5-6. květen - - červen 2008

5-6

květen - červen 2008

Ročník XVII Cena 5,- Kč

Státní svátek 8.5. - Den osvobození od fašismu byl také dnem vítězství Jakuba Drábka z Čerčan (č. 58), který si v Čechticích v 38. ročníku přespolního běhu „Memoriál obětem fašismu“ doběhl pro skvělé 1. místo.

Čerčanský zpravodaj 5-6/2008

Vážení spoluobčané, v úvodu špatná zpráva. Dotace na zateplení budovy Základní školy Čerčany nebyla obci přiznána. Bylo vypsáno výběrové řízení na pronájem restauračních prostor a sálu v Kulturním domě Čerčany, neboť současnému nájemci panu Trojánkovi končí nájemní smlouva. Uzávěrka pro podání nabídek byla 30. 5. 2008, jejich vyhodnocení proběhne v období do 15. června. V Infocentru proběhla výstava prací studentů katedry architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Studenti 4. a 5. ročníku: Tomáš Brix, Iveta Hulanová, Kateřina Kybalová, Marie Popovičová, Stanislav Ryšánek, Martina Samcová a Tomáš Uhlíř pod vedením pedagogů této katedry zpracovali urbanistické studie nového centra obce na parcele vedle hospice. V úterý 13. 5. 2008 se v Infocentru konala „DERNISÁŽ“ – setkání občanů Čerčan s autory studií a jejich pedagogy. Zpráva o setkání je otištěna v jiném článku ČZ. Řešení budoucího centra ještě jednou. Žádost obce o zpracování návrhu centra byla zařazena do 6. ročníku národní urbanistické soutěže o cenu Petra Parléře. Probíhá dodatečné zapracování projektové dokumentace dvou zpomalovacích pruhů u ZŠ do projektové dokumentace na rekonstrukci ulice Sokolská ( II/109). Firma AD-NET Praha nabídla obci umístění laviček s reklamní plochou. Konkrétní počet a umístění bude odsouhlaseno po dohodě s firmou. Zatím bylo ze strany obce navrženo umístit lavičky u prodejny zeleniny, u zdravotního střediska, v parčíku u přejezdu v Mlýnské ulici, na zastávce Pyšelce u obecní vývěsky, u rybníčku na V. Lhotě, u kina, na návsi, před Infocentrem a u hřbitova. Občané mohou navrhnout na Obecním úřadě další vhodná místa pro umístění laviček. Lávka pro pěší na železničním mostě bude v příštím roce od 31. března do 30. listopadu uzavřena. V tomto období bude probíhat výstavba nového železničního mostu přes Sázavu, vždy konstrukce pro jednu kolej. Nové Městečko bude tedy v tomto období přístupné pouze po silničním mostě. Z dotačního titulu LEADER+ byly MAS Posázaví přiděleny finanční prostředky. O poskytnutí dotace mohou žádat i jednotliví občané. Žadatelé se mohou o podrobnostech informovat na Obecním úřadě. Zastupitelstvo schválilo dne 22. 5. 2008 Obecně závaznou vyhlášku č.1/2008. V ní je pro všechny nemovitosti na území obce s účinností od 1. 1. 2009 stanoven pro výpočet daně z nemovitosti koeficient ve velikosti 3. Znamená to, že v roce 2009 budeme platit třikrát větší daně z nemovitostí. Na zasedání Zastupitelstva obce 22. 5. 2008 podala místostarostka Ing Tomášková zprávu o stavu přípravy výstavby hřiště (stadionu). Byla zpracována projektová dokumentace, která vykazuje množství závad, citovaných v zápise z jednání stavební komise ze 14. 4. 2008. Okresní hygienická stanice Benešov požaduje doplnění projektu. Na obecní úřad byl doručen dopis občanů, kteří s výstavbou atletického stadionu nesouhlasí. Z těchto důvodů bylo zastaveno řízení k získání územního souhlasu – zjednodušeného procesu, nahrazujícího územní rozhodnutí - jehož udělení Stavebním úřadem obce Čerčany bylo předpokladem k podání žádosti o dotaci z ROP Středočeského kraje. Projektová dokumentace musí být doplněna, pak bude zažádáno u Stavebního úřadu Čerčany o vydání plnohodnotného územního rozhodnutí. Teprve pak lze požádat o poskytnutí dotace. zapsal Ing. Jan Tupý P.S.: Osobní poznámka - o tom, zda bude realizována výstavba stadionu, by měla proběhnout diskuze v Čerčanském zpravodaji, na webových stránkách obce a na zasedání Zastupitelstva obce.

SVOZ ODPADŮ: ASP Říčany - tříděný odpad: Čerčany, Vysoká Lhota, Nové Městečko - papír po 14 dnech - plasty + nápoj.kartony každý týden, do kontejneru lze odkládat rovněž krabice od džusů, mléka atd. - sklo 1. týden v měsíci TS Benešov – komunální odpad: Čerčany, Vysoká Lhota, Nové Městečko - popelnice - Čerčany pondělí od 6 hod - kontejnery - Čerčany pondělí - kontejnery - Čerčany čtvrtek - popelnice + kontejnery - N. Městečko čtvrtek - popelnice + kontejnery - Vysoká Lhota čtvrtek Sběrný dvůr (v areálu ČOV) Prokážete-li se dokladem o zaplacení odpadů na r. 2008, je tato služba pro občany Čerčan bezplatná! komunální odpad – kontejner nebezpečný odpad – televize, monitory, počítače, rádia, lednice, barvy, chemikálie, pneumatiky, zářivky apod. NE – azbest a výrobky, které ho obsahují ! velkorozměrný komunální odpad – DŘEVO NE! DUBEN – ŘÍJEN středa 14 - 18 hod sobota 9 - 12 hod 13 - 17 hod LISTOPAD-BŘEZEN sobota 10 - 12 hod Sběrna druhotných surovin (naproti uhelným skladům) středa 8.30 - 17 hod 1. sobota v měsíci 8 - 11 hod VYKUPUJE: kovy (železo, litina), barevné kovy, papír SKLÁDKA PŘIBIŠICE (za Benešovem – směr Konopiště, Neveklov) stavební materiál, suť, zemina, eternit - po dohodě s Technickými službami Benešov – tel. 317 723 311 NAHLÁŠENÍ PORUCHY VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ bezplatná linka: 800 101 109 – nahlásit číslo sloupu (na každém je štítek s číslem) -2-


„MÁ TO SMYSL, TŘIĎME ODPAD“ 3. díl – Systém sběru odpadů

Vychází v rámci projektu Středočeského kraje a společností EKO-KOM, a.s., a ASEKOL s.r.o. Možná jste se na svých cestách setkali s tím, že téměř v každé obci jsou jiné druhy popelnic, v sousedním městě mají kontejnery úplně jiných barev, místní do nich mohou odkládat úplně něco jiného nebo na rozdíl od našeho města nemají sběrný dvůr a tam, za kopcem, třídí do pytlů… Důvod této rozmanitosti je celkem prostý. Za systém sběru odpadů, který v obci funguje, je zodpovědná každá obec, a protože v republice je přes 6000 obcí, je pestrost na místě. V ČR neexistuje jednotný systém sběru odpadů, vždy je odrazem dohody mezi obcí a příslušnou svozovou firmou. Každá obec má své specifické potřeby, představy a finanční možnosti a svozová firma jí podle toho dodává patřičné služby. Z výše uvedeného vyplývá, že o tom, kde budou stát kontejnery na tříděný odpad či bude-li v obci sběrný dvůr, rozhoduje obec. Stejně tak obec rozhoduje o tom, kolik peněz a jakým způsobem bude vybírat od občanů za služby spojené s odpadovým hospodářstvím. Na druhou stranu, budou-li stát v obci kontejnery červené, plechové a hranaté, to záleží na svozové firmě. Ve většině případů záleží na svozové firmě i to, jaké odpady se budou v obci třídit. Svozová firma je závislá na svých odběratelích, zejména dotřiďovacích linkách, a podle toho se určuje sortiment sbíraných odpadů. Proto se můžete setkat s tím, že někde se třídí pouze PET láhve a jinde všechny plasty, někde sbírají nápojový karton a jinde ne. Obvykle se dozvíte, jak a co třídit, na velkých samolepkách umístěných na kontejnerech na třídění odpadu. Navíc téměř každá obec má obecně závaznou vyhlášku o systému nakládání s odpady v obci, ve které jsou popsána pravidla pro nakládání se všemi druhy komunálních odpadů. Tato vyhláška je pro všechny občany obce závazná a je potřeba se jí řídit. Platí to zejména pro ty, kteří víkendy tráví na chalupách v jiné obci, okrese, kraji. Jste-li nespokojeni s tím, jak systém nakládání s odpady ve vaší obci funguje, nebo máte-li pocit, že je v obci málo kontejnerů a že jsou často přeplněné, obraťte se na svůj obecní úřad. Nezapomeňte, abyste mohli správně třídit, musíte být dobře informováni! Zájemci o bližší informace mohou navštívit webové stránky www.stredoceske-odpady.cz a www.jaktridit.cz, své náměty a připomínky můžete prezentovat na e-mailové adrese: [email protected]

ČERČANSKÉ OCHUTNÁVÁNÍ 2008 Opět začínáme připravovat. Přesný termín ještě není znám. Že to bude v září je téměř jisté. Nebudeme předstírat vysoké cíle. Rádi bychom opět v Čerčanech strávili den věnovaný výhradně jídlu, pití, konzumaci a příjemné zábavě. Proto se obracíme na všechny místní výrobce gastronomických produktů – sladkých, slaných, masitých i nemasitých. Chcete-li se zúčastnit, máte – li nějaký skvělý nápad, dejte vědět: 317 776 311.

VZKAZ NEPLATIČŮM – CHRONICKÝM OBZVLÁŠTĚ OÚ Čerčany uzavřel smlouvu o spolupráci s firmou Gata, s.r.o. Tato firma se specializuje na vymáhání nedobytných pohledávek, dluhů a v neposlední řadě různých neuhrazených poplatků od chronických neplatičů obecním a městským úřadům. A dosahuje v této činnosti výborných výsledků. Spolupráce městských a obecních úřadů s touto firmou spočívá vlastně jen v předání neuhrazeného platebního výměru, případně rozhodnutí přestupkové komise o udělení správní pokuty (samozřejmě pokud tato pokuta nebyla včas uhrazena). Firma Gata daného neplatiče obešle výzvou a v případě, že dotyčný nereaguje, okamžitě následuje ve stanovené lhůtě exekuční zákrok. Právě úzká součinnost firmy Gata s exekutorem je pro neplatiče velmi nepříjemná, protože exekutor dosáhne prakticky na všechny bankovní účty, důchody i sociální dávky a pro dotyčného neplatiče není úniku. Nejnižší sazba za takové provedení exekuce je cca deset tisíc korun. Takže neuhrazená pokuta pětiset korun se navýší minimálně a neodvolatelně o deset tisíc korun. No, a to už je mrzutost dost nepříjemná…. -3-


Dne 20.5.2008 jsme na obecním úřadě přivítali třináct nových občánků Čerčan.

OTEVŘENÉ DVEŘE NA ZÁMEČKU VYSOKÁ LHOTA – LETOS UŽ POPÁTÉ! Letos už popáté firma EQUI Hanuš připravila pro děti „Den otevřených dveří“ na Zámečku Vysoká Lhota. Na rozdíl od loňského roku vyšlo i počasí, a tak si tradičně výborný program mohla vychutnat asi tisícovka (!) spokojených návštěvníků. Oproti minulým ročníkům letos došlo k inovaci programu v podobě vystoupení sboru malých zpěváčků. Líbilo se moc. Co dodat? Že to je ojedinělá akce, rok od roku lepší a zajímavější a že její věhlas už dávno přesáhl Čerčany. Obdiv panu Hanušovi a jeho spolupracovníkům za horu práce a nadšení, bez kterého by to prostě nešlo. O tom, že „Den otevřených dveří“ slouží významně i k propagaci obce Čerčany, není pochyb. Můžeme proto p. Hanušovi jménem všech návštěvníků i jménem obce poděkovat a těšit se na další ročník. -ou-

SUKOVKA Čí auta opakovaně parkují v Sukově ulici od ZUŠ směrem ke křižovatce tak něštastně, že chodci (zde hlavně děti jdoucí do hudebky) musí vstupovat do silnice? Navíc tato auta nejsou v pořádku, vytéká z nich olej, který poškozuje jak novou komunikaci, tak hezkou zámkovou dlažbu na chodníku! Vážení sousedé, nebuďte lhostejní k těm, kteří nám ničí nově vybudované hodnoty! Rekonstrukce této ulice nás stála několik milionů. Jsou to naše společné peníze, je naším právem a povinností bránit tyto naše společné hodnoty. Za komisi ŽP A. Zehnálková

-4-


NEPOŘÁDEK Prostor ČD od závor ke starému nádraží je již dosti dlouho problematický. Neuklizený, plný plastových lahví a odpadků, nesekaný celé léto, nevzhledný. A pokud ČD ořežou keře, nechají je napospas osudu. Ještěže lidem bydlícím v okolí to není jedno a zdarma ve svém volnu to odklidí. Nebylo by lepší tyto prostory pronajmout nebo prodat? Obci tento prostor uprostřed obce rozhodně na kráse nepřidává. -eš-

KORIDOR Přiznávám, že i v dnešní hektické době, plné všech možných benzinových, naftových, plynových a elektrických "přibližovadel", mám docela rád jízdu vlakem. Asi se na tom trochu podepsaly desítky let života v železničářské obci, jakou Čerčany bezesporu byly a jsou. V neposlední řadě je také cestování vlakem poměrně pohodlné a přece jen bez větších starostí. Ty za nás po dobu jízdy převezmou drážní zaměstnanci. Při jízdách vlakem jsem zažil za mých sedmasedmdesát let života mnohé. Ať už například dojíždění do školy vymrzlými soupravami, taženými parní lokomotivou, v době války jízdy v německých vagonech, kde mělo každé kupé svůj samostatný vstup rovnou z nástupiště a kde průvodčí za jízdy přecházel z kupé do kupé po dlouhém venkovním schodu, nebo koncem války jízdy v tak zvaném "dobytčáku", vybaveném pouze primitivními lavicemi po obvodu vagonu. Zažil jsem při jízdách do školy i úprky z vlaků do polí, když se na lokomotivu vrhli "kotláři" (spojenecké stíhačky). Cestování bylo pomalé, jízda do Prahy trvala jednu a půl až jednu a tři čtvrtě hodiny. Skoro jako zázrak jsme proto uvítali elektrizaci tratě z Prahy do Benešova a potom nástup tzv. "panťáků". Jízda do Prahy se náhle značně zkrátila a odpadlo zdlouhavé přepojování parních lokomotiv ve stanici Vršovice. "Panťáky" pak na desítky let ovládly tuto trať a slouží dodnes. Stárnutí ale nezastavíš. Pantografy zestárly nejen opticky (o to se postarali nezištně i naši milovaní sprejeři), ale bohužel i technicky. A také se ukázalo, že ty mnohonásobné denní jízdy sem a tam, z Benešova do Prahy a zpět, mají neblahý vliv na celou trať. Často člověk na některých úsecích získává dojem, že nejede po kolejích, ale spíš čerstvou oranicí. (Je div, že to pantografy tak dlouho vydržely - ostatně o jejich kvalitě svědčí i vstupní dveře do oddílů - vzpomeňte si jen, jak se vytrvale mlátily v každé zatáčce sem a tam. Který jiný výrobek by to vydržel?) Zestárlo všechno. Vlaky, koleje, provozní budovy, rychlost i způsob řízení dopravy. Proto došlo k závažnému rozhodnutí: trať je třeba kompletně přestavět a zmodernizovat. Což se sice lehce řekne, ale málokdo z nás si uměl udělat představu, co všechno to znamená. A tady se dostávám k tomu, proč o tom všem píši. Pamatuji ještě stavbu železničních tratí, kde dělníci nosili koleje na trať v rukou za pomoci zvláštních dlouhých kleští a podbíjeli dřevěné pražce štěrkem pomocí krumpáčů. Proto s obdivem sleduji práce na trati nového železničního koridoru: při výměně štěrkového lože, kolejí, při stavbě nových nádražních budov, zastávek a pohodlných nástupišť, protihlukových bariér, betonování základů sloupů a montáži vodičů trolejového vedení, při instalaci nové kabeláže, elektrických výhybek, světelné signalizace, ovládání závor, informačních panelů a osvětlení, při budování výtahů a podchodů, při montáži nového -počítačem řízeného- zabezpečovacího zařízení. Pozoruji opravu či úplnou výměnu mostů, můstků a vodních propustí, stavbu železničních přejezdů a podjezdů, ochranných tarasů, kanálů pro odvodnění, zajištění skal kolem trati drátěnými sítěmi atd. A přesto -kupodivu- při tom obrovském stavebním ruchu vlaky stále jezdí a dopravují cestující (i když, pravda, někdy s trochou toho zpoždění nebo nepohodlí). Celá stavba mi připomíná velký orchestr - také má svůj "notový part", svého dirigenta, své vedoucí nástrojových sekcí, své virtuosy a koncertní mistry, ale i hráče řadové, bez nichž by ovšem orchestr nikdy nezněl tak, jak má. Může se sice stát, že se v některém akordu ozve občas i nějaký ten falešný tón - od toho je tam ale právě dirigent, aby celou souhru obnovil. Když člověk stavbu sleduje z oken vlaku, není vidět nějaké mimořádné pracovní úsilí u jednotlivých pracovníků, ale přitom stavba roste přímo před očima. Obdivuji i organizaci celého pracovního procesu. Viděl jsem například v jednom dni na rozdělané části trati z Uhříněvsi do Říčan najednou na stovku různých mechanizmů - nákladních aut, rypadel, bagrů, jeřábů, skrejprů, traktorů, transportérů, kamionů, vrtacích souprav, buldozerů, pneumatických kladiv, pěchovadel, pojízdných betonárek, motorových pil, kolejových pokladačů, lokomotiv, vagonů a kdovíčeho ještě - a všichni pracovníci, kteří tuto techniku ovládají, musí přesně odvést svou práci, nesmí si navzájem překážet nebo bránit v práci druhým. Nejde jen o to položit koleje - někdo musí například také zavčas vyrobit a přivézt velké množství betonových dílců, někde je uskladnit, připravit cesty, po kterých se na trať dovezou, vykácet překážející stromy, vybagrovat, odvézt, vyčistit, přivézt a rozhrnout obrovská kvanta štěrku, smontovat, dovézt a položit kolejová pole, připravit ubytování pracovních čet, instalovat v předstihu kilometry kabelů pro automatizaci tratě, postavit trolejová vedení atd. - a to vše za plného provozu na sousední koleji. Tady se musím s obdivem zmínit také o pracovnících dráhy, kteří tento provoz zajišťují. I na ně doléhají vysoké nároky - musí umět maximálně sladit potřeby stavby, jízdní řád a požadavky cestujících a tak říkajíc za pochodu zvládnout nový, počítačem řízený systém dopravy. Jen je škoda, že se stavba neobešla bez vážné železniční nehody a dvojnásob škoda, že se stala právě u nás, v Čerčanech. Když jsem viděl benešovské nádraží v plné rozestavěnosti, skoro jsem nevěřil, že odtamtud ještě někdy nějaké vlaky pojedou. Dnes už si málokdo vzpomene, jak to tam vypadalo dříve; jako samozřejmost bereme nová nástupiště, nastupování podchodem, výtahy, informační systém atd. Jen si myslím, že projektanti trochu pozapomněli na halu, kde jsou pokladny. Tam bohužel zdařile zakonzervovali starý stav i s třískajícími dveřmi možná je to proto, abychom my cestující měli nové prostory s čím porovnat. A tak po dokončení železničního svršku z Hostivaře do Benešova přijde na řadu už jen třešnička na dortu přestavba čerčanské stanice, která bude vzhledem k současné výměně mostní konstrukce přes Sázavu asi jedna z nejsložitějších. (Proto si ji možná stavbaři nechali až nakonec?) Dnes ale, když se podívám na stanice v Uhříněvsi, Říčanech, Strančicích, v Senohrabech a v Benešově, jsem už přesvědčený, že také obnova té naší dopadne dobře a bude korunou celého díla. Samozřejmě existují stavby větší a náročnější, ale tato je "naše" a ovlivňuje život téměř všech Čerčaňáků i když někdy s sebou přináší různé nepříjemnosti a obstrukce. Přesto bych chtěl vyjádřit obdiv všem pracovníkům -5-


