4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti, a které se promítly do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen zejména na moderní dějiny, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. K pochopení historických dějů a jevů je nutné rozvíjet časové a prostorové představy žáků. Je třeba vést žáky k poznání, že historie není uzavřenou minulostí, ale její důsledky nás provázejí v současnosti. Významně se uplatňuje zřetel k dějinám regionu, znalost osobností i památek. Při práci s dětmi je důležitý individuální přístup a přiměřené tempo při probírání nové látky. Práce s mapou je pro žáky velmi obtížná, vyžaduje nápomoc pedagoga. Důležité je používání vizuálních, ale i prostorových pomůcek (kartičky, tabulky, obrázky). Vhodné jsou manipulace doplňováním, vyhledáváním, spojováním, zaškrtáváním jednotlivých pojmů. Opakování učiva je třeba naplánovat s náležitou přehledností požadavků a ověřením porozumění zadání. Alternativou zkoušení mohou být dějepisné soutěže a kvízy.

2. Časové a organizační vymezení předmětu Předmět Dějepis je vyučován na II. stupni Základní školy od 6. do 9. ročníku s časovou dotací 2 vyučovací hodiny za týden. V 9. ročníku je využita 1 disponibilní hodina. Časová dotace předmětu Dějepis u dětí, které jsou vzdělávány podle vzdělávacího programu ZŠ LMP je na II. stupni od 7. do 9. ročníku 1 hodina týdně. Vyučovací hodina Dějepisu může být realizována v počítačové učebně za použití internetu, nebo i mimo areál školy návštěvou muzea, galerie či výstavy. Informace mohou být čerpány z různých zdrojů, např. promítání filmů s historickou tematikou.

3. Výchovné a vzdělávací strategie rozvíjející kompetence žáků 319

Kompetence k učení učitel: -

vyhledává a třídí informace o probíraných oblastech

-

seznamuje žáky s běžně užívanými termíny a uvádí je do souvislostí

-

vytváří pozitivní vztah k učení

-

klade důraz na porozumění při práci s historickým materiálem

-

rozvíjí zájem žáků o současnost a minulost vlastního národa

Kompetence k řešení problémů učitel: -

vnímá nejrůznější společenské problémy v jejich vývoji a přemýšlí o jejich příčinách

-

získává orientaci v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních i ekonomických faktech tvořících rámec každodenního života

-

při řešení problémů objevuje spojitosti s historií

-

hledá paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnává je v evropském a celosvětovém měřítku

Kompetence komunikativní učitel: -

uplatňuje vhodné prostředky komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a k přiměřenému obhajování práv

-

vyjadřuje své názory na společenské dění

-

vede žáky k odolnosti vůči myšlenkové manipulaci

-

umí naslouchat a porozumět argumentaci druhých

-

formuluje a vyjadřuje myšlenky v historicky logickém sledu

Kompetence sociální a personální 320

učitel: -

chápe potřebu spolupráce se spolužáky při řešení určitého úkolu

-

je odpovědný za kvalitu společné práce

-

uvědoměle přijímá určité role ve skupině

-

vytváří příjemnou atmosféru v kolektivu

-

má ohleduplnost a úctu při jednání s druhými lidmi

Kompetence občanské učitel: -

přijímá základní principy na kterých spočívají zákony a společenské normy

-

formuje úctu žáků k vlastnímu národu a rozvíjí respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i společenství

-

aktivně zapojuje žáky do kulturního dění

-

má schopnost vcítit se do situace jiného člověka, příp. osobnosti známé z historie

Kompetence pracovní učitel: -

využívá znalostí a zkušeností získaných při výuce historie v zájmu rozvoje každého žáka a v přípravě na budoucí povolání

-

vede žáky k ochraně kulturních a společenských hodnot

-

chápe podstatu, cíl a riziko povolání

4. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Hodnoty, postoje, praktická etika - vlastní a cizí postoje a hodnoty, jejich projevy v chování lidí zejm. za 2. světové války (holocaust, …) Výchova demokratického občana 321

