4) významné budovy a jejich popis a) Harasov z roku 1915, Homuta z Harasova b) Sokolovna c) Kampelička 5) jména míst, zastaralé názvy

ÚVOD – předmluva

Pravěký člověk žil primitivním a kočovným způsobem, pomalu se soustřeďoval do větších celků. Jakmile začal vnímat budoucnost, pozvolna si uvědomoval, že je nutno zachovat i minulost. Bylo vynalezeno písmo a generace přenášely svoje vědění na další generace. Tak se člověk více a více přibližoval k tomu, že se stal pánem všeho tvorstva. Lidí bylo stále víc a bylo nutno zachytit jejich život. Proto se mezi nimi vždy našel někdo, kdo začal psát dějiny, aby příští lidé věděli, jak se žilo. Doba pokračovala rychlým tempem a přiblížila se i k naší současnosti.Všichni ti, kteří zapsali minulost nám zachovali nesmírný odkaz, abychom my, jejich potomci, si mohli dnes přečíst co se stalo před staletími. Dějepisci zachytili běh doby ve velkém rozsahu. Bylo však nutné ohlédnout se i na místní poměry a popsat dobu i v okolních městech a obcích. Této drobnější práce se chopili městští i vesničtí kronikáři. Kronika je pokračováním života. Kroniku nepíšeme pro sebe, ale pro ty, co přijdou po nás. Jak velká škoda pro příští generaci je, že v mnoha obcích se kronika nepíše nebo se ztratila. A proto, s nástupem nového starosty Ing. Pavla Kučery, zvoleného 1.11. 2006 starostou obce Vysoká , byl uskutečněn návrh a později realizace obnovy a psaní obecní kroniky. Komise pro obnovu kroniky obce byla ustanovena a odsouhlasena novým zastupitelstvem 20.3.2007. Pan starosta navrhl jako předsedu paní Věru Roučkovou a její členy Mgr.Černou a slečnu Marii Smutnou.

1

OSNOVA : a) Charakteristika obce 1) poloha obce 2) základní údaje 3) geomorfologie 4) biogeografie 5) horopisné poměry 6) nerostné suroviny 7) vodopisné poměry 8) geologické poměry 9) půdy 10) podnebí 11) rostlinstvo 12) houby

b) Bytová a domovní vybavenost 1) druhy pozemků

c) Popis obce a historie 1) historický popis sídla 2) třicetiletá válka,vojevůdce Báner a další histor. události v 17.stol. 3) sídla popsaná učitelem Bőhmem v roce 1890 a) Vysoká b) další informace týkající se sídla c) Bosyně d) Strážnice I. popis obce II. záznami z kronik e) Střednice f) Chodeč 4) významné budovy a jejich popis a) Harasov z roku 1915, Homuta z Harasova b) Sokolovna c) Kampelička 5) jména míst, zastaralé názvy 2

d) Vybavenost obce 1) veřejná obsluha,spád za prací a školou 2) pošta a) současnost b) historie c) poštmistři 3) dopravní vazby 4) doprava 5) místní komunikace 6) hromadná doprava a) spojení obce s Mělníkem b) místní dráha Lhotka u Mělníka, Střednice 7) pěší a cyklistická doprava 8) vodní toky a studánky 9) vodovod a) současnost b) historie 10) kanalizace a čištění odpadních vod 11) telekomunikace a) současnost b) historie 12) rádiové spojení a) současnost b) historie 13) elektřina e) Občanská vybavenost 1) Vysoká 2) Bosyně 3) Strážnice 4) Střednice f) památky 1) farní kostel sv. Václava a) základní popis b) kostnice c) zvony 3

d) faráři katoličtí 2) evangelický toleranční kostel a) stavba kostela b) obtíže při stavbě kostela c) faráři evangelický d) soukromá evangelická škola e) učitelé evan. Školy f) význam evan. Školy 3) památník toleranční doby 4) počátky evangelické ref. církve ve Vysoké 5) období ve Vysoké po roce 1990 církve evangelické a) vzpomínky administrátora Opočenského b) obsazení fary nájemníky c) opravy a renovace d) Anna Jansová, Pavel Kučera (požehnání pro evangelický kostel ve Vysoké) a nová fasáda kostela e) vybudování ,,Památníku toleranční doby“ f) uzavření samostatného sboru evangelického na Vysoké 6) židovský hřbitov 7) malé sakrální památky g) archeologie, staré záznamy 1) Výpis z kroniky Vysoká z dob 1935 podle zdejšího starosty Jaroslava Šestáka 2) přehled evidovaných nemovitých kul. Památek a) Bosyně b) Chodeč c) Strážnice d) Vysoká h) hrádky 1) hrádek u Bosyně 2) druhý hrádek 3) třetí hrádek 4) Bosyně od Sedláčka

4

I) hřbitovy

J) ochrana přírody 1) popis CHKO Kokořínsko na Vysocku 2) přírodní památky a) Na oboře b) Mrzínov 3) památné stromy 4) významné krajinné prvky 5) životní prostředí 6) ovzduší k) obyvatelstvo 1) počet obyvatel 3) věková skladba obyvatel

l) hospodářské poměry 1) hospodářské poměry 2) výroba 3) zaměstnanost m) výstavba a opravy v sídle 1) Vysoká 2) Střednice 3) Strážnice 4) Chodeč 5) Bosyně n) veřejná správa a správa obce 1) správa obce a) rychtáři obce Vysoká b) rychtáři obce Chodeč c) rychtáři obce Střednice a Strážnice d) rychtáři obce Bosyně e) starostové obce Chodče f) starostové obce Střednice a Strážnice 5

g) starostové obce Bosyně h) starostové obce Vysoká 2) hasiči Strážnice 3) hasiči Bosyně 4) hasiči Vysoká a) založení sboru, členové b) přivážení výzbroje c) název d) sbor a druhá světová válka 5) Sbor pro občanské záležitosti a) datum založení spolku b) činnost spolku od roku 2000 6) Spolky v historii a) spolek Lumír b) veteráni c) okrašlovací spolek d) včelařský spolek 7) Osvětová komise 8) Odbor Národní jednoty Severočeské 9) Společenstvo živnostníků o) školství 1) veřejná obecná škola (historie) a) řídící učitelé školy b) pomocníci, podučitelé a učitelé c) měšťanská škola ve Vysoké d) jednání o stavbu nové měšťanské školy e) pozemek f) plány g) přestěhování měšťnské školy h) opravy I) školní radio J) ředitelé měšťanské školy k) učitelé měšťanské školy l) školní a obecní paměti pana Lubomíra Pláčka m) vynikající učitelé našich škol 2) Období po roce 1950 a) ředitele školy b) učitele školy od roku 1958 c) stav žactva od roku 1957 d) školní jídelna e) oslavy, akce 6

f) výlety g) soutěže dětí h) veřejně prospěšné práce žáků I) kroužky a oddíly J) kulturní akce k) pořízení majetku l) opravy a renovace 3) Školka ve Vysoké od roku 1951-1992 4) Základní a mateřská škola charakterizována v roce 2005/2006 q) kultura 1) knihovna a) knihovna pojednání b) internet 2) divadelní ruch a) přehled ochotnických divadel b) divadelní představení c) loutkové divadlo 3) sport a rekreace r) sport 1) Charakteristika území 2) Sokol 3) Sporty v historii 4) FK Vysoká a) začátky kopané ve vsi b) období ve svobodné republice c) činnost po roce 1960 d) souhrnné údaje 1969-1996 e) největší úspěchy s) zdravotnictví a sociální aktivity 1) přehled lékařů a) historie b) současnost 2) informace z historie 3) poradna matek a dětí a) založení poradny b) členky poradny c) význam poradny 4) očkování v letech třicátých a) proti neštovicím 7

b) proti záškrtu c) péče o děti 5) jak lékař navštěvoval nemocné 6) nemoci v kraji a úmrtnost

t) čestní občané,významní rodáci a historické události v obci 1) domácí odboj a tragická událost 2) umístění desky T.G.Masaryka 3) padlí ve světové válce roku 1914-1918 4) čestní občané v sídle u) pověsti 1) O Krvomlýnu 2) O Chodečských úmrdlcích 3) Poklad na hřbitově 4) Banda lupičů 5) Pověst z Vysoké

v) počasí 1) charakteristika podnebí 2) živelné katastrofy a) podle L.Bőhma b) podle řídícího učitele Fűrsta c) podle starosty J.Šestáka 1936 3) současnost

8

ÚVOD : a) Charakteristika obce 1) POLOHA OBCE Obec Vysoká se nachází v okrese Mělník,kraj Středočeský. Části obce : Vysoká Bosyně Chodeč Strážnice Střednice Zástavba obce Vysoká sestává z několika částí, kterou vytvářejí dvě dvojice na sebe navazující sídelních útvarů Vysoká - Bosyně a dále pak Strážnice Střednice. Samostatnou částí menšího rozsahu od předchozích odloučenou představuje lokalita Chodeč. 2) ZÁKLADNÍ ÚDAJE základní údaje obec CZ 0206 535338 Mělník Mělník Mělník Čechy 28,4 km2 798(28.8.2006) 50°24' 20'' 14° 32' 8'' 315 m 277 24 6 5 5 Vysoká 32 277 24 Vysoká u Mělníka Ing. Pavel Kučera Ing. Elena Maryšková

Vysoká statut NUTS 5 ( obec) kraj (NUTS 4) obec s rozšířenou působností : pověřená obec : historie země: katastrální výměra : obyvatel : zeměpisná šířka : zeměpisná délka : nadmořská výška : PSČ : základní sídelní jednotka : místní části : katastrální území : adresa obecního úřadu starosta : místostarosta : Oficiální web ( http://mesta.obce.cz) E-mailová adresa (mailto : [email protected]) telefon fax

315 / 697201 315/ 697201

9

3) GEOMORFOLOGIE Oblast se nachází dle Regionálního členění reliéfu ČR v provincii Česká vysočina, v soustavě Česká tabule, na rozhraní dvou oblastí Středočeská tabule a Severočeská tabule. Oblast Vysoké se nachází na území Polomených hor. Jedná se o členitou pahorkatinu až plochou vrchovinu složenou ze středoturonských, silně rozpukaných kvádrových kaolinických pískovců, méně z písčitých slínovců, vápnitých pískovců, svrchnoturonských slínovců a třetihorních vulkanitů. Zastoupeny jsou stupňovité pliocenní a pleistocénní strukturní plošiny a hustá síť kaňonovitých údolí založených na zlomech a puklinách různých směrů, místy s výraznými vulkanickými suky. Košátecká tabule je členitá pahorkatina na středoturonských, méně svrchnoturonských písčitých slínovcích, kaolinových a vápnitých pískovcích v povodí Pšovky. Představuje sedimentární strukturní stupňovinu pliocenních a staropleistocenních plošin, často krytých sprašemi. Vyskytují se zde kaňonovitá, neckovitá, úvalovitá, místy nesouměrná údolí, většinou bez stálých vodních toků, sledujících převážně sudetský a méně krušnohorský směr.

4) BIOGEOGRAFIE Celé území patří do kokořínského bioregionu, který je tvořen rozřezanou pískovcovou tabulí. Biota je pískovcová teplomilná bukovo-dubového až bukového vegetačního stupně. Vegetace je tvořená acidofilními doubravami a bučinami. Značnou plochu dnes pokrývá orná půda a kulturní bory. Podnebí ovlivňuje teplá území na jihu, západě i jihovýchodě. Průměrné roční teploty nedosahují 8,5˳C a srážky 550mm.

5) HOROPISNÉ POMĚRY Toto území patří do orografického celku Ralská pahorkatina. Nejznámější částí je její okrsek zvaný Polomené hory, do něhož celou rozlohou patří i CHKO Kokořínsko. Většinu území tvoří pahorkatina s často rozčleněným reliéfem údolních tvarů. Největším bodem je Vlhošť (614 m), nejniším v oblasti je dno potoka Liběchovka u Želíz (175m). 10

6) NEROSTNÉ SUROVINY Prakticky celé území obce,až na jeho severní okraj, leží v Chráněném ložiskovém území Bezno stanoveném pro ochranu výhradního ložiska černého uhlí č.075 300 Mělnická pánev. Pro ložisko nebyl stanoven dobývací prostor, s těžbou v řešeném území územní plán v návrhovém období ani ve výhledu nepočítá. 7) VODOPISNÉ POMĚRY Celé území převážně patří k přímému povodí Labe- prostřednictvím jeho menších přítoků Liběchovky, Pšovky, Obrtky. Podzemní vody CHKO je vydatným zdrojem podzemní vody. Tuto skutečnost způsobují mocná pískovcová souvrství s dobrou propustností a velmi vhodným infiltračním prostředím. Nejvýznamnější je pramen Stříbrník u Vojtěchova, který zásobuje vodou obec Vysoká a přilehlé obce.

8) GEOLOGICKÉ POMĚRY Celá CHKO do které patří obec Vysoká a okolí patří geologicky k České křídové pánvi. Je to převážně hrubozrnný kvádrový pískovec, v menší míře pak jemnozrnné slinice a vápnité pískovce a písčité slínovce(opuky).Ze čtvrtohorních usazenin se uplatňují především pokryvy i návěje spraší a sprašových hlín, jež souvisle kryjí denudační plošiny a mírně nakloněné svahy.

9) PŮDY V oblasti se jako matečná hornina zemědělských a lesnických půd uplatňují jednak horniny zpevněné ( pískovce, opuky) , jednak nezpevněné ( spraše, váté písky, nivní usazeniny). Nejvíce půdním typem je hnědozem, která tvoří kolem 42% všech půd v oblasti.

11

10) PODNEBÍ Celé území je charakterizováno z hlediska vláhových a teplotních poměrů jako oblast mírně teplá a mírně vlhká. Průměrná roční teplota : červencová 16 až 18 C lednová -4 až -2 C Srážkové poměry jsou ovlivněny charakterem terénu. Průměrné srážky se pohybují 560 až 650 mm ročně. Sněhová pokrývka v zimě bývá nízká, do maximální průměrné vrstvy 22 cm, s průměrným trváním 60 dnů, při počtu 30dnů se sněžením. Průměrný počet jasných dnů za rok je 50, zamračených 130. 11) ROSTLINSTVO Lesy jsou pěstovány jako kulturní, přesto se zachovaly přirozené lesní porosty (původní bučina, doubravy a bory). Nečastěji pěstovanou dřevinou je borovice lesní,dub zimní, buk, modřín, topol, jasan, smrk, bříza, lípa a javor. Ve vyšších slunných polohách suchých plošin se vyskytují zase teplomilné rostliny : sasanky, koniklec luční, kosatec bezlistý,lýkovec vonný,bělozářka větevnatá a liliová, třemdava bílá, střevíčník pantoflíček, kavyl Ivanův, záraza obecná, divizna fialová. 12) HOUBY Jedlé druhy jsou hojně sbírány. Hřiby, lišky, strakoše, klouzky, kozáky, křemenáče. Na podzim se na některých lokalitách vyskytuje václavka obecná. V polích a na loukách se objevuje žampion a špička obecná.Zjara pak pod stromy na okrajích venkovských sadů se vyskytuje závojenka jarní - podtrnka.

12

b) Bytová a domovní vybavenost V obci je celkem 328 domů, z toho trvale obydlených 195. Bytů celkem bylo 413, z toho trvale obydlených 265. Neobydlených bytů bylo 34%. Počet obyvatel na 1 byt byl 2,76 obyvatel. Vysoký podíl neobydlených bytů je v Bosyni(40%) a Chodči(31%), ve Strážnicich (38%). Nejméně neobydlených bytů je ve Střednicích (11,6%). Díky intenzivní bytové výstavbě v poválečném období ve Střednicích se výrazně odlišuje stáří bytového fondu. Zatímco v ostatních sídlech obce bylo zhruba 70% obydlených bytů postaveno před první světovou válkou, ve Střednicích bylo naopak 60% bytů postaveno po druhé světové válce. Vzhledem k tomu,že vesnice (obce) byly historicky bohaté, nelze ze stáří bytů dělat negativní závěry o jejich hodnotě.

1) DRUHY POZEMKŮ (údaje z roku 2004) celková výměra pozemků (ha) orná půda zahrady ovocné sady trvalé trávní porosty zemědělská půda lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

2840,9976 1895,8900 32,5567 52,1238 140,0549 2120,6254 451,4796 1,3841 32,2576 235,2509

13

c) Popis obce a historie První písemná zmínka o obci je z roku 1227. 1) HISTORICKÝ POPIS SÍDLA Vysoká je obec ležící severně od středočeského města Mělník, v jehož kulturním vlivu se odvíjela historie obce. Místním centrem bylo sídlo Vysoká odnepaměti, a to spíše církevním a obslužným, než správním. Ve Vysoké byl od středověku farní kostel sv.Václava, ale také jeden z prvních českých protestantských pastorát, které sloužily podstatně širšímu okolí. K pastorátu také patřila soukromá škola, na kterou navázala později škola základní(obecná). První data, zprávy, první doklady, a člověk stojí na začátku, na úplném začátku svého poznání, na zdánlivém počátku dlouhé, ale přec tak krátké historie při porovnání s dálkou a hloubkou dějin, pro které by snad tato historie měla mít svůj význam. Začátkem jsou jen pouhé zlomkové zprávy a první doklad o Vysoké z roku 1354, kdy údajně jistý vysocký farář uvedl na faru v Liběchově nového faráře Radoslava.Teprve v r.1384 je oficiálně zaznamenán dřevěný kostel ve Vysoké. V roce 1444 byl vysocký dvůr odkázán Václavem Zrnem do správy města Mělníka. V souvislosti s prvními doklady o Vysoké stojí za zmínku i první zpráva o Bosyni, neboť odedávna tyto obce sousedily. Dříve zřejmě nebyly tyto vesnice spojeny jako v dnešní době, kdy se obě vcelku táhnou do více než 2 km délky. První zpráva o Bosyni je zaznamenána krátce po zprávě o dřevěném kostelu ve Vysoké, již k r.1386 je uváděna v Bosyni tvrz zemana Bohuňka Harase. V Chodči, vísce asi 1 km vzdálené od Vysoké směrem severním, stál v té době (14.století) již od doby předhusické farní kostel s hřbitovem zasvěcený svatému Martinu, biskupu. Kostel existoval až do 18. staletí a později se stal filiálním kostelem Vysoké. Ještě dnes se na místě bývalého hřbitova objevují zbytky starých lebek a kostí. Z r.1542 je zaznamenán prodej, vztahující se k obci Chodči, Vysoké i Bosyni. V této době přebírá své dědictví po zemřelé manželce Magdaléně Beřkovské ze Šebířova Zdislav Zvířetický z Wartemberka. Magdaléna Beřkovská, bohatá dědička a držitelka panství Kokořín, jedna z pěti dcer majitele Kokořína – Hynka Beřkovského ze Šebířova svou náhlou smrtí se svými malými dětmi r. 1540 odkazuje jmenované statky svému manželovi. 14

Zdislav Zvířetický z Wartemberka, nový majitel Skuhrovského poplužního dvora se 2 mlýny, s celou vsí Chodčí a kmetcími dvory, s platy v Bosyni a ve Vysoké - tam ovšem bez panství, ale s dědinami, lukami, lesy a poli, se vším, co lidé pěstovali a chovali – tj. s drůbeží, vejci, pracemi, s kostelníkem v Chodči, s lidmi usedlými i neusedlými, nebo z gruntů zběhnoucími i s veškerým právem, co k tomu náleželo, to vše, co zde bylo dědičné, prodal Zdislav Zvířetický purkmistrovi a konšelům města Mělníka a současně ustoupil od svých dědických práv. K prodeji jeho statků ráčil dát své povolení sám Ferdinand I.– král český. Však ihned nato Zdislava žalovaly čtyři pozůstalé sestry Magdalény Beřkovské ze Šebířova (Dorota, Anna, Barbora a Markéta), ale nic nepořídily. Tyto statky koupené r.1542 pro obec města Mělníka, byly již po 5 letech v r. 1547 královskou konfiskací zabrány ve prospěch královské komory za odpor a vzpouru proti králi Ferdinandovi I. Řada pánů, rytířů i svobodných královských měst ztratila konfiskacemi mnoho výnosných a bohatých statků.Také vysocký dvůr tohoto roku propadl za účast ve vzpouře proti Ferdinandu I. Královské komoře. Do té doby byly dvory – Vysoká, Bosyně a Chodeč ve vlastnictví mělnického dvora. V době vlády Ferdinanda I. byly zajímavé poměry katolické strany k víře kališní (utrakvistům). Strana katolická oficiálně nic neměla proti příjímání podobojí způsobou, ale ve skutečnosti se proti tomu ostře stavěla, především jesuité. V roce 1564 byl vydán dekret tridentský.Tento dekret dovoluje Čechům a Moravanům podávání svátosti oltářní podobojí způsobou. Císař Ferdinand I. doufal, že tímto opatřením dovede katolíky a utrakvisty k náboženské jednotě se společným arcibiskupem. Po vytvoření této jednoty by mohl ostřeji nakládat s luterány a českými bratry. Ale v roce 1567 se na zemském sněmu ukázalo, jak málo měla církev utrakvistická stoupenců, většina pánů a rytířů se v Čechách hlásila k luteránům a k českým bratřím. Ferdinandův syn a nástupce císař Maxmilián II. nebyl tak radikální jako jeho otec. Za jeho vlády se protestantská šlechta vymkla z pravomoci konsistoře podobojí. Páni a rytíři si na císaři vyprosili, aby se mohli řídit jen písmem svatým a nebyli nuceni se řídit basilejskými kompaktáty. Představitel strany podobojí, kněz Mystopol na podzim roku 1567 adresoval prosbu arcibiskupu Brusovi, aby bylo potvrzeno spojení utrakvistů s katolíky ve Vídni samotným císařem.Toto však zůstává jen soukromým ujednáním mezi arcibiskupem a konsistoří. Od té doby byli v Čechách dvojí katolíci. Arcibiskup Brus nařídil obnovit speciální zpověď, zakázal potupné písně na kněží a mnichy, ale zrušení svátků Jana Husa odložil.Také nebylo nic ujednáno o sňatcích kněží. Lid v Praze se proti spolku stavěl, lál a vyhrožoval svým

15

kněžím. Všechna nenávist směřovala na administrátora Mystopola, kterého označovali jako papežence. O odporu a nenávisti lidu vůči kněžím svědčí i doklad, vztahující se k obci Vysoká a Bosyni. Zde se dočteme, že konsistoř napomíná urozeného pana Zdislava Berku z Dubé, aby zjednal pořádek a potrestal pana Jiřího Homutu z Bosyně. Jiřík Homut z Bosyně zle lál a vyhrožoval knězi Janu, faráři ve Vysoké, také hanobil všechen kněžský stav slovy : Že vy, kněží, ducha Božího nemáte, jste všecko lotři a jste horší než my světští. Knězi Janovi dále hrozil :,, Jestliže se tobě co od kterého mého poddaného přitrefí, buď v lese neb na cestě, kdekoli, ouraz nebo zamordování, já tebe chránit nebudu“. Kněz si stěžoval, že prý mu dvakrát služebníka ztloukli, až mu krev z úst tekla. Konzistoř píše panu Zdislavou Berkovi : ,,A poněvadž Vaše Milost je kolátorem toho záduší na Vysoké, Vás milosti prosíme, jakožto pána křesťanského a pokoj i vše jiné dobré milujícího, že to nám i přejmenovanému knězi plundrování a hanění, též také pohrůžky od pána Jiřího učiněné k slušné nápravě přivést i to spravedlivě opatřiti ráčíte. Jestliže by se tak nestalo, museli bychom tohoto kněze odtud vyzdvihnouti, poněvadž by se zde svým zdravím a životem nemohl cítit bezpečen i nadále“. Kněží však byli stále podřízeni unii a jejich úkolem bylo řídit se arcibiskupovým nařízením, např.provádět speciální zpovědi, ostře se stavět proti písním vůči kněžstvu. Zůstala nevyřešená otázka celibátu. Docházelo k mnoha rozbrojům mezi kněžstvem a konzistoří a mnoho kněží nedodrželo povinnost celibátu. Do našich krajů se dostává a stále více rozšiřuje učení protestantské. Víra kališní (utrakvisté) prodělává úpadek. I její kněžstvo se od ní odvrací a přidává se do proudu víry protestantské. Kněží přestávají zachovávat povinnost bezženství podle příkladu duchovních luteránů. Po roce 1609 po vydání majestátu, povinnost celibátu už není ukládána. Tehdy byl administrátorem konzistoře utrakvistické v Praze Eliáš Šuda ze Semanína a po něm nastupuje 16. června 1614 Jiří Zikmund Crinitus, který podle zprávy napsal panu Martinu Pruškovi, hejtmanu panství mělnického, aby se kněz Adam Královedvorský, toho času farář vysocký, dostavil k němu do Prahy ( napsáno 20.2.1619). To už je v období českého stavovského povstání a doba stále stupňovaného protihabsburského odporu českého měšťanstva, šlechty a lidu.

16

2) TŘICETILETÁ VÁLKA,MARŠÁL BANÉR A DALŠÍ UDÁLOSTI TÝKAJÍCÍ SE SÍDLA V 17.STOLETÍ Přichází české stavovské povstání po stále stupňovaném protihabzburském odporu měšťanstva, šlechty a lidu. Byl zvolen nový český král Ferdinand II.,původem štýrský , arcikníže, známý jako bezohledný odpůrce reformace. Po pražské defenestraci 23.5.1618 byl zahájen přímý boj proti habsburské vládě. Čeští stavové se však neopřeli o sílu lidu, ale vyhledali pomoc v zahraničí. Společně s protivníky habsburské vlády chtěli bojovat proti Habsburkům, ale pomoc ze zahraničí nepřicházela. Jediným spojencem českých stavů byl Gabriel Netulen sedmihradský vévoda. Rozpoutala se česká válka, která končí porážkou stavů 8.listopadu 1620 na Bílé hoře. Třicetiletá válka pokračuje válkou dánskou do r.1629 a v r.1630 začíná švédská válka.Tuto válku zahájila švédská vojska v čele s švédským králem Gustavem Adolfem za peněžní podpory Francie,Nizozemí a Moskevské Rusi. Dokonalé, vycvičené a mohutné švédské vojsko rychle postupovalo. Proniklo r.1631 do středního Německa, úspěšně poráželo císařské armády. Ferdinant II. se obrací na Valdštejna, který má odvrátit hrozící katastrofu. Valdštejn je však nerozhodný a ztratí důvěru krále.V Chebu je Valdštejn 1634 zavražděn. Do války vstupuje Francie a tím přichází poslední etapa války. Téměř celá Evropa se změnila v bojiště. Ani Vysoká nezůstala nedotčená válkou, ba právě naopak.Tehdy přichází kritické období pro tuto obec a okolí. V roce 1630 vtrhla do vesnice švédská vojska a celou ves zpustošila. Byl zajat tehdejší vysocký farář Gasparus, který se ze zajetí nikdy nevrátil.Vesnice zůstala poničena, vydrancována a největší škody byly spáchány na místním kostele. Od tohoto okamžiku nastala pro celou obec a okolí těžká doba.Válka se odrážela hlavně na bedrech prostých lidí, zklamaných, sužovaných stálými nepokoji a vpády vojenských jednotek. Po smrti švédského krále Gustava Adolfa r.1632 převzal velení nad švédskou armádou v té době již proslulý švédský maršál Jan Gustavson Banér. Byl to hrdinný muž, ale krutý, prudký a nestřídmý. Narodil se r.1596 a již r.1621 se stal plukovníkem. Provázel krále Gustava Adolfa v boji s Poláky a účastnil se s nimi i bojů v Německu.V mnoha bitvách se také vyznamenal, hlavně to byla bitva u Breistenfeldu r.1631.Krátce potom byl těžce zraněn u Norinberka. Když se ujal velení po králi, vtrhl v červenci r.1634 do Čech. Dorazil až k Bílé hoře. Chtěl zaútočit na Prahu, ale setkal se silným opevněním, které proti němu připravil velitel Prahy – polní maršál Colloredo. Nakonec se švédské vojsko muselo vrátit již v září toho roku z Čech do Durinska.

17

30. května 1635 po uzavření pražského míru Sasko vypovědělo Švédům válku. Banér zahájil přímý a tvrdý boj. Začal vítězit u Wittstoku r.1636 nad císařskými vojsky i Sasy.U Torova šťastně vyvázl z obklíčení císařských generálů Hatzfelda a Gotze, ale zároveň byl přinucen ustoupit do Pomořan pronásledován lstivým císařským generálem . Když potom obdržel konečně posilu ze Švédska, zatlačil opět Gallase zpět do Čech. Do Čech vtrhl se 40 tis. muži, přiblížil se ku Praze a začal ji odstřelovat.Vyzval Prahu, aby se vzdala. Praha odmítla. Náhle Banér obdržel zprávu, že se ku Praze blíží císařská vojska generála Hältzfelda. Švédové byli opět nuceni odtáhnout k Brandýsu a odtud začali tvrdě a nelítostně plenit celou zemi na všechny strany.V této době se jeho vojska dostala i do obce Vysoká, kde si postavil na určitou dobu své ležení v polích směrem ke Střednicím. O tom místě se říkalo, že potom zůstalo ležet ladem až do r.1646. Po celou dobu pustošili obce Švédové, ale i vojska saská, drancovali, kde se dalo, kradli co mohli,násilně oloupili i vysocký kostel, tehdejšího správce kostela zajali. Švédům nikdo nebyl schopen odporovat, ani císařská vojska v odporu neuspěla a tak začal Banér po načerpání nových sil znovu dobývat Prahu. Zpočátku útočil pouze na Staré a nové Město, ale později dorážel vší silou i na Vyšehrad. Střetl se však se statečnou obranou města v čele s pražským měšťanstvem a musel se opět vzdát dobytí Prahy.Odtáhl do jižních Čech, kde drancoval a plenil. Konečně se císařská vojska r.1640 vzchopila a podařilo se jim vyhnat Švédy ze země.

18

3) OBCE VYSOKÁ, BOSYNĚ, STŘEDNICE,STRAŽNICE A CHODEČ POPSÁNA LU. BŐHM Z ROKU 1891

Člověk kosmického věku by řekl, že tu dávají lišky dobrou noc, ale pan ředitel školy v Mělníku Bőhm věnoval ve svém ,,Mělnicku“ plno stran právě Vysoké.Vedle toho, že vypočítával všechny faráře a starosty, ale také i hospodářské poměry té doby. Dále zde je zmínka pátera Antonína Titze, roku 1773 do Vysoké ,,povýšený“, musel záhy konstatovat, že vysočtí občané jsou sebranka nevěřící, kacířská, kterážto do kostela nechodí, ale ani desátky neplatí, duchovnímu dříví nepřiváží, pole kostelní špatně obdělává…..Kacířské knihy byly zabaveny princeznou Lobkovicovou, jiné knihy jim dány byly, leč od nevěry odvráceni lepšími se nestali.

a)

Vysoká (zapsáno v původním znění)

Vysoká ves, leží na vysočině, táhnoucí se směrem od západu k východu a klesající zde v důl, jest vzdálená 9,5km severovýchodně od Mělníka, odkudž vede okresní silnice spojující města Mělník a Dubou. Z Vysoké jest daleká vyhlídka na východ, na jih a na západ.Vysoká náležela k panství Mělnickému a měla před r.1785 čísel 39. Výstavnosť obce z pevného kamene a z cihel je celkem velmi dobrá. Kámen dávají hlavně okolní pískovcové skaliny, cihly pak četné v okolí cihelny. K výrobě cihel poskytuje naplavenina všude u Vysoké hojnost dobré jílovité hlíny. Z budov vyniká katolický chrám Páně,zasvěcený sv.Václavu. O svátek téhož českého patrona bývá zde slavena dosti hlučná pouť. Chrám jest uprostřed vsi na místě nejvyšším a jsa velmi vysoký i rozsáhlý, již ze vzdálí poskytuje pohledu velebného.V nynějším pěkném renesančním slohu vystavěn byl r.1754 od Marie Isabelly Černínové hraběnky z Chudenic roz.hrab. z Vesterlo jako poručnice syna svého Františka Antonína a pomocích mnohých osadníkův. Dříve na tomtéž návrší uprostřed vsi stával kostel mnohem menší, dřevěný, jenž připomíná se již r.1384 od Švédů vydrancován. Veliký oltář z čistého mramoru pochází ze zrušeného r.1785 kostela sv.Michala blíže náměstí Staroměstského v Praze.

19

Na obou menších oltářích jsou krásné sochy P.Marie a sv.Jana Nepomuka.Varhany s 9 rejstříky dal r.1781 zhotovit patron kostela.Téhož roku přispěli osadníci na zakoupení hudebních nástrojů k větší slávě Boží celkem 61 zl.7 kr. Vysoká věž vystavěna a báň s křížem na ni zasazena byla r.1753. Nejstarší zvon jest z r.1537. Věžní hodiny, na čtyři strany ciferníkem opatřeny, bijí čtvrti a celé hodiny na cimbál daleko slyšitelný, jenž má tento nápis: Do Wysoky- tento Cymbál udielan nakladem te obeze skrze praczy Brykezy-Zwonarze z Czymberku v Nowem miestie pražském Leta 1574. Ve věži jsou tři zvony, z nichž nejstarší připomíná se r.1537. Tento zvon má nápis : Léta božího 1537.Nejmenší zvon má nápis ,,Léta páně 1663 k větší cti a chvále Pána Boha a blahoslavené Pany Marie rodičky jeho nákladem chudého záduší sv.Václava a s pomocí některých nábožných křesťanů obce Vysoká, Střednice a Stráženského tento zvon obnoven jest za faráře Václava Galva (Kalounsa) a urozeného Pana Jiřího Erazima z Valtířova, toho času hejtmana panství Mělnického. Při spravování věže v r.1868 nalezena v báni v žesťové skříni listina, při níž uložena byla část svíce, jak se zdá , velikonoční (pascalu). Z obsahu listiny následující vyjímáme : Pozdravení čtenářům v Pánu. Léta Páně 1752 dne 4.juni začalo se stavěti zdejší chrám Páně svatého Václava dědice a patrona českého z důchodu téhož chrámu Páně , roku ale 1753 dne 6.oktobru vyzdvižena jest tato báně toho času slavného a šťastného panování její excelence vysoce urozené paní Isabelly, svaté římské říše hraběnky Černínky z Chudenic, rozené hraběnky de Vesterlo, poručnice téhož panství pupilárního Mělnického.V ten čas P.T. vysoce urozená a dědičná paní téhož panství slečna Marie Lidmila Černínka dne 16.septembru s knížetem Lobkovicem Augustem oddána jest byla. Toho času kostelníkem byl Jan Novák, Pavel Jansa, Tomáš Kožňar, Václav Jansa.kantor téhož chrámu Páně Václav Kučera. Paumistr (stavitel) toho chrámu Páně byl jest Lorago,Vlach, polír Mathes Šmolík, jenž pod sebou měl 30 zedníků. Vyzdvihnutá věž a tesařským dílem zhotovena skrze Vencla Stropacha, mistra pražského políra Petra Loraga. Plechem obtahoval flašnír roudnický Philips Kolb. Za modlitbu Páně a pozdravení andělské laskavého čtenáře a lehkého odpočinutí nám spolu přejíce, šťastného se shledání v nebeském ráji vynšujem a žádám. Petr Bauml, administrator parochie (fary). Kteří z lásky k tomu chrámu Páně při stavbě nápomocni byli, jmenovitě povozy darovali, na dlouhou paměť zaznamenáni jsou a to jmenovitě : Z Vysoké – Jan Novák, Jakub Novej,Vencl Čížek, Šťastný(Felix) Čížek, Dorota Kučera,Alžběta Šulcová, Jan Pekař, Venc Rous, Jakub Jansa, Jiří

20

Svoboda, Jakub Hokeš, Jan Šulc, Tho. Homola, Jan Šulc, Pavel Rous, V.Jansa, Vencl Homut, Karel Čížek. Ze Strážnice – Th.Kožňar, Jiří Eger, B.Eberhardt, V.Černý, Jan Horčice, Jan Tacheci, Karel Šulc,V.Vojtěchovský, Šťastný (Felix) Černý, Jan Eger,Vencl Eger,Vencl Baloun, Jan Vocásek, Jiří Malý. Ze Střednic – Ant.Tacheci, Jiří Martinovský, Pavel Jansa, Antonín Jansa, Susana Kučerová, Jiří Tacheci. Z Bosyně – Tho. Řezníček, Maťej Kintzl, Jiří Šesták, Tuček, Th. Novej. K této listině a části paschelu přidána jest (r.1868) nová listina sepsána tehdejším farářem Ant.Mouchou a vložena do jablka báně pod křížem. Dle nové listiny počata oprava věže dne 18.května 1868 a pronajata dražbou za 1893 zl.41 kr.rak.čís. Patronem kostela byl Jiří Kristián František kníže z Lobkovic, biskupem diecéze litoměřické Augustin Pavel Vahala, rodilý Moravan, vikářem mělnickým Vojtěch Zuman, farářem A.Moucha, učitelem a chorregentem Konstantin Boušek, kostelníkem (sluhou kostelníkem) Jan Viktorin. Potom zapsáno jest : Práci tesařskou provedl Jan Veselí z Rousovic a jeho tovaryši Antonín Pelc z Vinic Zábořských, Jan Vojtěchovský z Borku, Josef Řehák z Rousovic a učedník Josef Pokorný z Chlomku, práci klempířskou pak velmi nábožní bratří Ferdinand (mistr), Josef(tovaryš) a Antonín (učedník) Ramešové z Citova, pracovavše s velkým nebezpečenstvím života. K tomu poznamenáno: Tento rok bylo pozoruhodno, že po celé léto, v květnu, červnu, červenci téměř nepršelo, počasí k stavbě velmi pohodlné, úroda polní však nicméně dosti uspokojivá byla. Též poznamenáno v listině, že byla v osadě Vysocké r.1857, 1862 a 1864 silná krupobití. Také dne 22.května 1890 byla krajina u Vysoké a Bosyně krupobitím a průtrží mračen postižena. Není pamětníka podobné živelné pohromy. Zejména severní část katastru vysockého byla krupobitím zničena,co pak nebylo zmařeno kusy ledu, odneslo bylo mohutnými proudy ledu. V zadu kostela jest malá štíhlá vížka s malým zvonkem, kterým zvoní se v obyčejné dny do kostela a na klekání. Hřbitovy jsou na Vysoké tři, a to evangelický hned u téhož kostela, starý katolický taktéž kolem kostela svého uprostřed obce, na který ale od r.1884 se pochovává, nýbrž na nově zřízený hřbitov severovýchodně od obce asi vedle toho místa, kde jindy v letech sedmdesátých našeho století byl po několika roků dřevěný větrný mlýn, jenž bleskem zapálen, úplně shořel. Nový tento hřbitov dostavěn a posvěcen byl slavně o velikonoční pondělí dne 14.dubna 1884 místným čestným děkanem Ant.Mouchou. K církvi evangelické na Vysoké hned po vydání tolerančního patentu přihlásili se členové ze všech okolních obcí a obdrželi dne 27.prosince 1783 21

prvního duchovního Petra Šikoru z Uher. Církev postavila nynější slušný a prostranný kostel, do něhož vejde se k 900 osob. Při stavbě kostela bylo evangelíkům vysockým snášeti mnohé příkroří, mezi jiným bylo jim vyčítáno, že staví příliš nádherně a okázale. To týkalo se hlavně pěkných dveří a oken, která byla velká a obloukovitá v slohu románském, jak dosud spatřiti lze. I byli vojenskou exekucí přinuceni oblouky v oknech zarovnati a teprve po 60 letech v době konstituční byla oknům původní podoba vrácena. Kostel postaven r.1786, fara r.1788 a škola r.1789. Pováží-li se, že před tím teprve roku 1757 zbudován byl monumentální kostel katolický na Vysoké, při čemž zajisté všichni obyvatelé na nákladu podíl měli, byla to v tak málo letech za sebou práce a obětavost veliká, jakou evangelíci na jevo dali. Jeden zvon na věži katolického kostela daroval soused Jiří Kučera z Vysoké č.8, potom horlivý evangelík. Později koupeny do kostela evangelického dubové, krásně ozdobené lavice a kazatelna z jistého pražského kláštera a byly na ověnčených vozech s velikou slávou z Prahy na Vysokou přiveženy. Roku 1856 postavena nová škola na místo staré. V této škole,v níž nebylo ani podlahy, vyučováno bylo 66 let. Roku 1882 postavena jednopatrová fara a tohotéž roku rozšířen a ohražen hřbitov. Druhým farářem evan. byl Samuel Szucs, pak následovali : Matouš Bača od r. 1793-1804, Šťepán Rimány od r.1807-1842, Josef Kubeš od 1842-1845,odtud Jan Šolín do r.1881 a Václav Čech od r.1881… Na Vysoké jsou mimo dvě fary, katolická a evangelická, taktéž dvě školy veřejná obecná a konfesionální evangelická soukromá s právem veřejnosti. Škola obecná veřejná, dříve katolická, založena jest od nepamětných dob a byla do r.1864 jednotřídní , ač mívali učitelé k ruce své ve třídě pomocníka. Škola byvši nově vystavěna, byla téhož roku 1864 dne 6. července od mělnického vikáře Vojt. Zumana, děkana z Chorušic slavně posvěcena. Dvoutřídní byla škola do r.1887, od té doby pak je trojtřídní s průměrným počtem žáků 270 školu navštěvujících.Vyučování ženským ručním pracím počato školním rokem 1885. Na škole působili tito učitelé: do r. 1846 František Knoch , do r.1856 Antonín Gregor, do 1869 Konstantin Boušek.Všichni tito učitelé zde umřeli a na starém hřbitově pochováni jsou.Od r. 1869 je zde nynější řídící učitel Josef Fűrst rodem z Milovic, povolaný sem z Týna na Vltavě. Evangelická soukromá škola s právem veřejnosti, dříve jednotřídní s průměrným počtem žáků 125 jest od počátku roku 1890 dvoutřídní. Škola evangelická, kostel a hřbitov u něho, nalézají se na západním konci obce. Na evangelické škole působili tito učitelé : Fr. Kladivo od r. 1786 asi 1,2 roku, Josef Tichý 3 roky, po něm opět Fr. Kladivo, 1815 byl učitelem Josef Nedoma, jenž byl též spisovatelem, byl to muž velmi učený a moudrý a učitel vzorný. Mimo jiné přeložil z angličtiny Jana Bunyana spis ,,Cesta křesťana“ a ,,Cesta křesťanky a jejich dítek“. J. Nedoma byl děd člena nynější c.k. okresní školní

22

rady Ant.Nedomy z Vesňan.V r.1820 a 1821 byl učitelem na evangelické škole Jos. Bruža, odtud do r. 1876 Václav Kubeš, pak nynější učitel Mat. Rambousek. Živnost obyvatelů jest hlavně hospodářská. Rozsáhlé pozemky podle rozličné polohy jsou rozdílné, ale celkem velmi dobré, ač valná část z nich jest po stráních rozložená. Mimo obilí jsou hlavními plodinami chmel, řepka, řepa, třešně,ořechy a hojnost jiného ovoce. Výborné třešně zdejší jsou vyhlášeny a ovoce, zvláště sušeného, každoročně odtud množství do obchodu přichází. Též víno jindy pěstováno bylo, čemuž nasvědčují jména některých pozemků na stráních, -na viničkách- dosud nazývaných. Chmel zdejší již před 100 roky dovážen býval do Uher, do Rakous (do Vídně) a jako výtečný žatecký prodáván. Obec má mimo orné pozemky,jmenovitě na straně severní, také lesy. Jiní živnostníci na Vysoké jsou tito : 4 výčepníci piva, 2 truhláři,3 řezníci,4 obuvníci, 1 sedlář, 2 kováři, 3 kupci zbožím smíšeným, 2 prodeje tabáku, 1 bednář, 1 stavitel, 2 krejčí, 2 obchodníci chmelem a dva obilím, 2 výčepy kořalky, 1 zámečník a strojník, 1 hokynář,1 sklenář, 1 pekař, 1 kolář. Tito živnostníci spojili se r.1888 na základě zákona ve spolek živnostenský, jenž má s příslušnými živnostníky z obcí sem přidělených na 120 členů. Zdejší odbor jednoty Severočeské, založen r.1885 má 32 členů : předsedou je V.Slavík, jednatelem A.Nepomucký,pokladníkem J.Novotný. Zpěvácký spolek „Lumír“, založený r.1888 má 18 činných členů. Akademickým studentským spolkem ,,Říp“ v Praze věnována na Vysokou ku vzdělání lidu knihovna o 94 svazcích. Severně od Vysoké na pruhoně u zádušního pozemku říká se na ,,Vraždovce“ byl prý zde před mnoha lety ze msty zavražděn kostelník od jistého občana. Asi 1 km cesty dále na dole pod Truskavnou je skála, v níž jsou vytesány letopočty ze 17. století a koňské podkovy. Místu tomu říká lid ,,Klemperka“, an prý se zde zdržoval pověstný lupič Klemper. Okolí Vysoké bylo často navštíveno bouří, loni (r.1890) dne 22.května po velikém vedru snesla se po jedné hodině odpolední nad Vysokou strašlivá bouře, jaké nebylo pamětníka. Kroupy a spousty vody učinily veliké škody na polích a v zahradách, a již za málo dní opakovala se bouře v době noční, při čemž bleskem ve škole katolické dvé osob omráčeno bylo. Okolí vysocké ohledal několikráte a jmenovitě r.1856 známý archeolog P.Václav Krolmus, nalez zde v údolí ,,Bundol“ zvaném a za humny v polích ku straně mnoho popelnic a jiných starodávných památek, z nichž mnohé uloženy jsou v českém musei v Praze. V blízkých polích při přehazování hlíny nalezeny roku 1864 velké zuby (tesáky) a kosti předpotopního zvířete, mamuta. Některé části z něho uloženy jsou též v českém musei v Praze.Taktéž kopáním neb

23

hlubším oráním přišlo se porůznu na veliké lidské kostry, kupř. na poli nazvaném ,,Kantorův kopec“. U hřbitova evangelického nalezena kostra, na níž ještě část oděvu z hrubého sukna nasvědčovala tomu, že zde zakopán vojín nepochybně ve válce švédské nebo později.Zároveň byla nalezena ozdoba v podobě čočky s drahým kamenem, kterýž kamének sobě tehdáž studující Václav Kubeš, syn evang. učitele zasaditi dal do prstenu. Od 1.řijna 1887 jest na Vysoké c.k. poštovní expedice, jenž má spojení s poštou na Mělníce pěším poslem. Taktéž jest ministerstvem obchodu ze dne 12.prosince 1889 zde zřízena stanice telegrafická ve spojení s poštovním úřadem. Rychtáři na Vysoké byli : Jiří Hokeš od r. 1818 do r.1824, Václav Šulc od r.1825 do r.1831, jenž byl tohoto roku od vrchnosti sesazen, že hájil pozemky své, mezující s lesy zádušními, Václav Slavík od r. 1832 do r.1848. Roku 1849 volili sedláci i domkáři prvního konstitučního představeného na Mělníce, domkáři majíce z volebního práva svého radosť, vrátili se na Vysokou se vztyčenými holemi, okrášlenými pestrobarevnými šátky. Představeni pak byli : Antonín Martinovský (z č.33) od r.1849 do r.1851, Josef Slavík (z č.7) od r. 1852 do r.1854, Antonín Horyna (z č.26) od r.1855 do r.1856, poděkovat se , nebo přesvědčení jeho příčilo se absolutistické době za ministra Bacha. Starostové obce potom byli : Josef Slavík (z č.7) od r.1857 do r.1864, Jan Novotný (z č.54) od r.1865 do r.1867, Jiří Kučera (z č.25) od r.1868 do r.1870, Josef Kučera (z č.14) od r.1871 do r.1879, Jan Dvořák (z č.25) od r.1880 do r.1882, Antonín Čížek (z č. 19) v r.1883, Václav Rynda (z č.31)r.1884 a 1885, Václav Slavík(z č.7) od r.1886. Z kroniky farní. Jako správce duchovní při katolickém chrámu Páně na Vysoké připomíná se teprve r.1614 Jiří Vedrán rabín t. kněz který zapsán jest jako správce toliko pro Vysokou, taktéž jeho nástupcové : r.1620 Adam Kralodvorský, r.1626 Casparus. Ve válce švédské po zapuzení z Litoměřic vojska císařského pustošili r.1630 Švédové se svými spojenci Sasy dědiny před Labem a velikou část Čech obsadili.Toho času byl kostel opět jako ve válkách husitských oloupen a správce duchovní z Vysoké od nepřátel těchto zajat v zástavu, a více se nenavrátil, buďto zemřel aneb byl usmrcen. Dle všeho byl tímto nešťastníkem kněz Casparus. Ve krajině zdejší ležel r.1639 se svým vojskem táborem pověstný švédský velitel Báner. Pole po táboru nepřátelském nikdo nevzdělával, rodila trní a bodláčí po 14 let, kdežto před bitvou na Bílé Hoře výborně vzdělávaná užitek dávala.Teprve když bouře utichla, r. 1646 některé pozemky osety byly. Od r.1646 obstarával duchovní správu na Vysoké farář vtelenský a ve filiálním kostele v Chodči farář z Liblic. Později byl dán kostel vysocký pod správou děkana v Chorušicích.R. 1654 uvádí se Basilius jako správce vtelenský a 24

vysocký, r. 1657 Stanislav Pasanský, též jako správce vtelenský a vysocký, r.1661 Augustín Vojtěch Hájek, r. 1663 Václav Kalous, r.1675 Václav Stanislav Kratochvíle, r.1683 Václav Černovický, 1694 Václav Vojtěch Stuchlík, ještě jako správce vysocký a vtelenský, potom Kašpar Studnička správce na Vysoké a ve Vtelně, který u vyšších míst domohl se toho, že ze Vtelna do Chorušic přesídliti se mohl, a že tam též farní dům ze základů vystavěn (r.1716) a úřad děkanský zřízen byl (r.1720). Kašpar Studnička byl v Chorušicích prvním děkanem. Po jeho smrti (r.1721) dosazen byl do Chorušic za děkana Matěj Fischer, za jejížto správy vysocká filiálka od beneficia chorušického oddělena a r.1725 na Vysoké zřízena administratura od Antonie Josefy hraběnky Černínové rozené z Kuenburka. Opatření to stalo se proto, by pro vzdálenost a zvláště v době zimní o osadníky lépe postaráno bylo a pak hlavně též, aby v okrsku zdejším, kde nebylo na blízku katolického duchovního, náboženská nevšímavostˇ k církvi katolické a vznikající litherismus. R. 1725 vystavěna byla nynější pěkná fara, a zároveň dosazen do Vysoké Václav Vojtěch Pazder, kaplan chorušický jako administrátor, první kněz zde pochovaný. Za něho jsou ustanoveny příjmi faráře vysockého, potvrzené J.Adamem biskupem litoměřickým a Antonií Josefou Černínovou, rodilou hraběnkou z Kuenburka, jak následuje : Desátek 60 korců žita po 1 zl. 10 kr.= 70 zl., 60 korců ovsa po 35 kr.=35 zl., 30 korců pole k užívání 105 zl. Item 12 korců ovsa po 35 kr.= 7 zl.,chmelnice 11 zl., koleda 10 zl.,letník (poplatek z dojných krav obyčejně po 3 kr.) 5zl.,fundace 3zl.,zahrada 15 zl. Od vrchnosti, hraběnky Černínové : 8 sudů dobrého piva 56 zl., 30 sáhů dříví a 30 kr.=15 zl., na hotovosti 40 zl. Za to měl farář ročně 40 mší sv.sloužili za Františka Antonína Černína neb jeho rodinu a každoročně o pouti u bolestné rodičky Boží v Chorušicích pobožnost poutní a modlitby vykonali. Roku 1736 dosazen za faráře Jan Nep.Zoubek, zde pochovaný ,1742 Josef Ignác Gotz, taktéž zde pochovaný, r.1745 František Josef Šepl, jenž povýšen byl do Liblic, r.1750 Jan Adam Bauml ze zámku mělnického povýšen do Vysoké, odtud pak do Chorušic,r.1755 Maxmilian Grobmayer , též ze zámku mělnického sem povýšen,r.1768 Jiří Jandoušek z Čečelic sem povýšen, jenž zde zemřel,r.1773 Antonín Titz, z Čečelic sem povýšený, jenž okrsek zdejší, ač vždy jinak z nevšímavosti náboženské podezřelý, shledal z větší části od církve katolické již odpadlý, jak z vyšetřování na jevo jde.Po odnětí kacířských knih jsou sice mnozí od nevěry odvráceni, lepšími však se nestali. Všem těmto od Marie Ludmily princezny Lobkovicové jiné knihy dány a tak velmi krušný tento rok skončen, želí tehdejší duchovní.,,Než, ó běda! Daleko krušnější a od čtyř století neslýchaný přišel rok 1782. Bylyť hned po vydání patentův císařem Ferdinandem II. V obci stále třenice náboženské mezi stranou katolickou a protestantskou, jedni od druhé církve odpadali nebo opět k ní se vraceli, až konečně v roce , na který správce duchovní naříká, téměř všichni od církve katolické odpadli, majíce za to, že i potom jim zůstane chrám Páně, v kterém 25

pak konány budou služby Boží evangelické, lid sám že voliti sobě bude duchovního správce a p. Ale dozvěděvše se, že nákladem svým kostel evangelický sobě postaviti nuceni budou a kostel svůj že ztratí, jmenovitě pak, když evangelický duchovní žádal od nich za vyplacení mzdy (solárium), což platiti v katolické církvi nebývali zvyklí, vraceli se zpět k církvi katolické, někteří však setrvali v odpadnutí, kterým pak říkali ,,zapsaní“ a jenž staří občané dosud tak nazývají. Faráře Antonína Titze pro jeho dobrou a chvalitebnou horlivost mnozí Vysočtí nenáviděli, ničeho nepomíjejíce, čím by jemu zármutek a bolest způsobili. Příliš málo bylo osadníků, kteří by dne svátečního byli vešli do krásného, prostranného chrámu páně, aby slyšeli učení víry katolické. Osadníci po celé dva roky odpírali duchovnímu dříví přivážeti, desátky a jiné závazky skládati, pole kostelní byla od nich špatně vzdělávána, a nebylo nikoho, kdo by tomu všemu odpomohl.Konečně horlivost zbožného Augusta knížete z Lobkovic a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, kteří do chrámu Páně vysockého s povolaným k tomu soudcem Pavlem Martinovským a některými rabíny (kněžími), jakož i jinými bratrského smýšlení občany vstoupivše , napomenuli obyvatelů zdejších k závazkům, a k povinné úctě k pastýři duchovnímu nabádali. Pronásledování kněze bylo skončeno, když byl k své žádosti na uprázdněnou téhož patrona v Jiníně v jižních Čechách(v Prácheňsku) dosazen. Po něm r.1779 z kaplanství zámku mělnického pro administraturu vysockou potvrzen byl Antonín Empf, Pražan.Toho času, zvláště roku 1782 nepřestávalo přestupování a pronásledování katolíků.Tehda sem dosazen byl z Čečelic, obce to nejpokojnější a nanejvýš horlivě katolické, k žádosti Marie Ludmily kněžny z Lobkovic za faráře Jiří Nechyba, taktéž Pražan, magister theologie, sv. theologie bakalář, který byl dříve (r.1786)taktéž zámeckým kaplanem na Mělníce. Za něho zrušen kostel filiální v Chodči. Při připojení k farnosti vysocké Zimoře Dolní i Hoření, Chodče, Truskavny a Březinky, jež dříve náležely k farnosti Liblické, ale od vysocké fary opatřovány byly, taktéž Kokořína a Dolu, jenž dříve k Řepínu, později k Vidimi farností náležely, zřízeno jest na Vysoké kaplanství. Na jeho vydržování jest faráři vysockému r.1789 přikřnuto ročních 70 zl. Z fondu náboženského. Farář Jiří Nechyba byl na Vysoké 5 roků a 2 měsíce, a po něm následoval r.1794 Jakub Benedik Stránský, jenž zde r.1820 zemřel. Roku 1821 nastoupil na faru vysockou Vojtěch Zuman, který po 6 let církve chvalně spravoval a v dubnu r.1827 pak do Chorušic po smrti děkana Antonína z Furtenburka za děkana a spolu vikáře mělnického povýšen byl.Roku 1827 ustanoven na Vysoké za faráře od Augusta Longina knížete z Lobkovic z kaplanství povýšený František Pelouch, rodilý z Rovné, jenž tohoto beneficia po 23 roky užíval, dne 16. prosince 1850 zemřel a u vchodu kaple hřbitovní čili kostnice pochován jest.R. 1851 následoval Jos.Volf.,rod. z Mělníka, ustanoven jsa Annou Bertou kněžnou z Lobkovic ze Záboře, kde byl lokálistou. Po úmrtí jeho r.1856 vedl zatímní správu František Hauser jako administrátor (později první lokalista v Šemánovicích), načež toho roku za faráře na Vysokou ustanoven Antonín 26

Moucha, později čestný děkan, jenž vedl správu duchovní po 30 let a povýšen byl r.1886 na děkanství v Chorušicích. Nynější farář od r.1886 je Jan Staněk, dříve farář v Záboří. O obci Vysoká: Roku 1354 dne 16.března farář na Vysoké uvedl Radoslava za faráře na faru v Liběchově. Jan Černín na Vysoké připomíná se jako svědek na listině prodací ze dne 30.listopadu 1432, dle které koupil Jan Smiřický hrad Housku od Hynka Berky z Dubé. Dvůr na Vysoké drželo město Mělník, kterému jej odkázal r.1444 Václav Zrno chudým na oděv.Tento dvůr, plat, s lesy a příslušným, prodala obec Mělnická pro účastenství ve vzpouře r.1547 proti králi Ferdinandu I. Po válce třicetileté, dle konskripce v polovici 17. stol.,bylo na Vysoké statků II.,z nich jeden pustý (od vlastníků opuštěný): Jan Homut s 28 str.orn.rolí, 32 str. porostlého, ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic,Adam Novotný s 24 str.orn.rolí, 24 str.porostl., 1/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jiří Rous s 44 str. orn. rolí, 52 str. porost., ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Anna Nováková s 52 str. or. r.76 str.por.,1 ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jiří Holoubek s 48 str. orn. rolí, 72 str. porostl., 1 str. zahrad a str. chmelnic, Václav Postava s 48 str. orn. rolí, 100 str. porost., 13/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Bohuslav Kubík s 42 str. orn. rolí, 56 str. porostl.,1/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic. Václav Mrázek s 52 str. orn.rolí, 68 str.porostl., 1 str. zahrad a ¼ str.chmelnic, Stanislav Brkal s 40 str.orn. rolí, 56 str. porostl., 1 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jan Beneš s 24 str.orn. rolí, 36 str. porostl., ¾ str. zahrad a ¼ str. chmelnic, suma 420 str.orn. rolí, 600 str. porostl., 8 ¼ str. zahrad a 3 str. chmelnic. Chalupníků usedlých 8: Baltazar Kraus s 8 str. orn. rolí, 16 str. porostl.,1/2 str.zahrad a ¼ str.vinic – krčma, Martin Viták s 6 str. orn. r.,26 str.porost.,1/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Martin Krčmář s 3 str.orn.rolí, ¼ str. zahrad, Jiří Šlamicht s 4 str.orn. rolí, 1/3 str.zahrad, Havel Šulc s 20 str. orn.r.,1 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jakub Janda s 10 str. orn. r., 14 str. porostl., ¼ str. zahrad, Šťasný (Felix) Švec s 8 str. orn. rolí, ¼ str. chmelnic , Jan Švanda s 10 str. orn. rolí, 14 str. por., ½ str. zahrad, suma 79 str.orn rolí, 70 str. porostl., 3 str.zahrad,3/4 str. chmelnic a ¼ str. vinic. Zahradník usedlý Adam Kroupa s ¼ str. zahrad. K tomu poznamenáno : Tato ves na stavení dobrá jest, role při ní pšeničná, luk na mále, ale pěkné štěpnice a chmelnice se vynacházejí.

27

b)

Další informace, vyňaté z knihy Bőhm - Mělnicko a okolí.

1) Vysoká, patřila do spolku obcí, které vlastnily hospodářskou záložnu, která byla založena r.1866 z kontribučenského obilního fondu. Člen Václav Kučera ze Střednic z r.1889 . 2) První silnice z roku 1888 Chloumecko-kokořínská vedla z okresní silnice mělnickomšenské k ,,Hůle“ na Chlomku přes Střednice, Vysokou, Bosyni, Janoves, Malý a Velký Kokořín a na hranice jestřebické. Délka silnice – 9 2460 m.Šířka – 6,7 silnice bez příkopu. Štěp – 4,7. 3) C.k. poštovní úřad a telegrafní úřad v té době 1890 byl i na Vysoké. Hodina úřední c.k. poštovního úřadu v obyčejný den a ve svátky dopoledne od 8 do 12 hodiny, odpoledne od 2 do 6 hodiny, v neděli od 81/2 hodiny do 11 ½ hodiny dopoledne, od 3-4 hodiny odpolední. K obvodu dodávajícímu vysockému náležejí tato místa : Bosyně, Březinka, Chodeč, Janoves (Zavadilka), Kokořín, Nový mlýn, Podhrad, Strážnice, Střednice, Šemánovice, Truskavna , Vysoká, Zimoř Dolení, Zimoř Hoření, Poštovní spojení poslem na Mělník v 7 h. 30 m. dopoledne a v 1 h. 30 m. odpoledne. C.k poštovní výpravčí Františka Kolářová. 4) Škola obecná Vysoká – přiškolené osady Bosyně,Střednice, Strážnice. Školní dozorce Václav Tichota. Počet žáků 279. Jména osob učitelských – A.Nepomucký, J.Joachymstál A.Kučerová 5) Kostel ve Vysoké zasvěcen sv.Václavu, patron kostela Jiří kníže z Lobkovic,vikář Mělnický, farář Jan Staněk. Evangelický obvod evangelický na Vysoké – kostel založen 1786, farář Václav Čech. Počet duší v obvodu 1536. Počet duší : Vysoká Bosyně Chodeč Strážnice Střednice

katolíci 251 270 30 211

protestanti 261 130 170 193

130

69 28

israelitů 1 3 4 2 3

6) Konstitující sněm zemský : za Vysokou – Antonín Šulc za Chodeč – Jiří Šesták Do okresního zastupitelstva od r.1873 do června 1874 byl zvolen starostou Václav Kučera ze Střednic. 7) Četnická stanice v Mělníce byla zřízena r.1850 – patřili sem vesnice z obvodu Chodeč, Střednice, Strážnice. Vysoká a Bosyně patřily k četnické stanici na Řepíně, zřízena v r. 1868. 8) Na Vysoké byla přednáška v roce 1890 od K. Fořt – Pěstování révy vinné na odrech a hubení škůdců stromů ovocných. 9) Roku 1888 vyslala zemědělská rada do Vysoké Bertu Polákovou, aby konala přednášky a praktické kursy mlékařské, jak se dělají jemné sýry francouzské a máslo. 10) Hudba chrámová ve Vysoké Katolický kostel v letech 1930 - p.Lang strojník Českobratrský evangelický kostel – p.Rous domkář 11) K.H.Mácha putoval se svým přítelem Hindlem přes Vysokou v roce 1832 na své cestě do Krkonoš. 12) Sokol ve Vysoké byl založen v roce 1911 13) V roce 1928 byla ve Vysoké založena poradna pro ochranu matek a dětí. 14) Cechy Společnost smíšených živností ve Vysoké u Mělníka 1888 rok založení. Počet členů 1933 bylo 29.Starosta v té době F.Lang.

