4
Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
4.1
Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem
Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících příčin: •
byla zahrnuta nová pozorování makroekonomických jevů,
•
vedle běžných zpřesnění byla provedena revize časových řad čtvrtletních i ročních národních účtů, spočívající zejména ve změně metodického způsobu zachycení zahraničního obchodu zbožím a službami,
•
mírně se změnily exogenní předpoklady programu,
•
došlo ke zpřesnění odhadu tempa růstu potenciálního produktu směrem vzhůru,
•
byly zahrnuty dopady opatření zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.
V rámci předpokladů scénáře programu je ve srovnání s programem předchozím předpokládán mírně příznivější vývoj v zemích EU a zejména v Německu. Vliv vyšších očekávaných dolarových cen ropy v letech 2008 – 2010 se téměř kompenzuje se slabším směnným kurzem USD vůči EUR i vůči české koruně. Tabulka 4.1: Předpoklady scénáře KP 2006
KP 2007
Rozdíl
2006
2007
2008
2006
2007
2008
2006
2007
2008
USA
3,5
3,4
2,6
2,8
2,1
2,5
-0,7
-1,3
-0,1
EU-25
1,7
2,7
2,2
3,0
2,8
2,5
1,3
0,1
0,3
Ně m e ck o
0,9
2,2
1,4
2,9
2,7
2,3
2,0
0,5
0,9
54,4
67,5
59,8
65,4
67,8
72,5
11,0
0,3
12,8
1,24
1,25
1,26
1,25
1,35
1,34
0,01
0,10
0,08
Růs t HDP (%)
Ce ny r opy (USD / bar e l) Sm ě nný k ur z USD / EUR
Zdroj: MF ČR
Rok 2007 s sebou přináší příznivější makroekonomický vývoj oproti očekávání předchozího programu. Ekonomický růst je vyšší o cca 1,0 p.b., přičemž příspěvek domácí poptávky přesahuje očekávání dokonce o 1,6 p.b. Expanze domácí poptávky má neinflační charakter (růst HICP nižší o 0,2 p.b.). Zaměstnanost roste a nezaměstnanost klesá podstatně rychleji. Díky překvapivému zlepšení směnných relací se výrazně zvýší přebytek bilance zboží a služeb. Změna projekce na roky 2008 – 2010 v sobě shrnuje persistenci odchylek skutečného a projektovaného vývoje v roce 2007 a dopady přijatých reformních opatření. Výsledkem je mírně rychlejší očekávaný ekonomický růst v nominálním i reálném vyjádření s vyšším příspěvkem domácí poptávky, jednorázové zvýšení inflace v roce 2008 a podstatně napjatější situace na trhu práce.
24
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Tabulka 4.2: Změna indikátorů makroekonomického scénáře KP 2006 2006
2007
KP 2007 2008
Rozdíl (p.b.)
2006
2007
2008
2006
2007
2008 0,2
Reálný růst v % HDP
6,0
4,9
4,8
6,4
5,9
5,0
0,4
1,0
Spotřeba domácností
3,9
4,2
4,1
4,4
6,5
4,2
0,5
2,3
0,1
Spotřeba vlády
-1,0
0,5
-0,3
1,1
-0,6
-0,4
2,1
-1,1
-0,1
Tvorba hrubého fixního kapitálu
6,5
7,8
7,9
7,6
6,0
9,0
1,1
-1,8
1,1
Příspěvek domácí poptávky (p.b.)
4,9
4,4
4,1
5,4
6,0
5,1
0,5
1,6
1,0
Příspěvek zahraničního obchodu (p.b.)
