuje žádné další písemnosti kromě již předložených. Městys Drásov ve svém stanovisku k podnětu stavebního úřadu vyslovil, že „bere na vědomí“ jeho pochybnosti a nevyhýbá se odpovědnosti za možná pochybení, když „tento akt se běžně v rámci výkonu samosprávy obce neprovádí a rada městyse byla vedena pouze a jen pohnutkami ochrany veřejného zájmu.“ K tomu pak bylo poukázáno na provedené změny územního plánu, kterými byly zařazeny do ploch bydlení nejen rozsáhlé polnosti v okolí Drásova, ale též veškeré zelené plochy uvnitř obce, louky, záhumenky a políčka, a to bez ohledu na to, zda k nim vedou přístupové cesty a zda je reálné napojení na inženýrské sítě. Městys Drásov uvedl, že s takto masivní výstavbou se za deset let zdvojnásobil počet obyvatel městyse, což se projevilo nedostatkem občanské vybavenosti [nedostatečné kapacity pro povinnou předškolní výchovu v mateřské škole a pro základní školu; nedostatečné kapacity zdravotních (lékařských) a obchodních služeb atd.]; dále též kritickým stavem kanalizace a čistírny odpadních vod (s kapacitou 3500 ekvivalentních obyvatel), na kterou je napojena též obce Malhostovice a má být napojena část Nuzířov a odvodem dešťových vod do toku Lubě, „který je a v minulosti byl příčinou povodní a velkých škod na majetku občanů i obce.“ Městys Drásov vyjádřil, že územní plán je neaktuální s absencí potřebných regulativů a neřeší území jako celek, a proto Rada městyse Drásov rozhodla o „přijetí záměru pořízení, nikoli o pořízení nového územního plánu.“ Městys Drásov poukázal na stálé snahy o přeparcelování pozemků za účelem navýšení počtu stavebních parcel, což však z důvodu dalšího nekontrolovatelného nárůstu počtu obyvatel označil za nemožné a prohlásil, že „stavební uzávěra se netýká parcel, které jsou dnes řádně vedeny jako stavební parcely s ukončenou parcelací, napojené na veřejně přístupné komunikace s dostatečnými parametry. Takových stavebních parcel je v současné době v Drásově stále několik desítek a zahrnujeme je do nutné kapacity ČOV. … odmítáme také se shora uvedených důvodů schvalovat závleky, kdy z se z jednotlivých parcel ukrajují přístupové cesty, aby se stavělo v zahradách mimo uliční linii. Chceme, aby nový územní plán posoudil zastavitelnost a urbanistickou hodnotu pozemků, které jsou dosud zahrnuty do ploch bydlení, avšak nezastavitelné z důvodu nevyhovujících technických a legislativních parametrů. Do doby vydání nového územního plánu se vší odpovědností míníme zastavit další destruktivní aktivity, které bez nadsázky vedou ke zkáze obce.“ Co se týká obsahu podnětu Vlasty Urbánkové, Městys Drásov k námitce, že jednání rady městyse bylo účelové, vyslovil, že úmyslem bylo „zamezit stavební činnost nejen na jejím pozemku, ale i na pozemcích dalších, kdy jsou nám předkládány návrhy paskvilních přeparcelací a slepých mikroulic v malých prostorách s úmyslem do daného pozemku postavit co nejvíce domů a co nejhustěji jej osídlit.“ Městys Drásov dále konstatoval, že Vlasta Urbánková „již jistý pseudodeveloperský záměr v obci zrealizovala. Rozprodali ornou půdu na stavební pozemky, aniž by zajistili kompletní zasíťování a přístupovou komunikaci. Výsledkem je to, že v ul. Pod mlýnem II. etapa se nachází min. 3 rodinné domy …, kdy občané nemají napojení na kanalizaci a příjezdovou cestu tvoří nedokončená a nezkolaudovaná stavba komunikace… zdejší obyvatelé pak požadují sítě i komunikace po obci. Není ve finančních možnostech obce, aby dotovala soukromé developerské aktivity…“
3
Ustanovením § 174 odst. 2 správního řáduje dáno, že soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. Přezkumné řízení, v jehož rámci jsou přezkoumávána pravomocná správní rozhodnutí, je upraveno v § 94 a násl. správního řádu. Označená právní ustanovení se s ohledem na úpravu danou výše citovaným § 174 odst. 2 správního řádu přiměřeně použijí též pro provedení přezkumného řízení v případech, kdy je zkoumána zákonnost opatření obecné povahy. Ustanovení § 98 správního řádu pak upravuje možnost provedení zkráceného přezkumného řízení tehdy, pokud je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků. V takovém případě se dokazování neprovádí a prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu. K předchozímu KrÚ nicméně podotýká, že výše uvedené podněty nejsou návrhem na zahájení správního řízení a KrÚ není jejich obsahem vázán, neboť přezkumné řízení je, v případě zjištění důvodů ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 správního řádu, řízením zahajovaným a prováděným výhradně z moci úřední. Z dikce citovaného ustanovení správního řádu vyplývá povinnost příslušného