Občan, občanská společnost a stát - stoletá válka, vznik USA – Listina základních práv a svobod, občanská práva, revoluční rok 1848, sjednocení Evropy, mezinárodní organizace, totalitní režimy, rasismus, holocaust, ideologie, občanská společnost Formy participace občanů v politickém životě - volební systém, formy vlády, vznik Československa Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie, despocie, tyranie, řecký městský stát, Velká Francouzská revoluce, Napoleonova vojenská diktatura, politické změny po 1. světové válce, 2. světové válce, na přelomu 80. a 90. let, ústavy, zákony Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá - kulturní odkaz starověkých států, zvyky a tradice jednotlivých národů, objevné plavby Jsme Evropané - kořeny a zdroje evropské civilizace, starověké státy, stěhování národů, formování evropských států, křížové výpravy, mírové poselství Jiřího z Poděbrad, osvícenství, uspořádání světa po jednotlivých válkách, vznik SN, integrační proces EU Multikulturní výchova Kulturní diference - člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky – kalokaghatia v Řecku Lidské vztahy - náboženství, sbližování a prolínání kult. vlivů v období helénismu, náš etnický původ, předsudky, stereotypy katolické církve, husitství, poznávání jiných kultur, mezinárodní solidarita Etnický původ - rovnocennost etnických skupin, Islámský svět, rasová diskriminace, otrokářství, antisemitismus Princip sociálního smíru a solidarity

322

- diskriminace, předsudky vůči etnickým skupinám za 2. světové války a otázka lidských práv Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí - průmyslová revoluce, demografický vývoj, vynálezy a objevy Mediální výchova Fungování a vliv médií ve společnosti - vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy (propaganda, vliv politiky na média,..)

323

Učební osnovy ZŠ Předmět: Dějepis

Ročník: 6. ZŠ

Očekávané výstupy - kompetence Žák: - vysvětlí cíl a způsob poznávání historie, úkoly archívů, muzeí, knihoven a galerií - orientuje se na časové ose a v historické mapě - vyjmenuje dějinné epochy Žák: - charakterizuje současnou teorii vzniku světa a člověka (náboženský pohled, Darwinova teorie) - stručně popíše vývoj člověka od sběračů po lovce a zemědělce, jejich materiální a duchovní kulturu - uvědomí si význam zpracování kovů pro lidskou společnost - uvede příklady pravěkých kultur a archeol. památek na našem území Žák: - vysvětlí vliv přírodních podmínek na vznik prvních civilizací - dokáže je vyhledat na mapě - popíše způsob života a přínos prvních civilizací (objev písma, vynálezy, základy věd a umění) - charakterizuje kulturní odkaz starověkých civilizací Žák: - charakterizuje význam kolébek řecké civilizace

Učivo (obsah)

Mezipř. vztahy

Průřezová témata

Úvod do vyučování dějepisu Význam zkoumání dějin Prameny poznání dějin Měření času

Ov – čas Fy – měření času Z – práce s mapou

Pravěk Teorie vzniku světa a člověka

Př – člověk

Doba kamenná

Pv – nástroje a

zbraně Doba bronzová Doba železná Archeologické naleziště v našich zemích Z – práce s mapou Starověk Starověká Mezopotámie Starověký Egypt Ostatní státy Předního východu Starověká Indie Starověká Čína

Starověké Řecko Minojská a mykénská kultura

324

Z – světadíly Ov – náboženství Vv - umění

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá

Z – Středomoří

VMEGS - jsme Evropané

Předmět: Dějepis

Ročník: 6. ZŠ

Očekávané výstupy - kompetence Žák: - objasní úlohu bájí, pověstí - zdůvodní příčiny vzestupu území Řecka (kolonizace, vliv kultury a obchodu) - popíše vznik městských států a dokáže srovnat odlišnosti vývoje v Aténách a ve Spartě - vysvětlí na konkrétních případech přínos starověkého Řecka a jeho osobností v některých oblastech lidské činnosti (architektura, výtvarné umění, literatura, hry a sport, divadlo, filosofie, věda) - poukáže na význam Alexandra Makedonského ve světových dějinách - seznámí se 7 divy světa Žák: - popíše vzestup významu Apeninského poloostrova a založení Říma - charakterizuje vznik republiky, boj o samostatnost - popíše s pomocí mapy územní rozsah římské říše - vysvětlí příčiny krize republiky a vzniku triumvirátu - charakterizuje význam osobnosti Caesara (politický vzestup, expanzivní politika) - seznámí se s kulturním odkazem Etrusků a Římanů - popíše význam křesťanství pro utváření evropské kultury - srovná odlišnosti ve vývoji střední a jižní Evropy, charakterizuje typy interakce