29

Kampeličky Vysoká Strážnice

založena 27.11.1904 31.3.1923

členů 183 61

prů. vklad 1311 1761

prů.zápujč 16496 5450

15) Seznam míst v sídle ,katastrální obce ploš.měra starosta fara Z roku 1880 Ha 1 Bosyně Bosyně a Nový mlýn 390,1 Václav Brázda Vysoká 2 Vysoká Vysoká 976,6 Václav Slavík Vysoká 3 Chodeč Chodeč,Hor.Dol.Zimoř 310,2 Václav Šesták Vysoká 159,5 4 Strážnice Strážnice,Střednice 650 Václav Tichota Vysoká

Další informace sebrané z různých materiálů : V roce 1902 bylo ve Vysoké 508 obyvatel, 70 domů. Starosta : Jaroslav Rous Radní : Josef Novotný, Josef Rynda Počet v obvodu katolíků 1681 evangelíků 834 židů 10 Cihelna : Václav Rynda, několik lomů Živnostníci : Hostinští Kupectví Kolář Krejčí Obuvníci Řezníci Truhláři Pekař Sedlář Zámečník

Antonín Malý, Tacheci Antonín, Václav Krutský Václav Vraný, Marie Kulichová, Václav Krutský Josef Neckář Kašťák Rudolf , Rous Václav Fišer Josef, Dvořák Václav, Finkous Antonín Antonín Tacheci, Josef Tomášek, Bedřich Tichota Václav Šulc, Jan Šulc, V. Kettner Jan Myška Flígl Matěj Líha Josef

30

c) Bosyně Bosyně leží 10 km severovýchodně od Mělníka a několik set kroků na východ od Vysoké, má stavení z větší části malá, z kamene a cihel vystavěná, která činní jednu dlouhou ulici, směrem od západu k východu se táhnoucí. Bosyně, ves, která náležela k panství Liblickému, činí s přidělenou k ní Janovsí a Novým Mlýnem (č.31) místní a katastrální obec. Výživu mají hlavně obyvatelé z hospodářství polního, v dolinách a na stráních daří se chmel, zeleňák. Mimo to je zde kolář, kovář, zámečník, truhlář, 2 krejčí, 3 obuvníci, strojník, krupař, hokynář, obchodník s obilím a zbožím smíšeným, tři hostinští, mlynář a dva prodejce tabáku, jest zde u jednoho statku cihelna. Bývalý zámek, kde původně stávala tvrz, proměněna nyní v hospodářský dvůr, náležející k velkostatku Liblickému. Ve sklepích bývalého zámku jest dosud mnohá památka, upomínající na mučení uvězněných. Až do r. 1798 byl v Bosyni filiální kostel. Bosynští zavázali se 28.února 1797 faráři ve Vysoké jménem desátků odváděti jemu každoročně při sv. Havla 1 str. žita a 1 ½ strýcha ovsa, jako letník pak při sv. Duše z každé krávy 21/2 kr., z čehož ale již vykoupeni jsou. Ode vsi k východu nad dolem Kokořínským (Kroužeckým) pozorovati lze dosud základy a valy starodávného hradu Krvovmlýna ve výměře 7 ha, náležející velkostatku Liblickému, při kterém jest mlýn, zvaný ,,Nový mlýn“. Před sto padesáti lety stál na hořením konci tůně starý mlýn, jehož zbytky posud při nízké vodě v olšoví spatřiti lze. V tůni chovají se štiky a kapři značné velikosti a bývají ob čas vyloveni. Rybník jest kolkol bujným lesním křovím a stromovím malebně vrouben a činí okolí Krvomlýna přívětivým. Bosyně měla před r.1736 čísel 36. Představení obce Bosyňské byli, rychtáři : Ant. Řezníček od r. 1824 do r.1834. Jan Mokrý do r.1846, Václav Mokrý do r.1856, představený Václ. Neuman do r. 1860, starostové Ant. Řezníček do r. 1867, Ant. Kleinrt do r.1876, Václav Brázda od r. 1876. V Bosyni byli dvě cihelny.

31

Na tvrzi v Bosyni seděli zemani, kteří odtud své jméno měli. Roku 1386 zeman Bohuněk z Bosyně odkázal klášteru poustevníků sv. Tomáše na Malé straně v Praze jednu kupu platu v Bosyni a v Želízích. Roku 1389 připomíná se Bušek (Bohuněk) z Bosyně , že toho roku zemřel.Roku 1465 připomíná se Jan Homuta z Bosyně , jehož manželkou postoupeny jsou Radoslavu ze Šebířova dědiny v Počáplech s dvorem poplužním a se v vším příslušenstvím. Dvůr kmetcí v Bosyni náležel později obci Mělnické, která jej pro účastenství ve vzpouře r.1547 Ferdinantu I.ztratila. Potom připomíná se držitelem Bosyně Jiřík Kaplíř ze Sulevic , od něj pak Albrecht Pětipeský r.1587 koupil statek Bosyni, tvrz a ves Bosyni s dvorem poplužním, vinici v Přívorech Hořejších a chmelnici, vsi Truskavnu, Šemanovice, Březinku, Sedlec, Kaninu a Chodeč s příslušenstvím za 9000 kop gr.č. Roku 1610 prodal Bosyni a Sedlec Adam Tobiáš Hřán z Hánova císaři Rudolfovi II. Roku 1619 uvádí se jako pán Bosyně, Byšic a Obříství Václav Šťastný rytíř Pětipeský z Chýš a Egerberka, jemuž v tomto roce stavové čeští zastavili zámek a statek Mělnický za 42 000 kop míš. A v dluhu 15 000 kop na tak dlouho, pokudby mu nebyla vyplacena plná suma 57 000 kop. Jako přívrženec Fridricha Falckého ztratil Václav Pětipeský po bitvě bělohorské všecky statky své a stěží ušed popravišti, poslán byl do věčného vězení na Zámek Zbiroh. Přestoupení jeho ku katolictví otevřelo mu sice bránu žalářní, ale k navrácení jeho statků a zástav mu nepomohlo.Od komory české pak koupila r.1623 statky tyto a tudíž také Bosyni za 106 000 zl. Ryns. Polyxena, kněžna z Lobkovic. Díl Bosyně, náležící k statku Kokořínskému propadl taktéž r.1620 v pokutě všeho jmění Václava star. Svob. Pána Berky z Dubé a Lipé a připadl r. 1623 téměř se všemi ostatními jeho statky hofmistru království Českého Adamovi, hraběti z Valdštejna, po jehož smrti, r. 1634, připadl opět komoře české. Roku 1654 prodán statek Bosyně, k němuž náležely vsi Bosyně, Chodeč, Sedlec, Kanina, Šemánovice, Truskavna. Od Václava Fr. Eusebia knížete z Lobkovic k panství Liblickému.Bosyni držel pak Václav Silvestr Smrčka z Mnichu, který jej taktéž r.1670 prodal. Za Daniela hraběte Pachty z Rájova připojena jest Bosyně k panství Liblickému. A další informace : V roce 1902 bylo : obyvatel 455, domů 68 Starosta : Václav Brázda Cihelny : jedna náležela Václavu Brázdovi, druhá hraběnce Valdsteinové Živnostníci : Hostinský Josef Tuček Kupec Karel Pick Kovář Václav Mokrý Kolář Al. Přibyl Krejčí J. Kettner 32

Obuvník A.Říha A ještě jeden bednář

d) Strážnice I. popis obce (Osada, jejíž obyvatelé na stráži byli proti sousedům nespokojeným). Strážnice, od Mělníka 7,5 km na sever, od Vysoké 2km na západ v údolí, leží na půdě jílovité. Strážnice, ves , katastrální obce činí se Střednicemi místní obec a náleží k farám a k poštovnímu úřadu na Vysoké, jindy náležela k panství Mělnickému a z části k Liběchovskému. Strážnice měla před r. 1785 čísel 35. K Strážnici náleží v Dolení Zimoři č.3.,13.,14.,16.,17.,20. Obyvatelé jediné v polním hospodářství svou živnost mají. Půda od obce na jih je písčitá, dále pak hlinitá, v obci samé mastná, jílovitá, ale z větší části na straně druhé je převahou ornice černá, i daří se zde podle povahy půdy všecky plodiny polní a jmenovitě pěstuje se také chmel. Z jiných jsou zde 2 hostinští, 3 obchodníci zbožím smíšeným a 4 ovocem, 2 prodeje tabáku, 2 koláři, 2 obuvníci a 1 cihelna. Po jižní straně obce táhne se směrem od západu k východu podélný hřbet, na Kamínku zvaný, který u Střednic se ztrácí. Zde za války sedmileté tábořil s vojskem svým pruský král Bedřich Veliký. V suchém roce 1842 vyhořela větší polovice celé obce. Otec Ferdinanda Vališe (+ r.1887), purkmistra královského hlavního města Prahy, pocházel ze Strážnice (nar. Zde 16.února 1808), odebrav se v r.1830 jako chudý dělník do Prahy, přičinlivostí svou stal se tam váženým a zámožným měšťanem a byl r.1866 vyznamenán zlatým záslužným křížem pro zásluhy o raněné vojíny. Pochován jest na hřbitově evangelickém u invalidovny v Praze. V Strážnicích a Střednicích byl rychtář do r.1849 Václav Hokeš, představení byli Václav Horčic (z č.22) od r.1849 do 1851,odtud Antonín Kučera ze Střednic do r.1854, Jan Kožňar do r.1859, Václav Maudr do r.1876, Ambrož Chvojka v r.1876, Václav Horčic od r.1877 do r. 1883, odtud Václav Maudr do r.1886 a nynější starosta Václav Tichota od r. 1886. Po válce třicetileté, dle konsprikce v polovici 17.stol., měla Strážnice sedláků usedlých 7 : Jan Hync s 44 str. orn.rolí,60 str.porostlin, ¼ str.zahrad, Šimon Petrle s 14 str.orn.rolí, 22 str. porostlin, Jan Holec s 67 str.orn.rolí, 52 str.porostlin, 3 str.zahrad, 1 str.vinic,Tomáš Horčica s 80 str.orn. rolí,40 str. 33

porostlin, ¾ str.zahrad, Jiří Cikán s 48 str.orn.rolí, 60 str.porost., ¼ str. vinic, Jiří Kleberger s 38 str.orn.rolí,82 str. porostlin,1/2 vinic,Matěj Čech s 76 str.orn.rolí, 68 str.porostlin, ½ str. vinic,suma 368 str.orn.rolí,384 str.porostlin,3 ¼ str. zahrad a 2 ¼ str. vinic.Statky pusté (od majitelů opuštěné): Adam Hlavatý (na čas opuštěný) s 20 str. orn. rolí,76 str.porostlin, Vackův s 20 str.lad, 76 str.porostlin. Chalupníci usedlí 4 : Duchoslav (Spiridion) Holec se 6 str.orn. rolí, 6 str. porostlin, ¾ str. zahrad , Václav Stupka s 38 str.orn.rolí, 4 str. porostlin, Václav Havlas s 4 str.orn. rolí, 4 str.porostlin, 1 str. vinic,Václav Troska s 4 str.orn. rolí,28 str. porostlin,šenkujeme, suma 26 str.orn. rolí, 42 str. porostlin,3/4 zahrad, 1 str.vinic. Zahradníci : Michal Dlouhý s ½ str. zahrad,Malýho s ¼ str. zahrad, Stupkovský s ¼ str. zahrad, Tkalcovský s ¼ str. zahrad, Hlavatého s ¼ str. zahrad, suma 1 ½ str. zahrad.K tomu poznamenáno : Tato ves na stavení, v němž lidé obývají, může býti, role při ní pšeničná, luk na mále.

II.

Přepis kroniky politické obce Strážnic roku 1919

Napsáno v původním znění, slova a znění jsem záměrně neměnila, aby čtenář mohl posoudit slovo psané před sto lety a dnešní slovosled. Usnesením ob. zastupitelstva ze dne založena tato obecní kronika a vedením jejím pověřen ř.uč. Jos.Slávek. Poněvadž není dostatečných pramenů k zaměření starších dat, nutno je omeziti hlavně na zaměření významných událostí ať nejslavnějšího dne v historii naší 28. října 1918. Kdy ,,vrácena byla správa věcí národního do rukou národa“ jak předpokládal Jan Amos Komenský. Obec naše tvoří dvě osady : Strážnice a Střednice, ležící těsně vedle sebe. Mají společnou školu dvojtřídní. Škola r.1919. Historii školy této viz v pamětní knize školní. V obci Strážnicích jest sbor dobrovolných hasičů a sbor ,,N.J.S.Č. Světová válka jež trvala až do října 1918. byla pro nás definitivně ukončena 28.října 1918. Kdy prohlášena byla v Praze republika československá s prezidentem tatíčkem Masarykem v čele. První naše ministerstvo bylo složeno : předsednictví : Dr. K. Kramář finance : Dr. Rašínvěř. práce : Staněk vnitro : Švehla vyučování : Haberman národní obrana : Klofáč vojenství : Štefánek 34

zahraničí: Dr. Beneš Slovensko : Šťobár orba : Prášek železnice : Zahradník sociální péče: Dr. Winter Zásluhy Masarykovy, Benešovy, Štefánkovy a jejich jsou povahy historické a naleznou místa v dějinách, proto by bylo bezúčelné líčiti je v této kronice. 1. Ve Strážnicích se nacházela také cihelna. 2. U cesty k Vysoké nalezen 1852 kamenný mlat. 3. Strážnice měla před rokem 1785 čísel 35. Po jižní straně obce táhne se směrem od západu k východu podélný hřbet, na Kamínku zvaný, který u Střednic se ztrácí. Zde za války sedmileté tábořil s vojskem svým pruský král Bedřich Veliký. 4. V suchém roce 1842 vyhořela větší polovina obce. 5. V roce 1902 bylo : 435 obyvatel, 52 domů Starosta : Antonín Kleirnet Lom: J.Kučera- vlastník Živnostníci : Hostinští Janda Josef, Chochola L Kupectví : Kleirnet Ant. Kovář : Malina Antonín Kolář : Pazner Krejčí : Rous A. Obuvník : Pauzer Jos. Řezník : Hokeš Josef Samostatnost školy : Ke konci roku 1918 uznána zdejší škola za samostatnou dvojtřídku, a zvolena první místní obecní rada. Její členové jsou : Předseda : Antonín Kleirnet a obecní starosta Členové ob. zast. : Jindřich Štěpán Václav Štráchal Václav Vébr Za civilistku p.Kučerovou : Antonín Malina Za školu : Josef Slávek, zastupující ř.uč. Za církev : Antonín Tomáš, kat. farář z Vysoké Čech, evan. farář

35

Náhradníci : Fr. Řanda K. Janda Příjezd prezidenta: Dne 12. prosince 1918 přijel náš první prezident Tomáš G. Masarik po čtyřletém dobrovolném vyhnanství do Prahy. Jeho narozeniny: Dne 6. března 1919 oslaveny byly celým národem 69. narozeniny prezidentovy. Jeho dcera Dr. Alice , jako prezidentka Č.S.Č. Kříže dala podmět k uspořádání sbírek ve prospěch téhož. Správa školy uspořádala mezi žactvem a občanstvem tuto sbírku, jenž vynesla 215,70 K. Byli jsme prvními z celé republiky,kteří jsme k účelu tomu přispěli. Kolkování peněz V týdnu od 3-10. III. byly všechny staré peněžní zastaralé bankovky od 10 K počínaje okolkovány, a tím byli jsme oddluženi od rak.-uher. Banky,již nás stále svými tisíckami stroji zásobovala takovým množstvím bankovek, že cena jejich klesala. Pohřby 1.7. byl pohřeb váženého rolníka zdejšího pana Jos. Novotného. 29.5. byl pohřben zasloužilé ind. uč. sl. Marie Koníčkové,jež přes 20 let působila ve Vysoké a od počátku zdejší školy i zde. Školní dívky sebraly mezi sebou na krásný věnec. Volby V celé republice konaly se na základě nového řádu volebního obecní volby dne 15.6. 1919 na podkladě vázaných kandidátních listin. Ve zdejší obci byly 4 kandidátky a více: Agrární strany rep. čes. Venkova (sociálně –demokratická) Ag. Zemědělců a živnostníků( strana členů bývalého ob. Zastupitelstva, která pro válku neměla vlivu na správu obce v předešlém období). Na základě konečného zastoupení byli zvoleni do obecního zastupitelstva za strany: Republikánská strana československého venkova: 1. August Jírů Václav Novotný Josef Rameš rolníci ze Strážnic Československá sociální demokracie 2. Oldřich Janků, učitel ve Vysoké, bytem zde Vratislav Vomáčka, kolář Jan Dušek, kovář Střednice Josef Velník, dělník Josef Veselí, rolník 36

František Hrstka Strážnice August Kojot Malorolníků a živnostníků 3. Ladislav Tichota Karel Janda Václav Šesták Antonín Malina, hospodářský správce, Střednice Lidová 4. Vojtěch Vojtěch, rolník Strážnice Starostou zvolen p. Ladislav Tichota, jeho náměstkem Josef veselý, pokladník Vojtěch Vojtěch. Za vedení nového starosty dalo se toto zastupitelstvo dále do práce. Mimo to zvoleny dle nového zákona různé občanské komise. Po občanských volbách v republice, v nichž dosáhli noví sociál.-demokraté největšího počtu hlasů, bylo ministerst. dle poměrů hlasů ustanoveno nové ministerstvo. Takto: Sociál. demokraté Vlastimil Tusár, předseda Gustav Habrman, vyučování Dr. Lev Winter, sociál. Péče Aug. Hampl, ven. Práce Čeští demokraté Jiří Stříbrný, železnice Dr. František Heidler, obchodu Dr. František Veselí, spravedlnosti Mimo strany Dr. Edvard Beneš, zahraničí Agrárníci Karel Prášek, obce(ministr zemědělství) František Staněk,pošty Dr. Cyril Hlaváček,finance Slováci Fedor Houdek, výživa Dr. Vávro Šrobár, zdravotnictví Sbor učitelský

37

Od 1.9.1919 jmenován Josef Slávek správa školy a Josef Soběslav učitelem na škole zdejší. Následkem pozdních žní v tomto roce byl počátek školního roku posunut na 16.9.1919. Výměna peněz Na základě zákona ze dne 24.9.1919 snížena cena rakouských bankovek ặ 1 a 2K na 90 a 180 h, v kteréžto ceně budou do 1.10. vyměněny za papíry naše. Tím zmizely konečně poslední papírové peníze rakouské, ošklivé, špinavé, roztrhané, jejíž lid posměšně překřtil úplavicemi a jinak. Příjezd Dr. Beneše 24.září vrátil se po pětileté práci pro naší samostatnost v cizině náš první ministr zahraničí do vlasti. Oslava 28.10.1919 Dne 27.10.1919 pořádal,,Sokol“ lampiónový průvod s hudbou z Vysoké přes Strážnice zpět do Vysoké. Ze zahrady školní promluvil k čestnému shromáždění lidu správce školy Josef Slávek o významu našeho osvobození.Po zahrání a popění našich hymen byla tato večerní oslava ukončena. Druhého dne 28.10. jenž jest den první prázdninový, opakovala se povolená slavnost v ozdobené II. tř., kde ke shromáždění dětem a občanům promlouval p.uč. Soběslav. Při tom rozdána brožura ,,28.říjen“. Sníh 30.10. začal padati sníh, padal celý týden a celou noc a napadlo ho na ¼ m. Mnoho řepy i brambor zapadalo. Oboje plodiny dobyty z menší části v prosinci, většinou však až z jara 1920. Místní školní rada Místní školní rada ve sdělení 2.11. zvolila za svého člena též p.uč. Soběslava, učinivši ho zároveň svým pokladníkem. Zároveň usneseno zakoupiti všem dětem všechny učební pomůcky zdarma, načež dána do rozpočtu částka 2 200K. Fond Masarykův Narozeniny prezidentovy (70.) dne 6.9.1920 uctěny domácí Školní slavností, pro níž děti v obci vybrali obnos 234K, jenž poslán: ,,Národnímu fondu Masarykovu“ v Praze. Divadlo 4.7. 1920 sehrály děti krásnou hru Průchovu ,,Pro tatíčka prezidenta“. K všeobecnému uspokojení četně shromážděného obecenstva. Volby do národního shromáždění Dne 18.4.1920 o 8h. ranní konaly se psané volby do poslanecké sněmovny ,,Národního shromáždění“. Volebním komisařem jmenován Josef Slávek. Kandidátních listin bylo 14. a sice: 1. Národní demokrati (bývalí mladočeši) 2. Československá strana sociální (bývalí národní soc.) 3. Sociálně-demokratická 38

4. Sociální strana československé lidové práce 5. Deutsche social-demokrat 6. Strana živnostensko obchodnická 7. Československá strana lidová 8. Sdružení strany židovské 9. Bund der Lanchwiste 10.Dontsche Wahlgemenschaft 11.–II- socialiste 12.Strana maloobchodníků, domkářů a živnostníků 13.Deutsch- demokratische 14.Republikánská strana venkova (Agrární) Volební komise byla složena : Ladislav Tichota(n.demokrat) předseda, K. Záruba (s.demokrat) místopředseda, členové: Fr. Němec(lid.), a V.Pokorný(n.soc.) Oprávněných voličů bylo 424, volilo 356. V neděli 25.4. se konány volby do senátu. Kandidátních listin bylo 12. Schůze národní strany 26.5.1920 sešlo se Národní shromáždění. K prvé schůzi na niž se představila nová provizorní vláda. 27.5. zvolen tímto shromážděním opětně T.G.Masaryk.

Dětský výlet 2.6. konán dětský výlet na Říp. Ve dnech 28.6.konán v Praze VII. slet všesokolský, zúčastnili se mnozí členové i ostatní občané z obce. Průvodu zúčastnilo se 350 bratří v kroji, cvičilo se každý den.Vylíčiti krásu sletu a význam jeho pro celý národ vymyká se účelu této knihy. Těšínsko Rozhodnutím mezinárodní komise 29.7.rozděleno Těšínsko mezi naší republiku a Polsko. Sokolské cvičení ve Vysoké 5.9.1920 5.9. pořádal I okrsek sok. župy Barákovy veřejné cvičení ve Vysoké, jehož se zúčastnilo veliké množství občanstva zdejšího. Všeobecně se cvičení líbilo. Po seznání poměrů a ceny našich peněz uvádím, že vybralo se (hrubý příjem) celkem všechno přes 12 000Kč., z nichž asi ½ spotřebovala režie. Připomínám, že 14 dní předtím skoro denně pršelo, tuto neděli od půlnoci do 10h. dopoledne. Odpoledne byla zima jako v listopadu. 39

Nové ministerstvo 15.9.1920 Ve straně sociálně-demokratické nastalo konečně zdravé vyjádření. Levice, její bolševické – komunistické křídlo, vystoupilo otevřeně proti umírněné pravici, hlasujíc připojení ke III. internacionále. A toužíc po násilném převratu a připojení republiky rad jako v nešťastném Prusku. Tím se úplně postavila tato levice pod vedením soudruha Lenina a Tráckého v Moskvě. Plány jejich, kdyby se měli uskutečnit, měli by za následek záhubu republiky, konec vydobyté samostatnosti a veliké poškození národa. Proto ministři soc.-demokratičtí vystoupili z vlády a koalice poslanců vzala za své. Následkem toho odstoupila celá vláda. Levice strany soc. demokratické se násilím zmocnila ,,Práva lidu“ a všech podniků v Lidovém domě v Hybernské ulici. Počala ,,Právo lidu vydávati pod titulem ,,Staré Právo lidu“. Pravice vydává ,,Právo lidu“ dále u Beanfosta. Zdá se, že levici jde více o miliony než o idee. 28.10. památný den Památný den oslaven byl ve škole a v obci. Osvětová komise obecní pořádala org. Ve 2h. v sále p.Voborníka. Veřejnou schůzi lidu, na níž promluvil legionář učitel p.Fr.Matějka z Mlazic ,,O Sibiři“ a legiích. Složení obcí Usnesením ob. Zastupitelstva dne 7.11.1920 sloučeny Strážnice a Střednice v jednu obec. Nutno ovšem vyčkati potvrzení nadřízených samosprávných úřadů. Nová obec jmenovati se má ,,Strážnice“. Jméno ,,Střednice“ zajisté však nezahyne a udrží se v paměti lidu. Oslava J.A.Komenského 15.11.1920 připadá 250. památka smrti Jana A. Komenského. K tomuto účelu pořádala osvětová komise schůzi občanstva v neděli 14.11. o 2.h. v sále p. Voborníka. Na schůzi o Komenském promluvil p.Jos.Slávka, třídní učitel. Sníh V noci na 2.12. první poprašek sněhu. Jaký rozdíl proti roku minulému. Úmrtí 3.12.1920 zemřel a 5.12. za veliké účasti pochován byl p. Ladislav Nový, statkář, vážený občan ze Střednic. Pokus o převrat 13.12 Dne 13. a 14.prosince pokusili se o násilný převrat v republice. Ohromná část národa postavila se však proti, i rozumné dělnictvo, vláda rázně zakročila, 40

vyslala na ohrožená místa vojsko, a pokus ten skončil fiaskem. Vůdcové(asi 300 byli pozatýkáni). I v naší osadě Střednicích byli podobní lidé svedeni svými svůdci. Dva hlavní z nich – Karel Záruba, bývalý čeledín, který seznal, že politickou stravou se člověk snadněji vyživí než prací a jenž nechav opratí, stal se tzv. ,,zástupcem dělnictva“.A svedený, neuvědomělý osadní starosta kovář, (jméno kováře bylo 1927 zaškrtáno z důvodu zatajení jmen) byli zatčeni a čekají svého odsouzení. I ve Střednicích bylo 5 vojáků. U kováře byly nalezeny 3 vojenské pušky a mnoho ostrých nábojů. Na koho?Našel se též seznam osob na okrese mělnickém, které měli býti popraveny (asi 60-70) – ano měli i svého kata, jemuž slíbili královský plat 5000K denně. Na okrese zatčeno asi 70 osob. Nová školní rada Ve schůzi ob. Zastupitelstva dne 9.1.1921 byli zvoleni dle nového zákona členové nové místní školní rady. František Vomáčka Václav Svoboda František Kettner Ladislav Tichota

za stranu soc.-demokrati za stranu republikánskou živnostenskou

Náhradníci: Václav Novotný, V.Procházka a Antonín Malina Za školu jsou v místní okresní radě oba učitelé Josef Slávek a Josef Soběslav. Projev proti pomníkům V téže schůzi přijalo zastupitelstvo tento projev: Obecní zastupitelstvo ve Strážnicích lituje, že i mezi občanstvem zdejším nalézají se svedeni živlové, kteří se zúčastnili prosincového pokusu o komunistický převrat,ba že i jeden člen našeho sboru jest jedním z těch, kteří lid k podobným velezrádným pokusům svádějí. Prohlašujeme, že jsme přesvědčeni, že jedině úctou k zákonům a násilnou prací můžeme se přiblížiti lepším dobám k republice. Prohlašujeme dále, je vždy a všude postavíme se jako jeden muž proti všem pokusům, směřujícím k zlehčení zákonů a proti naší republice, která nás vždy najde připraveny ke své ochraně. Usneseno, projev tento uveřejniti v ,,Mělnických listech“. První schůze v roce 1921 V první schůzi nové místní školní rady 30.1.1921 zvolen za předsedu p.Ladislav Tichota, starosta obce, za jeho náměstka p.Fr.Kettner a za pokladníka p.uč.Soběslav. 41

Počítání lidu 15.2.1921 První počítání lidu v republice provedeno bylo dne 15.2.1921. Sčítácím komisařem pro Střednice a Strážnice jmenován byl Josef Hlávek, třídní učitel, revizorem Josef Soběslav učitel. Sčítání lidu: Strážnice: 193mužů, 233ženy, celkem 416 Střednice: 120mužů, 150ženy celkem 270 Celá obec: 313 mužů, 373 ženy, celkem 686 Dále vyznání náboženského: Strážnice 207 16 175 1 17 416

Římsko-katolického Českoslov.-kat. Českobratrské Pravoslavné Bez vyznání

Střednice celkem 175 382 1 17 68 243 1 26 43 270 686

Dle národností:

Strážnice Střednice Celkem

Češi 414 268 682

Srbové 1 1

Němci 1 2 3

Celkem 414 270 686

Srb je p. Jasanovin, jenž dostal se k nám jako zajatec z Černé Hory, zde se oženil a usadil. Němci jsou: Ve Strážnicích žákyně Gerlanda Schűrzan z Litoměřic na návštěvě v č.8. Ve Střednicích žák Josef Hern na vyjměme za Boženu Podrápskou u p.Pokorného byl Grosman Alfred z Liběchova. Nehledě k těmto 3 němcům, jež jsou tu hosty jen na 1 rok, jsou Strážnice obcí naprostou českou. Rok 1921

42

Toho roku panovalo z jara a v létě od abnormální teplo (až 52˚C na slunci). Pršelo až 3.srpna-pak až ke konci srpna. Téhož 3. srpna, kdy u nás namoklo, postihlo veliké krupobití obec Střednice, kde veškerá polní úroda byla úplně zničena. 3.7. úroda toho roku byla vzdor suchu na zrní velmi drobná,prvotřídní na slámu, špatná na zrna. Včely se skoro vůbec nerojily. Úroda medná slabá. František Kučera +4/7 1921 Dne 4.7. zemřel ve svém rodném mlýně p.František Kučera, mlynář ze Štampachu. Výborný člověk, jeden z těch málo lidí, kteří za války viděli bídu lidu a hleděli mu pomoci. Štampach zůstal i přes válku mlýnem malým a jeho majitel tak chudým jako před válkou. Po převratu 28.10. 1918 byl náměstkem předsedy nár. výboru na Mělníku. Člověk v každém ohledu vzorný. Čest jeho památce. Pohřeb jeho byl imposantní počtem účastníků ze řad chudiny, jímž byl zesnulý za války dobrodincem a Štampach útulkem, odkud nikdo potřebný nešel s prázdnou. 6.7. Oslava Husova Osvětná komise pořádala 5/7 průvod za ves, kde pálena hranice a kde konána přednáška p.řed.gymnázia Viktora Nejedla o Mistru Janu Husovi.

22/10 Toho dne nařízena částečná mobilizace z důvodu přeletu Karla Habsburského ze aeroplánem ze Švýcar do Uher, kde chtěl obnovit monarchii. Pokus ztroskotal a mobilizace ukončena. 28.10. Na oslavu národního svátku sehrálo žactvo školy zdejší pod vedením učitelů hru: ,,České srdce“ od Plumlovské. Před tím přednášel p.učitel Soběslav o ,,Karlu Havlíčkovi“. V.Janda 1922 Dne 9.1. zemřel vážený rolník zdejší p.Václav Janda. Pohřeb konán 12.2. Hospodářství ujal syn p.Karel Janda. 1922 Toho roku panovalo z jara neobyčejné sucho. Namoklo na 4 prsty země, o pouti na 4 prsty opět. Ač hojně občanů bylo na pouti na Chlomku, vraceli se s radostí domů, že zmokli. Teprve 28.6. namoklo dostatečně. Úroda dobrá Sníh 22.4. 1922 43

Zvláštní úkaz přírodní byl 22.4.t.r. Ráno slabý mráz, dopoledne nejkrásnější vánice jako o vánocích a napadlo hojně sněhu. Ramešů Dne 17.5.1922 o půlnoci vyhořela část stavení p.Rameše č.22. +Josef Vojtěch Dne 24.5. zemřel Josef Vojtěch, řeznický pomocník, syn rolníka p.Vojtěcha Vojtěcha. Jenž si zárodek tuberkulosy přinesl z vojny. +Josef Voborský Dne 20.9. 1922 zemřel bývalí rolník z č.22 (nyní soukromník p.Voborský. Hospodářství po něm koupil p.Karel Janda jež před jeho smrtí již zaplatil 350 000Kč. Vinobraní na Mělníku Dne 28.9.1922 pořádaná veliká slavnost ,,Vinobraní na Mělníku“. Slavnosti se zúčastnil i pan prezident. 1923 útok na Dr.Rašína Dne 5.1. spáchán zločinný atentát na ministra financí Dr.Aloise Rašína. Útočník Šoupal postřelil nebezpečně ministra. Této ráně podlehl po velikém utrpení ministr Dr. Al.Rašín dne 28.2.1923. K veliké škodě národa. Požáry Dne 8.2. 1923 vyhořelo stavení p.Josefa Šestáka a Josefa Kožňara.

+V.Pokorný 5.3. zemřel občan Václav Pokorný, majitel strojírny ve Střednicích. Pohřeb 8.3. za četné účasti občanstva. +Josef Novotný Dne 8.5. pohřben vážený občan zdejší, výměnkář p.Josef Novotný. Výlet Dne 1.6. konán školní výlet parníkem z Liběchova doLitoměřic. Vydařil se v každém ohledu. Zúčastnilo se ho též mnoho rodičů šk. dítek. 16.9. volby Dne 16.9. 1923 konaly se volby do ob.zastupitelstva. Byly 3 kandidátky: 1. ,,Svorného a nepolitického sdružení občanů“. 44

2. ,,Skupina domkářů a drobných zemědělců“. 3. ,,Československé strany lidové“. Obdrželi hlasů a mandátů: 1. Kandidátka 193 hlasů 2. 82 hlasů 3. 55 hlasů

9mandátů 4 -//2 –//-

Povoláni byli první kandidátky : 1. Ladislav Tichota, rolník Strážnice 2. Josef Soběslav, učitel -//3. Václav Šesták, rolník -//4. František Vomáčka, rolník -//5. Václav Svoboda, dělník -//6. Antonín Podřipský, strojník -//7. Josef Novotný, rolník Střednice 8. Václav Kavina, dělník -//9. Václav Studecký, strojník -//-

Kandidátka druhá: 10. Václav Horčic, rolník 11. Jan Dušek, kovář 12. Karel Veselý, rolník 13. František Veselý

Strážnice Střednice Střednice Strážnice

Ze třetí kandidátky: 14. František Veselý, rolník Strážnice 15. Jaroslav Novák, rolník Strážnice Náhradníci jsou: 1. Václav Rameš, rolník Antonín Hodek, rolník Antonín Kožňar,švec

Střednice Strážnice Strážnice 45

2. Josef Němec, rolník Střednice Josef Urban, truhlář -//Josef Kotek, cestář -//Václav Pecháček, krejčí -//3. Vojtěch Vojtěch, rolník Střednice František Konvalina,rolník -//Václav Franc, rolník -//Antonín Slánský, tesař -//Jaroslav Horčic, rolník Strážnice Antonín Pauzr, výměnkář -//Josef Ulrich, domkář -//Antonín Šejnoha, dělník Strážnice Proti těmto provedeným volbám podán byl protest panem Antonínem Jírou, Karlem Jandou, J. Duchačem a Václavem Novotným z důvodu, že není zastoupena republikánská strana a větší poplatníci, a že p.Tichota nedal tisknout kandidátku sestavenou na schůzi voličů před volbami. Oheň Dne 15.2. (ve čtvrtek) vypukl oheň ve statku p.Karla Jandy č.24 v 9 hodin večer. Shořela stodola a hořejšek od chléva.

Úmrtí 4.ledna 1924 zemřela výměnkářka v.č.38 paní Kateřina Novotná ve stáří 67 roků. Byla matka hospodáře Václava Novotného č.38. 14.ledna zemřel výměnkář p.Heřman, otec manželky zdejšího občana p.Antonína Slánského. Pohřeb konán 17.1.1924. Osadní volby Při volbě osadního zastupitelstva ve Strážnicích podána jediná kandidátka. Navržení zvoleni tudíž bez volby. Jsou to: Vojtěch Vojtěch Jaroslav Horčic František Konvalina Adolf Vála Václav Vébr

č.16 č.1 č.5 č.2 č.17 46

Antonín Procházka č.15 Václav Franc č.9 Josef Rameš č.22 Václav Hokeš č.29 Václav Egr č.56 Antonín Saun č.57 Josef Procházka č.50 Antonín Kožňar č.3 Josef Šesták č.46 Josef Zajpt č.28

Osadní starostou povolán ve Střednicích pan Václav Kučera a ve Strážnicích pan Václav Vébr.

Oheň V noci na 2.4.vyhořel domek p.Pokornýho ve Střednicích. Zima byla neobyčejně tuhá a dlouhá. Lépe se počalo ke konci března a zaseto bylo počátkem května. Poněvadž dobře se platilo za řepu(2Kč) bylo jí zaseto neobyčejně mnoho.

Úmrtí Dne 23.4. zemřela paní Anna Šestáková, výměnkářka ve stáří 76 let. Pohřeb 25.4. Osadní starosta ve Strážnicích Osadní zastupitelstvo zvolilo za starostu pana Václava Vébra, rolníka ve Strážnicích č.17. Volba starosty obce 24.5. Protože protest podaný proti volbám obecním byl vyššími institucemi zamítnut a tím složení nového ob. zastupitelstva schváleno, sešlost se k prvé schůzi dne 11.5. o 9. hod. dopolední. Zástupce obcí politické správy p.Judr.Rudolf Miller vyzval přítomné členy ob. zastupitelstva do slibu věrnosti republice. Načež provedeny volby. Starostou zvolen p.L.Tichota Do obecní rady zvoleni: Za 1.náměstka : Jan Dušek(5hl.), Dále za 1. radního František Vomáčka (5hl.) 47

2. radního Josef Soběslav (8hl.) 3. radního Jaroslav Novák (4hl.) Dále usneseno navrhnutí komise: Finanční, osvětová, sociálně zdravotní. 7členů 6 členů 6 členů Volby členů komisí těchto budou provedeny po schválení volby starosty, náměstka a obecní rady. 1.6. Dne 1.6. ve schůzi postupně zvolen Václav Hořčic č.1. Za Jana Duška vstoupil do zastupitelstva Josef Němec. Do osvětové komise zvoleni: Josef Soběslav, učitel Josef Slávek, řídící učitel Josef Novotný, rolník Josef Němec, rolník Vojtěch Vojtěch, rolník František Veselý, rolník Do finanční komise zvoleni: Josef Soběslav, učitel Václav Kučera, rolník Oldřich Maudr, rolník František Kettner, rolník František Němeček, rolník Karel Veselý, rolník

Úmrtí Dne 6.6. 1924 zemřel po delší nemoci vážený občan zdejší, výměnkář, bývalý rolník pan Josef Němec z č.21. Dne 20.srpna konán pohřeb žákyně Růženy Hořčicové 3. ročník měšťanské školy, dcery Václava Hořčice, rolníka č.43. Nadaná žačka, škoda jejího života. Dne 16.9. zemřel pan Václav Šesták soukromník, vážený občan zdejší, v požehnaném věku 88let. Byl to té doby nejstarší občan. Čest jeho památce. Dne 22.9. zemřel pan Josef Malina, soukromí úředník, rodem ze Strážnic, manžel pí Anny Malinové, rozené Maudrové z p.č.2. Pohřeb konán 24.9. 48

Úroda Úroda letošní byla velmi uspokojivá. I ceny zemědělských produktů byly značné. Obilí 250Kč za 1ʠ, řepa 23Kč za 1ʠ. Letošní zima Zima v roce 1924 byla opravdu zvláštní. Nejvyšší občasné mrazy byly do 6˚C. Sníh padal celkem čtyřikrát a nikdy nezůstal ležet – buď téhož dne nebo druhého zmizel. V únoru bylo jarní počasí, takže rolníci počali se setím. Leč přišla změna. 12.března mráz – 71/2˚C, 13.3.mráz - 10˚C. 14.3. sněhová bouře při -5˚C, 16.3.-6˚C, 17.3.-8˚C,-5˚C. Toho dne a 19.3. byl ještě odvožen led ze Strážnic do Liběchova, 22.3. sněhová vánice, 23.3. ještě -1˚C, 29.3.sněhová vánice, 30.3.ještě sníh. Teprve v dubnu se počasí trochu jarní zase ustálilo.

Změny v hospodářství Hospodářství po Vojtěchu Vojtěchu č.19 koupil po žních 1924 pan Krátkonecký z Hořovic.V zimě je rozparceloval a stavení koupil pan Antonín Makeš. Týž prodal svůj domek s kouskem pole panu Horákovi ze Zaháje. Pan Václav Kučera koupil z jara 1925 velkostatek ve Střednicích od své matky Marie Kučerové.

Vodovod 1925 duben Obec pomýšlí na zřízení vodovodu připojením se k vodovodu mšenskému. Poněvadž rolníci ve Střednicích mají své vlastní vodovody zavedené a né dosti porozumění pro potřeby strážnických svých spoluobčanů, podali pan Kučera a společníci protest proti zřízení vodovodu podepsaný jimi a na nich závislými dělníky jejich. Nová místní školní rada 4.4.1925 Dosud není protokol vyřízen. Dne 4.dubna vykonalo obecní zastupitelství volbu nové místní rady školní. Zvoleni pan Ladislav Tichota, Josef Novotný,Jaroslav Novák a Václav Hořčic č.1 za členy, pan Václav Svoboda, František Vomáčka a Jana .Konvalina za náhradníky.Mimoto jako členové zastupující učitelstvo zasedají v ní pan Josef Slávek, ř.uč.Josef Soběslav, učitel. Úmrtí Už ve středu 29.4.1925 zemřela náhle Marie Horčicová, sestra paní Jírové, choti rolníka č.37. pohřeb konán 1.5.

49

Dne 12.5. zemřela po krátké nemoci paní Marie Tichotová, matka nynějšího starosty pana Ladislava Tichoty. Byla u své dcery na Rymáni. Pohřbena do Vysoké 14.5.1925. Dne 7.6. zemřela paní Anna Vomáčková, žena zdejšího rolníka v 56letech. Pohřeb konán 9.6.1925. Ustavení místní rady 13.6. konala se ustavující schůze nové místní školní rady. Členové vzali do slibu pana předsedu zvolen pan Ladislav Tichota, starosta obce,za místopředsedu pan Josef Soběslav, učitel. Počasí Po dosti studeném čase jarním, následovalo počasí deštivé počátkem žní. 17. července snesla se nad Strážnicemi veliká bouře spojená s průtrží mračen. Blesk uhodil do domu pana Podřipského, kde poškodil hodiny, do stáje rolníka Josefa Hokše č.45, kde pobořil zeď v délce asi 80cm. Blesk zapálil v č.16 (Makeš), jež shořelo i hospodářské budovy. Od té doby pršelo téměř denně, takže rolníci stěží dostali obilí do stodol, a to mnozí ještě vlhké a trochu vzrostlé. Předání půdy Dne 8.2.1925 konala se v obci slavnost předání půdy do dvora Rymáně. Několik let usilovali zdejší drobní zemědělci a bezzemci, aby na základě pozemkové reformy bylo jim předána část půdy od dvora Rymáně. Dvůr tento patřící dříve německému baronu z Liběchova zakoupil před více než 50 roky značnou část poloos statku ve Strážnicích. Po převratu bylo celé panství zabráno a majitelem jeho stala se pan František Homolka z Liběchova. Zdejší drobní domkáři, sdružení ve spolek ,,Domovina“ snažili se aby tento pozemek ležící v našem katastru byl vrácen a mezi ně rozprodán. Snaha jejich byla korunována výsledkem a 50ha rozděleno mezi ně. 8.2. pak konala se zimní slavnost předání půdy. Průvod, školní děti i dospělí se veselili s hudbou, odebral se průvod od školní budovy na ona pole za vsí. Tam promluvil důvěrník domoviny pan Novotný a představitel pan Antonín Homolka. 3 školní dívky (Milada Novotná, Marie Sadílková, Milada Sadílková) přednesly připravené básně. Na to byla za proslovu zasazená na mezi památná lípa. Po slavnosti konala se voličská schůze republikánské strany, na níž mimo jiné přednesl a promluvil pan senátor Gyps svou kandidátní řeč. Slavnost byla ukončena přátelským večírkem na sále pana Voborníka. Volby do Národní sněmovny a senátu Dne 15. listopadu konaly se volby do poslanecké sněmovny i senátu. V celé republice podáno celkem 31 stran a kandidátních listin. Z nich 2 byly odvolány. 50

Celkem volilo 161 mužů, 171 žen, celkem 332. Nevolilo 12 mužů, 19 žen. Volebním komisařem byl Josef Slávek, řídící učitel. Volební komise byla takto složena: Předseda: Ladislav Tichota (republikán) Místopředseda: Rudolf Gros (sociální-demokrat) Členové: Václav Závora (komunista) Václav Novák (lidová) Karel Horčic ( sociál.) Václav Novotný (republikán) Důvěrníky byli: Josef Kolek (sociál.-demokrat) Jan Dušek (lidová) Václav Marvánek (republikán) František Svoboda, Josef Dolníček (komunisté) Znevolivších 31 voličů jest 28 buď zemřelých neb přes 70 let starých nebo nemocných, takže vlastně neúčastnily volby jen 3 osoby tj. O,74% do poslanecké sněmovny a 0,8% do senátu. Zajisté účast veliká, téměř úplná.

Elektrifikace V neděli 29.3. konala se četně navštívená schůze občanů jakožto ustavující volná hromada družstva pro zužitkování elektrické energie. Přihlásilo se přes 40 členů a zvoleni do výboru: František Kettner, Karel Janda, Josef Soběslav, Václav Novotný, Václav Marvánek, Václav Horčic. Náhradníky: Ladislav Tichota, a Václav Rouček. Snad se tedy dočkáme již v Brzku elektrifikace obce.

Požáry Na velký pátek 2.4. o 5hod. shořel domek č.13 patřící p. Václavu Kožňarovi, tesaři. V noci na to vyhořel protější domek náležící p.St. Makešovič.30.

51

Elektrifikace Obecní zastupitelstvo se usneslo v březnu 1926 na tom, že povede elektrifikaci obce na náklad obecní, čím družstvo zaniklo Změna družstva V červenci r.1926 zakoupil p. Karel Janda, rolník č.24 celé hospodářství p.Františka Němečka, rolníka č.4. Zakoupil tím své rodné hospodářství. Pan František Němeček přesídlil do Ledčic, kde si pronajal větší hospodářství. První osvětlení obce Dne 4.12.1926 (v sobotu) poprvé byla obec osvětlená elektřinou. Toho dne začalo fungovat veřejné osvětlení. V domácnostech dojde k tomu během týdne. Chřipka 14.1.1927 V lednu 1927 rozšířila se v obci nakažlivá nemoc chřipka, na níž stonalo mnoho lidí dospělých i dítek.Má mírný průběh, takže úmrtí dosud nenastalo následkem ní žádné. Počasí Do vánoc nemrzlo, o vánocích 2-3 menší mrazy a trochu sněhu, po vánocích teploměr stojí stále nad nulou (3̊-8̊) a prší a prší, den ze dne. Následkem rozšířená chřipka. Také byla uzavřena škola zdejší z rozkazu pana obvodního lékaře Dr. Rady na týden od 17.-22.I.

Josef Joachymstál Dne 1.2.1927 odešel do výslužby ředitel městské školy chlapecké na Mělníku . Narodil se v obci zdejší jako syn chudého ševce. Chodil do obecné školy ve Vysoké, měšťanské školy na Mělníku, učil ústavu v Čáslavi. Jako učitel působil na Vysoké, Kanině, Mšeně a Mělníku. Kde byl jmenován 1.9.1926 def. ředitelem měšťanské školy chlapecké, aby po 5 měsících odešel na odpočinek. Člověk vzácný, jeden z lidí, kteří jsou ctí a chloubou obci,v níž se zrodili. Kéž ještě dlouhá léta působí jako celý svůj život ku povznesením kulturnímu našeho lidu a rozmnovši tak čest své rodné obce. Stavba silnic 1927 Dle usnesení obecního zastupitelstva započalo toho jara s výstavbou důležitých silnic. Strážnice-Vehlovice a spojovací silnice od nádraží k nové silnici k Mělníku. Silnice obě jsou dlouhé ca 3km a náklad na ně činiti bude přes 300.000Kč. Ač náklad jest i po odečtení subvence okresní veliký, přece věc je dobrá, protože oprava těchto cest stála každoročně veliké obnovy – a cesty byly za děštivého počasí téměř nesjízdné. Stavbu provádí p. B.Krušina, stavitel z Hleďsebe. 52

Volba prezidenta Dne 27.5. sešlo se nám shromáždění k volbě nového prezidenta republiky. Zvolen opětně T.G.Masyryk. Jeho volba o niž jsme se dozvěděli rozhlasem o 1.2., byla občanstvem zdejším (až na mizivé výjimky) přijatá z nadšením. Večer svolal pan starosta Tichota obecní zastupitelstvo, místní školní radu a osvětovou komisi k slavnostní schůzi za příčinu znovu zvolení T.G.Masaryka prezidentem. Schůze se zúčastnili pp. Tichota, Soběslav, Slávek, Novotný, Studecký, Kotek, Marvánek, Vomáčka, vrchní strážmistr Ulč a děti ze 2 odd. II třídy. Po popění nár. hymen, promluvil p. starosta o významu zvolení T.G.M. znovu prezidentem, načež přijato bylo, aby byl poslán pozdravný telegram kabinetní kanceláři. Na to děti zapěli Masarykovu: ,,Teče voda“, byla mu provolána sláva, čímž intimní tato oslava byla skončena. Dle došlých správ novinářských zvolen byl T.G.Masaryk prezidentem 297 hlasy. Celkem přítomnost 434, platné hlasy 432, neplatné 2, 104 lístky prázdné, 54 hl. získal komunista Šturz z Kladna, němečtí nacionalisté, němečtí nár. socialisté a Maďaři.

Paní Maudrová + 4.6. konal se pohřeb paní Maudrové, soukromnice, matka manželky p.V.Novotného, rolníka ve Strážnicích č.38. Zemřela po operaci v nemocnici na Mělníku. Paní Tichotová+ V neděli na to, 5.6. zemřela v nemocnici v Praze po delší ledvinové chorobě. Paní Tichotová manželka pana Ladislava Tichoty, starosty obce. Pohřeb se konal za veliké účasti ve středu 8.6. na hřbitově ve Vysoké. Budiž jí země lehká. Jaroslav Hořčic+ Dne 9.7. 1927 zemřel po delší nemoci pan Jaroslav Hořčic, rolník 4.1. Pohřeb konán 13.7. 1927. Terezie Kožňarová+ Dne 20.7. zemřela soukromnice p.Terezie Kožňarová, matka manželky p.Jaroslava Nováka č.32. Pohřeb konán 22.7.1927.

53

Alžběta Vomáčková+ Dne 21.7. zemřela v nemocnici na Mělníku po operaci paní Alžběta Vomáčková, žena rolníka zde. Pohřeb konán 23.7. z nemocnice na hřbitov Záboří. Václav Hořčic+ Dne 22.7. zemřel v 78. roku svého p.Václav Horčic, bývalí rolník, zde. Občan vzorný, poctivec na slovo vzatý, dlouholetý velitel dobrovolného zboru hasičského. Pohřeb konán v neděli dne 24.7.1927 za neobvyklé účasti občanstva. Dostavily se také kromě zdejšího dobrovolný stav hasičský z Vysoké, Bosyně, Kokořína a deputace mnohých sborů jiných. Čest budiž jeho památce. Úroda Letošní rok (1927) byl nad míru příznivý. Po vlhkém jaru přišlo krásné, teplé léto, takže úroda obilní byla nadprůměrná. Žně odbyly se ze nejkrásnější, slunné pohody. Ceny byly slušné, mák za 7,50 Kč. do 8,25Kč za 1kg. Ceny obilí pohybovaly se kolem 200Kč. Ve druhé polovině září přišly opět deště. Které umožňují pohodlné práce podzimní a zasetí. Pouze krmiva není dosti. Úmrtí Dne 18.9.1927 zemřela paní Anna Kožňarová výměnkářka z č.52., manželka p.Antonína Kožňara a matka pp. Františka, Josefa a Antonína Kožňarů. Pohřeb konán se ve středu 22.9. o 2hod. odpoledne. Dne 23.9.zemřel ve všeobecné nemocnici p.G.Hašourek, bývalí rolník zde. Pohřeb konal se na Mělníku 27.9. Dne 17.10 zemřela náhle, raněna jsouc mrtvicí paní Kristína Řezničková, obchodnice ve Strážnicích č.62. Byla sestrou p.V.Vébra. Paní tichá, milá, všeobecně vzácná. Pohřeb konal se 21.10. za četné účasti občanstva. Dne 16.2. zemřel v nemocnici na Mělníku po delší nemoci pan V.Herout, hostinský, v mladém věku 24 let. Pohřeb konán 1.3. ve Strážnicích. Počasí a úroda 1927 Počasí v tomto roce bylo pro zemědělce velice příznivé. Z jara pršelo, takže se dobře zaselo, žně odbyly se bez deště za krásného počasí, pak přišly deště, takže se zase dobře zasily ozimy – a v řepách bylo počasí opět suché a krásné. Úroda všech plodin byla dobrá až velmi dobrá.

1. ledna 1928 vzdal nedosavadní pisatel kroniky vážený učitel J.Stárek své funkce. Za něho zvolen obecním zastupitelstvem učitel Oldřich Janků.

54

Dnešní a budoucí generace děkuje panu učiteli Stárkovi, že tuto funkci vykonával a tím předával budoucím generacím poklad minulosti. Bímová kronikářka rok 2008

Rok 1928 Rok 1928 Předvánoční mrazy vyvrcholily 20. prosince -19̊ až -20̊C. V noci z pátku na sobotu (6.-7. ledna 1928) prošla přes celý kraj hluboká níže tlaková (-20mm pod normálem) s prudkou vichřicí, jež trvala ještě druhý den. Na mnoha místech poškozeny střechy. Teplota v tom týdnu 0̊ až+3̊c. V neděli 8. ledna. Hasičský ples v hospodě pana Oldřicha Maudra. Hudba pan Václav Jakubů. Umrzlo.V neděli 22 ledna Rolnický ples, pořádán Dorostem republikánským,u Voborníků, hudba pan L.Zeman z Mělníka Blat. Celý leden počasí mírné. Teplota kolem O˚C. Sněhu málo, nejvýše 3cm, neb bez něho. 11. února 1928 ráno v 5 hod. sněhová bouřka. 9.února Zemřela v Praze slečna Kateřina Hauserová, 63 let stará sestra vládního rady Műldnera. 12.února. Ples N.J.Severočeský.U Voborníků. Hudba pana Zemana z Mělníka. Bez sněhu. Bláto. Sníh padá. 17. února Zájezd Červeného Kříže, přednáška a film o tuberkulóze. U Voborníků. Veliký vítr. 18.února Den jak na jaře. V polích pěšiny. Lidé poprvé v poli. Orají. 21.únor Na konci masopustu u Heroltů maškarní taneční zábava. Pořádal Sbor dobrovolných hasičů. O půlnoci scéna ,,Odsouzení a poprava lupiče Leciána“. Celý únor téměř bez sněhu, ale sucho většinou, mírné mrazy. Po řadě dnů teplých 10.března umrzlo, nastaly sněhové vánice. Asi 5dnů zimních. Závěje. Po sejetí sněhu začaly jarní práce až23. března. Několik dní kolem 24.3. u Heroltů ,,Divadlo ilusí“, kouzelné divadlo. 55

1.dubna 1928 Divadlo N.J.Severočeské ,,Slečinka s mikádem“. Hudba p.Zeman. Po divadle tanec. Asi 4. dubna vlaštovky. 6.dubna O Velký pátek, první bouřka. Déšť však slabý. 4.dubna Odstěhoval se p. Václav Novotný (ze Stádla) do Daminěvsi, kde pronajal zbytkový statek. 13. dubna U Heroltů schůze ,,Domoviny“ a představitelů soc. demok. ,,O obecních volbách“, p. Sulák z Mladé Boleslavi. 17.dubna Napadl sníh a zůstal celý týden ležet. Ten den letěli čápi. 27.dubna 27.4. zemřel v neděli a pohřeb měl 29.4. pan Václav Hájek, 66letý, na výměnku žijící ve Střednicích. 1.května Divadlo N.Z.S. ,,Dva, kteří se hledají“, od Fraňka. Od 28.dubna třešně v květu. Odkvět pěkný, za slunných dnů. V sobotu 5. května měl pohřeb pan Chvála, deputátník. 6. května ,,Máje“, pořádá místní sdružení dorostu republikového. U Voborníků. Počasí krásné. Od středy 9. května do neděle 13. května 1928 ,,ledoví muži“. V neděli 13.května volební chůze (obecní), lidové strany u pana Voborníka. Volby osadních zastupitelství Ve Strážnicích jediná společenská kandidátka. Zvoleni. 1. Egr Václav 2. Procházka Josef 3. Kožňar Josef 4. Rameš Josef (radní) 56

5. Vála Antonín 6. Maudr Oldřich (starosta osady) 7. Horčic Karel (radní) 8. Veselý František 9. Šibrava Josef 10.Řezníček Jaroslav 11.Novák Jaroslav (náměstek starosty) 12.Fibikar Václav Ve Střednicích zvoleni také jenom kandidáti: 1. Škuba Václav 2. Veselý Josef 3. Pokorný Jaroslav (radní) 4. Chládek Václav 5. Studecký Václav (náhradník) 6. Volák Josef (starosta osady) 7. Chvála Josef 8. Martinec Jaroslav 9. Filek Vojtěch 10.Podrápský Antonín (radní) 11.Zaypt Antonín 12.Němec Josef

Volba obecního zastupitelství V neděli 20 května volba obecního zastupitelství. Kandidáti: č.1 Domkářů a dělníků 115hl.=5mandátů č. 2 Strany republikánské 121hl.= 5mandátů č.3 Strany lidové 51hl.=2mandátů č.4 Voličů osady Střednic 73hl.=3 mandátů Zvoleni tedy z čísla 1. Novotný Josef, domkář, Střednice č.33 Kožňar Antonín, strojník, Střednice č.36 Tichota Ladislav, domkář, Strážnice č.12 Kotek Josef, domkář, Střednice č.39 Novák Karel, domkář, Střednice č.32 Kandidátka číslo 2. Štráchal Václav, rolník, Strážnice 57

Pokorný Karel, rolník, Střednice Soběslav Josef, učitel, Janda Karel,rolník, Strážnice Šesták Václav, rolník, Strážnice č.53 Kandidátka číslo 3. Novák Václav, rolník, Strážnice č.32 Konvalina František, rolník, Strážnice č.5 Kandidátka číslo 4. Veselý Karel, rolník, Střednice č.26 Kučera Václav, statkář, Střednice č.9 Brouček Václav, statkář, Střednice č.1 Úmrtí: V neděli 27. května 1928 měl pohřeb pan Antonín Jírů, statkář na odpočinku, v 63 věku, zemřel v Praze, kde byl před tím 14 dny operován. Pohřeb za velké účasti lidí. 3.června Pouť. Taneční zábava U Voborníků. Chladno. 10.června Přednáška. ,,Norskem na Severní mys a Špicberky“. Pořádána N:Z:S: u Voborníků. 17. června Výlet autem na Karlštejn a Křivoklát. Chladno. Řepa zpožděna o 14 dnů. 23. června 1928 Volba starosty obce. Za přítomnosti úředníků od politické správy provedena volba. Dostali hlasů: K.Janda 7, V.Novák 7, L.Tichota 1, Na to tažen los a zvolen starostou pan V.Novák, z kandidátky za stranu lidovou. 24. června v neděli Školní děti na ,,Dětském dnu“ na Mělníku. Na dvou vozech. Krásně. 28. června Nastaly školní prázdny. 30. června Usušené obroky již doma.

58

5. července Průvod na oslavu Mistra Jana Husa. S hudbou pana Jakubů. U hranice proslov pisatel, písně a recitace. 6. července Přednáška se světel. obrazy,, Letem českými dějinami“, doba 1306-1526, s proslovem pana Vladimíra Nového. Týden 8.-14. července česání třešní. Ceny za kg. nejprve 2,50Kč, později až 1,50kč. Ovoce většinou nakládaly auty na Litoměřice a český sever. 15. července Ten den na 2nákl. Autech jeli účastníci na slavnost do Obříství, pořádanou Okresním sdružením republikánů (dorostu) na oslavu 10.let výročí republiky a 80 let výročí zrušení roboty. Někteří byli součástí alegorické skupiny ,,Pravda vítězí“, znázorňující husitský vojsko. Týden 15.až 22. červenec byl týden žní žitných, za počasí krásného. V týdnu dalším sekaly se také ječmeny. Úroda dobrá. Trvajícím suchem počíná bytí nedostatek zeleného krmiva. Za vsí směrem k Chodči dostavuje se nový domek pana L.Řezníčka. Od konce července do 24. srpna byla u Herotů divadelní společnost, jež sehrála řadu představení. 19. srpna Pořádal Okrsek sdružení dorostu republikánů společně se Sokolem ve Vysoké Dožinky ve Vysoké, s průvodem přes Střednice a Strážnice. 23. srpna Odstěhoval se pan řídící učitel J.Stárek na nové místo do Vesňan. 25.srpna Zemřela, raněná mrtvicí, pí hostinská Heroutová. Pohřeb měla v pondělí 22.srpna práce s česáním chmele. 26. srpna po rekursu nová volba starosty. Druhá volba starosty V nové provedené užší volbě mezi pp. K.Jandou a V.Novákem zvolen p.Karel Janda, člen kandidátky republikánské.Ani tato nová volba ještě neminula bez odvolání.

