4.2. publika ní innost V rámci projektu „Vytvo ení programu celoživotního interdisciplinárního u ení v ochran d tí“ vznikla ada odborných publikací a leták , které se vztahovaly k p ednášeným témat m. Ú astníci seminá
je získali v rámci seminá e zdarma.
Odborné publikace vydané v rámci projektu: Lucie Bukovská: Asertivní komunikace Komunikací m žeme rozum t v podstat každou interakci, která se týká nejen kontaktu lidí mezi sebou, ale i vým nu nap . písemných informací, kontaktu se zví aty, ale i s neživými systémy. P edpoklady komunikace si s sebou p inášíme na sv t jako v ky osv d enou metodu lepších šancí na p ežití. Úrove našich komunika ních dovedností je dána jednak geneticky a jednak okolnostmi, za kterých jsme zpo átku nuceni (rodinné prost edí, škola…) a pozd ji máme ím dál víc svobodných možností tuto vlohu rozvíjet. Zuzana
ápová, Monika Marxtová: D ti z uprchlických rodin
Migrace obyvatelstva je p irozeným fenoménem a provází lidské d jiny už odnepam ti. Odhaduje se, že v sou asné dob žije 150 milion lidí mimo svoji mate skou vlast, což jsou zhruba 2 % sv tové populace. Rozmíst ní migrant je velmi nerovnom rné. Asi jedna t etina sv tové populace migrant obývá území sedmi nejbohatších zemí sv ta (N mecko, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA). Petr Hanuš, Kate ina Hellebrandová: Krizová intervence Tato publikace má za úkol velmi rámcov seznámit tená e s problematikou krize a krizové intervence. V žádném p ípad si ne iní nárok na úplný a vy erpávající popis všech okolností vzniku, pr b hu a d sledk krizí v lidském život , i úplný vý et nástroj , které má odborník na krizovou intervenci k dispozici. Jaroslava Hanušová, Kate ina Hellebrandová: Interdisciplinární spolupráce Pokud budeme v nau ných slovnících hledat pojem interdisciplinární spolupráce, nic nenalezneme. Ani na internetu nebudeme o nic úsp šn jší. Pokud zadáme ve vyhledava i slovo spolupráce, objeví se nám mnoho definicí. Pokud se zamyslíme a podíváme se do historie, m žeme nap íklad zaznamenat první náznaky interdisciplinární spolupráce již vznikem Organizace Spojených národ (OSN). Jednalo se o nevládní neziskovou organizaci, jejímž cílem bylo udržovat mír, bezpe nost, rozvíjet p átelské vztahy mezi národy a podporovat kulturní a humanitní spolupráci.
Jaroslava Hanušová: Násilí na d tech – syndrom CAN V polovin dvacátého století si rentgenologové, ortopedové a chirurgové za ali všímat závažných somatických poškození d tí, zp sobených zjevn jinak než nahodilým úrazovým d jem – tedy zám rn . Nazvali tato poškození (zlomeniny, popáleniny, r zné rány, krvácení nejr zn jšího druhu, ba i smrt) „neúrazovými zran ními“. Jaroslava Hanušová: Sexuální zneužívání Problematika sexuáln zneužitých d tí se za íná v posledních letech u nás více otevírat. Stále však existuje v populaci výrazn zastoupený postoj, že sexuální problematika je tabu a s d tmi se o ní nehovo í. Pokud dojde k sexuálnímu zneužívání, rodina se asto snaží na celou tuto zkušenost zapomenout. Potla it ji tím, že se chovají jakoby se nic nestalo a odmítají jakékoliv zásahy do rodiny. Marta Jeklová, Eva Reitmayerová: Syndrom vyho ení Nej ast ji se vyho ení objevuje v profesích, které jsou ozna ovány jako pomáhající – tedy u sociálních pracovník , pracovník neziskového sektoru, asistent , dobrovolník apod. Dále pak v profesích, kde je bezpodmíne n nutný astý mezilidský kontakt. Proto se s ním stále ast ji setkáváme i u zdravotník (léka , zdravotních sester, fyzioterapeut atd.), pedagog , jedinc pracujících v týmech apod. Vyho ení u jedinc je doprovázeno pom rn vysokou psychickou zát ží, která ješt komplikuje jejich stav. Kolektiv autor projektu D tství bez úraz : Úrazy d tí V každodenním život se lidé b žn setkávají s lehkými úrazy, ale jen málokdo si uv domuje, že úrazy nejsou jen zlomenina i pohmožd nina. Skute nost je taková, že úrazy mají každý rok na sv domí t i sta d tských život a jsou tak tradi n nej ast jší p í inou úmrtí d tí. Ji í Ku írek: Psychosomatika a d ti Psychosomatika, i psychofyzický problém (problém vztahu t la a duše) je otázkou, která je kladena tisíce let. Nejlepší cestou je p íklad: zkuste vyslovit samohlásku A. Je z ejmé, že vytvo ení jazykových hlásek je podmín no jazykem, rty, elistí, patrem, hrdlem. Navíc se musí tyto ásti úst pohybovat jednozna ným zp sobem, abychom slyšeli samohlásku A. Chci íci A - vyslovím samohlásku, ale je jisté, že nevím, jak jsem to ud lal. Nikdo neví, co vlastn ud lal, i m l ud lat. Pokud ano, vy ešili jste psychofyzický problém. Jde o iracionální problém. V domosti máme, ale nevíme, jak bychom problém chápali. „Já“ chci íci a t lo „vysloví“?