Učivo (obsah) Homérská společnost

Mezipř. vztahy

Velká řecká kolonizace

Čj – řecké báje a pověsti Z – světadíly

Řecký městský stát – Athény, Sparta

Ov – demokracie


VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Řecko-perské války Literatura, náboženství, umění a vzdělanost MkV - kulturní diference, lidské vztahy Vv – řecké umění Tv – hry a sport

Olympijské hry Alexandr Veliký a helénismus 7 divů světa Starověký Řím Počátky Říma

Čj – římské báje

Sjednocení Itálie Punské války

Z – práce s mapou

Krize římské republiky

Ov – formy vlády Čj – řečnictví

Gaius Julius Caesar Římské císařství Vzdělanost, věda, literatura, náboženství a umění

Vv - umění

Vznik křesťanství

Ov – náboženství

Střední Evropa a její kontakty s antickým světem

Z- práce s mapou

325


Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence Žák: - popíše starověký Řím na vrcholu moci a důvody jeho pádu - objasní vliv římské kultury na evropskou civilizaci

Ročník: 6. ZŠ Učivo (obsah)

Mezipř. vztahy

Průřezová témata VMEGS - jsme Evropané

Krize a zánik Římské republiky

326

Předmět: Dějepis

Ročník: 7. ZŠ

Očekávané výstupy - kompetence

Učivo (obsah)

Žák: - osvojí si periodizaci středověku

Středověk

Žák: - popíše změnu mapy Evropy po příchodu nových etnik a zavádění křesťanství - porovnává západoevropskou, slovanskou a a islámskou kulturu - seznámí se s uspořádáním společnosti raně feudálního státu, formování národních států - charakterizuje první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava, Český stát) - vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka - uvědomí si duchovní odkaz patronů českých zemí

Raný středověk Stěhování národů

- seznámí se se státotvornou úlohou panovnických dynastií - popíše vznik zemědělství, řemesel a měst

Franská říše Arabská říše a počátky islámu Byzantská říše Kyjevská Rus Anglie a Normané Avaři a Sámova říše Velkomoravská říše První přemyslovská knížata

Mezipř. vztahy


Z – mapa


Ov - náboženství Vv – byzantské a arabské umění

MkV - etnický původ

Čj – první písemné památky, české pověsti, kroniky Ov - národ, vlast, čeští církevní patroni

Sjednocení Polska Počátky Uherského státu První čeští králové Hospodářství, společnost a kultura

Vv - románský sloh

Vrcholný středověk Křížové výpravy

Z – práce s mapou

- ilustruje postavení vrstev středověké společnosti - uvede příklady románské kultury na našem našem území Žák: - charakterizuje záminky a cíle křížových výprav

327


Předmět: Dějepis

Ročník: 7. ZŠ

Očekávané výstupy - kompetence Žák: - charakterizuje významná období vývoje českého státu (období vlády posledních Přemyslovců, dobu vlády Karla IV. a Václava IV.) - seznámí se s osobnostmi stoleté války - seznámí se s Listinou práv a svobod - charakterizuje hospodářství, společnost a způsob života jednotlivých vrstev společnosti - uvede nejvýznamnější gotické památky - jmenuje významná literární díla středověku

Učivo (obsah) Poslední Přemyslovci

Stoletá válka

Ov – osobnosti českých dějin Čj – kroniky, doba Karla IV. Z – práce s mapou

Hospodářské poměry, společnost a kultura

Vv – gotické umění

Český stát za vlády Lucemburků

- pochopí složité období vlády Jiřího z Poděbrad - charakterizuje období jagellonské - uvědomí si politickou situaci v českém státě před nástupem Habsburků - uvede příklady renesančních památek


VDO - občan, občanská společnost a stát

vrcholného středověku

- objasní úlohu měst - seznámí se s problémy, které vedly ke Husitství (Jan Hus, Jan Žižka) kritice církve a vyústily v českou reformaci - uvědomí si přínos Mistra Jana Husa a Jana Žižky - vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život Žák: - objasní a srovná vývoj v jednotlivých státech Evropy