na stavbě koridoru - od vedoucích až po ty řadové. Věřím, že se už brzy pohodlně povezeme po nových kolejích zcela hotové trati, samozřejmě v úplně nové, čisté a nepomalované vlakové soupravě s ohlašováním stanic a přestupů, s krásnými křesílky, širokými okny, klimatizací, automaticky se otevírajícími dveřmi, a vlak nás poveze tak tichounce, že o tom ani nebudeme vědět - zato ale velice dobře budeme vědět, že máme šikovné projektanty, geometry, stavbaře, techniky, řidiče, obsluhy strojů, řemeslníky a všechny další pracovníky, kteří na stavbě koridoru odvedli a jistě ještě odvedou veliký kus poctivé chlapské práce. - mm -

ANONYMNÍ DOPIS Pane starosto, jistě víte, že každý den v rádiu na stanici „Regina“ je vysílán pořad s názvem “Co vy na to, pane starosto?“ Lidé se ptají, jak napravit to, co je trápí. Já se nebudu touto formou přes rádio ptát a tak Vám píši přímo a nejsem sám. Kdy se Váš úřad postará o to, aby Čerčany nebyly podělanou vesnicí od volně pobíhajících psů a kouřících komínů, kde majitelé od nádraží kolem školky nahoru na náves spalují nežádoucí odpad a jejich kouř je škodlivý. Třeba by pomohlo dát do oběhu letáčky majitelům psů, aby po nich uklízeli hovna. Pomohlo by i to, dát dopravní značku pro těžká vozidla, aby nejezdila do úzké ulice na návěs, kde je to moc nebezpečné pro nás, co řídíme osobní auta, i pro chodce a děti. Budeme očekávat nápravu i v dalších končinách jako je například sídliště, cesta k pile a uličky, kde se nacházejí nevyžezané křoviny, ve kterých se nachází rozmanitý odpad. Děkujeme.

Občané

ODPOVĚĎ

Velice mne těší, že i Vy se zajímáte o vzhled obce a kvalitu životního prostředí. Je to opravdu věcí nás všech, kdo v Čerčanech bydlíme. Proč ale není dopis starostovi podepsán konkrétní osobou – či osobami? Souvisí to snad s nedostatkem osobní statečnosti, které je třeba k upozornění konkrétního majitele psa na znečišťování ulic? A samozřejmě i konkrétního majitele domu (třeba souseda), z jehož komínu se valí černý kouř ze spalovaných bot, plastů a podobně? Pokud se slušné a vzájemně ohleduplné chování nestane opět standardem, musíme si pomoci sami. Prosím, upozorněte vždy konkrétní osobu, že nekoná správně, a to hned při zjištění a přímo do očí. Věřím, že efekt bude výrazně větší, než případná složitá represe ze strany obecního úřadu. Jako první krok navrhuji neposílat anonymy a ke svým názorům se hlásit. Karel Bárta, starosta

DOBRÁ ZPRÁVA PRO PŘÁTELE ŘEKY A ČISTÉ PŘÍRODY Jarní úklid řeky Sázavy a čištění břehů řeky od odpadků ze souše je úspěšně za námi. O tom, jak celý projekt probíhá, o jeho tříleté historii, novinkách, sponzorech, dobrovolnících z řad studentů, o patnáctidenní pouti dlouhé 75 km z Kácova do Pikovic, o tom všem už vás s předstihem informoval únorový Zpravodaj. A tak mi dovolte už jen pár slov poděkování. Projektu se zúčastnilo celkem 627 dobrovolníků a bylo posbíráno 21 tun odpadků. Za čisté čerčanské břehy řeky patří naše poděkování, tak jako už v roce předcházejícím, Mladým hasičům. T. Radovi, M. Garajovi, F. Vykydalovi, J. Štechovi, V. Hradečnému, D. Richtrovi, M. Honzákovi, L. Palenikovi, J. Jelínkovi a jejich vedoucí H. Sadílkové. Letos se nově přidali žáci z deváté A a B ze ZŠ v Čerčanech a očistili celý prostor mezi školou, mlýnem, silničním mostem a ještě část pravého břehu řeky směrem na Poříčí n.S. Studenti sesbírali dohromady 26 pytlů odpadků a zasloužili se, aby se nám všem, uprostřed zdravé a čisté přírody, žilo lépe. Poděkování patří i pracovníkům obecního úřadu, kteří pomohli organizačně i finančně k úspěšnému průběhu celé akce. A úplně na závěr musím zmínit ještě jednu skutečnost. Na úseku, který byl uklizen loni, se tentokrát našlo nesrovnatelně méně nečistot, místy dokonce žádné!! A to je dobrá zpráva pro nás všechny! Andi Zehnálková, předsedkyně komise ŽP

NÁMĚSTÍ NEBO STADION ? I tak by se dala popsat atmosféra, která byla cítit na dernisáži výstavy „7 studií centra Čerčan“ 13.5 2008 v informačním centru. Bylo zde vystaveno několik návrhů na budoucí vzhled čerčanského náměstí. Vystavované projekty by se daly rozdělit do dvou kategorií. Náměstí plus stadion a náměstí bez stadionu. V původním zadání byla totiž varianta se stadionem zmíněna, proto se na některých projektech vyskytoval. Co však některé návštěvníky překvapilo, byl názor studentů, že výstavba plánovaného stadionu není v tomto místě vhodná, jak vzhledem k plánované výstavbě, tak ani pro školní děti. Jedná se, a i v budoucnu se bude jednat, o jedno z nejfrekventovanějších míst Čerčan. Myslíme si tedy, zda je tento stadion tolik nutný a potřebný pro naše děti a zda by nebylo vhodnější se vrátit k návrhům na výstavbu tělocvičny v objektu školy. Vzhledem k tomu, že se jedná o naše děti i o naši obec, bylo by dobré dozvědět se názory i občanů Čerčan. Proto jsme se rozhodli o uspořádání „petice“, která by mohla dát dohromady názory širší veřejnosti. Tato bude připravena k podpisu mezi 10.6.- 30.6.2008 v kosmetickém salonu Konstanc v Kulturním domě Čerčany. O výsledku Vás budeme informovat v dalším čísle Čerčanského zpravodaje. Martin Čeljuska, Ing. Jan Marek, Jana Barková -6-


JEŠTĚ JEDNOU: NÁMĚSTÍ V ČERČANECH - ANO ČI NE?? Nedávno, při ukončení výstavy nastávajících mladých architektů v Infocentru upoutala naši pozornost diskuse s autory návrhů případného budoucího náměstí v Čerčanech. Já jsem se v Čerčanech narodil a náš dům mi dlouhá léta nabízel pohled z oken přes nynější Sokolskou ulici na rozsáhlé pole za ní. Tenkrát mě ani nenapadlo, že by tam někdy mohlo být obecní centrum - Čerčany byly v té době mnohem menší než dnes, takže o náměstí nemohla být ani řeč. Teď je obec daleko větší - přibylo sídliště, bývalé osady Vysoká Lhota, Jericho a Nové Městečko jsou plnoprávnými částmi obce, kolem Čerčan se vytváří prstenec nových rodinných domků. Proto by se nyní o skutečném náměstí dalo -a také i mělo- uvažovat, neboť náves už dávno funkci plnohodnotného centra neplní. Protože mě zaujal i návrh na znovuotevření problému náměstí v Čerčanech, uveřejněný v loňském Čerčanském zpravodaji č. 5-6, předkládám vám několik laických připomínek a názorů mých i mojí ženy. Když se dnes podíváme na letecký snímek současných Čerčan, pak se to rovné, prázdné pole od školy k hospicu k vybudování náměstí přímo vnucuje. Není v Čerčanech k tomuto účelu lepší a vhodnější pozemek v centru obce, který je ještě k tomu obecním majetkem a který má nadto i velmi dobré možnosti k napojení na inženýrské a dopravní sítě. Myslíme, že se jednou postupně spojí výstavba rodinných domků od "Benďáku" po svahu nad sídlištěm (pod Husovým sborem) až k vilkám, které už jí jdou naproti z prostoru pod bývalou "borovicí" i když to zatím není v územním plánu obce. A že k tomu někdy v budoucnosti dojde, o tom jsme přesvědčeni - je to krásný prostor pro stavbu rodinných, řadových nebo terasových domů, obklopených zelení, s nádhernou vyhlídkou do kraje. Potom by bylo zamýšlené náměstí zcela logickým centrem obce, umístěným v těsné blízkosti sídliště tedy části obce s nejvyšší hustotou obyvatel. Současně by tím vznikla i určitá páteř obce - od nádraží, obchodního domu a pošty přes kulturní dům, školu, náměstí až ke kostelu a hospicu. Proto nás dost nemile překvapil návrh vybudovat na zmíněném pozemku školní hřiště v mnohem větším rozsahu, než je to dosavadní. Pokud by se tento záměr v zamýšlené podobě opravdu uskutečnil, velmi by tím byla ohrožena idea čerčanského náměstí, protože by pro ně už asi nejen nezbyl dostatečný prostor, ale hlavně těsná blízkost sportovního areálu a náměstí jaksi nejde dost dobře dohromady. Zvlášť když uvážíme, že v obci už určitý zárodek víceúčelového sportoviště existuje. Škola hřiště potřebuje, to je pravda, ale myslíme si, že stávající pozemek by po méně náročných úpravách a při účelném využití bohatě stačil - a pokud by ho bylo možné nějakým způsobem využívat i čerčanskou veřejností, tím lépe. Jsou příklady, kdy si školy poradily docela dobře i s daleko menším prostorem pro venkovní hřiště (např. ZŠ Jiráskova v Benešově, nebo ZŠ v Týnci nad Sázavou). Navrhované velké atletické sportoviště (a to by podle projektu skutečně vzniklo) stejně ani při obrovském pořizovacím nákladu (údajně cca 15 milionů Kč?!) neodstraňuje základní nedostatek, kterým je naprostá závislost na počasí - ať už momentálním anebo na tom, které přináší stávající roční období. S tím jde ruku v ruce i nutná častá údržba - jinak voda, slunce, sníh, mráz, kroupy, přívalové deště, vítr, prach, plevely a vandalové dokáží časem zničit všechno, i když je to sebelépe udělané a údajně bezúdržbové. Pro předpokládané komerční využívání navrhovaného areálu jinými organizacemi než školou by pak bylo potřebné i určité zázemí - šatny, umývárny, WC pro větší počet lidí (voda, kanalizace?), prostory pro skladování sportovního nářadí, možnost poskytnutí první pomoci při úrazu, parkoviště (které v projektu jaksi chybí a které by zabralo další část pozemku), oplocení, osvětlení a pracovníci na úklid, což všechno dohromady předpokládá i nějakého správce, hlídače a údržbáře, který také potřebuje ke své práci odpovídající zázemí. Navrhované využívání školní budovy k těmto účelům by znamenalo, že při jakékoliv komerční akci bude v budově školy potřeba dozor a úklid a není nám jasné, kdo by hradil náklady na takové "nadstandardní" služby. Zajímal by nás i názor hygienika. Nehledě na to, že by bylo nutné i časté přecházení nejfrekventovanější ulice v Čerčanech. Atletická utkání s sebou také obvykle přinášejí značný hluk, případně i reprodukovanou hudbu a hlášení, což by jistě s velkou "radostí" uvítali obyvatelé okolních domů zvlášť ve večerních hodinách či ve dnech volna. Takže pokud jde o navrhovaný velký nekrytý atletický areál uprostřed obce, nepřipadá nám to jako nejšťastnější záměr. Možná by skutečně bylo lépe, jak doporučuje moje žena, dlouholetá pracovnice ve školství, vrátit se k už jednou zvažované myšlence postavit za částku, plánovanou na atletický areál, krytou tělocvičnu nad školní jídelnou. Byla by na počasí nezávislá a děti by se na cvičení nemusely zdlouhavě převlékat a ztrácet čas přecházením do budovy tělocvičny Slavoje. Pro sportování venku by škola nadále využívala stávající pozemek. A teď ke koncepci případného nového náměstí. Z námětů, uveřejněných v Čerčanském zpravodaji, nás docela zaujaly některé myšlenky v návrhu pana Ing. Davida Nováka. Ponecháváme zatím stranou konkrétní podobu, výšku a rozmístění domů - ale souhlasíme s tím, že by neměly být ani archaické ani přehnaně moderní, ale takové, aby respektovaly stávající výstavbu v obci. Na výstavbě projektů studentů katedry architektury stavební fakulty ČVUT v Infocentru se nám nejvíce líbil návrh Ivety Hulanové. Je to řešení, které má z našeho hlediska několik kladů. Vytváří zdání uzavřeného prostoru, ale přitom volně navazuje na areál hospice a budoucího kostela. Navrhované náměstí není příliš rozsáhlé, je to spíše takové obecní centrum, což není zanedbatelné z hlediska obecních nákladů na výstavbu a budoucí údržbu přesto zahrnuje jak radnici s možností společenského využití, obchody, služby, malý hotel, má i klidovou a odpočinkovou část s kašnou a zelení, ale také určité množství normálních bytů (což by mohlo být zajímavé pro případné investory - kromě toho na náměstí přece mají bydlet lidé!), a je oddělené od velmi frekventované komunikace. Diskutabilní v návrhu je možná navrhované použití rovných střech na stavbách celého centra, ale tady nutně musí dojít ke kompromisu: buď budou střechy např. sedlové a budou ladit se starší výstavbou (a budou také dost drahé), nebo budou rovné a tím se zařadí ke škole a sídlištní architektuře. Ovšem to jsou starosti ještě poněkud předčasné. Ale... všechno má samozřejmě své "ale" - a tím je otázka, kde by na to obec vzala peníze. Snad by bylo užitečné podívat se do jiných obcí, jak to vyřešili tam. Například v Berouně postavili ve staré zástavbě úplně novou ulici jednopatrových domů s prodejnami v přízemí a moderními byty v patře, každý jiný a přesto dobře zapadající do celkového rázu města. Takové domy by čerčanskému náměstí také docela slušely. V Dobřichovicích, které jsou svým charakterem velmi podobné Čerčanům, budují obecní centrum, jehož základem byla původně jen škola a obchodní dům, a vzniká tam zajímavá zástavba, jejíž nedílnou součástí jsou i současně dokončované moderní ulice včetně položení chodníků, vysázení stromů a keřů a nainstalování uličního mobiliáře. Myslí přitom i na výtvarná díla (sochy, plastiky, kašny a pod.) a renovují historické objekty. Když jsme do Dobřichovic před léty začali -7-


jezdit za synem, připadaly nám proti Čerčanům chudé, smutné a špinavé. Dnes jsou město a naše obec se jim už nemůže rovnat. Snad výstavba hospice, nového železničního koridoru a úprava prostoru kolem nádraží dá ten potřebný impuls a nastartuje snahu občanů i zastupitelů o další vývoj naší obce. Podle našeho názoru je zatím to nejdůležitější závazně rozhodnout, jestli náměstí v Čerčanech na uvedeném pozemku bude nebo ne. V případě že bude, nenechat pozemek žádnou jinou výstavbou zaplevelit, i když by to znamenalo ještě nějakou dobu čekat - na spolehlivého investora nebo developera, na vlastní finance obce, na možné dotace z tuzemských i evropských fondů a pod. - a ovšem také tyto možnosti aktivně hledat. Víme, že čerčanské náměstí je horký brambor, který již řešila i minulá zastupitelstva a docela chápeme určité znechucení tímto problémem, snahu už to konečně nějak shodit se stolu, i obavy, aby celá akce nepadla do rukou nějakému podvodnému investorovi. Ostatně obec už nejméně dvakrát takovému osudu díky obezřetnému přístupu starosty a obecního zastupitelstva unikla. Ale rozhodnutí je pro budoucnost obce tak závažné, že by bylo potřeba opravdu všemi prostředky pozvat čerčanskou veřejnost, aby se k tomu vyjádřila. Možná projednáním v obecních organizacích a na veřejných schůzích, vývěskami, schránkou pro názory občanů, články v Čerčanském zpravodaji, již zmíněnou internetovou anketou nebo třeba například obecním referendem? Pokud jde o mne a moji ženu, hlasujeme samozřejmě pro náměstí. I když si myslíme, že už nejsme zrovna ti praví, kteří by o tom měli rozhodovat. Více se to týká občanů mladého a středního věku, kteří s naší obcí spojují i svou budoucnost - je by to mohlo zajímat především. Ještě stále snad není na rozhodnutí úplně pozdě. Ale ať už by byl výsledek všech těchto anket jakýkoliv, pro náměstí nebo proti, pro školní atletické sportoviště nebo proti, umožnil by našim zastupitelům kvalifikované rozhodování, podložené podrobnou znalostí a respektováním většinového názoru obyvatel Čerčan. Miloslav a Nina Musilovi