59

Nově počatým školním rokem 1928-29 přistěhovala se nová učitelka sl. Libuše Kyndrová. Počasí v září suché a dosti teplé.Sklizeň bramborů, jež se děla v posledním týdnu měsíce byla nad očekávání (sucho) dobrá. 25. září Zemřela pí Marie Maudrová, 90 letá výměnkářka (v č.p. 11). Sklizeň řepy, jež zhruba začala počátkem října, jde celkem dobře. Po několika mživích dnech hlína změkla. Řepa menší následkem sucha. Dává průměrně 80ʠ-90ʠ po korci. 14. října Zemřel p. Antonín Šautin, 67letý rolník ze Strážnic. Toho dne večer v rámci oslav 10letí naší republiky před se světelnými obrazy ,,Masaryk a jeho dílo“. 18.října Zemřela matka pí Hodkové – Marie Plzáková. Výměnkářka v Strážnicích ve věku 75 let. 27. října Ohlášená přednáška p. řed. V.Nejedla z Mělníka na oslavu 10 letí republiky byla odřeknuta,poněvadž na ten den ohlášeno též předvádění filmu ,,Pro československý stát“ v Sokolovně ve Vysoké a nebyla naděje na četnou účast. 28. října Za krásného teplého počasí, konán průvod z Bosyně, přes Vysokou, Střednice, Strážnice, Chodče, do Vysoké na počest 10 letí republiky. V průvodě školní děti ze Strážnic a Vysoké, s praporečky červenobílími, v čele průvodu legionáři a selská jízda, potom alegorický vůz, potom školní děti s učiteli, pak hasiči z Bosyně a Vysoké a Sokol. Po návratu (zmazáni blátem v Chodči) účastníci průvodu sestavili se kolem řečniště před domem p.Havlíčka ve Vysoké, kde slavnostní řeč pronesl p.řed. měšť. šk. na Mělníce A.Sakař. Večer na to v Sokolovně slavnostní tělocvičná akademie. 21.listopad Hon ve Strážnicích. Zastřeleno asi 40 zajíců. 25.listopadu posvícení. Bez mrazu a sněhu. 26.listopad 60

Zemřela paní Jaroslava Mikešová ze Střednic, 16letá. Volby do okresního a zemského zastupitelstva 2.prosince volby do zemských a okresních zastupitelstev. Při volbě do okresních zastupitelství měli být účastni. Výsledek volby: 163 muži a 206 žen. Z nich skutečně volilo 147 muži a 167 žen, odevzdáno 315, z nich 2 neplatné. Obdržela strana: č.1 Lidová 59 hlasů, č.2 Národně demokratická 3hlasy č.3 Československá socialistická 20 hlasů č.4 Sociálně demokratická 71hlasů č.5 Republikánská 139 hlasů č.6 Živnostenská 15 hlasů č.7 komunistická 6 hlasů Při volbě do zemského zastupitelství, mělo volit 163 mužů a 206 žen, volilo 167 žen a 147 mužů. Odevzdáno 315 obálek, z nich 4 neplatné. Obdržela strana: č.1 Československých- socialistů 13 hlasů č.2 Německá pracovní sdružení 1 hlas č.3 Republikánská 138 hlasů č.4 Německo sociálně demokratická 2hlasy č.5 Lidová 60 hlasů č.6 Živnostenská 19 hlasů č.7 Národně demokratická 2 hlasy č.8 Komunistická 5 hlasů č. 9 Sociálně demokratická 70 hlasů č. 10 Německý zemědělci 2 hlasy Schválení obecního starosty Po zamítnutí protestu proti volbě nového starosty pana Karla Jandy,nastoupil tento svůj úřad 1. prosince. 8. prosince „Mikulášská zábava“u pana Voborníka. 21. prosince Zemřela paní Marie Heroutová, matka hostinského pana Václava Herolta, v stáří 76 let. 22.prosince 61

Pořádán hon v Strážnicích. Zastřeleno 40 zajíců. K závěru roku 1928 připisuji výpis z účetní závěrky Spořitelního a záložního spolku pro Strážnice a Střednice. Členů bylo 115, obrat za rok činil 3,068.599˚86Kč. Vklady činily 656.125˚68Kč, úroková míra byla 5% ze vkladu, 62 1/2ze půjček.

Rok 1929 3.ledna Zemřel pan Václav Hokeš, řezník v Strážnicích, v stáří 60let. Zemřel v nemocnici na Mělníku a pochován na hřbitov na Chloumku v neděli 6.ledna. 6.ledna Ples Místního sdružení republikánského dorostu v Strážnicích u p. Voborníka. Mrzne a sních. 20.ledna Ples Sboru dobrovolných hasičů a to p. V.Herouta. Ples navštíven dobře. 3.února Ples Národní jednoty Severočeské u p.Voborníka. Návštěva dobrá. Ustavičné mrazy, mráz zde neobvyklí. Několika lidem omrzli uši. Nouze o vodu. Přes závěje se jezdí pro vodu do Žerky.Pumpa ve škole týden zamrzlá, studna u kovárny bývá úplně vyčerpaná, na konev vody musí čekat.

62

Po omezený počet vlaků nákladních nouze o uhlí. Vodovody zamrzají, pumpy musí se pracně rozehřívat. Nařízení ministerstva školství – školy zavřeny do konce února. Březen Nastaly oblevy. Voda ze sněhu jako mocné potoky valila se všude.Několik dní nebylo možno chodit do Vysoké pro spousty vody na přechodech. O polních pracech není ještě ani řeč. V neděli 17.března veřejná schůze u Heroltů – ustavující schůze místní organizace Republikánské strany. O významu zemědělského hnutí, o dnešní politice a hospodářské situaci promluvil p.V.Rydla, republikán z Ml.Boleslavi.a p.Kamínek, správce pojišťovny rolnické z Ml.Boleslavi. První skřivani a špačci se ukázali 18.března. Polní práce začaly v druhé polovině týdne. 14.dubna Přednáška se světel. obrazy „Od Šumavy k Tatrám“pořádaný N.J.S. u Voborníků. 21. dubna Zemřela paní Procházková. Ve vsi jsou dvě stavby v práci. Ve Střednicích staví hospodářské stavení pan Václav Marvánek, a nahoře k Chodči mezi stavením p.J.Novotného a pana Zaypla připravuje se ke stavbě na poli pana V.Chládka. Pan Vébr zřizuje elektrifikaci k cihelně, aby mohl použít elektromotoru k pohonu strojů. Obecní zvonek v Strážnicích nezvoní, vyměňuje se zvonička (dřevěná). Vlaštovky přiletěly 16.dubny. 21.dubna zemřela pí Anna Procházková, soukromnice, rozená Duchačovvá. 5.května

7. V roce 1930 zčítání lidu. Strážnice 396 lidí, Střednice 291 lidí = 687 obyvatel 63

Dané údaje = 322 muži, 265 žen. Dle náboženství : 412 katolíků, 242 evangelíků, 7 českomor., 22 bez vyznání, V roce 24.9. 1938 mobilizace. Rok 1939 : 26.11. posvícení. V pátek 1.12. přišlo do vsi německé vojsko, dělostřelci, asi přes 200 koní a 300 mužů, kteří táhli z Brandýsa k severu do říše. Byli zde přes noc, lidé slušní, kteří za vše platili. Vánoce byly bílé, asi 5 cm sněhu, při -8̊C. Rok 1940 : Plesy byly 2. Hasičský u Herotů a Společný u Voborníků. 6.3.1940 zemřela v nemocnici v Mělníce pí. Marie Kožňarová 77 let, pohřbena 9.3. na evangelický hřbitov. 20.3. 1940 zemřel ve Střednicích č.5 p.Král 67 letý, dlouholetý obecní zvoník a ponocný ve Střednicích. Pohřeb v úterý 2.4. na katolický hřbitov. 11.4.40 zemřel p.V. Herout, hostinský v Strážnicích č.11, 59 letý. Pohřeb 14.4. na katolic.hřbitově. 14.4.1940 se konaly slib věrnosti vůdci Ad. Hitlerovi a říši. Všichni členové obecních a osadních zastupitelstev, výborů a radnic. V týdnu do 21.4. přiletěly vlaštovky. V týdnu 20.4. 40 zemřel v Praze nemocnici Josef Kožňar, zedník ze Střednic, 75 letý,pohřeb 24.4. 40 na evang. hřbitově. 17.5.40 zemřel a 20.5. pohřben p.Ant. Šejnoha, 82 letý ze Strážnic. Pouť 19.5.40 bez taneční zábavy. Na oslavu vítězství němec. Obrany v sev. Francii a Belgii. Vyvěšeny prapory od 13. do 21.6. Opět dále zase na počest vstupu německých vojsk do Paříže. 20.6.1940 se buduje nad Žerkou věžička, měřící trigometrický bod. 25.6.1940 vyvěšený prápor na oslavu mezi Francií a Německem spolu s Itálií. Vyvěšený bude po 10 dní, současně s vyzváněním po 7 dní. Ten den odvezeny akumulátory osobních aut na Mělník. 29.6.1940 zemřel p.Václav Groušl, dlouholetý bývalý obecní strážník, 73 letý. Pohřeb 2.7. z č.28 v Strážnicích na katolic. hřbitově. Husův svátek odložený na neděli odbyt bez slov – 8.7.1940 při zatažené obloze + 28 ˚C. V týdnu 24.8.1940 zavádí se do zadního hostince p.Maudra telefon pro místní Kampeličku.

64

18.9.40 odváží p.Kučera v Střednicích poslední pšenici a p.Nový s Hůle oves. Od 7.10.40 přijímá se na nádraží řepa. Dělníci jsou tam z již.Čech. Jsou ubytováni v Střednicích v hostinci u p.Hrůši. V prosinci jsou ,,zaplombovány“ vlastně úředně obecním razítkem uzavřeny všechny odstředivky a máselnice, aby se máslo nemohlo doma dělat. Proti jiným letům nedostatek kaprů na vánoční stůl. O svátcích povoleny zase taneční zábavy. Zemřel p.Antonín Řezníček, výměnkář v Strážnicích č.38, ve věku 72 let. Pohřeb konán 31.12.40 na evang. hřbitově. Rok 1941: 15.2.1941 se koná společný ples Národní Matice. Výtěžek dán na obecní knihovnu, 275 K. 23.2.41 mnoho zdejších lidí jde na pohřeb strojníka p.Műllera ze Střednic do Nebužel, jenž nehodou přišel při mlátičce o život. 2. a 3. března přiletěli skřivánci a špačci. 1.dubna odešel do důchodu vysloužilý řídící učitel Josef Soběslav, jako 55letý, správce školy. Po něm psal kroniku pisatel O.Janků. Učitelkou se stal sl.Plavcová, dosud učitelka ve Vysoké. 6.4. německá vojska vstupují do Jugoslávie a Řecka. Zákaz všech tanečních zábav. O velikonoční neděli 13.4.41 zastavení činnosti Sokola. Ve středu 21.5.41 byla v Strážnicích před hostincem p.Voborníka přehlídka koní – a to pro koně také z Chodče, Vysoké a Bosyně. Ve čtvrtek 22.5.41 svátek byl přeložen na neděli a den 22.5. byl den pracovní. Toho dne večer přistál nouzově u Střednic za nádražím na Hůli vojenský letoun, stíhačka a byl na poli do druhého dne. 21.6.41 bylo na Vysoké biřmování, na něž šlo od nás mnoho dětí. 22.6.41 vstoupila Říše v nepřátelský poměr s Ruskem. Prázdniny ve škole začaly 28.6.41. 9.července zemřel p.Antonín Kleirnet, bývalý obchodník a dlouholetý starosta, zakládající člen Sboru dobrovolných hasičů, ve stáří 86 let. Pohřeb byl v sobotu 12.7.41 na evang. hřb. Ve Vysoké. Obecní třešně prodány dle odhadu za nízkou cenu.Získalo se za ně 700 K. 65

Cena za 1kg. Koupených (musí být do obchodu dány prostřednictvím družstva zeměděls.), je na krámě kolem 12K. Obilí je ještě zelené. V neděli 20.7. je den písmene V. Tím označeny plakáty upevněné na nádraží a vratech i z papírem nalepené v oknech školy. Značí Vítězství. 22.7.41 začaly žňové hlídky. Konají ji povinně hasiči v hasič. kulně, mimo to polní hlídky, jež dozírají mimo ves a obecní hlídky tvořené z velitele a 6 členů, již se střídají po ½ dne a ½ noci a ve třech částech obce mají pochůzku. Účel jich je ochrana úrody od nátlaku, případně od úmyslného zapálení. Poněvadž rolníci někteří nejsou přímo hlídkou povinni, přichází služba na občany vždy znovu za 5 dní. Ku konci týdnu (13.-20. 7.) začínají žně. Úroda je dobrá. Ten čas je také hlavně sklízečů rybízu. Platí se ( družstvem, jež má jediné právo kupovat) – 2,80K, potom i přes 3K za 1kg. Od česání placeno 50 a potom 60 haléřů za 1kg. 31.7.41 zemřela pí. Rozálie Hošková, na výměnku v č.45 v Strážnicích. Pohřeb byl v neděli 3.8.42 na evangelic.hřb. 11.9.41 zemřela v nemocnici na Mělníce pí.Marie Zajptová, soukromnice ze Střednic č.42 ve věku 66 let, pohřeb byl v neděli 14.9.42 na evang. hřb. V tom čase, v týdnu (14.9.) se ještě mlátí, na poli je jen u Střednic ojedinělá ,,míchanice“. Ovoce se již hodně sčesalo, pospíchá se s tím, protože se ovoce hodně krade. Hlídky žňové – požární již přestaly. Jako novinka, již druhý týden se prodávají cigarety (kuřivo vůbec) na průkaz mýdlového lístku a to za týden 30 cigaret. Z největšího statku se odvedlo 11 koní. Které byli dříve uznány schopny pro vojenskou potřebu. Opět začali požární hlídky. Týden od 26.10.41 je týden velkého sběru starého papíru. U nás byl sběr proveden 27.10. pomocí školních dětí. Sebráno celkem 38 kg papíru. 14.11.41 zemřel v Praze v nemocnici p.Jindřich Štěpán, statkář ve Střednicích, po rok trvající nemoci (mrtvicového záchvatu) ve věku 55 let. Pohřeb byl v úterý 18.11.41 v Praze. 24.12.41 zemřela pí Marie Heinerová, výměnkářka, tchýně p. Antonína Makše, 77 věk, 26.12. pohřeb na katol. hřbitově. Na Štědrý den byla vichřice. Ve Střednicích shodila půl štítu u stodoly. Na honu 28.12.41 zastřeleno 107 zajíců. Ke konci roku 1941 počet obyvatel : 675 celkem z toho 643 Čechů. Rok 1942 :

66

2. ledna zemřel p.Jaroslav Novák, rolník v Strážnicích č.32, poslední ,,osadní“ starosta Strážnic, pohřeb byl v neděli 4. ledna na katol. hřb. ve věku 68. V týdnu do 10.1.42 byla provedena sbírka zimních potřeb pro vojáky na východní frontě. Věci složeny v obecní úřadovně a potom 15.1.42 odvezeny na Mělník. Ve škole se neučí. Veliké mrazy a o uhlí je nouze pro nedostatek vagonů. Končí masopust, který prošel bez zábav a plesů. Ve vsi, v zadním hostinci je již týden loutkové divadlo (Kelnerovo), představení jsou velice oblíbená a hodně navštěvována. V neděli 3.5.42 konec kapely p.Nováka (o 16 hudebníků). V zadním hostinci, pod titulem Mladého národního společenství zasedání . 25.5. zemřel p.Václav Vébr, rolník v Strážnicích čp.17 ve věku 60 let. Pohřeb konán ve čtvrtek 28.5.42 na evang. hř. ve Vysoké. Při pohřbu nemohlo být zvoněno na obecních zvonech ve Strážnicích a Střednicích, protože před měsícem byly odvezeny jako slitiny barevných kovů. Pouť 31.5.42 byla v důsledku stanného práva po atentátu na zast. Protektora Hendricha v Praze na Chlomku zakázána. Před polednem byla zase povolena, takže odpoledne někteří na pouť chodili. Bude se prý opakovat za týden. Za týden však pouť zase nebyla v důsledku stanného práva. V čase pátrání po vrazích p.zástupce protek. Byla v naší zemi vojenská domovní prohlídka. 1.9.42 zemřel p.Václav Silný, ve věku 78, domkář z č.34 ze Strážnic. Pohřeb 3.9.42 na evang. hřb. 5.10.42 zemřela v nemocnici pí Stejskalová, dělnice, matka několika dětí za Střednic. 10.11.42 zemřel p.Josef Veselý, rolník na odpoč. ve Střednicích č.10. Pohřeb byl v pátek 13.11.42 na kat.hřb. Pro nákazu slintavkou přísná opatření. Onemocnění je omezeno asi na 4-5 míst. 18.11.42 zemřel p.Miloslav Maudr, ve Strážnicích č.11, ve věku 47 let, pohřeb byl v pátek 20.11. na katolic. hřbitov. 27.11.42 zemřela Marie Pospíchalová, ze Strážnic č.76, ve věku 70 let, pohřeb v neděli 29.11.42 na katolic. hř. Rok 1943 : Volba nového starosty 18.1.43 - p.Nováka, poněvadž dosavadní p.Bl.Jírů se vzdal úřadu v důsledku vyšetřování a prohlídky zásob na základě udání.

67

27.1.43 zemřel p.Václ. Egr, ve věku 54let, kolář v Strážnicích č.56., pohřeb 30.1. na evang. hřb. 23.3. zemřel p.Jos.Janda, rol. ve Strážnicích ve věku 87 let. Pohřeb byl v pátek 26.3. na evang. hřbitově za účasti hasičů, protože zemřelý byl činovník sboru čestným členem. Pouť 20.6.43 odbyta bez taneční zábavy. Lidé chodili na Chloumek, kde podniky zábavní byly, ale cukroví ne. 6.7.43 byla rozpuštěna Národní Matice a jmění zajištěno. Škola toho roku končí 13.7.43. Začínají žně. V pondělí 19.7. začíná prázdninový žňový útulek pro děti matek, jež pracují na poli. Pani Marie Bláhová zemřela 20.10.43, bývalá školní posluhovačka, zemřela ve stáří 77 let. Dále zemřela 29.10.43 pí Růžena Štajncová z č.28, ve stáří 59 roků. Pohřeb 31.10.43 na katol. hř. V době té zabírání statků pro Němce z Besarábie (Rumunska). Léto suché, mnoho studní vyschlo, lidé k dobrým studním chodili z daleka. Důsledkem toho se odhodlala obec zahájit kroky k přistoupení k vodovodu okrskovému do Vysoké. 29.12.43 zemřela pí Anna Štěpánová ze Střednic, ve stáří 87 roků. Pohřeb byl 3.1. 44 na evang. hřbit. Rok 1944 : 9.2.44 zemřel ve Střednicích p.Josef Hrstka, kovář, ve stáří 70 roků, pohřeb byl v sobotu 12.2. na evang. hř. Téhož dne náhlou smrtí, mrtvicí, zemřel p.Bauer, na cestě z Mělníka. Byl nalezen četnickou hlídkou u Chlomku a pohřben na Mělníce. Od 10.2.44 zřízeno Kuratorium tělesné výchovy, vedoucí je Vladislav Makeš a O.Maudrová, a cvičí ve škole v prázdné třídě. 28.2. promítán v hostinci p.Maudra nízký film ,,Drůbežnictví “ pořádaný Svazem zemědělců. Promítal p.uč. Krupička. Ke konci února pořádána sbírka ve prospěch Sociální pomoci, jež vynesla 3 602K.

68

14.4.44 zemřela paní Aloise Němcová ze Strážnic, soukromnice na odpočinku ve stáří 81 roků. Pohřeb se koná v pondělí 17.4.44 na evang. hřbit. 17.4.44 počal činný býti zase dětský útulek ve škole. Ošetřovatelkou je sl. Marvánková z Vysoké. 14.5. N.S. pořádalo divadlo ,,Já mám koně“, za veliké účasti obecenstva. 28. a 29.5. o svátcích svobodně hrálo divadlo druhou družinou ochotnickou ,,Statek našeho Franty“. Pouť Trojická byla s všelijakými atrakcemi, ale bez perníku a cukroví. 14.6.44 odevzdány a uloženy součástky odstředivek a máselnic. 15.6.44 sneslo se na Střednických polích – na Hůli- letadlo. Druhý týden zase odletělo. 4.7.44 divadlo ,,Jehla v kupce sena“. 18.7. divadlo ,,Bártova pomsta“. 25.7.44 zemřela pí Anna Hořčicová, manželka rolníka ve stáří 65 let. pohřeb byl v pátek 28.7. z domu č.1 ve Strážnicích na katol.hř. 10.8.44 zemřel p.Antonín Franc, bývalý kovář ve Strážnicích na odpočinku ve stáří 74 roků. Pohřeb v neděli 13.8. odpoledne na katol. hřb. 28.8.44 zemřela pí Marie Hegrová, soukromnice na odpočinku ve Strážnicích. Stáří 78 let. Pohřeb ve středu 30.8.44 z č.54 na katol. hř. 21.11.44 zemřela pí Alžběta Dušková, manž. Kováře ve Střednicích, ve stáří 65 roků. Pohřeb v pátek 24.11. na katol. hřb. Rok 1945: 5.1. zemřel p.Ladislav Richter, domkář ve Střednicích z č.33, stáří 53 roků, pohřeb o úterý 9.1. na kat. hřb. V týdnu od 14.1. jde ze Strážnic několik mladíků na kopání zákopů. 11.2.45 zemřel Josef Procházka, rolník ve Strážnicích z č.26. pohřeb byl ve středu 14.2.45 na evang.hřb. ve Vysoké. V pátek 16.2.45 na rozkaz okresního úřadu vyprázdněny třídy ve škole, nábytek odnesen k p.Němcovi a Maudrovi, do tříd dána sláma. Připraveno pro případ vystěhovalců.

69

Na počátku března podobně připraveny ještě sály hostinců. Ku konci března bylo přijato asi 15 rodin z Maďarska. Ubytovány po vsi. 5.4.45 zemřela pí Anna Šestáková (přivezena sem z Jílové), ve stáří 72 let. Pohřeb byl v pondělí 9.4.45 na katol. hř. V úterý 24.4.45 stěhují se uprchlíci z Rumunska ze vsi na vozech se zásobami přes Mělník. Dodělávají se poslední práce na protitankovým překážkám (hlavní hotovy už dříve). 5.5.45 v Praze Národní výbor jedná s K.H.Frankem. 6.5.45 boj v Praze. Frank nechá střílet z děl. Nová jednání. Od Plzně se blíží ku Praze Vlasovci a Americké vojsko. 7.5.45 německá armáda kapituluje. 8.5.45 úterý. Kapituluje i u nás – v Praze. Odzbrojování Němců postupujících od Liběchova. Vyvěšení praporů republiky. V. Voborník, jako partyzán. 9.5. středa. Němci i s tanky jedou skrz Mělník. Bombardování Mělníka Němci. Odpoledne ruská letadla odstraní německá a odstraňují silnice zaplněné německými vozy. Místní ozbrojená stráž zajme 2 důstojníky SS. U Čertovy rokle nalezení K.Šesták a Fr. Švadlenka. Příjezd Rusů s tanky. Vítání jich. 11.5. pátek. Postup dalšího ruského vojska, pěchoty, tanků, děl. Vyhlášená mobilizace 3 ročníků (býv. vojáků). 12.5.45 sobota. Pohřeb p.Fr.Švadlenky. Do Strážnic přijelo polské vojsko. 13.5.45 neděle. Pohřeb p.K.Šestáka, rolníka, stáří 45 let, z č.45, na katol.hřbyt. Polské vojsko odjíždí. 16.5.45 Příjezd do Prahy p.pres. dr. E.Beneše s chotí. 17.5.45 Příjezd do Prahy Českoslovens. vojska s generálem Svobodou. 18.5.45 Na polích u Chloumku se pase 80 vojenských koní. Pouť 27.5. u Chloumku nebyla. Je tam ruské vojsko. Začátek června je velice teplý. 10.6. stěhování českých rodin ze vsi do Liběchova a Želíz (Frundl – krejčí do Želíz, Vilda – zemědělský dělník do Želíz, V.Procházka – do Liběchova.) Odpoledne Místní sdružení mladých pořádá koncert, proslov p.V.Nováka, a potom taneční zábava. Na statcích mnoho Němců z Prahy i z okolí (Želíz, a pod) na povinné práce. 5.7. po sedmi letech zase oslavena památka J.Husa průvodem ku hranici, kde proslov a recitace, vypalování raket. Oheň zapálen na znamení s Řípu, kde zapálení hranice bylo počátkem všech ohňů celého Podřípska.

70

29.7. taneční zábava (již druhá). 9.8. odvod několika ročníků branců, celkem 24 mužů. Šli s hudbou a p.Jos.Hokeš č.29 – předsedou národního výboru do Střednic, odtud autobusem na Mělník. Škola od 3.9. začala jako jednotřídní, protože s odstěhováním lidí do pohraničí, odešlo také mnoho dětí. Zůstala v obci asi 1/3. 21.9.45 zemřel p.Josef Cikáník, šafář ze Střednic, 70 roků starý, pohřeb v neděli 23.9. na kat.hřb. 2.10. zemřela pí Anna Nováková, soukromnice,ve stáří 89 roků,pohřbena 4.10. na kat.hř. 14.10. se mnoho občanů účastnilo vítání p.pres. Ed.Beneše při jeho návštěvě na výstavě na Mělníce. Na nádraží zaměstnáni Němci. Odvoz řepy vázne pro nedostatek vozů železničních. Od 1.11. učí zase již 4 roky učitel J.Soběslav. Tímto zápis kroniky končí. Děkujeme kronikáři, který důsledně za války psal události, které autenticky přibližují dobu. Bohužel jméno kronikáře nebylo zaznamenáno. Děkujeme

e)

Střednice

(Strad = med, střednici = včelaři, Střednice osada, kde bydleli včelaři.) Střednice, ves od Mělníka 8 km na severovýchod, 1 km západně od Vysoké, leží v mělké dolině mezi Strážnicí a Vysokou na okresní silnici. Střednice, katastrální obec, náležejí k místní obci Strážnice, k farám a k poštovnímu úřadu na Vysoké, jindy náležely k panství Mělnickému. Výživu mají obyvatelé hlavně z polního hospodářství, statky mají rozsáhlé pozemky s půdou dobrou.Zvláštností jest, že jsou zdejší pozemky, které ku každému číslu náležejí, od dávných dob pohromadě. Výměra všech pozemků činí 821 jiter.V dolinách a úpadech výborně se daří chmel. V Střednicích je hostinec, prodej tabáku, pak kovář a kolář.V úpadě, nazvaném Bundol, táhnoucí se odtud směrem jihovýchodním, jsou hojné chmelnice.

71

Jižněji a téměř s Bundolem rovnoběžný, jest vrch podskalský a pod ním rokle ústící do dolu Kroužeckého. Poslední větší požár ve Střednicích byl r. 1863. A také vykopány byly zde dva krásné a ohromné zuby předpotopního zvířete (mamuta) a r. 1871 dva parohy na 1m dlouhé. Velmi vzácné náramky, bronzové, u Střednic vykopané, byly darovány r. 1888 musei krajinského na Mělníce. Archeolog Václav Krolmus v r.1850 a pak opět v r.1853 objevil zde a v okolí až k Bosyni v pohřebišti pohanské, z nichž mnohé v českém musei v Praze uloženy jsou.Týž archeolog odvozuje jméno ,,Bun – dol „ od indického jména bun t. zlého ducha, čerta, raraše, tedy ,, čertův důl“, kde prý snad za pohanství Černoboh se vzýval a jemu zde obětováno bývalo. Po válce třicetileté, dle konskripce v polovici 17. stol., byli ve Střednicích tito sedláci : Jan Jansa s 55 str.orn. rolí, 10 str. lad, 40 str. porostlého, ¼ str. zahrad,3 str. vinic, Item Brkalovský s 60 str.orn.rolí,90 str.porost.,1 ½ str. zahrad,1/4 str. chmelnic, Havel Kučera s 80 str. orn.rolí, 85 str. porost.,2 str. zahrad,2 ½ str. vinic, Kateřina Kundrátka s 77 str. orn. rolí, 72 ½ str. porost. ½ str. zahrad, ¼ str. chmelnic, Jan Šlomich s 100 orn. rolí, 40 str. porost.,1/2 str. zahrad, ½ str. chmelnic, Anna Vejcková s 115 str.orn.rolí, 50 str. porostl., 1 ½ str. zahrad, suma 487 ½ str.orn.rolí, 10 str. lad, 377 str.porost.,61/4 str.zahrad,1 str.chmelnic,51/2 str. vinic. Usedlý zahradník Václav Haramule. K tomu poznamenáno : Tato ves na stavení mírná, role pšeničná, luk na mále, od ovoce a chmele užitek vynáší.

A další informace : V knize SOUPIS PAMÁTEK HISTORICKÝCH POLITICKÉHO OKRESU MĚLNÍK je zmínka o tom, že se má také ve Střednicích nacházet STŘÍBRNÝ PÁS, skládající se ze stříbrných článků. Okraj jejich jest vroubkován, a středem jejich jde mezi rovnoběžnými pruhy v malé tečky rozdělenými vkusný ornament. K jednomu z článků přiletována okřídlená hlava andílčí, jiné dva končí se dvěma menšími podobnými hlavinkami, prohnutou sponou na vzájemném spojenými. Na zadní straně jednoho z článků punc staroměstský a značka zlatníka A L. Druhá pol. XVII. Stol.

f) Chodeč (Chodec, chodcové, chodové, muži, jenž s osadníky sousedních Strážnic na stráž chodili, chodec též člověk chudý, Choteč také z osobního jména Chotek). 1) historie obce

72

Chodeč (Chodě,Choteč), ves, leží 11 km severně od Mělníka a 1 km severozápadně od Vysoké.Ves založena jest na půdě, kde vytryskuje ze země hojně praménků, takže zde bývá velmi mokro. Ze zdejších skal pískovcových teše se dosti tvrdý čtvercový kámen na stavby, na schody, a pod. Jindy náležela tato katastrální i politická obec k panství Liblickému. Chodeč, katastrální obec, činí se Zimoří Hoření a Dolení, obec místní.Výstavné domy,větším dílem kamenné a z cihel, jsou hlavně hospodářské. Obyvatelé zaměstnávají se na rozsáhlých pozemcích hospodářstvím. Také daří se zde chmel. V Chodči jest hostinec, obchodník se smíšeným zbožím, kovář a obuvník, pak prodej tabáku. Od 14. století, již v době předhusitské až do sklonku 18. století byl zde farní kostel, zasvěcený sv.Martinu biskupu, od něhož odváděny kapitole mělnické 3 kopy č.grošů. Původ kostela není znám, zdá se toliko, že byl později filiálním kostelem na Vysoké. Když ve švédských válkách farář vysocký do zajetí v zástavu odveden byl a více se nevrátil, ano také v krajině této mnoho kněží se nedostávalo, byla farnost vysocká mnoho let bez faráře, i přiděleny jsou obec Vysoká, Střednice, Strážnice a Bosyně ku patronátní beneficii ve Vtelně a později (r.1720), když farnost ze Vtelna do Chorušic přeložena byla, obstarával zde služby Boží duchovní dříve ze Vtelna a potom z Chorušic.Tehdá filiální kostel v Chodči připadl k beneficii patronátní v Liblicích, odkudž duchovní zde ob čas přisluhoval. Roku 1755 byla opět fara na Vysoké vlastním, od Chorušic neodvislým, farářem (nejprve Václ.Vojt.Paudrem, na Vysoké pochovaným) obsazená, ale Chodeč zůstala s vrchnopansky přináležejícími vesnicemi Truskavnou a Březinkou posud ještě při beneficii liblické, až pak na faru vysockou dosazen byl v r.1784 Jiří Nechyba, Pražan, theologie magister, sv.theologie bakalář, který zde 5 r. a 2 měs. Se zdržev, později jako vikář v Písecku, diecéze Budějovické, zemřel.Ten hleděl upravit poměry posavadní, antˇ bylo mu opatřovati za nepatrnou odměnu funkce duchovní v dotčených obcích za faráře liblického, jemuž bylo jeti v nejlepší cestě přes Vysokou do Truskavny a Březinky nejméně 3 1/2 hodiny.K plné opravě došlo konečně r. 1786, kdy zrušen byl filiální kostel sv. Martina v Chodči, a obce Chodeč, Zimoř, Truskavna a Březinka k farnosti vysocké přivtěleny jsou proti roční náhradě. Jiří Nechyba způsobil také, že toho času i Kokořín s Dolem Kokořínským pro velkou vzdálenostˇ od farnosti vidimské odloučen byl a k faře na Vysoké přidělen za náhradu paušálu štolového ročních 1 zl. 49 kr. konv. m. z fary vysocké faráři na Vidimi. Za příčinou toho rozšíření kolatury vysocké byla dvorním dekretem ze dne 14.srpna 1789 udělena faráři na Vysoké dotace 70 zl.kon.m. z náboženského fondu k možnému vydržování jednoho kaplana.V r.1805 dne 18.listopadu stala se jiná úmluva mezi Aloisem Bublou, farářem v Liblicích a vysockým administrátorem Jak. B.Stránským, že za tyto odpadlé vesnice, za Chodeč a Zimoř, každoročně 2 zl.37 kr.a za Truskavnu a Březinku 2 zl.5 kr. jako doplněk náhrady za štolu faráři liblickému duchovní na Vysoké dávati bude. 73

Před dosazením faráře J.Nechyby do Vysoké r.1784 měl zde (v Chodči) kostel vlastního duchovního, což ale jen asi dva roky trvalo, anť kostel tento r.1786 zrušen byl, sochy jeho, šat (ornát z 15.stol.neb 16.stol.), missale aj. do nového,r.1803 hrab. Janem Pachtou vystavěného a r. 1810 posvěceného kostela v Šemánovicích přeneseny byly, takže kostel sv.Martina v Chodči zpustl, až konečně v hospodu proměněn byl. Dřevěná, nevysoká věž, která vedle kostela stávala, zničená již dávno. Kolem kostela byl také hřbitov, proto přicházívá zde často majetník hospody při kopání na lidské kosti. Ještě na konci 19. století, bylo znát na hospodě č.p.26, zazděná, polokruhová okna kostelní, sakristie, také se ukazovala bývalá zvonice, nyní stodola před. Č. 8. v Chodči. Na faře v Nebuželích byla viděna starožitná židle, dle udání pocházející z kostela v Chodči. Ve Vysoké čís. 25, sloužili kostelní dveře z Chodče, hojně pobité hřeby s velikými hlavicemi za dvířka vedle vrat do dvora. Od r. 1833 do r. 1851 byl rychtářem v Chodči Jiří Šesták (z č.11),potom byli představení v místní obci Chodči a Zimoři Václav Kleinrt od r.1851 do r.1854, a odtud Jiří Šesták (z.č.11) do r.1864 do r.1867, odtud Václav Nejedlý ze Zimoře do r.1870, pak Josef Šimonek ze Zimoře do r.1873, a odtud je starostou obce Václav Šesták (z.č.11). V Chodči stávala jindy také tvrz. O prvních držitelích Chodče zachovaly se zprávy toliko kusé. Kapitola mělnická, která trvala až po válce husitské, dostávala ze vsi Chodče odkazem zabezpečený plat 3 kop.č.gr.Roku 1547 náležela Chodeč s dvorem kmetcím a s podacím kostelem obci Mělnické, ale propadla pro účastenství ve zpouře proti Ferdinandu I. R. 1587 pak náležela Chodeč s příslušenstvím k statku v Bosyni, který držel rytíř Jiřík Kaplíř ze Sulevic, jenž prodal Albrechtu rytíři Pětipeskému.Roku 1620 bylo Václavu rytíři Pětipeskému ujato v pokutě všecko jmění a i s Chodčí od komory české prodáno r.1623 Polyxeně kněžně z Lobkovic. Díl vsi Chodče s podacím kostelním, náležející k statku Brocnu, koupil s tímto r.1604 Alexandr Kyj od Vojtěcha Vladislava Vosterského Kaplíře za 17 000 kop gr.č.,a po jeho smrti bratr jeho Václav Kyj (Kej) z Kyjova a Hiršfeldu a na Brocně od Kaplíře za 32 000 kop míš. jej převzal . Václav Kyj odsouzen při komisi konfiscatinis. Výpovědí ze dne 28. ledna 1623 polovice jmění propadla. Statek ten (Brocno) od komory české téhož roku za sumu odhadní 19 500 kop míš. kněžně Polyxeně z Lobkovic byl prodán, avšak byl již zpustošený, že jej řečená kněžna převzeti nechtěla. Pročež ponechán byl od komory k užívání vdově Dorotě Kyjové roz. Kaplířové, a potom její dceři Esteře Juditě, provdané za Kašpara Ratzenbergera z Ratzenbergu, jemuž po smrti jeho manželky k rukám dětí po ní pozůstalých dne 4. února 1668 za sumu odhadní 10 520 kop 74

17 gr.prodán jest. Ves Chodeč se statkem Bosyní dostala se koupí k panství Liblickému. Další informace : Vedle čísla 34 stálo číslo 33, které vyhořelo a nebylo znovu stavěno. Stálo blízko silnice a vedla k němu pěšina od č.6 nad č.4,3, a 29. Na místo kde stojí č.24 stávala obecní pastouška. Nad ní u silnice váha. Mezi čísly 10 a 21 stávala došková chaloupka č.22 poslední majitel Pavel Švanda.

2) popis události v obci po rocích V roce 1902 bylo ve vsi 230 obyvatelů. Domů 36. Starosta : Václav Šesták. Lom vlastnil V.Šesták Živnostníci : Hostinský a kupec Václav Němec Kovář Vetešník Josef Krejčí J.Žižka Obuvník A.Škuba V roce 1914 vypovědělo bývalé Rakousko- Uhersko Srbsku válku, a tím byl dán podmět k válce světové, která se ukončila až v roce 1918. Válka zasáhla i na takové malé obce jako je Chodeč. Ve válce padli, nezvěstnými se stali neb následkem útrapu zemřeli občané obce Chodeč : Jan Červený z č.p. 18 Josef Kűhnel z č.p.14 Václav Kleinert z č.p.2 Václav Knot z č.p.17 František Mikeš z č.p.1 Matěl Rambousek z č.p.5 Václav Slavík z č.p.13 Josef Švanda z č.p.23 V roce 1919 Josef Kleinert, domkář z č.p.2 byl zvolen starostou obce a nastoupil dne 17.července 1919, když se dlouholetý starosta obce Václav Šesták z čís. 11 vzdal svého postu. Rozdělení obce : 75

Místní obce Chodeč rozdělena výnosem ministerstva vnitra ze dne 24.11.1919 čís. 55/ O9 ai 1919 na dvě samostatné obce Chodeč a Dolní Zimoř.

Elektrifikace obce rok 1925 : Roku 1925 připojena je obec zdejší usnesením obecním výborem se souhlasem všeho občanstva na elektrikářskou síť svazu ,,Středočeského“. V roce 1932 dne 17. listopadu, bylo zvoleno obecní zastupitelstvo. Starosta obce zvolen V.Šesták, z čísla p.11. Zastupitelstvo mělo 9 členů. Počet obyvatel 137. 1938. Vyhlášená všeobecná mobilizace. Sousední Německo se bouřilo. Narukovalo 15 mužů. V měsíci září přišli do obce příslušníci finanční stráže s jejich inspektorem Františkem Marvanem, a sice z pohraničního okresu Rumburského. Byli zde usídleni a po určení hranice mezi naší republikou a ,,Německem“ konali zde dále službu. Hranice táhla údolím od Zimoře pod obec jižním směrem směr pod Sitnou. Současně tou dobou byl do obce přidělen oddíl stráže bezpečnosti, které velel vrchní strážmistr Fr. Mottl. Také se do obce přistěhovalo několik rodin z německého území, které byli vysídleny. Příšerný byl den 15.března 1939. Sníh se sypal, když Chodčí projížděly motorizované jednotky německé branné moci a vylepovaly plakáty po osadách, informovaly o tom, že byl zřízen ,,protektorát “ Čechy a Morava. 1939. Německá říše obsadila 14.března naše země. Koncem roku utvořeny pracovní tábory, které postavily silnici Chodeč – Zimoř. 1940. Válka se stává světovou. 1942. Němci převzali 4. prosince hospodářství č.6. Vlastníci Josef a Vlasta Šestákovi. Dosadili na tento objekt Němce K. Meiniga. 1944. Němci zatkli a odvezli z Chodče 19 lidí. Některé popravili. Nejprve je odvezli do Mladé Boleslavi 6. června. Posléze do různých táborů. Dodatečně odvezli další obyvatele. Prázdné hospodářské objekty obsadili rovněž Němci. Obsazená místa č.p. 6,5,15,31,12,23. 1945.Německo bylo nuceno kapitulovat. Znovu Československá republika. Jsou povoleny pouze 4 politické strany.Vedoucí jest Komunistická strana československá. 76

Zrušeny obecní úřady a následují národní výbory. Místní národní výbor ve zkratce (MNV). První předseda J. Kűhnel č.p.14. 1947. V červnu odhalen pomník umučených občanům. Postaven mezi čísly 4-6. S heslem ,,Nikdy nezapomeneme“. 1948. 21. března pracovali všichni muži z obce na národní směně v rámci ,,Den vítězství“, byla upravena cesta k panskému lesu. Jinak nežli šla stará cesta. 1955. Zemědělské objekty se scelují v jeden celek a tak vzniká Jednotné zemědělská družstvo (JZD). Do JZD jsou sdružovány usedlosti do 20 hektarů. Větší majetky jsou bez náhrady odevzdány státu.Postupně stavěny družstevní budovy. JZD demoluje č.18. Na jeho místo postavena váha. Číslo 19 rovněž zaniklo, zbyla stodola. Místní národní výbory se v obcích ruší a sdružují se z několika obcí v jeden MNV Vysoká. Stavěn obecní rozhlas. 1959. Zahájena pravidelná autobusová linka. 1960. Postaven kravín na 96 kusů dobytka. 1965. Zasypán,zrušen, obecní kal. Byl na nevhodném místě pod silnicí. Postavena autobusová čekárna. 1966. Silnice z obou stran asfaltová. 1967. Postavená nová nádrž na vodu poblíž zrušeného kálku. 1968. Katastr obce se mění. Pole se scelují ve velké celky rozorávají se meze a cesty a tvoří se cesty nové. Rok 1968 je rokem bouřlivým. Hned v lednu na zasedání ústředního výboru komunistické strany československé vyslovena nedůvěra prvnímu tajemníkovi strany, který je současně prezidentem republiky Antoníni Novotnému a dalším členům. Tajemníkem strany zvolen Alexandr Dubček. Za odstoupeného prezidenta zvolen Ludvík Svoboda. Zvolena i nová vláda s progresivním myšlením, konzervativci byli odstraněni. Nová politika se ovšem nelíbila socialistickým státům, kteří tvrdily, že to směřuje návratu ke kapitalismu. Stalo se, že během noci z 20. na 21. srpna vtrhlo vojsko do naší republiky, rozhlas, televize, vše přerušeno. Noviny netisknou.Okupanti – dříve spřátelené státy jsou : Sovětský svaz, Německá demokratická republika, lidová republika Maďarská, Polsko a Bulharsko. Dva spřátelené státy nevyslaly vojsko do republiky a to Jugoslávie a Rumunsko.

77

1969.Vojska německá, maďarská, polská, bulharská odešla z naší republiky již koncem roku minulého a vojsko Sovětského svazu (Ruska) zůstává nadále u nás, museli jsme jim postoupit kasárna, cvičiště, ubytování pro důstojníky apod. Vojáci a důstojníci zde mají i své rodiny, obchody, zkrátka jsou u nás jako doma. Prvý rok vstupu cizích vojsk na naše území jsou ve velkých městech demonstrace, proti KSČ a Sovětskému svazu. V těchto letech v obci Chodči je klid, každý má zaměstnání, žije v dostatku. V obci jest několik aut v osobním vlastnictví. Organizace, spolky, závody, které v písemnostech a zápisech, záporně označovaly vstup vojsk do vlasti jako okupaci,musely svá tvrzení vzít zpět. 1969. Dne 22.října na pozemku zvaném Za zvoničkou, blízko kostela, postavil se rodinný dům pro mladé družstevníky. Druhý dům se postavil o rok později. 1970. Ke konci roku vybudováno výbojkové osvětlení v obci. 1971. Tak jako národní výbory se s několika obcí sloučily v jeden národní výbor, většinou ve střediskové obci, tak se slučují JZD ve větší celky, aby si mohly pomáhat, doplňovat strojový park apod. Proto se stalo, že JZD Chodeč se spojilo 5.března s JZD Bosyní a Kokořínem. Všechna tato družstva o výměře 805 ha orné půdy tvoří Jednotné zemědělské družstvo Kokořín. Jméno JZD Chodeč zaniklo v novém sloučeném JZD Kokořín . 26. a 27 listopadu byly volby do všech zastupitelských sborů všech stupňů. Volila se jen jedna kandidátka pod titulem ,,Národní fronta“, na které kandidovali kandidáti všech tří politických stran i kandidáti bezpartijní. Dne 28 listopadu bylo k JZD Kokořín přičleněno ještě JZD Březinka. JZD Kokořín obhospodařuje na 1 900 ha a jsou v něm sloučeny obce : Kokořín, Janova Ves, Březinka, Truskavna, Šemánovice, Bosyň a Chodeč. 1974. Devátého května projel spojenými obcemi tj. Kokořín, Janovou Vsí, Bosyní, Vysokou, Střednicemi, Strážnicemi a Rymání závod míru na kolech Varšava, Berlín, Praha. 1975. V měsíci březnu bylo vysázeno 11kusů bříz u kapličky v rámci zvelebení obce. Na hranici Chodečského a Stráženeckého katastru, byly provedeny dva hloubkové vrty. Jeden ,,U kamene“, druhý u pěšiny ,,U kopek“.

78

1976. Pěšina z Vysoké do Chodče byla rozšířená a celá vyasfaltovaná. Před č.12 a před zaniklým č.19 stály tři vzrostlé kaštany, které byly odstraněny pro nepřehlednost silnice. Terén byl mírně upraven. U č.26 hostinec, dříve kostel byl postaven betonový sloup na elektrické vedení a při kopání jámy těsně podél zdi vykopány lidské kosti.Kolem kostela býval hřbitov. Dne 10.října vypukl při večerním dojení v kravíně oheň na půdě kravína, kde byla sláma a jetel. Celý vrch kravína shořel. Přijelo 8 požárních zásahových vozů, z Mělníka, Kralup, Neratovic, Mšena a vojáci. Byla neděle. Bylo bezvětří. Po odklízení všeho co zbylo po požáru, začalo se s opravou. Střecha je nyní nízká. Přistavěna koupelna. Tento rok byla Chodeč zařazena do rekreační oblasti. 1977. Začátkem roku bylo v Chodči 76 osob. V obci je 11vdov, 3 důchodkyně, dvě svobodné a jedna rozvedená ,celkem 14 žen bez mužů. Naproti tomu ani jeden vdovec. Ke konci roku se ruší Jednotné zemědělské družstvo Mělník a slučuje se s naším JZD Kokořín. Název – Jednotné zemědělské družstvo československo sovětského přátelství se sídlem na Kokoříně. JZD Mělník zahrnovalo obce : Chloumek,Mlazice, Vehlovice. Nově sloučené družstvo má výměr 1 881ha. Do obce jezdí pojízdná prodejna. Na horní části obce jsou studně v hloubce až 17 metrů, čímž níže jsou mělčí a to 2-3 metry. Poslední studna v č.20 a v č.11. Z čísla 11. zásobováno vodou č.12,č.31 a hlavně kravín. Čísla 13,14,15,17 se majitele položili před mnoha lety vodovodní potrubí ze studně z č.25 a pomocí pump přitahují vodu. V čísle 31 se pokoušeli vybudovat studnu, ale bez úspěchu. Po desetimetrovém výkopu použili artézský vrt a v hloubce přes 40m. nenarazili na vodu. 1978. Staví se velkokapacitní odchov mladého skotu pro 512 kusů. Místo při dolní části obce, kde dříve stálo č.18, po úpravách vybudována autobusová zastávka a otočka. 30. dubna u č. 20 poražen stoletý kaštan, ozdoba obce. Děkuji panu Šestákovi z Chodče č.p.6

79

4) VÝZNAMNÉ BUDOVY V SÍDLE A JEJICH HISTORICKÉ VYUŽITÍ a) Harasov - z roku 1915 turistický hotel Judr. Bedřicha Knížete z Lobkowicz

napsáno v původním znění

Krása údolí Kokořínského známa byla turistům od jak živa.Od pradávna putovaly sem proudy návštěvníků, aby shlédly požehnaný tento pruh naší vlasti. Od roku 1897 – 1898, kdy otevřela byla lokálka Mělník – Mšeno- Ml. Boleslav, rozhojnil se počet návštěvníků neobyčejně. Mnoho turistův, shlednuvších krásu romantického tohoto zákoutí, zamilovalo si údolí tak, že zatoužilo po pobytu delším v malebném tomto kraji. I usazovali se ve skrovných chatrčích ,,Doláků“ nebo v četných vískách na periferiích údolí roztroušených. Mnohdy zakoušeli mnohé a mnohé svízele nepohodlí, jimiž je skrovné chýše a světničky jejich častovaly, ale přece rádi zapomínali všech těch nedostatkův a s příchodem jara opět spěchali v Důl.Od roku 1911 není potřebí více zakoušeti nedostatkův a nevýhod takových. Kavalír český, kníže JUDr. Bedřich z Lobkovic, postavil tu v místě v pravdě ideálním na březích rozlehlého jezera nákladem 160 000 korun převyšujícím moderní hotel, jemuž dle prastarého, na protější skále dnes v skulinách již ležícího hradu, dáno jméno. ,,Harasov“ Vnitřek hotelu zdobí 26 prostranných, slunných pokojů, moderně zařízených, vším možným pohodlím pro jednotlivce i rodiny vypravených, z nichž 9 má velké balkony k tůni čelící.Ve středu hotelu prostírá se rozsáhlý sál ,, Máchův“ s orchestrální apsidou. Je zdoben kopií Myslbekova Máchy a úvodní aklamací ,,Cikánů“, jichž děj se v údolí kokořínském odehrává. Velká autogaráž umožňuje přenocování i automobilistům. Auta od Prahy k Mělníku jedoucí, 80

odbočte za cukrovarem vpravo (Pozor na návěstní tabuli!) a spějte kol nádraží mělnického ke Lhotce, odkud až k hotelu vede pohodlná silnice.Unaveni a zemdleni ruchem velkoměsta najdete na Harasově osvěžení a posilnění nejpříjemnější. Kuchyně hotelu je výborná, ceny mírné. Povozy, telefon k dispozici. Stanicí poštovní a telegrafickou pro Harasov je vesnice Vysoká u Mělníka, čtvrt hodiny od Harasova vzdálená. Pro hromadné výlety školní je tu veškeré zařízení. Za takových okolností stal se Harasov s překrásným jezírkem u jeho paty – perlou to údolí Kokořínského, jež nemá soupeře sobě rovného v takové blízkosti naší zlaté Prahy, půvabnou pražskou villegiaturou a hotel Harasov letním dostaveníčkem Pražanům. Jeden z letních hostí Harasova napsal 1.července 1913 ve feunletonu Listů Národních : Obrovská tůň, zajímající plochu 7 hektarů, připomíná půvabem svým poněkud Černé jezero, ten drahokam v lesy Šumavské vsazený a nesmírně je zdobící. Jezero Harasovské nemá sice tak mohutné stěny, jaká se nad Černým jezerem vypíná, za to však stěna jeho není tak pustá, jsouc plná šťávy, plná zeleně stromů jehličnatých, plná skvoucího šálu, kterým se zde v tůni shlíží. Jezero Harasovské vábí a poutá nás k sobě nevýslovně, vždyť je tak krásné za každého počasí i času. Krásné je , když klidná jeho hladina pije žárné paprsky sluneční i tenkráte, kdy vítr jej vzdouvá, rozčeřuje a břehy jeho pěnou postřikuje. Je krásné za tichého večera, kdy vše kolem dřímá a ono tiše usíná. Překrásné za slunce východu po noci chladné, kdy pokryto jest závojem z tenounkých nitek páry utkaným, čekající na příchod slunce, jež mlžinu tu přemůže, rozptýlí a mnohdy pozvedne cele jako oponu. České Pobráno – české Kalendo – český Bled ! Tak znějí slova údivu turistů, když požehnaný tento kout a čilý, dovádivý život koupajících se hostí – pánů i dam společně – v laškovných vlnkách jezera ponejprv spatřují. Zvláště tehdy, když za letních paren vprostřed koupajících se vjedou hejna jolek a lodic obyčejných, jež tak malebně povrch jezera Harasovského zpestřují, a ta roztomilá dětská drobotina oddá se na březích skotačivému reji, naplní se písečné lázně nahými, osmahlými těly na slunci se vyhřívajících a pavlány hotelu ožijí – je život kol Harasova podoben ruchu na pláži přímořském. Dušan Jurkovič, architekt, vyslovil se o místě tomto takto : Udolí Kokořínské v místě, kde leží jezero Harasovské, má neobyčejně výhodnou polohu sluneční a nedovedu si představit nádhernějšího letního pobytu nad místo toto. Koupání v ideálně čisté pramenité vodě a slunění na nádherném droubonkém písku tamějším zůstanou jistě pro vždy jedním z největších požitků a nejúčinnějších osvěžení, kterých si u nás letní doby popřáti můžeme.Toto údolí, pouze k jihu otevřené, jinak se všech stran kryté, bude jistě vždy hledaným útulkem těm,

81

kdož potřebují osvěžení nejpřirozenější v horské krajině, na čistém vzduchu a v čisté pramenité vodě. Před odchodem svým z údolí dodal : Jsou tu čtyři nejznamenitější lékaři světa : Slunce, voda, vzduch a kuchyně, kteří léčí 80% všech nemocí a útrap a ulehčují i těm, kdož mnoho již vytrpěli. Dnes nestačí více místností Harasova přílivu hostí i pasantů.Proto rozhodla se správa hotelu prastaré skalní byty v protější skále, jejíž paty jezero Harasovské myje, změnili v originální vinárnu zvanou. Nynější vnější ráz skalních bytů těchto dle dobrozdání Dušana Jurkoviče ponechán netknut.Uvnitř jsou skalní byty rozšířeny ve dvě prostorné komnaty a rázovitým zařízením vydekorovány. K místnostem těmto připínají se tři koje (chamry) čtyřhranného a kruhového půdorysu s okénky bezprostředně nad tůň jako tajemné vis a vis frontě hotelní. Pohádkové ovzduší jezera Harasovského, originelní výzdoba Petrovského skrýše (otevřené krby, samovary, banditské trofeje, fantast, zbraně). A světoznámé Mělnické udržují hosty v bujném veselí až do pozdních hodin nočních. Každé neděle scházejí se v Harasově mládenci a panny z celého širokého vůkolí a kol jezera bývá živo jako o pouti.Dovádivá mládež tato trpce nesla, že nemohla dosud pod střechou Harasova holdovati Terpsychoře, a proto rozhodla se správa hotelu postaviti jí vkusný sál ,,Černilo! o kryté ploše 600 m2 nedaleko vinárny podél cesty k Vysoké a Bosyni se samotným výčepem.Sál odsud v ústraní proto, aby tančící nerušili hlučným veselím svým ty, jež kouzlo tance více nevábí. Neobyčejně šťastná poloha tak rozměrného, rozsáhlé jeho vůkolí, jezero hemžící se houfy lodic k volné disposici, to jsou momenty, jež s vděkem jistě uvítají veškeré korporace, jež by v Harasově slavnosti své, veř. produkce atd. uspořádati chtěly. Sousedství dvou měst a 22 obcí, jež s údolím úzce souvisí, bude dojista při účelné reklamě zárukou zdaru a prosperity finanční při každé zábavě. Harasov dovede kouzelným zjevem svým nalákati hojně obecenstva do nitra svého, půvabné vůkolí jeho dovede je pak trvale udžeti.

82

Homut z Harasova (přesměrováno z hesla Chomut z Harasova) jméno staročeské rodiny vladycké, která se nazývala po hrádku Harasovu pod Bosyní a jsouc stejného původu s Hrzany sedávala v Bosyni Přijmí [Homut z Harasova] první měl Jan Homut z Bosyně r. 1408, jehož syn Jindřich r. 1420 tu a v Kanině statek držel. Z téhož rodu připomíná se pak r. 1432 Radslav, 1440-55 Homut, 1453 Dorota (manž. Jaroš z Bosyně) a 1465-70 Jan [Homut z Harasova] z B. (manž. Anna z Počapl). V 1. polovici XVI. stol. držel Bosyni Jindřich [Homut z Harasova] [Homut z Harasova] [Homut z Harasova], jenž měl manž. Marjánu z Kokořova a kromě dcery Elišky (r. 1544 manž. Matěj Vodička v Mělníce) syny Jiříka, Radslava, Adama, Albrechta, Petra, Václava a Jindřicha, kteří r. 1545 Bosyni společně drželi. Později ujal ji Jiřík, jenž před r. 1578 zemřel a syna Jana. zůstavil. Tento prodal r. 1579 Bosyni a po r. 1580 také Chodeč (manž. Lidmila z Kostelce). Adam seděl do r. 1574 v Bosyni a r. 1575 koupil Petrovice (manž Voršila ze Štampachu). Tyto držel pak Václav starší, jenž měl v l. 1592-1616. také Psáry (manž. 1. Eva z Malovic 1587, 2. Anna z Hrušova 1616-50). Syn jeho Vilém (†ok. 1638) prodal r. 1630 Petrovice a zemřel ok. r. 1630. Ke sklonku XVI. stol. žili bratří Jindřich a Jiřík, jichž sestra Kateřina byla vdána za Jindřicha Smolíka ze Slavic. Jindřich koupil Radonice a z dvojího manželství (1. Anička Žehartka 1587, 2. N. Nepolisská 1601) měl syny Václava ml. a Oldřicha (†1637), kteří r. 1628 Radonice prodali. Jiří vyženil r. 1590 Bělou, koupil r. 1596 Dlouhou Lhotu, r. 1597 Choustník a r. 1599 Radenín. Byl c. k. radou a hejtmanem kraje bechyňského (†1616 14. Jul.). Manželkou jeho byla Eliška z Cimburka, poslední tohoto vzácného rodu (†1622 26. Máj). Listy její vydal r. 1890 Fr. Dvorský. Dcery jeho Zuzana a Johanka Eusebie, panny všemi ctnostmi dařené, rozdělily se r. 1619, při čemž onano dostala Choustník, tato Radenín. Johanka zemřela r. 1624 a manžel její Jan Vlk z Kvítkova, nemoha se dívati týrání poddaných, vystěhoval se ze země. Zuzana, zdědivší Radenín, bydlela jako vzorná žena a vychovatelka svých dětí s manž. Janem Černínem z Chuděnic (†1642) na Radeníně a zemřela r. 1654 22. ún. (Životopis a listy vydal r. 1886 Fr. Dvorský.) Sčk.

b) Sokolovna ve Vysoké

Sokolovna je stará 86 let.Starostou Sokola byl učitel Stárek ze Strážnic, jednatelem rolník Marvánek ze Střednic a Mudr. Brejcha z Vysoké. Dlouholetým pokladníkem byl učitel Soběslav ze Strážnic, náčelník Josef Rambousek z Chodče a náčelnice Jaroslava Rambousková z Chodče a Jaroslava Hazlbachová z Bosyně. Sokolovna se stavěla z příspěvků ať peněžních nebo materiálních. Na místě, kde byla postavena, bylo dříve dětské oplocené hřiště, kde školáci měli hodiny tělocviku. Na jejím rohu byl rybníček, vyzděný pískovcovými hranoly asi 20m. Za koncem dnešní Sokolovny byla velká školní zahrada, kterou opatroval řídící učitel Trejbal, který žákům, kteří vycházeli ze školy a nešli do střední školy daroval na památku jabloňový štěp.

83

Pamětníci stavby většinou již nežijí, vše je zaznamenáno z vyprávění dětí těch co zažili stavbu. Pokusím se přiblížit, co jsem slyšela. Před stavbou bylo sokolské nadšení veliké, cvičilo se pravidelně na sále v hostinci u Rousů. Stavba začala roku 1922. Žáci, dorostenci a dospělí pomohli kde mohli.Pod dnešním jevištěm se kopala hlína, vyhazovali jí na povrch, nakládali a koňským potahem odváželi. Mechanizace nebyla žádná, ani volné soboty, práce se dělala většinou v neděli nebo večer. Čtvrtého června 1922 byl položen základní pamětní kámen, který je vidět po pravé straně hlavního vchodu do Sokolovny. Kámen zahalen státním praporem byl přivezen na malé bryčce tažené dvěma malými koníky rolníka Kabriéla z Vysoké čp.26. Po slavnostním usazení a projevu sokolští funkcionáři poklepali na kámen zvláštním ozdobným jako stříbrným kladívkem a pronesli několik slov. Kulturní život v Sokolovně byl pestrý- hrávalo se divadlo dětské i pro dospělé, pořádala se cvičení akademie při které koncertoval orchestr složený ze žáků školy i těch kteří školu před nedávnem opustili, vedoucím orchestru byl učitel Mydlil. Při tanečních zábavách nebyly stoly ze dvou stran se židlemi, ale byly z každé strany lavice a tam seděly starší ženy, kterým se říkalo gardedámy. Děvčata stála ve skupině, hoši na druhé straně. Po tanci se chodilo v kole sálu a také zpívalo. Dříve byl kulturní život na vesnici daleko pestřejší, nebylo rádio ani televize.

c) KAMPELIČKA 27.listopadu 1904 byla založena ,,Kampelička“, spořitelní a záložní spolek pro Vysokou a okolí. Původně byla umístěna v budově obecní školy ve Vysoké, r.1924 zakoupila dům od pana Kurcvaila ve Vysoké. V roce 1935 měla Kampelička 187 členů a vklady činily 1 768 495 K. Starostové spolku : Josef Mokrý (1904-1918), Vladimír Slavík (1918-1936), od roku 1936 byl starostou Ing.Pavel Řezníček z Bosyně. Pokladníky byli : Václav Rous,učitel Alois Treybal,řídící učitel František Vacek,úředník zemědělské nemocenské pojišťovny v Mělníku Josef Kulpricht. Kampelička zasahovala hluboce do hospodářského života v obci.Poskytla obci Vysoké potřebného úvěru na zaplacení hasičské výzbroje a stříkačky, na postavení obecní váhy,silnic a k provedení elektrifikace. V roce 1922 vedle daru 84

1 500 K povolila místnímu Sokolu potřebný úvěr na postavení tělocvičny. V roce 1928 na oslavu desetiletého trvání naší republiky věnovala 2.třídě zdejší obecné školy nový moderní nábytek v ceně 7 111 K. V témže roce k uctění památky zemřelého náměstka starosty p.Ant. Čížka darovala Kampelička po 100 K. místnímu Sokolu, chudému žactvu zdejší školy a pokračovací škole.V roce 1934 daroval spolek ředitelství obecné a měšťanské školy 2 500 K. a v roce 1935 1 000K na zakoupení šicího stroje, 200 K v r. 1936 na školní pomůcky.V r. 1936 darovala Kampelička 600 K na očkovací akci proti záškrtu a 500 K na obranou akci vodovodního svazu proti zařízení vodovodu ze zdejšího kraje obcí pražskou.