2
Lenka Lovasová: Rodinné vztahy Vzhledem ke skute nosti, že vymezení pojmu rodina bylo ve spole enských v dách v nováno mnoho pozorností, lze se setkat s celou adou jejích r zných definicí. Obecn bývá rodina charakterizována p edevším z hlediska svého postavení ve spole enském systému, dále pak z hlediska vazeb, sociálních funkcí a základních sociálních proces , které v ní probíhají. Lenka Lovasová: Šikana Šikana je nebezpe ný sociáln patologický jev, p i n mž je omezována zejména osobní svoboda rozhodování, je ponižována lidská d stojnost a est, mnohdy je ob tem ubližováno na zdraví i na majetku. Lenka Lovasová, Kate ina Schmidová: T lesné tresty Ohlédneme-li se do historie, zjistíme, že t lesné tresty byly v širokém m ítku používány nap íklad v ecku, ím , Egypt
i Izraeli a jejich hlavním zamýšleným cílem bylo zajistit a
udržet disciplínu. Zp soby trestání se pochopiteln v jednotlivých civilizacích a kulturách lišily, nicmén nalezli bychom i n které „univerzální“ tresty, kterými bylo kup íkladu šlehání bi em nebo bití holí. N které státy se staly pov stné používáním zvlášt krutých t lesných trest . Mezi takové pat ila i Sparta, kde se používaly velmi asto t žké tresty jako sou ást výchovy voják (tresty m ly posilovat nejen t lesnou zdatnost, ale také sílu v le a schopnost sebeovládání). Eva Marádová: Multikulturní porozum ní D ležitou sou ástí p ípravy na život v multikulturní realit je výchova k toleranci a k respektování lidských práv, p íprava na sociální, ekonomické i politické aspekty integrace mezi lidmi s odlišným sociokulturním zázemím. Interkulturní výchova vystupuje do pop edí v souvislosti s globalizací a sou asnou migrací obyvatelstva a s pot ebou p ípravy mladé generace na život v integrované multikulturní Evrop , tj. v prost edí, v n mž se budou setkávat p íslušníci r zných národností, etnik, náboženství, jiného životního stylu, jiných životních hodnot. Eva Marádová: Prevence závislostí Celospole enské zm ny v posledních desetiletích p inášejí mnoho nového do všech sfér našeho každodenního života. Vedle nesporných pozitiv, je to bohužel i vyšší výskyt jev spole ensky nežádoucích, k nimž se adí zneužívání návykových látek, související s výraznou prom nou životního stylu zejména mladé generace. Objevuje se proto stále
3
naléhav ji pot eba hledat ú inné strategie, jak ochránit d ti a dospívající p ed ohrožením fenoménem závislostí. Anežka Misauerová, Zden k Vojtíšek: D tství a sekta A koli se pojem sekta vyskytuje v k es anské teologii po mnoho století a a koli je také základním pojmem sociologie náboženství a b žn užívaným pojmem v sociální psychologii i psychologii náboženství, není snadné jej vymezit ani v rámci t chto obor , natož pak pro všechny tyto obory spole n . Ivo Pacl, Radek Ptá ek, Jakub Florián: Hyperaktivita Hyperaktivita a impulzivita jsou pom rn
astými jevy v dnešní populaci. Mohou mít