KOLAUDACE HOSPICE JIŽ TENTO MĚSÍC Kdo navštívil v posledních dnech hospic, muselo mu být jasné, že do kolaudace chybí již jen několik dní. Všude pobíhá plno lidí, kteří nosí krabice, nářadí, kýble a plno dalších věcí. Uvnitř budovy totiž všechny profese dodělávají poslední práce, aby mohly předložit veškeré potřebné doklady a revize, které budou nutné ke kolaudaci. Vnitřek hospice však působí již velmi domáckým prostředím: většina místností je vymalována teplými světlými barvami, které pěkně ladí s pastelovými barvami dveří. Všude jsou již dokončeny omítky a obklady, v horních patrech se pokládá Marmorette (speciální krytina na podlahy vhodná pro nemocniční prostředí), na podlahách v přízemí a suterénu se klade dlažba. Vše nasvědčuje tomu, že 24. června bude stavba oparvdu připravena ke kolaudaci. I okolo vlastní budovy se opět rozjela stavební činnost: byly vybetonovány základy oplocení, upravuje se zadní dvůr, zkompletovalo se zábradlí na balkonech. Zbývá dokončit zahradu – předpokládáme, že sadové úpravy se nebudou provádět v letním období, výsadbu sazenic bude lepší udělat až na konci léta, aby se lépe ujaly. Bude vybudována i část chodníku od garáží podél hospice. Tento chodník bude následně dotažen až k příjezdové komunikaci, ale v tuto chvíli by bránil realizaci navazujícího komunitního domu s kostelem. A co nás čeká v červenci a srpnu? Jeden z nejproblematičtějších úkolů: vybavit veškeré vnitřní prostory vhodným zařízením a nábytkem. Každý, kdo si zařizoval domácnost, jistě ví, co dá starostí vybrat vhodné postele (v tomto případě se jedná o speciální polohovací postele pro pacienty a postele pro doprovod na každý pokoj), skříně, stolky, židle, záclony, lampičky, závěsy, povlečení a plno dalších drobností. K tomu speciální vybavení pro zdravotnický personál, kuchyň, prádelnu a další provozy. Nesmí se zapomenout ani na takové věci, jako jsou odpadkové koše, informační tabule a plno dalších věcí, které bude třeba zajistit před zahájením vlastního provozu. A kdy že by měl být provoz opravdu zahájen? Stejně jako příští školní rok, tedy 1. září 2008. S tím souvisí ta nejdůležitější věc: kvalitní personál, lidé, kteří jsou ochotni a schopni v tomto zařízení sloužit. Ano, sloužit, nikoliv jen pracovat. Zatím se nám podařilo angažovat přibližně polovinu potřebného zdravotnického personálu. Jsme nesmírně rádi, že přes všechny problémy, kterými je zdravotnictví v současné době poznamenáno, se našlo tolik lidí, kteří budou schopni provoz kvalitně a řádně zahájit. Věříme, že v dohledné době se podaří získat i další pracovníky, aby plný provoz naběhl plynule během letošního podzimu. A s čím máme potíže? Je to zejména zajištění provozu kuchyně a související restaurace. S ohledem na velikost zařízení a jeho specifičnost je nutné mít vlastní kuchyni, kde bude zajišťována strava dle aktuální potřeby předpokládaných 30 pacientů, jejich doprovodu a pracovníků hospice. Přitom to nemůže být jakákoliv vývařovna. S ohledem na malý počet jídel se snažíme vlastní provoz kuchyně rozšířit o nějaký druh restauračního provozu, který by byl využíván i veřejností – pro tuto potřebu je v přízemí u vchodu zřízena místnost, která by se mohla -8-


využít např. jako kavárna. Pokud byste věděli o někom, kdo by měl chuť a odvahu něco podobného provozovat, odkažte ho na Dr. Jana Lachmana - ředitele hospice. Všichni, kdo budou mít zájem si hotovou stavbu prohlédnout, budou mít možnost pravděpodobně poslední neděli o prázdninách, kdy by pan biskup Karel Herbst měl posvětit kapli v hospici a požehnat všem jeho pracovníkům. Kromě toho na 29. září je naplánováno oficiální otevření hospice za účasti zástupců všech orgánů a organizací, které se podílely na financování této stavby. Ing. Jiří Pech, koordinátor stavby

ZPRÁVY Z ODDÍLU MLADÝCH HASIČŮ Tak je tu konečně jaro. A lepší počasí. A to je pro naši hasičskou mládež ta nejlepší zpráva. Začínají tréninky na hřišti za hasičárnou. Pilně trénujeme na jarní kolo soutěže. Však je co. Čeká nás pět disciplín. Když je tady vypíšu, tak vám většině čtenářů asi nic neřeknou, ale stejně tak učiním. Disciplíny jarního kola hry Plamen jsou: štafeta požárních dvojic, štafeta 4 x 60 metrů, štafetový běh 400 metrů s překážkami CTIF, útok s překážkami CTIF a požární útok. Jak sami vidíte, naučit se toho musí děti hodně. A tak nezbývá těm deseti soutěžícím v družstvu, než pilně trénovat, aby jim to společně šlo. Abychom si ulevili od věčného honění, tak jsme si udělali malou přestávku. Na konci dubna absolvovali starší chlapci a děvčata dvoudenní soustředění na Nové Živohošti. Zde si mohli spoustu věcí vyzkoušet na těch správných překážkách, viděli práci policejních potápěčů a mohli sami hasit hořící dům. Víkend byl opravdu plný zážitků a dobrodružství. Hned následující víkend jsme vyrazili do blízkého Kochánova, abychom na tamní okrskové soutěži poměřili síly s dalšími dětskými týmy. Na oplátku jsme si domů přivezli pamětní pohár a diplom. A konečně přišel víkend, kdy jsme vyrazili na naši soutěž Plamen. Na neděli 11. května se udělalo hodně teplé počasí. Děti byly nervózní a my vedoucí jakbysmet. První štafetu jsme zvládli bez problémů. Následný útok CTIF jsme zvládli lépe než jsem čekala. Na tak náročnou disciplínu udělal náš tým minimum chyb. O to lépe nám potom šla další štafeta. I ta byla bez problémů. Následná štafeta dvojic nám však nevyšla. Udělali jsme několik chyb. Vzhledem k organizačním problémům byly zrušeny druhé pokusy k útokům a tak jsme museli spoléhat na ten jeden, který nám zbyl. Bohužel nevyšel tak, jak měl. Stejně jako loni nám vyskočila hadice z rozdělovače a tak jsme výsledný čas neměli nijak oslnivý. Konečný výsledek v celé soutěži byl deváté místo. Určitě si řeknete, že to není nijak oslnivý výsledek, ale pro mě je dostatečně dobrý. Alespoň jsme nebyli poslední. A to už je úspěch. Jsem na všechny, kteří pilně trénovali na soutěž, náležitě pyšná. A děkuji jim za jejich snahu. Poslední událostí v našem oddíle je výlet do Svatojosefské štoly u Jílového u Prahy. Jde o starou zlatonosnou štolu, která je nyní přístupna veřejnosti. Mohli jsme zde na chvíli nahlédnout do života starých horníků. Bohudík, že dnes už se takto nepracuje. Některá místa ve štole jsou opravdu hodně nízká a úzká. Na závěr nám pan průvodce ukázal opravdové zlato v křemenné žíle. Jen počasí na výletě nám nepřálo, a tak jsme vydatně zmokli. Zapsala H. Sadílková

PODĚKOVÁNÍ ZA ČISTOU PRÁCI Chtěla bych tímto srdečně poděkovat všem členům oddílu Mladých hasičů, kteří se dne 21. dubna 2008 zúčastnili akce „Čistá Sázava“. Odvedli opravdu skvělou práci. Jmenovitě se jedná o tyto členy: Josef Štěch, Filip Vykydal, David Richter, Lukáš Páleník, Martin Honzák, Vojtěch Hradečný, Tomáš Rada a Miroslav Garaja. Poděkování patří i panu Jiřímu Jelínkovi, který nahradil druhého vedoucího a zastoupil ho při dozoru nad pracanty. Všem opravdu dík za dobře odvedenou práci. H. Sadílková -9-


ZPRÁVY ZE ŠKOLKY Zápis do školky

Ve čtvrtek 27.3. 2008 se konal zápis dětí do školky na příští školní rok. Přihlášku do školky si podalo 66 zákonných zástupců. K 1.9. 2008 bude ve školce po odchodu předškoláčků do základní školy 41 volných míst. Proto bylo možné 41 dětí přijmout k předškolnímu vzdělávání. Rodičům 25 dětí nebylo možné vyhovět a jejich děti nebyly přijaty. Přednostně byly přijaty děti předškolní a děti zaměstnaných rodičů. Na doplnění počtu byly přijaty ještě děti matek na mateřské dovolené s druhým dítětem. U těchto dětí byl zohledněn věk a přednostně byly přijaty děti čtyřleté. Zvyšující se počet nepřijatých dětí do školky je v posledních letech bolest většiny školek. Všude se o tom mluví a píše. Naše obec kapacitu školky navýšila před dvěma roky. Další navýšení kapacity naší školky již není možné, protože zahrada a školní jídelna by nesplňovala hygienické normy. Průzkum z matriky obce však ukazuje, že i do budoucna bude pro děti předškolní a děti zaměstnaných rodičů trvale žijících v Čerčanech místo zajištěno.

Výstava výtvarných prací

Ve dvou uplynulých týdnech se konala v Infocentru domě výstava výtvarných prací našich nejmenších. Výstava byla průřezem tvoření dětí v celém školním roce. Naši výstavu nám slavnostně zahájil pan starosta. Děti pak se zaujetím debatovaly nad vystavenými dílky, hodnotily je a každý si našel svůj obrázek. I tak rozvíjíme v dětech lásku k umění a probouzíme estetické cítění dětí.

Lehkoatletické závody

Jedním z našich cílů je rozvíjet a podporovat v dětech kladný vztah k pohybovým dovednostem. Naše snažení vyvrcholilo, jako již každoročně 28.5. lehkoatletickými závody na hřišti u Základní školy v Poříčí nad Sázavou. Zde jsme si změřili síly s dětmi z Mateřské školy z Poříčí ve čtyřech disciplínách. - Běhu na dvacet metrů, kde se z našich dětí nejlépe umístily: Eliška Bičáková z Berušek, Lukáš Hempl z Medvíďat, Ondra Kába z Motýlků - Hodu do dálky, kde z našich dětí nejdále hodil: Šimon Mráz z Medvíďat, Vojta Folprecht z Medvíďat, Lukáš Hempl z Medvíďat a Jakub Topoglidis z Motýlků, - 10 -


- Skoku do dálky, kde z našich dětí nejdále doskočil: Kryštof Volf, Lukáš Hempl z Medvíďat a Ondra Kába z Motýlků, Matěj Beneš a Vojta Folprecht z Medvíďat - Ve štafetě nás letos děti z Poříčí porazily. Doufejme, že podmínky pro sportování dětí v naší obci dostanou zelenou.

Dětský den

Ve čtvrtek 29.5. odpoledne ožila zahrada u školky oslavou Dne dětí. Opět se sportovalo, opékaly se špekáčky, mlsaly koláčky a zmrzlina. Děti v doprovodu rodičů nebo prarodičů si užily legrace a zábavy. Podívat a zasoutěžit si přišli i školáci, kteří naši školku již opustili, ale stále v dobrém vzpomínají. Děkujeme paní Volfové, Dražkové a Fleischhansové za finanční podporu naší oslavy. Eva Kočová, ředitelka

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Terezín

Snad ještě žádná exkurze v nás nevyvolala tolik pocitů a očekávání jako ta, kterou jsme my „deváťáci“ absolvovali 22. května v doprovodu pí uč. Parýzkové a p. uč. Prchala. Naším cílem byl Terezín, město s tak tragickou historií. Vystoupili jsme z autobusu a procházeli Národním hřbitovem ke vstupní bráně do Malé pevnosti. Procházejíce bránou, postupně jsme si uvědomovali celou tu hrůzu tohoto místa. Prohlídka začala na správním dvoře, kde jsme si mohli prohlédnout přijímací kancelář a skladiště oděvů. Ve všech místnostech stál ještě původní nábytek, o to byla atmosféra ještě více působivější. Prošli jsme bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ a ocitli jsme se na I. dvoře. Naskočila nám husí kůže, vtípky nás přešly, na všechny dopadla tísnivá nálada. Působivým zážitkem bylo, když pár odvážlivců zavřeli na temnou samotku. Na vlastní kůži jsme okusili pobyt na jedné z cel, kde se běžně tísnilo 60-90 vězňů. Nám bylo také těsno, a to nás bylo jen asi 44. Dále jsme navštívili koupelnu, marodku, holírnu, márnici a spojovací chodbou jsme prošli až na popraviště. Ve zdech byly dokonce stopy po kulkách. Pokračovali jsme na IV. dvůr, kde prohlídka končila. V kině jsme shlédli dobový dokument, který nacisté natočili pro Červený kříž a krátký film o historii celého města Terezína. Na úplný závěr jsme si prohlédli muzeum Malé pevnosti. Tato exkurze nebyla z těch nejveselejších, ale přesto v nás zanechala nesmazatelné stopy. Myslíme si, že by toto místo měl rozhodně každý člověk někdy navštívit. Pak si bude vážit života. Martina Frídová a Roman Neuberg 9.A

Návrat do minulosti

Dne 13. května jsme se vydali na exkurzi do Přerova nad Labem a Ostré nad Labem. Po nekonečné cestě autobusem jsme konečně vystoupili v Přerově. Zahájili jsme prohlídku celého skanzenu a spolu s paní průvodkyní jsme si prohlíželi chaloupku po chaloupce. V domcích byl dobový nábytek, předměty denní potřeby, kuchyňské nádobí, a dokonce jsme uviděli i samotné obyvatele v podobě figurín. A tak jsme se ocitli v chalupě rychtáře, košíkáře, zemědělce, v místní škole... a poznali, jak se žilo před několika stoletími. Autobusem jsme se přemístili do středověké vesničky v Ostré nad Labem. U pokladny jsme si vyměnili peníze za groše a hurá do uliček. Procházeli jsme mezi dřevěnými domky a rozhlíželi se po různých obchůdcích a dílnách. Tam jsme si mohli zakoupit nebo vyrobit různé předměty, např. mýdlo, provaz, prstýnky, hlavolamy z drátků, svíčku. Mohli jsme si vyzkoušet vyrýžovat zlato nebo si v hodovně objednat palačinky či slané pečivo. Každý si tu našel něco, čím se zabavil a ještě se mohl podívat do okolních nádherných zahrad. Exkurze se nám opravdu vydařila. Jana Plachá a Kristýna Doležalová 7.B

Ze sportu

PLAVECKO-BĚŽECKÝ POHÁR Ve středu 16.dubna 2008 se konalo okresní kolo plavecko-běžeckých závodů v Benešově. Naše škola se aktivně zúčastnila ve třech kategoriích. Dosáhli jsme vynikajících výsledků a rozhodně se nemáme za co stydět. Jakub Drábek obsadil 4. místo z 18 závodníků v kategorii mladších žáků. Richard Buček se umístil na 7. místě z 18 závodníků v kategorii mladších žáků. Veronika Zelenková skončila na 2. místě v kategorii starších žákyň ze 14 zúčastněných. Roman Neuberg obsadil 2. místo z 12 závodníků v kategorii starších žáků a Pavel Barták skončil na 1. místě mezi staršími žáky. Pavel Barták, Roman Neuberg a Veronika Zelenková postoupili do krajského kola v Čelákovicích. V krajském kole se na 12. místě umístil R.Neuberg, na 18. místě P.Barták z celkových 26 závodníků a V.Zelenková obsadila 12. místo z 23 závodnic. Vzhledem k tomu, že se jednalo o přebor celého Středočeského kraje, lze výkony našich závodníků považovat za vynikající úspěch. - 11 -

Navštivte náš nově otevřený

Bazar Oděvů (Second hand)

Otevřeno Út 1500 – 1800 Čt 1500 – 1800 So 800 – 1200 Prodej veškerých oděvů za velmi nízké ceny. Najdete nás v Čerčanech, Sukova ul. vedle Základní umělecké školy


MC DONALDS CUP 28.dubna 2008 se hrál okresní přebor žáků 1.-3. tříd. V konkurenci 15 škol z Benešovska a Vlašimska naši hráči obsadili 9. místo. 29.dubna a 6.května 2008 se hrál okresní přebor a krajské finále žáků 4.-5. tříd. V celkové konkurenci 24 škol z Benešovska a Vlašimska naši hráči obsadili 7. místo. POHÁR ROZHLASU 20. a 21. května 2008 proběhly atletické závody mladšího a staršího žactva ve Vlašimi. Naši starší žáci obsadili 7. místo ze 16 škol a mladší žáci 6.místo z 15. škol. Za zmínku stojí alespoň některé výkony našich mladých atletů : Ondřej Marek 3.místo, běh 60m Pavel Barták 4.místo, běh na 1500m Ondřej Šusta 6.místo, vrh koulí Ondřej Pudil 8.místo, běh 60m Jakub Drábek 6.místo, dálka David Adámek 6.místo, hod míčkem Lucie Krejcárková 7.místo, výška Závěrem bych chtěl poděkovat všem žákům, kteří velmi obětavým a zdařilým způsobem reprezentovali naši školu v letošním školním roce, což vzhledem k podmínkám, které máme, lze považovat v těžké konkurenci škol z Vlašimska a Benešovska za malý zázrak. Josef Prchal

Návštěva Dendrologické zahrady v Průhonicích

V úterý 13. května 2008 navštívili žáci 5.A a 5.B třídy ZŠ Čerčany Dendrologickou zahradu v Průhonicích. Zahrada má rozlohu 80 ha a pěstuje se zde na 5 000 druhů dřevin a trvalek, 700 druhů rododendronů a azalek. Můžeme tam vidět kolekci okrasných jabloní, borovic, tavolníků, vřesů aj. Žáci si mohli vybrat ze dvou okruhů. Menší okruh měří 1 500 m a delší okruh 3 000 m. Nakonec se rozhodli pro delší okruh a jeho prohlídka trvala 2 hodiny. Orientovali se podle informačních tabulí, protože prohlídky probíhají samostatně, bez průvodce. V této době se konala v Dendrologické zahradě výstava tulipánů a jiných cibulovin. Rozkvetlé tulipány vytvářely krásné barevné koberce. Žákům se z celé exkurze líbila nejvíce právě tato výstava.