5) JMÉNA MÍST ZASTARALÁ I SOUČASTNÁ 1) Na KomorskuProti (cihelně p. Chaloupky)- tedy před sto lety, počínají skály a lesy obce Vysoká, jež spějí pod výšinou na Komorsku jmenovanou a táhnou se kol Štampachu ke Kroužku. 2) Cesta MlčenskáCesta od mlýna Mlčení a spojuje se stezkou Cymbál zvanou. Cikánská rokelnachází se na Harasově, je pohádkově krásná, mírně ponurá. 3) Tůň NovomlýnskáDnešní Harasovské jezero. 4) Vila Valina – Tato vila se nachází, hned u paty obrovských skal na Harasově.Vila patřila kolem roku 1890 Dr.Valinovy, který byl starostou města Mělníka. 5) Turnová – Strážnice

D) Vybavenost obce 1) Veřejná obsluha, spád za prací a školami

85

Vlastní Vysoká si zachovala význam místního centra,omezený však blízkosti Mělníka.Ten poskytuje území obce především komerční služby, které jsou ve Vysoké nepočetné,samozřejmě všechny vyšší služby a zejména pracovní příležitosti.Ve Vysoké je základní škola, lékař, pošta.

2) Pošta a) současnost Název : Vysoká u Mělníka PSČ : 277 24 Obce počet roznášek: Vysoká - 88 Bosyně - 62 Chodeč - 24 Střednice - 84 Strážnice - 56 Otevírací doba : Po 8-11hod. 14 - 17 hod U't - pá 8-11hod. 14- 16 hod Vedoucí pošty : p.Tylová Doručovatelka: p.Štamfestová Lucie nas.1.9.2004

b) historie Před otevřením pošty ve Vysoké náležela obec do dodacího okrsku pošty Mělník. 1.října 1887 zahájila činnost poštovní expedice ve Vysoké a správcem byla jmenována poštovní expedientka Františka Kolářová. Poštovní úřad na Vysoké u Mělníka obstarával pěší posel. Rozhodnutím ministerstva obchodu z 12.prosince 1889 byla vysocká pošta vybavena telegrafem. Tento však vešel v činnost až v srpnu r.1890. 1. července 1895 započalo se u zdejšího poštovního úřadu přespolní doručování. Kromě Vysoké byla pošta doručována ještě těmto obcím : Strážnice, Střednice, Chodeč, Zimoř, Bosyně a Harasov. 16. května 1905 byl otevřen poštovní úřad v Kokoříně a r.1906 byl spojen telegrafem se stanicí ve Vysoké. Od 6. června 1936 dovážel poštu z Mělníka do Vysoké a zpět nájemce autobusové linky Karel Veselý. 86

V roce 1973 po zavedení poštovních směrovacích čísel k 1.lednu má pošta Vysoká u Mělníka PSČ 277 24. Poštovní přepážky vysocké pošty byly automatizovány systémem APOST 4.prosince 1999.

c) Poštmistři ve Vysoké Poštmistři ve Vysoké : Prodej poštovních známek měl povoleno 1899 kupec Josef Kulich J.Maixner (1887-1890), Františka Kolářová prov. Havránková (1890-1893), Turková – dva měsíce, Antonín Chavfreitag (18931905), V. Pižl (1905-?), ? Kosobud, Hana Křížová (- 1934), . Administrátor : Karel Vaněček (1934-1935), od 5 .října 1935 Josef Falc Poštovní úřad zaměstnával dva listonoše : Václava Brabce z Vysoké a Václava Hance z Bosyně.

3) Dopravní vazby Toto území je dopravně obslouženo sítí silnic III.třídy, z nichž nejvýznamnější je silnice III/2733 spojující obec s městem Mělníkem po odpojení ze silnice II/273.Na jihovýchodním okraji tanguje území obce železniční trať č.076 Mělník - Mladá Boleslav, která však pro obsluhu má minimální význam. 4) Doprava Z hlediska širších dopravních vazeb zůstává území obce Vysoká mimo jakékoliv významnější dopravní trasy a leží tak v prostoru mezi stávajícím vedením silnic II/273 a I/9 severně od Mělníka.Z těchto silnic se pouze okrajově dotýká silnice II/273 jižního okraje tohoto území. Intenzita dopravy pro stanovení intenzit dopravy na stávajícím komunikačním systému lze považovat výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 1995 a

87

2000.Z porovnání těchto výsledků lze usuzovat, že v současné době se intenzity dopravy na základě celostátního sčítání na silnici II/273 pohybují v rozmezí 2000 - 2500vozidel za průměrný den roku.Na silnici III.třídy jsou intenzity dopravy řádově nižší a pohybují se maximálně na hranici 500 vozidel za průměrný den roku.S ohledem na jejich dopravní význam se ani ve výhledu nepředpokládá jejich výraznější nárůst.

5) Místní komunikace Stávající místní obslužné komunikace jsou dopravně většinou přímo napojeny na stávající vedení silnic III.tříd a umožňují především přístup k jednotlivým objektům a z toho vyplývají i jejich parametry a zároveň jejich dopravní závady. 6) Hromadná doprava Hromadná doprava je zajišťována výhradně autobusovými linkami. Dopravu zajišťuje: Firma ČSAD střední Čechy s.r.o.(ČSAD Mělník) Kokořínský SOK

a) Spojení obce s Mělníkem v historii Spojení obce s Mělníkem obstarávala železniční trať Mělník-Mšeno-Mladá Boleslav-Stará Paka. Tato místní dráha byla vystavěna a otevřena r. 1896. Provoz na odbočce Lhotka –Střednice byl zahájen 15.listopadu 1896, ale po řepné kampani byla jízda zase ukončena. 21.června 1897 byly zahájeny na této trati osobní jízdy. Toho dne byla na stanici ve Střednicích slavnost, jíž se účastnil kromě jiných hostí i tehdejší ministr železnic rytíř Guttenberg. Tímto dnem počínaje jezdil jednou denně vlak ze Střednic do Mělníka a zpět. Ze stanice Lhotka bylo spojení častější. Později bylo i spojení do Střednic zlepšeno a byl dokonce plán prodloužit odbočku ze Střednic až do Vysoké.Leč automobilová doprava vytlačila vlak z vůdčího postavení. Proto byly postupně vlakové spoje rušeny. Protokol obecního zastupitelstva z 22. ledna 1923 zaznamenává protest proti zrušení večerního vlaku do Střednic. 88

V květnu r.1927 začal jezdit přes Vysokou autobus linky Mělník-Kokořín. Majitelem je Josef Ostruha z Kokořína. Proto bylo vlakové spojení do Střednic r.1928 úplně zrušeno. Autobus jezdil do Mělníka třikrát denně (v 6,30, v 13,10, v 17,50) a z Mělníka rovněž třikrát denně (v10,20, v 16,15, v 19,10). Linku měl propachtovanou p.K.Veselý z Mělníka – Pšovky. Od 15. května 1934 do konce r.1934 jezdil přes Vysokou státní autobus na trati Mělník-Dubá.

b) Místní dráha Lhotka u Mělníka – Střednice Středničtí občané spolu s občany Vysoké, Bosyně a Mlazic, usilovali od květnu 1872 o zřízení zastávky s nákladištěm na trati Rakouské severozápadní dráhy u Mlazic. Jejich žádost nebyla vyslyšena, ale hned v prvním projektu na výstavbu místní dráhy z Mělníka do Mšena (1895) se objevila také odbočka ze Lhotky u Mělníka do Střednice. Roku 1897 byla na popud obyvatel a průmyslníků mezi Mělníkem a obcí Mšeno vybudována místní dráha Mělník Mšeno o délce 27 km. K této trati byla vybudována i krátká tříkilometrová odbočná trať z Lhotky u Mělníka do Střednice. Základní kapitál potřebný k výstavbě tratí byl stanoven na 2 643 400 Korun. Z této částky činil příspěvek místních zájemců 737 400 Korun a zbytek tvořila garance České země o výši 72,10% ze základního kapitálu. Za stavbou krátké odbočné trati do Střednice stál tamější cukrovar, který potřeboval kvalitní spojení pro návoz cukrové řepy. Provoz na této trati byl zahájen dne 22. června 1897. Provozem pověřili koncesionáři společnost Rakouské severozápadní dráhy a až v roce 1907 převzaly provoz C.k. Státní dráhy (spolu s provozem na tratích Mšeno-Dolní Cetno a Skalsko-Stará Paka). Po zahájení provozu byli ale občané byli zklamáni. Do Střednice zajížděl jen jeden smíšený vlak v ranních hodinách. To bylo příčinou častých stížností, ale z důvodu slabé frekvence cestujících byly stížnosti zamítány. Zcela opačná byla situace v řepných kampaních, kdy byla zdejší stanice zaplavena vozy s cukrovou řepou a řepnými řízky. Již v roce 1905 musela být postavena další kusá kolej a v roce 1910 rozšířeno nákladiště u této koleje. Středničtí se nevzdávali myšlenek na rozšíření osobní dopravy, dokonce žádali C.k.Státní dráhy o přípoj ke každému vlaku ve Lhotce u Mělníka, což představovalo na tehdejší dobu neuvěřitelných sedm párů vlaků denně. To bylo v tehdejší době nemožné jak z provozních, tak i z finančních důvodů. Nakonec byl zaveden alespoň večerní spoj a v roce 1910 také nedělní odpolední zvláštní vlak z

89

Mělníka přímo do Střednice, jehož zavedení podporoval také Klub turistů pro Mělník a okolí. Nejvíce vlaků – čtyři páry – zajíždělo do Střednice v roce 1921. Na začátku třicátých let zde zůstal opět pouhý jeden pár. Provoz na trati dirigoval výpravčí ze Lhotky u Mělníka. Později, při zavedení D3 na „hlavní“ trati, pak ze Mšena. Na trati byly pouze dvě stanice, přípojná Lhotka u Mělníka, vybudovaná ve výšce 206 m.n.m., a koncová stanice Střednice s nadmořskou výškou 265 m.n.m.. Trať ze Lhotky do Střednice vedla za stálého stoupání, které dosahovalo hodnoty až 25 promile. Ve Střednici se počítalo s výstavbou stanice se dvěmi dopravními, dvěmi kusými a jednou kolejí s výtopnou. Nakonec zde výtopna postavena nebyla a lokomotivy byly remizovány ve výtopnách v Mělníce a ve Mšeně. Již v roce 1914 spatřil světlo světa projekt místní dráhy vedoucí ze Střednice přes Kokořín do Dubé. Konkrétnější obrysy však získal až v roce 1920, kdy byla trasa nové dráhy upřesněna – měla vést ze Střednice přes Vysokou, Bosyni a Janovu Ves do Kokořína. Iniciátoři projektu si od nové dráhy slibovali zlepšení dopravy řepy do Mělníka a zkvalitnění dopravy vůbec, neboť okolní silnice byly ve velmi špatném stavu. Doba však již nebyla nakloněna výstavbě místních drah. Hospodářská krize v letech 1932 - 33 se stala pro trať osudnou - 1. července 1933 byla zastavena osobní doprava. Od roku 1937 byly nákladní vlaky vedeny jako přestavovací podle potřeby. Zaváděny byly jen při řepné kampani, či když si někdo umanul poslat do Střednice kusovou zásilku. Přeprava kusových zásilek však byla až do roku 1947 velmi silná. Po převedení dopravy cukrové řepy na silnici v padesátých a zejména v šedesátých letech doprava značně poklesla, až v roce 1970 byla nákladní doprava zastavena. K úřednímu zrušení trati došlo až o 4 roky později, 1. února 1974 (někdy uváděn i 1. leden 1975). Svršek byl snesen v roce 1978. Dodnes můžeme v terénu najít mnoho stop po této lokálce - pražce, podkladnice, hraniční kameny, vyvrácené telegrafní sloupy. Z asi 70 % vede po traťovém tělese lesní cesta. Na původních železničních přejezdech se dvěma místními komunikacemi jsou dodnes zachované koleje. Staniční budova ve Střednici je dnes vzorně opravena (až na ta plastová okna) a využívána jako rodinný domek, zůstalo zachováno i střednické skladiště. Snad jediné, co chybí, je nápis s názvem stanice. Vlaky zatím stále potkáme na nádražíčku Lhotka u Mělníka, které je jedním z mnoha na trati 076 Mělník - Mladá Boleslav.

7) Pěší a cyklistická doprava 90

Vedení pěších turistických tras je ovlivněno blízkostí turisticky atraktivního území, které se rozkládá především po hranici tohoto území (Liběchovský,Sitenský,Truskavenský a Kokořínský důl).Značené pěší i cyklistické turistické trasy v tomto území využívají především minimálně dopravně zatížených silnic III.třídy. 8) Vodní toky a studánky,prameny Celé území se nachází v povodí řeky Labe.Protéká zde potok Pšovka, podél kterého jsou níže po toku umístěny podzemní zdroje pitné vody. 9) Vodovod a) současnost Sídla jsou napojena na veřejný vodárenský systém ,,Skupinový vodovod Mšeno". Z vodojemu Vysoká jsou zásobována také sídla v okolí (Kokořín,Kokořín Důl a Janova Ves). Zdroj nad místního významu z pramenišť Záskalí a Zimoř. Sídlo Vysoká,Bosyně,Chodeč,Strážnice (včetně osady Rymáň),Střednice a Harasov,nacházející se ve správním území obce Vysoká, jsou kromě Harasova zásobována pitnou vodou z nedávno dokončeného veřejného vodovodu, který je součástí ,,Skupinového vodovodu Mšeno".Tento systém zásobuje více obcí v okrese Mělník a je provozován a.s. ,,Vodárny Kladno-Mělník"(VKM a.s.) se sídlem v Kladně. Z čerpací stanice Stříbrník, umístěné v prameništi Stříbrník, je voda čerpána výtlačným řádem DN 200 do vodojemu Žluč 2x200m2(405,85/401,85m n.m.),z něhož je veden přívodní řád DN 150 do věžového vodojemu Vysoká 300m3(359,4/353m n.m.).Na tento přívodní řád jsou po jeho trase sídla Kokořín,Kokořínský důl a Janova Ves(odbočkou je plněn vodojem Janova Ves 250m3(337,75/333,4 m n.).Z vodojemu Vysoká jsou sídla zásobena gravitačními řády DN100. Vodovodní řady z PVC byly budovány postupně v osmdesátých a devadesátých letech.V současné době mají možnost napojení (kromě Harasova)na veřejný vodovodní systém všichni obyvatelé. b) historie Není možné přejít bez poznámky, že ve Vysoké byl první jednoduchý vodovod postaven již r.1898. Tehdy učitel M.Rambousek, farář A.Čech a rolník V.Rynda 91

společně si zakoupili vodní trkač a nákladem asi 800 zl. si postavili pro sebe vodovod. Ostatní obce však vodovod neměly. O vodovod se jednalo v roce 1925, ale teprve r.1928 a 1929 byla tato myšlenka realizována. Celkový náklad pro Vysokou byl rozpočten na 570 000 K. Subvence činila 58% tj.330 000K. a k úhradě zbylo 239 000 K. Úrok a úmor byl rozpočten na dobu 20 let roční částky 14 364 K. Ale poměry věc zhoršily.Do čtyřicátých let minulého století nebylo možné vybírat vodné podle hlav a tím, že se vody málo odebíralo, vzrostl náklad na vodovod a příjem za odebranou vodu tou měrou, že nešlo ani úroky platit, ani dluh umořovat. Po stránce zdravotní koná vodovod dobré poslání nejen ve Vysoké, ale i v ostatních obcích, které se v ní roce 1929 připojily. 10) Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti není vybudována kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod ani není zajištěno jejich čištění v čistírnách odpadních vod.Splaškové vody z jednotlivých objektů jsou odváděny do žump, případně do septiků a jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny většinou povrchově, systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí. 11) Telekomunikace a) současnost V sídle Vysoká, Bosyně a Chodeč je provedena plošná kabelizace o dostatečné rezervní kapacitě.V sídle Vysoká je umístěn síťový rozvaděč SR - 5.V obci Střednice a Strážnice je starší kabelizace, kde hlavní trasa je uložena v zemi a ostatní rozvody jsou řešeny nadzemním vedením. b) historie O zavedení telefonní linky do obce bylo jednáno již v dubnu r.1920. Tehdy bylo propočteno, že výlohy obce , spojené se zavedením telefonu, by činilo po odečtení 50% subvence okresního výboru 7 500 K. Návrh na zřízení telefonu byl přijat v obecním zastupitelstvu osmi hlasy. R. 1923 usneslo se obecní zastupitelstvo 6 hlasy přispět na zřízení telefonu částkou 5 000 K. s podmínkou, že bude v budoucnu ke stanici připojeno okolí. 5. ledna 1925 jednalo znovu obecní zastupitelstvo o zřízení telefonu na podkladě došlého rozpočtu ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Náklad pro obec činil (po odečtení 60% subvence) 17 410 K. Návrh na zřízení byl proto všemi hlasy zamítnut.

92

12) Radioreléové spoje a) současnost Za jižním okrajem území je situován vysílač Chloumek, jehož O.P. Tímto územím prochází trasa RR páteřní sítě v úseku RKS Chloumek - RS Buková hora.Spodní okraj ochranného pásma prochází ve výšce 289m.n.m. Na vodojemu ve Vysoké je umístěna základová stanice společnosti Radiomobil a.s. s trasami mikrovlnných spojů. V území je v současné době ve funkční Eurotel nedaleko silnice III/2733 v jižní části obce. b) historie U zdejšího poštovního úřadu bylo přihlášeno do roku 1935 devadesát posluchačů rozhlasu.Poslouchalo se většinou na lampové stanice, krystalových přijímačů bylo málo. 13) ELEKTŘINA

Elektřina do obce byla zavedena v roce 1925 a 1926. V obci nastal nový život. Neúsporné stroje parní a benzínové byly v hospodářstvích nahrazovány výkonnými a úspornými stroji elektrickými. Elektřina umožnila také vzrůst rozhlasových posluchačů, otevření biografu apod. Transformátor byl umístěn za obcí při pěšině k Chodči. Elektrické osvětlení bylo zavedeno i na ulici.

e) Občanské vybavení 1) Vysoká - základní škola 1. a 2. stupeň školní jídelna je v samostatném objektu obecní úřad pošta ordinace praktického a dětského lékaře obchod,hostinec kadeřnictví čerpací stanice 93

Sokolovna se sálem pro cca 250 lidí 2) Bosyně - hostinec c) Strážnice -ZŠ jednotřídka + MŠ d) Střednice – obchod, hostinec

f) Památky

Pamětihodnosti : Evangelický kostel Kostel svatého Václava Hotel Harasov Židovský hřbitov

1)

FARNÍ KOSTEL SV. VÁCLAVA VE VYSOKÉ

a) základní popis (architektura) Pozdně barokní kostel, postavený v letech 1752 - 53 podle návrhu A.Luraga, jednolodní,obdélníkový,s lodí o dvou klenebních polích a s obdélníkovým segmentem ukončeným presbytářem s obdélníkovými prostory sakristie a oratoře po stranách. Západní průčelí konvexně vypnuté, se středním rizalitem, ukončeným trojúhelníkovým štítem a hranolovou věží s cibulovou bání. V rizalitu obdélníkový portál a polokruhem ukončené okno se zdobnou suprafenestrou, v bočních osách niky se stříškovou římsou. Boční fasády členěny čabrakvovými, oživenými pilastry, římsovím a obdélníkovými okny s odsazeným polokruhovým záklenkem, s lomenou římsou nahoře. Presbytář i loď sklen. plackou, závěr presbytáře konchou, stěny presbytáře a lodi člení pilastry, kruchta konvexně vypnutá, podklenutá lunetovou klenbou. Do sakristie a oratoře vedou obdélníkové portály a okna se zdobnou suprafenestrou. 94

Přechod od attiky k průčelní straně věže zprostředkováván volutovým zdivem. Bohatě článkovaná, uprostřed polokruhově prohnutá římsa korunuje zdivo věžní. Kryt věže báňovitý, nahoře v lucernu prohnutým hrotem krytou vybíhající. Lodˇ (18m dl., 12,3 m šiř. A 16,8 m vys.) rozdělena jest uvnitř dvojitým pásem, ze dvou sdružených pilířů, ze kterých vyrůstá, ve dvě stejné části. V půdorysu jsou tyto části v rozích šikmo sříznuty. V četných rozích jsou rohové polopilíře.Tyto polopilíře, jakož i pilíře střední jsou korintské hlavice a nejsou mohutné, bohatě členěné římsoví. Vítězný oblouk- skládá se ze dvou plochých pásů spočívajících na dvou pilířích s týmž hlavicemi a římsovím jako v lodi. Hlavní oltář z červeného leštěného mramoru s prostou, ale vkusnou architekturou. Uprostřed výklenek s máslovitou výplní nahoře, v němž stojí socha sv. Václava. Níže umístěny dvě sochy andělův světci se kořící. Z každé strany výklenku po jednom pilíři a oblém sloupku vesměs s korintskými hlavicemi, jenž nesou nízkou atiku římsu nad středem ve špici mírně prohnutou. Nad tuto římsu zvedá se uprostřed masivní plochy nástavec s plochou rámcovou obrubou a s prohnutou bohatší římsou, na níž stojí podstavec s křížem, jehož patu dva andílkové objímají. V ploše tohoto nástavce je umístěn reliéf Madony Staroboleslavské na obláčcích spočívající a dlouhými paprsky ozářený. Po všech stranách středního tohoto nástavce kusé segmentovitě prohnuté římsy, postavami andílčími oživené. Oltář tento pochází prý ze zrušeného kostela sv. Michala v Praze. Kazatelna – vyniká jednoduchou vkusností své doby. Řečniště ozdobeno jest pěkně řezaným figurálním reliéfem (sv. Jan Kř. káže na poušti), reliéf na dvířkách kazatelny ( Kristus v chrámě s farizeu a zákoníky rozmlouvající). Dolejší obruba kuželovité stříšky tvoří pěkně článkovaná, uprostřed prohnutá římsa. Na vrcholu stříšky umístěná sedící postava anděla s deskami zákona, níže nad římsou po pravé straně andílek držící váhy a otevřenou knihu po boku mající, po straně levé had kolem pně se vinoucí a strom života (palma). Pod stříškou po obou stranách vchodu na kazatelnu pěkně řezané drapérie dvěma vznášejícími se andílky držené. b) kostnice Kostnice – opodál v ose kostela stojící, zajímavého půdorysu, mansardovou střechou krytá. V apsidě freska : Krev z rukou Ukřižovaného se řinoucí zachycují dva andělé do kalichu, dva jiní andělé přinášejí odtud duším v očistci útěchu a vysvobození. Po stěnách i na stropě menší freska a nápisy, vesměs nevelké ceny.

95

c) zvony Zvony : 1. ZVON prům. 1,10 m, výš. 0,82m, nápis dvouřádkový : 1 ř. LETA BOZZHO M˚CCCCC˚XXXVII KE CZTY A K CHWATE PANV BOHV TENTO ZWON DYELAN A 2 ř. K SWATEMV WACSLAWV DO WYSOKEHO OD MYSTRA TOMASKA W LYTOMYERZICYCH AME Nápisové řádky jsou oddělené prostými linkami, pod druhou řádkou 2 proužky. Na plášti malá postava sv. Václava. 2. ZVON prům. 0,88 m, 0,65 m vys. Při hořejším okraji mezi vkusnými ornamentálními vinutinami páska s nápisem: GOSS MICH NICOLAVS LŐW IN PRAG 1663.ZYALM 160. CHWALTEZ PANA NA CYMBALACH ZWVCZNEGCH. Na plášti: K WIECZI CZTI A CHWALE PANA BOHA A BLAHOSLAWENY PANNY MARYE RODYCZKY GEHO NAKLADEM CHVDYHO ZADVSSY S. WACZLAWA A S POMOCZY NIEKTEREGCH POBOZNEGCH KRZESTIANV OBCZE WYSOZKY TRZEDNICKY A STRAZVSKYHO TENTO ZWON OBNOWEN GEST ZA RARARZE K. WACZLAWA CALVK A VROZENEKO P. GIRZIHO KARLA EYMERA Z WALTYRZOWA TOHO CZASV HEYTTMANA PANSTWI MIELNICZKEHO. 3.ZVON prům. 1,02, 0,84 m výs. Nahoře hrubý ornament rozvilinový. Pod tím nápis : SANCTA LIBERALITATE AC PIA VERONICAE A LOBKOWITZ INTENTIONE COMPARATA MDLXVII. Na plášti dva znaky, nad jedním z nich slova : WSSECKO W MOZY BOZY a písmena PZD, nad druhým nápis WERONIKA Z LOBKOWITZ a po stranách písmena ZC.Mimo to jsou tu reliéfy sv. Ludmily a sv.Václava. Nejníže nápis : GOSS MICH IOHANN CRISTIAN SCHVNKE IN PRAG 1781 Na druhé straně zvonu nejvýše nápis : PARI PIETATIS AVGVSTI ET LVDMILLAE A LOBKOWITZ ZELO REFVSA MDCCLXXXI. Na plášti dvojitý znak knížecí korunou, a pod tím nápis : 96

WYSOCE OSWYCENI PAN PAN AVGVST SWATE RZIMSKE RZISSE KNIZE Z LOBKOWITZ WLASNI SIN WYSOCE OSWICENEHO PANA PANA CHRISTIANA GIRZYHO S.R.R. KNIZETE Z LOBKOWITZ A WISOCE OSWICENI PANY PANY KAROLINI GINDRZYSSKY KNEZNI Z LOBKOWITZ ROZENE S. R. R. HRABGENKY Z WALDSTEINV A MANZELKA GEHO WYSOCE OSWICENA PANY PANY MARIE LIDMILLA KNEZNA Z LOBKOWITZ WLASNI CERA WYSOCE VROZENEHO PANA PANA FRANTISKA ANTONINA SRR HRABGETE CZERNINA Z CHVDENITZ A WISOCE VROZENI PANY PANY MARIE ISABELLY HRABGENKY CZERNINKY Z CHVDENITZ ROZENI MARGESKY Z WESTERLOO HRABGENKY Z MERODEN PANI PANSTWY MELNICKYHO TENTO ZWON PRWE PVKLY KE CZTI A CHVALE BOZY A S: WACLAWA PATRONA CZESKEHO PRELITI DALI LETA PANE 1781 V sanktusové vížce visí malý zvonek s nápisem : Slyt od PETRA MLADEBOLETA PANE MDLXXX

d) faráři katoličtí Jména katolických farářů jsou známa teprve od r. 1614. Tehdy byl na Vysoké farářem (rabínem) Jiří Cedrýn Adam Kralodvorský( r.1620) Casparus (r.1626) Basilius (r.1654) Stanislav Pasánský (r.1657) Augustin Vojtěch Hájek (r.1661) Václav Kalous ( r.1663) Václav Stanislav Kratochvíle (r.1675) Václav Černovický (r.1683) Václav Vojtěch Stuchlík (r.1694) Kašpar Studnička (r.1716) Matěj Fischer (r.1725) Václav Vojtěch Pauder (r. 1725) Jan Nepomuk Zoubek (r.1736) Josef Ignác Gotz (r. 1742) František Josef Šepl (r.1745) Jan Adam Bauml (r.1750) Maxmilián Grobmayer (r.1755) 97

Jiří Jandoušek (r.1768) Antonín Titz (r.1773) Antonín Empf (r.1779) Jiří Nechyba (r.1789) Jakub Benedikt Stránský (r.1794-1820) Vojtěch Zuman (r.1821) František Pelouch (r.1850) Josef Volf (r.1851-1856) Administrátor- František Hauser Antonín Moucha (r.1856-1894) Jan Staněk (r.1886- 1894) Administrátor – Jan Šmíd (r.1894-1895) František Šimůnek (r.1895-1913) Administrátor – Jindřich Gert Antonín Tomáš (1913-1935) Administrátor – Rudolf Sitte (1935-1936) Děkan Jan Černovický (1936- 15.9.1961) Pater Drahoslav Bernard Říský OFM 23.9.1925-12.4.2004 Probošt J.Jucha 2004 Farář Richard Kurašev

Matrika Vysoká - (M 11-20/1) - léta minimálně 1748-1784 Obce: Vysoká folio

datum

místo

392 1746-05-24 396 1743-09-29 385 1741-11-19

Vysoká Bosyň Strážnice

381 1737-11-26

Vysoká

Karel syn Jiřího Čížka Václav syn Jana Šestáka Jan Čížek Jan syn Jana Šestáka z Chodče

381 1737-02-26 377 1735-02-21

Bosiň Vysoká

Karel Šesták z Bosyně Václav Čížek

375 1734-01-19

Vysoká

Václav syn Jiřího Čížka

412 1762-11-01 408 1760-08-05

Chodeč Vysoká

Jiří Čížek Václav Čížek

408 1760-02-20 406 1757-11-08

Střednice Chodeč Bosyň

401 1753-10-01

Vysoká

ženich

Václav Čížek z Velešína Jiří Hyka František po + Jiřím Šestákovi z Bosině

98

nevěsta Catharina dcera po Janu Lauczovi Lidmilla vdova po Jiřím Mokrém Ludmila Černá Alžběta dcera Jana Kutčery z Vysoké Kateřina dcera Jana … fabri z Vysoké Anna dcera Václava Svobody Ludmilla vdova po Danieli Novákovi (?) Dorota dcera po + Janu Kauczkým z Wehlovic Catharina Nová ex Chramostek Magdalena vdova po Janu Kleinerovi gregarium militem regimente principes Salm Alžběta dcera Godfrída Neyedlého z Bosyně Dorota dcera Jakuba Hokera z Vysoké

399 1751-02-09

Střednice

397 1749-06-20 442 1780-02-06

Vysoká Chodeč a Vysoká

435 177-08-25

Vysoká

425 1773-11-17

Vrutice a Vysoká Chodeč a Bosiň Želýz a Strážnice

417 1766-11-09

Chodeč

427 1774-11-08 426 1774-01-18

Matheus Wrba z Vraňan casarius Jiří Kreysa vdovec Matěj syn Jiřího Šestáka gasariuse z Chodče Václav syn Matěje Mokrého rustici z Bosyně Josef syn po + Václavovi Fritschovi z Vruticze teritorianus Melnicensis Jiří Jakuba Schkuby rustici z Chodče Václav Čížek viduus z Železen Jan Čížek

vdova Kateřina po + Václavovi Šimonovi ze Střednice vdova … po Václavovi Čížkovi z Vysoké Dorotha dcera Pavla Slavíka rustici in Vysoká Elisabetha dcera po + Karlu Cžížkovi prediani z Vysoké Anna dcera Pavla Slavíka rustici in Vysoká Anna dcera Antonína Šestáka z Bosyně Elisabeta vdova po Josefu Černým Ludmila dcera Andrea Kollmanna z Kostelecz

Matrika Vysoká - (M 11-20/3) - léta min1800min1807 datum 1807-0728 1806-1119 1806-1218 1806-0620 1806-0523 1805-0901 1805-0830 1805-0426 1804-0720 1803-1230

místo Chodeč č. 10 Chodeč č. 17 Chodeč č. 15

Chodeč č. 2 Chodeč č. 15 Chodeč č. 22

Kateřina Daniel Čížek domkář

1803-1224

Chodeč č. 17

Maryana Jiří Slavík sedlák

Chodeč č. 1

Václav

Chodeč č. 8 Chodeč č. 17

Anna

1803-0926 1803-0826 1801-0716

jméno

otec

Anna

Jan Slavík chalupník

matka Anna dcera Matěje Jiskry z Libiše č. 30

Jiří

Jiří Slavík sedlák

Anna Šestáková z Horniatek č. 2

Václav

Jiří Šesták chalupník

Chodeč č. 1

Anna

Jan Šesták domkář

Chodeč č. 8 Chodeč č. 17 Chodeč č. 15

Alžběta

Jan Šesták sedlák

Anton

Jiří Slavík sedlák

Václav

Jiří Šesták chalupník

Anton

Josef Slavík chalupník Jiří Šesták syn Václava Šestáka chalupníka

Anna rozená Waczek z Březinky č. 7 Terezie dcera Jiřího Tschischek sedláka z Chodče č. 17 Maryana dcera + Jiřího Strachala sedláka z Chodče č. 8 Anna dcera Jiřího Šestáka sedláka z Horniatek č. 2 Anna po + Jiřím Waczkovi z Březinky č. 7 Anna dcera + Václava Altmanna z Stranka Anna po + Jiřím Waczkovi z Březinky č. 7 Alžběta dcera + Jana Platschek sedláka z Vysoké č. 19 Anna dcera + Jakuba Šestáka z Jenichova sedláka domkáře chalupníka

Anna

Jan Šesták domkář Jan Šchestak sedlák a rychtář z Chodče

Kateřina Jiří Slavík

99

Terezie dcera + Jiřího Čížka sedláka z Chodče č. 17 Maryana dcera + Jiřího Strachala sedláka z Chodče č. 8 Anna dcera Jakuba Šestáka chalupníka z Jenichova č. 27

Matrika Vysoká - (M 11-20/7) - léta minimálně 1784-1810 Obce: Vysoká datum

místo

1784-10-10

Vysoká č. 16

1794-05-13

Vysoká č. 19

1799-07-16

Vysoká č. 8

1800-02-18

1801-06-09

Chodeč č. 17

1799-06-25

Chodeč č. 17

1791-05-xx

Chodeč č. 15

1788-02-28

Chodeč č. 8

1788-01-15 1791-05-24

Chodeč č. 22 Chodeč č. 10

1800-02-04

Chodeč č. 2

1800-07-15

Chodeč č. 15

1803-05-24

Chodeč č. 22

1804-08-25

Chodeč č. 15

1810-06-19

Chodeč č. 17

1810-05-22

Chodeč č. 22

ženich

věk

Anton Svoboda bauer 25 let Atonín Jiřího Kožnara z Straschen, katolík 22 let Jiří syn Antona Kutschery sedláka z Vysoké č. 8 Josef syn + Jiřího Žaluda sedláka z Obříství č. 19

nevěsta Magdalena dcera Pavla Slavíka bauera Elisabetha dcera Václava Čzížka z Vysoké, evangelička Anna dcera Václava Čížka z Vysoké č. 19 Kateřina dcera Václava Čížka z Vysoké č. 19

Jan syn Václava Šestáka chalupníka z Chodče č. 1 26 let

Terezie dcera po Jiřím Čížkovi sedlákovi z Chodče č. 17

Jiří syn po Pavlu Slavíkovi sedláku z Vysoké č. 9 Václav Šesták rusticus z Jenichova Jan Šesták rusticus z Jenichova Jiří Čížek gasarius (správně Daniel syn Jiřího Čížka gasarie) Jan Groyschel casarius Matěj Böhm domkář v Truskavně č. 3 Jan syn Matěje Waczka Jiří Krauß kovářský mistr z Chodče č. 23 Jan Lhotský chalupník v Kral. č. 19 Jan syn Karla Kubíka chalupníka z Chodče č. 7 Václav syn Matěje Slušnýho z Chlomku č. 54

100

18 let

Anna vdova po Matěji Čížkovi sedláku z Chodče č. 17

27 let

Alžběta dcera Václava Šestáka

35 let

Maria Anna dcera + Jiřího Strachala

25 let

Elisabetha dcera Jana Flachera (?) gasarie Anna dcera + Jiřího Šestáka Dorota dcera Josefa Slavíka domkáře z Chodče č. 2 Magdalena dcera Václava Šestáka chalupníka z Chodče č. 15 Anna dcera + Jiřího Čížka z Chodče č. 22 Anna dcera Václava Šestáka z Chodče č. 15 chalupníka Alžběta dcera Matěje Čížka z Chodče č. 17

25 let

Dorota dcera po Jiřím Čížkovi sedláku z Chodče č. 22

22 let 25 let 46 let, vdovec 18 let 57 let, vdovec 38 let, vdovec

Matrika Vysoká - evangelická - (M 11-20/1) - léta minimálně 1806-1815 Obce: Chodeč datum naroz. datum křtu místo

1807-0728

1807-0728

Chodeč č. 10

1809-0529

1809-05- Chodeč 29 č. 1

1809-1117

1809-11- Chodeč 18 č. 10

1812-0424

1812-04- Chodeč 25 č. 10

1814-0722

1814-07- Chodeč 23 č. 1

1815-0427

1815-04- Chodeč 27 č. 10

jméno

Anna

otec Jan Slavík chalupník reform. nábož.

Jan Šesták domkář Jan Slavík chalupník reform. Václav nábož. Jan Slavík chalupník reform. Kateřina nábož. Alžběta

Marya

Alžběta

Jan Šesták domkář Jan Slavík chalupník reform. nábož.

101

matka Marya dcera Matěje Jiskry z Libiše č. 30 Terezie Čížková z Chodče č. 17

kmotři Jiří Šesták chalupník z Chodče č. 15, Anna žena Felixe Hyky sedláka z Chodče č. 3 Jiří Škuba sedlák z Chodče č. 16, Anna Jiřího Slavíka žena selka z Chodče č. 17

Marya roz. Jiskrová z Libiše č. 30

Šťastný Hyka šafář z Kokořina č. 25, Jiří Šesták z Chodče č. 15

Marya roz. Jiskrová z Libiše č. 30

Šťastný Hyka šafář z Kokořina č. 25, Jiří Šesták z Chodče č. 15 Josef Nedoma školní učitel z Vysoké č. 47, Alžběta Kožnarová selka ze Stražnice č. 17

Terezie Čížková z Chodče č. 17 Marya roz. Jiskrová z Libiše č. 30

Obce: Chodeč datum naroz. datum křtu místo

xxxx-06-25

Chodeč xxxx-06-26 č. 3

jméno

otec

Anna (+)

-

1835-081835-08-09 09

Chodeč č. 3

Václav (+)

-

1835-031835-03-20 20

Chodeč č. 3

Anna

-

1831-06-25

Chodeč č. 3

Marya (+)

-

matka Alžběta vl. dcera Jana Šestáka výminkáře z Chodče č. 3 a matky Terezie Čížkové z Chodče č. 21, oba poddaní panství Liblické Alžběta vl. dcera Jana Šestáka výminkáře z Chodče č. 3 a matky Terezie Čížkové z Chodče č. 21, oba poddaní panství Liblické Anna vl. dcera Jana Šestáka výminkáře z Chodče č. 3 a matky Terezie Čížkové z Chodče č. 21, oba poddaní panství Liblické Anna vl. dcera Jana Šestáka výminkáře z Chodče č. 3 a matky Terezie Čížkové z Chodče č. 21, oba poddaní panství Liblické

Matrika evangelické farnosti Vysoká - (M11-20/5) - léta 1807-1845 úmrtí farnost Obce: Chodeč, Vysoká, aj.

datum úmrtí 1807-0322 1807-0427 1808-1224 1810-0107 1810-1207 1812-0409 1812-0629

datum pohřbu 1807-0324 1807-0429 1808-1226 1810-0109 1810-0109 1812-0411 1812-0701

místo

zemřelí

věk

příčina

Chodeč č. 16

Jiří Škuba sedlák

75 let

dušnost

Chodeč č. 15

Václav syn Jiřího Šestáka chalupníka

1 rok

boule

Chodeč č. 21

Dorota žena Matěje Šestáka chalupníka

53 let

oteklina

Vysoká č. 42

Dorota žena Václava Šulce výminkáře

86 let

obyčejná smrt

Vysoká č. 42

Václav Šulc výminkář

90 let

sešlost věku

Chodeč č. 8

Marye vdova po Janovi Šestákovi sedlákovi

37 let

Abzehrung

Libiš č. 21

Jan syn Jana Jiskry chalupníka

6 neděl

psotník

102

1812-0717 1812-1030 1813-0204 1813-0404 1813-0610 1814-0909 1815-0714 1815-0916 1815-1125 1817-0612 1817-1125 1818-0326 1820-0723 1821-0609 1822-0122 1822-0226 1822-0612 1822-0713 1826-0630 1827-0415 1827-0803 1829-0327 1830-0322 1831-0202 1832-0104 1832-0702 1832-0730 1832-1012 1832-1204 1833-0111

1712-0719 1812-1101 1813-0206 1813-0206 1813-0612 1814-0911 1815-0716 1815-0918 1815-1127 1817-0614 1817-1127 1818-0328 1820-0725 1821-0611 1822-0124 1822-0228 1822-0614 1822-0715 1826-0702 1827-0417 1827-0805 1829-0329 1830-0324 1831-0204 1832-0106 1832-0704

1832-1014

1833-0113

Libiš č. 21

Alžběta žena Jana Jiskry chalupníka

20 let

po porodu

Chodeč č. 15

Anna dcera Jiřího Šestáka chalupníka

1 1/4 roku

kašel

Chodeč č. 27

Matěj Hyka sedlák

77 let

sešlost věku

Vysoká č. 7

Veronika dcera Václava Slavíka sedláka

6 let

souchotiny

Vysoká č. 34

Jan Čížek chalupník 68 let, dlouhoé nervy

68 let

dlouhé nervy

Vysoká č. 8

Antonín Kučera výminkář

84 let

sešlost věku

Chodeč č. 17

Václav syn Jiřího Slavíka sedláka

1 den

psotník

Vysoká č. 20

Jiří Čížek starý invalid a podruh

68 let

bolení krku

Chodeč č. 26

František syn Václava Čížka kreyčího

9 dní

psotník

Chodeč č. 11

Jiří syn Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře

1/2 léta

neštovice

Chodeč č. 27

Matěj Šesták chalupník

60 let

kámen

Vysoká č. 20

Anna po + Jiřím Čížkovi dcera

6 1/2 roku

fryzl=psotník

Chodeč č. 19

Václav Šesták chalupník a starší kyrken (???)

82 let

sešlost věku

Chodeč č. 3

Terezie žena Jana Šestáka domkáře

42 let

dlouhá nemoc

Chodeč č. 21

Jiří syn Jana Čížka sedláka

4 neděle

psotník

Vysoká č. 7

Václav syn Václava Slavíka sedláka

1 1/2 roku

psotník

Vysoká č. 7

Lydmila dcera Václava Slavíka sedláka

19 let

souchotiny

Chodeč č. 27

Jiří syn Václava Šestáka chalupníka

12 neděl

Chodeč č. 21

Jan syn Jana Čížka sedláka

3 roky

psotník utopil se v obecním kalu

Chodeč č. 15

Jiří syn Václava Čížka domkáře

10 neděl

psotník

Vysoká č. 19

78 let

starý věk

Chodeč č. 11

Václav Čížek výminkář Alžběta dcera Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře

2 roky

psotník

Chodeč č. 11

Václav syn Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře

6 měsíců

střevní psotník

Chodeč č. 27

5 let

Abzehrung

Chodeč č. 3

Rosalie dcera Václava Šestáka chalupníka Marye z nemanželského lože dcera Anny Šestákové

6 měsíců

psotník

Chodeč č. 6

Václav Václava Šestáka sedláka

4 hodiny

veliká mdloba

Chodeč č. 15

Alžběta Čížková domkářka

65 let

dušnost

Chodeč č. 15

Dorota vdova po + Jiřím Čížkovi weyminkářka

90 let

sešlý věk

Chodeč č. 15

Daniel Čížek domkář

68 let

dušnost

Chodeč č. 3

Anna z nemanželského lože Marye Šestákové

1/4 roku

Abzehrung

103

1833-0409 1833-0809 1833-1211 1835-0517 1835-0707 1835-0901 1836-1116 1837-0328 1837-0328 1843-0920 1 hod ráno 1845-0115 10 večer

1833-0411

Chodeč č. 19

Jan syn Jiřího Šestáka chalupníka

14 let

zymnice

Chodeč č. 15

Václav syn Václava Čížka

11 dní

psotník

Chodeč č. 6

Václav Václava Šestáka půlsedláka

30 neděl

Abzehrung

Vysoká č. 7

70 let

sešlost věku

50 let

utopil se

3 neděle

psotník

7 dní

psotník

Chodeč č. 11

Lydmila manželka Václava Slavíka výminkáře Antonín Šesták domkář - utopil se při velikém rozvodnění z prudkého a dlouhotrvanlivého přívalu Václav syn z nemanželského lože Alžběty dcery Jana Šestáka domkáře Alžběta dcera Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře Václav z nemanželského lože syn Alžběty Šestákové

5 neděl

psotník

Chodeč č. 11

Alžběta Šestáková svobodná

28 let

1843-0922

Chodeč č. 27

Václav Šesták chalupník

61 let

Abzehrung spadl ze stromu a na to v noci skonal

1845-0117

Chodeč č. 28

mrtvě * synáček Václava Krajníka tesaře a domkáře z Chodče

-

-

1833-1213 1835-0519 1835-0709 1835-0903 1836-1117 1837-0331 1837-0331

Chodeč č. 22 Chodeč č. 3 Chodeč č. 11

2) EVANGELICKÝ TOLERANČNÍ KOSTEL a) stavba kostela Vystavěn r.1786, s empírovou farou, obdélníkový, se zaoblenými nárožími a s polokruhovým závěrem. Průčelí vyvrcholené štítem člení soustava lizénovým rámců se zdvojenými lizénami, obdélníkový portál, na bočních fasádách lizénové rámce a obdélníková okna s polokruhovým záklenkem.Vnitřek plochostropý. Kazatelna barokních tvarů a rokoková lavice z 2.pol.18.stol. Toleranční kostel ve Vysoké je velice dobrým příkladem omezení evangelických církví v době toleranční. Protestantské sakrální budovy byly v této době postupně nazývány ,,modlitebny" na místo kostelů. Modlitebna musela vypadat jako stodola - nesměla mít věž se zvony, okna musela vypadat jako u stodoly, okna musela být malá a bez ozdob, musela stát na okraji obce a mít vchod ze zadní strany /z polí,ne z hlavní ulice), atd.V roce 1782 se celá vesnice Vysoká až na tři rodiny přihlásila k reformovanému vyznání. Uspořádání lavic je původní a obvyklé pro reformovanou konfesi - tvoří půlkruh se stolem Páně uprostřed, pastor nebyl někým významnějším než laici

104

(jako je to v římskokatolické církvi), byl na jejich úrovni.Toto uspořádání bylo také velmi praktické pro svatou večeři páně. b) Obtíže při budování kostela Při stavbě kostela zakusili evangelíci mnohá příkoří. Zvláště bylo poukazováno na to, že staví příliš nádherně a okázale.To se týkalo hlavně pěkných dveří a oken, která byla veliká a obloukovitá. Tato okna byli vojenskou exekucí přinuceni zarovnat a teprve po šedesáti letech byla okna upravená podle původní podoby. Fara pochází z r.1788. Uvážíme – li, že krátce předtím (r.1754) byl vybudován v obci nákladný chrám katolický, na který museli přispívat všichni občané, pochopíme, že obětavost evangelíků byla příkladná. Později byly koupeny do kostela pěkné dubové lavice a kazatelny z jednoho pražského kláštera a byly na Vysokou slavnostně přivezeny na vyzdobených vozech.

c) Faráři evangeličtí K církvi evangelické na Vysoké se přihlásilo hned po vydání tolerančního patentu mnoho občanů místních i z okolí a obdrželi dne 27.prosince 1783 prvního duchovního Petra Šikoru z Uher. Po něm následovali : Petr Šikora 1783-1789 Samuel Szűcz 1789-1793 Matouš Bača 1793 – 1804 Jan Szetsenji 1804-1806 Štěpán Rimány 1807 – 1839 Jan Šolín 1839- 1842 Josef Kubeš 1 842 -1845 Jan Šolín Ledecký 1847-1881 Václav Čech 1881 – 1923. Od roku 1925 působí na Vysoké českobratrsko – evang. Farář Hugo Samek. Hugo Samek 1940- 1945 Alois Svrčina 1946-1963 Václav Otta 1964-1969 Emil Pospíšil 1970-1981 Od roku 1.1.1982 sbor administrován Adm. Kejř Farář Vladimír Šimáně ThMgr. Jan Opočenský Farářka Mgr. Hana Pfannová Kurátor Tomáš Pospíšil 105

d) Soukromá evangelická škola Dne 2.října 1789 byl položen základ ku stavbě evang. školy ve Vysoké. Stalo se tak za faráře Petra Šikory. Zemřelý evangelický učitel Matěj Rambousek uvádí, že se snad vyučovalo již r.1786.Nová důkladná školní budova byla vystavěna r.1850 za faráře Jana Šolína.R. 1892 byla rozšířena škola na dvoutřídní a bylo přistavěno první poschodí. Stavitelem byl Jan Šesták ze Střem, plány zhotovil Josef Líbal ze Stránky. Evangelická škola byla zrušena r. 1903 a byla pronajata místní školní radě pro obecnou školu, neboť v budově veřejné školy byly jen dvě třídy.Od r. 1921 umístěna byla v této budově měšťanská škola. Od r.1933 je opět v této budově obecná škola. e) Učitelé evangelické školy ve Vysoké Prvním učitelem evang. školy byl František Kladivo z Rovného pod Řípem. Ve Vysoké se mu asi nedařilo dobře. M. Rambousek píše : ,,Znamenaje však v církvi zdejší neupřímnost k sobě a nelásku odešel opět….zpět do Rovného.“ Jej vystřídal Josef Tichý z Ouvala na Chrudimsku a po jeho odchodu vrátil se opět do Vysoké František Kladivo. Jak dlouho zde působil a kam odešel není známo. Možná, že zde zemřel, nebo že opět odešel jinam. 1.září r. 1815 nastoupil na zdejší evangel. Škole vynikající učitel Josef Nedoma. Týž působil na Vysoké do r. 1820. Po Nedomovi působil na evang. škole Josef Brůža z Krábčic. Který zde zemřel r.1821 na tuberkulosu. V říjnu téhož roku stal se zde učitelem Václav Kubeš (nar.15.listopadu ve Vestci). Za něho byla stará školní budova, která měla jen jednu třídu a jednu světnici pro učitele, přestavena. Učitel Kubeš patřil ještě k staré gardě učitelů, u nichž nedostatek a bída bývaly častými hosty. Hlavním jeho příjmem byla hudba a zpěv. Ve Vysoké působil 54 r. a 6 měs. (zemřel v dubnu 1876 8.dubna). 1876 přišel Matěj Rambousek a r.1889 ve druhé třídě vyučoval Václav Petráček. Ten odešel r. 1 900 do Krakovan a na jeho místo nastoupil Josef Satran (nar. 25.5. v Lečicích na Roudnicku). Matěj Rambousek a Josef Satran dočkali se r.1903 zrušení soukromé evangelické školy ve Vysoké. f) Význam evangelické školy Soukromá evang. škola na Vysoké zanechala v dějinách obce veliký kus poctivě vykonané práce. Vychovala několik generací a kromě stránky církevní a výchovné věnovala velmi často pozornost i věcem národním. A to bylo v dobách, kdy podobné činny byly rakouskou vládou stíhány. Roku 1881 oslavila škola staleté výročí vydání tolerančního patentu. 28. března 1892 bylo okázale vzpomenuto 300. narozenin Jana Amose Komenského, přes zákaz 106

tehdejšího ministra vyučování Gautsche. Večer 27.března 1892 byl průvod a lampiony po obci. Škola byla ozdobena transparentním obrazem Komenského. V hostinci p. Malého přednášel o Komenském učitel Matěj Rambousek. Při oslavě účinkoval i zpěvácký spolek Lumír.Školním dětem promluvil o Komenském farář Václav Čech a děti byly poděleny knížkami o Komenském.

3) PAMÁTNÍK TOLERANČNÍ DOBY Památník toleranční doby ve Vysoké tvoří po Středisku české reformace ve Velké Lhotě v jižních Čechách, jakýsi druhý ,,uzlový bod" sítě protestantských muzeí v České republice navazujících na českou reformaci. Památník se skládá z komplexu nemovitostí náležejících k dříve samostatnému evangelickému sboru (původně reformovanému helvetského vyznání) se sídlem ve Vysoké (dnes je sloučen s mělnickým sborem Českobratrské církve evangelické).Jde o toleranční evangelický kostel z roku 1786, k němu přilehlý hřbitov(nyní obecní) a fara.Jde o významnou památku toleranční doby. V říjnu 2003 byla v bývalé márnici z roku 1891 otevřena malá expozice: ,,Toleranční doba v srdci české země",která svým rozsahem pokrývá toleranční podřípsko, mělnicko, mladoboleslavsko a zástupně i Prahu. První dva z celkem dvanácti výstavních panelů přibližují stručně toleranční dobu jako celek, další panely se věnují evangelickým sborům vzniklým v popisovaném území v toleranční době. Každý popisovaný sbor je doplněn historickou a současnou fotografií sborových budov. Co byla toleranční doba? Termín ,,toleranční doba" znamená důležitou epochu v historii českého protestantismu.Začínala v roce 1871, když císař Josef II. vydal toleranční patent. Po prohrané bitvě na Bílé hoře (1620) museli protestanti emigrovat nebo zůstat v ilegalitě jako ,,skrytá církev české reformace ",často trestaná pro její vyznání. Když byl vydán patent (jí ani veřejné ovšem vyhlášen nebyl),ti, kteří přežili, mohli být zapsáni jako protestanti - buď luterské konfese, nebo reformované (kalvinské), ne ale jako čeští bratři nebo husité (jak si přáli). Nebyla to ,,náboženská svoboda",jen ,,náboženská tolerance" těchto dvou vyznání. Nicméně pro ně to bylo lepší než hrozby tresty v době ilegality.Toleranční doba

107

skončila roku 1861, kdy rakouský císař prohlásil rovnost vyznání. A v roce 1918, po skončení první světové války se obě protestantské církve opět spojily do Českobratrské církve evangelické - jediné církve v Česku s nepřerušenou kontinuitou české reformace - od Husovy smrti k dnešku. 4) POČÁTKY EVANGELICKÉ REFORMOVANÉ CÍRKVE VE VYSOKÉ První zmínka o dřevěném, gotickém kostelíku ve Vysoké u Mělníka pochází z r.1384. Byl obklopen hřbitovem a byl menších rozměrů než kostel dnešní, barokní. Terén, na němž stál, byl proti dnešnímu o něco zvýšen. Dřevěný kostel, z něhož jako jediná památka zbyly dva obrazy nevalné umělecké hodnoty, byl vydrancován Švédy, jejichž ležení bylo v nedalekém Bundole. Podle berní ruly z r.1654 bylo ve Vysoké jedenáct selských gruntů, osm chalupníků a jeden zahradník, domkář, s celkovou výměrou 499 strychů orných polí, 670 strychů porostlin, 11,5 strychů zahrad a 3,75 strychů chmelnic. Obec měla tedy dvacet usedlíků s jejich rodinami a čeledí. Tehdy se tu vyskytovala jména Homut, Novotný, Rous, Holoubek, Novák, Postava, Kubík, Mrázek, Brkal, Beneš, Kraus, Viták, Krčmář, Šlomich, Šulc, Janda,Švec, Švanda, Kroupa. V nejbližším okolí Vysoké setkáváme se, přibližně v téže době se jmény Hokeš, Jansa, Kučera, Horčic, Malý, Mokrý, Fingaust, Čížek, aj. Většina těchto jmen se objevuje po stotřicetin letech v po tolerančních seznamech evangelíků a vnáší tak poněkud světlo do náboženského rozvrstvení tehdejšího obyvatelstva. Nemáme proto měřítka, neboť ,,Rejstřík k soupisu poddaných podle víry“ z roku 1651, z kraje litoměřického, kamž tato oblast patřila, se ztratila. Tyto rejstříky, pořízeny ve všech krajích byly k účelům protireformačním. Protireformační snahy narážely jako všude, i zde na odpor tajný i zjevný. Tlak byl jistě nemalý a obyvatelstvo se mu bránilo podle své povahy i možností, jak svědčí případ Jana Straky ze Střednic. Jan Straka převzal 13.února 1702 ,,Hořejší krčmu ve Vysoké“, (č.p.35), po Bartoloměji Jelínkovi. Byla u ní kovárna, kterou Straka vlastním nákladem nově vyzdvihl, což samo o sobě naznačuje úmysl trvalého osídlení. Vlivem neblahých poměrů náboženských však po šesti letech , 24. března 1708, náhle zmizel z obce i se svou rodinou. Je poznamenáno, že uprchl nepochybně do Žitavy, s manželkou Marii a třemi nezletilými dětmi Janem, Václavem, Kateřinou, protože byl ,,luterán“, pomáhal exulantům a jiným podezřelým lidem. ( Pozemková kniha vysoká 208 ¾, Státní ústřední archív). Emigrace pro víru nebyla řídkým jevem. Vrchnost uprchlíky pronásledovala a dopadla-li je, také je trestala. Proto se tyto útěky dály tajně, exulant míval však

108

pomocníky přímo ve vsi, v níž bydlil a cestou nacházel útočiště u souvěrců, takže případy dopadeni byly ojedinělé. Obec Vysoká neměla do roku 1725 vlastní farnost. Duchovní správu obstarávala katolická fara v Chorušicích. Teprve zmíněného roku, 17.března byla zřízena Antonii hraběnkou Černínovou roz. Kienburgovou, nynější farnost. Byla postavena přízemní fara a stanoveny příjmy faráře : desátek 60 korců, po 1 zl 10 kr, obnáší 70 zlatých, 60 korců ovsa, po 35 kr tj. 35 zlatých, 30 korců pole k užívání ve výnosu ze 105 jiter 12 korců ovsa, po 35 kr činí 7 zlatých, chmelnice vynáší 11 zlatých, koleda 10 zlatých, letník (poplatek z dojných krav po 3 kr), 5 zlatých, fundace 3 zlaté, zahrada 15 zlatých. Od vrchnosti hraběnky Černínové 8 sudů piva 56 zlatých, 30 sáhů dříví po 30 kr, činí 15 zlatých a na hotovosti 40 zlatých. Suma, celkem slušná, 372 zlatých ročně. Prvním katolickým farářem byl Chorušický kaplan Vojtěch Pazder, který ve Vysoké zemřel a zde byl též pochován. Katolický farář zůstává pro usedlíky v té době součástí vrchnosti. Je to jemnostpán, který obyčejně nesplývá se svými farníky a udržuje svým nadřazeným postavením mezi sebou a jimi odstup. V prvé polovině 18. století je počet usedlých ve Vysoké i okolí přibližně týž, jen výměra pozemků se poněkud zvětšuje. Objevuje se již osm jmen pozdějších zjevných evangelíků nejen ve Vysoké ale i v okolí.Jsou to již známá jména Homut, Čížek, Novák, Kučera, Šulc, Jansa, dále pak Svoboda, Martinovský a Pauser. Nelze šmahem předpokládat, že katolicky orientovaný člověk by přestoupil po vyhlášení tolerančního patentu na nekatolickou víru, naopak je jisté, že přestupovali lidé, kteří byli tajnými evangelíky již po otcích. Můžeme tedy usoudit, že evangelický živel v tomto kraji byl silně zastoupen již dávno před vyhlášením tolerančního patentu. Za války sedmileté r.1757 tábořil pruský král Fridrich II. na návrší Kamínku v nedalekých Strážnicích. Jeho přítomnost v Čechách vzbuzovala v lidu naději, že přinese náboženskou svobodu.Leč Fridrichovy záměry byly jiné. Lid, zdeptaný válkami, nedostatkem, nemocemi a útlakem se utěšoval způsobem sobě vlastním, což přispívalo k náboženskému prohloubení. Jezuitům se nepodařilo za 150 let vymítit z jeho srdcí husitskou tradici. I ve Vysoké naslouchali proroctvím, písním a pověstem, doufali a čekali přes to, že vrchnost zde s poddanými dosti slušně bude zacházeti. V té době císař Josef II., spoluvládce Marie Terezie, chystali razantní kroky. Neúroda a hlad v letech 1771 a 1772 dolehly těžce i na tuto farnost. Úmrtnost se nepoměrně zvýšila, jak z následujíc vidno. V normálních letech 1770 zemřelo v celé farnosti vysocké 30 osob, r.1773 zemřelo 32 osob, r.1774 dokonce jen 14 109

a r.1775 zemřelo 23 osob, průměrně tady asi 25 osob ročně. Naproti tomu v letech hladu roku 1771 zemřelo 64 osob a roku 1772 docela 95 osob, což dává přibližně průměr 80 osob ročně. I Vysoká tady zaplatila hladu těžkou daň. (Matrika zemřelých, Vysoká 1725-1784 katolická). Na jedné straně zbídačelý lid, na druhé vládnoucí, bohatá třída, to byly okolnosti příznivé vzniku revolučních nadějí. Selské povstání r.1775.Nerozšířilo se na mělnické panství. To ovšem není důkaz, že zde nebyla živná půda pro revoluční myšlenky. Potvrzuje to jen skutečnost, že zde byly poddanské poměry o něco snesitelnější než jinde. Za vyhlášení tolerančního patentu, 13.října 1781, jemuž hned 1.listopadu následovalo zrušení nevolnictví, byl ve Vysoké katolickým farářem Ant. Emss. Patent byl vydán jen v německé řeči a jako takový nebyl v českých zemích vůbec publikován. Jeho uveřejnění v české řeči bylo provedeno teprve v prosinci ve formě cirkuláře podle vzoru, jenž byl zveřejněn na Moravě. Je proto jasné, že v prvních týdnech nikdo nevěděl v čem vlastně tolerance spočívá. Proto první přihlášky k církvi evangelické se objevují až v únoru 1782, zato však hromadně. ,,Pamětní kniha svatá, evangelicko – reformované církve vysocké“ z pera prvého evangelického faráře Petra Šukoty o tom říká : V jednu hodinu k zápisu, jednu vůli majíce obce Vysoká, Střednice,Strážnice, Horní a Dolní Zimoř, Vehlovice, Mlazice, Brozánky,Hořín, Borek, k nímž se brzo přidaly obce z okolního panství. Dne 21.února r.1782 podalo přihlášku 9 občanů ze Strážnic, kteří čítali se svými rodinami 57 osob, ze vsi Střednic 7 občanů, s rodinami 36 osob. Přihlašovací lístky z Vysoké se nezachovaly. Vysoká se zúčastnila hromadně. Přihláška neměla předtisku, byla psána na kousku papíru jako potvrzení, povětšině samotným ředitelem.Zněla : Dnes, nížepsaného dne a roku k evangelické víře vyznání učinil ze vsi vysocký Anton Rous, žena Mařena, děti Antonín, Alžběta, Jiří. Svědek toho Kern, vrchní Ve dvorci 21.Feb.1782 Od roku 1782 byla přihláška vázaná na předchozí šestinedělní cvičení v katolické víře. Teprve když občan nebyl cvičením přesvědčen o pravosti víry katolické, bylo mu vydáno potvrzení o přestupu.Tato cvičení v katechismu, pokud jde o mělnické panství, dělo se na farách, též ve Vysoké, v kapucínském klášteře na Mělníku, nebo v klášteře na Šopce. Prvním zde pokřtěným ,,luteránem“ byla Alžběta, dcera Matěje a Doroty Altmanových ze Strážnic 26. září 1782. (Matrika Vysoká 1725-1784, kat.)

