Tvoříme mapy V předešlých dvou kapitolách jsme se společně naučili, jak správně číst z map, k čemu jednotlivé mapy slouží a jaké náležitosti by měla mapa obsahovat, aby
byla
její
kompozice
úplná
a
přehledná. V této kapitole se zaměříme na to, jak samotné mapy vznikají. Nebudeme zabývat všema metodami a postupy, ale jen těmi, které využijeme my při naší kartografické tvorbě.
4. Tvoříme mapy Tímto způsobem se pořizují především mapy velkého měřítka (1:50, 1:500, 1:1000,…) My takhle můžeme třebas vytvořit plánek třídy nebo mapu školy a jejího okolí.
Obr. 2: Plánek třídy
U druhého způsobu, jde především o mapy odvozené od těch, Obr. 1: Ilustrace kartografické tvorby v terénu a leteckého snímkování
Jak taková mapa vlastně vzniká? Každá mapa, která je vytvořena splňuje dvě hlavní podmínky. Měla by být na první pohled esteticky propracovaná a také funkční a přehledná. Mapy vznikají dvěma způsoby. Při prvním způsobu jdeme rovnou do terénu s různými měřícími přístroji a mapou. Měříme a zakreslujeme okolí místa, které chceme zmapovat.
které vznikly přímo v terénu. Avšak většina dnešních map vzniká za pomoci snímků, které pořizují letadla nebo družice přelétající nad zemským povrchem. Nejprve se pořídí snímky z letadla či družice a pak na počítači převádíme do podoby mapy. Jde o to, že se údaje o zeměpisné poloze míst převedou na souřadnice v mapě. Je třebas si umět zvolit vhodnou velikost měřítka. Pro vyjádření jednotlivých skutečností se používají různé barvy a tvary znaků. Mapy můžeme také vytvářet ze statistických dat, která jsme získali v průběhu statistického šetření. 24
4. Tvoříme mapy O tom, jak vypadá letecký snímek nebo přístroj, který tyto snímky pořizuje, jsme se zmínili už ve třetí kapitole. Objekty, které nelze zaznamenat na snímku, se buďto dokreslují pomocí starších map nebo přímo v terénu. (např. ropovody, plynovody, podzemní prameny) My se však v této kapitole zaměříme především na tvorbu map pomocí leteckých snímků a zpracováním statistických dat.
NA CO DBÁT PŘI TVORBĚ MAPY 1) Úplnost kompozice Nezapomínejte na všechno kompoziční prvky, které má mapa obsahovat: Název mapy, mapové pole, legenda, měřítko, tiráž, směrovka. Bez těchto prvků je mapa neúplná.
2) Barvy v mapách
Kvantitativní jevy (nadmořská výška, míra nezaměstnanosti, hustota zalidnění) Intenzitu barvy zvyšujeme s intenzitou jevu. Nejlépe užíváme odstíny jedné barvy. U protikladných jevů (u podnebí: studené – teplé) používáme dva druhy barev. Bílá barva se zde využívá v souvislosti s tím, že jev se nevyskytuje nebo nebyl změřen. 4) Kartografické znaky Znak by měl být srozumitelný, dobře čitelný, zapamatovatelný. (tj. měly bychom z něj odvodit, co znázorňuje)
Bodové
znázorňují bodové jevy (města, kóty, výrazné stromy, ….)
Liniové
znázorňují liniové jevy (železnice, řeka, vrstevnice, izolinie, elektrické vedení,…)
Plošné
znázorňují plošné jevy (lesy, pole, vodní plochy, sídla,….)
Barva je důležitým vyjadřovacím prostředkem mapy. Jednotlivé barvy se odvíjí od toho, co znázorňují. Kvalitativní jevy (areály ORP, národnost, vzdělání, náboženství, jazyk) Syté barvy
Velké plochy Bodové znaky Liniové znaky Popisky
Světlejší odstíny
5) Písmo a popisky Velké plochy
Užíváme přibližně stejné tóny barev. Dodržujeme asociativnost (lesy zeleně, vodní toky a plochy modře, vrstevnice hnědou,….)
V mapě používáme maximálně dva druhy písma, přičemž název mapy, legenda, tiráž, měřítko jsou stejným písmem. Barvu písma volíme i na základě asociativnosti (řeky modře, vrstevnice hnědou,…) Popisky do mapy umisťujeme až na konec a měly by být jednoznačně přiřazeny k objektu. 25
4. Tvoříme mapy ÚLOHA Č. 1 Do čtverečkového pole zakresli plánek tvého pokoje. (například délka stran 1 malého čtverečku = 0,5 cm odpovídá 25 cm ve skutečnosti nebo 1 velkého čtverečku = 1 cm odpovídá 25 cm ve skutečnosti) Zvol si vhodné měřítko a nezapomeň uvézt veškeré náležitosti, které má mapa mít.