1,1
0,5
0,7
1,0
-0,1
-0,1
-0,1
-0,6
-0,8
Potenciální produkt
5,0
5,1
5,1
5,3
5,2
5,5
0,3
0,1
0,4
Produkční mezera (%)
0,9
0,7
0,4
0,7
1,3
0,9
-0,2
0,6
0,5 1,4
Růst v % HICP
2,4
2,6
2,5
2,1
2,4
3,9
-0,3
-0,2
Deflátor HDP
1,4
2,6
2,9
1,1
3,5
3,1
-0,3
0,9
0,2
Zaměstnanost
1,6
1,0
0,5
1,7
1,5
1,1
0,1
0,5
0,6
Míra nezaměstnanosti (VŠPS-úroveň v %)
7,2
6,7
6,5
7,1
5,5
4,8
-0,1
-1,2
-1,7
Směnný kurz CZK/EUR (úroveň) Bilance zboží a služeb (v % HDP)
28,4
28,0
27,5
28,3
28,0
27,4
-0,1
0,0
-0,1
1,8
2,2
3,1
3,2
4,2
4,3
1,4
2,0
1,2
Čisté půjčky/výpůjčky (v % HDP)
-2,8
-1,4
0,2
-2,7
-2,6
-1,7
0,1
-1,2
-1,9
Zdroj : MF ČR
4.2
Porovnání s fiskálním rámcem předchozího Konvergenčního programu
V Tabulce 4.3 je provedeno srovnání fiskálního scénáře v loňské a letošní aktualizaci KP. Vzhledem k příznivějším makroekonomickým předpokladům a schválení stabilizačních rozpočtových opatření je výhled vládního deficitu v letošní aktualizaci optimističtější. Podíl salda vládního sektoru na HDP dosáhl podle aktuálních údajů v roce 2006 hodnoty o 0,6 p.b. nižší, než činila predikce v loňské aktualizaci. Lepšího než rozpočtovaného salda bude zřejmě dosaženo i v roce 2007. V letech 2008 a 2009 by měl být vládní deficit v porovnání s loňským KP nižší zhruba o 0,6 p.b. Tabulka 4.3: Srovnání s předchozím Konvergenčním programem v % HDP
kód ESA
Rok
Rok
Rok
Rok
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
(1)
(2)
(2)
(2)
Růs t reálného HDP (%) P ředchozí aktualizace
6,0
4,9
4,8
4,8
.
S oučasná aktuaklizace
6,4
5,9
5,0
5,1
5,3
0,4
1,0
0,2
0,3
.
-3,5 -2,9
-4,0 -3,4
-3,5 -2,9
-3,2 -2,6
. -2,3
0,6
0,6
0,6
0,6
.
Rozdíl
Saldo sektoru vládních instituc í P ředchozí aktualizace
EDP B.9
S oučasná aktuaklizace
EDP B.9
Rozdíl
Hrubý dluh sektoru vládních institucí P ředchozí aktualizace
30,6
30,5
31,3
32,2
.
S oučasná aktuaklizace Rozdíl
30,1 -0,5
30,4 -0,1
30,3 -1,0
30,2 -2,0
30,0 .
(1) Odhad, notifikace (říjen 2007) (2) Výhled Zdroj: MF ČR
25
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
4.3
Analýza citlivosti
Vývoj české ekonomiky v posledních přibližně pěti letech lze považovat za příznivý. Přesto je důležité upozornit, že je výrazně ovlivněn řadou protichůdných faktorů. Jde zejména o pozitivní vliv dlouhotrvajícího přílivu přímých zahraničních investic a zároveň negativní dopad velmi vysokých cen ropy a ostatních komodit. S ohledem na skutečnost, že simulace dopadů strukturálních změn spojených s přílivem přímých zahraničních investic jsou velmi komplikované a značně diskutabilní, pozornost je zaměřena na makroekonomické dopady ceny ropy.9 Nepříznivý vývoj cen surovin však nepůsobí negativně pouze na českou ekonomiku, ale bude ovlivňovat i ekonomický vývoj v celé EU.10 Citlivostní analýza je proto doplněna o dva sekundární efekty, a to vliv zahraniční poptávky a zahraniční inflace. Analýza citlivosti české ekonomiky je testována pomocí dvou scénářů. Optimistický scénář kombinuje pozitivní externí nabídkové a poptávkové šoky. Je založen na předpokladu postupného poklesu ceny ropy, nepatrně vyšší dynamiky zahraniční poptávky a naopak nižšího tempa růstu zahraničních cen průmyslových výrobců. Pesimistický scénář naopak vychází z předpokladů vysoké ceny ropy, nižší dynamiky zahraniční poptávky a vyšší zahraniční inflace. Tabulka 4.4: Scénáře vývoje exogenních proměnných Rok
Rok
Rok
Rok
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
62.8
62.5
51.8
50.0
65.4
67.8
72.5
66.8
65.0
72.8
82.5
81.8
80.0
UK Brent Optimistický
USD/barel
Základní
USD/barel
Pesimistický
USD/barel HDP EU 15
Optimistický
meziročně v %
Základní Pesimistický
meziročně v % meziročně v %
3.0
2.9
2.8
2.7
2.6
2.7
2.5
2.5
2.5
2.6
2.2
2.3
2.4
PPI EU 15 Optimistický
meziročně v %
Základní
meziročně v %
Pesimistický
meziročně v %
3.9
3.4
3.1
3.5
3.8
3.9
3.9
3.9
3.9
4.4
4.7
4.3
4.0
Zdroj: MF ČR
Optimistický scénář Nastavení scénářů je charakteristické prvotním nominálním a sekundárním reálným dopadem na českou ekonomiku. Díky předpokládanému pozvolnému poklesu ceny ropy až na úroveň cca 50 USD/barel v průběhu simulace můžeme čekat výrazné zlepšení vnější nerovnováhy měřené saldem běžného účtu platební bilance. Nižší cena ropy má velmi pozitivní důchodový
9
Pro kvantitativní analýzu dopadů výše zmíněných faktorů na ekonomický vývoj v ČR je využit střednědobý čtvrtletní kalibrovaný model. Jedná se o standardní keynesiánský model doplněný o neoklasickou nabídkovou stranu. 10 Analyzován je výhradně možný dopad fluktuací ceny ropy na ekonomiku EU. K odhadu citlivosti evropské ekonomiky bylo využito simulačních výsledků modelu MULTIMOD, sestaveného Mezinárodním měnovým fondem.