110

První pastor ve Vysoké Petr Šikora, po svém usídlení v obci ihned přistoupil ke konsolidaci církve. První starostí bylo nalézt místo, kde by se mohly konat pobožnosti. Ochotný sedlák, Václav Čížek z Vysoké čp. 19, nabídl k tomu svou prostrannou stodolu, zdělanou ze dřeva a došky krytou, nalézající se v pozadí velkého dvora v jižní části obce. (Václav Čížek narozen ve Vysoké 1.listopadu 1750, z otce Felixe, matky Doroty). První evangelické služby boží byly konány v této stodole v neděli, 18. ledna 1784, při nichž Šikora kázal. Účast byla veliká a vzbudila zájem širokého okolí. Za týden na to, 25. ledna, bylo první přisluhování Večeře Páně. K této příležitosti, podle zápisu Petra Šukoty v Pamětní knize, k ozdobě a čistotě Páně darovala Veronika, manželka Antonína Kučery z Vysoké č.p.8 první šátek žlutočervený hedvábný, druhý pak, rovněž hedvábný darovala Alžběta, manželka Karla Tachecícho ze Střednic č.3, třetí, také hedvábný Marie, manželka Jiřího, staršího Jansy ze Střednic č.p.8. Bílý ubrus darovala Alžběta, manželka Václava Šestáka z Chodče č.p.15. Po těchto šátcích nezůstalo ani památky. Je zachován však krásný, zlatem vyšívaný, bohoslužebný šátek z modrého moiré, nacházející se dosud na evang. faře ve Vysoké, s nápisem : ,,Hospodin gelf ojl kalicha mého.“ Uprostřed je kalich s několika hvězdami kolem a pod ním opět nápis:,,Ke cti Nego : Trog : Obno: Kř: Cyr: Vysocka : V času lho Kaz: P:S.“ (Ke cti nejsvětější Trojice obnovena křesťanská církev vysocká v čase prvního kazatele Petra Šikory). V každém rohu šátku je pak jedna z číslic letopočtu 1785. Dne 30. června 1784 byla uskutečněna komise za přítomnosti Daniela Rastima, která definitivně přijala za místo pro modlitebnu, faru, školu a hřbitova, pole podléhající dani, které vlastnil Jiří Kučera. Ten obci přenechal toto místo, za výměnu příhodného místa , obecního pole, které však zdarma užíval katolický školmistr. 13. ledna 1786 byla krajským úřadem povolena stavba modlitebny ve Vysoké. Pastorovi Šikorovi nastala nejdůležitější práce, opatřit peníze, potřebné ke stavbě budovy. František Kladivo vepsal do velkých sešitů, olůvkem vylinkovaných, jména příslušníků helvetské obce, podle jednotlivých vesnic. Do rubriky se mělo psát: co kdo slíbil dáti, co kdo dal poprvé, podruhé atd. Sbírka mezi členy postupovala dobře, ač někde i s průtahy, ježto peněz bylo málo. Dali všichni co slíbili, až na nepatrné výjimky. Podle Šikorových zápisů z 8. října 1787 v Pořadnosti na chrám Páně, byla provedena sbírka ve 24 obcích a sice ve Vysoké ( 333zl. 3kr), ve Střednicích (324zl. 3kr.), ve Strážnicích (129zl.34kr.), v Chodči (102zl.25kr.), v Březince (41zl.30kr.), v Truskavně (34zl.10kr.), Vehlovice (15zl.20kr.), Šemánovice (62zl.28kr.), v Bosyni(35zl.53kr.), v Kokoříně (45zl.43kr.),v Zimoři Dol.i 111

Hor.(74zl.3kr.), v Borku (5zl.), v Brozánkách(9zl.), v Hoříně (4zl.), v Mlazicích (9zl.45kr.), v Liběchově (2zl.20 kr.), v Mělníku (1zl.), v Šopce (7zl.21kr.), v Rousovicích (1zl.15kr.), v Záduší(1zl.50kr.), v Podole (30kr.), v Újezdě a Jestřábicích ? Výnos sbírek se nemůže posuzovat podle velikosti obce, ale nýbrž podle počtů evangelických rodin a podle jejich možností. Tak poměrně malá obec Střednice se 17 evangelickými rodinami, z niž je 6 sedláků velkých, 3 domkáři a ostatní podruzi, vyrovná se výše příspěvku obce Vysoká, kde sociální rozvrstvení obyvatelstva bylo nejpříznivější.t.j. 68 evangelických rodin, z niž 10 selských, 7 chalupníků, 12 domkářů a ostatní podruzi, výměnkáři, voják a kovář. Sbírky se zúčastnili v různých vesnicích i čeládka, děvčata a synkové. Aby bylo zajištěno stavební místo, byla učiněna s Jiřím Kučerou na vrchním úřadě písemná dohoda, podle níž přepouští Kučera na věčné časy toto místo helvetské obci za náhradu 7 zlatých ročně. Kdyby však obec získala nazpět jeden kus kantorova pole, příjme je výměnou a plat 7 zlatých přestane. Když byly opatřeny a schváleny stavební plány, bylo dne 3.dubna 1786 započato se stavbou modlitebny, kterou prováděl zednický mistr Jan Mrázek a tesařský mistr Václav Zita, v obecní režii, čímž pastoru Šikorovi bylo přidáno mnoho práce s vedením záznamů a opatřování materiálu. Zhostil se jí však velice dobře. Kámen, potřebný na stavbu se lámal ve skále Václava Polívky ze Strážnic, nebo u stráženského Šejnohy. Lámou chodečtí, březinští, truskavenští, jestřebičtí, mlazičtí, vehlovičtí občané, jímž se za to platí. Dříví se vozí z Valdštejna, z Chodče, Březinky. Železo je od bosyňského žida a později z Prahy. Na práci se podíleli místní řemeslníci, chodecký hrnčíř, zimořský tesař Hendrych, vehlovický tesař, vysocký, chodečský, bosyňský kovář, zedníci, podruzi a nádeníci. Práce spěla dopředu. Stavělo se podle plánu, bez námitek vrchnostenských dozorčích orgánů. Však háček se našel.Projevil se v udání, že helvetská obec staví proti nejvyšším předpisům nádherně a nákladně, čímž poplatný lid je utištěn. Udání šlo z vrchnostenského úřadu na krajský úřad do Mladé Boleslavy, který nařídil komisionální řízení, k němž vyslal 7. června r.1786 prvního komisaře Fran.Ferd.von Eborlo, který stavbu prohlédl a shledal v některých částech pravdivé udání, stavbu zastavil. Golgotského lidu se zmocnila malomyslnost. Stíhá jej rána za ránou, neúspěch, nepřízeň na všech stranách. Radí se a výsledkem je německá žádost zemskému guberniu o povolení k pokračování ve stavbě. Helvetská církev v ní uvádí, že se stavbou chrámu bylo započato 27. března (ve skutečnosti 3.dubna) a bylo v ní šťastně pokračováno tak, že je ve stavu brzkého dokončení. 112

Gubernium ji přijalo příznivě, ale krajský úřad, ovlivněn vrchností, byl však jiného mínění. Nádhera a nákladnost stavby ustoupila do pozadí, protože vrchnost projevila obavy o poplatný lid. Stavba byla dohotovená až pod střechu, takže bylo jasně vidět její tvar, způsob zdiva a umístění oken a dveří. Jako doklad byl na místě pořízen pro zemské gubernium ve skice situační plán stavby, zaznamenávající všech šest oken, okno v průčelí i obojí dveře. Na plánu je vyznačena i okna ,zadní okrouhlos, půlkruhový presbytář. O stavu budovy byl pořízen obsáhlý protokol. Dnes jsou průčelní dveře do modlitebny přímo na hřbitově. Dříve však byl hřbitov mnohem menší a byl položen opodál chrámu, jak vidno z plánu. Před vchodem bylo tehdy jakési nádvoříčko, široké jako průčelí a rovněž tak hluboké a udrželo se tam do šedesátých let devatenáctého století. Místo budoucího pastorova příbytku, uvedené v plánu, je místem kde později byla postavena kůlna. Pastorův dům je poněkud severněji za postraním vchodem do modlitebny. Chrám je postaven z kamenných kvádrů a je 43 českých loket dlouhý, (25,54m),18 loket široký, (10,69m), a ke střeše 11,5 lokte vysoký (6,93m). Dále je v protokolu uvedena vzdálenost budovy od silnice a sice místě 17 sáhů,(38,13m), av místě 21 sáhů,(39,7m). Hřbitov je od modlitebny vzdálen 13 sáhů, (24,57m) a od silnice 20 sáhů,(37,8m). Komise zjistila, že průčelní okna je proti předpisům a dveře, že jsou zbytečně velké. Proto zakázala pokračovat ve stavbě těchto částí, neboť kdyby gubernium přikázalo tyto části zazdít, byl by náklad na ně vynaložen zbytečně. Ale helvetská obec nadále pokračovala ve výstavbě a neuposlechla příkazů vrchnosti, takže tato stavba dokonale podobná katolickému kostelu vchodem, velkými okny, ozdobami a zvenčí i presbyteriem podobnou okrouhlinou. Podle gubernálního rozkazu z 25. září byla této obci udělena důtka, proto ale, podrží-li modlitebna dosavadní podobu, nezmění se tato skutečnost, že je postavena proti znění patentu a představuje vlastně kostel! Proto se tudíž pro přítomnost a budoucnost zříká zodpovědnosti že tomu, jako vrchnost, dopustila a předkládá zemskému guberniu tuto náležitost k uvážení. Roku 1786 25.října byla modlitebna dokončená, vzdor překážkám a nepříjemnostem. Stavba trvala necelých 7 měsíců. První služby boží se tam konaly 29.října 1786. Do té doby sloužila k tomuto účelu, od 18.ledna 1784 již zmíněna stodola Václava Čížka č.20. Modlitebna byla prázdná, vybílená, strop s jednoduchým štukem, okna zasklená. Zimořský tesař Jan Hondrych pracoval na kruchtě. 113

Chrám se světil 19.listopadu 1786, za veliké účasti lidu všech vyznání z celého okolí. Tomuto slavnostnímu aktu bylo přítomno třináct pastorů a dva důstojníci. Kázal superintendent František Kovácz z Volimi u Kolína, Jiří Fazokasz, pastor z Lečic a Petr Šikora, který kázal na text 1.Sam. 7,12, ,,až potud pomáhal nám Hospodin.“ Slavnost byla ukončena hostinou, není však udáno, kde se pohoštění odbývalo. Jistě to bylo někde v soukromí, nikoliv v hostinci, neboť byly zakoupeny všecky k tomu potřebné naturálie, včetně piva i vína. Pro zajímavost a srovnání tehdejší den s dnešním, uvádím zápis pastora Šukoty, podle něhož bylo na hostinu spotřebováno 21 liber hovězího masa po 6ti krejcarech, 7 liber skopového masa po 4 ½ krejcarech, 2 vědra pražského piva za 5 zlatých, (vědro mělo 56,58 litrů, tj. 40 mázu), dále 12 chlebů po 12 krejcarech, 16 žejdlíků červeného vína po ½ krejcarech a 24 žejdlíků bílého vína po 51/2 krejcarech, (žejdlík 0,35 l). Byla také postavená 8 ½ loket vysoká máj, (5,5 m). Ostatní výdaje na hostinu, jako odměna pro kuchařku, rýže, pepř, reselky (likéry, kořalky), káva, vydání poslům, svačina apod. Pastor Šikora zapsal celou útratu obnosem 17 zlatých 23 ½ krejcarů. Tyto výdaje jsou pečlivě zapsány spolu s výdaji na stavbu, ve zvláštním sešitu. Jsou to vlastnoruční zápisy Petra Šikory, zajímavé po mnoha stránkách. V nich se dozvídáme, že i dělníci během stavby, podle zvyků, byli pohoštěni. 5.prosince bylo sděleno vysockému pastorovi , aby byla okna a dveře urychleně předělány. Věc spěchala. Pražská intervence neměla úspěchu. Úřady trvaly na splnění vysokých nařízení. Součastně byl vyslán k Šikorovi voják, který měl zůstat tak dlouho, dokud nebudou provedeny na modlitebně nařízené změny. Tomuto vojenskému exekutorovi měla obec platit po tu celou dobu 6 krejcarů denně ! Pastor se neúnavně několikrát snažil písemně, s prosbou a argumentama věc zachránit, ale byl nadále odmítán.Dokonce v zoufalství se chtěl obrátit i na Jeho veličenstvo. Motiv, proč vysočtí otáleli vyplnit rozkaz se změnou oken netkví jen v obavách ze zvýšeného peněžitého nákladu, ale hlavně ve vědomí, že tím bude poškozen důstojný vzhled chrámu. Situace byla vážná, úřady nechtěly ustoupit, vrchnost byla proti obci. Pastor zaplatil vojákovi 54 krejcarů. Jak známo, odešel voják z Vysoké 23.prosince, jelikož byli kruté mrazy. Pobyt trval devět dnů. Výsledkem exekuce bylo, že se přikročilo alespoň k provedení úprav oken a dveří, aby se ukázala dobrá vůle bez ztráty možnosti návratu k původnímu stavu. Pastor Šikora neměl na růžích ustláno. Nejen že bojoval neustále s úřady, měl mnoho práce s vlastními členy církve, aby je udržoval v aktivitě. Pomoc se 114

mohl nadát jen od několika mužů.Neustále přes svůj zápal dal církvi vše potřebné. Pastor, který se nedávno oženil (v té době mu bylo 26 let), žena jeho Marie Anna 15 let, dcera Františka Plaňanského za Vtelna šenkýře č.p.28. Tak tedy Šikora v roce 1787 zažádal o povolení k stavbě fary, příbytku pro faráře. Shromáždění mu vyhovělo a podalo žádost vrchnosti. Marie Ludmila Lobkovicová jim 10. dubna 1787 odpověděla, že tak často po opakovaných rozkazech, především očekávala provedení nařízených změn na modlitebně. Dokud se tak nestane, nemůže vrchnostenský conses dát povolení k vystavení pastorova obydlí. Vyhoví-li však žadatelé nařízení, bude jim toto povolení ihned dáno ! Mezi tím se již 20.dubna dostavila nová vojenská exekuce přímo do pastorova bytu. Bylo to šest vojáků, kteří k němu byli vysláni na základě exekučního patentu ze dne 20.dubna 1787, vydaného krajským úřadem v Mladé Boleslavi. Vojáci u něho měli zůstat tak dlouho, dokud nebude učiněno zadost nařízení se změnou oken a dveří na modlitebně. Vedle celého zaopatření měli vojáci dostávat 3 groše denně. Tento rozkaz byl doprovázen českým vysvětlujícím dopisem Josefa Kerna, upozorňujícího, že 6 exekutorů zůstane u něho tak dlouho, dokud nebudou provedeny nařízené změny a vše , co by zvenčí nějakou zkázu způsobiti mohlo. Pastor dlouho otálel z vyplněním rozkazu, bylo mu líto krásné stavby. Ke konci měsíce se rýsovala beznadějná situace, že i členové církve byly pro vyplnění rozkazu. Šikora tedy kapituluje. Zazdění oken a dveří proběhlo v máji roku 1787. Tím končí kapitola o opatření na modlitebně. Zadní okrouhlenu, presbytář, nestrhli, ani je neučinili čtverhranným. Modlitebna přes to zůstala chrámem a nepodobala se obyčejnému domu. Stavba evangelické fary byla povolena přípisem krajského úřadu, podepsaného Stránským, dne 29. dubna 1787. Jediné omezení je takové, že obydlí pastora nesmí být pod jednou střechou se školou, stavení musí být oddělené a bez zbytečných ozdob. Tím se otevřela nová perspektiva k dobudování církve a znehodnocení modlitebny zazdění barokních oken nezdálo se tak zlé. Řekli jsme, že byla prázdná, bez zařízení. Dnes nás zaujme řada krásně řezaných, nákladně stavěných lavic, jejichž původ byl zapomenut. Böhm, v obsáhlé knize o mělnickém kraji ví jen tolik, že pochází z nějakého pražského kláštera, Josefem II. zrušeného. V ,,Pořádnosti“ Petra Šikory však nacházíme zajímavý zápis, který se k této věci vyjadřuje. Dokonale vysvětluje zde citovaná slova : ,,1787 DNE 13.JUNY KOUPILI V PRAZE Z KOSTELA STÝ ANYSSKY Y Z KAPLY STÝ BARBORY STOLJEE Y KAZATEDLNICE, Z KAPLY SV.BARBORY, 115

Nasledugicý Obec : 1. Obec Wysecká 2. Stržedenská 3. Strassenská 4. Bessinska 5. Chodecká

15 Stolje 6 6 4 2

V Summě Kusú 33 Y s Kazatodlniceg dáno za něg Rfl 36 gr

45.

Koupilo tedy pět obcí z pražského kláštera sv. Anežky 33lavic a z kaple sv. Barbory kazatelnu, jež odvezli do vysocké modlitebny, kde je spatřujeme do dneška. O původu varhan a obřadního stolu v modlitebně dosud není nic známo. Varhany jsou empírové a dostaly se sem někdy počátkem 19.stol. Obřadní stůl je neforemná barokní napodobenina. Je umístěn pod kazatelnou, přímo proti postrannímu vchodu, takže presbytář je v pravo, zaplněný lavicemi a ztrácí tak svůj původní účel. Toto seskupení pochází z časů Petra Šikory a zůstalo tak dlouho do dneška. Od prvopočátku se používal postraní vchod. Je bližší k užívané cestě. Zatímco vchod průčelní vedl z jakéhosi nádvoříčka. V polovině minulého století byl narušen postoupením hřbitova. S evangelickým pastorem přišla do obce kultura, vzdělání a pokrok. Byl první kdo na vsi odebírá české i maďarské noviny, má knihy a sotva se dá předpokládat, že by je měl sám pro sebe. Evangelická církev vysocká čítala 268 rodin. Tento stav se zachoval po dlouhá desetiletí, o čemž svědčí zápis z administrátora J.Šolína z r.1840, v němž udává počet evang. duší k roku 1839 na 1 344 a sice : Vysoká 68, Střednice 26, Chodeč 26, Zimoř 19, Bosyň 12, Kokořín 18, Šemánovice 21, Březinka 10, Vehlovice 13, ostatní 28 rodin.

116

5) OBDOBÍ VE VYSOKÉ P0 ROCE 1990 CÍRKVE EVANGELICKÉ a) Vzpomínky administrátora Opočenského První návštěva na Vysoké pana adm. Opočenského, byla v roce 1991. Funkci přebíral od faráře Vladimíra Šimáně administrátora Vysoké. Protokol se psal velice obecný, kartotéku nenašel, což vzbudilo na synodní radě rozruch : sbor, který nemá kartotéku, nemůže existovat! Udělali provizorní (salárníci a známí) asi o 60 lidech. Mnohem později – když sbor byl včleňován k mělnickému, nalezli asi 20 let neudržovanou kartotéku ve skříni na faře. Pan farář vzpomíná ,,Člověk, který vstupuje do sboru Vysoká u Mělníka, cítí určitou vážnost a zadostiučinění : tyto prostory, zvláště kostel a hřbitov, pamatují toleranční dobu“. Vstupuji do areálu. Mezi kostelem a farou, přes dvorek, vede jediná přístupová cesta na hřbitov.Budovy jsou zavřené. Nikde živáčka.Zahrádka u fary zarostlá neproniknutelným houštím.Všechno na použití jednou za 14dní, na bohoslužby. Potkávám první lidi, s nimi vstupuji do fary : je vidět, že se zde několik let nebydlí. Bohoslužebná místnost (jako presbyterna funguje od dob Svrčinových) vpravo v přízemí fary, harmonium, Foerster, lavice a židle, stůl s pultíkem, veliká hřejivá kamna na uhlí. Kostel, vstup ze dvora, prošlapaná dlažba, zařízení toleranční.Markantní je roh proti vstupu u apsidy : vlhký až do výše poloviny oken – voda zatéká a vzlíná, zřejmě ze silnice. Lavice působením ptáků, kteří se sem dostávají rozbitými okny, silně znečištěny prachem a trusem. Strop : na několika místech opadaná omítka. Krásné veliké ,,zrcadlo“. Část lavic : krásná řezbářská práce – hrály i ve filmu ,,Život Jana Amose“. Na půdě veliké množství holubů, kteří tu mají hnízda. To bude stálý problém. Červotoč na několika místech v chrámu. Oko se těší a chvílemi i pláče. Velmi osamělá márnice v koutě hřbitova, odklánějící se štíty na faře, nahnutá zeď u kostela, viklající se rozbitá okna kostelní. Duchovní situace sboru zlá – jen několik věrných, navštěvujících čtrnáctidenně shromáždění, asi 40 salárníků s výkonem kolem 5 000Kč za rok + sbírky asi 2 500Kč. Výdaje jsou sice minimální, leč opravy se hrnou a z výpůjček od církve to stále není možno hradit. b) Obsazení fary nájemníky Obsazení fary nájemníky : prázdná fara je vždy problém. Když odešli Pospíšilovi, někdy v roce 1981, sbor jednal o nájemnících. Ti zde ale nebyli dlouho - Molnárovi z Prahy (dcera profesora Molnára) a soudě podle vzpomínek, byli viděni s despektem.

117

V roce 1991 přišel dotaz na Vysokou přes SR- bydlení pro rodinu, která přišla o střechu nad hlavou. Původní záměr byl zkusit zde z fary nějakou práci sociální – např. azylový dům pro matky z dětmi. Od toho se opustilo. Na Vysokou v roce 1991 se přistěhovali Vančurovi, kteří doposud na faře bydlí. Objevily se mnohé věci, které se musely zařídit : nový kotel na topení, oprava radiátorů, nový bojler v koupelně. Malování provedli nájemníci už sami, i v bohoslužebné místnosti na faře. Pochopitelný byl jejich požadavek mít uzavírací hodinu na návštěvu hřbitova, 17 a 19hod. podle roční doby. Zahradu, kterou užívají, vyčistili obětavě bří Jaromír Vebr a Václav Brynych. Byli i takoví, kteří se tázali, proč noví nájemníci jsou odjinud. Vždyť fara mohla být nabídnuta zdejším. Jenže – nikdo se nehlásil na bydlení, které bylo potřeba teprve dodělat. c) Opravy a renovace Opravy : Dalších oprav přibývalo : 1993 střecha na faře a na hospodářské budově (firma Andres, 8 000Kč), 1995 fasáda na faře s opravou štítu a postavením středového sloupu pro vrata, poraženo a zničeno při nehodě traktoru s vlekem koncem roku 1994. Ve sloupku u patky byl po nárazu nalezen pamětní list. Po opravě byl vložen zpět. V roce 2002 se o hřbitově jednalo s obecním úřadem, který ho má ve správě a užívání. Byla možnost, daná novým zákonem, provozovat hřbitov nadále jako vlastníci. Církev evan. konstatovala, že v stavu, v jakém se v té chvíli hřbitov nacházel, by jej nepřevzala. Jelikož provozní záležitosti hřbitova jsou ztrátové. Dohoda tedy zněla : obecní úřad dál provozuje toto veřejné pohřebiště a zlepší jeho vzhled. Což se dělo. Zdi jsou dostavěny, tráva se seká. Obnovil se plán hřbitova. Další opravy – později už cílené začaly v roce 1995. Pojišťovna slušně ohodnotila škody po ,,traktonehodě“, asi na 18 000Kč a to se použilo na opravu sloupku. Toho se ujal pan Jaroslav Novotný z Prahy, který v r. 1994 vedl opravy kostela na Mělníku, a s dalšími pak opravil i fasádu na faře, dvě strany. Lešení bylo seniorátní a postavil je Vláďa Doubek z Liběchova. Třetí strana (ke škole) ještě stále čekala na opravu. Co se týče štítu, byl už nejvyšší čas jej zachránit. Vrata a dvířka získal zakázkou p. Podrápský, truhlář na Vysoké. Udělal je se speciálním závěsem, který pak zamotal hlavu zedníkům, když je zavěšovali. Dodnes je to znát…. Pro to, aby mohli část opravy zaplatit, bylo třeba vypsat sbírku mezi lidem sboru na Vysoké a přáteli – vynesla přes 30 000Kč, což stačilo spojit ji s půjčkou z JTD. Tak začalo ,,vstávání z popela“. 118

d) Anna Jansová, Pavel Kučera (učiněné požehnání pro vysocký kostel) a nová fasáda kostelíčka V roce 1996 pan Vébr, pokladní, se setkal s paní Annou Jansovou, a dostal nabídku , aby zařídil opravu fasády kostela. Do sborové korespondence byl zařazen tento dopis paní Jansové : Vážený pane Opočenský, poslala jsem vám na konto AB banky částku 100 000 Kč jak jsem slíbila. Prosila bych, kdyby se fasáda mohla začíti. Já myslím, že pan Vébr má nějaké známé, ale hlavně, aby to bylo kvalitní. Ráda se podívám na rozpočet. Budu v létě na Vysoké, tak se snad častěji uvidíme. Chtěla bych tam hezký kostelíček. Mám tam pochované moje a manželovy rodiče a manžela. Moc pozdravů Vám a Vaší paní A.Jansová

To byl první krok k opravě kostelní fasády. Jelikož je kostel chráněná kulturní památka, bylo nutné konzultace a povolení od památkové péče. Pani Leitnarová z okresu přivedla experta Ing. Španera. Ten potvrdil, že nejvíce u kostela je poškozena apsida, jediné promočené místo, zato pořádně. Vlivem zvyšujícího se povrchu vozovky v těsné blízkosti modlitebny voda stéká k základům, které podmáčí – uvnitř je to patrné do výšky 3 metry, zvenčí nejvíce poškozena omítka. Tak tedy bylo provedeno odvodnění do pole pod budovou“. Cena za provedení práce 180.000Kč. Udělala jí firma Klbik-Krejza v termínu 28.7.97. Platba byla ze sdružených prostředků okres – památkáři – Jansová : 50-20-90 tisíc. Na budově nebylo vidět mnoho práce, jen se objevil u základů lem z plochých kamenů a uvnitř se zacelily pukliny ve zdi. Překulil se nový rok 1998 a v jeho polovině se objevila reálná možnost zahájení opravy fasády kostela. Firma Pepíček s.r.o. ji novou slíbila za necelých 300 000Kč. To už paní Jansová poslala nový dar : 200 000Kč ! Zbytek si museli farníci opatřit sami. Byla vypsána nová sbírka mezi přáteli a členy sboru,výnos opět 30 000Kč. Poslední splátku daroval sboru pan Pavel Kučera a tak nebyl na opravě žádný nedoplatek. V r.1999 byl kostel vymalován a natřen z peněz obce Vysoká, celkem 100 000Kč. Na obnovu oken ale již síla ani finance nebyly. V roce 13. května 2000 na Den matek otevřeli po všech opravách kostel za přítomnosti synodního seniora Pavla Smetany. 119

Obec v roce 2002 opravila dvě spadlé hřbitovní zdi. Márnici posléze velice vkusně také opravila. e) Vybudování ,,Památníku toleranční doby“ Od května 2003 se pracovalo na vybudování pamětní síně tolerančního sboru v bývalé márnici na hřbitově a na vybudování místa orientace v krajině v rohu hřbitova. Datum 13.10.2003 odpoledne, což je neděle toleranční, je chvíle pro prohlášení ,,Památníku toleranční doby na Vysoké. f) Uzavření samostatného sboru evangelického na Vysoké To je ovšem už doba, kdy se dějiny samostatného sboru evangelického na Vysoké uzavřely, a to k 31.12.2001. Je to od r. 1783, kdy 27.12. přišel do sboru první kazatel, po 218 letech. Připojen je k Mělníku, kde r.1897 vybudoval ,,sbor Vysocký „ chrám z odkazu Rosalie Titěrové, a o 4 roky později s rozpaky svolil k vytvoření nového, ,,Mělnického reformovaného sboru evangelické církve.“

6) ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

(něm. Bossi)

Nepočetné židovské osídlení od počátku 17. století, nejsilnější asi v první polovině 19. století, v letech 1880 – 1930 tu bydlelo 3-5 Židů. Oběti šoa z Bosyně dva, jeden přežil, druhý zahynul. Hřbitov – Ze židovského hřbitova je zachován pouhý zbytek, chybí zde ohradní zeď, nedochovaly se ani zbytky hrobnického domku. Z márnice dochovány jen nepatrné zbytky zdí. Nachází se 500 m severovýchodně od obce, na okraji lesa.100 m od silnice Bosyně - Janova Ves, přístupný polní cestou. Hranice protáhlého hřbitova o velikosti 1 338 m2 ohraničuje pouze terénní nerovnost na místě původní zdi.Založen nejpozději v 18. století. Dochovány čtyři desítky náhrobků nebo jejich zbytků,umístěných převážně v severozápadní části areálu, nejstarší z druhé poloviny 18. stol.,nejmladší z r.1886 12. června patří Alžbětě Fischerové z Nebužel. Nejstarší náhrobky , většinou pískovcové nebo mramorové stély, jsou opatřeny hebrejskými nápisy a jimi orientovány 120

k severovýchodu.Některé náhrobky jsou vrostlé do kmenů stromů. Hřbitov dnes přirozeně splývá s okolním porostem, v roce 1998 byl alespoň částečně upraven (zbaven přerostlé vegetace)Klubem českých turistů Mělník.

Židovský hřbitov v Bosyni

7) MALÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY Vysoká : Bosyně :

Boží muka před kostelem Boží muka na rozcestí v zadní části Bosyně čp.26 Boží muka u kaštanů (před statkem u Štolbových) Kaplička zasvěcená sv. Václavu u silnice Chodeč : Zvonička a boží muka u silnice Střednice : Boží muka na zahrádce u Maryšků Strážnice : Kaplička u školy, křížek u kalu

121

g) archeologie Toto území má charakter území s archeologickými nálezy.Vztahují se tedy na něj ustanovení zák.č.20/1987 Sb. ostatní památkové péči ve znění zákona č.242/92 Sb. Stavebníci jsou povinni žádat o vyjádření k záměru stavby, k územnímu a stavebnímu řízení Archeologický ústav AV ČR,Praha. Pro svou výhodnou, zdravou i půvabnou polohu bylo sídlo Vysoká vyhledáváno obyvatelstvem i v době prehistorické. Neolit (mladší doba kamenná) je už v této oblasti hojně zastoupen. Dále i starším údobím s kulovitou keramikou volutovou, pozdější fází, již charakterizovanou hruškovitou keramikou píchanou.Našli se zde ojedinělé nálezy kamenných nástrojů z údobí keramiky páskové. 1) Výpis z kroniky Vysoká z dob 1935 podle tehdejšího starosty Jaroslava Šestáka : Po stránce archeologické prozkoumal vysocké okolí r. 1856 archeolog Václav Krolmus.V údolí „ Bundol“ a v polích na severní straně obce našel dosti popelnic, z nichž některé jsou uloženy v Zemském museu pražském. r.1864 byly ve zdejších polích vykopány kosti mamuta. Jedna mamutí stolička je v kabinetě zdejší měšťanské školy. Zdá se, že zdejší kraj byl osídlen již v mladší době kamenné, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů z doby keramiky páskové. O dalších vykopávkách v obci se zmiňuje L.Bőhm ( Královské věnné město Mělník) : …..Taktéž kopáním neb hlubším oráním přišlo se porůznu na veliké lidské kostry, kupř. na poli nazvaném ,,Kantorův kopec“. U hřbitova evangelického nalezena kostra na níž ještě část oděvu z hrubého sukna nasvědčovala tomu, že zde zakopán leží vojín nepochybně z války švédské nebo pozdější.Zároveň byla nalezena ozdoba v podobě čočky s drahým kamenem, kterýž kamének sobě žehráš studující Václav Kubeš, syn evangelického učitele , zasadit dal do prstenu.

2) PŘEHLED EVIDOVANÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK : a) Bosyně - kovárna při čp. 8 - návrh - areál usedlosti čp. 9 - areál usedlosti čp. 56

122

- areál zámku - zapsán 13.6.1963 (zámek,chlévy,stodola a zbytky ohradní zdi) - židovský hřbitov - k znovu prohlášení - pozůstatky hradu Harasova - k znovu prohlášení b) Chodeč - dům čp. 31 - návrh - soubor zvoničky a křížku na návsi - návrh - areál usedlosti čp20 - návrh c) Strážnice Sídla dále také slouží k pobytové rekreaci. - dům čp .31 - návrh - brána a branka u čp. 19 - návrh - areál usedlosti čp. 20 - návrh - dům čp .27 - návrh - výklenková kaplička u silnice od Chodče - návrh d) Vysoká - ochranné pásmo - návrh - dům čp .6 -návrh - dům čp. 26 - návrh - dům čp. 42 - návrh - dům čp. 49 - návrh -areál kostela sv. Václava zapsán 13.6.1963 (kostel,hřbitovní kaple,ohradní zeď se vstupy) - areál evangelického kostela - zapsán 13.6.1963 (kostel,evangelická fara čp. 46,.ohradní zeď,.stodola,.márnice, hrobka rodiny Kučerovy) - areál usedlosti čp. 8 (část usedlosti byla v havarijním stavu a musela být odstraněna) dřevěný špýchar je přemístěn do skanzenu - areál fary čp. 27 – znovu prohlášení (dům čp 27,brána)

123

h) Hrádky v okolí 1) HRÁDEK U BOSYNĚ Opevněná poloha v jihovýchodní části katastru obce Bosyně na severním Mělnicku byla objevena na počátku dubna 1999 při průzkumu okolí trasy inženýrských sítí v rámci cíleného záchranného průzkumu. Na existenci výrazné ostrožny, zasuté do hlubokého údolí,upozornila mapa a na ní zároveň pomístní název Hrádek dával tušit,že může jít o ostrožnu opevněnou. Předpoklad se potvrdil, protože opevnění je ještě i dnes stále ještě patrné- a následoval již standart: povrchový průzkum, geofyzikální měření a průzkum letecký. Celkový obraz tak představuje tzv. výšinné opevněné sídliště o půdorysu,který bychom nejspíše přirovnali k tvaru položené láhve,opevněné třemi pásy linií opevnění o celkové ploše asi 1.5 ha. Vnější opevnění je dnes znatelné pouze jako terénní vlna v nejužším místě ostrožny - šíji-tedy tam, kde pomyslná láhev mívá hrdlo a poněkud překvapivě nebylo zachyceno geofysikálním průzkumem. To může v tomto případě znamenat, že původní podoba opevnění nezasáhla nijak výrazně do skalnatého podloží. To zřejmě není případ středního opevnění, které naopak bylo zjištěno pouze geofysikálním průzkumem. V terénu vidět není a uvažovali bychom minimálně o dnes zaplněném příkopu a zcela rozoraném valu.Třetí, vnitřní pás opevnění v místech, kde láhev bývá obvykle naplněna, je dodnes patrné velmi dobře, ale je otázkou, jak tomu bude za pár desetiletí intenzivní orby. Povrchový průzkum, geofysika, i letecké snímky shodně prozrazují mohutný fortifikační systém složený z příkopu a valu o celkové šíři přibližně 20m. Zhruba polovina připadá na příkop na vnější straně linie opevnění, polovina na val, který i jako terénní vlna dosahuje výšky asi jednoho metru. Rozorávání valu přineslo na povrch i stopy původní konstrukce hradebního tělesa- opukové kameny, místy ožehnuté či zbarvené žárem. Na vnitřní ploše hradiště o rozloze cca 0,5ha, vymezené touto linií opevnění, bylo možné pozorovat shluky keramických nálezů, v jejichž místech odhalil průzkum bodové anomálie, pravděpodobně zahloubené objekty. Datované nálezy pocházejí ze dvou období: starověku a středověku. Nálezy pravěké- 11ks keramiky a snad i jeden zlomek štípané industrie- lze zařadit to starší doby železné. Nálezy středověké lze rozdělit na dvě skupiny. Tři drobné fragmenty asi 13.stol. (pravděpodobně odpad navezený s hnojem z Bosyně). Početnější jsou nálezy větších zlomků keramiky, je to celkem 10ks ranně středověkých nálezů a polovina nízkého žernovu o průměru 50cm. Ten je pro úvahy o středověkém osídlení důležitým svědectvím.Nevíme však zda bylo osídlení a opevnění ve středověku také vybudováno, nebo bylo využito opevnění pravěké. Za předpokladu, že se nikdo neusazuje z rozmaru ve 124

strategické poloze daleko od vody i polí, potom samotný výskyt měl pravděpodobně vnější příčiny. 2) DRUHÝ HRÁDEK V Kokořínském dole je však ukryt ještě jeden ,,Hrádek".Cesta k jeho nalezení však není u konce a její dosavadní průběh zaslouží stručné zmínky. V polovině 16.století se vyhrotily spory o hranice ,,katastru"obce Vysoká a Střem do té míry, že se dostaly před tzv. mezní soud úřadu nejvyššího purkrabství Pražského a odsud do zápisu,,vejpovědních register".Na jaře roku1553 se shromáždilo více než sedmdesát svědků v Kokořínském dole, aby prošli sporné území a díky poměrně pevným bodům lze trasu jejich obchůzky rekonstruovat.Výchozím bodem bylo místo, kde se - dle jedné z výpovědí stýkají hranice Lhotky,Vysoké a Střem u skalky v níž kříž vytesaný.Dnešní hranice katastru jmenovaných vesnic se stýkají skutečně u skalní stěny nedaleko zastávky Lhotka, kříž však na ovětrané skále již nenalezneme.Odsud se skupina vydala severně nahoru od topolů ke třem hruškám, odtud na hloch sťatý a za neustálého dohadování došli až k skále, na kteréž kříž jest, řečené Štylec, ukazujíc vejše hradbu pod mlejnem Nebuželským.Mlýn je dnešní Kroužek a skála - opět již bez kříže - nese dnes název ,,Na Štilci". Na onom přibližně tříkilometrém úseku se dostali svědkové ke skále řečené Hrádek, aniž by ovšem bylo jasné, na které straně Kokořínského dolu tato skála leží. Jednoznačné je pouze to, že se nemůže jednat o Hrádek u Bosyně, který leží až za Nebuželským mlýnem a z Kokořínského dolu na něj není ostatně ani vidět.To znamená, že někde mezi lhoteckou zastávkou a Kroužkem je jedna výšinná poloha, která nesla název Hrádek.Zda byla vůbec opevněna nevíme, muselo by se jednat o opevnění poměrně staré, pokud v polovině 16.století je ,,Hrádek" již ,,skála". Dosavadní povrchový průzkum narazil na východní straně Kokořínského dolu na nepřehledný lesní terén a ověření existence dalšího ,,Hrádku"je tak stále otevřené.

125

3) TŘETÍ HRÁDEK Autor : Dr.August Sedláček ČLEN ČESKE' AKADEMIE napsáno v původní verzi Mezi Nebuželem a Kokoříkem a v dole Kroužku u Nového mlýna nad tůní rozkošně zelenou býval hrádek Harasov, který se nazývá obecně Krvomlýn z neznámé příčiny a snad po dřevním pojmenováním Nového mlýna. Stával na vysokém ostrohu, který vybíhá z pláně Bosěnské a končil se skalnatým srázem.Příjezd k němu byl od Bosyně, ale nyní stoupá se k němu od mlýnské strany po kamenných schodech, které mají několik odstavcův, ale to až ke sklepům v srázu se nacházejícím, odtud pak se musí po odstavcích skály lézt a skákati.Tj. také stará pěšina ke sklepům a do údolí. Stará cesta vede od Zavadilky k příkopu, kterým byl ostroh překopán, a za ním je čtverhranné předhradí, porostlina, za ním pak dva příkopy za sebou a mezi nimi val,dělící předhradí od zadního hrádku. První příkop k předhradí jest šíří asi 9m a hluboký asi 19 a 6m. Blízko náspu jsou známky čtverhranného stavení, v těch místech vykopali cihly a křesané kameny. Na hrádku bývalo mlynářovo pole, ale ten je prodal vrchnosti k zalesnění. Asi uprostřed dotčeného srázu asi 15m nad zemí jsou zbytky sklepův ve skále vytesaných,ještě jsou tu některé se starodávnými okny a zdmi, které rozsedlin skal vyplňují, mlynář má je za skladiště a proto bývají zavřené. Před těmi sklepy jest komora salná nyní očazená,která bývala někdy maltou odmrštěna, bíle dyncována a na venkovské straně zdi zavřená, na stěnách je mnoho nápisův. Na konci jest sluj ve skále, která sloužila za komín. V první a druhé komoře ve skále vytesaných jest na vrchu kruh s hvězdou, v třetí jest výklenek a dráže v stěnách k zasazení prken. Na východní patě výšiny byla komora ve skále vytesána,do obdélníku založená a okolo při stěnách kamenné lavice. Po sedmi schodech přicházelo se z ní do sklepa, refýž prý byl pivnicí vinnou. Když bylo v tůni mnoho vody, nemohlo se sem po schodech přicházeti. To oboje je nyní zasypáno. Kromě toho je tu ještě jeden sklep, který dal mlynář asi r.1840 vysekati. Patrně tedy byla nahoře na hrádku jen dřevěná stavení a sklepy a komory ve skále byly pro uschování věcí cenných, přístupu z dola však nebylo,protože překážela hluboká tůně, bezpochyby dříve širší než nyní. Jméno Harasov svědčí že hrádek tento pojmenován byl po Harasovi. Pešek Haras připomíná se r. 1321 a v letech 1356-1372 Bohuněk z Bosyně. I v pozdějších letech vyskytují se Harasové, mající příjmení po rozličných místech, ale žádný se nepsal z Harasova.Zdá se, že se tomu položení říkalo na Harasově po některém z nich. Místo to získal Dobeš z Ujezda 1395-1427, jenž byl od r.1405 pánem na Chlumíně. Protože se psal r. 1420 Hrzáň z Harasova odjinud z Chlamána, lze znáti, že on hrádek založil aneb snad již nedávno založený 126

koupil. Jako on, tak i syn Jindřich 1437-1449 psal se stále Hrzáň z Harasova a tak se psali všichni jeho potomci až do počátku 19 stol. Jak dlouho Harasov drželi, není známo, rovněž se neví kdy byl Harasov opuštěn. Hradiště neznámým způsobem připojeno k Chodči. Když r. 1604 Alexandr Kyj z Hyršfeldu prodával Štastnému Vacslavovi Pětipeskému z Chýž ves Chodeč s dvorem poplužním, prodal mu též les Stráň pod samou Bosyní zase výše na horu, až ke skále, též někdy zásek slovo Harasov býval, též les a stráň od téhož Harasova, kteráž se tolikéž Harasov jmenuje. Též mlýn pod tůní a rybník nad ní. Od té doby patřil Harasov k Byšicům.

Bosyně Autor: Dr. August Sedláček -------------------------------------------napsáno v původním znění

Ves Bosyně východně od Vysoké ležící, po níž se psali 1295 Šebestián a Petr, byla rozdělena na statky. Jedna část byla odedávna manželstvím z Lipé, ale v 15.stol. k Housce. V letech 1356-1372 držel část vsi Bohuněk Haras. Za jeho syna jest pokládati Peška Karla Haraska, jež žil v letech 1379-1405 a poněvadž se psal ze Sedlce, snad již nic v Bosyni neměl, nebo jen málo. L.1386 učinil obdarování klášteru sv. Tomáše v Praze.Jeho snad potomky byli Domousitští z Harasova. Petr Janda z Bosyně měl 1404 nějaký statek v Lobči, kamž kněze podával. Tu část, kde byla tvrz, držel Jan Homut,předek Homutův z Harasova. Po Janovi seděl tu Radoslav Homut, jenž přikoupil 1432 plat v Zamaších. Jest to snad týž, jenž byl 1440 na sjezdu v Nymburce. Nějaký Homut připomíná se i r. 1455. Od 1465 vyskytuje se Jan Homut, jehož manželka Anna z Počapel koupila 1473 manství, které patřilo k Housce. Později vládl tu Jindřich Homut, jenž tvrz Bosyni Marjaně z Kokořína, manželce věnoval a 1540 zemřel. Zůstavil 7 synů, kteří tento nevelký statek společně drželi. Jiří, nejstarší z nich, ujal Bosyni a přikoupil s Chodčem dvůr kmetcí v Bosyni(1549), což posud obci Mělnické náleželo. Avšak léta 1575 prodal Jiří Chodeč a část Bosyně Jiříkovi Kaplíří ze Sulevic. Jiří připojil k tomu 5 vesnic a prodal (1587) statek Bosenský Albrechtovi Pětipeskému z Chýž (+1596). Statek Bosenský připojen pak k Byšicům a tvrz zanedbávána tak, že byla r.1623na upadnutí. Jak se zdá, tvrz zase obnovena a Václav kníže z Lobkovic prodal statek Bosenský tak, jak byl 1587 Vácslavu Silvestrovi ze Mnichu 1668, ale ten jej držel jen rok a prodal jej 1669 Danijelovi Pachtovi z Rájova. Nový pán držel Liblice, k nimž statek koupený připojil. K němu také připojena ta část, která od poč. 16. stol. ke Kokořínu a k pak k jiným statkům patřívala.

127

i) Hřbitovy Katolické hřbitovy jsou v obci dva : starý a nynější. Starý hřbitov je kolem katolického kostela, ale tam se již od r.1884 nepochovává. Na tom hřbitově je i márnice. Nový hřbitov katolický je na severozápadní straně obce (směrem k Chodči). Tento hřbitov byl vysvěcen místním děkanem Antonínem Mouchou 14.dubna 1884. Blízko místa, kde je nynější katolický hřbitov, stával ještě v sedmdesátých letech devatenáctého století větrný mlýn. Byl však bleskem zapálen a úplně shořel. Evangelický hřbitov je kolem evangelického kostela, má vlastní márnici, kde se konaly i příležitostní pitvy evangelických příslušníků. Na tomto hřbitově je i cenné dílo - Mařatkova socha ,,Inteligence“ , kterou vlastní rodina Kučerova. V sídle se nacházejí čtyři hřbitovy : U kostela sv. Václava(nepoužívá se k svému účelu) Za hřištěm (katolický hřbitov) Na začátku obce (evangelický hřbitov) Za sídlem Bosyně (židovský hřbitov) - hřbitovy jsou s plochami parkově udržované zeleně(mimo židovského hř.) - drobné stavby zahradní architektury spojené s využitím parteru pro pietní účely. - provozované činnosti nenarušují pietní akt J) Ochrana přírody 1) POPIS CHKO KOKOŘÍNSKO NA VYSOCKU Ve východní části území se nachází CHKO Kokořínsko - jehož celková rozloha je 271,57 km2 a rozkládá se na okresech Mělník, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Litoměřice. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla zřízena výnosem ministerstva kultury ze dne 19.března 1976. Výnos určuje vymezení a poslání oblasti a stanovuje její ochrany.Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu, jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Zabezpečovat toto poslání je náplní práce Správy CHKO.

128

V obvodu CHKO byla dosud zřízena státní přírodní rezervace Kokořínský důl, (1953) což je přísněji chráněné území. Obcí Vysoká probíhá hranice CHKO a tak celý intravilán obce náleží do oblasti. V nejbližším okolí probíhá hranice oblastí Lhotka po bývalé železniční trati ke křižovatce se silnicí Bundol a po ní do Vysoké. Z Vysoké pokračuje po spojovací komunikaci přes Humenský do Chodče a dále po silnici do Zimoře. Části katastrálního území Vysoké se dotýká režim SPR Kokořínský důl. CHKO Kokořínsko má specifický typ pískovcového reliéfu, podmíněný převahou kvádrových pískovců, vytvářející členitou síť plošin a údolí se skalními městy.Charakteristické pro tuto oblast je výskyt unikátní mezoformy, zvané Pokličky. 2) PŘÍRODNÍ PAMÁTKY Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar naleziště nerostů vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním či estetickým významem. Na Vysocku se nacházejí 3 PP: a) Na oboře nachází se v katastrálním území Chodeč na parcelách katastru nemovitostí č.259/2,477/54,478/2 a části 303. Důvodem ochrany je stráň společenství svazu Bromion erecti, s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (např.prostřelenec křížatý,zvonek boloňský,užovka hladká).

b) Přírodní památka Mrzínov Lokalizace : Strmé východní úbočí krátkého údolí 1700 m jižně od Vysoké, 700 m severně od vodní nádrže Lhotka. Motiv ochrany : Předmětem ochrany je stráň stepního charakteru s populacemi několika vzácných druhů rostlin. Geologie: Stráň je v nevyšší části tvořena sprašemi z podřadnými polohami sprašových hlín ( svrchní pleistocén), které v mocnostech do 10 m pokrývají plošinu v širším okolí Vysoké.Jejich podloží tvoří převážně jemnozrné vápnité pískovce, zčásti s prachovito jílovitou příměsí, nepravidelně deskovitě odlučné. Místy se v nich vyskytují středně zrnité, slaběji vápnité partie nebo vložky.Polohy křemenných pískovců, zpravidla s chudým vápnitým tmelem,jsou zcela ojedinělé.Stratigraficky patří bázi svrchní sekvence jizerského souvrství ( svrchní turon). Na povrchu se vyskytují v drobných 129

úlomcích až ke splachově depresi vyplněné písčitohlinitými a hlinitými sedimenty (holocén). Květena : území porůstají teplomilné trávníky s válečnou prapořitou a dalšími význačnými druhy, k nimž patří hořec křížatý, len žlutý,zvonek boloňský,záraza vyšší.Z dalších zajímavých druhů jmenujme záhořanku žlutou,černohlávek velkokvětý a pcháč bezlodyžný.Celé území bylo před započetím péče mnohem více porostlé hustými porosty náletu dřevin a třtiny křovištní. Zvířena : průzkum fauny této přírodní památky je teprve v počátku.Lze předpokládat, že území bude refugiem pro řadu stepních druhů živičichů.Příkladem může být rychle mizející včela Hylaeus confusus.Stejně jako v případě PP Na oboře se zde vyskytuje velmi vzácný modrásek Rebelův(hořcový),který je vázán na porosty hořce křížatého. PP Žerka SZ od obce Strážnice - návrh Významný biotop druhově pestré stepní křovinné a bylinné vegetace.Výskyt pcháče bělohlavého,černohlávku velkokvětého,černýše rolního,koulenky vyšší. 3) PAMÁTNÉ STROMY Dle zákona č.114/1992 Sb.§ 46 mimořádně významné stromy,jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit orgánem ochrany přírody za památné stromy. V oblasti se nacházejí tyto památné stromy : památný strom - stávající 1.Lípa malolistá - Tilia cordata k.ú.Vysoká,na křižovatce silnice Vysoká - Lhotka,s místní komunikací do Bosyně - 0:280 cm,V:20m,(CHKO). památný strom - navržený 2.Javor babyka - Acer campestre u silnice jižně od Strážnic 3.Buk - Fagus silvatica, u lesa, k.ú.Vysoká(CHKO).

130

4) VÝZNAMNÉ STROMY Jako významné stromy jsou evidovány 4.Dub letní pyramidální - Quercus robur Fastigiata,k.ú. Vysoká,dva stromy na hřbitově 5.Lípa a akáty (Tilia cordata,Robinia pseudoacacia),k.ú. Vysoká,stromořadí 6.Jasan ztepilý - Fraxinus exelsior,k.ú. Vysoká,solitér v obci 7.Vrba křehká - Salix fragilis,k.ú.Bosyně,jihovýchodně od obce 8. Jírovec maďal - Aesculus hippocastanum, k.ú. Bosyně, skupina tří stromů v obci 9.Topol černý - Populus nigra, k.ú.Strážnice, západně od Rymáně 10.Vrba křehká - salix fragilis,k.ú. Strážnice,při jihozápadním okraji katastru 11.Lípa malolistá - Tilia cordata,k.ú.Chodeč, v krajině u lesa 12.Dub letní - Quercus robur,k.ú. Bosyně, na jihovýchodním okraji obce 13.Lípa malolistá - Tilia cordata ve Vysoké u fary 14.Lípa malolistá - Tilia cordata, k.ú.Střednice,v centru obce 15.Smrk ztepilý - Pice abies,k.ú. Bosyně, v lese na Hrádku 16.Dub letní - Quercus robur,k.ú.Strážnice, U čihadel 5) VÝZNAMNNÉ KRAJINNÉ PRVKY Geomorfologficky nebo esteticky hodnotná část krajiny.Utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště,vodní toky,rybníky,jezera,údolní nivy.V této oblasti jsou registrovány nebo navrženy k registraci : 1. Na Turnovech (k.ú.Strážnice) 2. Na Nouzově(k.ú.Strážnice) 3. Kudlák(k.ú.Strážnice,Dolní Zimoř) 4. V Močidlech(k.ú.Strážnice) 5. Na Rychtářství(k.ú.Strážnice) 6. U Rymáně(k.ú.Strážnice) 7. Nad Kudlákem(k.ú.Strážnice) 8. Pšovský(k.ú.Strážnice) 9. Na Hůli(k.ú.Strážnice) V území se také nachází přírodní park Rymáň, který bezprostředně navazuje na CHKO.

131

6) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kvalita životního prostředí se podle různých teoretických studií a terénních výzkumů podílí na celkovém zdravotním stavu lidí. Podle stavu životního prostředí patří Vysoká, do 17 -ti obcí Mělnicka , které jsou v postižené oblasti. 7) OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Provozy, které znečišťují oblast: 1. Barvy a laky, závod 20 Kralupy nad Vltavou 2. ČEZ,Elektrárna Mělník 3. Kaučuk,Kralupy nad Vltavou 4. Mefrit,Mělník 5. Spolana Neratovice Na území okresu Mělník je kvalita ovzduší sledována na 15 stálých měřících stanicích hygienické služby, OU' Mělník a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.Za rok 1998 nebyla do celostátní databáze ISKO dodána verifikovaná data z tzv. mělnické sítě AIM, pro charakteristiku ovzduší ve Vysoké lze s určitou mírou zkreslení použít data ze stanice HS v Mělníce (cca 7 km jižně od Vysoké). Mělník Pšovka, EMĚ, typ stanice : manuální - TK,rok 2000 (UG.M-3) LED SO2 23 SPM 65 NOx 48

ÚNO 25 61 28

BŘE 11 61 32

DUB 13 60 28

KVĚ 6 49 21

ČEN 3 40 20

ČEC 2 40 25

SRP 4 65 27

ZÁŘ 4 67 27

ŘÍJ 3 81 41

LIS 5 79 52

PRO 6 75 43

2000 8 62 33

RČP 0,00 1,15 1,14

v TABULCE UVEDENÉ HODNOTY JSOU MĚSÍČNÍ PRŮMĚR VYPOČÍTANÉ HODNOTY Z PRŮMĚRNÝCH 24 HODINOVÝCH KONCENTRACÍ, ROČNÍ ARITMETICKÝ PRŮMĚR 24 HODINOVÝCH KONCENTRACÍ,DENNÍ MAXIMUM V ROCE S DATEM VÝSKYTU A RELATIVNÍ ČETNOSTÍ PŘEKROČENÍ. V tomto komplexním hodnocení je ovzduší na Vysoké charakterizováno jako mírně znečištěné.V této úrovni znečištění leží 13,21 % území ČR.

132

Celkově tedy lze konstatovat, že kvalita ovzduší v oblasti Vysoké se v současné době výrazně neliší od celostátního stavu a nepředstavuje limit pro rozvoj obce.

k) Obyvatelstvo 1) POČET OBYVATEL Ke dni 28.8.2006 zde žilo 798 obyvatel.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Sídlo Vysoká Bosyně Chodeč Strážnice Střednice celkem Rymáň

1869 488 344 193 402 183 1610

1890 580 404 224 413 218 1839

1910 494 323 193 378 251 1639

1930 490 330 160 396 291 1667

1950 359 233 127 229 180 1128

1961 338 204 112 246 205 1105

1970 285 168 89 197 211 950

1980 237 141 71 173 289 911

1991 195 122 67 147 235 766

1998 195 110 55 142 235 737

2006 212 114 58 128 245 773 31

Obec i sídlo zažívají od přelomu 19. a 20. století soustavný pokles počtu obyvatel v průměru převážně o víc než 1% ročně. Nejsilnější pokles je soustavně u Chodče či Bosyně, nejpříznivější vývoj nesporně ve Střednicích. V devadesátých letech se snad pokles zpomalil. Při sčítání v roce 2001 měla obec dle předběžných výsledků 732 obyvatel.Celkový průměrný roční pokles od roku 1991 činil asi 0,4 % ročně. 2) VĚKOVÁ SKLADBA OBYVATEL Celkově byla Vysoká na průměru srovnatelných obcí okresu, snad i mírně nad průměrem, tj. s příznivějším věkovým složením.Výrazné rozdíly jsou však mezi částmi obce.Zatímco Chodeč a Bosyně měly mimořádně špatnou a neperspektivní skladbu, stav Strážnic byl příznivý a Střednice patřily k pěti sídlům okresu s nejpříznivější věkovým složením.Také při sčítání r.2001byla situace příznivější. Zatímco Chodeč a Bosyně budou nadále klesat na počtu obyvatel přirozenou cestou, ve Střednicich, případně ve Vysoké lze předpokládat v dalším desetiletí setrvalý stav počtu obyvatel. V roce 1998 bylo v obci ve věkové kategorii 15 až 59 let 459 obyvatel, t. 62,3%. Počet práceschopného obyvatelstva v obci se tudíž nesnižuje.V roce 2001 bylo v této věkové kategorii 469 obyvatel, tj.64,2%. 133

L) Hospodářské poměry 1) HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství,lesnictví,rybolov - počet subjektů Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod,prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa,obrana,povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Ostatní právní formy

190 31 26 32 9 46 30 1 4 11 1 1 13 122 26 11 15

2) VÝROBA Ze zjištěných údajů vyplívá, že v území zemědělsky hospodaří několik subjektů různých právních forem. Širší spektrum hospodářských subjektů je jedním z předpokladů stabilizace zemědělské prvovýroby v tržním prostředí. V území je relativní nadbytek zařízení zemědělské prvovýroby.Ten souvisí se skutečností, že Vysoká byla sídlem Státního statku, jehož hospodářský obvod výrazně přesahoval území obce. V obci je několik výrobních areálů a ploch, původně využívaných pro zemědělské účely. S útlumem zemědělské výroby a transformací přestala být část zemědělských areálů využívána. Některé dnes slouží pro nezemědělské účely, část ploch je stále bez konkrétního využití.

134

3) ZAMĚSTNANOST V roce 1991 a v roce 2001 byly v obci tyto základní sociálně ekonomické charakteristiky: r.1991 r.2001 Počet obyvatel 766 732 Počet ekonomicky činných obyvatel 389 316 % ekonomické aktivity 50,8 43,2 Dojížďka za prací 81 50 Vyjížďka za prací 209 261 Saldo pohybu za prací -128 -210 Počet pracovních příležitostí 261 150 Ekonomická aktivita byla průměrná, ale zřejmě od roku 1991 dodnes neklesla, spíše naopak. Nutně klesla dojížďka za prací do obce a počet pracovních příležitostí, neboť jejich rozhodující podíl byl v zemědělské prvovýrobě. Odhadujeme, že v současnosti je v obci mezi 150 - 200 pracovními příležitostmi.Vzrostla zřejmě vyjížďka do Mělníka, případně Prahy a počet nezaměstnaných. V roce 2001 byl podíl pracujících obyvatel výrazně nižší.Pokles však odpovídá vývoji v běžném venkovském osídlení.Část poklesu tvoří nezaměstnanost, menší část pracovní činnosti neevidována.

M) Výstavba a opravy v obcích 1) OBEC VYSOKÁ

1. V roce 1970 MNV postavil novou plechovou autobusovou čekárnu v obci. 2. V roce 1973 až 1976 byla provedena oprava kostela sv. Václava, včetně hlavní věže Památkovým ústavem a církví. 3. V roce 1976 MNV dokončil výstavbu I. etapy nového vodovodního řádu z vodojemu z Janovy Vsi do Bosyně.

135

4.V roce 1976 byla zahájena stavba pozemního objektu u čp.97 pro vojenské účely. 5.V roce 1978 MNV dokončil výstavbu III. etapy vodovodního řádu z Bosyně na konec Vysoké k domu čp.97, který bude sloužit jako přívodní řád pro obce Strážnice, Střednice a Rymáň. 6.V roce 1979 MNV provedl rozsáhlou rekonstrukci budovy čp.32 na prostory pro zdravotnictví (obv.lékař.,děts. Středisko a zubní). 7.V roce 1979 MNV dokončil výstavbu I. etapy kanalizace z rokle na dolení konec. 8.V roce 1980 Krajský investorský útvar dokončil pro MNV výstavbu nové 6ti bytové jednotky. 9.V roce 1981 MNV dokončil výstavbu inženýrských sítí pro novou zástavbu RD pro čp.94, 95 a 96. 10. V roce 1981 MNV dokončil generální opravu veřejného rozhlasu pro obec Vysoká a Bosyně. 11.V roce 1983 MNV dokončil II. etapu výstavby kanalizace v obci u čp.15 a 37. 12.V roce 1985 MNV dokončil výstavbu II. etapy přívodního řádu od Bosyně k věžovému vodojemu a výstavbu věžového vodojemu AKNA 200 m. 13.V roce 1985 MNV dokončil výstavbu V. etapy vodovodního řádu, pokračování přívodního řádu pro obce Strážnice, Střednice, Rymáň. 14. V roce 1988 MNV dokončil přístavbu u čp. 86, včetně rekonstrukce stávající budovy na jednotřídní MŠ. 15. V roce 1989 MNV provedl úpravu místní komunikace od ZŠ čp. 10 na sportovní hřiště. 16. V roce 1990 Středočeské vodovody a kanalizace, závod Mělník dokončil celkovou rekonstrukci vodovodního řádu v obci. 17. V roce 1990 MNV dokončil přístavbu šaten a sportovních kabin.