PLÁN NAŠEHO OBÝVÁKU VYSVĚTLIVKY
skříňka stěna
MĚŘÍTKO 1: 50
pohovka
Obr. 3: Příklad plánku obýváku (neúplného)
26
4. Tvoříme mapy DPZ – dálkový průzkum Země Proč se zmiňuji právě o dálkovém průzkumu Země? DPZ se zabývá především zkoumáním naší Země za pomocí letadel nebo družic. A jedním z výsledků tohoto zkoumání jsou letecké a družicové snímky. Snímky takto pořízené jsou nám v dnešní době velmi nápomocné při tvorbě map. Můžeme na nich rozlišovat tvary objektů, jejich velikost a polohu. Ale také různé druhy změn probíhající v krajině. Pomocí Obr. 7: Vodní plocha
speciálních zařízení můžeme zjišťovat i některé jejich vlastnosti třebas teplotu.
Obr. 6: Zástavba
Jednotlivé snímky jsou vytvářeny buďto v digitální podobě, tedy v počítači, nebo formou tradičních fotografií.
My se teď společně podíváme na to, jak se jednotlivé objekty zobrazují na leteckých nebo družicových snímkách a zadáme si cvičení.
Obr. 9: Dálnice
Obr. 8: Řeka
ÚLOHA Č. 2 Na str. 28 je obrázek družicového snímku společně s výřezy leteckých snímků vybraných míst. Tvým úkolem bude správně vybarvit mapu na str. 29 za pomocí družicového snímku na str. 28, doplň název mapy. Obr. 4: Pole
Obr. 5: Lesní krajina
Nápověda:pokud si nebudeš jistý, využij map na webových stránkách národního Geoportálu INSPIRE. (http://geoportal.gov.cz/) 27
4. Tvoříme mapy
Letiště Mošnov
Kamenolom Jakubčovice nad Odrou
Jistebnické rybníky Odry
Nový Jičín
Štramberk a Kopřivnice
28
4. Tvoříme mapy
29
4. Tvoříme mapy Tematické mapy mohou vznikat také zpracováním různých statistických dat, ať už číselné nebo textové povahy. Jejich vyjadřovacím prostředkem je kartogram nebo kartodiagram. KARTOGRAM – je jeden z nevýznamnější vyjadřovacích prostředků. Dělíme ho na pravý a nepravý. U PRAVÉHO jsou plošným způsobem (různými odstíny barev nebo rastrem) zaznamenaná statistické data na určitém území (vztahující se určitému území). Například hustota zalidnění, míra
KARTODIAGRAM – je diagram vložený do mapového pole vztahující se k určitému území (jednotlivým okresům, ORP). K nejčastějším typům diagramu patří složený (sloupcový) nebo součtový (výsečový). Touto metodou můžeme znázorňovat (příčiny úmrtí v jednotlivých okresech, nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel v jednotlivých krajích, věkové složení obyvatel v ORP,podíl osob využívající určitého mobilního operátora)
nezaměstnanosti, míra gramotnosti,(na km2)… NEPRAVÉ KARTOGRAMY se nevztahují k určitému území. (Například podíl počtu osob studujících VŠ na 1000 obyvatel.)
Obr. 11: Věkové složení obyvatelstva v jednotlivých ORP okresu NJ pro rok 2011
Obr. 10: Hustota zalidnění v jednotlivých ORP okresu NJ pro rok 2012
Na Obr. 11 je pomocí kruhového diagramu zobrazeno věkové složení obyvatelstva. Velikost kruhové výseče znázorňuje počet obyvatel
Mapa na Obr. 10 znázorňuje intenzitu hustoty zalidnění, která je
v jednotlivých ORP a jednotlivé výseče zastoupení věkových skupin.
barevně odlišena od světlejší po nejtmavší. Žlutou barvou je vybarveno území s nejnižší hustotou zalidnění a tmavě červenou s nejvyšší hustotou. 30
4. Tvoříme mapy C. Vytvoříme vhodné intervaly, podle kterých odstupňujeme intenzitu
TVORBA KARTOGRAMU Vysvětlíme si to na příkladu hustoty zalidnění v jednotlivých OPR okresu
Dostali jsme 5 hodnot, proto by bylo vhodné zvolit 3 – 5 intervalů
Nový Jičín (str. 30 obrázek č. 9)
(rozmezí hustoty zalidnění). My jsme v tomhle případě zvolili 4
A. Vyhledáme vhodná data, která chceme zpracovat Pro ČR získáme data na stránkách Českého statistického úřadu (czso.cz).
hustoty zalidnění.