26
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
efekt, neboť díky relativně vysoké energetické náročnosti české ekonomiky se firmám sníží jejich výrobní náklady, což se pozitivně projeví v nižší dynamice cen. Vyšší růst zahraniční poptávky bude následně působit pozitivně na akceleraci růstu exportu a tím i průmyslové aktivity. Díky pouze pozvolně klesající importní náročnosti nabídkové strany české ekonomiky však bude vyšší dynamika exportu spojena zároveň s vyšší dynamikou importu. Celkový pozitivní efekt tak bude částečně redukován. Vyšší dynamika ekonomické aktivity by měla být spojena s vyšší poptávkou po práci, zároveň ovšem s vyšší produktivitou práce, což sníží dopad na růst zaměstnanosti. Díky nižším cenám surovin a současně nižší dynamice zahraničních cen lze předpokládat příznivý dopad na vývoj cen i mezd. Tabulka 4.5: Makroekonomické dopady optimistického scénáře Rok 2006
Rok 2007
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
Hrubý domá cí produkt S potřeba dom ácností
objem, růst v %
4,4
6,5
4,3
4,8
4,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu
objem, růst v %
7,6
6,0
9,2
8,0
7,5
V ládní výdaje
objem, růst v %
1,1
-0,6
-0,4
-0,3
-0,5
E xport zboží a služeb
objem, růst v %
15,9
13,3
12,2
13,5
13,9
Import zboží a služeb Hrubý domácí produkt
objem, růst v % objem, růst v %
15,2 6,4
14,0 6,0
12,9 5,3
12,8 5,6
12,7 5,9
Trh práce růst v %
1,7
1,5
1,2
0,6
0,4
v%
7,1
5,5
4,7
4,4
4,4
Mzdy a platy
růst v %
5,7
7,7
6,4
6,8
6,9
Index spotřebitelských cen
růst v % růst v %
2,1
2,3
3,7
1,9
1,8
1,1
3,7
3,5
2,2
2,0
-2,9 30,1
-3,4 30,3
-2,7 30,0
-2,4 29,5
-2,0 29,0
Zaměstnanost Míra nezaměstnanosti
Ceny Deflátor HDP
Vládní sektor Deficit Dluh
v % HDP v % HDP Ostatní ukazatele
P RIBOR 3M
v % p.a.
2,3
3,0
3,5
3,1
2,8
Běžný účet
v % HDP
-3,0
-2,4
-1,7
-0,4
1,4
Zdroj MF ČR
Vlivem mírné decelerace inflace a zvýšení dynamiky HDP dochází jen k nevýrazným změnám v objemu mezd a platů. Z tohoto důvodu je zvýšení příjmu důchodových daní fakticky zanedbatelné. Navíc, vzhledem ke kompozici ekonomického růstu se příliš nezvýší ani příjmy ze spotřeby (DPH a spotřební daně). Výdajová strana rozpočtu předpokládá nominální strnulost výdajových rámců a pro uvedené simulace je tedy fakticky neměnná.11 Pokles na výdajové straně rozpočtu je spojen s poklesem dluhové služby, která je ovlivněna nižší úrovní nominálních úrokových sazeb, a nižšími výdaji na dávky v nezaměstnanosti. Naplnění optimistického scénáře by vedlo k nepatrnému zlepšení hospodaření vládního sektoru. 11
V realitě by však pozitivní cenový vývoj mohl být rovněž spojen s úsporami na výdajové straně rozpočtu (např. nižší valorizace důchodů, sociálních dávek apod.), tento faktor však v našich simulacích zohledněn není, což může vést k nadhodnocení deficitu či dluhu v uvedeném scénáři.
