4. PLÁNOVACÍ PRVKY NA PODPORU CYKLISTIKY Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu v.v.i., www.cdv.cz Duben 2007
1 REDUKCE MOTOROVÉ DOPRAVY Omezení celkových intenzit dopravy nebo omezení pohybu pouze určitých typů vozidel přispívá ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zvyšuje kvalitu městského prostředí. Tato omezení umožňují zvětšení prostoru pro účely chodců a cyklistů. Je nutné věnovat pozornost možným problémům s potenciálními negativní vlivy dopravy, která se přemístí na „náhradní“ trasy, s kvalitou orientačního dopravního značení a se vzrůstem rychlostí díky menším dopravním intenzitám A. Cyklisté v pěších zónách - Anglický dokument TAL 9/93, který se týká problematiky pohybu cyklistů v pěších zónách uvádí: Neexistují žádné faktory, které ospravedlňují vylučování cyklistické dopravy z pěších zón a jiných oblastí určených pouze pro pěší dopravu. Nehody mezi cyklisty a chodci jsou v těchto oblastech velmi vzácné. Pokud je hustota pěší dopravy vysoká, cyklista tomu přizpůsobí svou rychlost (zpomalí), popřípadě i sesedne z kola. V oblastech vysokých intenzit chodců nebo cyklisté je přínosné dopravním značením definovat vhodnou trasu. Pokud jsou intenzity chodců a cyklistů nízké, dojde snadno k jejich „promíchání“. Pokud uvažujeme o bezpečnosti cyklistické dopravy v pěších zónách (nebo jiných podobných oblastech), je nutné brát v potaz potenciální nebezpečnost alternativní trasy cyklistů. B. Další možnosti nabízí např. vedení cyklistické trasy v jízdních pruzích vyhrazených pro autobusovou dopravu, obousměrné vedení cyklistů v jednosměrných ulicích, umožnění vjezdu cyklistům do oblastí zákazu vjezdu atd.
obr. 1 Vjezd do centra města umožněn pouze vozidlům MHD, rezidentům a cyklistům, Breda, Nizozemí (foto: Petr Pokorný)
obr. 2 Cyklisté v protisměru, Brno - Královo Pole (foto: Petr Pokorný)
C. Hmotnostní limity - Velké množství nehod cyklistům je s těžkými nákladními vozidly. Tyto nehody se nejčastěji stávají na křižovatkách v městských oblastech. Zvýšit bezpečnost cyklistů lze buď zavedením hmotnostních omezení na komunikacích, po kterých vedou trasy cyklistů nebo budováním cyklistických tras podél komunikací s již existujícím hmotnostním omezením pro vozidla. D. Odrazování motoristů od používání určitých tras či manévrů - K minimalizaci určitých jízdních manévrů na světelných křižovatkách může být použito vhodného nastavení signálního plánu. Dále je vhodné na světelně řízených křižovatkách realizovat předsunuté stop-čáry pro cyklisty a prodloužit zelené fáze pro cyklisty a pěší. Další možností je využívat dopravně-zklidňovacích opatření, které odrazují motoristy k využívání určitých tras. E. Dopravní značení - Orientační dopravní značení by mělo navádět většinu dopravy na hlavní komunikace. Značení musí být konzistentní a dobře udržované, jeho množství by však mělo být „umírněné“. Záměrné vynechání některých cílů na značkách může zredukovat intenzity dopravy na vedlejších komunikacích, toto opatření je však třeba používat opatrně zvláště v oblastech, kde cyklisté neznají dobře okolí.
F. Parkovací management - Jednou z nejefektivnějších metod redukce dopravy ve městech je aplikace rozhodné parkovací politiky. Omezení dlouhodobého parkování v centrech měst omezuje počet dojíždějících automobily, zatímco aplikace rezidenčních parkovacích strategií pomáhá udržovat parkující vozidla v okrajových částech měst. Další možnost nabízí vymístění uličního parkování, čímž je uvolněno více prostoru pro cyklisty a chodce. G. Zpoplatnění vjezdu vozidel - Zpoplatnění vjezdu snižuje intenzity motorové dopravy, což stimuluje jízdu na kole a chůzi. Po zavedení systému zpoplatnění v centrální oblasti Londýna se počet cyklistů významně zvýšil. H. Obchvaty - Po vybudování obchvatu kolem obce je nutné na původní komunikaci (průtahu) snížit rychlosti projíždějících vozidel, neboť funkce této komunikace byla po vybudování obchvatu výrazně změněna.. Nejvhodnějším způsobem je aplikace zklidňujících opatření. CH. Bezpečné cesty do škol - Projekty typu „Bezpečná cesta do škol“ nabízejí možnosti pro aplikaci vhodných opatření na podporu cyklistických opatření na trasách, po nichž se děti dopravují do škol. I. Park and Ride - Na záchytných parkovištích typu Park and Ride, které bývají umístěny na okrajích měst při stanicích hromadné dopravy je vhodné budovat parkovací zařízení i pro cyklisty, neboť to přispívá k podpoře cyklistiky a hromadné dopravy.