správního orgánu zahájit a provést přezkumné řízení, existují-li, tzn., jsou-li pro takový postup zjištěny zákonné předpoklady. Není tak na libovůli příslušného správního orgánu, zda k přezkumnému řízení přistoupí. Má-li být přezkoumán soulad opatření obecné povahy s právními předpisy, pak to nepochybně znamená, že musí být přezkoumána též zákonnost procesního postupu předcházejícího jeho vydání s tím, že ve smyslu § 96 odst. 2 správního řádu se nebude přihlížet pouze k těm vadám provedeného procesu, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad přezkoumávaného opatření obecné povahy s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost. Podle § 97 odst. 1 stavebního zákona platí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Při vydávání územního opatření o stavební uzávěře tedy musí být primárně respektována speciální úprava daná stavebním zákonem, přičemž správní řád, jako obecný procesní předpis bude aplikován v těch otázkách (postupech a konkrétních procesních úkonech), které stavební zákon neupravuje. Dle odkazovaného ustanovení stavebního zákona též platí, že územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Ustanovením § 98 odst. 1 stavebního zákona je pak dáno kromě dalšího, že územní opatření o stavební uzávěře vydává v přenesené působnosti rada obce. Dle odstavce druhého téhož zákonného ustanovení se návrh územního opatření o stavební uzávěře písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut. Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře mohou podle § 98 odst. 3 stavebního zákona podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu (tj., kromě vlastníků nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem
4
vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny), též zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. Podle § 99 odst. 1 stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území. Podle odstavce třetího téhož ustanovení platí, že příslušná rada obce může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel, a že se proti rozhodnutí o výjimce nelze odvolat. Náležitosti územního opatření o stavební uzávěře pak kromě již výše citovaných pravidel zakotvených ve stavebním zákoně upravuje ve smyslu § 99 odst. 2 stavebního zákona prováděcí právní předpis ke stavebnímu zákonu, a to konkrétně § 17 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění (dále jen „vyhl.č. 503/2006 Sb.“). Jak již bylo výše uvedeno s odkazem na § 97 odst. 1 stavebního zákona, územní opatření o stavební uzávěře se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, který příslušnou právní úpravu obsahuje v § 171 až 174. Co se týká náležitostí procesního postupu, který musí předcházet vydání opatření obecné povahy, jeho úpravu podává § 172 správního řádu, který v odstavci prvém zakotvuje, že návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán (v daném případě rada obce) po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 správního řádu doručí veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu, kterou vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, což s sebou nese též povinnost zveřejnit jej i způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj., na elektronické úřední desce). Jestliže se má opatření obecné povahy týkat správních obvodů i dalších obcí, je nezbytné, aby byl takový návrh a jeho odůvodnění vyvěšen i na úředních deskách obecních úřadů těchto dotčených obcí. Současně je dána povinnost vyzvat dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Určité zákonné zjednodušení při zveřejňování návrhu opatření obecné povahy lze využít v situaci, kdy není vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění. Tehdy musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně odůvodnění však musí být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. V odstavci třetím § 172 je vedle zásady písemnosti vztahující se na činnost správních orgánů, kterými je třeba ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu rozumět kromě dalších i orgány územních samosprávných celků, zakotvena též zásada ústnosti. Tyto zásady budou uplatněny dle okolnostní konkrétního případu. Platí, že řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu. V takovém případě musí být oznámena doba a místo konání veřejného projednání na úřední desce nejméně 15 dnů předem. Pokud se opatření obecné povahy týká i správních obvodů dalších obcí, musí být oznámení zveřejněno též na úředních deskách obecních úřadů těchto obcí. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit; nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dní.