r znorodé projevy, které mají v tšinou spole né jmenovatele: nepozornost, neposednost a netrp livost. Dalšími obvyklými projevy mohou být problémy v sociálním styku, problémy s u ením a vykonáváním jakékoliv innosti, spánkem, asté zm ny nálady, negativita apod. Radek Ptá ek: Poruchy chování Poruchy chování v d tství p edstavují pom rn rozší ený psychologický a psychiatrický jev. Základními projevy poruch chování jsou agrese, vandalismus, porušování pravidel, krádeže a lhaní. Proto, abychom mohli hovo it skute n o „poruše,“ je t eba, aby tyto projevy trvaly minimáln po dobu šesti m síc . Lucie Šormová, Alžb ta Klégrová: Dobrovolnictví Den, kdy za al platit zákon o dobrovolnické služb a zm n n kterých zákon
. 198/2002
Sb., tedy 1. leden 2003, je významným mezníkem pro dobrovolnictví v eské republice. Díky tomuto zákonu se v eském právním ádu poprvé objevil pojem dobrovolník. Návrh zákona byl vyúst ním snah v rámci Mezinárodního roku dobrovolník v eské republice 2001. Ve stejné dob též prob hly první rozsáhlejší kampan objas ující ve ejnosti, kdo je to dobrovolník a pro je pro spole nost d ležitý. Radim Uzel: Sexuální výchova Sexuální život provází lov ka od dávnov ku samotné lidské existence. Na rozdíl od všech ostatních živo išných druh dokázal lov k do svého sexuálního života za lenit také psychické p edpoklady vzájemné náklonnosti, lásky. T lesná sexualita tak netvo í jen základní podstatu pohlavního spojení. Jeho nedílnou sou ástí se stávají i duševní pochody ve sfé e citové. Toto spojení zdánliv protich dných pojm „t la“ a „duše“ je práv ve sfé e lidské sexuality zdrojem konflikt a nedorozum ní.
4
Martina Zelená, Alžb ta Klégrová: Podpora rodiny Rodina je nedílnou sou ástí spole nosti a dá se íci, že ve všech kulturách a asových obdobích tvo ila základ spole nosti nebo alespo tu složku, jejímž úkolem bylo vychovat d ti (další generaci) do v ku, kdy jsou schopné se ve spole nosti pohybovat samostatn ji. Rodina prošla i v evropské spole nosti b hem staletí zm nami, posunul se význam n kterých jejích funkcí.
Odborné letáky vydané v rámci projektu: Lucie Bukovská: Asertivita Jaroslava Hanušová: Osvojení Jaroslava Hanušová: Rodina Jaroslava Hanušová: Sexuální zneužívání Jaroslava Hanušová, Kate ina Hellebrandová: Interdisciplinární spolupráce Kate ina Hellebrandová, Jaroslava Hanušová, Petr Hanuš: Krizová intervence Alžb ta Klégrová, Martina Zelená: Podpora rodiny Kolektiv autor projektu D tství bez úraz : Úrazy d tí Karel Kucha ík: Informa ní technologie Lenka Lovasová, Kate ina Schmidová: T lesné tresty Lenka Lovasová: Šikana Eva Marádová: Prevence závislostí Monika Marxtová: D ti uprchlík Radek Ptá ek, Ivana Dovinová, Terezie Pemová: Hyperaktivita a poruchy pozornosti Petr Pöthe, Jaroslava Hanušová: Rasismus, xenofobie Eva Reitmayerová: Syndrom vyho ení Lucie Šormová, Alžb ta Klégrová: Dobrovolnictví a rodina Ji í Št po: Psychosomatická onemocn ní Radim Uzel: Sexuální výchova Zden k Vojtíšek: Vliv sekt na rodinu
5
Ukázka leták vydaných v rámci projektu
Výše uvedené publikace jsou k nahlédnutí na webových stránkách www.jpd.viod.eu.com i v sídle organizace – U Pergamenky 1511/3, 170 00 Praha 7.
6