2 SNIŽOVÁNÍ RYCHLOSTÍ Omezení rychlostí motorové dopravy má pozitivní efekt na bezpečnost cyklistů a tím i na četnost používání jízdního kola jako dopravního prostředku. Mezi základní opatření na snižování rychlostí patří: A. Zóny 30 km/h (v Anglii zóny 20 mph, v Německu zóny Tempo 30) - Na obslužných komunikacích, které se nehodí na přestavbu na obytné zóny, je dobrou praxí tvorba zón s plošným omezením rychlosti. Toto omezení rychlosti může, ale nemusí, být podpořeno aplikací stavebních zklidňovacích opatření. Po zavedení zón 20mph v Anglii došlo k 29% snížení počtu nehod s cyklisty, u nehod s dětmi-cyklisty došlo k poklesu počtu nehod o 48%. B. Obytné zóny - V obytných oblastech sídelních útvarů, jejichž hlavní funkcí je bydlení a intenzita dopravy je velmi nízká (dopravní obsluha nemovitostí), je dobrou možností zvýšení životní kvality zavádění tzv. obytných zón. Hlavní myšlenkou obytné zóny je odstranění tradičního dělení uličního prostoru na vozovku a chodník, resp. vytvoření plochy v jedné úrovni, kterou mohou v celé šířce používat lidé k pobytu, chůzi, děti k hrám atd. Možnost průjezdu automobilu malou rychlostí přitom zůstává zachována. Zkušenost ukazuje, že dobře zpracované obytné zóny (atraktivní betonová dlažba různých barev, tvorba uzavřených dílčích prostorů, dostatek zeleně) mohou velmi pomoci vylepšit životní podmínky obyvatel, zatraktivnit veřejné prostranství a dokonce zhodnotit přiléhající nemovitosti.
Obr. 3 – Zóna 30, Brno - Židenice (foto: Pavel Skládaný)
Obr. 4 – Obytná zóna, Plzeň (foto: Pavel Skládaný)
C. Dopravní zklidňování Zklidňování dopravy je proces omezování negativních fyzických a sociálních vlivů dopravy na městský život, a to zejména pomocí snižování rychlostí a intenzit motorové dopravy. Hlavním cílem zklidňování je snížení nehodovosti a zkvalitnění života ve městech. Zklidňování dopravy může být uplatňováno nejen v rezidenčních ulicích a oblastech, nýbrž také na průjezdních úsecích vesnic i měst nebo na celém území měst. Existuje celá řada zklidňovacích opatření – od bodových opatření (zvýšené přechody, střední dělící ostrůvky, okružní křižovatky) přes liniová opatření (střední dělící pás, ucelená úprava průtahu) až k opatřením plošným. Mnoho fyzických inženýrských opatření, která slouží ke zpomalení motorizované dopravy, může znamenat určité riziko pro cyklisty: tím, že omezují využitelný dopravní prostor, mění vertikální úroveň vozovky, mění povrch vozovky atd. Je proto nutné věnovat velkou pozornost detailnímu návrhu těchto opatření. Pokud jsou dopravně-zklidňovací opatření navržena v souladu s bezpečnostními požadavky cyklistů, mají pozitivní vliv na úroveň používání jízdních kol a na to, jak cyklisté vnímají svou bezpečnost a kvalitu jízdy (Hass-Klau & Crampton, 1990). Na druhou stranu, pokud cyklisté vnímají dopravně-zklidňovací opatření negativně, pak mají tendenci využívat paralelní trasy – i když je na nich třeba větší intenzita dopravy – a potenciál kompatibility cyklistiky a dopravního zklidňování je pak ztracen. Dopravní zklidňování by mělo totiž být příležitostí pro podporu cyklistiky jako plnohodnotného způsobu dopravy.Cyklisté by neměli být „používáni“ jako dopravně-zklidňovací opatření – například v případě úzkých jízdních pruhů neumožňuje jedoucí cyklista předjíždění ostatním motorovým vozidlům. I když z pohledu dopravního zklidňování je dosaženo žádoucího zpomalení dopravy, cyklista se cítí v těchto situacích ohrožován, zejména rozměrnými vozidly.