Exkurze do vesničky ŘEPORA

Při plánování exkurzí a výletů na letošní školní rok jsme nemohli opomenout návštěvu středověké vesničky Řepora, a tak se tam v dubnu 3. a 5. třídy vydaly. Jeli jsme autobusem, cesta pěkně ubíhala, ale to jsme netušili, co nás čeká. Zastavili jsme nedaleko vstupní brány a k ní jsme museli dojít pěkně označenou, ale také pěkně blátivou cestou. Bláto jsme měli až za ušima. Nicméně dobrá nálada nás neopouštěla, protože konečně přestalo pršet a my byli na místě. Rozdělili jsme se do skupin a posíleni vydatnou svačinou a odpočinkem jsme začali s prohlídkou vesničky a vyprávěním o životě ve středověku. Název vesnice nemá nic společného s řepou, pravda je trochu jinde. Zjednodušeně řečeno vzniklo pojmenováním odvozením od byliny řepík a ten se také objevuje ve znaku Řepory a visí na vstupní bráně. Vesnička je částečně obehnána opevněním se třemi branami. Je postavena z tradičních materiálů a vybavena replikami historických předmětů. Uprostřed je náves a na ní studna, která byla zdrojem pitné vody. Nedaleko vidíme kostelík. Kolem návsi stojí asi 6 usedlostí: obydlí rychtáře, krčma, kovárna, domek hrnčíře, kořenářky, chalupa domkáře. U některých usedlostí jsou i zvířata jako ovce, kozy. Děti všechno prozkoumaly, probádaly a měly spoustu zvídavých i všetečných otázek. Dumaly, k čemu co sloužilo a jak se za středověku žilo. Všechny také zaujal šibeniční vršek, šatlava, mučidla a hladomorna. Děti si zkusily úkoly hlídačů, jak se sedí na židlích v krčmě, jak probíhaly středověké zápasy. Unaveni, ale spokojeni a plni zážitků jsme se vrátili v pořádku domů. Děti své poznatky realizovaly dále v hodinách Čj, Prv, Vl, Vv, Pč. Povedly se jim pěkné slohové práce, namalovaly krásné obrázky, které spolu s fotografiemi byly vystaveny na chodbách školy. Exkurze byla přínosem a všem se líbila. Návštěvu Řepory vřele doporučujeme.

Požární ochrana

Naše škola se také zúčastnila výtvarné soutěže ,,Požární ochrana očima dětí“. Na třetím místě se umístila Jana Kondrátová z 2.A. Diplom a ceny ji budou osobně předány dne 30.5. v HZS Benešov. Barbora Valentová

ZŠ a akce Čistá řeka

21. duben 2008 – přijímací zkoušky pro deváťáky. Zpotili se, ale výsledek stojí zato. Všichni pracovali na výbornou. Uspěli, byli přijati! A co ti ostatní, co byli ve škole, protože zkoušky nedělali? Také se snažili, ale při jiné činnosti. Čistili řeku, čistili její okolí. Hromada pytlů s odpadem, soustředěná na hřišti u řeky, vypovídala o lidské „lásce“ k čistotě – - 12 -


kromě plastů se likvidovaly hromádky skla, asfaltu, papíru... plný náklaďák nacpaných pytlů! My, teenageři, vlastně skoro už dospěláci, jsme uklízeli, byli pracovití, až nás kolemjdoucí chválili. Kolik že nás bylo? Pětadvacet a dva dospělí. Akce Čistá řeka se povedla, odvedli jsme kus práce. Za odměnu nás obecní úřad pohostil, organizátor (Posázaví o.p.s.) daroval trička s logem letošního projektu a pozval nás na slavnostní závěrečný večer na zahradu Společenského centra v Týnci nad Sázavou. ZŠ Čerčany, 9.A, 9.B

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Zápis žáků do ZUŠ Čerčany na školní rok 2008/2009

V měsíci červnu proběhne výběr dětí z mateřských škol. Rodiče dětí, kteří mají zájem o studium na ZUŠ a chtějí své dítě přihlásit do přípravného ročníku hudebního oboru, mohou se dostavit od pondělí do pátku od 13.00 - 16.30 se svým dítětem k talentovým zkouškám. Budoucí žáček se podrobí talentové zkoušce, která se skládá z rytmického cvičení - tleskání, intonace - poznávání a zazpívání nižších a vyšších tónů a dále zpěvu zazpívání jedné lidové písničky. Výtvarný obor - výuka probíhá v úterý a v pátek od 13.00 - 17.30. Zájemci se mohou dostavit také během měsíce června v těchto dnech. Možnost přijmout žáky do ZUŠ je závislá na kapacitě školy, škola nemůže přijmout libovolný počet žáků. Proto nečekejte až na začátek školního roku. A co nás ještě čeká v měsíci červnu: 9.6. - 13.6. - postupové zkoušky a přijímací zkoušky žáků z přípravného ročníku do nástrojových oddělení 11.6. dopoledne - vystoupení žáků školy v MŠ Čerčany 16.6. - 27.6. - Výstava prací žáků výtvarného oddělení v IC Čerčany 18.6. - Koncert žáků školy Informovat se můžete na tel. čísle - 317 776 417 nebo 731 458 451. ZUŠ přeje všem dětem krásné prázdniny a dospělým hezkou dovolenou. Ludmila Žvejkalová, ředitelka ZUŠ

- 13 -


MEMORIÁL OBĚTEM FAŠISMU 8.května 1945 kapitulovala německá vojska a byla ukončena válka v Evropě. Jako připomínka tohoto dne se pořádá v Čechticích každoročně přespolní běh s názvem Memoriál obětem fašismu. Letos se konal již 38.ročník. V silné konkurenci závodníků v krosu na 750 m dokázal Jakub Drábek z Čerčan zdrcujícím závěrem porazit Luboše Ptáčka. Umístění:

1 místo - Jakub Drábek, AC Benďák Čerčany s časem 2.46.06 2. místo -Luboš Ptáček , Křivsoudov s časem 2.49.01 3. místo - Štěpán Podhadský, AC Sparta Praha s časem 2.57.07 -jd-

OCENĚNÍ NAŠEHO RODÁKA V naší obci byl dne 1.června 2008 u rodného domu Ing. Josefa Krásy Ph.D., pedagoga Stavební fakulty Českého vysokého učení technického, v ulici K Vodárně v Čerčanech slavnostně odhalen pomník připomínající jeho zásluhy v rozmanitých oblastech lidské činnosti. Stojí na něm: „Na paměť 33. narozenin vědce, pedagoga, fotografa, básníka a občasného zemědělce Josefa Krásy vztyčili vděční kamarádi“. Všechny zde uvedené činnosti spojuje tužka, která byla zvolena i za tvar pomníku. Zajisté nikoho nepřekvapí, že tužka o výši 320 cm je zakončená červenou tuhou. Bezprostřední okolí pomníku je vkusně upraveno a ozdobeno květinovým záhonem. Na malé doprovodné slavnosti se shromáždili nejen místí, ale i přespolní, ba přišli i lidé z daleka. Zúčastnil se jí i samotný Josef Krása. Se skromností jemu vlastní a s lehkým uzarděním odmítal slova chvály a díků přítomných. Naše uznání patří všem, kteří se podíleli na přípravě a zorganizování celé akce. Ještě více takových akcí v naší obci. Za Komitét pro vybudování pomníku Josefa Krásy Michal Tupý

Vážení čtenáři Čerčanského zpravodaje, velice mne těší zájem o mé povídky a vyprávění, které uvádím již několik let na zadních stránkách našeho dvouměsíčníku. Tyto povídky píši pro obveselení čtenářů a dle mého názoru slouží pouze pro pobavení a nemají žádnou literární hodnotu. Nemám žádné literární vzdělání, mám pouze velkou a celoživotní lásku k četbě dobré knížky a přečetl jsem jich za 62 let svého života mnoho a mnoho. Že povídka: „Říkali mu Chlumoš,“ kterou jsem napsal na motivy vyprávění pana Františka Škvora z Benešova a vycházela v pěti pokračováních v minulém roce, vzbudí takový zájem, jsem nečekal! Sám jsem ji jako autor nepovažoval za příliš povedenou. Ale k dobru věci, jsem se mýlil! Je starou pravdou, že názor autora se nemusí vždy shodovat s názorem čtenáře a naopak. Že vyprávění o lidech z našeho kraje pod kopcem Chlum a nejbližšího okolí se bude líbit, mě příjemně překvapilo. Popisoval jsem v nich těžký život obyčejných lidí z okolních vesniček na konci 19. století. Do redakce jsme dostávali dotazy, i po internetu, kdy vyjde, a nebo kde se dá sehnat další díl? Náš časopis vychází samozřejmě také na internetu a mohou ho číst čtenáři vlastně kdekoliv. V osobních setkáních s lidmi, kteří čtou tato vyprávění, jsem se s potěšením dozvěděl, že by bylo vhodné napsat další pokračování příběhů obyčejných lidí z kraje pod Chlumem, na které se literárně, až na výjimky (Karel Nový „Železný kruh“, nebo spisovatel a básník Svatopluk Čech, rodák z nedalekého Ostředka) dost pozapomnělo. Možná, že psali i jiní, těm se samozřejmě omlouvám! Bohužel, já o nějaké jiné výrazné literární práci nevím. Potěšil mě hlavně zájem čtenářů z vesniček, o kterých ve svém vyprávění píši. Některé postavy v mých příbězích jsou naprosto reálné a historicky doložitelné. Pouze u některých postav, a na to mám jako autor právo, pozměňuji jejich jména. To proto, aby nebyly zbytečně konfrontováni s dnes žijícími potomky, v jednotlivých vesničkách v příbězích uváděných. Pro mě je potěšitelný fakt, že jsem asi vyprovokoval větší zájem lidí o historii našeho kraje, a to jsem velmi rád! Národ musí znát svou pravdivou historii bez příkras a politické pomády. Pravdivou historii národa dokáže zpustošit kdejaký blb! To drtivá většina občanů dobře ví! Musíme se naučit přijímat pravdu i když nám není kolikrát po chuti. Nažvanit si historii a pak jí dokonce ještě věřit, je nesmírně jednoduché, hloupé, ale také nebezpečné! Spasitelů lidstva, hlavně v politických kruzích, kteří dokáží svým ovečkám naslibovat kdejakou hovadinu, je až dost! Pak se nakonec ukáže, že si sbalí své vyžvaněné miliony, udělá na své ovečky dlouhý nos a ujede pryč, ke svým, třeba „zavilým“ nepřátelům. Jenže se říká: „Všeho do času, Pán bůh na věky!“ Tak to bohužel u nás chodí a čelit tomu můžeme jen tím, že si budeme brát příklad z historie, která nám dává dostatek vzorů, že nic nového: „Ve státě českém!“ Jednoduchá řešení neexistují, pouze jednodušší lidé, kteří snadno „zblajznou“ kdejakou pitomost samozvaného inženýra duší. Historie nám pak ukazuje následky takové zabedněné víry v dostatečně tragické formě! - 14 -


Nyní zpátky k povídkám. Samozřejmě, že pracuji ve svých povídkách a vyprávěních s archivními dokumenty a fakty. Také hlavně se vzpomínkami starých lidí. Pak také s dokumenty amatérských historiků a lidových vypravěčů. To pak vytváří předobraz děje, který je potom nutno zpracovat a upravit do náležité literární formy. Musím podotknout, že to dá velikou práci. Já ji dělám rád, protože mě baví a když se dozvídám, že se dílko podařilo a čtenářům se líbí, je to pro mě tím největším honorářem. Samozřejmě se vyprávění nemusí líbit všem, to je ale normální. Každý čtenář má jiný vkus a právo vlastního názoru, a pokud to takto bude i v budoucnu, buďme jenom rádi! Radujme se, veselme se, že můžeme psát svobodně! Historie nám opět napovídá, že tomu tak vždy nebylo! Z pozůstalosti velkého vypravěče pana Škvora z Benešova (zemřel před rokem v požehnaném věku 88 let) zůstalo mnoho zápisků, které jmenovaný za celý svůj život nashromáždil. Pan Škvor ještě žil, když četl můj rukopis vyprávění „Říkali mu Chlumoš.“ Velice se mu mé podání příběhu líbilo i když mi rukopis trochu proškrtal a některá fakta upřesnil. Bylo to správné a pro dobro celé povídky. Dcera pana Škvora mi navrhla, abych zpracoval poznámky a vzpomínky jejího otce a napsal další historická vyprávění z našeho kraje. Samozřejmě, že to udělám, i když to bude tvrdá práce, ale bez tvrdé práce se nic dobrého vlastně ani neurodí. Proto připravuji další pokračování povídky „Říkali mu Chlumoš,“ její první část by mohla vyjít už v dalším čísle. Mám pro ni zatím název „Říkali mu Chlumoš II.“ Nejsem ještě rozhodnut, jestli nepoužiji název podobný, nebo mírně pozměněný. Budu velice rád, když se bude pokračování líbit čtenářům stejně tak, jako se líbil díl první. Mám v úmyslu své povídky vydat a hledám proto šikovného a ochotného amatérského kreslíře nebo karikaturistu, který by text ilustroval. Prosím zájemce, aby pro mě zanechal kontakt na sebe v Infocentru Čerčany tel.: 317 776 154. Josef Šimánek

Co se do publikace nevešlo

BRODY, PŘÍVOZY, MOSTY A HISTORIE VOROPLAVBY NA ŘECE SÁZAVĚ Dokončení. Z historie samotné voroplavby na řece Sázavě Podle historických záznamů v kronikách a archivech, do kterých máme jako archiváři a kronikáři přístup, se dovídáme, že se na naší řece Sázavě plavily vory už po dlouhá staletí. Je ostatně možné, že se plavily na krátké vzdálenosti už třeba v době osídlovaní příbřeží řeky Sázavy slovanskými kmeny. To se můžeme pouze jenom domnívat. Musím ovšem též podotknout, že již v roce 1032, kdy byl založen Sázavský klášter, se zmiňuje kronikář Kosmas, mimo jiné historiky velice uznávaný! „Že na stavbu bylo mnoho dřeva z okolních hlubokých lesů všemi způsoby dopraviti nutno, aby zbožné dílo toto dokonáno bylo.“ Což nám napovídá, že i dopravy vodní mohlo být použito. Historicky doložená zmínka je už z roku 1205. Král Přemysl Otakar I. v ní zmiňuje, že jakýsi Pravota poskytuje roční výnos ze sázavské plavby Ostrovskému klášteru. (Jedná se o klášter, který leží na ostrově v řece Vltavě nedaleko soutoku Sázavy a Vltavy u obce Davle. Dones jsou tam vidět základy tohoto kláštera, který se také jako Ostrovský nazýval.) Později se pak zjistilo, že listina byla falešná. Dotyčný Pravota svému jménu čest rozhodně nedělal a konal nepravosti. Zřejmě již koncem 13.století někteří lidé povinné placení obcházeli. V porovnání s dnešní dobou, vlastně nic nového v našem českém dolíčku! Z této zprávy je zřejmé, a historici se k tomu přiklánějí, že již ve 13. století se vory na Sázavě plavily. Bohužel nevíme přesně na jakých úsecích vodního toku. Víme ale, že byla řeka obtížně splavná, pokud se nevybudovaly první jezy, nebo jiné stavby na zadržení vody. Plavbu vorů v době, o které je nyní řeč, určitě velice ovlivňovalo počasí a stav vody na řece. Možná, že bylo ve 13. století v řece více vody, a že byla řeka více proudná. To bohužel nemůžeme dnes spolehlivě potvrdit. Zato je spolehlivě potvrzeno, že se za plavení dřeva platilo clo a vybírala je panství, přes které se vory plavily. Pokud šlo o různá placení od tvrdě pracujících lidí, tak to byla vrchnost v Čechách vždy velice aktivní a trvá to dodnes! Další zprávu o plavení na Sázavě máme z poloviny 16. století. V pražských novoměstských knihách „Kšaftů“ podskalských plavců, uváděna též jména jejich dlužníků, také plavců, ale z řeky Sázavy. Konkrétně z vesnic Pikovice nebo Přívozu Kamenného. Stručně řečeno, tady jistá frekvence voroplavby rozhodně musela být. V červenci roku 1673 se konal prohlídka stávajících sázavských jezů přísežnými mlynáři. Ti jezy a jejich výšku ocejchovali a opatřili úřední tabulkou. Ta nařizovala všem mlynářům a hamerníkům dodržovat úřední hladinu vody a výši prahu přepadu jezu, aby se mohly vory plavit bez vážných problémů. Ve výše uvedeném roce už bylo mnoho jezů postavených z pokládaného kamene, který dobře odolával velké vodě. Jeden jest ještě dnes vidět asi kilometr proti proudu řeky nad obcí Kamenný Přívoz. Vodáci, kteří jezdí na loďkách z Týnce do Davle, moc dobře poznají a používají několik set let starou vorovou cestu ohraničenou po stranách velkými kameny. Co ještě říci na závěr našeho vyprávění? Historicky potvrzená voroplavba trvala možná s přestávkami více jak 6 století. Splavilo se pomocí naší řeky, možná za ty dlouhé roky plavení, statisíce kubíků dřeva do míst určení, nejvíce však do Prahy.Velkou měrou na plavení dřeva se podíleli plavci z dolní části řeky Sázavy. Tam se toto nebezpečné řemeslo nejvíce dědilo z otce na syna. Tam pod Kamenným Přívozem a v nebezpečných proudech pod horou Medník si vybírala řeka svoji daň nejvyšší, životy plavců. Dodnes tam stojí velký železný kříž na jejich památku. Spisovatel Jan Morávek, rodák z již zmíněného K.Přívozu překrásně popisuje těžký život plavců vorů na naší řece. Poslední vor se plavil na naší řece někdy v průběhu druhé světové války, při nedostatku nákladních vagonů byla opět ke splavení použita řeka. Ale tím voroplavba na řece Sázavě skončila. Zůstala ale naše řeka, která má dva břehy, levý a pravý. Udělejme vše proto, aby řeka lidi spojovala, budujme mosty, nejenom z betonu nebo oceli, ale také ty lidské, pomyslné! Ne jako v zemích, kde se rozpoutávají zbytečné národnostní vášně, se mosty boří. To je, moji dobří lidé, velmi špatné a nebezpečné pro lidstvo samotné. Starejme se o naší řeku, nenechme ji znečistit - 15 -


a zaneřádit odpadky! Nebuďme lhostejní a burcujme naše svobodně zvolené zástupce, hlavně ty, co si dali do vínku ochranu přírody a životního prostředí. Aby se nervali v parlamentu o různá ministerská křesla, která nemají s přírodou nic společného. Je pak nesmírně smutné, když člověk hovoří s nějakým zvoleným „živočišníkem,“ který nerozezná žížalu od mandelinky, a žvaní do všeho jak ředitel zeměkoule. Když jsem nedávno takovému jednomu poslanci při setkání s občany v Benešově řekl, že by mohl alespoň jednou vypadnout laskavě ze své naleštěné, státem placené limuzíny, našroubovat si nohy a projít se konečně pěšky svým „ životně prostřeďovým“ revírem, že z okna svého naleštěného bouráku tak akorát uvidí houby! Poslanec opět zažvatlal, že se na naší řeku určitě dojde podívat a bude-li potřeba zjedná nápravu. Poděkoval jsem za vyčerpávající odpověď se slovy, že se budu těšit.