V našem případě hustota zalidnění znázorňuje počet
intervaly. Intervaly by měly být přibližně stejně velké (jeden náš interval obsahuje 90 statistických jednotek):
obyvatel žijících na 1 km2. Proto, potřebujeme znát následující data:
0 – 90
počet obyvatel v ORP, rozloha ORP (km2), případně hustotu zalidnění
91 – 180 181 – 270 271 – 361
Tab. 1: Počtu obyvatel a rozlohy jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013
Názve ORP Frenštát pod Radhoštěm Odry Bílovec Kopřivnice Nový Jičín
Počet obyvatel 19 079 17 432 25 958 41 408 48 345
2
Rozloha (km ) 118 224 173 121 275
D. Vytvoříme barevnou škálu (případně šrafu), pro rozlišení intenzity hustoty zalidnění. Barvy (šrafu) si zvolíme tak, aby nejnižší intenzita jevu (nejmenší hustota zalidnění) byla nejsvětlejší a nejvyšší intenzita jevu (nejvyšší hustota zalidnění) byla znázorněna nejtmavší barvou.
B. Vypočítáme
hodnotu
hledané
veličiny
(hustoty
zalidnění
0 - 90
v jednotlivých ORP)
91 - 180
Pro výpočet hustoty zalidnění musíme počet obyvatel ORP vydělit
181 - 270
rozlohou ORP.
271 - 360
Ve Frenštátu
19 079 : 118 = 161,9 (obyvatel/km2)
V Odrách
17 432 : 224 = 77,8 (obyvatel/km2)
V Bílovci
25 958 : 173 = 150 (obyvatel/km2)
V Kopřivnici
41 408 : 121 = 342,2 (obyvatel/km2)
E. Vybarvení jednotlivých areálů ORP barvou, podle hustoty zalidnění.
V Novém Jičín
48 345 : 325 = 148,8 (obyvatel/km2)
Nakonec nezapomeňme k mapě vytvořit vhodný název, sestavit
Žlutou je znázorněna nejnižší hustota a tmavě červenou je znázorněna nejvyšší hustota.
legendu a doplnit další náležitosti. Výsledná mapa by měla vypadat podobně jako mapa na str. 30 Obr. 10.
31
4. Tvoříme mapy Tab. 2: Tabulka přirozeného přírůstku jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013
ÚLOHA Č. 3 Přirozený přírůstek je rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob. Když je číslo přirozeného přírůstku záporné, znamená to, že v dané oblasti víc obyvatel zemře, než se za dané období narodí. Doplň tabulku přirozeného přírůstku obyvatel v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013
Název
Přirozený přírůstek
Bílovec Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Nový Jičín
Sestav vhodný počet intervalů a barevnou škálu
Odry
Vytvoř kartogram (na 1000 obyvatel). Rozhodni, zda se jedná o pravý nebo nepravý kartogram.
Pomocné výpočty:
Pozn.: Na straně 33 máš připravenou obrysovou mapu ORP okresu Nový Jičín PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK – rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob
DATA Tab. 3: Tabulka počtu živě narozených dětí a zemřelých v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013
Název ORP
Počet živě narozených dětí
Počet zemřelých osob
Bílovec
267
271
Frenštát pod Radhoštěm
196
209
Kopřivnice
395
380
Nový Jičín
478
477
Odry
171
207
32
4. Tvoříme mapy
Hranice územně správních obvodů hranice okresu
hranice správní obvodů obcí s rozšířenou působností
P
obec s rozšířenou působností
33
4. Tvoříme mapy B. Vytvoření funkční stupnice
TVORBA KARTODIAGRAMU
Součtový diagram určuje velikost sledovaného jevu a jeho strukturu
Součtový
(z čeho se skládá). V našem případě velikost kruhu závisí na počtu
Vysvětlíme si to na příkladu věkového složení obyvatelstva v jednotlivých OPR okresu Nový Jičín (str. 30 obrázek č. 11)
zastoupení jednotlivých věkových skupin. Barevně pak odlišíme jednotlivé
A. Vyhledáme vhodná data, která chceme zpracovat Pro ČR získáme data na stránkách Českého statistického úřadu (czso.cz).
obyvatel v daném ORP a velikost jednotlivých výsečí závisí na početném
věkové skupiny v diagramu. 20 001 - 48 500
V našem případě věkového složení obyvatelstva ORP,
potřebujeme znát následující data: počet obyvatel ve věku 0 – 14,
17 501 - 20 000
počet obyvatel ve věku 15- 64, počet obyvatel ve věku 64+, celkový
0 - 17 500
počet obyvatel v jednotlivých ORP.