Mezipř. vztahy

Hv – gotická hudba, husitské písně Čj – Hus, rozvoj vzdělání

MkV - lidské vztahy

Pozdní středověk Východní Evropa ve vrcholném a pozdním středověku (Ruské knížectví, Stát německých rytířů, Litevská říše) Vláda Jiřího z Poděbrad

Z – mapa Evropy

Čj – cestopisy

Jagellonci na českém trůně

Italská renesance

Vv – renesanční umění

328


Žák: - osvojí si periodizaci novověku - vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka

Raný novověk

Žák: - popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

Na prahu nového věku

- seznámí se s významnými přestaviteli objevných plaveb - seznámí se s pojmem reformace, jejími příčinami a cíli - učí se chápat postavení českých zemí v habsburské monarchii i v podmínkách Evropy - rozdělení na katolický a reformační blok - charakterizuje znaky renesančního slohu v Českých zemích, uvede příklady významných kulturních památek - chápe důsledky náboženské nesnášenlivosti - charakterizuje průběh třicetileté války

Objevné plavby a jejich důsledky

Z - světadíly

Reformace v Evropě

Ov – typy států, složky státní moci

MkV - lidské vztahy VMEGS - Evropa a svět nás zajímá

Nástup Habsburků na český trůn

Renesance v Českých zemích

Vv, Hv – renesance MkV - lidské vztahy

Třicetiletá válka

329

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence - osvojí si pojmy parlamentarismus, absolutismus a konstituční monarchie - seznámí se s hospodářskými poměry, náboženským útlakem a emigrací (J. A. Komenský) - učí se rozpoznávat rysy barokní kultury Žák: - objasní hospodářské a kulturní změny v Evropě - chápe význam osvícenství jako významného myšlenkového předělu


Mezipř. vztahy


Anglická revoluce Hospodářské poměry po třicetileté válce

Čj – J. A. Komenský

Barokní kultura a osvícenství Historický vývoj na konci 17. a v 18. stol. Rozvoj vědy a společnosti

Vv, Hv – baroko

Osvícenský absolutismus v Evropě (Francie, Rusko)

330

Fy – vynálezy

EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí VMEGS - jsme Evropané

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence Žák: - ujasní si pojem osvícenský absolutismus - popíše reformy Marie Terezie a Josefa II. - pozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů - chápe pojem kolonie, uvědomí si význam boje za svobodu


Mezipř. vztahy

Marie Terezie a Josef II. Společnost a kultura

Vv – klasicismus

Vznik Spojených států amerických Z - světadíly

Žák: Zrození moderní doby - porovná jednotlivé fáze VFR, uvede její požadavky Velká francouzská revoluce - charakterizuje vládu Napoleona Bonaparte Napoleonská epopej

Z – mapa Ov – formy vlády, ústava

- objasní příčiny konečné porážky Napoleona

Evropa po Vídeňském kongresu

- charakterizuje dílo a odkaz významných osobností našich zemí - chápe národní obrození jako jev celoevropský, jehož výsledkem je utvoření novodobých národů - uvědomí si prudký rozvoj průmyslu jako předpoklad a katalyzátor společenských změn - vysvětlí rozdílné tempo modernizace

Národní obrození

Čj– národní obrození

Průmyslová revoluce

Fy – vynálezy

Kultura první poloviny 19. století Revoluční rok 1848

Vv - umění

- porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

Žák: - klasifikuje příčiny občanské války v USA


Politické a společenské změny začátkem 2. poloviny 19. století Občanská válka v USA Ov – ústava

331



EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí



Předmět: Dějepis Očekávané výstupy kompetence Žák: - seznámí se s úsilím o vytvoření jednotlivých národních celků - charakterizuje způsob vlády Františka Josefa - specifikuje příčiny vzniku RakouskoUherska a situaci před 1. světovou válkou - sleduje vývoj občanských práv v Evropě - charakterizuje hlavní politické proudy - seznámí se kulturou 19. století

Žák: - charakterizuje soupeření mezi velmocemi na přelomu 19. a 20. století - jmenuje země, které tvoří TROJDOHODU a TROJSPOLEK - specifikuje příčiny 1. světové války - na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a uvědomí si význam diplomacie