136

18. V roce 1991 Státní statek Střednice dokončil přestavbu objektu teletníku na odchovnu kuřat brojlerů. 19. V roce 1991 obec dokončila výstavbu rozšíření vodovodního řádu pro novou zástavbu RD na dolením konci obce, včetně vodovodních přípojek. 20. V roce 1991 obec dokončila výstavbu nových kabelových rozvodů k nové zástavbě RD na dolením konci obce. 21. V roce 1993 obec dokončila výstavbu kanalizace od nové zástavby RD na dolením konci obce. 22. V roce 1993 Středočeské energetické závody Kralupy dokončily celkovou rekonstrukci venkovního vedení 22 kV úsek Mělník – Janova Ves. 23. V roce 1994 obec dokončila vyčištění odvodní stoky v rokli a opravdu havarijního stavu dešťové kanalizace v této lokalitě obce. 24.V roce 1997 obec dokončila výstavbu plynofikace budov ZŠ čp. 10 a 47. 25. V roce 1997 obec dokončila přístavbu budovy ŠJ čp.2, včetně rekonstrukce el. instalace. 26.V roce 1998 obec dokončila rekonstrukci chodníku a rozšíření silnic III. třídy mezi budovami ZŠ čp. 47 a 10. 27.V roce 1988 obec dokončila plynofikaci objektu ŠJ čp.2. 28.V roce 1988 Farní sbor českobratrské evangelické církve provedl stavební úpravy na evangelickém tolerančním kostele. 29.V roce 1998 až 2001 se prováděla kabelizace telefonní sítě pro obce Vysoká, Bosyně, Chodeč, Strážnice, Střednice. 30.V roce 1999 až 2000 obec provedla další modernizaci objektu ŠJ čp.2. 31.V roce 2000 obec dokončila stavební úpravy sociálního zařízení v budově ZŠ čp.47. 32.V roce 2000 až 2001 obec dokončila opravu části opěrné zdi a márnice u evangelického hřbitova. 33.V roce 2000 obec provedla opravu Božích muk před katolickým kostelem. 137

34.V roce 2001 byla na věžový vodojem umístěna anténa Radio Mobilu. 35. V roce 2001 obec dokončila výstavbu kanalizace a odvodnění objektu Sokolovny a u čp. 6. 36.V roce 2001 obec dokončila další úpravy objektu zdravotního střediska na prostory OÚ. 37.V roce 2002 až 2003 obec provedla opravu chodníků v obci. 38. V roce 2002 ZS Eurotel dokončil výstavbu základové stanice radiotelefonní sítě u Chloumku. 39. V roce 2003 Středočeská energetická,a.s. dokončila novou el. přípojku pro novou zástavbu RD a čerpací stanici u Sokolovny. 40. V roce 2004 až 2006 obec provedla rozšíření a výstavbu sportovního areálu na tenisové kurty a dětské hřiště. 41. V roce 2005 obec dokončila opravu fasády na budově ZŠ čp. 10. 42.V roce 2005 obec dokončila další rozšíření el. přípojky pro novou zástavbu RD u Sokolovny. 43. V roce 2005 obec dokončila rozšíření vodovodního řádu pro novou zástavbu RD u Sokolovny. 44. V roce 2005 obec dokončila výstavbu I. etapy kanalizace v obci od kadeřnictví k prodejně potravin. 45. V roce 2005 obec dokončila vybudování parkoviště v areálu OÚ a zdravotního střediska. 46. V roce 2006 obec dokončila další stavební úpravy objektu čp.32. Jednalo se o úpravy podkroví pro archiv a sklady OÚ. 47. V roce 2007 dokončila firma Vodafone ČR,a.s. umístění dalšího anténního zařízení pro mobilní telefony.

138

2) OBEC STŘEDNICE 1. V roce 1970 Okresní výstavbové bytové družstvo Mělník dokončilo výstavbu 2 x 9 bytových jednotek ve Střednicích. 2. V roce 1970 MNV vybudoval novou plechovou čekárnu ČSAD. 3. V roce 1973 Okresní výstavbové družstvo Mělník dokončilo výstavbu 24 bytových jednotek ve Střednicích. 4. V roce 1975 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu haly na výkrm hovězího žíru ve středisku živočišné výroby. 5. V roce 1977 MNV dokončil výstavbu přístavby a celého areálu jednotřídní MŠ u čp. 49. 6. V roce 1984 MNV dokončil výstavbu prodejny smíšeného zboží v obci. 7. V roce 1985 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu silážního žlabu v areálu živočišného střediska. 8. V roce 1987 MNV provedl vyasfaltování prostranství od čp.1 k čp.3, prodejně potravin až na křižovatku. 9. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu VII. Etapy vodovodu pro obec. V roce 1989 až 1990 byly dokončeny vodovodní přípojky k rod. domům a výrobním objektům. 10. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu další zděné čekárny ČSAD. 11. V roce 1990 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu 2 hal na uskladnění píce. 12. V roce 1990 Agrochemický podnik dokončil výstavbu skladových hal a kanceláří. 13.V roce 1992 Státní statek Střednice dokončil výstavbu čerpací stanice PHM v jeho areálu.

139

14. V roce 1993 Státní statek Střednice dokončil výstavbu skladové haly a 4 obilních sil v areálu živočiš. střediska. 15. V roce 1995 bylo zahájeno projednávání změny využití areálu na pilu. 16. V roce 1998 obec provedla vyčištění a položení trubek vodoteče u čp. 23. 17. V roce 2000 obec provedla a dokončila výstavbu kanalizace pro zlepšení odvodnění obce od čp. 9 k čp.6. 18. V roce 2001, 2003 a 2004 obec pokračovala v úpravách a opravách vodotečí, a to od čp. 43 a čp.38, u čp.12 a u čp.10 a 1. 19. V roce 2003 obec dokončila vybudování rozšíření vodovodního řádu v obci. 20. V roce 2004 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství dokončilo výstavbu polních cest C2 a C6 v k.ú. Střednice, a to z Vysoké do Strážnic a Střednic. 21. V roce 2004 p. Dvořák Bořivoj dokončil výstavbu haly HARD Jeseník na kovovýrobu. 22. V roce 2005 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství dokončilo výstavbu polní cesty C5 včetně výstavby větrolamu v k.ú. Střednice od Chloumku do Střednic. 23. V roce 2005 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství dokončilo výstavbu biocentra LBC 81 v k.ú. Střednice (Bundolu). 24. V roce 2006 obec dokončila rekonstrukci stávajícího chodníku u čp. 49 a 50. 3) OBEC STRÁŽNICE 1. V roce 1975 MNV provedl úpravu vodoteče z obecního kalu a odvodnění prostranství. Dále úpravu místní komunikace po úpravě vodoteče u čp.45, 34, 58, 62 a 68. 2. V roce 1976 MNV provedl vybudování ústředního vytápění v budově ZŠ Strážnice. 3. V roce 1982 MNV provedl generální opravu přehradní zdi u požární nádrže (kal), vyčištění nádrže a zabudování nového veřejného osvětlení.

140

4.V roce 1983 MNV provedl celkovou rekonstrukci opěrné zdi u čp.69 a 11. 5. V roce 1986 MNV provedl výstavbu nové autobusové zděné čekárny nad školou ve Strážnicích. 6. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu VI.etapy vodovodu pro obec a v roce 1989 byla dokončena výstavba vodovodních přípojek pro rod. domy a výrobní objekty. 7. V roce 1994 Státní statek Střednice vybudoval nový rozvod venkovního vedení NN na Rymáni pro RD. 8. V roce 1998 a 1999 obec provedla vyčištění a opravu vodoteče u čp.3 a 13. 9. V roce 1999 obec provedla přestavbu budovy ZŠ Strážnice na jednotřídní MŠ a ZŠ. 10. V roce 1999 obec provedla vyčištění a položení trubek vodoteče od čp. 51 a 67. 11.V roce 2000 obec provedla opravu opěrné zdi, schodiště, vodoteče a místní komunikace na horní straně obce. 12.V roce 2000 Okresní myslivecký spolek Mělník dokončil rekonstrukci celého areálu Střelnice. 13. V roce 2001 obec zajistila provedení rekonstrukce Božích muk u čp. 29. 14. V roce 2002 a 2003 obec provedla vyčištění a opravu vodotečí a kanalizací od čp. 12 k čp. 10,od čp.38 k čp. 50, Od čp. 18 k čp.19 a od čp.22 k čp. 29. 15. V roce 2003 obec vybudovala nový vodovodní řád pro Rymáň. 16. V roce 2004 obec uzavřela místní komunikaci na skládku Žerka. 17. V roce 2004 obec dokončila vybudování přístavby hasičské zbrojnice a výměnu nové čekárny. 18. V roce 2005 Středočeská energetická,a.s. vybudovala novou trafostanici u čp. 67 a tím byla posílena síť NN v obci. 4) OBEC CHODEČ 1. V roce 1970 postavena MNV plechová čekárna pro veřejnou dopravu ČSAD. 141

2. V roce 1973 postavena MNV betonová požární nádrž. 3. V roce 1982 MNV provedl opravu opěrných zdí u čp. 26, čp. 27, čp. 5 a tím zlepšení průjezdnosti obcí. 4. V roce 1982 dokončena Středočes. státními lesy Benešov rekonstrukce lesní cesty Zimořský důl – Truskavna. 5. V roce 1986 MNV dokončil výstavbu hlavního řádu vodovodu (IV.etapy) pro obec a v roce 1987 byly dokončeny vodovodní přípojky do všech domů a výrobních objektů. 6. V roce 1988 MNV dokončil rozšíření a vyasfaltování místní komunikace – spojky Vysoká- Chodeč. 7. V roce 1991 ZD Kokořín dokončilo výstavbu odchovny mladého dobytka pro 52 ks. 8. V roce 1998 obec provedla rozsáhlou opravu vodoteče a opěrné zdi u čp. 9,21,23,24 a 25 pro zlepšení odvodnění obce. 9. V roce 1999 obec dokončila opravu zvonice. 10. V roce 2 000 obec provedla opravu vodoteče a zpevnění silnice u čp. 4. 11. V roce 2 001 obec provedla opravu a renovaci Božích muk u zvoničky a Památník padlých.

5) OBEC BOSYNĚ 1. V roce 1977 ZD Kokořín dokončilo výstavbu sušičky na sušení zemědělských produktů. 2. V letech 1977 až 1979 došlo k sesuvu půdy – důvod porucha vodovodního řádu, dále MNV prováděl v této lokalitě výstavbu požární nádrže, koupaliště a hřiště. Následkem sesuvy půdy bylo nutné zdemolovat domy čp.46 a 62. Pro zabezpečení sesuvného území byly v těchto letech provedeny rozsáhlé asanační práce. 3. V roce 1981 vybudoval MNV nové chodníky od čekárny ČSAD k čp. 51. 142

4. V roce 1981 Stč. Vak. Mělník dokončil celkovou rekonstrukci vodovodního řádu a přípojek. 5. V roce 1983 vybudoval MNV opěrnou zeď u čp.10 – bytovka a prodejna potravin. 6. V roce 1985 byla provedena MNV generální oprava povrchu místní komunikace v celé obci. 7. V roce 1992 bylo provedeno MNV rozšíření kabelového veřejného osvětlení podél silnice od kapličky směr Kokořín. 8. V roce 1994 v objektu bývalého JZD čp. 11 byla zřízena firma Inet na výrobu bazénů a nástrojárna – kovovýroba. 9. V roce 1996 obec provedla generální opravu autobusové čekárny. 10. V roce 1998 STE Středočeská energetická, a.s. vybudovala u kapličky pro posílení obce Bosyně a Vysoká nový transformátor. 11. V roce 1999 obec provedla rozsáhlou rekonstrukci místní komunikace u čp. 47 a výstavbu železobetonové zdi. 12. V roce 2001 obec provedla opravu vodoteče od čp. 10 k požární zbrojnici. 13. V roce 2002 pan Jakub Kučera ze Štampachu dokončil rekonstrukci a vyčištění rybníku Harasov. 14. V roce 2004 Středočeská energetika vybudovala další novou trafostanici na posílení obce Bosyně u čp. 3. 15. V roce 2004 Společnost Harasov, a.s. zahájila výstavbu Srubové bašty s informačním centrem na Harasově.

143

N) Veřejná správa a správa obce 1) Správa obce a) Rychtáři obce Vysoká Rychtáři na Vysoké byli : Jiří Hokeš (č.p.2) 1818-1824 Václav Šulc (č.p.6) 1825-1831,jenž byl sesazen od vrchnosti, protože hájil svých pozemků, které hraničily se zádušními lesy Václav Slavík (č.p.7) 1832-1848 Roku 1849 volili sedláci i domkáři prvního konstitučního představeného na Mělníce. Domkáři, majíc ze svého volebního práva radost, vrátili se na Vysokou se vztyčenými holemi, ozdobenými barevnými šátky. Představení potom byli : Antonín Martinovský z (č.p.33) 1849-1851 Josef Slavík (č.p.7) 1852- 1854 Antonín Horyna (č.p.26) 1855-1856 - vzdal se své funkce, neboť jeho přesvědčení se příčilo Bachovu absolutismu. b)Rychtáři obce Chodeč 1833-51 Jiří Šesták 1852-54 Václav Kleinert 1855-64 Jiří Šesták c) Rychtáři obcí Střednice a Strážnice(měli společné rychtáře a starosty) 1849 Václav Hokeš 1849 - 51 Antonín Kučera 1851-59 Jan Kožňar d) Rychtáři Bosyně 1824- 34 Antonín Řezníček 1835- 46 Jan Mokrý 1847- 56 Václav Mokrý 1857- 60 Václav Neumann e) Starostové Chodče 1865 - 67 Václav Šťastný 144

1868- 70 Václav Nejedlý 1871- 73 Josef Šimek 1874 -? Václav Šesták f) Starostové Střednic a Strážnic 1860- 64 Václav Hypša 1865- 67 Antonín Chvojka 1868- 76 Václav Maudr 1876- 77 Ambrož Chvojka 1877- 83 Václav Horčic 1884- 86 Václav Maudr 1887 - ? Václav Tichota g) Starostové Bosyně 1860- 67 Antonín Řezníček 1868- 76 Antonín Kleirnert 1876 - ? Václav Brázda h) Starostové obce Vysoká : Josef Slavík (č.p.7) 1857-1864 Jan Novotný (č.p.54) 1865-1867 Jiří Kučera (č.p.25) 1871-1879 Jan Dvořák (č.p.25) 1880-1882 Antonín Čížek (č.p.19) 1883 Václav Rynda (č.p.31) 1884-1885 Václav Slavík 1886-1892 Václav Rynda (č.p.31) 1892-1898 Václav Šulc (1898-1901) Jaroslav Rous (1901-1907) Dr. Alois Brejcha (1907-1913) Antonín Čížek (1913-1919) Dr.Alois Brejcha (1919-1923) Vladimír Slavík (1923-1927) Ladislav Nový (1927-1932) Jaroslav Šesták (z.č.31) 1932 – 1945 Václav Kettner 1945 Vladislav Slavík Rudolf Prokop Josef Kleinrt Jarmil Slušný Rudolf Prokop Vladimír Hokeš 26.listopadu 1971 – říjen 2006 Ing. Pavel Kučera listopad 2006 145

2) Sbor dobrovolných hasičů Strážnice 1897 – 2007 Stanovy schváleny byly usnesením c.k.místodržitelstvím v Praze ze dne 27.III.1897 č.27.228 Zakládajícími členy dne 21.VI.1897, v počtu 4 osob, byli : Alžběta Egrová, Antonín Kleinert, Ladislav Nový, Václav Horčic z čp.1 Strážnice, který byl ustanoven předsedou. Přispívajících členů bylo 16 a to tito : Jan Šesták, Josef Podrápský,Václav Janda, Josef Janda, Štěpán Maudr, Václav Maudr, Josef Chochola, Antonín Hašourek, Marie Tichotová, Karel Kučera, Václav Kučera z č.9, Antonín Nový, Josef Joachymstál, Karel Procházka, Alžběta Šestáková. Postupem času se z členů přispívajících, přihlášených do spolků hasičského, stávali členové zakládající, někteří přispívající vystoupili, jiní se přihlásili. V roce 1922 se z přispívajícího člena, váženého pana učitele Josefa Soběslava stal člen zakládající a tím též dlouholetý pokladník místního sboru. První činovníci byli tito : Josef Šesták – velitel Václav Horčic – podvelitel, který byl prvním velitelem od roku 1897 Václav Hokeš – cvičitel Josef Soběslav – pokladník Hlavním jednáním výborových schůzí byla snaha o technické vybavení sboru, aby se činně mohl zúčastnit veškerých záchranných akcí. Zakoupeno bylo ze sbírek nutné vybavení a asi v roce 1890 ruční hasičská stříkačka. Od roku 1912 jest vedena matrika členů. Po skončení 1. světové války se sbor hasičský začal rozrůstat, byl připraven kdykoli zasáhnout k boji s ničivým živlem. V meziválečných letech byly pořádány plesy, pomlázkové zábavy, oslavy májů, dožínkové slavnosti a posvícenské zábavy v hostinci u Maudrů. Byl založen pohřební fond, který přispíval členům sboru na pohřby jejich blízkých, včetně účasti na nich. Po obsazení Čech nacistickým Německem, v roce 1939, pokračoval sbor nadále ve své práci. K 1.1.1941 měl 39 činných členů, 15 členů přispívajících a 6 členů zakládajících. Sbor pořádal tradiční ples, 4 přednášky a účastnil se pravidelných hasičských cvičení. Celková finanční hotovost činila 6.912,65 Kč. Valné hromady, konané dne 25.1.1942 v místnosti starosty, pana Maudra, se zúčastnilo 17 členů sboru. Ze zprávy velitele je zřejmé, že v roce 1941 přišel sbor o 5 činných členů.Tehdejší finanční hotovost 7.502 Kč byla na válečné poměry průměrná a i přesto sbor přispíval na pohřebné svým členům a na podpůrný fond v době válečné. Po atentátu na říšského protektora R.Heidricha, bylo vyhlášeno stanné právo.I našich obcí, sboru a spoluobčanů se tato událost 146

bolestně dotkla, neboť z obce Chodče a z Vysoké bylo gestapem odvlečeno do koncentračního táboru několik rodin, z nichž se jenom málo lidí vrátilo v roce 1945 a to ještě s podlomeným zdravím.Na památku obětem fašistické zvůle bylo v Chodči a ve Vysoké postaveny památníky, připomínající tyto hrozné chvíle.Uctění památky padlých se každoročně účastní až do doby současné i členové sboru. První poválečná schůze sboru se konala 20.6.1945, za přítomnosti 21 členů, všichni uctili památku zahynulých a zemřelých bratří, kteří odešli během okupace a na návrh přítomných byli dosavadní činovníci pro svou dobrou práci ponecháni ve funkcích. Rok 1947 byl pro sbor slavnostní.Schůze se konala 4.3.1947 a ustanovila, že 5.3.1947 v 7 hod. večer se bude pálit na počest 97. narozenin prvního presidenta republiky T.G.Masaryka vatra a sbor se této slavnosti zúčastnil ve stejnokrojích. 30. března 1947 se sešla valná hromada u V.Kurce, v hostinci “U Maudru“, kterou zahájil starosta Oldřich Maudr, a to za účasti 14 členů. V tuto dobu čítal sbor 32 mužů a 3 ženy činné, 12 členů přispívajících a 4 členy zakládající. Sbor pořádal celkem 5 přednášek, 1 ples a několik cvičení. Bylo přistoupeno rovněž k volbě nových činovníků sboru, kterými se stali : Oldřich Maudr – starosta sboru Josef Hokeš – velitel sboru Václav Chramostil – zást.velitele Václav Vomáčka – jednatel Josef Soběslav - pokladník Václav Kučera – vzdělavatel Josef Rameš – sam.velitel Václav Podřipský – zbrojmistr Rudolf Veselý – revizor Václav Groušl – četař Josef Slánský - -IIJosef Groušl Josef Vebr Valná hromada, konaná dne 4.2.1948 uctila památku zemřelého zakládajícího člena Václava Štráchala.Bylo konstatováno, že sbor je velice činný, neboť se zúčastnil 3 ohňů, z toho jednoho při požáru sladovny ve Mšeně a 2 ohňů lesa, zúčastnil se pochodových cvičení se strojem.Zúčastnil se oslav narozenin T.G.M., oslav Dne vítězství, oslav Jana Husa a vzpomínkového aktu v Chodči a ve Vysoké. V tomto roce měl 36 členů činných, 10 přispívajících a 3 zakládající členy. V roce 1949 se sbor účastnil 2 technických cvičení a 2 zdravotnických, byl pořádán ples, oslavy vítězství, oslav narozenin T.G.M., oslav Jana Husa a 147

výtěžkem z plesu přispěl na zřízení obecního rozhlasu, a to ve stejném počtu členů, jak v letech minulých. V tomto roce byly též zajištěny pracovní obleky a přilby.Mezi členy sboru byla pořádaná sbírka na Čs. červený kříž. Po osudných událostech roku 1948, nastaly i změny v našem sboru.Již 20.12.1949 bylo na slavnostní schůzi oznámeno, že se budou konat oslavy J.V.Stalina, bylo zdůrazněno, co pro “Český národ“ znamená. Nebyly již pořádány oslavy narozenin T.G.M. ani J.Husa, Den vítězství byl přesunut na 9.května. Nadále však sbor pořádal plesy a také zájezdy do různých koutů země České.Již nebyl ve sboru podpůrný fond ani fond pohřební.Hasičský sbor připravil plán na rok 1950, kdy se měl postavit sušák na hadice, zakoupit se mělo 250 m konopných hadic, 10 přileb, 10 pracovních stejnokrojů a 10 vycházkových.Řídící učitel Oldřich Janků byl požádán, aby vypracoval požární poplachový plán obce. Sbor se účastnil aplikačních cvičení, za něž dostal pochvalu od 6. Hasičské jednoty v Mělníku. Čítal 35 členů činných, 9 přispívajících a tři zakládající. Finanční hotovost byla 12.292,- Kč. Jednou ze zakládajících byla i sestra Řezníčková , která na soutěži Mělnický okruh pořádané 17.7.1949 zasáhla v několika případech a 1 případ doručila do nemocnice. Též byla zvolen nový výbor, který schůze jednohlasně schválila. Ve výboru byli tito členové: Oldřich Maudr – starosta Josef Makeš – velitel Ladislav Makeš – zást. velitele Václav Vomáčka – jednatel Jos. Soběslav – pokladník Václav Kurc – vzdělavatel Josef Šibrava – sam. zpravodaj Václav Groušl – zbrojmistr Jos. Rameš a Ant. Hodek – četaři 16.4.1950 se uskutečnil zájezd do Národního památníku v Terezíně, jehož se zúčastnili jak členové sboru, tak místní občané a všichni při té příležitosti byli vyzváni k hojné účasti na oslavách 1.máje na Mělníku. Již od počátku tohoto roku byl též z obecního rozpočtu přidělován příspěvek na doplnění výzbroje, pohonné hmoty pro stříkačky a na opravy has. zařízení. 16.3.1951 sbor rozhodl o koupi auta, které bylo ještě týž měsíc od p.Voborníka zakoupeno se souhlasem ONV v Mělníku.Od 1.1.1951 byl Sbor dobrovolných hasičů přejmenován na Místní jednotu požární ochrany. 8.6. tohoto roku has. poplach za 100% účasti členů a když 16.8.1951 vznikl požár ve stodole u Štráchalů, bylo znát, že sbor je cvičen. Byly zachráněny veškeré okolní budovy. K 31.12.1951 měla MJ 35 členů činných, 9 přispívajících a 3 zakládající. Z toho počtu členů byla sestavena kandidátka nového výboru :

148

Antonín Slánský – předseda Josef Hokeš – místopředseda Josef Groušl Václav Groušl – výcvik. referent Václav Vomáčka – jednatel Josef Soběslav – pokladník František Klem – kul. referent Václav Kurc – ref. pro preven. Josef Šibrava – samarit. referent V tomto roce byly postaveny nové sušáky na hadice u tzv. kalu, projednáno bylo též zřízení požární nádrže z místního kalu, vzhledem k velkým objektům statků, které od majitelů převzaly Státní statek Strážnice a Střednice. V roce 1952 byl zvolen nový výbor, jehož předsedou se stal Josef Hokeš, místopředsedou Ant. Slánský a Jos. Svoboda, ostatní členové zůstali. Tento výbor pracoval až do roku 1955. Za doby jeho působení byly pravidelně prováděny preventivní požární domovní prohlídky, cvičení požárníků a jejich pravidelná školení.V roce 1954 byla přidělena MJ nová motorová stříkačka a také byl převzat patronát nad ČSSS. Roku 1955 náhle umírá dlouholetý zakládající člen a pokladník MJ, Josef Soběslav.14.12. 1995 byl na výborové schůzi řešen problém nového pokladníka, kterým se stal člen revizní komise, Jaroslav Vebr. V těchto letech, kdy již místní jednota požární ochrany získala novou hasičskou stříkačku, motorovou, vyvstal problém ryze Nerudovský : Kam s tou starou houpačkou ?, která ovšem překážela. Nakonec skončila ve stodole na Rymáni, kde padla sama za oběť požáru. Následující rok 1956 umírá bratr velitel Ant. Slánský a jeho místo zaujímá Ladislav Makeš, ostatní pracovníci výboru zůstávají, připravují společnými silami cvičení, brigády, poplachová cvičení za účasti okresního velitele Bláhy.Nový výbor zvolen nebyl, pouze pro vážné onemocnění předsedy br. Jos. Hokeše se stal předsedou Václ. Novák z čp.32. Do tohoto roku, kdy byly pořádány veškeré schůze, zábavy a plesy od roku 1948 v pohostinství “Jednota“ u p. Kurce, hrála hudba Karla Nováka.V tomto roce, tedy v roce 1958 byla poprvé pozvána hudba Osvětové besedy ze Řepína, pod vedením Václava Kahlera.A právě tento rok byl pro MJ přelomem v činnosti. ONV v Mělníku byla povolena výstavba nové požární zbrojnice, kdy plány zhotovil Komunální podnik v Mělníku. Od roku 1959 opět odešlo několik členů.Zemřeli : býval. velitel Václ. Moucha, Josef Šubr, Václav Škuba a Josef Hokeš. Dění v jednotě však pokračovalo dál, pořádaly se schůze, rozhlasové relace na podporu účasti na brigádách v místním rozhlase, na jehož zřízení se sbor podílel.Také se naše jednota zúčastnila hašení velkého požáru, který vypukl dne 12.8.1959 u kravína ve Střednicích.V roce 1961 byl proveden 2 krát zásah u požáru, 3 krát

149

vyhlášena pohotovost u zbrojnice.Změnil se i výbor, do funkce jednatele byl zvolen Josef Najbrt. Léta práce pokračovala, až přišel den “ D “, kdy se v dubnu 1961 dostavěla požární zbrojnice, která stojí dodnes. Stará zbrojnice, která stávala na návsi, těsně vedle kovárny pana Bureše, byla rozbourána a na jejím místě vyrostla nová, velká a na tehdejší dobu pro vesnici moderní zbrojnice s technickým zázemím. Kovárna byla zbourána a vznikl park na návsi s autobusovou čekárnou. Zároveň s tím byla vybudována požárně bezpečná cesta pro příjezd těžké požární techniky podél požární nádrže, bylo vybudováno nasávací místo, odkud mohou vodu k hašení odebírat i velká vozidla. I v roce 1965 pokračoval stávající výbor ve své činnosti, udělil první čestné uznání, a to Josefu Ramešovi a Františku Kožňarovi, spolupracoval s PJ Vehlovice, MJ Želízy při výměně zkušeností s prací požárníků a v prevenci.Sbor v té době měl 34 členů, ovšem bylo v něm velmi málo mladých. V květnu a v červnu se sbor zúčastnil 3 zásahů při požáru lesa v “Záskalí“.Po době stagnace v počtu členů MJ se přihlásili do sboru František Podřipský a Mir. Štekl. Rok 1968 : byl zvolen nový výbor začátkem roku, předsedou se stal Josef Najbrt, velitelem zůstal Ladislav Makeš, jednatelem byl zvolen opět Václav Vomáčka, ostatní členové zůstali z původního výboru. Tento rok byl plný převratných událostí. Bylo to Pražské jaro“, i když na tak malé obci neznamenalo velkou změnu.

Činnost MJ pokračovala v přípravě cvičení, v údržbě hasičské výzbroje apod. V roce 1969 v létě se požárníci zúčastnili hašení požáru lesa na trati Střednice – Lhotka, při hašení vojtěšky na Rymáni.Poslední dva požáry zavinily děti a tehdy si MJ dala za úkol preventivní přípravu proti požárům výukou a školením ve školách.Následný rok 1970 přinesl sboru dvě ztráty.Zemřely dlouholeté členky sboru pí. Anna Řezníčková a pí. Marie Horčicová, která při každé z pořádaných akcí zajišťovala zdravotní službu. Nový výbor, zvolený v roce 1972 přinesl mladou krev. Předsedou se stal Ing.Stanislav Codl, místopředsedou Mir.Štekl, velitelem pro své zkušenosti zůstal Lad. Makeš, do výboru byl přijat Vojta Smolík, ostatní členové, pro své dlouholeté plnění svých funkcí zůstali z původního výboru.Ing. Codl určil dvojčlenné komise pro preventivní prohlídky komínů v domech, úklid zbrojnice a kolem ní, prohlídku objektů ČSSS.Z důvodu jeho odstěhování z obce se sbor usnesl, že předsedou se stane pan Karel Uher. Spolupráce s MNV Vysoká ve větší míře nastala po zvolení Vladimíra Hokeše předsedou MNV, který je

150

členem MJ.MNV tehdy pružněji vyřizovalo požadavky MJ, aby mohla dobře pracovat ve prospěch nejen obce Strážnice, ale i pro pomoc ostatním obcím. V roce 1974 se pořádaly oslavy 110 let založení požárního sboru v ČSSR, v Parku kultury JF v Praze, kterých se zúčastnilo mnoho členů s rodinami. Školení velitelů se pravidelně zúčastňuje i náš velitel, školení protipožární techniky se zúčastňuje 10 členů pod vedením velitele. Plzeň, Karlovy Vary a Mariánské lázně navštívili členové s rodinami dne 17.5.1975. Po dvouletém volebním období nastal v roce 1975 opět čas nových voleb, kdy do jednotlivých funkcí byli zvoleni : Karel Uher – předseda Mir. Štekl – místopředseda Josef Svoboda – jednatel, místo p. Vomáčky Další členové z původního výboru byli potvrzeni do svých funkcí. Tímto výčtem informací o práci MJ ukončil své zápisy p.Vomáčka, který jen s malým přerušením zastával funkci jednatele od 14.1.1941. Další kniha zápisů o schůzích pokračuje až od roku 1982, kdy neustále pracoval zvolený výbor. Celkem jednota čítala k 31.12.1954 54 členů. Vzhledem k celostátní výzvě dárcovství krve se našli dárci i u hasičů.Sbor měl tehdy k dispozici nákladní automobil Tatra 805, od Pož. sboru Mělník, který byl po opravě. Během roku 1982 byli přijati mladí členové. Organizovaly se brigády pro obec, sklízelo se seno, byly prováděny preventivní prohlídky objektů ČSSS. 6.6.1987 byly oslavy 90. výročí založení Místní jednoty. Oslavy byly zahájeny slavnostním průvodem od pož. zbrojnice do Střednic, kde v prostorách bývalého statku Nových a Kučerů byla slavnost konána, za hojné účasti zástupců všech složek. Byla předána vyznamenání zasloužilým členům a také nejstarším členům. V té době pracoval nově zvolený výbor, pod vedením p.Uhra. Místopředsedou byl zvolen Vlad. Hokeš, pokladníkem Jos. Svoboda. Do ostatních funkcí byli zvoleni noví, mladí členové.Tento rok přešla do majetku sboru Praga V3S cisterna. Rok 1988 ve výboru pracují mladí členové p.Tomášek, Ant. Hodek a V.Makeš. Spolu se zkušenými členy se starají o stříkačku. Do sboru vstoupili ještě 4 další členové.Celkem v tomto roce měl sbor 42 členů. Velkým příspěvkem k práci sboru byla výměna neustále porouchaného pož. vozu Praga V3S za Tatru 138 cisternu, která potřebovala menší opravy, měla však větší

151

výkonu. Museli však být pro provoz vyškoleni 3 řidiči s oprávněním s tímto pož. vozidlem jezdit. Jako každý rok, tak i tento byl pořádán tradiční ples, proběhlo stavění a kácení máje, byl pořádán zájezd do PKJF v Praze na Pošumavský věneček. V roce 1989 sbor napomáhal likvidaci ohně lesa na Vidimi, který trval 35 hodin.O uvolnění z funkce pokladníka požádal p.Jaroslav Vébr, který tuto práci vykonával 35 let.Nově byl zvolen Václav Škuba, práci za p. Škubu kult. referenta Vlastimil Capoušek. Koncem roku 1989 byl změněn název Místní jednoty požární ochrany na Sbor dobrovolných hasičů, znak ani prapor se nezměnil. V roce 1990 po zimním období byl zásah na Sitné. Požární vozidlo V3S, které dosud jednota vlastnila, bylo předáno MJ Vidim. Začaly se opět pálit čarodějnice, oslavoval se Den vítězství 8.května, byly vyhlášeny svátky J.Husa a Cyrila a Metoděje, slavilo se tak, jak před mnoha lety. Jednota byla opět u 3 zásahů za což dostala opět pochvalu od OV. Statky se začaly vracet původním vlastníkům, rozpadl se jeden mohutný Státní statek Vysoká a vzniklo Sdružení rolníků. Původnímu vlastníku se vrátil i hostinec “U Maudrů“, kde se konaly oslavy sboru.Tradiční plesy se však pořádají v nově opravené a Sokolu vrácené budově ve Vysoké, neboť po stavební stránce sál U Maudrů nevyhovuje.Pro delší adaptační práce se schůze konaly v klubovně, která je umístěna v obecňáku. Během roku se pořádala cvičení, sbor vyjel k několika zásahům.Jedním z dalších velkých zásahů byl požár dne 6.4.1991, kdy v Janově Vsi hořela stodola u Bulíčků.V dalších obdobích se prováděly práce na klubovně,byla přivedena vodovodní přípojka a úpravy interiéru. Do té doby funkci jednatele a kronikáře SDH vykonával Jos.Svoboda. Pro své těžké onemocnění se vzdal funkce a na jeho místo byl zvolen mladý hasič Míla Brázda. Hned na počátku roku 1992 vznikl velký požár stohu slámy ve Vysoké , kde náš sbor zasahoval,ale spolupráce s vlastníkem,do té doby zbytkovým statkem Střednice byla velice špatná. V tomto roce byly prováděny opravy hasičské zbrojnice , údržba auta a výstroje. Rok 1993 přinesl změny ve vedení sboru. Na místo pokladníka p.Škuby byl zvolen p.Jaroslav Vogel.Též byla projednána nová org.opatření k výjezdům k požáru,finanční dotace od obce a také několik členů za SDH ve Vysoké, kteří již několik let nepracují dobře a v poslední době vůbec. Místní SDH pracuje na úrovni.Pečlivě se starají o techniku,výzbroj, hasičskou zbrojnici i její okolí. Problémem se stalo vyčištění požární nádrže uprostřed vesnice,kde jsou nasazeni kapři. Ale i toto bylo dobře zvládnuto s Obecním úřadem. Obecní úřad zajistil do vybavení zbrojnice halogenové baterky,požární hadice a ruční hasící 152

přístroje. K hasičskému vozu byla též dokoupena mycí lišta z prostředků Obecního úřadu. Zbrojnice byla též opatřena novou podlahou, na její údržbě se podílela průběžně většina členů SDH. Vzhledem k rozpadu SDH ve Vysoké byli do našich řad přijati noví členové p.Koláčný p. Mečíř, p.Křesťan. Po všechny roky jsme uctívali památky našich spoluobčanů , padlých a popravených za II.světové války. Na podzim roku 1995 rezignoval na funkci velitele Václav Makeš a na jeho místo byl zvolen Vladimír Purš ml. Dne 8.2.1997 náhle zemřel ve věku 63 let starosta SDH Strážnice, Karel Uher. Tentýž rok má sbor slavné výročí 100 let sboru.

3) SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V BOSYNI

Sbor ustanoven r. 1890 a stal se téhož roku členem župy.Stanovy schváleny dne 15.m. listopadu r.1890, které byly r.1905 změněny dle normálních stanov Z.U.H.J. Obec má 92 čísel a 504 obyvatel.Předsedou sboru jest př. Matouch Václav, velitelem Josef Juna, pokladníkem Antonín Řezníček.Vrchní lezců Josef Vlach, vrchní stříkačníků Josef Bílek.Sbor čítá 2 členy čestné, 21 členů činných a 14 zakládající. Má 21 výzbroje, 2 žebříky hákové a 1 střešní, 2 stříkačky převozné se savicí a 806 m. hadic. Dále má vlastní leziště, odebírá “Hasičské Rozhledy“, zúčastnil se 54 požárů a za posledních 5 let, poněvadž z let dřívějších je to neznámo, dostalo se sboru 260 K zemské subvence.Odbor pohřební pokladny dosud zřízen není.

4) SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČU VE VYSOKÉ a ) Založení sboru a členové

Jednoho podzimního listopadového dne sešli se v hostinci pana Jaroslava Rouse denní hosté. Debatovali o tom, že by se měl, po vzoru jiných obcí zřídit zde ve Vysoké sbor. Ačkoliv tuto debatu nebylo možno hned zvolit, důvodů, že někteří členové obce byli pro a jiní proti, usneslo se, aby se pokusili získat členy tím způsobem, že se chodilo s archem papíru dům od domu a získávali se členové do sboru dobrovolných hasičů. Svým podpisem stvrdili, že přistupují za člena. 153

Tento úkol s velikou vřelostí na sebe vzal pan Václav Řehák, rolník zdejší. Občas tu a tam poznámky všelijaké zažil, nenechal se odradit a vítězně přišel s podpisy a svůj úkol vykonal dobře. Věděl, že sám není mocen vše uvést, obrátil se na pana Karla Kosobuta c.k. pošmistra, aby mu k ruce nápomocný byl. Přání jeho s největší ochotou vyhověno bylo.Sepsáno provolání k občanství za členy přistupovali s poukazováním, že sbor dobrovolných hasičů jest pro dobro bližního, jakož i sebe samého. Byla svolána poradní schůze, sešli se s počtem 7 přispívajících a 25 činných členů. Také byl pozván župní starosta pan Josef Vydra ze Přívor, který v delší řeči vysvětlil účel, zlo i dobro. Po přednášce usneseno zvolili prozatímní výbor, ku vypracování stanov, jakož i k dalším pokračování věcí. Zvoleni byli : p. Dr. Alois Brejcha obvodní lékař a starosta obce. p. Karel Kosobut c.k. pošmistr p. Václav Řehák rolník p. Antonín Čížek rolník p. Josef Líha strojník Všichni pánové se vší svědomitostí a poctivostí se starali ku dokončení věci a svého poslání. Za prozatímního předsedu zvolen p.Dr.Alois Brejcha, za jednatele p. Karel Kosobud, za pokladníka Josef Líha. Byly několikrát svolány schůze, žádáno za schválení stanov, opatřena nezbytně potřebná hasičská knihovnička, razítka a jiné nenutnosti. Bohužel nebylo peněz. Tak pan Kosobut a pan Líha prozatímně ze svého peníze přispěli na kolky a známky. Prozatímní výbor se usnesl, že bude potřeba více finančních prostředků do budoucna, požádali obec, aby se za sbor dobrovolných hasičů zaručila. Obec se zaručila do obnosu 4 000 korun. Na doporučení župního starosty Vydry, vyjednalo se s ústřední prodejnou zakoupení stříkačky, výzbroje, jakož i plátěného stejnokroje. Zástupce firmy se dostavil a po dlouhém smlouvání zakoupeno za obnos 3 725 korun. Pan předseda poukazuje, že obec si vyhrazuje veškerá práva a majetek obce do splacení, zároveň že obec žádá, za prohlédnutí stříkačky v hrubém stavu přímo u firmy, vzato na vědomí a na Smíchov do továrny ku zkoušce jeli páni Antonín Čížek a Josef Líha jakož strojník, stroj prohlédli, vyzkoušeli a velice pochvalně se ke stroji stříkačky vyslovili. Dne 25. prosince byla svolána valná hromada. Program : lékařská prohlídka činného mužstva, pročítání stanov, stanovení zápisného a ročních příspěvků. Porada jakým způsobem přivést stříkačku, ze Střednic z nádraží, zdali uspořádat slavnost a hudbu. Má-li se součastně odbýt věneček,pozvat okolní členy hasičského sboru. Příjímaní nových členů do sboru, volné návrhy.

154

Výbor : p.Dr. Alois Brejcha předseda Karel Kosobud, Antonín Čížek, Václav Řehák, Josef Líha, Miloslav Slavík, František Antoš, Náhradníci : p. Antonín Fliegl, Jan Mikina Revizoři účtů : p.Jaroslav Havlíček, Vladimír Slavík, Josef Poutecký Technický výbor : velitelem Antonín Čížek, jeho náměstek Václav Řehák, Četaři : p.Bedřich Datel, Jan Habák, Nový Ladislav Lezci : Václav Jansa, Josef Klainert, Vojtěch Mylda Správci nářadí : Josef Rynda, Karel Kosobud, Josef Líha, Josef Blecha, Trubači : František Štěrba, Jan Finkous Sluha : Rudolf Legner Veškeří činovníci, vyjma revisorů účtů zvoleni jsou na tři roky. Revisoři na 1 rok. Zápisné pro všechny členy činné 1 Kč.,příspěvek pro přispívající ročně 5 Kč. Čestný člen 50 Kč. ,jednou provždy. b) Přivezení výzbroje V roce 1912 se uskutečnila slavnost ku příležitosti vyzvednutí stříkačky ze Středeňského nádraží : Ozdobeny a zkrášleny dvojspřežně za pochodu hudby, byla slavnostně s průvodem dovezena stříkačka do obce.Za slavnostním vozem na koních seděli : p. Miloslav Slavík, Vladimír Nový. Na stříkačce Josef Kettner, Řehák ml., Loužecký a Smrtka. Ostatní šli pěšky. Na návsi velice vzletnou řečí pana předsedy Dr. Aloise Brejchy a obecním zastupitelstvem, odevzdána vlasteneckým proslovem, sboru stříkačka a nářadí. Večer na to následoval věneček, který při zvuku Švandovy kapely dlouho do pozdních hodin trval. Pozvány byly i okolní sbory ze Strážnic, Bosyně, Březinky a Truskavny. c) název SBOR BYL ČLENEM ZEMSKÉ ÚSTŘEDNÍ HASIČSKÉ JEDNOTY KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO.

155

d) Činnost za první světové války a důsledky

Zdárný vývoj sboru dobrovolných hasičů Vysoká byl přerušen vypuknutím světové války r.1914. Činnost sboru ustála, členové odešli do boje za cizí zájmy. Když se po převratu sbor opět sešel, chybělo v jeho řadách několik bývalých zasloužilých členů, kteří padli ve světové válce. Proto při oslavě 30.srpna 1936 byla odhalena pamětní deska padlým ve světové válce. Sbor kromě svého poslání zasahoval čile i do společenského a kulturního života v obci.Účastnil se vždy korporativně státních oslav (např. upálení Mistra Jana Husa, oslavy narození T.G.Masaryka) e) Sbor a druhá světová válka 16.března 1939 německá vojska přecházejí hranice a zabírají naše české území a dostáváme se pod tak zvaný ,,Protektorát Čechy a Morava“. Následkem doby se změnila celková situace i ve sboru. Byla povinná inventarizace majetku a protokol musel být zaslán Zemské Hasičské Jednotě. V roce 1940 dostává sbor zprávu o vyloučení ze sboru bratra Roubíčka a ve valné hromadě oznámení toto vzato na vědomí. Dne 15 července na výborové schůzi byl projednán dopis, v němž se zakazují s okamžitou platností na přilbách odznaky se znakem republiky. Nařízeno odstranění všech věcí nesrovnávajících se s protektorátními poměry. Na zbrojnici i stříkačkách musí být napsáno dvojjazyčně, nejdříve německy a pak česky. Dne 8.11.1940 na schůzi členů se projednalo nařízení o zatemnění a prohlídka po obcích. Zda jsou dodržena nařízení ( po půdách musel mít každý písek a všechny nařízené předměty na hašení ohně). V roce 1941 přišel na sbor zákaz shromažďování se a jsou zakázány proto schůze. Mohou se však u hasičstva konat pracovní porady. A tyto dobře slouží, že se hasiči můžou scházet. Dne 13. června byla v obci Chodeč odvezena celá řada lidí. Z této obce celkem 27 a mezi nimi i ve Vysoké sebrán bratr Josef Matoušek, rolník a

156

četař sboru vysockého. Na Pankráci byl Matoušek odsouzen k trestu smrti a popraven 20.12.1944. V roce 1944 byla rozpuštěna Československá Obec Sokolská, která spolupracovala na kulturních akcích společně se sborem hasičů. Němci si byli vědomi toho, že nemohou rozpustit službu hasičskou, neboť věděli, že hasičstvo musí být, aby připraveno stálo proti požárům, které byly při házení zápalných bomb. Z toho důvodu také hasičstvo nebylo rozpuštěno. Došlo však k tomu, že předáci celé České Zemské Hasičské Jednoty byli zatýkáni a odváženi do Terezína a posléze do koncentračních táboru. Přes všechny nesnáze a nástrahy nejlepší hasičští činitelé a hasičstvo se zapojilo v odbojové činnosti. V prvé řadě : Šesták Jaroslav, Šípek Josef, Matoušek Josef, Prokop Rudolf, Sadílek Josef, Šťovíček František, Klainert Václav, nadp. Prášek Karel. Bratr Kabriel Václav, Šesták Jaroslav a i četnická stanice pracovali společně stejně pro dobro všech občanů. A sluší se, aby poznámka byla, že mnohdy oni vyvedli obec z nepříjemné situace. Rok 1945 duben – německá armáda ustupuje před sovětskou armádou. Německá armáda se rozpadá, mezi německými vojáky dochází k přestřelkám. Český lid vstupuje do partizánských oddílů a jsou zakládány revoluční výbory. Také členové a obyvatelé obce se zapojují. Zastřelen František Mráz 6. května, jelikož nepověděl kdo přeřezal kabely mezi spojením SS v Kokoříně a Mělníkem. Pan Prokop a p.Sadílek museli opustit domy, jelikož byli hledáni. SS vyhrožovalo, jestli se nedostaví , budou zastřeleny jejich ženy. Zásluhou pana Práška, poštmistra a četnictva byla vysvětlena a zlehčena situace, nebylo víc obětí v naší obci. Budiž také zaznamenáno to, že se členové sboru bratr Šesták ,Šípek,Prokop, Sadílek a Klainert v čele s Karlem Práškem, třemi četníky a panem poštmistrem vyjednávali s SS, kteří táhli od Kokořína k Mělníku, aby odevzdali zbraně. Zbraně neodevzdali, že se musí dostavit na Mělnik. Posléze byli odzbrojeni němečtí vojáci. Toto vše zapsal a zaznamenal, tehdejší zapisovatel sboru bratr p.Podrápský.

157

5) SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI a) Datum založení spolku Sbor pro občanské záležitosti byl založen v roce 1972, pod vedením paní učitelky Lankové. b) Činnost spolku od roku 2000 Rok 2000 4.3. DĚTSKÝ KARNEVAL- SPOZ zajistil i pohoštění a dopravu pro účastníky. V březnu byl poslán seznam jubilantů r.2000 do časopisu ,,PODBEZDĚZÍ“ 8.5. KLADENÍ VĚNCŮ ve Vysoké a v Chodči 3.6. se konal ,,DEN DĚTÍ“ V prosinci bylo předvánoční posezení pro občany v zasedací síni OÚ. Rok 2001 30.3. VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ v zasedací síni OÚ od dvou hodin 17.3. DĚTSKÝ KARNEVAL, hlavní atrakce rádio RELAX (hudba) V dubnu ,,JARNÍ POSEZENÍ S HARMONIKOU“ ZS OÚ ,,PÁLENÍ ČARODEJNIC V BOSYNI“ 7.5. KLADENÍ VĚNCŮ ve Vysoké a v Chodči 2.6.2001 ,,DĚTSKÝ DEN“ 8.12. ,,MIKULÁŠSKÁ DISKOTÉKA“ v Sokolovně ve Vysoké , atrakce rádio RELAX, Heidi Janků – zpěv 14.12. ,,VÁNOCE KLEPOU NA DVEŘE“

ROK 2002 25.1. VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ 23.2. DĚTSKÝ KARNEVAL v Sokolovně – rádio RELAX 2.2. Pani Groušlová – nejstarší občanka našeho regionu se dožívá 96 let, gratulace paní Urbanová a paní Šestáková 4.2. se konala podobná akce – paní Štěpánková z Bosyně, v té době žila v domově důchodců ve Vidimi – kde jí členky SPOZ s panem starostou Hokešem poblahopřáli k narozeninám 14.3. ,,ESTRÁDA BRNĚNSKÉ SKUPINY“ – pro dospělé V dubnu ,,PÁLENÍ ČARODĚJNIC“ – Bosyně Květen ,,KLADENÍ VĚNCŮ“ Červen ,, DEN DĚTÍ“ akce se děla na hřišti ve Vysoké 12.12. předvánoční posezení s občany v zasedací síni OÚ Rok 2003 158

7.3. ,,JARNÍ POSEZENÍ“ – v zasedací místnosti OÚ 8.5. ,,KLADENÍ VĚNCŮ“ – Vysoká a Chodeč 31.5. ,,DEN DĚTÍ“ akce se odehrávala na hřišti ve Vysoké 1.9. ,,PŘIVÍTÁNÍ PRVŇÁČKŮ – předání knížek dětem 25.9. – zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic 17.10. - ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“ 16.12. - ,,MIKULÁŠSKÁ ZÁBAVA PRO DĚTI “v Sokolovně 12.12. – Vánoční posezení při svíčkách – v prostorách OÚ

Rok 2004 28.2. ,,DISKOKARNEVAL“ v Sokolovně 8.3. oslava MDŽ 14.3. - ,,KAŽDÝ MÁ RÁD, KDYŽ MU ZAČNOU HRÁT“ – pořad pro občany. Pan Moravec z Mělníka hrál na harmoniku. 29.4. zájezd do divadla v Karlíně na představení ,,ZVONOKOSY“ 8.5. ,,POKLÁDÁNÍ VĚNCŮ“ 29.6. ,,DĚTSKÝ DEN“ na hřišti 22.10. ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“ v zasedací místnosti na OÚ V prosinci zájezd na předvánoční trhy do Lysé nad Labem V prosinci zájezd na nákupy do Polska 10.12. předvánoční posezení s občany Rok 2005 2.2. měla paní Groušlová 99. narozeniny. Dárky předaly členky SZOP – Urbanová, Šestáková Květen ,,KLADENÍ VĚNCŮ“ k Památníku padlých ve 2. sv. válce 24.4. zájezd do divadla do Mladé Boleslavi na představení ,,TŘI MUŠKETÝŘI“ 3. června ,,DĚTSKÝ DEN“ v hospodě u BOBRA v Bosyni 17.června ,,Vítání občánků“ 30.6. rozloučení se žáky 9.třídy ZŠ ve Vysoké a absolventy mateřské školky ve Střednicích – p.Urbanová předala dárky 19.9. zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic 30.9. zájezd na divadelní představení ,,MÁ FÉROVÁ JOSEFÍNA“ do Městského divadla v Mladé Boleslavi 8.11. zájezd do Polska na předvánoční nákupy. 19.12. zájezd na předvánoční výstavu do Lysé

159

Rok 2006 Gratulace paní Vébrové a paní Steinerové. Leden ,,Dětský karneval“ v Bosyni u BOBRA 2.února paní Groušlová ze Strážnic 100. narozeniny, blahopřála paní Urbanová a Šestáková Duben divadelní představení ,,LUCERNA“ v Národním divadle Příprava na oslavu ke zlaté svatbě manželům Vykoukalovým. Úklid a výzdoba, posléze pietní akt u pomníků padlých za druhé sv. války ve Vysoké a Chodči. 8.května se konal zájezd na výstavu do Litoměřic ,,MŮJ DŮM, MŮJ HRAD“ 16. května v zasedací místnosti OÚ se konalo ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“ 15.září zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic V prosinci zájezd do Lysé na předvánoční výstavu. Prosinec charitativní akce, sběr šatstva pro DIAKONII BROUMOV, která se koná v Sokolovně.

6) SPOLKY V HISTORII a) spolek Lumír Zpěvácký spolek ,,Lumír“ byl založen v naší obci r.1889. Sbormistry bývali většinou učitelé zdejších škol. Členy spolku byli rolníci, živnostníci a dělníci. Spolek ,,Lumír“ soustřeďoval roku 1890 čilý kulturní život na Vysoké. Jeho péčí byla pořádána i divadelní představení. Ale písemných zpráv se zachovalo o něm velmi málo, v kronice katolické školy z r. 1894 čteme poznámku : ,,P.František Šimůnek ….přistěhoval se z fary Záboří u Mělníka v úterý 7.května 1895 v den sv. Stanislava, byv večer zpěváckým spolkem zdejším …uvítán.“ Také v kronice evang. školy je zaznamenáno, že spolek účinkoval při oslavě 300 letých narozeninách J.A.Komenského. Světová válka přerušila činnost spolku. Po převratu se společenský život v obci jinak utvářel a spolek zanikl asi r. 1922. b) Veteráni Sbor veteránů ustanovil se ve Vysoké r. 1894, po prvé vystoupil na veřejnost o Božím Těle téhož roku. Spolek zanikl během války.

160

c) Okrašlovací spolek Přičiněním Mudr. Aloise Mouchy ustanovil se ve Vysoké na jaře r.1897 ,,Spolek pro okrašlování obce a okolí.“ Činnost započal téhož roku tím, že některé méně pěkné kouty obce byly osázeny stromy a keři. Spolek také již zanikl.Zajímavé je, že opět lékař (totiž Mudr.M. Rada) učinil r.1933 pokus založit podobné sdružení. V rámci světové komise. d) Včelařský spolek V okolí obcí Vysoká,Strážnice, Střednice, Kokořín, na Truskavně, v Březince a Šemánovicích bylo od nepanšti mnoho včelařů. V historii byli někteří z nich organizováni v krajinských spolcích na Mělníce a ve Mšeně. Většina z nich však byla do r.1921 neorganizována. V březnu r.1920 na návrh řídícího učitele ze Strážnic Josefa Stárka a správce školy ze Zimoře Aloise Chaloupky ustanovil se v obci ,,Včelařský spolek ve Vysoké“,který sdružil včelaře z obce i okolí. Předsedou byl Al. Chaloupka, jednatelem J.Stárek, pokladníkem J.Soběslav a náměstkem předsedy G.Koudelka. Při svém založení čítal spolek 41 členů. Podle zaměstnání bylo mezi členy spolku 25 rolníků, 4 mlynáři, 4 učitelé, 6 živnostníků, 1 lékař a 1 listonoš. V roce 1936 čítá spolek 27 činných členů.Od svého založení konal 17 schůzí ve spolkové místnosti ,,U Rousů“ ve Vysoké.

7) OSVĚTOVÁ KOMISE Podle zákona o kursech občanské výchovy ustanovila se ve zdejší obci osvětová komise, která soustřeďovala péči o kulturní život v obci. Stará se o Husovy oslavy, spolu s knihovní radou pečuje o obecní knihovnu apod. Předsedou osvětové komise byl ředitel měšť. školy Jindřich Svoboda, jednatelem J.Sadílek.

8) ODBOR NÁRODNÍ JEDNOTY SEVEROČESKÉ Ve Vysoké byl r.1885 založen odbor Národní jednoty Severočeské a měl r.1892 35 členů. Předsedou byl V. Slavík, jednatelem A.Nepomucký a pokladníkem J.Novotný. Péčí o blízké menšiny vykonal spolek velký kus záslužné práce.Účastnil se též aktivně kulturního života v obci, hrál divadelní představení, konal zábavy aj.

161

9) SPOLEČENSTVO ŽIVNOSTNÍKŮ Roku 1888 utvořil se ve Vysoké ,,Spolek smíšených živností ve Vysoké u Mělníka“, který sdružoval všechny živnostníky z obce a okolí. Tehdy čítal 120 členů.

o) Školství 1) VEŘEJNÁ OBECNÁ ŠKOLA (HISTORIE) Veřejná obecná škola ve Vysoké byla zřízena patrně v dobách velmi dávných. Písemné zmínky jsou již z roku 1681, neboť v Chorušické matrice z let 1666 – 1699 je záznam, z něhož je patrno, že 12.října 1681 se narodila Dorota, dcera Václava Stanislava Dvorského, kantora vysockého a manželky Kateřiny. To byl pravděpodobně první vysocký kantor. Druhý byl Václav Procházka, jenž přišel do Vysoké r.1696 z Chorušic, kde jako kantor působil od r.1684, dvanáct a půl roku. Měl 23letého syna Samuela, rovněž kantora v Mělnickém Vtelně. Škola byla dřevěná a měla jednu školní světnici.Na témže místě byla asi r. 1815 vystavěna nová školní budova z kamene a z cihel. Byla přízemní a měla jednu třídu. R.1863 bylo pro druhou třídu přistavěno patro. R.1888 byla zřízena 3.třída, učilo se v najaté místnosti u Martinovských (č.p.33), od r. 1893 bylo vyučováno v najaté třídě v 1. poschodí evang. školy (č.p.47). Roku 1903 byla otevřena expositura v Kokoříně, téhož roku po zrušení soukromé evang. školy byla pronajatá celá budova této školy (č.p.47) místní školní radě pro 3.,4. a 5. třídu. Dne 1.září 1905 byla kokořínská expositura proměněna v samostatnou školu, 15. září téhož roku byla zřízena pobočka při 4. třídě. Roku 1907 vystavěla Ústřední Matice Školská pro zimořskou exposituru novou školní budovu. R. 1909 byla pro děti 1.-3. šk. roku povolena a otevřena expositura ve Strážnicích. Proto byla 2. a 3. tř.na Vysoké spojena. Toho času byla tedy vysocká škola čtyřtřídní s pobočkou při 3. třídě. 1. ledna 1911 byla zimořská expositura proměněna v samostatnou školu. Od 1. září 1913 byla zrušena pobočka při 3.tř. ve Vysoké, ale na strážnické exposituře byla otevřena 2. třída pro 4.-8. šk. rok.Tato expositura byla 1. prosince 1918 proměněna v samostatnou školu. 1.září 1921 byla v budově č.p.47 otevřena měšťanská škola, tehdy byla obecná škola vysocká redukována na trojtřídní. 2.a 3. třída byly ve školní budově č.p.10, první třída byla dočasně umístěna v obecním domě č.p.68. Teprve počátkem šk. r. 1926 až 1927 byla pro 1.třídu upravena místnost v 1. patře školní budovy z bytu řídícího učitele Aloise Chaloupky. Po jeho 162

odchodu (1.února 1928) byla upravena z bytu řídícího učitele sborovna a kabinet a r.1930 školní kuchyně a další kabinet. a) řídící učitelé obecné školy - jména starých učitelů jsou bohužel známá až z první poloviny 19. stol. Od té doby zde působili : František Knoch (? – 1846) Antonín Gregor ( 1846 – 1856) Konstantin Boušek ( 1856 – 1869) Josef Fűrst ( 1869- 1905) Alois Trejbal ( 1905 – 1923) Alois Chaloupka ( 1923 – 1928) Po odchodu Aloise Chaloupky (1.února 1928) byla obecná škola spojena s měšťanskou školou. Ředitelem je Jindřich Svoboda.

d) Pomocníci, podučitelé a učitelé Václav Klouda z Byšic - za rektora Václav Horák z Vrátna - kmocha Za učitele Gregora působili na Vysoké : Alexander Kabát Josef Honis z Čečelic Konstantin Boušek měl tyto pomocníky : Jan Vlach ze Slivna, Antonín Tomíček Josef Prášek ze Slivna Josef Kmoch ze Klamína Jelínek Karel Štěpán 1869 Přehled podučitelů a učitelů od r. 1869 : František Beneš z Bezna (1869- 1870) František Opat (1870- 1871) Josef Král ( 1871- 1873) Čestmír Novák ( 1874) Karel Fukač (1874- 1877) Josef Zuklín ( 1877 – 1880) Jindřich Čermák ( 1880) František Richter (1880- 1886) 163

Josef Joachymstál (1886-1890) Václav Martinovský (1888-1889) Antonín Nepomucký (1889-1892) Václav Bouček (1892-1893) Bohumil Benda (1893-1894) Augustin Uhlíř (1894-1897) Antonín Sakař (1897-1903) Alois Chaloupka (1879-1898) Antonín Prachař (1899-1906) Matěj Rambousek (1903-1906) Václav Mareš (1903-1904) Václav Bouček (1903-1904) Antonín Čihák (1903-1906) Václav Rous (1904-1910) Alois Chaloupka (1905-1910) Josef Drbohlav (1906) František Kraus (1906) Bohuslav Knor (1906-1907) Matěj Rambousek (1907-1914) Josef Šejnoha (1906-1907) Josef Radvanovský (1907) Jiřina Mládková (1906-1909) Josef Soběslav (1907-1914) Vratislav Vojtíšek (1907-1908) Oldřich Janků (1908-1918) Anna Holubová (1909-1910) Jiřina Mládková (1910) Matěj Kroutil (1910-1912) František Procházka (1910-1911) Jaroslav Čvančara (1912-1913) František Matějka (1913-1914) Josef Stárek (1914) František Procházka (1914-1915) Josef Křenek (1914-1917) Karla Hessová (1915-1916) Pavel Jíru (1914-1915) Josef Soběslav (1917-1919) Anna Toulavá (1917-1921) Antonín Štědrý (1916-1917) Anna Blechová (1917) Josef Křenek (1918-1921) Matěj Rambousek (1918-1919) Josef Stárek (1918-1919) 164

Ludvík Hrstka (1919) Oldřich Janků (1919-1930) Václav Zelenka (1920-1921) Ludmila Lišková (1921) Milomír Pacholík (1921-1922) Eva Bínová (1922) Bohumila Marečková (1922-1923) Antonín Matoušek (1923-1926) Antonín Slánský (1926-1927) Libuše Dőrflová (1927) St. Velemán (1928) Marie Hořáková (1928-1930) Marie Urbánková (1928-1931) Vlasta Fučíková (1929-1930) Božena Vyžvaldová (1930-1934) Marie Řeháková (1930-1931) Libuše Kyndrová (1931) St. Přibyl (1931-…. Marie Gutbierová (1931-1935) Jarmila Šimáňová (1934-1935) Anna Justová (1935-1936) Marie Kapinosová (1935) Helena Hynková (1936-… Eliška Kraftová (1936-…. e) Měšťanská škola ve Vysoké Měšťanská škola ve Vysoké byla povolena výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 19.listopadu 1920 č.I. 605/ 3 z.š.r. 105.821 a otevřena byla dne 1.září 1921. V místní školní radě zasedali : MuDr. Al. Brejcha (předseda), Jar. Havlíček, Josef Neckář, Vladimír Slavík (z Vysoké), Josef Kleinert (z Chodče),Karel Černohlávek (z Janovy Vsi), Josef Kulman (z Bosyně), Antonín Tomáš (kat. farář) a Alois Trejbal (řídící učitel). Okresním hejtmanem byl Jan Němec a okresním školním inspektorem Jaroslav Chvátal. Měšťanská škola byla umístěna ve staré budově zrušené školy evangelické (č.p.47.), kterou místní školní rada najala za ročních 5OO K a daň činžovní. Později bylo nájemné zvýšeno na 2000 K a v roce 1935 činilo 4 000 K a činžovní daň.