Tab. 4 : Věkové složení obyvatel v jednotlivých ORP okresu Nový Jičín pro rok 2013
Název
0 – 14 let
15 – 64 let
64+ let
Celkový počet obyvatel
Bílovec
3 917
17 725
4 243
28 885
Pozn. Nejmenší jsme zvolili o poloměru cca 1 cm, větší o poloměru cca 1,5 cm a největší o poloměru 2,5 cm. Vzhledem k tomu, že budeme diagram dělat ručně, muže dojít k určité generalizaci hodnot v diagramu nebo k menším nepřesnostem. Poloměry jednotlivých diagramů vol úměrně k celkovému počtu obyvatel a dali se porovnat s ostatními ORP
C. Vytvoření diagramu
Frenštát pod Radhoštěm
2 854
Kopřivnice
6 185
28 458
6 566
41 209
Nový Jičín
7 588
33 035
7 830
48 453
Odry
2 639
11 806
2 772
17 217
12 983
3 298
19 135
Jak budeme postupovat například u vytvoření diagramu ORP Nový Jičín. 1) Nakreslíme si kruh o potřebném poloměru dle počtu obyvatel.
34
4. Tvoříme mapy Věková skupina
2) Rozdělíme si kruh na 8 stejných dílů
64+ Počet obyvatel
7 830
3) Zjištění velikosti výsečí v závislosti na počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin
Velikost výseče Na poslední věkovou skupinu nám zůstala poslední část výseče, kterou už jen vybarvíme.
Nejprve si jednotlivé grafy nakreslete bokem na papír, a poté je pomocí průklepového papíru přeneste do mapy. Barvy pro rozlišení jednotlivých
Nejprve vydělíme 48 453 : 8 = 6 057. Tak zjistíme, kolik
skupin volíme tak, aby
obyvatel zastupuje jedna výseč.
0 - 14 let Věková skupina
0 - 14 Počet obyvatel
7 588
Velikost výseče Vidíme, že počet obyvatel je o něco větší než zastupuje jedna dílek kruhu. Tak vybarvíme jeden dílek a ještě malý kousek z vedlejšího dílku.
15 - 64 let 65+ let D. Lokalizace diagramů (grafů) v mapě Diagramy umisťujeme do mapy na střed areálu (plochy) ke které se vztahují a tak aby ležely pokud možno celé uvnitř areálu.
Věková skupina
15 - 64 Počet obyvatel
33 035
Velikost výseče Vidíme, že počet obyvatel je o něco větší než zastupuje pět dílků (6056 * 5 = 30 280). Tak přidáme ještě přibližně polovinu z vedlejšího dílku.
35
4. Tvoříme mapy Prostor pro pomocné výpočty a tvorbu náčrtků diagramů
ÚLOHA Č. 4 Právě ses naučil, jak se vytváří součtový kartodiagram. Nyní bude tvým úkolem získané znalosti a dovednosti aplikovat v praxi. Nejprve doplň do tabulky chybějící data. Vytvořte vhodnou funkční stupnici. Vytvoř jednotlivé diagramy. Zhotov kartodiagram. Pozn. Pokud si nebudeš vědět rady, podívej se na návod na předešlých dvou stranách. Tab. 5: Počet školských zařízení v jednotlivých ORP v okrese Nový Jičín za rok 2013
Název ORP
Mateřské školy
Základní školy
Střední školy
Bílovec
12
16
2
Frenštát pod Rad.
8
7
5
Kopřivnice
13
17
3
Nový Jičín
21
21
10
Odry
6
9
3
Celkový počet škol. zařízení
Funkční stupnice
Pozn.: Pro velikost jednotlivých diagramů použijte šablonu, která je vytvořena u funkční stupnice. Diagramy následně doplň do mapy na následující straně. Opět nezapomínej na všechny náležitosti mapy 36
4. Tvoříme mapy
Hranice územně správních obvodů hranice okresu
hranice správní obvodů obcí s rozšířenou působností
P
obec s rozšířenou působností
37