KNIHOVNA ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Knihovny: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: zavřeno Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 – 13.00

Josef Šimánek, kronikář

Otevírací doba knihovny červenci a srpnu 2008 (+ čerpání dovolené v září) Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 – 16.00 Úterý: 13.00 – 19.00 Středa: zavřeno 13.00 – 16.00 Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 – 16.00 Pátek: zavřeno Knihovna bude zcela uzavřena 7. - 28.8. a dále pak 19. - 26.9.2008 Mimo otevírací dobu je Knihovna pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) www.knihovnacercany.wz.cz V knihovně je možno za nízké ceny zakoupit některé z vyřazených knih. Nabídka je průběžně doplňována. 13.00 – 16.00 13.00 – 19.00

Co je v knihovně nového?

• 27.3.2008 byly spuštěny vlastní webové stránky knihovny. Informace o knihovně, nových knížkách, akcích, ale i odkazy na některé další webové stránky najdete na internetové adrese www.knihovnacercany.wz.cz. • Koncem února začal v knihovně fungovat Čerčanský čtenářský klub (ČČK). Scházíme se každou středu od 14.00 a čteme si společně z předem vybrané knížky. Děti si mohou vyluštit tajenku a jsou přednostně seznamovány s novými knížkami v naší knihovně. Je určen dětem asi od třetích tříd. • Ve dnech 16. a 23.dubna se v knihovně uskutečnil Kurz trénování paměti pod vedením PhDr. Jakuba Pavlíka a Jaroslava Volfa, členů Společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. • 23. dubna přijel do knihovny s rancem pohádek o čertech, kouzelníku Magiášovi a princezně solimánské známý český herec Stanislav Zindulka. Poslouchat přišli malí i velcí, nejvíce se všem líbil malý čertík, který hlídal bránu do pekla. • 27.května jsme si mohli vyslechnout přednášku věnovanou Nicholasi Wintonovi, spojenou s promítáním dokumentárního filmu Síla lidskosti. Nicholas Winton byl britský humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z území ohroženého Československa před smrtí jejich transportem do Velké Británie. Pan Tomáš Graumann, který byl jedním z posledních dětí zachráněných N.Wintonem, bohužel onemocněl a nemohl se přednášky zúčastnit. • Začátkem nového školního roku v září přijde do knihovny pan veterinář Martin Štěpánek, aby poradil dětem s péčí o domácí zvířátka. Přesné datum najdete později na vývěsce Knihovny. • Zájemci o Kurz počítačů pro začátečníky se mohou hlásit v knihovně. Začali bychom na podzim 2008, předběžná cena 250,- Kč.

KNIHOVNA ČERČANY

pořádá do 26.6.2008 prodejní výstavu knih nakladatelství EGMONT Egmont vydává knihy z edice 0 mašince Tomášovi, Bořek Stavitel, Disney, Barbie, W.I.T.C.H., Asterix a Obelix, Děsivé dějiny, Dvě z jednoho těsta, Star Wars, sportovní knihy a spoustu dalších. Sleva 20% ! - 16 -


NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – DUBEN Beletrie:

Abrahamová, Jana – Slepý dům Detektivka Beverley, Jo – Andělská nevěsta Román pro ženy. Brycz, Pavel – Malá domů Povídky Cabot, Meg – Velikost XL Detektivní román Desai, Kiran – Dědictví ztráty Román autorky indického původu získlal prestižní Bookerovu cenu 2006. Dreyer, Eileen – Neber si to osobně Thriller. Eco, Umberto – Poznámky na krabičkách od sirek Ty nejzajímavější ze sloupků, které vycházely v magazínu Espresso. Erbová, Karla – Smírčí kámen Poezie. Hayden, Torey – Spratek Skutečný příběh šestileté Sheily, která se dostane do třídy pro děti s poruchami chování. Christie, Agatha – Zlatá brána otevřená Detektivka. Johnson, Norman & Crofts, Andrew – Princezna Džarmína Dobrodružný román. Lehane, Dennis – Sbohem, baby Podle knihy byl natočen i úspěšný film Gone Baby Gone. Maděra, Petr – Černobílé rty Jsou chvíle a jsou místa, kdy si nemůžeme být jisti tím, kdo vidí a kdo ne. Moliére – Don Juan Příspěvek do knihovničky školní četby. Moliére – Misantrop Příspěvek do knihovničky školní četby. Niedl, František – Čas vlků Historický román. Phillips, Susan Elizabeth – Rozený svůdce Román pro ženy Proulx, Annie – Ostrovní zprávy Od autorky Zkrocené hory. Rendell, Ruth – Rafinovaná vražda Detektivka.

Viewegh, Michal – Krátké pohádky pro unavené rodiče V pohádkách se ukrývají i peprnější doušky, jež ocení zejména unavení rodiče. Volkers, Mara – Relikvie Historický román. Weiner, Jennifer - Malá zemětřesení Příběh čtyř přítelkyň, z nichž každá projde svým „malým zemětřesením“.

Soukup,Vladimír & David, Petr – Cestovní kniha Autem po Čechách, Moravě a Slezsku. Stangl, Martin – Ovoce z vlastní zahrady Výsadba, péče, sklizeň. Toulky českou minulostí 11 Český svět na sklonku 19. století. Vlk, Václav & Maňák, Jiří – Krby Architektura, konstrukce, stavba.

Naučná literatura:

Beletrie pro děti a mládež:

Bordonove, Georges – Ludvík XVI. Životopis francouzského krále, který se stal obětí revoluce. Buijssen, Huub – Demence Průvodce pro rodinné příslušníky a pečovatele. Corsi, Enrico – Automasáže Účinné a jednoduché techniky masáží vlastního těla. Čokoláda Dějiny čokolády Einon, Dorothy – Kdo si hraje, nezlobí (aktivity pro děti předškolního věku) Pro snadnou orientaci jsou náměty v knize uspořádány podle věku dítěte. Gillespie, Andrew – Přehled ekonomie Klíčová témata, pojmy a zákonitosti. Green, Vivian – Šílenství vládců Od Caliguly po Stalina. Jacobbi, Paola – Ty boty musím mít! Knížka vás zábavnou formou seznámí s jednotlivými typy a modely bot. Jandourek, Jan – Sociologický slovník Základní pojmy a termíny sociologie a souvisejících věd. Katz, Elliott – Buď silným mužem! Takovým, jakého ženy chtějí mít. Káva Dějiny kávy. Moorey, Teresa – Duševní ochrana Jak stvořit pozitivní, obrannou a léčivou energii. Pease, Allan & Barbara – Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách Po odhalení tajemství příslušníků druhého pohlaví se už nikdy nebudete muset za nic omlouvat Pehle, Tobias – Udělej si sám v zahradě Plánování a návrhy, budování .

Braunová, Petra – Ztraceni v čase Co se stalo, kde se to Martin octl? Ztratil se v čase? Brezina, Thomas – Kočičí holka Katie má kromě lidských v sobě i kočičí geny. Conrad, Hy – Kdo je pachatel? Dvacet dva detektivních příběhů s otevřeným koncem. Černá, Olga – Poklad starého brouka Julie o prázdninách postaví domeček, do kterého se nastěhuje starý brouk… Dědková, Jarmila – Slunce pro čokoládovou holku Příběh adoptovaných sester. Jínová, Šárka – Letní láska Brigita požádá otce o peníze na plastiku a otec se rozhodne, že jí ukáže i jiné hodnoty. Sís, Petr – Zeď – jak jsem vyrůstal za železnou oponou Zcela ojedinělá kniha, která malým čtenářům přibližuje dobu komunismu.. Svobodová, Vlasta – Nedej se, Báro! Bářina maminka tragicky zahynula a otec se znovu oženil… Wilson, Jacqueline – Vadí nevadí Tracy žije v dětském domově, ale chtěla by jednou bydlet v opravdickém domově..

Naučná literatura pro děti a mládež:

Daxelmüller, Christoph – Kouzelníci, čarodějnice a magie Z edice Co – jak – proč. Köthe, Rainer – Elektronika Z edice Co – jak – proč Můj anglický obrázkový slovník Základní anglická slovíčka, a přehledné barevné ilustrace.

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – KVĚTEN Beletrie

1. Balabán, Jan – Prázdniny Povídková kniha je doplněna D s autorovým nezaměnitelným přednesem . 2. Clark, Mary Higgins – Tentokrát naposledy Detektivka 3. Desideri, Ippolito – Cesta do Tibetu Pavý skvost v cestopisné literatuře o této zemi. 4. Eddings, David – První kniha Tamuli. Duhové paláce Fantasy. 5. Formánek, Josef – Létající jaguár Nové vydání nejrychleji napsané knihy na světě. 6. Gardner, Lisa – Zmizení Bývalá agentka FBI se ztratila beze stopy… 7. Garwood, Julie – Vražda podle seznamu Detektivní román. 8. Haller, James – Francouzský život Vzpomínky amerického šéfkuchaře na Francii. 9. Kellerman, Jonathan – Svědkyně Malá holčička jedinou svědkyní vraždy… 10. Koontz, Dean – Manžel Mitch miluje svou ženu. Dostal šedesát hodin na to, aby to dokázal. 11. Kubátová, Táňa – Láska na heslo Román pro ženy z prostředí výpočetního střediska. 12. Kubátová, Táňa – Možná přijde i kominík

Denisa při příjezdu na chalupu zažije šok, z něhož se hned tak nevzpamatuje… 13. Kubátová, Táňa – Počkej až za Lyon Vydat se na cestu po Francii s neznámým mužem? To se Pavle ani trochu nepodobá… 14. Lewycká, Marina – Vilný stařec a hamižné ženy Jeden z nejúspěšnějších britských románů roku 2005. 15. Lustig, Arnošt – Kamarádi O dětech, které byly válkou donuceny začít přijímat svět očima dospělých.. 16. Maxwell, Robin – Panna Příběh Alžběty, dcery Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. 17. McCarthy, Cormac – Cesta Sci-fi román, který získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu. 18. Nosková, Věra – Ať si holky popláčou Fejetony a jiné krátké texty autorky knih Bereme, co je a Obsazeno. 19. Orsoff, Beth – Posedlá romantikou Julie touží po slušném muži, kterému by mohla dát své srdce. 20. Plaidy, Jean – Královnino tajemství Příběh francouzské princezny Kateřiny z Valois. 21. Reed, A.W. – Mýty a legendy Tichomoří Sbírka třiadvaceti příběhů z oblasti ostrovů Tichého oceánu. 22. Roberts, Nora – Zkouška důvěry Reece se po těžkém traumatu rozhodne přistěhovat do městečka uprostřed Skalistých hor.

- 17 -

23. Satrapiová, Marjane – Kuře na švestkách Aneb posledních sedm dnů Násira Alího. Komiks. 24. Smith, Barbara Dawson – Nezralý pro lásku Historická romance. 25. Walló, Olga – Dlouhá zima Autorka shrnuje svou básnickou tvorbu z posledních let.

Naučná literatura

1. Anglická konverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty. 2. Bauer, Jan – Podivné konce českých panovníků Osudy svaté Ludmily, svatého Václava a dalších. 3. Francouzská koverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty. 4. Franke, Wolfram – Zahradní rybníčky Zakládání a péče krok za krokem. 5. Iskra, Jiří – Google Tipy a návody pro vyhledávač, Gmail, YouTube, Earth a další aplikace. 6. Italská konverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty. 7. Italské reálie V italštině. 8. Lesbros, Dominique – Je pro vás exotická kuchyně španělskou vesnicí? Obrázkový slovník exotického ovoce a zeleniny, omáček…

Čerčanský zpravodaj 5-6/2008 9. Německá konverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty. 10. O češtině Kniha živou formou upozorňuje na prohřešky vůči mateřštině 11. Pečírka, Jaromír & Lukasey, Alfred – Život a dílo Mistra Leonarda Texty a reprodukce jsou doplněny esejem českého kunsthistorika J.Pečírky. 12. Pinske, Jörn – Orchideje Nákup, pěstování, hydroponie, rozmnožování, ochrana rostlin. 13. Reálie frankofonních zemí Ve francouzštině. 14. Reálie německy mluvících zemí V němčině. 15. Řecká konverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty. 16. Search, Gay – Zahradníkem bez zahrady Nemáte zahradu? Nevadí! Můžete pěstovat rostliny v nádobách 17. Simon, Herta – Letničky Nejkrásnější jednoletky a dvouletky. 18. Snelling, John – Buddhismus Stručný přehled celého panoramatu buddhistického učení, jeho praxe a dějin. 19. Španělská konverzace Nejpoužívanější slova a fráze na cesty 20. Woodworth, David & Pybus, Victoria – Práce v zahraničí Hledáte práci v zahraničí? 21. Zdraví pro třetí věk Kniha je rádcem pro zachování dobrého tělesného zdraví i v pokročilém věku.

Beletrie pro děti a mládež

1. Awdry, W. a Ch. – O mašince Tomášovi 1 Tři příběhy o mašince Tomášovi a jeho kamarádech . 2. Březinová, Ivona – Báro, nebreč Román pro dívky, věnovaný, mimo jiné, B.Němcové. 3. Gordon, R. & Williams, Brian – Ztracený svět v podzemí

Vydejte se na dobrodružnou cestu do tajemného PODZEMÍ. 4. Goscinny, René & Uderzo, Albert – Asterix a Kleopatra Oblíbený komiks. 5. Goscinny, René & Uderzo, Albert – Asterix a slavný štít Oblíbený komiks. 6. Goscinny, René & Uderzo, Albert – Asterix gladiátorem Oblíbený komiks. 7. Goscinny, René & Uderzo, Albert – Asterix u Belgů Oblíbený komiks. 8. Miler, Zdeněk & Žáček, Jiří – Krtek kamarád Básničky o krtkovi a jeho kamarádech. 9. Murray, Martine – Mírně pravdivý příběh Cedry B.Hartleyové … která hodlala vést neobyčejný život 10. Nejkrásnější hádanky Hádej, hádej, hadači, co ti rozum postačí. 11. Peroutková, Ivana – Anička a její kamarádky Najde si Anička u babičky nějakou kamarádku? 12. Petiška, Eduard – O jabloňce Leporelo. 13. Pospíšilová, Zuzana – Poznáváme písmenka Knížka pro předškoláky i pro začínající školáky. 14. Skoumal, Petr – Když tygr jede do Paříže Písničky s texty Emanuela Frynty, Zdeňka Svěráka, Pavla Šruta a Jana Vodňanského. 15. Springerová, Nancy – Případ pohřešovaného markýze Enole, sestře nejslavnějšího detektiva Sherlocka Holmese, v den narozenin zmizela maminka. 16. Syrovátka, Oldřich – Co děláme ve školce Leporelo . 17. Thurber, James – Třináctery hodiny

a dvě další pohádky Pohádky amerického prozaika jsou řazeny do zlatého fondu moderního pohádkového žánru.

Naučná literatura pro děti a mládež

1. Co je to? Moje první encyklopedie Larousse Proč o všem rozhodují rodiče? Proč si někdy připadáme oškliví? 2. Coleman, Michael – Děsivá literatura – Pohádky Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, která pohádka je nejstrašidelnější? 3. Deary, Terry – Děsivá literatura – Řecké báje Máte tušení, který příběh vydržel vysoko na žebříčku popularity celých 2000 let? 4. Deary, Terry – Děsivé dějiny – Piráti Připravte se na pravdu, která se za legendami o všivácích pirátech skrývá. 5. Největší kniha nápadů pro malé slečny Aplikace, bižuterie, cetky, doplňky, elegance, fantazie… 6. Obrázkový anglicko-český slovník Slovník obsahuje více než 2000 každodenních slov a frází. 7. Obrázkový německo-český slovník Slovník obsahuje více než 2000 každodenních slov a frází. 8. Staňková, Jitka & Tyller, Jiří – Můj první průvodce němčinou Hravá, humorně ilustrovaná kniha usnadní dětem první kroky při studiu němčiny. 9. Turnerová, Tracey – Děsivá literatura – Spisovatelé a jejich tlustospisy Slavné příběhy tak, jak je ještě neznáte! 10. Velké vynálezy pro každý den Vše o významných vědeckých objevech, které formovaly současný svět. 11. Wildingová, Valerie – Děsivá literatura – Klasické příběhy Klasické příběhy tak děsivé je ještě neznáte!