5
Jak již bylo uvedeno, § 98 odst. 3 stavebního zákona zakládá individualizovanému okruhu subjektů (viz výše) procesní oprávnění podat proti návrhu opatření obecné povahy námitky. Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu pak zakotvuje postup správního orgánu v případě, že proti návrhu jsou námitky podány. Tyto námitky musí být písemně odůvodněné a mohou být podány ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout. Námitky nelze vypořádat pouze neformálním způsobem v odůvodnění opatření obecné povahy, ale musí být o nich správním orgánem, který opatření obecné povahy vydává, rozhodnuto. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy (§ 173 odst. 1 správního řádu). Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad, nicméně změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy. Výsledné opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán ve smyslu § 173 odst. 1 správního řádu oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Ustanovení § 172 odst. 1 platí obdobně. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení; stanoví-li tak zvláštní zákon, může se tak stát před postupem podle § 172. Prověřením obsahu předloženého spisového materiálu KrÚ zjistil následující skutečnosti. Dle výpisu ze zasedání Rady městyse Drásov konaného dne 27.06.2016 projednala rada městyse nutnost pořízení nového územního plánu městyse Drásov se závěrem, že „stávající situace v městysi již neodpovídá stavu platného územního plánu“ a že „bude novým územním plánem nutno regulovat výstavbu v městysi Drásov s ohledem na kapacitu ČOV“. Rada městyse Drásov k tomu přijala usnesení, že „schvaluje záměr pořízení nového územního plánu v roce 2017“. Následně Rada městyse Drásov vydala s odkazem na § 97 – 99 stavebního zákona a § 17 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Opatření obecné povahy č. 1/2016, jehož předmětem bylo územní opatření o stavební uzávěře. OOP č. 1/2016 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou zveřejněnou na úřední desce Úřadu městyse Drásov dne 28.06.2016 (sejmuta byla 15.07.2016); téhož dne byla zveřejněna i na elektronické úřední desce. Z textu OOP č. 1/2016 vyplývá, že bylo vydáno pro celé katastrální území městyse Drásov s tím, že dotčené území je vymezeno v kopii katastrální mapy, která je jeho součástí. Rozsah omezení stavební činnosti pak byl v OOP č. 1/2016 stanoven tak, že „…je zakázáno povolovat a umisťovat stavby ve smyslu § 2 odst. 3) až 6) stavebního zákona na jiných pozemcích, než v katastru nemovitostí vedených stavebních parcelách s ukončenou parcelací navazujících na veřejnou komunikaci dle norem a respektující uliční čáru. Stavební uzávěra se nevztahuje na stavby, na které bylo vydáno souhlasné stanovisko městyse Drásov před vydáním tohoto opatření. Stavební uzávěra v plném rozsahu zakazuje přeparcelaci pozemků, za účelem zvýšení počtu stavebních parcel, oddělování pozemků pro účely zřízení přístupových cest k parcelám, které nejsou přístupny z veřejně přístupné komunikace a nectí uliční linii (tzv. závleky).“ Současně bylo stanoveno, že se stavební uzávěra nevztahuje na stavby uvedené v § 79 odst. 2 písm. a) – n) a p) – s) stavebního zákona, na udržovací práce, na stavby technické infrastruktury vedené pod zemí bez změny nivelety terénu, na stavby, pro které bylo před účinností OOP č. 1/2016 vydáno pravomocné územní rozhodnutí či územní souhlas nebo stavební povolení či ohlášení. Co se týká výjimek ze zákazu a omezení stavební činnosti, v OOP č. 1/2016 bylo s odkazem na § 6 odst. 6 písm. e) a § 99 odst. 3 stanoveno, že tyto mohou být povoleny Radou městyse Drásov za předpokladu, že