165

f) Jednání o stavbu nové měšťanské školy Okresní školní výbor přípisem ze dne 10. října 1922 oznámil, že měšťanská škola byla při prohlídce uznána za nezpůsobilou k vyučování a že okresní školní výbor uzavírá školu dne 1.září 1923. Místní školní radě bylo týmž úřadem uloženo pečovat o stavbu nové školní budovy. g) Pozemek 10. července 1923 byl zakoupen od pí. Anny Procházkové pozemek ležící proti evang. kostelu ve výměře 2 korců, který byl určen pro stavbu nové školy. 6. května 1924 upozornil zemský školní inspektor Vojtěch Beneš místní školní radu, že nejdéle do 2 let musí přikročit ke stavbě školy, jinak že bude tato zrušena. 11. července 1924 usnesla se okresní správní komise na Mělníce povolit na stavbu zdejší měšťanské školy podporu rovnající se 60% skutečných nákladů. Náklad byl rozpočten stavitelem Ad. Flekem na 683 260 K. 20. srpna 1924 prodloužil okresní školní výbor lhůtu k odevzdání nové školní budovy do 1.září 1925, současně však upozornil, že v případě dalšího odkládání stavby by bylo nutno měšťanskou školu uzavřít. Další důrazná připomínka téhož obsahu byla zaslána místní školní radě dne 26.listopadu 1925. Proto 6.prosince 1925 konala místní školní rada ve Vysoké schůzi, v níž byl většinou hlasů přijat návrh odb. učitele Františka Mydlila tohoto znění : ,,Nebude – li chystaný zákon o obvodových školách měšťanských vyhlášen do r.1927, budiž stavěno r. 1927 na podkladě slíbené a vlastně již zajištěné subvence okresní správní komise na Mělníce.“ Okresní školní výbor setrval však na svém původním usnesení a 20.února 1926 dostavil se na Vysokou tehdejší okresní školní inspektor Karel Tichý a důrazně vyložil všem přítomným členům místní školní rady (přítomno jich bylo pět, z toho tři učitelé) stanovisko úřadů školních. h) Plány Součastně bylo jednomyslně usneseno, aby se zhotovení plánů a rozpočtů zadalo architektu Rősslerovi ze Smíchova. Týž zaslal vypracované náčrtky v prvních dnech června 1926. Místní školní rada jednala 14.června o těchto plánech a zamítla většinou 4 hlasů (proti 3 hlasům učitelským) zaslat náčrtky Okresnímu školnímu výboru ku schválení. 166

Okresní školní výbor potom ještě několikrát urgoval stavbu nové školní budovy, ale bezvýsledně.R. 1926 počalo opět ostřejší tempo v jednání o stavbu školy.7.ledna 1929 oznámil okresní školní výbor, že zemská školní rada nevyhovuje žádostem místní školní rady a obecního zastupitelstva o odklad stavby, přihlížejíc k tomu, že podle výsledku komisionálního řízení ze dne 24.května 1928 nelze nařízenou stavbu odložit, bez vážného ohrožení bezpečnosti zdraví a prospěchu školních dítek a že výkon té stavby se nesetkává s nepřekonatelnými finančními překážkami, poněvadž podle vyjádření okresního úřadu na Mělníce ze dne 4.března 1929 č.8772 /848 o. z.,bude brzy možno opatřit potřebný stavební náklad obecními výpůjčkami přiškolených obcí podle § 20. zákona z 15.6.1927 č.77 Sb.z.a n.Proto zemská školní rada stanoví : 1) Lhůtu pro předložení stavebních náčrtků a předběžného rozpočtu do 31.října 1929. 2) Lhůtu pro předložení definitivních stavebních plánů a rozpočtů do 31.března 1930. 3) Lhůtu k započetí stavby do 1.září 1930. Místní školní rada však i tentokrát odmítla zaslat náčrtky ke schválení.Když tak neučinila ani po opětovné výzvě okresního školního výboru, zadal tento z moci úřední podle odstavce 2.§ 3. zákona z 24.2.1870 č.16 z.r. sám vypracování plánů technické kanceláři Ing.Širce a Ing.Zemana na Mělníce. Místní školní rada se proti tomu odvolala dne 23.února 1930. Potom byla otázka stavby ještě několikrát uvedena na pořad, ale přesto k stavbě dosud nedošlo.

g) Přestěhování měšťanské školy V říjnu r.1933 byla přemístěna měšťanská škola do budovy obecné školy (č.p.10) kde našla větší počet potřebných místností. Obecná škola přestěhovala se opět do najaté budovy evang. školy (č.p.47).

h) Opravy Elektrické osvětlení bylo zavedeno do škol v zimních měsících r.1925 a 1926. Vodovod byl instalován r. 1930. O prázdninách r.1935 byly obě školy opraveny nákladem asi 20 000 K.

167

i) Školní radio V únoru 1933 byl zakoupen od firmy Foukner 10 watový radiový přijímač se 4 ampliony za 2 320 K.

j) Ředitelé měšť. školy Prvním ředitelem měšťanské školy byl Tomáš Pazourek (1921-1924). Zástupci ředitele byli : František Mydlil (29.2.-1.7. 1924) František Vacek Druhým ředitelem měšť. školy stal se Jindřich Svoboda.Týž se narodil 1.srpna 1881 ve Střížově u Českých Budějovic jako syn řídícího učitele.Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi a působil na okrese sušickém a rokycanském.Dekretem zemské školní rady ze dne 17.4.1926 č.II. A 1093/7 ai 1924 č.z.š.r. 39411 ai 1926 byl jmenován na měšťanskou školu do Vysoké, kde jako ředitel působil nepřetržitě od 1.července 1926. 1.února 1928 byl pověřen i správou obecné školy. Za patnáct let trvání měšťanské školy ve Vysoké vystřídalo se zde mnoho učitelů.Uvádím jejich seznam.Učitelé hvězdičkou označení mají zkoušku způsobilosti pro měšťanské školy : k) Učitelé měšťanské školy

František Mydlil (1921-1922) * Josef Křenek (1921.1922)* František Vácek (1922-1936)* Anna Toulová (1923-1924) Antonín Matoušek (1924 a 1928) František Seidl (1924-1926) Milada Rottová (1924-1927)* Václav Vrkoč (1927,1928,1929)* Milomír Pacholík (1927-1928)* Jarmila Kusá (1928-1929)* Stanislav Velleman (1928) Anna Škrlandtová – Angelisová (1928-1928)* Miloslava Charvátová (1928-1929) Antonín Dolenský (1929-1930) Otakar Friedrich (1929)* Anna Justová (1929-1930 a 1934-1935) Jiřina Opočenská (1929) Prof. Bohumil Weirner ( 1930)* 168

František Svoboda (1930) Jaroslav Kraus (1930-1936)* Emil Pospíšil (1931)* Marie Turková (1931-1932) Emilie Šípková (1932-1933) Karel Nypl (1933) František Kačer (1933-1934) Libuše Kyndrová (1931-1934) Věra Danielová ( 1934) Vlasta Farníková (1934-1935) Josefa Stuchlíková (1935-1936) Karel Opočenský (1935-1936) Marie Ulmanová (1936) František Hynek (1936) Bohuslav Vacek (1936) Karel Krupička (1936) Po roce 1936 : Karel Hrnčiřík Růžena Plavcová – Šartová Karel Valda Ludmila Kvolichová – Bavorová l) Školní a obecní poměry v roce 1940 - 45 (vzpomínky pana Lubomíra Pláčka) Ve škole bydlel pan ředitel Šulc, který měl děti Alenku a Jaroslava. Učitelé : Cecílie Tichá, p. Kraftová, p.Plavcová – Pokorná, Děti chodily sbírat letáky, které byly shazovány z letadel. Dále z polí staniolové pásky různých tvarů (pásky se používaly na rušení radaru). Žáci také pracovali po vyučování na polích. Po obcích jezdily pojízdné rentgeny na zjištění rasy. Na vratech byly vylepeny plakáty, propaganda ,,Německo vítězí na všech frontách“. Ke konci války chodily děti učit se do hostince k Petrtýlům. Ve škole byli tzv. Národní hosté . Když na Mělníku spadla z letadla puma, rána byla slyšet až ve Vysoké. Ten den děti se nemusely učit. Pan děkan Černovický v hodině náboženství říkal dětem, jak všude Němci dostávají na frak. Bylo to od něj odvážné. Po vesnici byly vylepeny plakáty s nataženou rukou s drápama, na ruce byla rudá hvězda, jak svírá Hradčany a Prahu s nápisem ,,Zachvátili tě, zahyneš“. 169

Večer se muselo zatemňovat. Na silnici u Finkoustů byly postaveny zátarasy z kůlů, že silnice byla neprůjezdná. Rudá armáda přišla 10.5.1945, přijela od Kokořína. Plno lidí stálo podél silnice a vítali. Nejprve šli 4 němečtí vojáci, odzbrojeni, sklopené hlavy. Paní Kohoutová na stromě u kostela zapálila portrét A. Hitlera a všichni tleskali. Večer stříleli barevné rakety. Celá Vysoká byla rozzářená. U Nových byl plný kotel jídla a plno masa v něm. Kdo přišel, tak dostal. Dodnes pamětník slyší píseň, která se zpívala ,, Nad ostrůvkem v řece Volze“. Vedle Novotných nechali Němci osobní auto. Děti ho tenkrát rozebraly do posledního šroubku. Všude se válelo plno patron. Do míst, kde byla kapsle se dal hřebík a uhodilo se kamenem. Co se mohlo stát, tenkrát děti nedomyslely. Těsně po válce se konala zábava v kině. Děti nakukovaly. První poválečné filmy ,,Anna brání vlast“, ,,Malakovská mohyla“. Sovětská produkce. Do vsi jezdil autobus, který jezdil na dřevoplyn. Trasa Mělník – Kokořín. Vlastník p.Vostruha. U Lízlů prodávali kulaté cukroví za 50 hal. Stačilo zaťukat na okno. Také pekařství u Píchů. U pana doktora hráli pro děti loutkové divadlo. Jaruška Kűhnelová navštěvovala školu také se svým pejskem. Záznam z vyprávění spolužáka Lubomíra Ptáčka.

m) Vynikající učitelé našich škol :

Josef Nedoma učitel evangelické školy na Vysoké (1815-1820) přeložil z němčiny anglický spis Jana Bunyana ,, Cesta křesťana z města zkázy do blahoslavené věčnosti.“ (2 díly). František Opa (*1849 v Holicích + 1914 ve Vrbně) působil na Vysoké od r.1870-1871. Byl nadšeným propagátorem ovocnictví, vystavoval ovoce s velikým úspěchem na četných výstavách. R.1903 vedl výpravu rolníků do Dánska, o čemž napsal brožuru a proslovil mnoho přednášek. Jeho zásluhou byly postaveny ochranné hráze na Vltavě u Vrbna a Zálezlic. Působil v četných spolcích, napsal několik spisů, vydal plán Mělníka, byl stálým přispívatelem Národních listů, Vyšehradu i místního tisku na Mělníce. V letech devadesátých před.min století byl spolu s říd. uč. Richtrem pod tajným četnickým dozorem. 170

František Václav Richter (* 1855 ve Zdibech, + 1930 v Praze), na Vysoké působil (1880-1886). Byl přeložen na naši školu z trestu pro svoji politickou činnost. Byl vůdcem učitelstva celého kraje a nadšeným pracovníkem v otázkách menšinových. Dal popud k zřízení České matiční školy a Občanské záložny v Liběchově. Antonín Sakař (* 1874 v Malé Ledči), působil na Vysoké od r. 1897-1903, osvětový, školský a velmi agilní politický pracovník. Vedl školskou hlídku v Národních listech. František Matějka učil od r.1913- 1914 na exposituře ve Strážnicích, za války psal do legionářských časopisů na Rusi (pseudonym ,,felčar Matějka“), překládal z ruštiny. Napsal několik beletristických, divadelních a pohádkových knih pro mládež. Jest činným spolupracovníkem školského rozhlasu. Jaroslav Čvančara (* 1884 na Mělníce), na Vysoké působil od r. 1912-1913. Píše historické povídky do místního tisku. Jeho péči vyšel r.1928 Jubilejní památník Sokola z r.1928. Matěj Rambousek (* 1857- + 1936), učitel evan. a později veřejné školy ve Vysoké. Působil zde s malými přestávkami od r. 1876 až do r.1919. Josef Křenek (* 1892 v Újezdě u Vodňan), vydal historický atlas ,,Náčrty k dějepisnému vyučování“, jest pedagogickým správcem ,,Dětského domova na Mělníce“. Milomír Pacholík Působil na měšťanské škole ve Vysoké od r. 1927-1928.Svou usilovnou prací docílil toho, že byl 27.října 1933 prohlášen doktorem přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze. Valda Karel – 1903-1980 Janova Ves, učitel. Mládí prožil pod Týřovem na Křivoklátsku. Jako učitel působil na menšinových školách na Šumavě, Klatovsku, na Housce, když se předtím odstěhoval do Mšena. Za nacistické 171

okupace učil ve Vysoké, kde v něm měli lidé velkou oporu. Byl znalec přírody, rostlin a živočichů, prochodil pěšky celý Máchův kraj, patřil také k jeho písmákům. Hovořilo se o něm jako učiteli zapadlých vlastenců.

Karel Uzel 20.4.1939 Praha, učitel a metodik turistiky. Dětství prožil na statku ve Střednicích, jinak žil v Mělníce.Po gymnáziu vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Hradci Králové. Ve Vysoké působil od roku 1964, v roce 1965 vojna a pak se opět vrátil učit od roku 1966 až 1977. Posléze pracoval jako metodik a organizátor soutěží pro děti a mládež v Pionýrském domě dětí a mládeže Mělník. Podílel se také v organizaci EXOD (rekreace a pobyt pro učitele). Od roku 19831988 opět učil ve Vysoké. Nadále pracoval v Praze v nakladatelství Olympia (vydávalo převážně turistickou literaturu). Je od roku 1967 akčním členem Klubu českých turistů,znalec regionu a turista. Je dlouholetým členem Klubu českých turistů, zabývajícím se systémem turistických tras, směrovek a rozcestníků, je zpracovatelem turistických map a textů jednotlivých míst. Od roku 2001 průvodce po celé Evropě. Průvodce více než stovky turistických zájezdů po naší vlasti a v německy mluvících zemích. Také autor knih : Kokořínsko, Máchův kraj a spoluautor knihy Tajemné stezky. Podílel se na vypracování mnoha turistických map a textů.

2) OBDOBÍ PO ROCE 1950 a) Ředitelé školy : - 5. května 1948 ředitel školy Václav Ubl.Odešel důchodu 1.srpna 1957. Od 1.září byla pověřena funkcí ředitelky školy 1957 Vlasta Pavelcová. Na zdejší škole již vyučovala ve školním roce 1947/48, kdy v průběhu školního roku byla přeložena do Obříství. Pak postupně učila na střední škole ve Mšeně a na Mělníce. Byla krajskou školní inspektorkou tělesné výchovy KNV Praha a působila na 58.osmileté střední škole v Praze – Strašnicích. Na Vysokou přišla po dvouletém působení na osmileté střední škole v Liběchově. - 1963 nastoupila Zdeňka Hilská. - 1970 Břetislav Mach - 1973 Ludmila Hradecká - 1978 Jaroslava Milinkovičová - 1986 Marie Urbanová - 1995 Miloslava Šestáková 172

b) Učitelé školy od roku 1958 : Učitelé 1958 : Božena Vyžvaldová Daniela Lanková Vlastimil Väter Karel Valda Zdeňka Klemová Stanislav Přibyl Vlasta Pavelcová Drahomíra Mráčková Maxmilián Holub Věra Mlčáková 1959/60 Marie Väterová 1960 Bohumil Fuxa 1960 Zdenka Vočadlová 1960 Drahuše Kolumptová 1960 Jaroslava Milinkovičová 1963 Iva Horáková - Pokorná 1963 Karel Uzel 1964 Helena Finkousová – družina 1965 Ludmila Hradecká 1965 Libuše Šafránková 1967 Břetislav Mach 1967 Marie Buriánová - Jourová1968 M.Bryscejnová 1970 Věra Ptáčková 1970 Václav Helcl 1973 Alice Helclová 1973 Marie Urbanová 1974 Blažena Šťastná 1975 vychovatelka Miluše Bystrá 1978 Marie Škubová 1978 vychovatelka Marie Vykoukalová 1978 Martin Soukup 1981 Kristýna Hudcová 1982 Lenka Lindaurová 1982 Helena Halasová 1982 Eva Eichlerová 1982 Dana Nápravníková 1982 Josefa Synková 1982 Jan Vykoukal 1982 173

Miloslava Šestáková 1984 Marcela Vachelová 1984 Iveta Drahorádová 1985 Renata Pšeničková 1985 Jarmila Matějková 1985 Gabriela Ryšavá 1986 Josef Kopecký 1987 Pavlína Nepilová 1987 Jindřiška Knížková 1988 Světluše Rousová 1989 Magdaléna Bošková 1990 Karel Kasáček 1990 Bohumír Scheinflug 1990 Vlasta Jeřábková 1990 Blanka Uhrová 1992 Kateřina Kodýtková 1993 Božena Ivanczuková 1993 Stanislava Šestáková 1994 Irena Sedláková 1995 Alena Chomová 1995 Lenka Nakoneczná 1995 Helena Boukalová 1996 Drahuše Synková 1996 Gabriela Nagyová 1996 Libuše Doudová 1998 Jolana Jodlová 1999 Hana Nováková 2000

c) Stav žactva od roku 1957 : Rok : 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963

chlapci 80 83 73 80 78 59 71

dívky 66 57 56 70 66 66 92

celkem 146 140 129 150 144 125 163 174

1964 71 1966 64

Rok : 1967 1968 1969 1970 1972 1974 1975 1976 1978

Rok 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001

chlapci 62 58 57 ?

92 60

dívky 81 83 70 ?

163 136

celkem 143 141 127 112 98 89 112 96 126

Stav žactva 128 128 129 139 141 135 135 132 133 134 135 123 115 116 109 99 94 113 112 115 127

175

d) Školní jídelna : - Přehled o školním stravování : Rok 1958 1959 1961 1962 1963

počet strávníků 105 103 113 119 89

Někteří se stravovali denně, někteří jen ve dnech, kdy měli odpolední vyučování.

e) Oslavy, akce : Oslavy - V padesátých letech bylo pravidelně vzpomenuto na různé historické události a probíhaly besedy: Slovenské národní povstání Julius Fučík , proběhly besedy Den horníků Den československé armády Mezinárodní den studentstva Výročí smlouvy ČSR-SSSR Slavnost Dědy Mráze Mezinárodní den žen J.A.Komenský Den učitelů V.I.Lenin Svátek práce 1.Máj Den vítězství 9. Květen Mezinárodní den dětí Výročí zničení Lidic Oslavy VŘSR 13.listopadu 1957 Antonín Zápotocký – pietní akce 19.listopadu 1957 A.Novotný zvolen prezidentem Oslavy února 1948 176

Klement Gottwald Besedy –nebezpečí požáru Prevence před nemocemi a péče o zdraví 15.5.1959 – byl vypuštěn sovětský kosmický koráb Školní rok 1960/61 nový školský zákon, Den znárodnění 4.února 1961 vypuštěna sovětská družice 12.února 1961 vypuš. sovět. raketa na Venuši 21.června 1969 první člověk na měsíci 1971 výstava sovětské kosmonautiky Praha 1971 Lidice 1973 Den armády 1976-1977 se začalo učit podle nových osnov 1978 Vladimír Remek 1979 Sešli se absolventi školy z roku1929 1989 Sametová revoluce f) Výlety : -

rok 1958 lyžařský zájezd v Desné – Pustinách v Jizerských horách rok 1958 cesta na Slovensko – Nízké Tatry a výlet do Jižních Čech rok 1959 lyžařský výcvik do Krkonoš , Benecko- Hansova bouda rok 1961 lyžařský zájezd do Orlických hor rok 1962 lyžařský zájezd Harrachov, výlety Šumava,jižní Morava rok 1963 Liberec-Doksy-Hamr rok 1969 Babiččino údolí 1970 lyžařský výcvik ,,Harrachov“ 1973 lyžařský výcvik ,,Buřany“ 1973 stanový tábor ,,Sobotka“ 1975 pionýrský tábor v Jilemnici 1975 zájezd Planetárium, Technické muzeum 1976 Pražský hrad 1977 zájezd do muzea SNB 1980 Planetárium, Památník národního písemnictví Loreta, Technické muzeum Liberec, Ještěd Horní Planá, Plešné jezero Libochovice Orlické hory Český ráj Itálie, Benátky 1995

177

g) Soutěže dětí : Tvořivost mládeže v rámci okresu na Mělníce r.1957 Běh vítězství Festival mládeže Lehkoatletický trojboj Souboj cyklistů Setkání na Labi Puškinův památník Děti, mír a umění Olympiáda JR 1975 Zlatá včela O Zemi O partizánský samopal Spartakiáda 1980 Zdravotnické soutěže Matematická soutěž Zlatý list Dopravní soutěž Malý atletický čtyřboj Dějepisná soutěž

h) Veřejně prospěšné práce žáků

Lesní brigády Sklizně brambor, cibule a máku Jednocení cukrovky Hubení mandelinky bramborové Hubení chroustů Sklizeň kukuřice ve školní zahradě r.1958 Žňové hlídky Charitativní akce – sbírky na povodně Sběr starého papíru, kostí, železný šrot,provázky,textil. Založení skalky u budovy č.47 v roce 1975

178

I) Kroužky a oddíly : -

Kroužek pěstování léčivých bylin a moruší ze semene (r.1957) Pionýrský oddíl Letecké modelářství 1960 Hudební kroužek 1960 Včelařský 1961 Tělovýchovný kroužek 1972 Literárně – dramatický kroužek 1974 v tomto roce začal fungovat pionýrský oddíl mladých pomocníků VB Stanice mladých přírodovědců Dívčí klub Branně sportovní oddíl Plavecký výcvik Anglický jazyk – kroužek Počítače Dramatický kroužek Turistický útvar

J) Kulturní akce :

Výstavy : - 22. a 23 června 1958 výstava žákovských prací dětí všech tříd - 1974 taneční vystoupení ,,Česká beseda“ Divadelní hry : - V roce 1958 nacvičila p.uč. Vyžvaldová s dětmi 6.-8. třídy hru pro mládež ( podle lidových slovenských pověstí) - ,,Pasáček Ondra“, kterou napsal Jaroslav Vysušil. - Rok 1971 žáci nastudovali divadelní hru ,,Dvě Maričky“.

Divadlo : - 1959 návštěva Národního divadla ,,Strakonický dudák“ - 1961 Národní divadlo, děti zhlédly operu ,,Tajemství“ - 1962 divadlo v Mělníce ,,Bílá nemoc“ - 1969 ,,Radúz a Mahulena“ Národní divadlo - 1975 Wolkrovo divadlo

179

K) Pořízení majetku do školy :

- V roce 1957 byla pořízena Alma – promítací zvukový - přístroj a promítací plátno v ceně 5 727 Kčs. - Nově 1957 byla zřízena školní dílna v objektu školy, vybavila se náčiním a nářadím potřebným k vyučování. - V roce 1960 byly do všech tříd zavedeny trubkové lavice a 16 pracovních stolů. - 1961 zakoupeny elektrické signální hodiny. - 1962 pořízení pomůcek na předmět chemie. - vybavení do ředitelny. - 1964 zakoupen magnetofon. - 1981 zakoupení nové pracovní stoly do dílen. - 1982 vybudování a zařízení podmínek pro vyučování výchovy dívek(kuchyňka). - Všechny školní budovy jsou vybaveny barevnými televizory a videem.

-

Renovace Rok 1958 instalace elektrického vedení, do sborovny namontovány zářivky. Výmalba budov. V budově č.10 výměna okenních rámů, nalakování a natření všech dřevěných prvků v budovách školy. Zavěšena nová vrata. Zabudované nové třídní tabule. Rok 1958, částečné oplocení školní zahrady.

- Dne 20.11.1958 byl pozemek parcely čís. Kat. 313/1 – sousedství se školní budovou čp.47- převeden z majetku Státního statku n.p.Mělník, na školu. - V roce 1960, v prvním patře byla uskutečněna oprava podlah. - úprava školního dvora, dlaždicemi - výměna dveří - ve školní jídelně byly zřízeny vodovody a úpravy dřezů - základní údržbové práce - Rok 1961 byla ve všech třídách namontována umyvadla, ale bez odpadu. - oprava střech a komínů - jako každý rok, výmalba - 1962 byla zavedena voda do všech tříd. - Na schodišti byl proveden olejový nátěr. 180

- Na chlapeckém WC bylo zařízeno splachovací zařízení. - 1963 generální oprava školy,fasáda,položeny parkety. - položeny dlaždice na chodbách. - Nové dveře a zámky. - 1974 ústřední topení. - 1975 Na chodbě v přízemí byl umístěn panel s nápisem ,,Nikdy nezapomeňte, jak lehko jsme svobodu ztratili a jak těžko, za velkých obětí našich i sovětských lidí jsme ji dobývali zpět“. - 1978 v budově č.10 výměna oken a nová fasáda. - 1980 v budově č. 47 výměna oken, nová fasáda a výmalba v budově. - 1985 výměna podlah. - 1986 oprava krovů a střešní krytiny. - 1991 na půdě byl vybudován kabinet. - 1992 v budově č.10 oprava dřevěných schodů. - 1993 elektrické topení v hlavní budově. - 1995 celková údržba. - 1996 kompletní rekonstrukce topení. - 1997 tepelná izolace budovy čp.47. - 1999 nové sociální zařízení.

3) ŠKOLKA VE VYSOKÉ V září v r. 1951 je ve Vysoké zřízena ze zemědělského útulku mateřská školka. Je umístěna v rodinné vile, u které je ovocná zahrada. Bývalý majitel J.Šimek. Mateřské škole patří jen jedna místnost. V ostatních bydlí r. Finkousová. Na škole působí učitelka M. Kopáčková a pěstounka p.Pflegerová. Školka je s celodenním stravováním, kuchařka je H. Finkousová, která má též úklid školy. Škola patří pod správu národní školy ve Vysoké, ředitel St. Přibyl. V listopadu v r. 1951 navštívil mateřskou školu okresní inspektor J.Tichý a krajská inspektorka M.Řezničková. S vedením školy nebyli spokojeni a nařídili vyměnit personál školy. Od 1.prosince 1951 působí na škole učitelka Zd. Vilímová, pěstounka M.Horynová a uklízečka J. Košťálová. Z úsporných důvodů se vaří ve vyvařovně národní a střední školy, kde je kuchařka M.Petrtýlová. Obědy se do mateřské školy donáší, což výhodné není. 181

Rok 1951-1952 Na žádost MNV se v prosinci 1951 z mateřské školy r. Finkousová stěhuje a škole patří celá budova. V únoru 1952 je mateřská škola osamostatněná a správu školy převzala učitelka Zd. Vilímová. V roce 1951-52 má školka 13 dětí, dochází jich však denně průměrně 9. Na jaře 1952 se průměr zvětšuje, zapsaných je 28, dochází průměrně 25 dětí. V dubnu 1952 pořádá mateřská školka společně se střední školou jarní besídku. 1951-52 vyskytly se u dětí tyto infekční nemoci: černý kašel, v zimě chřipky. Rok 1952-1953 Na škole působí stále učitelka Zd. Vilímová, která má správu školy. Pěstounka M.Horynová je na vlastní žádost přeložená na mateřskou školu do Želíz. Na její místo nastoupila pěstounka M.Malá. Uklízečka je J.Košťálová. Na počátku roku je zapsáno 24 dětí , průměrná docházka 20. Vyskytly se tyto nemoci – plané neštovice a jeden zápal mozkových blan. V květnu infekční žloutenka, v té době školka uzavřena na 14 dnů. V dubnu 1953 navštívil mateřskou školku okresní školní inspektor s. Stárek. Pěstounka M.Malá – Smejkalová je od 1. května na vlastní žádost přeložena do mateřské školy do Ústí nad Labem. Od 1.června působí na škole pěstounka M.Kožňarová. Rok 1956-1957 Školka byla osamostatněna. Tímto dnem byla správa školy převzata s. Bl. Velemanovou. Stav školy byl velmi zanedbán. Do školy docházelo pouze šest dětí. Hračky byly zničeny, záchodové zařízení rozbito a vše nasvědčovalo k naprostému rozpadu. Na škole působí s. Milada Kožňarová pěstounka, Blažena Klajnertová uklízečka. Školní stravování obstarává místní osmiletá střední škola – vedoucí školního stravování je s.uč. Valdauf. Již po čtrnácti dnech stav žactva stoupl. Zapsáno bylo 30 dětí. Nemoci – vyskytly se plané neštovice. Školu dvakrát navštívil Dr.Rada a dětská lékařka Duchoslavová. Rok 1957-1958 182

Zapsáno 29 dětí, průměrná docházka 20. Na místo pěstounky po p. Kožňarové přichází p.Švandová. Dne 15.12.1957 byla pořádána besídka. Na MDŽ 8.3.58 zdejší školka uspořádala také besídku. Vyskytly se plané neštovice, školka byla dvakrát vydezinfikována. Rok 1958-1959 Bylo zapsáno 28 dětí. Nově přijatá Božena Klajnrtová uklízečka. Jako pěstounka nastoupila Marie Hánlová. 16.10.1958 byl pořádán zájezd do ZOO v Praze. Děti byly nadšeny a projevily značné dotazy. 19.12. školku navštívil Děda Mráz. Byla uspořádána besídka, děti spokojené. Dvakrát za školní rok navštívil školku inspektor J.Čefelín. Prohlídkou byl spokojen a podal potřebné rady a pokyny. Opět se vyskytly plané neštovice, přijela na kontrolu hygienická epidemická kontrola z Prahy. Děti byly přeočkovány proti černému kašli. Byla také kontrola zdravotního stavu dětí. Děti jsou zdravé a dobře živené. Rok 1959-1960 Dětí celkem 24 a dále přijato 5. Byla uspořádána besídka a veřejné vystoupení. Bylo vybráno 435 Kčs za které se koupil koberec do šatny. V květnu se děti zúčastnily průvodu s mávátky, které si samy zhotovily. Rok 1960-1961 Je zapsáno 26 dětí. Přeočkováno proti záškrtu. Pani uklízečka Klejnrtová odchází , nastupuje p. Pětiková. V tomto roce byly zakoupeny hračky za 700 Kčs. Děti navštívily místní JZD v Bosyni, byly mile přivítány. Návštěva ZOO v Praze. Rok 1961-1962 Bylo zapsáno 23 dětí. Besídka v Sokolovně, jako každý rok. Vybráno 375 Kčs. Za ně se jelo na výlet. Budova školky v letních měsících byla opravena.

Rok 1962-1963 Stav dětí 20 , na konci 26. 183

Rok 1963-1964 Stav dětí celkem 26, zvětšeno na 31. Opět jako každý rok : besídka v prosinci, oslava MDŽ , První Máj. Odchází p.Pětiková (do důchodu) nastupuje p. Hedva Sedláčková. Rok 1964-1965 Zapsáno 21 dětí. Po přivítání nových dětí a seznámení si děti zahrály maňáskové divadlo. O vánočních svátcích děti uspořádaly besídku a každé dítě dostalo balíček domů. Na výlet se jelo do Mělníka, kde si prohlédly zámek, soutok Labe, náměstí ,,Míru“ a památník osvobození Rudou armádou. Po dvakrát byly na Harasově , děti si prohlídly tůň a okolí. Tatínkové vyrobili a zabudovali nové houpačky. Rok 1965-1966 Na Dětský den děti šly do lesa, kde si opékaly buřtíky, různě závodily. Ve školce byla dvakrát inspekce, vše v pořádku. V roce se také udělalo nové linoleum a výmalba. Rok 1966-1967 Zapsáno 24 dětí. Propuštěna pani Hánlová. Nastupuje Alexandra Loužecká. Rok 1967-1968 Nastoupilo 25 dětí. Rok 1968-1969 Počet dětí ve školce 21, později zvýšeno na 24. Na místo ředitelky nastoupila Venuše Demetrová, místo Blanky Velemanové, která nastoupila do důchodu. Rok 1969-1970 Zapsáno 20 dětí. Paní ředitelka Demetrová odchází na mateřskou dovolenou a na její místo nastupuje paní učitelka Alexandra Loužecká. Nově nastupuje na místo učitelky Vlasta Dvořáková.

Rok 1970-1971 K prvnímu září bylo zapsáno 23 dětí. 184

Rok 1971-1972 Celkem 20 nastoupilo. V tomto roce MNV Vysoká zakoupil lehátka, kredenc do kuchyně a ochranné ohrádky na radiátory. Rok 1972-1973 Zapsáno celkem 24 dětí. Rok 1973-1974 Nastoupilo celkem 25 dětí. Rok 1974-1975 Zapsáno celkem 25 dětí. Záskok za Alexandru Gruberovou (mateřská dovolená) paní Helena Turková. Rok 1975-1976 Zapsáno 26 dětí. Personální změna - Hana Průchová jako učitelka. Rok 1976-1977 Bylo zapsáno 23 dětí. O prázdninách byly na škole provedeny úpravy a opravy. Schodiště bylo opraveno. Vybudována nová jímka. Bylo zakoupené vybavení kuchyně a bytových doplňků. Bylo vybudované pískoviště, zahradní stolek. Ve Střednicích byla nově otevřená školka. Učit odešla paní učitelka Průchová. Do školy ve Vysoké nastoupila paní učitelka Schllosserová. V květnu děti z Vysoké navštívily školku ve Střednicích. Rok 1977-1978 Školku navštívilo celkem 23 dětiček. Tento rok zastupovala pani učitelku Dvořákovou paní Veselá Ludmila z Chodče. Pani učitelka Dvořáková po dobu mateřské dovolené ředitelky školky zastupovala její funkci. Tento rok děti navštívily divadlo ,,Komedie“, ,,Pořad Ošklivá princezna“. Všechny byly nadšeny. Na konci školního roku byl pro děti byl uspořádán karneval.

Rok 1978-1979 Zapsáno 24 dětí. 185

Tento rok byl jiný tím, že se začalo učit podle nové koncepce. V květnu se uskutečnila brigáda na školní zahradě. Bylo odklizeno mnoho starých stromů, založeny okrasné záhonky a další úpravy. Rok 1979-1980 Zapsáno 24 dětí. Letos poprvé děti začaly jezdit na výcvik do bazénu v Mělníku. Rok 1980-1981 Bylo přijato 22 dětí. V listopadu se na mateřské škole uskutečnila výstava knih a hraček. Dne 16.6. byla pořádána Olympiáda pro děti. Rok 1981-1982 Školku navštěvovalo celkem 24 dětí. V květnu bylo započato s výstavbou přístavby mateřské školy. Hrubá stavba byla dokončena na jaře 1982. Pro vybavení školní zahrady byl zakoupen kolotoč, prolézačky apod. Výlet letiště Praha – Ruzyně. Rok 1982-1983 Kapacita dětí 22. Celkově byla uskutečněna generální úprava objektu. Jako každý rok vše v pravidelně stejné. Rok 1983-1984 Zapsáno celkem 25 dětí. Tento rok byla školka vybavena novým zařízením a hračkami. Fasáda dokončena. Rok 1984-1985 Zapsáno 30 dětí. Celý rok na škole probíhá logopedická péče. Rok 1985-1986 Školku navštěvuje 27 dětí. Na jaře kolem budovy byl natažen plot. Rok 1986-1987 Bylo zapsáno 24 dětí. Vše se opakuje v činnostech, jako každý rok. Rok 1987-1988 186

Zapsáno 25 dětí. Rok 1988-1989 23 dětí navštěvuje školku. Děti navštívily ZOO v Ústí nad Labem. Rok 1989-1990 Zapsáno 18 dětí. Rok 1990-1991 Zapsáno celkem 19 dětí. Tento rok proběhl dosti dramaticky. Došlo k výměně personální od ministra po uklízečky. O budovu se přihlásil v rámci restituce původní majitel. Rok 1991-1992 Zapsáno 20 dětí. Tento rok byl dosti dramatický. Školka ve Vysoké se bude rušit, ale kam s dětmi. Dále od roku 1992 nebude provoz financovat stát, ale pouze OÚ. Rok 1992-1993 Zapsáno 20 dětí. Po 42 letech se školka ve Vysoké ruší. Ještě v červnu OÚ jedná z restituenty o koupi budovy s panem Václavem Šmídem a Evou Fadrhoncovou. Ale pani Eva Fadrhoncová nechce budovu OÚ prodat. Personál obdržel výpověď. Paní ředitelka vyhrála konkurs na místo ředitelky ve Střednicích, kam byla školka odstěhována. Tím tato etapa končí.

187

4 ) ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA V ROCE 2005/2006 Základní škola a mateřská škola Vysoká u Mělníka Zprávu předkládá: Mgr, Milena Šestáková statutární zástupce příspěvkové org. 27724 Vysoká 10 tel.,fax:315697014 e-mail:[email protected]

a) charakteristika školy Příspěvková organizace Základní škola a mateřské škola Vysoká u Mělníka byla zřízena zřizovací listinou k datu 1.1.2003 a pod tímto názvem byla zapsána do sítě škol. Zřizovatelem příspěvkové organizace je obec Vysoká. Obecně závaznými vyhláškami obcí Vysoká, Kokořín a Dobřeň byla stanovena část společného školského obvodu základní školy. Zařízení sdružuje : základní škola ,mateřská škola, školní družina a jídelna. Vedení školy: Mgr.Milena Šestáková, řed.školy a statutární zástupce školy Mgr.Bohumír Scheinpflug, zástupce řed.školy Mgr.Hana Nováková, pověřena vedením 1.stupně ZŠ Věra Roučková ,vedoucí učitelka pro výchovně vzdělávací proces předškolního zařízení na odloučeném pracovišti Blažena Šťastná,vychovatelka školní družiny Drahomíra Synková , vedoucí provozu školní jídelny Každý pracovník školy má svou inter.adresu. Dle právní normy nově přijatého zákona byla ustanovena školská rada, jejíž tajná volba členů proběhla 17.1.2005 a zástupci rodičovské veřejnosti, zřizovatele a pedagogických pracovníků byli zvoleni v počtu devíti členů. Školní rok 05/06 byl zahájen jen se 107 dětmi v 9 třídách a 21 dětmi v MŠ. V průběhu školního roku se do školy přihlásily dvě děti ,takže školní rok se ukončil se 109 žáky. V mateřské škole byla oproti předcházejícím letům upravena kapacita odpovídající hygienickým normám, neboť přechodné zvýšení kapacity z důvodů většího zájmu zákonných zástupců o předškolní zařízení se z důvodů

188

mzdových a normativních ukázalo pro předškolní zařízení jako velmi nevýhodné. K velké změně v organizaci školského zařízení došlo s účinností od 1.1.2003, kdy rozhodnutím zřizovatele došlo ke vzniku příspěvkové organizace. Na 1.stupni byly otevřeny 4 třídy,z důvodů nízkého počtu žáku v 1.ročníku došlo ke sloučení 1.a 2.ročníku do jedné třídy. Z důvodů vyššího počtu žáků ve 2.ročníku se jednalo o třídu II.III.IV.a V. třída byla otevřena samostatně. Na druhém stupni byly otevřeny všechny třídy, vždy po jednom ročníku. Mateřská škola byla otevřena s celodenním provozem. Byla otevřena dvě oddělení ve Strážnicích (pro I.II. třídu) a ve Vysoké (pro III.V. třídu). Do školy dojíždí děti ze široké spádové oblasti ( 13.obcí) OÚ Vysoká,Kokořín a Dobřeň. Zřizovatelem školy je OÚ Vysoká . Škola byla zřízena OÚ na dobu neurčitou novou zakládací listinou ze dne 27.12.1995 z důvodů vzniku příspěvkové organizace s odkazem na§84 odstav.2 písm.e) zákona č.128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů. Dne 3.12.2002 byla škola podle § 13 a odstav.2a §13b odstav.3 zák.564/1990Sb nově zařazena do sítě škol, předškolních a školských zařízení s novým názvem Základní škola a mateřská škola Vysoká o.Mělník. Ve školním roce 2005/06 bylo vyučováno ve třech školních budovách. II. třída a mateřská škola pracovala v budově čp.63 ve Strážnicích. III.-V.třída byla v budově čp.47 ve Vysoké a celý druhý stupeň spolu s ředitelstvím školy byl umístěn v budově čp.10 ve Vysoké. Doprava žáků do škol je zajištěna společností Kokořínský SOK, která má v majetku malé autobusy na přepravu ze spádových obcí. Dle zřizovací listiny může školní jídelna prodávat obědy také pro malé firmy a pro důchodce. Tím si může zlepšit hospodářský výsledek. V majetku školy je 15 počítačů, z toho 10 je připojeno na internet. Na některých jsou instalovány výukové programy. Na PC je zajištěna výuka a vedlejší zájmová činnost.Po odsouhlasení účelové dotace (20 000 Kč) byl zakoupen nový PC a uhrazeno školení pedagogických pracovníků v oblasti práce s počítačem. V každé třídě je barevný televizor a možnost připojení videa. Postupně jsou budovy vybavovány přehrávači DVD a CD.Také byl instalován fax. Celkovou úroveň školy zvýšil nový sklad pro pomůcky a učebnice. Hlavní prázdniny slouží uskutečnění investic. Byla provedena výměna oken a oprava a vybudování nové fasády na budově č.10, vydlážděn dvůr, úprava přístřešku na popelnice a parkovací plocha před budovou školy.

189

Vybavením školy je možné nabídnout žákům nejen kvalitní výuku, ala i možnost vyžití v zájmových kroužcích. Pro výuku TV slouží tělocvičny. V té došlo k vybudování sítí na okna a košů na basketbal. V r. 2005 byla vyměněna parketová podlaha. Také bylo dáno do provozu nové venkovní hřiště. Součástí školy je také oddělení školní družiny a zábavné hřiště pro potřeby MŠ a l. třídy. Obecní úřad se vzorně stará o provoz a údržbu všech školních budov. Ředitelka školy se pravidelně účastní sestavování rozpočtu pro školu a lze říci, že si obec uvědomuje, že pro rozvoj obce je škola nezbytná a svým způsobem určuje i kulturní a společenský život v obci. Částky poskytované obcí v sobě zahrnují neinvestiční výdaje- plyn, voda,el.energie, náklady na provoz a částečnou úhradu mezd. Rozpočet OÚ Vysoká pro školní a předškolní zařízení je kolem 2 mil. korun, které OÚ vynakládá ročně na rozvoj školství.Při realizaci také OÚ věnoval prostředky pro vybudování mateřské školy. Ta se pak mohla přestěhovat do objektu ve vlastnictví OÚ.Tato škola je schopna poskytovat kvalitní vzdělání v rodinném prostředí a takto působí i na veřejnost. V mnohých případech škola nahrazuje i výchovnou složku rodiny. Je proto nutné působit na děti stále. Proto škola zajišťuje volno časové aktivity. Stálý dozor nad žáky zajistil, že se škola nemusí potýkat s problematikou drog a dalších problémů. K tomu také přispívá program PEER. Z rozpočtu školy nové výukové programy umožňují pestřejší metody výuky ( při práci s dětmi s poruchou vývoje, pro výuku německého jazyka, práce na počítači a pod). Také je vydáván školní časopis. Mateřská škola. K 1.9.2000 došlo ke změně zařazení do sítě škol. Stala se tak nedílnou součástí školského zařízení. Mateřská škola byla přesunuta do objektu ZŠ ve Strážnicích. OÚ vybavil zařízení novým linoleem, nábytkem, koberci. Došlo k rekonstrukci vytápění hyg. zařízení, schodiště a dlažby. V mateřské škole bylo ve školním roce 2005/2006 zapsáno 20 žáků. V rámci integrace spolupracují prac. MŠ s učitelkou l. třídy ZŠ. Po uplynutí šesti let je zřejmé že spolupráce mezi MŠ a ZŠ se vyvíjí uspokojivě. Došlo i k ekonomickým úsporám(výplat-provozní náklady).V závěru je zřejmé, že i přes počáteční negativní názory a přístupy veřejnosti ke spojenému zařízení MŠ a ZŠ se ukázalo, že toto opatření odbourává stres nastupujících prvňáčků, neboť tito přicházejí již do známého prostředí. Vytvoření integrovaného zařízení bylo pro psychiku a další vývoj dítěte přínosem.

190

q) Kulturní,tělovýchovná a sportovní zařízení 1) KNIHOVNA a) knihovna pojednání V letech osmdesátých devatenáctého století věnoval akademický spolek ,,Říp“ v Praze obci knihovnu o 94 svazcích. Ta se stala základem nynější knihovny. Původně v letech třicátých minulého staletí,byla knihovna umístěna v budově č.p. 10 měšťanské školy.Místo knihovníka zastával většinou zaměstnanec školy. Po roce 1950 knihovna fungovala v budově tehdejšího MNV, kde funkci zastávala p.Tomášková. Po ní zde pracoval p. Smutný. V roce 1990, byla budova vrácena v rámci restituce původnímu majiteli. MNV přejmenován na Obecní úřad se přestěhovalo do jiných prostor, knihovna do prostor v Sokolovně. Bohužel tyto prostory nevyhovovaly položením budovy ani na umístění knih.V roce 2006 se jednalo o přemístění knihovny do lépe umístěných prostor, ale nejprve bylo nutné toto místo pro knihovnu připravit a vybudovat. Vše také záleželo na finančních možnostech Obecního úřadu. Povedlo se , za přičinění Ing.Maryškové, která bojovala za znovuzrození této kulturní aktivity. V roce 2007 byla odstěhována a sloučena knihovna ze Střednic a Vysoké do prostor v budově Obecního úřadu. Knihy byly obnoveny, doplněny, přebaleny. Knihovnicí se stala p.Pražáková. Dohled a záštitu místostarostka Ing.E. Maryšková. Obec plní své povinnosti řádně. Je snaha vyhovět občanům dle potřeby a přání. Půjčuje se celoročně, třikrát týdně. b) internet Dále je možnost v prostorách knihovny využít veřejně přístupný internet. V rámci Sdružení obcí Kokořínska byl realizován projekt: ,,Internetizace Kokořínska“, který byl financován za spoluúčasti Evropské unie ve výši 75% celkových nákladů, státního rozpočtu ČR ve výši 10% celkových nákladů a finanční spoluúčasti 12 obcí Sdružení obcí Kokořínska ve výši 15% celkových nákladů realizovaného projektu.

191

2) DIVADELNÍ RUCH a) přehled ochotnického divadla První ochotnické divadlo bylo založeno kolem roku 1871 ve Vysoké. Působila Občanská beseda,1921 Katolická mládež (29 her). V Chodči založeno divadlo v roce 1900. Strážnice 1907 založili hasiči a později působila 1911 mládež,1927 provoz provozovali hasiči, 1931 Republiková mládež. Bosyně 1908 založili hasiči. b) divadelní představení Pokud bylo možné zjistit v úředních zápisech, byla divadelní představení v obci pořádána těmito spolky : Divadelní ochotníci (r.1871), Občanská beseda (1871), Ústřední Matice školská (1883),Národní Jednota Severočeská (1887), Zpěvácký spolek ,,Lumír“(1895), Spolek divadelních ochotníků ?,,Svornost“, Sbor dobrovolných hasičů, divadelní společnost Gregorova (1909), Katolická mládež (1921). V roce 1936 hrál dramatický spolek Vojan z Mělníka Langrovu hru ,,Jízdní hlídka“, sbor dobrovolných hasičů pořádal divadelní představení ,,Tomšův grunt“ a žáci měšť. školy sehráli divadelní kus ,,Ferda detektiv“. Hrálo se většinou v Sokolovně. c) loutkové divadlo Loutkové divadlo se hrálo v měšťanské škole od.r.1928. Loutky měřily 25 cm. Bylo sehráno 30 představení.

R) Sport a rekreace

1) CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Celé území se nachází na okraji turisticky a rekreačně zajímavé oblasti Kokořínsko. Severní část území je velmi členitá, s množstvím přírodních hodnot.Cca 90 objektů je využíváno pro rekreační bydlení, zejména v Bosyni a ve Strážnicích. Nejvýznamnější sportovní plochou je hřiště TJ Sokol ve Vysoké (fotbal). Dále nové dětské hřiště a tenisové kurty východně od sportovní plochy. 192

2) SOKOL Roku 1882 (20 let po založení Sokola v Praze) byl učiněn ve Vysoké pokus založit tělocvičnou jednotu ,,Sokol“.Přípravné práce vykonával učitel F.V.Richter.26. července 1882 vydal pozvání ke schůzi na dne 6.srpna 1882, ale jeho úsilí bylo marné. Tehda byl velmi deštivý rok, žně byly špatné, obilí vzrostlo na stojatě a tak nebylo chuti k uskutečnění Richterova plánu. Téměř po 30 letech – r.1911 – opět učitel Matěj Kroutil, dal podmět k založení Sokola ve Vysoké a podařilo se mu myšlenku realizovat. Jeho přičiněním navštívili Vysokou členové Sokola z Nebužel, předvedli ukázky prostých cvičení a jejich člen (Sechter) promluvil o významu sokolské myšlenky.Jej podpořil svým projevem starosta obce Mudr. Alois Brejcha a tak došlo k založení jednoty Sokol ve Vysoké. V prvním roce svého trvání měla jednota 43 členy.Obec ji podpořila darem 200 K a hostinský Jaroslav Rous propůjčil zdarma svůj sál ke cvičení.Prvními činovníky nové jednoty byli: starosta Dr. A.Brejcha, jeho náměstkem G.Koudelka, pokladníkem učitel Soběslav, náčelníkem učitel Procházka, do výboru byli zvoleni: V. Rynda, Jar. Rous, Štěpán, A.Procházka, K.Kosobud, V.Kabriel, L.Nový, Vondráček, Slávík a Blecha. Roku 1913 byl zřízen stavební výbor pro stavbu Sokolovny.Než světová válka oddálila stavbu o celých deset let.Sokolovna byla postavena r.1923 na pozemku, který dříve patřil p.Slavíkovi. Zevní úprava Sokolovny byla dokončena r.1929. Roku 1926 byl v Sokolovně zřízen nákladem asi 27 000K biograf. Představení začalo v listopadu r.1926. Biograf byl r.1934 vybaven zvukovou aparaturou. Představení byla v sobotu a v neděli večer, občas bývala také pro mládež. 3) SPORTY V HISTORII Volejbal Roku 1930 zřídila si měšťanská škola volejbal. Hrál se na školním cvičišti. Hráli ho žáci i žákyně měšťanské školy a učitelský sbor. Fotbal Zdejší mládež hrála hojně fotbal.Hřiště bylo na pozemku pí Kabrielové v dolní části obce. Hráči utvořili klub ,,S.K.Vysoká“.

193

3) FK VYSOKÁ

a) Začátky kopané ve vsi Začátek organizované kopané ve Vysoké se datuje k roku 1946, kdy byl tehdejší sportovní klub SK Vysoká zaregistrován v Mladé Boleslavi do Severočeské župy fotbalové III. třídy.Ovšem písemně doložený zápas se odehrál dříve,1.května 1936 ve Mšeně, kdy domácí vyhráli 6:0. Podle výpovědí pamětníků lze předpokládat za jisté, že kroužek sportovních nadšenců, zapálených do hry s míčem zvané fotbal, jenž se nazval SK Vysoká, existoval již kolem roku 1930.Ve Vysoké se kopaná hrála již dávno předtím, ale s myšlenkou vytvořit mužstvo a hrát zápasy se soupeři z okolí začali OTA KOZÁK, BLAHOSLAV SAMEK, KAREL KABRIEL a další studenti dojíždějící do gymnázia na Mělník. Fotbalové zápasy SK Vysoká se hrály “na dolním kopci v cihelně“ jak se říkalo. Byla to nevyužitá volná plocha 40 x 25m po vytěžení hlíny (hliniště) pro výrobu cihel. Mužstvo v samém počátku nemělo ani jednotné oblečení, teprve po roce 1936 se hrálo v modrých a bílých trenkách. Dle pamětníků tyto dresy včetně modrobílé vlajky pocházely z Vehlovic. Nejslavnější zápas té doby byl ve Vysoké na pouť dne 28.září 1937, kdy díky předsedovi SK Mělník p. Kabrielovi v cihelně nastoupila zájezdová jedenáctka SK Mělník Výsledek tohoto zápasu se nedochoval a za SK Vysoká tehdy nastoupili : v brance Jar. Linhart, na beku Ladislav Pětik a Karel Řízek, dále Sláva Kabriel, Ota Kozák, Karel Kabriel, Blahoslav Samek, Václav Jansa, Václav Kleirnet, František Švadlenka, Jaroslav Pecka, a Karel Trojan a Plicka, kteří dojížděli hrát kopanou z Vysoké až do Lužce. Dalšími členy tohoto mužstva byli Pecháček, Miloslav Tichota, Václav Voborník, Ota Jakeš a dorostenec Vladimír Finkous. Jako rozhodčí v cihelně obvykle působil četnický strážmistr Šťastný z Janovy Vsi známý pod přezdívkou “Zadina“. V cihelně se kopaná hrála až do začátku čtyřicátých let, kdy pro zaváděné pěstování zeleniny bylo zde umístěno zahradnictví a pařníky. Nejmladší generace fotbalistů se přestěhovala z dolního konce na horní. Školní hřiště u Sokolovny používané, pro hraní volejbalu a atletiku místním Sokolem bylo každý den zaplněno. V Bosyni se hrálo v té době na malé ploše v bývalé cihelně, na Kokoříně na prostranství určeném pro skladování řeziva místní pily. Ve Střednicích kopané sloužil malý plácek v bývalém hliništi u silnice do Strážnic a mimo řepnou kampaň se hrálo na skládce pro cukrovku u nádraží. 194

V prvních letech války zápasy dospělých se na hřišti u Sokolovny nehrály, mnozí z hráčů byli nasazeni na práci v Německu a daleko mimo domov. Hrálo se pouze utkání dojednaná ve škole mezi žáky z jednotlivých obcí zejména Vysoká- Bosyně, Vysoká- Strážnice. Tyto zápasy na školním hřišti u Sokolovny byly často ukončeny předčasně vyšší mocí. V letech 1943-45 startovali za IA mužstvo a IB mužstvo i ve věku dorostenců uvádíme : v brance Ant. Šesták, Václav Formánek, Josef Zápotocký, v poli Václav Dubský, Václav Jonák, Jos. Šesták I.,Václav Šesták I., Václav Šesták II.,Blahoslav Sadílek, Václav Brynych, Václav Svoboda, Al. Řízek,Jos. Řízek, Jaroslav Řízek (II. generace rodiny Řízků), Ladislav Formánek, Jaroslav Rous, František Hošek, František Marvánek, Mir. Najman, Lad. Novotný, Jarmil Slušný, Jar. Koláčný, Vlad. Karel, Jar. Hošek, Utkání na skládce cukrovky ve Střednicích po osvobození koncem května 1945 se nedohrálo, neboť od Mělníka přijela nákladní auta s občany z Chodče osvobozenými v koncentračních táborech v Německu.Všichni je šli uvítat a zápas se nedohrál. Tímto zápasem ukončil SK Strážnice svojí činnost a většina hráčů přešla do SK Vysoká, jenž se v té době ustavoval. Blížil se konec války, jenž přinesl nový život a pro kopanou ve Vysoké zásadní obrat. b) Období ve svobodné republice Ve vsi po válce začíná s nadšením obnova rozvráceného hospodářství, ale i společenský i sportovní život. Po ukončení činnosti STRÁŽENSKÉHO-STŘEDENSKÉHO SK se ve Vysoké soustřeďuje velký počet hráčů kopané. Volí se první výbor v roce 1945 SK Vysoká. Předsedou klubu se stává Pavel Petrtýl, jednatelem Josef Gajgr – poštmistr z Vysoké, pokladník Ladislav Čížek z Bosyně, další členové Josef Zápotocký st.,Rudolf Kozák z Chodče, zdravotníkem B.Vodseďálek. Hlavním úkolem výboru SK Vysoká bylo zajistit pravidlům kopané odpovídající hřiště. Díky rozhodujícímu vlivu předsedy MNV Vysoká Václ. Kettnera se již v červnu 1945 podařilo výboru klubu přesvědčit nájemce nejvhodnějšího pole na severním okraji vesnice p. Novotného, aby se vzdal dalšího obdělávání pozemku a pole mohlo být využívané pro sportovní účely. Ve spolupráci se všemi hráči a příznivci kopané byly provedeny úpravy povrchu pole, vyměření hřiště na kopanou, postavení dřevěných branek a lavic. V rekordně krátkém čase byla provedena úprava hřiště pro kopanou o odpovídajících rozměrech a ještě tentýž měsíc dne 22.7.1945 dochází k otevření

195

hřiště turnajem v kopané, jehož se zúčastnila mužstva SK Mělník, SK Viktoria Mělník – Rousovice, SK Nebužely a pořádající SK Vysoká. Rozvoj kopané v obci a činnost oddílu v dalších letech byly určovány vývojem a změnami, k nimž docházelo v naší společnosti. Po sjednocení Československé tělovýchovy v roce 1948 vstupuje sportovní klub SK Vysoká jako oddíl do TJ SOKOL VYSOKÁ, jež v rámci Národní fronty ve spolupráci s národním výborem a ostatními organizacemi obce zajišťuje činnost oddílu v nových podmínkách, při nichž dochází k zásadním společenským změnám vesnice. Základní události pro další činnost oddílu kopané bylo uzavření patronátní dohody s vedením a ZV ROH n.p. Státní statek Vysoká, k níž došlo z popudu MNV Vysoká v roce 1966. Jejím výsledkem bylo přerušení stagnace v činnostech TJ SOKOL VYSOKÁ a vytvoření potřebného zázemí pro další činnost oddílu kopané.

c) Činnost po roce 1960 V roce 1962 -1965 byl hlavní úkol zajistit opravu Sokolovny jež pro závažné nedostatky byla uzavřena pro veškerou činnost. V roce 1964 započala oprava, které se zúčastnili zástupci všech složek obce. Oprava byla uskutečněna do té míry, že mohla být otevřena pro další činnost tělovýchovnou a kulturní všech organizací z obce a okolí V roce 1969 bylo věnována pozornost pokračování výstavbě kabin. V roce 1970 byly dokončeny veškeré práce na dokončení a vybavení kabin. Rok 1975 byla předána budova Sokolovny pod správu MNV Vysoká. Výboru TJ se finančně nepodařilo zajistit rekonstrukci této budovy. V roce 1976 bylo provedeno napojení kabin na přípojku na obecní vodovod a zemním kabelem na veřejnou elektrickou síť. Kapacita kabin byla zvětšena přístavbou šaten pro žáky,dorost a klubovnu. Byla provedena výměna dřevěné konstrukce původní střechy, položena nová plechová krytina s napojením na střechu přístavby a dále oprava přístřešku a okapů. Do provozu byl zapojen boiler a na celou plochu položené linoleum.Byly provedeny nové nátěry vnější i vnitřní a nové oplocení kabin. Povrch hrací plochy hřiště byl zlepšen obnovením části trávníků a pravidelným sekáním a válcováním díky pomoci patronátního podniku n.p. Státní statek Vysoká i JZD Kokořín. 196

Byla provedena oprava nosné konstrukce a na východní straně hřiště byly vysázeny dvě řady topolů. Všechny tyto práce byly organizované výborem TJ na základě závazků členů TJ za finanční podpory OV ČSTV Mělník. Členové výboru TJ byli v čele brigád uskutečňovaných každoročně s pomocí dopravy a mechanizačních prostředků i s materiální pomocí patronátního podniku n.p. Statní statek Vysoká a JZD Kokořín. V posledních letech byla činnost TJ silně poznamenána velkými změnami členské základny. Značná část dlouholetých členů a bývalých aktivních hráčů přestala být členy TJ. Kádr I. mužstva se měnil doplňováním z dorostu a řadou přestupů. V roce 1976 odešel z Vysoké B. Capoušek, bývalý hráč, kvalifikovaný rozhodčí kopané a dlouholetý člen výboru TJ, jenž se zasadil o výstavbu sportovních kabin. V roce 1981 se členové TJ naposledy rozloučili s dlouholetým pokladníkem a zakládajícím členem L.Čížkem. V roce 1983 s Josefem Gajgrem, zakládajícím členem a dlouholetým jednatelem oddílu kopané. Ve výboru TJ po roce 1981 dochází k řadě změn. Předsedou TJ se stává Václav Škuba, po 19 letech z této funkce přechází Josef Bureš do funkce hospodáře TJ. V dalších letech z výboru TJ postupně odešli osvědčení pracovníci A. Haslbach, V. Šesták, K.Tomášek, H.Verner, V.Brenn a výbor byl doplňován dalšími členy. Podařilo se vyřešit zajištění závažné činnosti – praní drezů pro mužstvo. Po E. Finkousové, spolehlivě a nezištně provádějící tuto práci po více než 10 let, pomáhá TJ na tomto úseku V.Šestáková z Chodče. V roce 1979 bylo vysázeno 15 topolů na západní straně hřiště a 200m2 nového trávníku na hrací ploše.Následky zimní vichřice byly odstraněny vybudováním nové ochranné sítě za brankou a části oplocení. V roce 1980 opět bylo vysázeno 20 topolů podél východní strany hřiště. Dále oprava střechy kabin. Výstavba bočního zdiva a betonové podlahy. d) Souhrnné údaje rok 1969 - 1996

Podle dílčích souhrnných údajů a výpovědí pamětníků za uvedené období 23 let sehrálo I. mužstvo ve Vysoké i na cizích hřištích 250-300 zápasů a startovalo v něm více než 100 hráčů. Jejich jmenný seznam uvádíme v abecedním pořádku. Pokud hráli dále i po roce 1968 jsou uvedeni za období 1969- 1985 ještě jednou s počtem sehraných a vstřelených branek od roku 1969. Byli to : Jaroslav Benda, V. Bodlák, Vot. Brenn, Václav Brož, Václ. Brynych, B. Capoušek, Jar. Čížek, J. Deliš, K.Dlouhý, E. Dvořák, Jan Finkous,