3 ÚPRAVA KŘIŽOVATEK A RIZIKOVÝCH LOKALIT Vedení cyklistické trasy v křižovatce musí být zřetelné a přehledné již ze stavebního uspořádání. Cyklistickou trasu je často z důvodu bezpečnosti nutné vést v místech křižovatek odlišně od mezikřižovatkového úseku. Při návrhu vedení jízdních pruhů pro cyklisty křižovatkou musí být prokázány dostatečné rozhledové poměry ze všech vjezdů do křižovatky. Pro všechny druhy dopravy musí být dostatečně vymezena hierarchie přednosti v jízdě. Vedení v křižovatce závisí zejména na: • druhu a typu křižovatky, •
prostorových možnostech křižovatky,
•
intenzitách cyklistické, motorové a pěší dopravy.
A. Předsunutá stop-čára pro cyklisty u světelně řízených křižovatek - Toto opatření poskytuje cyklistům prostor využít červené fáze u světelně řízené křižovatky k tomu, aby se zařadili před ostatní čekající motorovou dopravu. Cyklisté jsou díky tomu více rozpoznatelní a je sníženo nebezpečí jízdních manévrů, které by mohly vyústit do konfliktu s motorovým vozidlem. Další výhodou je to, že cyklisté čekají v prostoru, který je méně zamořen výfukovými plyny
Obr. 5 – Předsunutá stop čára pro cyklisty, Anglie (foto: Adrian Lord)
Obr. 6 - Christchurch, New Zealand. (Foto: Neil Macbeth)
B. Okružní křižovatky - U okružní křižovatky s jedním jízdním pruhem na okruhu je z hlediska bezpečnosti nejvýhodnějším řešením vedení cyklistického provozu společně s motorovou dopravou v hlavním dopravním prostoru. Jízdní pruhy pro cyklisty se v hlavním dopravním prostoru křižovatky většinou nenavrhují. U vícepruhových okružních křižovatek je vhodnější vedení komunikace v přidruženém prostoru po obvodě křižovatky, i když to způsobuje cyklistům značné zdržení. C. Cyklistické přejezdy s předností v jízdě - V některých případech je vhodné (např. pokud cyklostezka vede paralelně s hlavní komunikací a kříží několik vedlejších komunikací), aby cyklista měl při křížení komunikace přednost v jízdě. To je nutné vyznačit dopravním značením a zdůraznit odlišnou barvou povrchu případně i zvýšením přejezdu vybudováním zpomalovacího prahu.
Obr. 7 - Samostatné vedení cyklistů na okružní křižovatce,Breda - Nizozemí (Foto: Petr Pokorný)
Obr. 8 - Přejezd pro cyklisty vyznačený červeně (Zdroj: RVS 3.13)
D. Světelně řízené přejezdy/přechody - Mohou být buď společné s chodci nebo separované. Nejvhodnější je světelné řízení na poptávku.
4 REDISTRIBUCE DOPRAVNÍHO PROSTORU VE PROSPĚCH CYKLISTŮ Pro vedení cyklistů může být využit prostor: • Jízdní pruh pro autobusy • Využití krajnice • Prostor vzniklý snížením počtu jízdních pruhů pro motorovou dopravu • Parkovací pruh
5 JÍZDNÍ PRUHY/PÁSY PRO CYKLISTY V HLAVNÍM DOPRAVNÍM PROSTORU Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určená pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. A. Samostatné jízdní pruhy pro cyklisty Výhody: Jednoznačné určení prostoru pro cyklisty a motorová vozidla, segregace cyklistů od motorové dopravy
Nevýhody: Je zabráněno parkování vozidel podél silnice, při nedostatečné údržbě dochází k nahromaďování nečistot, nedostatečná ochrana nezkušených cyklistů
obr. 9 - Břeclav , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (foto: Jiří Čarský)
obr. 10 - Šumperk , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (foto: Jaroslav Martinek)
B. Vedení v protisměru jednosměrných komunikací Toto opatření je vhodné používat tam, kde by jinak byli cyklisté nuceni k prodloužení své trasy nebo k využívání méně bezpečné trasy. Před uvedením do provozu je nutné toto opatření představit veřejnosti. Dispozice křižovatek (zejména těch na počátku a konci jednosměrné ulice) musí zdůrazňovat stále ještě v ČR nezvyklé uspořádání dopravy. Výhody: Přispívá k celistvosti sítě cyklistických tras, zkracuje cestu cyklistům Nevýhody: Pro ostatní účastníky silničního provozu (i pro chodce) může být směr jízdy cyklistů neočekávaný, je znemožněno parkování po straně silnice
Obr. 11 – Vyškov (foto: Jaroslav Martinek)
Obr. 12 Pardubice (foto: Jaroslav Martinek)
C. Jízdní pruh podél parkovacího pruhu Toto uspořádání je nejvhodnější používat na dostatečně širokých komunikacích a tam, kde se neočekává dodržování zákazu parkování Výhody: Nedochází k omezení parkování vozidel (respektive parkování je usnadněno), motorová doprava je kanalizována (dopravní proud je spořádanější a předvídatelný) Nevýhody: Pokud není parkovací pruh příliš využíván, některá motorová vozidla jej využívají pro jízdu. Hrozí nebezpečí nárazu cyklisty do otevírajících se dveří parkujících vozidel. Parkovací manévry mohou „znepříjemňovat“ cyklistům jízdu..