6
povolením výjimky nebude ohroženo zpracování územně plánovací dokumentace městyse. Doba trvání OOP č. 1/2016 byla stanovena „od 28.06.2016 do nabytí platnosti nového Územního plánu městyse Drásov“. V odůvodnění OOP č. 1/2016 byly uvedeny údaje o přijetí usnesení rady městyse (viz výše). Dále bylo konstatováno, že stávající územní již nerespektuje aktuální situaci a svým stavem ohrožuje udržitelný rozvoj městyse, dále že plánovaným odkanalizováním části obce Malhostovice – Nuzířov a jejím připojením na čistírnu odpadních vod dojde k navýšení ekvivalentního počtu obyvatel, a to na hranici kapacity ČOV, což musí nový územní plán respektovat včetně zachování nutné rezervy. S odkazem na § 97 stavebního zákona bylo v odůvodnění OOP č. 1/2016 též uvedeno, že případná výstavba ve vymezeném území by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území, a proto rozhodla Rada městyse Drásov o vydání tohoto opatření obecné povahy, kterým má být zajištěno vytvoření podmínek pro zachování udržitelného rozvoje daného území v souladu s novou územně plánovací dokumentací. KrÚ výše citované skutečnosti, zjištěné ze správního spisu, vyhodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, posoudil OOP č. 1/2016 i postup, který předcházel jeho vydání, s platnou právní úpravou. Dospěl tak k závěru, že přezkoumávané opatření obecné povahy je třeba pro nezhojitelnou nezákonnost zrušit v plném rozsahu. K tomu se uvádí následující odůvodnění. Jak vyplývá z výše citovaného § 97 odst. 1 stavebního zákona, základním předpokladem pro vydání opatření obecné povahy, tj. územního opatření o stavební uzávěře, je existence skutečnosti, že bylo rozhodnuto o pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo o pořízení její změny. Z dikce § 44 stavebního zákona pak vyplývá, že orgánem příslušným k rozhodnutí o pořízení územního plánu je zastupitelstvo obce. Přijetí shora citovaného usnesení Rady městyse Drásov, že „schvaluje záměr pořízení nového územního plánu v roce 2017“, tak nemohlo naplnit zákonnou podmínku a vytvořit zákonný podklad pro uplatnění následného postupu směřujícího k vydání OOP č. 1/2016. Zásadní zjištění, o které KrÚ opírá konstatování nezákonnosti přezkoumávaného OOP č. 1/2016, pak spočívá v naprosté absenci provedení a dodržení procesního postupu, který musí jak ve smyslu shora citovaných ustanovení stavebního zákona, tak správního řádu vydání opatření obecné povahy předcházet. V daném případě nebylo OOP č. 1/2016 projednáno s dotčenými orgány hájícími veřejné zájmy na základě zvláštních právních předpisů, jeho návrh nebyl zveřejněn předepsaným způsobem a dotčeným osobám (viz § 98 odst. 3 stavebního zákona ve spojení s § 172 odst. 5 správního řádu) nebylo umožněno vznášet k návrhu námitky. Vady, zakládající opodstatnění pro konstatování nezákonnosti přezkoumávaného územního opatření o stavební uzávěře, shledal KrÚ též v obsahu (textu) samotného OOP č. 1/2016. Ačkoli je v něm konstatováno, že dotčené území je vymezeno v kopii katastrální mapy tvořící jeho součást, k OOP č. 1/2016 je připojen pouze letecký snímek katastrálního území městyse Drásov; nejedná se však o kopii katastrální mapy ve smyslu § 6 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Vyhláška č. 503/2006 Sb. v § 17 odst. 3 připouští, aby byl v případě, že se územní opatření o stavební uzávěře týká zvlášť rozsáhlého území, údaj podle § 17 odst. 1 písm. a) nahrazen popisem dotčeného území a jeho hranic a příloha podle § 17 odst. 2 (tj. katastrální mapa) nahrazena mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra. Odkazuje-li nicméně OOP č. 1/2016 na neexistující kopii katastrální mapy a připojený letecký snímek nemá identifikováno měřítko zobrazení, pak je přezkoumávané opatření obecné povahy nejen vnitřně rozporné, ale zároveň i nepřezkoumatelné, přičemž obojí způsobuje jeho nezákonnost. Jak též vyplývá z § 97 odst. 1 stavebního zákona, účelem územního opatření o stavební uzávěře je omezení stavební činnosti na vymezeném území, tj. činnosti, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území. V daném případě byla vydaným OOP č. 1/2016 zakázána stavební činnost spočívající v umisťování
7
a povolování staveb (podrobně viz výše). Tedy činnost, která bezprostředně předchází reálnému provádění staveb, neboť s ohledem na charakter stavby buď již územní rozhodnutí nebo následně ohlášení či stavební povolení zakládají veřejnoprávní oprávnění k provedení stavby. Zároveň však byl ve vydaném územní opatření o stavební uzávěře vysloven zákaz „přeparcelace“ pozemků, tj. slovy stavebního zákona - dělení a scelování pozemků. Ve smyslu § 82 stavebního zákona se rozhodnutím o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. Samo toto rozhodnutí, případně sdělení ve smyslu odstavce třetího uvedeného ustanovení, však nezakládá veřejnoprávní oprávnění k provádění staveb, tedy k realizaci jakékoli stavební činnosti. Takové činnosti musí předcházet řádné projednání záměru jak z hlediska jeho umístění do území, kdy je zkoumáno splnění zákonných podmínek a předpokladů, tj. otázka přípustnosti stavby v území, tak zpravidla následně i projednání povolení stavby v příslušných povolovacích režimech dle Části čtvrté stavebního zákona. KrÚ je nucen OOP č.1/2016 označit z uvedených hledisek za nepřezkoumatelné, jestliže jeho odůvodnění neobsahuje uvedení žádných skutečností či úvah, které by osvětlily, jakým způsobem by mohlo pouhé dělení či scelování pozemků umožnit stavební činnost, která by pak byla v kolizi a znemožnila by využití území dle nového územního plánu. Odůvodnění opatření obecné povahy, v daném případě tedy odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře, musí z povahy věci obsahovat, kromě dalších povinných zákonem stanovených náležitostí, nejen údaje o naplnění základních podmínek pro jeho vydání (viz výše), ale též důvody, které opodstatnily konkrétní přijaté řešení. Dále je třeba připomenout, že pokud by měla být ve smyslu § 173 odst. 1 stanovena účinnost opatření obecné povahy již dnem jeho vyvěšení na úřední desce, pak musí odůvodnění obsahovat též uvedení skutečností dokládajících naplnění zákonného předpokladu pro takový postup, a to, že v daném případě hrozí vážná újma veřejnému zájmu. Odůvodnění přezkoumávaného OOP č. 1/2016 nicméně tyto požadavky nesplňuje, neboť z jeho textu lze vysledovat pouze uvedení důvodů pro pořízení nového územního plánu, přičemž vlastní odůvodnění vydání OOP č. 1/2016 zůstalo jen v rovině obecné, a tedy nekonkrétní zákonné formulace vycházející z dikce § 97 odst. 1 stavebního zákona. KrÚ skutečnosti vyplývající z předloženého správního spisu posoudil ve smyslu shora citované právní úpravy dané stavebním zákonem a správním řádem. Postup Rady městyse Drásov, který byl uplatněn při vydání OOP č. 1/2016, musí KrÚ označit jako nepřípustný a rozporný se základními zásadami činnosti správních orgánů, zejména se zásadou zákonnosti. Nezákonnost postupu při vydání přezkoumávaného opatření obecné povahy měla přímé dopady do jeho formulace, a tedy do hodnocení jeho zákonnosti. Zjištěná nezákonnost OOP č. 1/2016 pak opodstatňuje zásah nadřízeného orgánu do