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Infocentra : Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 – 17.00 Úterý: 9.00 - 12.00 13.00 – 17.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 – 17.00 Pátek: 9.00 - 12.00 13.00 – 16.00

Otevírací doba Infocentra v červenci a srpnu: Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Úterý: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Středa: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Pátek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Sobota: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00 Neděle: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00

Mimo otevírací dobu je Infocentrum pro veřejnost uzavřeno. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová) www.cercany.cz

AKTIVITY INFOCENTRA V prostorách Infocentra pořádala Obec Čerčany ve dnech 28.4. - 16.5.2008 výstavu studentských prací „7 studií centra Čerčan“, tj. urbanistických studií nového centra Čerčan. Pohledem 7 studentů ČVUT je řešena zóna centra s novým náměstím i budovou radnice. Tomáš Brix, Iveta Hulanová, Kateřina Kybalová, Marie Popovičová, Stanislav Ryšánek, Martina Samcová, Tomáš Uhlíř - studenti 4. a 5. ročníku katedry architektury fakulty stavební ČVUT Praha vypracovali své návrhy pod dohledem pedagogů téže fakulty: Ing. arch. Ivy Knappové, Ing.arch. Jindřicha Synka, Ing.arch. Jiřího Vasiluka, Doc. Ing. Karla Papeže, CSc. a Ing. Michala Kasíka. V úterý 13.5. proběhla dernisáž této výstavy za účasti studentů, některých pedagogů, - 18 -


zástupců obce a občanů Čerčan. Každý student představil svůj návrh a vysvětlil svou ideu. Vznikl ideální prostor pro diskuzi. Nakonec se sešlo na padesát lidí. Mnohem méně potěšitelné ovšem je, že z 15 zastupitelů obce byla přítomna jen třetina. Kdo jiný nakonec bude rozhodovat o tom, co v obci bude či nebude, než naši zastupitelé? A tady mohli diskutovat nejen se studenty, ale i zkušenými pedagogy. A čas 17.30 byl také snad přijatelný pro většinu pracujících....takže, kde je chyba? -rf-

KURZ KORÁLKŮ

Dne 24.5.2008 jsem byla na korálkovém kurzu pro pokročilé v čerčanském infocentru. Kurz vedla slečna Petra Veselá z Jílového u Prahy. Celkem jsme si udělali 4 výrobky: dvoje náušnice, jeden náhrdelník a jeden náramek. Mně dal nejvíc zabrat ten náramek, protože jsme ho dělali asi hodinu a byly to samé malé korálky a slečna Petra Veselá nám vesele řekla, že tento náramek má tak asi za 10 nebo 15 minut. Tak jsme se na ní dívali a docela jí to závidím, že je tak trpělivá a šikovná. Všechny nás to moc bavilo a doufáme že bude někdy ještě další kurz pro nás pokročilé. Markéta Frídová, 6.A

TIPY NA KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE:

Kulturní akce Čerčany: 16.6.-27.6.2008 Výstava ZUŠ - tradiční výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ Čerčany, Infocentrum. 18.6.2008 Koncert žáků ZUŠ - KD Čerčany, 18.00 hod. do 26.6.2008 Prodejní výstava knih nakladatelství Egmont - knihovna Čerčany. 30.6.-28.7.2008 Šikovné ruce II - výstava výrobků a prací šikovných Čerčaňáků, Infocentrum Čerčany.

Dne 14.6. (sobota) od 14.00 hod. pořádá o.s. DRáČe „DEN DRAKA“ v areálu Sázavka ve Zlenicích. Pro malé i větší děti je připravena spousta her a soutěží. Předtím je možnost se naobědvat v místní restauraci. Kulturní akce Benešov: 30.5.-27.7.2008 Nostalgie - výstava v Muzeu umění Benešov, www.muzeum-umeni-benesov.cz 2.-30.6.2008 Miroslav Semerád - „Bretaň, ostrov Belle Ile“ a František Vnouček - „Benešov“ výstava fotografií v Městské výstavní síni v budově Polikliniky na Malém náměstí do 28.září Antonín Kratochvíl - České pivo - výstava fotografií proslulého českého fotografa žijícího v USA v Muzeu umění Benešov, otevřeno od 10-13, 14-17 hod., so a ne do 16 hod. Kulturní akce Benešovsko: 14.6.2008 Senohraby: Hasičský den - oslavy 100 let výročí založení SDH Senohraby 14.-15.6.2008 Rataje n.S.: Víkendový kurz lukostřelectví, info.: 723 583 458, [email protected] do 14.6.2008 Pyšely: Výstava „Bára Olmrová - obrazy“ - Galerie u Marie, otevřeno: Po-Pá 14-17, So 9-12. 14.6.2008 Netvořice: Indiánské léto - od 10 - 16 hod., vše o indiánech. 14.6.2008 Vlašim: 1. seminář o Shamballe - Studio Bílý drak, 9-19 hod. 13.-15.6.2008 Divišov: Jungle Jam Free Open Air - hudební festival, areál závodiště. 20.-21.6.2008 Louňovice pod Blaníkem: Festival Podblaník Fest - 3.ročník hudebního festivalu, zámecká zahrada. 20.-22.6.2008 Sedlčany: Sedlčanské městské slavnosti ROSA - náměstí T.G.Masaryka, Pátek od 16.00 h. (hudba, tanec, ve 23.00 ohňostroj), Sobota od 9.00 hod. (přehlídka nových vozů, Silák Sedlčan, ukázka výcviku psů, hudební festival) 21.6.2008 Zaječice: Sportovní hry pro nejmenší - hřiště v Zaječicích u Pyšel 21.6.2008 Zaječice: Sportovní hry pro nejmenší, na hřišti v Zaječicích 21.6.2008 Rataje n.S.: Kulturní akce při loučích v ratajských renesančních sklepech bývalého pivovaru - ve prospěch opravy tohoto památkového objektu. do 22.6.2008 Jílové u Prahy: výstava z cyklu osobnosti Jílovska - Jan Morávek, Regionální muzeum 22.6.2008 Senohraby: Senohrabské pohádkování - tajemná cesta zakletým pohádkovým lesem pro malé i velké odvážlivce, v 10.00 hod., na Vávrově palouku (ve Žlábkách), pořádá Senohrabská beseda a TJ Sokol Senohraby. do 30.6.2008 Týnec n.S.: Monika Kubecová - výstava fotografií „Pohledy I. zemský ráj“ - II.patro gotické věže Týneckého hradu. 1.-6.7.2008 Rataje n.S.: Kurz výuky šermu pro děti a mládež (10-18 let) - možná účast rodičů nebo doprovodu s vlastním programem výuky sebeovládání. Max. 12 osob+doprovod. lektor školy LARS Praha.Přihlášky na tel.: 723 583 458 5.7.2008 Vysoký Chlumec: Folklórní dny ve Vysokém Chlumci - vystoupení folklorních hudebních, pěveckých a tanečních souborů v prostorách skanzenu. 5.7.2008 Rataje n.S.: Divadlo Kocábka z Chocerad „Barevnej svět“ , sál bývalého pivovaru (kina) 5.7.2008 Týnec n.S.: Staročeský šraml a bylinkový jarmark - 14-22 hod., info. tel.: 317 729 050, www.centrumtynec.cz - 19 -


5.7.2008

Mrač: Divadelní Mračení - festival amatérských a ochotnických divadelních souborů, Mračská tvrz. V rámci akce vystoupení Kočovného divadla poutníka Hrocha. 12.-13.7.2008 Brdečný u Neveklova: Pomsta Vikingů - 2.ročník raně středověké bitvy, www.os-midgard.info 9.-18.7.2008 Sedlec-Prčice: výstava fotografií Jitky Růžičkové „Přírodní krásy“ - v Infocentru Sedlec-Prčice. 12.7.2008 Sedlčany: Rockfest 12.7.2008 Rataje n.S.: Divadlo Matouš v rámci Pirkštějnského ptáčka: Eva Jančíková - „Disputace Hynka ptáčka z Pirkštejna s osobnostmi 15.století aneb Jak to také mohlo být“ 7.7.-12.7.08 Nespeky: Prázdninové malování s dětmi (4-14 let)přihlášky možno vyzvednout v Infocentru nebo Knihovně Čerčany 19.7.2008 Rataje n.S.: Přednáška o vojenství doby Napoleona Bonaparte s filmem Mr. Napoleon (Škola Napoleon Praha), celodenní akce od 10.00 hod., klubovna o.s.Rataj. 14.7.-19.7.08 Nespeky: Prázdninové malování s dětmi (4-14 let) - přihlášky možno vyzvednout v Infocentru nebo Knihovně Čerčany 20.7.2008 Ledce: David Evans - blues guitar from Memphis - kostel sv. Bartolomějě v ledcích u Nespek, 15.00 h. 21.7.-26.7.08 Nespeky: Prázdninové malování s dětmi (4-14 let)- přihlášky možno vyzvednout v Infocentru nebo Knihovně Čerčany 26.7.2008 Vranov: Letní zábava - 21.00 hod., hraje Čejka band. do 27.7.2008 Český Šternberk: výstava ručně šitých kostýmů ovlivněných gotikou - autorky Zuzany Kocourkové. 31.7.-7.8.2008 Kácov: Sázavafest 2008 - hudební festival v Kácově, www.sazavafest.cz 9.8.2008 Týnec n.S.: Poutníci - koncert folkové kapely, zahrada Společenského centra. 10.8.2008 Rataje n.S.: Staropražští heligonkáři 17.8.2008 Rataje n.S.: „Ohlédnutí za barokem“ - koncert vážné hudby - Čeněk Pavlík (housle), Ladislav Roubal (varhany), zámek, info.: tel.: 723 583 458. 23.8.2008 Rataje n.S.: Slavnosti Pirkštějnské růže - 3.ročník, šerm, hudba, tanec, divadlo, dobové tržiště. 25.-30.8.2008 Rataje n.S.: Kurz výuky šermu pro dospělé (12 osob) - Škola Digladior Praha, J. Šimek. do 31.12.2008 Výstava „Bankovky a státovky Československého státu 1918-2008“ Městské muzeum-hradní areál, otevřeno: Út-Ne: 10-12, 13-17. květen-srpen Vlašim: Hvězdárna je otevřena pravidelně každý pátek od 21.00, jiné dny po tel. dohodě: 607 835 434, 724 179 851, www.vas.cz duben-červen Votice: Stanice pro zraněné živočichy - možné prohlídky v otevírací době po-pá: 13-16 hod. do 28.10.2008 Vysoký Chlumec: Muzeum vesnických staveb středního Povltaví- „Kapličky, kříže a boží muka na Sedlčansku“ - výstava o významu drobných sakrálních staveb, výstava „Světlo v domě“ - o svítidlech a způsobu svícení ve vesnickém obydlí 19. a 20.stol., výstava „Nejstarší roubené chalupy“ - o nejstarších dochovaných roubených domech v ČR. do 28.10.2008 Prostřední Lhota: Muzeum špýchar - výstava „Kapličky, kříže a boží muka na Novoknínsku“, „Poutní místa na Příbramsku“, „Keltské oppidum Hrazany“, „Zlato u Čeliny“, „Modely zemědělských strojů a nářadí“. každá 3. středa Štiřín: Větvičkova poradna - poradna pro veřejnost s ředitelem pražské botanické zahrady každou třetí středu v měsíci od 15.00 - 18.00, Dům Atis zámek Štiřín. Kulturní akce Praha : 1.-23.6.2008 Tanec Praha 2008 - 20.ročník mezinárodního festivalu soudobé taneční tvorby a pohybového divadla, www.tanecpraha.cz BOTANICUS - středověká vesnice v Ostré nad Labem (u Lysé nad Labem) Ostrá 8 - inf.: 800 250 808, tel. pokladna: 325 553 561, [email protected], www.botanicus.cz: 21.6.2008 Festival divadel a loutek - Mistři magie 28.6.2008 Den tradičních řemesel, umění a středověkých her 19.7.2008 Den středověké kuchyně 26.7.2008 Slavnosti čaje a květin 16.8.2008 Festival cirkusu a klaunů 23.6.2008 Lukostřelci-Festival zbraně a zbroje Parní jízdy: 14.6.2008 28.6.2008 5.7.2008 23.8.2008 30.8.2008

www.parnijizdy.ic.cz Posázavský motoráček - jezdí v sobotu z Vršovic přes Čerčany do Kácova Posázavské linky - Bitva o brod - výletní vlak na akci „Bitva o brod“ u Zbořeného Kostelce u Týnce n.S. Posázavské linky - Sázavská pouť - výletní vlak na tuto akci Posázavské linky - Kácovská pouť - výletní vlak na tuto akci Posázavské linky - Tankový den v Lešanech - výletní vlak na tuto akci

Jubilejní 25.ročník Jízdy historických velocipedů z kopce - 14.-15.6.2008 Jíloviště-Zbraslav, Sobota 14.6. od 8.00 (burza historických velocipedů, představení dovednosti, přednáška o historii cyklistiky u nás, 11.25-12.45 jízda elegance, 13 - 13.40 jízda z kopce dolů), Neděle 15.6. (9.00 - odjezd účastníků z náměstí na Karlštejn), www.zbraslav.cz/bicycleclub

ŠIKOVNÉ RUCE pro velký ohlas jsme se rozhodli uspořádat v červenci 2008 v Infocentru výstavu „Šikovné ruce II“. Vyzýváme tímto všechny, kteří mají zájem vystavovat, aby se přihlásili v Infocentru (pí Masopustová) a zanechali tam kontakt na sebe: jméno, adresa, telefon, e-mail, a o jaké výrobky se jedná - obrazy, fotografie, výrobky ze dřeva, proutí, keramiky, textilií, skla atd. atd. Rádi uvítáme všechny ty, kteří z různých důvodů nevystavovali vloni, ale samozřejmě budeme rádi, když se přihlásí i ti, jejichž výrobky jsme mohli již obdivovat a kteří jistě najdou ve svých sbírkách něco, co nebylo na loňské výstavě. Výstava proběhne od 30.6. do 28.7.2008 v Infocentru. - 20 -


Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany – www.zscercany.wz.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC) - www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.mrac.cz, www.poricinadsazavou.cz, www.ctyrkoly.cz, www.lsteni-zlenice.cz www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com, Sdružení Pod Rybníčkem, o.s. - Pod Rybníčkem 124, 257 22 Čerčany www.sdruzenipodrybnickem.unas.cz.

FOTBALOVÉ ODDÍLY TJ SLAVOJ ČERČANY, TJ SOKOL NESPEKY pořádají od 2.května 2008 pravidelně každý pátek od 17,00 – 18,00 hod. na fotbalovém hřišti v Nespekách nábor žáků ve věku 6-8 let Zveme všechny mladé chlapce a dívky, kteří mají zájem o fotbal. V práci s mládeží patříme mezi nejlepší na okrese Benešov. V případě starších hráčů Vám rádi nabídneme možnost hrát v odpovídající věkové kategorii. Informace můžete také získat na telefonním čísle 725 702 868. Fotbalové oddíly TJ Sokol Nespeky a TJ Slavoj Čerčany uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci na úseku fotbalové mládeže. Ze vzájemné dohody vyplývá, že všichni hráči z Nespek, Čerčan a přilehlého okolí jsou rozděleni především podle věku do jednotlivých kategorií a hrají v takovém mužstvu, které odpovídá jejich možnostem a dovednostem. V současné době hrají všechna mužstva ve věkové kategorii přípravek pod hlavičkou oddílu TJ Slavoj Čerčany. Věková kategorie žáků a dorostu hraje pod TJ Sokol Nespeky. Žákovská a dorostenecká kategorie hraje v sezóně 2007/2008 1.A krajskou třídu. Tréninky jednotlivých mužstev probíhají dle dohody s konkrétními trenéry na fotbalových hřištích buď v Nespekách nebo v Čerčanech. Fotbalovou přípravu a vedení mužstev zajišťují trenéři s několikaletou zkušeností ve fotbale, případně trenéři s trenérskou kvalifikací licence UEFA B nebo C. Především díky této vzájemné spolupráci patříme v práci s mládeží k nejlepším na okrese Benešov.