27
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
Pesimistický scénář V případě pesimistického scénáře vývoje ceny ropy dochází k bezprostřednímu zhoršení vnější nerovnováhy. Sekundárním efektem bude nižší dynamika zahraniční poptávky a naopak rychlejší růst zahraničních cen. Nižší zahraniční poptávka se může promítnout v nižší exportní výkonnosti a následně i v nižším růstu HDP. Vyšší růst zahraničních cen bude znamenat další tlak na růst dovozních cen a růst výrobních nákladů. Vyšší dynamika cen bude navíc stimulovat akceleraci mzdových požadavků, což povede k dalšímu zvýšení výrobních nákladů s cenovým dopadem. Lze předpokládat, že centrální banka by reagovala zvýšením úrokových sazeb. Tabulka 4.6: Makroekonomické dopady pesimistického scénáře Rok 2006
Rok 2007
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
Hrubý domá cí produkt S potřeba dom ácností
objem, růst v %
4,4
6,5
4,1
4,4
4,0
Tvorba hrubého fixního kapitálu
objem, růst v %
7,6
6,0
8,9
7,6
6,9
V ládní výdaje
objem, růst v %
1,1
-0,6
-0,3
-0,2
-0,5
E xport zboží a služeb
objem, růst v %
15,9
13,1
11,5
12,4
13,0
Import zboží a služeb Hrubý domácí produkt
objem, růst v %
15,2 6,4
13,9 5,9
12,5 4,7
12,0 4,6
12,1 4,7
objem, růst v % Trh práce
Zaměstnanost Míra nezaměstnanosti Mzdy a platy
růst v %
1,7
1,5
1,1
0,4
0,1
v%
7,1
5,5
4,8
4,6
4,7
růst v %
5,7
7,7
6,6
7,1
7,1
2,1
2,5
4,1
2,7
2,4
1,1
3,3
2,8
2,5
2,4
-2,9 30,1
-3,5 30,5
-3,0 30,6
-2,9 30,9
-2,6 31,1
Ceny Index spotřebitelských cen Deflátor HDP
růst v % růst v % Vládní sektor
Deficit Dluh
v % HDP v % HDP Ostatní ukazatele
P RIBOR 3M
v % p.a.
2,3
3,0
3,7
3,5
3,3
Běžný účet
v % HDP
-3,0
-2,9
-2,9
-2,1
-0,5
Zdroj: MF ČR
Vyšší akcelerace inflace než decelerace reálných veličin (zaměstnanosti, HDP) způsobuje, že i v případě pesimistického scénáře se zvýší výnos některých daní. Vyšší míra inflace je však spojena s vyššími nominálními úrokovými sazbami, a tedy vyššími náklady dluhové služby. Dochází rovněž ke zvýšenému čerpání podpor v nezaměstnanosti.12 Lze očekávat, že realizace pesimistického scénáře by vedla ke zhoršení hospodaření veřejných financí.
12
Navíc je třeba upozornit, že vyšší míra inflace v našem scénáři není spojena s dodatečnou valorizací starobních důchodů či jiných sociálních dávek. Toto zjednodušení může vést v případě pesimistického scénáře k podhodnocení výsledného nárůstu deficitu, resp. vládního dluhu.
28
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Graf 4.1: HDP (meziročně v %) 8 6
Graf 4.2: Míra nezaměstnanosti (v %) 9
Základní scénář Optimistický Pesimistický
8
4
7
2
6
0
5
-2
4
1997 1999 2001
1997
2003 2005 2007 2009
Graf 4.3: Běžný účet (v % HDP) 3 1
Základní scénář Optimistický Pesimistický
1999
2001
2003 2005
2007
2009
Graf 4.4: Vládní dluh (v % HDP) 35
Základní scénář Optimistický Pesimistický
30
-1
25
-3
20
-5
15
-7
10
1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009
Základní scénář Optimistický Pesimistický
1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009
Zdroj: MF ČR
29