jeho stability. Po přezkoumání věci ve smyslu § 174 odst. 2 správního řádu tak dospěl KrÚ k závěru, že Opatření obecné povahy č. 1/2016, vydané Radou městyse Drásov vyvěšením (zveřejněním) na úřední desce dne 28.06.2016, nelze ponechat v platnosti, a proto přistoupil k jeho zrušení ve smyslu § 97 odst. 3 správního řádu. Protože ze spisového materiálu bylo zjevné, že přezkoumávaným opatřením obecné povahy včetně procesu, který jeho vydání předcházel, došlo k porušení právního předpisu, a protože byly rovněž splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení, přistoupil KrÚ k provedení zkráceného přezkumného řízení ve smyslu ustanovení § 98 správního řádu. KrÚ se zabýval i otázkou vymezení okruhu účastníků přezkumného řízení. Obecně platí, že účastníky přezkumného řízení jsou dle ustanovení § 95 odst. 4 správního řádu účastníci prvoinstančního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká, nebo jejich právní nástupci. Řízení o vydání opatření obecné povahy žádné účastníky nemá, nicméně s odkazem na úpravu danou § 98 odst. 3
8
stavebního zákona ve spojení s 172 odst. 5 správního řádu KrÚ tuto situaci vyhodnotil tak, že existuje okruh osob, jejichž práva, povinnosti a oprávněné zájmy mohly být opatřením obecné povahy dotčeny, a proto je označuje za účastníky tohoto přezkumného řízení. Přezkoumávaným opatřením obecné povahy, které bylo vydáno na základě shora popsaného nezákonného postupu, došlo k přímému zásahu do práv vlastníků nemovitostí v rámci katastrálního území městyse Drásov, tzn. do jejich práv, povinností nebo zájmů souvisejících s výkonem vlastnického práva. KrÚ dospěl vzhledem k předchozímu k závěru, že nelze shledat zájem na zachování takto vadného opatření obecné povahy vydaného postupem odporujícím platné zákonné úpravě, a že obecný zájem na prosazování zákonnosti, tj. na zrušení přezkoumávaného OOP č. 1/2016, v tomto případě převažuje. Na podkladě uvedených skutečností bylo KrÚ rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tzn., že KrÚ Opatření obecné povahy č. 1/2016, vydané Radou městyse Drásov, oznámené veřejnou vyhláškou zveřejněnou dne 28.6.2016, kterým bylo vydáno územní opatření o stavební uzávěře pro celé katastrální území městyse Drásov, podle § 97 odst. 3 správního řádu zrušil. Toto rozhodnutí KrÚ je vydáváno ve lhůtách stanovených ustanovením § 174 odst. 2 správního řádu. Podle § 174 odst. 2 správního řádu účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci, jak KrÚ vyslovil ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí se lze dle ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, a to podáním u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu. Rozhodnutí je oznámeno doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou. Lhůta pro odvolání počíná běžet dnem následujícím po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo nejpozději po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Včas podané a přípustné odvolání proti tomuto rozhodnutí má podle ustanovení § 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek. Odvolání musí mít náležitosti dle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu a musí být podáno v potřebném počtu stejnopisů tak, aby každý účastník obdržel po jednom a jeden zůstal správnímu orgánu.
„otisk úředního razítka“
Ing. arch. Eva Hamrlová, v.r. vedoucí odboru Rozdělovník Obdrží: Obec Drásov – s žádostí o zveřejnění na úřední desce ve smyslu § 25 odst. 2 správního řádu (včetně elektronické úřední desky) Obdrží na vědomí: Městský úřad Tišnov, odbor stavebního řádu, nám. Míru 346, 666 19 Tišnov
9
10