zajímavé příběhy z cest po světě

BYL JSEM PORADCEM BARMSKÉHO GENERÁLA V poslední době se na stránky světového tisku dostaly zprávy o protestech obyvatelů Barmy proti mnohaleté brutální vládě místní vojenské junty. Vzpomněl jsem si na někdejší roční pobyt v této krásné, ale nešťastné zemi, kde jsme s manželkou působili v rámci rozvojového programu OSN. Již úředníci Mezinárodního úřadu práce v Ženevě nás upozornili, že veškerá barmská ministerstva řídí generálové armády, což jsme brzy mohli okusit v praxi. Barma je zajímavá země. Rozlohou přibližně 11x větší než Česká republika, ale s víc jak 33 miliony obyvatel. Přes velikou chudobu většiny lidí země však vůbec chudá není. Má velké zásoby olova, zinku, stříbra, wolframu, ropy, zemního plynu a vzácného teakového dřeva. Zemědělství produkuje proso, podzemnici, bavlnu, ovoce a jiné plodiny. Nejcennější je však tisícovka památek, mezi nimi stovky zlatem pokrytých buddhistických pagod, - 21 -


a hlavně nesmírně přátelští a laskaví lidé. Po příletu do hlavního města Rangúnu jsem byl přidělen na ministerstvo obchodu a družstevnictví, které vedl generál Nei Wynn. Tento armádní ministr mě přišel uvítat v nablýskané uniformě, při dalších návštěvách v naší kanceláři pak už chodil většinou v civilu, což znamenalo, že měl tradiční suknici zvanou londží a jakousi bílou vestu a čepičku stejné barvy. Ovládal slušně angličtinu a ač jsem se zpočátku styku s tímto nevyzpytatelně se tvářícím generálem trochu obával, brzy jsem zjistil, že ho odborné rady mé i dvou dalších členů našeho týmu jihoafrického černocha a egyptského ekonoma - příliš nezajímají. Snažili jsme se mu radit, jak vybudovat obchodní síť alespoň v hlavním městě, jak zakládat družstva a také jak rozvinout turistický ruch. On však častěji chtěl vědět, kolik dalších dolarů na náš program jestě od OSN přijde. Na to jsme však k jeho nelibosti nebyli kompetentní odpovídat. Občas se snažil naše aktivity omezovat, v tom však nemohl uspět, neboť jsme nebyli jeho zaměstnanci, ale experti s diplomatickým pasem OSN. A s tímto statutem jsme mohli cestovat i do oblastí pro cizince hermeticky uzavřených. A tak jsme jezdili po celé zemi a snažili se radit místním podnikům a družstvům, žel mezinárodní dolarová pomoc se k nim nedostala, zřejmě končila u členů vládnoucí vojenské junty. A tak naše rady a nápady byly většinou zdvořile vítány, ale byly v daných podmínkách téměř nerealizovatelné. Na těchto cestách jsme se dostali do řady měst a obcí, do rybářského družstva v pralese, k výrobcům loutek i malířům tradičních slunečníků na břehu mohutné řeky Irrawaddy. Mohli jsme obdivovat památky v císařském městě Mandalaji, v Pegu, Sitwe a zejména v Paganu, kde je údajně přes milion pagod, od obrovských staveb po malé kopečky, které z těchto staveb udělaly stovky let. Po ukončení našeho pobytu v této nesmírně zajímavé, ale i dlouhodobě nešťastné zemi, jsme ještě dlouho udržovali písemný styk s několika našimi barmskými přáteli a zjišťovali z jejich jistě cenzurovaných dopisů, že se v zemi nic k lepšímu nemění, spíš naopak. Nedávné události dávaly naději na zlepšení, ale zdá se, že odpor lidu vláda generálů zatím ustála. A tak si v této souvislosti vzpomínám na „svého“ generála-ministra, kterému jsem se snažil radit, jak v civilní oblasti zemi pomoci, jeho vojenský mozek však má doporučení většinou nebral. -------V těchto dnech, kdy přírodní katastrofa zničila tuto krásnou zemi a usmrtila mnoho jejích obyvatel, myslím na své někdejší působiště a na mé přátele v Rangúnu a dalších oblastech téměř neustále. A jen si říkám, že si ten ničící cyklon spletl směr svého řádění. Měl se zaměřit na vládnoucí juntu generálů a ty odvát do nenávratna, aby si tato nešťastná země po čtyřiceti letech jejich diktatury mohla konečně svobodně vydechnout! -pm-

Od Sázavy k Želivce za slavnými hudebními skladateli KALIŠTĚ - GUSTAV MAHLER V oblasti mezi Sázavou a Želivkou je památné místo - rodiště hudebního skladatele Gustava Mahlera v Kališti. Pojedeme z Čerčan vlakem tratí č. 212 podél Sázavy až do obce Smrčná (84 km) - kde se nezapomeneme pokochat pohledem či koupáním na úseku Sázavy zvaném Stvořidla. Pokračujeme po silnici do Kaliště (další 2 km). Kaliště (601 m n.m.) je obec v Humpolecké vrchovině. Na náměstí je rodný dům čp. 9 hudebního skladatele Gustava Mahlera, který se zde narodil 7.7.1860 do židovské rodiny německy hovořící. Na domě je též pamětní deska s jeho reliéfním portrétem od Milana Knoblocha a je zde zřízen památník. Mahler byl též vynikajícím dirigentem a spolu se svým učitelem Antonem Brucknerem byl považován za největšího rakouského symfonika. Inspiroval se českou lidovou hudbou. Vyjímečný talent projevoval již od dětství, do roku 1875 žil v Jihlavě a pak cestoval jako dirigent do Lublaně, Olomouce, Prahy, Lipska, Budapešti, Hamburku (tady působil jako šéf opery) a do Vídně, kde se stal ředitelem Státní opery. Jeho jmenování bylo podmíněno kvůli antisemitským výpadům přestupem na katolickou víru, což učinil, neboť se necítil být ortodoxním judaistou. Víděňská opera pod jeho vedením (1898-1907) prožívala dobu svého největšího rozkvětu. Od roku 1908 byl kapelníkem Metropolitní opery v New Yorku. Nevyléčitelně nemocný se vrací roku 1911 zpět do Vídně, kde 18.5.1911 umírá. Složil 10 symfonií a řadu skladeb písňové tvorby. Od r. 1996 pečuje v ČR o odkaz skladatele Společnost Gustava Mahlera MAHLER 2000. Z Kaliště můžeme dojít až do Humpolce. Je tady secesní radnice z r. 1912 a muzeum Dr. Aleše Hrdličky, proslulého antropologa. V muzeu je též soukenická expozice (500 let výroby sukna), národopisná expozice oblasti Zálesí při Želivce aj. Nedaleko Humpolce je vrch Orlík (678 m n.m.) se zříceninou hradu Orlík z r. 1358-1359. Z Humpolce se dostaneme domů vlakem po trati č. 230 do Havlíčkova Brodu, kde přestoupíme na trať č. 230 do Světlé nad Sázavou a tady přestup na trať č. 212 a jedeme Posázavským pacifikem zpět do Čerčan. (Turistická mapa č. 44 „Želivka“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT-Klub českých turistů) - 22 -


ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 2008 14.června: Kmochova padesátka 15, 25, 35, 50 km Start: Kolín sokolovna, Kmochova 14, Sokol Kolín, inf.: Josef Těšitel, 280 02 Kolín, Kmochova 14, Tel.: 736 448 604, 321 723 533, [email protected] 14.června: Za Kozlem do Velkých Popovic 10, 20, 27 km Start: 7-11.30 hod. dle propozic, cíl: Velké Popovice - pivovar 11-16 hod., KČT Říčany, inf.: Václav Jauce, 251 01 Říčany, Mánesova 406, tel.: 323 603 648, [email protected], www.kct-ricany.wz.cz 20.června: Memoriál kamenného brouka Pá 6-15, So 6-50, Ne 6-20km Start: Mateřské centrum Barrandov u MHD sídliště Barrandov, Pá 16.30-18, So 6-20, Ne 6.30-9 hod., cíl, restaurace u Knotků Pá do 21 hod., So do 21 hod., Ne do 14 hod., KČT Trilobit Barrandov, inf. Petr Kučera, 170 00 Praha7, Dělnická 6, tel.: 724 646 574, [email protected], www.trilobitbarrandov.eu 28.června: Po stopách Keltů 10-50 km Start: Praha-Roztyly, metro C, 7-10 hod., cíl. Praha-Zbraslav, ČD do 18 hod., KČT při TJ Střížkov, inf. Rostislav Jáneš, 143 00 Praha 4, Mezihorská 27, tel.: 604 481 239, [email protected], www.volny.cz/kct-strizkov 5. a 6.července: Putování za Mistrem janem So 10-50 km, Ne 10, 20 km Start: Rakovník-sokolovna 6.30-10 hod., cíl: Rakovník -sokolovna v So do 18 hod., v Ne do 14hod., KČT Rakovník, inf. Ing. Jan Laibl, 269 01 Rakovník, Blahoslavova 1505, tel.: 313 512 138, 721 132 464 30.srpna: Pochod k výročí otevření rozhledny na Petříně 15, 30 km Start: Praha 5-Smíchov, vchod do zahrad Kinských 9-10 hod., cíl Praha 7-Trojský zámek 11.30 - 17 hod., KČT Praha, programová rada, inf. Zdena Krejčíková, 120 00 Praha 2, Fugnerovo nám. 3, tel.: 224 261 191, 736 754 110 30. a 31.srpna: Krajem nezbedného bakaláře So 10-50 km, Ne 10,20 km Start: Rakovník-sokolovna 6.30-10 hod., cíl-Rakovník-sokolovna So do 18 hod., Ne do 14 hod., KČT Rakovník, inf. Ing. Jan Laibl, 269 01 Rakovník, Blahoslavova 1505, tel.: 313 512 138, 721 132 464 6.září: Čtyři řeky s Trilobitem - I. Sázava 10, 20, 30, 40, 50 km Start: ČD Sázava, Chocerady, Čerčany, Týnec n.S., Kamenný Přívoz 6-8, 6-9, 7-9, 9-10, 8-11 hod. cíl: Pikovice, restaurace U Dolejších do 20 hod., KČT Trilobit Barrandov, inf. Petr Kučera, 170 00 Praha 7, Dělnická 6, tel.: 724 646 574, [email protected], www.trilobitbarrandov.eu 13.září: Konopišťské toulky 10-20 km Informace a propozice pochodů si zájemci vyžádají min. 14 dní předem na adrese uvedené u každého pochodu (vložte obálku se známkou). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech: Ing. Jaroslav Šidák, Csc., tel. 257 325 953. Naše heslo: Péče o zdraví a tělesnou zdatnost. Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257 12.6. čtvrtek

10.00 h. Vstupné 30 Kč 14.6. sobota

17.00 h.

ČERVEN

2008

DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

TEL: 317 777 280 ČR 63 min., mládeži přístupno

SMOLÍČEK

6 pohádek pro nejmenší. Pohádkové dobrodružství v českém znění

LOVCI DRAKŮ

Francie,Německo,Lucembursko 82 min., mládeži přístupno

Na zemi lorda Arnolda se chystá obrovský drak a hrdinů je pomálu. Vstupné 69 + 1 Kč Vyřeší situaci emancipovaná dívenka Zoé se svými přáteli? 14.6. sobota Horor Francie,Švýcarsko 109 min., mládeži do 18 let nepřístupno

20.00 h.

HRANICE SMRTI

Vstupné 69 + 1 Kč Mučí, vraždí a žerou člověčinu. Slasher po francouzsku, jen pro zvlášť otrlé.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

20.6. pátek

20.00 h.

Hudební životopisný

Anglie,USA 128 min., mládeži do 12 let nepřístupno

CONTROL

Černobílý obraz barevné hudební scény v Manchesteru. Vstupné 69 + 1 Kč Film je o životě zpěváka skupiny Joy Division Iana Curtise. 21.6. sobota

20.00 h.

Komedie

TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA

ČR 90 min., mládeži přístupno

Eva Holubová, Jiří Mádl, Ivana Chýlková, Marián Labuda Vstupné 69 + 1 Kč a další tuzemské hvězdy ve filmové adaptaci slavného českého seriálu. 28.6. sobota Psychologický ČR,Německo,Francie 117 min., mládeži do 15 let nepřístupno

20.00 h.

VENKOVSKÝ UČITEL

Láska je krásná věc, ale někdy zůstává jen nedostižným snem. Pavel Liška, Zuzana Vstupné 69 + 1 Kč Bydžovská a Ladislav Šedivý v milostném trojúhelníku, který má příliš ostré hrany. - 23 -


ČERVENEC 4.7. pátek

2008

Akční komedie

USA 86 min., mládeži přístupno

SUPRHRDINA

20.00 h.

Vstupné 69 + 1 Kč Má schopnosti a nebojí se je použít. Když Ricka Rikera kousla zmutovaná supervážka, stal se z něj superhrdina. 5.7. sobota Psychologický Německo 106 min., mládeži do 12 let nepřístupno

NÁŠ VŮDCE

20.00 h.

Mít moc je lepší než být nula aneb jak se svézt na vlně a (ne)stat se führerem. Vstupné 69 + 1 Kč Může se katastrofa nacionálního socialismu opakovat? 6.7. neděle Dobrodružný sci-fi USA 125 min., mládeži do 15 let nepřístupno

IRON MAN

20.00 h.

Přichází nový superhrdina, který se v komiksové adaptaci stává obrněným hi-tech likvidátorem Vstupné 69 + 1 Kč a zachraňuje náš svět a bojuje proti zlu. 11.7. pátek Komedie ČR 102 min., mládeži do 12 let nepřístupno

U MĚ DOBRÝ !

20.00 h.

Vstupné 69 + 1 Kč Filmová komedie na motivy povídek Petra Šabacha podle scénáře Petra Jarchovského v režii Jana Hřebejka. 12.7. sobota Animovaný rodinný v českém znění USA 87 min., mládeži přístupno

HORTON

17.00 h.

Tvůrci Doby ledové přicházení se zbrusu novou pohádkou pro děti i dospělé. Slon Horton Vstupné 69 + 1 Kč se chová jako slon v porcelánu, ale je to dobrák se srdcem na pravém místě. 12.7. sobota Povídková komedie ČR 75 min., mládeži přístupno

KULIČKY

20.00 h.

Kuličky jsou povídkový film o tom, jak ženy manipulují s muži. O drobných vydíráních, o pláči, o schopnosti Vstupné 69 + 1 Kč se obětovat pro vysněný cíl, o sexu ve službách, o tom jak využít empatie. 13.7. neděle Taneční USA 98 min., mládeži do 12 let nepřístupno

LET´S DANCE 2

20.00 h.

Film nabízí řadu tanečních čísel, které nadchnou ctitele subkultury hip-hopu a street dance, Vstupné 69 + 1 Kč jeho příběh je ovšem jednoduchou pohádkou.

FPNF

18.7. pátek

20.00 h.

-

Filmové

pátky

Symbolický western

nekomerčních

filmů

-

KINOKLUB

Mexiko 125 min., mládeži do 18 let nepřístupno

KRTEK

S čím přijíždí do města tajemný pistolník? V undergroundovém westernu Jodorowského Vstupné 69 + 1 Kč se spoustou alegorií a symbolismu! 19.7. sobota

17.00 h.

Animovaný v českém znění

Itálie 89 min., mládeži přístupno

WINXCLUB – VÝPRAVA DO ZTRACENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Šestice přítelkyň z vílí akademie se vydávají na nebezpečnou cestu za zmizelými rodiči Vstupné 69 + 1 Kč a tajemstvím původu. Co nás čeká? Bitva proti zlu - jak jinak? 19.7. sobota Romantická komedie USA 99 min., mládeži do 12 let nepřístupno

20.00 h.

MEJDAN V LAS VEGAS

Tradiční romantická komedie o dvou mladých lidech, jejichž osudy se nečekaně, ale o to intenzivněji Vstupné 69 + 1 Kč střetnou v jednom z nejdivočejších měst světa. V hlavní roli Cameron Diaz a Ashton Kutcher. 20.7. neděle Horor USA 84 min., mládeži do 15 let nepřístupno

20.00 h.

CLONA

Vstupné 69 + 1 Kč Smrt může být začátek… Americký remake thajské bajky o vraždících fotoaparátech. 25.7. pátek Drama USA 123 min., mládeži do 12 let nepřístupno

20.00 h.

OKO BERE

Použili mozek, aby zvítězili nad pravděpodobností a okradli casina. Příběh geniálních Vstupné 69 + 1 Kč studentů a jejich vypečeného profesora, který se téměř stal. 26.7. sobota Thriller USA 90 min., mládeži do 12 let nepřístupno

20.00 h.

ÚHEL POHLEDU

Vstupné 69 + 1 Kč Denis Quaid odhaluje v „rašomonovsky“ mozaikovité hádance, kdo spáchal atentát na prezidenta. 27.7. neděle Tragikomedie Anglie,Belgie 107 min., mládeži do 12 let nepřístupno

20.00 h.

V BRUGGÁCH

Vstupné 69 + 1 Kč Proslavený britský dramatik Martin McDonagh vysílá dvojici nájemných vrahů do pekla a očistce belgických Brugg. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

- 24 -


POZVÁNKA DO KINA FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

pátek 20.6. od 20:00 hod. CONTROL Jimi Hendrix, Janis Joplinová, Jim Morrison, Kurt Cobain – rockové legendy, které zazářily jako komety, ovlivnily celé generace hudebních posluchačů a nadšenců, ale poměrně brzy odešly vlastním přičiněním z tohoto světa. Do této skupiny patří i Ian Curtis. Jeho jméno je z této pětice asi obecně nejméně známé, na konci 70. let byla ale jeho kapela Joy Division vůdčím elementem postpunkové scény. Na vrcholu vydržela jen necelé dva roky, než její frontman v pouhých 24 letech spáchal sebevraždu, a navždy se tak zařadil k muzikantským ikonám, které nedokázaly ukočírovat svůj nesmírný talent a složitou osobnost. Životopisný snímek Control však nepopisuje vzlet a pád jedné z nejinspirativnějších skupin hudební historie. Nizozemec Anton Corbijn se ve svém celovečerním debutu zaměřil výhradně na osobu Iana Curtise. Hudba Joy Division pouze rámuje životní epizody nadaného umělce, kterého pronásledovaly záchvaty epilepsie, deprese a frustrace, s nimiž bojoval pomocí prášků a alkoholu. Corbijn, který se proslavil jako fotograf a režisér videoklipů pro skupiny jako U2 nebo Depeche Mode, se však nesnaží podávat nějaká laciná vysvětlení pro démony ve zpěvákově duši, ale bez příkras ukazuje Curtisův svět, který pro něj nebyl tím pravým místem pro život. Nutno přiznat, že se mu to daří znamenitě. I díky tomu, že Curtise a manchesterskou hudební scénu osobně znal, dokázal naprosto autenticky zprostředkovat tehdejší atmosféru. Zásluhu na tom má hlavně kamera používající syrové černobílé záběry. Šťastnou volbou bylo také obsazení herce Sama Rileyho do hlavní role, neboť je Curtisovi nejen neuvěřitelně vizuálně podobný, ale svými kreacemi působí, jako by se do mrtvého zpěváka převtělil. Ne nadarmo je srovnáván s Valem Kilmerem a jeho geniálním ztvárněním jiného „moderního prokletého básníka“ Jima Morrisona ve filmu Olivera Stonea Doors. pátek 18.7. od 20:00 hod. KRTEK Tajemný pistolník putuje pouští, kde nastoluje právo a pořádek, a v doprovodu krásné ženy odcválá do dáli zlikvidovat mocné protivníky. V této zkratce by se snímek režiséra Alejandra Jodorowského mohl jevit jako klasický western à la Sedm statečných. Jestli jste vyznavači tohoto filmového žánru, tak nebudete stačit koukat, co s ním tento chilský experimentátor udělal. Westernové kulisy mu v Krtkovi totiž slouží jen k rozehrání složitě metaforického příběhu o lidské sebedestrukci, hledání štěstí a nalezení vykoupení. Používá k tomu vysoce symbolické prostředky a děj – dá-li se o něm zde vůbec v klasickém slova smyslu mluvit – skládá z bizarních a groteskních příběhů, které ukazují absurditu tohoto světa. Krtek je jméno hlavního hrdiny, kterého na jeho cestě doprovází nahý synek. V rámci svého konání spravedlnosti postřílí i bandu jistého plukovníka, která tyranizovala vesnici a tamní mnichy. Po krvavé lázni zanechá syna u mnichů a s plukovníkovou milenkou odjíždí utkat se s Mistry boje. Nakonec však končí v nitru hory, kde duchovně procitá a obrací se na misionářství. Když se po letech holýma rukama jako krtek z hory prohrabe na denní světlo, potkává se se svým synem, který v otcově obleku odjíždí do pouště nastolovat mír a pořádek. Záměrně jsem prozradil celou kostru tohoto filmu, protože v něm nejde o pointu, ale o obrazové sdělení. Je to alegorie na koloběh lidského bytí, k jejímuž znázornění používá tento potomek ruských emigrantů značně stylizované syrové obrazy s absencí dialogů. Nezapomenutelná je zejména scéna s františkánským farářem, který v kostele hraje se svými ovečkami ruskou ruletu. Jestli vám to připomíná jiného výstředního filmaře Davida Lynche, tak jste na správné stopě. Ne náhodou totiž Lunch patří k velkým obdivovatelům Jodorowského díla a tohoto filmu z roku 1970 zvláště.