Mezipř. vztahy


Z – mapy

MkV - etnický původ

Boj za občanská práva, vznik politických stran, politické proudy

Ov – občanská práva, ústava


Kultura v poslední polovině 19. století

Vv - umění

Sjednocení Itálie Sjednocení Německa Bachovský absolutismus Vznik Rakousko-Uherska

Moderní dějiny Vývoj ve světě a v Českých zemích v letech 1871 – 1918 Svět v poslední třetině 19. století Imperialismus a kolonialismus

Z – světadíly, práce s mapou VMEGS - jsme Evropané

Cesta ke světové válce První světová válka

332

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy kompetence Žák: - s pomocí mapy popíše proměnu Evropy vyplývající z versailleského systému - popíše důsledky 1. světové války - charakterizuje jednotlivé totalitní režimy – komunismus a jeho představitelé - učí se chápat okolnosti vzniku samostatné ČSR, její vnitřní a zahraniční situaci v období první republiky - seznámí se s osobnostmi, které se zasloužily o vznik republiky Žák: - rozezná klady a nedostatky demokratických systémů - orientuje se v období 1. ČSR - chápe pojem "černý pátek" - charakterizuje fašismus a jeho představitele - vysvětlí následky mnichovského diktátu - zhodnotí postavení ČSR v dané době a jeho sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí


Mezipř. vztahy


Nejnovější dějiny Svět po 1. světové válce Poválečné uspořádání Evropy a světa,úloha USA ve světě

Z- práce s mapou

Vývoj v Rusku na začátku 20. století Vznik Československa

Ov – osobnosti 1. republiky

Svět a Československo v letech 1918 – 1938 Situace ve světě po 1. světové válce Československo v období 1. republiky Světová hospodářská krize Ohrožení Československa fašismem

Kultura, školství a věda

Ov - politické strany Ov - rasismus

Čj - osobnosti Vv, Hv - umění 1. pol. 20. století

333

VDO - formy participace občanů v politickém životě

VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VMEGS - jsme Evropané

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence Žák: - odhalí souvislosti vzniku 2. světové války - na příkladech popíše antisemitismus a rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv - seznámí se se situací v ČSR za 2. republiky a protektorátu - charakterizuje průběh 2. světové války - uvědomí si důsledky holocaustu - seznámí se s domácím i zahraničním odbojem a učí se úctě k odkazu účastníků odboje - charakterizuje konec 2. světové války Žák: - seznámí se s mezinárodní politikou 2. poloviny 20. století - chápe poválečný vývoj ČSR, který vyústil v únorové události 1948 - chápe možnost různé interpretace historických faktů a nutnost kritického přístupu k interpretacím - charakterizuje vznik a problémy existence bipolárního světa - popíše mechanismus rozpadu koloniálních říší a vznik samostatných států - seznámí se s euroatlantickou hospodářskou a vojenskou spoluprácí - seznámí se s postavením ČSSR v mezinárodních souvislostech


Mezipř. vztahy

Druhá světová válka Okolnosti vzniku a začátek 2. světové války

Průřezová témata MkV - lidské vztahy MkV - etnický původ OSV - hodnoty, postoje a praktická etika

Ovládnutí Československa Německem

Čj – propaganda

Průběh 2. světové války Holocaust Boj Čechů proti německé okupaci

Fy, Ch – zbraně

Jednání o uspořádání světa po skončení 2. světové války Svět a Československo v 2. polovině 20. století Mezinárodněpolitické změny po 2. světové válce, Studená válka

Z – mapa světa


Ov – mezinárodní organizace,


Poválečné uspořádání Československa

mezinárodní vztahy

Hlavní vývojové rysy západních států

Z - mapy

Rozpad koloniálního systému Sovětský svaz a jeho sféry vlivu

Z- mapy

Nastolení komunistické moci v Československu Normalizace Kultura, umění, věda a zábava