197

Jar. Finkous, Vlad. Finkous I,Vlad. Finkous II.,Stan. Fišer, K.Čech, Lad. Hánl, Václ. Hánl, J.Havelka, Lad. Havlíček, Slavoj Havlíček, Václ. Hokeš, Max. Holub, Jar. Honc, Jos. Houžva, Jinř. Hroněk, Jul. Chaloupka, J. Jakeš, O. Jakeš, Zd. Jakeš, Zd. Janda, Ant. Jakub, Vít. Jakub, Václav Jakub, Václ. Jonák , Václ. Jansa, Ol. Joura, Sláva Kabriel, Fr. Karel, Vl. Karel, Jos. Kettner, Rud. Kovač, Rud. Kozák, Lad. Kožňar, Lad. Kuzmeniuk, Jos. Kužela, K. Kühnel, Vl. Lev, Jos. Líha, Lad. Líha, Jar. Linhart, Mir. Los, Václ. Lucyk, Václ. Materna, Boh. Mokrý, Jos. Mokrý, K. Mysliveček, Lad. Novotný, Fr. Peterka, Vl. Pýcha, Jar. Rous I., Václ. Rubeš, Al. Řízek, Jan Řízek, Jar. Řízek, Jos. Řízek, Mir. Řízek, Václ. Řízek I., Blah. Sadílek, Václ. Sadílek, O. Schmidt, Mir. Skora, J. Slušný, Voj. Smolík, Lad. Strnad, Pav. Suchánek, K.Šejnoha, Jiří Šesták, Jos. Šesták, K. Šesták, Václ. Šesták, Václ. Štamfest, Jos. Štauber, Jos. Štefl, Jar. Štruncl, Václav Šťastný, Mil. Švanda, R. Šuhaj, Josef Tarič, P. Weinlich, S. Vála, H. Vítek, J.Vlach, Fr. Vogel, Ant. Zacha, Za období 1969- 1985 I. mužstvo podle kapitánských knih za 17 let tohoto období sehrálo – 522 zápasů z toho bylo 220 vítězství, 73 zápasů skončilo nerozhodně a v 229 zápasech bylo poraženo, celkové skore činí 1409 : 1526 Uvádíme pořadí hráčů s počtem sehraných zápasů a vstřelených branek od roku 1969 do 1.1. 1986 (včetně mládežnického mužstva) : sehraných zápasů 1. Václav Šesták III 2. Slavomír Vála 3. Josef Štauber 4. Josef Aust 5. Jan Vykoukal 6. Ladislav Řízek 7. Václav Šuhaj 8. Jan Kabeláč 9. Vlastimil Lhoták 10. Vladimír Šesták 11. Josef Tesař 12. Jaroslav Finkou 13. Karel Tomášek 14. Rudolf Šuhaj II 15. Rudolf Dvořák 16. Václav Pešan 17. Josef Líha

408 293 290 245 230 226 218 216 190 187 183 170 169 166 166 160 155

vstřelených branek 198 57 4 5 47 16 35 21 14 154 20 24 2 31 8 59 81

198

18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Jiří Bláha Jaroslav Vykoukal Rostislav Vojtěchovský Jan Hlaváč Václav Řízek Pavel Mika Jan Smutný Pavel Šesták Josef Šesták II Jaroslav Rous II Jaroslav Petrželka Michal Kuzmeniuk Václav Řízek III Josef Kettner Vladimír Finkous II

153 152 141 140 138 127 125 122 115 112 111 109 109 104 102

11 7 10 77 128 81 32 6 23 2 34 16 6 6 48

Následující hráči sehráli 50- 100 zápasů (zápasy/branky) Ivan Řízek 98/8, Tomáš Linhart 96/9, Václav Slovák 93/47, Emanuel Dvořák 89/6, Josef Honzík 87/58, Miroslav Rous 85/2, Miroslav Vykoukal 85/1, Václav Kalfař 82/19, Miroslav Čížkovský 70/18, Jan Kettner 70/6, Josef Sušír 67/14, Josef Skála 65/13, Bohuslav Sitta 57/0, Petr Rous 55/26, Josef Šesták I 52/0, Josef Kašpárek 50/25, Ze stávajícího kádru I. mužstva zatím sehráli : Jaromír Čížek II 38/0, Vladimír Chlasták 38/0, Tomáš Břehovský 30/4, Miloslav Cikaník 21/2, Čestmír Maryška 13/0, Dorost V letech 1973- 1977 dorostenci nestartovali. Za 12 ročních sezon v období 1969-1985 sehrál dorost 170 zápasů z toho bylo 50 vítězství, 14 zápasů skončilo nerozhodně a 106 zápasů skončilo porážkou. Celkové skore činí 317 : 520 V letech 1969 – 1972 pod vedením O. Joury hrálo těchto 29 dorostenců : J. Adámek, J.Augst, B. Papoušek, V. Čermák, M.Dvořák, M. Finkous, V. Fišer, J. Hamburg, J. Hánl, M. Chlád, J. Chmelař, J. Kalazi, V.Kalfař, J.Kůs, J. Marvánek, Vl. Mašek, V. Maudr, J. Mráz, P. Novák, V. Pešan, V. Pojkar, J. Rous, P. Rous, H. Stránský, L. Strnad, P. Šesták, V. Šesták, R. Šuhaj, K. Tomášek,

199

V letech 1978 – 1985 pod vedením Jana Vykoukala a Ing. Vladimíra Karla hrálo těchto 42 dorostenců : A.Bátovič, A.Berki, L.Dvořák, R.Finkous, M.Fišer, L.Gerstorfer, V.Gerstofer, P.Haslbach, J.Havelka II, J.Hejzlar, J.Honzátko, M.Honzátko, Vl.Chlasták, M.Jonáš, J.Kettner, T.Kettner, R.Kolář, Z.Kolář, M.Kuzmeniuk, R.Líbal, J.Líha, T. Linhart, P.Mika, Vl.Mikoláš, Vl.Nehasil, J.Port, M.Rous, I.Řízek, V.Řízek, J.Schöbel, J.Skála, Vl. Smolík, J.Smutný, Jos. Šesták, M.Štauber, M.Štekl, B. Štolba, V. Šuhaj, H.Urban, R.Vojtěchovský, Jar.Vykoukal, Mir. Vykoukal. Žáci : Sehráli bez přerušení za 17 ročních sezon v letech 1969-1985 296 zápasů Z nich bylo 137 vítězství, 37 nerozhodných zápasů a 122 porážek. Celkové skore činilo : 720: 700 Pod vedením Vl. Lhotáka (1969-1972), Ing. Vl.Karla (1972-1974), Jos. Kettnera + J.Líhy (1975-1976), Ing.Vl.Karla (1977-1979), Ing.Č.Kalfaře (19801985) hrálo 110 žáků, z nichž později za dorost příp. i I. mužstvo startovali tito odchovanci naší TJ: B.Capoušek II, I.Carda, Jar.Čížek, L.Černý, L.Dvořák, M.Finkous, M.Fišer, R.Finkous, L.Gerstorfer, V.Gerstorfer, J.Hánl, J.Havelka, P.Haslbach, P.Haslbach, J.Hlaváč, J.Honzátko, M.Honzátko, M.Chlád, J.Chmelař, Č.Kalfař, Jan Kettner, T.Kettner, R. Kolář, Z.Kolář, M.Kuzmeniuk, R.Líbal, J.Líha, F.Luňák, P.Mika, V.Mikoláš, J.Molnár, V.Pešan, V.Pojkar, J.Port, Vr.Pýcha, J.Řízek, L.Řízek, V.Řízek, Jar.Rous, M.Rous, Petr Rous, J.Skála, Vl.Smolík, Jan Smutný, L.Strnad, Jos.Šesták, M.Štekl, B.Štolba, Lub.Šuhaj, R.Šuhaj, V.Šuhaj, L.Veselý, J.Vogel, R.Vojtěchovský, Jan vykoukal, Jar.Vykoukal, M.Vykoukal. Bilance za posledních 20 let všech 3 mužstev oddílu je pozoruhodná. Od roku 1969 do konce 1985 bylo celkem sehráno 988 zápasů s brankovým poměrem 2446: 2746. Při započtení zápasů I. mužstva z první poloviny roku 1986, dne 31.května 86 byl sehrán 1000 zápasů našeho oddílu kopané. Významný byl a je přínos TJ nejen co se týče sportovní aktivity, ale také společenský a kulturní. Tato organizace pravidelně v letech 1974-1984 uspořádala pro členy TJ a další zájemce 12 zdařilých dvoudenních a jeden jednodenní zájezd do různých míst jižních, západních, východních Čech a Moravy. 200

Dále pravidelně každý rok organizuje TJ ,,Sportovní karneval“ , kde se lide pravidelně scházejí s maskami i bez masek, hlavní je atmosféra a veselí. V letech minulých uspořádala TJ také průvod masek jednotlivými obcemi. Hlavní je to, že se pravidelně scházejí příznivci kopané a aspoň v dnešní uspěchané době se dokážou sejít a zasportovat. Rok 1987 Do dalších let pokračuje výbor jednoty v zajišťování činnosti všech 3 mužstev v mistrovských soutěžích okresu ve stejném složení jako předchozí rok. Předseda Václav Škuba, místopředseda Fr.Černík, jednatel Ing.Karel. Výbor vedle běžně organizační činnosti a zajišťování dopravy na zápasy autobusu ČSAD a autobusu JZD Kokořín zajišťuje vybavení klubovny novým nábytkem a s pomocí vedení a členů sekání trávníku. I.

mužstvo si vedlo během roku s rozdílnými výkony a střídavými výsledky, což se promítlo i v celkové bilanci - bylo sehráno celkem 31 zápasů, z toho bylo pouze 10 vítězství, 5 zápasů bylo nerozhodně a 16 porážek, brankový poměr 67: 101. II. Poprvé v činnosti dorostu od roku 1969 dorost v mistrovské soutěži 1986/1987 obsadil 1. místo z 10 mužstev a postoupil do okresního přeboru s následující bilancí : 12 vítězství, 4 nerozhodně, 2 porážky, brankový poměr 53:15, 28 bodů s náskokem 5 bodů před dorostem Sokola Všetatky. Pod vedením trenéra Ing. Vl.Karla a Vl.Lhotáka se o to zasloužili dorostenci. Rok 1988 Stejně jako v předchozím roce výbor jednoty rozšířený o Jos. Tesaře a Vl.Lhotáka zajišťuje činnost. Vedení státního statku provádí řízení o vyjmutí pozemku s hřištěm a kabinami (1,19 ha) ze zemědělské půdy do skupiny ostatní plochy. Nedopatřením se neuvedla zvlášť stavební parcela s kabinami (cca 130m2), což má za následek značné problémy při řešení majetkových vztahů tělocvičné jednoty SOKOL jako uživatele pozemku v následujících letech. V mistrovské soutěži 1987/1988 vysoké porážky IA mužstva (10:1, 8:2, 7:2) se promítly do brankového poměru 59:84 se ziskem 20 bodů a umístění na 7. místě z 12 účastníků skupiny A okresní soutěže. Dorost po postupu v okresním přeboru pokračoval ve výborném výkonu a dle úředně a nesprávné tabulky okresního výboru kopané skončil na 3. místě z 9 účastníků se ziskem 18 bodů. 201

Skutečnost však byla odlišná – 21 bodů ze 16 zápasů, 10 vítězství, 1 nerozhodně, 5 porážek s brankovým poměrem 53:35 mělo znamenat 2.místo okresního přeboru se ztrátou 9 bodů za výborným mužstvem SOKOLA Nová Ves. Rok 1989 V tomto roce mužstvo získává dotaci na činnost 15.280 Kčs ( od OV 9.280 Kč, MNV 6 000Kčs) a roční hospodaření končí se ziskem 2 000Kčs. V závěru roku jsme se rozloučili s prvním předsedou sportovního klubu SK Vysoká (1966-8) Pavlem Petrtýlem. Tabulka soutěže rok 1988/89 IA mužstva 10. místem z 12. účastníků se ziskem 12 bodů z 22 zápasů – 4 vítězství, 4x nerozhodně, 14 porážek a brankový poměr 33: 65. Dorost pokračoval další rok v okresním přeboru dobrými výkony a umístěn na 6.místě se ziskem 19 bodů za 7 vítězství, 5 x nerozhodně, 6 porážek s brankovým poměrem 42:42 se ztrátou 6 bodů na první mužstvo Sokol Řepín. Žáci opět povyrostli ve výšce i výkonu a umístili se již na 3.místě z 8 účastníků se ziskem 18 bodů za 8 vítězství, 2 x nerozhodně, 4 porážky s brankovým poměrem 45 : 29. Rok 1990 V mistrovské soutěži 1989/90 si I. mužstvo proti předchozím rokům polepšilo – 5 místo z 13 účastníků se ziskem 26 bodů. Celkem v roce 1990 sehrálo 33 utkání – 18 vítězství, 6 nerozhodně, 9 porážek a soupeři vstřelilo 133 branek z toho M.Honzátko 38, K.Šuhaj 23. Dorost pod vedením Vl.Datla se umístil na 6 místě okresního přeboru z 9 účastníků se ziskem 15 bodů za 7 vítězství, 1 remízu a 8 porážek s brankovým poměrem 37:49. Přesné údaje žáku se nedochovaly, skončili na 3. místě z 8 účastníků. Rok 1991 Hospodaření jednoty skončilo ziskem 4 000Kč, objemem vydání stoupl na 31 000Kč.

202

Na konci mistrovské soutěže 1990/91 se IA mužstvo umístilo na 5. místě se ziskem 23 bodů za 9 vítězství, 5 remíz a 6 porážek s brankovým poměrem 70 : 57. U dorostu dochází v důsledku přechodu hráčů do I. mužstva k poklesu výkonnosti a 12. místo ze 14 účastníků stačí ještě na udržení v okresním přeboru na další rok. Bilance je následující – z 26 zápasů 6 vítězství, 6 remíz, 14 porážek s brankovým poměrem 90:98. Rok 1992 Na základě rozhodnutí členů nad 18 let přechází oddíl kopané do ČSO jako Tělovýchovná jednota SOKOL Vysoká. Na ustavující schůzi do čela přichází jako starosta jednoty Ing. Vl.Karel, jednatel Ing. B.Řehák, náčelník Jar. Šesták, hospodář L. Hánlová, vzdělavatel Vl.Pýcha, člen výboru Vl.Datel. Oddíl kopané je řízen dál výborem oddílu. Hlavní výbor jednoty se marně snaží oživit cvičení v Sokolovně. Výbor jednoty se zaměřuje na vyřizování majetkových záležitostí o navrácení Sokolovny dle dohody a rozhodnutí zastupitelstva obce Vysoká. Předání darovací smlouvou dle požadavku ČOS nebylo schváleno a Sokolovna zůstává dále pod správou obce, jež díky vedení obce starostou Vl.Hokešem přináší v dalších letech provedení výměny podlahy, vnitřní přestavby, elektrické výtápění objektu a novou omítku, což by nemohla v žádném případě finančně ani organizačně zajistit tělocvičná jednota. I. mužstvo končí v mistrovské soutěži na 5.místě z účastníků s 23 body za 9 vítězství, 5 remíz, 6 porážek s brankovým poměrem 70 : 57. Dorost reorganizován a zrušením okresního přeboru sestoupil do okresní soutěže a umístil se na 5.místě z 9 účastníků se ziskem 17 bodů za 7 vítězství, 3 remízy, 6 porážek s brankovým poměrem 54: 46. Žáků se ujímá v jarní polovině soutěže M.Vančura, nedostatek hráčů je hlavní příčina sledu 7 porážek a 2 remíz. Nepomáhá ani výpomoc 3 hráček – žákyň (sestry Pešanovy,Vančurová) i když jejich nastoupení všude vzbudilo údiv. Rok 1993 Po stránce finanční je činnost zabezpečena bohatě dotacemi – od ČSO 21.600Kč a od OÚ Vysoká 13.000Kč, čehož se využívá k zakoupení dresů pro všechny 3 mužstva, míčů a sítí do branky v hodnotě celkem 21.500Kč.

203

I.

II.

III.

mužstvo skončilo v mistrovské soutěži 1992/93 na 10. místě z 12 účastníků s 15 body po 7 vítězství, 1 remíze, 14 porážkách a brankovým poměrem 35: 55. Dorost po marné snaze skončil opět na 2.místě v soutěži z 12 účastníků se ziskem 23 bodů z 14 zápasů za 11 vítězství, 1 remíze,2 porážek s brankovým poměrem 89 :22. Žáci se umístili v tabulce na 6. místě z 11 účastníků se ziskem 18 bodů za 8 vítězství, 2 remízy, 10 porážek s brankovým poměrem 38: 46.

Rok 1994 Finanční situace je neradostná a byla vyřešená díky sponzorům – fa LUCYK, fa Podřipský, OÚ Vysoká a OÚ Kokořín a nadř. orgán činí 50% krytí výdajů za rok 1994. I.

mužstvo končí v mistrovské soutěži 1993/94 na 4.místě z 9 účastníků se ziskem 16 bodů za 7 vítězství, 2x nerozhodně, 7 porážek s brankovým poměrem 47 : 37. I.B mužstvo s dorostenci a dalšími hráči vyššího věku zahajují svou činnost.Za podzim zahrálo celkem 8 zápasů, 3 vítězství, 5 porážek, brankovým poměrem 13 : 31. Dorostenci ukončili svou činnost v okresním přeboru pro nedostatek hráčů po velmi úspěšné sezoně 1993/94 s umístěním na 3. místě se ziskem 25 bodů , za 12 vítězství, 1x nerozhodně, 5 porážek s brankovým poměrem 79: 29. Žáci neúplné údaje. Na podzim měli dobré výsledky 5 vítězství, 1x nerozhodně a 5 porážek pro úspěšné jaro 1995. Rok 1995 Činnost výboru oddílu kopané po vyhodnocení výsledků a činnosti za rok 1994 na hráčské schůzi IA + IB mužstva se podstatně zlepšila díky zapojení hráčů do organizované činnosti. Po stránce finanční zajištění činnosti nebyly problémy. Na sportovním úseku činnosti se vše podřídilo cíli dosáhnout postup IA mužstva vyšší soutěže III. třídy, což se dosud podařilo družstvu žáků 2x a dorostencům rovněž 2x. Úsilí všech hráčů, vedení mužstva a všech dalších se to podařilo a historický úspěch kopané ve Vysoké se stal skutečností: I. místo z 10 účastníků a bez jediné porážky se 3 nerozhodnými zápasy – s údaji : 18-15-3-0 brankový poměr 68:13 zisk 48 bodů. 204

Rok 1996 Darem k 50. výročí organizované kopané je nově vybudovaná koupelna s novým vybavením, obkladem stěn a podlah z dlaždic a nově vybudované stropy se sádrokartonovými deskami.

e) Největší úspěchy: Asi nevětší úspěch dosáhlo mužstvo dospělých v roce 1990, když po postupu ze skupiny Českého poháru postupně vyřadilo mužstva hrající okresní přebor a stalo se okresním vítězem. V sezoně 1994/95 vyhrálo mužstvo Vysoká A Neratovickou skupinu IV třídy bez jediné porážky s 15 výhrami a 3 remízami při skore 68:13 a postoupilo do III. třídy. Postoupit se povedlo i dorostencům v sezoně 1986/87 když vyhráli okresní soutěž s následující bilancí:12 výher,4 remízy,2 prohry se skore 53:15. Postup do okresního přeboru si vykopali v sezoně 1984/85 i naši žáci. V sezoně 2002/03 A mužstvo vyhrálo III třídu sk. A a tak se bude ve Vysoké kopat okresní přebor. V sezoně 2004/05 A mužstvo vyhrálo okresní přebor a tak se bude ve Vysoké kopat I.B třída.

205

s)

Zdravotní a sociální zařízení

1) PŘEHLED LÉKAŘŮ HISTORIE A SOUČASTNOST a) historie Prvním obvodním lékařem ve Vysoké byl Mudr. František Koller z Prahy, který zde zahájil svou činnost v květnu r. 1891. Bydlel v obecním domě. Ve Vysoké setrval však necelé 2 roky (do února 1893). Prozatím jeho zástupcem byl jmenován Mudr. Otakar Dufek z Liběchova, který do Vysoké dojížděl třikrát týdně. 22. října 1895 ujal se lékařské praxe v naší obci Alois Molek. Do Vysoké se přestěhoval z Cítova, kde dříve působil jako praktický lékař. V obci zdejší setrval až do r. 1897. V září roku 1897 Mudr. Alois Brejcha, byl ustanoven definitivním státním obvodním lékařem a setrval v této funkci až do r.1924. Od 6. dubna 1924 působil na Vysoké Mudr. Matěj Rada. Narodil se 24.2.1895 v Zeměticích, studoval na gymnáziu v Domažlicích, potom na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Nemocniční praxi konal ve veřejných nemocnicích na Kladně a v Pardubicích. V roce 1955 v listopadu nastoupila sestřička Anna Novotná, která působila na tomto obvodě neúnavně a obětavě do důchodu roku 1988. Dále nastupuje sestřička paní Jana Švarcová, která skvěle převzala veškerou péči po své předchůdkyni. Působí nadále profesionálně i lidsky. V dubnu 1960 nastoupil do Vysockého okrsku Mudr. Vladimír Degtěv, který působil do roku 1996. Bohužel, člověk který zachránil mnoho životů, zemřel tragickou autonehodou ve Střednicích.

b) Současnost V současnosti ordinuje Mudr. M.Zilvarová, která pracuje ve Vysoké od dubna 1997. Zdravotní sestra Jana Švarcová listopad 1988

206

Ordinace: úterý 12,3 - 17 hod středa 7,30-11 hod pátek 7,30-12 hod Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé. Ve Vysoké ošetřuje lékařka 920 dospělých klientů. Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost : Ordinační hodiny : Mudr. Ivana Kobrlová pracuje ve Vysoké od 1.4.1996 zdravotní sestra Eva Frýdlová pracuje od roku 2000 Ordinační dny:

úterý,čtvrtek od 8-12 hod

DS Vysoká tel. 315 697 523 Ve Vysoké ošetřuje 200 dětí 2) INFORMACE Z HISTORIE Kniha ,,Královské věnné město Mělník" Autor : Bőhm uvádí kolem roku 1890 tyto informace : Obvod zdravotní - obvodní lékař sídlil ve Vysoké. Obvod má 3 241 duší, plocha 46 km2, největší vzdálenost od sídla obvodu lékaře činí 8 km. Služné lékařovo zl.400, paušál na cestovné výlohy zl.150 a svobodný byt. K obvodu náleží : Vysoká, Bosyně, Březinka, Chodeč, Janoves, Kokořín, Kokořín Důl, Lhotka, Strážnice ,Střednice, Šemánovice, Truskavna, Horní a Dolní Zimoř, Porodní bába: Strážnice - Alžběta Švandová Vysoká - Helena Kučerová, Marie Marečková, Anna Rousová Bosyně – Anna Marečková

207

4) PORADNA MATEK A DĚTÍ a) založení poradny Péče o dítě propaguje také Odbor ochrany matek a dětí, který byl založen 6.května 1928. Podnět k založení odboru dal Mudr. M.Rada, který byl poradenským lékařem. Činnost odboru byla zdravotní a sociální. Pravidelnou lékařskou prohlídkou ( každou první středou v měsíci) zjišťuje se zdravotní stav dětí a lékař dával matkám pokyny a rady k ošetřování a výchově dětí. Chudým matkám přispíval odbor na ošacení dětí, potravinami a léky. Místní odbor vyvíjel však i činnost vzdělávací.V r. 1935 byly konány 2 přednášky: ,,Život a práce v mateřské škole“ (pí.uč. Macháčková z Jestřebice) a ,,Pro zdraví vesnických dětí“ (Dr.M.Rada). Byl promítán i film ,,Děti velkoměsta.“ Náklady sboru činily v roce 1935 – 2 050 K. b) členky poradny Předsedkyní místního odboru byla paní M.Kabrielová. Jednatelkou paní L.Svobodová. Pokladní pí A.Svobodová. Správkyní poradny pí .M.Radová. c) význam poradny Poradna měla po stránce zdravotní a sociální velký význam. Matky, které navštěvovaly poradnu, vychovávaly své děti podle tehdejších moderních zdravotnických zásad. Zmizely časté dřívější nemoci : psotník, křivice, různé kožní vyrážky a jiné. 4) OČKOVÁNÍ V LETECH TŘICÁTÝCH a) proti neštovicím Zdravotní péče se v obci provádí z různých hledisek, v květnu každého roku byly očkovány děti jednoleté proti neštovicím. Děti sedmileté a čtrnáctileté a osoby, které byly vystaveny zvýšené možnosti nákazy byly přeočkovány. Toto očkování dle zákona bylo povinné.

208

b) proti záškrtu Proti záškrtu (podle Ramona) začalo se očkovat r. 1931. Toto očkování bylo dobrovolné. Hromadné očkování začalo r.1932, hlavně přičiněním školních správců. Při celostátní očkovací akci v r.1936 byly očkovány děti od 1 do 7 let z Vysoké a přilehlých obcí. c) péče lékaře o děti Struma – Lékař konal jednou do roka prohlídku dětí, zjišťuje zvětšení štítné žlázy. Péče o chrup – V r. 1934/35 bylo započato v I. třídě zdejší obecné školy s plánovitou péči o dětský chrup.Od té doby vždy nová I. třída a ostatní, které byly již v evidenci, byly prohlíženy, o jejich chrupu jsou vedeny záznamy a rodičům jednou za rok o stavu dětského chrupu podávána zpráva. Děti poučovány a zapracovány k účelům čištění a ošetřování zubů, zvlášť k předcházení zubního kazu. Příležitostně byly vedeny i k profylaksi infekčních chorob, k boji proti prachu, k správnému oblékání. Ve škole se děti přezouvaly. Lékař se zúčastňoval učitelských porad, kde se řešily otázky vadného držení těla, profylakse poruch duševních a nervových u dětí úchybných neb slabší nervové soustavy.

5) JAK LÉKAŘ NAVŠTĚVOVAL NEMOCNÉ Dřívější lékaři ve zdejší obci používali většinou kočáry nebo chodili pěšky. Mnohé cesty však byly ve velmi špatném stavu. Lékař Rada jezdil k nemocným až do r.1930 kočárem, na koni, na kole, nebo chodil pěšky. Od 10. dubna 1930 používal automobil. Auto bylo užitečné ještě tím, že lékař vážně nemocné pacienty mohl dopravit do nemocnice (v tehdejší době Mělnická nemocnice neměla sanitní auto). Autem najezdil lékař za 6 let 75 000 km. 6) NEMOCI V KRAJI A ÚMRTNOST Nemoci v kraji uvádí Dr. Rada byly tyto zvláštní choroby : tetanus (6 případů), tuberkulóza rodová (zvláště v Zimoři) a rakovina u žen (několik případů).

209

Lékař Rada uvádí tyto informace : Nejčastější příčinou úmrtí byly srdeční a cévní choroby, ale i rakovina orgánů a tuberkuloza plic nejsou ojedinělé.Tetanus (z poranění) vyskytl se za 12 let třikrát. Sešlost stáří nebyla ojedinělá, mnozí dožívají se 80-90 let. Policejně a soudně lékařských pitev vykonal lékař 8. Během jeho působení vyskytla se 1 vražda, několik sebevražd a několik případů náhlého úmrtí.

t) Čestní občané obce,významní rodáci,historické události v sídle 1) DOMÁCÍ ODBOJ A TRAGICKÁ UDÁLOST ZA DRUHÉ SV. VÁLCE Okrsek Vysoká leží mezi silnicí na Dubou a Mšenskem. Po propuštění z armády se tam usadil npor. Karel Prášek, když byl přidělen do zemědělského úřadu v Mělníku. Postupně se seznamoval s lidmi z obce a zvláště s jejich postoji k okupaci a válce. Bývalí vojáci z povolání, nyní úředníci okresního úřadu, nebrali příliš vážně své pracovní povinnosti a tak se scházeli a rozvíjeli diskuze o situaci na frontách. Zúčastňovali se jich Dr.Erban,Ing.Karel Junek,Jindřich Novotný,Václav Černý,Vratislav Hampejs, František Brátka, Pavel Tryzna,Hynek Valenta,Fr. Hoser aj. Okrsek Vysoká - v únoru 1941 poznal Prášek při služebním jednání ve LhotceHleďsebi mjr. leg. Vladimíra Teršla a navázal s ním kontakt. V létě 1942 zapojil resp.fin.stráže Josef Brož ze Mšena Práška spolu s Josefem Saďílkem do mšenské odbojové skupiny, která byla zbytkem mšenské části Vrbovy Obrany národa. Počátkem r. 1943 se Prášek zúčastnil organizování celookresního odboje pod velením Dr Erbana. Byl pověřen přípravou odboje v osmi obcích. Hned na počátku bylo ve Vysoké 10 lidí, v Bosyni 4,v Březince také 4,v Chodči 3, v Kokoříně 9,ve Strážnicích 7, V Šemánovicích 4, a v Dolní Zimoří 4. Do konce války jejich počet značně vzrostl. Příležitost k odbojové činnosti se naskytla až v r. 1944 a bylo to opatřování potravin pro odbojovou skupinu por. Šindeláře, která se při ohrožení Mejsnarovy skupiny na Boleslavsku skrývala u Mšena a Kaniny. Z Vysoké jim přispívala obchodnice Havlíčková a tajemník obecního úřadu Štovíček. Velmi tragickou událostí v okrsku byla provokace Ivana Lokviněnka. Ten požádal Ivaščenka aby ho zavedl do Vysoké. Protože se nedávno seznámili, 210

netušil Ivaščenko, co je jeho nový zač. Zavedl ho do Vysoké k Josefu Matouškovi, který si z první války přivedl manželku Rusku a šli všichni k Práškovi. Ten však měl štěstí že nebyl doma, což mu patrně zachránilo život. Matoušek pak v dodré víře zavedl Lokviněnka do osady Chodeč, kde občané podporovali ruské zajatce. Tam ho vodil od domu k domu a všude něco dostali, zvl. šatstvo, prádlo i potraviny. To bylo v březnu 1944. Nikdo z nešťastné obce netušil, že si Lokviněnko tajně fotografoval stavení, kde něco dostal a zapisoval si co. Pohroma přišla až 13. června 1944.Chodeč byla obklíčena německými vojáky a všichni kdo Lokviněnka obdarovali , byli zatčeni. On sám chodil od domu k domu a říkal , co mu dali. Bylo zatčeno 23 občanů z Chodče,2 z Vysoké a později také 1 z Bosyně. Byli to : Čech, Čechová, Červený,Kuhnel Jan, Kuhnelová, Kuhnel Karel, Kuhnelová Emilie, Huk, Huková, Jonák, Jonáková A., Jonáková Mil., Pešan Josef st., Pešan Josef ml., Pešanová Ant., Pešanová Emilie,Šestáková Blažena, Šesták Josef, Šestáková Marie, Kulman Václav, Kulmanová Marie, Kulman Josef, Kulmanová Růžena, Zuček,Votruba, z Vysoké manželé Matouškovi, z Bosyně dodatečně Bílek. Byli souzeni na Pankráci v Praze, 8 bylo odsouzeno k smrti, 5 bylo 20. prosince 1944 popraveno. Byli to: Kulman Václav, Kulmanová Marie, Pešan Josef, Huk Josef a Matoušek Josef . Ostatní zatčení byli rozesláni do koncentračních táborů, odkud se nevrátil rolník Josef Jonák z Chodče.Tyto občany je třeba přičíst k obětem boje za svobodu, protože se snažili pomoci spojeneckým vojákům, čímž jednali v intencích odboje. V noci ze 4. na 5. května přerušili odbojáři z Vysoké a ze Strážnic kabel mezi jednotkou SS ubytovanou v kokořímském zámku a posádkou velitelstvím v Mělníku.Odseknuté části kabelu odnesli co nejdále, aby kabel nebylo možno příliš brzy opravit .6. května to přijeli do Vysoké vyšetřovat nacističtí tankisté a když nemohli nikoho usvědčit, chytli Fr.Mráze a pro výstrahu obci jej u zdi kostela ve Vysoké zastřelili. Na této zdi je jeho pomník.

211

2) UMÍSTĚNÍ DESKY S PORTÁLEM T.G.MASARYKA V roce 1992 byla slavnostně umístěna deska s portálem T.G.Masaryka. Osudy desky byly velmi pohnuté. Před 2.světovou válkou v roce 1936 byla pamětní deska odhalena poprvé. Vytvořil jí akademický sochař Oskar Kozák, místní rodák. Součástí desky byla i jména vysockých občanů padlých za 1.světové války. Za okupace byla deska místními občany ukryta a zakopána na poli. Po sklizni obilí desku vykopal pan Šesták Jaroslav. Byla nutná oprava. Po osvobození v roce 1945 byla odhalena podruhé a doplněna o jména popravených občanů za 2. světové války. V tomto stavu vydržela až do roku 1963, kdy na přímý příkaz OV KSČ v Mělníku byla odstraněna svrchní část s reliéfem T.G.Masaryka a tabule se jmény opatřena pískovcovým sousoším od sochaře Rainera. Reliéf s T.G.M. byl velmi neodborně odříznut, značně poškozen a ukryt pod uhlím. Po listopadu 1989 byl (ze sbírky občanů) znovu opraven původním autorem : sochařem Kozákem a 28.10.1992 již potřetí umístěn na budovu školy, ale ne na původní místo, bylo rozhodnuto, aby pískovcové sousoší sochaře Rainera nad bronzovou deskou již zůstalo. V polovině září roku 2 000, byla odcizena plastika akademického sochaře Rainera nad bronzovou pamětní deskou. 3) PADLÍ VE SVĚTOVÉ VÁLCE ROKU 1914-1918 Jméno a přímení

rok narození

Just František Dvořák Josef Formánek Josef Finkous Antonín Legner Rudolf Pětik Antonín Svoboda František Salaman Josef Tacher Václav Vít Josef Vít Václav Horčic Karel Tyle Václav

1873 1879 1887 1881 1884 1895 1886

1868

kde a kdy padli srbské bojiště ruské bojiště ruské bojiště ? srbské bojiště srbské bojiště ruské bojiště italské bojiště italské bojiště ruské bojiště italské bojiště srbské bojiště zemřel jako vojín

212

rok 1914 1916 28.7. 1920 22.9. 1918 1914 1914 1917 1918 1916 1918 1914 1918 12.11.

4) ČESTNÍ OBČANÉ SÍDLA P. Bernard Drahoslav Říský Ve věku 78 let zemřel, v době totality 8 let vězněn, po 34 let farář na Vysoké u Mělníka, lektor tajné teologie, oblíbený duchovní vůdce a exercitátor. Miloval chudobu pro svobodu, kterou v ní nacházel, příjmal všechny, které mu Pán posílal, uměl i to těžké brát s humorem a jako cestu k dobru, zemřel časně ráno po slavnosti Zmrtvýchvstání, kdy ještě naposledy slavil mši sv. se svou farností. Pochován na Vysoké. Fűrstová Karla napsáno v původním znění

Operní zpěvačka , nar. 27. října 1870 na Vysoké. Prvního literárního i hudebního vzdělání nabyla doma u svého otce, říd. učitele.Jevivši však již v útlém mládí vlohy hudební, dána byla roku 1885 do Prahy, kde pokračovala v literárním učení a do pěveckého ústavu Lukešova a po půl létě do ústavu Fr. Pivody, ve hře na pianě cvičena v ústavu Urbanově,pak u A.Schontagové. Později navštěvovala přednášky esthaetické a dějepisné na vyšší dívčí škole. Po čtyřech letech jako dospělá ve zpěvném umění propuštěná z ústavu, kde u veřejnosti vystoupila a potkala se s pochvalou všeobecnou.Odtud angažovaná byla F. jako primadonna divadelním ředitelem Vendelínem Budilem pro městské divadlo v Plzni. Hned po prvém vystoupení jejím přijalo ji obecenstvo s nadšením, a po vystoupení druhém psala kritika ,,Plzeňských listů“, že si F. dodala rázem všech srdcí v Plzni.Neméně pochlebně píší o její líbém zpěvu, pěkné hře a zjevu ,,Hlasy Chrudimska“, vycházející v Chrudimi, kde letos (1891) v měsíci lednu uspořádáno ředitelstvím Budilovým s operním personálem několik operních her. F- é činěny jsou stále skvělé nabídky k divadlům v cizině.

Kučera Václav napsáno v původním znění

Starosta okresního zastupitelstva, nar. 11.prosince 1835 ve Střednicích. Odbyv si obecnou školu doma, dán byl do České Lípy, kde navštěvoval r.1848 až 1851 hlavní školu.V r.1853 až 1855 byl posluchačem první v Čechách vyšší hospodářské školy v Rabíně. Potom převzal hospodářství po svém otci, jež stalo

213

se vzorem zemědělského pokroku. K. jsa stále mezi pokrokumilovnými občany okresu Mělnického a spravuje se zásadami samosprávními, měl brzo účastenství na záležitostech obecních a okresních.V r. 1873 zvolen byl starostou okresního zastupitelstva mělnického, v kteréžto hodnosti s přestávkou půl druhého roku v r.1884 a 1885, když byl starostou zesnulý Jos. Pražák, až dosud trvá.Od 24.listopadu 1887 byl K. již po páté v hodnosti té zvolen.V r.1886 až r.1889 byl též poslancem zemským okresu Mělnického a Roudnického a je čestným měšťanem kr. věnného města Mělníka. MUDr. Pavel Lud. Kučera Rodák štampašský (1872 – 1928) řád. Profesor pathol. anatomie při Masarykově univ. V Brně, vynikající hygienik, budovatel stát.zdravotnického ústavu RČS. František Kučera Rodák štampašský (1876-1921) bratr předešlého,vzácný lidumil a vynikající pracovník samosprávný.

Oskar Kozák Akademický sochař,narozen 25. září 1909 v Gramat-Neusiedlu v Dolních Rakousích. Není sice rodákem mělnickým, ale mládí strávil ve Vysoké u Mělníka (1914 – 1924), kde vychodil i občanskou školu. Absolvoval st. Průmyslovou školu v Hradci Králové (1927), působil jako kreslíř v Praze. V letech 1930 – 34 byl na Akademii výtvarných umění v Praze ve speciální škole sochařské a medailérské prof.Ot.Španiela, r.1935 meškal jako stipendista v Italii, nyní studuje na vysoké škole umělecké u prof. Vockého a Rottgera v Berlíně.Uměleckým nazíráním realista, začal si už jako hoch skicoval Říp, Chloumek s Mělníkem, Vidim, Kokořín aj. Jako sochař vytvořil m.j. symbolickou sochu Mělníka, Akt s vínem, Soutok Labe s Vltavou aj. Anna Jansová Narodila se 13.7.1918 na Harasově. Dětství prožila s rodiči na Harasově, kde vyrůstala se svojí sestrou a bratrem. Za každého počasí chodívala denně do školy do Vysoké, samozřejmě pěšky a v neděli s rodiči do kostela, to bylo samozřejmostí. V roce 1931 se ve Mšeně vdala a od té doby pracovala s manželem v pohostinství. Věnovala finanční prostředky na opravu evangelického kostela ve Vysoké. 214

Běla Čížková Narozena 22.10. 1936 v Praze. Dětství a mládí prožila ve Vysoké u Mělníka. Po skončení osmileté školy ve Vysoké přešla do gymnázia v Mělníku, které ukončila maturitou, poté studovala na Akademii musických umění v Praze – divadelní fakultě. V roce 1959 byla angažována do Severomoravského oblastního divadla v Šumperku . Od roku 1962 působila jako sólistka činohry v Divadle pracujících v Mostě do roku 1992. Žije střídavě ve Vysoké a v Praze. Částečný přehled rolí : Čapek : Loupežník – MIMI Čapek : Ze života hmyzu – MOTÝLICE IRIS Šatrov : Synkopy pro trumpetu – MARYŠKA Gorkij : Vassa Železnovová – SEKRETÁŘKA ANNA Gorkij : Letní hosté - BÁSNIŘKA KALERIE Shakespeare : Sen noci Svatojánské – HERMIE Kupec benátský – JESSIKA Romeo a Julie – PANI MONTEKOVÁ Goldoni : Sluha dvou pánů – KLÁRINKA Patrik : Podivná pani Savageová – FLORENCE Bouček : Noc pastýřů – ANNA RYBOVÁ Anouil : Tomáš Becket – KRÁLOVNA MATKA Schiller : Turandot, princezna čínská – TURANDOT Őrkeni : Kočičí hra – PAVLA KRAUSOVÁ A dále mimo divadelní činnost : Působila v rozhlasovém studiu v Ústí nad Labem : Četba na pokračování ,, NEODESLANÉ DOPISY“ Několik rozhlasových her. Pravidelné pořady o dějinách severočeského kraje. Recitační večery v mostecké knihovně a městském muzeu na před. Ovidiovy ,,Listy Heroin“ – Reprizováno v pražské Viole , vzdělávací pořady. Pro školy : V lidové škole umění v Mostě – vyučování recitace. Janda Václav 22.1.1836 Strážnice, 25.3.1902 Budihostice pod Řípem Mladočeský politik, národohospodář. Přiženil se na statek v Budihosticích a byl z buditelů selského lidu v období roboty na Podřípsku spolu s Václavem Kratochvílem. Připravil mohutný tábor českého lidu v květnu 1868 na úpatí Řípu, z něhož byl odeslán základní kámen na výstavbu Národního divadla 215

v Praze. Roku 1873 byl zvolen do říšské rady a od roku 1878 byl poslancem českého sněmu. Jeho činnost blíže poznaly mj. obce Lednice a Cítov. Roku 1889 spolu A.Šťastným z Padařova založil v Praze Selskou jednotu pro království České, první rolnický spolek v Čechách, který měl v rámci mladočeské strany prosazovat zájmy selského stavu.

Koláčná Radka 14.1.1964 Vysoká, rozená Urbanová. Pseudonym Nová.Učitelka na základní škole v Mělníce. Organizuje s dětmi dramatická vystoupení, například již 12 let Vítání sv. Martina v Mělníku – průvod a rytířský souboj. K této pravidelné akci se postupně připojily svými vystoupeními Mateřská školka Pohádka a Rodinné centrum Kašpárek. Zahájila tradici Jarního orientačního běhu historickým městem Mělníkem. Píše verše, je členem Literárního klubu Pegas Mělník, kde vyšly její první básnické sbírky.

Koláčná – Šťastná Božena 28.1-1903. Pronásledovaná komunistickém režimem. Byla dcera evangelického kněze. Celý život pracovala jako hospodyně a v zemědělství. Se svým manželem Václavem Koláčným žili dlouhá léta ve Vysoké, kde byl kurátorem evangelického sboru. Smutný Jan 20.12.1941 Nová Paka Milovník přírody, knihovník a znalec historie. Absolvoval gymnázium v Nové Pace. Oženil se na Kokořínsko, kde od roku 1968 pracoval se svojí ženou Marií jako správce na hradě Kokořín, kde se zasloužil od roku 1970 až 1981 o generální opravu a rekonstrukci kulturní památky za odborného dohledu Památkové péče. Vízner František 9.3.1936 Chodeč – sklářský výtvarník. Pochází ze zemědělské rodiny. Vyučil se malířem skla, absolvoval střední odbornou školu sklářskou v Novém Boru, střední průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a UMPRUM v Praze, ateliér skla a glyptiky. Začínal ve sklárnách v Teplicích (lisované sklo) a 216

Škrdlovicích (hutní sklo), působil v Ústředí uměleckých řemesel, v Metropolitním muzeu v Louvre, dále v Uměleckoprůmyslovém muzeu Severočeském a Východočeském. Jako akademický sochař začal od roku 1962 se soustavnou ateliérovou činností v oboru brusem tvarovaného skla, od roku 1970 se věnoval sklářským pracím pro architekturu. Je autorem četných realizací (stanice metra v Praze, Kongresové centrum v Praze, Národní divadlo – osvětlovadla, rovněž v budově parlamentu).V roce 1967 získal všechny ceny v oboru lisovaného skla v soutěži pro světovou výstavu EXPO v Montrealu. Dvakrát mu byla udělena státní cena (1979,2003). Je zastoupen v uměleckých sbírkách galerií nejen u nás, a to v Praze, Brně, Novém Městě na Moravě, ale také v městech USA, Velké Británie, Japonska, Švédska, Švýcarska,Německa, Francie, kde všude vystavoval. Nyní má ateliér ve Žďáru nad Sázavou a realizuje zde brusem tvarované artefakty. Jeho dcera Ida pracuje pro Design Centrum v Londýně. Vítězslav Hálek a Vysoká Český spisovatel a básník V. Hálek kreslí ve své povídce ,,Pod pustým kopcem“ z roku 1874 rázovitou postavu sedláka Doliny. Dolina pseudonym sedláka Horyny, sedláka – kavalíra, který býval majitelem Kabrielova statku (č.p.26).

217

k) Pověsti

1) O KRVOMLÝNU Asi 9 km severovýchodně od města Mělníka táhne se mezi Nebužely a Kokořínem divoce malebný důl Kroužecký, který jest částí údolí Kokořínského. Spodek hluboké kotliny jeho vyplňuje podélné jezero (tůň), které nedaleko Nového mlýna svými vlnkami omývá patu příkré skalní stěny,jejíž vrchol zdobil jindy rytířský hrad Krvomlýn zvaný. Tento hrad znám jest toliko nejbližším obyvatelům, kteří o troskách jeho strašlivé pověsti z dávných dob vypravují, nebo ačkoliv okolí hradu krásou přírodní vyniká ,přece příšerný jest pobyt na blízku skály,ještě příšernější však uvnitř,kde několik skalních komnat se nalézá. Proto kolemjdoucí nezastavujte tu rád kroků svých a matky v okolí konejší křiklavé děti hrozbou: Panna Krvomlýnská pro vás přijde !! Tvrz stála na vysokém úzkém skalním hřbetu, který do dolu vybíhá, směrem od severozápadu k jihozápadu se táhne a na severozápadě spojuje se s planinou, na které 1 km dále k západu vesnice Bosyně se rozkládá. Skalní hřbet končí na jihovýchodní straně srázu 31 m vysokou stěnou. Asi uprostřed stěny , 13 až 15 m vysoko , spatřují se zbytky skalních komnat, z kterých jen dvě s okny starobylými poněkud jsou zachovány, majetník Nového mlýna užívá jej za skladiště, a jsou zavřeny. Ku komnatám přiléhá začouzená skalní jeskyně 9m dlouhá a 2 m široká, která byla dříve maltou omítnuta, obílena a s otevřenou nyní stranou vnější zvláště vystavenou zdí zahrazena. Užívá se jí jako chodby k zmíněným dvěma komnatám. V jižním koutě skály deset starých kamenných stupňů v několika odděleních vede až k ní a potom v skalní strži až na vrchol skály, kde jindy tvrz stávala. U východní paty vrcholu nalézá se také v pískovci vysekaná komnata v podobě obdélníka, v kterém jsou kolem stěn kamenné lavice. Odtud po sedmi stupních lze do sklepa 19 m dlouhého a 11m širokého, kde dle pověsti bývalo uložené víno a kde také pohodlně v přední komnatě na lavicích popíjeno bývalo. Není-li Novomlýnská tůň vodou přeplněna, možno do sklepa vkročit suchou nohou, jinak při velké vodě není přístupu. Mimo tuto komnatu a sklep nalézá se ve východním koutě skály vytesaná jáma na 4 m dlouhá a na 2 m široká. Na nejvyšší planině skály stával vlastní hrad, ku kterému z jižní strany po schodech s několika odděleními bylo možno vystoupit. Zde spatřit 19 m široký a asi 6,5 m hluboký příkop, za kterým se nalézá násyp, za ním jest druhý příkop, jehož šířka činí 9,5 m a hloubka 4m. Za těmito příkopy jest obdélníkové místo 8,6 aru veliké, které bylo stanoviště tvrze, ohraničené opět příkopem 19 m širokým a 9,5 m hlubokým, který odděloval stanoviště od planiny a hřbet skalní napříč rozděloval.

218

Stará cesta vede ze vsi Janovsi (Zavadilky) po hřbetě vrchu až k tomuto příkopu, a odtud vcházelo se v dávných dobách po vysokém mostě v severním koutě do nádvoří hradního. Po zbytcích staveb není ani stopy mimo malé pahorky na náspu nedaleko mezi příkopy, které činí čtverec 7,5 m dlouhý a zdají se být základy věže. Celé místo jest višněmi posázeno.

2) O CHODEČSKÝCH ÚMRDLCÍCH V první polovině 15. století seděl na Chodečské tvrzi rytíř Hašek Kule z Chodče. Byl to hrozně tlustý pán a nikdy nebyl žádný hrdina. V té době zemřel v nedaleké vsi Zimoři pastýř panských ovcí Zachata. Pohřbili ho na chodečském hřbitůvku, ale místo aby klidně spal svůj věčný sen, vždy o půlnoci vstal z mrtvých a běhal v bílém rubáši po pískovcové hřbitovní zídce a strašil zdejší lidi.S některými sousedy, vracejícími se z hospody, prý dokonce mluvíval. Chodečským v čele s rychtářem Bublou to nebylo recht, a proto milého pastýře v pravé poledne vykopali.Ale ten začal hrozně křičet. Tak mu prorazili srdce ostrým dubovým kůlem. Jen prý se chechtal a řval dále. “To mi toho udělali, dali mi navíc kyj, abych se mohl v noci ubránit ponocného vzteklým psům.“ Babka kořenářka Tylová,která nosila na svých bedrech nejméně sto let, hned sousedům poradila: “To musíte, holenku, jeho tělo spálit na hranici.“ Jak to řekla, stalo se. Ozbrojení pacholci z Chodečské tvrze hodili pastýře na fasuněk a odvezli do hlubokého lomu k upálení.Ten si klidně položil nohy přes sebe jako živý.Ale když ho zbrojnoši kladli na hranici, jeden ho na ni přistrčil a bodl pastýře do boku.Tu vytryskla z ovčáka krev tak prudce jako víno ze sudu.Z mrtvoly zbyl jen prach a popel.Zlá moc pastýřova nadobro pominula.Zdejší lid pak poděkoval Pánu Bohu v kostele svatého Martina, že měl od půlnočního morouse navždy pokoj. Podobná pověst se vypráví také o ženě šafáře ve dvoře Rymáni, která byla pohřbena také na chodečském hřbitově.Hned po pohřbu vstala prý o půlnoci z čerstvého hrobu a po lidech jdoucích kolem skákala a dusila je. Zdejší lidé říkali, že nelze jinak, než ji prorazit srdce ostrým kůlem. Když ji z hrobu vynesli a dotkli se jejího těla, tekla z něho krev jako ze živého. Když odkryli její tvář , zjistili, že svůj bílý rubáš do poloviny spolkla a že byl všecek krvavý. Zbrojnoši jí kůlem probili srdce a rychle zahrabali vedle hřbitovní zdi kde stála socha svatého Floriána. Mysleli si, že pískovcový svatý bude na mrtvou šafářku nějak působit. Ta si ale svatého vůbec nevšímala a strašila dál. 219

Chodečský rytíř, rychtář a sousedé tedy shledali, že nebude jiné pomoci, než ji upálit na hranici.Zapalovali ji však marně.Naštěstí tu stál i zimořský poustevník Fríduš a ten jim řekl: “To musíte vzít šindel ze střechy zdejšího kostela nebo z nedaleké kaple nad oltářem, nebo z modlitebny vysocké fary.“ I pojistili se ve všech případech a od té doby měli od noční můry dočista pokoj. Na hradě Kokoříně prý straší duch sedláka Košťáka z nedaleké Bosyně.Před lety se měl v hlubokém sklepení pod věží zastřelit.Jeho duch je teď ve věži uzavřen a o půlnoci je tam vždy slyšet sténání a naříkání. 3) POKLAD NA HŘBITOVĚ

Na úpatí lesnatého údolí táhnoucího se od osamělé košaté lípy janovské až dolů k modravému jezeru harasovskému býval staletý židovský hřbitov. Byl ohrazen vysokou pískovcovou zdí z čtvercových a obdélníkových kvádrů.Většina se ale rozpadla v měkký, jemný, bílý nebo žlutý písek. Rozpadla se i zvonička s kaplí. Komora umrlčí a kruhovitá klenutá brána také. Proslýchalo se, že v jedné židovské hrobce, ve které byl před dávnými časy uložen k poslednímu odpočinku bohatý a moudrý rabín Meyer Šaroch, se pod rakví nalézá zlatý poklad. Na vysocké rychtě se to jednou dozvěděl nějaký prušácký obrst, který už několik dnů spížoval se svým plukem v okolních vsích – ve Vysoké, Bosyni Janově Vsi. Hned nařídil vojákům kopat v zemi a hledal drahocenný poklad. A tak vojáci kopali a kopali a čím více pod hrobem kopali, tím více se rakev s nebožtíkem propadala do písečné zeminy. Prostě se pokladu nedokopali. Důstojníka to tak rozčílilo, že se šel sám přesvědčit, jak to vlastně v té hloubce vypadá.Sotva však šlápnul na první příčku žebříku, ozvalo se z podzemí mocné dunění, syčení a šplouchání.Celá země se kolem zachvěla.S obrstem se utrhly kusy země a zdivo bývalé hrobky, strhly ho do hloubky a zavalily. Když ho vojáci konečně vyprostili, bylo již dávno po něm.V levé ruce prý křečovitě držel dva zlaté kruhy z víka rakve velkého rabína. Prušáci tu nikdy poklad nenašli, zato jejich velitel si sem přišel pro smrt. Chtěli ho pochovat po křesťansku na vedlejší stráni, ale se zlou se potázali. Na vztyčenou pravou ruku plukovníka prý neustále dorážel dlouhý černý had, veliká ropucha vyplivovala kolem sebe jedovaté šťávy, hejno krkavců málem zakrylo slunce.Teprve když hada a žábu několika ranami zahubili a krkavce vystříleli, mohl polní kurát přikročit k pietnímu aktu.

220

Pruský plukovník se ve svém opuštěném hrobě propadl už dávno do samých pekel, ale pověst tu zůstala. Dlouho tu strašíval.Vždy o půlnoci přecházel po stráni jako bílý přízrak a neustále hrozil zlatým mečíkem k propadlé hrobce rabína Šarocha. Když se zde jednoho dne na rozcestí objevil železný kříž na kamenném podstavci, přízrak plukovníka navždy zmizel. A velký poklad moudrého rabína? Na koho asi čeká? 4) BANDA LUPIČŮ Koncem třicátých a na počátku čtyřicátých let předminulého století byla krajina severně od Mělníka rejdištěm bandy odvážných lupičů. Mělnické listy z 27. května o ní zveřejnily příspěvek pod značkou K-t. Pisatel si velmi dobře pamatuje, co o působení této bandy vyprávěli jeho rodiče, kteří osobně znali jejího vůdce.Pravým jménem se jmenoval Domin. Bydlel v sousední obci Zimoři. Před nebezpečím se skrýval ve skalnatých temných roklích a lesích. Tehdejší vrchnostenské úřady se pramálo staraly o bezpečnost lidí a jejich majetku.Bandité toho využívali v plné míře. Ač bydleli na různých místech, byli dobře informováni o majetkových poměrech obyvatelstva. Měli k tomu účelu spolehlivou a dobře fungující vyzvědačskou síť. Banda byla 24 členná.Své výpravy podnikala obyčejně v noci, nejraději za nepříznivého počasí. Tak přepadla mlýn ve Vrbici u Litoměřic, v němž hospodařila velice bohatá mlynářka.Přišla o své veškeré úspory. Jindy zase tihle lapkové přepadli v okolí Prahy bohatého sedláka. Marně hájil sebe a ženu. Jeden z lupičů nemohl svléci z prstu statkářovy ženy zlatý prsten a chtěl jí prst useknout. Domin tomu ale zabránil. Tohle loupežné přepadení vzrušilo celý kraj. Bylo povoláno vojsko, které za pomoci panských drábů bandity pochytalo a dopravilo do vězení. Přelíčení s nimi se konalo u vrchnostenského soudu v Pšovce a rodiče pisatele byli za svědky.Všichni bandité byli odsouzeni k dvaceti letům těžkého žaláře, pouze vůdci Dominovi byl trest o něco snížen za to, že se při přepadení selky zastal. Některé místní názvy nesou dosud Dominovo jméno.V Chodečském katastru je Dominův sklep a Dominova rokle. Potomci Dominova rodu žili někde kolem Štětí, ale jejich jméno je již zkomolené.

221

5) POVĚST Z VYSOKÉ Z Vysoké pocházel pověstný sedlák Horyna – majitel největší usedlosti na Vysoké (čp.26), jehož rozmarný život byl pravděpodobně Hálkovi podkladem k povídce o sedláku ,,Dolinovi“. Hálek uvádí sice, že Dolina pocházel z Pesan, leč v Pesanech u Nalahozevsi a v Pesanech okresu Neveklovského ničeho není známo o pověstném sedlákovi takovém. Za to veškero vypravování Hálkovo o Dolinovi přiléhá na Horynu – jak by ulil.O výstupu Doliny s vojenskou kapelou sděluje mi kol. Rambousek, učitel na Vysoké (na základě vypravování pamětníka oné příhody), následující : Šel oddíl vojska s hudbou v čele po Praze po Příkopě. Hudba hrála a vylákala z hotelu ,,U černého koně“ také Horynu.Přešla hudba – i velící důstojník – najednou Horyna vykřikne ,,Halt“! – Vojsko zastavilo se na ráz – nastal poplach-kdo se opovážil zastavit ! Horyna pokorně předstoupil před velícího důstojníka a prosil o trest. Pravil : Viděl jsem vojsko tak upocené a utrmácené – chtěl jsem jim dáti každému po mázu plzeňského – ovšem nevěděl jsem, že vojska zastaviti nesmím. Důstojník přísně odpověděl, že chce – li ujíti trestu, musí okamžitě všemu mužstvu po mázu plzeňského dáti. Na to Horyna čekal. Když to tak dobře dopadlo, povídá – dám dva! Důstojník se ovšem nenadál, že by Horyna mohl tolik piva zaplatiti.

222

a. Počasí 1) CHARAKTERISTIKA PODNEBÍ Podnebí obce je příznivé a není překážkou k pěstování hospodářských rostlin všeho druhu. Proti Mělníku je však zdejší podnebí chladnější a deštivější, což souvisí s větší nadmořskou výškou a odlišným rázem krajiny. 2) ŽIVELNÉ KATASTROFY a) podle Bőhma L. Bőhm zaznamenává : ,,Okolí Vysoké bylo často navštíveno bouří, loni (tj.22.května 1890) po velikém vedru snesla se po jedné hodině odpolední nad Vysokou strašlivá bouře, jaké nebylo pamětníků. Kroupy a spousta vody učinily velké škody na polích a v zahradách a již za málo dní opakovala se bouře v době noční znovu, při čemž ve škole katolické dvé osob omráčeno bylo“. b) podle p.učitele Fűrsta Toto řádění ve školní budově popisuje řídící učitel Fűrst ve školní kronice takto: ,, V bouřlivé noci ze dne 4. na 5. měsíce srpna 1890 snesly se asi po 3. hodině ranní strašné mraky právě nad školou. Po několikerém zahřmění zaduněla strašná rána, při níž ihned světla lampy a svíce v pokoji zhasla. Blesk vjel téměř do celé budovy školní. Po celé střeše od komína dolů smetl na půl sáhu široko tašky, roztříštil dva krováky, na chodbě učinil nahoře as 16 děr v jedné řadě. Ve třídě hoření vyrazil kus zdi u roury kamen, roztříštil západní okna dílem skla, dílem rámy a opálil je, to samé učinil dole ve třídě 1., ve které mimo to vjel vzadu chodbou mezi strop 1.třídy a podlahu hoření třídy, zapáliv tam trám a rákosí stropové, kteréž hořelo skrze otvory vyražené ve stropě. V kuchyni a v komoře způsobil toliko dírky ve stropě. Do prvního pokoje nahoře , kde rodina spala, vjel oknem ze dvora roztříštiv je i s rámem, vyraziv kus malty ve zdi nad hlavou dcery, která na železné posteli spala, opálil obraz, vjel do druhého pokoje, zanechav tam stopu opálení rámu jednoho toliko obrazu a tečky s čárkou u stropu, v třetím zadním pokoji roztříštil okno k severní straně a nadělal do zdi z okna děr. Kovů se blesk v pokojích nepovšiml, na třídách však nalezly se části závor okenních, žárem roztavených .Zvláštností přitom jest, že hodiny zavěšené v momentě tam kritickém o hodinu přeskočily. Rodině, sestávající té noci ze 6 členů, nestalo se mimo hrozného leknutí a prudkého otřesu ničeho.“

223

Dále se uvádí, podle řídícího učitele další události: ,, Při odpolední bouři dne 5. června 1902 udeřil blesk do školního hromosvodu aniž jaké škody způsobil. V lednu a v únoru r.1929 nastaly neobvykle tuhé mrazy. Na mnohých místech naší republiky nastaly mrazy v pravém smyslu sibiřské ( v Českých Budějovicích bylo naměřeno – 44oC). V naší obci byla nejnižší teplota 11.února 1929 – 27oC. Veliké sněhové závěje znemožnily dopravu po silnicích a železnicích.Všude byl citelný nedostatek uhlí, protože zásoby byly rychle vyprodány a doprava vázla. Místnosti školní nebylo lze vytopit, přespolní děti nemohly do školy docházet. Proto školní úřady přerušily vyučování a zmocnily ředitelství škol, aby prázdno upravily podle místních poměrů. Na zdejších školách nebylo vyučování od 12.28. února. Ještě v březnu byly zde mrazy – 13o – 16 oC.Autobus 28.2. a 1.3. pro veliké závěje nejel. Poštovní spojení s Mělníkem bylo udržováno saněmi. Také vlakové spojení do Střednic trpělo. Někdy vlak dojížděl jen k velkým závějím před stanicí. Od r. 1775 nebylo podobných mrazů. Labe pod Mělníkem zamrzlo. Led byl tak silný, že snesl i zatížení těžkých povozů. Kruté mrazy zničily mnoho ovocných stromů. Stromy ještě několik let chřadly. c) podle starosty Jaroslava Šestáka z r. 1936 V roce 1936 bylo celkem přiměřené počasí. Avšak na začátku října uhodily mrazy (8. října byly zde -4oC), které velmi překvapily zvláště stěhovavé ptactvo. Podobné mrazy v říjnu byly zaznamenány posledně na konci 18. stol. Spolek pro ochranu zvířat v zemi Moravskoslezské posílá opozdilé vlaštovky na jih letadly.

224