VÝLET ODDÍLU ČDOPBVVT LUŽNICE KVĚTEN 2008 Vážení čtenáři předkládáme vyprávění o jednom výletě našeho oddílu. Zklamáním by pro nás bylo, kdybyste si mysleli, že úspěch vodáckého výletu měříme počtem vykoupaných. A pro zdar výletu jsme ochotni udělat cokoliv. Zdání klame. Ale dost řečí na úvod. O čarodějnicích ve středu navečer jsme se sešli u Michala. Na Lužnici nás jelo v proměnlivém počtu celkem 24, a od kojenců až po ctihodné kmety, ale raději nebudeme jmenovat, kdo byl kdo. Chvíli jsme hráli veselou hru na balení. Lépe řečeno, pár z nás ji hrálo a na ostatní zbyla role statistů. Na chatu do Bežerovic jsme jeli šesti auty. Michal řidičům několikrát zopakoval orientační body posledního úseku - ves – zatáčka – cesta – třešeň - cesta – vpravo – dub- vlevo – chata. Ne všichni si je zapamatovali a následky se dostavily. První vlna dorazila do Bežerovic bez potíží. Druhá vlna – Petra s Petrem až díky konzultaci po telefonu. Menším nedopatřením bylo, že bez nich jsme nemohli Nabízíme volnou ubytovací dostavět tee-pee , neboť nám chyběl lining, a ani si zahrát kapacitu v chatičkách na kytaru. V jedenáct večer však byli mezi námi jako na koni. cca 100 m od řeky Sázavy. Ráno jsme vstali a zamířili do Tábora, půjčit si lodě. Lužnici jsme začali splouvat pod restaurací Pintovka. Vhodné pro rekreaci, rybáře Vytvořili jsme flotilu raftu, pálavy, dvou kajaků a šesti i sezonní dělníky. plastových kánoí. Auta řidiči odvezli do Bečič, kam jsme měli doplout. Nenaplnily se Michalovy obavy, že Lužnice Na pomezí Čerčan a Lštění. bude nad síly některých z nás. I ve svém nejdivočejším úseku se řeka až na výjimky líně vlekla. Z plavby na raftu se tak stalo nekonečné pádlování. Nedaleko restaurace Kontakt: Harrachovka se zvrhli i s Eliškou Mísa a Jiřina. Neopatrně přejížděli do proudu, aby se pohoupali. Musela být 603 831 834, 737 603 050 vyhlášena přestávka na oběd a osušení. Vzhledem na blízkost restaurace došlo i na ni. Na seznam se dostali - 25 -


i jiní. Vláďa s Matůem se převrátili, když se nevešli mezi raft a břeh. Krásné cvaknutí. Čistá práce, Kyslíku! Rajta a Mazavka se ladně otočili do vln jezu u Kvěchova mlýna. Jo, chytat se lodi místo pádlování se nemá! K prohlídce zříceniny hradu Příběnice, u kterých byli Žižkou upáleni Adamité, nás musel Michal jemně donutit. Moc se nám do kopce nechtělo. Z Bečic jsme se přemístili auty na chatu. Večer přijeli hudebníci Tonda a Pepa, a tak jsme poseděli u ohně. Do daleka se rozléhal náš zpěv. Pár odvážlivců spalo venku, ale byla zima a jaká. A ta rosa! V pátek jsme pokračovali z Bečic. Konečnou měla být Bechyně. Raft zaútočil na loď Mazavka a Rajty. Sebevražedné komando – Jára, je krásným obloučkem poslalo do vody. Mazavka vzplál hněvem spravedlivých. V následném urputném zápase a nikoliv beze ztrát a zranění na obou stranách shodil Járu z raftu do vody. Klasické žbluňknutí se podařilo Rajtíkovi a Kubakovi. Lehkomyslně se pokusili sjet jez u Stádleckého mostu našikmo. Zde jsme i pojedli z našich skrovných zásob – chléb, salám, paštiku, rybičky, okurku, papriky a sušenky. Samozřejmě nás Michal vytáhl na most, abychom si prohlédli národní kulturní památku, jediný empírový most v Čechách, který dříve stával u Podolska na Vltavě. Dalším kulturním zážitkem byla zřícenina hradu Dobronice. Cestou na ní skončil ve vodě Adam, který bzíkal. Otravoval raft, až jej Michal musel hodit do vody. Luboš rovněž zlobil a provokoval, ale jen do doby, než ho Pepa doběhl (doslova) zrychleným přesunem přes ostrůvek. Na Dobronicích jsme se potkali s Hanou a Martinem. Vyslechli jsme si poučnou a poutavou pověst o místní jeptišce a pluli dál. Pod hradem si ještě Jára vyřídil staré účty s Lubošem a Dančou. Okolo chaty jsme proplouvali a mraky se chystaly do deště. Lehce mokří jsme doběhli pod střechu. Domů odjeli Váchovi. Nejzapálenější z nás počkali, až se vyčasí, a pak znovu usedli do lodí. V Bechyni v Zářečí jsme vyzvedli auta a vrátili se do Bežerovic. Opět se rozpršelo, a tak jsme poseděli chvíli v teepee. Moc dlouho jsme neponocovali, protož nás čekala dlouhá sobota. Ráno nás Michal budil už před půl sedmou. Svým jemným a laskavým způsobem nás vysypával ze spacáků. Čekal nás přejezd do Suchdola nad Lužnicí. Mazavka měl za úkol jet s Matůovým autem jako rychlý předvoj. Vůbec se nesnažil. Natož, aby alespoň trochu šlápnul na plyn a získal tolik potřebný náskok. Pořád něco opakoval o svých dokladech v jiném autě a nepřestal, dokud nezastavil celou kolonu a nevyzvedl si je. Až večer Matů na chatě zjistil, že doklady od svého auta nechal na stole. Ale Mazavkovi se jistě jelo psychicky lépe. Ve Veselí se předvoj potkal s Pavlínou a Jonášem. Michal nakoupil jídlo a ještě se stačili podívat na Rozvodí. S radostí pozorovali množství vody, které teklo do Staré řeky. Čekal nás nejhezčí, 27 km dlouhý, úsek Lužnice – Suchdol nad Lužnicí – Stará Hlína. Zpočátku celkem mírně klikatá řeka stále více meandrovala až jsme měli pocit, že se točíme v kruzích. Proud vynášel do všudepřítomných vrbiček a ne vždy kontakt s nimi zůstal bez následků. Před Pilařem jsme pojedli. Michal předvedl komickou scénku, kdy se téměř vykoupal, při vyhazování loďáků s jídlem z lodi na vysoký břeh. Kajakáři si vyzkoušeli skok do vody z téměř dvou metrů. Pilař jsme způsobně přenesli. Kvásek se zde namočil při pokusu sjet s kánoí do vody. Ne, dnes naposledy. Osudným se mu a Tondovi staly vrbičky. Jarní vodu okusili i Pavlína a Rajta. V zatáčkách se nám do cesty pletla cizí flotila. Dalo nám práci ji předjet. Na Rozvodí jsme se zastavili na svačinu. Posíleni jsme se vydali Starou řekou. Úplně nás omámily malebné zákruty řeky a nádherně vonící střemchy. Se západem slunce jsme přijeli do Staré Hlíny. Skončili jsme u starého inundačního mostu. Rychle jsme se převlékli a ujížděli na chatu. Přijeli jsme unavení a za naprosté tmy. Po večeři v tee-pee nám jen padly hlavy. V neděli nás Michal nechal po včerejším výkonu přispat. Posnídali jsme výbornou rýžovou kaši. Některým z nás natolik chutnala, že si raději dali rizoto od večeře. Kaši jsme, ale i tak přidělávali. Dnes byl den balení, a proto jsme se svezli jen k Židově strouze. V Bechyni si kormidelníci sjeli pouze jez v Zářečí. Bohužel skoro všechny jezy na Lužnici byly pro vodáky nesjízdné. Přistáli jsme u Židovy strouhy. Na oběd jsme si udělali ohýnek a opékali buřty. Pod skálou jsme přečkali přeháňku, májový déšť. Prohlídku romantického údolí Židovy strouhy nám „zpříjemnili“ dva motorkáři. Vůbec jim nevadilo, že se na svých strojí vydali přes chráněné území. Mezi skalami se rozléhalo burácení motorů. Určitě se cítili hodně drsně. Vyfotili jsme si je pro výstrahu. Zbývalo nám ujet posledních pár set metrů. I během krátké chvíle se může stát spousta věcí. Pepa torpédoval kánoi Matůa a Vládi kajakem. Rozlícený Matů zas k sobě do vody vyklopil Pepu. Převlékli jsme se a zamířili na chatu balit. Michal a Pepa odvezli vrátit lodě a okolo půl šesté jsme odjížděli z chaty. Tím skončil náš letošní velký vodácký výlet. Michal Tupý, vedoucí oddílu, [email protected] Přidejte se k nám, scházíme se každý pátek od 16.15 hod v klubovně před vinárnou Alexandra. Dalšími našimi letošními výlety jsou: Cyklovýlet: 13. – 15. červen 2008, Letní tábor: 19. července – 2. srpna 2008, Kola: 22.-31. srpna 2008 - 26 -


BADATELÉ Bylo to koncem 70. let nebo začátkem 80., kdy Karel Havlata, rodák z Nové Paky-Žižkova, mně nabídnul takovou zajímavou dovolenou na Moravě, kousek od Boskovic. Doma jsem to prodiskutoval se ženou a bylo dohodnuto. Spojoval nás společný zájem o neživou přírodu. Karel, než šel do důchodu, pracoval na Fakultě mineralogie a geologie na Albertově v Praze coby laborant a Anička, jeho druhé já, byla též už v důchodu. Přestože mezi námi byl takovej velkej věkovej rozdíl, tak jsme si tykali, jako na Islandu. Začátkem června parta nadšenců už si to mydlila postarším renaultíkem do Jabloňan u Skalice nad Svitavou, asi 8 km od Boskovic. 8.8.1968 se zde konala výprava geologického kongresu delegátů z celého světa a paní Maruška Alexová z Jabloňan všem vařila. Zde byl taky cíl naší cesty. Po vřelém přivítání a představení to hned začalo: „Éj, Ruda, tady máš slivovicu a klobásu a zavdej si, než uvařím.“ Po tomto pobídnutí mně paní Maruška podává karafu i se štamprletem, a tak se dostalo všem. Za chvíli byl oběd na stole, už ani nevím, co to přesně bylo, ale asi obalenej králík s bramborem. Jedno je jisté, pořádně jsme se nacpali, pivo značky Černá Hora nám taky šmakovalo a tak byla spokojenost na všech stranách. Hospůdka stála kousek od Alexů, šenkýřku tam dělala paní Anežka, dlouholetá kamarádka Marušky od školních let. Nad dědinou se nacházela pěkně na kopci stará brněnská šalina. Ta sloužila jako šatna a příbytek před deštěm pro sběratele a geology. Kolem této tramvaje leží lokalita permských břidlic v nichž jsou zajímavé fosilie zkameněliny okřídlených švábů, vážek apod. jelikož jsem byl při plné síle, tak mým nářadím byla lopata a krumpáč, abych pěkně odkryl vrstvy břidlice a jejich sklon. Nebyla to žádná sranda, ta byla vždy až večer v hospodě u Anežky. Tady člověk musel dávat pozor, aby něco nezničil, a tak za Karlovy asistence, coby profíka, se dařilo. Nebyla to žádná dřina, muselo se pracovat pěkně pomalu. A tak čas pomalu běžel, žádnej den nebyl stejnej.Když se nám v úterý nechtělo kutat, šli jsme na houby, hlavně na hříbky. Prostě bylo nám všem dobře a jednou takhle po večeři bylo dohodnuto radou starších, že zajdem zas k paní Anežce. Když už tak sedíme u jednoho stolu, živě debatujem a já si nacpu čibuk, tenkrát jsem kouříval Amfóru, a netuším, co bude dál. Po chvíli ke mně přiběhne chasník a praví: „Tý jó, ty se mi líbíš s tím čibukem, ty seš jak Gottwald, já ti udělám bustu!“ A to nemusel, já na něj začal řvát: „Copak jsem nějakej potentát?“ a on na to: „Víš, kdo já su? Já sem Jóžo, lidový umělec, co tady dělám trpaslíky na zahrádky.“ Já zas na to: „To se máš čím chlubit, když jsou všichni jak bráchové, ani je nabarvit neumíš.“ Nakonec jsme si dali po panáku borovičky, podali si ruce a já jsem druhej den nakupoval barvy a lak v Boskovicích. A najednou z nás byli kamarádi. K Alexům začali lidi vozit trpajzlíky na kolečkách a bylo zas o zábavu postaráno. Jeden byl zrzavej, další šedivej s červeným frňákem, každej měl jinou čepici, no byla to hotová módní přehlídka trpaslíků v Jabloňanech. S úsměvem jsme vstávali a se smíchem šli spát. V každý chalupě, teda skoro v každý, měli slivovici a přitom všude jinou, ale všechny byly dobré. Jednou po obědě moje žena říká: „Já dojdu k Anežce pro pivo.“ A tak vzala lahve do tašky a vyrazila. Asi za půl hodiny si říkám: „Copak ta holka šla pro pivo až do Skalice?“. A tak vyjdu před vrata podívat se, jestli už nejde. Najednou vidím, jak se u hospody otevřou dveře a Linda táhne tašku za sebou jak Fifinku na provázku. Jdu jí naproti, říkám si, tý je nějak špatně. Ti holomci nalili do ní borovičky, že chudák tašku neunesla. Potom zas se lidi dozvěděli, že máme moc rádi hlávkovej salát a druhej den ho přivezli na trakaři. Místní štamgast Honza potřeboval ostříhat. Do Skalice se mu nechtělo a do Boskovic vůbec ne. A tak říkám Lindě a z lokálu bylo v momentě kadeřnictví. Nebudu lhát, když řeknu, že vesnička Jabloňany byla jedna velká rodina. Neexistovala zde lež, závist, podlost. Jezdili jsme sem rádi i coby parta trampů, sami nebo s Karlem a Aničkou Havlatovými, kteří už nejsou mezi námi a po paní Marušce Alexové byla pojmenována jedna z vůdčích fosilií vážka Maruscus Alexus. Rudi Kaiser

CYKLOSPORT MRAČ

ZOO - shop Pyšely

tel: 317 779 470

Nejlevnější krmiva v okolí. Prodej krmiv a potřeb pro zvířata. Nabízíme:

Zaručujeme nejnižší ceny kol a velomateriálu !

Prohlídka technického stavu kola na počkání zdarma.

Rozvoz zboží domů zdarma. Objednání krmiva dle Vašeho výběru.

Opravy do 24 hodin. Prodáváme pouze kvalitní zboží prověřené závodníky Galaxy. Poradíme jak seřídit správný „posez“, t.j. výšku, sklon a vzdálenost sedla. Otevřeno: út — pá: 10.00 — 18.00 so: do 12.00 h. Po předchozí dohodě možno i mimo otevírací dobu.

Tel: 323 647 335 večer, 721 138 513 celý den

Prodej PB 2-10 kg, Otevřeno: po: zavřeno, út-pá: 10.00 - 20.00 so: 9.00 — 14.00 ne: 14.00 — 18.00

Poskytujeme hotovostní půjčky od 5-50 tisíc korun, bez registrů a bez poplatků. Tel.: 773 493 003 - 27 -


P Ř E D P L A T N É

Č Z

N A

R O K

2 0 0 8

platba na č.ú. 320 039 369/0800 variabilní symbol platby: 33492111, konst. symbol platby: 0308 (převodem) nebo 0379 (složenkou), spec.s.: 2141, do textu: "Inzerce ČZ" a jméno či název firmy. Za 6 čísel celkem 180,-Kč – roční předplatné (zasíláme poštou).

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“ vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč

250 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

200 Kč

BOHOSLUŽBY

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky

CÍRKVÍ

Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále (až do Svátku Všech svatých) Posezení nad Biblí ve farní kanceláři čtvrtek Společná modlitební/biblická chvíle středa Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 18.00 hod. 19.00 hod.

9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 7-8: pondělí 4. srpna 2008, 18:00 hod. Distribuce: středa 13. srpna 2008 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - KVĚTEN - ČERVEN 2008 ČÍSLO 5-6 ROČNÍK XVII Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 11.6.2008 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 600 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), trafika na Vysoké Lhotě, restaurace Paluba, Obecní úřad Čerčany - 28 -

5-6. květen - - červen 2008

Recommend Documents