Vv, Hv - umění Tv - sport, zábava

334

MkV - princip sociálního smíru a solidarity VMEGS - jsme Evropané


EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy kompetence Žák: - zdůvodní postupný rozpad východního bloku rozkladem komunistických systémů - seznámí se s vnitřní situací v naší republice v roce 1989 a s vývojem v 90. letech - popíše vznik ČR - chápe vliv médií na každodenní život a politické dění - ujasní si začlenění ČR do integračního procesu (vstup do EU, NATO)vysvětlí mocenské a politické důvody


Mezipř. vztahy

Pohledy na svět na konci 20. století Politické změny na přelomu 80. a 90. let

Ov - demokracie

Průřezová témata VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VMEGS - jsme Evropané

Sametová revoluce a vznik ČR

Třetí průmyslová revoluce Pohled na Evropu a její sjednocování (EU, NATO) Problémy současnosti

-posoudí postavení rozvojových zemí -orientuje se v základních problémech současného světa

335

Fy – automatizace EV - lidské aktivity a problémy životního prostředí Ov – EU, integrace

MV - fungování a vliv médií ve společnosti

Učební osnovy ZŠ LMP Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence

Ročník: 7. LMP Učivo (obsah)

Mezipř. vztahy

Žák by měl: - chápat smysl tohoto předmětu - pochopit význam dějin jako sdělení minulosti žijícím generacím - vysvětlit pojem archeolog, způsob jeho práce a význam pro současnost

Počátky lidské společnosti Úvod do předmětu Historické prameny Archeologie

Žák by měl: - má představu o rozdílech způsobu života pravěkých a současných lidí -podle obrázků popíše pravěká zvířata, způsob jejich lovu, zbraně, předměty denní potřeby a kultovní předměty -umět rozdělit tuto dobu podle kovů, z kterých byly předměty vyrobeny - znát rozdíl mezi lovcem a sběračem - vysvětlit počátky zemědělství - popsat způsob života lidí v pravěku - znát význam náboženství, uctívání bohů - být seznámen s rozvojem kultury

Život v pravěku

Čj - četba úryvku

Způsob života Hmotná a duchovní kultura Náboženství

z knihy této doby

Starověk Nejstarší civilizace - Egypt, Řecko, Řím Způsob života Kultura, historické památky Písmo

Z - orientace na mapě, poloha těchto států

Středověk a křesťanství Příchod Slovanů Velkomoravská říše Konstantin a Metoděj Románská kultura Počátky vzniku českého státu

Čj - ukázka písma, seznámení v literární výchově s českými pověstmi

Žák by měl: -charakterizovat život v době nestarších civilizací -znát souvislost mezi přírodními podmínkami a vývojem starověkých států - říci rozdíly hospodářského, politického, společenského, náboženského a kulturního vývoje - vysvětlit vznik písma, rozvoj kultury - znát významné osobnosti - poznat známé historické památky Žák by měl: - znát důvody velkého stěhování, příchod a život Slovanů, vznik Sámové říše - vysvětlit vznik Velkomoravské říše - vědět, kdo to byli Konstantin a Metoděj, jaký byl jejich náboženský a kulturní přínos - znát počátky vzniku českého státu,

336


EV - základní podmínky života

MkV - lidské vztahy

Svatého Václava a Přemyslovce - poznat znaky románské kultury

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence


Žák by měl: - charakterizovat život na vesnici, ve městě - poznat sloh románský, renesanční, gotický podle rozdílu ve způsobu provedení stavby, oblékání, kultury - vysvětlit způsob placení od výměnného obchodu až po ražení peněz - znát úlohu a postavení církve -být seznámen s obdobím rozkvětu českého státu v době přemyslovské a lucemburské - vědět, kdo to byl Karel IV., jeho význam pro český národ, rozvoj vzdělání a kultury - umět vyjmenovat a poznat památky, které jsou spojeny s osobností Karla IV.

Český stát za vlády Lucemburků a Přemyslovců Změny ve společnosti Rozvoj měst Karel IV.