Obr. 13 - Hluboká nad Vltavou (foto: Jaroslav Martinek)
Obr. 14 - Hluboká nad Vltavou (foto: Jaroslav Martinek)
D. Vedení cyklistů po krajnici Výhody: Segregace cyklistů Nevýhody: Šířka krajnice nebývá konstantní, na některých místech krajnice mizí úplně (mosty, křižovatky…). Značné rychlosti motorových vozidel. Horší kvalita povrchu krajnice nesplňuje požadavky cyklistů na pohodlnou jízdu. E. Společné jízdní pruhy pro autobusy a cyklisty Výhody: Vyšší akceptovatelnost smíšených jízdních pruhů, neboť jsou využívané dvěma druhy dopravy. Frekvence jízd autobusů je mimo špičku většinou nízká, cyklisté tedy mají dostatek prostoru. Cyklisté profitují z opatření, které preferují MHD před jinými druhy dopravy (např. preference na světelně řízených křižovatkách) Nevýhody: Často nedostatečná šířka jízdního pruhu neumožňuje autobusům předjíždění a stresuje cyklisty.
6 KOMUNIKACE PRO CYKLISTY V PŘIDRUŽENÉM PROSTORU (PDP) A SAMOSTATNÉ Pokud jsou realizovány samostatné cyklostezky, je nutné, aby sloužily jasnému účelu a aby byly integrovány do celé dopravní sítě. Izolované a samoúčelné úseky cyklostezek – pokud nemají specifickou lokální funkci – přináší pouze malý prospěch a mohou dokonce zvyšovat riziko nehod tím, že vytváří další kolizní body a mění dopravní podmínky. Pokud se přistoupí k výstavbě cyklostezek, měly by být provedeny ve špičkové kvalitě a jejich síť by měla být hustá tak, aby zajišťovala komplexní dosažitelnost požadovaných cílů. A. Společná stezka pro chodce a cyklisty v PDP (Společný pás pro provoz chodců a cyklistů) Výhody: Maximální využití prostoru Nevýhody: Konflikty mezi cyklisty a chodci, pomalé rychlosti cyklistů
Obr. 15 - Plzeň (foto: Jiří Čarský)
Obr. 16 - Kladno (foto: Jiří Čarský)
B. Stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem v PDP Jsou vhodné zejména tam, kde jsou velké intenzity chodců i cyklistů. Výhody: Minimalizace konfliktů mezi chodci a cyklistu, vyšší rychlosti cyklistů Nevýhody: Zábor prostranství, vyšší cena
Obr. 17 - Cheb (foto: Jiří Čarský)
Obr. 18 - Ostrava (foto: Jaroslav Martinek)
C. Stezka pro cyklisty v PDP V mezikřižovatkových úsecích poskytuje toto uspořádání cyklistům vysoký komfort a značné bezpečí. V prostorech křižovatek je však vhodnější svést cyklisty na vozovku. Výhoda: Vyšší pohodlí cyklistů než při vedení stezky po silnici, Nevýhody: Konflikty s vozidly na vedlejších křižujících komunikacích. Oboustranný provoz cyklistů po jedné straně silnice může „mást“ řidiče. Nejasné přednosti v jízdě na křižovatkách. Drahá realizace.
Obr. 19 - Cheb (foto: Jaroslav Martinek)
Obr. 20 - Prostějov (foto: Jiří Čarský)
D. Samostatné komunikace pro cyklisty Samostatně vedené stezky pro cyklisty nebo stezky pro chodce a cyklisty (tj. nezávisle na trase motoristických komunikací) se navrhují, je-li to pro vedení cyklistické trasy atraktivnější, nebo je-li žádoucí zvýšení atraktivity chodníku vyloučením cyklistické dopravy.
Obr. 21 - Vlkoš (foto: Doprava pro 21.století)
Obr. 22 – České Budějovice (foto: Jaroslav Martinek)