Žák by měl: - vědět, kdo to byli Jan Hus, Jan Žižka, Prokop Holý, Jiří z Poděbrad - znát příčiny, průběh i důsledky husitských válek - umět objasnit, jaký byl život za vlády Jiřího z Poděbrad

Husitství Významné osobnosti

Mezipř. vztahy


Vv - kresba histor. památky, kterou nechal postavit Karel IV. Pv - výroba peněz, hra na obchod

Čj - čtení úryvku z knihy z doby husitské Hv - ukázka písně Kdož sú boží bojovníci

337

OSV - mezilidské vztahy



Žák by měl: - být seznámen s rozdílnými názory na vznik světa - chápat vliv důležitých objevů, vynálezů, cestování na změnu způsobu života - znát Kryštofa Kolumba, jeho zámořské cesty, objevování nových civilizací i jeho důsledky

Pozdní středověk Kryštof Kolumbus Objevy a vynálezy Nové civilizace

Žák by měl: - znát vznik habsburské říše, panovníky Ferdinanda I. a Rudolfa II. - pohovořit o rozvoji vědy a kultury za vlády Rudolfa II. - znát příčiny, průběh i důsledky bitvy na Bílé hoře - popsat život v zemi v době pobělohorské - vědět o životě a tvorbě J .A. Komenského u nás i v zahraničí - rozpoznat rysy barokní kultury

Nástup Habsburků Rudolf II. Bitva na Bílé hoře J. A. Komenský Barokní kultura

Žák by měl: - pohovořit o změnách v zemědělství a ve výrobě zboží - vysvětlit pojem manufaktura - vědět, kdo to byli Marie Terezie, Josef II., jaké reformy prosadili - znát příčinu selských rebelií - mít přehled o hospodářském rozvoji, o průmyslové a zemědělské revoluci i o jejím vlivu na změnu způsobu života - vyjmenovat nové dopravní prostředky

Novověk Osvícenství Marie Terezie, Josef II. Hospodářský a kulturní rozvoj Změny v dopravě

Mezipř. vztahy Z - orientace na mapě, plavby P - podrobnější informace o nových plodinách

Čj - shlédnutí filmu Císařův pekař Čj - seznámení s jedním dílem J. A. Komenského Vv - kresba Golema

338

F - technické vynálezy




Mezipř. vztahy

Žák by měl: - vědět, kdo to byli Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a jaký měli význam pro český národ - mít základní poznatky o roku 1848 - mít přehled o hospodářském, politickém, kulturním rozvoji na konci 19. století - být seznámen s technickými vynálezy

Národní buditelství Významné osobnosti Rok 1848 Hospodářský a kulturní rozvoj Technické vynálezy

F - technické vynálezy

Žák by měl: - vysvětlit pojem kolonie, jejich vznik - znát příčiny, průběh i důsledky I.SV - být seznámen s bojovou technikou používanou v I.SV

Nejnovější dějiny Světové kolonie I. SV

Z - orientace na mapě, poloha míst, kde se bojovalo v I.SV

339

Průřezová témata OSV - hodnoty, postoje, praktická etika

Předmět: Dějepis Očekávané výstupy - kompetence Žák by měl: - umět pohovořit o vzniku republiky - znát T. G. Masaryka - rozdělit tehdejší společenské vrstvy podle majetku a způsobu života - objasnit příčiny hospodářské krize - znát E. Beneše - pochopit nebezpečí fašismu


Mezipř. vztahy

Nejnovější dějiny Vznik Československé republiky T.G.Masaryk Hospodářská krize Nebezpečí fašismu

Žák by měl: - vyjmenovat státy, které se zúčastnily Mnichovské dohody - vědět, jaké následky to mělo pro ČR - pohovořit o životě za okupace - znát příčiny, průběh i důsledky II. SV - vysvětlit pojem holocaust - uvést způsoby domácího a zahraničního odboje

Mnichovská zrada Protektorát Čechy a Morava II.SV

Žák by měl: - vědět o poválečném vývoji u nás - vyjmenovat pár politických stran té doby - pochopit události roku 1948, následný totalitní režim KSČ - vysvětlit události roku 1968, období normalizace - znát příčiny, průběh i důsledky sametové revoluce u nás - být seznámen s novými společenskými poměry v Evropě - vědět příčiny vzniku České republiky - mít základní informace o EU

Vývoj po II.SV Únor 1948 Totalitní režim Rok 1968 Období normalizace Rok 1989 - sametová revoluce Vznik České republiky Evropská unie

340


Z - orientace na


mapě, poloha míst, kde se bojovalo v II.SV

OSV - hodnoty, postoje, praktická etika VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování

Ov - informace o EU

341

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

Recommend Documents